ARCHEOLOGICKÉ V ZKUMY A KASTELLOLOGIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ARCHEOLOGICKÉ V ZKUMY A KASTELLOLOGIE"

Transkript

1 ARCHEOLOGICKÉ V ZKUMY A KASTELLOLOGIE Otázka archeologick ch v zkumû v kontextu evropské kastellologie Tomá DURDÍK Zacházení, respektive hospodafiení s archeologick mi prameny, a tedy provádûní, ãi neprovádûní archeologick ch v zkumû pfiedstavuje problém, ãi spí e komplex problémû, kter není Ïádnou v sadou ãeského bádání a kter více ãi ménû zamûstnává za velmi rozli ného pfiístupu prakticky celou evropskou vefiejnost, a to nejen archeologickou a památkáfiskou. Pov imnûme si nyní této závaïné problematiky z pohledu kastellologie. Omezení se pouze na ãást irokého spektra archeologicky zkouman ch lokalit má nepochybnû modelovou platnost a v tomto pfiípadû je hlub- í pohled umoïnûn autorov m dlouhodob m systematick m detailním kontaktem s danou tematikou v evropském mûfiítku. Pfiístup k hospodafiení s archeologick mi prameny, tedy k provádûní, ãi neprovádûní, rozsahu, úplnosti, smyslu a metodice archeologick ch v zkumû, se nepochybnû rozpadá do nûkolika úhlû pohledu. Pro na e úvahy jsou nejzávaïnûj í dva z nich zjednodu enû fieãeno pohled památkové péãe, respektive obecného pfiístupu k památkám a jejich prezentaci, a pohled archeologie, respektive kastellologie. Dfiíve neï se budeme vûnovat obûma okruhûm, je nezbytné poznamenat, Ïe opevnûná sídla, zejména pak hrady, zaujímají v rámci evropského kulturního dûdictví ponûkud zvlá tní postavení. Jsou nepochybnû jednou z jeho nejatakovanûj ích a plo nû nejvíce po kozen ch a po kozovan ch souãástí. Problémy, které jsou latentnû pfiítomny pfii zacházení s ostatními druhy stavebních památek, jsou v pfiípadû hradû extrémnû zfietelné a vyostfiené. ZároveÀ je nutné pfiipomenout, Ïe i v zemích, kde je klasick m archeologick m (napfiíklad pravûk m ãi antick m) lokalitám vûnována a vefiejností kvitována odpovídající péãe a ochrana, nejsou hrady v podstatû pfiíli chápány jako archeologické lokality. V rámci rûznû pojímaného pohledu památkové péãe i zájmu nej ir í vefiejnosti jde o objekty mimofiádnû atraktivní a z hlediska náv tûvnosti, prezentace a rûzn ch, zejména komerãních vyuïití mimofiádnû exponované. Postoj k nim se v rámci evropsk ch zemí i men- ích regionû obecnû velmi li í, od maximálního pochopení a zodpovûdnosti aï po zcela zniãující razantní zásahy poplatné souãasnému náv tûvnickému vkusu ãi komerãnímu vyuïití (v nûkter ch nûmecky mluvících oblastech je tento pfiístup v souladu s názorem vût iny vefiejnosti vítán a oznaãován jako Verschönerung ). Ze zmínûné exponovanosti a velkého rozsahu zásahû, pfiedev ím pak do organismû zfiícenin, pochopitelnû vypl vá i nutnost archeologického v zkumu, která je vût inou chápána a respektována (i kdyï to bohuïel stále neplatí v ude napfiíklad v nûmecké spolkové zemi Rheinland-Pfalz je klasick m nástrojem zmínûného Verschönerungu stále je tû buldozer a dal í tûïká mechanizace, na jejíï pronájem jsou nezfiídka na jednotliv ch objektech pofiádány sbírky). Prakticky v celé Evropû je platná Maltská konvence, zakotvující maximální ochranu archeologického kulturního dûdictví neporu eného in situ. Tato její ãást vznikla zejména ve snaze zabránit drancování, po kozování, komolení a unáhlenému vykopávání archeologick ch lokalit pouze pro turistická a jiná komerãní vyuïití a pfiedejít podobnû motivovan m transferûm archeologického materiálu i situací. Konvence v ak obecnû není smûfiována ke snahám o zastavení archeologick ch v zkumû jako takov ch. Velmi v raznû se to projevuje i na hradech. V rámci památkov ch úprav hradû a zejména hradních zfiícenin je archeologick v zkum ve vût inû pfiípadû chápán jako nezbytnost (napfiíklad Perbellini 2001). Jeho rozsah b vá zpravidla poïadován v úplnosti památky a takto totálnû archeologicky prozkoumané hrady jsou pak prezentovány a chápány jako vzorová fie ení. Hrad památkovû upraven uveden m zpûsobem (napfiíklad obr. 1, 2) pak neobsahuje pokud moïno vûbec Ïádnou autentickou archeologickou situaci a náv tûvníkovi jsou prezentovány pouze zdûné konstrukce a povrch podloïí. Takov, z hlediska moïnosti revize v sledkû archeologického v zkumu a uváïlivého hospodafiení s archeologick m dûdictvím a prameny maximálnû nezodpovûdn a v podstatû tûïko pochopiteln pfiístup bûïnû nalézáme napfiíklad i na památkách svûtového kulturního dûdictví (namátkou uveìme lucembursk hrad Vianden; Zimmer bez data; viz obr. 3), kde je zvlá tû cenûn a zdûrazàován jako pfiínosn. Pokud se takov to pfiístup kumuluje v rámci regionu, vznikají jiï dnes oblasti, kde jsou klíãové objekty zcela nebo z podstatné ãásti zbaveny archeologick ch situací (napfiíklad Lucembursko; Zimmer 1996). V nejménû Èastn ch pfiípadech se pak tento zpûsob zacházení s archeologickou sloïkou památkové hodnoty objektu kombinuje je tû s neménû totálním a destruktivním prûzkumem stavebnû-historick m. Namátkou pfiipomeàme smutn osud ãetn ch maìarsk ch lokalit, napfiíklad i pro ãeské dûjiny dûle- Ïitého hradu Ozora (napfi. Feld bez data, 1992), kde z dûvodû poznání a zejména pro projekci památkov ch úprav nebyla respektována a zachována jediná zazdívka ãi jiná mlad í konstrukce a tento postup je chápán jako správn a metodicky bezchybn. Totální archeologick v zkum a jeho následná, nejlépe úplná prezentace stále zûstávají v evropském památkáfiském my lení hluboce zakotven m a cenûn m poïadavkem. Více neï názornû to ilustrují napfiíklad Ceny Evropské unie za ochranu evropského kulturního dûdictví. V archeologické kategorii (do níï nebyla z na- í republiky dosud nominována Ïádná lokalita a vzhledem k na emu souãasnému pfiístupu k archeologick m památkám tomu tak zjevnû bude i nadále) jsou jednûmi z dûleïit ch kritérií úplnost v zkumu a úplnost následné prezentace vefiejnosti. Pokud je pfii posuzo- Obr. 1. Alsasko, hrad Wangenburg. âást totálnû archeologicky prozkoumané plochy jádra po zpfiístupnûní vefiejnosti v pohledu z nároïní vûïe. Stav na jafie roku (Foto Tomá Durdík) Obr. 2. Alsasko, hrad Wangenburg. Pohled do nádvofií archeologicky totálnû prozkoumaného a v této podobû zpfiístupnûného hradního jádra. Stav na jafie roku (Foto Tomá Durdík) 2 1 ARCHEOLOGICKÉ V ZKUMY A KASTELLOLOGIE Tomá DURDÍK / Otázka archeologick ch v zkumû v kontextu evropské kastellologie 149

2 Obr. 3. Lucembursko, hrad Vianden, památka zapsaná na Seznam svûtového kulturního dûdictví. âást totálnû archeologicky prozkoumaného prostoru pfiedhradí s novostavbou pavilonu kryjícího ãást odkryt ch konstrukcí a situací. Stav v lednu (Foto Tomá Durdík) 3 vání nominací v kategorii Projekty (kde autor ãlánku pûsobí jako ãlen poroty) souãástí projektu i archeologick v zkum, jsou na nûj vzná eny stejné poïadavky. Na mnoha objektech jsou v souvislosti s památkov mi úpravami provádûny klasické záchranné v zkumy, bezesporu velmi pfiínosné. Jejich rozsah v ak neb vá zcela striktnû omezen na postiïenou plochu, a pokud se vyskytnou situace, které je nutno dofie it mimo ni, neãiní to problém. V rámci vût inou dobfie a zodpovûdnû zaji tûn ch záchrann ch v zkumû b vá dosahováno velmi znaãného nasazení a intenzity prací (namátkou pfiipomeàme, Ïe na památkov ch úpravách a s nimi spojen ch archeologick ch v zkumech hradu a stfiedovûkého mûsta Rhodos tedy pochopitelnû plo nû rozsáhlé lokality se za patnáct let paralelnû podílelo tfiináct stál ch archeologû na pln úvazek a sedm zamûstnan ch v rámci fie ení konkrétních projektû, stejnû jako tfiicet architektû a poãetní dal í potfiební specialisté; Manoussou-Della 2001). Velmi komplikovanou otázku v rámci archeologick ch v zkumû souvisejících s památkov mi úpravami a prezentací architektury pfiedstavuje to, kdo je tvûrcem koncepce prací a v zkumu. V tomto kontextu stále pfievaïuje chápání archeologie spí e jako pomocné disciplíny, pfiiãemï rozhodující pravomoc ohlednû stanovení rozsahu, koncepce a podoby archeologického v zkumu mívají (nebo se jí zpravidla doïadují) nearcheologové, zejména úpravy projektující architekti. Toto pojetí nacházíme i v rámci vrcholn ch evropsk ch orgánû a jejich dokumentû razantnû ho uplatàuje napfiíklad pfiedseda vûdecké rady EUROPA NOSTRA Gianni Perbellini ãi místopfiedseda tohoto orgánu Étienne Poncelet a pfies siln odpor ãásti ãlenû vûdecké rady bylo toto pojetí zaãlenûno i do rezoluce z jejího zasedání vûnovaného vztahu archeologie a fortifikací, konaného v roce 2000 v Praze (Resolution). V nûkter ch zemích je modus takto pojaté spolupráce upraven závaznou metodikou, napfiíklad ve Francii (Poncelet 2001) nebo v ecku (Steriotou 2001). Obecnû bohuïel platí, Ïe provádûní archeologick ch v zkumû v souvislosti s památkov mi úpravami hradû, pfii nichï jsou ve velkém likvidovány archeologické situace, je v Evropû bûïnou a rutinní praxí, která nejeví nejmen í sestupnou tendenci. Nefiídí se Ïádnou jednotnou metodikou ãi pfiístupem, i kdyï nûkteré tendence, z nichï ãást byla v e naznaãena, jsou jistû spoleãné. Celkovû musíme konstatovat, Ïe obecné povûdomí o tom, Ïe archeologická situace je nedílnou souãástí památkové hodnoty hradu, kterou je nutné respektovat a chránit, je i za platnosti maltské charty obecnû velmi malé a není pravidlem ani v kastellologicky vyspûl ch zemích. Z tohoto pohledu je kaïd proveden v zkum pozitivem a záchranou pramenû, jejichï dal í pfietrvání v podstatû nelze na upravovan ch a vyuïívan ch objektech garantovat. Pohled z hlediska archeologického, respektive kastellologického poznání je pochopitelnû ponûkud odli - n. Otázky vûdeckého poznání se zákonitû nekryjí s potfiebami zásahû do památkovû a jinak upravovan ch objektû, i kdyï záchranné v zkumy pfiiná ejí pochopitelnû mnoïství cenn ch informací. Studium motivované vûdeck m poznáním vyïaduje rozdílné pojetí a strategii terénních prací, probíhajících na základû jasnû definovan ch a zodpovûdn ch v zkumn ch projektû. V rámci na í terminologie jde o tzv. v zkum základní, neboli systematick, tedy o kategorii, která v na í republice v podstatû zanikla. PfiehlíÏíme-li situaci zejména v kastellologicky nejvyspûlej ích evropsk ch zemích, není pochyb o tom, Ïe pokrok a kvalitativní posun oboru je v sledkem nosn ch mnohalet ch, dobfie personálnû i provoznû zaji - tûn ch a odpovídajícím zpûsobem vût inou vícestrannû dotovan ch systematick ch v zkumn ch projektû. Zcela namátkou pfiipomeàme napfiíklad britsk projekt Sandal castle (Butler 1991), védské projekty Faxeholm (Mogren 1993) ãi Krapperup (Carelli 2001), v carské Zug (Grünenfelder, Hofmann, Lehmann 2003) ãi Frohburg (Meyer 1989) nebo dánsk Langeland (Skaarup 1999). Ve znaãném poãtu pfiípadû jsou z hlediska vlastního archeologického v zkumu tyto projekty v zkumy totálními (obr. 4, 5), aãkoli se pochopitelnû vyskytují také projekty smûrované k nevelké zji Èovací sondáïi, napfiíklad v carsk Appenzell projekt (Obrecht, Reding, Weishaupt 2005). Skuteãnost, Ïe nosné systematické v zkumy b vají provádûny vût inou na málo po kozen ch ãi nenaru- en ch a nenaru ovan ch archeologick ch lokalitách, pochopitelnû není prosta problémû a otázka zániku archeologick ch situací, které znamenají, je jiï del í dobu brána v potaz a diskutována. Velmi dobfie to dokládá diskuse (napfiíklad Olsen 1983; Barker 1983) vyvolaná v zkumem hradu typu motte Hen Domen (napfiíklad Higham, Barker 1992), klíãové lokality pro poznání evropsk ch dfievûn ch hradû. Zde byl totálnû archeologicky prozkoumán velk segment pfiedhradí a poté byl v zkum zastaven. Obecnû v ak lze konstatovat, Ïe v rámci tûchto nosn ch, zodpovûdnû a na odpovídající úrovni provádûn ch projektû jejich pfiínos v raznû pfievy uje ztráty, které pûsobí. V razn argument pfii úvahách zda kopat, ãi nekopat i v evropském kontextu pfiedstavuje fakt, Ïe ochrana archeologick ch situací zejména na turisticky a jinak vyuïívan ch objektech není zcela zaruãena a její postiïení je spí e pravdûpodobné neï v jimeãné. PfiíkladÛ, kdy se archeologick v zkum ve snaze zachovat závaïné situace zastavil a tyto situace pak byly zniãeny v dal ím prûbûhu prací ãi v rámci provozu objektu, by bylo moïné jmenovat velmi mnoho. Známe je i od nás (pfiipomeàme zniãení ãásti archeologické situace ponechané v rámci v zkumu na základû v eobecného konsenzu archeologa a památkáfiû v interiéru vûïe v nároïí vnûj ího opevnûní hradu Îebráku, která byla odstranûna zásahem projektanta s odûvodnûním, Ïe zcela vytûïen, upraven a zadláïdûn vefiejnosti nepfiístupn prostor je jistû památkovûj í neï nûjaká hlína ; nebo realizaci inïen rsk ch sítí na velkém nádvofií hradu v Jindfiichovû Hradci, kde byl nejprve v projektovan ch trasách proveden pfiedstihov archeologick v zkum, ale provádûjící firma poté bez ohledu na projekt vybagrovala vlastní r hy povût inû v nezkouman ch situacích). âasto se proto setkáváme s v reáln ch podmínkách tûïko oponovateln m názorem, Ïe staãí, kdyï v e, co je prozkoumáno, je jistû v kvalitû odpovídající dobû v zkumu a odborné úrovni provádûjícího archeologa zdokumentováno a tak informaãnû zachováno. Tento pfiístup pak b vá hodnocen jako správnûj í neï nejistému a spí e patnému osudu na pospas vydané ponechání situací in situ. Zmínûné racionální projekty, respektive systematick v zkum, pfiiná ejí, jak jiï bylo uvedeno, zásadní v sledky, jichï se v podstatû není moïno dobrat jin m zpûsobem a zûstávají hlavní perspektivou v voje oboru i do budoucna. Musejí b t pochopitelnû definovány a provádûny s maximální zodpovûdností (nemûïe tedy v Ïádném pfiípadû jít o kopání pro kopání nedostateãnû podloïené závaïn mi a promy len mi odborn mi otázkami). Jejich omezení ãi faktická absence má, jak ostatnû ukazuje i situace u nás, fatální následky. Zastavení systematick ch v zkumû mûïe zákonitû zpûsobit i zánik provozního a zpracovatelského zázemí, coï názornû pozorujeme i v na ich odborn ch institucích, které by takov v zkum za souãasného stavu nebyly schopny odpovídajícím zpûsobem zajistit. Pokud se nynûj í situace, respektive reálné moïnosti 150 ARCHEOLOGICKÉ V ZKUMY A KASTELLOLOGIE Tomá DURDÍK / Otázka archeologick ch v zkumû v kontextu evropské kastellologie

3 4 5 v zkumu v ãesk ch zemích nezmûní, nezb vá ani mnoho optimismu pfii úvahách o tom, zda bychom mohli b t schopni alespoà ãásteãnû v dlouhodobûj í perspektivû drïet krok s progresivním v vojem oboru v celoevropském kontextu (respektive poté, co vyãerpáme moïnosti dosud ze stejn ch dûvodû nedostateãnû zpracovan ch a zpfiístupnûn ch velk ch v zkumû minul ch desetiletí). JestliÏe je na e bádání je tû v souãasné dobû chápáno jako v znamné (názornû to napfiíklad ilustruje fakt, Ïe v rámci grantového projektu EU na prezentaci nejv znamnûj ích evropsk ch komplexnû zkouman ch hradû byla zvolena sestava lucembursk Vianden, nûmeck Marksburg, rakousk Aggstein a ná Kfiivoklát), pfii stávající absenci jak systematického v zkumu, tak reálné moïnosti odpovídajícího zpracování v zkumû star ích je jen otázkou ãasu, kdy to pfiestane platit. V rámci úvah o sv ch budoucích perspektivách (a to pochopitelnû nejen co se v zkumu hradû t ká) bude muset ãeská archeologie, pokud bude chtít obstát v evropském kontextu, vûnovat otázkám základního v zkumu nepochybnû prioritní pozornost. V souvislosti se zmínûn mi systematick mi vûdeck mi v zkumn mi projekty je dále nutné zdûraznit, Ïe se v Ïádné evropské zemi nebo na mezinárodním kastellologickém fóru doposud z v e uveden ch dûvodû nevyskytl názor, Ïe by byly v rozporu se zásadami zodpovûdného hospodafiení s archeologick mi prameny, Maltskou konvencí ãi Ïe by byly nûãím neïádoucím. Samozfiejmû platí, Ïe kaïdá právní norma nabízí rûzné formy v kladu, coï v extrémním pfiípadû mûïe vést aï ke zneuïití. Názornû to napfiíklad ilustruje fakt, Ïe jeden ze základních dokumentû souãasné evropské památkové péãe, totiï Benátská charta, v eobecnû cenûná a uznávaná, byla nedávno pro pokroucen v klad svého ustanovení o moïnosti zásahû do památek pro sociálnû uïiteãn úãel oznaãena za hlavní pfiíãinu fatálního zkomolení, po kození a deklasování velkého mnoïství nûmeck ch hradû a charakterizována jako v zájmu památek nadále neudrïitelná (Tragbar 2004). Nábûh k tomu, aby Maltská konvence byla pouïita jako prostfiedek k zásadnímu omezení vûdeckého archeologického bádání, respektive archeologie jako oboru, kter u nás v poslední dobû pozorujeme a kter se dokonce projevil i snahou o perzekuci archeologa za to, Ïe v plném souladu se v emi zákonn mi normami a postupy fiádnû provedl pfiedstihov záchrann v zkum na památkovû upravovaném hradû, nemá v evropském kontextu obdoby. Maximální ochrana archeologického kulturního dûdictví a zodpovûdné, racionální hospodafiení s archeologick mi prameny jsou nepochybnû nezbytností. Komplikovanost a mnohostrannost této problematiky neumoïàuje pfiijmout nûjaká jednoduchá normativní fie ení, naopak je dûleïité zodpovûdnû posuzovat kaïd konkrétní pfiípad v jeho reáln ch souvislostech. Není v ak pochyb o tom, Ïe kromû nezbytn ch, ov em kvalifikovanû provádûn ch záchrann ch v zkumû, jejichï pfiínos stojí mimo jakoukoli diskusi, bude nutné uvaïovat v rámci budoucího nezbytného základního v zkumu také o jistû nepoãetn ch problémov ch systematick ch v zkumn ch projektech. Jedním z hlavních úkolû je v ak v souãasné dobû nespornû kultivace jak odborného, tak vefiejného povûdomí smûrem k chápání archeologick ch situací jako dûleïité souãásti kulturní hodnoty památkov ch objektû, kterou musíme chránit a respektovat. Dokud totiï mûïe b t v podstatû kdykoliv niãena, aniï si mnohdy její niãitelé uvûdomí, Ïe likvidují nûco cenného a ochranyhodného, je sebeodpovûdnûj í pfiístup archeologa k provádûní a minimalizaci rozsahu archeologického v zkumu málo platn a mûïe b t i hazardem. Tento text vznikl v rámci grantového projektu MK âr âeské hrady záchrana pramenû. Literatura BARKER, P. 1982: Rabies Archaeologorum: a reply. Château Gaillard IX X, BUTLER, L. 1991: Sandal castle Wakefield. The History and Archaeology of a medieval castle. Wakefield. CARELLI, P. 2001: Krapperup and its surroundings. Economy, environment, and consumption at a Scanian medieval castle Krapperup und dessen Umgebungen. Wirtschaft, Umwelt und Konsum in einer Schonische mittelalterliche Burg, Castella Maris Baltici 5, FELD, I. bez data: Filippo Scolari s castle at Ozora. Seminaria Niedeczkya. Krakow. FELD, I. 1992: Spätmittelalterliche Residenzen in Ungarn. Château Gaillard XV, GRÜNENFELDER, J., HOFMANN, T., LEHMANN, P. 2003: Die Burg Zug. Archäologie Baugeschichte Restaurie- Obr. 4. Velká Británie, hrad Sandal, stav jádra hradu po dokonãení archeologického v zkumu (podle Butler 1991). Obr. 5. Frohburg, v carsko, v úplnosti archeologicky prozkouman a památkovû upraven a prezentovan hrad. rung. Schweizer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters. Band 28. Schweizerischer Burgenverein. Místo vydání neuvedeno (Basel). HIGHAM, R., BARKER, P. 1992: Timber castles. London. MANOUSSOU-DELLA, K. 2001: Medieval town of Rhodes. Restoration works ( ). Rhodes. MEYER, W. 1989: Die Frohburg. Ausgrabungen Schweizer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters. Band 16. Basel. MOGREN, M. 1993: The Faxeholm Project: an Archaeological Attempt to Check on the Normative Sources Regarding Taxation. Castella Maris Baltici 1, OBRECHT, J., REDING, Ch., WEISHAUPT, A. 2005: Burgen in Appenzell. Ein historischer Überblick und Berichte zu den archäologischen Ausgrabungen auf Schönenbüel und Clanx. Schweizer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters. Band 32. Basel. OLSEN, O. 1982: Rabies Archaeologorum. Château Gaillard IX X, PERBELLINI, G. 2001: Fortifications and archaeology Fortifications et archeologie. EN Bulletin 55, PONCELET, E. 2001: La collaboration des architectes et archéologues dans les chantiers de restauration en France The collaboration between architects and archeologists in the French yards of historical building restoration. EN Bulletin 44, Resolution 2001: Final resolution Résolution finale. EN Bulletin 55, SKAARUP, J. (1999): Die Burgen des südfünischen Inselmeeres. (Rudkobing). STERIOTOU, I. 2001: Fortifications and archaeological research in Greece Fortifications et recherches archéologiques en Grèce, EN Bulletin 55, TRAGBAR, K. 2004: Eine Kunst, die Leben in sich trägt. Gottfried Böhm und der Umbau von Burgen, Burgen und Schlösser 45, ZIMMER, J. 1996: Die Burgen des Luxemburger Landes 1, 2. Luxembourg. ZIMMER, J. bez data: Le château de Vianden. Luxembourg. ARCHEOLOGICKÉ V ZKUMY A KASTELLOLOGIE Tomá DURDÍK / Otázka archeologick ch v zkumû v kontextu evropské kastellologie 151

4 INFORMACE Zpráva o v znamném úkolu památkové péãe 21. století o obnovû identifikace kulturních památek âeské republiky V záfií roku 2000 po schválení metodiky a komentáfiû k ní vydan ch bylo zahájeno plnûní nároãného úkolu, kter je pro vefiejnost moïná trochu patnû pochopiteln. ProtoÏe informace o tomto úkolu nemûïe b t ãtenáfisk m poïitkem, dlouho jsem váhala, zda ãlánkem o nûm vûbec spotfiebovávat stránky ãasopisu, kter má pfiiná et zajímavé a poutavé zprávy z oboru památkové péãe. KvÛli dosavadnímu mlãení se v ak zaãaly i v iroké vefiejnosti ífiit rûzné nezasvûcené v klady a dohady, a to zejména v poslední dobû v intenzivnû pouïívan ch diskusních fórech na rûzn ch webov ch stránkách. V dûsledku toho se objevují i povrchní hodnocení, zneuïitelná k neuváïen m rozhodnutím. Kdo tedy chce porozumût, ãti. Pfiedmûtem památkové ochrany je kulturní dûdictví, obsaïené ve hmotné podstatû vûcí, které pokládáme za památky. Od poãátku vzniku oboru (v na ich zemích hluboko v 19. století) bylo jasné, Ïe chci-li nûco chránit, musím vûdût, co to je, musím to nûjak m zpûsobem evidovat. Soupisy jsou proto od základû památkové péãe její podstatnou souãástí. Nechci zde vûnovat ãas historii soupisû, jejich kvalitû a struktufie, zamûfiím se jen na evidenci památek podle zatím dvou v na ich zemích platn ch zákonû, protoïe ta je pro právní dûsledky rozhodující. Otevírám tedy pro ãtenáfie nezáïivné téma evidence památkového fondu, které v ak je pfies svou zdánlivou suchopárnost jedním z pilífiû památkové péãe. Pilífiem pohfiíchu nepevn m. ProtoÏe z této nepevnosti vznikají mnohdy problémy pro v echny strany v procesu péãe o kulturní dûdictví, je moïná potfiebné shrnout její základní pfiíãiny a pfiiblíïit pfiijaté dlouhodobé fie ení. Jedním z v znamn ch podkladû pro evidenci památek z titulu zákona ã. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, byly historické soupisy, vznikající od poloviny 19. století v gesci Centrální komise pro soupis památek, potom soupisy zamûfiené druhovû, lokálnû, slohovû a dal í odborné práce vytváfiené na na em území. Nosná v ak byla soupisová práce odborníkû, ktefií vyhledávali památky v terénu. Zákon o kulturních památkách stanovil ve svém 2 obecnou definici kulturní památky kulturního statku. Uvedené vlastnosti tak definovaly památku, 1 která byla tímto zákonem chránûna, byla tedy památkou pfiímo ze zákona. Pouze v pfiípadû pochybností mûl o tom, zda vûc je památkou ve smyslu tohoto zákona, rozhodnout krajsk národní v bor. Vláda pak rozhodovala o tom, které nejv znamnûj í památky se stanou národními kulturními památkami, a také vyhla ovala památkové rezervace. V nos o památkové rezervaci obsahoval v pfiílohách v ãet v znamn ch nemovit ch památek (pfiíloha A) a v ãet nemovit ch památek ostatních (pfiíloha B). Památky byly podle pfiíloh v nosu zapisovány do státních seznamû, a to buì kaïdá památka jednotlivû, nebo pod jedním rejstfiíkov m ãíslem jako památková rezervace, s podrobn m v ãtem ve sbírce pfiíloh. Zákon o kulturních památkách stanovil, Ïe památky budou evidovány ve státních seznamech, oddûlenû nemovité památky a movité památky, seznamy budou vedeny pro jednotlivé kraje pfiíslu n mi krajsk mi národními v bory (zejména proto, Ïe v roce 1958 je tû okresní národní v bory nemûly potfiebné kompetence), respektive odborn mi organizacemi, které si kraje pro své úkoly v oblasti památkové péãe zfiídí. Krajské národní v bory skuteãnû zfiídily odborné organizace, a to spoleãné pro památkovou péãi a pro ochranu pfiírody, a povûfiily je kromû jiného vedením státních seznamû pro pfiíslu ná území. Ve zfiizovacích listinách tûchto krajsk ch stfiedisek státní památkové péãe a ochrany pfiírody (dále jen KSSPPOP), které vycházely ze vzorové zfiizovací listiny dané tehdej ím ministerstvem kolství a kultury, bylo vût inou stanoveno, Ïe zápisy do státních seznamû, které stfiediska provedou, budou schvalovat vzhledem k územní pfiíslu nosti prvoinstanãního orgánu okresní národní v bory pfiesnûji jejich orgán pro památkovou péãi, kter m byla ve vût inû pfiípadû kolská a kulturní komise. Odbory kultury byly zfiizovány jen v jimeãnû. V aktu schválení v ak ne lo o rozhodnutí o tom, co je kulturní památkou, ale pouze o schválení zápisu, kter byl evidenãním aktem, nikoliv institucionalizací památky. Do státních seznamû nemovit ch památek se zapisovaly kulturní statky, nikoliv tedy pouze vûci ve smyslu obãanského zákoníku, ale celky, které mûly historickou, v znamovou a estetickou souvislost a podílely se na souhrnné památkové hodnotû tohoto souboru. Mohly se zapisovat i památky tvofiené jen ãástí vûci, pokud byla památková hodnota soustfiedûna jen na ni (vrata, vjezdové brány, portály a podobnû). Obdobnû se podle zákona mohlo zapsat i urbanistické prostfiedí s památkovou hodnotou, která nemusela b t urãena v ãtem konkrétních vûcí. Zatímco se mûly zaevidovat v echny nemovité památky v kraji, ve státních seznamech movit ch památek se evidovaly pouze památky ve vlastnictví státu, církví a organizací, soukrom majetek se neevidoval. Evidovány nebyly ani movité památky, uloïené ve sbírkách muzeí a galerií, ty spadaly pod pûsobnost jiného zákona. Soubory movit ch památek na státních hradech, zámcích a v klá - terech se evidovaly jedním rejstfiíkov m ãíslem jako tzv. mobiliární fond. Jednotlivé souãásti tûchto rozsáhl ch souborû pak mûly zvlá tní soupis, tzv. základní evidenci mobiliárních fondû, a to nejen pro kaïd objekt samostatnû, ale obvykle byl odli en kmenov fond a tzv. svozové fondy. Podobnû se historické knihovní fondy uloïené v tûchto objektech evidovaly pouze pod jedním rejstfiíkov m ãíslem. Zákon ã. 22/1958 Sb. byl z dne ního pohledu pro ochranu památkového fondu velmi pfiízniv. Tím, Ïe památky byly definovány pfiímo zákonem a zákon v slovnû chránil i vûci neevidované, 2 bylo moïné skuteãnû chránit v e, co odpovídalo definici v 2, a to aï do pfiípadnû vznesen ch pochybností. Je to pfiekvapivé, kdyï víme, Ïe skuteãná politická vûle k ochranû památek byla stejnû nízká jako dnes, navíc je tû ideologicky negativnû zamûfiená proti nûkter m druhûm památek. Ze studia star ích spisû v ak vypl vá, Ïe tehdej í politická moc povaïovala poãet památek za koneãn ; prostû se v e, co odpovídá zákonu, zapí e a bude pokoj. O prohlubování poznání a nab vání památkové hodnoty v ãase se zfiejmû neuvaïovalo. Proto se v hlavních úkolech stanovovan ch krajsk mi zfiizovateli odborn m organizacím objevují pokyny dokonãit seznamy památek k urãitému datu. Praxe zapisování do státních seznamû byla taková, Ïe se po prvním, nejvût ím v ãtu, shromáïdûném zhruba v letech , cyklicky pfiedkládaly okresním národním v borûm (jejich kolsk m a kulturním komisím nebo odborûm kultury) seznamy kulturních památek pfiipraven ch k zápisu do státního seznamu, tyto orgány zápis projednaly a usnesením, rozhodnutím nebo i jen vzetím na vûdomí zápis schválily. Na tyto úkony jsou v rejstfiících státních seznamû datované odkazy. ProtoÏe toto schválení zápisu bylo pro povûfiená KSSPPOP povinné, je odkaz na nû nezbytnou podmínkou pro pfievzetí kulturních památek zapsan ch ve státních seznamech do Ústfiedního seznamu kulturních památek âeské republiky (dále jen Ústfiední seznam) podle 42, zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, v platném znûní. Pfiitom je potfieba vûdût, Ïe státní seznam tvofiily kartotéka, sbírka pfiíloh a rejstfiík, tedy ne jedna z tûchto vûcí, ale v echny v souhrnu. Do rejstfiíku se památka zapisovala struãnou vûcnou identifikací uvedením jednoho ãísla popisného hlavní budovy, názvem, a to i kdyï se jednalo o soubor nebo areál. Kartotéka se skládala z evidenãních karet a doplàkov ch listû, na základní kartû byly vedle identifikaãní fotografie rubriky pro základní identifikaci vãetnû rejstfiíkového ãísla, popis a hodnocení, odkazy na literaturu a dokumentaci, datace a autorizace zpracování karty. DoplÀkové listy pak slouïily pro roz ífiení zejména popisu, pfiípadnû dal í orientaãní fotodokumentace. Dal í sloïkou kartotéky byl zákres do kopie snímku pozemkové mapy, pfiípadnû v pis z evidence Poznámky 1 Zákon ã. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, 2: (1) Památkou je kulturní statek, kter je dokladem historického v voje spoleãnosti, jejího umûní, techniky, vûdy a jin ch oborû lidské práce a Ïivota, nebo jest jí dochované historické prostfiedí sídli tních celkû a architektonick ch souborû, anebo vûc, která má vztah k v znaãn m osobám a událostem z dûjin a kultury. (2) Za památku se povaïuje také soubor kulturních statkû a vûcí, i kdyï nûkteré z nich nejsou památkami. (3) V pochybnostech se povaïuje vûc za památku aï do rozhodnutí v konného orgánu krajského národního v boru, kter si pfied rozhodnutím vyïádá posudek státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody. 2 Zákon ã. 22/1958 Sb., 7: (1) Památky se zapisují z evidenãních dûvodû do státních seznamû památek. Chránûny jsou i památky do tûchto seznamû nezapsané. 152 INFORMACE

5 nemovitostí. Ve sbírce pfiíloh pak byly dal í písemné, mapové a obrazové dokumenty vztahující se k památce. Problémem tohoto vstfiícného zákona zejména pro dne ní praxi bylo jeho ustanovení, ve své dobû velmi pozitivní, Ïe zákon chránil i vûci neevidované. Pfiesnost, úplnost a vûbec existence evidence tedy nebyla zdánlivû pro ochranu nezbytná. I v tehdej í praxi se brzy ukázalo, Ïe vstfiícnost zákona vûãi ochranû pfiesahuje oãekávání. Na základû stíïností politick ch orgánû probûhla kontrola v konu památkové péãe provádûná V borem lidové kontroly a dûsledkem její zprávy 3 bylo kromû jiného vyhlá ení tzv. generální aktualizace státních seznamû nemovit ch kulturních památek. PoÏadavky, které byly tehdy vzneseny, pfiekvapivû pfiipomínají to, co jsme nedávno sly eli a ãetli v Koncepci státní památkové péãe pro 21. století zpracované âeskou komorou architektû. Îádalo se dokonãení kategorizace památek, diferenciace památkové ochrany a sníïení poãtu památek (pro velkou památkovost na hektar ). Pro schválení v sledkû generální aktualizace a jejich zavedení do státních seznamû byl stanoven postup tfiístupàové kontroly na úrovni okresû, krajû a MK âsr. Vyhlá en m cílem generální aktualizace byla zpfiesnûná evidence nemovit ch kulturních památek, odraz památkové ochrany v katastru nemovitostí a aktualizace údajû o stavu památkového fondu. Nepropagovan m, ale prosazovan m cílem bylo sníïení poãtu památek. Generální aktualizace byla zahájena v roce Dokonãena byla v závûru roku 1987, pfied pûsobností nového zákona, kter byl bûhem tohoto roku pfiijat, s úãinností od I kdyï pro provádûní byly stanoveny metodické pokyny, realizace v praxi a koneãné v stupy se v jednotliv ch krajích li ily (obdobnû se, i kdyï také po vydan ch metodick ch pokynech, li ily i státní seznamy jiï od poãátku). Odli nosti byly jak ve formálním zpracování, tak v kvalitû obsahu a dotaïení v stupû. Napfiíklad mnoho nedostatkû dnes vyãítan ch evidenci památek vzniklo tím, Ïe zji tûné ztráty památkového fondu (zaniklé nebo zniãené památky, které ztratily památkovou hodnotu z jak chkoli dûvodû) nepro ly fiízením k upu tûní od památkové ochrany podle 13, zákona o kulturních památkách. Jejich seznamy s odûvodnûním byly sice tehdej ím okresním národním v borû pfiedány, ale ty uï si do konce roku nestihly vyïádat souhlas ministerstva kolství a kultury. Nicménû v sledky, které pro ly schválením okresních, krajsk ch a ústfiední komise jsou souãástí státních seznamû, veden ch do konce roku 1987 podle zákona ã. 22/1958 Sb. Procesní zmûny, které vyïadoval nov zákon z roku 1987, pronikaly do praxe z dne ního pohledu neuvûfiitelnû dlouho. Pro kolení orgánû památkové péãe zfiejmû nebylo dostateãnû zaji tûno, a i kdyï od roku 1990 nastal obrovsk nárûst v prohla ování kulturních památek, teprve kolem roku 1995 dostala fiízení vedená ministerstvem kultury, která sice nepodléhala správnímu fiádu, nicménû byla správním fiízením, potfiebnou formální úroveà. Ústfiední seznam, i kdyï jeho zavedení bylo pfiipravováno od poãátku 80. let vytváfiením hesláfiû, formalizací evidenãních karet a dal ími metodick mi materiály vãetnû pfiípravy poãítaãového zpracování (na úrovni tehdej ích moïností), vznikal s velk mi potíïemi. Nejprve byl veden jako souãet státních seznamû (jednotliv m krajsk m rejstfiíkov m fiadám bylo pfiedfiazeno pfied pomlãkou ãíslo kraje) a novû prohlá ené kulturní památky se zapisovaly do pokraãování regionálních fiad (rejstfiíky byly z jednotliv ch KSSPPOP pfiedány tehdej ímu Státnímu ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody) pouze písemnou formou. Poãítaãové zpracovávání dat evidence památkového fondu se pfiipravovalo dlouhou dobu; program, kter vznikl, mûl obsáhnout celou ífii problematiky evidence vãetnû vazeb na celostátní informaãní systém a na informace z katastru nemovitostí. Poãítaãov rejstfiík Ústfiedního seznamu byl zaloïen a zaãal b t naplàován od ledna roku Byly do nûho postupnû zapisovány prohla ované kulturní památky a památky zapsané ve státních seznamech nemovit ch i movit ch, a to v nové ãíselné fiadû, poãínající ãíslem O zápisu kulturní památky do Ústfiedního seznamu byly vyrozumívány vedle vlastníkû také prvoinstanãní orgány a KSSPPOP. Hned po prvním vyrozumûní se zvedla vlna odporu, zejména z KSSPPOP, protoïe nové ãíslování zpûsobilo diskontinuitu mezi státními a Ústfiedním seznamem evidenãní karty, dokumentace, spisy a pfiílohy, které zûstávaly nadále dokladem o zápisu památky ve státním seznamu, byly vût inou evidovány a uspofiádány podle rejstfiíkov ch ãísel státních seznamû. Po del ích diskusích vydalo nakonec MK âr Pokyn k vedení Ústfiedního seznamu, v nûmï se ustálila podoba rejstfiíkového ãísla sloïená z pûtimístného (poãítaãového) ãísla lomeného ãíslem kraje a za pomlãkou pofiadov m ãíslem státního, respektive regionálního seznamu. Tato podoba rejstfiíkového ãísla je pfiidûlována památkám, institucionalizovan m do konce roku Od 1. ledna 2003, kdy vstoupila v platnost reforma vefiejné správy, kterou vznikly znovu kraje, ale v jiném poãtu, by musela nûkterá pracovi tû vést i tfii regionální fiady. Proto se pfiistoupilo ke zmûnû tvaru rejstfiíkového ãísla novû prohla ovan ch kulturních památek, které je nadále pouze jednoduché, estimístné, poãínaje ãíslem Tyto formální otázky v ak nejsou nejvût ím problémem evidence kulturních památek. NejsloÏitûj í je urãení skuteãného rozsahu památkové ochrany u dfiíve zapsan ch nebo i v poãátku 90. let prohlá en ch kulturních památek. V dne ní dobû je nezbytné jednoznaãné vymezení povinností ke kaïdé vûci, aby nakládání s ní odpovídalo platn m právním pfiedpisûm a nikdo nebyl omezen ve sv ch právech nad rámec dan zákony této zemû. To se bûhem 90. let ukázalo jako narûstající problém v oboru památkové péãe. Velk pohyb ve vlastnick ch vztazích znamenal v mnoha pfiípadech nepfienesení informace o tom, Ïe se jedná o kulturní památku, na internetu je Ústfiední seznam pfiístupn teprve od roku Noví vlastníci mnohdy v dobré vífie nabyli objekty na dobré adrese nebo naopak chátrající, se zámûrem demolice nebo radikální pfiestavby, a teprve dodateãnû zjistili, Ïe se jedná o kulturní památku. Údaje o tom, Ïe nemovitost je památkovû chránûna, ãasto nebyla (a není) v katastru nemovitostí správnû ãi vûbec vyznaãena. Na dotaz o rozsahu památkové ochrany dostávali vlastníci rozdílné odpovûdi podle toho, jak se v evidenci orientoval pracovník v konného orgánu státní správy nebo odborné organizace, ani z pracovi tû Ústfiedního seznamu nebyly informace dostateãnû pfiesné. Neúnosnost takové situace vedla k rozhodnutí provést obnovu identifikace nemovit ch kulturních památek v âeské republice. Projekt tohoto úkolu byl pfiipravován zhruba rok, finanãní prostfiedky na nûj byly zaji tûny odborem památkové péãe ministerstva kultury jednak z programové podpory v zkumu a v voje MK âr, jednak pfiímo ze státního rozpoãtu. Plnûní úkolu bylo zahájeno na podzim roku Termín dokonãení je v programové podpofie MK âr smluvnû stanoven na konec roku Od roku 2000 poskytuje informace o rozsahu památkové ochrany v hradnû pracovi tû Ústfiedního seznamu, vïdy po provedení obnovy identifikace konkrétní památky. V echna pracovi tû na projektu obnovy identifikace spolupracují, po poãáteãních obtí- Ïích se postupnû vytvofiily t my (nepoãetné, ale zaujaté pro dobr v sledek), které se tuto obtíïnou práci nauãily, odvádûjí ji v potfiebné kvalitû a v posledních dvou letech i v mnoïství, které dává nadûji, Ïe úkol bude v termínu splnûn. Pokud ov em podmínky, které se podafiilo s mnoha obtíïemi vytvofiit, zûstanou zachovány i pod nov mi vedeními jednotliv ch pracovi È. Úkol je totiï velmi nároãn na pochopení základního problému, kter je dán odli ností pfiístupu obou zákonû, ze kter ch evidence vznikala. VyÏaduje od zpracovatele velkou míru odpovûdnosti a káznû, aby bylo správnû urãeno, jak kulturní statek byl zapsán do státního seznamu, aby se nevydávalo za památku i to, co bychom za ni dnes rádi pokládali, ale v dobû zápisu to nevzbudilo zájem a pozornost nebo to prostû pozornosti uniklo a pro památkovou ochranu nelze podklady ve státním seznamu nalézt. V posledním roce byly do úkolu zapojeny i externí síly, pfiedev ím v ak na zpracovávání ãistopisû evidenãních karet, pfiedávan ch postupnû do pracovi tû Ústfiedního seznamu, kam jsou pfiesné údaje vãetnû rozsahu památkové ochrany postupnû pfiená eny. Po porovnání v ech podkladû je nutné ovûfiit v echny památky v terénu, aby nadále nezûstávaly v Ústfiedním seznamu vûci, které ztratily památkovou hodnotu, pfiípadnû úplnû zanikly, aby se mnohdy vyjasnilo umístûní drobn ch objektû, z nichï mnohé byly pfiemístûny bez vûdomí pracovníkû památkové péãe. Na základû ovûfiení v terénu jsou prûbûïnû podávány ministerstvu kultury podnûty pro zahájení fiízení ke zru ení prohlá- ení za kulturní památku, pfiípadnû návrhy na prohlá- ení vûcí, které ke kulturní památce v znamovû patfií, ale jejich ochranu nelze opfiít o Ïádn platn podklad. Poznámky 3 Usnesení vlády âsr ã. 240/74 k Souboru opatfiení k odstranûní nedostatkû zji tûn ch provûrkou VLK. INFORMACE 153

6 Rozlehlé areály, které nejsou vyznaãeny v katastru nemovitostí vlastní parcelou zfiíceniny hradû, archeologické památky, soubory drobn ch staveb jako kfiíïové cesty a podobnû jsou zamûfiovány pomocí GPS a jejich vymezení je zaná eno do mapov ch podkladû v oborovém geografickém informaãním systému (dále jen GIS), kter se v NPÚ postupnû buduje. V nûm se také postupnû objevují v sledky obnovy identifikace, jak nám kapacita zpracovávání vlastními silami dovolí. V této oblasti se podafiilo navázat spolupráci se specializovan mi pracovi ti vût iny krajû. V projektu obnovy identifikace nemovit ch kulturních památek se vyuïívá také v sledkû (mnohdy jsou zpracovatelé titíï) dal ích úkolû, jako je prostorová identifikace památkovû chránûn ch území, tedy památkov ch rezervací a zón, mûstsk ch i vesnick ch, nebo plány zásad ochrany památkov ch hodnot území, které se pro památkové rezervace a zóny zpracovávají od roku V souãasné dobû, respektive k bylo provedeno narovnání údajû u více neï nemovit ch kulturních památek (24 343) ze zhruba ( ke dni ). Strm nárûst zpracovan ch poloïek teprve v posledních tfiech letech ukazuje sloïitost úkolu a dlouhou dobu potfiebnou na zapracování se do problematiky. Nová evidenãní karta tak obsahuje i jednoznaãné vymezení pfiedmûtu památkové ochrany. V sledky obnovy identifikace jsou postupnû sdûlovány katastrálním úfiadûm pro jednotlivé kraje, opravou údajû získává vefiejnost jistotu o správném stupni památkové ochrany. Obnovená evidence nemovit ch kulturních památek je spolehliv m podkladem, kter se musí stát základem jak pro odborná vyjádfiení, tak pro rozhodování orgánû památkové péãe, její v sledky proto musí b t tûmto pracovníkûm k dispozici. Je proto velmi dûleïité vytváfiet podmínky pro vybudování integrovaného informaãního systému památkové péãe, jak se o to Národní památkov ústav v posledních letech snaïí. V echny úkoly mají i svou ekonomickou stránku. Obnova identifikace je financována ãásteãnû z úãelovû podporovaného programového v zkumu ministerstva kultury, pfieváïnû v ak pfiímo z pfiíspûvku státního rozpoãtu, do roku 2005 úãelovû vázanou ãástkou. V rámci tohoto úkolu bylo nutné pfiedtím nedostateãnû vybavená pracovi tû zajistit poãítaãovou technikou, potfiebn m hardwarem i softwarem, fotografickou technikou vhodnou pro operativní terénní dokumentaci a referentsk mi vozy, aby bylo moïné bez omezování ostatní agendy provádût terénní prûzkumy. Pro cel NPÚ byla pofiízena jedna kvalitní stanice GPS, se kterou se provádí zamûfiování pro v echna regionální pracovi tû. Vzhledem k tomu, Ïe poãátky úkolu vyïadovaly v e uvedené investice, bylo ke konci roku 2005 jiï vynaloïeno 77 % z celkovû plánovan ch nákladû. Díky koordinaci s ostatními pfiíbuzn mi úkoly se moïné náklady na vybavení, zejména softwarem pro GIS, sníïily. Z rozpoãtu úkolu nejsou pfiímo poskytovány mzdové prostfiedky na platy pracovníkû, ktefií ãasto zastávají je tû dal í agendu, pouze tzv. ostatní osobní náklady pro externí spolupracovníky. I tak v ak prûmûrné náklady na jednu kulturní památku budou ãinit 1357, Kã. Pfiipoãteme-li je tû náklady Národního památkového ústavu na platy pracovníkû, ktefií obnovu identifikace provádûjí, vycházejí náklady na obnovu identifikace jedné kulturní památky nûkde mezi dvûma a tfiemi tisíci Kã. Víme-li, Ïe prûmûrná spotfieba pracovního ãasu vãetnû zpracování ãistopisu a zavedení do poãítaãové evidence je na jednu kulturní památku zhruba sedm hodin, nejsou komplexní náklady na jednu pracovní hodinu NPÚ nepfiimûfiené. V roce 2005 byla v rámci v zkumn ch zámûrû NPÚ zahájena obnova identifikace movit ch kulturních památek, jejíï problematika má shodn cíl, ale úskalí jsou ponûkud jiná. Zde jde pfiedev ím o zji tûní, zda se evidované a skuteãné umístûní shoduje, jde o revizi odborn ch a technick ch popisû a samozfiejmû také o zji tûní, zda vûc dosud má památkovou hodnotu, a aktualizaci dal ích údajû. To je ale nová kapitola, která se teprve zaãíná psát. Dagmar SEDLÁKOVÁ Archeologické nálezy v rámci územního plánování Jakkoliv není pochyby o tom, Ïe zájmy archeologické památkové péãe lze prosazovat pouze na základû k tomu urãen ch právních pfiedpisû 1 a v jejich mezích, pro skuteãnû efektivní v kon archeologické památkové péãe je nezbytnû nutné dobfie znát i právní pfiedpisy upravující právní vztahy v oblastech, které mají k archeologii, potaïmo archeologické památkové péãi nûjaké vazby, 2 coï v maximální moïné mífie platí o stavebním zákonû, tj. zákonû ã. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu, v platném znûní, a to vãetnû v ech k nûmu se váïících provádûcích pfiedpisû. 3 Následující pfiíspûvek vznikl se zámûrem upozornit na moïnosti ochrany a záchrany archeologického fondu, které se nabízejí v rámci územního plánování a ne vïdy a v plné ífii jsou námi, tedy archeology, vyuïívány. Vzhledem k rozsahu dané problematiky pochopitelnû nemûïe jít o vyãerpávající pfiehled, ale spí e o nastínûní moïn ch postupû a fie ení. 4 Územní plánování Územní plánování je soubor ãinností, které mají zajistit po v ech stránkách vyváïen a plynul rozvoj pfiíslu ného území, a to s maximálním moïn m ohledem na jeho jednotlivé sloïky a jejich hodnoty. Územní plánování musí b t proto provádûno na interdisciplinární bázi, pfiiãemï rozsah ãinností a úkolû, jeï se v rámci územního plánování provádûjí a fie í, je upraven k tomu urãen mi právními pfiedpisy. Dokumenty, které jsou oficiálním v stupem územního plánování, poskytují komplexní informace o moïnostech a zároveà omezeních vyuïití pfiíslu ného území. Pro potfieby územního plánování slouïí: 1. Územnû plánovací podklady (ÚPP) urbanistická studie, územní generel, územní prognóza, územnû technické podklady (ÚTP). 2. Územnû plánovací dokumentace (ÚPD) územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC), územní plán obce (ÚPO), regulaãní plán (RP). 3. Územní rozhodnutí (ÚR) rozhodnutí o umístûní stavby, rozhodnutí o vyuïití území, rozhodnutí o chránûném území nebo chránûném pásmu, rozhodnutí o stavební uzávûfie, rozhodnutí o dûlení nebo scelování pozemkû. Orgány územního plánování a proces pofiizování územnû plánovací dokumentace (ÚPD) Orgánem územního plánování jsou obce, kraje, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo obrany. Impuls k pofiízení územnû plánovací dokumentace mûïe vzejít prakticky od kohokoliv, ov em vlastní rozhodnutí o jejím pofiízení je plnû v kompetenci orgánu, kter je oprávnûn k jejímu schvalování, tedy obce v pfiípadû územních plánû a regulaãních plánû obcí, kraje v pfiípadû územních plánû velk ch územních celkû, ministerstva obrany v pfiípadû ÚPD vojensk ch újezdû a vlády v pfiípadû územních plánû velk ch územních celkû zahrnujících území více krajû a za urãit ch podmínek i v pfiípadû ÚPD vojensk ch újezdû. Poznámky 1 Úmluva o ochranû archeologického dûdictví Evropy (revidovaná) vyhlá ená pod ã. 99/2000 Sb. m. s., zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, v platném znûní, Vyhlá ka Ministerstva kultury âeské republiky ã. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon âeské národní rady ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, a zákon ã. 500/2004 Sb., správní fiád, v platném znûní. 2 Napfiíklad Úmluva o ochranû architektonického dûdictví Evropy vyhlá ená pod ã. 73/2000 Sb. m. s.; zákon ã. 114/992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny, v platném znûní; zákon ã. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v platném znûní; zákon ã. 500/2004 Sb., správní fiád, v platném znûní; zákon ã. 2/2003 Sb., o obcích (obecní zfiízení), v platném znûní; zákon ã. 3/2003 Sb., o krajích (krajské zfiízení), v platném znûní; Vyhlá ka âeského úfiadu zemûmûfiiãského a katastrálního ã. 162/2001 Sb., o poskytování údajû z katastru nemovitostí âeské republiky, v platném znûní. 3 Tedy zejména Vyhlá ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 132/1998 Sb., kterou se provádûjí nûkterá ustanovení zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavebního zákona), dále Vyhlá ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 138/1998 Sb., o obecn ch technick ch poïadavcích na v stavbu, a Vyhlá ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 135/2001 Sb., o územnû plánovacích podkladech a územnû plánovací dokumentaci. 4 Zde je tfieba zdûraznit, Ïe autorka ãlánku nemá právnické vzdûlání logicky tedy nelze ani informace pfiedloïené dále v textu povaïovat za oficiální právní v klad. 154 INFORMACE

7 V pfiípadû, Ïe podnût k pofiízení ÚPD vze el od fyzické ãi právnické osoby, mûïe pofiizovatel poïadovat ãásteãnou ãi úplnou úhradu nákladû na její pofiízení (toto platí i v pfiípadû územnû plánovacích podkladû). Poté, co je o pofiízení ÚPD rozhodnuto, zahájí její pofiizovatel 5 pfiípravné práce, jejichï smyslem je sbûr a vyhodnocení komplexních informací o území a vytipování moïn ch problémû, které bude nutné v dal ích fázích procesu pofiizování ÚPD fie it. Na základû dokumentû, které vznikly v rámci pfiípravn ch prací, je následnû zpracován návrh zadání ÚPD, kter obsahuje zejména informace o tom, co je smyslem a cílem pofiízení ÚPD. Návrh zadání ÚPD musí b t projednán vefiejnû, svá stanoviska k nûmu vydávají i dotãené orgány, které hájí vefiejné zájmy na základû zvlá tních právních pfiedpisû, a zároveà je kaïdá fyzická ãi právnická osoba oprávnûna v zákonné lhûtû uplatnit své podnûty. Finální podobu zadání schvaluje orgán kompetentní ke schválení ÚPD. Na základû jiï schváleného zadání ÚPD je zpracován koncept fie ení ÚPD. 6 Souãástí vefiejného projednání konceptu musí b t jeho odborn v klad a zdûvodnûní. Ke konceptu se vyjadfiují dotãené orgány a rovnûï vlastníci nemovitostí, jejichï práva jsou konceptem fie- ení dotãena. Stejnû jako k návrhu zadání, tak i ke konceptu fie ení ÚPD je kaïdá fyzická ãi právnická osoba oprávnûna uplatnit (pochopitelnû v zákonné lhûtû) své pfiipomínky. Na základû v sledkû projednání konceptu fie ení je vyhotoveno souborné stanovisko s pokyny pro dokonãení návrhu ÚPD. Souborné stanovisko vãetnû návrhu rozhodnutí o podan ch námitkách se poté pfiedkládá ke schválení. Po schválení souborného stanoviska (pfiípadnû alternativních dokumentû, které je odpovídajícím zpûsobem suplují) se zpracovává vlastní návrh územnû plánovací dokumentace (ÚPD). K nûmu se opût vyjadfiují dotãené orgány, vlastníci nemovitostí, jichï se návrh ÚPD t ká, a kaïd, kdo má k jeho podobû nûjaké pfiipomínky. Pofiizovatel poté sestaví zprávu o projednání ÚPD spolu s vyhodnocením v ech stanovisek a pfiipomínek a s návrhy na rozhodnutí o námitkách, pfiípadnû o nesouhlasech s jejich vyfiízením. Je tû pfied schválením je návrh ÚPD pfiedloïen nadfiízen m orgánûm územního plánování. Orgán oprávnûn ke schválení ÚPD (tj. zastupitelstvo obce, kraje, vláda, eventuálnû ministerstvo obrany) 7 je povinen vymezit její závaznou ãást, která obsahuje základní zásady uspofiádání území a limity jeho vyuïití vyjádfiené v regulativech. Závazná ãást ÚPD obce ãi kraje musí b t vyhlá ena k tomu kompetentními orgány obecnû závaznou vyhlá kou a jako taková se stává závazn m podkladem pro zpracování a schvalování navazující ÚPD a pro rozhodování v území. Archeologická památková péãe a územní plánování Pfied vlastní anal zou moïností, které se archeologické památkové péãi (APP) nabízejí v oblasti územního plánování, je tfieba nejprve formulovat premisy, na jejichï bázi jsou v echny dal í následující úvahy postaveny: 8 Ochrana kulturního dûdictví (bohatství) je vefiejn m zájmem. Kulturní památky coby nositelé urãité kulturnûhistorické hodnoty jsou nedílnou sloïkou kulturní krajiny a jejího specifického rázu, jehoï ochrana je rovnûï vefiejn m zájmem. Jednou ze sloïek, které spoluvytváfiejí v e zmínûn krajinn ráz, jsou i území, kde se nacházejí archeologické nálezy movité i nemovité povahy. Tato území s archeologick mi nálezy vykazují zfiejmou kulturnûhistorickou hodnotu a lze je tedy povaïovat za souãást archeologického kulturního dûdictví. Kulturnûhistorická hodnota archeologick ch nálezû, respektive území s archeologick mi nálezy, se odvozuje od jejich podstaty. Ta spoãívá ve schopnosti nést historickou informaci dûleïitou pro zachování krajinné pamûti a od ní se odvíjejícího kulturního povûdomí. V kon vlastnick ch práv nesmí ohroïovat ani po- kozovat mimo jiné ani kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Dále je tfieba si pov imnout toho, jak m zpûsobem je v na em právním fiádû zakotvena ochrana archeologick ch nálezû. Mezinárodní smlouvou ã. 99/2000 Sb. m. s., jejímï cílem je ochraàovat archeologické dûdictví jako zdroj evropské kolektivní pamûti a jako nástroj historického a vûdeckého studia (ãl. 1, odst. 1 cit. smlouvy), se za souãásti archeologického dûdictví povaïují ve keré pozûstatky a objekty a jakékoli jiné stopy po lidstvu z minul ch období (ãl. 1, odst. 2 cit. smlouvy). Archeologické dûdictví pfiitom zahrnuje stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavûná území, movité objekty, památky dal ího druhu a také jejich související prostfiedí nacházející se jak na sou i, tak pod vodou (ãl. 1, odst. 3 cit. smlouvy). Zmínûná mezinárodní smlouva tedy povaïuje za archeologické dûdictví hodné ochrany v e, co vykazuje jisté specifické znaky a je nositelem urãité, pfiedev ím kulturnûhistorické hodnoty. Zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, v platném znûní, sice archeologick nález definuje, ale za kulturní památku jej automaticky nepovaïuje. K tomu, aby byl archeologick nález chránûn jako kulturní památka, nestaãí jeho faktická kulturnûhistorická hodnota, n brï musí b t Ministerstvem kultury âr za tuto památku formálnû prohlá en ( 3 cit. zákona). Místo v skytu archeologick ch nálezû, tedy území s archeologick mi nálezy, není citovan m zákonem definováno vûbec, 9 a pokud se nenachází pfiímo v areálu kulturních památek nebo jejich prostfiedí, pfiípadnû v prostoru památkov ch rezervací, zón ãi jejich ochrann ch pásmech, jsou nástroje k jeho preventivní ochranû relativnû omezené. V této souvislosti je nutné podotknout, Ïe fakticky nejde o jeho ochranu, ale záchranu na základû 22 cit. zákona lze pouze prosadit záchrann archeologick v zkum, kter sice jistou sumu informací pfiinese, nicménû v fiadû pfiípadû znamená totální zniãení daného území s archeologick mi nálezy. Primárním cílem archeologické památkové péãe by v ak mûla b t snaha o zachování maximálnû moïného mnoïství archeologick ch nálezû na pûvodním místû. Toho lze dosáhnout pravdûpodobnû pouze prostfiednictvím konstruktivní spolupráce s orgány státní památkové péãe, které se v pozici dotãen ch orgánû k podobû územnû plánovací dokumentace (ÚPD) vyjadfiují, eventuálnû prostfiednictvím spolupráce pfiímo s pofiizovateli pfiíslu né ÚPD. Archeologové by mûli b t schopni zajistit zejména: sbûr a následné zpracování informací o archeologickém dûdictví do formy implementovatelné do územnû plánovací dokumentace (pfiípadnû vyuïitelné pfii sestavování územnû plánovacích podkladû), tedy napfiíklad do formy umoïàující tvorbu plánû území s archeologick mi nálezy; zpracování informací o archeologick ch nálezech tak, aby je bylo moïné zohlednit zejména v regulaãních plánech, které jsou pro archeologickou památkovou ochranu nejvhodnûj ím typem ÚPD; Poznámky 5 Na základû ustanovení 13 zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní, pofiizuje územnû plánovací dokumentaci obec, a to v pfienesené pûsobnosti. Dále mûïe b t pofiizovatelem ÚPD obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností (pofiizuje územní, eventuálnû regulaãní plán obce a územnû plánovací podklady), krajsk úfiad (mimo jiné pofiizuje územní plány VÚC a územnû plánovací podklady) a ministerstvo pro místní rozvoj (za urãit ch okolností pofiizuje územní plány VÚC, dále pofiizuje územnû plánovací podklady a územnû technické podklady) podrobnosti viz 14 cit. zákona. PoÏadavky na obsah územnû plánovacích podkladû, územnû plánovací dokumentace, stejnû jako na zpûsob jejího pofiizování, zpracování, projednávání, schvalování a dal í jsou podrobnû rozpracovány ve Vyhlá ce ministerstva pro místní rozvoj ã. 135/2001 Sb., o územnû plánovacích podkladech a územnû plánovací dokumentaci (v jimku z této vyhlá ky má pouze ministerstvo obrany). 6 Koncept fie ení územního plánu obce se nezpracovává v pfiípadû, Ïe je pro dané území zpracována urbanistická studie obsahující v echny zákonem poïadované náleïitosti. Obdobnû se postupuje v pfiípadû konceptu fie ení územního plánu velkého územního celku, je-li vyhotovena územní prognóza (dal í informace o urbanistické studii a územní prognóze jsou zafiazeny dále v textu viz územnû plánovací podklady). 7 K tomu 26 zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní, dále 84, odst. 2, písm. b) zákona ã. 2/2003 Sb., o obcích (obecní zfiízení), v platném znûní, a 35, odst. 2, písm. e) zákona ã. 3/2003 Sb., o krajích (krajské zfiízení), v platném znûní. 8 Zmínûné premisy vycházejí zejména z tûchto právních pfiedpisû: Úmluva o ochranû archeologického dûdictví Evropy (revidovaná) vyhlá ená pod ã. 99/2000 Sb. m. s.; Úmluva o ochranû architektonického dûdictví Evropy vyhlá ená pod ã. 73/2000 Sb. m. s.; Listina základních práv a svobod; zákon ã. 114/992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny, v platném znûní. 9 Problematice ÚAN je vûnováno samostatné heslo zafiazené do kapitoly Vybrané pojmy pouïité v textu. INFORMACE 155

8 v rámci regulaãních plánû formulování poïadavkû na ochranu zpûsobem, kter odpovídá hodnotû kaïdého konkrétního pozemku, neboè nejsou-li poïadavky na ochranu odstupàovány, vede to k její inflaci. Dále by archeologové mûli v rámci území fie eného v regulaãním plánu vyãlenit: pozemky, kde se nacházejí natolik unikátní archeologické nálezy, Ïe zde nelze provádût jakékoliv zásahy pod úroveà terénu (kromû udrïovacích prací); pozemky, kde jsou zásahy pod úroveà terénu moïné, ale musí jim pfiedcházet archeologick v zkum, o jehoï metodice bude rozhodováno ad hoc, tedy na základû charakteru konkrétního stavebního (ãi jiného) zámûru; pozemky, kde byly archeologické nálezy jiï zniãeny pfiedchozími zásahy a stavební (ãi jiná) ãinnost tam mûïe probíhat prakticky bez omezení. A jak je smysl v e uveden ch ãinností? Maximum údajû o jednotliv ch pozemcích vãetnû konkretizace zpûsobu jejich ochrany, které budou souãástí závazné ãásti ÚPD (ãi zahrnuty do ÚPP), poskytuje vlastníkûm stávajícím i potencionálním dostateãn prostor pro seriózní rozhodování o povaze eventuálního investiãního zámûru. V návaznosti na to vzrûstá i pravdûpodobnost, Ïe vlastník jiï pfii vûdomí jist ch nemûnn ch skuteãností nepodcení fázi diskuse o zámûru, respektive následnou pfiedprojektovou pfiípravu, a zadání projektu formuluje zpûsobem, kter m se minimalizují moïné stfiety se zájmy památkové péãe v rámci následn ch správních fiízení veden ch jak podle stavebního, tak podle památkového zákona. V pfiípadû, Ïe je pofiizován ãi aktualizován jin typ ÚPD, nebude pochopitelnû moïné a ani úãelné zpracovat celé fie ené území do stejn ch podrobností, jako tomu je u regulaãního plánu. V pfiípadû územních plánû obcí, respektive velk ch územních celkû, je nutné si v ímat zejména rozvojov ch lokalit vãetnû zpûsobu jejich potencionálního vyuïití a na základû toho formulovat i poïadavky archeologické památkové péãe. Rozhodnû je tfieba usilovat o to, aby informace o archeologick ch nálezech a postupech nutn ch k jejich ochranû byly zaãlenûny do závazné ãásti územnû plánovací dokumentace, neboè ta je pro dal í rozhodování v území zásadní. Soulad zámûru s územnû plánovací dokumentací je pfiitom primárním pfiedpokladem pro jeho povolení a následnou realizaci. Shrnutí Není pochyb, Ïe s ochranou archeologického dûdictví je nutné zaãít jiï v procesu územního plánování, které má mimo jiné zajistit plynul a trvale udrïiteln rozvoj fie eného území. Zcela logicky proto musí nastat situace, kdy se zájmy archeologické památkové péãe dostanou do kolize s urãit mi typy investiãních zámûrû. Spolupráce archeologû s orgány územního plánování a s orgány státní památkové péãe proto nesmí spoãívat jen ve zlep ování obecné informovanosti o povaze a rozsahu archeologického dûdictví, ale její nezbytnou souãástí musí b t hledání a pokud moïno i nalézání rovnováhy mezi poïadavky na úãinnou ochranu archeologick ch nálezû a snahou o bezproblémov rozvoj pfiíslu ného území. Jedinû tak se archeologové mohou postupnû zbavit povûsti, Ïe jejich pfiedstava o ideální preventivní ochranû archeologického dûdictví spoãívá v poïadavku na vydání rozhodnutí o stavební uzávûfie a jak koliv dialog s nimi je proto zbyteãn. Vybrané pojmy pouïité v textu Zejména kvûli pfiehlednosti nemohly b t nûkteré do textu zafiazené pojmy vysvûtleny pfiímo na daném místû. Proto byl na závûr tohoto pfiíspûvku zafiazen v bûr tûch nejdûleïitûj ích z nich spolu s jejich struãnou charakteristikou a s odkazem na právní pfiedpisy, pfiípadnû na dal í informaãní zdroje. Archeologick nález Archeologick m nálezem je vûc (soubor vûcí), která je dokladem nebo pozûstatkem Ïivota ãlovûka a jeho ãinnosti od poãátku jeho v voje do novovûku a zachovala se zpravidla pod zemí. Místo v skytu archeologick ch nálezû se oznaãuje jako území s archeologick mi nálezy (ÚAN) viz samostatné heslo. Odkaz na právní pfiedpis: 23 zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, v platném znûní. Dotãen orgán (dfiíve dotãen orgán státní správy DOSS) Dotãené orgány (dfiíve dotãené orgány státní správy) hájí v rámci správního fiízení vefiejn (obecn ) zájem, a to na základû zvlá tních právních pfiedpisû (napfiíklad zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, v platném znûní). Dle platného správního fiádu jsou dotãen mi orgány jednak ty orgány, o kter ch to stanoví zvlá tní zákon, a rovnûï orgány oprávnûné vydat závazné stanovisko, pfiípadnû vyjádfiení pro potfieby správního fiízení zmínûné závazné stanovisko ãi vyjádfiení pak slouïí coby podklad pro rozhodnutí správního úfiadu, kter pfiíslu né fiízení vede. Správní úfiad poté, co zahájí správní fiízení, dotãené orgány obesílá. V pfiípadû, Ïe správní úfiad není schopen v echny tyto dotãené orgány zjistit, musí se dotãené orgány do správního fiízení samy pfiihlásit. Kromû toho, Ïe dotãen orgán vydává závazné stanovisko nebo vyjádfiení, je povinen s pfiíslu n m správním úfiadem maximálnû spolupracovat, pfiiãemï nûkteré úkony mohou ãinit spoleãnû, pfiípadnû oba mohou vyuïívat procesních úkonû proveden ch jedním ãi druh m orgánem. Dotãen orgán je v odûvodnûn ch pfiípadech oprávnûn nahlíïet do spisové dokumentace k fiízení a vyjadfiovat se k podkladûm pro vydání rozhodnutí a v pfiípadû nutnosti podat podnût k pfiezkumnému fiízení. Role dotãen ch orgánû je v procesu územního plánování naprosto zásadní, neboè se vyjadfiují k návrhu zadání územnû plánovací dokumentace (ÚPD), konceptu fie ení i k vlastnímu návrhu ÚPD. Pofiizovatel ÚPD je pfiitom povinen stanoviska dotãen ch orgánû zohlednit v jak v zadání ÚPD, tak v souborném stanovisku, stejnû jako v koneãné podobû návrhu ÚPD. Postup pfii fie ení pfiípadn ch rozporû mezi poïadavky jednotliv ch dotãen ch orgánû je upraven zákonem. Odkaz na právní pfiedpis: 136n., 149 zákona ã. 500/2004 Sb., správní fiád, v platném znûní; 20 23, 126, 136 zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní. Odkaz na doplàující informace: Radek ONDRU : Správní fiád. Nov zákon s dûvodovou zprávou a poznámkami, Linde, Praha 2005, s. 386n., 433n. Krajinn ráz Pod pojmem krajinn ráz je chápána pfiírodní, kulturní a historická charakteristika urãitého místa nebo oblasti. Konkrétní krajinn ráz je urãen sadou znakû typick ch pro danou krajinu. Pro urãení úrovnû dochování krajinného rázu, od níï se následnû odvíjí i stupeà poïadované ochrany, je zásadní pomûr mezi typick mi znaky pfiíslu né oblasti a typick mi znaky dochovan mi v konkrétním posuzovaném místû. 10 Krajinn ráz je nutno efektivním zpûsobem chránit, neboè jde o souãást pfiírodního a kulturního dûdictví (pamûè krajiny), a s ohledem na to mají b t posuzovány i v echny územnû plánovací aktivity, protoïe jedním z cílû územního plánování je zabezpeãení trvalého souladu v ech pfiírodních, civilizaãních a kulturních hodnot v území. 11 Ochranou krajinného rázu pfiitom není mínûno zakonzervování krajiny v urãité podobû, n brï citlivé propojení stávajících krajinn ch prvkû s nov mi prvky zejména civilizaãní povahy, a to pfii souãasném zachování kulturní, estetické a pfiírodní hodnoty krajiny (jejího genia loci). Posuzování míry vhodnosti umístûní nov ch prvkû do krajiny proto vyïaduje komplexní a interdisciplinární pfiístup zámûr by mûl b t posouzen specialisty v oboru ochrany Ïivotního prostfiedí, etnografie, archeologie, architektury, urbanismu, ale i zemûdûlství, lesnictví, vodohospodáfiství a podobnû. Odkaz na právní pfiedpis: zákon ã. 114/992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny, v platném znûní.; Evropská úmluva o krajinû (Sdûlení ministerstva zahraniãí ã. 13/2005 o pfiijetí, ratifikaci a platnosti pro âeskou republiku od ); zákon ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní. Odkaz na doplàující informace: Ivan VOREL, Roman BUKÁâEK, Petr MATùJKA, Martin CULEK, Petr SKLENIâKA: Metodick postup posouzení vlivu navrhované stavby, ãinnosti nebo zmûny vyuïití území na krajinn ráz ve smyslu 12 zákona ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny (metoda prostorové a charakterové diferenciace území), vydáno 2004 jako studijní materiál pro kurz celoïivotního vzdûlávání Hodnocení navrhovan ch staveb a vyuïití území z hlediska zásahu do krajinného rázu, pofiádan Poznámky 10 Igor MÍCHAL, Jifií LÖW: Krajinn ráz, lesnické práce, Kostelec na âern mi lesy 2003, s. 528n. (K publikaci pfiiloïen CD-ROM obsahuje zásady pro v stavbu v krajinû z hlediska ochrany krajinného rázu a pfiíklady hodnocení vlivu investiãního zámûru na krajinn ráz i uplatnûní regulativû v ÚPP a ÚPD. âást 8 je dostupná z www: <http:// zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní. 156 INFORMACE

9 Fakultou architektury âvut v Praze. Dostupné z www: <http://web.cvut.cz/fa/u519/kukr/metodika.htm>, ISBN Limity vyuïití území Limity vyuïití území omezují, vyluãují, pfiípadnû podmiàují umísèování staveb, vyuïití území a opatfiení v území. Stanoveny jsou v rámci procesu územního plánování, a to buì na základû obecnû platn ch právních pfiedpisû, kter mi je pofiizovatel územnû plánovací dokumentace vázán, nebo na základû zcela konkrétních specifik území, pro nûï je územnû plánovací dokumentace pofiizována. Tato skupina územnû specifick ch limitû je závazná (tedy zafiazena mezi regulativy) aï po schválení pfiíslu né územnû plánovací dokumentace. Informace o limitech vyuïití území jsou zahrnuty do územnû technick ch podkladû, prûzkumû a rozborû území a samozfiejmû v závazné ãásti územnû plánovací dokumentace. S limity vyuïití území jsou úzce spjaty zásady vyuïití a uspofiádání území zatímco limity jsou striktnû vymezující, zásady b vají koncipovány ífieji (viz téï heslo regulativ). Odkaz na právní pfiedpis: 2, 9, 29, 139a zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní; 7, 10, 18 Vyhlá ky ministerstva pro místní rozvoj ã. 135/2001 Sb., o územnû plánovacích podkladech a územnû plánovací dokumentaci, a pfiíloha ã. 1 a ã. 2 této vyhlá ky. Odkaz na doplàující informace: oficiální stránka ministerstva pro místní rozvoj, dostupná z <http://www.mmr.cz>; Limity vyuïití území, Ústav územního rozvoje Brno, Brno 1999, dostupné z <http: //www.uur.cz/default.asp?id=337>. Parcela Parcela je pozemek, kter je geometricky a polohovû urãen, zobrazen v katastrální mapû a oznaãen parcelním ãíslem. Odkaz na právní pfiedpis: zákon ã. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v platném znûní. Odkaz na doplàující informace: odborné pojmy z oblasti geodézie, dostupné z <http://www.geodeziepp.cz/cojeto.htm>; odborné pojmy z oblasti stavebnictví, dostupné z www: <http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/slovnicek.php>. Pozemek Pfiesnû ohraniãená nemovitost evidovaná v katastru nemovitostí, kde lze zjistit její pfiesnou polohu, rozsah, druh (orná pûda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny, lesní pozemky, vodní plochy, zastavitelné plochy a nádvofií, ostatní plochy) a také vlastnická a dal í vûcná práva, která se k dané nemovitosti váïí. Pozemek musí b t od sousedních ãástí pozemkû oddûlen hranicí územní správní jednotky, nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí drïby, hranicí druhû pozemkû, popfiípadû rozhraním zpûsobu vyuïití pozemkû. Odkaz na právní pfiedpis: zákon ã. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v platném znûní; Vyhlá ka âeského úfiadu zemûmûfiiãského a katastrálního ã. 162/2001 Sb., o poskytování údajû z katastru nemovitostí âeské republiky, v platném znûní; 11, 21, 29, 32, 34, 37, 58 59, 71 72, 78, 87, 89, 93, 105, , , , a, a, 141 zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní; Vyhlá ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 132/1998 Sb., kterou se provádûjí nûkterá ustanovení stavebního zákona; Vyhlá ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 135/2001 Sb., o územnû plánovacích podkladech a územnû plánovací dokumentaci. Odkaz na doplàující informace: odborné pojmy z oblasti geodézie jsou dostupné z www: <http://www.geodeziepp.cz/cojeto. htm>; odborné pojmy z oblasti stavebnictví jsou dostupné z www: <http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz /slovnicek.php>; oficiální stránka âeského zemûmûfiiãského a katastrálního úfiadu www: <http://www. cuzk.cz/>. Pozemek stavební Území urãené regulaãním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavûní a pozemek zastavûn hlavní stavbou. Aby pozemek mohl b t zastavûn, musí splàovat urãité poïadavky na polohu, tvar, velikost a základové pomûry. V pfiípadû, Ïe se nachází (byè jen ãástí) v ochranném pásmu ãi pfiekr vajících se ochrann ch pásmech, musí splàovat podmínky a poïadavky stanovené zvlá tními pfiedpisy pro kaïdé jím dotãené ochranné pásmo. Mimo stavební pozemek je pfiípustné trvale umístit pouze stavby zafiízení staveni tû a pfiipojení staveb na sítû technického vybavení a pozemní komunikace. Odkaz na právní pfiedpis: 87, 95, 97, 139b, odst. 15 zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní; Vyhlá ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 138/1998 Sb., o obecn ch technick ch poïadavcích na v stavbu. Odkaz na doplàující informace: Pavel KUMPRECHT: Stavební zákon v otázkách, odpovûdích a soudní praxi, ASPI, Praha 2003, s Regulaãní plán (RP) Regulaãní plán náleïí mezi územnû plánovací dokumentaci. Je podrobnûj í neï územní plán v rámci regulaãního plánu se fie í vyuïití jednotliv ch pozemkû a stanovují se regulaãní prvky jejich plo ného a prostorového uspofiádání. Regulaãní plán není nutné zpracovávat pro celé správní území, n brï jen pro jeho vybrané ãásti, u nichï se pfiedpokládá buì dal í stavební ãi jiná investiãní ãinnost, nebo je naopak Ïádoucí jejich uchování v urãité, pfiesnû specifikované podobû. V pfiípadû, Ïe regulaãní plán nahrazuje plán územní, musí b t zpracován pro celé správní území a rovnûï zde musí b t vymezeno zastavitelné území a vyznaãeny hranice souãasnû zastavûného území obce. Regulaãní plán se stejnû jako územní plán ãlení na ãást závaznou (ve formû regulativû) a ãást smûrnou. Závazná ãást regulaãního plánu je vymezena orgánem, kter je oprávnûn k jeho schválení, a musí b t vyhlá ena obecnû závaznou vyhlá kou. Z hlediska památkové ochrany je zpracování regulaãního plánu ideální pfiíleïitostí velmi pfiesnû definovat kulturnûhistorické hodnoty jednotliv ch nemovitostí a urãit podmínky, za kter ch bude moïné napfiíklad umístit v daném území nové prvky, pfiípadnû mûnit vzhled prvkû stávajících. Odkaz na právní pfiedpis: 8, 11, 13 14, 21 22, 25 26, 30, 32, 61, 139 zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní; 4, 8, 13 15, a pfiíloha ã. 1 a ã. 2 Vyhlá ky ministerstva pro místní rozvoj ã. 135/2001 Sb., o územnû plánovacích podkladech a územnû plánovací dokumentaci. Odkaz na doplàující informace: Památkové lokality, územní plánování a cestovní ruch, Ústav územního rozvoje Brno, Brno 2002, dostupné z <http://www.uur. cz/default.asp?id=1164>). Regulativ Souhrnné oznaãení pro a) zásady, jimiï se fiídí vyu- Ïití a uspofiádání území, b) limity, které jsou pro toto vyuïití a uspofiádání území stanoveny. Podobnû jako limity vyuïití území jsou regulativy stanoveny na základû obecnû platn ch právních pfiedpisû, pfiípadnû formulovány zpracovatelem a pfiijaty schvalovatelem územnû plánovací dokumentace. Regulativy tvofií závaznou ãást územnû plánovací dokumentace a platnost nab vají jejím schválením. Odkaz na právní pfiedpis: 29, 31, 85, 108 zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní; 8, 12 13, 15 16, Vyhlá ky ministerstva pro místní rozvoj ã. 135/2001 Sb., o územnû plánovacích podkladech a územnû plánovací dokumentaci, a pfiíloha ã. 2 této vyhlá ky. Odkaz na doplàující informace: Miriam P ENOSILOVÁ a kol.: Pfiíklady regulativû v územnû plánovací dokumentaci, Ústav územního rozvoje Brno, Brno 1998, dostupné z <http://www.mmr.cz >. Stavební uzávûra Stavební uzávûra je vyhlá ena, respektive vymezena územním rozhodnutím. Stavební uzávûra mûïe velmi v raznû ovlivnit funkãní a prostorové uspofiádání území, neboè na jejím základû lze omezit ãi pfiípadnû zcela zakázat jakoukoliv stavební ãinnost kromû udr- Ïovacích prací. 12 Vyhlá ení stavební uzávûry proto musí b t velmi podrobnû zdûvodnûno a vyhodnocena musí b t i míra jejího dopadu na v echny prvky funkãního a prostorového uspofiádání území. Rozhodnutí o stavební uzávûfie má rovnûï ekonomick rozmûr v znamn m zpûsobem totiï ovlivàuje hodnotu pozemkû, a to nejen tûch, které jsou do uzávûry zahrnuty, ale i pozemkû okolních. Stavební uzávûra mûïe b t trvalá nebo ãasovû omezená v tomto pfiípadû je doba trvání uvedena v pfiíslu ném územním rozhodnutí. Odkaz na právní pfiedpis: 32 34, 36, zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní; 3, 7 Vyhlá ky ministerstva pro místní rozvoj ã. 132/ 1998, kterou se provádûjí nûkterá ustanovení stavebního zá- Poznámky 12 Vymezení udrïovacích prací viz 14 Vyhlá ky ministerstva pro místní rozvoj ã. 132/1998, kterou se provádûjí nûkterá ustanovení stavebního zákona, a 15 vyhlá ky ã. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon ã. 15/1997 Sb., o pozemních komunikacích. INFORMACE 157

10 kona. Odkaz na doplàující informace: oficiální stránky ministerstva pro místní rozvoj dostupné z <http://www.mmr.cz>; oficiální stránky Ústavu územního rozvoje Brno dostupné z <http://www.uur.cz/>. Územnû plánovací dokumentace (ÚPD) V územnû plánovací dokumentaci je urãeno, jakou funkci bude pfiíslu né území (plocha ãi pozemek) plnit a jak m zpûsobem v nûm budou jeho jednotlivé prvky rozvrïeny (tedy plo nû a prostorovû uspofiádány). Obsah a rozsah ÚPD, tj. územního plánu velkého územního celku, územního plánu obce a regulaãního plánu je vymezen v rámci pfiíslu n ch právních pfiedpisû. Územnû plánovací dokumentace se obecnû ãlení na ãást závaznou a smûrnou. Závazná ãást obsahuje základní zásady uspofiádání území a limity jeho vyuïití, které jsou vyjádfieny v regulativech (viz heslo regulativ), ostatní ãásti fie ení ÚPD jsou smûrné. V závazné ãásti jsou vymezeny i vefiejnû prospû né stavby, kvûli jejichï realizaci mohou b t vybrané pozemky ãi stavby (a práva k nim) vyvlastnûny. Závaznou ãást územnû plánovací dokumentace, kterou schvaluje kraj nebo obec v samostatné pûsobnosti, vyhla ují jejich orgány obecnû závaznou vyhlá - kou. Závazná ãást územnû plánovací dokumentace je pfiitom závazn m podkladem pro zpracování a schvalování navazující územnû plánovací dokumentace a pro rozhodování v území. Zmûnu závazné ãásti územnû plánovací dokumentace schvaluje orgán, kter je pfiíslu n ke schválení územnû plánovací dokumentace. O úpravû (zmûnû) smûrné ãásti územnû plánovací dokumentace rozhoduje orgán, kter je pfiíslu n tuto územnû plánovací dokumentaci pofiizovat. Zmûny ÚPD probíhají shodn m zpûsobem jako její pofiizování, pouze v odûvodnûn ch pfiípadech lze slouãit zpracování a projednání konceptu fie ení s návrhem zmûn ÚPD, ale i v tomto pfiípadû se na jejich obsah a proces schvalování pfiimûfien m zpûsobem vztahují postupy upravené zákona ã. 50/1976 Sb. Odkaz na právní pfiedpis: 8 15, 17, 19 23, 25 26, 28 31a, 37, 41, 46b, 85, 88, 98, 108, 125, 131, 133, 136, 138, 143 zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní; Vyhlá ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 135/2001 Sb., o územnû plánovacích podkladech a územnû plánovací dokumentaci. Odkaz na doplàující informace: Jifií DOLEÎAL, Jan MAREâEK, Oldfiich VOBO IL: Stavební zákon v teorii a praxi. Úplné znûní zákona s komentáfiem, související a provádûcí pfiedpisy, Linde, Praha 2003; Miroslav TATÍâEK: Technika územního plánování. Proces pofiizování územnû plánovací dokumentace v závislosti na novele zákona ãíslo 50/1976 Sb. (stavebního zákona) zákonem ãíslo 83/1998 Sb. Metodick návod, âvut, Praha 1999; oficiální stránka ministerstva pro místní rozvoj, dostupná z <http://www.mmr.cz>; oficiální stránka Ústavu územního rozvoje Brno, dostupná z <http://www.uur.cz/>. Územnû plánovací podklady (ÚPP) K ÚPP náleïí: urbanistická studie, územní generel, územní prognóza a územnû technické podklady (ÚTP). Jde o právnû nezávazné podklady pro dal í územnû plánovací ãinnost, tedy pro tvorbu územnû plánovací dokumentace, a pfiípadnû pro potfieby územního fiízení (není-li zpracována územnû plánovací dokumentace). Územnû plánovací podklady pofiizují orgány územního plánování, tj. obce, kraje, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo obrany. Urbanistická studie slouïí k rozpracování variantních, respektive alternativních fie ení problémû s ohledem na technické, urbanistické a architektonické podmínky v daném území. Urbanistická studie musí zohledàovat nejen faktickou pfiítomnost jednotliv ch prvkû v území, ale také jejich vzájemné vazby a interakci. Územní generel se zab vá jiï konkrétními sídelními a krajinn mi sloïkami a slouïí pro anal zu vlivu tûchto sloïek na v voj území (a jeho vyuïití). Ke komplexní anal ze území a ke kvalifikovanému odhadu jeho dal ího v voje slouïí územní prognóza. Ta vzniká na základû rozboru územnû technick ch podmínek pfiíslu ného území, stavu Ïivotního prostfiedí v nûm, dále zohledàuje ekonomick potenciál území a demograficko-sociologické faktory, které mohou ovlivnit jeho dal í v voj. Územní prognóza se zpracovává pro vût í území její obsah a rozsah je konkretizován pfiíslu n m orgánem územního plánování a za urãit ch podmínek mûïe slouïit jako podklad pro územní plán velkého územního celku (v tomto pfiípadû je její obsah a rozsah zadáván s ohledem na poïadavky formulované ve Vyhlá ce ministerstva pro místní rozvoj ã. 135/2001, konkrétnû 6 a pfiíloze ã. 2 k cit. vyhlá ce). Územnû technické podklady (ÚTP) jsou souborem komplexních informací o území, tedy o jeho aktuálním stavu a o moïnostech a omezeních v jeho vyuïití, aè jiï vypl vají z právních pfiedpisû, správních rozhodnutí ãi ze schválené územnû plánovací dokumentace. Odkaz na právní pfiedpis: 2 3, 13 15, 19, 28, 37, 143 zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní; Vyhlá ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 135/2001 Sb., o územnû plánovacích podkladech a územnû plánovací dokumentaci. Odkaz na doplàující informace: J. DOLEÎAL, J. MAREâEK, O. VOBO IL, cit. v hesle Územnû plánovací dokumentace (ÚPD); M. TATÍâEK, cit. v hesle Územnû plánovací dokumentace (ÚPD). Území s archeologick mi nálezy (ÚAN) Za území s archeologick mi nálezy lze povaïovat prostor, kde jiï byly jakékoliv archeologické nálezy movité ãi nemovité povahy identifikovány, a rovnûï tak prostor, kde je moïné vzhledem k pfiírodním podmínkám 13 ãi dosavadnímu historickému v voji 14 tyto nálezy s vysokou pravdûpodobností oãekávat. 15 Na základû jistého ãi odûvodnûnû pfiedpokládaného v skytu archeologick ch nálezû lze ÚAN rozdûlit do ãtyfi následujících kategorií: 16 ÚAN kategorie I. území s pozitivnû prokázan m a dále bezpeãnû pfiedpokládan m v skytem archeologick ch nálezû. ÚAN kategorie II. území, na nûmï dosud nebyl pozitivnû prokázán v skyt archeologick ch nálezû, ale urãité indicie mu nasvûdãují; pravdûpodobnost v skytu archeologick ch nálezû % (svûdectví písemn ch pramenû, tûsná blízkost ÚAN I. kategorie). ÚAN kategorie III. území, na nûmï nebyl dosud rozpoznán a pozitivnû prokázán v skyt archeologick ch nálezû a prozatím tomu nenasvûdãují Ïádné indicie, ale pfiedmûtné území mohlo b t osídleno ãi jinak vyuïito ãlovûkem, a proto existuje 50% pravdûpodobnost v skytu archeologick ch nálezû (ve keré území státu kromû IV. kategorie). ÚAN kategorie IV. území, na nûmï není reálná pravdûpodobnost v skytu archeologick ch nálezû (ve kerá vytûïená území doly, lomy, cihelny, pískovny a podobnû, kde byly odtûïeny vrstvy a uloïeniny ãtvrtohorního stáfií). Specifick m typem území s archeologick mi nálezy jsou památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranná pásma, rovnûï tak památkovû chránûné objekty a jejich ochranná pásma v pfiípadû objektû jde zejména o prostor pod nimi a v jejich bezprostfiedním okolí, dále napfiíklad zásypy kleneb, stropû a podlah. Naprostá vût ina archeologick ch nálezû (ÚAN) se v ak nachází mimo tato zmínûná památkovû chránûná území. Území s archeologick mi nálezy, stejnû jako archeologick nález, jsou ze své podstaty souãástí archeologického, 17 pfiípadnû architektonického 18 dûdictví. Poznámky 13 Konfigurace terénu, geologické, pedologické a hydrologické pomûry na území. 14 Historické, zejména písemné zmínky o území, struktura osídlení v jeho bezprostfiedním okolí a podobnû. 15 Zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, v platném znûní, ani jeho provádûcí pfiedpis území s archeologick mi nálezy nijak nedefinuje, pouze jej zmiàuje, a to celkem dvakrát ( 22 a 39 cit. zákona). V této souvislosti asi není tfieba zdûrazàovat, jaké komplikace to pfiiná í, neboè pregnantní vymezení pojmû vedle toho, Ïe signalizuje legislativní vyspûlost pfiedkladatelû zákona je zásadní nejen pro pochopení pfiíslu né partie zákona, ale zejména pro její následnou bezproblémovou aplikaci. V opaãném pfiípadû je totiï nevyhnutelné tyto neurãité právní pojmy pfii správních fiízeních interpretovat v rámci volné správní úvahy, coï nepochybnû ovlivàuje míru právní jistoty a také pfiedvídatelnosti práva. Pro nás archeology a památkáfie to navíc znamená nutnost vypomáhat si nejrûznûj ími pracovními definicemi, které ale pochopitelnû mají jen rámcovou oporu v právních pfiedpisech a ne vïdy jsou protistranou akceptovány. 16 Viz metodika zpracovaná v rámci v zkumného úkolu Státní archeologick seznam âr ã. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury âr (Ladislav BEâVÁ, Miroslava CEJPOVÁ, Michal ERNÉE, Alena KNECHTOVÁ, Lenka KRU INOVÁ, Zuzana SKLENÁ OVÁ, Petr VACHÒT, Petr VOLFÍK: Státní archeologick seznam âeské republiky, uïivatelská pfiíruãka, verze 2.0, Národní památkov ústav Praha, Praha 2003). 17 Úmluva o ochranû archeologického dûdictví Evropy (revidovaná) vyhlá ená pod ã. 99/2000 Sb. m. s. 158 INFORMACE

11 Vefiejn zájem Zájem obecn ãi obecnû prospû n tedy zejména zájem státu ãi jiné vefiejnoprávní korporace. Vzhledem k tomu, Ïe jde o neurãit právní pojem, b vá v nûkter ch zákonech blíïe specifikován ãi definován (b vá uvedeno to, co se ve smyslu onoho konkrétního právního pfiedpisu chápe jako vefiejn zájem). Vefiejn zájem je v rámci správních fiízení zpravidla hájen vûcnû a místnû pfiíslu n m správním orgánem. Vefiejn zájem musí b t chránûn a respektován jak v územních rozhodnutích, tak ve stavebních povoleních. V rámci kolaudaãního fiízení se zkoumá, zda skuteãné provedení stavby nebo její uïívání nebude vefiejn zájem ohroïovat. Vybrané ãinnosti ve v stavbû, které se ochrany vefiejn ch zájmû dot kají (mimo jiné téï zpracování ÚPD), mohou vykonávat pouze fyzické osoby s oprávnûním k v konu tûchto ãinností podle zvlá tního pfiedpisu. V pfiípadû, Ïe je prokázán vefiejn zájem, mûïe b t vlastník napfiíklad vyzván k úpravû stavby, pfiípadnû stavebního pozemku, dále mûïe b t zmûnûno ãi zru eno jiï vydané povolení ke stavbû a také mohou b t pozemky, stavby a práva k nim potfiebná pro uskuteãnûní staveb nebo opatfiení ve vefiejném zájmu vyvlastnûna. Povahu a podstatu vefiejného zájmu je nutno zkoumat v kaïdém konkrétním pfiípadû, zejména s dûrazem na jeho legalitu. V rámci uplatàování vefiejného zájmu pfiitom nesmí docházet k jeho nepfiípustné zámûnû se zájmem kolektivním (tedy zájmem jisté skupiny osob) a na základû toho k omezení práv jin ch osob (skupin), na coï poukázal i Ústavní soud ve svém nálezu ã. I. ÚS 198/95. Odkaz na právní pfiedpis: 36, 39, 41, 46a, 61 62, 66, 68, 81, 87 88, 95, 97 98, , 108, zákona ã. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební zákon), v platném znûní; Vyhlá ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 135/2001 Sb., o územnû plánovacích podkladech a územnû plánovací dokumentaci; Vyhlá - ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 132/1998, kterou se provádûjí nûkterá ustanovení stavebního zákona; Vyhlá ka ministerstva pro místní rozvoj ã. 138/1998 Sb., o obecn ch technick ch poïadavcích na v stavbu; Nález Ústavního soudu âr ã. I. ÚS 198/95 z 28. bfiezna 1996, dostupn z <http://www.concourt.cz/pages /rozhodovaci.html>. Odkaz na doplàující informace: Du- an HENDRYCH a kol.: Právnick slovník, C. H. Beck, Praha 2003; P. HUMPRECHT, cit. v hesle Pozemek stavební, s ; Pavel PRÒCHA, Richard POMAHAâ: Lexikon správní právo, Sagit, Ostrava 2005; webové stránky Ústavu územního rozvoje Brno <http://www.uur.cz/>. Jana KALFERSTOVÁ Poznámky 18 Úmluva o ochranû architektonického dûdictví Evropy vyhlá ená pod ã. 73/2000 Sb. m. s. DISKUSE Pozn. red.: Text M. Solafie byl publikován v ãasopise Dûjiny a souãasnost 28, 2005, ã. 7, s. 10, ov em ve zkrácené podobû, která mohla pozmûnit vnímání smyslu ãlánku. Publikovaná verze podnítila archeology z praïského územního pracovi tû k sepsání dvou reakcí, jeï v ak zatím nebyly oti tûny. V tomto ãísle vûnovaném archeologii dáváme prostor v em tfiem textûm v plném znûní, abychom ãtenáfiûm poskytli co nejpfiesnûj í informace k utvofiení názoru na tuto polemiku. Znovuobjevená rotunda, archeologie a Maltská konvence Pfii obnovû b valého jezuitského profesního domu v Praze na Malé Stranû pro potfieby Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy do lo k v znamnému objevu. Koncem roku 2003 byly v suterénu odkryty fragmenty románské rotundy sv. Václava. V souãasné dobû probíhá na místû archeologick v zkum veden PhDr. Jarmilou âihákovou. ZaloÏení kostela sv. Václava je spojováno se zázrakem zaznamenan m ve svatováclavsk ch legendách. KdyÏ Boleslav pfiikázal pfievést tûlo sv. Václava z Boleslavi do chrámu sv. Víta, zastavil se cestou povoz u Ïaláfie a nebylo s ním moïno pohnout, dokud nebyli vûzni propu tûni. Na tomto místû byl pak postaven kostel. Podoba starobylého chrámu je zobrazena na rytinû neznámého autora zachycující vpád Pasovsk ch roku 1611 a na Sadelerovû prospektu z roku Vidíme na nich okrouhlé tûleso rotundy se zvonicí a obdélnou pfiístavbou. V roce 1625 byl do té doby farní kostel sv. Mikulá- e pfiedán jezuitûm a mûstská fara byla pfienesena právû k sousednímu sv. Václavu. O padesát let pozdûji byl pfii stavbû profesního domu kostel po kozen do té míry, Ïe ho bylo nutno zbofiit. Jezuité pak vystavûli nov a architektonicky jej zaãlenili do budovy profesního domu. Vysvûcen byl v roce Zvenku je kostel dosud pfiipomínán mûlk m rizalitem v západním prûãelí. Zbytky starého chrámu byly upraveny na kryptu. Po rozpu tûní jezuitského fiádu byla fara pfienesena zpût ke sv. Mikulá i. V roce 1782 byl barokní kostel sv. Václava z pfiikázání císafie Josefa II. zru en a pfiestavûn pro svûtské vyuïití. Archeologické v zkumy v poslední dobû velmi pfiispûly k poznání pfiedlokaãního osídlení Malé Strany. Na základû jejich v sledkû je zfiejmé, Ïe toto území bylo Ïiv m centrem jiï v osmém století. Není cílem tohoto pfiíspûvku suplovat nálezovou zprávu archeologického v zkumu. Je ov em moïné fiíci, Ïe základem starého kostela byla románská rotunda, ze které se zachovaly spodní partie obvodového zdiva a fragmenty podlahy. ZároveÀ pfiibyl dal í stfiípek do mozaiky nejstar ích dûjin Malé Strany, protoïe rotunda nevznikla na zelené louce. Podle sdûlení Jarmily âihákové je na nálezu nejcennûj í právû to, Ïe se zde archeologická situace zachovala intaktnû, a je proto moïné zkoumat souvislosti zaloïení rotundy vzhledem ke star ímu stavu daného místa. Okolí ostatních zkouman ch malostransk ch kostelû bylo totiï mnohokrát pfiekopáno, takïe informace získatelné archeologick m v zkumem zanikly. Tímto konstatováním je dobfie navozena následující poznámka. Ochrana archeologického dûdictví se dlouho zuïovala pouze na otázku zaji tûní a kvality archeologického v zkumu. V sledkem v zkumu je roz ífiené poznání a zniãená archeologická situace. Archeologick m v zkumem se totiï do budoucna vypovídací hodnota lokality znehodnotí stejnû jako jak mkoliv jin m v kopem. Vûda se ale rozvíjí. Souãasn mi metodami umíme získat mnohem více informací, neï bylo moïné dejme tomu pfied padesáti lety. Z toho vypl vá, Ïe ãím pozdûji k v zkumu dojde, tím více informací od nûj lze oãekávat. Od záfií 2000 je souãástí ãeského právního fiádu Maltská konvence neboli Úmluva o ochranû archeologického dûdictví Evropy pfiijatá 16. ledna 1992 ve Vallettû. Je v ní obsaïena i teze, Ïe archeologické dûdictví je nejlep í chránit na pûvodním místû. To znamená, Ïe archeologické situace není v odûvodnûn ch pfiípadech vhodné po kozovat v kopy ani za pfiedpokladu, Ïe tyto v kopy budou spojeny s archeologick m v zkumem. My lenka, Ïe uchování lokality bez zásahu mû- Ïe b t z hlediska péãe o kulturní dûdictví cennûj í neï archeologick v zkum, vyvolává Ïivou diskusi. Pro znaãnou ãást na ich badatelû totiï zûstává moïnost roz ífiení poznání jednoznaãnou prioritou. Ztráta informaãního pramene do budoucna pfiitom není jedin m problémem. V nûkter ch pfiípadech vede archeologick v zkum k ohroïení ãi zniãení odkryt ch historick ch konstrukcí, pfiípadnû otvírá moïnost sporn ch investiãních zámûrû. V jiné poloze je kamenem úrazu pfiedmût zájmu badatele. Pokud je v zkum veden z pozice, Ïe mlad í neï stfiedovûké památky nejsou zajímavé, b vají dûsledky tragické. Vûfime proto, Ïe pfiijetí Maltské konvence bude impulsem k vût í mífie spoluodpovûdnosti archeologie za uchování hmotné podstaty kulturního dûdictví, neï je tomu dosud. Milo SOLA INFORMACE DISKUSE 159

12 O archeologick ch v zkumech, Maltské konvenci a hledání nepfiítele V ãísle 7/2005 ãasopisu Dûjiny a souãasnost byla v rubrice památky uvefiejnûna krátká staè, k jejímuï pfieãtení vyz val jiï tematicky podivnû nesourod název Archeologické v zkumy a Maltská konvence. Znovuobjevená rotunda sv. Václava na Malé Stranû (Milo Solafi, viz Dûjiny a souãasnost 28, 2005, ã. 7, s. 10). V první ãásti textu se autor velmi zevrubnû zmiàoval o historickém kontextu vzniku a v voje v znamné architektonické památky raného stfiedovûku v prostoru malostranského suburbia a zcela dílãím zpûsobem informoval o v sledcích záchranného v zkumu vedeného PhDr. Jarmilou âihákovou (archeologické oddûlení NPÚ ÚOP v hlavním mûstû Praze). Ve druhé ãásti stati upozoràoval na dûleïit dokument, smûfiující k vy í ochranû archeologického dûdictví, k jehoï dodrïování se âeská republika zavázala pfiistoupením k Úmluvû o ochranû archeologického dûdictví, pfiijaté v roce 2000 na Maltû. AÏ v této pasáïi zaãal ãtenáfi chápat, kde je, alespoà v autorovû podání, tfieba hledat souvislost mezi titulem a podtitulem ãlánku. Hlavním obsahem sdûlení totiï není ani informace o unikátním a neãekaném objevu, ani v klad v znamu pfiijatého dokumentu. Je jím zfiejmû potfieba s vysoko zvednut m prstem ukázat na ty, ktefií nesou hlavní vinu na niãení archeologick ch památek, a to nejen v Praze totiï na archeology, jejichï základní pracovní náplní je (alespoà dle autorova mínûní) totální likvidace archeologick ch památek. ZaráÏející je na tomto ãlánku a jeho publikaci nûkolik skuteãností: 1. âlánek s archeologickou tematikou a názorem z hlediska archeologie nedostateãnû pouãeného nearcheologa byl oti tûn v renomovaném historickém ãasopise, kter má dopad na irokou kulturní vefiejnost, aniï by souãasnû bylo zvefiejnûno stanovisko zástupce archeologické obce. 2. Odpovûdnost za ochranu archeologického dûdictví je v uvedeném textu neoprávnûnû kladena na archeologické instituce, které se na rozhodování o realizaci konkrétních stavebních aktivit nemohou podílet a jejich vliv v tomto smûru mûïe b t jen minimální (toto rozhodování je jak je v eobecnû známo zcela v pravomoci orgánû státní správy). 3. Slouãením uveden ch témat je nepfiímo (i kdyï ne snad cílenû) napadáno prestiïní archeologické pracovi tû NPÚ ÚOP v hlavním mûstû Praze, jeï náleïí po metodické stránce k oborov m piãkám na území na í republiky. V zkum, kter je v této souvislosti uvádûn, je pfiíkladnou ukázkou kvalitního záchranného v zkumu (tedy vyvolaného stavební ãinností) vedeného renomovanou badatelkou, která se záchranû a ochranû archeologick ch památek v prostoru Malé Strany vûnuje jiï nûkolik desetiletí a právû v tomto pfiípadû se zasadila nejen o zachování unikátního nálezu, ale i o jeho budoucí prezentaci vefiejnosti. Pisatel je odborn m pracovníkem státní instituce zfiízené pfiedev ím k ochranû nejv znamnûj í ãásti na eho kulturního dûdictví; jeho prioritním zájmem by tedy mûla b t úzká spolupráce s profesnû blízk mi kolegy a hledání spoleãn ch cest k ochranû movit ch i nemovit ch památek. JestliÏe Milo Solafi hodlá chránit archeologické terény obzvlá tû pfied samotn mi archeology, je zfiejmé, Ïe nejen podstata ochrany této ãásti na eho kulturního dûdictví, ale i podstata jmenovaného evropského dokumentu mu zcela uniká. Archeologick terénní v zkum je samozfiejmû procesem destruktivním. Tento proces tedy niãení archeologick ch památek není ale z 99 % vyvoláván odborn m zájmem archeologû (ty tam jsou ãasy systematick ch v zkumû), ale zájmem vefiejn m (infrastruktura, doprava) nebo velmi ãasto soukrom m zájmem investora. Cenné archeologické dûdictví na ich historick ch sídel a na í kulturní krajiny dnes více neï jindy zaniká pfiedev ím v dûsledku rozsáhl ch stavebních investic v celé republice. O vy í ochranu archeologick ch památek se pfii souãasném stavebním boomu mnohdy zasazují právû archeologové. Se vzrûstajícím poãtem stavebních (tû- Ïebních ãi jak chkoliv dal ích) zásahû do kulturních souvrství a se zvy ujícím se rozsahem i objemem archeologick ch terénû urãen ch k zániku (zvlá tû v jádrech historick ch mûst) sílí v archeologické obci tendence k dûslednûj í ochranû tûchto historick ch terénû, k jejich zonaci, která umoïàuje smûrování investorsk ch aktivit do míst, jeï mají minimální kulturnûhistorickou hodnotu, pfiípadnû k prosazování typû konstrukcí, které jsou, pokud jde o zásahy do terénu, etrnûj í. Obrovsk nárûst stavebních prací a objemu archeologick ch nálezû vede také stále ãastûji k uïívání metody vzorku, pfii níï je rezignováno na v zkum urãité definované ãásti niãeného terénu proto, aby mohla b t kvalitním zpûsobem (tedy odpovídajícím souãasn m nárokûm dokumentace a vûdy vãetnû mezioborového v zkumu) zkoumána a vyhodnocena ãást zb vající. Historické terény, které nejsou pfiímo ohroïeny stavebními pracemi, b vají podrobeny archeologickému v zkumu pouze ve v jimeãn ch a vûdecky odûvodnûn ch pfiípadech, kdy je zfiejmé, Ïe takov to destruktivní v zkum zodpoví jinak nefie itelné otázky na ich dûjin nebo ovûfií skuteãnosti, k jejichï poznání mûïe chybût jiï jen krûãek a které by v jiné souvislosti nebyly poznatelné. Rozsah stavbou bezprostfiednû nevyvolaného v zkumu (vût inou se jedná o dokonãení v zkumu klíãov ch a pfiitom stavební ãinností jiï naru en ch archeologick ch situací) v ak b vá ve srovnání s plochami niãen mi v zájmu investorû zcela zanedbateln. KaÏd takov zámûr musí b t podpofien závaïn mi argumenty a je posuzován komisí renomovan ch profesionálû nebo grantovou agenturou, bez jejíï podpory mûïe b t jen tûïko realizován. Pisatel ve svém ãlánku tedy nejen hrubû zkresluje podstatu souãasné archeologické práce, která je témûfi bez v jimky podmínûna spoleãenskou objednávkou a stavebními aktivitami spojen mi s vesmûs neadekvátními zásahy do historick ch terénû (pomiàme skuteãnost, Ïe ãasto na úkor moïnosti kvalitního zhodnocení a prezentace archeologick ch památek), ale navíc zamlïuje podstatu problému ochrany archeologického dûdictví. Prioritou dne ka není totiï ãasto ochrana kulturnûhistorick ch hodnot, ale vefiejn zájem, zájmy soukromého vlastníka a komerce. Stávající legislativa a fungování státní správy dûslednou ochranu kulturnûhistorického dûdictví nezaruãují a pfiijetím Maltské konvence bohuïel k Ïádnému zásadnímu obratu nedo lo. Místo aby Milo Solafi nasmûroval svou aktivitu tímto smûrem, bije v podstatû do vlastních fiad a v uvedeném pfiípadû navíc zcela neoprávnûnû. Nemohu v této souvislosti nezmínit skuteãnost, Ïe pfied krátkou dobou se t Ï badatel vehementnû zasazoval o niãení archeologick ch památek v areálu nejmenované národní kulturní památky, a to ve jménu ochrany vy ích hodnot architektonického dûdictví (v Solafiovû pojetí pouze nadzemní ãást t chï památek). Tehdy ov em oznaãoval archeology za nejvût í nepfiátele kulturních památek proto, Ïe tomuto niãení bránili. Bitevní pole se sice nyní zmûnilo, nepfiítel ale zûstal stejn. Doufejme, Ïe tato diskuse znovu otevfie problém ochrany archeologick ch památek a pfiispûje tak ke zmûnû souãasného stavu. Jde pfiedev ím o to, aby byly v co nejkrat í dobû vytvofieny takové legislativní podmínky, které by v duchu preambule pfiijatého mezinárodního dokumentu (hovofiící mimo jiné o tom, Ïe potfieba chránit archeologické dûdictví by se mûla odráïet v politice územního plánování mûst i venkova) ochranu na eho kulturního dûdictví opravdu zaji Èovaly, a to alespoà v kvalifikovanû zdûvodnûn ch pfiípadech, kdy jde o památky mimofiádné kulturnûhistorické kvality. Není pfiitom dûleïité, zda se tyto památky nacházejí nad zemí, ãi pod zemí. DÛleÏité je, Ïe budeme-li namísto spoleãného úsilí o ochranu kulturního dûdictví vést profesní válku, nebude po nûjakém ãase co chránit. Ivana BOHÁâOVÁ K ochranû archeologického dûdictví V sedmém loàském ãísle ãasopisu Dûjiny a souãasnost v rámci struãné informace o nálezu rotundy sv. Václava na Malostranském námûstí byla prezentována (rovnûï struãná) úvaha o ochranû archeologického dûdictví na základû pfiijetí tzv. Maltské konvence, tedy Úmluvy o ochranû archeologického dûdictví Evropy (Milo Solafi: Archeologické v zkumy a Maltská konvence. Znovuobjevená rotunda sv. Václava na Malé Stranû, Dûjiny a souãasnost 7, 2005, s. 10). Ve tfiech odstavcích se zde nakupila celá fiada tvrzení, na které archeolog, zejména praïsk, podle mého pfiesvûdãení musí reagovat (i s vûdomím, Ïe se mu to nemûïe zcela zdafiit v textu nepfiesahujícím rozsah úvahy, která odpovûì vyvolala). Pfiednû pfiipojení úvahy ke zprávû o konkrétním v zkumu v b valém jezuitském profesním domû je zcela nevhodné. Tento v zkum je totiï témûfi vzorov m pfiíkladem, jak by mûl vypadat záchrann archeologick v zkum, vyvolan stavebními aktivitami. Probíhá v rámci dlouhodob ch stavebních úprav objektu, které pro- ly fiádn m schvalovacím fiízením. Metody a postupy 160 DISKUSE

13 v zkumu odpovídají nejnovûj ím pfiístupûm a v znamu památky, pûvodnû první a posléze hlavní svatynû malostranského podhradí. Podstatná ãást dochovan ch terénních situací zde zûstane zachována k moïnému budoucímu v zkumu a pfiipravuje se i prezentace pozûstatkû rotundy ir í vefiejnosti. Pfii hodnocení tohoto v zkumu bych spí e vyzval k následování, neï spekuloval o nekopání, nepoznání a slepé ochranû. Tvrzení, Ïe ochrana archeologického dûdictví se zu- Ïovala pouze na otázku zaji tûní a kvality archeologického v zkumu, je v tûchto souvislostech nepravdivé. Tak se postupovalo v pfiípadech pfiíslu n mi úfiady schválen ch stavebních aktivit v místech s archeologick mi nálezy (termín památkového zákona), zatímco v znamné archeologické lokality byly podle dikce tohoto zákona zapisovány jako archeologické památky nebo rezervace a z toho titulu i chránûny pfied zemními zásahy. Formulace, Ïe archeologick m v zkumem se totiï do budoucna vypovídací hodnota lokality znehodnotí stejnû jako jak mkoliv jin m v kopem, je hrub m nepochopením nebo arogantním zkreslením zásad archeologické práce, v nichï stále zdokonalovaná dokumentace umoïàuje vytváfiet ãím dál tím preciznûj í rekonstrukci nálezové situace aï k jejímu virtuálnímu zreálnûní. Spoléhání na zásady tzv. Maltské konvence musí vycházet z jejího reálného znûní, a nikoliv z interpretace. Autorem zmiàovaná teze, Ïe archeologické dûdictví je nejlépe chránit na pûvodním místû, je v konvenci formulována tak, Ïe kaïdá podepsaná strana konvence kromû jiného zajistí ochranu a údrïbu archeologického dûdictví, nejlépe na pûvodním místû. Právû ponûkud technicistnû znûjící slovo údrïba mûní v raznû smysl tohoto bodu i ãlánku 4 úmluvy udrïovat lze nûco, co je rozpoznané, pfiedstavené a jednoznaãnû uchopitelné. Spoléhat se na tuto formulaci pfii odmítavém stanovisku k realizaci zemních prací znamená podle mého názoru strkání krku do právnické oprátky. V této souvislosti a na závûr se dostáváme k tomu nejpodstatnûj ímu zpochybàování priority roz ifiování poznání popírá smysl historick ch vûd a ostatnû vûd vûbec. Byl bych nerad, aby tento pfiíspûvek vyznûl jako odmítání snahy o zachovávání archeologick ch terénû ve vût í mífie neï doposud. Jejím jiï dfiívûj ím projevem je i vytipování sto dvaceti dvou míst v rámci PraÏské památkové rezervace, která byla v rámci pfiípravy dodnes nedokonãeného územního plánu PraÏské památkové rezervace v roce 1999 (to znamená je tû pfied pfiistoupením na í republiky k tzv. Maltské konvenci) navrïena na základû jakési inventury dochovan ch archeologick ch terénû pracovníky archeologického oddûlení dne ního Národního památkového ústavu, územního odborného pracovi tû v hlavním mûstû Praze (tedy pracovníky stejné instituce, která provádí v - e zmínûn v zkum) Odboru památkové péãe Magistrátu hlavního mûsta Prahy za místa, na nichï by nemûly b t povolovány plo né zásahy do terénu. Jsem pfiesvûdãen, Ïe komplexní pfiístup archeologie jako oboru musí b t v sledkem oborové diskuse, samozfiejmû i s hlasem pfiíbuzn ch a souvisejících disciplín. Je logické, Ïe tato diskuse bude ovlivnûna i podstatn m rozdílem mezi archeologick mi památkami, tvofien mi vût inou archeologick mi objekty, ve své materiální podstatû souborem hlín odli ného zbarvení a charakteru, a památkami památkáfisk mi, naopak vût inou stavebními, zejména zdûn mi konstrukcemi. Ve vztahu k Ïijícím komunitám a jejich sídlûm je zfiejmé, Ïe pfiedmûty takové ochrany musejí b t jasnû vyhodnoceny, charakterizovány a pfiedev ím vymezeny. Jenom tak je podle mého názoru dokáïeme obhájit pfied nej ir í vefiejností. Fale ná lákavost jednoduch ch radikálních fie ení je obecnû známá. RovnûÏ známá je Solafiova kritika nûkter ch postupû stavebnû-historick ch prûzkumû, které podle jeho názoru naru ují památku. Podobn m zpûsobem a se zaujetím hodn m dûleïitûj ích problémû lze dospût od negace práce chirurgû, ktefií naru ují lidsk organismus, aï po odsouzení jadern ch fyzikû, necitlivû rozbíjejících atomová jádra. V echny tyto pfiístupy mají spoleãné dvû vûci na jedné stranû se jejich zastánce stane (zejména v oãích ménû pouãen ch) stateãn m, dûsledn m a viditeln m ochráncem ãehokoliv a na druhé stranû ke svému vystupování potfiebuje pouze nepatrnou orientaci v pfiíslu ném oboru. Za podnût k diskusi kolegovi Solafiovi dûkuji. Zdenûk DRAGOUN OSOBNÍ ZPRÁVY Za Jaroslavem Wagnerem Jaroslav Wagner se narodil v Jiãínû 5. ãervna 1921 v pfiízemním domku ãp. 138 na spodním konci Jungmannovy ulice. Byl synem Víta Wagnera a jeho manïelky Marie Magdaleny. Otec mûl zprvu soukromou hudební kolu, umístûnou ve vefiejn ch lázních, a od roku 1916 byl aï do své smrti v roce 1940 mûstsk m knihovníkem. Bûhem té doby se stal vefiejnû známou kulturní osobností, hudebním skladatelem, spisovatelem a divadelním i hudebním kritikem. Patrnû pod otcov m vlivem získal syn Jaroslav náklonnost k literatufie a v tvarnému umûní, jehoï studiu zasvûtil svûj Ïivot. Po maturitû na reálném gymnáziu v Jiãínû byl Jaroslav Wagner zamûstnán jako pomocná kanceláfiská síla v zásobovacím oddûlení mûstského úfiadu v Jiãínû, kde setrval do konce ãervna Toto zamûstnání bylo pfieru eno Wagnerov m totálním nasazením v letech a krat ím pûsobením v mûstské galerii v Jiãínû, kde získával první znalosti z oboru dûjin v tvarného umûní. SoubûÏnû se vûnoval sportu: lyïování a zvlá tû volejbalu, v nûmï tehdy a pozdûji i v Praze dosáhl urãit ch v sledkû. V ãervnu 1945 zahájil Jaroslav Wagner vysoko kolská studia. Zapsal se na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde se vûnoval hlavnû dûjinám umûní a klasické archeologii. Jeho uãiteli byly pfiední osobnosti uveden ch oborû, prof. Antonín Matûjãek a prof. Jan Kvût pro dûjiny svûtového a ãeského umûní, doc. Václav Mencl pfiedná el dûjiny architektury, Josef Cibulka církevní umûní, doc. RÛÏena Vacková filozofii estetiky. Na katedfie filozofie se Jaroslav Wagner úãastnil pfiedná ek prof. Krále. Svá studia ukonãil promocí v ãervnu 1950 po sloïení rigorózních zkou- ek z dûjin umûní, klasické archeologie a filozofie a po obhajobû disertaãní práce Vald tejnova architektura kostelní, zamûfiené na problematiku umûní man rismu a ãeské architektury poãátku 17. století. Na poãátku 50. let minulého století byla ve vûdeck ch institucích odborná místa obsazována pfieváïnû politicky angaïovan mi pracovníky a nezbytné práce v terénu byly svûfiovány na základû smluv o dílo tehdy sluïebnû nezaji tûn m historikûm umûní a architektûm. Jaroslav Wagner tak pracoval v letech na soupisech umûleck ch pfiedmûtû ulo- Ïen ch ve státních zámcích, na seznamech a prûzkumech vybran ch památek architektury první kategorie. Vûdeck m v sledkem této ãinnosti byla jeho studie Renesanãní kostely v severov chodních âechách (1953), v níï objevil dosud neznámou osobnost architekta Carla Valmadiho. Tyto soupisové práce mu rovnûï pfiinesly pfiímé a podrobné poznání ãetn ch umûleck ch dûl minulosti, které se pozdûji ukázalo b t v znamn m základem pro památkovou teorii i praxi. Pfiínosn pro nûj byl také estimûsíãní kurz pro pracovníky státní památkové péãe, pofiádan ministerstvem kultury na Fakultû architektury âvut, a pozdûji i pûlroãní pobyt v Itálii, vûnovan restaurování umûleck ch dûl, v mezinárodním Instituto del restauro v ímû. Poãátkem roku 1954 byl Jaroslav Wagner pfiijat jako odborn pracovník do centrálního úfiadu Státní památkové správy, v roce 1958 pfiemûnûné ve Státní ústav památkové péãe a ochrany pfiírody, kde pozdûji pracoval ve vedoucích a vûdeck ch funkcích aï do sv ch edesáti ãtyfi let, do roku V oboru obnovy a dokumentace kulturních památek se pfiiklánûl k rekonstrukcím památek architektury a ochranû historick ch urbanistick ch celkû, pfiiãemï navazoval na teoretické studie svého str ce, dr. Václava Wagnera, sumarizované v publikaci Umûlecké dílo minulosti a jeho ochrana (vydal V. Îike, 1946, doplnûné vydání pfiipravil NPÚ 2005). Tyto my lenkové smûry podloïené ideami holismu uplatàoval i ve své praktické ãinnosti, v níï prosazoval a uïíval tehdy témûfi zakazovanou syntetickou metodu, pojímající kulturní památku jako nedíln umûleck celek. Zásady uvedené metody jím byly naplàovány v koncepcích i realizacích obnov v znamn ch budov v Litomy li, Chlumci nad Cidlinou, Novém Mûstû nad Metují, Dobfií i, Jiãínû a v dal ích místech. Jeho prûzkumy i realizace obnov byly provázeny soubûïnou fotografickou dokumentací, jejíchï 4500 negativû vytvofiilo ojedinûl záznamov soubor. Jaroslav Wagner byl také jedním z iniciátorû vzniku mûstsk ch památkov ch rezervací a sám zpracovával jejich prûzkumy a návrhy vyhlá ení v mûstech DomaÏlice, Hor ovsk T n, Hradec Králové, Jiãín, Josefov, Litomy l, Moravská Tfiebová, Nové Mûsto nad Metují, Nov Jiãín, Pardubice, Telã a Îatec. Pro úãely územního plánování vytváfiel odborné podklady památkové DISKUSE OSOBNÍ ZPRÁVY 161

14 péãe, které obsahovaly nejen urbanistick a stavební v voj mûst, ale také soupis jednotliv ch objektû. Mimofiádn m úkolem pro Jaroslava Wagnera byla jeho spolupráce na pfiesunu kostela Panny Marie v Mostû v roce 1975, která tehdy ukázala nejen dokonalost uïité techniky, ale téï vysokou úroveà na í restaurátorské technologie, znaãnû kladnû hodnocenou cel m kulturním svûtem. V sledky své odborné a vûdecké ãinnosti zvefiejàoval Jaroslav Wagner zejména ve Zprávách památkové péãe a v dal ích odborn ch a vûdeck ch publikacích. Shrnoval v nich poznatky získané dlouholetou praxí. Z jejich titulû lze uvést ty nejv znamnûj í, pfiedev ím Pfiesun kostela Panny Marie v Mostû ( ), Památková péãe v âsr (1957), Problematika osvûtlování památek architektury (1974), Láznû a hospital v Kuksu (1966) a dal í. Koncem 60. let 20. století se více vûnoval teoretick m studiím, z nichï k základním patfiily Nástin teorie a metodiky péãe o kulturní památky (1970) a Vûdecké metody prûzkumu památek architektury (1984). Po dobu své více neï tfiicetileté ãinnosti spolupracoval Jaroslav Wagner také s redakcemi nûkolika nakladatelství Olympia, Odeon a Orbis-Panorama, v nichï vy ly nejen objemnûj í publikace jako âeskoslovenské hrady a zámky, Hrady, zámky a tvrze stfiedních âech, Kulturní památky âeského ráje a dal í, ale také men í díla fie ící otázky umûleckohistorické a mnohdy i technologické, tûsnû spjaté s ochranou a obnovou památek. J. Wagner zároveà pfiedná el na postgraduálním studiu na katedfie architektury âvut a na katedfie dûjin umûní pfii Filozofické fakultû Univerzity Karlovy v Praze o obnovû kulturních památek s metodologick m i praktick m zamûfiením. Za svého profesionálního pûsobení se téï úãastnil mnoha mezinárodních sympozií a odborn ch sjezdû, konan ch jak v zemích socialistick ch, tak i demokratick ch. Mimofiádnou pozornost vûnoval Jaroslav Wagner svému rodnému mûstu Jiãínu. Jeho první zásahy do struktury mûsta mûly spí e legislativní charakter; vypracoval odborné a správní podklady pro vyhlá ení historického jádra Jiãína památkovou rezervací, a to ve dvou fázích, první záchranného typu z roku 1956, platící na dobu deseti let, a druhou oficiální, v bûrovou v definitivním vyhlá ení roku Dal ím zásadním poãinem byly jeho úpravy projektû komunikaãního obchvatu mûsta, z nichï tehdej í krajské, okresní i místní úfiady prosazovaly obchvat severní, komunikaci procházející nedaleko historického jádra mûsta. Po dlouh ch jednáních krajská projekce na základû vyjádfiení Státní památkové péãe vypracovala návrh jiïního obchvatu, kter byl pozdûji realizován. PfiibliÏnû v téïe dobû byl zvaïován návrh okresních a mûstsk ch orgánû na zbofiení regentského domu ãp. 2 na nároïí Velkého námûstí a ulice Smifiick ch s odûvodnûním roz ífiení zmínûné ulice tak, aby byl umoïnûn v jezd z námûstí. Po provedení stavebnû-historického prûzkumu a zdûraznûní urbanistické hodnoty objektu byl v ak nakonec pfiijat návrh J. Wagnera na jeho rekonstrukci. Zdafiilá obnova regentského domu tak poprvé pfiesvûdãila orgány samosprávy nejen o úãelnosti rekonstrukce, ale také o nutném zachování historického urbanismu mûsta. Dal í Wagnerova ãinnost v Jiãínû spoãívala v fiízení rekonstrukcí jednotliv ch domû, z nichï nejv raznûj ími byly HollarÛv dûm ãp. 8, renovovaná vinárna ãp. 9, budova b valého hejtmanství ã. 10, nároïní gotizující dûm ãp. 12 a dûm módy ãp. 75. Za Wagnerova fiízení do lo koncem 60. let také ke komplexní rekonstrukci zámku ãp. 1. Pro tuto akci zpracoval podrobné prûzkumy, které se staly zásadními podklady pro projekci a budoucí realizaci. Po stránce umûleckohistorické pfiinesly jeho anal zy mnohé nové poznatky, napfiíklad odkrytí stavu zámku po v buchu v roce 1620, zji tûní estivrstv ch omítek na fasádách ãi odhalení dvoupatrov ch arkád v tfietím nádvofií. Rekonstrukci zámku zdrïovaly neustálé zmûny jeho budoucího vyuïití a ãasté stfiídání podnikû provádûjících obnovu. Získané poznatky o v voji mûsta Jiãína byly Jaroslavem Wagnerem zhodnoceny v iroce informující knize vydané nakladatelstvím Odeon Jiãín, mûstská památková rezervace (1979), která se stala prvním literárním zpracováním umûleckého a spoleãenského v voje mûsta. Autor mimo to vydal v rûzn ch nakladatelstvích fiadu dílãích studií a publikací o svém mûstû a jeho okolí. V bûrovû k nim patfií studie Kulturní památky âeského ráje, Vald tejnûv Jiãín, Valdické pfiedmûstí a pû í zóna, Vald tejnská lodïie a její stavební v voj, Architekt a stavitel J. Oppolzer, Hrad Kost, Mûstské dlaïby v Jiãínû a dal í. Jaroslav Wagner byl stál m pfiíznivcem Jiãína, obdivoval jeho krásy i pûvabné okolí. Jeho patriotismus se projevil nejen spoluprací na zachování umûleck ch a historick ch hodnot mûsta, ale také ve skuteãnosti, Ïe byl témûfi tfiicet let pfiedsedou vlastivûdného spolku Jiãín v Praze. Jaroslav Wagner nás opustil 27. ledna Ale DUPAL Jaroslav WAGNER V bûrová bibliografie 1953 Renesanãní kostely v severov chodních âechách. Ze soupisu památek pofiádaného ministerstvem kolství a osvûty, in: Památková péãe 13, 1953, ã. 8, s Nové v sledky konservace dfievofiezeb ve Francii, in: Památková péãe 14, 1954, ã. 5, s V sledky památkové dokumentace v táborském okrese, in: Památková péãe 15, 1955, ã. 5, s MAR ÁKOVÁ, Marie, WAGNER, Jaroslav: âesk ráj. Pfiírodní rezervace a kulturní památky, Praha 1957, 60 s. MENCLOVÁ, Dobroslava, TORM, Bfietislav a kol.: Kost. Státní hrad a okolí, Praha 1957, 40 s Hrádek u Nechanic. Státní zámek a okolí, Praha 1858, 32 s. MENCLOVÁ, Dobroslava, WAGNER, Jaroslav, HLÁVKA, Karel: Trosky. státní hrad a památky v okolí, Praha 1958, 32 s BLAÎÍâEK, Oldfiich, ROKYTA, Hugo a kol.: Kuks. Hospitál a Betlém, Praha 1959, 36 s. Památková péãe v Rumunsku, in: Památková péãe 19, 1959, ã. 1, s K úpravû arkádového nádvofií zámku v Jiãínû, in: Památková péãe 19, 1959, ã. 5 6, s WAGNER, Jaroslav, KOSTKA, Jifií, MENCL, Václav: Patnáct let péãe o na e historická mûsta, in: Památková péãe 20, 1960, ã. 2, s WAGNER, Jaroslav (spoluautorství), BIRNER, Zdenûk a kol.: Chodsko a âesk Les. Turistick prûvodce âssr, sv. 4, Praha 1961, 188 s WAGNER, Jaroslav (spoluautorství), BIRNER, Zdenûk a kol.: PlzeÀsko a Brdy. Turistick prûvodce âssr, sv. 3, Praha 1961, 202 s. WAGNER, Jaroslav (spoluautorství), PATOâKA, Franti- ek a kol.: MáchÛv kraj. Turistick prûvodce âssr, sv. 14, Praha 1961, 196 s. WAGNER, Jaroslav (spoluautorství), ANTL, Hynek a kol.: Pootaví. Turistick prûvodce âssr, sv. 7, Praha 1961, 180 s. WAGNER, Jaroslav (spoluautorství), PAâEK, Jaroslav, BUBEN, Jindfiich a kol.: Táborsko. Turistick prûvodce âssr, sv. 9, Praha 1961, 224 s. Hrádek u Nechanic. Pardubice Praha 1961, 12 s. Mûstská památková rezervace Îatec, Îatec Praha 1961, 12 s. Sídla ãesk ch pánû popraven ch na Staromûstském námûstí, Cestovní kanceláfi Turista, Praha (1961), nestr. Zlatou stezkou, Cestovní kanceláfi Turista, Praha (1961), nestr WAGNER, Jaroslav (spoluautorství), STANùK, Josef a kol.: Orlické hory a Královéhradecko. Turistick prûvodce âssr, sv. 19, Praha 1962, 212 s Hospitál a Betlém, Praha 1963, 36 s. Jiãín. Mûstská památková reservace, Pardubice Praha 1963, nestr. OTTO, Karel, WAGNER, Jaroslav: Nov Jiãín, Nov Jiãín Ostrava Praha 1963, nestr. Zámek Nové Hrady, Pardubice Praha 1963, nestr. Nov Jiãín jako mûstská památková rezervace. âtení o Novém Jiãínû, Jiãín Pfiehled stavebního v voje mûsta Nymburka, in: Vlastivûdn zpravodaj Polabí 2, 1964, ã. 1, s OSOBNÍ ZPRÁVY

15 1965 Pracovní konference památková péãe v NDR, in: Informaãní bulletin SÚPPOP, 1965, s Z mûstsk ch památkov ch rezervací, in: Informaãní bulletin SÚPPOP, 1965, s Jiãín. Mûstská památková rezervace, zámek a památky v okolí, Praha 1965, 60 s. K úpravû zámku Skalka, in: Památková péãe 25, 1965, ã. 3, s DÛm U RytífiÛ v Litomy li a jeho oprava, in: Památková péãe 25, 1965, ã. 10, s let PhDr. Vladimíra Novotného, DrSc., in: Památková péãe 26, 1966, ã. 2, s K úpravám porkova Betléma, in: Památková péãe 26, 1966, ã. 7, s Láznû a hospitál v Kuksu, in: Památková péãe 26, 1966, ã. 8, s Staletá Praha. Sborník PraÏského stfiediska státní památkové péãe a ochrany pfiírody (recenze), in: Památková péãe 26, 1966, ã. 8, s WAGNER, Jaroslav, MENCLOVÁ, Dobroslava, HOMOL- KA, Jaromír, MAR ÁKOVÁ, Marie: Kost. Státní hrad a památky v okolí, Praha 1966, 44 s. Zámek Skalka, Pardubice Praha 1966, 12 s PAVLÍK, Milan, WAGNER, Jaroslav: K návrhûm na úpravu Karlova mostu a jeho pfiedmostí, in: Památková péãe 27, 1967, ã. 9, s Nástin teorie a metodiky péãe o kulturní památky, in: Monumentorum tutela. Ochrana pamiatok 6, 1970, s Aktuální problémy záchrany stavebních památek, in: Monumentorum tutela. Ochrana pamiatok 6, 1970, s Pfiesun dûkanského kostela Panny Marie v Mostû, in: Památková péãe 31, 1971, ã. 4, s âeskoslovenské hrady a zámky, Orbis, Praha 1972, 312 s. K obnovû Kuksu a Betléma, in: Bulletin SÚPPOP, 1972, ã. 1, s let dr. ing. arch. Bohuslava Syrového, CSc., in: Památková péãe 33, 1973, ã. 3, s let Jakuba Pavla, CSc., in: Památková péãe 33, 1973, ã. 3, s In memoriam Antonína Bartu ka, in: Památková péãe 34, 1974, ã. 2, s Obnova farní budovy v Hostinném, in: Památková péãe 34, 1974, ã. 3, Hrady, zámky a tvrze stfiedních âech, Orbis, Praha 1974, 264 s. WAGNER, Jaroslav, KIBIC, Karel: Krajem západoãesk ch lázní, Orbis, Praha 1974, 286 s Památková péãe v Polsku, in: Památková péãe 35, 1975, ã. 5, s K vyuïití Vald tejnské lodïie v Jiãínû, in: Památky a pfiíroda 1, 1976, ã. 2, s Obnova zámku v Dobfií i, in: Památky a pfiíroda 1, 1976, ã. 2, s Z mûstské památkové rezervace v Jiãínû, in: Památky a pfiíroda 1, 1976, ã. 8, s K obnovû zámeck ch prûãelí v Dobfií i, in: Památky a pfiíroda 2, 1977, ã. 1, s. 30. Oprava Dienzenhoferova kostela v Dolním Roãovû, in: Památky a pfiíroda 2, 1977, ã. 4, s WAGNER, Jaroslav, MUCHKA, Ivan, NETKOVÁ, Jarmila: Náchod, státní zámek, jeho obnova a prezentace, in: Památky a pfiíroda 4, 1979, ã. 2, s Jiãín, Odeon, Praha 1979, 224 s. âeskoslovenské hrady a zámky (2., pfiepracované a roz ífiené vydání), Panorama, Praha 1979, 319 s Paƒstwowy zamek Kuks, Pardubice 1980, 15 s In memoriam Bohuslava Syrového, in: Památky a pfiíroda 7, 1982, ã. 4, s Evidence a dokumentace kulturních památek, in: Památky a pfiíroda 8, 1983, ã. 8, s Vald tejnská lodïie, její stavební v voj a v znam v evropské architektufie, in: Z âeského ráje a Podkrkono- í, suppl. 3, 1997, s Mûstské památkové rezervace. Katalog pûdorysy mûst, Státní ústav památkové péãe v Praze, Praha 1997, nestr StudeÀany jsou známé vzácnû dochovan m souborem lidov ch dfievûn ch staveb, in: Noviny Jiãínska 7, 1998, ã. 148, s. 10. Jezuitská kolej a gymnázium v Jiãínû stavební v voj, Architekt a stavitel Josef Oppolzer, in: Z âeského ráje a Podkrkono í 11, 1998, s Malá vzpomínka na Václava Wagnera, in: Zprávy památkové péãe 60, 2000, ã. 4, s Zpracovala Jifiina DEJMKOVÁ Manfred Koller a historická v tvarná technologie 1 Obr. 1. Manfred Koller. (Foto archiv M. Kollera) Doc. Dr. Manfred Koller, dlouholet fieditel restaurátorsk ch ateliérû vídeàského památkového ústavu, ode el poãátkem tohoto roku na zaslouïen odpoãinek. Mnozí z nás ho dobfie znají osobnû i z jeho prací. Pamatujeme si jeho praïské pfiedná ky ve Vald tejnském paláci (1990) a v AneÏském klá tefie na mezinárodním sympoziu vûnovaném historické v tvarné technologii (1993). Náv tûv a kontaktû v ak bylo mnohem více, napfiíklad semináfi v âeském Krumlovû v rámci projektu Eurocare-Muralpaint (1995) nebo dal- í spolupráce s památkov mi ústavy v Praze i v Brnû. Patfií sem také spoluúãast na redigování Technologie artis, která se mohla stát mezinárodní platformou oboru, s nímï je Kollerovo jméno trvale spojeno. Odpoãinek znamená pro Manfreda Kollera pouze osvobození od zatûïující administrativy, se kterou bylo spjato fiízení rozsáhlé instituce, kterou po dr. J. Zykanovi a dr. Gertrudû Tripp dobudoval tedy klidnûj í start do dal í badatelské práce. ZÛstává pfiedsedou rakouské sekce IIC a pokraãuje v pfiedná kách pro studenty dûjin umûní a restaurátory na univerzitû i akademii. Letos v bfieznu znovu pfiijel do Prahy, aby pfiedná el na sympoziu o barevnosti historické architektury, které pofiádalo sdruïení AXIS na pûdû âvut. Je to i zvlá tní osudová shoda cel ch dvacet pût let, tedy ãtvrt století, Koller fiídil ãinnost vídeàsk ch ateliérû. A je to právû ãtvrt století, kdy jeho dobr pfiítel, Ing. dr. Jan Muk, kter jiï není mezi námi, uspofiádal v Praze první sympozium na toto téma. Mukova zakladatelská práce po necel ch osmi letech vyvrcholila (ve spolupráci s Jifiím Ho kem) knihou Omítky historick ch staveb (SPN Praha 1989), která byla ve Vídni pfiijata s upfiímnou závistí. Rakouské publikace na toto téma jsou aï pozdûj ího data a vy ly vût inou zásluhou Kollerovou. Hlavní prezentací dal ích v zkumû barevnosti, materiálû a povrchov ch úprav fasád je rozsáhlé 16. ãíslo Restauratorenblätter z roku 1995 OSOBNÍ ZPRÁVY 163

16 (Eurocare 492). Právû tam je bohuïel zaznamenán i zaãátek postupného sniïování státních dotací na kulturní památky v Rakousku, stejnû jak se to dûlo od té doby u nás (ãlánek Sparbudget 1995 (1996?) Konsequenzen für die Kulturguterhaltung ). Boj o finance tak provázel poslední desetiletí Kollerova fieditelského pûsobení, aãkoliv v pilotním ãlánku zmínûného 16. ãísla Restauratorenblätter ve vztahu k malovan m fasádám v slovnû varoval: Na e generace je moïná jiï ta poslední, která by mohla dokumentovat a zachovat tento integraãní element na eho stavebního dûdictví. A upfiesàuje dále: Skuteãná péãe o stavební památky zaãíná tehdy, nebudeme-li je vnímat jen vizuálnû a teoreticky, n brï fyzicky: rozeznáváním materiálû, technik v historick ch promûnách, stop oprav a pfiíãin jejich destrukce. Jen nutná interdisciplinární spolupráce umoïní vyhodnotit viditelné ãi skryté zmûny a stanovit metodiku Ito je ponûkud osudové: krácení státních dotací pfii lo v okamïiku, kdy byla rozeznána nutnost interdisciplinární spolupráce, nutnû vyïadující vût í finance na anal zy a v zkum. V sledek pak, jak v ichni víme a ná pfiípad Veltrus je alarmující, konãí vyãerpáním prostfiedkû pouze na projektovou pfiípravu. Koller zahájil svou Ïivotní dráhu jako praktick restaurátor, do vídeàsk ch ateliérû nastoupil v roce Tehdy, ne-li o nûco dfiíve, zaïil jeden z nejvût- ích objevû stfiedovûké nástûnné malby z poloviny 11. století v Lambachu. Spolu s Norbertem Wibiralem postupnû uvolàovali kameny zazdívky pod vûïí klá terního kostela, aby se setkali s autentickou, byè po kozenou malbou, která nikdy nebyla restaurována. I kdyï dnes na stav maleb v Lambachu hledíme s rozpaky (byla pouïita pouze neutrální retu, a i ta nedûslednû), chápeme tehdej í rozhodnutí nedotknout se nedotknutého a fie it nález jen tmelením a fixáïí. Myslím, Ïe tato zku enost zásadním zpûsobem ovlivnila KollerÛv konzervaãní názor a je blízká i mnoha na im restaurátorûm, ÏákÛm prof. Slánského, ktefií neustále ãelí neúmûrn m poïadavkûm na scelování, doplàky a rekonstrukce. Koller ve svém úfiadû vïdy zastával názory blízké ãeské restaurátorské kole (mimo jiné upfiednostàování pûvodních pfiírodních materiálû, poïadavky odstranitelnosti a rozli itelnosti), transfery odmítal podle zásady dochování in situ. Rozsáhlá ãinnost vídeàsk ch ateliérû, která manaïersky na základû smluv o dílo obsáhla i vût inu terénních prací, byla pro pracovníky ãasovû i organizaãnû vyãerpávající, byè poskytovala jedineãn pfiehled o stavu památek, o nálezech i nov ch zji tûních. Je obdivuhodné, kolik studií a publikací Koller dokázal pfii tomto trvalém zatíïení zpracovat a vydat. Základní dílo, jímï se Manfred Koller zapsal do dûjin historické v tvarné technologie, je Reclams Handbuch der künstlerischen Techniken (Stuttgart 1988 a 1990). Je to encyklopedická práce, na níï se spojil s Heinzem Roosen-Runge, Rolfem E. Straubem, Hermannem Kühnem, Albertem Knoepflim a Oskarem Emmeneggerem, u nás bohuïel málo pouïívaná a málo dostupná. Zpracoval zde rozsáhlé kapitoly o technikách malby závûsného obrazu i nástûnn ch maleb novovûku. UÏ pfied nûkolika lety jsem navrhoval, aby tato vzácnû úplná encyklopedie byla pfieloïena do ãe tiny. Vzhledem k odstupu let, pfiiná ejících nové a nové poznatky, by bylo vhodné ve spolupráci se jmenovan mi autory docílit pfiepracování formou snáze vyuïitelného abecedního fiazení hesel, tedy slovníkovû. Mohli bychom pfiitom vyuïít skuteãnû fundovan ch Kollerov ch kontaktû s badateli celé Evropy pfiipomeàme jeho spolupráci s nûmeckou sekcí ICOMOS, jejíï bohatou ãinnost reprezentuje jiï ãtyfiicet dva kaïdoroãnû vydávan ch svazkû, nebo ãasté v mûny zku eností s italsk mi restaurátory a chemiky, publikujícími pfieváïnû prostfiednictvím ICCROM. Zde bych zmínil mezinárodní projekt Techniky maleb italského quattrocenta, kde se Koller vyjádfiil slovy: my vlastnû o tûch malbách nevíme nic, je to soustavné pfiekvapující objevování. Navrhovan projekt encyklopedie historick ch v tvarn ch technik, obohacen o zji tûní z ãesk ch materiálû (zvlá tû v zkumy Národní galerie v Praze), by mohl tûïko uskuteãnit kter koliv ze soukrom ch vydavatelû, jak se dnes s oblibou argumentuje. Je to v sostné poslání Národního památkového ústavu (spolková iniciativa restaurátorû to nedokázala), nemáme-li zûstat na okraji svûtového bádání a dobírat se fakt z obtíïnû dostupn ch cizojazyãn ch materiálû. Hovofií-li se o nutnosti zlep it odbornou kvalifikaci památkov ch pracovníkû, pak právû taková encyklopedie by mûla b t pfiíruãkou kaïdého z nich a pfiedev ím také pfiíruãkou kaïdého restaurátora, aby na základû jiï zji tûného vûdûl, ãeho si pov imnout a co jako nové zji tûní publikovat. Alarmující je, Ïe historie v tvarn ch technik se na Filozofické fakultû Univerzity Karlovy jiï dávno nepfiedná í. Nakonec bych rád pfiipomnûl je tû 20. svazek informaãního bulletinu institutu Getty, Conservation 1/2005, vûnovan otázkám v zkumu historick ch technik. Po dvanácti letech od doby, kdy jsme v Praze uspofiádali první mezinárodní sympozium vûnované historické v tvarné technologii (The Symposium on the Technology of Art Works from the Central European Region, 1993), a potom co na i zahraniãní kolegové uspofiádali v Leidenu roku 1995 druhé sympozium s názvem Historical Painting Techniques, Materials and Studio Practice, náhle pfii el Getty s nov m názvem Technical Art History. V publikované diskusi se jen ti e ozval hlas Kathariny Walch-von Miller: Pro mne je termín technické dûjiny umûní matoucí, ale snad je to jen otázka jazyka. U nás v Nûmecku ãastûji pouïíváme termín historická v tvarná technologie, coï snad znamená totéï V anglickém originále je to historical art technology, coï je název vûdní disciplíny, kter jsme dûslednû pouïívali v Technologii artis. Na patfiiãném místû, v rámci publikace zmínûného sympozia, jsme uvedli, Ïe autorem tohoto oznaãení je Vojtûch Volavka, kter je jako první pouïíval ve sv ch knihách. Na termínu skuteãnû nezáleïí, platí obvykle pravidlo, Ïe se ujme ten snadnûji vysloviteln. Podstatné je to, Ïe potfieba informací v tomto oboru vzrûstá. Maryan W. Ainsworth se v 20. ãísle Conservation pokusila o jak si pfiehled dat novodobé historie poznávání, poãínaje publikacemi rukopisû v 19. století a Corremansovou anal zou Gentského oltáfie, publikovanou roku Je to docela mil pokus, ale hrubû neúpln. Z nûmeck ch v zkumû je zmiàována jen anglicky publikovaná dendrochronologie Petera Kleina, jako by ani neexistoval Dörner-Institut, ba snad ani laboratofie pafiíïského Louvru. O souhrnné syntetické práci, jíï je Reclams Handbuch a jaká dosud jinde ve svûtû neexistuje, ani slovo. âtu-li tam o Asperenovi de Boer, pak si dobfie pamatuji náv tûvu jeho laboratofie v roce 1965 (zájezd AVU), kde pfiedvádûl svou infraãervenou reflektografii, kterou podle Ainsworthové vyvinul aï v 70. letech! Dr. Koller celou vûc pominul zcela flegmaticky konstatováním, Ïe pro anglofonní badatele cizojazyãná literatura neexistuje, Ïe se zkrátka nepouïívá. Myslím, Ïe je jasné, proã to zmiàuji. Je na ãase, abychom v rámci Evropské unie dali data a vûci do pofiádku, abychom byli schopni jako Koller sbírat poznatky také z ital tiny a francouz tiny mimo dnes povinné angliãtiny. Snad neprozradím neïádoucí intimnosti, kdyï sdûlím, Ïe Manfred Koller má blízké pfiedky v na- í Jihlavû a vzdálenûj í pfiedky ve Slovinsku a Ïe jeho manïelka je Maìarka. Je tedy skuteãn m Stfiedoevropanem, radujícím se jako málokdo z nás, Ïe jsme koneãnû vstoupili do Evropské unie. Je na ãase, abychom tuto novou, ir í identitu dokázali uplatnit (formou rychlej í mezinárodní spolupráce) v na í kaïdodenní praxi. Antonín NOVÁK Za pfiipomenutí stojí je tû jedna skuteãnost. Sledování Kollerovy badatelské ãinnosti na poli historick ch v tvarn ch technik a technologií, jemuï se pfiedchozí pfiíspûvek vûnoval, pfiedstavuje pouze jeden z informaãních zdrojû, i kdyï velmi v znamn, jejichï znalostí je Koller vybaven. Uvûdomuje si totiï, Ïe pouze na základû dûkladného poznání také dal ích dostupn ch struktur umûleckého díla je moïné pfiistoupit k jeho serióznímu restaurování, které je ãinností nav sost interdisciplinární. To má svoje kofieny v samotném v tvarném díle, které není nûjakou stabilní, jednoduchou strukturou, ale naopak strukturou promûnlivou a nûkdy znaãnû sloïitou. V umûleckohistorick ch, estetick ch a umûleck ch v znamech díla se jeho sloïitá struktura navíc mûní v ãase ve vztahu s v vojem spoleãnosti. Koller se pfii konkrétních restaurováních, která mûl moïnost provádût nebo odbornû korigovat jako zástupce vídeàského památkového ústavu, vïdy snaïil uplatàovat interdisciplinární pfiístupy. Byl k tomu vybaven nejen znalostmi o historick ch materiálních strukturách, ale také vûdomostmi z oblasti dûjin umûní a historie. Jako jeden z mála se systematicky zab val studiem historického v voje restaurátorsk ch koncepcí pfiedev ím v zemích b valého rakousko-uherského soustátí. Neopomnûl pfiitom pfiihlíïet k iniciující roli italsk ch a francouzsk ch restaurátorû. DoplÀoval tak soustavnû informace o materiálních strukturách v tvarného díla poznatky o jeho zapojení do dobov ch v tvarn ch a spoleãensk ch konceptû. 164 OSOBNÍ ZPRÁVY

17 2 Restaurování tak nepfiedstavovalo pouhou opravu, ale vysoce nároãnou ãinnost, která si musela v ímat v ech rozmûrû v tvarného díla. Vratislav NEJEDL Manfred Koller v bûrová bibliografie Zur Technik und Erhaltung mittelalterlicher Wandmalerein, in: Mittelalterliche Wandmalerei in Österreich, 64. Wechselausstellung der Österreichischen Galerie, Wien 1970, s Architektur und Farbe. Zu ihrer Geschichte, Untersuchung und Restaurierung, in: Maltechnik restauro 1975, ã. 3, s Die Farblüster Zu ihrer Geschichte und Konservierung, in: Maltechnik restauro 1975, ã. 1, s Fassung und Faßmaler von Barockaltären, in: Maltechnik restauro 1976, ã. 3, s Polierweiß eine Sondertechnik des Barock, in: Restauratorenblätter 2, 1976, s Monumentales Pastell a forgotten invention in wallpainting techniques about 1900, in: ICOM Committee for Conservation, 4th Triennial Meeting Zagreb, Altar retables of the late gothic period in Austria: wood construction and conservation problems, in: Conservation of wood in architecture and the decorative arts. Preprints 7th Internat. IIC Congress, Oxford 1978, s Stuck und Stuckfassung: Zu ihrer historischen Technologie und Restaurierung, in: Maltechnik restauro 1979, ã. 3, s Zur Technikgeschichte der Dekorationsmalerei, in: Maltechnik Restauro 86, 1980, s Johann Michael Rottmayrs Stellung in der Geschichte der barocken Maltechnik, in: Erich Hubala, Johann Michael Rottmayr, Wien München 1981, s Manfred KOLLER, Friedrich KOBLER: Farbigkeit der Architektur, in: Reallexikon zur deutschen Kunstgeschichte (Lieferung 75/76, 1975), Bd. VII, Sp , Stuttgart Manfred KOLLER, N. WIBIRAL a kol.: Der Pacheraltar in St. Wolfgang. Untersuchung, Konservierung und Restaurierung , Wien Restaurierwerkstätten und wissenschaftliche Dokumentation, in: Maltechnik restauro, 1982, ã. 1, s Fassadenmalerei Zur Bestandsaufnahme eines aktuellen Restaurierproblems, in: Maltechnik restauro, 1984, ã. 3, s Obr. 2. Lambach, Rakousko, klá terní kostel. Nástropní malba z 11. století, detail. (Pfievzato z publikace Lambacher Fresken, Ried im Innkreis 1996) Zwei Gemälde von Karel Skreta und Jan Kupezky in Wien neue Restaurierergebnisse, in: Umûní, 1984, s Das Staffeleibild der Neuzeit, in: Reclams Handbuch der künstlerischen Techniken, Bd. I, Stuttgart 1984, s Manfred KOLLER, G. ZEHETMAIER: Kunsttechnologische Studien zum Znaimer Altar und anderen Werken des frühen Realismus in Österreich, in: ÖZKD XLII, 1988, s Zur Freskotechnik Matthäus Günthers, in: Ausst. Kat. Matthäus Günther, Augsburg 1988, s Denkmalpflege mit Opferschichten, in: ÖZKD 1989, s Die Kreispolitur eine vergessene Vergoldertechnik der Spätgotik, in: Die Kunst und ihre Erhaltung (Festschrift Rolf E. Sträub), Worms 1990, s Wandmalereitechniken der Neuzeit, in: Reclams Handbuch der künstlerischen Techniken, Bd. 2, Stuttgart 1990, s (mit Bibliographie) Die Stucktechnik in Renaissance und Frühbarock, in: Georg Heiligensetzer, Bernd Euler, Manfred Koller, OSOBNÍ ZPRÁVY 165

18 Schloß Weinberg bei Kefermarkt, München 1991, s (Messerschmitt-Stiftung. Schriften zur Denkmalpflege Bd. 7). Zur Geschichte der Restaurierung in Österreich, in: Restauriergeschichte in Europa, Bd. I (SKR-Tagung. Interlaken 1989), Worms 1991, s Die neuen Techniken in der Kunst Salzburgs um 1600, in: Barockberichte 5/6, Salzburg 1992, s Maltechnik, Arbeitsweise und Preis, in: M. K., Die Brüder Strudel. Hofkünstler und Akademiegründer, Wien 1992, s Polychromy in Architectural Ensembles: The Hofburg in Vienna, in: G. Biscontin, L. Graziano (ed.), Conservation of Architectural Surfaces. International Workshop Venice 1993 (Unesco Venezia Ricerche), s The technique and style of polychromy of sculptures c. 1400, in: Technologia Artis 3, Praha 1993, s Learning from the history of preventive conservation, in: Preventive Conservation. Preprints Internat. IIC-Congress Ottawa 1994, s Manfred KOLLER, Johann NIMMRICHTER: Zur Bildhauertechnik und Faßmalerei der Werkstatt des Meisters von Großlobming, in: Arthur Saliger (ed.), Der Meister von Großlobming (Ausst. Kat. Österreichische Galerie), Wien 1994, s Zur Definition der Dokumentationsformen, in: Dokumentation in der Restaurierung (Symposium Bregenz 1989), Salzburg 1994, s Jahre Restaurierwerkstätten des Bundesdenkmalamtes im Arsenal, in: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege XIL, 1995, s Die Farbe Blau in der Barockkunst Österreichs, in: M. Schreiner (ed.), Naturwissenschaften in der Kunst (Festschrift Franz Mairinger), Wien 1995, s Material und Technik der polychromen Skulptur der Gotik in Kärnten und Slowenien im Rahmen der mitteleuropäischen Entwicklung, in: J. Höfler (ed.), Gotik in Slowenien (Kongreß Laibach ), Ljublana 1995, s Zur maltechnischen Lehre an der Wiener Akademie im 18. Jahrhundert, in: Barockberichte 11/12, 1995, s Polychrome sculpture and textile arts, in: ICOM Committee for Conservation. 11th Triennial Meeting, Edinburgh September 1996, Preprintsp Zur Bronzierung" von Skulpturen des 18. Jhs. in Österreich, in: Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen in Wien 92, Wien 1996, s Zur Geschichte der Steinkonservierung in Österreich und ihrer Vorgeschichte seit dem 18. Jahrhundert, in: Restauratorenblätter Bd. 17, Wien 1996, s Die Fassaden der Wiener Hofburg. Erforschung und Restaurierung , in: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LI, Wien 1997, s Die Salzburger Grotten und ihre Restaurierprobleme, in: Barockberichte Heft 14/15, Salzburg 1997, s Manfred KOLLER, G. ZEHETMAIER: Die Schöne Madonna von Krumau und ihre Restaurierung, in: Restauratorenblätter 18, 1997, s Manfred KOLLER, H. PASCHINGER, H. RICHARD: Untersuchungen zur Gußsteintechnik der Spätgotik in Mitteleuropa, in: Restauratorenblätter 18, 1997, s Romanische Wandmalerei in Österreich. 100 Jahre Restauriergeschichte, in: ÖZKD LI, 1997, s Technologische Untersuchungen zur Malerei des 13. Jahrhunderts in Österreich, in: E. Emmerling, C. Ringer (ed.), Das Aschaffenburger Tafelbild. Arbeitsheft 89 des Bayer. Landesamtes für Denkmalpflege, München 1997, s Zur Stucktechnik von Graubündner Meistern in Österreich, in: M. Kühlenthal (ed.), Graubündner Stukkateure in Europa, Locarno 1997, s Decken- und Altarbilder auf Kupfer und Zinn im österr. Barock, in: Restauratorenblätter 19, 1998, s Entwurf, Material und Technik der Barockaltäre und ihrer Modelle, in: M. Krapf (ed.), Triumph der Phantasie. Barocke Modelle von Hildebrandt bis Mollinarolo. Wien, Österrichische Galerie 1998, s Holzverwendung und Tafelkonstruktion in Österreich vom Jh., in: Restauratorenblätter 19, 1998, s Zum Werkprozess spätbarocker Freskanten. Martin Knoller und Joseph Schöpf, in: A. Tacke (ed.), Herbst des Barock. Die Malerfamilie Keller (Ausst. Kat. Füssen), München 1998, s Zur Fähigkeit der Salzburger Bauten des Johann Bernhard Fischer von Erlach, in: Barockberichte 18/19, Salzburg 1998, s Pastiglia: Begriff, Techniken, Restaurierung, in: U. Schiessl (ed.), Die Polychromie der Skulptur in Europa (Kolloquium Dresden 1999), s Surface Cleaning and Conservation, in: The Getty Institute for Conservation Newsletter 15, 2000, ã. 3, s Aktuelle Untersuchungen und Restaurierungen zur Skulpturenfassung von in Österreich, in: Kolloquium The Waning of the Middle Ages, Brno 2000, Moravská galerie v Brnû 2001, s Damastfassungen: Quellenlage und Beispiele von Skulpturen des 17. Jhs., in: Restauro 2001, ã. 2, s Manfred KOLLER, H. NIMMRICHTER: Zur Farbgebung mittelalterlicher Kirchenportale in Österreich, in: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LV, 2001, s Das Opus Thiemonis Kunststeinverwendung in Österreich im Hoch- und Spätmittelalter, in: M. Hoemes (ed.), Stuck des hohen und späten Mittelalters, Kolloquium Universität Bamberg 2000), München 2002, s Steinfarbe und Ziegelfarbe in der Architektur und Skulptur vom 13. bis 19. Jahrhundert, in: Restauro 2003, ã. 1 3, s , , Barocke Wand- und Deckenmalerei in Österreich Technologie und Restaurierung, in: Barockberichte 34/35, Salzburg 2003, s Spätgotische Flügelaltäre in Oberösterreich Erforschung und Erhaltung, in: H. Schultes (ed.), Symposium Gotik in OÖ., Linz 2003, s (Gesellschaft für Landeskunde Bd. 20) Colori e concetti delle facciate civili medievali in Austria, in: Francesca Tolaini (ed.), Il colore delle facciate: Siena e l Europa nel Medioevo. (Convegno Siena 2001), Quademi del CERR 2, Siena 2005, s Fragment und Alterswert Zum Ästhetizismus in Restaurierung und Denkmalpflege seit dem 18. Jahrhundert, in: Ursula Schädler-Saub (ed.), Die Kunst der Restaurierung. ICOMOS Hefte deutsches Nationalkommittee XXXX, München 2005, s La marouflage : fortuna storica e restauro, in: Scienza e Beni Culturali XXI, Convegno internazionale, Bressanone 2005, s Veit Stoß und Österreich, in: Ausst. Kat. Veit Stoss und Österreich, Österreichische Galerie, Wien 2005, s Versuch über Rekonstruktion und Dekonstruktion in Denkmalpflege und Restaurierung, in: ÖZKD LVIII, 2005, s Manfred KOLLER, H. NIMMRICHTER, H. PASCHINGER: Die historischen Farbfassungen des Riesentores und die Restauriermethodik, in: Das Riesentor von St. Stephan in Wien (im Druck), 2006 Towards a methodology of architectural paint research. Experiences in Austria and Central Europe, in: International Conference on Architectural Paint Research in building Conservation. Copenhagen May 2005 (Nat. Museum of Denmark 2006). 166 OSOBNÍ ZPRÁVY

19 SEMINÁ E KONFERENCE AKCE Vítûzné stavby 5. roãníku Herbol Historic 2005 V uplynul ch dnech se jiï popáté se la odborná porota, aby vybrala vítûzné fasády soutûïe Herbol Historic. Základní my lenkou této soutûïe je najít a vyzdvihnout takové novû opravené fasády star í padesáti let, které splàují ãasto rozdílné poïadavky památkáfiû, projektujících architektû a investorû na obnovu a vyuïití dané památky. V estiãlenné porotû se shodn mi pravomocemi letos zasedli: za architekty Ing. arch. antav (Projektov ateliér Praha) a Ing. arch. Rudi (Architektonická kanceláfi Rudi -Rudi, Brno), za památkáfie Ing. arch. efcû (NPÚ ÚP) a Ing. arch. Wewiora (NPÚ ÚOP v Brnû) a za technology Ing. Heidingsfeld (V CHT Praha) a Ing. âech (H-Color, s. r. o.) Leto ní tfiicítka vybran ch staveb se od minul ch roãníkû odli ovala pfiedev ím ãetn mi technologick mi specialitami, jindy vzácn mi. Jako pfiíklady uveìme atypické zednické postupy uplatnûné pfii obnovû jádrové pohledové omítky bez tuku na gotické bránû v Berounû, obnovu chybûjících profilací odstranûn ch v dobách socialismu (fiímsy, ambrány, balustrády na ãetn ch domech v Praze ãi na jedné z budov univerzity v Plzni), kvalitní obnovu bohaté tukové v zdoby (ãasto pomocí ablon) na nûkolika objektech v Praze, atypické malífiské postupy (lazurní provedení v Praze na Kampû, imitace kamene se Ïílami na univerzitû v Plzni ãi obnovu iluzivních oken na fasádû stfiedovûkého domu v Telãi). Porotu letos nejvíce zaujala obnovená gotická mûstská brána v Berounû (tzv. PlzeÀská), která zvítûzila se 102 body. Na první místo ji dali dva ze esti porotcû. Práce provádûla firma ARCHKASO, s. r. o., z Kamenice nad Lipou. V hodnocení mimo jiné zaznûlo: Oprava bran je obtíïn a delikátní problém, nelze ji provádût stejn m zpûsobem jako prûãelí ãinïáku z 19. století. Zde je zvládnuto jak zpracování tuku, tak finální barevné provedení. (Ing. arch. efcû) Na druhém místû skonãila s 82 body a téï dvûma prvenstvími Západoãeská univerzita v Plzni (AVERS, s. r. o.). K nejrozsáhlej í fasádové obnovû leto ní soutûïe napsal Ing. arch. antav : Netuctová, nároãná realizace. Pomûrnû nápadná barevnost nepûsobí nepatfiiãnû, naopak hlásá, Ïe se jedná o v znamnou budovu, která si je svého v znamu vûdoma. Chvályhodné je, Ïe se rekonstrukce nespokojila s obnovou zjednodu eného prûãelí ze 70. let, které by v jimeãnost budovy posunulo smûrem k bûïn m historizujícím vefiejn m budovám. Pfiekvapivû na tfietím místû byl vyhodnocen elegantní funkcionalistick dûm v Praze, Ovenecké ulici (Set Stav, s. r. o.) s velmi dobfie zvládnutou opravou tvrdé krabané omítky (bfiízolit). Dle Ing. arch. Rudi e elegantní barevné fie ení zdûraznilo formálnû bohaté ãlenûní fasády s balkony a horizontálními pásy oken. Byla tím znovuobjevena celková architektonická kvalita objektu z 30. let. âestné uznání dále obdrïela firma V kové práce Oliva za obnovu secesní fasády v Karlínû a firma REPAM Zelenohorsk za bohatû tukovanou fasádu na ÎiÏkovû (obû stavby jsou praïské). Leto ní vítûzné stavby tak opût potvrdily trend minul ch roãníkû, Ïe úspûchu dosáhne jen kompletnû opravená fasáda natfiená vápennou nebo silikátovou barvou, s kvalitní fotodokumentací pûvodního stavu a dílãích restaurátorsk ch krokû, s plnû obnovenou tukovou v zdobou, repasovan mi okny a klempífisk mi prvky. Michal âech RECENZE BIBLIOGRAFIE Archaeologia historica 30/2005 Sborník pfiipravil Vladimír Nekuda, vydala Muzejní a vlastivûdná spoleãnost v Brnû, ISSN V tûchto dnech vy lo jiï tfiicáté ãíslo sborníku, kter obsahuje pfiíspûvky pfiednesené na loàské, 36. konferenci archeologû stfiedovûku âeské republiky a Slovenské republiky. KaÏdoroãní setkání bylo tentokrát zamûfieno pfiedev ím na téma architektura a archeologické památky a na problematiku ochrany kulturního dûdictví. Z obsáhlého svazku vybíráme ãlánky, které jsou ochranû a prezentaci archeologick ch památek vûnovány pfiedev ím: Ludûk GALU KA: Archeologick skanzen v Modré u Velehradu velkomoravské opevnûné sídli tû stfiedního Pomoraví, s Autor pfiedstavil soubor jednadvaceti replik ranû stfiedovûk ch objektû vãetnû kostela sv. Jana, postaven ch na základû nálezû z archeologick ch v zkumû stfiedního Pomoraví. Skanzen musel b t postaven za pouh rok, proto byly pouïity moderní nástroje i nûkteré nové materiály. Za první rok pro lo expozicí témûfi náv tûvníkû. Gabriela BLAÎKOVÁ-DUBSKÁ, Jan FROLÍK: Architektura odhalená archeologick m v zkumem a problémy s její památkovou ochranou, s RÛzné pfiístupy stavebníkû jsou dokumentovány na pfiíkladech architektury objevené archeologick mi v zkumy ve tfiech lokalitách. Zatímco u dûleïit ch nálezû z PraÏského hradu se podafiilo v mnoha pfiípadech docílit zmûny projektu, pfii rekonstrukci Schwarzenberského paláce na Hradãanech byla situace zcela jiná. Projekt od poãátku s archeologick m v zkumem vûbec nepoãítal, takïe rozsah zemních prací musel b t zji Èován aï na poslední chvíli, zmûny projektu nebyly moïné a návrh na dochování alespoà ãásti objeveného vrcholnû stfiedovûkého zdiva nebyl ani projednán. Smutné je, Ïe stavebníkem je v tomto pfiípadû Národní galerie, která má ochranu kulturního dûdictví pfiímo v popisu práce. Jinou zku enost získali autofii s Muzeem ãeského v tvarného umûní, které vlastní budovy jezuitské koleje v Kutné Hofie. Na základû v sledkû archeologického v zkumu zde do lo ke zmûnû projektu a odkrytá pec na pálení vápna ze 17. století byla konzervována. David MERTA, Rudolf PROCHÁZKA: Brnûnské mû - Èanské domy se stfiedovûk mi jádry. Poznámky ke stavu dochování, vyuïití a památkové ochranû, s Pfii revizi historick ch objektû postaven ch pfied rokem 1850 v obvodu brnûnsk ch hradeb bylo potvrzeno, Ïe stfiedovûké jádro je dochováno (v rûzném stupni) pfiibliïnû v sedmdesáti z nich. Toto ãíslo znamená, Ïe v sledkem niãení historické zástavby zapoãaté asanací roku 1895 je redukce pûvodního stavu na souãasn ch %. Autofii se netají skepsí, Ïe tento úbytek bude v Brnû i pfies statut rezervace pokraãovat. Maximem je podle nich alespoà provádûní soustavné dokumentace. Petr SOKOL: K souãasnému stavu a ochranû archeologick ch nemovit ch kulturních památek, s V pfiíspûvku byly shrnuty v sledky revize stavu archeologick ch nemovit ch památek v esti okresech na Karlovarsku a PlzeÀsku. Zji tûná situace je tristní témûfi v celém spektru problematiky, od chaotického systému vzniku tûchto památek pfies ãasto vágní lokalizaci a ãetná po kození památek (pfiedev ím v posledních letech) aï po katastrofální informovanost vlastníkû. Autor se nevyh bá ani nûkter m zji - tûním obecnûj í povahy, které by bylo potfiebné testovat i na jin ch ãástech âech. Markéta TYMONOVÁ: Archeologické sbírky ve slezsk ch muzeích historie, souãasn stav a perspektivy vyuïití z hlediska ochrany kulturního dûdictví, s Radek BLÁHA, Jifií SIGL: Stavební ãinnost století v Hradci Králové a její vliv na poznání v voje mûsta a jeho zázemí, s NeudrÏitelnost pfiedstav o nevyãerpanosti podzemního archivu je dokumentována rozborem dûsledkû stavební ãinnosti v Hradci Králové bûhem století. Tomá DURDÍK, Vojtûch KA PAR: V zkum hradu Zlenice v souvislosti s jeho památkov mi úpravami a prezentací, s âlánek vypovídá o témûfi vzorové spolupráci obãanského sdruïení a profesionálû pfii v zkumu i následné prezentaci. Pavel EBESTA: Chebsk hrad, prezentace objeveného, s Krátké srovnání zpûsobû, jak mi byly a jsou pfiedstavovány stavby a nálezy odhalené archeologick m v zkumem chebského hradu probíhajícím jiï od roku Jifií KOHOUTEK: Hrady Brumlov a Lukov v zkum a následná rekonstrukce, s Sborník, kter na více neï pûti stech stranách dále obsahuje v sledky archeologick ch v zkumû mûst, opevnûn ch i vesnick ch sídel, sakrálních staveb a zpracování hmotné kultury, je ukonãen kronikou, recenzemi a zprávami o literatufie. Michal TRYML SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE RECENZE, BIBLIOGRAFIE 167

20 Publikace Zpravodaj STOP na téma Otázky kolem aplikace sanaãních omítek na historick ch objektech Ke konci roku 2005 vydala Spoleãnost pro technologie ochrany památek Zpravodaj STOP, svazek 7, ã. 4 (2005) nazvan Otázky kolem aplikace sanaãních omítek na historick ch objektech. Sborník je reakcí STOP na rostoucí skepsi památkáfiû k pouïívání sanaãních omítkov ch systémû pfii péãi o historické stavební památky. V situaci, kdy památkáfii upozoràují na kulturní ztráty, které pfiedstavuje pouïívání sanaãních omítkov ch systémû pfii péãi o historické stavební památky, je cílem Zpravodaje snaha o vyjasnûní nûkter ch nepochopení technického rázu, která zpochybàují opodstatnûnost technologického odûvodnûní aplikace sanaãních omítek na památkov ch objektech (P. Kotlík a kol. ãlenû STOP, s. 21 Zpravodaje). Pro názorovou neurãitost a rozporuplnost tvrzení publikovan ch ve Zpravodaji STOP mûïe b t vytãen cíl sotva splnûn. Na stránkách ãasopisu Spoleãnosti pro technologie ochrany památek se totiï mimo jiné doãítáme: U neizolovaného vlhkého zdiva, kde zdrojem vlhkosti je vzlínající voda, nebo voda pronikající z rubu zdiva (opûrné zdi) apod., by sanaãní omítka nikdy bez dal ích sanaãních opatfiení nemûla b t navrïena, natoï pouïita (P. Kotlík a kol., s. 19) a souãasnû: Obecnû lze fiíci, Ïe sanaãní omítky jsou úãinné, pouze pokud je zdivo namáháno kapilární (tj. vzlínající pozn. autorû) nebo hygroskopickou vlhkostí (V. Heidingsfeld, P. Fára, s. 27). Rozpory pokraãují: Sanaãní omítky omezují (ãi potlaãují) po kozování podkladového zdiva pûsobením krystalizaãních tlakû doprovázejících krystalizaci solí (P. Kotlík a kol., s. 21) a souãasnû: Je-li u silnû zasoleného zdiva nanesena sanaãní omítka pfiímo na zdivo, nebo je-li zasolené zdivo ponecháno bez omítky, mûïe docházet ke krystalizaci solí v povrchové vrstvû zdiva a tedy k jeho po kozování (P. Kotlík a kol., s. 18). Rozporuplná tvrzení najdeme i ve vztahu k aplikaci sanaãních omítek, kdyï na s. 15 (P. Kotlík a kol.) ãteme, Ïe Na tomto místû je tfieba pfiedev ím uvést, Ïe sanaãní omítky je moïno aplikovat jak mkoli zpûsobem tedy bez podhozu, bez odstranûní zbytkû star ch omítek, bez pro krábání spár, do jakékoli v e vzhledem ke hranici zavlhãení apod., ale na s. 22, v závûreãném shrnutí ãteme poznámku (P. Kotlík a kol.), Ïe Je nutné dodrïovat doporuãení v robce sanaãních omítek, ale i technologickou kázeà pfii jejich aplikaci. Jeden, zcela konkrétní a zásadní dûvod pro dodrïování striktních poïadavkû na aplikaci sanaãních systémû lze najít na s. 28 (V. Heidingsfeld, P. Fára): Pokud je sanaãní omítka nanesena do malé v ky, dojde k migraci solí nad její hranici a prokreslení hygroskopick ch map. Nutn pfiesah je cca 0,8 m za hranici poruch. A tak by se dalo bohuïel pokraãovat. Je otázkou, do jaké míry je v souãasné neutû ené situaci pfiínosem pro ir í památkovou obec pokou et se (byè fundovanûji) vysvûtlovat specifické vlastnosti sanaãních omítkov ch systémû. VÏdyÈ také STOP ve Zpravodaji dochází na s. 29 k závûrûm formulovan m V. Heidingsfeldem a P. Fárou: K základním poïadavkûm (pfii péãi o památkovû chránûné stavby pozn. autorû) patfií zachování autentick ch stavebních prvkû, tedy i omítek v nejvût í moïné mífie. Pokud nelze pûvodní omítku zachovat a je nutné ji nahradit, mûl by b t splnûn alespoà poïadavek kontinuity staré a nové omítky. Nová omítka musí odpovídat pûvodní omítce sv m sloïením a fyzikálními vlastnostmi, povrchov m zpracováním a povrchovou úpravou. Na s. 20 a 22 pak P. Kotlík a kol. pfiipou tûjí, Ïe sanaãní omítky nemají sv m sloïením, funkcí a úãinkem obdobu v historick ch omítkách a nemíníme ani polemizovat s názorem, Ïe vzhled sanaãních omítek je jin. I kdyï nûktefií v robci nabízejí rûzné varianty struktury sanaãních omítek, bude estetick vjem nutnû jin neï u tûch historick ch. Závûrem lze tedy konstatovat, Ïe v obecné rovinû Zpravodaj STOP do jisté míry pfiispûl k názorovému pfiiblíïení s památkáfii, ktefií upozoràují zejména na po- kození autenticity památek ve spojení s naduïíváním sanaãních omítkov ch systémû pfii péãi o stavební památky. Z hlediska obecné památkové metodiky je moïné shrnout, Ïe pfii péãi o kulturní dûdictví je prioritním po- Ïadavkem udrïení dochovan ch kulturních hodnot. Proto by mûlo b t zcela samozfiejmé, Ïe materiály a technologie, jako prostfiedky k naplnûní tohoto cíle, se musí poïadavku na zachování kulturních hodnot plnû podfiizovat. Jak se ukazuje a jak se i ve Zpravodaji STOP Otázky kolem aplikace sanaãních omítek na historick ch objektech doãteme, sanaãní omítkové systémy v principu takov m prostfiedkem nejsou. Pavel JERIE, Dagmar MICHOINOVÁ Publikace Industriální cesty ãesk m stfiedozápadem Industriální cesty ãesk m stfiedozápadem. Kladensko, Slánsko, Berounsko, Rakovnicko. Struãn prûvodce vybran mi industriálními objekty, technick mi zajímavostmi a památkami. Autofii: Eva Dvofiáková, Tomá enberger a kol., ed. Olga Groszová, vydalo ASCO vydavatelství s. r. o., Kladno 2005, 86 s. Kniha vznikla jako souãást projektu Registru prûmyslového dûdictví V zkumného centra prûmyslového dûdictví âvut v Praze. BroÏovaná publikace s poutavû graficky fie enou obálkou má nestandardní, na v ku orientovan formát, kter jiï sám napovídá, za jak m úãelem byla kniha vydána. Jedná se o pfiíruãního prûvodce po západní oblasti stfiedních âech a jejím prûmyslovém dûdictví. Nejprve je tfieba uvést, Ïe industriální a technické památky byly donedávna ponûkud pfiehlíïenou a málo docenûnou ãástí na eho památkového fondu a aï nyní je tento dluh vûãi nim postupnû smazáván. Nejen odborníci si zaãali uvûdomovat, Ïe se jedná o velmi zajímavé stopy historie, které mnohdy urãují krajinn ráz a genia loci daného místa, a tak zájem o nû pomalu stoupá. Proto je velmi chvályhodné, Ïe se autofii uvedené knihy rozhodli zpracovat pomûrnû obsáhl pfiehled tûchto památek pro ir í vefiejnost formou jakéhosi bedekru a nasmûrovat tak jeho ãtenáfie k objevování kouzla technické architektury. Kniha zahrnuje ãtyfii okresy stfiedoãeského regionu, v nichï je koncentrace památek industriálního charakteru neobyãejnû vysoká. Pfiípadn uïivatel si opravdu má z ãeho vybírat. V jednotliv ch oddílech publikace (vûnovan ch vïdy jednomu okresu) jsou památky fiazeny abecednû dle lokality. KaÏd objekt dostal v knize pfiibliïnû stejnû prostoru vïdy je pfiedstaven fotografií a nûkolika fiádky textu v ãe tinû i angliãtinû. Dále je pro snaz í orientaci oznaãen ãíslem, pod kter m je zakreslen ve zjednodu ené mapce, zafiazené pfied kaïdou kapitolou. Kritériem pro v bûr památek do publikace byla pfiedev ím jejich zajímavost a historická, architektonická i technická hodnota, proto zde najdeme objekty obnovené i chátrající, cele pfiístupné, ale i ty, co jsou pro vefiejnost uzavfiené (ov em i pouhé shlédnutí exteriéru mûïe b t mnohdy velmi zajímav m a pfiínosn m záïitkem), stavby patfiící nejrûznûj ím majitelûm, ktefií ov em nejsou uvádûni. Velice zásluïné je, Ïe autofii knihy do mapek nechali zakreslit i muzea, skanzeny a informaãní stfiediska, které se v dan ch lokalitách nacházejí, vãetnû kontaktû na nû a otevíracích dob. Celá publikace je pfiipravena velmi peãlivû a prakticky. V této souvislosti je tfieba vyzdvihnout také velice zdafiilé grafické zpracování, které knize dodává eleganci (coï není moïné fiíci o vût inû typû prûvodcû této kategorie) a podnûcuje ãtenáfiovu zvûdavost. Myslím, Ïe stojí za to, vzít tuto knihu do rukou a nechat se pozvat cesty za poznáním industriální architektury po stfiedu na í republiky. DobrodruÏství slibovaná v úvodu knihy budou zvídav m poutníkûm jistû odmûnou. Krist na KOLAJOVÁ 168 RECENZE, BIBLIOGRAFIE

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

DaÀové pfiiznání k DPH

DaÀové pfiiznání k DPH OVÉ PŘIZNÁNÍ K DPH I str. 1 DaÀové pfiiznání k DPH Ing. Dagmar Fitfiíková, daàov poradce 94, 96, 109, 100, 101 a 108 v platném znûní (dále jen ZDPH), 40, 41 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû,

Více

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 2. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 2. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 2. díl Stavební fiád Stavební fiád doznal oproti úpravû v zákonû ã. 50/1976 Sb. fiady velmi podstatn ch zmûn. Obecnû platí, Ïe tûïi tû

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

ZÁKON ã. 182/2006 Sb.

ZÁKON ã. 182/2006 Sb. ZÁKON ã. 182/2006 Sb. ze dne 30. bfiezna 2006 o úpadku a zpûsobech jeho fie ení (insolvenãní zákon) *) ve znûní zákonû ã. 312/2006 Sb., ã. 108/2007 Sb., ã. 296/2007 Sb., ã. 362/2007 Sb., ã. 301/2008 Sb.,

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2001 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 2. ledna 2002 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka o znaku

Více

Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek

Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek 2 Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek Povinnosti úãetní jednotky Úãetním jednotkám je ukládána fiada povinností, a to nejen úãetními pfiedpisy, ale i dal ími zákony souvisejícími s podnikáním. Podnikatelé

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................

Více

doby v platy. dobu v platy.

doby v platy. dobu v platy. Generali penzijní fond a.s Bûlehradská 132, 120 84 Praha 2, âeská republika Penzijní plán ã. 3 Generali penzijní fond a.s. Bûlehradská 132 120 84 Praha 2 âást I Úvodní ustanovení âlánek 1 Penzijní pfiipoji

Více

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V voj zamûfiení v kopisné mapy 1:2 000 Práce na vyhotovení archeologické

Více

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská

Více

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture

Více

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

Znaãka, barvy a písmo

Znaãka, barvy a písmo Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout

Více

www:nuts2severozapad.cz

www:nuts2severozapad.cz PROJEKTY ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Obec Velké Bfiezno pfiipravila nové projekty rozvoje infrastruktury. Ty mohla uskuteãnit díky dotaci z Regionálního operaãního programu Severozápad. V

Více

Obsah. âást I Koncepãní základy

Obsah. âást I Koncepãní základy âást I Koncepãní základy 1 Doplnûní systému fiízení controllingem..................... 27 1.1 Podnikové fiízení jako systém.......................... 27 1.1.1 Podnik jako systém............................

Více

Anal za judikatury vztahující se k postavení profesionálních sportovcû v oblasti kolektivních sportû v âeské republice1

Anal za judikatury vztahující se k postavení profesionálních sportovcû v oblasti kolektivních sportû v âeské republice1 JURIS_01_13_zlom 29.11.2012 15:35 Stránka 12 1/2013 JURISPRUDENCE âlánky Anal za judikatury vztahující se k postavení profesionálních sportovcû v oblasti kolektivních sportû v âeské republice1 12 JUDR.

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

Soubor pojistn ch podmínek

Soubor pojistn ch podmínek Soubor pojistn ch podmínek EU 4150/1/E Poji tûní právní ochrany vozidel Poji tûní právní ochrany fiidiãû D.A.S. poji Èovna právní ochrany, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, vloïka 2979 Bene

Více

Obsah. Seznam zkratek nûkter ch pouïit ch pfiedpisû... XII. Seznam ostatních zkratek... XV. Úvod... 1

Obsah. Seznam zkratek nûkter ch pouïit ch pfiedpisû... XII. Seznam ostatních zkratek... XV. Úvod... 1 Seznam zkratek nûkter ch pouïit ch pfiedpisû..................... XII Seznam ostatních zkratek........................................ XV Úvod............................................................

Více

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o

Více

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Hlavní závûry Nové ãlenské státy (NâS) jsou optimistiãtûj í ohlednû EU, zatímco staré ãlenské státy jsou angaïovanûj

Více

Ochrana archeologick ch památek v památkové rezervaci

Ochrana archeologick ch památek v památkové rezervaci Ochrana archeologick ch památek v památkové rezervaci PraÏské Jaroslav PODLISKA, Michal TRYML A NOTACE: Autofii se zab vají v vojem ochrany archeologick ch památek na území historického jádra Prahy po

Více

LAND ROVER ASSISTANCE. www.land-rover.cz

LAND ROVER ASSISTANCE. www.land-rover.cz LAND ROVER ASSISTANCE www.land-rover.cz V eobecné podmínky pro poskytování sluïeb LAND ROVER ASSISTANCE (dále v textu jen VP ) Zavolejte nám, v nouzi vás nenecháme! Nonstop Land Rover Assistance 24 hodin

Více

âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST

âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST I. Odpovûdnost za poru ení právní povinnosti 1. K otázce rovnosti zbraní a dûkazního bfiemene ve sporech mezi lékafii a pacienty. K mlãenlivosti lékafie

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

Evropské právo vefiejn ch podpor v daàové oblasti obrana obecnou logikou daàového systému

Evropské právo vefiejn ch podpor v daàové oblasti obrana obecnou logikou daàového systému 8/2013 JURISPRUDENCE âlánky dy daà osoba jiná neï poplatník vãetnû provedení nezbytné identifikace platby na daàov úãet pronajímatele, kter vedou jednotlivé místnû a vûcnû pfiíslu né finanãní úfiady, mûlo

Více

Kulturní památky, cestovní ruch a strukturální fondy. Evropské unie v hody i rizika propojení. Vûra KUâOVÁ, Milo MATÚ EK

Kulturní památky, cestovní ruch a strukturální fondy. Evropské unie v hody i rizika propojení. Vûra KUâOVÁ, Milo MATÚ EK Kulturní památky, cestovní ruch a strukturální fondy Vûra KUâOVÁ, Milo MATÚ EK Motto: Je nutno mít vïdy na pamûti, Ïe památku lze pfii nevhodném postupu opravy nebo i dílãí pfiestavby zniãit jen jednou

Více

Editorial. Tomá DURDÍK. Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 2 / EDITORIAL

Editorial. Tomá DURDÍK. Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 2 / EDITORIAL Editorial Národní památkov ústav je instituce, která ze zákona plní celou plejádu závaïn ch úkolû na poli péãe o národní kulturní dûdictví, respektive památkov fond. V znamnou roli v jejich rámci hrají

Více

Cestovní náhrady (mimo provoz vozidel)

Cestovní náhrady (mimo provoz vozidel) âást6,111-144 26.4.2005 14:23 Stránka 111 6. âást Cestovní náhrady (mimo provoz vozidel) 111 âást6,111-144 26.4.2005 14:23 Stránka 112 0000 0000 SPRÁVA DANÍ 112 âást6,111-144 26.4.2005 14:23 Stránka 113

Více

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech ochrany osobnosti

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech ochrany osobnosti P EHLED JUDIKATURY ve vûcech ochrany osobnosti ÚVOD... 11 I. Obsah práva na ochranu osobnosti, podmínky pro jeho uplatnûní, pfiedpoklady ochrany 1. K obsahu práva na ochranu osobnosti... 13 2. K obsahu

Více

Patnáct let Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón

Patnáct let Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón Patnáct let Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón 1 V ichni ãtenáfii na eho ãasopisu asi vûdí, Ïe jednou ze základních a velmi dûleïit ch moïností jak získat peníze

Více

Novela zákona o DPH od 1. 1. 2009

Novela zákona o DPH od 1. 1. 2009 NOVELA ZÁKONA O DPH OD 1. 1. 2009 str. 1 Novela zákona o DPH od 1. 1. 2009 Ing. Pavel Bûhounek, daàov poradce 3, 4 odst. 3 písm. g, 6 odst. 2, 10 odst. 6, 13 odst. 10 písm. c), 35, 36 odst. 6, 49, 56 odst.

Více

V roãní zpráva ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY

V roãní zpráva ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY V roãní zpráva 1 ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY V r o ã n í z p r á v a R M - S Y S T É M, a. s. 1 Obsah Profil spoleãnosti 3 Základní údaje o spoleãnosti 5 Základní ukazatele 6 Úvodní slovo 8 Strategie

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11 Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10 Úvod... 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011... 13 1 Oblasti, kter ch se t ká novela zákona o DPH... 19 2 Zmûny zákona o DPH spoãívající ve

Více

Úãelnost nákladû fiízení pfii zastoupení úãastníka advokátem v obãanském soudním fiízení

Úãelnost nákladû fiízení pfii zastoupení úãastníka advokátem v obãanském soudním fiízení âlánky JURISPRUDENCE 3/2014 Úãelnost nákladû fiízení pfii zastoupení úãastníka advokátem v obãanském soudním fiízení TOMÁ PAVLÍâEK SOUDCE OKRESNÍHO SOUDU VE ZLÍNù The Necessity of Costs of an Attorney

Více

Úvod Smûrnice 1612/68 ãlánku 40, resp. 49 Rozhodnutí komise Rozhodnutí o EURES Chartou EURES Smûrnicí EURES

Úvod Smûrnice 1612/68 ãlánku 40, resp. 49 Rozhodnutí komise Rozhodnutí o EURES Chartou EURES Smûrnicí EURES Úvod SíÈ EURES byla ustanovena Rozhodnutím Evropské komise ã. 93/569, vycházejícím ze Smûrnice 1612/68 o volném pohybu pracovních sil. Tento dokument (pfiedev ím ve ãlánku 40, resp. 49) umoïàuje bliï í

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

10. Mzdové formy. 10.1 Kritéria. 10.2 âasová mzda

10. Mzdové formy. 10.1 Kritéria. 10.2 âasová mzda 10. Mzdové formy 10.1 Kritéria Na úvod této ãásti textu je nutno konstatovat, Ïe Ïádná terminologie ani její obsah t kající se mzdov ch forem, tedy jednotliv ch typû závislostí podmínek pro poskytování

Více

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale

Více

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 2, díl 3, kapitola 9, str. 1 2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Je již všeobecně známou skutečností, že s účinností od 1. 1. 2007 byl zrušen

Více

právních pfiedpisû Zlínského kraje

právních pfiedpisû Zlínského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû Zlínského kraje âástka 1/2008 Roãník 2012 VùSTNÍK právních pfiedpisû Zlínského kraje âástka 1 Rozesláno dne 23. ledna 2012 O B S A H 1. Nafiízení Zlínského kraje, kter

Více

Grafick manuál znaãky. Odkaz na zfiizovatele

Grafick manuál znaãky. Odkaz na zfiizovatele Grafick manuál znaãky Odkaz na zfiizovatele Obsah Úvod 1 Znaãka 2 Základní barevná varianta 2.1 Inverzní barevná varianta 2.2 âernobílá pozitivní varianta 2.3 âernobílá inverzní varianta 2.4 Grafická definice

Více

Specifické zdaàování finanãního sektoru1

Specifické zdaàování finanãního sektoru1 0 0 âlánky JURISPRUDENCE /0 Specifické zdaàování finanãního sektoru MGR. BC. EVA ULCOVÁ Finanãní krize, která zasáhla globální ekonomiku pfied nûkolika lety a která víceménû stále pfietrvává, pfiinesla

Více

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce originál pro ZP ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro zamûstnavatele ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro dosavadní zdravotní

Více

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu

Více

Katefiina SAMOJSKÁ. Zniãená archeologie rekapitulace pfiípadu V pfiípadû Císafiského ml na stavebník nerespektoval

Katefiina SAMOJSKÁ. Zniãená archeologie rekapitulace pfiípadu V pfiípadû Císafiského ml na stavebník nerespektoval Císafisk ml n a jeho rekonstrukce Katefiina SAMOJSKÁ 1 2 Zniãená archeologie rekapitulace pfiípadu V pfiípadû Císafiského ml na stavebník nerespektoval zákonnou povinnost, neohlásil a neumoïnil provedení

Více

Zdravotní a oãkovací prûkaz dítûte a mladistvého (dále jen ZOP) slouïí k zápisu a rychlé a pfiehledné informaci na odborné úrovni pro zdravotníky i

Zdravotní a oãkovací prûkaz dítûte a mladistvého (dále jen ZOP) slouïí k zápisu a rychlé a pfiehledné informaci na odborné úrovni pro zdravotníky i Zdravotní a oãkovací prûkaz dítûte a mladistvého (dále jen ZOP) slouïí k zápisu a rychlé a pfiehledné informaci na odborné úrovni pro zdravotníky i pro rodiãe o základních údajích t kajících se zdravotního

Více

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

Je to, jako byste mûli t m kontrolorû kvality prohlíïejících a schvalujících kaïd Vá dokument ihned po jeho naskenování. www.dicomgroup.

Je to, jako byste mûli t m kontrolorû kvality prohlíïejících a schvalujících kaïd Vá dokument ihned po jeho naskenování. www.dicomgroup. Chápeme Vá poïadavek - pofiídit elektronicky dokumenty a data rozhodující pro Va e kaïdodenní operace co moïná nejrychleji a nepfiesnûji. âím lep í a kvalitnûj í zobrazení získáte ze svého skenování, tím

Více

INFORMACE. Legislativní v voj v památkové péãi po roce 1989

INFORMACE. Legislativní v voj v památkové péãi po roce 1989 INFORMACE Legislativní v voj v památkové péãi po roce 1989 Michal NOVOTN Památkov zákon pfiedstavuje stûïejní právní pfiedpis upravující péãi o památky. V âeské republice stále platí zákon ã. 20/1987 Sb.,

Více

5.4 Oblast sociální pomoci a péče o duševní zdraví mentálnû postižení občané

5.4 Oblast sociální pomoci a péče o duševní zdraví mentálnû postižení občané 5.4 Oblast sociální pomoci a péče o duševní zdraví mentálnû postižení občané 5.4.1 Popis oblasti a potfieby cílové skupiny Charakteristika cílové skupiny: Mentální postiïení (MR, dfiíve byl uïíván i termín

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode

Více

HODNOCENÍ PRŮCHODNOSTI ÚZEMÍ PRO LINIOVÉ STAVBY

HODNOCENÍ PRŮCHODNOSTI ÚZEMÍ PRO LINIOVÉ STAVBY HODNOCENÍ PRŮCHODNOSTI ÚZEMÍ PRO LINIOVÉ STAVBY Technické podmínky MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC Schváleno MD OPK čj.- 505/06-120-RS/2 ze dne 7. 9. 2006 s

Více

Pohledávka a její pfiíslu enství

Pohledávka a její pfiíslu enství Obsah âást I DÍL I Pohledávka Pohledávka a její pfiíslu enství Kapitola 1 Pohledávka pojem.............................. 3 Vzor ã. 1 Îaloba na urãení neplatnosti kupní smlouvy (relativní neplatnost právního

Více

UCZ/Ele/10. V eobecné pojistné podmínky poji tûní pro pfiípad po kození nebo zniãení elektronick ch zafiízení - zvlá tní ãást - Úvodní ustanovení

UCZ/Ele/10. V eobecné pojistné podmínky poji tûní pro pfiípad po kození nebo zniãení elektronick ch zafiízení - zvlá tní ãást - Úvodní ustanovení UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky poji tûní pro pfiípad po kození nebo zniãení elektronick

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 14. prosince 2010 O B S A H 6. Nafiízení Ústeckého kraje, kter m se vydává Integrovan krajsk program sniïování emisí Ústeckého

Více

TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ:

TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ: TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ: Strana: 1 Programovateln termostat TS-101 âásti balení: 1. Programovateln termostat 2. roubky 3. HmoÏdinky 4. Vrtání

Více

Sbírka instrukcí a sdûlení

Sbírka instrukcí a sdûlení castka3.qxd 7.4.2006 16:23 Stránka 1 Roãník 2005 Sbírka instrukcí a sdûlení MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI âeské REPUBLIKY âástka 3 Rozeslána dne 00. prosince Cena 00 Kã OBSAH: 15. Pokyn obecné povahy ze dne

Více

PRÒMYSLOV DEFERR. PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku. FILTRAâNÍ KOLONY

PRÒMYSLOV DEFERR. PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku. FILTRAâNÍ KOLONY PRÒMYSLOV DEFERR PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku Pitná voda nesmí obsahovat více neï 0, mg/l Ïeleza a 0,05 mg/l hofiãíku. Pro technologické vyuïití vody mohou b t tyto limity dokonce

Více

AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL

AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL Toto je va e postava, ãlovûk, s nímï budete bûhem esti následujících misí hrát. Pojìme se na nûj podívat trochu blíïe. Datum narození: 5. 5. 1916 Místo narození: Rice Lake,

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m...

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10 Úvod... 15 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... 17 1 Sídlo s. r. o. v bytû, kter je v podílovém vlastnictví manïelû...

Více

UCZ/KasMax/08. V eobecné pojistné podmínky. poji tûní vozidel KASKO MAX - zvlá tní ãást -

UCZ/KasMax/08. V eobecné pojistné podmínky. poji tûní vozidel KASKO MAX - zvlá tní ãást - UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel KASKO MAX - zvlá tní ãást - UCZ/KasMax/08

Více

Komunikace na pracovišti Kapitola 2

Komunikace na pracovišti Kapitola 2 nûj snadno získat reference. Velmi zásadní je i informace o rozsahu sluïeb, které konzultant poskytuje. Ten kvalitní nabídne pomoc pfii v bûru osobních barev, vybudování profesionálního atníku a stylu.

Více

Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví

Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví Jaká bude pouïita podstfie ní difúzní (paropropustná) fólie Jaké vlastnosti má pouïitá tepelná izolace Jaká a jak bude namontována parozábrana (fólie pod vnitfiním

Více

ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu

ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu RNDr. Jan Srb, DHV, CR spol. s r.o. 1. Úvod Schopnost turistick ch regionû obstát v rostoucí konkurenci je z velké míry ovlivnûna zpûsobem

Více

7/3.2 Pfiíjmy ze závislé ãinnosti související s SVJ

7/3.2 Pfiíjmy ze závislé ãinnosti související s SVJ raktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek Ing. Zdenûk Morávek ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 1 7/3.2 fiíjmy ze závislé ãinnosti související s SVJ V praxi je nejčastějším příjmem v souvislosti

Více

Terénní prezentace archeologického v zkumu zaniklé stfiedovûké vsi Bystfiece

Terénní prezentace archeologického v zkumu zaniklé stfiedovûké vsi Bystfiece Terénní prezentace archeologického v zkumu zaniklé stfiedovûké vsi Bystfiece Ludvík BELCREDI A NOTACE: ZpÛsob a postupy terénní prezentace pûdorysû usedlostí a okolních ploch na zaniklé stfiedovûké vsi

Více

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Na e jedineãná technologie inkoustû Epson UltraChrome K3 poskytuje dokonal ãernobíl a barevn tisk. Zatímco jiné sady inkoustû obsahují

Více

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL Deset dopisû Olze 1933 1996 Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL 1997 OBSAH Îivotopis paní Olgy Havlové str. 9 Dopis ãíslo 1 str. 11 Dopis ãíslo 13 str. 15 Dopis ãíslo 16 str. 27 Dopis ãíslo 17 str. 57 Dopis

Více

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL.

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. 2 Nejde jen o ná klid, jde o na e zdraví. Ticho a klid jsou velmi dûleïité faktory, podle kter ch posuzujeme celkovou kvalitu na eho Ïivota.

Více

Perspektivy institutu opatrovnické rady

Perspektivy institutu opatrovnické rady JURIS_01_13_zlom 29.11.2012 15:35 Stránka 18 Perspektivy institutu opatrovnické rady 18 JUDR. KAREL SVOBODA PH.D., SOUDCE OKRESNÍHO SOUDU PLZE MùSTO Opatrovnická rada je jedním ze staronov ch institutû,

Více

2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010

2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010 MANAGEMENT PROCESŮ část 2, díl 2, kapitola 17, str. 1 2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010 V květnu tohoto roku, na základě již dlouho avizované přípravy

Více

Platon Stop. Úãinná ochrana pro dfievûné a laminátové podlahy. n Úspora penûz n Vût í ochrana n Vût í komfort PODLAHY. Systém

Platon Stop. Úãinná ochrana pro dfievûné a laminátové podlahy. n Úspora penûz n Vût í ochrana n Vût í komfort PODLAHY. Systém PODLAHY Systém Platon Stop Úãinná ochrana pro dfievûné a laminátové podlahy Platon Stop Optimal pro dfievûné lepené podlahy Platon Stop Original pro plovoucí podlahy n Úspora penûz n Vût í ochrana n Vût

Více

KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU

KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU KAPESNÍ PRÒVODCE SMùRNICÍ O SLUÎBÁCH NA VNIT NÍM TRHU V echno, co jste o smûrnici chtûli vûdût a je tû nûco málo navíc Jste ãesk podnikatel a chcete

Více

UCZ/Kas/08. V eobecné pojistné podmínky. poji tûní vozidel - zvlá tní ãást -

UCZ/Kas/08. V eobecné pojistné podmínky. poji tûní vozidel - zvlá tní ãást - UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel - zvlá tní ãást - UCZ/Kas/08 EU

Více

OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte...

OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte... Diagnostika_zlom(4) 13.3.2012 14:49 Stránka 5 Úvod........................................................ 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû........................ 15 Seznam jin ch zkratek..........................................

Více

UCZ/05. V eobecné pojistné podmínky obecná ãást

UCZ/05. V eobecné pojistné podmínky obecná ãást V eobecné pojistné podmínky obecná ãást UCZ/05 âlánek 1 Úvodní ustanovení Soukromé poji tûní, které uzavírá UNIQA poji Èovna, a.s. (dále jen pojistitel ), se fiídí právním fiádem âeské republiky. Platí

Více

Pájen v mûník tepla, XB

Pájen v mûník tepla, XB Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené

Více

SONOMETER 1000 Kompaktní ultrazvukov mûfiiã tepla

SONOMETER 1000 Kompaktní ultrazvukov mûfiiã tepla SONOMETER 1000 Kompaktní ultrazvukov mûfiiã tepla Popis/PouÏití SONOMETER 1000, statick kompaktní ultrazvukov mûfiiã tepla s plnû elektronick m zpûsobem mûfiení, je zaloïen na principu mûfiení ultrazvuku.

Více

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití * Obsah uveden v tomto návodu nemusí pfiesnû souhlasit s va ím telefonem, v závislosti na nainstalovaném softwaru nebo na va em poskytovali sluïeb. SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití ELECTRONICS World

Více

WC a koupelna kdekoli... a nyní i bezbariérovû. Katalog novinek

WC a koupelna kdekoli... a nyní i bezbariérovû. Katalog novinek WC a koupelna kdekoli... a nyní i bezbariérovû Katalog novinek SANIBROY sanitární kalová čerpadla 2011 WC a koupelna bez bariér kdekoli SANICONDENS Best sanitární čerpadlo SANICONDENS Best je ãerpadlo

Více

OBSAH. Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16

OBSAH. Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16 Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16 âást I. Obecné otázky obchodních závazkov ch vztahû... 17 Hlava I. Pojetí a druhy obchodních závazkov ch vztahû...

Více

Nová vláda koneãnû na svûtû na jak dlouho? Po dlouhé dobû

Nová vláda koneãnû na svûtû na jak dlouho? Po dlouhé dobû âíslo 7 ROâNÍK 17 18. ZÁ Í 2006 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Nová vláda koneãnû na svûtû na jak dlouho? Po dlouhé dobû nekoneãn ch pfiestfielek a pokusû o dohodu jmenoval prezident novou vládu. Vláda

Více

UCZ/05. V eobecné pojistné podmínky obecná ãást

UCZ/05. V eobecné pojistné podmínky obecná ãást V eobecné pojistné podmínky obecná ãást UCZ/05 âlánek 1 Úvodní ustanovení Soukromé poji tûní, které uzavírá UNIQA poji Èovna, a.s. (dále jen pojistitel ), se fiídí právním fiádem âeské republiky. Platí

Více