5.2 DRUHY POMĚRNÝCH ČÍSEL (UKAZATELŮ)

Transkript

1 Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana DRUHY POMĚRNÝCH ČÍSEL (UKAZATELŮ) Poměrná čísla (poměrné ukazatele) dělíme dle jejich vzniku na: 1. Poměrná čísla intenzity (hustoty). 2. Poměrná čísla srovnávací = indexy, a to: a) při srovnání věcném, b) při srovnání místném, c) při srovnání časovém. 3. Poměrná čísla složení (struktury). 4. Poměrná ukazatele splnění plánu. Poznámka k zaokrouhlování: V ekonomické praxi obvykle poměrná čísla srovnávací, složení a splnění plánu, která jdou vyjádřit i v procentech, zaokrouhlujeme na desetiny procent (nebo na setiny), pouze v nutném případě na vyšší přesnost. Pak poměrné číslo (bez procent) má přesnost na stejný počet platných číslic, tzn. na tisíciny (nebo na desetitisíciny), pouze v nutném případě na vyšší přesnost. Vyšší přesnost poměrného čísla bývá zbytečná a ztrácí se přehlednost. Nyní si jednotlivé druhy poměrných čísel rozebereme podrobněji POMĚRNÁ ČÍSLA INTENZITY (HUSTOTY) Poměrná čísla intenzity (hustoty): Získáme vhodným podílem 2 veličin různorodých. Výsledek srovnání se zpravidla vyjadřuje jako poměrné číslo Nutné uvádět jednotky čitatele i jmenovatele! Patří sem veličiny intenzivní užívané v ekonomice (zopakujte si podkapitolu Veličiny intenzivní v kapitole Veličiny užívané v ekonomice a statistice ) a poměrové ukazatele užívané v ekonomice

2 Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 2 Uvedeme si příklady poměrných čísel intenzity (hustoty). A) Pracnost výroby na 1 ks (nebo 1000 ks aj.) Příklad 5.2.1: Dělník vyrobí za 5 h práce 100 ks polotovarů. Upravíme: Pracnost = 5 h/100 ks = 0,05 hod/ks = 0,05.60 min/ks = 3 min/ks Pracnost výroby polotovarů je 3 minuty na jeden kus. B) Výkon pracovníka za 1 hodinu (nebo 1 směnu) Příklad 5.2.2: Dělník vyrobí za 5 h práce 100 ks polotovarů. Výkon dělníka je 20 ks polotovarů za hodinu práce.

3 Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 3 C) Produkce na jednotku plochy, tj. výnos (t/ha, q/ha, q/a, kg/a) hmotnost sklizně o norm. vlhkosti a čistotě výnos plocha pole Příklad 5.2.3: ZOD Předmíř v roce 2012 oselo pšenicí plochu 400 ha a sklidilo t pšenice. Jaký měl výnos v tunách na hektar, metrických centech na hektar, v metrických centech na ar či kilogramech na ar? t 70 q výnos 7 t / ha 70 q / ha 0,7 q / a 70 kg/ a 400 ha 100 a Zemědělsko-obchodní družstvo dosáhlo v roce 2012 výnosu pšenice 7 t/ha, neboli výnos je 70 kg/a. Neboli z plochy 10 m 10 m se sklidí průměrně 70 kg pšenice. D) Produkce mléka na dojnici, tj. dojivost (l/den a ks, hl/rok.ks) dojivost produkce mléka v litrech za den ( nebo hl počet dojnic za rok) Příklad 5.2.4: ZOD Předmíř mělo ve středisku kravín ke dni stav 100 ks dojnic. Tento den dojnice nadojily l mléka. Jaká byla denní dojivost? l / den 14l l 51,1 hl dojivost 14 l / den. ks 100 ks 365dní. ks rok. ks rok. ks Průměrná denní dojivost je 14 l/den a kus, což odpovídá roční dojivosti l/rok a kus. tj. 51,1 hl/rok.ks. Při průměrném ročním stavu 100 ks dojnic nadojí za rok okolo 5110 hl mléka. E) Produktivita práce v naturálních jednotkách produktivita ekonomický výstup ( vyrobené výrobky) práce ekonomický vstup ( hodiny lidské práce) Tímto ukazatelem zjistíme např. kolik výrobků (litrů mléka, ks vajec, kg pšenice, ks šroubů) se vytvoří za jednu hodinu lidské práce.

4 Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 4 Poznámka: Konkurence tlačí výrobce, aby na každou vloženou hodinu lidské práce vyrobili co nejvíce výrobků. Toho lze docílit automatizací výroby a výkonnějšími stroji. Přehnaná snaha o vysokou produktivitu ale může vést k nižší kvalitě výrobků. V živočišné výrobě to směřuje k velkochovům zvířat, kdy ošetřovatel se zvířaty přijde do styku v minimální míře, zvířata jsou namačkaná v uzavřených prostorech s důsledkem na jejich psychický stav a nižší užitkovost. Ne nadarmo se říká, že domácí vejce či mléko je lepší než vyprodukované velkochovem. F) Náklady na jednotku produkce náklady na jednotku náklady na výrobu v Kč produkce výroba v natur. jednotkách Tímto ukazatelem zjistíme, za kolik korun vyrobíme litr mléka, kilogram vepřového masa, tunu pšenice apod. Příklad 5.2.5: ZOD Předmíř dosáhlo ve středisku kravín za rok 2012 těchto ukazatelů: Souhrnné náklady Kč (včetně poměrní části správních nákladů celého družstva). Dosáhli produkce l mléka. Odpracované hodiny na provozu činily h. a) Jaké jsou náklady na jednotku produkce neboli náklady na výrobu 1 litru mléka? b) Jaká je produktivita práce v naturálních jednotkách, neboli kolik litrů mléka se vyrobí na hodinu vložené lidské práce? Kč 7 Kč náklady na jedn. produkce 7 Kč / l l mléka 1 l V roce 2012 ZOD vyrobí litr mléka za průměrné náklady 7 Kč l mléka 71,4 l produktivi ta práce 71,4 l / h h práce 1 h V ZOD je vyrobí na jednu hodinu lidské práce 71,4 l mléka. Poznámka: Výše uvedená poměrná čísla intenzity jsou ekonomické ukazatele, jež se spolu s mnoha jinými užívají v praxi při ekonomických kalkulacích i v běžném životě: Farmář či ZD volí nebo se v tržním prostředí ustálí taková optimální velikost farmy, aby náklady na jednotku produkce byly minimální. Např. zkušenosti i rozbor ukazuje: V příznivých klimatických podmínkách ČR je optimální menší farma se 100 ks skotu.

5 Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 5 Na vrchovině je optimální větší farma se 700 ks skotu. Rentability jsou nepovinné: Z ekonomiky známe další poměrné ukazatele: G) Rentabilita nákladů R N zisk náklady H) Rentabilita tržeb I) Rentabilita výnosů R T R V zisk tržby zisk výnosy Příklad 5.2.6: Firma DURA Blatná měla za rok 2012 přibližné výnosy 4 miliardy Kč, náklady 3 miliardy Kč. Jaká je rentabilita nákladů a rentabilita výnosů? Zisk (hrubý) je tedy výnosy náklady = 1 miliarda Kč. Rentabilita nákladů: R 1 mld. Kč 0,3 Kč zisku 30 haléřů zisku N 3 mld. Kč 1 Kč nákladů 1 Kč nákladů Firma DURA Blatná dosáhla této rentability nákladů: Na 1 Kč nákladů má zisk 0,3 Kč, neboli 30 haléřů. Rentabilita výnosů: R 1 mld. Kč 0,25 Kč zisku 25 haléřů zisku T 4 mld. Kč 1 Kč výnosů 1 Kč výnosů Firma DURA Blatná dosáhla této rentability výnosů: Na 1 Kč výnosů má zisk 0,25 Kč, neboli 25 haléřů. O dalším druhu poměrných čísel, poměrných číslech srovnávacích neboli indexech si povíme v následující kapitole.

6 Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 6 OPAKOVACÍ OTÁZKY 1. Jaké známe druhy poměrných čísel? 2. Jak vznikají poměrná čísla intenzity? Uvedeme příklady. 3. Jak se počítá pracnost a jak výkon? 4. Jak se počítá hektarový výnos? 5. Jak se počítá dojivost? 6. Jak se počítají náklady na jednotku produkce? Jaký mají význam v ekonomice?