SLOVO. Bulletin pro cizince a o cizincích. Slovo #03_ rocník NEPRODEJNÉ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SLOVO. Bulletin pro cizince a o cizincích. Slovo #03_2010 7. rocník NEPRODEJNÉ"

Transkript

1 SLOVO Bulletin pro cizince a o cizincích Slovo #03_ rocník NEPRODEJNÉ Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Barevná planeta

2 17 BAREVNÁ PLANETA

3 03 Úvodní slovo Pokud v rukou držíte toto 3. číslo bulletinu, zřejmě vám už fouká a zatéká za krk chladný a vlhký podzim. Léto bohužel skončilo a už jsme zapomněli, jaká byla dovolená. Jestli vůbec byla? Mnozí z nás, ne jenom z těch vzdálených zemí, kvůli krizi vůbec nebyli na dovolené. Někteří na to nemohli našetřit, většina ale měla strach ze ztráty zaměstnání a nejisté budoucnosti. Totiž, MPSV vydalo doporučení úřadům práce, aby prodlužovaly povolení k zaměstnání pouze těm cizincům, o jejichž pracovní místa nemají zájem občané Česka, Evropské unie či Švýcarska. O tomto strachu vypovídala i akce s názvem První pochod za práva migrantů, která se konala v červenci na Palackého náměstí (text na straně 9). Před sídlem MPSV byla přečtena petice vyzývající, aby se automaticky nezamítalo pracovní povolení cizincům. Podmínky pro život stovek tisíc cizinců pracujících v Česku se pravděpodobně budou podstatně měnit. Vláda v srpnu schválila novelu zákona o pobytu cizinců a poslala ji do Sněmovny. V textu na straně 7 jsme se snažili zachytit základní teze novely, která v řadě bodů současný stav zpřísňuje. Na změny v novele navazuje i Téma tohoto čísla zdravotní pojištění cizinců (na straně 4). Článek otvíráme otázkou, proč v Česku platí mnohem přísnější zákony pro lékaře, kteří musejí poskytovat základní lékařskou péči, než pro pojišťovny, které cizincům poskytují komerční zdravotní pojištění. O definitivní verzi novely už možná mezitím rozhodli poslanci. Během léta a dovolené jsem přemýšlel o osudech cizinců, kteří přišli o práci i legální pobyt, a jediným výhledem jim bylo živoření v Česku nebo nucený návrat domů. Cizinci, kteří tu většinou, kvůli nesplaceným dluhům ve své zemi, zůstali ilegálně, jsou dle oficiálního pohledu neexistující. Měli strach odcestovat domů mohlo jim tam jít i o život, ve strachu živoří tady a berou jakoukoli otrockou práci, která je jim nabízena. Oni si svou vinou ztrátu práce nezapříčinili, stejně jako mnozí další na celém světě je krize. Jenže za ilegálními cizinci z třetích zemí nestojí žádný stát se svým sociálním mechanizmem. Co se stane, když je policie odhalí a z neexistujících se stanou existující ilegálové? Půjdou do detence. Článek Jak se žije v detenci jsme převzali z Hospodářských novin a nachází se na straně 21. Léto je období, kdy se konají velmi navštěvované festivaly pod otevřeným nebem. Tento rok měly rekordní návštěvnost i dva přistěhovalecké festivaly, a to nejen ze strany cizinců. Česká společnost se více a více zajímá o lidi odlišných kultur, kteří se prezentují prostřednictvím hudby, etnoshopů, rozmanitých workshopů i ochutnávek exotických specialit. Přečtete si reportáže RefuFest 2010 aneb když PřijdeSvátek na straně 15 a Barevná planeta na straně 17. Příjemné čtení vám přeje Dragoljub Matić Obsah: Úvodní slovo 03 Téma: Zdravotní pojištění cizinců 04 Vláda schválila rozsáhlou novelu cizineckého zákona 07 Cíl se nemění místem pobytu, mění se jen cesty, jak ho dosáhnout 07 Půlměsíc se letos vyhoupne nejen nad Prahou, ale i nad Hradcem Králové a Brnem 11 České babičky vietnamských dětí 14 Centrum Ústí nad Labem se 11. září proměnilo v Barevnou planetu 17 Výstava Můj domov 25 Informační bulletin pro cizince a o cizincích vydává občanské sdružení SLOVO 1 Redakce: Dragoljub Matić (šéfredaktor) Goranka Oljača, František Kostlán, Tran Vu Van Anh ADRESA VYDAVATELE: Francouzská 2, Praha 2 Tel. fax: GRAFIKA: Adam Bláha TISK: Datapont s. r. o OBÁLKA: o.s. Humanitas Afrika

4 04 Téma Text: Daniela Vrbová Foto: Redakce Zdravotní pojištení cizincu Téma zdravotního pojištění cizinců v Česku je evergreenem, na nějž můžeme bez omrzení pohlížet ze stále nových perspektiv a jehož různá řešení můžeme diskutovat na různých úrovních. Tolik s notnou dávkou ironie pozitiva. Ke stinným stránkám věci patří to, že se jedná o téma značně akutní, avšak dlouhou dobu neléčené, což má nepříznivé účinky nejen na samotné pojištěnce (cizince), ale i na jejich lékaře a širokou veřejnost. Tento článek si mj. klade otázku, proč v Česku platí mnohem přísnější zákony pro lékaře, kteří musejí poskytovat základní lékařskou péči, než pro pojišťovny, které poskytují cizincům zdravotní pojištění. Žádný povinný základ zdravotního pojištění totiž zákonem stanoven není, takže mezi tím, co je lékař povinen ošetřit, a tím, co pojišťovna uhradí, vzniká propast, do níž neradno padat. Ostatně právě proti mnoha typům úrazů (pád do propasti je jedním z nich) si zde cizinci pojištění nesjednají, stejně jako např. proti psychickým onemocněním, infekčním chorobám, pro něž platí povinné léčení (TBC, syfilis) nebo pro porod a poporodní péči. V danou chvíli nutná ošetření musejí platit z vlastní kapsy za komerční tarify. Otázka by nebyla tak vyhrocená, kdyby práva a povinnosti v trojúhelníku lékařpacient-pojišťovna byly více či méně vyvážené. Tak tomu však není: cizinci zákon ukládá sjednat si komerční zdravotní pojištění (pokud zde nemá trvalý pobyt, který je vázaný mj. podmínkou minimálně 5 let pobytu na území, není občanem EU nebo není zaměstnancem firmy sídlící v Česku), jinak nemůže v Česku pobývat. Lékař je zase povinen poskytnout základní lékařskou péči, což znamená mimo jiné zajistit akutní neodkladnou péči, aby zamezil zhoršení zdraví či ohrožení života. O rozsahu takové péče rozhoduje sám lékař, nicméně za její případné neposkytnutí se vystavuje trestnímu stíhání. Pojišťovna ovšem žádným předpisem či zákonem vázaná není, takže své produkty v oblasti zdravotního pojištění pro cizince může libovolně nastavovat a měnit jejich podmínky. Navíc podle současné platné úpravy jsou cizinci povinni obstarat si zdravotní pojištění pouze u pojišťoven se sídlem v Česku. Riziko, že si sjednají pochybnou pojistku u podvodné zahraniční pojišťovny, se tak sice snižuje, současně jsou však vyloučeny seriózní zahraniční pojišťovny, které nabízejí mnohem kvalitnější pojišťovací produkty s dlouhodobější časovou a širší územní platností. Současná úprava vstoupila v platnost letos v reakci na loňský (2009) zákon o pojišťovnictví a do novely zákona o pobytu cizinců se dostala ve formě přílepku, který prosadila jistá poslanecká iniciativa. Přímé napojení této poslanecké iniciativy na jakousi lobby pojišťoven nelze prokázat, nicméně mnohé nasvědčuje, že za nitky se nejspíš tahalo. Jak potvrdila JUDr. Andrea Fáberová z ministerstva vnitra ve vysílání ČRo 6, návrh, který poslanecká iniciativa přednesla a prosadila, byl odboru azylové a migrační politiky ministerstva znám z jednání s Českou asociací pojišťoven a připomínky a nedořešené problémy, na něž ministerstvo v souvislosti s ním poukázalo, zůstaly nezmíněny i v návrhu poslanecké iniciativy. V srpnu 2010 schválila vláda Petra Nečase další novelu zákona o pobytu cizinců, která by se v ideálním případě měla na podzim projednávat v Parlamentu a Senátu. Novela vrací zpátky některá ustanovení z novely předchozí, například možnost sjednat si zdravotní pojištění u pojišťovny v domovské zemi cizince. Pojištění za cizince může zaplatit i právnická osoba, pokud je jeho zdejší pobyt pro ČR přínosný (typicky zdejší vědecká instituce může platit pojištění zahraničnímu vědci), nebo se za něj může zaručit i státní orgán (např. ministerstvo školství za zahraniční studenty ve vládním stipendijním programu). Novela také nařizuje několik povinných komponent zdravotního pojištění pro cizince: např. zvýšený pojistný limit na euro za jednu pojistnou událost (bez spoluúčasti pojištěnce) pro cizince s pobytem nad 90 dnů. Zakázáno je uplatňovat výluky na některé druhy úrazů a nařízeno stanovovat cenu péče poskytované cizincům s komerčním pojištěním podle tarifů platných pro veřejné zdravotní pojištění. Novela dále ukládá větší odpovědnost zaměstnavatelům cizinců, kteří musejí hradit cizincovy zdravotní výlohy, i pokud ho propustí před vypršením jeho pracovního povolení. Tato změna by měla více chránit zdravotnická zařízení před neplatícími cizinci, kteří zde ne vlastní vinou ztratili práci. Komentáře k současné podobě novely jsou zatím opatrně optimistické, např. podle M UDr. Heleny Hnicilové, koordinátorky projektu Mighealthnet zaměřeného na zdraví migrantů a etnických menšin, jde nepochybně o zlepšení situace, které však má spíše charakter hašení požáru. Systém zdravotního pojištění pro cizince jako takový se novelou nijak nemění. Pro úplnost však dodejme, že zákon o pobytu cizinců by se vlastně detaily zdravotního pojištění neměl zabývat vůbec. Stejně tak je důležitá poznámka, že novela toto pojištění nazývá cestovní zdravotní pojištění, což může být matoucí a zneužitelné při budoucích debatách. Termín cestovní zdravotní pojištění asociuje pobyt cizinců v ČR s jakousi návštěvou či krátkodobou cestou. Pojišťovny (např. VZP a.s., komerční odnož Všeobecné zdravotní pojišťovny) ještě před rokem obhajovaly omezenou nabídku pojistitelných událostí pro cizince právě tím, že tu jsou cizinci pouze dočasně, a tudíž komplexní zdravotní péči vlastně nepotřebují. Pojištění se přitom sjednává a platí na rok dopředu, a takto i několik let, pokud cizinec v budoucnosti chce žádat o trvalý pobyt. Nemluvě o tom, že cizinci často pracují v rizikových oblastech (stavby zvýšené nebezpečí úrazu) a podle nečetných statistik jsou procentuálně více nakaženi nemocemi, pro něž v ČR platí povinné léčení (syfilis). Vzhledem k tomu, že novelu o pobytu cizinců bude teprve projednávat parlament a senát, není vyloučeno, že opět vznikne nějaká poslanecká iniciativa, která ji a debatu o zdravotním pojištění cizinců obecně torpéduje do podoby znovu nevýhodné pro cizince i lékaře. Při řešení této problematiky je přitom nutné citlivě přihlížet k širšímu kontextu celého systému a argumenty podkládat přesnými čísly a statistikami. Což se zatím příliš neděje. Problematice zdravotního pojištění pro cizince se věnovaly s ročním odstupem dva díly pořadu Zaostřeno na cizince, který vysílá Český rozhlas 6 vždy v úterý ve 21:40. Odvysílané pořady s datem a lze nalézt v archivu pořadu, do nějž se dostanete přes portál 6.rozhlas.cz. První díl se zabývá otázkou, zda je výhodné zahrnout cizince paušálně do systému veřejného zdravotního pojištění a přináší argumenty pojišťoven. Druhý díl hodnotí vývoj situace s ročním odstupem a zaměřuje se více na perspektivu lékařů. Cizinci nemají rovný prístup k pojištení Cizinci žijící legálně v ČR nemají podle zjištění kanceláře veřejného ochránce lidských práv rovný přístup ke zdravotnímu pojištění. Problematické je navíc postavení jejich rodinných příslušníků, kteří jsou odkázáni na libovůli komerčních pojišťoven. Listina základních práv a svobod sice podle ní přiznává všem bez rozdílu právo na ochranu zdraví, ale právo na bezplatnou zdravotní péči a účast na veřejném zdravotním pojištění přiznává pouze občanům nebo cizincům-zaměstnancům. Vzhledem k tomu, že rozlišovacím důvodem není národnost či státní příslušnost, ale různá délka a režim pobytu v Česku, se však podle zástupkyně ochránce Jitky Seitlově nejedná o přímou diskriminaci. I nadále české úřady neuspokojivě řeší situaci dlouhodobě legálně pobývajících rodinných příslušníků zaměstnaných cizinců z takzvaných třetích zemí. Manžel, manželka, děti, prarodiče takového cizince nemají po dobu pěti let pobytu v Česku přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Po celou dobu jsou odkázáni pouze na komerční zdravotní pojištění, které nepokrývá celý rozsah zdravotní péče a je smluvní, upozornila Jitka Seitlová. Pojišťovny navíc nemají povinnost cizince pojistit a v praxi jsou běžně odmítání starší lidé, nemocní a také cizinci, kterým se narodí dítě s vrozenou vadou či závažným onemocněním. V souvislosti s komerčním pojištěním zástupkyně ochránce upozornila, že smluvní svoboda nesmí být v rozporu se zásadou rovného zacházení. Jestliže pojišťovna paušálně uplatňuje pravidlo, podle kterého neuzavírá smlouvy s klienty nad 70 let, jedná se o přímou diskriminaci v přístupu ke službám z důvodu věku, konstatovala. (Zdroj: První zprávy.cz)

5 06 Text: Redakce Foto: Archiv Obrázkové karty pomohou cizincum, nemocnicím ušetrí desetitisíce Vláda schválila rozsáhlou novelu cizineckého zákona Nemocnice musí ročně vydat desetitisíce korun, aby cizincům při ošetření zajistily tlumočníka. Ze zákona ho musí zajistit. Plzeňské nemocnice kvůli tomu začaly používat obrázkové kartičky s nejdůležitějšími frázemi v devíti cizích jazycích. Podobný projekt funguje už v Pardubicích. Komunikační karty představují výrazné usnadnění. Stává se, že cizinec přijde k lékaři, evidentně s nějakým problémem, a nedokáže to vysvětlit. Kvůli jazykové bariéře může dojít až k životu ohrožujícím stavům. Tlumočníka ale karty nesuplují, představují jenom možnost, jak tuto jazykovou bariéru alespoň částečně překlenout. V každé sadě je 150 až 200 různých kartiček, je ale pravděpodobné, že pro prvotní anamnézu a kontakt s pacientem jich bude lékaři stačit zhruba třicet. Mezi těmi základními je například, jestli má cizinec s sebou průkaz totožnosti nebo je pojištěný. Zájem o karty výrazně převyšuje nabídku. Mohly by o ně mít zájem například i neziskové organizace, které například mohou cizince doprovázet k lékaři. Narážejí totiž na stejný komunikační problém. Podobné karty by navíc mohly sloužit i policii v terénu nebo úředníkům. Jedná se o pilotní projekt. Pokud se ukáže jako úspěšný, rozšíří se zřejmě karty i do dalších regionů. Pořídit si podobné karty ale není jedinou možností, jak vyjít cizincům vstříc. Například motolská fakultní nemocnice má pro cizince samostatný příjem a oddělení se stálými zaměstnanci. Pracují zde lidé, kteří mluví několika cizími jazyky. Pacientů, kteří pocházejí z lokalit se specifickým jazykem, je minimum. Navíc všichni pacienti dostávají informace ve svém jazyce pomocí formuláře k informovanému souhlasu. Pokud není k dispozici tlumočník a pacient nehovoří žádným světovým jazykem, pomocí tohoto formuláře je o svém zdravotním stavu informován. Formulář je velmi podrobný, lékaři stačí potřebné informace pro pacienta zaškrtnout. (Zdroj: Tisk) Loni bylo v Česku oficiálně cizinců, z nichž legálně v zemi pracovalo 230 tisíc a více než 87 tisíc dokonce podnikalo (nejčastěji to byli podle statistik Vietnamci). Podmínky pro život stovek tisíc cizinců, pracujících v Česku, se pravděpodobně budou podstatně měnit. Vláda schválila rozsáhlou novelu zákona o pobytu cizinců, která v řadě bodů současný stav zpřísňuje. Mezi ostatním,reaguje tak i na problémy, které vyvolalo propouštění cizinců v důsledku krize. Tisíce z nich náhle přišly o práci i legální pobyt a jediným výhledem jim bylo živoření v Česku nebo více či méně nucený návrat domů. Cizinci tu však většinou kvůli nesplaceným dluhům zůstali. Jediným, kdo se potížím vyhnul, tak byly agentury, které z jejich práce do té doby těžily. Právě na ně by proto měly dopadnout sankce, které chce vláda zavést z části na přání Evropské unie, z části kvůli problémům, které české úřady musely po nástupu krize řešit. Agentury budou například muset platit návrat do země původu a zdravotní péči cizincům, které propustí dřív, než jim vyprší pobytové vízum. Zpřísnit se mají i postihy za zaměstnávání načerno, se kterým chce vláda rázně skoncovat. Firma, která dá nelegálům práci, bude muset hradit náklady na jejich vyhoštění z Česka. Nelegální zaměstnávání cizinců hlavně z Ukrajiny, Vietnamu, Mongolska či Moldavska zjistil stát loni u více než 400 firem a úřady práce objevily načerno zaměstnaných cizinců. Tím, že jim některé firmy dají práci například na stavbě, snižují své náklady. A zastavit tento stav zatím nepomáhají ani razie, které policie dělá. Zpřísní se i udělování dlouhodobých víz živnostníkům nebo členům družstev. Živnostníci budou muset například prokázat, že platili daně a pojištění a že už dva roky v Česku žijí a pracují. Vláda chce reagovat i na problém vydávání živnostenských listů. Týká se to cizinců, kteří si potřebují udržet status legálního pobytu, ohroženého vlnou propouštění v období krize. Z velkého počtů cizinců, kteří zůstali v nedávné minulosti bez práce, se stali živnostníci. To vysvětluje, proč počet cizinců podnikajících v Česku za poslední rok stoupl o 6000 na Úřady se obávají, že cizinci takto jen obcházejí pracovní právo, a proto bude získání živnostenského listu těžší. Na základě nařízení Evropské unie Česká republika hodlá zavést pro občany zemí mimo Evropskou unii k 1. květnu 2011 průkazy o povolení k pobytu s biometrickým zobrazením obličeje a otisků prstů. Cílem nařízení je podle ministerstva vnitra zavedení jednotného vzoru povolení k pobytu, který bude obsahovat všechny nezbytné informace a splňovat přísné technické normy. Ministerstvo vnitra se domnívá, že se tak zabrání padělání a pozměňování těchto dokladů. Novela zákona počítá i s tím, že se stát pokusí přilákat vysoce kvalifikované cizince například ze třetího světa tím, že jim vydá modrou kartu. Ta by jim po pěti letech práce v Evropské unii, z toho po dvou letech v Česku, měla zaručit získání trvalého pobytu v zemi podobně jako v USA zelená karta. Novinka v podobě takzvané modré karty by cizince opravňovala k dlouhodobému pobytu i k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Rozhodovat o jejím udělení bude ministerstvo vnitra. Česká republika jde dobrovolně na maximum stanovené směrnicí Evropské unie, řekl o vládou schválené novele zákona o pobytu cizinců ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Podle něj se v ČR v této oblasti stále posiluje restrikce, chybí však výhled, jak by migrace do České republiky měla fungovat. Na druhé straně podporuji omezení agenturního zaměstnávání. Byl bych i pro úplný zákaz agenturního zaměstnávání cizinců, jak to platí například v Německu. Určitě je potřeba došlápnout si hlavně na ty, kteří cizince vykořisťují. Ti jsou ale tak vynalézaví, že si zase nejspíš najdou skuliny a způsob, jak v tom pokračovat. Začátek je ale už v té zemi, odkud lidé přicházejí. Pokud nemohou přímo získat vízum, už tam se navážou na podezřelou firmu, která je pak přeprodává dál, uvedl Rozumek. Novelu tzv. cizineckého zákona má do konce roku schválit Poslanecká sněmovna. Jaká bude definitivní verze novely, o tom budu rozhodovat poslanci.

6 08 Co jsou to Zelené a Modré karty? 09 První pochod pro práva cizincu Co jsou to Zelené a Modré karty? Text a foto: Rena Horvátová Cizinci nejsou na jedno použití Zelené karty Projekt zelených karet je zacílen na občany třetích zemí, jejichž seznam je stanoven Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 461/2008 Sb. Na vydání zelené karty není právní nárok; Proti neudělení se nelze odvolat. Na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je umístěna centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty. Evidence je veřejně přístupná na stránce portálu MPSV zahr_zam/zelka. V této evidenci si mohou zájemci z řad cizinců vybírat pracovní pozice podle charakteristik těchto pozic a stanovených kvalifikačních požadavků v závislosti na vlastní kvalifikaci a stupni vzdělání. O zelenou kartu může žádat pouze osoba mající občanství státu, který je uveden na seznamu států, jejichž občané mohou žádat o vydání zelené karty. Formulář žádosti o zelenou kartu je dostupný na portálu MPSV zahr_zam/zelka/form. Přílohami žádosti jsou: cestovní doklad (jeho platnost musí být o 90 dnů delší, než je předpokládaná doba pobytu v České republice), 2 fotografie doklady o vzdělání či kvalifikaci. Další doklady, o které může být cizinec požádán jsou lékařská zpráva, že netrpí závažnou nemocí a doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem jeho občanství a státy, v nichž v posledních třech letech pobýval po dobu delší než 6 měsíců. Všechny doklady přikládané k žádosti (vyjma cestovního pasu, který se vždy předkládá v originálu) musí být v originálu, případně v úředně ověřené kopii a v úředním překladu do českého jazyka. Žádost o zelenou kartu se v zásadě podává na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. O žádosti podané na zastupitelském úřadu bude rozhodnuto do 30 dnů ode dne, kdy byla tato žádost doručena ministerstvu vnitra. Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu (zelené karty) lze opakovaně prodloužit na dobu výkonu zaměstnání, nejdéle však o 3 roky, jen v případě zelené karty typu A nebo B. Platnost zelené karty typu C se neprodlužuje! Ministerstvo vnitra platnost zelené karty může zrušit když: byl cizinec odsouzen za spáchání trestného činu a byl mu za to uložen trest odnětí svobody na dobu delší 6 měsíců, cizinec neplní účel, pro který mu byla zelená karta vydána, cizinec v žádosti o vydání zelené karty uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti či na požádání předložil padělané nebo pozměněné doklady, cizinec nepředložil v požadované lhůtě vyžadované doklady, cizinec by mohl při pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, atd. Platnost zelené karty vydané cizinci, jehož pracovní poměr skončil výpovědí, ministerstvo zruší, pokud mu nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne skončení pracovního poměru vydána nová zelená karta. Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zelené karty, stanoví lhůtu k vycestování cizince z ČR a udělí mu výjezdní příkaz. Cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. Modré karty EU Evropská unie přijala v květnu 2009 směrnici o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnaní vyžadující vysokou kvalifikaci (tzv. modré karty EU). Směrnice stanoví zvláštní postup pro příjímání státních příslušníků třetích zemí, kteří žádají o pobyt za účelem výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání na dobu delší než tři měsíce. Vysokou kvalifikací se rozumí vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v trvání minimálně 3 let. Kromě obecných podmínek je podmínkou pro získání modré karty EU pracovní smlouva nejméně na dobu 1 roku, uznávání potřebné profesní kvalifikace a zaručení minimální hranice mzdy, která nesmí být nižší než 1,5násobek průměrné roční hrubé mzdy. Přijatým pracovníkům bude vydáno povolení k pobytu, které jim zároveň bude sloužit jako pracovní povolení (modrá karta EU), to znamená, že nebude třeba žádat zvlášť o pracovní povolení. Rodinní příslušníci držitele modré karty EU budou moci pobývat na území v podstatě okamžitě, bez stanovení minimální doby předchozího pobytu na území. Směrnice předpokládá možnost držitele modré karty EU přestěhovat se za prací vyžadující vysokou kvalifikaci do druhého členského státu. Pobyt na základě modré karty EU se započítává do období 5 let nepřetržitého pobytu na území vyžadovaného pro získání trvalého pobytu na území/postavení dlouhodobě pobývajícího residenta. Započítává se jak pobyt na území České republiky, tak pobyt v jiných členských státech EU za splnění určitých podmínek, přičemž cizinec musí pobývat po dobu nejméně dvou let v tom členském státě, ve kterém si žádá o postavení dlouhodobě pobývajícího residenta. Obdobné podmínky se vztahují na rodinného příslušníka držitele modré karty EU. V současné době se připravuje novela zákona o pobytu cizinců, ve které se má uvedená směrnice odrazit, předpokládaný termín účinnosti systému modrých karet EU je konec roku 2010/začátek roku (Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR) Palackého náměstí krátce po třetí hodině odpoledne. Slunce pálí kolemjdoucí Pražany do zad. Je neděle, ale ani to neodradí zhruba stovku demonstrujících, aby vyjádřili nesouhlas ke stávající situaci migrantů v naší republice. Cizinci nejsou na jedno použití, hlásá jeden z transparentů veřejné protestní akce s názvem První pochod za práva migrantů, který se konal v červnu v Praze. Cílem pochodu bylo upozornit veřejnost na porušování práv cizinců, kteří přijeli do České republiky za prací. Průvod demonstrujících, na který v tu chvíli dohlížela desítka policistů, se pomalu shromáždil před budovou MPSV. Cestou jeho účastnící hlásají hesla v češtině, slovenštině, uruguayštině a dokonce i ve vietnamštině: Chceme stejná práva. Před sídlem úřadu je přečtena petice vyzývající MPSV, aby automaticky nezamítalo pracovní povolení cizincům či aby cizinecká policie a ministerstvo vnitra nerušily cizincům povolení k pobytu. Na toto téma předvede skupinka mladých cizinců z Vietnamu, Ruska a Ukrajiny i divadelní scénku, která je dle reakcí přihlížejících demonstrantů velmi povedená a výstižná. Scénka nastínila neférové jednání, vykořisťování a zotročování cizinců ze strany pracovních agentur zprostředkujících migrantům zaměstnání. Pocházím z Mongolska, jsem v Čechách tři roky, jako migrantka jsem začínala pracovat nejprve jako pracovní síla v restauracích, dělí se o svůj příběh jedna z protestujících cizinek. Momentálně pracuji v jedné organizaci, která pomáhá cizincům. Jde nám o práva všech zaměstnanců, jak Čechů, tak i cizinců. Zákoník práce musí platit pro všechny stejně, říká Tereza Rejšková, členka Iniciativy za práva pracovních migrantů a migrantek. Znám velmi mnoho Mongolů, kteří pracují v Čechách přes agenturu, která jim pak vyplácí velmi málo peněz, neplatí jim žádné zdravotní a sociální pojištění. Pokud se proti tomuto přístupu ohradí, je jim pohroženo, že jim pracovní vízum zruší. Cizinci se tak ocitají v pasti, český stát s neférovým přístupem k zaměstnancům nebojuje, je pro ně pohodlnější cizince vyhostit. Přijel jsem z Vietnamu, začíná svůj příběh pětadvacetiletý sympatický mladík. Jsem tu s maminkou a její sestrou. Štve mě, že mě nikde nechtějí zaměstnat. Chápu, že moje čeština není nikterak dobrá, ale na nějakou pomocnou práci v kuchyni by určitě stačila. Stále se učím, mám motivaci, rád bych tady nějakou dobu zůstal, ale o práci nemohu zavadit. Všude mě odmítají s tím, že nejprve musí práci nabídnout Čechům, posléze občanům EU a pak teprve migrantům z třetích zemí. Vypadá to, že se budeme muset vrátit zpět do své vlasti, což v této chvíli není možné. Ve Vietnamu jsme se velmi zadlužili, máme strach o svou budoucnost a zákony v ČR nám nevycházejí vstříc. Bojíme se, že nás brzy vyhostí. Jediný, kdo z nás tří pracuje, je maminčina sestra, má teta. Zhoršující se postavení asi 150 tisíc pracovních migrantů z Ruska, Ukrajiny, Vietnamu, Moldavska, Mongolska a dalších zemí vidí členové iniciativy v restriktivní politice státu. Pracovní úřady odmítají prodloužit či vůbec vydat pracovní povolení, a to i v případě, že není vůbec jisté, zda na místo nastoupí Čech, říká pro bulletin Slovo právník Poradny pro občanství Pavel

7 10 11 Dvere ceské spolecnosti dokorán Text: Iveta Kováčová Foto: Archiv Cíl se nemení místem pobytu, mení se jen cesty, jak ho dosáhnout Černé jako bota znávali jsme v Česku pouze z filmů jako otroky nebo sluhy a později ještě sportovce a gangové drsňáky. Dnes jsou našimi zeťáky, oblíbenými kamarády, někdy spolupracovníky. Vybavuji si Rubena Daria Peguera hezkého tančícího černouška ze zkoušek na muzikál Hair. Jak jeho životní temporytmus občas ostře až směšně kolidoval s přísnými lajnami společného zkoušení. Mám žízeň, mám hlad v klidu pronesl a v zápětí, když nikdo nereagoval, nebo mu to stihli zakázat, on přesto odešel volně jak hluchý do šatny, aby tam dodal tělu potřebné živiny nebo odpočinek. Vím, obdivujeme jen ty, co vydrží více než my, co jsou nadupáni vědomostmi a jdou neohroženě dál a výš, je možné, že děláme chybu? Čižinský. Problém evidujeme na úrovni státní politiky od konce roku 2008, kdy ministerstvo vnitra začalo proti Vietnamcům zahajovat drsné opatření. Nejprve to byl zásah na Sapě. Dále zastavení pracovních víz. Celkově se v Čechách začala objevovat vůči cizincům nepřátelská rétorika. Naše akce poukazuje na nespravedlivé a protiprávní jednání, vysvětluje Pavel Čižinský a dodává Před začátkem ekonomické krize bylo v ČR zaměstnáno 140 tisíc cizinců ze zemí EU a 130 tisíc cizinců mimo EU. Počet zaměstnanců z EU zůstal víceméně stejný, ale počet cizinců ze třetích zemí poklesl na 60 tisíc. Tento rozdíl nemůže být způsoben pouze ekonomickou krizí, ale již zmíněnou státní restrikcí. Stát by se měl zajistit kontrolu práv cizinců a ne kontrolu nad cizinci. Pokud by úřady cizincům dovolily najít si novou práci, mnoho cizinců by mohlo pracovat legálně, pokračuje právník Pavel Čižinský. Mnohdy se tak podle iniciativy děje za tichého souhlasu zodpovědných úřadů. Dle iniciativy totiž není pravda, že by místa, na která nesmí nastoupit cizinci, obsazovali nezaměstnaní uchazeči o zaměstnání vedení na úřadech práce. Neexistuje žádná studie prokazující, že by cizinci brali práci Čechům, ani že by současná restriktivní politika prospěla českým nezaměstnaným. Cizinci, kteří ztratili práci, se odmítají vrátit zpět do svých zemí. Jedná se o cizince, kteří návrat domů nemohou uskutečnit, jelikož se zadlužili, jen proto, aby mohli pracovat v ČR. A to jsou pak tito lidé, kteří začínají pracovat ilegálně, načerno a ve velmi otrockých podmínkách. Tímto státu unikají daně a odvody, ale také dochází k deformaci pracovního trhu a k zneužívání a vykořisťování cizinců. Často jim není vyplácena žádná mzda. Setkávají se s otřesným přístupem, kdy jim za práci dávají poloviční mzdu, než by jim měla připadnout. Přístup úřadů k cizincům je do jisté míry pochopitelný, snaží se zajistit práci hlavně domácí populaci, dělají to však dost nepřijatelným způsobem. Výzvu státu na dobrovolný návrat pro legálně pobývající cizince do své rodné země se státním příspěvkem 500 eur využilo zatím na 2100 cizinců, nejvíce pocházejících z Mongolska. Bylo to v době, kdy si problému začaly všímat nevládní organizace a státní orgány, říká pro bulletin Slovo Eva Dohnalová z komunitního centra InBáze a zároveň prozrazuje plány do budoucna. Chceme v prvé řadě dokončit petiční akci. V aktivitách se chystáme pokračovat i nadále, plánujeme další kroky v září. Smysl vidíme v periodických pochodech, při kterých chceme opakovaně požadovat stejné požadavky a reagovat tak i na novelu cizineckého zákona, která by měla být schválena. Ta určitě bude mít nějaké důsledky. Dále je našim cílem vytvořit platformu lidí, která by se pravidelně jednou týdně scházela a řešila společně problémy pracujících migrantů, reagovala na nové skutečnosti, uzavírá Dohnalová. Vzpomínám si na to, a zjišťuji, že jsem nebyl zcela pochopen, vrací se svým životem o patnáct let Ruben. Šlo o to, že pan choreograf nebyl připravený, prodlužoval časy zkoušek a tím obtěžoval všechny umělce, kteří stáli hladoví a žízniví na pláce. Choval se k nám jako ke zvířatům. Byl jsem zvyklý z Dominikánské republiky na jiný přístup. A tady mě to povyšování pana choreografa a pana režiséra štvalo. A tak, i když se ostatní umělci báli projevit nesouhlas, já musel. Už jste se setkali s tím, jak plyne čas Latinoameričanům? Půlhodinové zpoždění nevnímají, cokoli lidského teplého může kdykoli změnit nebo zcela zrušit váš business nebo jiné společné plány. Ta vlající vznešená elegance, pružnost, klid, sálající pohoda a zdraví, opravdový zájem o člověka a jeho ocenění, sršící radost ze života, až transoidní vnímání, a to nejen hudby. Co kdybychom si uvědomili, jak je nám krásně, když nikam nemusíme, když si jen tak lelkujeme, povídáme s přáteli, myslíme na tisíc hloupostí nebo na nic. A to si na to nic možná jen nedokážeme vzpomenout, proto míváme hloupý pocit promarněné chvíle. Je moc dobré si uvědomit, že právě v okamžicích, kdy děláme to, co chceme, vyrábíme pro sebe i pro druhé životodárnou energii, která dělá dobře všemu, kam jen dohlédneme. Ruben Dario Peguero přicestoval do České republiky za studiem v listopadu roku 1989 z Dominikánské republiky. V čase zhruba dva týdny před revolucí začal v Pardubicích se studiem jazykové školy. Musel se nejdříve naučit česky, aby se pak mohl dál v tomto jazyce vzdělávat, a to v chemii na vysoké škole v Praze. Změnu politického klimatu zaznamenal krátce a pouze ve škole. Vnímal jsem s jakou hrdostí prožívali lidé ono soudruhu. Tehdy po nás tohle oslovení vyžadovali i učitelé, kteří si jej vždy s velkým potěšením vyslechli. No, a za čtrnáct dní po revoluci, se titíž při stejném oslovení krčili s ukazováčkem před rty. Byl jsem za svou nepřizpůsobivost lehce pokárán a poučen, že teď jsou to stejně hrdí páni učitelé. K tanci ho přivedla, jak říká, náhoda. Se spolužáky chodil při studiu, v čase volna, tančit do pražských klubů. Bavilo je to. Později s radostí evidoval zájem o jejich tradiční tance. V té době potkal svou partnerku choreografku a tanečnici Moniku Rebcovou, která na konzervatoři vyučuje africké tance. Vzniklo několik společných projektů. Zkraje jsme tančili hip-hop, break dance a disco. V té době jsem potkal výbornou taneční pedagožku a tanečnici moderního tance, Moniku Rebcovou, která později jako první v Česku začala propagovat africké tance. A tomuto se úspěšně věnuje dodnes. Tehdy vzniklo několik společných a ve světě uznávaných tanečních projektů. Zájem o naše tradiční tance jsem začal podporovat, vyučovat je až později. Snažím se o to na svých tanečních kurzech, které organizuji a pořádám společně se svou přítelkyní Lenkou Vackovou nejen v Praze, také v dalších větších městech České republiky. Začal v Česku vyučovat a představovat tradice a kulturu svého národa. Ze začátku jsem soubor poskládal z tanečníků-amatérů z Latinské Ameriky žijících v Praze. Později jsem spolupracoval i s českými tanečníky, které jsem si sám přímo nebo nepřímo tanečně vychoval. Dnes je tu bohužel tanečních pseudo-instruktorů až moc. Ale těch kvalitních, přímo z Karibiku, je velmi málo. Odráží se to pak na špatné interpretaci karibských tanců u široké taneční veřejnosti.

8 12 13 Kapka multikulturalismu Text: Lucie Němečková, ředitelka festivalu Foto: Archiv I z toho důvodu připravuji s přítelkyní projekt, který bychom chtěli představit hlavně české veřejnosti. Chceme, aby viděli, jak skutečné karibské tance vypadají. S tímto programem bychom pak chtěli jezdit také po Evropě. Vím, že tance z Kuby, Dominikánské republiky, Portorika a Columbie Evropany vážně zajímají. Ruben myslí, že to, co člověk potřebuje, se nemění místem pobytu, jen cesty jak toho dosáhnout, jsou jiné. Jaký je život v Dominikánské republice? U nás doma jsme otevření, jsme schopní se dělit. Šokujícím pro mě bylo pozvání do jedné české rodiny, kde měli v lednici jogurty s dopsanými nápisy: máma, táta... U nás platí, že co je v lednici, je celé rodiny. Každý si vezme a sní, co chce. Nebo třeba cestující ve veřejných prostředcích hromadné dopravy si u nás povídají někdo nahodí téma a ostatní se připojí a diskutují. A když chcete někoho navštívit, prostě ho navštívíte, neohlašujete se dopředu. Nezavíráme dveře, jsou prakticky stále otevřené, a tak i ten, kdo jde kolem a chce nás jen pozdravit, může jít dál. Pokud někdo potřebuje pomoc, najde se hned několikero rukou lidí, kteří s úsměvem nabídnou nezištnou pomoc. Na silnicích v Santa Domingu, kde jsou i čtyřproudé komunikace a složité neoznačené křižovatky, jsem nikdy neviděl dopravní nehodu. Lidé u nás jsou všímavější vůči druhým lidem. Tady v česku mi chybí takové to hřejivé lidské teplo. Dozvíme se také, jací jsou Češi? Řekl bych, že za těch dvacet let, co tady žiji, už docela znám českou mentalitu. Přesto bývám překvapován. V Česku jsou lidé uzavřenější, ostražitější, nemluví nahlas, neznám původ jejich gest. Nedávno jsem třeba zjistil, že i chůze po chodníku tady má svůj řád. Že tu lidé chodí vpravo. Jako neznalec tohoto předpisu, kráčím si po chodníku, když pán, který jde naproti, mě nenechá projít. Zastaví nás oba a říká, že se chodí vpravo. Ptám se se zájmem od kdy? Odpověď jsem nedostal, pán pouze vytrvale čekal, až změním směr. A tak jsem se rozhodl, že ani já se nehnu. Vyndávám časopis a čtu si. Pán něco namítá, odpovídám, že stojím, nepokračuji v chůzi, a tudíž se na mě tento předpis nevztahuje. Musel to vzdát a já si pak v duchu povídal sám se sebou, vidí, že jsem cizinec, mohlo ho napadnout, že tohle nemusím vědět, vždyť nejde o porušení zákona a vždycky to lze zkusit vyřešit jen obyčejně lidsky. U nás se lidé na chodníku vnímají, dávají si přednost, poznávají se a povídají, mnohdy na chodníku tancují. Jako každý cizinec žádal každým rokem o prodloužení pobytu, po třech letech dostal trvalý pobyt, teď se na cizinecké policii hlásí jen jednou za pět let. Zkraje mého pobytu v České republice jsem cestoval vlakem, nemluvil jsem ještě česky a během jízdy jsem zjistil, že mě vlak veze docela jinam. Vystoupil jsem a když jsem se vracel z toalety a vystoupil na nádraží, stála venku spousta lidí. Všichni čekali, aby se mohli dotknout mých vlasů. Tohle bylo zvláštní. Potkávám ale občas i skupinky lidí, kteří se vyvyšují nad ostatní. Lidi, kterým černoši vadí třeba proto, že mají černý obličej. I policie se k nám v případě nějakého konfliktu chovala jednostranně, s velkým despektem. Naschvál nás zdržovali, když jsme na to poukázali, jejich odpověď zněla: Nemáte tady co dělat. Nenávist mezi lidmi, války mezi národy to je celosvětový problém. Lidé jsou potlačováni kvůli jiné víře, barvě kůže, za nepříjemnou až nepřijatelnou skupinu jsou pokládáni také lidé bez práce. Mnozí z nich zůstávají ekonomicky i společensky na okraji společnosti, v blízkosti odpadkových košů, v odlehlejších částech Prahy a podobně. Mezi lidmi rozdílných poměrů vzniká napětí. Sám jsem zažil několik nepříjemných střetů napadli mě slovně, útočili na mě i fyzicky. Mému třináctiletému synovi před čtyřmi lety zlomili ruku tak, že už si na svou oblíbenou kytaru nezahraje. Někdy ze začátku to tady pro mě nebylo zrovna lehké. Měl jsem tu už ale rodinu a věděl jsem, že vracet se s nimi do Dominikánské republiky by bylo mnohem těžší. Občas mi sice chybí chvíle, kdy jsem s maminkou a povídáme si, vzpomínáme na věci uplynulé, mluvíme o tom, co uděláme k obědu a co jiného je třeba udělat, někdy sníme o daleké budoucnosti. A když na stole zavoní maminčiny fazole s rýží a kuřecím masem, k tomu mixovaný salát s octovou zálivkou, jsem v ráji. Odtud také vím, že jsem se nezměnil, že zůstávám v nitru stejný. Jen se musím stále zdokonalovat, dokonalost je cesta, kterou musíme hledat všichni. Mám v Česku pracovně ještě něco před sebou a těším se na to co bude tady nebo někde jinde. Tanec je pro Rubena koníčkem i obživou... Všimnul jsem si, že jak čas pokročil, jednotlivé kultury si začínají být hodně podobné. Lidé začínají více vnímat západní civilizaci zajímá je jak tam chodí lidé oblečení, jak a o čem mluví. To, že se lidé zajímají o svět, je hlavní. I touhle oklikou vede přece společná cesta k poznávání jiných kultur. Myslím, že je na čase vyrazit a upřesnit si své představy například o Latinoameričanech, které má většina lidí velice zkreslené, dodává nám kuráž s vážností dospělého muže a rozzlobeného kluka. Ruben Peguero z Dominikánské republiky, tanečník, choreograf a producent latinskoamerických tanečních kulturních programů v ČR, je jeden z nejtalentovanějších a nejzkušenějších instruktorů salsy u nás. Kromě původních latinskoamerických tanců má bohaté zkušenosti s moderními a tradičními africkými tanci. V roce 1990 vyhrál hlavní cenu TV taneční soutěže v elektroboogie se skupinou OUT-10-TIC. Později v Praze spoluzaložil breakdance a hip-hop taneční školu Crazy Kings. V letech spolupracoval na dvou celovečerních projektech, se kterými vystupoval v Praze, v Paříži a ve Vídni na festivalu moderního tance Tanzsprache. V roce 1996 získal cenu na soutěži Prix Volini v Paříži ve vítězné choreografii Moniky Rebcové. PUlmEsíc se letos vyhoupne nejen nad Prahou, ale i nad Hradcem Králové a Brnem Po loňském úspěchu 1. ročníku orientální kultury Nad Prahou půlměsíc, se pustilo občanské sdružení Komba, které již deset let pořádá v Čechách a na Moravě také festival Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani, do ročníku druhého. Půlměsíc se tentokrát vyhoupne nejen nad Prahou, ale také nad Hradcem Králové a nad Brnem, a to ve dnech října Hlavními partnery festivalu jsou Českoarabská společnost a Francouzský institut v Praze s podporou Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR. První část festivalu bude patřit perské kultuře, přes víkend se pak program překlene směrem ke kultuře arabské. Na samý závěr zvou organizátoři k debatě na téma Žena a islám, která se uskuteční po představení Černé panny turecko-německé autorské dvojice Feriduna Zaimoglu a Güntera Senkela v Divadle Komedie. Festival vznikl z potřeby zaplnit bílá místa, která máme vůči orientálním kulturám, zejména oblasti tzv. Bílého východu. Reaguje nejen na vzrůstající zájem o ně, ale také na předsudky a klišé, které vůči nim a jejich nositelům chováme. Chce zároveň představit umělce z těchto zemí žijící v České republice a upozornit na tematicky příbuzné české projekty. Letošním zahraničním hostem bude íránský básník a dramatik Parvíz Khazraï, jehož hru Vzpomínky loutky představí ve scénickém čtení, animovaném vzácnými exponáty tradičních íránských loutek, francouzská Compagnie Dominique Houdart et Jeanne Heuclin, a to jak v Praze v Café 35 Francouzského institutu, tak i v Divadle Drak v Hradci Králové. Loutkové divadlo je v Íránu jednou z nejstarších divadelních forem. Některá představení používají až sto loutek. Během tohoto perského večera uvidíte jen některé z nich. Rozhodně však mezi nimi nebude chybět Mobarak, což je takový íránský bratr našeho Kašpárka. Pokud jste chtěli něco vědět o Íránu a dramatických změnách, kterými země od šedesátých let prochází, a báli jste se dosud zeptat, pak vám velmi vtipnou odpověď na ně přinesou právě tyto loutky. Tvůrci spolu s autorem pak budou seriózně odpovídat na další vaše dotazy. Na divadelní vědě FF UK a na Univerzitě v Hradci Králové bude mít Parvíz Khazraï také přednášku o loutkovém íránském divadle. Perská část programu bude pokračovat v persko-indicko-flamenkových rytmech taneční inscenace choreografky Reny Milgrom Ptačí sněm na námět díla jednoho z nejvýznamnějších perských mystiků a básníků 12. století, Attara. Ptačí sněm je klenotem súfismu, staré mystické tradice islámu. Druhým zahraničním hostem je francouzsko-alžírský herec a režisér Rachid Akbal, který přiveze svou zábavnou, dojemnou, snovou i krutou one man show o muži, který lpěl na svobodě, snažil se s čistým štítem balancovat mezi dvěma různými kulturami, kabylskou a francouzskou, a stal se navzdory osudu hrdinou. Inscenace se jmenuje Baba la France a uvidíte ji v Divadle Na Prádle. Všechny akce zahraničních hostů jsou samozřejmě tlumočeny do češtiny. Do stejného divadla si přijďte také zatančit společně se skupinou Aliho Amiri, Amirante, která kombinuje perskou a arabskou muziku s jazzem i popem. Syrského básníka žijícího v Čechách Jaffara Heddara představí publiku, u příležitosti vydání jeho nové sbírky, hudebně-poetický večer s názvem Listy a poezie lásky v kulturně-společenském centru Casa Gelmi v Korunní ulici v Praze. Rodinám s dětmi nabídnou pořadatelé výtvarnou dílnu v Náprstkově muzeu, kde si společně s kurátorkou a výtvarnicí Janou Jirouškovou budete moci vyrobit zaručeně pravý maghrebský šperk a proniknete i do všech tajů, které taková výroba i nošení skrývá. Podstatnou akcí celého festivalu bude komentovaná prohlídka pražské a brněnské mešity pojmenovaná Pojďte s námi do mešity. Každý z vás navštívil jistě nějaký český kostel či synagogu. O českých mešitách se toho však moc neví a jsou navíc pro mnohé z nás obestřeny tajemnou rouškou, jakoby šlo o nějaké třinácté komnaty z pohádky. Proto chce festival ve spolupráci s Česko-arabskou společností a Islámskou nadací společně se všemi zvídavými zájemci o problematiku islámu a jeho nepředpojaté výklady a vnímání otevřít prostor pro vzájemný dialog a porozumění. To je ostatně základní myšlenka celého festivalu: Propojovat lidi různých kultur, různých vyznání, nikoliv mezi ně stavět bariéry strachu a nenávisti.

9 14 15 Text: Tran Vu Van Anh Foto: Archiv Text a foto: Rena Horvátová RefuFest 2010 aneb když Prijde Svátek popáté Ceské babicky vietnamských detí Je mnoho lidí, kteří nás mohou více či méně ovlivňovat a bez kterých bychom si nedokázali představit svůj život. Proto bych chtěla prostřednictvím článku poděkovat všem českým tetám a babičkám, které pomáhaly a stále pomáhají s hlídáním vietnamských dětí. Žiju tu už od svých deseti let, a kdyby se mě někdo zeptal, jestli se tu mám dobře, řekla bych ano, protože jsem si tu našla druhý domov, stejně jako mnoho mých vrstevníků. V poslední době jsme slyšeli často pojem banánové děti. To je označení pro vietnamské děti narozené v Česku, které mluví plynule česky a přemýšlejí jako Češi, protože byly právě třeba vychovány českými tetami a babičkami, které jim pomohly snadněji se integrovat do české společnosti. Ve vietnamské rodině je běžné, že žijí tři generace společně v jednom domě. Ve městě či na vesnici stále chodí prarodiče pomáhat svým dcerám a snachám s dlouhodobým hlídáním jejich dětí. Vietnamci žijící v České Republice tuto možnost nemají. Opustili svou rodnou zem kvůli práci, vzdělávání a lepším sociálním podmínkám. Všechny začátky byly těžké cizí země, cizí lidé a cizí řeč. Když se jim podaří překonat tuto první fázi, nastává fáze druhá. Fáze práce 365 dní v roce, otevřené obchody od nevidět do nevidět. Času na rodinu a děti samozřejmě moc nezbývá. Proto je běžné, že si maminky najímají české ženy na hlídání svých dětí, které je později nazývají tetami či babičkami. Jsou to doopravdy tety a babičky, protože svoji roli zvládly skvěle. Poprosila jsem kamarádku, která také měla takovou skvělou babičku, aby mi vyprávěla příběh své babičky. Ha Thanh přijela do České Republiky s rodiči, když jí bylo pouhých 7 let. Jako téměř každá vietnamská rodina začali i její rodiče prodávat celé týdny a měsíce ve stánku v pohraničí od rána do večera. Když začala Ha Thanh chodit do školy, měli její rodiče problémy s tím, kdo ji vyzvedne ze školy, kdo s ní bude dělat úkoly a kdo bude chodit na třídní schůzky, když ani jeden z nich neuměl dobře česky. V té době bydleli ještě v ubytovnách v Zábřehu a také tam se poprvé seznámili s babičkou. Ha Thanh připodobnila jejich setkání lásce na první pohled. Hned jak se poprvé viděli, zamilovali se do sebe. V každém vztahu se vše musí budovat pomalinku, a tak tomu bylo i v tomto případě. Zpočátku se její maminka trochu bála, jak se babička bude chovat k malé Ha Thanh a jestli bude mít dostatek trpělivosti a lásky k dětem, když předtím žádné nehlídala. Nejprve začala babička dělat s Ha Thanh úkoly, vyzvedávala ji ze školy, chodila na třídní schůzky a učila ji česky. Ha Thanh říká, že babička používá bohatou slovní zásobu, díky které se její čeština hodně rozvinula. Už po prvních měsících získala babička plnou důvěru rodiny a maminka jí nechala volnou ruku v péči o Ha Thanh. Zůstávala u babičky déle a déle. Když rodiče museli dlouho do večera prodávat, přespávala Ha Thanh u babičky. Začala ji brát jako svou vnučku i dceru zároveň, neboť svou dceru nemá, tak dobrý vztah to byl, říká Ha Thanh. Babička sama vymýšlela program, co by spolu mohly dělat. V létě se spolu chodily koupat k místnímu rybníčku, kde ji učila plavat. V zimě zase dováděly na saních. Ha Thanh tvrdí, že babička umí báječně vařit a péct. Vždy se moc těšila na Vánoce a cukroví, které babička pekla. Když se po pěti letech rodina Ha Thanh odstěhovala ze Zábřehu, obě si myslely, že se jejich vztah časem oddálí, ale opak byl pravdou. Vřelý vztah si udržely, a ba dokonce ještě více upevnily. V současné době, když jedou její rodiče do Vietnamu, vždy přijede babička hlídat její mladší sestru, protože nikomu jinému její maminka nedůvěřuje. Volají si každý týden a jednou za měsíc přijede babička s dědou na návštěvu. Podle Ha Thanh jí babička na sto procent nahradila její vlastní prarodiče. Ha Thanh říká, že teď je ráda, že rodiče na ni neměli tolik času a museli ji dát k babičce. Babička říká, že je ráda, že není bohatá a musela si přivydělávat hlídáním dětí, jinak by se nikdy nepoznaly. Ještě jednou bych ráda upozornila, že tento příběh není žádná výjimka. Stačí, když se rozhlédneme a uvidíme, že takové tety a babičky, které dělají tuto práci, jako by to bylo jejich poslání, jsou všude kolem nás. RefuFest. Opravdový svátek pro ty, kteří milují svět nekonečných vůní, dálek, barev a kultur. Svátek, jehož podobnost je srovnatelná s pestrostí koření z celého světa Návštěvníci tak mohli během dnů 18. a 19. června od 12:00 do 21:00 v pražském Kampa parku zažít tradiční setkání cizinců u nás žijících nebo nový domov hledajících. Smyslem multikulturního happeningu bylo a stále i je podpořit integraci cizinců do české společnosti a rodilé Čechy naopak seznámit s jejich možnými sousedy či pracovními kolegy. Na přípravách festivalu se podíleli dobrovolníci občanského sdružení Berkat a cizinci žijící v Čechách. Občanské sdružení Berkat tak již po páté mohlo nabídnout návštěvníkům festivalu netradiční zábavu, bohatý sortiment v podobě nabídky autentických výrobků, například zdobené šátky, tašky, ručně pletené košíky, šperky, vzniklé pod rukama žen pocházejících z tzv. třetích zemí. Během celého dne a večera bylo možné ochutnat kromě vynikajícího gruzínského vína i tradiční vietnamské speciality, syrské, arménské anebo čečenské tradiční dobroty z kuchyně Etnocateringu, nebo si je přímo zakoupit od uprchlíků. Vstup byl na oba dva dny dobrovolný. Dvoudenní program je pro návštěvníky sestaven tak, aby si každý z nich našel své. Tento rok nabídl festival tři divadelní představení, šestnáct hudebních a tři taneční uskupení, besedy, promítání dokumentárního filmu, výtvarné dílny a koutky pro děti, které si mohly vyrobit svou vlastní masku. Nechyběly ani informační stánky rozličných zemí, v nichž mohli jejich zástupci prezentovat návštěvníkům svou kulturu a zajímavosti ze svých rodných zemí. A nejen to, své zastoupení tu měly i neziskové organizace působících v ČR zabývající se migrantskou tématikou. Původně vše začalo jako pouliční uprchlický happening v roce 2005, dnes má tato akce už daleko větší přesah. Hlavním smyslem multikulturního setkání zvaného Refufest je podpořit integraci cizinců do české společnosti. Nejsou tady pouze uprchlíci a cizinci, ale i organizace podporující lidská práva a migranty, uvedla pro romskou internetovou televizi ROMEA TV Markéta Vinkelhoferová, koordinátorka projektu. Lákadlem programu byla jako obvykle world music všech představitelných žánrů v podání mnohonárodnostních kapel, které jsou nenucenou a spontánní ukázkou integrace cizinců do české společnosti. Dokonalým příkladem takového hudebního uskupení byla kapela All Star Refjúdží Band tvořena Čechy a Češkami, Číňankou, Kurdem, Američanem, Švýcarem a Gruzíncem. Jako další vystoupil i známý romský muzikant a zpěvák Mário Bihári se svou kapelou Bachtale Apsa. Dále La Magia Del Flamenco, kteří se představili s temperamentním španělským tancem a nezapomenutelným zpěvem. Obrovským překvapením pro mnohé byla sobotní Vietnamská fashionshow. Ta vypovídala o aktuální situaci česko-vietnamského soužití na území Čech. Reflektovala tak poslední události, jako byly rozsáhlý požár tržnice Sapa na Praze-Libuši, anebo policejní razie u vietnamských stánkařů, které vzbudily zájem veřejnosti. Módní přehlídka odrážela tato sdělení v duchu grotesky doplněné o crazy kostýmy. Nechyběla ani poutavá výstava fotografií Lukáše Houdka. A nám nezbývá než se těšit na pestrobarevný šestý ročník Svátku a doufat, že bude stejně tak různorodý, jako je pokaždé i jeho publikum.

10 16 Umení Text: Bc. Barbora Krsová, integrační pracovnice Foto: Poradna pro integraci FESTIVAL BAREVNÁ PLANETA PREDCIL VŠECHNA OCEKÁVÁNÍ Centrum Ústí nad Labem se v sobotu 11. září proměnilo v Barevnou planetu Díky worldmusic festivalu, který je každoročním vyvrcholením práce nevládní neziskové organizace Poradny pro integraci, se mohla česká veřejnost seznámit s cizinci žijícími v Ústeckém kraji. Setkání lidí odlišných kultur se dělo prostřednictvím hudby, etnoshopů, rozmanitých workshopů i ochutnávek exotických specialit. V pořadí již 11. ročník multikulturního festivalu se setkal s vřelým přijetím ze strany veřejnosti. V průběhu dne si festival nenechalo ujít více než návštěvníků nejen z Ústí nad Labem, ale i z Teplic a dalších měst Ústeckého kraje. Velké návštěvnosti multikulturní akce nahrávalo také slunečné počasí. O skvělé atmosféře festivalu vypovídá fanoušek, který se Barevné planety účastní pravidelně každý rok: Je to setkání lidí bez rozdílu věku, společenského postavení, národnosti nebo barvy pleti. Většina návštěvníků přichází se stejným cílem oddat se družné zábavě a konzumaci lákavých pokrmů ze všech koutů světa za zvuků rozmanité etnické hudby. Na dvou open air hudebních scénách se představily kapely z 23 zemí světa. Nechyběla ani kapela United Flavour, která festival svou účastí podporuje pravidelně a pro letošní rok stala i jeho tváří. Hudební produkci zpestřily kapely The Eccos z Mexika, rock n rolloví Yellow Brick Road z Běloruska, populární íránský hudebník Ali Amiri s kapelou Amirante nebo kubánská skupina Santy Y Su Marabu. Vrcholem hudebního programu byla americká zpěvačka žijící v České republice Tonya Graves nebo politický aktivista a muzikant Carlos de Nicaragua s kapelou. Návštěvníci si mohli poslechnout temperamentní africké bubnování v podání Njachas, kanadského experimentálního muzikanta Edwarda Powella, kubánskou muziku Atarés nebo balkánskou dechovku s názvem Ahmed má hlad. Na organizaci festivalu se velkou měrou podíleli také sami klienti naší organizace, vysvětluje Jan Kubíček, ředitel Poradny pro integraci. Připravili zajímavé workshopy, ochutnávky jídel a pití ze zemí, odkud pocházejí. Svou kulturu prezentovali také prostřednictvím tradičních výrobků a talismanů, dodává. Hudební produkci doplňoval pestrý program a desítky prodejních etno stánků, které nabízely nejrůznější etno produkty. Návštěvníci festivalu si mohli zakoupit arabské cetky, vodní dýmky, produkty Fair Trade, vonné tyčinky, mongolské pletené ponožky, vějíře a klobouky z Vietnamu i originální umělecká díla cizinců. Festivaloví návštěvníci uvítali také prohlídku mongolské jurty s tradičním nábytkem, workshop bubnování a orientálních tanců nebo pletení afro copánků. Vyzkoušet si mohli také tradiční japonský čajový obřad nebo stravování hůlkami. Nechybělo divadelní představení, vystoupení mažoretek Dolphin Cheerleaders, ukázka výcviku policejních služebních psů cizinecké policie, marocká módní přehlídka a tanec Berberů v podání žáků ZŠ Anežky České, ani exhibice boxu a kickboxu. Potkat jste mohli cizince ze všech koutů planety od Ázerbajdžánu, Běloruska, Makedonie, Gruzie, Vietnamu, Ukrajiny a Mongolska po Afriku, Japonsko, Kolumbii nebo Pákistán. Festival zaplnil tři nejfrekventovanější místa v Ústí nad Labem Mírové a Lidické náměstí i atrium magistrátu, které patřilo hlavně dětem. Ty se mohly vyřádit na skákacím hradu, nafukovací skluzavce nebo řetízkovém kolotoči. Pro děti byly připraveny také vzdělávací aktivity, malování, hry a soutěže v multikulturním duchu. Děti s velkým nadšením přijaly soutěž Barevná planeta, v rámci které musely obíhat všechny etnické stánky, povídat si s cizinci a zjišťovat nejrůznější informace o cizích zemích, tradičních předmětech či zvycích. V atriu jste mohli najít také stánek Domu dětí a mládeže nebo sdružení Barkas, které pro děti přichystalo obří trampolínu a výcvik boxu. Zatímco děti pobíhaly v prostorách atria, rodiče popíjeli japonské saké, makedonská a gruzínská vína nebo speciality ruské čajovny. Ochutnávky japonského sushi, čečenské pachlavy, pákistánské pakory, kalmycké čeburiky, španělských specialit nebo afrických dobrot pak uvítaly všechny generace. Na festivalu se také promítaly filmy a dokumenty. V rámci letního turné BOLLY- WOOD jste mohli zhlédnout bollywoodský hit OM SHANTI OM, nechyběly ani dokumentární filmy z festivalu JEDEN SVĚT. V sobotu byla v kavárně Café Max zahájena výstava 10 let Barevné planety, která má ukázat vývoj festivalu, jehož tradice vznikla už v roce Po 22. hodině se festivalový rej přenesl do ústeckých klubů Zlatopramen Pubu Irská na zimním stadionu, klubu Circus, Exp. prostoru Mumie, klubu Papaya, Café Max a Hemp Dogu. V každém klubu byl nachystán pestrý hudební i taneční program, který končil až se svítáním O čem byl festival Barevná planeta? O setkání lidí z různých koutů světa, o prezentaci odlišných kultur a zvyků prostřednictvím hudby, tance, výtvarného umění nebo ochutnávek. Cizinci představili svou kulturu, svůj pohled na svět, a návštěvníci tak měli možnost nahlédnout do jiného způsobu života lidí, se kterými se v Česku stále více potkávají. Barevná planeta byla akcí pro všechny, mladé i staré, děti, Čechy, cizince. Někdo přichází každý rok, někdo projde jen kolem, na chvíli se zastaví u etnoshopu, nakoupí, ochutná cizokrajné jídlo, jiní se už těší na to, co pro ně cizinci přichystali nového. Rodiny s malými dětmi tu stráví klidně celý den. Každý si přijde na své! Najde se i ten, kdo má s akcí, jež má podpořit cizince, problém. My chceme překážet a chceme, aby si lidé všimli, že tu nežijí sami, říká Martin Nosek, spoluorganizátor festivalu. Svou účastí festival podpořily organizace Barmské centrum Praha, Cizinecká policie ČR, Zastoupení Evropské komise, Člověk v tísni nebo ZŠ Anežky České. Festival Barevná planeta se konal pod záštitou primátora města Ústí nad Labem Mgr. Jana Kubaty a náměstkyně primátora města Ústí nad Labem Bc. Zuzany Kailové za plné podpory Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí, Ministerstva vnitra České republiky, Statutárního města Ústí nad Labem, Ústeckého kraje a dalších partnerů. Generálním partnerem festivalu byla Skupina ČEZ, hlavními partnery bylo Statutární město Ústí nad Labem, RWE Energie a Virtua.cz. Všem sponzorům, návštěvníkům festivalu, kapelám a hlavně cizincům děkujeme za podporu a těšíme se zase za rok!

11 18 Text: Lukáš Lhoťan Aktivity Islámské nadace v BrnE Omarova mešita v Berlíně Brno je centrem islámu, zněl jeden z novinových titulků při otevírání první české mešity v Brně. Její otevření v roce 1998 bylo výsledkem osmiletého snažení brněnské muslimské komunity o vybudování důstojného místa pro uspokojení potřeb věřících. O získání trvalého místa pro potřeby brněnských věřících uvažovali muslimové již v době první republiky, ale vzhledem k nacistické okupaci a následnému období komunistické diktatury se začalo reálně usilovat o vybudování mešity s nástupem demokracie po roce Hlavními iniciátory snah o zřízení islámského centra byl profesor Šilhavý ( ) a bosenský duchovní Džafar Gračič, který řídil provizorní modlitebnu. V roce 1994 byla nakonec založena Islámská nadace v Brně a jejím prvním předsedou byl zvolen Hišám Al Šiqáqi. Po menších problémech s některými politiky a xenofobními aktivisty byla mešita povolena a slavnostně otevřena za účasti představitelů brněnských církví a veřejného života. Společně se započetím snahy o vybudování mešity se objevila potřeba prezentovat české veřejnosti potřeby a plány brněnských muslimů, a čelit tak základní neznalosti české veřejnosti o muslimech. Přelomem v požadavcích kladených na muslimy a samotných potřebách muslimské komunity se stalo tragické 11. září Po tomto tragickém datu došlo k přerodu čistě latentní podoby islamofobie a xenofobie do mnohem organizovanější a zákeřnější podoby. S přihlášením české vlády k válce proti terorismu se nenávist proti muslimům stala součástí politické agendy některých stran a jednotlivců a zároveň začaly vznikat organizované skupiny aktivistů pracujících na očerňování muslimů a jejich démonizaci. V souvislosti s tímto vývojem začala muslimská komunita podporovat iniciativu několika svých členů, kteří se začali věnovat monitorování islamofobních projevů, organizování výstav o muslimech, různých besed apod. Současně s tím Islámská nadace v Brně začala zaujímat veřejné postoje k nejkřiklavějším projevům náboženské nenávisti. S rozvojem brněnské muslimské komunity došlo k vzniku jednotlivých organizovaných skupin, kdy například Islámská nadace v Brně se věnuje správě a provozu mešity, Muslimská obec by měla organizovat společenský život, integraci nově příchozích a zastupovat komunitu na celostátní úrovni, jazyková škola Alfirdaus vyučování arabštiny, koránu a práci s muslimskou mládeží, Libertas Independent Agency o. s. (LIA o.s.) se věnuje islamofobii a zastupování zájmu brněnských muslimů v české společenském a politickém životě. V rámci diskuze o islamofobii zorganizovali brněnští muslimové roku 2008 promítání a diskuzi o filmu Fitna nizozemského poslance Wilderse. V listopadu 2009 nabídli brněnští muslimové panu senátoru Jiřímu Oberfalzerovi zajištění prostor pro promítání filmu Fitna a přednášku nizozemského kritika muslimů Wilderse v Brně i v Praze, ovšem s podmínkou, že poté bude diskutovat i se zástupcem českých muslimů. Senátor Oberfalzer i G. Wilders však nabídku odmítli. Mezi další aktivity brněnských muslimů patří například kauza přelomového rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z roku 2008, kdy Rada udělila na základě podnětu Lukáše Lhoťana pokutu televizní stanici Nova za islamofobní reportáž. Jednalo se o vůbec první případ, kdy české úřady udělily pokutu za šíření islamofobie. V rámci získávání zkušeností s integračním procesem v muslimských komunitách v jiných západních zemích se od roku 2009 účastní brněnští muslimové, prostřednictvím spolupráce LIA o. s. s kulturním oddělením americké ambasády v Praze, programu ministerstva zahraničí USA U. S. International visitors leadership programs. Zástupci brněnských muslimů se na pozvání americké ambasády v Praze zúčastnili roku 2009 projevu amerického prezidenta Baracka Obamy na hradčanském náměstí. Každoročně se od roku 2007 brněnští muslimové na pozvání ambasády USA účast- nili společně s představiteli křesťanských a židovských církví slavnostní recepce na počest amerického národního svátku Dne nezávislosti. V rámci mezináboženského dialogu se Islámská nadace v Brně účastní různých seminářů a konferencí, včetně uspořádání mezináboženských diskuzí v prostorách mešity, nebo například akce Evropské křesťanské mládeže z České republiky, Portugalska a Německa pořádané roku 2009 ve vsi Bradla u Jičína v Čechách. V prosinci 2009 spolupořádali brněnští muslimové diskuzi Význam mezináboženského dialogu v multikulturní společnosti v Moravské zemské knihovně, ve spolupráci s Americkým velvyslanectví v Praze. Diskuze se zůčastnili senátor Jaromír Štětina, pražský imám Emir Omič, David Macek místopředseda KDU-ČSL, Petr Klásek, člen olomoucké buddhistické komunity. Moderoval Martin Komárek, redaktor MF Dnes. Cílem brněnských muslimů je stát se plnohodnotnými a plně integrovanými příslušníky většinové společnosti s respektem k idejím české ústavy a zároveň stát se mostem mezi evropskou a muslimskou civilizaci. Jejími největšími problémy jsou etnická různorodost způsobující rozdílné názory na řešení mnoha záležitostí, sílící islamofobie v české společnosti a protimuslimské aktivity krajní pravice a některých malých politických stran. Velkým problémem je také kritický nedostatek finančních prostředků na aktivity, způsobující u některých organizací závislost na zahraničních sponzorech. Přes všechny tyto problémy se muslimská komunita rozrůstá a její dosavadní vývoj ukazuje na její pevné zakotvení v české společnosti a správný kurz v otázce přístupu k integraci nově příchozích muslimů. Omarova mešita BerlíNany nedesí Islámské symboly vyvolávají v evropských zemích stále větší odpor. Francie chce zakázat burky, Švýcaři odmítli výstavbu minaretů. V Berlíně před necelým měsícem otevřeli novou, Omarovu mešitu. Berlíňanům navzdory své velikosti nevadí. Občanská sdružení nesepisují protestní petice. Proč nový muslimský svatostánek nikomu nevadí? Socioložka Barbara John má jasno: Když mám sousedy, kteří jsou otevření, kteří se mnou mluví, kteří odpovědí na mé otázky, mnohé se tím mění. A to je něco, co musí být v naší společnosti stále častější. Samozřejmě první reakce na mešity je: To nechci! Ale ti lidé tu žijí, mají také svůj strach z naší liberální společnosti. Je třeba s nimi pracovat, naučit je pořádně německy. Šestipatrová prosklená budova vypadá spíše jako obchodní centrum než muslimský svatostánek. Druhou největší berlínskou mešitu zdobí i minarety, jsou však nenápadné a z ulice nejsou vidět. Na stavbu se složili sami členové muslimské komunity, i když přispěli i dárci ze zahraničí. Vyšlo to na deset miliónů eur. Problémy se sousedy jsme nikdy neměli. Od začátku jsme odpovídali na každou otázku, kdokoli se mohl přijít podívat. Distancovali jsme se od radikálů, říká Birol Ucan ze společnosti, která mešitu postavila. Tento dům je i pro Němce, není to žádný uzavřený prostor. Je pro muslimy i nemuslimy, ženy s šátky i bez šátků. Říkáme: Přijď, podívej se, pak si udělej názor. Někteří přijdou, někteří ne. Ale naše dveře jsou otevřené. Není třeba si sjednávat termín. Cokoli člověka zajímá o islámu, může přijít a dostane odpověď, doplňuje. Nová Omarova mešita určitě není posledním muslimskou stavbou. V Německu se už dnes k islámu hlásí přes čtyři milióny lidí. (Zdroj: Radiožurnál)

12 20 21 Pujcka Lapsus lingue Lapsus callami V Evropě roste xenofobie, na tvrdý postoj k imigrantům slyší stále více Evropanů, jak potvrzují mimo jiné volební výsledky radikálních stran. Přitvrzují i protestantské státy severní Evropy, které se vždy vyznačovaly otevřeností k imigrantům. Po dlouhých letech vlád sociální demokracie se v těchto zemích do parlamentů derou nacionalisté. Naposledy ve Švédsku, stejnou zkušenost ale má i Nizozemí, Belgie nebo Dánsko. Jak je to v Česku? Jak se žije v detenci Cizinci čekají v zařízení na vyhoštění dva měsíce, pobyt většinou nezaplatí Politická korektnost běsní Po nedávném mediálním sabatu rozpoutaném islámskými teroristy tradičně maskovanými humanitární nadací a bezduchými houfy, jejichž naivitu a de facto špinavou práci si už dávno pochvaloval velekněz demagogie i státního terorismu, jistý Uljanov z Kremlu, jsme opět svědky výhřezů hlouposti v podobě politické korektnosti. Od včerejška ohlupuje lidi neformální souručenství politicky korektních, povrchních žurnalistů titulky, v nichž je ve všech pádech skloňováno slovo extremismus. Z hlediska zdravého rozumu je neuvěřitelné, že média píší a ve zprávách mluví o posílení extremistů v nizozemských volbách a nemají na mysli naše nové spoluobčany s transparenty, na nichž vyhrožují, že pravý holocaust teprve přijde a s naší zkaženou demokracií zatočí, až jich bude (rozuměj v Evropě) víc. Jestliže je Wilders extremista, tak jeden z posledních skutečně e v r o p s k ý c h politiků, Winston Churchill, by podle nich musel být učiněným satanášem, jehož ostatky by měly být exhumovány a rozmetány nad Temží. Tento politický velikán toho o islámu věděl násobně více než všichni dnešní mudrlanti dohromady. U jednotlivých muslimů se sice mohou projevovat skvělé vlastnosti vliv náboženství však přesto ochromuje společenský vývoj těch, kdo je vyznávají. Na světě neexistuje žádná mohutnější zpátečnická síla. Mohamedánství není ani zdaleka na vymření, naopak se projevuje jako bojovná víra získávající nové a nové stoupence. Už se rozšířila po celé střední Africe a na každém kroku za sebou zanechává nebojácné válečníky, a nebýt toho, že křesťanství je chráněno silnými zbraněmi vědy, proti níž marně bojovalo, civilizace moderní Evropy by možná padla stejným způsobem, jakým se kdysi zhroutila civilizace starého Říma. Vzpomeňme, že Churchill byl skutečně obviňován z extremismu a ještě v polovině 30. let 20. století jej intelektuálové a mnozí hodní, leč nebystří politici obviňovali z válečného štváčství. A jak to dopadlo, ví každý z nás. Kdyby jeho osamělý hlas byl vyslyšen, třeba by druhá světová válka nevypukla nebo měla výrazně méně obětí. Jak tragické bude, když začneme Wilderse uctívat třeba za třicet let? Moderní lidé jsou slabí v důsledku špatné výchovy a malé vzdělanosti. Nad skutky starověku ohrnují nos nebo je mají za neuskutečnitelný přežitek..., stěžoval si v 16. století Niccolò Machiavelli. O tempora! O mores! Kéž by Evropané dnes měli moudrost a statečnost starověkých Římanů a prozíravost i zdravý rozum Churchillův. Ivo Slavík (Text vyšel v týdeníku Reflex) Nová zbraň Bobošíkové boj proti islámu Už žádné mešity. Jsme kategoricky proti stavbě mešity v Hradci Králové, stejně jako prezident, i dalších mešit. Chceme hájit náš křesťanský prostor, oznámila Bobošíková na tiskové konference. V případě Bobošíkové jde o změnu politického marketingu. Geertu Wildersovi letos v Nizozemsku vynesla taková politika 24 poslaneckých křesel. Brněnští muslimové odmítají postoje Jany Bobošíkové Brněnští muslimové se ohradili proti výrokům předsedkyně strany Suverenita Jany Bobošíkové. Vyjadřujeme hluboký údiv nad projevem paní Bobošíkové, předsedkyně strany Suverenita, píší brněnští muslimové v úterní tiskové zprávě. Bobošíková podle muslimů vyjádřením na tiskové konferenci podpořila islamofoby. Dosud nás přesvědčovali, že tato strana je stranou odmítající populismus a hlásání nenávisti kvůli zisku voličských hlasů, uvedli. V prohlášení zdůraznili, že sami muslimové Suverenitu sponzorovali. Jsme zklamáni, že takovýmto lidem se dostalo podpory od některých českých muslimů, napsali. Valentin Kusák kandidát v komunálních volbách 2010 v Hradci Králové za SUVE- RENITA blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu, Předseda a zakladatel iniciativy AntiMešitaHK: O některých zákonech se dá uvažovat jako o ustanoveních, které jsou přísnější na historické Čechy a jsou benevolentní k příslušníkům různých kultur a náboženství, které do České republiky především v posledních letech přišly. Nejnebezpečnějším vlivem pro Českou republiku i EU je v 21. století plíživá islamizace. Základy ke společenským i politickým změnám v důsledku islamizace byly v tradičních západoevropských zemích dány před desítkami let, kdy byla stanovena velmi vstřícná imigrační politika. I na tradičním evropském západě v poslední době začala panovat opatrnost vzhledem k muslimům a já jsem velmi potěšen, že v několika posledních málo týdnech se rozvířila debata o islamizaci/antiislamizaci České republiky i v médiích Je slunečný srpnový den a čtveřice mladých mužů, svlečených do půl těla, hraje před domem ping-pong. Několik dalších posedává na lavičkách kolem, vtipkují a z legrace se navzájem pošťuchují. Slyšet je hlavně ukrajinština a ruština. Vcelku idylický obraz kazí jen pár detailů : celá zahrada je obehnaná ostnatým drátem a u zamřížované brány postává ozbrojený dozorce. S úderem každé celé se brána otvírá, nastává střídání skupin. Pingpongové stoly jsou tu dva, ale zahrát si chce každý. Hostů je tu právě víc než 130. Vyhoštěných přibývá Co na první pohled vypadá jako jakási ostře hlídaná ubytovna, je ve skutečnosti detenční tábor pro ilegální cizince v Bělé pod Bezdězem. Sem policie přiváží cizince, které chytila, protože neměli v pořádku papíry a v detenci čekají na vyhoštění do svých zemí. Bělá pod Bezdězem, vzdálená od Prahy hodinu jízdy, je jedno ze dvou takových zařízení v Česku. Druhé je na Moravě, poblíž Břeclavi. Tyto přestupní stanice mezi Českem a letadlem domů jsou v posledních letech potřeba víc než kdy předtím. Kvůli krizi a boji s prací načerno cizinecká policie zpřísnila kontroly. V porovnání s prvním půlrokem 2008 provedla policie letos o 841 zátahů víc. A zvýšil se i počet vyhoštěných cizinců. Za první letošní půlrok vyhostily úřady o 257 lidí víc než za stejné období loni. Organizace na pomoc uprchlíkům upozorňují, že stát se často zbavuje i cizinců, kteří v Česku strávili mnoho let, umějí perfektně česky a mají tu rodinu. To je i případ Ukrajince s iniciálami A. T. V Česku je 15 let, z toho 10 let ilegálně. Už dva měsíce je v Bělé a čeká ho vyhoštění. Mám tady celou rodinu: přítelkyni a dvě dcery. Chodí na základní školu. Rodinu neopustím a z Ukrajiny se vrátím, říká A. T. Prvních 14 dní prospí Nejčastějším místem policejních zátahů byli agenturní zaměstnanci a černé burzy práce. A tomu také odpovídá složení obyvatel v Bělé. V místě, za jehož ploty se reportér dostane, až když projde kolečkem úředních povolení, převažují Ukrajinci a další cizinci ze zemí bývalého Sovětského svazu. Detenční zařízení leží schované v borovicových lesích, asi kilometr a půl za Bělou. Vede k němu úzká asfaltová cesta a celé je obehnáno dvojitým plotem s ostnatým drátem, který ostraha hlídá zevnitř i zvenčí. Komplex budov, které dřív sloužily jako ruské kasárny, tvoří několik domů: muži, ženy a rodiny s dětmi tu bydlí odděleně. Máme tu i jednu zvláštní budovu se zvýšenou ostrahou pro ty, co nedodržují pravidla. Jdou tam třeba chlapi, kteří se poperou. Většinou tam ale nikdo není, říká Jan Koláčný, zástupce ředitele. Denní režim se tu řídí podle přesně daných pravidel: v sedm snídaně, pak sledování televize, hygiena, výměna prádla, v poledne oběd a návštěva právníků. Odpoledne sport nebo kino. Nejoblíbenější je fotbal, má totiž jednoduchá mezinárodní pravidla, říká Koláčný u vchodu do tělocvičny. Kopanou tu právě hraje parta deseti zpocených mužů. Slyšet je směs ukrajinštiny a ruštiny, jen spontánní nadávky zaznívají v češtině, aby si rozuměly obě strany. Musíme si dávat velký pozor na to, jaké národnosti k sobě dáváme. Nemohli bychom třeba na jeden pokoj ubytovat Číňana s Vietnamcem. Jednou jsme pokusně uspořádali fotbalový zápas mezi Čečnou a Ruskem. Skončil po dvou minutách, dodává Koláčný. Cizinci tu nepracují, protože jsou v pozici ilegálních přistěhovalců. Většinu dne tak tráví sportem nebo vycházkami v malé oplocené zahradě. Částku 42 tisíc, kterou jeden pobyt průměrně stojí, tak téměř žádný cizinec nesplatí. Může se to zdát jako dobrá dovolená. Jenže většina tu stráví něco přes dva měsíce a jsou celou dobu za mřížemi. Nenesou to úplně lehce, říká Koláčný. Dodává, že nově příchozí cizinci jsou často zvenku tak udření, že prvních 14 dní jenom prospí. Cizinci v číslech (Zdroj: Hospodářské noviny) cizinců vyhostily za první letošní půlrok české úřady. To je o 257 lidí víc než za stejné období loni. Většina cizinců, které stát vyhostí, ale zůstává na svobodě s příkazem, že musí sami opustit zemi. Do detenčních táborů se dostanou jen ti, kteří neuposlechli příkazu a policisté je chytili. 270 lůžek je kapacita zařízení pro zajištění cizinců v Bělé pod Bezdězem. Průměrně zde ale pobývá zhruba 100 až 130 lidí. Nejčastěji občané bývalého Sovětského svazu. 68 dní stráví v Bělé v průměru jeden zadržený cizinec. Jeho pobyt vyjde na 42 tisíc korun cizinců legálně ke konci července pracovalo v ČR. Je to o 1727 méně než v červnu. Podstatně ubylo zaměstnaných Rumunů či Ukrajinců.

13 22 Pujcka 23 Bílé, brazilské i romské Případ tří Brazilek nalákaných na práci servírek do Brna a pak nucených k jiné práci, který právě projednává soud, stojí trošku na hlavě. Většina těch českých občanů, kteří byli tak pracovití, že už jim nestačí dům s bazénem na střeše a tygrem na zahradě a šmakuje jim ještě jinačí divočina, cestuje za touto exotikou ven. Z nočního Bangkoku nebo Ria si zatím odvážejí spíš jen fotky a zážitky (na rozdíl od německých důchodců, kteří pak bývají k vidění na Mallorce obkrouženi šikmookými náctiletými manželkami, vděčnými, že je jakýsi rozvedený sádelnatý Helmut vytáhl z thajského bordelu). Pokud už jde o dovoz pracovní síly na tento druh činnosti, většinou čeští podnikatelé získávají zájemkyně z Ukrajiny. Nejdestruktivnější dopady však má prostituce spojená nikoliv s dovozem cizinek, ale ta, která se prolíná s některými romskými rodinami ze společenského dna. Zde v roli podnikatelů zapomínají na národnostní předsudky někteří Češi, Romové i Němci. Vědí, že pro nezaměstnané a nevzdělané rodiny manipulované lichváři může být šlapající dcera často hlavním zdrojem obživy. A když navíc dotyčnou ještě navyknou na nějakou drogu, můžou se spolehnout, že za další dávku bude hopsat, jak bude pasák pískat. Takže jen víc krácení grantů pro neziskovky a nadace pracující s nejrůznějšími lidmi z okraje. Internacionální podnikavci s bílým i brazilsky a romsky tmavším masem to jistě ocení. Pavel Pečínka (Vyšlo v Brněnském deníku Rovnost) DEtem vykouzlili tábor Pardubické občanské sdružení Most pro lidská práva v červenci zorganizovalo pro děti z multiklubu Pod Mostem putovní tábor. Děti pocházející z Bulharska, Mongolska a Vietnamu, které trávily prázdniny v Pardubicích, tak mohly zblízka poznat přírodu a kulturní zajímavosti kraje Vysočina, především v okolí města Hlinska. Děti navštívily památkovou rezervaci lidové architektury hlinecký Betlém nejstarší zachovalou část Hlinska, dále skanzen na Veselém Kopci a v něm staré chaloupky, mlýn, vesnické loutkové divadlo a další místní zajímavosti. Každý den děti naplno využívaly možnost zaplavat si v bazénu a zasportovat si. (Most pro lidská práva) Vyšla ucebnice pro cizince Jeden rok v nové zemi Evropská kontaktní skupina (EKS) vydala publikaci Jeden rok v nové zemi, jejímž cílem je zvýšit informovanost v Česku žijících cizinců a cizinek. Učebnice je určená všem migrantům a migrantkám, kteří se chtějí dozvědět něco o české společnosti, jejích zvycích, kultuře a historii. Obsahuje také informace o zaměstnání a podnikání, zdravotním systému, školství nebo systému důchodového a sociálního zabezpečení. Tedy stručný základ, který každý nově příchozí do České republiky potřebuje, aby se dobře zorientoval v novém prostředí. Publikace Jeden rok v nové zemi je zdarma ke stažení na stránkách EKS: cms2.nux.cz/ekscr.cz/content/files/publikace/ Jeden_rok_v_nove_zemi.pdf (Evropská kontaktní skupina) Setkání VietnamcU bývalých ucnu V červenci se v Kulturním domě v Komárově (okres Beroun) uskutečnilo setkání bývalých vietnamských učňů SOU Buzuluk Komárov. Vietnamci, kteří se v minulosti vyučili v SOU Buzuluk Komárov, přijeli z celé České republiky, ze Slovenska, ale i ze SRN, kde nyní žijí. Slavnostní setkání spolužáků s jejich učiteli a mistry odborné výchovy bylo zahájeno prohlídkou Muzea slévárenství. Návštěvníky expozice zaujaly slévárenské výrobky z minulých staletí a historie slévárenství v Komárově. (Česko-vietnamská společnost) Text: Redakce Co se delo, Co se deje, Co se bude dít Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce změny, které by omezily zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. Úřad plánuje pro občany z těchto států zpřísnit podmínky pro udělování živnostenského oprávnění. Ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu se velmi výrazně přehodnotí způsob udělování živnostenského listu cizincům ze třetích zemí. To se týká i zakládání veřejných obchodních společností či družstev. Jde o to, aby v současné době, kdy nezaměstnanost je na poměrně vysoké úrovni, byl pracovní trh prioritně určen pro české občany, pro občany Evropské unie a až potom pro cizince z třetích zemí. Již dříve přitom MPSV vydalo doporučení úřadům práce, aby prodlužovaly povolení k zaměstnání pouze těm cizincům, jejichž pracovní místa jsou jen těžko obsaditelná občany Česka, Evropské unie či Švýcarska. Po velkých povodních v srpnu, delegace Vietnamců žijících v České republice doručila do Libereckého kraje humanitární pomoc v podobě 45 tisíc kusů instantních polévek, oblečení pro dospělé i děti a finanční hotovosti ve výši 200 tisíc Kč. Delegace navštívila Chrastavu a Bílý Kostel. Vzhledem k citovému poutu k Chrastavě věnovali zástupci Vietnamské komunity městu 150 tis. Kč a obci Bílý Kostel 50 tis. Kč. v hotovosti. Citové pouto k Chrastavě vychází z roku 1957, kdy ji navštívil první vietnamský prezident Ho Či MIN. Byl v té době na státní návštěvě v Praze a do města tehdy přijel proto, že zde po několik let žilo více než sto vietnamských sirotků. Především cizincům z Ukrajiny, kteří žijí v Karlovarském kraji nelegálně, chce nabídnout pomoc při legalizaci pobytu nová občanská poradna. Její otevření plánuje člen výboru pro národnostní menšiny při krajském zastupitelstvu Alexej Ružejnikov. V poradně budu působit dvakrát týdně po třech hodinách. V Karlových Varech už existuje Centrum na podporu integrace cizinců. Jediným problémem je, že centrum je pro cizince s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Kdo ale zůstal v Karlových Varech třeba patnáct až dvacet let načerno, má smůlu. Nemůže jít k doktorovi nebo k právníkovi, uvedl Ružejnikov. Úřad práce v Plzni pokračuje v intenzivní kontrolní činnosti nelegální práce jak cizinců ze zemí mimo EU, tak občanů EU a zároveň i občanů ČR a zaměřuje se především na oblast stavebnictví, pohostinství a cestovního ruchu. V letošním roce provedlo kontrolní oddělení Úřadu práce v Plzni 213 kontrol, z toho 80 procent je zaměřeno na nelegální práci cizinců. V této oblasti úřad uložil pokuty ve výši korun, celkem za černou zaměstnanost více než šest milionů korun, informoval Tomáš Moravec z Úřadu práce. V současné době je v Plzni v platnosti 502 pracovních povolení pro cizince ze zemí mimo EU, vydaných Úřadem práce v Plzni, dále je v evidenci občanů EU, ale řada cizinců může pracovat také jako osoby samostatně výdělečně činné. Bezplatné kurzy češtiny pro cizince, převážně z Vietnamu a jiných zemích třetího světa, se rozjíždějí v Liberci v Centru pro podporu integrace cizinců. Zahájeny byly také v České Lípě a Stráži pod Ralskem, kde žije početná mongolská komunita. V celém Libereckém kraji žije sedmnáct tisíc cizinců. Těch kteří jsou ze zemí třetího světa je jedenáct tisíc. Polovina z nich žije v okrese Liberec. Mimo výuky češtiny, Centrum nabízí právní poradenství, a v budoucnu chce zahájit základní kurzy práce s počítačem a další školení v oblasti sociální a kulturní. Vysokého důstojníka litoměřické cizinecké policie zadržela policejní inspekce, je podezřelý z braní úplatků za nadstandardní vyřizování žádostí při udělování víz. Společně s ním bylo zadrženo o i deset Ukrajinců, kteří údajně úplatky dávali. Mluvčí inspekce policie Martina Lídlová v tiskové zprávě informovala, že všichni zadržení byli obviněni; policista za zneužití úřední osoby a přijetí úplatku, Ukrajinci za podplácení. Inspekce na odhalování korupce během akce, kterou nazvala Kolo, pracovala od jara letošního roku. Senátor Jaromír Štětina pomáhal skrývat gruzínského občana Timura Borčašviliho, který nedostal azyl a měl kvůli tomu republiku opustit. Borčašvili byl podle Štětiny dříve spolupracovníkem bývalého čečenského prezidenta Aslana Maschadova, a tak by jeho návrat do Gruzie znamenal bezprostřední ohrožení jeho života. Cizinecká policie však ve spolupráci s odborem azylové politiky odmítla vízum gruzínskému občanovi čečenské národnosti prodloužit do doby jednání soudu. Jedině soud může podle senátora rozhodnout, zda bylo odmítnutí azylu Borčašvilimu v souladu se zákonem. Termín soud ale zatím nestanovil. Nejčastějším příjmením v okrese Teplice je Nguyen. Lidí s takovým jménem tu žije 490. Dosud platilo, že nejvíce lidí nosí příjmení Novák, těch je nyní 438 a stejný počet žen nosí příjmení Nováková. Tím Nguyen přichází o pomyslné absolutní prvenství, protože pod tímto jménem se skrývají jak muži, tak ženy. Nejpočetnější skupinou z cizinců žijících na Teplicku jsou právě Vietnamci. Žije jich tu

14 24 25 Text: Redakce Text: Barbora Loudová Stralczynská Foto: Multikulturní centrum Na zemekouli nejsou cizinci každý je odnekud V Paříži se konalo setkání vybraných zemí na téma imigrace. Schůzky v Paříži se zúčastnili zástupci z Francie, Německa, Británie, Itálie, Řecka, Kanady a předsednické země EU Belgie. Jedná se převážně o země, které přijímají nejvíce žadatelů o azyl. Setkání vyvolalo ještě před svým začátkem vlnu nevole zejména kvůli seznamu pozvaných hostů. Na něm totiž nefigurovala ani jedna z nových členských zemí EU. Na setkání Francie opět hájila vyhošťování Romů ze svého území, Itálie si stěžovala na nedostatek bilaterálních dohod a Řecko zase na to, že je pro imigranty vstupní branou do Evropy. Italský ministr vnitra Roberto Maroni přišel s návrhem, aby byly posíleny bilaterální smlouvy mezi zeměmi, odkud přistěhovalci poházejí, a těmi, kam se uchylují. Jako příklad uvedl smlouvu z roku 2008 mezi Itálií a Libyí. Díky ní se v Itálii omezil počet nelegálních imigrantů ze 30 tisíc na 400. Zdůraznil zároveň, že dalším krokem je vybudovat jednotnou evropskou legislativu tak, aby pro všechny státy platila stejná pravidla. V Německu zasedla ve vládě poprvé ministryně s přistěhovaleckými kořeny. Sociální politiku spolkové země Dolní Sasko bude řídit muslimka tureckého původu Aygül Özkanová. Do svého kabinetu ji v rámci rošády na čtyřech ministerstvech povolal dolnosaský zemský premiér Christian Wulff. Osmatřicetiletá vystudovaná právnička z Hamburku bude mít na starosti také problematiku žen, rodiny, zdravotnictví a integrace. Özkanová se narodila v roce 1971 v rodině tureckých přistěhovalců, kteří přišli do Německa v 60. letech. Za manžela má tureckého lékaře, s nímž má sedmiletého syna, který ovládá jak turečtinu, tak němčinu. Je to dobrý signál pro děti a mládež s migračními kořeny, prohlásil o volbě německo-turecké političky na post ministryně sociálních věcí Wulff. Podle plánu rakouské ministryně vnitra Marie Fekterové budou přistěhovalci muset doložit znalost německého jazyka ještě před vstupem do Rakouska. Pokud se nebudou zlepšovat, budou vyhoštěni. Platí to alespoň pro přistěhovalce ze zemí mimo EU. Rakousko bývalo pro imigranty zemí zaslíbenou, v níž je dnes každý desátý obyvatel cizinec a dokonce každý třetí Vídeňan se v cizině narodil. Ministryně vnitra chce znalosti jazyku v rozsahu A2, tedy schopnost domluvit se v jednoduchých každodenních situacích, zkoušet už po dvou letech. Ten, kdo zkoušku zvládne, bude moci v Rakousku zůstat další tři roky. Pak ho ale čeká další test na vyšší úrovni B1, která už předpokládá samostatnou komunikaci. Bez jazykového osvědčení cizinec nebude moci získat trvalý pobyt a později ani státní občanství. Kanada mění a zčásti zpřísňuje svůj azylový systém. Většina změn začne platit v průběhu roku a půl. Lidé, kteří žádali o azyl nepodloženě, měli možnost zůstat při zdlouhavém řízení v Kanadě i roky. Kanadští politici v průběhu minulého roku opakovaně přiznávali, že systém je pod velkým náporem a je přetížený. To prý znemožňovalo efektivně vyřídit žádosti lidem, kteří byli ve své vlasti skutečně vystaveni pronásledování. Nová reformní legislativa mimo jiné umožňuje úřadům rychleji zpracovat žádosti, jež pocházejí od žadatelů, kteří azyl nepotřebují a systém zneužívají. Tyto osoby, které se svou žádostí neuspějí, budou muset území Kanady rychle opustit zřejmě v průběhu několika měsíců. Španělská vláda spustila kampaň na dobrovolný odchod imigrantů ze země. Nezaměstnanost se v prosinci minulého roku vyšplhala na rekordních 19,5 procenta a mezi zahraničními pracovníky je ještě o deset procent vyšší. Podle údajů španělského Národního statistického střediska loni v zemi žilo 5,6 milionu lidí nešpanělského původu, což představuje 12 procent obyvatelstva. Ministr spravedlnosti amerického státu Florida navrhl zákon, který má zpřísnit postup vůči ilegálním přistěhovalcům. Nová norma má být ještě tvrdší než podobný zákon, který byl nedávno přijat v Arizoně a vyvolal velkou polemiku. Pro Floridu, a zvlášť pro její jižní část, je to velmi citlivé téma, protože je hlavním cílem lidí, kteří se do USA snaží nelegálně dostat z karibské oblasti, a významným cílem i pro kandidáty imigrace odjinud z Jižní Ameriky. Kromě toho je teď veřejnost v USA na otázky imigrace citlivější než dřív i kvůli vysoké nezaměstnanosti. Souhlas s deportací 400 dětí přistěhovaleckých pracovníků vyslovila izraelská vláda. Zůstat v Izraeli budou moci jen děti těch zahraničních pracovníků, kteří jsou v zemi legálně a déle než pět let. Děti musí umět hovořit hebrejsky, chodit do školy, a pokud se v Izraeli nenarodily, podmínkou jejich setrvání je příjezd do země před dovršením 13 let věku. V opačném případě musí spolu s rodiči opustit zemi. Vládní rozhodnutí ostře kritizovala organizace na ochranu dětí UNICEF s tím, že jde o porušení mezinárodních dohod, jež Izrael spolu s dalšími dvěma stovkami států celého světa podepsal. V Izraeli žije asi 200 tisíc imigrantů, většinou z Filipín, Číny a Afriky. Velká část z nich má děti, které se už narodily v Izraeli a jiný domov nikdy nepoznaly. Řada Izraelců si ale stěžuje, že jim cizinci berou práci a navíc narušují židovskou podstatu společnosti. MUj domov jedinecná výstava del cizincu v knihovne Cizinci vystavili svá díla v Městské knihovně v Praze na Opatově Multikulturní centrum Praha a Městská knihovna v Praze připravily výstavu děl cizinců Můj domov v Městské knihovně v Praze na Opatově. Výstava byla zahájena slavnostní vernisáží a byla otevřena pro všechny návštěvníky knihovny do Výstava představila české veřejnosti umělce cizího původu, jejich země i jedinečný způsob tvorby. Na návštěvníky výstavy čekaly fotografie, malby, módní doplňky nebo keramika. Děti se těšily ze zvláštní výstavy originálních medvídků paní N. Eyler a O. Galichenko. Zároveň byla v knihovně Opatov k vidění i dětská část výstavy, která vzešla z výtvarné soutěže dětí Můj domov. Ty se snažily zachytit svou představu ideálního domova. Na vernisáži byly oceněny nejzajímavější práce dětí. Vernisáž výstavy byla opravdovou multikulturní událostí. Nejen že se jí účastnili všichni vystavující umělci, kterých bylo více než 20, ale přišli také jejich přátelé a spoustu dalších hostů. Knihovníci sami potvrdili, že tato výstava byla výjimečná vystavovanými díly, vystavujícími i vysokým zájmem návštěvníků. Nejočekávanější částí vernisáže byla módní přehlídka šperků a doplňků čtyř módních návrhářek, G. Čeremisiny (Rusko), J. Kubešové (Rusko), K. Koršun (Kazachstán) a M. Mundrian (Izrael). Modelkami byly knihovnice, studentky, migrantky a dokonce i stážistka z knihovny v Turecku. Opravdové ženy předvedly modely pro každodenní život šály, kabátky a kloboučky i šperky pro slavnostní příležitost. Některé modely byly vystaveny ve vitrínách po celou dobu výstavy. Ohlasy návštěvníků byly nebývalé. Výstavu doprovázela hudební skupina Mazepin & company. Umělci pocházeli z různých zemí světa Ruska, Ukrajiny, Izraele, Číny, Španělska, Gruzie či Rumunska. Někteří byli profesionálními tvůrci, jako kupříkladu fotografové Alexey Musatov a Cai Zhiyi nebo módní návrhářky. Pro jiné je umění nástrojem k vyjádření jejich pocitů. Malířka Angela Furis sama říká: Svými obrazy vyjadřuji svou víru v Boha, která mě přivedla na správnou cestu. Malíř Roman Novak zase zachytil na svých obrazech rodnou Gruzii a největší obraz věnoval všem svým sólovým baletním rolím v gruzínském Národním divadle. Velkou radost jsme měli z účastníků dětské soutěže, jejíž nejlepší díla jsme ocenili během vernisáže. Soutěže se účastnily děti cizinců nejen s trvalým pobytem velmi kvalitní díla vytvořily děti z Pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí nebo děti setkávající se v rámci programů organizace InBáze Berkat. V Praze žije velké množství cizinců. Řada z nich se kromě výdělečné práce věnuje ve volném čase také umělecké tvorbě. Cizinci často nemají potřebné kontakty či finanční prostředky na to, aby mohli svá díla vystavit na veřejnosti. Cílem výstavy Můj domov bylo umožnit cizincům, kteří u nás žijí, aby představili svou osobitou tvorbu české veřejnosti. Knihovna Opatov přivítala výstavu cizinců nejen ve svých výstavních prostorách, ale otevřela jí i další prostory velký sál, dětské oddělení a studovnu. Čtenáři tak mohli objevovat různé druhy umění cizinců z několika zemí doslova na každém kroku. Viktoria Golovinová (45), Rusko Olga Galichenko (28), Ukrajina, plyšoví medvídci Kateřina Korshun (28), Kazachstán, návrhářka Elena Ilina, Rusko, panenky jako umělecká tvorba Galina Čeremisina (29), Rusko, korálky Elena Gayduková (40), Rusko, kresba Shan He (42), Čínská lidová republika, fotografka Jekatěrina Kubešová (38), Rusko, technika plstění Silvia Vezzuto, Itálie, roztržené fresky technika spojující italskou tradici nástěnných fresek a tradici restaurování, která umožňuje vytrhnout kresbu a přenést ji na plátno Tutaeva Tamara, Rusko Anna Kaczmarska (38), Polsko Angela Furis (59), Rumunsko, obrazy Abdullah Masoud (29), Sýrie, akryl na plátnu Roman Novak, Gruzie Alexej Musatov (29), Rusko, fotografie vytvořeny s použitím techniky nadkontrastního tisku, zvláštního druhu optického tisku, který umožňuje větší výraznost obrazu Marina Mundryan (34), Izrael, designerka základní technologie plstí je starobylá technika mokrého plstění

15 26 Statistika Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR Cizinci v CR K Státní občanství Celkem Trvalý pobyt Ostatní pobyty Celkový součet Afghánistán Albánie Alžírsko Angola Argentina Arménie Austrálie Ázerbájdžán Bangladéš Belgie Bělorusko Bolívie Bosna a Hercegovina Botswana Brazílie Bulharsko Černá Hora Čína Dánsko Egypt Ekvádor Estonsko Etiopie Filipíny Finsko Francie Ghana Gruzie Guinea Chile Chorvatsko Indie Indonésie Irák Írán Irsko Itálie Izrael Japonsko Jemen Jihoafrická republika Jordánsko Kamerun Kanada Kazachstán Keňa Kolumbie Kongo Kongo, DR Korea Kosovo Kuba Kypr Kyrgyzstán Libanon Libye Litva Lotyšsko Maďarsko Makedonie Malajsie Maroko Mexiko Moldavsko Mongolsko Myanmar Německo Nepál Nigérie Nizozemsko Norsko Nový Zéland Pákistán Palestina Peru Pobřeží slonoviny Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Saúdská Arábie Senegal Slovensko Slovinsko Spojené království Spojené státy Srbsko Srbsko a Černá Hora Srí Lanka Súdán Sýrie Španělsko Švédsko Švýcarsko Tádžikistán Thajsko Tchaj-wan Tunisko Turecko Ukrajina Uzbekistán Venezuela Vietnam

16 Cizinci nejsou na jedno pouzití RefuFest

17 Výstava Muj domov

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Úvod - legislativa Zákony upravující pobyt cizinců na území ČR: z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění; z.č. 262/2006 Sb.,

Více

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Občanství (položka 8) a) Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství České republiky - Kč

Více

Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO.

Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu EUPRO. Doporučený postup pro přijímání vědecko-výzkumných pracovníků ze třetích zemí Projekt České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011 finančně podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci

Více

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince ČR Trvalý pobyt je pobytový status pro cizince, který splní zákonné podmínky. Může být umožněn na základě: Povolení k pobytu pro občany ze zemí

Více

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů;

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů; Škola ZŠ V Zahrádkách Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.10 Skartační znak: S 5 Změny: 24.1. 2012 Čl. I. Tento pokyn vychází z 20 zákona č. 561/2004

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

BAREVNÁ DEVÍTKA je sedmý ročník přehlídky kultur zemí celého světa, který pořádá Městské částí Praha 9. cílová skupina. počet návštěvníků.

BAREVNÁ DEVÍTKA je sedmý ročník přehlídky kultur zemí celého světa, který pořádá Městské částí Praha 9. cílová skupina. počet návštěvníků. BAREVNÁ DEVÍTKA je sedmý ročník přehlídky kultur zemí celého světa, který pořádá Městské částí Praha 9 Pestrý festival mnoha vůní a strhujících vystoupení. Zábavné odpoledne pro rodiny s dětmi, večerní

Více

CZ DLOUHODOBÉ POBYTY

CZ DLOUHODOBÉ POBYTY DLOUHODOBÉ POBYTY DLOUHODOBÉ POBYTY POVINNÉ PODMÍNKY ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÉ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ PRACOVNÍ POVOLENÍ ŽIVNOSTENSKÝ LIST S JAKÝMI ÚŘADY SE CIZINEC S DLOUHODOBÝM POBYTEM

Více

CZECH MADE? Proti dvojím standardům a vykořisťování na českém pracovním trhu Multikulturní centrum Praha 1/2008 4/2009 Vytvořeno dne 1.října 2008 Pracovní migrace v České republice Negativní aspekty pracovní

Více

CHCI PRACOVAT V ČESKÉ REPUBLICE

CHCI PRACOVAT V ČESKÉ REPUBLICE CHCI PRACOVAT V ČESKÉ REPUBLICE CHCI PRACOVAT V ČESKÉ REPUBLICE Kdo například nepotřebuje povolení k zaměstnání? Jakou má povolení k zaměstnání platnost? Kdy a kde požádat o prodloužení povolení k zaměstnání?

Více

ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ

ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ PORADNA PRO INTEGRACI Poradna pro integraci, občanské sdružení již 11 let pomáhá uprchlíkům s přiznaným azylem a dalším cizincům, kteří na území ČR dlouhodobě žijí, s

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na

Více

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Zaměstnáváte vědecko-výzkumné pracovníky ze zahraničí? Třešť, 25. 4. 2012

Zaměstnáváte vědecko-výzkumné pracovníky ze zahraničí? Třešť, 25. 4. 2012 Zaměstnáváte vědecko-výzkumné pracovníky ze zahraničí? Třešť, 25. 4. 2012 Kdo jsme? EURAXESS Česká republika Součást Střediska společných činností AV ČR, v. v. i. Finanční podpora Ministerstva školství,

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1/376

Ministerstvo práce a sociálních věcí 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1/376 Ministerstvo práce a sociálních věcí 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1/376 Tiskopis žádosti o povolení zprostředkování zaměstnání bezplatně i za úhradu platný ode dne 1.1.2009 dle zákona č. 435/2004

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY Praha, 13. března 2014 www.zdravamesta.cz/setkani-mc Akce je součástí projektu NSZM ČR STRATEG-2: Strategické řízení v obcích o stupeň výše podpořeného finančními prostředky

Více

NEWSLETTER - ÚNOR 2014

NEWSLETTER - ÚNOR 2014 NEWSLETTER - ÚNOR 2014 Drazí přátelé, jak už jistě víte, v Latinském kulturním centru se děje mnoho zajímavých akcí, rozhodli jsme se tedy vytvořit pro Vás tento informační newsletter, kde můžete najít

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 136/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 136/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 136/0 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Doplňková smlouva pozměňující Smlouvu

Více

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR Odbor azylové a migrační politiky oddělení koncepcí a analýz OBSAH PREZENTACE I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu

Více

22. základní škola Plzeň

22. základní škola Plzeň 22. základní škola Plzeň Třída: 7. A Jméno: Lenka Hirmanová Datum:29. 11. 2008 1 Skoro každý měl ve školce stejný sen, co by chtěl dělat Jako malá jsem měla různé zájmy, i když některé se moc nezměnily.

Více

Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad

Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Zdravotní pojištění a poskytování zdravotní péče při cestách po EU Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Centrum mezistátních úhrad od 1.1. 2002 styčnou institucí (tzv. liaison body) pro oblast dávek

Více

Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech

Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech Poslanecká sněmovna Parlamentu [268]R přijala významné novely řady zákonů, a to s účinností od 1. ledna

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1/376

Ministerstvo práce a sociálních věcí 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1/376 Ministerstvo práce a sociálních věcí 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1/376 Tiskopis žádosti o povolení zprostředkování zaměstnání bezplatně i za úhradu platný ode dne 1.1.2009 dle zákona č. 435/2004

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu festival 100% INTEGRACE 14.-16.3.2014 Ing. Michal Crhonek koordinátor festivalu tanecahandicap@gmail.com michal@michalcrhonek.cz tel: +420 603 284 760 www.tanecahandicap.cz O CO JDE? Projekt Tanec a handicap

Více

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 EURAXESS Česká republika www.euraxess.cz Poskytujeme informace, poradenství a asistenci ohledně následujících témat: vstupní

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky PhDr. Kateřina Štěpánková Sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek Oddělení zahraniční zaměstnanosti 1 Obsah prezentace 1. MPSV a Úřad práce

Více

INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU

INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU DCH Brno Oblastní charita Blansko Mgr. Blanka Bendová Charita Česká republika Nestátní nezisková církevní organizace Předmětem hlavní činnosti charity je zejména zajišťování

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

Kids Art Club eská škola bez hranic http://www.czechcentres.cz/london/stranka.asp?id=2793&menu=8499 Kids Art Club www.kidsartclub.org.

Kids Art Club eská škola bez hranic http://www.czechcentres.cz/london/stranka.asp?id=2793&menu=8499 Kids Art Club www.kidsartclub.org. Mikuláš 2008 Kids Art Club pod záštitou ambasády České republiky v Londýně a s intenzivní spoluprací s Českým kulturním centrem v Londýně, byl založen na začátku října 2007. V polovině roku 2008 se stal

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

EURAXESS národní síť servisních center Česká republika

EURAXESS národní síť servisních center Česká republika EURAXESS národní síť servisních center Česká republika Osnova prezentace 1. Vědecká víza 2. Dohoda o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země 3. EURAXESS Jobs Portál Vědecký balíček Směrnice Rady

Více

Buskers fest 2013 festival pouličního umění

Buskers fest 2013 festival pouličního umění Buskers fest 2013 festival pouličního umění České Budějovice 27. 28. 6. 2013 Busking je označení pro jakékoli pouliční vystupování ať už hudební, divadelní či třeba artistické. Vystupující člověk se nazývá

Více

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA OBSAH Úvodní slovo... XI Rozdělení práce... XII Poděkování... XIII Seznam použitých zkratek... XIV Seznam relevantních mezinárodních smluv, jiných mezinárodních instrumentů, právních předpisů ES/EU a dokumentů

Více

Divadelní žabka. Za účastníky napsala paní učitelka Tománková

Divadelní žabka. Za účastníky napsala paní učitelka Tománková 4 Březen / duben 2009 Naši milí čtenáři! Po delší odmlce vás znovu všechny vítám na stránkách školního časopisu Školáček. Je vidět, že se vám časopis zalíbil, neboť si jej chodíte stále víc a víc půjčovat.

Více

Základy práva, 27. dubna 2015

Základy práva, 27. dubna 2015 Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 27. dubna 2015 Obsah Prameny Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Podpůrně občanský zákoník Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ V ÚSTECKÉM KRAJI

CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ V ÚSTECKÉM KRAJI CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ V ÚSTECKÉM KRAJI O CENTRU Centrum na podporu integrace cizinců v Ústeckém kraji (dále jen CC) bylo zřízeno za finanční podpory Evropského fondu pro integraci státních

Více

Čtvrtletník naší dílny

Čtvrtletník naší dílny Významné události ze života naší dílny Realizujeme dva projekty z grantu na podporu realizace jednotlivých návrhových opatření 4. Komunitního plánu sociálních služeb města Litoměřice 2014 2017. Naše klientka

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vrchní ministerský rada oddělení Bankovnictví, odboru 27 Finanční trhy I

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vrchní ministerský rada oddělení Bankovnictví, odboru 27 Finanční trhy I Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo vrchní ministerský rada oddělení Bankovnictví, odboru 27 Finanční trhy I Č.j.: MF-50763/2015/3002 Datum: 9. listopadu 2015 Státní tajemník v Ministerstvu

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná

Více

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy PROJEKT ROMA Česká republika Karviná Sdružení Romů Severní Moravy 1 AKTIVITY V RÁMCI PROJEKTU Průběžné aktivity pro děti: Volnočasové aktivity pro děti a mláděž (zvláště z cílové skupiny) kroužky: počítačový,

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

Dodatek č.j. 160/2015, kterým se mění školní vzdělávací program JARO (Jedinečnost Aktivita Radost Optimismus)

Dodatek č.j. 160/2015, kterým se mění školní vzdělávací program JARO (Jedinečnost Aktivita Radost Optimismus) Dodatek č.j. 160/2015, kterým se mění školní vzdělávací program JARO (Jedinečnost Aktivita Radost Optimismus) Dne: 24.8.2015 Platnost od 1.9.2015 Vydává: Mgr. Petr Urbánek ředitel školy Změny v části 3

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

mohou začít Zelené karty mají začít platit od 1. ledna 2009. Kdy si je cizinci 1 vyzvedávat?

mohou začít Zelené karty mají začít platit od 1. ledna 2009. Kdy si je cizinci 1 vyzvedávat? září 2008 Zelené karty nejsou jen nástrojem ke zrychlení procesu získávání zaměstnanců ze zahraničí. Rozhovor s Jiřím Sezemským, tiskovým mluvčím MPSV, a Zdeňkem Králem, zástupcem ředitele OAMP MV Abstrakt:

Více

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Slavnostní zahájení 3.9. Jičín město pohádky Růžovo-oranžový den Krakonošův trojboj 13.9. Jičín - město pohádky Na tento

Více

Anežka Mičková, těší mě.

Anežka Mičková, těší mě. Anežka Mičková, těší mě. Profese finančního poradce je v České republice ještě v plenkách. Vždyť finanční poradci začali mít u nás význam až po revoluci v 89 roce, kdy se otevřel trh a lidé si měli z čeho

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

třídní učitelka: Bc. Kateřina Sedláčková, asistence: Bc. Šárka Klímová

třídní učitelka: Bc. Kateřina Sedláčková, asistence: Bc. Šárka Klímová Výroční zpráva, školní rok 2013 2014, 8. třída třídní učitelka: Bc. Kateřina Sedláčková, asistence: Bc. Šárka Klímová Tento školní rok byl pro osmáky velmi důležitý především v přípravě ročníkových prací.

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo rada/odborný rada (právník) oddělení právní a kontrolní Ostrava

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo rada/odborný rada (právník) oddělení právní a kontrolní Ostrava Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo rada/odborný rada (právník) oddělení právní a kontrolní Ostrava č.j.: KHSMS/44078/2015 Datum: 22. října 2015 Ředitelka Krajská hygienická stanice

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

Kontrolní seznam před odjezdem. Supporting European Mobility for Employment

Kontrolní seznam před odjezdem. Supporting European Mobility for Employment Supporting European Mobility for Employment Kontrolní seznam před odjezdem Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. Publikace

Více

Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva

Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva k částečnému řešení situace cizinců pobývajících v České republice přechodně, kteří ztratili své zaměstnání I. Současná úprava práv cizinců, kteří ztratí své zaměstnání

Více

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory.

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Obrázky silně působí na mozek. Vidět tohle: se velmi rychle pochopí a pamatuje. Lépe než slova "pokleslo o třicet procent" Trochu profesionálněji

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. 2 ZE DNE 21. 1. 2014

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. 2 ZE DNE 21. 1. 2014 DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. 2 ZE DNE 21. 1. 2014 ZADAVATEL: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Sídlem: Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 Jednající: Mgr. Zuzana

Více

Informace k postupu při zařazování žáků do škol při zdravotnických zařízeních

Informace k postupu při zařazování žáků do škol při zdravotnických zařízeních Informace k postupu při zařazování žáků do škol při zdravotnických zařízeních V souladu s 4 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Případová studie. Komplexní program na podporu zahájení podnikání AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE

Případová studie. Komplexní program na podporu zahájení podnikání AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE Případová studie Komplexní program na podporu zahájení podnikání Studie je financována z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního

Více

Zákon o výkonu zabezpečovací detence

Zákon o výkonu zabezpečovací detence KOMENTÁŘE WOLTERS KLUWER Zákon o výkonu zabezpečovací detence Komentář Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Věra Kalvodová Josef Kuchta Petr Škvain Zákon o výkonu zabezpečovací detence

Více

Mezinárodní festival. Romale

Mezinárodní festival. Romale Mezinárodní festival Romale Naši drazí přátelé a milovníci romské hudby, dovolte, abych vás všechny tímto pozvala na další ročník mezinárodního romského festivalu "ROMALE" romská oslava / Gypsy Celebration,

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE K ZAMĚSTNÁNÍ DRUHY PRACOVNĚ PRÁVNÍCH VZTAHŮ pracovní poměr dohoda o pracovní činnosti dohoda o provedení práce DÉLKA PRACOVNÍ DOBY DOVOLENÁ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Dohodou Výpověď

Více

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: info@factum.cz, www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý

Více

Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1).

Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1). Postup při zpracování Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1). Studenti ve dvojici zpracují otázky, které budou ostatním prezentovat v powerpointu

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

SWEETSEN FEST 011 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA FRÝDEK-MÍSTEK SOBĚ 30/6 2/7/2011 WWW.SWEETSEN.CZ

SWEETSEN FEST 011 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA FRÝDEK-MÍSTEK SOBĚ 30/6 2/7/2011 WWW.SWEETSEN.CZ SWEETSEN FEST 011 FRÝDEK-MÍSTEK SOBĚ 30/6 2/7/2011 WWW.SWEETSEN.CZ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Festival Sweetsen fest letos trhal rekordy. Jak v počtu návštěvníků, tak ve vybrané částce pro charitativní organizace.

Více

Připomínky k návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (3. část připomínek)

Připomínky k návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (3. část připomínek) Připomínky k návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (3. část připomínek) Všechny připomínky považujeme za ZÁSADNÍ, není-li uvedeno jinak. Verze připomínek pro jednání Výboru pro práva cizinců

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

6/8 Prodej zdravotnického zafiízení lékafiské praxe

6/8 Prodej zdravotnického zafiízení lékafiské praxe VEDENÍ LÉKA SKÉ PRAXE 6/8.1 str. 1 6/8 Prodej zdravotnického zafiízení lékafiské praxe 6/8.1 Úvod Mgr. Jakub Uher SPL ČR S určitou pravidelností se objevují návrhy na legislativní úpravu podrobněji upravující

Více

1993 se vztahuje volný pohyb na osoby (nejde

1993 se vztahuje volný pohyb na osoby (nejde Jednotný vnitřní trh- osoby Evropské soutěžní právo Michal Částek Volný pohyb osob Upraveno v čl. 39-42 SES+sekundární legislativa a rozsudky ESD Původně pohyb za účelem pracovní činnosti a za účelem podnikání

Více

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE VAŠE PRVNÍ LOUČENÍ Pokud jste se rozhodli, že nastal čas, aby Vaše dítě začalo objevovat nový svět a kamarády ve školce, potom si o tom s dítětem povídejte. Vysvětlete mu, že ve

Více

Minimální mzda - argumenty PRO

Minimální mzda - argumenty PRO Minimální mzda - argumenty PRO Milan Mroczkowski Obsah Úvod Co je to minimální mzda a jaká je její současná výše? Plnila minimální mzda v posledních letech svou funkci? Nedobrovolná nezaměstnanost. Proč

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY 1.Kdo má povinnost platit si zdravotní pojištění? a) Každý občan ČR b) Jen dospělí ve věku od 18 do 65 let c) Pouze lidé zaměstnaní na hlavní pracovní poměr d) Jen

Více

STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE

STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE STÁŽ V EVROPSKÉ KOMISI 2 STÁŽ V EVROPSKÉM PARLAMENTU 4 STÁŽ V RADĚ EVROPSKÉ UNIE 7 STÁŽ VE VÝBORU REGIONŮ 9 STÁŽ V EVROPSKÉM HOSPODÁŘSKÉM A SOCIÁLNÍM

Více

2010/11 cena 5 Kč. Obsah. www.4zskolin.cz. Úvodník

2010/11 cena 5 Kč. Obsah. www.4zskolin.cz. Úvodník 2 2010/11 cena 5 Kč Úvodník V mimořádném čísle školního časopisu jsme připravili několik zajímavostí, fotografií a informací o tom, co jsme během školního roku ve vyučování Super Nature s našimi žáky prožili.

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ 1 1. Který den se v Česku rozdávají vánoční dárky? A) 6. ledna. B) 24. prosince. C) 25. prosince. D) 26. prosince.

Více

Zpravodaj. XI. Gerontologický den. Číslo 10/2013. Vstupenky. na divadelní představení

Zpravodaj. XI. Gerontologický den. Číslo 10/2013. Vstupenky. na divadelní představení Zpravodaj Číslo 10/2013 m ě s t s k ý ú s t a v s o c i á l n í c h s l u ž e b m ě s t a p l z n ě XI. Gerontologický den Pátek 25.10.2013 byl pro některé z uživatelek DS Sedmikráska ve znamení XI. Gerontologického

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

Metodika projektu. Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb

Metodika projektu. Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. Metodika projektu CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb 2014 Zpracoval garant projektu Mgr.Radek Procházka s kolektivem Z Š a M Š N y m

Více

Zaměstnávání cizinců v knihovnách případová studie SVK PK. Konference knihovny současnosti 2014 Olomouc 09. 11. 09. 2014

Zaměstnávání cizinců v knihovnách případová studie SVK PK. Konference knihovny současnosti 2014 Olomouc 09. 11. 09. 2014 Zaměstnávání cizinců v knihovnách případová studie SVK PK Konference knihovny současnosti 2014 Olomouc 09. 11. 09. 2014 Osnova Úvod Legislativa Statistiky Zaměstnavatel Zaměstnanec Osnova Rady, tipy, doporučení

Více

Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 2014

Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 2014 Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 214 Rozdaných dotazníků: 76 Odevzdaných dotazníků: 7 Z toho: Počet odevzdaných dotazníků

Více

Gymnázium a obchodní akademie Chodov

Gymnázium a obchodní akademie Chodov Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0367 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitňování výuky prostřednictvím ICT Pořadí šablony a sada: 3. Rozvoj

Více

SMĚRNICE SYNODNÍ RADY schválená na zasedání SR dne 5. 5. 2011 O PRACOVNÍCH CESTÁCH A POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD

SMĚRNICE SYNODNÍ RADY schválená na zasedání SR dne 5. 5. 2011 O PRACOVNÍCH CESTÁCH A POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD SMĚRNICE SYNODNÍ RADY schválená na zasedání SR dne 5. 5. 2011 O PRACOVNÍCH CESTÁCH A POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD Číslo: SR/03/2011 Účinnost od: 6. 5. 2011 Směrnice synodní rady jsou se všemi právy, povinnostmi

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2009

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2009 Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti za rok 2009 Účetní jednotka: Umělecká agentura Ambrozia při ZŠ Pouchov HK o.p.s. IČ: 27551008 K Sokolovně

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

D O H O D A. mezi. vládou Rakouské republiky. o výměně zaměstnanců za účelem rozšíření jejich odborných a jazykových znalostí

D O H O D A. mezi. vládou Rakouské republiky. o výměně zaměstnanců za účelem rozšíření jejich odborných a jazykových znalostí D O H O D A mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o výměně zaměstnanců za účelem rozšíření jejich odborných a jazykových znalostí Vláda České republiky a vláda Rakouské republiky (dále

Více

ZKOUŠKA Z ČESKÉHO JAZYKA

ZKOUŠKA Z ČESKÉHO JAZYKA ZKOUŠKA Z ČESKÉHO JAZYKA NA ÚROVNI A1 PODLE SERR PRO TRVALÝ POBYT V ČR (MODELOVÁ VERZE) 1 ČÁST I: Čtení s porozuměním Úloha 1: Čtěte a pracujte s texty. Řešte úlohy 1-7. Je to pravda (ano), nebo není to

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka pro řízení sekce zahraničních vztahů Č.j.: 51785/8/2015-MZE-11130 Datum: 25. září 2015 Státní tajemník v Ministerstvu zemědělství jako

Více

MEDIA KIT. Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.]

MEDIA KIT. Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.] Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.] KDO JSME? Vydavatelství Borgis a.s. vydávající deník PRÁVO Deník PRÁVO: vychází 6x týdně Elektronická

Více

Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová

Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Cíle pilotní sondy zmapovat problémové oblasti zdravotnického personálu

Více