identifikace v projektech

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "identifikace v projektech"

Transkript

1 Karel Neuwirt Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví S využitím podkladů členů pracovní skupiny pro eidentitu estat.cz EFEKTIVNÍ STÁT estat.cz 2010

2 Poděkování estat.cz EFEKTINÍ STÁT děkuje členům pracovní skupiny pro eidentitu, vedené Karlem Neuwirtem, ve složení Jiří Dohnal, ICZ; Luboš Endrle, České národní fórum pro ehealth; Zdeněk Janda, Asseco; Tomáš Macků, Ipsos Tambor; Ivan Novotný, Asociace provozovatelů mobilních sítí, Radka Poláková, Česká správa sociálního zabezpečení; Dalibor Veřmiřovský, estat.cz; Jan Zdeněk, ČSOB.

3 Obsah Poděkování Obsah Úvod Elektronické zdravotnictví v EU charakteristika a očekávání, úloha identifikace Přehled vybraných dokumentů EU souvisejících s vytvářením ezdravotnictví a s elektronickou identifikací ve zdravotnictví Elektronická zdravotnická dokumentace (EHR) úloha identifikace Identifikace v systémech ezdravotnictví Projekt elektronické karty zdravotnického profesionála HPRO Elektronická karta pojištěnce v EU jako nástroj identifikace Projekt Některé aplikace zdravotní karty v EU a ve světě Technologie pro identifikaci v systémech ezdravotnictví Radiofrekvenční identifikační čipy (RFID) Čipová karta Čárové kódy Biometrická identifikace a autentizace Identifikace pacienta při přeshraničním poskytování zdravotní péče Projekt epsos (European Patients Smart Open Services) ve vztahu k identifikaci v projektech ezdravotnictví Elektronické předepisování léčiv příklad použití elektronické identifikace v praktickém projektu Elektronická identifikace pacienta a poskytování nezdravotnických služeb Podvody s identitou ve zdravotnictví Ochrana osobních údajů pacienta Technologie podporující soukromí (PET) v systémech ezdravotnictví Moderní technologie bezpečně ve prospěch pacientů Závěr Literatura Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví 3

4

5 Identifikace jednotlivců (občanů, pacientů, zdravotnických pracovníků, služeb, přístrojů a pod.) je jedním z klíčových problémů vytváření a provozování projektů elektronického zdravotnictví často nazývaných ezdravotnictví (ehealth). V červenci 2008 přijala Evropská komise Návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o aplikaci práv pacientů při poskytování zdravotní péče přes hranice států. Současně Komise vydala své Doporučení o přeshraniční interoperabilitě systémů elektronických zdravotních záznamů. Tyto dokumenty, stejně jako další aktivity ve vytváření e-zdravotnictví, vycházejí ze strategické iniciativy i2010, prosazující vybudování evropské informační společnosti a podpory vyšší kvality poskytování veřejných služeb, včetně elektronického zdravotnictví. Iniciativa i2010 má pomoci dosažení cílů Lisabonské strategie a je založena na politikách informačních a komunikačních technologií, na výzkumu a inovacích. Hlavním cílem projektů pro elektronické zdravotnictví je zvýšení dostupnosti zdravotní péče a také zlepšení kvality a efektivity poskytovaných zdravotních služeb. Řešení e-zdravotnictví obsahuje produkty, systémy a služby, je postaveno na bázi internetových komunikací, ale svou komplexností dosud používané internetové aplikace výrazně převyšuje. E-zdravotnictví hraje důležitou úlohu ve strategii Evropské unie, nazvané eeurope a má mimo jiné zajistit také dostupnost kvalitní zdravotní péče pacientům, pohybujícím se volně v EU v rámci volného pohybu osob. Ambiciózních cílů strategie e-zdravotnictví nelze docílit bez vyřešení problémů souvisejících s vedením zdravotnické dokumentace pacienta v elektronické formě. Systémy elektronických zdravotních záznamů tak tvoří základní součást a páteř elektronického zdravotnictví. Elektronické zdravotní záznamy (EHR Electronic Health Record) jsou předpokladem pro dosažení vyšší kvality zpracování a také ochrany zdravotních informací. Elektronická zdravotní dokumentace snadněji zpřístupňuje zdravotnickému personálu potřebné informace o pacientovi, bez ohledu na místo uložení této dokumentace, může být sdílena různými poskytovateli zdravotní péče, je snadněji aktualizována a v neposlední řadě se značně prodlužuje doba reálné použitelnosti dokumentace. Cílem práce pracovní skupiny pro eidentitu sdružení estat.cz bylo vypracovat dokument, který by poskytl všeobecný přehled problémů souvisejících s identifikací v systémech e-zdravotnictví. Dokument chce popsat okruhy problémů s identifikací jak pacientů, tak poskytovatelů zdravotní péče. Měl by poskytnout přehled důležitých dokumentů o vytváření systémů e-zdravotnictví a to jak v ČR, tak v EU. Dokument chce čtenáři také ukázat základní problémy, související s ochranou zdravotních informací při zpřístupňování zdravotnické dokumentace. Jelikož zdravotní záznamy obsahují jedny Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví 5

6 z nejcitlivějších osobních údajů pacientů, měl by vypracovaný dokument poskytnout přehled základních otázek souvisejících s ochranou zdravotních informací v souladu s národními a evropskými právními předpisy platnými pro ochranu osobních údajů jednotlivců. V souladu se sdělením Komise o podpoře ochrany dat pomocí technologií podporujících soukromí (Privacy Enhancing Technologies PET) se dokument věnuje také přehledu těchto technologií při vytváření a zpracování elektronické zdravotní dokumentace. Tímto dokumentem nechce sdružení estat.cz suplovat roli státu, který by měl kvalifikovaně zpracovat záměr a harmonogram řešení projektu ehealth v rámci celkového řešení egovernment v České republice. Na takové koncepční práci musí pracovat skupina odborníků zastupujících zájmy příslušných rezortů. Dokument estat.cz tedy nepředkládá žádné konkrétní řešení, chce však upozornit na současné technické možnosti a trendy rozvíjející se v řadě zdravotnických aplikací v Evropě a jinde ve světě. Dokument chce také naznačit, že práce na projektech ehealth v České republice v řadě oblastí pokulhávají za mnohými státy EU a s tímto stavem musí odpovědné orgány něco dělat. Jakýkoliv další odklad řešení ezdravotnictví v ČR s sebou nese řadu rizik. Množství problémů stále narůstá s rozvojem moderních informačních a komunikačních technologií, neřešení problémů současných podstatně ztěžuje řešení problémů budoucích. Tento dokument volně navazuje na publikaci, kterou sdružení estat.cz vydalo v roce Think tank estat.cz (Efektivní stát) děkuje tímto členům pracovní skupiny a také všem, kteří zaslali své připomínky, názory a podněty k pracovní verzi tohoto dokumentu. Edvard Kožušník 1 Elektronická identifikace občana v systémech egovernment. Sdružení estat.cz, Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví

7 Uvidím-li nebo uslyším-li při své lékařské praxi nebo v soukromém životě lidí něco, co by mělo být utajeno, pomlčím o tom a zachovám to jako tajemství. Z Hippokratovy přísahy, 4. stol. př. n. l. Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví 7

8 1. Úvod Budování Evropy bez hranic, v níž bude zajištěn volný pohyb osob, služeb, kapitálu či zboží, vyžaduje také řešení problémů souvisejících s poskytováním zdravotní péče občanům Evropské unie. Hospodářská, sociální či kulturní integrace vyplývající z Amsterdamské smlouvy nepochybně povede ke značnému zvýšení přeshraničních toků informací a osobních údajů. Zvyšující se mobilita obyvatel členských států EU klade nové nároky na poskytování kvalitních zdravotních služeb, včetně poskytování léčiv či zdravotnických prostředků. Stejně jako jiné oblasti hospodářské, technické, vědecké, sociální a další spolupráce, neobejde se poskytování zdravotních služeb bez využívání moderních telekomunikačních technologií a sítí, bez nástrojů výpočetní techniky, bez nástrojů zajišťujících bezpečnou a důvěrnou komunikaci mezi poskytovateli zdravotní péče, lékaři, farmaceuty, zdravotnickými pracovníky, zdravotními manažery a dalšími účastníky zdravotnického systému. Termín elektronické zdravotnictví nebo také ezdravotnictví 2 zahrnuje velmi širokou oblast produktů, služeb, procedur a technologií, vztahujících se k progresivní transformaci zdravotnického sektoru v souvislosti s používáním informačních a komunikačních technologií. V Evropě je ezdravotnictví bezpochyby jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí. Evropská komise věnuje této problematice hodně úsilí a finančních prostředků. V nedávno publikovaném dokumentu o ezdravotnictví 3 se uvádí, že elektronické zdravotnictví je v oblasti zdravotnictví třetí největší obchodní oblastí za farmaceutickým průmyslem a za oblastí zdravotnické techniky, a tato oblast je považována za jeden z klíčových faktorů snižování nákladů na zdravotní péči. Aktivity a projekty v oblasti elektronického zdravotnictví se mimo jiné zaměřují na omezení fragmentace trhu ve zdravotnictví, na zvýšení interoperability a na zvýšení právních jistot jako předpokladu akceptování elektronického zdravotnictví občany. Rozvoj elektronického zdravotnictví zahrnuje všechna základní odvětví zdravotnictví, zejména pak oblast klinických informačních systémů, telemedicíny, personalizovaných lékařských systémů, lokálních/regionálních/národních zdravotnických komunikačních sítí, elektronických zdravotních záznamů a souvisejících služeb (např. elektronické předepisování léků) a také sekundárních ne-klinických systémů (t.j. systémů pro management, vědu a výzkum, systémů finančních, statistických a dalších). V dnešní společnosti, často komunikující prostřednictvím sociálních sítí, je anonymita vzácným prvkem. Naopak v aplikacích egovernment ( egov ) je nutno všeobec- 2 Někdy je i v české odborné literatuře používán původní anglický termín ehealth 3 Accelerating the Development of the ehealth Market in Europe. ehealth Taskforce Report EC Information Society and Media. Brussels, Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví

9 ně používat silnou autentizaci, aby bylo zajištěno, že k osobním informacím se dostane pouze osoba, jíž se informace týkají nebo oprávněná osoba ze zákona. Zvláštní důraz je kladen na ochranu tzv. citlivých dat, mezi něž patří informace o zdravotním stavu jednotlivce nebo informace o sociálním zabezpečení, kde autentizační mechanismy musejí být silné a bezpečné. Současně je nutno používat technická řešení, která usnadní provádění autentizace občanům, kdykoliv jsou o ni při používání služeb egov žádáni. Systémy egov by však neměly vyžadovat silnou autentizaci tam, kde to není nezbytné; je vhodné, aby byly využívány také metody pseodonymizace, při níž lze použít virtuální identity (např. přezdívky (nickname)), identity podle pohlaví, věku, geografické polohy a pod. 4 4 Např. při poskytování služeb vázaných na věk žadatele, není nutná identifikace, ale postačí pseudonymizace podle věku Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví 9

10 2. Elektronické zdravotnictví v EU charakteristika a očekávání, úloha identifikace Hlavní úkoly a očekávání při vytváření systémů elektronického zdravotnictví byly formulovány ve Sdělení Komise Elektronické zdravotnictví zlepšení zdravotní péče pro evropské občany: Akční plán pro evropský prostor elektronického zdravotnictví 5. V tomto dokumentu stanovila Komise hlavní úkoly pro další rozvoj a interoperabilitu systémů elektronického zdravotnictví a zdůraznila nezbytnost a význam elektronického zdravotnictví jako moderního nástroje pro zlepšení dostupnosti zdravotní péče a zlepšení její kvality a efektivity. Informační a komunikační technologie jsou využívány v nejrůznějších oblastech zdravotnictví, jako jsou například diagnostika, preventivní medicína, léčba, předepisování léčiv a řada dalších, a přináší velké výhody jak poskytovatelům zdravotní péče (zdravotnickým zařízením, zdravotnickým profesionálům), tak také samotným pacientům. Počáteční aplikace elektronického zdravotnictví byly zaměřeny na zlepšení produktivity zdravotní péče, cílem ezdravotnictví v 21. století jsou systémy orientované na pacienty, které kromě ryze medicínských problémů řeší také problémy informovanosti a vzdělávání pacientů i zdravých jedinců jako efektivního nástroje prevence nemocí. Identifikace, autentizace a autorizace osob jsou základní pilíře bezpečnosti ve světě elektronických informací a komunikací. Se zvyšujícím se množstvím aplikací elektronické zdravotní dokumentace, narůstá potřeba vědomostí zdravotnických pracovníků o zásadách bezpečnosti a ochrany zdravotních informací a o principech bezpečného přenosu těchto informací. Identifikace je proces určující, zda poskytnuté identifikační informace, vztahující se k dané entitě (osobě, věci), jsou dostatečné k rozlišení této entity od jiných entit v dané konkrétní doméně. Na proces identifikace se lze dívat také z pohledu zjišťování identifikační informace (tedy, že identifikace je proces, vedoucí buďto k nalezení jednoznačného identifikátoru, pod kterým je daná entita vedena v konkrétní evidenci, nebo ke zjištění, že daná entita není v této evidenci dosud vedena) nebo z pohledu popisu identity (tedy, že identifikace je přidružení takových informací k jedinci, aby bylo možné vzájemné a jednoznačné rozlišení všech jednotlivých fyzických osob (občanů) v rámci populace státu) 6. Možnost identifikace osoby je důležitý atribut při definování pojmu osobní údaj, jako informace týkající se fyzické osoby. Při rozhodování o tom, zda informace je či není osobním údajem je nutno vycházet z definice, stanovené evropskou směrnicí o ochraně osob- 5 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 30. dubna KOM (2004) 356 v konečném znění 6 Definice Klubu Sdružení pro informační společnost (SPIS) 10 Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví

11 ních údajů 7 osobními údaji jsou veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě (subjekt údajů); identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, která může být identifikována, přímo nebo nepřímo, na základě identifikačního čísla, nebo jednoho či více prvků, specifických pro její fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu 8. Tato definice, kterou převzal také český zákon o ochraně osobních údajů 9, je velmi široká a vytváří řadu problémů, např. při zpracování informací pro účely zdravotnické vědy a výzkumu, pro účely řízení zdravotnictví a pod. Definice identifikovatelnosti jedince by měla být více pragmatická a měla by zohlednit praktickou stránku a také míru pravděpodobnosti, že jedinec bude při zpracování souboru opravdu identifikován. Tedy, údaj by bylo možno považovat za anonymní, pokud se identifikace osoby prakticky nepoužije nebo je jen malá pravděpodobnost, že jedinec bude pomocí obsahu datového souboru opravdu identifikován. Současná definice považuje informaci za osobní údaj vždy, pokud existuje možnost, byť jen minimální nebo teoretická, identifikace jedince. Autentizace je proces zaručující, že proklamovaná identita dané entity je její skutečná identita. Autentizace jednotlivce je obvykle založena na jednom z následujících atributů, jimž prokazuje svou identitu: biometrické charakteristiky (otisk prstu či dlaně, obraz sítnice nebo duhovky oka, hlas a pod.); identifikační doklad vydaný oprávněnou autoritou (a obvykle obsahující fotografii jedince) občanský průkaz, cestovní pas, řidičské oprávnění, elektronický certifikát, jiný ID doklad; poskytnutím informace, kterou jedinec zná (heslo, PIN). Autentizací se tedy rozumí důkaz o tom, že osoba, která tvrdí, že má určitou totožnost, skutečně je osobou s touto totožností. Toto se obvykle provádí doložením údajů pomocí úředního dokladu totožnosti, který obsahuje fotografii osoby. 10 Ve zdravotnictví se autentizace používá zejména v oblasti přístupu k informacím ke zdravotnické dokumentaci pacienta, do archivních záznamů, k prokázání oprávněnosti nároku na poskytnutí zdravotnické služby, a pod., a to především v případech, kdy je tato informace uchovávána elektronicky. Správná autentizace eliminuje rizika vzniklá následkem přístupu k údajům neoprávněnou osobou. Pro zvýšení bezpečnosti autentizace se často vyžaduje předložení dvou z uvedených atributů, které musejí být spolehlivě spojeny s danou osobou. Tento proces je často vázán na určitou autoritu, zaručující pravost předloženého atributu 11. Autorizace je proces ověření platnosti přiřazených oprávnění jedinci, entitě (např. pro přístup k informacím, ke vstupu do objektu a pod.). Např. množina osob je rozdělena do kategorií s různou mírou oprávnění nakládat se zdravotnickou dokumentací, nebo 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů 8 Článek 2 odstavec a) směrnice ad supra, odkaz 6 9 Č.101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů 10 Ibid pozn. 17 (WP131 EHR) 11 Takovou autoritou může být např. orgán státu, který je oprávněn vydávat cestovní pasy nebo identifikační doklady, nebo škola, která vydala jedinci diplom nebo osvědčení o studiu, apod. Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví 11

12 vstupovat do chráněných objektů či prostor. Tyto kategorie jsou obvykle vázány k výkonu činnosti nebo na pracovní postavení dané osoby. V souvislosti s níže popisovanými mechanismy ochrany zdravotních informací je nejčastěji používán způsob kryptování dat. Např. v USA je povinnost chránit zdravotní informace kryptovacími algoritmy stanovená zákonem 12. Kryptování je použití algoritmu, který transformuje data do tvaru, u něhož je velmi nízká pravděpodobnost přiřazení konkrétního významu, aniž by byl použit speciální klíč nebo jiná důvěrná procedura. Ochrana speciálního klíče nebo důvěrné procedury jsou součástí celkové bezpečnostní politiky ochrany zdravotních informací. V souvislosti s přeshraničním předáváním zdravotních informací je nutno zmínit přenos těchto informací mimo teritorium EU/EEA. Zdravotnická zařízení jsou často žádána, aby poskytla zdravotní údaje o pacientech institucím (zdravotnickým i nezdravotnickým) bez souhlasu dotčeného pacienta a pro jiné účely než je přímé poskytování zdravotní péče. Takovou činností je např. shromažďování zdravotních informací dopravními přepravci pro účely prevence přenosu nemocí, boje proti terorismu, poskytování zvláštních služeb, a pod. 13 Předávání zdravotních informací musí být vždy v souladu se zásadami ochrany osobních údajů stanovenými evropskými předpisy pro ochranu soukromí. 12 Health Insurance Portability and Accountability Act (HIPAA) 13 Viz např. spor mezi USA a EU o předávání osobních informací leteckými a námořními dopravci o pasažérech americkým úřadům za účelem kontroly přenosných nemocí. Podrobnosti k této věci lze nalézt např. v dokumentu WP29 č. 121/2006 (http://ec.europa.eu/justice_home/fsj/privacy/docs/wpdocs/2006/wp121_cs.pdf ) 12 Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví

13 3. Přehled vybraných dokumentů EU souvisejících s vytvářením ezdravotnictví a s elektronickou identifikací ve zdravotnictví V této kapitole uvádíme přehled vybraných dokumentů EU, které se týkají vytváření evropské strategie ezdravotnictví nebo její části. Další dokumenty, v této kapitole neuvedené, jsou použity jako odkazy v jiných částech tohoto textu. 1. COM (2004) 356 v konečném znění Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: ehealth vytváření lepší zdravotní péče pro evropské občany: Akční plán pro evropskou oblast ehealth. Brusel (jen v A) Dokument popisuje hlavní výhody systému elektronického zdravotnictví, které spatřuje ve zvýšení kvality poskytované zdravotní péče, dosažení vyšší efektivity a finančních úspor ve zdravotnictví. Elektronické zdravotnictví poskytne řadu výhod pacientům a občanům, ale také poskytovatelům zdravotní péče a všem dalším účastníkům zdravotnického systému. Pacienti, jakož i zdraví občané, budou lépe informováni o svém zdraví a o prevenci onemocnění, nebudou jen pasivními příjemci zdravotní péče, ale budou se více podílet na rozhodovacím procesu o způsobu a druhu poskytované péče. Důležitou součástí strategie ezdravotnictví je potřeba jednoznačné identifikace osob. Akční plán podporuje, mimo jiné, vytváření standardů pro jednotnou identifikaci pacientů, zavedení evropské karty zdravotního pojištění a interoperabilitu elektronických zdravotních záznamů. I když se některé cíle stanovené v akčním plánu nepodařilo splnit, staly se aktivity v oblasti elektronického zdravotnictví jednou z hlavních priorit zdravotních systémů v EU. 2. KOM (2005) 229 v konečném znění Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů i2010 evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost. Brusel, Evropská komise vyzvala k široké podpoře informační společnosti na základě rozšířeného používání informačních a komunikačních technologií (ICT) ve veřejných službách, malých a středních podnicích a v domácnostech. Komise navrhuje strategický rámec i2010 evropská informační společnost 2010 a podtrhuje úlohu informačních a komunikačních technologií jako prvku, který podnítí začlenění všech skupin obyvatel do informačních oblastí a zvýší celkovou kvalitu života. Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví 13

14 3. COM (2008) 689 v konečném znění Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu Výboru a Výboru regionů o přínosu telemedicíny pro pacienty, systémy zdravotní péče a společnost. Brusel, (jen v A) Telemedicína, poskytování zdravotnických služeb na dálku, může přinést zlepšení kvality života pacientů, zdravotnických pracovníků a evropských občanů obecně, a současně pomoci řešit problémy systémů zdravotní péče. Telemedicína zahrnuje bezpečný přenos lékařských údajů a informací v textové, zvukové, obrazové nebo jiné podobě nutné k prevenci, diagnóze, léčbě a sledování pacientů 14. Dokument však také upozorňuje, že navzdory potenciálu, který telemedicína skrývá, výhodám a technické vyspělosti jejích aplikací, je využívání telemedicínských služeb stále omezené a trh je v této oblasti nadále velmi roztříštěný. Ačkoliv se členské státy EU zavázaly k tomu, že telemedicínu více rozšíří, většinu iniciativ na podporu telemedicíny představují pouze malé jednorázové projekty, které nejsou začleněny do systémů zdravotní péče. Dosažení většího rozšíření telemedicínských služeb vyžaduje zaměření na tři vzájemně propojené strategické soubory opatření: 1) budování důvěry v telemedicínské služby a napomáhání k jejich přijetí, 2) zajištění právního rámce, 3) řešení technických otázek a usnadnění rozvoje trhu. Dokument rovněž připomíná, že důležitou složkou budování důvěry v telemedicínské systémy je také hledisko ochrany soukromí a bezpečnosti. Při shromažďování a zpracování osobních údajů, zejména pokud se týkají zdravotního stavu jedinců, musí být zaručeno dodržování základních práv a svobod, jako je základní právo na soukromí a na ochranu osobních údajů. Stejně jako jiné způsoby přenosu osobních údajů týkajících se zdraví, může telemedicína ohrozit právo na ochranu údajů (v tom smyslu, že sdělení zdravotního stavu nebo diagnóza mohou nepříznivě ovlivnit soukromý nebo profesní život jednotlivce). Při poskytování telemedicínských služeb by se hledisko ochrany údajů mělo pokaždé systematicky posoudit. 4. K (2008) 3282 Doporučení Doporučení Komise z o přeshraniční péči a interoperabilitě systémů elektronických zdravotních záznamů. Brusel, Toto doporučení stanovuje soubor pokynů pro vývoj a využívání interoperabilních systémů elektronických zdravotních záznamů, které umožní přeshraniční výměnu údajů o pacientech, pokud to bude nutné pro oprávněné lékařské nebo zdravotní účely. Tyto systémy elektronických zdravotních záznamů by měly poskytovatelům zdravotní péče umožnit a zajistit, aby se pacientům dostalo účinnější a efektivnější péče. 14 Viz také Telemedicine for the benefit of patients, healthcare systems and society. Commission Staff Working Paper, SEC (2009) 943 final, Brussels, June Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví

15 Dosažení a provádění požadované úrovně přeshraniční interoperability systémů elektronických zdravotních záznamů vyžaduje složitý soubor rámcových podmínek, organizačních struktur a prováděcích postupů, a to na úrovni politické i organizační, na úrovni technické a sémantické, na úrovni certifikace systémů, a v neposlední řadě na úrovni ochrany osobních údajů a na úrovni vzdělávání a zvyšování všeobecného povědomí o výhodách a nutnosti aplikace norem v oblasti elektronických zdravotních záznamů a jejich interoperability. 5. KOM (2008) 414 v konečném znění Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Brusel, KOM (2008) 415 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE. Rámec Společenství pro uplatňování práv pacientů na přeshraniční zdravotní péči. Brusel, Oba dokumenty vychází z potřeby řešit práva pacientů na náhradu nákladů na zdravotní péči v zahraničí ve stejném rozsahu, jaký by využili ve svém domovském státě. Volný pohyb osob v rámci EU klade nové požadavky na poskytování kvalitní zdravotní péče ve všech státech EU, v nichž se občan EU nachází. K dosažení tohoto cíle Komise navrhuje právní rámec rozdělený do tří hlavních oblastí: společné zásady ve všech zdravotnických systémech EU, jež byly schváleny Radou v červnu 2006, stanoví, který členský stát je zodpovědný za zajištění dodržování společných zásad v oblasti zdravotní péče a co uvedené oblasti odpovědnosti zahrnují, aby byla zajištěna průhlednost a jistota ohledně toho, které orgány stanoví a sledují normy pro zdravotní péči v celé EU. Bude podporována další spolupráce členských států, zejména v plánovaných návrzích Komise na sdělení a doporučení Rady o bezpečnosti pacientů a o kvalitě zdravotnických služeb a doporučení Rady o infekcích spojených se zdravotní péčí; zvláštní rámec pro přeshraniční zdravotní péči: směrnice objasní nároky pacientů na využívání zdravotní péče v jiném členském státě včetně omezení, která mohou členské státy pro tuto zdravotní péči v zahraničí stanovit, a míru finančního krytí poskytovaného pro přeshraniční zdravotní péči, přičemž vychází ze zásady, že pacienti mají nárok na náhradu do výše částky, která by byla zaplacena v případě, že by absolvovali léčbu doma; evropská spolupráce v oblasti zdravotní péče: směrnice stanoví rámec pro evropskou spolupráci, například v oblasti evropských referenčních sítí, hodnocení zdravotnických technologií, sběru údajů a kvality a bezpečnosti, aby byl potenciální přínos této spolupráce účinně využit v praxi a aby byl udržitelný. Velkou pozornost je nutno věnovat rozvoji systémů elektronického zdravotnictví. Informační a komunikační technologie mají mimořádný potenciál pro zlepšení kvality, bezpečnosti a účinnosti zdravotní péče. Evropská komise podporuje práci v této oblasti Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví 15

16 na základě akčního plánu pro elektronické zdravotnictví 15 a v oblasti elektronického zdravotnictví existuje již mnoho projektů. Ty zahrnují například poskytování pomoci odborníků z velkých nemocnic na dálku pro menší místní zdravotnická zařízení, čtení diagnostických zobrazení na dálku, sledování pacientů s chronickými onemocněními místo vyžadování jejich hospitalizace, aby lidé trpící těmito nemocemi mohli zůstat aktivní, nebo zajištění koordinace mezi různými poskytovateli zdravotní péče, aby jednotlivým pacientům byly poskytnuty ucelené balíčky zdravotní péče. Bezpečné a účinné poskytování služeb elektronického zdravotnictví však vyžaduje společné formáty a normy, které by mohly být využívány různými systémy a v různých zemích, ale ty zatím chybí. Směrnice proto umožní zavedení těchto formátů a norem, aby mohla pokračovat neformální spolupráce i jednotlivé projekty a aby mohly být zobecněny na spolehlivějším a udržitelnějším základě. Návrh neukládá povinnost zavést systémy nebo služby elektronického zdravotnictví, ale jeho cílem je zajištění interoperability těchto systémů v případě, že se členské státy rozhodnou takové systémy zavést. 6. KOM (2009) 390 v konečném znění Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zpráva o digitální konkurenceschopnosti. Hlavní úspěchy strategie i2010 v období Brusel, Dokument vyhodnocuje dosažené výsledky strategie i2010, stanovené v roce 2005, pro podporu vedoucí pozice Evropy v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) a využití potenciálu informační společnosti pro růst a vytváření pracovních míst v Evropě. I když se dokument bezprostředně nezabývá problémy ICT ve zdravotnictví, mají dosažené výsledky na zdravotnické informační systémy zásadní vliv. Hlavním úspěchem je totiž rozšíření on-line připojení k internetu a využívání širokopásmového internetu 16. Rovněž rozšíření mobilní telefonie se nepochybně pozitivně promítlo i do aplikací zdravotnických systémů. Dalším pozitivním výsledkem strategie i2010 jsou posílení jednotného trhu v odvětví telekomunikací a audiovizuálních mediálních služeb, podpora evropského výzkumu a inovací v oblasti ICT, či rozvoj elektronizace veřejné správy, včetně rozvoje systému elektronického zdravotnictví v řadě států EU. Dokument také stanoví základní oblasti rozvoje ICT pro následující léta. Komise stanoví devět klíčových oblastí na něž se zaměří hlavní pozornost, např. další posílení konsolidace jednotného trhu online, podpora tvořivosti uživatelů, či zpřístupnění moderních a efektivních elektronických veřejných služeb, včetně zlepšení a rozvoje aplikací elektronického vzdělávání a elektronického zdravotnictví. 15 KOM (2004) 356 ze dne 30. dubna Dokument uvádí, že v roce 2008 využívala širokopásmové připojení k internetu polovina evropských domácností a téměř 80 % evropských podniků 16 Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví

17 7. KOM (2008) 836 v konečném znění Sdělení komise Evropskému parlamentu a Radě o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče. Brusel, Ačkoliv se dokument zabývá bezpečností pacientů především z pohledu lékařských chyb, nežádoucích příhod po ošetření pacienta či vzniku infekcí v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, je i v této souvislosti uváděno, že přeshraniční interoperabilita systémů elektronických zdravotních záznamů může zlepšit péči a snížit počet nežádoucích příhod tím, že v případě ošetření pacienta v jiném členském státě EU budou zpřístupněny klíčové klinické údaje obsažené v elektronických zdravotních záznamech, včetně údajů o lécích. 8. REG (2004) 883 v konečném znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září Tyto dokumenty závazně ukládají povinnost všem členským státům EU zajistit mezinárodní elektronickou výměnu dat v oblasti sociálního zabezpečení a tedy i ve zdravotním sektoru v rámci celoevropské sítě. Toto nařízení vstupuje v účinnost a členské státy mají přechodné období v délce 24 měsíců na zavedení elektronické výměny dat. 9. Pražská deklarace 17 Mnoho dalších dokumentů je zaměřeno na podporu realizace elektronického zdravotnictví v EU. Každoročně od roku se touto problematikou zabývá konference ministrů zdravotnictví EU. V roce 2009 se Ministerská konference konala v Praze, v rámci českého předsednictví Rady EU. Na závěr konference byla přijata tzv. Pražská deklarace, jejímž obsahem je jednak shrnutí současného stavu celoevropského úsilí využívání informačních technologií ve zdravotnictví ve prospěch pacientů a ekonomické efektivnosti zdravotnického sektoru, a jednak stanovení dalších kroků, které je potřeba činit na úrovni členských států i evropských institucí pro vytvoření evropského prostoru ezdravotnictví, kde jednotlivé národní systémy budou schopny vzájemné komunikace. Důležité bude také zařazení řešení elektronického zdravotnictví do národních strategií členských států EU v oblasti zdravotnictví. Konference vytýčila 3 hlavní oblasti, na které je nutno zaměřit pozornost v nejbližším období: 1. Plnění současných strategických cílů a stanovení cílů nových Členské státy deklarovaly svůj záměr splnit cíle stanovené iniciativou i2010, Akčním plánem k ehealth a ve specifických národních strategiích na podporu ezdravotnictví v Evropské unii. V souvislosti se vznikem nových iniciativ považovaly za nezbytné, aby 17 Plné znění Pražské deklarace na 18 Ministerská konference ehealth 2003 se konala 22. května 2003 v Bruselu Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví 17

18 se otázkám ezdravotnictví věnovala náležitá pozornost. Sdělení Komise k telemedicíně vyzývá členské státy k zhodnocení svých potřeb a priorit v oblasti telemedicíny do konce roku Jakékoli nové národní strategie k ezdravotnictví, které do té doby vzniknou, budou představeny na konferenci v roce Bezpečnost pacientů a posílení jejich práv Zavedení nových informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví má pozitivní dopad na bezpečnost pacientů a kvalitu poskytované péče. Členské státy byly tedy vyzvány k tomu, aby zvýšily zapojení pacientů prostřednictvím informování o cílených politikách zaměřených na bezpečnost pacientů a vyřešení právních a etických otázek. Zvláštní pozornost si také vyžádá otázka ochrany soukromí a osobních údajů, neboť má značný vliv na přijetí ezdravotnictví občany. Je proto důležité hledat společný postup vedoucí k optimalizaci stávajících směrnic k ochraně osobních údajů a soukromí. 3. Struktura řízení a kontroly ezdravotnictví Oblast ezdravotnictví dosáhla takového stupně pokroku, který vyžaduje nutnost zvážit nejvhodnější uspořádání pro její celoevropské řízení a kontrolu. Všechny členské i partnerské státy v Evropě byly vyzvány k zapojení do diskuse o možnostech tohoto nového uspořádání. Pro tyto diskuse je rozhodující potřeba dosáhnout interoperability a urychlit rozšíření ezdravotnictví tak, aby byla zajištěna bezpečnost pacientů a kontinuita péče na úrovni členských států i v rámci poskytování přeshraniční péče. 18 Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví

19 4. Elektronická zdravotnická dokumentace (EHR) úloha identifikace Při vytváření ezdravotnictví je zvláštní pozornost věnována uchovávání a zpracovávání zdravotních záznamů v elektronické formě (EHR Electronic Health Record). Elektronická dokumentace pacienta je mnoho let předmětem celé řady výzkumných projektů. Kvalitní zdravotní péče klade vysoké nároky na sdílení zdravotních informací mezi lékaři, nemocnicemi, klinikami a dalšími poskytovateli zdravotní péče. Tyto nároky lze splnit pouze v případech, kdy zdravotnická dokumentace pacienta je vedena elektronicky, což umožní sdílet aktuální informace o pacientech prakticky v reálném čase. Elektronické zdravotní záznamy umožní kontinuální poskytování zdravotní péče bez ohledu na místo, kde je tato péče poskytována. Sdílení aktuálních informací podstatně sníží rizika chyb, které jsou způsobeny následkem nedostatečné a nekvalitní vzájemné informovanosti zdravotnických pracovníků o stavu léčby pacienta. Elektronickým zdravotním záznamem se obvykle rozumí: Komplexní lékařský záznam nebo podobná dokumentace o minulém a současném stavu tělesného a duševního zdraví fyzické osoby v elektronické formě, který zajišťuje snadnou dostupnost těchto údajů pro léčbu a jiné, s ní úzce související, služby 19. Elektronická zdravotní dokumentace je úložiště elektronicky řízených informací o zdravotním stavu a poskytované zdravotní péči po dobu života občana, jejichž způsob uchování umožňuje opakované použití oprávněným uživatelům. Současná praxe je, že zdravotnická dokumentace občana-pacienta je uložena v tom zdravotnickém zařízení, které mu poskytlo zdravotní péči. Je tedy zřejmé, že jednotlivé zdravotní záznamy jsou rozptýleny do mnoha zdravotnických zařízení, mezi řadu lékařů a zdravotnických pracovníků a uchovávány v nekompatibilních formátech. Je tedy prakticky nemožné, aby byl sestaven komplexní zdravotní záznam, který by každému ošetřujícímu lékaři poskytl o pacientovi úplný přehled o nemocech, diagnostice, léčbě a dalších aspektech zdravotního stavu pacienta. Koncepce EHR naopak soustřeďuje všechny záznamy a informace o lékařské péči poskytnuté pacientovi na různých místech v různém čase do jednoho souboru 20. Takový soubor může obsahovat úplné záznamy o zdravotním stavu jednotlivce od narození po celý jeho život. Komplexní elektronický záznam může být zpřístupněn všem lékařům, zdravotnickým pracovníkům či zdravotnickým zařízením, pokud historické informa- 19 Pracovní dokument o zpracování osobních údajů týkajících se zdraví v elektronických zdravotních záznamech (EHR). Pracovní skupina pro ochranu osobních údajů zřízená podle článku 29, WP131, Takový soubor může být reálný nebo virtuální. Při virtuálním úložišti je dokumentace zpřístupňována vyhledávacími programy Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví 19

20 ce budou potřebné pro poskytnutí kvalitní lékařské péče. Je nutno připomenout ještě jednu nespornou výhodu EHR elektronický zdravotní záznam může sloužit k léčbě i dalších generací v rodinné řadě, např. při sledování a léčbě geneticky dědičných onemocnění. Modelovým příkladem v českém zdravotnictví je např. systém IZIP Elektronická zdravotní knížka. Ačkoliv tento systém nepracuje se zdravotnickou dokumentací ve smyslu zákona, jeho funkcionalita, technické řešení a bezpečnost dat odpovídají zahraničním systémům vedení centralizovaného úložiště zdravotních záznamů pacientů 21. Je tedy všeobecně uznáváno, že elektronický zdravotní záznam pacienta slouží ke: zlepšení kvality léčby (jsou sdíleny informace mezi ošetřujícími lékaři); zvýšení efektivity lékařských výkonů (úspora nákladů, např. eliminací duplicitní péče, laboratorních vyšetření, následků chybné aplikace nebo kontraindikace léčiv a pod.); získání kvalitních a v mnoha ohledech zcela nových informací pro řízení zdravotnictví, zdravotnickou statistiku, vědu a výzkum a pod. Nízká úroveň interoperability je v současné době jednou z hlavních překážek uskutečňování sociálních a ekonomických výhod ezdravotnictví v EU. Bude tedy zapotřebí sladit systémy a normy informační a komunikační infrastruktury používané ve zdravotnictví jednotlivých států. Nedostatečná interoperabilita je jedním z důvodů, který vedl Evropskou komisi k vydání dokumentu Doporučení o přeshraniční interoperabilitě systémů elektronických zdravotních záznamů 22. Dokument postavil elektronické zdravotní záznamy jako základní součást systémů elektronického zdravotnictví, které mají potenciál dosáhnout vyšší kvality a lepšího zabezpečení zdravotních informací než tradiční formy zdravotních záznamů. Prvky vzájemné slučitelnosti těchto záznamů umožní zpřístupnit informace o pacientech nejen v rámci státu, v němž pacient bydlí, ale také mezi státy při pohybu pacienta v Evropě. Zpřístupnění informací o pacientech bez ohledu na hranice států přispěje ke zlepšení kvality poskytované zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacienta v rámci Společenství. Cílem tohoto doporučení Komise je zlepšit zdravotní péči a snížit počet nežádoucích příhod tím, že v případě ošetření pacienta v jiné zemi budou zpřístupněny klíčové klinické údaje obsažené v elektronických zdravotních záznamech a také údaje o indikaci léčivých přípravků. Je samozřejmé, že při takovém zpřístupnění citlivých informací bude nezbytné zajistit dodržování standardů a pravidel ochrany osobních údajů a důvěrnosti. Důvěrnost informací a bezpečnostní opatření jsou jedny z klíčových faktorů při vytváření systémů elektronických zdravotních záznamů, a to jak pro zdravotnická zařízení, tak pro samotné pacienty. Bez ověření a potvrzení důvěryhodnosti těchto systémů v praxi nebude možné vyvrátit obavy a skepsi veřejnosti, že elektronické zdravotní záznamy jsou zdrojem snadno přístupných a zneužitelných citlivých osobních informací 23. Anketa ča- 21 Více na 22 Doporučení Komise ze dne 2. července 2008 o přeshraniční interoperabilitě systémů elektronických zdravotních záznamů. K (2008) Úřední Věstník EU, L 190, Viz např. průzkum o používání elektronických zdravotních knížek IZIP mezi zdravotnickou veřejností, provedený časopisem Medical Tribune (Bezděková, I., Feik, Š.: IZIP Dobrá myšlenka, špatné provedení, shodují se lékaři. Medical Tribune, ) 20 Elektronická identifikace v projektech elektronického zdravotnictví

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz TEZE ROZVOJE ehealth V ČESKÉ REPUBLICE ABSTRAKT České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712 www.ehealthforum.cz Abstrakt, strana 2 (celkem 5) Motto:

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů,

prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů, prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů, podpora dostupnosti a kvality péče zdravotní a sociální, bezpečnost

Více

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST?

EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST? EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST? Jiří Kofránek, Jozef Kubinyi Anotace Autoři popisují návrh projektu na vytvoření evropského informačního a clearingového

Více

Nařízení eidas aneb elektronická identifikace nezná hranice

Nařízení eidas aneb elektronická identifikace nezná hranice Nařízení eidas aneb elektronická identifikace nezná hranice Mikulov, září 2014 Ing. Radek Horáček odbor egovernmentu MVČR Co znamená zkratka eidas Co znamená zkratka eidas electronic identification and

Více

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Elektronické služby VZP ČR Ing. Radek Papp vedoucí projektu Klienti VZP ČR v číslech Obsluha velkého množství klientů vyžaduje moderní a kvalitní nástroje Počet obyvatel ČR (březen 2007) 10 306 700 Počet

Více

Předpoklady a stav prací. Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha 17. 2.

Předpoklady a stav prací. Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha 17. 2. Předpoklady a stav prací Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha 17. 2. 2015 1 AGENDA Předpoklady k naplnění Národní strategie ehealth Aktuální

Více

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice Aktuální stav přípravy Národní strategie elektronického zdravotnictví v České republice 17. září 2014 Malostranský palác, Praha Konference ICT ve zdravotnictví Ing. Martin Zeman Oddělení poradců a strategií

Více

poskytovatele zdravotnických služeb Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky

poskytovatele zdravotnických služeb Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických služeb Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky Mezirezortní koordinační výbor pro podporu zavedení ehealth

Více

Průkaz pojištěnce VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Průkaz pojištěnce VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Průkaz pojištěnce VZP ČR Ing. Radek Papp vedoucí projektu Identifikace ve zdravotnictví Otázkami identifikace ve zdravotnictví se VZP ČR zabývá od svého založení V roce 1992 papírový průkaz pojištěnce

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Jak navrhnout integrační platformu pro interoperabilní EHR?

Jak navrhnout integrační platformu pro interoperabilní EHR? Jak navrhnout integrační platformu pro interoperabilní EHR? Zdravotnická dokumentace a elektronický zdravotní záznam 11. 10. 2012 Lékařský dům Daniel Krsička 1 Agenda Aktuální cíle a požadavky na elektronické

Více

e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health

e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health PharmDr. Lubomír Chudoba, 03.12.2007 1 e preskripce = nutná součást e Health e preskripce samotná : zabezpečené předepsání a výdej léku na Rp (eliminace

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ODBORNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ I ZAMĚSTNANCI DALŠÍCH ODVĚTVÍ ZÍSKALI ODPOVÍDAJÍCÍ VĚDOMOSTI, POSTOJE A DOVEDNOSTI K OCHRANĚ A ROZVOJI ZDRAVÍ

Více

IZIP Elektronická zdravotní knížka

IZIP Elektronická zdravotní knížka IZIP Elektronická zdravotní knížka Emergentní dataset v Elektronické Zdravotní Knížce - Mobilní data pro život KTTP a IZIP MUDr. Pavel Trnka, Mgr. Lukáš Bil Systém IZIP Elektronická Zdravotní Knížka Systém

Více

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část 67a Zpracováním

Více

www.galenis.cz Elektronická zdravotní dokumentace pacienta a proč Galenis?

www.galenis.cz Elektronická zdravotní dokumentace pacienta a proč Galenis? www.galenis.cz Elektronická zdravotní dokumentace pacienta a proč Galenis? Některé aspekty a otazníky kolem budování ehealth v ČR a některé odpovědi, které s budováním ehealth a elektronickou zdravotní

Více

Zdravotní registry, NZIS a konsolidace resortních dat Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky Mezirezortní koordinační výbor pro podporu zavedení ehealth v České republice Ministerstvo

Více

Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad

Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Zdravotní pojištění a poskytování zdravotní péče při cestách po EU Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Centrum mezistátních úhrad od 1.1. 2002 styčnou institucí (tzv. liaison body) pro oblast dávek

Více

Vize elektronizace českého zdravotnictví dle NTMC

Vize elektronizace českého zdravotnictví dle NTMC Vize elektronizace českého zdravotnictví dle NTMC Ing. David Kula, MBA 1. 11. 2012 Klíčové oblasti NTMC Telemedicína Využití IT v ve výuce lékařských a nelékařských oborů Elektronizace zdravotnictví Společná

Více

VIZE INFORMATIKY V PRAZE

VIZE INFORMATIKY V PRAZE VIZE INFORMATIKY V PRAZE Václav Kraus, ŘED INF MHMP 1 / 30. 4. 2009 PRAHA MĚSTO PRO ŽIVOT Město mezinárodně uznávané, ekonomicky prosperující a úspěšné. Město bezpečné a přívětivé, město sebevědomých a

Více

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth Ing. Vladimír Petrů, CSc ředitel odboru informačního systému Ing. Zdeněk Hanáček vedoucí oddělení rozvoje IS 1 Obsah 1. O Zdravotní pojišťovně ministerstva

Více

Kritéria MA21 pro města a obce

Kritéria MA21 pro města a obce Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR Jiří Barta, Tomáš Ludík Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

Digitální agenda a ČR. Jiří Průša jiri.prusa@mvcr.cz

Digitální agenda a ČR. Jiří Průša jiri.prusa@mvcr.cz Digitální agenda a ČR Jiří Průša jiri.prusa@mvcr.cz Digitální agenda - úvod Jedna z vlajkových lodí evropské strategie EU 2020 Pro členské státy doporučující charakter (Sdělení) 101 opatření často ale

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Federační politika eduid.cz

Federační politika eduid.cz Obsah Federační politika eduid.cz Verze 1.1 1. Úvod...1 2. Definice...1 3. Obecná ustanovení...3 4. Vymezení rolí a povinností subjektů zapojených do federace...3 4.1. Operátor federace...3 4.2. Poskytovatelé

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Jednotný NIS Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina. Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D.

Jednotný NIS Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina. Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D. Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D. Obsah Úvod Cíle projektu Rozsah projektu Projektové řízení základní východiska Základní organizační

Více

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 Příloha č. 2 VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 OBECNÉ DOKUMENTY Zdraví 2020 evropský rámec pro politiky pro zdraví a prosperitu (SZO,

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR R. Vyzula 12.10.2015 Právní postavení českého lékaře 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

Více

NÁRODNÍ PLÁN. ehealth je zásadním předpokladem pro udržitelnost. Motto: a rozvoj českého zdravotnictví

NÁRODNÍ PLÁN. ehealth je zásadním předpokladem pro udržitelnost. Motto: a rozvoj českého zdravotnictví NÁRODNÍ PLÁN ROZVOJE ehealth Motto: ehealth je zásadním předpokladem pro udržitelnost a rozvoj českého zdravotnictví České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha

Více

e-sens pomáhá budovat jednotný digitální trh

e-sens pomáhá budovat jednotný digitální trh e-sens Electronic Simple European Networked Services Jiří Průša; CZ.NIC, z. s. p. o. jiri.prusa@nic.cz e-sens pomáhá budovat jednotný digitální trh Digitální agenda pro Evropu Digitální agenda pro Evropu

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení

Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení Role datových schránek v elektronické komunikaci zdravotnických zařízení Ing. Svetlana Drábková konzultant pro oblast zdravotnictví email: drabkova@datasys.cz Základní fakta o společnosti DATASYS Společnost

Více

Předávání informací ve zdravotnictví

Předávání informací ve zdravotnictví Internet ve státní správě a samosprávě Předávání informací ve zdravotnictví MUDr. Tomáš Mládek Člen správní rady ČNFeH Výkonný ředitel IZIP Hradec Králové, 7. dubna 2008 Jak dochází k předávání informací

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Rozvoj digitální agendy v ČR: příležitosti a překážky Klíčová témata ICT průmyslu ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Konkurenceschopnost ČR za využití ICT VÝVOJ-VÝZKUM

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS)

SMĚRNICE RADY. ze dne 16. prosince 1991. o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) SMĚRNICE RADY ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE Na právní úpravu cookies v České republice je potřeba nahlížet ze dvou pohledů - jednak z pohledu poskytování služeb elektronických komunikací a jednak z pohledu ochrany osobních

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ing. Oldřich Vlasák Hradec Králové, 9. března 2006 Všudepřítomná Evropská unie Dopad politik EU / ES na zdravotnictví Pracovní

Více

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení E-health pohled SÚKL a reálné zapojení Martin Beneš Státní ústav pro kontrolu léčiv SÚKL a e-health Za stávajícího stavu se SÚKL na e-health podílí zejména elektronickou preskripcí ereceptem Nepřímo pak

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

Ředitel odboru archivní správy a spisové služby PhDr. Jiří ÚLOVEC v. r.

Ředitel odboru archivní správy a spisové služby PhDr. Jiří ÚLOVEC v. r. VMV čá. 65/2012 (část II) Oznámení Ministerstva vnitra, kterým se zveřejňuje vzorový provozní řád archivu oprávněného k ukládání archiválií v digitální podobě Ministerstvo vnitra zveřejňuje na základě

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně

Více

BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR

BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR PhDr. Lidmila KLEINOVÁ, CSc KONSTATOVÁNÍ Každá státní instituce zodpovědná za BOZP v každé evropské zemi si v rámci svých kompetencí a zodpovědností

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Právní ohledy využití dat o návštěvnících a zákaznících. JUDr. Pavel Pešek Legal Department Director

Právní ohledy využití dat o návštěvnících a zákaznících. JUDr. Pavel Pešek Legal Department Director Právní ohledy využití dat o návštěvnících a zákaznících JUDr. Pavel Pešek Legal Department Director 11/06/2010 Obsah Základní pojmy zákon na ochranu osobních údajů Základní pojmy zákon o některých službách

Více

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech META 2007 Praha, 8. 3. 2007 Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu ODS 1 Společné výzvy stárnutí populace delší dožití, nižší

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

Směrnice pro nakládání s osobními údaji. Městský úřad Vamberk

Směrnice pro nakládání s osobními údaji. Městský úřad Vamberk Směrnice pro nakládání s osobními údaji Městský úřad Vamberk Copyright Pro IT, a. s., 2010 Obsah 1. Úvodní ustanovení... 3 2. Citlivé údaje... 4 3. Pověřené osoby... 5 4. Bezpečnost informací... 6 4.1.

Více

Možnosti využití programů a fondů EU pro rozvoj informační společnosti

Možnosti využití programů a fondů EU pro rozvoj informační společnosti Možnosti využití programů a fondů EU pro rozvoj informační společnosti Praha, 21.1. 2004 Východiska Lisabonský proces eeurope+ 2003 eeurope 2005 Státní informační a komunikační politika ČR eeurope+ 2003

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 21. 6. 2013 2013/0081(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu

Více

Návrh osnovy nové Vyhlášky o vedení zdravotnické dokumentace zaměřené na elektronickou formu

Návrh osnovy nové Vyhlášky o vedení zdravotnické dokumentace zaměřené na elektronickou formu Návrh osnovy nové Vyhlášky o vedení zdravotnické dokumentace zaměřené na elektronickou formu MUDr. Pavel Kubů Ing. Jiří Čížek Kulatý stůl ČNFeH a ICT Unie, 7.3. 2012, Praha Legislativní záměr vyhlášky

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2008/0140(CNS) 19. 12. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 Návrh stanoviska Amalia Sartori (PE415.287v01-00) Provádění

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Jak může probíhat vedení čistě elektronické zdravotní dokumentace v NIS

Jak může probíhat vedení čistě elektronické zdravotní dokumentace v NIS Jak může probíhat vedení čistě elektronické zdravotní dokumentace v NIS Ing. Petr Jelínek, STAPRO s.r.o. s využitím podkladů M. Novotného, P. Grodzického, J. Horáka a dalších Cíl řešení elektronické zdravotní

Více

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius)

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) SPOLEČNÁ AKCE ze dne 28. října 1996 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) (96/636/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr)

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Interinstitucionální spis: 2013/0025 (COD) 7768/15 ADD 1 REV 1 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 2. prosince 2003. o screeningu rakoviny (2003/878/ES)

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 2. prosince 2003. o screeningu rakoviny (2003/878/ES) DOPORUČENÍ RADY ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny (2003/878/ES) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na čl. 152 odst. 4 druhý pododstavec této

Více

Výbor pro právní záležitosti NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro právní záležitosti NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 30. 11. 2009 2008/0238(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Více

Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví. Jan Dienstbier, Radek Fiala

Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví. Jan Dienstbier, Radek Fiala Telefónica O2, a.s. Řešení pro zdravotnictví Jan Dienstbier, Radek Fiala Konference ISSS 2008, Hradec Králové, 7.-8. dubna 2008 Agenda 1. Úvod 2. Co nabízíme 3. Představení vybraných aplikací 4. Přínosy

Více

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 Role knihoven v konceptu ehealth Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 ehealth Informační ekonomie ecommerce ehealth Telemedicína Telehealth Zdravotní informace ehealth ehealth Informační technologie Telekomun.

Více

INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti

INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti Obsah: 1) Adresa společnosti 2) Historie firmy 3) Rozsah systému kvality 4) Systém managementu kvality 5) Povinnosti

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9. přednáška Normy ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001 Doc.

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období. Návrh. poslanců Tomáše Kvapila, Vladimíra Říhy, Radko Martínka a dalších

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období. Návrh. poslanců Tomáše Kvapila, Vladimíra Říhy, Radko Martínka a dalších PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období 419 Návrh poslanců Tomáše Kvapila, Vladimíra Říhy, Radko Martínka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb.,

Více

Kronika projektu OPPA

Kronika projektu OPPA Kronika projektu OPPA Základní informace o projektu Název Projektu: společnostech Casablanca Registrační číslo projektu: V rámci programu: Operační program Praha Adaptabilita Prioritní osa: 1 - Podpora

Více

Využití mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat

Využití mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat í mobilní technologie O2 pro dohledové systémy a sběr medicínských dat Ing. Petr Slaba, Telefónica O2 Business Solutions Ing. Radek Fiala, CleverTech 2 Jak O2 chápe fenomén ehealth Hlavní oblasti ehealth

Více

Zhodnocení průběžného plnění Informační strategie hl. m. Prahy do roku 2010 (Cesta k e-praze) Duben 2009

Zhodnocení průběžného plnění Informační strategie hl. m. Prahy do roku 2010 (Cesta k e-praze) Duben 2009 Zhodnocení průběžného plnění Informační strategie hl. m. Prahy do roku 2010 (Cesta k e-praze) Duben 2009 Agenda 1 2 3 4 5 6 7 8 Manažerské shrnutí Strategické podněty Plnění programů a projektů Financování

Více

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.3.2012 COM(2012) 90 final 2012/0040 (COD) C7-0061/12 Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterou se mění směrnice Rady 92/65/EHS, pokud jde o veterinární předpisy

Více

Informace. v ceně života

Informace. v ceně života Informace STAPRO s.r.o. Pernštýnské nám. 51 530 02 Pardubice v ceně života www.stapro.cz STAPRO s. r. o. Významný dodavatel a poskytovatel: - informačních systémů - zdravotnické techniky - služeb v oblasti

Více

Registry ve zdravotnictví

Registry ve zdravotnictví Registry ve zdravotnictví Jiří Kofránek Laboratoř biokybernetiky ÚPF Univerzita Karlova v Praze -1. lékařská fakulta Registry globálně přístupné databáze Informace Pravidla a informace ZP ZP ZP ZP občané

Více

2. Konference o.s. Lékaři pro reformu. Standardizace odborné zdravotní péče v České republice. Dnešní stav v oblasti standardizace

2. Konference o.s. Lékaři pro reformu. Standardizace odborné zdravotní péče v České republice. Dnešní stav v oblasti standardizace 2. Konference o.s. Lékaři pro reformu Standardizace odborné v České republice Mgr. Petr Panýr Brno, Kongresové centrum v areálu Výstaviště 25.4.2009 Dnešní stav v oblasti standardizace Existence množství

Více

Evropské ceny za správnou praxi

Evropské ceny za správnou praxi Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu. Zdravé pracoviště Partnerství při prevenci rizik www.healthy-workplaces.eu VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NOMINACÍ Evropské

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 10-19

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 10-19 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 28. 1. 2010 2009/0009(CNS) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 10-19 Návrh zprávy David Casa (PE430.975v01-00) k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES

Více

Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění

Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění MINIMÁLNÍ OBSAH SAMOSTATNÝCH ČÁSTÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE 1. INFORMACE ZE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE VEDENÉ LÉKAŘEM

Více

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29 PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29 00327/11/CS WP 180 Stanovisko č. 9/2011 k revidovanému návrhu odvětví na rámec pro posuzování dopadů aplikací RFID na soukromí a ochranu údajů

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více