Téma 1 - Informace v ekonomickém řízení a účetnictví

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Téma 1 - Informace v ekonomickém řízení a účetnictví"

Transkript

1 Tématický blok č. 1 Téma 1 - Informace v ekonomickém řízení a účetnictví Obsah tématu Informace a řízení 1.2. Zdroje ekonomických informací a účetnictví 1.3. Nástin vývoje účetnictví Studijní cíle V této úvodní části výkladu základů účetnictví byste si měli uvědomit podstatu a význam informací v řízení jako specifické činnosti, která je využívá jako svůj základní nástroj. Dále byste měli pochopit, že existují různé druhy informací podle toho, jakou stránku skutečnosti popisují, že i o ekonomických procesech poskytují informace různé postupy a obory informací, z nichž účetnictví je jedním z nich. Na rozdíl od nich má určité vlastnosti, které jej staví do role nejvýznamnějšího zdroje ekonomických informací. Doba potřebná ke studiu Jde vpodstatě o promyšlení a osvojení několika základních poznatků a souvislostí, které však vyžaduje zapojení i dříve získaných vědomostí (o hospodářských dějinách, o řízení jako specifické činnosti, o zpracování dat aj.), a proto doba studia včetně odpovědí na kontrolní otázky může být 1,0 1,5 hod. Pojmy k zapamatování Základními pojmy, jejichž obsah byste si měli odnést pro další studium, jsou: informace, ekonomické informace, zdroje ekonomických informací: kalkulace, podniková statistika, rozpočetnictví, operativní evidence, účetnictví, Úvod V této úvodní části prvního tematického bloku se seznámíte s účetnictvím jako jedním ze zdrojů informací pro ekonomické řízení a spolu s tím i se základní charakteristikou ostatních. Jakoukoli studovanou problematiku umožní vždy lépe pochopit poznatky o tom, jakým vývojem dosud procházela - proto je součástí této části i stručný exkurs do historie účetnictví a seznámení se základními etapami vývoje tohoto způsobu záznamu ekonomických procesů. Výkladová část 1.1. Informace a řízení Lidské konání vždy záviselo na poznání, na poznání okolí živého i neživého, reálných skutečností i abstrahovaných zákonitostí, tedy - v obecném, moderním vyjádření na informacích.

2 Řízení bývá v nejobecnější úrovni vymezováno jako cílevědomé usměrňování řízeného objektu řídícím subjektem k dosažení předem stanoveného cíle. Cílevědomost je charakteristickou vlastností jakéhokoli lidského konání: člověk na rozdíl od jiných tvorů si před zahájením své činnosti předem stanoví a představí konečnou podobu, k níž má zamýšlenou činností dospět. I stanovení cíle, konečné podoby výsledku činnosti, závisí na dosaženém poznání, na informacích a má na druhé straně podobu informace. Řídící subjekt potřebuje informace před zahájením činnosti o výchozích podmínkách a stavu řízeného objektu - i v jejím průběhu činnosti o průběžných změnách v řízeném subjektu a o míře shody se stavem cílovým po jejím ukončení. Proces řízení lze z jiného pohledu charakterizovat jako nepřetržitou řadu rozhodovacích situací, v nichž na základě porovnání údajů o současném stavu a jejich souladu se stavem cílovým se rozhoduje o způsobech, které by zajistily jejich co největší soulad. I z tohoto pohledu je zřejmé, že informace je - jak bývá charakterizována - základní nástroj, který tuto činnost, tj. řízení, umožňuje a uskutečňuje. Kvalita prováděných rozhodnutí a výsledný soulad cílového a skutečně dosaženého stavu závisí jak na množství a kvalitě informací (na jejich shodě s reálnou skutečností), tak na kvalitě samotných rozhodovacích procesů (na zapojení a shrnutí všech informací pro rozhodnutí potřebných), vycházející ze znalostí a zkušeností rozhodujícího subjektu (které lze považovat také za informace) a v neposlední řadě pak na kvalitě informací o výsledku rozhodnutí a konečné podobě výsledku činnosti. V této souvislosti zmiňuje prof. Kovanicová 1) jednu skutečnost, která může být uváděna jako argument proti těmto tvrzením o významu informací v řízení. Totiž, že i dobrá rozhodnutí mohou být prováděna za neúčasti informací: pro rozhodnutí o přijetí obchodu si hodíme korunou, padne-li orel, obchod uzavřeme, padne-li panna, obchod neuzavřeme. Je zřejmé, že rozhodnutí bude správné s 50 % pravděpodobností. Kdybychom takto rozhodovali o všech obchodech, v dlouhé řadě pokusů by se počet správných a špatných rozhodnutí vyrovnával. Problém je však v tom, že tuto dlouhou řadu pokusů učinit nemůžeme, resp. při každém dalším pokusu nebudeme rozhodovat ve zcela shodné rozhodovací situaci. Takovýto způsob rozhodování tak není v reálném prostředí (je-li rozhodovací proces součástí cílevědomého procesu a jde-li o dosažení výsledku) z řady příčin realizovatelný. Při úvahách o informacích a jejich místu v procesu řízení je třeba upřesnit dva často zaměňované pojmy a jejich obsah. Jde o pojem data (v jednotném čísle údaj ) a informace. Ne každý 1)Kovanicová, D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví, I. díl Jak porozumět účetním výkazům EU, IAS, US GAAP, ČR, Praha Polygon 2006, s. 2

3 údaj o objektivní skutečnosti je totiž informací. Data obsahují informaci, jejíž odhalení záleží na konkrétních podmínkách a je mnohdy záležitostí velmi obtížnou, podmíněnou celou řadou faktorů. Např. údaj o tom, že v Paříži je teplota 35 C se stane informací až v okamžiku, kdy se chystáme na cestu do Paříže a rozhodujeme o svém vybavení. Nebo složitější situace: máme k dispozici údaj o včerejším poklesu tržní ceny akcií o 3%. Toto však není informací o zhoršení situace v této společnosti, protože zároveň víme, že kurs téže akcie během dne kolísal nahoru i dolů o 5%. Jednotlivá dílčí data je třeba zpracovat, vyhodnotit, odhalit informační potenciál, který skrývají. 2) To v plném rozsahu platí i o informacích, které poskytuje účetnictví. V celé řadě případů se jedná o účetní data, jejichž informační potenciál je třeba teprve odhalit. Podmínkou k tomu je kromě jiného dobrá znalost účetní metody a dalších souvisejících skutečností. Rozhodování je tedy nutné opírat o informace, a to co nejkvalitnější, nejúplněji vypovídající o těch podmínkách, které jsou pro rozhodnutí důležité. To platí o rozhodovacím procesu v obecném pojetí jako součásti specifické činnosti řízení, tak i o jeho konkrétní podobě, o řízení ekonomických procesů, a to na všech úrovních subjektů, které toto řízení realizují, tj. na úrovni domácností, podniků, národních ekonomik i globální ekonomiky. Hlavním zdrojem údajů, resp. informací o ekonomických procesech na úrovni podniku jako základní jednotce, v níž jsou tyto procesy organizovány a řízeny, se stalo účetnictví, které tuto svou roli v procesu historického vývoje uhájilo, resp. upevnilo. Informace, které poskytuje účetnictví, jsou jak potvrzuje vývoj ekonomických procesů a jejich řízení až po současnou éru globalizace nezastupitelné, nenahraditelné. Podvojné účetnictví nesporně patří k vrcholným výtvorům tisíciletého vývoje lidské společnosti. říká v charakteristice nového vydání své knihy prof. Kovanicová 3). Vývoj počítačů, vývoj matematických a statistických metod, vývoj metod modelování ekonomických procesů za podpory nejvýkonnějších počítačových systémů a informace, které přináší, není schopen nahradit systém účetnictví a účetních dat jím poskytovaných. A to i přes to, že právě vývoj ekonomických procesů a potřeb jejich řízení, vývoj metod získávání informací i technických prostředků pro jejich zpracování stále více odhaluje některé slabé stránky a hranice možností účetnictví jako specifického systému získávání informací. 2 )Kovanicová, D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví, I. díl Jak porozumět účetním výkazům EU, IAS, US GAAP, ČR, Praha Polygon 2006, ISBN , s. 3 3) Kovanicová D., Abeceda účetních znalostí pro každého, XVI. aktualizované vydání, Praha Polygon 2006,

4 Rozšiřující text Podrobnější seznámení s pojetím informací jako nástroje řízení najdete v práci D. Kovanicové a P. Kovanice,.: Poklady skryté v účetnictví, I. díl Jak porozumět účetním výkazům EU, IAS, US GAAP, ČR. Praha : Polygon 2006, ISBN , s. 6 Shrnutí Informace je sdělení o skutečnostech objektivního i subjektivního světa, které má význam pro příjemce a jeho činnost, a to jak ve fázi poznávací, tak ve fázi rozhodovací, dispoziční. Informace je základním nástrojem řízení. Údaje (data) se mění na informace právě vztahem ke konkrétnímu procesu řízení. Řízené objekty mohou být popsány údaji různého druhu - řízení ekonomických procesů využívá především data o ekonomické stránce, významné však mohou být i údaje o dalších stránkách řízených procesů. Kontrolní otázky a úkoly Po prostudování textu se pokuste zodpovědět na tyto otázky: 1) Význam informací při rozhodování se pokuste dokumentovat situacemi z běžného života: Jaké informace potřebujete např. a) při denním odchodu do zaměstnání, b) při koupi mobilního telefonu, c) pro uskutečnění nedělního výletu? 2) Rozhodněte, kdy a za jakých podmínek se dále uvedená data stanou informacemi: a) údaj o zvýšení tržní ceny akcií b) údaj o výši úrokové sazby z hypotečních úvěrů c) skutečnost, že akciová společnost dosáhla za minulý rok zisku 3) Jaké informace mohou popisovat procesy v podniku? Výkladová část 1.2. Zdroje ekonomických informací a účetnictví Základní organizační jednotkou, v níž probíhají ekonomické procesy a v níž jsou i cíleně usměrňovány (řízeny), je již po dlouhá staletí podnik ve svých různých vývojových formách (počínaje obchodem středověkého kupce či manufakturou až po nadnárodní společnost současné doby) 4. Tato základní jednotka je vždy součástí širšího ekonomického prostředí, regionálního, národního či celosvětového. Vnitřní i vnější prostředí podniku na sebe vzájemně působí a při řízení procesů v podniku je nutné racionálně a fundovaně využívat a propojovat informace z obou oblastí. 4 Synek M. a kol., Manažerská ekonomika, Praha Grada Publishing 2000, ISBN

5 Informace o systému ekonomických procesů probíhajících uvnitř této základní jednotky, tj. v podniku, poskytuje především účetnictví. Dříve než se budeme věnovat účetnictví a jeho metodě, kterou používá pro tvorbu informací o ekonomických procesech, je třeba zmínit i jiné metody, které také poskytují informace o ekonomických procesech v podniku, které ve srovnání s účetnictvím používají k jejich získávání jiné metody. Jde o tzv. obory ekonomických informací, k nimž patří: Podniková statistika zpracovává hromadně se vyskytující data (jejichž zdrojem je velmi často účetnictví), a to data vždy o určitém dílčím prvku celistvého ekonomického procesu v podniku (např. o zásobách a jejich vývoji, o průměrné měsíční výši tržeb, apod. ). Ekonomické informace získává metodami, které používá pro zpracování i jiných hromadných dat, jako např. aritmetický průměr, směrodatná odchylka, indexy bazické a řetězové, metody analýzy vývoje veličin v čase (časových řad) a další. Je vedena zpravidla také soustavně, ale typické je i jednorázové statistické zjišťování pro specificky vymezený účel. Kalkulace jejím základním úkolem je určení objemu vynaložených prostředků (nákladů) na jednu jednotku výkonu (kus, kg, m, 100 kg). Tento vztažný prvek (kalkulační jednice) může být vymezen různě : výkon může být stanoven ve formě jedné jednotky výkonu (1 ks výrobku, jedna hodina poskytnuté služby) či jeho násobek nebo pouze jeho dílčí část, dílčí proces či činnost. Může to však být i organizační složka jako dílčí část organizační struktury, či jedna divize či připravovaný projekt apod. Hlavním úkolem je zajistit co nejpřesnější údaje spojené s touto jednotkou. Systematičnost získávání těchto informací je zpravidla dána periodicitou a potřebou sestavování kalkulací pro řízení procesů uvnitř podniku a je závislá na konkrétních podmínkách činnosti podniku. Rozpočetnictví poskytuje informace o budoucím průběhu ekonomických procesů zpravidla pro různé podmínky (různé využití výrobní kapacity, různý objem prodeje), které mohou nastat v nadcházejícím období. Zaměřuje se především na náklady a výnosy a vytváření rozpočtů jednotlivých dílčích organizačních útvarů, popř. i podniku jako celku. Používá při tom některé metody, používané statistikou (analýza časových řad), ale také kalkulací, řada metod je zcela specifických (analýza nákladů podle závislosti na objemu produkce a z nich odvozených propočtů). I zde je systematika získávání těchto informací dána periodicitou jejich potřeby, zpravidla pro interní účely. Operativní evidence - bývá také uváděna jako samostatný obor poskytující ekonomické informace. Jde o bezprostřední evidenci ekonomických procesů v místě a čase jejich průběhu. Procesy jsou zobrazovány obvykle jak v peněžním, tak naturálním vyjádření

6 v okamžiku, kdy je realizován jejich dílčí prvek (např. výdej materiálu ze skladu, přijetí úhrady v hotovosti apod.). Z toho vyplývá i relativně nejvyšší míra systematičnosti zjišťování informací, tj. průběžně (podobně jako vedení účetnictví, s nímž je operativní evidence zpravidla úzce propojena). Pro zpracování jsou používány elementární matematické postupy (např. konečný stav zásob je rozdílem mezi počátečním stavem navýšeným o uskutečněné nákupy a objemem výdeje do výroby). Každý z těchto oborů poskytujících informace o ekonomických procesech v podniku je charakteristický tím, že : a) používá samostatný, relativně uzavřený soubor metod, kterými informace získává a kterými se odlišuje od ostatních (typickým příkladem je statistika), b) informace jsou zjišťovány a používány pro specifický, relativně samostatný účel, c) poskytuje informace vždy pouze o dílčí části ekonomického procesu v podniku, tedy i bez zachycení vzájemných vazeb mezi jednotlivými částmi. Pro účetnictví je charakteristické, že zachycuje ekonomický proces v podniku v komplexu všech jeho dílčích částí a v jejich vzájemné provázanosti. Obsahem ekonomických procesů je využívání konkrétních prostředků v konkrétní činnosti, která vede ke konkrétním výkonům. Účetnictví zachycuje prostředky, které jsou k činnosti podniku využívány a jejichž součinností je dosahováno požadovaných výkonů, sleduje jejich stav k určitému datu a jejich průběžné změny, zjišťuje výsledek celého procesu, a to za vymezené časové období. Údaje poskytuje po ukončení tohoto období ve specifických, jednotně upravených přehledech v účetních výkazech (podrobněji viz další výklad). Účetní soustavy Systematická, vzájemně provázaná evidence procesů v podniku je na základě metody používané pro zpracování informací, označováno jako účetnictví podvojné, z hlediska cíle, resp. účelu, k němuž účetní data jsou využívány (zobrazení finanční situace), je označováno jako účetnictví finanční. a) Účetnictví podvojné a jednoduché Jinou formou systematické, nikoli však komplexní a vnitřně provázané evidence ekonomických procesů bylo účetnictví jednoduché. Evidovalo pouze příjmy a výdaje peněžních prostředků, tedy pohyb pouze jediné formy majetku, jediným záznamem. Pohyb majetku v jiných formách, např. zásob materiálu, strojů, nebyl

7 sledován, resp. výběrově, bez vzájemných vazeb. V r byl tento způsob evidence ekonomických procesů vyloučen z oblasti účetnictví (nejde o účetní evidenci) a označen jako daňová evidence - podle účelu, k němuž především slouží tj. stanovení daňové povinnosti. b) Účetnictví finanční a manažerské (vnitropodnikové) Pro účetnictví označované jako finanční účetnictví je charakteristické, že eviduje procesy probíhající v podniku jako celku a údaje o nich sděluje v účetních výkazech za podnik jako celek. Nezachycuje tedy např. objem spotřebovaného materiálu v jednotlivých dílnách, popř. na jednotlivé výrobky, ale celkový objem spotřebovaného materiálu v podniku. Informace, které poskytuje, využívá pro své rozhodování především vrcholový management podniku a ty subjekty, které posuzují podnik, jeho úspěšnost a finanční situaci. Takovými subjekty jsou především banky, potenciální vlastníci (investoři), akcionáři jako stávající vlastníci, státní orgány, orgány působící na kapitálových trzích. Finanční účetnictví je vzhledem ke svému určení a požadavku srovnatelnosti dat regulováno. V ČR je účetnictví regulováno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, na který navazují Vyhlášky, které jsou dále konkretizovány Českými účetními standardy. Pro potřeby především bezprostředního řízení ekonomických procesů je však třeba podrobnějších informací - o jejich průběhu v nižších organizačních útvarech, tj. v závodech, provozech, dílnách. Zobrazováním ekonomických procesů na těchto úrovních se zabývá jiné účetnictví, účetnictví manažerské. Pro něj je charakteristické to, že je vždy úzce spojeno s technologickou stránkou ekonomických procesů a s konkrétní vnitřní organizační strukturou podniku. Specifika těchto procesů i organizační struktury v každém podniku včetně specifických potřeb vnitropodnikového řízení jsou příčinou toho, že toto účetnictví není centrálně regulováno a je interní záležitostí každého podniku. Informace, které poskytuje manažerské účetnictví, jsou podrobnější, je v nich zpravidla využíváno i jiné než peněžní vyjádření, obvyklé je úzké sepětí s ostatními nástroji řízení (nástroje hmotné zainteresovanosti, plánování aj.) a dalšími obory informací (kalkulace, rozpočetnictví). Na rozdíl od finančního účetnictví nejsou informace manažerského účetnictví veřejně dostupné. Pozn.: Označení tohoto účetnictví se vyvíjelo a dodnes není ustáleno používají se různá označení: nákladové účetnictví, provozní účetnictví, vnitropodnikové účetnictví, manažerské účetnictví (v poslední době). V každém z těchto označení se odráží trochu jiný účel, k němuž sloužily poskytované informace: pro řízení a

8 optimalizaci nákladů (nákladové účetnictví), pro řízení procesů ve vnitropodnikových útvarech s využitím hmotné zainteresovanosti (vnitropodnikové účetnictví) nebo pro rozhodování o celkové strategii podniku promítané do operativního řízení včetně zajišťování pružné reakce na změny podmínek (manažerské účetnictví). Tato různá označení postihují podstatě jednotlivá vývojová stadia tohoto účetnictví, v nichž se odráží postupný vývoj informačních potřeb řízení podnikových procesů. 5) Peněžní vyjádření účetních informací Pro účetnictví je charakteristické to, že zachycuje ekonomické procesy v podniku v peněžním vyjádření. Tzn., že všechny různé formy prostředků (zásoby, stroje, budovy, dopravní prostředky), které podnik využívá ke své činnosti, musí být převedeny na peněžní jednotky. Výhodou peněžního vyjádření je, že kvalitativně (naturálně věcně) odlišné prostředky mohou být sumarizovány a vyjadřován jejich celkový objem i objem jednotlivých dílčích složek, který pak může být např. porovnáván se strukturou a objemem prostředků v jiném podniku, v jiném čase, v jiném místě. To je nepochybně velmi pozitivní a vytváří to i základní, pozitivní rys účetních dat. Převod naturálně věcné podoby na peněžní vyjádření zajišťováno prostřednictví cen. Ceny se však v tržní ekonomice mění, což přináší do účetního záznamu řadu problémů: vyjádření hodnoty používaných prostředků v původních cenách nevypovídá o jejich hodnotě v dalších obdobích pravdivě. Mění se i kupní síla samotné peněžní jednotky, což také znehodnocuje účetní data a omezuje jejich srovnatelnost v čase. To jsou problémy, které peněžní vyjádření ekonomických procesů ssebou přináší a které mohou do určité míry znehodnocují účetní data. Naléhavost této problematiky roste s rostoucí dynamikou ekonomických procesů, k níž dochází v rámci globalizace světové ekonomiky. S peněžní formou zobrazování v účetnictví je spojen i další problém. Tím je skutečnost, že účetnictví je schopno zaznamenat pouze a jenom ty jevy, které na peněžní vyjádření je možno převést, tj. ocenit. Na druhé straně není schopno zaznamenávat ty jevy, které na peněžní vyjádření převést nelze (byť jsou nedílnou součástí ekonomických procesů a někdy významně ovlivňují jejich úroveň a výsledky (např. kvalifikační či věková úroveň pracovníků, technická úroveň zařízení, jeho kapacita, dlouhodobé smlouvy s odběrateli apod.). Pozn.: Z rozlišení vnitřního a vnějšího prostředí, v němž probíhají ekonomické procesy v podniku, vyplývá dále to, že pro řízení těchto 5 Král, B., Manažerské účetnictví, Praha, Grada Publishing 2003

9 procesů jsou nezbytné informace nejen o vnitřním prostředí, které poskytují výše zmíněné obory či zdroje ekonomických informací, ale také informace o vnějším prostředí, v němž podnik působí. Zdroje informací o vnějším širším ekonomickém prostředí nejsou tak systemizované a organizované jako je tomu na úrovni podnikové a vnitropodnikové. Prof. Kovanicová řadí v tomto pohledu mezi zdroje ekonomických informací např. předpovědi externích finančních analytiků a podnikového managementu, burzovní zpravodajství, zprávy o vývoji národní ekonomiky, měnových relací a úrokových sazeb, v informačních médiích, oficiální ekonomickou statistiku, firemní statistiku poptávky, odbytu, ale i např. zprávy a komentáře manažerů konkurenčních podniků v různých médiích, osobní kontakty, nezávislá hodnocení a prognózy aj. 6 Kontrolní otázky a úkoly Kontrolní otázky : 1. V čem se liší finanční a manažerské účetnictví? Co bylo zřejmě důvodem jejich vzájemného oddělení? 2. Kdo využívá informace finančního a kdo informace manažerského účetnictví? 3. V čem byla odlišnost jednoduchého a podvojného účetnictví? 4. Co je charakteristické pro jednotlivé obory ekonomických informací, v čem se odlišují? 5. Určete, který z oborů ekonomických informací poskytl následující informace: a) výše přijatých bankovních úvěrů je k ,-, b) průměrný měsíční odbyt výrobků činil (v tis. Kč) 2 560,-, c) spotřeba energie ve středisku Údržba se pro I. čtvrtletí předpokládá ve výši ,- Kč, d) mzdy zaměstnanců podniku byly v lednu zúčtovány ve výši ,- Kč, e) výroba jedné skříně vyžaduje vynaložení prostředků ve výši 6 560,- Kč, ubytování jedné osoby na jednu noc stojí 400,- Kč, e) z běžného účtu byla uhrazena faktura za nakoupené zařízení ve výši ,- Kč, f) odběratelé mají za odebrané zboží zaplatit ,-, g) ve středisku byly překročeny předpokládané náklady o ,- h) pan Nový odpracoval v lednu 156 hodin, i/ středisko Elektrárna zúčtovala své dodávky energie středisku Výroba v hodnotě ,-, j) ve skladu 01 je u materiálu č vlněné látky vykazována zásoba 1200 m v celkové hodnotě ,-, k) náklady na výrobu jedné KWh činí 5,60 Kč. 6. Jaké důsledky přináší nutnost zachycovat ekonomické procesy 6 Kovanicová, D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví, I. díl Jak porozumět účetním výkazům EU, IAS, US GAAP, ČR, Praha Polygon 2006, ISBN , s. 6

10 v účetnictví v peněžních jednotkách? Výkladová část 1.3. Nástin vývoje účetnictví Historie účetnictví jako způsobu zaznamenávání hospodářských procesů sahá až do starověku. Již ve starých civilizacích byla prováděna evidence majetku a výsledků hospodaření. První záznamy hospodářské činnosti byly prováděny již v Egyptské či Babylónské říši (vzhledem k malé odolnosti papyrových svitků, na kterých byly prováděny, se však nedochovaly). Také v antickém Řecku a ve starověkém Římě byly vedeny soustavné záznamy hospodaření jednotlivých celků chrámů, státních úřadů, císařského dvora i jednotlivých patricijských rodin, a to relativně velmi promyšlené a organizované. Údaje byly podkladem nejen pro výběr daní, ale např. i pro vyměření povinnosti hmotné podpory vojska. S rozpadem Římské říše dochází v prvních stoletích našeho letopočtu i ve vedení záznamů o hospodářské činnosti k úpadku, vedení soustavných hospodářských (účetních) záznamů, které v době římské dosáhlo značné dokonalosti, téměř zaniká stejně jako znalosti jeho postupů a pravidel. To je vysvětlováno především poklesem všeobecné gramotnosti (znalosti písma a počítání) v souvislosti se všeobecnou neuspořádaností společnosti a hospodářského života té doby. Tento úpadek lze pro Evropu časově vymezit téměř jedním tisíciletím. Znalost a praktické vedení hospodářských záznamů se však udržovalo a dále zdokonalovalo v jiné části středomoří, v Arabské oblasti. Arabové uchovávali a využívali matematické znalosti pocházející od Euklida, od Indů převzali desetinnou číselnou soustavu (devět číslic, kterou doplnili znakem pro nulu). Rozvinuli výrobu papíru a do všech úřadů zaváděli povinnost listinných záznamů na papíru. V těchto podmínkách byly vedeny i soustavné hospodářské záznamy, jejichž pravidla a postupy vycházely z římského období a byly dále rozvíjeny. Od nich se pak tyto poznatky a dovednosti po několika staletích vrátily do Evropy v souvislosti s arabskými výboji na Pyrenejský poloostrov (ze španělské Kastilie jsou např. doložena první ustanovení o povinném vedení účetních záznamů pro bankéře a obchodníky pocházející z 12. století). Právě v této středomořské oblasti, tj. na území dnešního Španělska a Francie i v Itálii, ještě před koncem prvního tisíciletí se vývoj společnosti, politické a ekonomické poměry přinášely a zvyšovaly potřebu systematických záznamů hospodářských i jiných skutečností. Zprvu šlo o vnitřně nepropojené, nesystematické zápisy jednotlivých obchodních případů, především tam, kde byl požadován nebo poskytován úvěr. Potřeba soustavnějších a podrobnějších záznamů byla vyvolána až s dalším rozvojem obchodu ve 13 a 14. stol., který byl podnětem k rozvoji peněžnictví a bankovnictví. Peníze již nebyly tezaurovány doma, ale stávaly se prostřednictvím účelného vynaložení, např. uložením u bankéřů, nástrojem

11 dosahování zisku. Takové transakce však vyžadovaly věrohodné, srozumitelné a úředně ověřitelné zápisy o pohybu a přínosu každé mince. K tomu účelu byly využívány různé způsoby a metody. Záznamy římského bankéře ve spojení s arabskými a židovskými kupci, jihofrancouzskými mlynáři a pěstiteli vína, španělskými zemědělci a s jejich různorodými zvyklostmi ve smlouvách, zápisech, způsobech obchodování a počítání se pozvolna měnilo v ucelený systém zachycení majetku, jeho stavu a změn, dosažených ztrát a zisků, tj. účetní metody. Tento proces je časově charakterizován obdobím mezi 11. až 15. stoletím našeho letopočtu. V obecném pohledu je možné charakterizovat tento vývoj jako reakci na rostoucí potřebu informací právě v tomto období rychle se rozvíjejícího obchodu a směny. Zakladatelem novodobé podoby podvojného účetnictví jako formy záznamu ekonomických procesů je italský mnich Luca Pacioli. Působil jako profesor matematiky na univerzitě v Perugii a později Milánu, byl přítelem Leonarda da Vinci a papeže Julia II. Ve své době velmi významná a známá osobnost - po určitý čas v Římě veřejně přednášel matematiku. Ve své práci Summa de arithmetica, geometria, proportii et proporcionalita, v části Tractatus XI. particularis de computis et scripturis (rozprava o účtech a písemnostech), shrnul v té době používaná pravidla a hlavní zásady vedení hospodářských záznamů, tak jak se s nimi seznámil od různých obchodníků a úředníků, a dále je rozpracoval a zdokonalil. Ve svém souhrnu představují tato pravidla a zásady základní principy podvojného záznamu hospodářských jevů, které se později rozvíjí pod označením podvojné účetnictví (i když i tento název se objevuje až v pozdější době). Tato práce byla vydána v r v Benátkách, v prvé části shrnovala současné poznatky aritmetiky, algebry a geometrie a v uvedeném traktátu č. XI obsahovala poznatky o obchodním účetnictví a způsobu a pravidlech jeho vedení včetně dalších poznatků o tehdejším hospodářském životě ( o společnostech, o směnkách, o pronájmech apod.). Zatímco část práce, věnovaná aritmetice a geometrii, upadla po jeho smrti na dlouhou dobu v zapomnění, traktát o účetnictví se stal zdrojem vědomostí pro praktické vedení účetních záznamů obchodníků po dlouhou dobu. Dalšími autory byl postupně dál doplňován a rozvíjen, a i když se jméno jeho původního autora postupně vytrácelo, stal se důležitou součástí hospodářského života a jeho dalšího vývoje. Hlavní funkci účetnictví v této době lze spatřovat především v poskytování údajů o majetku a jeho objemu a dosažených výsledcích jednak pro výkon vlastní obchodní činnosti a pro ochranu majetku, jednak pro stanovení různých povinností vůči státním institucím (daňové povinnosti). Důležitým se stává také využití těchto údajů pro doložení spolehlivosti a solventnosti jako obchodního partnera, popř. příjemce úvěru. Rostl také význam údajů o pohledávkách a dluzích, resp. jejich evidence, což bylo vyvoláno

12 rozšiřováním obchodních vztahů. Soustava podvojných zápisů na účtech byla postupně doplňována dalšími prvky, které byly vyvolány změnami v ekonomických procesech. Tak např. v 16. století se objevují zejména v bankovních domech specifické záznamy pro určité typy operací, v 17. století se ve Francii objevuje povinnost periodicky sestavovat výkazy o finanční situaci (požadavek výročních bilancí z r sestavovaných v dvouletých intervalech). V Itálii vzniká v první polovině 17. století první ucelená teorie účtů spojená se jménem Lodovica Floriho. Se založením první akciové společnosti (holandská Východoindická společnost) je řešena problematika účetního zachycení kapitálových vkladů. V tomtéž období se v elementární podobě se začíná rozvíjet nákladové účetnictví. V 19. století se rozvíjí pravidla pro záznam neoběžného majetku, řeší se první otázky jak oceňovat majetek a vznikají návrhy různých účetních forem, řešících otázky praktického vedení účetních záznamů v podmínkách narůstajícího objemu operací, které bylo nutné zaznamenávat.7) Lze tedy zobecnit, že rozvoj účetnictví souvisel s rozvojem hospodářských procesů, který byl spojen s postupným vytvářením národních ekonomických systémů, s rozvojem směnných vztahů, s rozvojem peněz a jejich funkcí v národních ekonomikách, s rozvojem daňových systémů. Tak, jak rostla složitost evidovaných procesů, zdokonaloval se i účetní systém. Úlohu účetnictví v těchto souvislostech však nelze vidět pouze v pasivním zobrazování stále složitějšího ekonomického procesu a v pasivním přizpůsobování se požadavku jeho pravdivého a úplného zachycení. Tím, že zachycovalo ekonomické procesy a tím jak je zachycovalo a měřilo jejich výsledek, umožňovalo posuzovat jejich efektivnost a přesuny prostředků a kapitálu do těch oborů a činností, které byly nejvíce efektivní, které přinášely nejvyšší zisky, tedy z jiného pohledu: nejvyšší zhodnocení vloženého kapitálu. V obecném vyjádření: účetnictví tak významně napomáhalo k realizaci základního atributu tržního systému - efektivní alokaci prostředků (zdrojů). Spolu s tím rostl význam dalších funkcí účetnictví kromě poskytování údajů pro rozhodování o umístění (alokaci) prostředků, také pro správu a bezprostřední řízení a usměrňování procesů, pro posuzování ekonomické situace dalšími subjekty. Souhrnně lze tento rozvoj funkcí účetnictví charakterizovat tak, že se rozšiřuje okruh uživatelů, kterým účetnictví údaje poskytuje a kteří jej využívají ke své činnosti. Tento proces má i druhou stránku, a tou je rozvoj samotného účetnictví, které ve snaze vyhovět požadavkům všech nových uživatelů dále rozvíjelo a zdokonalovalo celý svůj systém, 7 Janhuba M., Základy teorie účetnictví, Praha Oeconomica 2006, ISBN , s. 159 an.

13 své metody, nástroje, postupy, formy i techniky. Rozvoj účetnictví v našich zemích probíhal v souladu s rozvojem ekonomiky a účetnictví střední Evropy. Pro něj je charakteristické, že byl nedílnou součástí specifických podmínek hospodářského a politického vývoje každé jednotlivé země tak, jak se postupně konstituovaly národní ekonomické systémy. V nich nabývaly funkce účetnictví specifických rysů a charakteristik (např. v Německu se vyvíjelo v úzké návaznosti na konstituující se právní systém). Po dosažení státní samostatnosti Československa v r se naše ekonomika, která již před tím patřila k nerozvinutějším v Rakousko-Uhersku i v celé Evropě, dále rychle rozvíjela a s ní se dále rozvíjelo i účetnictví. Byly řešeny některé dílčí specifické problémy vykazování majetku, jako je problematika oceňování v důsledku změny cenové hladiny, problematika kupní síly peněžní jednotky, pomocí níž účetnictví vypovídá o majetku a kapitálu v podniku, problematika vykazování výsledku za uzavřené účetní období apod. Za 2. světové války, v období protektorátu Čechy a Morava, byla v rámci hospodářského systému REFA (Reichsausschuss fur Arbeitszeitermittlung - Říšský výbor pro zjištění pracovních časů) věnována pozornost problematice evidence nákladů: byl kladen důraz na jasné rozlišování výrobních a dalších nákladů - a její využití pro jejich snižování. 8) Po roce 1945 navazuje účetnictví na zkušenosti účetnictví předválečného. Po roce 1948 a zejména od roku 1953 se však výrazně mění, zužují funkce, které účetnictví v řízení ekonomických procesů plnit. Hlavním nástrojem řízení celé ekonomiky se v tomto období stal plán, který měl platnost zákona, ale který většinou byl jen obtížně plněn nebo byl plněn různými dodatečnými, účelovými opatřeními. Hlavní funkcí účetnictví se stala funkce evidenční /pasivní/, jeho hlavním úkolem bylo poskytovat údaje o průběhu hospodářských procesů pro porovnání s údaji plánu. I v tomto období se však účetnictví dále rozvíjí a zdokonaluje, což ve svém souhrnu přináší další prohloubení účetního systému jako celku. Jde především o zdokonalení těch metod, postupů a nástrojů, které byly spojeny s realizací právě evidenční funkce účetnictví zejména rozvoj metod pro evidenci nákladů a jejich alokaci jednotlivým útvarům a výkonů. Dochází k němu v období 2. poloviny 60. let a odráží nejen uvolnění v politické i hospodářské oblasti, ale i nástup počítačů, které významně zasahují do praktického vedení účetních záznamů, který nachází svůj odraz v úsilí o vytváření integrovaného informačního systému podniků, které bylo provázeno úpravami a zdokonalováním účetního systému jako jeho základního prvku. Pro vývoj účetnictví v období 60. let 20. stol. je charakteristický růst váhy mezinárodních aspektů v řešení jeho problémů. Přes 8) Sach V., Novodobá organizace práce, Praha : ORBIS 1943

14 hranice států začínají proudit mohutné toky nejen zboží, ale i financí. Investoři hledají co nejvhodnější umístění svých nevyužitých zdrojů se záměrem dosáhnout uspokojivé míry jeho zhodnocení. Spolu s tím proudí přes hranice států i toky ekonomických informací, mezi nimiž zaujímají přední místo informace o finanční pozici a výkonnosti podniků, poskytované účetnictvím. Rozšiřuje okruh uživatelů účetních informací, který překračuje národní hranice, vyvolává požadavek mezinárodní srovnatelnosti údajů poskytovaných národními účetnictvími. Proto se již na začátku 70. let objevují první soustavnější snahy o sjednocení účetnictví, resp. o dílčí úpravy v národních účetních systémech, které by umožnily větší srovnatelnost účetních informací. Tyto snahy a kroky ke sjednocení účetnictví v mezinárodním měřítku vycházely na počátku z profesních organizací účetních v různých zemích. Jimi navrhovaná řešení však dlouho neměly žádnou závaznost pro národní zákonodárné a výkonné orgány, které ovlivňují a regulují podobu národního účetnictví. To je jednou z příčin relativně pomalého postupu v této oblasti. I když se pravomoc profesních organizací, representovaných v současné době Výborem pro mezinárodní účetní standardy, zvýšila, proces vytváření jednotné, nadnárodní podoby účetnictví postupuje kupředu jen velice pomalu. Hlavními a zcela objektivními příčinami tohoto velmi pomalého a obtížného postupu je především těsná souvislost každé národní úpravy účetnictví s právním a daňovým systémem dané země, vazba na jeho historický vývoj a historicky zakořeněné uzance v různých sférách ekonomiky. V současné době Výbor pro mezinárodní účetní standardy vydává doporučení pro jednotné řešení vybraných prvků účetního systému (účetních výkazů, způsobů oceňování aj.) ve formě tzv. mezinárodních účetních standardů (International Accounting Standards, ve zkratce IAS, novější jsou pak vydávány pod názvem International Financial Reporting Standards, ve zkratce IFRS ), které se vlády jednotlivých zemí zavázaly do svých národních úprav účetnictví postupně promítat. Další rozvoj a plné docenění významu účetnictví nastává v České republice nastává po roce Za rozhodující moment je možné považovat rok 1993, kdy dochází k přeměně účetnictví do podoby, která je i když s určitými, mnohdy podstatnými změnami a úpravami - v podstatě platná do dnešní doby. Hlavním úkolem účetnictví se stává poskytovat věrné a úplné informace o majetkové, finanční a důchodové situaci firmy tak, aby umožňovaly managementu, vlastníkům i všem dalším uživatelům účetnictví spolehlivé rozhodování a kontrolu v podmínkách tržní ekonomiky. Postupné úpravy transformovaly výstupní účetní informace (účetní výkazy viz dále) podle požadavků Evropské unie (zejména 4. direktivy EU týkající se struktury účetních výkazů, způsobů oceňování majetku, a 7.direktivy EU týkající se konsolidace

15 účetních výkazů). V r splnila vláda svůj závazek vyplývající z dohody podepsané v r o postupném zapojování IAS/IFRS do národního účetního systému a zavedla povinnost využívat v plném rozsahu soustavu mezinárodních účetních standardů pro společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na Burze cenných papírů Praha. Národní účetní systémy v podobách, v jakých se vyvinuly do současné doby, lze rozdělit podle jejich převažující orientace na dvě základní skupiny: 1. skupina národních účetnictví považuje za prioritní fiskální (rozpočtové) zájmy státu a evidenci podnikových procesů (oceňování majetku a jeho odepisování, účtování nákladů, výnosů a tvorby hospodářského výsledku) podřizuje daňovým zákonům. Zjištění finanční situace podniku, míry, v níž zhodnocuje vložený kapitál je až na druhém místě. Tak je orientován účetní systém v Německu a v tzv. německé oblasti, tj. v zemích, které svůj národní ekonomický systém budovaly pod vlivem Německa (sem patří i Česká republika). Vazbu na daňový systém lze nalézt v té či oné míře ve většině účetnictví Evropských zemí, a proto je označován také jako kontinentální model. 2. skupina národních účetnictví preferuje reálné zobrazení finanční situace podniku a jeho výkonnosti a tomu i podřizuje účetní metody a postupy. Teprve na druhém místě uvažuje, resp. neuvažuje daňové aspekty a využití účetních informací pro účely stanovení daňové povinnosti (výpočty daňového základu a daňové povinnosti zpravidla probíhají mimo účetní systém, který daňové povinnosti jen zaznamenává). Tento přístup je charakteristický pro anglosaské pojetí účetnictví, je typický pro účetnictví USA, Velké Británie a dalších zemí, které byly nebo jsou pod jejich vlivem, a označuje se jako anglosaský model. Anglosaské pojetí účetnictví představuje současný celosvětový trend ve vývoji účetnictví proces tvorby mezinárodních účetních standardů vychází právě z tohoto pojetí. Obě zmíněné varianty představují určité extrémní podoby účetních systémů, v podmínkách národních účetních systémů dalších zemí bývají obě možnosti v různé míře kombinovány a záleží na tom, která převažuje. Účetní systém ČR sice přejímá v současné době některé prvky z anglosaského modelu, ve své podstatě je však úzce propojený s daňovým systémem tak, jak je to charakteristické pro kontinentální systém, což někdy vede až k destrukci původních funkcí účetnictví, resp. k vedení dvojího účetnictví (pro daňové účely a pro vlastní řízení).

16 Kontrolní otázky a úkoly Kontrolní otázky: 1) Z jaké doby a v jaké formě jsou doloženy nejstarší záznamy hospodářských činností? 2) Ve kterém století lze nalézt počátky novodobého účetnictví? Co lze o účetnictví v tomto období říci? 3) V čem lze vidět příspěvek účetnictví k obecnému rozvoji ekonomiky? Jak je možno charakterizovat vzájemnou vazbu rozvoje účetnictví a ekonomiky? 4) Jaké funkce plnilo účetnictví a) v době svého vzniku b) v centrálně řízené ekonomice c) v tržním hospodářství? 5) Co je charakteristické pro vývoj účetnictví na konci 20. století? Jaké jsou příčiny? 6) Jaké existují dva základní modely účetnictví v současné době? 7) Ve kterých zemích je účetnictví úzce spojeno s daňovou soustavou? 8) Pro koho jsou především určeny účetní informace v anglosaském modelu účetnictví? Rozšiřující text Prohloubení poznatků z oblasti vývoje účetnictví i jeho teorie lze nalézt v publikaci M. Janhuby, Základy teorie účetnictví, Praha Oeconomica 2006, ISBN Shrnutí Informace je třeba vždy vidět jako nástroj řídící činnosti. Účetnictví poskytuje informace pro řízení ekonomické stránky činnosti podniku. Informace potřebné pro toto řízení poskytují i jiné obory informací, které se vzájemně odlišují metodami zpracování i komplexností výpovědi. Účetnictví je svou metodou nezastupitelné. Jeho vznik a vývoj je spojován s rozvojem výroby a obchodu ve 12. a 13. století, jeho kořeny jako způsobu vedení hospodářských záznamů jsou však starší. Do jeho metody i způsobu výpovědi se vždy promítal vývoj samotných ekonomických procesů, který nacházel svůj odraz v potřebě ekonomických informací, kterým se účetnictví přizpůsobovalo, ale také vývoj technických prostředků zpracování informací i vývoj vlastnických forem podniku. V důsledku vývoje zpočátku národních ekonomických systémů se i účetnictví vyvíjelo v národních hranicích a nabývalo národní specifika. Odděleně se tak vytvořil kontinentální a anglosaský model účetnictví. S procesem globalizace celosvětové ekonomiky vznikla potřeba sjednocení účetních informací, na který reaguje snaha o jeho postupné vytváření proces harmonizace účetnictví.

17 Studijní literatura KUBÍČKOVÁ D., Základy účetnictví, Praha : VSFS 2006 KOVANICOVÁ D., Poklady skryté v účetnictví I. díl Jak porozumět účetním výkazům, Praha: Polygon 2006 Odkazy Klíč k úkolům

Účetní systémy 2. Obsah celého předmětu jsme rozdělili do těchto dílčích témat, které budou náplní jednotlivých konzultací:

Účetní systémy 2. Obsah celého předmětu jsme rozdělili do těchto dílčích témat, které budou náplní jednotlivých konzultací: Metodické listy pro předmět Zařazení: 1. ročník oboru Řízení podniku a podnikové finance Magisterské studium - kombinované studium (letní semestr) Rozsah: 3 konzultace, Zakončení předmětu: zápočet, zkouška

Více

1. Úvod do účetnictví

1. Úvod do účetnictví 1. Úvod do účetnictví 1.1. Účetnictví Je ucelený systém informací o hospodaření a o hospodářském výsledku. Pravidla pro vedení účetnictví určuje zákon o účetnictví (číslo zákona najít na internetu) ve

Více

Účetní systémy 1 3. přednáška Osnova: Vznik podvojného účetního systému Jednobilanční účetní systém Rozšiřování jednobilančního účetního systému (kalkulace) Dvoubilanční účetní systém (jednookruhový, dvouokruhový)

Více

Časové rozlišení nákladů a výnosů. Ing. Dana Kubíčková, CSc.

Časové rozlišení nákladů a výnosů. Ing. Dana Kubíčková, CSc. Časové rozlišení nákladů a výnosů Ing. Dana Kubíčková, CSc. Úvod Cílem účetnictví je mj. co nejpřesněji vyjádřit výsledek činnosti podniku. Hospodářský výsledek je v účetnictví chápán jako výsledek hospodářské

Více

Účetnictví B 2.přednáška Bilance a bilanční princip Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška) poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení a správu a pro další účely (např.

Více

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ. (1) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc.

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ. (1) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc. ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ (1) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc. Obsah Účetnictví a jeho význam Úkoly a obsah finančního účetnictví Uživatelé účetních výkazů Základní pojmy a kategorie účetnictví Koloběh majetku

Více

4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA

4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA 4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA 4.1 Výsledek hospodaření na akruální bázi versus výsledek hospodaření na peněžní bázi Tuto kapitolu otevřeme poněkud pesimistickým konstatováním: Výsledek hospodaření lze

Více

Úloha účetnictví. Účetní výkazy

Úloha účetnictví. Účetní výkazy Úloha účetnictví - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy - informace pro řízení firmy (náklady na výrobky) - podklady pro kontrolu a ochranu

Více

Didaktický rozbor vybraných okruhů učiva MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ

Didaktický rozbor vybraných okruhů učiva MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ Didaktický rozbor vybraných okruhů učiva MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ ZAŘAZENÍ UČIVA O MANAŽERSKÉM ÚČETNICTVÍ NA OA Na počátku studia účetnictví (2. ročník): Seznámení s pojmy: FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ souhrnné informace

Více

Ing. D. Kubíčková, CSc. Letní semestr 2009/2010

Ing. D. Kubíčková, CSc. Letní semestr 2009/2010 Účetní systémy 2 1.př. (PS) Ing. D. Kubíčková, CSc. Letní semestr 2009/2010 Osnova kursu (obsah přednášek): 1. Charakteristika a struktura účetních výkazů podle IAS/IFRS a US GAAP. Dlouhodobý majetek -

Více

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 Obsah Úvod...9 I. Výklad k zákonu o účetnictví...11 1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 1.1 Zákon o účetnictví a jeho novela...11 1.2 Prováděcí vyhláška

Více

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ - SKRIPTA

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ - SKRIPTA MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ UKÁZKA ŠKOLÍCÍCH MATERIÁLŮ Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2014, I. Verze 1 OBSAH KAPITOLA 1 - ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ... 3 1.1. SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA... 3 1.2. FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ...

Více

PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ

PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ ÚVOD DO ÚČETNICTVÍ OBSAH KAPITOLY Podstata, význam a funkce účetnictví Účetní soustavy Účetní doklady, jejich význam, náležitosti, vyhotovování Ing. Lukáš Kučera SOŠ SE Velešín účetnictví je písemné zaznamenávání

Více

Obchodní akademie Plasy. Maturitní okruhy

Obchodní akademie Plasy. Maturitní okruhy Maturitní okruhy 1) Výrobní faktory 2) Personalistika 3) Finanční trh 4) Bankovní systém, ČNB 5) Obchodní banky a jejich funkce 6) Výrobní činnost 7) Podnikání, vznik a zánik podniku 8) Financování podniku

Více

Vyšší účetnictví účetnictví podnikových kombinací Hana Vomáčková VŠE v Praze

Vyšší účetnictví účetnictví podnikových kombinací Hana Vomáčková VŠE v Praze Vyšší účetnictví účetnictví podnikových kombinací Hana Vomáčková VŠE v Praze Struktura příspěvku 1. Vliv mezinárodních standardů na inovaci výuky finančního účetnictví mezinárodní harmonizací standardy

Více

ÚČETNÍ OSNOVA. Účetnictví je možné vést v: plném rozsahu zkráceném rozsahu

ÚČETNÍ OSNOVA. Účetnictví je možné vést v: plném rozsahu zkráceném rozsahu ÚČETNÍ OSNOVA Směrná účtová osnova je seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty. Podle směrné účtové osnovy účtují zejména:

Více

Anotace Finanční účetnictví B-Uc-A2 (pro rok 2011-2012)

Anotace Finanční účetnictví B-Uc-A2 (pro rok 2011-2012) 1 Anotace Finanční účetnictví B-Uc-A2 (pro rok 2011-2012) Pozn.: V podstatě platí i pro předmět Účetnictví 2 Předmět spočívá ve výkladu Účetní závěrky, Daně v účetnictví včetně Odložené daně, Cash flow

Více

hospodářská operace účetní doklad účetní případ Neexistuje žádná jiná cesta, kterou by do účetnictví bylo možno vnést

hospodářská operace účetní doklad účetní případ Neexistuje žádná jiná cesta, kterou by do účetnictví bylo možno vnést Přednáška 15.11.06 1. Účetní doklady 2. Účetní zápisy a účetní knihy Účetní doklady - jsou významnou součástí systému účetnictví a jeho metody Význam účetních dokladů - evidují (zaznamenávají) hospodářské

Více

AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ

AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ AKTIVA A JEJICH STRUKTURA, OCEŇOVÁNÍ 5.5 POHLEDÁVKY - podstata, charakteristika, oceňování, postupy účtování, vykazování v rozvaze, odlišnosti vůči mezinárodní regulaci dle IAS/IFRS Pohledávku lze charakterizovat

Více

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek Majetek Podnikání se bez majetku neobejde, různé druhy podnikání ovlivňují i skladbu a velikost majetku. Základem majetku jsou peníze, za které se nakupují potřebné majetkové části. Rozvaha (bilance) písemný

Více

finanční a manažerské účetnictví podnikatelů

finanční a manažerské účetnictví podnikatelů finanční a manažerské účetnictví podnikatelů Martin Landa KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2008 Vzor citace: Landa, M. Finanční a manažerské účetnictví podnikatelů. Ostrava: KEY Publishing, 2008. V tomto

Více

Obsah podle jednotlivých kapitol

Obsah podle jednotlivých kapitol podle jednotlivých kapitol Předmluva 1 Cíl publikace 1 Práce s publikací 2 1 Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví 3 1.1 Mezinárodní harmonizace účetnictví 3 1.2 Mezinárodní standardy

Více

Pojem. Podnikovépočetnictví zastřešuje celek

Pojem. Podnikovépočetnictví zastřešuje celek Podnikovépočetnictví Finanční účetnictví a výkazy Vnitropodnikové (manažerské) účetnictví Kalkulace nákladů Rozpočetnictví Podniková statistika a rozbor Pojem Podnikovépočetnictví zastřešuje celek informačních

Více

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Předmluva 11 Základy účetnictví 13 1.1 Účetní principy 13 1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 13 1.1.1.1 Předmět účetnictví 13 1.1.1.2 Druhy účetnictví 14 1.1.1.3 Účetní soustavy 14 1.1.1.4 Uživatelé

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Metodický list č. 1 FUNKCE, ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI PODNIKU

Metodický list č. 1 FUNKCE, ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI PODNIKU Metodické listy pro kombinované studium předmětu MANAŽERSKÁ EKONOMIKA Přednášející: Ing. Jana Kotěšovcová Metodický list č. 1 Název tematického celku: ZALOŽENÍ PODNIKU, VÝNOSY, NÁKLADY, NÁKLADOVÉ FUNKCE,

Více

Zboží - výrobky, které účetní jednotka nakupuje za účelem prodeje a prodává je. (Patří k nim i vlastní výrobky, předané do vlastních prodejen.

Zboží - výrobky, které účetní jednotka nakupuje za účelem prodeje a prodává je. (Patří k nim i vlastní výrobky, předané do vlastních prodejen. 1 Základy účetnictví 6. přednáška Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT) Člení se a/ nakupované materiálové zásoby a zboží, b/ vytvořené vlastní

Více

Úvod do účetních souvztažností

Úvod do účetních souvztažností Obsah ČÁST I Úvod do účetních souvztažností KAPITOLA 1 Předmět a význam účetnictví...................... 1000 KAPITOLA 2 Regulace účetnictví v České republice.............. 1050 KAPITOLA 3 Harmonizace

Více

ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY.

ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY. Rozvaha ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 5 5 ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY. 5.1 Rozvaha 5.1.1 Aktiva a pasiva

Více

Finanční řízení podniku

Finanční řízení podniku Finanční řízení podniku Finance podniku úzce navazují a vycházejí z: - Podnikové ekonomiky - Finančního účetnictví - Manažerského účetnictví - Marketingu Dále využívají poznatky a metody: - Statistky a

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ na PC (UPC) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60 1 1. Význam a funkce účetnictví 7 1.1 Význam a podstata účetnictví 7 1.2 Historie a vývoj účetnictví 8 1.3 Funkce a podstata účetnictví 11 1.4 Uživatelé účetních informací 11 1.5 Regulace účetnictví a

Více

Metodické listy pro první soustředění kombinovaného. studia předmětu ÚČETNICTVÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ. VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

Metodické listy pro první soustředění kombinovaného. studia předmětu ÚČETNICTVÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ. VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia předmětu ÚČETNICTVÍ FINANČNÍCH INSTITUCÍ Vítáme Vás v kurzu Účetnictví finančních institucí, v němž byste měli získat potřebné znalosti o účetnictví

Více

PŘEDMĚT A ÚPRAVA DAŇOVÉ EVIDENCE I.

PŘEDMĚT A ÚPRAVA DAŇOVÉ EVIDENCE I. Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Kapitola 1 Základy účetnictví

Kapitola 1 Základy účetnictví Kapitola 1 Základy účetnictví SHRNUTÍ UČIVA AKTIVA jedná se o majetek, který účetní jednotka používá k podnikání. Aktiva zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky. PASIVA

Více

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva...

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva... Obsah Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...................xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek.......................... XVI Předmluva....................................................

Více

Obor účetnictví a finanční řízení podniku

Obor účetnictví a finanční řízení podniku Obor účetnictví a finanční řízení podniku TEST Z FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ celkem 40 bodů Zvolte nejvhodnější odpověď na následující otázky (otázky se nevztahují k žádnému z početních příkladů a nijak na sebe

Více

1 Majetková a finanční struktura podniku

1 Majetková a finanční struktura podniku 1 Majetková a finanční struktura podniku MAJETKOVÁ STRUKTURTA I. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL II. STÁLÁ AKTIVA 1) Dlouhodobý nehmotný majetek 2) Dlouhodobý hmotný majetek 3) Dlouhodobý finanční

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ Název tematického celku: TRENDY V OBLASTI ÚČETNÍHO ZOBRAZENÍ BANKOVNÍCH OBCHODŮ Cíl: Vysvětlit současný přístup

Více

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 INVENTARIZACE ING. JAN BŘÍZA TENTO

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám.1. Nabídka povinných a nepovinných zkoušek - MZ 2015

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám.1. Nabídka povinných a nepovinných zkoušek - MZ 2015 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám.1 Obor: Podnikání Společná část maturitní zkoušky Nabídka povinných a nepovinných zkoušek - MZ 2015 Povinné zkoušky: 2 zkoušky

Více

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 13 1.1 Účetní principy 13 1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 13 1.1.1.1 Předmět účetnictví 13 1.1.1.2 Druhy účetnictví 14 1.1.1.3 Účetní soustavy 14 1.1.1.4 Uživatelé

Více

Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4.

Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4. Předmluva 1 KAPITOLA 1 Úvod 2 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 KAPITOLA 2 Účetní záznamy 5 Význam a podstata

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Struktura

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více

Kapitola 1 - Základy účetnictví

Kapitola 1 - Základy účetnictví Kapitola 1 - Základy účetnictví SHRNUTÍ UČIVA - jedná se o majetek, který účetní jednotka používá k podnikání. Aktiva zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky. vyjadřují

Více

Brno International Business School. základy účetnictví. Martin Landa. KEY Publishing s.r.o. Ostrava

Brno International Business School. základy účetnictví. Martin Landa. KEY Publishing s.r.o. Ostrava Brno International Business School základy účetnictví Martin Landa KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2008 Vzor citace: Landa, M. Finanční a manařerské účetnictví podnikatelů. Ostrava: KEY Publishing, 2008.

Více

Financování podniku. Finanční řízení podniku

Financování podniku. Finanční řízení podniku Financování podniku Finanční řízení podniku Peněžní toky v podniku NÁKUP výrobní faktory - práce - materiál - stroje VÝROBA výrobky a služby peněžní příjmy PRODEJ peněžní výdaje PENÍZE (CASH FLOW) Úkoly

Více

Základy účetnictví 5. přednáška

Základy účetnictví 5. přednáška Základy účetnictví 5. přednáška 1) Účetní doklady, jejich význam a druhy 2) Kontrola v systému podvojného účetnictví 3) Inventarizace Ad 1) Účetní doklady, jejich význam a druhy - průkaznost účetních údajů

Více

ÚLOHA ÚČETNICTVÍ. Účetní výkazy. - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy

ÚLOHA ÚČETNICTVÍ. Účetní výkazy. - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy ÚLOHA ÚČETNICTVÍ - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy - informace pro řízení firmy náklady na výrobky a služby - podklady pro kontrolu a

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Ekonomický systém a systém ekonomického řízení AČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. ÚČETNICTVÍ Činnost vedoucí ke zjištění stavu a změn majetku a jeho zdrojů, výsledku hospodaření za určité období. Umožňuje kontrolu hospodaření.

Více

Proces harmonizace účetnictví v rámci EU. Eva Chmátalová, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha

Proces harmonizace účetnictví v rámci EU. Eva Chmátalová, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha Proces harmonizace účetnictví v rámci EU. Eva Chmátalová, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha Od doby vzniku Evropského společenství a podepsání tzv. Římských dohod, v padesátých letech bylo

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Základy účetnictví 8. přednáška. Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT)

Základy účetnictví 8. přednáška. Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT) 1 Základy účetnictví 8. přednáška Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT) Člení se a/ nakupované materiálové zásoby a zboží, b/ vytvořené vlastní

Více

Úvod do účetních souvztažností

Úvod do účetních souvztažností Část I Úvod do účetních souvztažností US_2010_01.indd 1 9.4.2010 9:35:07 US_2010_01.indd 2 9.4.2010 9:35:07 úvod do účetních souvztažností 1000 1017 Obsah kapitola 1 Předmět a význam účetnictví... 1000

Více

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii Obsah Předmluva................................................... XI Přehled zkratek...............................................xii Díl 1 Úvod do účetnictví účetní jednotky a principy vedení účetnictví

Více

Přednáška 22.11. Kontrola účetních zápisů, inventarizace

Přednáška 22.11. Kontrola účetních zápisů, inventarizace Přednáška 22.11. Kontrola účetních zápisů, inventarizace Kvalitativní požadavky na informace poskytované účetnictvím: - věrné zobrazení (obecný požadavek,který je konkretizován požadavkem objektivnosti)

Více

5. kapitola PODNIKOVÉ ČINNOSTI

5. kapitola PODNIKOVÉ ČINNOSTI 5. kapitola PODNIKOVÉ ČINNOSTI Obsah kapitoly: Řízení podniku Výrobní činnost Nákupní činnosti Prodejní činnost Personální činnost Financování Investiční činnost Řízení Vrcholové řízení podniku řeší základní

Více

Maturitní témata ÚČETNICTVÍ, EKONOMIKA

Maturitní témata ÚČETNICTVÍ, EKONOMIKA Maturitní témata ÚČETNICTVÍ, EKONOMIKA 1. a) Právní úprava účetnictví b) Ekonomika a ekonomie, potřeby, základní ekonomické pojmy 2. a) Účetní dokumentace b) Ekonomické systémy, úloha státu ve smíšené

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Právní a věcný rámec účetní závěrky

Právní a věcný rámec účetní závěrky Právní a věcný rámec účetní závěrky Mezinárodní východisko Direktivy (směrnice EU) určitá doporučení pro členské státy EU. Pro oblast účetnictví vypracován kodex účetní legislativy EU, který obsahuje 3

Více

ÚČETNICTVÍ Právní normy, mezinárodní a české účetní standardy

ÚČETNICTVÍ Právní normy, mezinárodní a české účetní standardy Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ÚČETNICTVÍ Právní normy, mezinárodní a české účetní standardy Šablona: III / 2 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_102 Jméno autora: Martina Mašková

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ (UCE) Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 166 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009 počínaje

Více

Semestrální práce z předmětu MAB

Semestrální práce z předmětu MAB Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Semestrální práce z předmětu MAB Modely investičního rozhodování Helena Wohlmuthová A07148 16. 1. 2009 Obsah 1 Úvod... 3 2 Parametry investičních

Více

MATURITNÍ OKRUHY Z TEORETICKÝCH A PRAKTICKÝCH PŘEDMĚTŮ TÉMATA 3. ČÁSTÍ PRACOVNÍCH LISTŮ K ÚSTNÍ ČÁSTI SPOLEČNÉ MATURITNÍ ZKOUŠKY Z ANGLICKÉHO JAZYKA

MATURITNÍ OKRUHY Z TEORETICKÝCH A PRAKTICKÝCH PŘEDMĚTŮ TÉMATA 3. ČÁSTÍ PRACOVNÍCH LISTŮ K ÚSTNÍ ČÁSTI SPOLEČNÉ MATURITNÍ ZKOUŠKY Z ANGLICKÉHO JAZYKA STŘEDNÍ ŠKOLA AUTOMOBILNÍ, KRNOV, příspěvková organizace Adresa: 794 01 Krnov, Opavská 49 554 611 557 Fax: 554 625 946 E-mail: skola@ssa-krnov.cz www.ssa-krnov.cz MATURITNÍ OKRUHY Z TEORETICKÝCH A PRAKTICKÝCH

Více

Zahájení vedení účetnictví, účetní záznamy a povinnosti účetních pracovníků

Zahájení vedení účetnictví, účetní záznamy a povinnosti účetních pracovníků Obsah ČÁST I Zahájení vedení účetnictví, účetní záznamy a povinnosti účetních pracovníků DÍL 1 Povinnost vedení účetnictví a zahajovací rozvaha KAPITOLA 1 Účetní jednotka...................................

Více

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů .8 Základní účtování nákladů a výnosů.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady Při zhotovování výrobků nebo provedení jiných výkonů dochází ke spotřebě výrobních činitelů (spotřeba materiálu, pracovní

Více

8 Variabilní režie 16 Variabilní náklady 45 CENA 70 MARŽE 25

8 Variabilní režie 16 Variabilní náklady 45 CENA 70 MARŽE 25 KAPITOLA 3 SYSTÉM PLÁNŮ A ROZPOČTŮ Případová studie Abstinent Společnost Abstinent, a. s. vyrábí jediný, na trhu však úspěšný a zavedený výrobek nealkoholický nápoj A1. Výroba probíhá v relativně plynulém

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

SSOS_EK_1.01 Podstata a funkce účetnictví

SSOS_EK_1.01 Podstata a funkce účetnictví Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

3. Účtová tř. 1 Zásoby a 2 Finanční účty

3. Účtová tř. 1 Zásoby a 2 Finanční účty 3. Účtová tř. 1 Zásoby a 2 Finanční účty Oběžný majetek - nemusí ho být v podniku mnoho - je v podniku v různých formách (ve věcné podobě jako suroviny, materiál apod., v peněžní podobě jako peníze, pohledávky,

Více

ÚČETNÍ UZÁVĚRKA. Daň z příjmů z běžné a mimořádné činnosti, Daň z příjmů splatná a odložená stanovení daně a zaúčtování - účty 591-595

ÚČETNÍ UZÁVĚRKA. Daň z příjmů z běžné a mimořádné činnosti, Daň z příjmů splatná a odložená stanovení daně a zaúčtování - účty 591-595 ÚČETNÍ UZÁVĚRKA INVENTARIZACE - inventarizace fyzická a dokladová - inventarizace majetku (všech účtů aktiv) - inventarizace závazků (vlastní kapitál a cizí zdroje) - zjištění a vypořádání, zaúčtování

Více

Seminární práce ze Základů firemních financí

Seminární práce ze Základů firemních financí Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Seminární práce ze Základů firemních financí Téma: Základní zdroje finančních informací o podniku (rozvaha a výkaz zisků a ztrát) Zpracovala: Jana

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

Účetní systémy 1. a) Účetní formy historické a současné b) Účtová osnova c) Regulace účetnictví v ČR. a) Účetní formy historické a současné

Účetní systémy 1. a) Účetní formy historické a současné b) Účtová osnova c) Regulace účetnictví v ČR. a) Účetní formy historické a současné Účetní systémy 1 5. přednáška a) Účetní formy historické a současné b) Účtová osnova c) Regulace účetnictví v ČR a) Účetní formy historické a současné Současná podoba účetních zápisů: Zápisy a) chronologické

Více

7.21 Pojetí vyučovacího předmětu Účetnictví

7.21 Pojetí vyučovacího předmětu Účetnictví 7.21 Pojetí vyučovacího předmětu Účetnictví Obecné cíle vyučovacího předmětu Účetnictví Předmět účetnictví rozvíjí ekonomické myšlení žáků. Žáci si osvojují vědomosti a dovednosti potřebné pro zpracování

Více

Vnitropodnikové účetnictví. Vnitropodnikové účetnictví. Vnitropodnikové účetnictví. Oceňování zásob vl. výroby 15.4.2013

Vnitropodnikové účetnictví. Vnitropodnikové účetnictví. Vnitropodnikové účetnictví. Oceňování zásob vl. výroby 15.4.2013 poskytuje informace o nákladech a výnosech vnitropodnikových útvarů (hospodářských středisek) poskytuje informace o nákladech vynaložených na jednotlivé výkony (často i v členění na kalkulační položky,

Více

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla

Podnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla Podnikatelský záměr = Podnikatelský plán = business pla Základní části realizační resumé zpracovává se na závěr, rozsah 2-3 stránky charakteristiku firmy a jejích cílů organizační řízení a manažerský tým

Více

Liquidity management in a small or medium enterprise

Liquidity management in a small or medium enterprise Liquidity management in a small or medium enterprise Řízení likvidity v malém a středním podniku Dana Kubíčková, Marcela Vančatová 1 Abstract Liquidity management in a small or medium enterprise is in

Více

Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015

Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015 Scénáře k maturitním otázkám - účetnictví 2014/2015 1. Rozvaha funkce a obsah rozvahy koloběh složek OM hospodářské operace a účetní případy typické změny rozvahových stavů účet podstata, funkce a forma

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ NA PC (UPC) Obor vzdělání: 63-41-M/02 Obchodní akademie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 124 (4 hodiny týdně) Platnost: od 1.9.2009

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR)

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) (Aktualizovaná verze 04/05) Úvodní charakteristika předmětu: Cílem jednosemestrálního předmětu Investiční a finanční

Více

7.22 Pojetí vyučovacího předmětu Účetnictví

7.22 Pojetí vyučovacího předmětu Účetnictví 7.22 Pojetí vyučovacího předmětu Účetnictví Obecné cíle vyučovacího předmětu Účetnictví Předmět účetnictví rozvíjí ekonomické myšlení žáků. Žáci se učí zachycovat ekonomické informace podle účetních standardů

Více

1 Majetková a finanční struktura podniku

1 Majetková a finanční struktura podniku 1 Majetková a finanční struktura podniku MAJETKOVÁ STRUKTURTA I. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL II. STÁLÁ AKTIVA 1) Dlouhodobý nehmotný majetek 2) Dlouhodobý hmotný majetek 3) Dlouhodobý finanční

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět Aplikace ekonomických programů je zařazen mezi odborné předměty. Využívá a doplňuje znalosti získané z účetnictví, ekonomiky,

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

ROZVAHA STRUKTURA, OBSAH, VÝZNAM PRO UŽIVATELE. ANALÝZA MAJETKOVÉ STRUKTURY. OPTIMÁLNÍ KAPITÁLOVÁ STRUKTURA 4.1 Podstata podvojného účetnictví. 4.2 Rozvaha, její funkce a druhy. 4.3 Obsah a uspořádání

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ (UCE) Obor vzdělání: 63-41-M/02 Obchodní akademie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 337 (10,5 hodiny týdně) Platnost: od 1.9.2009 počínaje

Více

Maturitní otázky k ústní zkoušce

Maturitní otázky k ústní zkoušce S SOU LIVA Maturitní otázky k ústní zkoušce EKONOMIKA PODNIKU Pro třídu: DPO 3.A Školní rok: 2010/2011 Vypracoval: Ing. Tomáš Kučera Schválila: Mgr. Alice Linková ředitelka školy 1. Základní ekonomické

Více

Obsah Úvod 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Účtování dílčích oblastí

Obsah Úvod 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Účtování dílčích oblastí Obsah Úvod 11 Základy účetnictví 13 1.1 Účetní principy 13 1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 13 1.1.1.1 Předmět účetnictví 13 1.1.1.2 Druhy účetnictví 14 1.1.1.3 Účetní soustavy 14 1.1.1.4 Uživatelé

Více

ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ A NORMY, KTERÉ HO REGULUJÍ NA NÁRODNÍ ÚROVNI. MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ 2.1 Systém regulace účetnictví v České republice. 2.2 Harmonizace účetních výkazů důvody, přístupy.

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více