Téma 1 - Informace v ekonomickém řízení a účetnictví

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Téma 1 - Informace v ekonomickém řízení a účetnictví"

Transkript

1 Tématický blok č. 1 Téma 1 - Informace v ekonomickém řízení a účetnictví Obsah tématu Informace a řízení 1.2. Zdroje ekonomických informací a účetnictví 1.3. Nástin vývoje účetnictví Studijní cíle V této úvodní části výkladu základů účetnictví byste si měli uvědomit podstatu a význam informací v řízení jako specifické činnosti, která je využívá jako svůj základní nástroj. Dále byste měli pochopit, že existují různé druhy informací podle toho, jakou stránku skutečnosti popisují, že i o ekonomických procesech poskytují informace různé postupy a obory informací, z nichž účetnictví je jedním z nich. Na rozdíl od nich má určité vlastnosti, které jej staví do role nejvýznamnějšího zdroje ekonomických informací. Doba potřebná ke studiu Jde vpodstatě o promyšlení a osvojení několika základních poznatků a souvislostí, které však vyžaduje zapojení i dříve získaných vědomostí (o hospodářských dějinách, o řízení jako specifické činnosti, o zpracování dat aj.), a proto doba studia včetně odpovědí na kontrolní otázky může být 1,0 1,5 hod. Pojmy k zapamatování Základními pojmy, jejichž obsah byste si měli odnést pro další studium, jsou: informace, ekonomické informace, zdroje ekonomických informací: kalkulace, podniková statistika, rozpočetnictví, operativní evidence, účetnictví, Úvod V této úvodní části prvního tematického bloku se seznámíte s účetnictvím jako jedním ze zdrojů informací pro ekonomické řízení a spolu s tím i se základní charakteristikou ostatních. Jakoukoli studovanou problematiku umožní vždy lépe pochopit poznatky o tom, jakým vývojem dosud procházela - proto je součástí této části i stručný exkurs do historie účetnictví a seznámení se základními etapami vývoje tohoto způsobu záznamu ekonomických procesů. Výkladová část 1.1. Informace a řízení Lidské konání vždy záviselo na poznání, na poznání okolí živého i neživého, reálných skutečností i abstrahovaných zákonitostí, tedy - v obecném, moderním vyjádření na informacích.

2 Řízení bývá v nejobecnější úrovni vymezováno jako cílevědomé usměrňování řízeného objektu řídícím subjektem k dosažení předem stanoveného cíle. Cílevědomost je charakteristickou vlastností jakéhokoli lidského konání: člověk na rozdíl od jiných tvorů si před zahájením své činnosti předem stanoví a představí konečnou podobu, k níž má zamýšlenou činností dospět. I stanovení cíle, konečné podoby výsledku činnosti, závisí na dosaženém poznání, na informacích a má na druhé straně podobu informace. Řídící subjekt potřebuje informace před zahájením činnosti o výchozích podmínkách a stavu řízeného objektu - i v jejím průběhu činnosti o průběžných změnách v řízeném subjektu a o míře shody se stavem cílovým po jejím ukončení. Proces řízení lze z jiného pohledu charakterizovat jako nepřetržitou řadu rozhodovacích situací, v nichž na základě porovnání údajů o současném stavu a jejich souladu se stavem cílovým se rozhoduje o způsobech, které by zajistily jejich co největší soulad. I z tohoto pohledu je zřejmé, že informace je - jak bývá charakterizována - základní nástroj, který tuto činnost, tj. řízení, umožňuje a uskutečňuje. Kvalita prováděných rozhodnutí a výsledný soulad cílového a skutečně dosaženého stavu závisí jak na množství a kvalitě informací (na jejich shodě s reálnou skutečností), tak na kvalitě samotných rozhodovacích procesů (na zapojení a shrnutí všech informací pro rozhodnutí potřebných), vycházející ze znalostí a zkušeností rozhodujícího subjektu (které lze považovat také za informace) a v neposlední řadě pak na kvalitě informací o výsledku rozhodnutí a konečné podobě výsledku činnosti. V této souvislosti zmiňuje prof. Kovanicová 1) jednu skutečnost, která může být uváděna jako argument proti těmto tvrzením o významu informací v řízení. Totiž, že i dobrá rozhodnutí mohou být prováděna za neúčasti informací: pro rozhodnutí o přijetí obchodu si hodíme korunou, padne-li orel, obchod uzavřeme, padne-li panna, obchod neuzavřeme. Je zřejmé, že rozhodnutí bude správné s 50 % pravděpodobností. Kdybychom takto rozhodovali o všech obchodech, v dlouhé řadě pokusů by se počet správných a špatných rozhodnutí vyrovnával. Problém je však v tom, že tuto dlouhou řadu pokusů učinit nemůžeme, resp. při každém dalším pokusu nebudeme rozhodovat ve zcela shodné rozhodovací situaci. Takovýto způsob rozhodování tak není v reálném prostředí (je-li rozhodovací proces součástí cílevědomého procesu a jde-li o dosažení výsledku) z řady příčin realizovatelný. Při úvahách o informacích a jejich místu v procesu řízení je třeba upřesnit dva často zaměňované pojmy a jejich obsah. Jde o pojem data (v jednotném čísle údaj ) a informace. Ne každý 1)Kovanicová, D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví, I. díl Jak porozumět účetním výkazům EU, IAS, US GAAP, ČR, Praha Polygon 2006, s. 2

3 údaj o objektivní skutečnosti je totiž informací. Data obsahují informaci, jejíž odhalení záleží na konkrétních podmínkách a je mnohdy záležitostí velmi obtížnou, podmíněnou celou řadou faktorů. Např. údaj o tom, že v Paříži je teplota 35 C se stane informací až v okamžiku, kdy se chystáme na cestu do Paříže a rozhodujeme o svém vybavení. Nebo složitější situace: máme k dispozici údaj o včerejším poklesu tržní ceny akcií o 3%. Toto však není informací o zhoršení situace v této společnosti, protože zároveň víme, že kurs téže akcie během dne kolísal nahoru i dolů o 5%. Jednotlivá dílčí data je třeba zpracovat, vyhodnotit, odhalit informační potenciál, který skrývají. 2) To v plném rozsahu platí i o informacích, které poskytuje účetnictví. V celé řadě případů se jedná o účetní data, jejichž informační potenciál je třeba teprve odhalit. Podmínkou k tomu je kromě jiného dobrá znalost účetní metody a dalších souvisejících skutečností. Rozhodování je tedy nutné opírat o informace, a to co nejkvalitnější, nejúplněji vypovídající o těch podmínkách, které jsou pro rozhodnutí důležité. To platí o rozhodovacím procesu v obecném pojetí jako součásti specifické činnosti řízení, tak i o jeho konkrétní podobě, o řízení ekonomických procesů, a to na všech úrovních subjektů, které toto řízení realizují, tj. na úrovni domácností, podniků, národních ekonomik i globální ekonomiky. Hlavním zdrojem údajů, resp. informací o ekonomických procesech na úrovni podniku jako základní jednotce, v níž jsou tyto procesy organizovány a řízeny, se stalo účetnictví, které tuto svou roli v procesu historického vývoje uhájilo, resp. upevnilo. Informace, které poskytuje účetnictví, jsou jak potvrzuje vývoj ekonomických procesů a jejich řízení až po současnou éru globalizace nezastupitelné, nenahraditelné. Podvojné účetnictví nesporně patří k vrcholným výtvorům tisíciletého vývoje lidské společnosti. říká v charakteristice nového vydání své knihy prof. Kovanicová 3). Vývoj počítačů, vývoj matematických a statistických metod, vývoj metod modelování ekonomických procesů za podpory nejvýkonnějších počítačových systémů a informace, které přináší, není schopen nahradit systém účetnictví a účetních dat jím poskytovaných. A to i přes to, že právě vývoj ekonomických procesů a potřeb jejich řízení, vývoj metod získávání informací i technických prostředků pro jejich zpracování stále více odhaluje některé slabé stránky a hranice možností účetnictví jako specifického systému získávání informací. 2 )Kovanicová, D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví, I. díl Jak porozumět účetním výkazům EU, IAS, US GAAP, ČR, Praha Polygon 2006, ISBN , s. 3 3) Kovanicová D., Abeceda účetních znalostí pro každého, XVI. aktualizované vydání, Praha Polygon 2006,

4 Rozšiřující text Podrobnější seznámení s pojetím informací jako nástroje řízení najdete v práci D. Kovanicové a P. Kovanice,.: Poklady skryté v účetnictví, I. díl Jak porozumět účetním výkazům EU, IAS, US GAAP, ČR. Praha : Polygon 2006, ISBN , s. 6 Shrnutí Informace je sdělení o skutečnostech objektivního i subjektivního světa, které má význam pro příjemce a jeho činnost, a to jak ve fázi poznávací, tak ve fázi rozhodovací, dispoziční. Informace je základním nástrojem řízení. Údaje (data) se mění na informace právě vztahem ke konkrétnímu procesu řízení. Řízené objekty mohou být popsány údaji různého druhu - řízení ekonomických procesů využívá především data o ekonomické stránce, významné však mohou být i údaje o dalších stránkách řízených procesů. Kontrolní otázky a úkoly Po prostudování textu se pokuste zodpovědět na tyto otázky: 1) Význam informací při rozhodování se pokuste dokumentovat situacemi z běžného života: Jaké informace potřebujete např. a) při denním odchodu do zaměstnání, b) při koupi mobilního telefonu, c) pro uskutečnění nedělního výletu? 2) Rozhodněte, kdy a za jakých podmínek se dále uvedená data stanou informacemi: a) údaj o zvýšení tržní ceny akcií b) údaj o výši úrokové sazby z hypotečních úvěrů c) skutečnost, že akciová společnost dosáhla za minulý rok zisku 3) Jaké informace mohou popisovat procesy v podniku? Výkladová část 1.2. Zdroje ekonomických informací a účetnictví Základní organizační jednotkou, v níž probíhají ekonomické procesy a v níž jsou i cíleně usměrňovány (řízeny), je již po dlouhá staletí podnik ve svých různých vývojových formách (počínaje obchodem středověkého kupce či manufakturou až po nadnárodní společnost současné doby) 4. Tato základní jednotka je vždy součástí širšího ekonomického prostředí, regionálního, národního či celosvětového. Vnitřní i vnější prostředí podniku na sebe vzájemně působí a při řízení procesů v podniku je nutné racionálně a fundovaně využívat a propojovat informace z obou oblastí. 4 Synek M. a kol., Manažerská ekonomika, Praha Grada Publishing 2000, ISBN

5 Informace o systému ekonomických procesů probíhajících uvnitř této základní jednotky, tj. v podniku, poskytuje především účetnictví. Dříve než se budeme věnovat účetnictví a jeho metodě, kterou používá pro tvorbu informací o ekonomických procesech, je třeba zmínit i jiné metody, které také poskytují informace o ekonomických procesech v podniku, které ve srovnání s účetnictvím používají k jejich získávání jiné metody. Jde o tzv. obory ekonomických informací, k nimž patří: Podniková statistika zpracovává hromadně se vyskytující data (jejichž zdrojem je velmi často účetnictví), a to data vždy o určitém dílčím prvku celistvého ekonomického procesu v podniku (např. o zásobách a jejich vývoji, o průměrné měsíční výši tržeb, apod. ). Ekonomické informace získává metodami, které používá pro zpracování i jiných hromadných dat, jako např. aritmetický průměr, směrodatná odchylka, indexy bazické a řetězové, metody analýzy vývoje veličin v čase (časových řad) a další. Je vedena zpravidla také soustavně, ale typické je i jednorázové statistické zjišťování pro specificky vymezený účel. Kalkulace jejím základním úkolem je určení objemu vynaložených prostředků (nákladů) na jednu jednotku výkonu (kus, kg, m, 100 kg). Tento vztažný prvek (kalkulační jednice) může být vymezen různě : výkon může být stanoven ve formě jedné jednotky výkonu (1 ks výrobku, jedna hodina poskytnuté služby) či jeho násobek nebo pouze jeho dílčí část, dílčí proces či činnost. Může to však být i organizační složka jako dílčí část organizační struktury, či jedna divize či připravovaný projekt apod. Hlavním úkolem je zajistit co nejpřesnější údaje spojené s touto jednotkou. Systematičnost získávání těchto informací je zpravidla dána periodicitou a potřebou sestavování kalkulací pro řízení procesů uvnitř podniku a je závislá na konkrétních podmínkách činnosti podniku. Rozpočetnictví poskytuje informace o budoucím průběhu ekonomických procesů zpravidla pro různé podmínky (různé využití výrobní kapacity, různý objem prodeje), které mohou nastat v nadcházejícím období. Zaměřuje se především na náklady a výnosy a vytváření rozpočtů jednotlivých dílčích organizačních útvarů, popř. i podniku jako celku. Používá při tom některé metody, používané statistikou (analýza časových řad), ale také kalkulací, řada metod je zcela specifických (analýza nákladů podle závislosti na objemu produkce a z nich odvozených propočtů). I zde je systematika získávání těchto informací dána periodicitou jejich potřeby, zpravidla pro interní účely. Operativní evidence - bývá také uváděna jako samostatný obor poskytující ekonomické informace. Jde o bezprostřední evidenci ekonomických procesů v místě a čase jejich průběhu. Procesy jsou zobrazovány obvykle jak v peněžním, tak naturálním vyjádření

6 v okamžiku, kdy je realizován jejich dílčí prvek (např. výdej materiálu ze skladu, přijetí úhrady v hotovosti apod.). Z toho vyplývá i relativně nejvyšší míra systematičnosti zjišťování informací, tj. průběžně (podobně jako vedení účetnictví, s nímž je operativní evidence zpravidla úzce propojena). Pro zpracování jsou používány elementární matematické postupy (např. konečný stav zásob je rozdílem mezi počátečním stavem navýšeným o uskutečněné nákupy a objemem výdeje do výroby). Každý z těchto oborů poskytujících informace o ekonomických procesech v podniku je charakteristický tím, že : a) používá samostatný, relativně uzavřený soubor metod, kterými informace získává a kterými se odlišuje od ostatních (typickým příkladem je statistika), b) informace jsou zjišťovány a používány pro specifický, relativně samostatný účel, c) poskytuje informace vždy pouze o dílčí části ekonomického procesu v podniku, tedy i bez zachycení vzájemných vazeb mezi jednotlivými částmi. Pro účetnictví je charakteristické, že zachycuje ekonomický proces v podniku v komplexu všech jeho dílčích částí a v jejich vzájemné provázanosti. Obsahem ekonomických procesů je využívání konkrétních prostředků v konkrétní činnosti, která vede ke konkrétním výkonům. Účetnictví zachycuje prostředky, které jsou k činnosti podniku využívány a jejichž součinností je dosahováno požadovaných výkonů, sleduje jejich stav k určitému datu a jejich průběžné změny, zjišťuje výsledek celého procesu, a to za vymezené časové období. Údaje poskytuje po ukončení tohoto období ve specifických, jednotně upravených přehledech v účetních výkazech (podrobněji viz další výklad). Účetní soustavy Systematická, vzájemně provázaná evidence procesů v podniku je na základě metody používané pro zpracování informací, označováno jako účetnictví podvojné, z hlediska cíle, resp. účelu, k němuž účetní data jsou využívány (zobrazení finanční situace), je označováno jako účetnictví finanční. a) Účetnictví podvojné a jednoduché Jinou formou systematické, nikoli však komplexní a vnitřně provázané evidence ekonomických procesů bylo účetnictví jednoduché. Evidovalo pouze příjmy a výdaje peněžních prostředků, tedy pohyb pouze jediné formy majetku, jediným záznamem. Pohyb majetku v jiných formách, např. zásob materiálu, strojů, nebyl

7 sledován, resp. výběrově, bez vzájemných vazeb. V r byl tento způsob evidence ekonomických procesů vyloučen z oblasti účetnictví (nejde o účetní evidenci) a označen jako daňová evidence - podle účelu, k němuž především slouží tj. stanovení daňové povinnosti. b) Účetnictví finanční a manažerské (vnitropodnikové) Pro účetnictví označované jako finanční účetnictví je charakteristické, že eviduje procesy probíhající v podniku jako celku a údaje o nich sděluje v účetních výkazech za podnik jako celek. Nezachycuje tedy např. objem spotřebovaného materiálu v jednotlivých dílnách, popř. na jednotlivé výrobky, ale celkový objem spotřebovaného materiálu v podniku. Informace, které poskytuje, využívá pro své rozhodování především vrcholový management podniku a ty subjekty, které posuzují podnik, jeho úspěšnost a finanční situaci. Takovými subjekty jsou především banky, potenciální vlastníci (investoři), akcionáři jako stávající vlastníci, státní orgány, orgány působící na kapitálových trzích. Finanční účetnictví je vzhledem ke svému určení a požadavku srovnatelnosti dat regulováno. V ČR je účetnictví regulováno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, na který navazují Vyhlášky, které jsou dále konkretizovány Českými účetními standardy. Pro potřeby především bezprostředního řízení ekonomických procesů je však třeba podrobnějších informací - o jejich průběhu v nižších organizačních útvarech, tj. v závodech, provozech, dílnách. Zobrazováním ekonomických procesů na těchto úrovních se zabývá jiné účetnictví, účetnictví manažerské. Pro něj je charakteristické to, že je vždy úzce spojeno s technologickou stránkou ekonomických procesů a s konkrétní vnitřní organizační strukturou podniku. Specifika těchto procesů i organizační struktury v každém podniku včetně specifických potřeb vnitropodnikového řízení jsou příčinou toho, že toto účetnictví není centrálně regulováno a je interní záležitostí každého podniku. Informace, které poskytuje manažerské účetnictví, jsou podrobnější, je v nich zpravidla využíváno i jiné než peněžní vyjádření, obvyklé je úzké sepětí s ostatními nástroji řízení (nástroje hmotné zainteresovanosti, plánování aj.) a dalšími obory informací (kalkulace, rozpočetnictví). Na rozdíl od finančního účetnictví nejsou informace manažerského účetnictví veřejně dostupné. Pozn.: Označení tohoto účetnictví se vyvíjelo a dodnes není ustáleno používají se různá označení: nákladové účetnictví, provozní účetnictví, vnitropodnikové účetnictví, manažerské účetnictví (v poslední době). V každém z těchto označení se odráží trochu jiný účel, k němuž sloužily poskytované informace: pro řízení a

8 optimalizaci nákladů (nákladové účetnictví), pro řízení procesů ve vnitropodnikových útvarech s využitím hmotné zainteresovanosti (vnitropodnikové účetnictví) nebo pro rozhodování o celkové strategii podniku promítané do operativního řízení včetně zajišťování pružné reakce na změny podmínek (manažerské účetnictví). Tato různá označení postihují podstatě jednotlivá vývojová stadia tohoto účetnictví, v nichž se odráží postupný vývoj informačních potřeb řízení podnikových procesů. 5) Peněžní vyjádření účetních informací Pro účetnictví je charakteristické to, že zachycuje ekonomické procesy v podniku v peněžním vyjádření. Tzn., že všechny různé formy prostředků (zásoby, stroje, budovy, dopravní prostředky), které podnik využívá ke své činnosti, musí být převedeny na peněžní jednotky. Výhodou peněžního vyjádření je, že kvalitativně (naturálně věcně) odlišné prostředky mohou být sumarizovány a vyjadřován jejich celkový objem i objem jednotlivých dílčích složek, který pak může být např. porovnáván se strukturou a objemem prostředků v jiném podniku, v jiném čase, v jiném místě. To je nepochybně velmi pozitivní a vytváří to i základní, pozitivní rys účetních dat. Převod naturálně věcné podoby na peněžní vyjádření zajišťováno prostřednictví cen. Ceny se však v tržní ekonomice mění, což přináší do účetního záznamu řadu problémů: vyjádření hodnoty používaných prostředků v původních cenách nevypovídá o jejich hodnotě v dalších obdobích pravdivě. Mění se i kupní síla samotné peněžní jednotky, což také znehodnocuje účetní data a omezuje jejich srovnatelnost v čase. To jsou problémy, které peněžní vyjádření ekonomických procesů ssebou přináší a které mohou do určité míry znehodnocují účetní data. Naléhavost této problematiky roste s rostoucí dynamikou ekonomických procesů, k níž dochází v rámci globalizace světové ekonomiky. S peněžní formou zobrazování v účetnictví je spojen i další problém. Tím je skutečnost, že účetnictví je schopno zaznamenat pouze a jenom ty jevy, které na peněžní vyjádření je možno převést, tj. ocenit. Na druhé straně není schopno zaznamenávat ty jevy, které na peněžní vyjádření převést nelze (byť jsou nedílnou součástí ekonomických procesů a někdy významně ovlivňují jejich úroveň a výsledky (např. kvalifikační či věková úroveň pracovníků, technická úroveň zařízení, jeho kapacita, dlouhodobé smlouvy s odběrateli apod.). Pozn.: Z rozlišení vnitřního a vnějšího prostředí, v němž probíhají ekonomické procesy v podniku, vyplývá dále to, že pro řízení těchto 5 Král, B., Manažerské účetnictví, Praha, Grada Publishing 2003

9 procesů jsou nezbytné informace nejen o vnitřním prostředí, které poskytují výše zmíněné obory či zdroje ekonomických informací, ale také informace o vnějším prostředí, v němž podnik působí. Zdroje informací o vnějším širším ekonomickém prostředí nejsou tak systemizované a organizované jako je tomu na úrovni podnikové a vnitropodnikové. Prof. Kovanicová řadí v tomto pohledu mezi zdroje ekonomických informací např. předpovědi externích finančních analytiků a podnikového managementu, burzovní zpravodajství, zprávy o vývoji národní ekonomiky, měnových relací a úrokových sazeb, v informačních médiích, oficiální ekonomickou statistiku, firemní statistiku poptávky, odbytu, ale i např. zprávy a komentáře manažerů konkurenčních podniků v různých médiích, osobní kontakty, nezávislá hodnocení a prognózy aj. 6 Kontrolní otázky a úkoly Kontrolní otázky : 1. V čem se liší finanční a manažerské účetnictví? Co bylo zřejmě důvodem jejich vzájemného oddělení? 2. Kdo využívá informace finančního a kdo informace manažerského účetnictví? 3. V čem byla odlišnost jednoduchého a podvojného účetnictví? 4. Co je charakteristické pro jednotlivé obory ekonomických informací, v čem se odlišují? 5. Určete, který z oborů ekonomických informací poskytl následující informace: a) výše přijatých bankovních úvěrů je k ,-, b) průměrný měsíční odbyt výrobků činil (v tis. Kč) 2 560,-, c) spotřeba energie ve středisku Údržba se pro I. čtvrtletí předpokládá ve výši ,- Kč, d) mzdy zaměstnanců podniku byly v lednu zúčtovány ve výši ,- Kč, e) výroba jedné skříně vyžaduje vynaložení prostředků ve výši 6 560,- Kč, ubytování jedné osoby na jednu noc stojí 400,- Kč, e) z běžného účtu byla uhrazena faktura za nakoupené zařízení ve výši ,- Kč, f) odběratelé mají za odebrané zboží zaplatit ,-, g) ve středisku byly překročeny předpokládané náklady o ,- h) pan Nový odpracoval v lednu 156 hodin, i/ středisko Elektrárna zúčtovala své dodávky energie středisku Výroba v hodnotě ,-, j) ve skladu 01 je u materiálu č vlněné látky vykazována zásoba 1200 m v celkové hodnotě ,-, k) náklady na výrobu jedné KWh činí 5,60 Kč. 6. Jaké důsledky přináší nutnost zachycovat ekonomické procesy 6 Kovanicová, D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví, I. díl Jak porozumět účetním výkazům EU, IAS, US GAAP, ČR, Praha Polygon 2006, ISBN , s. 6

10 v účetnictví v peněžních jednotkách? Výkladová část 1.3. Nástin vývoje účetnictví Historie účetnictví jako způsobu zaznamenávání hospodářských procesů sahá až do starověku. Již ve starých civilizacích byla prováděna evidence majetku a výsledků hospodaření. První záznamy hospodářské činnosti byly prováděny již v Egyptské či Babylónské říši (vzhledem k malé odolnosti papyrových svitků, na kterých byly prováděny, se však nedochovaly). Také v antickém Řecku a ve starověkém Římě byly vedeny soustavné záznamy hospodaření jednotlivých celků chrámů, státních úřadů, císařského dvora i jednotlivých patricijských rodin, a to relativně velmi promyšlené a organizované. Údaje byly podkladem nejen pro výběr daní, ale např. i pro vyměření povinnosti hmotné podpory vojska. S rozpadem Římské říše dochází v prvních stoletích našeho letopočtu i ve vedení záznamů o hospodářské činnosti k úpadku, vedení soustavných hospodářských (účetních) záznamů, které v době římské dosáhlo značné dokonalosti, téměř zaniká stejně jako znalosti jeho postupů a pravidel. To je vysvětlováno především poklesem všeobecné gramotnosti (znalosti písma a počítání) v souvislosti se všeobecnou neuspořádaností společnosti a hospodářského života té doby. Tento úpadek lze pro Evropu časově vymezit téměř jedním tisíciletím. Znalost a praktické vedení hospodářských záznamů se však udržovalo a dále zdokonalovalo v jiné části středomoří, v Arabské oblasti. Arabové uchovávali a využívali matematické znalosti pocházející od Euklida, od Indů převzali desetinnou číselnou soustavu (devět číslic, kterou doplnili znakem pro nulu). Rozvinuli výrobu papíru a do všech úřadů zaváděli povinnost listinných záznamů na papíru. V těchto podmínkách byly vedeny i soustavné hospodářské záznamy, jejichž pravidla a postupy vycházely z římského období a byly dále rozvíjeny. Od nich se pak tyto poznatky a dovednosti po několika staletích vrátily do Evropy v souvislosti s arabskými výboji na Pyrenejský poloostrov (ze španělské Kastilie jsou např. doložena první ustanovení o povinném vedení účetních záznamů pro bankéře a obchodníky pocházející z 12. století). Právě v této středomořské oblasti, tj. na území dnešního Španělska a Francie i v Itálii, ještě před koncem prvního tisíciletí se vývoj společnosti, politické a ekonomické poměry přinášely a zvyšovaly potřebu systematických záznamů hospodářských i jiných skutečností. Zprvu šlo o vnitřně nepropojené, nesystematické zápisy jednotlivých obchodních případů, především tam, kde byl požadován nebo poskytován úvěr. Potřeba soustavnějších a podrobnějších záznamů byla vyvolána až s dalším rozvojem obchodu ve 13 a 14. stol., který byl podnětem k rozvoji peněžnictví a bankovnictví. Peníze již nebyly tezaurovány doma, ale stávaly se prostřednictvím účelného vynaložení, např. uložením u bankéřů, nástrojem

11 dosahování zisku. Takové transakce však vyžadovaly věrohodné, srozumitelné a úředně ověřitelné zápisy o pohybu a přínosu každé mince. K tomu účelu byly využívány různé způsoby a metody. Záznamy římského bankéře ve spojení s arabskými a židovskými kupci, jihofrancouzskými mlynáři a pěstiteli vína, španělskými zemědělci a s jejich různorodými zvyklostmi ve smlouvách, zápisech, způsobech obchodování a počítání se pozvolna měnilo v ucelený systém zachycení majetku, jeho stavu a změn, dosažených ztrát a zisků, tj. účetní metody. Tento proces je časově charakterizován obdobím mezi 11. až 15. stoletím našeho letopočtu. V obecném pohledu je možné charakterizovat tento vývoj jako reakci na rostoucí potřebu informací právě v tomto období rychle se rozvíjejícího obchodu a směny. Zakladatelem novodobé podoby podvojného účetnictví jako formy záznamu ekonomických procesů je italský mnich Luca Pacioli. Působil jako profesor matematiky na univerzitě v Perugii a později Milánu, byl přítelem Leonarda da Vinci a papeže Julia II. Ve své době velmi významná a známá osobnost - po určitý čas v Římě veřejně přednášel matematiku. Ve své práci Summa de arithmetica, geometria, proportii et proporcionalita, v části Tractatus XI. particularis de computis et scripturis (rozprava o účtech a písemnostech), shrnul v té době používaná pravidla a hlavní zásady vedení hospodářských záznamů, tak jak se s nimi seznámil od různých obchodníků a úředníků, a dále je rozpracoval a zdokonalil. Ve svém souhrnu představují tato pravidla a zásady základní principy podvojného záznamu hospodářských jevů, které se později rozvíjí pod označením podvojné účetnictví (i když i tento název se objevuje až v pozdější době). Tato práce byla vydána v r v Benátkách, v prvé části shrnovala současné poznatky aritmetiky, algebry a geometrie a v uvedeném traktátu č. XI obsahovala poznatky o obchodním účetnictví a způsobu a pravidlech jeho vedení včetně dalších poznatků o tehdejším hospodářském životě ( o společnostech, o směnkách, o pronájmech apod.). Zatímco část práce, věnovaná aritmetice a geometrii, upadla po jeho smrti na dlouhou dobu v zapomnění, traktát o účetnictví se stal zdrojem vědomostí pro praktické vedení účetních záznamů obchodníků po dlouhou dobu. Dalšími autory byl postupně dál doplňován a rozvíjen, a i když se jméno jeho původního autora postupně vytrácelo, stal se důležitou součástí hospodářského života a jeho dalšího vývoje. Hlavní funkci účetnictví v této době lze spatřovat především v poskytování údajů o majetku a jeho objemu a dosažených výsledcích jednak pro výkon vlastní obchodní činnosti a pro ochranu majetku, jednak pro stanovení různých povinností vůči státním institucím (daňové povinnosti). Důležitým se stává také využití těchto údajů pro doložení spolehlivosti a solventnosti jako obchodního partnera, popř. příjemce úvěru. Rostl také význam údajů o pohledávkách a dluzích, resp. jejich evidence, což bylo vyvoláno

12 rozšiřováním obchodních vztahů. Soustava podvojných zápisů na účtech byla postupně doplňována dalšími prvky, které byly vyvolány změnami v ekonomických procesech. Tak např. v 16. století se objevují zejména v bankovních domech specifické záznamy pro určité typy operací, v 17. století se ve Francii objevuje povinnost periodicky sestavovat výkazy o finanční situaci (požadavek výročních bilancí z r sestavovaných v dvouletých intervalech). V Itálii vzniká v první polovině 17. století první ucelená teorie účtů spojená se jménem Lodovica Floriho. Se založením první akciové společnosti (holandská Východoindická společnost) je řešena problematika účetního zachycení kapitálových vkladů. V tomtéž období se v elementární podobě se začíná rozvíjet nákladové účetnictví. V 19. století se rozvíjí pravidla pro záznam neoběžného majetku, řeší se první otázky jak oceňovat majetek a vznikají návrhy různých účetních forem, řešících otázky praktického vedení účetních záznamů v podmínkách narůstajícího objemu operací, které bylo nutné zaznamenávat.7) Lze tedy zobecnit, že rozvoj účetnictví souvisel s rozvojem hospodářských procesů, který byl spojen s postupným vytvářením národních ekonomických systémů, s rozvojem směnných vztahů, s rozvojem peněz a jejich funkcí v národních ekonomikách, s rozvojem daňových systémů. Tak, jak rostla složitost evidovaných procesů, zdokonaloval se i účetní systém. Úlohu účetnictví v těchto souvislostech však nelze vidět pouze v pasivním zobrazování stále složitějšího ekonomického procesu a v pasivním přizpůsobování se požadavku jeho pravdivého a úplného zachycení. Tím, že zachycovalo ekonomické procesy a tím jak je zachycovalo a měřilo jejich výsledek, umožňovalo posuzovat jejich efektivnost a přesuny prostředků a kapitálu do těch oborů a činností, které byly nejvíce efektivní, které přinášely nejvyšší zisky, tedy z jiného pohledu: nejvyšší zhodnocení vloženého kapitálu. V obecném vyjádření: účetnictví tak významně napomáhalo k realizaci základního atributu tržního systému - efektivní alokaci prostředků (zdrojů). Spolu s tím rostl význam dalších funkcí účetnictví kromě poskytování údajů pro rozhodování o umístění (alokaci) prostředků, také pro správu a bezprostřední řízení a usměrňování procesů, pro posuzování ekonomické situace dalšími subjekty. Souhrnně lze tento rozvoj funkcí účetnictví charakterizovat tak, že se rozšiřuje okruh uživatelů, kterým účetnictví údaje poskytuje a kteří jej využívají ke své činnosti. Tento proces má i druhou stránku, a tou je rozvoj samotného účetnictví, které ve snaze vyhovět požadavkům všech nových uživatelů dále rozvíjelo a zdokonalovalo celý svůj systém, 7 Janhuba M., Základy teorie účetnictví, Praha Oeconomica 2006, ISBN , s. 159 an.

13 své metody, nástroje, postupy, formy i techniky. Rozvoj účetnictví v našich zemích probíhal v souladu s rozvojem ekonomiky a účetnictví střední Evropy. Pro něj je charakteristické, že byl nedílnou součástí specifických podmínek hospodářského a politického vývoje každé jednotlivé země tak, jak se postupně konstituovaly národní ekonomické systémy. V nich nabývaly funkce účetnictví specifických rysů a charakteristik (např. v Německu se vyvíjelo v úzké návaznosti na konstituující se právní systém). Po dosažení státní samostatnosti Československa v r se naše ekonomika, která již před tím patřila k nerozvinutějším v Rakousko-Uhersku i v celé Evropě, dále rychle rozvíjela a s ní se dále rozvíjelo i účetnictví. Byly řešeny některé dílčí specifické problémy vykazování majetku, jako je problematika oceňování v důsledku změny cenové hladiny, problematika kupní síly peněžní jednotky, pomocí níž účetnictví vypovídá o majetku a kapitálu v podniku, problematika vykazování výsledku za uzavřené účetní období apod. Za 2. světové války, v období protektorátu Čechy a Morava, byla v rámci hospodářského systému REFA (Reichsausschuss fur Arbeitszeitermittlung - Říšský výbor pro zjištění pracovních časů) věnována pozornost problematice evidence nákladů: byl kladen důraz na jasné rozlišování výrobních a dalších nákladů - a její využití pro jejich snižování. 8) Po roce 1945 navazuje účetnictví na zkušenosti účetnictví předválečného. Po roce 1948 a zejména od roku 1953 se však výrazně mění, zužují funkce, které účetnictví v řízení ekonomických procesů plnit. Hlavním nástrojem řízení celé ekonomiky se v tomto období stal plán, který měl platnost zákona, ale který většinou byl jen obtížně plněn nebo byl plněn různými dodatečnými, účelovými opatřeními. Hlavní funkcí účetnictví se stala funkce evidenční /pasivní/, jeho hlavním úkolem bylo poskytovat údaje o průběhu hospodářských procesů pro porovnání s údaji plánu. I v tomto období se však účetnictví dále rozvíjí a zdokonaluje, což ve svém souhrnu přináší další prohloubení účetního systému jako celku. Jde především o zdokonalení těch metod, postupů a nástrojů, které byly spojeny s realizací právě evidenční funkce účetnictví zejména rozvoj metod pro evidenci nákladů a jejich alokaci jednotlivým útvarům a výkonů. Dochází k němu v období 2. poloviny 60. let a odráží nejen uvolnění v politické i hospodářské oblasti, ale i nástup počítačů, které významně zasahují do praktického vedení účetních záznamů, který nachází svůj odraz v úsilí o vytváření integrovaného informačního systému podniků, které bylo provázeno úpravami a zdokonalováním účetního systému jako jeho základního prvku. Pro vývoj účetnictví v období 60. let 20. stol. je charakteristický růst váhy mezinárodních aspektů v řešení jeho problémů. Přes 8) Sach V., Novodobá organizace práce, Praha : ORBIS 1943

14 hranice států začínají proudit mohutné toky nejen zboží, ale i financí. Investoři hledají co nejvhodnější umístění svých nevyužitých zdrojů se záměrem dosáhnout uspokojivé míry jeho zhodnocení. Spolu s tím proudí přes hranice států i toky ekonomických informací, mezi nimiž zaujímají přední místo informace o finanční pozici a výkonnosti podniků, poskytované účetnictvím. Rozšiřuje okruh uživatelů účetních informací, který překračuje národní hranice, vyvolává požadavek mezinárodní srovnatelnosti údajů poskytovaných národními účetnictvími. Proto se již na začátku 70. let objevují první soustavnější snahy o sjednocení účetnictví, resp. o dílčí úpravy v národních účetních systémech, které by umožnily větší srovnatelnost účetních informací. Tyto snahy a kroky ke sjednocení účetnictví v mezinárodním měřítku vycházely na počátku z profesních organizací účetních v různých zemích. Jimi navrhovaná řešení však dlouho neměly žádnou závaznost pro národní zákonodárné a výkonné orgány, které ovlivňují a regulují podobu národního účetnictví. To je jednou z příčin relativně pomalého postupu v této oblasti. I když se pravomoc profesních organizací, representovaných v současné době Výborem pro mezinárodní účetní standardy, zvýšila, proces vytváření jednotné, nadnárodní podoby účetnictví postupuje kupředu jen velice pomalu. Hlavními a zcela objektivními příčinami tohoto velmi pomalého a obtížného postupu je především těsná souvislost každé národní úpravy účetnictví s právním a daňovým systémem dané země, vazba na jeho historický vývoj a historicky zakořeněné uzance v různých sférách ekonomiky. V současné době Výbor pro mezinárodní účetní standardy vydává doporučení pro jednotné řešení vybraných prvků účetního systému (účetních výkazů, způsobů oceňování aj.) ve formě tzv. mezinárodních účetních standardů (International Accounting Standards, ve zkratce IAS, novější jsou pak vydávány pod názvem International Financial Reporting Standards, ve zkratce IFRS ), které se vlády jednotlivých zemí zavázaly do svých národních úprav účetnictví postupně promítat. Další rozvoj a plné docenění významu účetnictví nastává v České republice nastává po roce Za rozhodující moment je možné považovat rok 1993, kdy dochází k přeměně účetnictví do podoby, která je i když s určitými, mnohdy podstatnými změnami a úpravami - v podstatě platná do dnešní doby. Hlavním úkolem účetnictví se stává poskytovat věrné a úplné informace o majetkové, finanční a důchodové situaci firmy tak, aby umožňovaly managementu, vlastníkům i všem dalším uživatelům účetnictví spolehlivé rozhodování a kontrolu v podmínkách tržní ekonomiky. Postupné úpravy transformovaly výstupní účetní informace (účetní výkazy viz dále) podle požadavků Evropské unie (zejména 4. direktivy EU týkající se struktury účetních výkazů, způsobů oceňování majetku, a 7.direktivy EU týkající se konsolidace

15 účetních výkazů). V r splnila vláda svůj závazek vyplývající z dohody podepsané v r o postupném zapojování IAS/IFRS do národního účetního systému a zavedla povinnost využívat v plném rozsahu soustavu mezinárodních účetních standardů pro společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na Burze cenných papírů Praha. Národní účetní systémy v podobách, v jakých se vyvinuly do současné doby, lze rozdělit podle jejich převažující orientace na dvě základní skupiny: 1. skupina národních účetnictví považuje za prioritní fiskální (rozpočtové) zájmy státu a evidenci podnikových procesů (oceňování majetku a jeho odepisování, účtování nákladů, výnosů a tvorby hospodářského výsledku) podřizuje daňovým zákonům. Zjištění finanční situace podniku, míry, v níž zhodnocuje vložený kapitál je až na druhém místě. Tak je orientován účetní systém v Německu a v tzv. německé oblasti, tj. v zemích, které svůj národní ekonomický systém budovaly pod vlivem Německa (sem patří i Česká republika). Vazbu na daňový systém lze nalézt v té či oné míře ve většině účetnictví Evropských zemí, a proto je označován také jako kontinentální model. 2. skupina národních účetnictví preferuje reálné zobrazení finanční situace podniku a jeho výkonnosti a tomu i podřizuje účetní metody a postupy. Teprve na druhém místě uvažuje, resp. neuvažuje daňové aspekty a využití účetních informací pro účely stanovení daňové povinnosti (výpočty daňového základu a daňové povinnosti zpravidla probíhají mimo účetní systém, který daňové povinnosti jen zaznamenává). Tento přístup je charakteristický pro anglosaské pojetí účetnictví, je typický pro účetnictví USA, Velké Británie a dalších zemí, které byly nebo jsou pod jejich vlivem, a označuje se jako anglosaský model. Anglosaské pojetí účetnictví představuje současný celosvětový trend ve vývoji účetnictví proces tvorby mezinárodních účetních standardů vychází právě z tohoto pojetí. Obě zmíněné varianty představují určité extrémní podoby účetních systémů, v podmínkách národních účetních systémů dalších zemí bývají obě možnosti v různé míře kombinovány a záleží na tom, která převažuje. Účetní systém ČR sice přejímá v současné době některé prvky z anglosaského modelu, ve své podstatě je však úzce propojený s daňovým systémem tak, jak je to charakteristické pro kontinentální systém, což někdy vede až k destrukci původních funkcí účetnictví, resp. k vedení dvojího účetnictví (pro daňové účely a pro vlastní řízení).

16 Kontrolní otázky a úkoly Kontrolní otázky: 1) Z jaké doby a v jaké formě jsou doloženy nejstarší záznamy hospodářských činností? 2) Ve kterém století lze nalézt počátky novodobého účetnictví? Co lze o účetnictví v tomto období říci? 3) V čem lze vidět příspěvek účetnictví k obecnému rozvoji ekonomiky? Jak je možno charakterizovat vzájemnou vazbu rozvoje účetnictví a ekonomiky? 4) Jaké funkce plnilo účetnictví a) v době svého vzniku b) v centrálně řízené ekonomice c) v tržním hospodářství? 5) Co je charakteristické pro vývoj účetnictví na konci 20. století? Jaké jsou příčiny? 6) Jaké existují dva základní modely účetnictví v současné době? 7) Ve kterých zemích je účetnictví úzce spojeno s daňovou soustavou? 8) Pro koho jsou především určeny účetní informace v anglosaském modelu účetnictví? Rozšiřující text Prohloubení poznatků z oblasti vývoje účetnictví i jeho teorie lze nalézt v publikaci M. Janhuby, Základy teorie účetnictví, Praha Oeconomica 2006, ISBN Shrnutí Informace je třeba vždy vidět jako nástroj řídící činnosti. Účetnictví poskytuje informace pro řízení ekonomické stránky činnosti podniku. Informace potřebné pro toto řízení poskytují i jiné obory informací, které se vzájemně odlišují metodami zpracování i komplexností výpovědi. Účetnictví je svou metodou nezastupitelné. Jeho vznik a vývoj je spojován s rozvojem výroby a obchodu ve 12. a 13. století, jeho kořeny jako způsobu vedení hospodářských záznamů jsou však starší. Do jeho metody i způsobu výpovědi se vždy promítal vývoj samotných ekonomických procesů, který nacházel svůj odraz v potřebě ekonomických informací, kterým se účetnictví přizpůsobovalo, ale také vývoj technických prostředků zpracování informací i vývoj vlastnických forem podniku. V důsledku vývoje zpočátku národních ekonomických systémů se i účetnictví vyvíjelo v národních hranicích a nabývalo národní specifika. Odděleně se tak vytvořil kontinentální a anglosaský model účetnictví. S procesem globalizace celosvětové ekonomiky vznikla potřeba sjednocení účetních informací, na který reaguje snaha o jeho postupné vytváření proces harmonizace účetnictví.

17 Studijní literatura KUBÍČKOVÁ D., Základy účetnictví, Praha : VSFS 2006 KOVANICOVÁ D., Poklady skryté v účetnictví I. díl Jak porozumět účetním výkazům, Praha: Polygon 2006 Odkazy Klíč k úkolům

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodický list č. 1 Zakončení předmětu: zápočet Vítáme Vás v kursu Účetní systémy 1 a přejeme Vám hodně radosti a uspokojení ze získávání

Více

1.1 Metoda podvojného zápisu, souvztažnost, souvztažné účty

1.1 Metoda podvojného zápisu, souvztažnost, souvztažné účty Tématický blok č. 4 Téma 1 - Metoda podvojného zápisu Obsah tématu 1 1.1 Metoda podvojného zápisu, souvztažnost, souvztažné účty Studijní cíle Cílem této části výkladu je objasnit metodu podvojného účetního

Více

Účetnictví 1. přednáška Účetnictví předmět učebního plánu Zařazení : 1. sem. Rozsah výuky : 1/1 týdně (presenční studium) 6 za sem. (kombinované distanční - studium) Zakončení : zápočet : (3 kredity) podmínky

Více

Účetnictví předmět učebního plánu Zařazení : 2. sem. Rozsah výuky : 2/1 týdně (presenční studium) 10 za sem. (kombinované distanční - studium) Zakonče

Účetnictví předmět učebního plánu Zařazení : 2. sem. Rozsah výuky : 2/1 týdně (presenční studium) 10 za sem. (kombinované distanční - studium) Zakonče Účetnictví B Ing. D. Kubíčková, CSc. 1. přednáška Účetnictví předmět učebního plánu Zařazení : 2. sem. Rozsah výuky : 2/1 týdně (presenční studium) 10 za sem. (kombinované distanční - studium) Zakončení

Více

Základy účetnictví. 2. přednáška

Základy účetnictví. 2. přednáška Základy účetnictví 2. přednáška Formy sdělení účetních dat Účetnictví poskytuje informace v účetních výkazech: Bilance Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Výkaz cash-flow (o toku peněz) Výkaz o změnách ve

Více

Účetní systémy 2. Obsah celého předmětu jsme rozdělili do těchto dílčích témat, které budou náplní jednotlivých konzultací:

Účetní systémy 2. Obsah celého předmětu jsme rozdělili do těchto dílčích témat, které budou náplní jednotlivých konzultací: Metodické listy pro předmět Zařazení: 1. ročník oboru Řízení podniku a podnikové finance Magisterské studium - kombinované studium (letní semestr) Rozsah: 3 konzultace, Zakončení předmětu: zápočet, zkouška

Více

1. Úvod do účetnictví

1. Úvod do účetnictví 1. Úvod do účetnictví 1.1. Účetnictví Je ucelený systém informací o hospodaření a o hospodářském výsledku. Pravidla pro vedení účetnictví určuje zákon o účetnictví (číslo zákona najít na internetu) ve

Více

ÚČETNÍ SYSTÉMY 2. Metodický list č. 1

ÚČETNÍ SYSTÉMY 2. Metodický list č. 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 2 Metodický list č. 1 Zakončení předmětu: zápočet, zkouška Vítáme Vás v kursu Účetní systémy 2 a přejeme Vám hodně radosti ze získávání nových

Více

Didaktický rozbor vybraných okruhů učiva MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ

Didaktický rozbor vybraných okruhů učiva MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ Didaktický rozbor vybraných okruhů učiva MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ ZAŘAZENÍ UČIVA O MANAŽERSKÉM ÚČETNICTVÍ NA OA Na počátku studia účetnictví (2. ročník): Seznámení s pojmy: FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ souhrnné informace

Více

Úloha účetnictví. Účetní výkazy

Úloha účetnictví. Účetní výkazy Úloha účetnictví - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy - informace pro řízení firmy (náklady na výrobky) - podklady pro kontrolu a ochranu

Více

Jak přistupovat k výuce mezinárodních standardů IFRS na středních školách?

Jak přistupovat k výuce mezinárodních standardů IFRS na středních školách? Jak přistupovat k výuce mezinárodních standardů IFRS na středních školách? Kateřina Berková Praha, 2013 Příspěvek si klade za cíl nalézt odpovědi na tyto okruhy otázek: Proč se dostává IFRS do sekundárního

Více

Účetnictví B 2.přednáška Bilance a bilanční princip Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška) poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení a správu a pro další účely (např.

Více

Výkaz o peněžních tocích

Výkaz o peněžních tocích Výkaz o peněžních tocích Výkaz CF používaný ve vyspělých zemích Evropské unie od poloviny 60. let minulého století se opíral o zkušenosti z amerického vývoje výkaznictví. V ČR je Opatřením MF ČR čj. 281/50

Více

Základní funkce účetnictví Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška): poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení a

Základní funkce účetnictví Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška): poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení a Základy účetnictví 2.přednáška Bilance a bilanční princip Základní funkce účetnictví Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška): poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení

Více

Účetní systémy 1 3. přednáška Osnova: Vznik podvojného účetního systému Jednobilanční účetní systém Rozšiřování jednobilančního účetního systému (kalkulace) Dvoubilanční účetní systém (jednookruhový, dvouokruhový)

Více

hospodářská operace účetní doklad účetní případ Neexistuje žádná jiná cesta, kterou by do účetnictví bylo možno vnést

hospodářská operace účetní doklad účetní případ Neexistuje žádná jiná cesta, kterou by do účetnictví bylo možno vnést Přednáška 15.11.06 1. Účetní doklady 2. Účetní zápisy a účetní knihy Účetní doklady - jsou významnou součástí systému účetnictví a jeho metody Význam účetních dokladů - evidují (zaznamenávají) hospodářské

Více

4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA

4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA 4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA 4.1 Výsledek hospodaření na akruální bázi versus výsledek hospodaření na peněžní bázi Tuto kapitolu otevřeme poněkud pesimistickým konstatováním: Výsledek hospodaření lze

Více

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60 1 1. Význam a funkce účetnictví 7 1.1 Význam a podstata účetnictví 7 1.2 Historie a vývoj účetnictví 8 1.3 Funkce a podstata účetnictví 11 1.4 Uživatelé účetních informací 11 1.5 Regulace účetnictví a

Více

Historie FA, členění, cíle a postupy FA, zdroje dat pro FA

Historie FA, členění, cíle a postupy FA, zdroje dat pro FA Historie FA, členění, cíle a postupy FA, zdroje dat pro FA 1.2. Historie vzniku finanční analýzy Finanční analýza je stará, jak jsou staré samotné peníze. Je pochopitelné, že její metody a techniky byly

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Účetnictví pojišťoven

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Účetnictví pojišťoven Metodické listy pro kombinované studium předmětu Účetnictví pojišťoven Anotace předmětu Obsahem výuky je výklad základní problematiky účtování pojišťoven, které zaujímají významné místo na českém finančním

Více

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11

1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 Obsah Úvod...9 I. Výklad k zákonu o účetnictví...11 1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy... 11 1.1 Zákon o účetnictví a jeho novela...11 1.2 Prováděcí vyhláška

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Úvod do účetních souvztažností

Úvod do účetních souvztažností Obsah ČÁST I Úvod do účetních souvztažností KAPITOLA 1 Předmět a význam účetnictví...................... 1000 KAPITOLA 2 Regulace účetnictví v České republice.............. 1050 KAPITOLA 3 Harmonizace

Více

Obchodní akademie Plasy. Maturitní okruhy

Obchodní akademie Plasy. Maturitní okruhy Maturitní okruhy 1) Výrobní faktory 2) Personalistika 3) Finanční trh 4) Bankovní systém, ČNB 5) Obchodní banky a jejich funkce 6) Výrobní činnost 7) Podnikání, vznik a zánik podniku 8) Financování podniku

Více

PŘEDMĚT A ÚPRAVA DAŇOVÉ EVIDENCE I.

PŘEDMĚT A ÚPRAVA DAŇOVÉ EVIDENCE I. Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Seznámení s obsahem projektu Otevřená škola

Seznámení s obsahem projektu Otevřená škola Žadatel: Název projektu: Registrační číslo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace Otevřená škola CZ.1.07/3.2.01/03.0007 Seznámení

Více

Kapitola 1 Základy účetnictví

Kapitola 1 Základy účetnictví Kapitola 1 Základy účetnictví SHRNUTÍ UČIVA AKTIVA jedná se o majetek, který účetní jednotka používá k podnikání. Aktiva zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky. PASIVA

Více

Obsah Předmluva 11 1 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků

Obsah Předmluva 11 1 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Předmluva 11 1 Základy účetnictví 13 1.1 Účetní principy 13 1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 13 1.1.1.1 Předmět účetnictví 13 1.1.1.2 Druhy účetnictví 14 1.1.1.3 Účetní soustavy 14 1.1.1.4 Uživatelé

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Účetnictví veřejného sektoru

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Účetnictví veřejného sektoru Metodické listy pro kombinované studium předmětu Účetnictví veřejného sektoru Vítáme Vás v kurzu Účetnictví veřejného sektoru, v němž byste měli získat základní znalosti o účetnictví subjektů působících

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,

Více

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Předmluva 11 Základy účetnictví 13 1.1 Účetní principy 13 1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 13 1.1.1.1 Předmět účetnictví 13 1.1.1.2 Druhy účetnictví 14 1.1.1.3 Účetní soustavy 14 1.1.1.4 Uživatelé

Více

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů .8 Základní účtování nákladů a výnosů.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady Při zhotovování výrobků nebo provedení jiných výkonů dochází ke spotřebě výrobních činitelů (spotřeba materiálu, pracovní

Více

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva...

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva... Obsah Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...................xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek.......................... XVI Předmluva....................................................

Více

Seznam studijní literatury

Seznam studijní literatury Seznam studijní literatury Zákon o účetnictví, Vyhlášky 500 a 501/2002 České účetní standardy (o CP) Kovanicová, D.: Finanční účetnictví, Světový koncept, Polygon, Praha 2002 nebo později Standard č. 28,

Více

Metodický list č. 1 FUNKCE, ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI PODNIKU

Metodický list č. 1 FUNKCE, ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMI PODNIKU Metodické listy pro kombinované studium předmětu MANAŽERSKÁ EKONOMIKA Přednášející: Ing. Jana Kotěšovcová Metodický list č. 1 Název tematického celku: ZALOŽENÍ PODNIKU, VÝNOSY, NÁKLADY, NÁKLADOVÉ FUNKCE,

Více

Finanční plány a rozpočty

Finanční plány a rozpočty Ing. Pavlína Vančurová, Ph.D. Finanční plány a rozpočty 26. listopadu 2015 Obsah Rozpočetnictví v rámci finančního řízení: Ekonomické vyhodnocení rozpočtů: Systém plánů a rozpočtů Hlavní podnikový rozpočet

Více

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ. (1) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc.

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ. (1) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc. ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ (1) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc. Obsah Účetnictví a jeho význam Úkoly a obsah finančního účetnictví Uživatelé účetních výkazů Základní pojmy a kategorie účetnictví Koloběh majetku

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více

Obsah podle jednotlivých kapitol

Obsah podle jednotlivých kapitol podle jednotlivých kapitol Předmluva 1 CÍL PUBLIKACE 1 PRÁCE S PUBLIKACÍ 2 1 Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví 3 1.1 MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ 3 1.2 MEZINÁRODNÍ STANDARDY

Více

Časové rozlišení nákladů a výnosů. Ing. Dana Kubíčková, CSc.

Časové rozlišení nákladů a výnosů. Ing. Dana Kubíčková, CSc. Časové rozlišení nákladů a výnosů Ing. Dana Kubíčková, CSc. Úvod Cílem účetnictví je mj. co nejpřesněji vyjádřit výsledek činnosti podniku. Hospodářský výsledek je v účetnictví chápán jako výsledek hospodářské

Více

Manažerská ekonomika KM IT

Manažerská ekonomika KM IT KVANTITATIVNÍ METODY INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE (zkouška č. 3) Cíl předmětu Získat základní znalosti v oblasti práce s ekonomickými ukazateli a daty, osvojit si znalosti finanční a pojistné matematiky, zvládnout

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 2 5 U k á z k a k n i h

Více

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady! & Při podnikatelské činnosti dochází ke spotřebě majetkových složek (například

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví. Metodický list č.1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví. Metodický list č.1 Rozsah: 2/0 8 ZK 5 kreditů Pro pres i kombi: Zakončení: zkouška Požadavky ke zkoušce: 1.úspěšné absolvování průběžných testů a závěrečného předzkouškového testu, 2. vypracování a včasné předložení seminární

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Efektivnost podniku a její základní kategorie

Efektivnost podniku a její základní kategorie Efektivnost podniku a její základní kategorie Výrobní faktory a jejich klasifikace Výroba = každá činnost, která tvoří hodnotu Výroba = zpracování surovin a materiálů do finálních výrobků Aby se mohla

Více

Účetní toky a) ve všech případech jsou doprovázeny současně fyzickou změnou nebo změnou, kterou bychom mohli klasifikovat jako reálnou b) mají nebo bu

Účetní toky a) ve všech případech jsou doprovázeny současně fyzickou změnou nebo změnou, kterou bychom mohli klasifikovat jako reálnou b) mají nebo bu PŘÍSTUP FINANČNÍ ANALÝZY ORIENTOVANÝ NA POTŘEBY MEZIPODNIKOVÉ KOMPARACE EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI 15.1 Základní pojmy, úprava účetních výkazů 15.2 Základní ukazatele 15.1 Základní pojmy, úprava účetních výkazů

Více

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium 1. Mzdová politika rovnováha na trhu práce plán práce a mezd mzdy a mzdová politika propočty základních

Více

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek Majetek Podnikání se bez majetku neobejde, různé druhy podnikání ovlivňují i skladbu a velikost majetku. Základem majetku jsou peníze, za které se nakupují potřebné majetkové části. Rozvaha (bilance) písemný

Více

Základy účetnictví 8. přednáška. Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT)

Základy účetnictví 8. přednáška. Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT) 1 Základy účetnictví 8. přednáška Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT) Člení se a/ nakupované materiálové zásoby a zboží, b/ vytvořené vlastní

Více

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ. (2) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc.

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ. (2) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc. ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ (2) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc. Obsah Dokumentace, oceňování, účetní zápisy, účetní knihy, účetní výkazy Obecné zásady účetnictví Regulace účetnictví v ČR Zásoby Dokumentace Průkazné

Více

TEZE K BAKALÁŘSKÉ PRÁCI

TEZE K BAKALÁŘSKÉ PRÁCI ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Katedra obchodu a financí Provoz a ekonomika kombinované studium TEZE K BAKALÁŘSKÉ PRÁCI Nehmotná aktiva v pojetí účetního systému ČR a IAS/IFRS

Více

Charakteristika předmětu. Harmonizace účetnictví Direktivy EU, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

Charakteristika předmětu. Harmonizace účetnictví Direktivy EU, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví EVROPSKÉ ÚČETNICTVÍ Charakteristika předmětu Harmonizace účetnictví Direktivy EU, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví Požadavky na ukončení předmětu 50 % účast Prezentace (jedna povinná + další,

Více

ÚLOHA ÚČETNICTVÍ. Účetní výkazy. - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy

ÚLOHA ÚČETNICTVÍ. Účetní výkazy. - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy ÚLOHA ÚČETNICTVÍ - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy - informace pro řízení firmy náklady na výrobky a služby - podklady pro kontrolu a

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku 1. Základní pojmy - potřeba, spotřeba, trh, tržní mechanismus 2. Národní hospodářství, hodnocení úrovně NH 3. Ekonomické systémy, úloha státu

Více

PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ

PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ PODSTATA, VÝZNAM A FUNKCE ÚČETNICTVÍ ÚVOD DO ÚČETNICTVÍ OBSAH KAPITOLY Podstata, význam a funkce účetnictví Účetní soustavy Účetní doklady, jejich význam, náležitosti, vyhotovování Ing. Lukáš Kučera SOŠ SE Velešín účetnictví je písemné zaznamenávání

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

MATURITNÍ OTÁZKY Z ÚČETNICTVÍ OD 2011/12 EKONOMICKÉ LYCEUM

MATURITNÍ OTÁZKY Z ÚČETNICTVÍ OD 2011/12 EKONOMICKÉ LYCEUM MATURITNÍ OTÁZKY Z ÚČETNICTVÍ OD 2011/12 EKONOMICKÉ LYCEUM 1. Právní úprava účetnictví Předmět a význam účetnictví Základní právní normy Zákon o účetnictví České účetní standardy - funkce Směrná účtová

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU (FAP) (aktualizovaná verze 01-09)

Metodické listy pro kombinované studium předmětu FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU (FAP) (aktualizovaná verze 01-09) Metodické listy pro kombinované studium předmětu FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU (FAP) (aktualizovaná verze 01-09) Přednášející: Ing. Jana Kotěšovcová Způsob zakončení předmětu: Zápočet formou zápočtového testu

Více

OBCHODNÍ AKADEMIE MATURITNÍ OTÁZKY OD 2011/12

OBCHODNÍ AKADEMIE MATURITNÍ OTÁZKY OD 2011/12 OBCHODNÍ AKADEMIE MATURITNÍ OTÁZKY OD 2011/12 1. Právní úprava účetnictví 2. Dokumentace 3. Inventarizace 4. Rozvaha 5. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 6. Odpisy dlouhodobého majetku a jeho vyřazení

Více

Metodický list pro soustředění kombinovaného studia předmětu ÚVOD DO PODNIKOVÝCH FINANCÍ

Metodický list pro soustředění kombinovaného studia předmětu ÚVOD DO PODNIKOVÝCH FINANCÍ Metodický list pro soustředění kombinovaného studia předmětu ÚVOD DO PODNIKOVÝCH FINANCÍ Cíl: předmětu je v základních rysech seznámit s podnikem, s procesy, které v podniku probíhají a jimiž se naplňuje

Více

SSOS_EK_1.01 Podstata a funkce účetnictví

SSOS_EK_1.01 Podstata a funkce účetnictví Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví)

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví) ÚČETNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY 1)ÚČETNÍ JEDNOTKA: právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba, která podniká nebo provozuje samostatně výdělečnou činnost. Účetní jednotkou mohou být zahraniční osoby,

Více

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 13 1.1 Účetní principy 13 1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 13 1.1.1.1 Předmět účetnictví 13 1.1.1.2 Druhy účetnictví 14 1.1.1.3 Účetní soustavy 14 1.1.1.4 Uživatelé

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

1 Majetková a finanční struktura podniku

1 Majetková a finanční struktura podniku 1 Majetková a finanční struktura podniku MAJETKOVÁ STRUKTURTA I. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL II. STÁLÁ AKTIVA 1) Dlouhodobý nehmotný majetek 2) Dlouhodobý hmotný majetek 3) Dlouhodobý finanční

Více

Technické lyceum - výběrové předměty

Technické lyceum - výběrové předměty Technické lyceum - výběrové předměty Zaměření 3.ročník 4.ročník Předmět Dotace Předmět Dotace Výpočetní technika Počítačové sítě (CNA) 4 Počítačové sítě (CNA) 4 Tvorba WWW stránek 2 Ekologie Monitorování

Více

2. DLOUHODOBÝ MAJETEK MIMO FINANČNÍ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek-vymezení Dlouhodobý nehmotný majetek

2. DLOUHODOBÝ MAJETEK MIMO FINANČNÍ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek-vymezení Dlouhodobý nehmotný majetek OBSAH 1. ÚVOD DO SOUSTAVY ÚČETNICTVÍ 11 1.1 Právní rámec účetnictví a České účetní standardy 12 1.1.1 Stručná charakteristika zákona o účetnictví 12 1.1.2 Stručná charakteristika vyhlášek k zákonu o účetnictví

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Struktura

Více

1) podmínka věcné souvislosti (jsou výsledkem činnosti) 2) podmínka časové souvislosti (jsou výsledkem činnosti v daném účetním období)

1) podmínka věcné souvislosti (jsou výsledkem činnosti) 2) podmínka časové souvislosti (jsou výsledkem činnosti v daném účetním období) 6. přednáška 8.11. Účtování nákladů a výnosů Opakování : Náklady - v peněžních jednotkách vyjádřené prostředky vynaložené na dosažené výkony (výrobky, práce, služby). 2 podmínky = 1) souvislost s výkony,

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Obor účetnictví a finanční řízení podniku

Obor účetnictví a finanční řízení podniku Obor účetnictví a finanční řízení podniku TEST Z FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ celkem 40 bodů Zvolte nejvhodnější odpověď na následující otázky (otázky se nevztahují k žádnému z početních příkladů a nijak na sebe

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ Název tematického celku: TRENDY V OBLASTI ÚČETNÍHO ZOBRAZENÍ BANKOVNÍCH OBCHODŮ Cíl: Vysvětlit současný přístup

Více

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii Obsah Předmluva................................................... XI Přehled zkratek...............................................xii Díl 1 Úvod do účetnictví účetní jednotky a principy vedení účetnictví

Více

FINANČNÍHO PLÁNU. Ing. Aleš Koubek Koubek & partner

FINANČNÍHO PLÁNU. Ing. Aleš Koubek Koubek & partner Ing. Aleš Koubek Koubek & partner 1. Kalkulace Hlavním úkolem kalkulace je spočítání vlastních nákladů kalkulační jednotky, obvykle nějakého výkonu (výrobku nebo služby). K tomu, abychom mohli kalkulovat

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Výroba a výrobní faktory

Výroba a výrobní faktory Výroba a výrobní faktory Výrobní proces Výroba neboli výrobní proces představuje sled vzájemně souvisejících a na sebe navazujících činností, které přetvářejí přírodu, její předměty a síly v užitečné věci

Více

Obsah. Obsah. Předmluva 1 KAPITOLA 1

Obsah. Obsah. Předmluva 1 KAPITOLA 1 Obsah Předmluva 1 KAPITOLA 1 Úvod 2 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Plný rozsah účetnictví 3 Zjednodušený rozsah účetnictví 4 Schéma

Více

Tématický blok 2 téma 2 Kapitola 4.1. Rozvaha a její struktura, bilanční princip

Tématický blok 2 téma 2 Kapitola 4.1. Rozvaha a její struktura, bilanční princip Tématický blok 2 téma 2 Kapitola 4.1. Rozvaha a její struktura, bilanční princip Obsah kapitoly 4.1. Rozvaha a její struktura 4.1.1. Struktura rozvahy 4.1.2. Forma rozvahy Studijní cíle Cílem v této druhé

Více

Zboží - výrobky, které účetní jednotka nakupuje za účelem prodeje a prodává je. (Patří k nim i vlastní výrobky, předané do vlastních prodejen.

Zboží - výrobky, které účetní jednotka nakupuje za účelem prodeje a prodává je. (Patří k nim i vlastní výrobky, předané do vlastních prodejen. 1 Základy účetnictví 6. přednáška Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT) Člení se a/ nakupované materiálové zásoby a zboží, b/ vytvořené vlastní

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Výstupy z učení u ekonomických oborů

Výstupy z učení u ekonomických oborů Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Výstupy z učení u ekonomických oborů prof. Ing. Jan Váchal, CSc. Co jsou výstupy z učení?

Více

Obsah podle jednotlivých kapitol

Obsah podle jednotlivých kapitol podle jednotlivých kapitol Předmluva 1 Cíl publikace 1 Práce s publikací 2 1 Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví 3 1.1 Mezinárodní harmonizace účetnictví 3 1.2 Mezinárodní standardy

Více

Anotace Finanční účetnictví B-Uc-A2 (pro rok 2011-2012)

Anotace Finanční účetnictví B-Uc-A2 (pro rok 2011-2012) 1 Anotace Finanční účetnictví B-Uc-A2 (pro rok 2011-2012) Pozn.: V podstatě platí i pro předmět Účetnictví 2 Předmět spočívá ve výkladu Účetní závěrky, Daně v účetnictví včetně Odložené daně, Cash flow

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

FINANCE PODNIKU A FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ 2

FINANCE PODNIKU A FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ 2 Anotace: Cíle předmětu FINANCE PODNIKU A FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ 2 (Verze 04/05) Předmět navazuje na předmět Podnikové finance a finanční plánování 1, kde se student seznámil se základy podnikového financování

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

MATURITNÍ OKRUHY Z ÚČETNICTVÍ

MATURITNÍ OKRUHY Z ÚČETNICTVÍ MATURITNÍ OKRUHY Z ÚČETNICTVÍ 1) ÚČETNICTVÍ 2) MAJETEK 3) ZÁSOBY 4) ROZVAHA 5) ÚČETNÍ KNIHY 6) ZÚČTOVACÍ VZTAHY 7) KAPITÁLOVÉ ÚČTY 8) ÚČTOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTECH 9) INVENTARIZACE 10) ZAMĚSTNANCI 11) PLATEBNÍ

Více

Mezinárodní aspekty účetního výkaznictví International aspects of financial reporting

Mezinárodní aspekty účetního výkaznictví International aspects of financial reporting Ident Česky Anglicky 1FU441 Mezinárodní aspekty účetního výkaznictví International aspects of financial reporting ECTS kredity 3 Forma výuky 2/0 (2 hodiny přednášek) Garant doc. Ing. Marcela Žárová, CSc.

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

Teze k diplomové práci

Teze k diplomové práci Teze k diplomové práci Kapitálový trh v Č eské republice Autor: Matouš Trajhan Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Ivana Boháčková, CSc. Praha 2002 Cílem diplomové práce Kapitálový trh v České republice

Více

Základy účetnictví 5. přednáška

Základy účetnictví 5. přednáška Základy účetnictví 5. přednáška 1) Účetní doklady, jejich význam a druhy 2) Kontrola v systému podvojného účetnictví 3) Inventarizace Ad 1) Účetní doklady, jejich význam a druhy - průkaznost účetních údajů

Více

ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Daňové odpisy Řídí se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 30 Doba odpisování činí minimálně: odpisová skupina

Více

Náklady, výnosy a zisk

Náklady, výnosy a zisk Náklady, výnosy a zisk Základní prvky účetních výkazů Účetní výkazy shrnují výsledky hospodářské činnosti podniku. Jedná se o: Rozvahu (bilance aktiv a pasiv) zachycení majetku a závazků firmy; informuje

Více

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 Předmluva 1 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 KAPITOLA 1 Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 KAPITOLA 2 Účetní záznamy 5 Význam a podstata

Více