Kavalírské cesty české a rakouské šlechty ( )

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620-1750)"

Transkript

1 Jiří Kubeš Kavalírské cesty české a rakouské šlechty ( ) habilitační práce Ústav historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice Pardubice 2011

2 2

3 OBSAH Kapitola první: Kavalírské cesty jako historiografické téma 5-18 Kapitola druhá: Cílové země kavalírských cest II. 1. Italské státy 19 Benátky 21 Florencie a Siena 32 Řím 41 Turín 53 II. 2. Francie 60 II. 3. Jižní Nizozemí a španělské državy na pomezí Francie a Svaté říše římské 83 II. 4. Spojené Nizozemí 98 II. 5. Méně významné a dočasně přitažlivé cíle 112 Španělsko (a Portugalsko) 112 Anglie 121 Lotrinsko a Bar 131 Německé země tranzitní území? 136 Dánsko a Švédsko 138 Kapitola třetí: Tucet kavalírských cest české a rakouské šlechty z let III. 1. Dvacátá léta 17. století: Oldřich František Libštejnský z Kolovrat ( , ) 141 III. 2. Třicátá léta 17. století: Matyáš Ferdinand Berka z Dubé ( ?) 145 III. 3. Čtyřicátá léta 17. století: Johann Sigmund z Hardeggu ( ) 150 III. 4. Padesátá léta 17. století: Maxmilián z Trauttmansdorffu ( ) 154 III. 5. Šedesátá léta 17. století: Arnošt František z Kounic ( ) 158 III. 6. Sedmdesátá léta 17. století: Ferdinand August z Lobkovic ( , ) 162 III. 7. Osmdesátá léta 17. století: Franz Julius Verdugo ( ) 167 III. 8. Devadesátá léta 17. století: Johann Nicolas St. Julien ( ) 172 III. 9. Těžké časy kavalírů během války o španělské dědictví: Jan František Antonín z Götzenu ( ) 177 III. 10. Dvacátá léta 18. století: František Leopold a Karel Jakub Buquoyové ( ) 182 III. 11. Třicátá léta 18. století: Václav Antonín z Kounic ( ) 187 III. 12. Čtyřicátá léta 18. století: Prokop Vojtěch Černín z Chudenic ( ) 193 Kapitola čtvrtá: Tři pohledy na kavalírské cesty IV. 1. Rodiče a poručníci 201 IV. 2. Hofmistři a komorníci 232 IV. 3. Kavalíři 264 Kapitola pátá: Závěr

4 Přílohy ) Abecední soupis kavalírských cest české a rakouské šlechty ( ) 305 2) Chronologický seznam kavalírských cest šlechty z českých a rakouských zemí ( ), o nichž jsou k dispozici jiné zprávy než jen matriční záznamy (instrukce, korespondence, deníky, účty) 336 3) Cílové země cest mladých šlechticů z Čech, Moravy a obojích Rakous ( ) 338 4) Skladba šlechticů z Čech, Moravy a Rakous a jejich hofmistrů na univerzitě v Leidenu ( ) 343 Seznam pramenů a literatury Summary Poděkování Na tomto místě bych rád krátce poděkoval těm, kteří se výrazně zasloužili o to, že jsem stvořil práci v této podobě. Jedná se o tři okruhy lidí. Do první spadají přátelé v historické obci, s nimiž jsem měl možnost čas od času o textu diskutovat, kteří mi doporučovali literaturu a kriticky přečetli tu větší, tu menší pasáže vznikajícího spisu. Nejvíce jsem vděčen Zdeňku Hojdovi (Praha), Petru Maťovi (Vídeň), Radmile Pavlíčkové (Olomouc) a Vítězslavu Prchalovi (Pardubice), ale radou i pomocí při archivním výzkumu přispěchali i další kolegové archiváři a historici (Veronika Čapská, Tomáš Foltýn, Eva Chodějovská, Petr Klapka, Marie Marešová-Mírková, Stanislava Nováková, Jiří Peterka, Kristina Swiderová...). Za druhé bych chtěl moc poděkovat děkanovi Fakulty filozofické Univerzity Pardubice Petru Vorlovi a vedoucímu tamějšího ústavu historických věd Tomáši Jiránkovi, že mi umožnili v druhé polovině roku 2010 soustředit se více na dokončení tohoto spisu než na výuku. A naposledy a největším díkem jsem zavázán svým nejbližším ženě Klárce, jež nám v roce 2010 porodila krásnou dcerku a přes strasti péče o dvě děti projevovala nadstandardní pochopení pro mou, často výraznou zaneprázdněnost. Všem zmíněným patří můj upřímný dík. 4

5 I. Kavalírské cesty jako historiografické téma V posledních dvaceti letech vzrostl po celé Evropě zájem badatelů o výzkum dějin raně novověké šlechty. 1 Vychází to zejména z poznání, že šlechta neprohrávala v procesu modernizace státu s měšťanskými špičkami v takové míře, jak se dříve soudilo, a že zůstávala platnou společenskou elitou. Západoevropští vědci razí teorii, že v průběhu 17. a 18. století dokonce docházelo k rearistokratizaci šlechty a tento proces prý nutil měšťanstvo přijímat šlechtické vzory chování, protože si uvědomovalo, že urození se přizpůsobili změnám a zůstali do značné míry společenskými hegemony. 2 Nepřekvapí tedy, že jedním ze stěžejních témat, které bylo systematicky řešeno, se stala výchova a vzdělání šlechty v raném novověku, jež pomohla šlechtě udržet její výsadní postavení. Právě ve výzkumu tohoto tématu spatřují historici poprávu klíč k pochopení specifického šlechtického myšlení a chování, respektive ke konstrukci jejich stavovské identity, jež byla založena na neustálém zdůrazňování vlastní sociální výjimečnosti, propracovaném systému odlišností od ostatních sociálních vrstev a kulturní hegemonii. Urození měli na osvojení norem a způsobů chování svého stavu přibližně prvních dvacet let svého života, jednalo se tedy o postupný proces, jenž vrcholil během tzv. kavalírských cest. Byly pro výchovu, vzdělání a socializaci šlechty tak zásadní, že je absolvovala značná část mužské populace z vyššího šlechtického stavu. Protože se ale šlechta v průběhu raného novověku vyvíjela, proměňovaly se i požadavky na výchovu a vzdělávání každé další generace urozených. Proto se postupně měnila i kavalírská cesta, jež musela znovu a znovu připravit mladé šlechtice na všechny společenské novinky, aby i oni dokázali obhájit či dokonce rozšířit výjimečné postavení svých předků. Není tedy divu, že se historikové výzkumu tohoto jevu téměř všude systematicky věnují. Ronald G. Asch, který v roce 2003 shrnul poznatky o šlechtickém vzdělávání v raném 1 Adelsforschung hat Konjunktur, konstatuje jednoduše na samém začátku svého článku Walter DEMEL, Perspektiven der Adelsforschung, in: Discussions 2, 2009, URL: publikationen/discussions/2-2009/demel_perspektiven [přístup ]. 2 Ronald G. ASCH, Zwischen defensiver Legitimation und kultureller Hegemonie: Strategien adliger Selbstbehauptung in der frühen Neuzeit, in: zeitenblicke 4 (2005), Nr. 2, [ ], URL: [přístup ]. 5

6 novověku, konstatoval, že základním rysem výchovy tehdejší šlechty se, na rozdíl od středověku, postupně stal důraz na lepší vzdělání. Tento trend se prý ale prosadil až v době okolo roku 1600, kdy se důkladnější erudice stala stabilnější součástí přípravy šlechty na dospělost. Asch dále argumentuje, že prosazení tohoto trendu napomohl vznik kavalírské cesty, při níž se šlechtici vydávali do zemí jižní, střední a západní Evropy, kde se pokoušeli to combine a university education with wider ranging social experience. Kavalírská cesta tedy podle něj měla více cílů: The Kavalierstour... was designed to give young noblemen an opportunity to visit foreign universities, but also to attend the leading European courts, to see the more important urban centres of Italy and western Europe and, if possible, also to observe or even take an active part as an aventurier in military conflicts. Zdůrazňuje, že po přibližně jednom století v době okolo roku 1700 se již šlechta adaptovala na svět učení, kavalírské cesty ale nadále sloužily především výchově šlechty a potvrzení jejího přednostního společenského postavení. 3 Asch ve své syntéze naznačuje, že existovaly rozdíly mezi kavalírskými cestami šlechty z různých států a že se též v čase vyvíjely, malý prostor mu však neumožnil detailnější srovnání. Závěry ostatních historiků však hovoří jasně. Kavalírské cesty jsou sice une institution européenne, 4 ovšem nelze popřít, že vypadají podle jednotlivých zemí často dost odlišně, jak ukazují analýzy z Anglie, Francie, severního Nizozemí, Svaté říše římské národa německého, Polska i odjinud. 5 To je jeden z důvodů, proč se závěry ze zahraniční literatury nedají automaticky přenášet do prostředí zemí habsburské monarchie. Podívejme se alespoň na některé národní historiografie. Ve Velké Británii je za průkopníka bádání považován John Stoye, jenž vydal v roce 1952 práci o anglických cestovatelích v zahraničí v 17. století. 6 K rozkvětu zájmu o cesty do zahraničí pak došlo až od osmdesátých let 20. století, kdy spatřily světlo světa dosud nejuznávanější publikace 3 Ronald G. ASCH, Nobilities in Transition Courtiers and Rebels in Britain and Europe, London 2003, s Autor vychází zejména z anglické, francouzské a německé literatury, české autory necituje. 4 Tak argumentuje Jean BOUTIER, Le Grand Tour. Une pratique d éducation des noblesses européennes (XVI XVIII siècles), in: Le voyage à l époque moderne, Bulletin de l Association des Historiens modernistes des Universités 27, 2004, s. 7-21, zde s. 4 nn. Autor se odvolává nejen na německou, ale i na holandskou, polskou, ruskou a severskou produkci na toto téma (česká není opět zastoupena). Požaduje revizi výsledků britských historiků, kteří se v posledních několika desítkách let pravidelně vyjádřovali v tom smyslu, že kavalírské cesty (grand tours) jsou jen britským jevem. 5 Werner PARAVICINI, Der Grand Tour in der europäischen Geschichte: Zusammenfassung, in: Rainer Babel Werner Paravicini (Hg.), Grand Tour. Adeliges Reisen und europäische Kultur vom 14. bis zum 18. Jahrhundert, Ostfildern 2005, zejm. s John STOYE, English Travellers abroad : Their Influence in English Society and Politics, London 1952, New Haven

7 Jeremyho Blacka 7 nebo Edwarda Chaneyho. 8 Oba autoři se ve shodě se staršími britskými pracemi věnují výzkumu jevu, jemuž říkají grand tour. Ačkoliv se jedná o původní označení, jež vzniklo v průběhu 17. století, nedá se toto spojení jednoduše používat jako synonymum k německému či českému označení Kavalierstour / kavalírské cesty. 9 Principiálně se totiž sice jedná o cesty mladých mužů z vyšších vrstev za vzděláním a poznáním světa, ale rozhodně nejde jen o urozené muže, protože zmiňovaní autoři sem řadí i cesty neurozených umělců a dalších mladých mužů. 10 Podle zmíněných britských historiků jsou grand tours (od něho je odvozeno i podstatné jméno grand tourist pro toho, kdo se na takovou cestu vydal) vynálezem Britů 11 a docházelo k nim v období od poloviny 17. do poloviny 19. století. Vedly prý především přes Paříž do Itálie a jsou charakteristické ne sociálním, nýbrž hlavně turistickým a kulturním rozměrem, dokonce se někdy zdá, že se do značné míry jednalo o cesty za památkami a uměním tj. za kultivací vkusu obecně. 12 Ve Francii se toto téma také diskutuje již delší dobu, ovšem podstatné monografie se objevily až na konci 20. století a v současnosti. Za klasickou práci se již dnes považuje pojednání Marka Motleyho o výchově a vzdělávání francouzské dvorské šlechty v dlouhém 17. století. 13 Motley se v něm věnuje výchově mladých šlechticů od domácího prostředí přes jejich vzdělávání v jazycích a dalších studijních oborech na různých školách. V další pasáži pak pojednává a to je typické pro francouzské bádání o francouzských šlechtických akademiích a vše uzavírá tím, že rozebírá způsoby, jak se mohli mladí šlechtici uplatnit ve společnosti. Zdůrazňuje při tom, že francouzská šlechta po absolvování pobytu na domácí 7 Black shrnul svá dlouholetá bádání monograficky již v roce 1985, když vydal práci Jeremy BLACK, The British and the Grand Tour, London Posléze se k tématu několikrát vrátil a nakonec svou monografii i přepracoval a vydal pod názvem The British abroad. The Grand Tour in the Eighteenth Century, Stroud Tam jsou na s i odkazy na starší dílčí studie. Na počátku 3. tisíciletí se tématu věnoval znovu ve dvou publikacích, a to TÝŽ, Italy and the Grand Tour, New Haven London 2003 a TÝŽ, France and the Grand Tour, New York Houndmills Také Chaney se tématu věnuje dlouhodobě. Stejně jako Black vydal i on svou první monografii v roce 1985 pod názvem Edward CHANEY, The Grand Tour and the Great Rebellion, Geneva Turin Z poslední doby lze pak jmenovat jeho opus TÝŽ, The Evolution of the Grand Tour. Anglo-Italian Cultural Relations since the Renaissance, London Portland OR 1998, London K obsahu pojmu a k jeho vhodným synonymům v prostředí Svaté říše římské národa německého blíže Mathis LEIBETSEDER, Die Kavalierstour. Adlige Erziehungsreisen im 17. und 18. Jahrhundert, Köln 2004, s Autor konstatuje, že se nejedná o původní termín z raného novověku, ale že je ze všech nejvhodnější k označení daného jevu. Jako synonymum doporučuje používat soudobý německý termín Länderreise. 10 Typické v tomto kontextu je, že třeba Black hned na počátku své práce píše, že The Grand Tour involved essentially a trip to Paris and a tour of the principal Italian cities, namely Rome, Venice, Florence and Naples. Připouští dále, že itinerář se mohl měnit a cílem se mohly stát i jiné země, ovšem nikde své téma nedefinuje ze sociálního hlediska. Srov. J. BLACK, The British abroad, s. xi. 11 To ovšem jednoznačně není pravda, jak konstatuje třeba W. PARAVICINI, Der Grand Tour, s Z poslední doby srov. Michael H. BRENNAN (ed.), The origins of the grand tour. The travels of Robert Montagu, Lord Mandeville ( ), William Hammond ( ), Banaster Maynard ( ), London Mark MOTLEY, Becoming a French Aristocrat. The Education of the Court Nobility , Princeton

8 šlechtické akademii již vyrážela jen na kratší cesty původně především do Itálie. Doslova mluví o roku či dvou na cestách a o tom, že později se vydávali i na sever a severovýchod (Anglie, jižní a severní Nizozemí, části Říše). 14 Výchovný program jako celek podle něj nesloužil v 17. století francouzské šlechtě přednostně k dosažení odborného vzdělání, nýbrž helped them to develop the cultural resources to manage the growing role the court and its social codes played in their lives. 15 Jak konstatuje i Werner Paravicini, Der Adel will aber Praxis, nicht gelehrtes Zitat. 16 Právě tento důraz na praktické soužití francouzské šlechty s panovníkem u dvora a na její masivní angažování v armádě vysvětluje, proč se ve Francii tak rozmohly šlechtické akademie a proč je pak těmto institucím, jejich vzniku, vývoji a náplni výuky věnováno tolik místa v dalším, zejména francouzském a italském bádání. 17 Německé výzkumy pak zřetelně ukazují, že kavalírské cesty říšské šlechty jsou oproti britskému či francouzskému prostředí poněkud odlišné. Zásadní rozdíl spatřuji v tom, že po větší část raného novověku sice byly v Říši méně již v habsburských zemích k dispozici relativně kvalitní a přitažlivé vzdělávací a výchovné instituce (univerzity, šlechtické akademie), 18 ovšem přesto to část říšské šlechty lákalo na delší dobu do módní a kulturně uznávané ciziny, kde se navíc kromě kvalitních vysokých škol nacházely významné evropské dvory, protože grundsätzlich war die Reise Qualifikation für den Hofdienst durch Erwerb sozialer, dann auch fachlicher Kompetenz auf den für Dienst und (zumeist stellvertretende) Herrschaft relevanten Gebieten. 19 Proto pak musela navštívit logicky více zemí, než to bývalo pravidlem u anglické a francouzské šlechty, jež do značné míry studovala již doma, a proto se cesty říšské šlechty prodlužovaly i na několik let. Kromě toho mezi říšskými kavalíry existovaly někdy i dost významné sociální a konfesní rozdíly, takže ani v rámci daného prostoru neexistovaly žádné dvě stejné kavalírské cesty. Ideálně to ukazují výzkumy Antje Stannek a Mathise Leibetsedera, autorů dvou nejcitovanějších monografií o tomto tématu z posledního desetiletí. Stannek postavila jednu 14 Tamtéž, s Tamtéž, s W. PARAVICINI, Der Grand Tour, s K dispozici je stará práce Frances Amelia YATES, The French Academies of the Sixteenth Century, London 1947, ta je ale zaměřena pouze na samý počátek existence akademií a analyzuje jejich první projekty. Moderní pojednání přináší Corinne DOUCET, Les académies d'art équestre dans la France d'ancien Régime, Edilivre Dále srov. z poslední doby třeba Andrea BRUSCHI, Quelques réflexions sur les projets d académies nobiliaires et de nouvelles hypothèses de recherche, in: Discussions 2, 2009, URL: [přístup ], kde se upozorňuje zejména na význam, který tehdy mělo osvojení si cizího (zejm. francouzského) jazyka, jenž se stával symbolem kulturní hegemonie. 18 K německým i ostatním významným šlechtickým akademiím, jež vznikaly hned po těch francouzských, blíže Norbert CONRADS, Ritterakademien der Frühen Neuzeit. Bildung als Standesprivileg im 16. und 17. Jahrhundert, Göttingen W. PARAVICINI, Der Grand Tour, s

9 ze dvou stěžejních kapitol své práce právě na srovnání cest členů šesti různých říšských šlechtických rodin a ukazuje, jakých rozdílných podob nabývalo cestování u suverénních říšských knížat či zemské šlechty na jedné straně, u katolíků a nekatolíků na straně druhé. 20 Zatímco Ronald G. Asch zdůrazňuje především vzdělávací roli kavalírských cest a Mark Motley zase socializační rozměr tohoto druhu putování, Antje Stannek poukazuje hlavně na to, že kavalírské cesty měly ještě významnou funkci v procesu přerodu mladého šlechtice v dospělého kavalíra. Konstatuje, že kavalírská cesta, diente nicht zuletzt einer Kontaktaufnahme mit der großen höfischen Welt und ist von der bisherigen Forschung zuweilen als ein Prozeß der Aneignung einer»identität«bezeichnet worden. V této souvislosti dokonce označuje kavalírské putování v návaznosti na van Gennepovy a Turnerovy teorie za mužský iniciační rituál raně novověké společnosti. 21 Nevýhodou práce ovšem je, že Stannek v podstatě nevěnuje pozornost období 18. století, a proto výrazněji nevnímá proměny, k nimž došlo okolo roku 1700 a jež značně poznamenaly podobu kavalírských cest. Mathis Leibetseder pokročil ještě za Stannek, když od počátku razil tezi, že je nutné vždy mluvit o kavalírských cestách v plurálu, denn man wird keine zwei Kavalierstouren finden, die sich nicht in wesentlichen Punkten voneinander unterschieden. 22 Zásadními důvody těchto odlišností byly různé postavení a status rodiny (jinak cestovali potomci bohatých říšských suverénů a jinak chudí příslušníci zemské šlechty) a jiné životní aspirace, protože mladíci a jejich rodiny mohli toužit se uplatnit na venkově ve správě svých statků, v armádě, jako zámožní mecenáši či učení úředníci. Proto rozšířil pramennou základnu svého výzkumu. Orientoval se při tom zejména na bavorské, braniborské, saské a durynské archivy, jež mu umožnily zrekonstruovat obraz přibližně dvaceti kavalírských cest, jež podnikli především členové zemské šlechty (ne teritoriálních knížat, jejichž cesty byly do té doby 20 Vybrala si srovnání dvou knížecích rodů (brunšvicko-lüneburští vévodové, mecklenbursko-schwerinští vévodové) a čtyř hraběcích rodů, ale i mezi nimi existovaly významné rozdíly (Fuggerové byli zbohatlíci, kteří byli povýšeni mezi šlechtu až na počátku novověku, katolíci a statky měli ve Švábsku; stará říšská rodina Hohenlohe patřila mezi severoněmecké teritoriální rody a v 17. století byli nekatolíky, Lambergové patřili mezi rakouskou a korutanskou zemskou šlechtu a byli katolíky, Dernathové se pak řadili mezi holštýnskou zemskou šlechtu, měli ale ačkoliv byli katolíky služební vazby na saský dvůr). Srov. Antje STANNEK, Telemachs Brüder. Die höfische Bildungsreise des 17. Jahrhunderts, Frankfurt New York 2001, II. kapitola. Pro nás je zajímavé, že jako jedna z mála badatelů cituje i práce českého autora, konkrétně Zdeňka Hojdy (ovšem ne ty, kterou jsou česky). 21 Tamtéž, s. 7-23, zde zejm. s Tato její teze se však obratem dočkala kritiky dalších badatelů. Srov. třeba M. LEIBETSEDER, Die Kavalierstour, s M. LEIBETSEDER, Die Kavalierstour, s

10 vývoji. 24 V porovnání s představenými výsledky je do jisté míry překvapivé, že neexistuje studovány přednostně). 23 Navíc vzal v potaz i vývoj v 18. století, protože sám vymezuje své téma přibližně od roku 1620 do doby okolo roku 1774 jedenáct z dvaceti jím doložených cest bylo realizováno v letech Autor upřednostnil synchronní metody zkoumání dané problematiky, a proto se na rozdíl od Stannek více než na jednotlivé cesty a na prozkoumání střetu norem a konkrétní praxe soustředil na podchycení vývoje šesti zásadních aspektů cest. Jednotlivé kapitoly tedy věnoval zkoumání kavalírských cest v rámci rodinné tradice, jejich financování, skladbě a kompetencím cestovních suit, způsobům začleňování mladíků do elitní společnosti, vnímání památek a konečně významu cest pro budoucnost kavalírů. Tím si na druhou stranu znemožnil získat odpověď na otázku, jak se desetiletí po desetiletí kavalírské cesty proměňovaly a kdy docházelo k zásadnějším zlomům v jejich žádné souhrnné pojednání o kavalírských cestách šlechty z habsburské monarchie. Je to dáno tím, že tento státní celek byl vnitřně velmi diferencovaný a dnes je navíc rozdělen mezi několik různých států, jejichž historikové se přednostně zabývají výzkumem tématu pro svou část šlechty. Proto je k dispozici několik monografií, jejichž autoři se kavalírských cest více či méně dotýkají, ovšem každá z nich má nějaké (prostorové, časové, tématické) omezení. V Rakousku tak existuje již skoro půl století stará, nepublikovaná disertace Evy- Marie Loebenstein, ta ale vychází pouze z archivních pramenů z rakouských zemí, respektive především z Vídně, a její hlavní část je postavena jako pojednání o třech různých kavalírských cestách. Autorka navíc v podstatě nepřekračuje druhou polovinu 17. století. 25 Pro Slezsko se dá využít práce Claudie Zonty, ta se ale zase přednostně nezabývá kavalírskými cestami, nýbrž ji zajímala přítomnost Slezanů (tj. nejen šlechty) na italských univerzitách. Naznačuje tedy, jakou roli hrály pobyty na univerzitách v rámci kavalírských cest, ovšem ostatními aspekty tohoto zvláštního druhu cestování se nezabývá. 26 Pro české země žádná taková monografie zatím není. 23 Je ale nutné podotknout, že do výzkumu zahrnul i špičky společnosti říšského města Norimberku, a proto argumentuje, že za kavalíry lze kromě šlechty považovat i další mladíky na cestách za vzděláním, kteří ještě nezískali žádné místo u dvora a nezastávali žádné úřady. Tamtéž, s. 22 a Sám píše, že na výzkum v rakouských archivech rezignoval, protože diese bereits wiederholt in einschlägigen Arbeiten behandelt wurden. Odkazuje pak pouze na práce (Csáky-)Loebensteinové, Heisse a Klingensteinové. Českou literaturu v potaz vůbec nevzal. Srov. tamtéž, s Pramenně je založená na výzkumu pasů, dvou deníků (Khevenhüller, Breuner) a informací z rodinného archivu Trauttmansdorffů. Srov. Eva-Maria LOEBENSTEIN, Die adelige Kavalierstour im 17. Jahrhundert ihre Voraussetzungen und Ziele, netištěná disertace, Wien Jádro práce bylo vydáno jako Eva-Maria CSÁKY-LOEBENSTEIN, Studien zu Kavaliertour österreichischer Adeliger im 17. Jahrhundert, MIÖG 79, 1971, s Claudia ZONTA, Schlesier an italienischen Universitäten der Frühen Neuzeit , Stuttgart

11 Tím ale nemá být řečeno, že bádání v zemích bývalé habsburské monarchie stojí teprve na začátku. Ba naopak. Existuje totiž poměrně velké množství dílčích studií. V Rakousku je největším znalcem problematiky Gernot Heiss, jenž se podrobně zabýval kavalírskými cestami členů rodiny Hardeggů, Harrachů či Liechtenštejnů a pramennou základnu postupně doplnil i o rešerši v materiálech jiných rodů, jež mají archivy v dnešním Horním a Dolním Rakousku. 27 Slibně nastartovaný výzkum však nikdy k žádné monografii nedotáhl 28 a dnes se u našich jižních sousedů systematicky kavalírským cestám nikdo nevěnuje, takže je nutné vycházet z nemnoha starších příspěvků. 29 V České republice je pak nestorem tohoto bádání Zdeněk Hojda, jenž naznačil rozsáhlé výpovědní možnosti českých a moravských fondů již v osmdesátých letech 20. století, 30 posléze se už ale tématu věnoval jen v dílčích příspěvcích 31 a k syntetickému pojednání a dalším významných výsledkům se dostane až v roce Nastartoval však spolu s Jiřím Kroupou 33 období zvýšeného zájmu o kavalírské cesty, a tak není divu, že se v 27 Srov. Gernot HEISS, Bildungsreisen österreichischer Adeliger in der Frühen Neuzeit, in: Lenka BOBKOVÁ Michaela NEUDERTOVÁ (edd.), Cesty a cestování v životě společnosti, Ústí nad Labem 1995, s ; TÝŽ, Bildungs- und Reiseziele österreichischer Adeliger in der Frühen Neuzeit, in: Rainer BABEL Werner PARAVICINI (Hg.), Grand Tour. Adeliges Reisen und europäische Kultur vom 14. bis zum 18. Jahrhundert, Ostfildern 2005, s ; TÝŽ, Ihro keiserlichen Mayestät zu Diensten... unserer ganzen fürstlichen Familie zur Glori. Erziehung und Unterricht der Fürsten von Liechtenstein im Zeitalter des Absolutismus, in: Evelin Oberhammer (Hg.), Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel. Das Fürstenhaus Liechtenstein in der frühen Neuzeit, Wien-München 1990, s ; TÝŽ, Integration in die höfische Gesellschaft als Bildungsziel: Zur Kavalierstour des Grafen Johann Sigmund von Hardegg , Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich 48/49, 1982/83, s Typické je třeba to, že jeho studie z roku 1995 G. HEISS, Bildungsreisen byla do značné míry převzata do pojednání, které vydal o deset let později. Srov. TÝŽ, Bildungs- und Reiseziele. 29 Mezi nimi je nejlepší práce Grete KLINGENSTEIN, Der Aufstieg des Hauses Kaunitz. Studien zur Herkunft und Bildung des Staatskanzlers Wenzel Anton, Göttingen 1975, jež se ale věnuje moravské větvi rodu Kouniců. 30 Synteticky se na problematiku pokusil podívat ve dvou studiích. Srov. Zdeněk HOJDA, Kavalírské cesty v 17. století a zájem české šlechty o Itálii, in: Itálie, Čechy a střední Evropa, Praha 1986, s ; TÝŽ, Le grandezze d'italia. Die Kavalierstouren der böhmischen Adeligen, die Kunstbetrachtung und die Kunstsammlungen im 17. Jahrhundert, in: Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern. III, Köln Weimar Wien 1993, s TÝŽ, Z katolického exilu do západní Evropy. Velká cesta Jiřího Adama z Martinic v letech , in: Lenka Bobková Michaela Neudertová (edd.), Cesty a cestování v životě společnosti, Ústí nad Labem 1995, s ; TÝŽ, Giovanni Grosso da Lucerna, La vera Guida degl Oltramontani. Una guida romana ed i suoi clienti boemi, in: Roma Praga. Praha Řím. Omaggio a Zdeňka Hledíková, Praga 2009, s ; TÝŽ, Pasy století jako pragmatické písemnosti, in: Zdeněk Hojda Hana Pátková (edd.), Pragmatické písemnosti v kontextu správním a právním, Praha 2008, s ; TÝŽ, I/4. Český Merkur, Barokní Čechie na cestách, in: Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století, Praha 2001, s a mnoho dalších. 32 Podle laskavého sdělení autora by měla být práce na toto téma dokončena na jaře V tomto roce by měla vyjít též monumentální edice cestovního deníku Heřmana Jakuba Černína z Chudenic s obsáhlou úvodní studií, kde je Z. Hojda členem autorského kolektivu. Srov. Zdeněk HOJDA Eva CHODĚJOVSKÁ Alexandra TESAŘÍKOVÁ ve spolupráci s Milenou Hajnou, Janou Marešovou a Alessandrem Catalanem (edd.), Přes Alpy a Pyreneje. Kavalírská cesta Heřmana Jakuba Černína do německých zemí, Itálie, Francie, Španělska a Portugalska. Edice cestovního deníku z let , Praha 2011 (v tisku). 33 Jiří KROUPA, Ditrichštejnové v polovině 17. století a model tzv. kavalírské cesty, in: Historická Olomouc a její současné problémy 4, Olomouc 1983, s ; TÝŽ, Mikulovské a evropské kořeny josefinismu 11

12 jejich stopách vydali po roce 2000 historikové mladší badatelské generace, a to zejména Ivo Cerman, Martin Holý a Jiří Kubeš. Pražský Martin Holý se věnuje především počáteční etapě vývoje kavalírských cest do Třicetileté války, 34 pardubický Jiří Kubeš pak období od první půle 17. do poloviny 18. století 35 a českobudějovický Ivo Cerman zejména 18. století s důrazem na výchovu a vzdělávání osvícenské šlechty. 36 Ve svém snažení ale nejsou sami, protože v posledních letech se příspěvků k dějinám kavalírských cest české a moravské šlechty urodilo vskutku dost. 37 Mohlo by se tedy zdát, že kavalírské cesty představují minimálně v České republice a některých částech Rakouska dobře prozkoumané téma. Když se ale povídáme blíže na zmiňované knihy a studie, pak zjistíme několik faktů, jež dávají tomuto optimistickému zdání povážlivé trhliny. 1) Autoři se dosud neshodli na časovém vymezení a případné vnitřní periodizaci kavalírských cest. Nejrozšířenější je Hojdova teze, že kavalírské cesty kvetly v období (Příspěvek ke studijnímu programu moravských Ditrichštejnů), Studie muzea Kroměřížska 79, Kroměříž 1979, s ; TÝŽ, Studie o feudálním pozemkovém vlastnictví v době krize nevolnického systému (Moravští Dietrichštejnové a jejich panství v tereziánské době), netištěná disertace, Brno 1976). 34 Problematikou se v jedné kapitole své upravené disertační práce zabýval Martin HOLÝ, Zrození renesančního kavalíra. Výchova a vzdělávání šlechty z českých zemí na prahu novověku ( ), Praha 2010, s Autor však ve svých výzkumech nepřekračuje třicetiletou válku. 35 Jiří KUBEŠ, Tři pohledy na kavalírskou cestu Franze Julia hraběte Verduga v letech , FHB 25, 2010, č. 2, s ; TÝŽ, Rudolf Joseph Colloredo von Wallsee und sein Studium in Salzburg , in: Salzburg Archiv 32, 2007, s ; TÝŽ, Friendship, Admiration, or Hatred? The Image of the United Provinces in the Travel Diaries of the Czech Nobility ( ), in: Theatrum historiae 4, 2009 (= Amitié, Convivialité, Hospitalité / Friendship, Conviviality, Hospitality, Pardubice 8-12 September 2008), s ; TÝŽ, Fragmenty písemností z kavalírské cesty hrabat z Clary-Aldringenu z roku 1727, in: Theatrum historiae 1, 2006, s ). 36 Své výzkumy shrnul ve své německé disertační práci, jež vyšla jako Ivo CERMAN, Habsburgischer Adel und Aufklärung. Bildungsverhalten des Wiener Hofadels im 18. Jahrhundert, Stuttgart 2010, zejm. III. a IV. kapitola, s ; ta do jisté míry vychází ze starších studií TÝŽ, Bildungsziele Reiseziele. Die Kavalierstour im 18. Jahrhundert, in: Martin Scheutz Wolfgang Schmale Dana Štefanová (Hg.), Orte des Wissens, Wien 2004, s ; TÝŽ, Vzdělání a socializace kancléře Rudolfa Chotka, Český časopis historický 101, 2003, s ; TÝŽ, Zrození osvícenského kavalíra. (Vzdělání a cestování Jana Karla z Dietrichsteina), Časopis Národního muzea řada A 173, 2004, č. 3-4, s Pramennou a interpretační hodnotu si udržují zejména pojednání Petr MAŤA, Svět české aristokracie ( ), Praha 2004, zejm. s a Rostislav SMÍŠEK, Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I., České Budějovice 2009, s Za zmínku pak stojí pramenná sonda pro Ferdinanda Augusta z Lobkovice Tomáš FOLTÝN, Biografie Ferdinanda Augusta z Lobkowicz. Příspěvek k poznání výchovy, vzdělávání a počátkům kariéry barokního šlechtice, Pardubice 2008 (diplomová práce KHV FF UPa), zejm. s a práce Evy Chodějovské, roz. Bílkové, a dalších žaček Zdeňka Hojdy. K tomu Eva CHODĚJOVSKÁ, La gita da Roma a Napoli una tappa dei viaggi d educazione nel Seicento, in: Roma Praga. Praha Řím. Omaggio a Zdeňka Hledíková, Praga 2009, s ; Eva BÍLKOVÁ Jana HUSÁKOVÁ Alexandra TESAŘÍKOVÁ, Kavalírská cesta Heřmana Jakuba Černína z Chudenic, in: Historie Celostátní studentská vědecká konference, Pardubice prosince 2003, Pardubice 2004, s Pasáž o kavalírských cestách v práci Marie RYANTOVÁ, Památníky aneb štambuchy, to jest alba amicorum. Kulturně historický fenomén raného novověku, České Budějovice 2007, s není příliš přínosná, protože autorka shrnuje pouze stávající literaturu. Navíc památníky se na kavalírských cestách po polovině 17. století přestávaly vést, takže se dají využít zejména k výzkumu cest na přelomu 16. a 17. století. Srov. tamtéž, s

13 přibližně , přičemž sám autor tvrdí, že tuto longue durée lze vnitřně členit na přípravné období , následuje vrcholné období dotvoření kavalírské cesty jako typu a její trvající obliby a nakonec se prý cesta dostala do krize a doznívala až do počátku vlády Marie Terezie. 38 S pokusem o revizi této teze přišel zatím pouze Ivo Cerman, který tvrdí, že kavalírské cesty prošly různými změnami, ovšem lze o nich hovořit až hluboko do 19. století. Podnikl tak pokus propojit výsledky starší české historiografie s poznatky ze západoevropského dějepisectví. 39 Autor proto přišel s velmi odlišnou periodizací. První fázi charakterizuje jako konfesionalizovanou kavalírskou cestu (1620/ ), typické je prý pro ni ambulantní studium, důraz na zprostředkování šlechtického habitu a trasa, jíž zásadním způsobem ovlivňovala katolická víra kavalíra. Pak mluví o raně osvícenské či racionalizované cestě ( ), pro kterou je typické dlouhé a intenzivní studium na nějaké moderní univerzitě většinou v protestantském prostředí (Leiden, Lipsko, Štrasburk), na nějž teprve navazuje období vlastního cestování po zemích, které již není tak dlouhé. Třetí fázi představuje sentimentální kavalírská cesta ( ), během které se už nejezdí do zahraničí za studiem, nýbrž za kultivací vkusu a za přírodními krásami. V závěrečném období ( ) pak došlo ke zpečetění osudu kavalírského putování a cesty, jež byly tehdy podniknuty, svědčí o vývoji směrem ke vzniku romantické vzdělávací cesty, kdy začala ve větší míře přitahovat Anglie a středověké dějiny a památky. 40 K rozporům mezi těmito dvěma tezemi se dosud nikdo nevyjádřil, obecně bývá pouze přijímán Cermanův závěr, že po válkách o španělské dědictví došlo k výrazné proměně kavalírských cest. 41 Proto bude jedním z cílů této práce prozkoumat relevantnost obou tezí pro období ) Dosavadní produkci dominují analytické studie, jež se zabývají jednou konkrétní cestou, putováním několika členů jednoho rodu, výjimečně pak nějakou vybranou částí či aspektem kavalírských cest. Šířeji založený pramenný výzkum dosud nebyl nikde podniknut, a tak se obecněji laděné příspěvky spoléhají na relativně omezenou pramennou základnu. 42 V tomto smyslu je logické, že nejrespektovanějším pojednáním je stále ještě Hojdova studie z 38 Z. HOJDA, Kavalírské cesty, s O době zániku kavalírských cest se dosud vedou diskuse. Katrin Keller se kloní k názoru, že skončily nejpozději za sedmileté války ( ), Mathis Leibetseder a Joachim Rees však dokládají, že byly podnikány ještě v době před Velkou francouzskou revolucí. Historici umění zase mluví o konci 18. století. Názory shrnuje W. PARAVICINI, Der Grand Tour, s I. CERMAN, Bildungsziele, s Srov. Milena LENDEROVÁ, Cestovatel, in: Václav Bůžek Pavel Král (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007, s a Václav BŮŽEK a kol., Společnost českých zemí v raném novověku. Struktury, identity, konflikty, Praha 2010, s Je to také případ práce I. CERMAN, Habsburgische Adel, jenž své závěry opírá hlavně o výzkumy v rodinných archivech Ditrichštejnů, Chotků a Windischgrätzů, které navíc nedokládají s výjimkou Ditrichštejnů proměny kavalírských cest ve všech generacích. 13

14 roku 1986, protože autorovi sloužil jako podklad jeho výkladu vzorek asi 20 cest. 43 Z hlediska výzkumu vývoje a vnitřní dynamiky fenoménu kavalírských cest však nepovažuji tento vzorek za dostatečně reprezentativní, a proto bude dalším cílem této práce shromáždit údaje o co největším množství kavalírských cest. Teprve rozšíření pramenné základny a zhodnocení většího množství cest podle mého umožní daleko lépe poznat změny tak zásadního fenoménu desetiletí po desetiletí. Je nutné se tedy ptát, jak se kavalírské cesty proměňovaly v souvislosti s neustále se měnící mezinárodní politickou situací, jakou roli sehrály dynastické vazby vládnoucího rodu, zda šlechta vnímala kolísající úroveň vysokých škol i šlechtických akademií, kdy došlo k zániku tohoto fenoménu a proč. 3) Zatím se všichni autoři nechali ve svých výzkumech spoutat hranicemi svých států a nepustili se do prozkoumání pramenů v ostatních zemích bývalé habsburské monarchie. Je to pochopitelné, ovšem tím si uzavírají cestu nejen k rozšíření pramenné základny, ale též k odvážnější komparaci. Proto jsem v průběhu mého výzkumu nakonec dospěl k názoru, že je třeba se tímto směrem vydat. Protože to bylo ale časově velmi náročné, rozhodl jsem se zařadit do mého vzorku zkoumaných cest alespoň některé z těch, které jsou doloženy materiály v archivech ve Vídni 44 a Vratislavi 45 a jež realizovali nejen příslušníci české a moravské, ale i dolno- a hornorakouské a dokonce i některé kladské a slezské šlechty. Ukazuje se totiž stále jasněji, že inkolát v různých dědičných zemích (uherská situace bude patrně poněkud odlišná) habsburské monarchie nemá zas až takový vliv na podobu kavalírských cest, protože všichni ti šlechtici měli stejně jednoho panovníka a navíc řada rodin byla majetkově usazena ve více zemích, takže se prostě nedají snadno zařadit mezi nějakou zemskou šlechtu. 46 Daleko větší vliv na průběh jejich putování mělo titulární a úřední postavení otců, jejich majetkové zázemí, případně rozdílná konfese. Z tohoto důvodu jsem nelpěl na tom, abych podchytil jen cesty české šlechty. 47 Nakonec se podařilo rozšířit 43 Z. HOJDA, Kavalírské cesty, s Těchto dvacet výjezdů bylo podniknuto mezi lety Zde jsou v Österreichisches Staatsarchiv Wien, Allgemeines Verwaltungsarchiv (dále ÖStA, AVA) uloženy prameny ke kavalírským cestám české větve Kouniců, St. Julienů, zejména pak ale k Harrachům a Trauttmansdorffům. 45 V Archiwum Państwowe we Wrocławiu se dochovaly materiály ke kavalírským cestám Hatzfeldů, rokytnické větve Nosticů a kladských Götzenů. 46 Sami kavalíři se pravidelně řadí do kategorie Deutschen a myslí tím buď příslušníky německého národa na nějaké univerzitě, nebo též šlechtu, která se jako mateřským jazykem dorozumívala německy, tj. pocházela ze Svaté říše římské národa německého a podstatné části habsburské monarchie. Někdy to pak dále specifikují a označují se jako wür, die auß den kayserligen ärblentern sein (SOA Plzeň, pracoviště Klášter, RA Verdugů, inv. č. 359, kart. 29, dopis Leopolda Antonína Libštejnského z Kolovrat tetě Maxmiliáně Apolonii Verdugové, ), případě pak o sobě píší pokud jsou majetkově usazeni v jedné zemi jako o obyvatelích konkrétní země. 47 Srov. též Petr MAŤA, Der Adel aus den böhmischen Ländern am Kaiserhof Versuch, eine falsche Frage richtig zu lösen, in: Václav Bůžek Pavel Král (edd.), Šlechta v habsburské monarchii a císařský dvůr ( ), České Budějovice 2003 (=Opera historica 10), s

15 původní Hojdův vzorek čtyřnásobně až na 80 kavalírských cest, které jsou dokumentovány i jinými prameny než jen matričními zápisy. 48 4) Dostáváme se tak k pramenné základně, jež v sobě ukrývá nejeden kámen úrazu. Každý typ pramene má totiž jiné výpovědní možnosti, a proto musí být badatelé značně opatrní. Lze to ideálně ukázat právě na matrikách, jež mají zejména starší práce tendenci přeceňovat a vyvozovat na základě jejich analýzy závěry, které podle mne nemůžeme brát zcela vážně. Univerzitní matriky, fakultní matriky či matriky univerzitních národů představují velice specifické prameny, které na první pohled připomínají spíše telefonní seznam. Přinášejí totiž jen relativně málo informací. Vedli je rektoři či jiní univerzitní funkcionáři a pravidelně zaznamenávali zejména jméno studenta, jeho původ (země, případně město), datum zápisu do matriky a uhrazený poplatek. Jen zřídka lze pak nalézt informace také o skupině, která doprovázela šlechtické studenty (většinou jde o hofmistra, někdy i o komorníka), případně datum disputace či údaje o dalším osudu studentů (to se většinou nachází v matrikách národů). Ve velmi podrobně vedené leidenské matrice jsou navíc zachyceny též údaje o věku a studované fakultě. Takový pramen je tedy vhodný pro stanovení počtu šlechticů, kteří se do matriky zapsali, či pro analýzu jejich původu, nikdy se však nebude jednat o přesná čísla skutečně studujících, resp. delší dobu ve městě pobývajících kavalírů, a tak nemusí prokazatelně vypovídat o skutečné oblibě univerzitních měst v konkrétní době. 49 Na jedné straně totiž víme, že někteří šlechtici se do matrik nezapsali, a přesto jsou jejich pobyty v univerzitních městech doložené. Například sienská matrika 50 neobsahuje jméno Ferdinanda ze Schwarzenbergu, který pobýval ve městě na jaře 1669, protože jeho hofmistr zápis do matriky odmítl. 51 Na druhou stranu a to je ještě závažnější ve většině případů vůbec netušíme, jak dlouho šlechtici na univerzitě pobývali, zda pár dnů či třeba celý rok. Proto nemůžeme nikdy jednoduše považovat všechny zápisy do matriky za stejně významné, protože každý může svědčit o úplně jiném postoji kavalíra k univerzitě. 48 Srov. příloha Pro univerzity z rakouských zemí to konstatuje Ingrid MATSCHINEGG, Universitäre Massenquellen (Matrikel, Akten), in: Josef Pauser Martin Scheutz Thomas Winkelbauer (Hg.), Quellenkunde der Habsburgermonarchie ( Jahrhundert). Ein exemplarisches Handbuch, Wien München 2004, s Autorka pojednává o habsburské monarchii, ale zcela míjí univerzity ze zemí Koruny české. 50 Fritz WEIGLE (Hg.), Die Matrikel der deutschen Nation in Siena ( ), Band I, Tübingen 1962, s ; dále srov. Michal SVATOŠ, Studenti z českých zemí na univerzitě v Sieně ( ), in: Zprávy archivu Univerzity Karlovy 4, 1984, s V jednom listu ze schwarzenberského rodinného archivu stojí psáno, že za nimi přišel úředník (bidellus) z univerzity, aby her graff sich, wie brauchlich von teuschen cavalieren, in das buch der nation läset inschreiben, ist aber mit kurtzen wordten abgewist worden, die weil, wie der h. hoffmeister vorgibt, der bidellus mit gebarender civilität solches nit hette begeret. SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, RA Schwarzenbergů, fasc. 398, dopis Eligia Manderfelda Janu Adolfovi ze Schwarzenbergu z

16 Ještě problematičtější jsou pak výpisy z matrik, kterými se to ve starší české historiografii jenom hemží. 52 Jejich autoři měli k dispozici buď originál matriky, nebo pouze její edici, jež byla tehdy v českých zemích téměř nedostupná, a snažili se z nich vybrat pouze české studenty. Jejich konání bylo v tehdejším kontextu pochopitelné, ovšem metodicky částečně pochybené. Když například srovnáme výpisy Karla Hrdiny z lovaňské matriky 53 přímo se zápisy z vydané matriky, 54 zjistíme, že vypisoval mechanicky pouze ty, u kterých se nacházel přívlastek Bohemus, Moravus a jen některé, u nichž bylo Silesius. Podařilo se mu tak zachytit všechny měšťany a rytíře z českých zemí, ovšem nepostihl tak všechny příslušníky vyšší šlechty, již zde také měli majetek a lze je počítat mezi Čechy (měli český inkolát, ale zároveň mohli mít statky i v jiných zemích). 55 Kvůli zúženému pohledu tak z Hrdinových statistik vypadli příslušníci rodů Althannů (Kryštof Jan, Václav, Michal Jan, Michael Adolf, Hubert Zikmund, zmiňuje pouze Heřmana Michala), jeden Berchtold z Uherčic (František Benedikt 1650), jeden Clary-Aldringen (Jan Marek 1660), dva Collaltové (Claudius Collalto 1644, František Antonín 1648), dva Mansfeldové (František Maxmilián a Jindřich František 1660), jeden Verdenberg (Johann Baptista 1649) a dokonce jeden Valdštejn (Karel Ferdinand 1651 byl vynechán jen proto, že u něj stálo Austriacus). Taktéž nezmiňuje žádného Metternicha (ač drželi Kynžvart), ani žádného Fürstenberka. 56 Hrdinovi tak chybí kvůli zvolené metodě poměrně velké množství šlechtických studentů z českých zemí. Navíc ale sám udělal chyby i ve zvoleném postupu a nevypsal důsledně všechny s přívlastkem Bohemus či Moravus (zapomněl na Antonína Kryštofa hrabě z Pruskova 1688, Erdmana Kryštofa hrabě z Pruskova 1698 či Karla Maxmiliána z Ditrichštejnu 1722). Michal Svatoš byl v tomto ohledu pro Sienu daleko důslednější, přesto i jeho výpis má nedostatky. 57 Z těchto důvodů se tyto vybrané informace z matrik nemohou stát východiskem v podstatě žádné statistické analýzy. 52 Za všechny srov. např. Karel HRDINA, Studenti z českých zemí na vysokých školách v cizině, Věstník České akademie věd a umění 28-29, , s ; Marie L. ČERNÁ, Studenti ze zemí českých na univerzitě v Orléansu a na některých jiných francouzských univerzitách, ČČH 40, 1934, s , nebo naposledy M. SVATOŠ, Studenti. 53 K. HRDINA, Studenti, s Joseph WILS (ed.), Les étudiants des régions comprises dans la nation germanique à l Université de Louvain. I. ( ), Louvain Na úskalí definice české šlechty upozornil P. MAŤA, Der Adel aus den böhmischen Ländern. 56 Zápisy v matrikách mohou tímto způsobem zmást hodně badatelů. Studenti museli při nástupu na univerzitu udat svůj původ a určovali jej často jinak, než bychom dnes čekali. Například bratři Josef Václav a Antonín Kryštof Nosticové přijeli v roce 1726 do Salcburku. Měli statky v Čechách, jejich otec ale trvale působil u dvora ve Vídni, kde se zřejmě oba narodili. Proto je asi v matrice u jejich jmen uvedeno Germanicus Viennensis (Virgil REDLICH (Hg.), Die Matrikel der Universität Salzburg , 1, Salzburg 1933, s. 401). Podobný je příklad ze Salcburku z roku Jde o Karla Josefa z Harrachu, u něhož je zapsáno Madritensis Hispanus (tamtéž, s. 298). 57 Nepodařilo se mu například odhalit inkognito barona z Lanškrouna, pod kterým přijel do města v roce 1707 František Dominik z Lichtenštejna. Omlouvá ho ale fakt, že se to nepodařilo ani editorovi sienské matriky. 16

17 V předložené práci jsem se tedy na matriční údaje nemohl příliš spolehnout, a proto jsem přistoupil k systematickému výzkumu jiných pramenů. Jedná se především o instrukce, deníky, dopisy a účetní materiál, přičemž z hlediska koncepce práce se jeví jako nejdůležitější zejména osobní korespondence, na jejíž analýze je vystavěna podstatná část II. a IV. kapitoly. Naopak deníky, které v minulých dvaceti letech nejednou badatelům značně posloužily, zůstaly poněkud stranou pozornosti, protože se pro svou popisnost ne vždy daly dobře použít k zodpovězení otázek, které jsem si chtěl položit. Tím se dostávám k samotné koncepci mé práce, jež se primárně nezabývá každodenním životem na cestách (ubytováním, stravováním, dopravou apod.), ani není jejím cílem prozkoumat vnímání antických, středověkých, renesančních a barokních, světských i duchovních staveb, soch, maleb a předmětů uměleckého řemesla, jež formovaly vkus mladých šlechticů, zřejmě měly klíčový vliv na jejich pozdější reprezentační aktivity a pomáhaly ze šlechty vytvářet kulturního hegemona ve společnosti. Také nebudu sledovat budoucí uplatnění jednotlivých kavalírů v souvislosti s průběhem jejich putování. Jinými slovy se v této práci rozhodně nesnažím zmapovat fenomén kavalírských v jeho komplexitě, jak by si to bezesporu zasloužil, nýbrž se věnuji jen některým jeho aspektům. Původním cílem bylo pomocí diachronních metod prozkoumat a ověřit Hojdovy a Cermanovy teze o vývoji kavalírských cest. Jde o to zjistit, jak se postupně proměňuje podoba kavalírských cest od porážky českého stavovského povstání 58 do doby, kdy do nich začíná stále více promlouvat panovník, jenž si nepřeje z politických a hospodářských důvodů masové výjezdy mladých šlechticů do ciziny, a kdy dochází k nacionalizaci šlechtického vzdělávání v tom smyslu, že šlechtici mají i ve své domovině k dispozici dostatečně kvalitní vysoké školy a akademie. To se prosadilo přibližně v polovině 18. století. 59 Proto jsem se rozhodl na základě analýzy 80 zjištěných případů podrobněji sledovat vývoj kavalírských cest v čase, a to rovnou dvěma odlišnými způsoby. V II. kapitole jsem zvolil jako základní perspektivu analýzu vývoje a proměn přitažlivosti jednotlivých evropských zemí, resp. konkrétních cílů (univerzity, šlechtické akademie, dvory...) v oněch 130 letech. Východiskem se mi stalo poznání, že skoro žádná země, resp. instituce se netěšila stejné pozornosti ze strany českých a rakouských kavalírů po Srov. F. WEIGLE (Hg.), Die Matrikel, I, s. 394; M. SVATOŠ, Studenti. Inkognito rozluštil až G. HEISS, Ihro keiserlichen Mayestät zu Diensten... unserer ganzen fürstlichen Familie zur Glori., s. 177, pozn Jejich nejstarší vývoj do Třicetileté války nedávno shrnul M. HOLÝ, Zrození, s , a proto jsem se rozhodl se k němu detailněji nevracet. 59 Srov. W. PARAVICINI, Der Grand Tour, s Tento mezník odpovídá přibližně tomu, co tvrdí ve svých tezích Hojda (po roce 1740 kavalírské cesty zanikají) a Cerman (racionalizovaná podoba kavalírské cesty mizí okolo roku 1760). Srov. Z. HOJDA, Kavalírské cesty, s. 220; I. CERMAN, Bildungsziele, s

18 celou sledovanou dobu. Předpokládal jsem tedy, že každá generace mohla mít do jisté míry odlišný žebříček důležitosti konkrétních zemí. Byl jsem proto zvědav, zda zkoumané prameny tento vývoj potvrdí či vyvrátí, a pokud tomu tak skutečně bylo, které cíle, v které době a proč zažily velký boom obliby a jak dlouho tento zájem trval. Z logiky věci se tedy v II. kapitole budu zabývat především italskými státy, Francií, obojím Nizozemím, ale také dalšími cílovými zeměmi, jakož i aktivitami, kterým se tam kavalíři v příslušné době věnovali. V následující kapitole jsem se také nechal vést chronologickou osou, ovšem tentokrát jsem zvolil metodu sondy, takže jsem pro každé desetiletí (s výjimkou samého počátku 18. století, kdy zřejmě došlo v důsledku válečných konfliktů k dočasnému omezení kavalírských cest) vybral jednu cestu. Na ní pak demonstruji proměny, k nimž oproti předchozí době došlo. Vybíral jsem hlavně takové cesty, jež jsou pramenně dobře doloženy, a záměrně jsem navíc volil tak, aby se týkaly jak knížecích, tak hraběcích rodin, jak bohaté federální aristokracie, tak nezámožné zemské šlechty z Čech, Dolních a Horních Rakous a v jednom případě i z Kladska, jak mocných a u dvora působících rodin, tak nevýznamné šlechty, jež se uplatňovala pouze v zemských či dokonce jen lokálních úřadech. Věřím, že v průsečíku obou zvolených postupů nakonec vyvstane plastický obraz vývoje sledovaného fenoménu v dlouhé epoše. Výzkum osobní korespondence, se kterou jsem se v archivech setkával nejčastěji, a poznatky ze zahraniční literatury (zejména z prací Antje Stannek a Mathise Leibetsedera) mne nakonec přiměly rozšířit cíle práce, ještě jednou změnit úhel pohledu a vyměnit diachronní metody za synchronní přístup. Proto je tato monografie zakončena IV. kapitolou, v níž se snažím oprostit od časové osy a proniknout co nejhlouběji do myšlení lidí, kterých se kavalírské cesty nejvíce týkaly. Těmi jsou podle mého názoru zejména rodiče či poručníci, kteří cesty připravovali, finančně zajišťovali a kontrolovali jejich průběh, dále pak hofmistři, komorníci a další služebníci, již odpovídali rodičům a poručníkům nejen za zdraví svého svěřence, nýbrž také za konkrétní realizaci výchovného a vzdělávacího programu. A last but not least samotní kavalíři, jimž cesta sloužila k zorientování v hierarchicky uspořádaném světě, ovládnutí správných forem chování a zisku požadovaného penza schopností a vědomostí, které jim měly otevřít dveře do velkého světa a usnadnit jim uplatnění. Vycházím z předpokladu, že každá z těch stran zastávala v rodině jinou roli, a přistupovala proto ke kavalírské cestě poněkud jinak, tj. vnímala a prožívala ji odlišným způsobem. Analýze a intepretaci těchto rozdílných názorů a postojů a jejich střetávání v každodenní komunikaci je pak věnována právě IV. kapitola. 18

19 II. Cílové země kavalírských cest V této kapitole nepůjde o to přinést výčet všech cílových zemí a kompletní seznam konkrétních míst, jež byla během kavalírských cest navštěvována. Ani se nebudu ve větší míře věnovat popisu jednotlivých pamětihodností, sakrálních i profánních, či uměleckých děl, kterých mladíci na svých cestách spatřili vskutku stovky, ne-li tisíce. Pro kultivaci jejich vkusu, formování osobnosti, hodnot a budoucí reprezentační aktivity na poli architektury, výzdoby sídel a sbírkovou činnost to bylo bezesporu důležité a do značné míry i formující, 1 ovšem mně jde o něco jiného. Protože chci zachytit proměny kavalírských cest v průběhu 130 let, budu spíše sledovat strategie šlechty ve výběru hlavních cílů kavalírských cest a důvody volby jednotlivých míst a institucí, na nichž se rozhodli delší dobu setrvat, a to vždy alespoň v základním historickém kontextu oněch cílových destinací. Protože mám k dispozici vzorek 80 cest, pokusím se vývoj přitažlivosti vybraných cílů také s vědomím jistého zjednodušení kvantifikovat, aby lépe vynikla dlouhodobá či dočasná obliba konkrétního místa. Budu při tom postupovat od stěžejních zemí, jež byly navštěvovány v podstatě setrvale a na delší dobu, k těm, které se těšily větší pozornosti českých a rakouských kavalírů z nějakého důvodu jen dočasně či se tam jezdilo jen na krátký výlet. Proto nelze začít jinak, než od kolébky renesanční a barokní kultury, od Itálie. II. 1. Italské státy Apeninský poloostrov představoval jediný opravdu stabilní cíl kavalírských cest z let Ze zkoumaných 80 případů nesměřovalo do Itálie pouze osm cest, tj. jen desetina, 2 a to byla ještě v některých případech cesta přes Alpy plánována, ale neuskutečnila 1 Tyto otázky zajímají především historiky umění, ovšem pro mnoho pozdějších významných stavebníků chybí konkrétní doklady o průběhu jejich kavalírských cest a jejich percepci uměleckých děl. Srov. třeba starší, leč inspirativní práci Jiří KROPÁČEK, Architekt J. B. Mathey a zámek Trója v Praze. Stavebník umělec pojetí díla, AUC Phil. et hist. 1, 1987, s Srov. tabulku v příloze 3. 19

20 se kvůli nějaké objektivní příčině. Johannu Georgu Adamovi z Hohenecku to překazil počátek falcké války (po uvěznění v Paříži odjel otřesený šlechtic rovnou domů), Rudolfu Josefovi Colloredovi předčasná smrt otce a Prokopu Vojtěchovi Černínovi zase válka o rakouské dědictví. 3 Stále ale ještě zbývá pět případů, kdy kavalíři do Itálie nejeli, ačkoliv jim v tom nic nebránilo. V případě Oty z Nostic to lze asi vysvětlit tím, že v době svého putování byl nekatolíkem, Josef Václav z Lichtenštejna zase na své velmi krátké cestě chvátal, aby byl rychle u vojska, takže je možné, že se do Itálie nestihl zajet podívat. U ostatních ale přesné důvody tohoto rozhodnutí neznáme. Ferdinand Bonaventura z Harrachu sice vydal pro hofmistra svého syna Karla podrobnou instrukci, v níž se nacházejí i informace, kam přesně má jet a co tam má dělat, ovšem o Itálii se v ní nenajde jediná zmínka. 4 U Ignáce Karla ze Šternberka je to také zvláštní, protože přibližně ve stejné době po Evropě cestovali i jeho dva bratři a ti se do Itálie podívali. 5 Zdá se tedy, že u těch, kteří na Apeninský poloostrov nezavítali, se jedná o nějaké osobně motivované výjimky z jinak naprosto běžného pravidla. Itálie měla totiž stále co nabídnout a lákala kavalíry právě rozmanitostí cílů, které se zde nacházely, úrovní renesančního a barokního umění a také množstvím aktivit, jež se zde daly dlouhodobě dělat (dvory, univerzity, šlechtické akademie, jízdárny, školy šermu apod.). Pokud přijížděli z habsburské monarchie, měli to většinou nejblíže do Benátek, jež se staly první zastávkou na italské cestě. Benátky byly republikou, takže se zde mohlo v praxi pozorovat fungování tohoto zvláštního systému. Přes univerzitní Padovu a menší vévodské dvory (Modena, Parma) se pak dalo jet dále na jih do Říma dvěma základními směry východiskem obou tras se stala Bologna. Patřila již k papežskému státu a taktéž se tu nacházela univerzita. Kavalíři měli na výběr buď přímou cestu přes Toskánu s hlavním městem ve Florencii, kde sídlil medicejský velkovévodský dvůr. Zároveň ale nedaleko ležela Siena se svou univerzitou, jež byla v 17. století mezi kavalíry z habsburské monarchie snad vůbec nejoblíbenější a nejnavštěvovanější v celé Itálii. Nebo mohli putovat oklikou podél pobřeží Jadranu do Ancony, aby pak navštívili nedaleké mariánské poutní místo Loreto a překročili Apeniny a klesli do Věčného města. To bylo snad největším lákadlem, protože tu sídlil papež s mnoha kardinály, stálo tu hodně prastarých i moderních kostelů s mnoha 3 Wolfgang DAVOGG, Johann Georg Adam Freiherr von Hoheneck ( ). Das Lebensbild eines Oberösterreichers, Dissertation Universität Graz 1949, s ; J. KUBEŠ, Rudolf Josef Colloredo z Wallsee; k Černínovi srov. kapitola III ÖStA, AVA, FA Harrach, kart. 677, instrukce z Z pozdější korespondence víme, že hofmistr navrhoval, aby jeli z Paříže do Itálie (tamtéž, dopis z ), ovšem Harrach senior se v létě 1682 rozhodl pro Brusel (tamtéž, dopis z a další). Když se pak k Vídni přiblížili Turci, povolal syna domů a poslal jej k vojsku, takže do Itálie se nakonec nestihl podívat. 5 Martina KULÍKOVÁ, Cesty bratří ze Šternberka a jejich cestovní deníky, Praha 2001 (diplomová práce Katedra PVHaAS FF UK). 20

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5. Autor: Ladislava Městková Datum: 20. 3. 2013 Ročník: 7. ročník osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Dějepis; Člověk a společnost Tematický okruh: Novověk Téma: Sjednocení Itálie a Německa Klíčová slova:

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

zlaté buly pro říši jako Římský král a císař

zlaté buly pro říši jako Římský král a císař ZAHRANIČNÍ POLITIKA Sňatková Vydání Karel politika zlaté buly pro říši jako Římský král a císař SŇATKOVÁ POLITIKA Sňatková politika začíná již u Karlova dědečka hraběte Jindřicha Lucemburského. Oženil

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Člověk v lidském společenství Hmotná a duchovní kultura

Člověk v lidském společenství Hmotná a duchovní kultura Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_0112 Autor: Tematický celek: Mgr. Martina Kaňovská Základy společenských věd Datum: 3.11.2012 Učivo (téma): Člověk v lidském společenství Hmotná a duchovní kultura

Více

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Varianta A Jméno uchazeče datum narození..... Bydliště (vč.psč)...... Absolvoval střední

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

Jiří KUBEŠ. Vyšší šlechta z českých zemí v letech 1650-1750. Úvod do tématu

Jiří KUBEŠ. Vyšší šlechta z českých zemí v letech 1650-1750. Úvod do tématu KUBEŠ, Jiří (red.), Vyšší šlechta v českých zemích v období baroka (1650-1750). Biogramy vybraných šlechticů a edice typických pramenů, Pardubice 2007 (= FHPP 3, 2007). Jiří KUBEŠ Vyšší šlechta z českých

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

KNÍŽATA Z LIECHTENSTEINU A LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ. Ing. Pavel Juřík Historický spolek Liechtenstein, o. s.

KNÍŽATA Z LIECHTENSTEINU A LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ. Ing. Pavel Juřík Historický spolek Liechtenstein, o. s. KNÍŽATA Z LIECHTENSTEINU A LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ Ing. Pavel Juřík Historický spolek Liechtenstein, o. s. 29. dubna 2015 LIECHTENSTEINOVÉ: HISTORIE Hrad Liechtenstein u Vídně (okolo 1130) Mikulov získali

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Ing. dr. Josef Rybák

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Ing. dr. Josef Rybák Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Ing. dr. Josef Rybák (1885-1938) INVENTÁŘ NAD č. 700 evidenční pomůcka č. 257 Miroslav Balcar Praha 2004 Ing. dr. Josef Rybák Od roku 1904 vrchní

Více

Císařovna Marie Terezie

Císařovna Marie Terezie Císařovna Marie Terezie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_08 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Mgr. Gabriela

Více

Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014

Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 úkol č. 2.2.4. Zveřejňování poradců a poradních orgánů Poradní orgány Název orgánu Člen orgánu Předmět činnosti Odměna Rada muzea Předseda: Prof.

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností

Více

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci nabízí ve dnech 18. - 21. 11. 2014 všem zájemcům o studium dějin umění volný vstup do přednášek, seminářů a

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník BAROKO Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Dějepis Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Call for Papers: Rodinné podnikání České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Vila Lanna, V Nových Sadech 1, Praha 6 29. 9. až 1. 10. 2015

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

David Mikoláš (2013)

David Mikoláš (2013) David Mikoláš (2013) Typologie pramenů 1. Písemné prameny 2. Kartografické prameny 3. Ikonografické prameny 4. Plány 5. Hmotné prameny 6. Další informativní prameny 2 1. Písemné prameny 1. 1 Prameny diplomatického

Více

PhDr. Marek Perůtka narozen 1957 v Prostějově kontakt: perutka@ffnw.upol.cz

PhDr. Marek Perůtka narozen 1957 v Prostějově kontakt: perutka@ffnw.upol.cz PhDr. Marek Perůtka narozen 1957 v Prostějově kontakt: perutka@ffnw.upol.cz 1972 1976, Gymnázium Jiřího Wolkra v Prostějově 1976 1981, učitelský obor čeština výtvarná výchova, Filozofická fakulta, Univerzita

Více

PAVEL BALCÁREK KARDINÁL FRANTIŠEK. DlTRICHŠTEJN 1570-1636

PAVEL BALCÁREK KARDINÁL FRANTIŠEK. DlTRICHŠTEJN 1570-1636 PAVEL BALCÁREK KARDINÁL FRANTIŠEK DlTRICHŠTEJN 1570-1636 GUBERNATOR MORAVY OBSAH Úvodem 1. Mládí a původ kardinála. Jeho nástup do služeb církve. 13 2. Ditrichštejn kardinálem a biskupem. 30 3. Ditrichštejnův

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Univerzita Karlova Fakulta humanitních studií U Kříže 8, 158 00 Praha Jinonice

Univerzita Karlova Fakulta humanitních studií U Kříže 8, 158 00 Praha Jinonice Univerzity Karlovy pořádá ve dnech 20. 22. března 2009 mezinárodní mezioborovou konferenci HOMOSEXUALITA V ČESKÝCH ZEMÍCH A HUMANITNÍ VĚDY pátek 20. března 2009: Goethe-Institut Praha, Masarykovo nábřeží

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK TŘICETILETÁ VÁLKA 2.notebook. November 27, 2014 TŘICETILETÁ VÁLKA IX 16 22:19

DĚJEPIS 8. ROČNÍK TŘICETILETÁ VÁLKA 2.notebook. November 27, 2014 TŘICETILETÁ VÁLKA IX 16 22:19 TŘICETILETÁ VÁLKA IX 16 22:19 1 TŘICETILETÁ VÁLKA Po bitvě na Bílé hoře se Habsburkové obrátili proti zemím Fridricha Falckého (Německo). Ohrožené bylo také Nizozemí, které bojovalo se Španělskem. Proto

Více

Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního

Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage. Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU DĚJEPIS Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva):

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Učitel v době normalizace

Učitel v době normalizace Učitel v době normalizace Dana Knotová Michal Šimáně Jiří Zounek http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz/ Příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu Každodenní život základní školy v období

Více

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6

Více

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové vymezení Předmět Dějiny umění integruje žákovské výstupy vzdělávací

Více

UNIVERSITÄT PARDUBICE PHILOSOPHISCHE FAKULTÄT

UNIVERSITÄT PARDUBICE PHILOSOPHISCHE FAKULTÄT Stránka 1 z 10 Text na deskách (pouze tištěná verze) UNIVERSITÄT PARDUBICE PHILOSOPHISCHE FAKULTÄT ABSCHLUSSARBEIT 2007 Aneta Machková Stránka 2 z 10 Titulní list (Touto stranou začíná číslování práce.

Více

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Zánik lidských kultur, přírodních národů Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.33 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu.

Tab. 6. Veduta města Kroměříž se zámkem a Podzámeckou zahradou, detail. Detail Tab. 5., výřez; stavba v místě zahradníkova domu. Seznam příloh Tab. 1. Celkový pohled na Libosad Justus van den Nypoort podle předlohy G. M. Vischera, Celkový pohled na Libosad, výřez s pohledem na město, zámek a Podzámeckou zahradu, 1691. In: Zatloukal,

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání

Více

Pravěk a starověk / dějepisný atlas

Pravěk a starověk / dějepisný atlas Pravěk a starověk / dějepisný atlas Sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia je prvním z ucelené řady dějepisných atlasů. Seznamuje s historickým vývojem v období pravěku a starověku, od počátků lidského

Více

ENArC European Network on Archival Cooperation. Projekt Monasterium v České republice

ENArC European Network on Archival Cooperation. Projekt Monasterium v České republice ENArC European Network on Archival Cooperation Projekt Monasterium v České republice Jitka Křečková Národní archiv v Praze www.nacr.cz www.monasterium.net ICARUS základní cíle a aktivity: Mezinárodní

Více

www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz Cíle projektu: PAMÁTKY A PŘÍRODA KARLOVARSKA Regionální internetová topografická encyklopedie Karlovarského kraje Popularizace Karlovarského kraje a zvýšení zájmu o ochranu

Více

VY_12_INOVACE_Vl.4A325 Cestujeme po Evropě 1.notebook

VY_12_INOVACE_Vl.4A325 Cestujeme po Evropě 1.notebook VY_12_INOVACE_Vl.4A325 Cestujeme po Evropě 1.notebook Naše vlast Člověk a jeho svět Forma: práce třídy : interaktivní tabule : CHALUPA, Petr, ŠTIKOVÁ, Věra. Vlastivěda 5: učebnice pro 5. ročník. Brno:

Více

8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS. 4.část

8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS. 4.část 8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS 4.část Božena Němcová (1820 1862) *Vídeň narodila se jako dcera panského kočího Němce Jana Pankla a české služky Terezie Novotné dětství prožila v ratibořickém údolí u České Skalice

Více

METODIKA PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

METODIKA PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE METODIKA PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE I. Obsah seminární práce strana 1: úvodní strana (VIZ PŘÍLOHA NA KONCI) strana 2: prohlášení (VIZ PŘÍLOHA NA KONCI) strana 3: poděkování vedoucímu (VIZ PŘÍLOHA NA KONCI)

Více

Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege.

Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Dopravní a logistické služby Transportation

Více

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Aktivity CCRJM. březen 2013. www.ccrjm.cz

Aktivity CCRJM. březen 2013. www.ccrjm.cz Aktivity CCRJM březen 2013 Souhrn aktivit CCRJM Tvorba turistických produktů, programů, výletů Propagační materiály (distribuce), webové prezentace Fam tripy a press tripy domácí i zahraniční (Německo,

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

PŘEDMLUVA Milý čtenáři, dříve než se začteš do řádků deníku, který si psal Heřman Jakub Černín z Chudenic během svého bezmála čtyřletého putování po krajinách jižní a západní Evropy, na daleké cestě za

Více

Jakub Hradil. Václav Brejška

Jakub Hradil. Václav Brejška 100 let vozovny Strašnice 8. 10. 1908 2008 Jakub Hradil Václav Brejška Jakub Hradil Václav Brejška Spolek pražské kolejové dopravy Praha 2008-2 - Předmluva Dne 8. 10. 2008 oslavila pražská tramvajová doprava

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze. za rok 2013

Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze. za rok 2013 Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze za rok 2013 Sídlo archivu a kontakty: Stroupežnického 32, 150 00 Praha 5 tel. +420 222 749 211, + 420 257 311 492 Zřizovatel: Židovské muzeum v Praze, U

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

NOVÉ PRVOTISKY VE VĚDECKÉ KNIHOVNĚ V OLOMOUCI

NOVÉ PRVOTISKY VE VĚDECKÉ KNIHOVNĚ V OLOMOUCI Nové prvotisky ve Vědecké knihovně v Olomouci NOVÉ PRVOTISKY VE VĚDECKÉ KNIHOVNĚ V OLOMOUCI Rostislav Krušinský Po skončení retrokonverze lístkového katalogu starých tisků se začala skupina historiků pracujících

Více

Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

VNITŘNÍ GRANTY FF UK PRO ROK 2014 NÁVRH PROJEKTU

VNITŘNÍ GRANTY FF UK PRO ROK 2014 NÁVRH PROJEKTU VNITŘNÍ GRANTY FF UK PRO ROK 2014 NÁVRH PROJEKTU Vzorová žádost pro jednotlivé žadatele V PŘÍPADĚ ODLIŠNOSTÍ TÉTO ŽÁDOSTI OD OFICIÁLNÍHO FORMULÁŘE ČI ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NEPOVAŽUJTE TENTO DOKUMENT ZA

Více

Panská sídla západních Čech Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář. České Budějovice 2006

Panská sídla západních Čech Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář. České Budějovice 2006 Panská sídla západních Čech Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář České Budějovice 2006 PANSKÁ SÍDLA ZÁPADNÍCH ČECH Plzeňsko Tomáš Karel, Luděk Krčmář OBSAH ÚVOD 9 ENCYKLOPEDICKÁ ČÁST 13 VYSVĚTLIVKY ZKRATEK

Více

17. A 18. STOLETÍ UTVÁŘENÍ NOVODOBÉ SPOLEČNOSTI

17. A 18. STOLETÍ UTVÁŘENÍ NOVODOBÉ SPOLEČNOSTI 17. A 18. STOLETÍ UTVÁŘENÍ NOVODOBÉ SPOLEČNOSTI ANGLIE 15. až 16. stol. situace po stoleté válce - válka růží mezi rody Lancasterů a Yorků - na trůn pak nastoupil rod Tudorovců - nejznámější z Tudorovců

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5)00/34)0211 Zlepšení podmínek

Více

Pražské tiskárny v raném novověku - Šumanská tiskárna (1585-1628)

Pražské tiskárny v raném novověku - Šumanská tiskárna (1585-1628) Činnost Kroužku pro dějiny raného novověku od roku 2001 do poloviny roku 2009 V roce 2001 přejal organizaci a vedení Kroužku pro dějiny raného novověku Mgr. Jan Schwaller. Již v té době bylo možné navázat

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5 GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 10.4.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

ějiny venkova v českých zemích 18. 20. století

ějiny venkova v českých zemích 18. 20. století ějiny venkova v českých zemích 18. 20. století Historiografie, metody, problémy 13. 14. června 2014 v Muzeu východních Čech v Hradci Králové PÁTEK 13. června 2014 8.30 Prezentace účastníků 9.30 Úvodní

Více

Komponovaná kulturní krajina. a možnosti její obnovy a zachování

Komponovaná kulturní krajina. a možnosti její obnovy a zachování Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu Český národní komitét ICOMOS ve spolupráci s Muzeem umění v Olomouci Vás zvou na odborný seminář

Více

pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína

pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína Václav Fiala pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína v Klatovech Carrarský mramor, 155 x 500 cm Klatovy, Pražská 23 2012 Čeněk Vosmík: Pavel Kristián z Koldína, 1924 umělý kámen, schodiště klatovské

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ EVROPA

JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ EVROPA VY_32_INOVACE_ZEM_67 JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ EVROPA Mgr. Doležal Zdeněk Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření

Více

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Název: Železniční síť

Více

Výběr z nových knih 3/2013 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 3/2013 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 3/2013 ostatní společenskovědní obory 1. Dějinné sousedství Čechů a Němců / Hans Dieter Zimmermann ; [z německého originálu... přeložila Eva Pátková] -- 1. české vyd. Praha : Ústav

Více

Výběr z nových knih 11/2008 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 11/2008 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 11/2008 ostatní společenskovědní obory 1. Češi a země Koruny české / Hugh LeCaine Agnew ; [z anglického originálu... přeložila Marcela Ouzká ; předmluvu napsal Jaroslav Pánek] Praha

Více

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU 1. Francká a Byzantská říše: Justinián I. kopule 1453 miniatury latina Chlodvík 2. Islám: bůh vyznavač islámu 3. Slované: Přiřaď k jednotlivým státům, zda se jedná o Slovany východní,

Více

Od počátku k současnosti DĚJINY KNIHOVEN

Od počátku k současnosti DĚJINY KNIHOVEN Od počátku k současnosti DĚJINY KNIHOVEN Knihovna = dokumenty Písmo a písemnictví (paleografie) Předstupeň písma např. piktografy, uzlové, klínové, hieroglyfy Vznik písma před cca 5000 lety Materiály kámen,

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

VY_32_INOVACE_19_České země za Marie Terezie_09

VY_32_INOVACE_19_České země za Marie Terezie_09 VY_32_INOVACE_19_České země za Marie Terezie_09 Autor: Rostislav Šarman Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

Camillo Sitte STAVBA MĚST PODLE UMĚLECKÝCH ZÁSAD. Druhé české vydání

Camillo Sitte STAVBA MĚST PODLE UMĚLECKÝCH ZÁSAD. Druhé české vydání Camillo Sitte STAVBA MĚST PODLE UMĚLECKÝCH ZÁSAD Druhé české vydání Příklad stránky wrukopisu Camilla Sitteho Camillo Sitte STAVBA MĚST PODLE UMĚLECKÝCH ZÁSAD Druhé české vydání Příklad stránky wrukopisu

Více

DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU

DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU Kamil Činátl Jaroslav Pinkas a kolektiv DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU Ústav pro studium totalitních režimů Praha 2014 Kniha vznikla v rámci projektu Dějepis v 21. století: multimediální aplikace

Více

Občanská válka v Anglii ( 1642-1648 )

Občanská válka v Anglii ( 1642-1648 ) Občanská válka v Anglii ( 1642-1648 ) AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP orientuje se v náboženské a politické situaci v Anglii na počátku 17. století, popíše situaci v Anglii v době revoluce FORMA

Více

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

POSLECH. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : POSLEH Jazyk Úroveň utor Kód materiálu Německý jazyk 9. třída Mgr. Jitka Svobodová nj9-kap-svo-pos-06 Z á k l a d o v ý t e x t : Kathi: Hallo Julian, kann ich mir bitte von dir ein paar Sachen ausleihen?

Více