Mapování ohrožených druhů denních motýlů Přírodních parků Česká Kanada a Třebíčsko

Transkript

1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva z projektu Mapování ohrožených druhů denních motýlů Přírodních parků Česká Kanada a Třebíčsko Ing. Václav Křivan, Mgr. Aleš Jelínek, ZO ČSOP Kněžice, Kněžice 109, Okříšky Kontakt: mobil: , vaclav.krivan@chaloupky.cz Odborná spolupráce: Ing. Petr Hesoun

2 1. Popis projektu Projekt byl zaměřen na terénní mapování výskytu denních motýlů ve dvou oblastech v Přirodním parku Česká Kanada (Jindřichohradescko) a Přírodním parku Třebíčsko (Třebíčsko). Mapování bylo zaměřeno především na ohrožené a ubývající druhy s cílem ověřit jejich aktuální rozšíření v oblasti a odhadnout jejich početnost na lokalitách. Realizaci všech prací na projektu prováděli Ing. Václav Křivan a Mgr. Aleš Jelínek, pracovníci ZO ČSOP Kněžice a Ing. Petr Hesoun, Hamerský potok o.s. V rámci projektu nebyli usmrcováni jedinci zvláště chráněných druhů ve smyslu vyhl. 395/92 Sb., dokladový materiál k faunisticky významným nálezům bude uložen ve sbírkách autorů muzea v Třebíči. 2. Charakteristika území 2.1. Přírodní park Česká Kanada Území přírodního parku Česká Kanada se nachází na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny v nadm. výšce 468 až 738 m n.m. přibližně mezi Novou Bystřicí, Kunžakem, Českým Rudolcem a Slavonicemi. Území je z velké části zalesněno a bohatě protkáno sítí vodních toků a ploch, které mají většinou přírodní charakter. Pro zachovalé části bezlesí jsou typická luční prameniště, vlhké a rašelinné louky nebo naopak suchomilná společenstva balvanitých pastvin a kázků. Území zasahuje do 8 čtverců síťového mapování, a to 6856, 6857, 6956, 6957, 6958, 7056, 7057, Mezi nejvýznamnější druhy známé z této oblasti patří hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia) nebo ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron).

3 2.2. Přehled nejvýznamnějších biotopů denních motýlů ve sledované oblasti Rašeliniště a rašelinné louky Území přírodního parku Česká Kanada protíná napříč ve směru S-J hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj. Rozsáhlejší plochy rozvodnicových rašelinišť se zde však do dnešní doby nedochovaly, jelikož většina těchto lokalit byla v minulosti negativně ovlivněna činností člověka (borkování, meliorace, rozorání). V síti MZCHÚ je tak chráněn jen zlomek jejich původní rozlohy, často navazující na různě velké rybníky, které jsou ve zdejší krajině dosud hojně zastoupeny. K nejvýznamnějším rašeliništním lokalitám z hlediska biodiverzity motýlů patří především PP Rašeliniště Klenová, PR Skalák u Senotína, Čtyřicítka v k.ú.artoleč a Klášter, louky JV od Krvavého rybníka, PP Rašeliniště u Suchdola a dále např. Rašeliniště pod Stříbrným vrchem v k.ú. Matějovec. Rašeliniště pod Stříbrným vrchem Mezofilní louky a pastviny Mezi plošně nejrozsáhlejší biotopy přírodního parku Česká Kanada utvářející charakteristický krajinný ráz této oblasti patří komplexy mezofilních, místy sušších či naopak vlhčích luk a pastvin, s pestrou mozaikou balvanitých výchozů, kamenic a remízků, často porostlých různě zachovalou vegetací podhorských smilkových trávníků sv. Violion caninae či podhorských vřesovišť sv. Genisto pilosae-vaccinion. Charakteristické ukázky této dosud relativně zachovalé krajiny České Kanady s odpovídajícími motýlími společenstvy lze ve větších či menších fragmentech nalézt na celém území přírodního parku.

4 Z hlediska výskytu významných motýlích společenstev byla věnována pozornost zejména lokalitám Konrač, Dobrá Voda u Číměře, Terezín, Valtínov - Nový Svět, Markvarec - H.Radíkov a také Hrbky u Stálkova. Kázek u odbočky na H.Radíkov Přírodě blízké lesy Původní lesní porosty na území přírodního parku Česká Kanada byly velmi důsledně převedeny na jehličnaté kultury s naprostou převahou smrku. Jediný rozsáhlejší komplex přírodě blízkých lesů (acidofilních až květnatých bučin) nacházejících se v okolí PR Fabián na vrchu Homolka leží již za hranicí sledované oblasti a na území samotného přírodního parku Česká Kanada se zachovaly jen jejich nepatrné, lidskou činností značně ovlivněné fragmenty. Z tohoto důvodu nebyla lesům při monitoringu motýlů věnována žádná zvláštní pozornost Přírodní park Třebíčsko Území Přírodního parku Třebíčsko se nachází na jihovýchodním okraji Českomoravské vysočiny v okrese Třebíč. Vlastní Přírodní park Třebíčsko zahrnuje území severovýchodně od Třebíče, na jižním okraji od údolí řeky Jihlavy na sever po Oslavičku, kde se téměř dotýká území dalšího PP Balinské údolí. Toto území je charakteriské pestrou mozaikou nelesní vegetace v podobě polí, luk, pastvin a rybníků s drobnými roztroušenými lesy, které mají převážně charakter kulturních borů, v menší míře smrčin. V údolí Jihlavy lze najít fragmenty teplomilných doubrav a dubohabřin a také porosty nepůvodního akátu. Celé území je směrem od jihovýchodu

5 výrazně ovlivněno teplomilnými prvky pronikajícími údolím Jihlavy na Třebíčsko, které se uplatňují na četných skalních výchozech a xerotermních biotopech roztoušených zejména v jižní polovině území. Kromě vlastního přírodního parku zahrnuje mapovaná oblast také významné xerotermní lokality na východě v okolí Vladislavi a na západě pak na území města Třebíč. Území zasahuje do 5 čtverců síťového mapování, a to 6661, 6662, 6761, 6762 a Přehled nejvýznamnějších biotopů denních motýlů ve sledované oblasti Xerotermní trávníky a křoviny Jedná se o nejvýznamnější biotopy denních motýlů ve sledované oblasti. Nachází se jednak v údolí Jihlavy mezi Třebíčí a Vladislaví a dále ve vlastním území Přírodního parku Třebíčsko. V pestré mozaice se zde vyskytují xerotermní trávníky na skalních výchozech, teplomilné křoviny a světlé lesy. Na řadě míst dochází k degradaci těchto biotopů vlivem expanzivních druhů. Na slaních biotpech v údolí Jihlavy je to především akát, na ostatních biotopech pak třetina křovištní. Nejzachovalejší biotopy se nacházejí v okolí Vladislavi, Třebíče a Ptáčova, pestrá mozaika drobných lokalit se vyskytuje prekticky po celém území.

6 Xerotermní trávníky v okolí Hostákova Mezofilní a vlhké louky Druhově bohaté nivní louky, které v minulosti hostily řadu významných druhů denních motlů se prakticky nedochovaly. Jejich značně ochuzené fragmenty najdeme přímo v údolí Jihlavy, drobné enklávy se zachovaly podél přítoků. Vlhké louky se v oblasti vyskytují jen výjimečně a jejich zachovalost je velmi špatná. Fragment vlhké louky u Hroznatína

7 Lesy V oblasti se vysktují spíše menší lesní celky, které jsou převážně tvořeny kulturními porosty borovice lesní a smrku. Z hlediska výskytu motýlů patří k nejcennější drobné lesíky a chlumky na skalních výchozech a leostepní formace na hranách údolí Jihlavy. Lesostepní biotopy v údolí Jihlavy u Vladislavi 3. Metodika Vlastní mapování probíhalo dle metodiky mapování denních motýlů (Beneš et al. 2002). Intenzivní sběr terénních dat byl realizován v období únor září 2009, dále byly využity údaje autorů z let Cílem mapování bylo pokrýt veškeré významné lokality denních motýlů ve sledovaném území ve všech vhodných typech přírodních i kulturních biotopů, tak aby bylo dosaženo co nejlepšího plošného pokrytí území. Na nejvýznamnějších lokalitách, které byly předem vytipovány na základě starších údajů nebo byly objeveny během mapování, byl průzkum intenzivnější a cílem bylo odhadnout početnost nejvýznamnějších druhů. Během mapování v terénu byli jedinci denních motýlů determinováni přímo v terénu, v případě nutnosti ověření determinace byl jedinec dokladován. Během mapování nebyly rozlišovány druhy Leptidea sinapis a L. reali, jejichž determinace v terénu není možná a vzhledem k jejich početnému výskytu nebylo možné sbírat veškerý dokladový materiál. Jednotlivé dokladované kusy budou determinovány příslušnými odborníky, ale vzhledem k časové náročnosti nebudou tyto výsledky uvedeny v projektu. Veškerá získaná data o výskytu denních motýlů byla průběžně ukládána do tabulky ve formátu Excel, která je přílohou projektu. Údaje v této podobě budou předány do databáze denních motýlů. Struktura tabulky byla předem dohodnuta s koordinátorem mapování. Získaná data byla uložena do Nálezové databáze ochrany přírody AOPK ČR. Během mapování byla prováděna fotodokumentace všech zjištěných druhů a nejvýznamnějších biotopů denních motýlů.

8 Ekologické charakteristiky a rozšíření v rámci ČR používané v kapitole Výsledky jsou převzaty z Atlasu denních motýlů (Beneš et al., 2002). Poznatky o rozšíření ve sledované oblasti jsou diskutovány na základě údajů poskytnutých z databáze denních motýlů SOM výhradně pro účely tohoto projektu koordinátorem mapování motýlů. 4. Výsledky 4.1. Výsledky mapování denních motýlů v Přírodním parku Česká Kanada Během terénního mapování v oblasti Brtnicka, které probíhalo v roce 2009, bylo shromážděno 776 záznamů o výskytu denních motýlů. Dalších 39 záznamů pochází z let z náhodných záznamů mapovatelů. Determinováno bylo několik tisíc jedinců. Ve sledované oblasti bylo zaznamenáno celkem 53 druhů denních motýlů, další nejméně 4 druhy jsou známy z této oblasti z předchozích let, ale nebyly během roku 2009 zastiženy Přehled zjištěných druhů a charakteristika jejich výskytu v Přírodním parku Česká Kanada Papilionidae Otakárek fenyklový (Papilio machaon) 14 záznamů, 13 lokalit Hojný druh zejména v antropogenně ovlivněných biotopech. Ve sledovaném území se jedná o celkem hojný, i když jen jednotlivě nalézaný druh. Řada nálezů pochází z obcí a jejich okolí, kde žije v zahradách. Pieridae Bělásek hrachorový (Leptidea sinapis) a b. Realův (L. reali) 1 záznam, 1 lokalita Během mapování nebyly tyto druhy téměř nalezeny. K dispozici je pouze 1 údaj bez rozlišení druhu. Je pravděpodobné, že tyto druhy spíše unikaly pozornosti, vzhledem k charakteru území je pravděpodobnější výskyt L. reali. Bělásek zelný (Pieris brassicae) 15 záznamů, 13 lokalit Obecný druh otevřených biotopů, častý na polích. Ve sledovaném území se jedná o běžný druh po celém území. Bělásek řepkový (Pieris napi) 22 záznamů, 19 lokalit Obecný druh otevřených biotopů, častý na polích. Ve sledovaném území se jedná o běžný druh po celém území. Bělásek řepový (Pieris rapae) 25 záznamů, 19 lokalit Obecný druh otevřených biotopů, častý na polích. Ve sledovaném území se jedná o běžný druh po celém území. Bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines) 4 záznamy, 3 lokality Hojný druh nivních luk a ostatních vlhčích stanovišť. Ve sledované oblasti nepříliš hojný druh nalézaný spíše jednotlivě na vlhkých loukách. Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) 20 záznamů, 17 lokalit Hojný druh mezofilních lesních lemů, vlhkých luk a rašelinišť. Ve sledovaném území hojný druh vlhkých luk, rašelinišť a lesních lemů.

9 Lycaenidae Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron) 6 záznamů, 6 lokalit Lokální a ubývající druh zachovalejších lučních biotopů v pahorkatinách až horách. Ve sledované oblasti patří k vzácným druhům nejzachovalejších vlhkých a rašelinných luk. Ohniváček černoskvrnný (Lycaena dispar) 2 záznamy, 2 lokality Lokální druh vlhkých luk, který se v posledních letech rychle šíří směrem na západ. Ve sledované oblasti byl zjištěn na dvou lokalitách. Jedná se o zajímavý doklad šíření druhu do oblasti jižních Čech, kde je jeho výskyt zaznamenán až v posledních 2 letech. Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) 23 záznamů, 19 lokalit Lokální druh zachovalejších vlhkých luk, ve sledované oblasti byl zjištěn jednak na nejzachovalejších vlhkých lučních stanovištích a vzácně také na xerotermních biotopech. Ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas) 17 záznamů, 15 lokalit Hojný druh otevřených stanovišť, ve sledované oblasti zjištěn po celém území, ale spíše jednotlivě. Častější na suchých stanovištích a okrajích polí. Typický druh pro polní a luční remízky, suché pastviny a okraje polních cest. Ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus) 33 záznamů, 29 lokalit Hojný druh suchých a mezofilních květnatých luk, ve sledované oblasti se jedná o hojný druh zejména na zachovalejších xerotermních biotopech, ale také na rašelinných loukách. Ohniváček celíkový (Lycaena virgaurae) 17 záznamů, 15 lokalit Lokální druh vlhčích luk a okrajů lesů. Ve sledované oblasti patří k hojným a typickým druhům jednak na rašelinných a vlhkých loukách a také na xerotermních mezích a ladech. Ostruháček ostružiníkový (Callophrys rubi) 11 záznamů, 11 lokalit Lokální druh lesních lemů, pasek, rašelinišť a křovinatých biotopů. Ve sledovaném území patří k poměrně hojným druhům, zejména na rašeliništích. Modrásek krušinový (Celastrina argiolus) 5 záznamů, 4 lokality Hojný druh křovinatých a světlých lesních biotopů, ve sledované oblasti byl zjištěn realizátory projektu v předchozích letech na 3 lokalitách. Modrásek lesní (Cyaniris semiargus) 1 záznam, 1 lokalita Lokální druh otevřených květnatých luk a pastvin. Ve sledovaném území byl zjištěn pouze jednou ve východní části území. V navazujícím regionu Dačicka se vyskytuje na více lokalitách. Modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus) 14 záznamů, 12 lokalit Lokální druh mezofilních až vlhkých luk, hojný zejména ve vyšších polohách. Ve sledované oblasti patří k hojným druhům zachovalých vlhkých a rašelinných luk. Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) 30 záznamů, 22 lokalit Hojný druh všech typů ohrožených stanovišť, ve sledované oblasti je nejhojnějším modráskem. Kromě přírodních biotopů obývá také kulturní louky a porosty víceletých pícnin.

10 Nymphalidae Bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis) 3 záznamy, 2 lokality Významný druh vázaný na tavolník vrbolistý. Vyskytuje se zejména na Třeboňsku v rozsáhlých porostech tavolníku v nivě Lužnice a Nežárky. V posledních letech se poněkud šíří i do lokalit s umělými výsadbami tavolníků a pámelníku (Českobudějovicko). Ve sledované oblasti byl zjištěn jednak v přírodních biotopech v PR Krvavý a Kačležský rybník a také v okolí obce Mýtinky, kde žije zřejmě na uměle vysázených keřích. Batolec duhový (Apatura iris) 2 záznamy, 2 lokality Hojný druh vlhčích údolních lesů, ve sledované oblasti zjištěn pouze dvakrát a pravděpodobně spíše uniká pozornosti. Babočka osiková (Nymphalis antiopa) 2 záznamy, 2 lokality Široce rozšířený druh lesních světlin a pasek. Ve sledovaném území byl nalézán jednotlivě na okrajích lesů. Podobně jako předchozí druh patrně unikal pozornosti. Babočka paví oko (Inachis io) 21 záznamů, 16 lokalit Velmi hojný druh lesních i nelesních biotopů. Ve sledovaném území patří k velmi hojným druhům po celém území. Babočka kopřivová (Aglais urticae) 14 záznamů, 13 lokalit Hojný druh mezofilních až vlhkých typů otevřených stanovišť a lesních lemů. Ve sledované oblasti patří k hojným druhům, ale nacházen je spíše jednotlivě. Babočka admirál (Vanessa atalanta) 13 záznamů, 12 lokalit Všeobecně rozšířený migrant. Ve sledované oblasti jde o hojný druh rozšířený plošně po celém území velmi hojný zejména v pozdním létě. Babočka bodláková (Vanessa cardui) 50 záznamů, 38 lokalit Všeobecně rozšířený migrant. Ve sledované oblasti patřil tento druh v roce 2009 k nejpočetnějším denním motýlům ve všech sledovaných biotopech. V době jarního tahu byly pozorovány velké počty jedinců. Babočka bílé C (Polygonia c-album) 9 záznamů, 9 lokalit Široce rozšířený druh lesních světlin a pasek. Ve sledovaném území byl nalézán spíše jednotlivě v různých biotopech zejména na okrajích lesů po celém území. Babočka síťkovaná (Araschnia levana) 19 záznamů, 18 lokalit Hojný druh mezofilních lesních lemů, pasek a luk. Ve sledované oblasti se vyskytuje jednotlivě zejména v údolí Brtnice i menších přítoků na okrajích lesů a vlhkých loukách. Perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) 4 záznamy, 4 lokality Hojný druh mezofilních lesních lemů, luk a světlin. Ve sledovaném území byl zaznamenáván jen vzácně na rašeliništích a loukách v dosahu lesů. Perleťovec prostřední (Argynnis adippe) 1 záznam, 1 lokalita Lokální druh mezofilních lesních i otevřených biotopů. Zjištěn byl pouze jednou na lokalitě s mozaikou suchých a vlhkých luk a a menších lesů. Ve sledovaném území patří k velmi vzácným druhům.

11 Perleťovec velký (Argynnis aglaja) 29 záznamů, 22 lokalit Hojný druh mezofilních lesních lemů, pasek, otevřených lučních či narušovaných biotopů. Ve sledovaném území patří k hojným druhům lučních biotopů a rašelinišť. Perleťovec malý (Issoria lathonia) 11 záznamů, 9 lokalit Hojný druh otevřených biotopů, migrant. Ve sledovaném území byl zjišťován jednotlivě po celém území, hojněji zejména na suchých stanovištích nebo okrajích polí. Perleťovec kopřivový (Brenthis ino) 3 záznamy, 2 lokality Lokální druh mezofilních až vlhkých lučních biotopů a lesních okrajů. Ve sledovaném území paří k velmi vzácným druhům vlhkých luk. Perleťovec severní (Boloria aquilonaris) 2 záznamy, 2 lokality Nesmírně významný nález horského druh obývajícího horská až podhorská otevřená rašeliniště. Je to monofág vázaný na klikvu bahenní. V sledované oblasti nebyl jeho výskyt očekáván. Nejbližší lokality se nacházejí na Borkovických blatech a v NPR Ruda u Horusic. Nález dvou populací, z nichž jedna v PP Rašeliliniště Klenová je velmi početná, dokládá vysokou zachovalost a kontinuitu rašelinných biotopů ve sledované oblasti. Druhou lokalitou je malé rašeliniště nad rybníkem Malá Zvůle u Mostů. Perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene) 31 záznamů, 27 lokalit Hojný druh mezofilních lesních lemů, xerotermních stanovišť a zachovalejších vlhkých a rašelinných luk. Ve sledovaném území se vyskytují místy velmi početné populace na rašelinných a vlhkých loukách a také na zachovalejších xerotermních biotopech. Perleťovec nejmenší (Boloria dia) 20 záznamů, 16 lokalit Hojný druh mezofilních a xerotermních otevřených biotopů. Ve sledované oblasti patří k typickým druhům suchých travnatých biotopů a také zachovalých vlhčích luk a rašelinišť. Hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia) 14 záznamů, 10 lokalit Hojný druh mezofilních luk a okrajů lesů. Ve sledované oblasti jde o vzácný druh nalézaný spíše jednotlivě na nejzachovalejších lučních biotopech. Hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) 16 záznamů, 11 lokalit Ohrožený a mizející mokřadní druh. Ve sledované oblasti se vyskytuje velmi lokálně na nejzachovalejších rašelinných a mokřadních biotopech. Jeho populace jsou většinou poměrně početné a nacházejí se často v chráněných územích, kde je zejména v posledních letech péče upravována v souladu s požadavky tohoto druhu. Okáč bojínkový (Melanagria galathea) 19 záznamů, 18 lokalit Hojný druh mezofilních lučních biotopů. Ve sledované oblasti je tento druh lokálně hojný na zachovalejších lučních biotopech a xerotermních lokalitách. Okáč voňavkový (Brinthesia circae) 1 záznam, 1 lokalita Lokální druh xerotermních travnatých biotopů a světlých lesů. V posledních letech se poněkud šíří do vyšších poloh, dokladem je také jeho záznam ve sledované oblasti v PR Hadí vrch u Rajchéřova. Okáč rosičkový (Erebia medusa) 14 záznamů, 11 lokalit Lokální druh mezofilních až vlhkých lučních biotopů. Ve sledovaném území je tento druh lokálně hojný zejména na zachovalejších rašelinných loukách a xerotermních lučních stanovištích.

12 Okáč prosíčkový (Aphantopus hyperantus) 31 záznamů, 28 lokalit Hojný druh mezofilních lučních biotopů, ve sledované oblasti patří k velmi hojným druhům rozšířeným plošně po celém území na lučních biotopech. Hojný výskyt byl zjištěn zejména na druhově pestřejších lučních biotopech a také v příkopech podél cest. Okáč třeslicový (Coenonympha glycerion) 22 záznamů, 20 lokalit Hojný druh xerotermních trávníků a vlhkých luk. Na sledovaném území patří k hojnějším druhům lučních stanovišť. Okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus) 48 záznamů, 34 lokalit Hojný druh všech typů otevřených travnatých biotopů. Ve sledovaném území patří k nejpočetnějším druhům denních motýlů. Obývá většinu lučních biotopů, xerotermních trávníků i lesních lemů, ruderálů i zahrad. Okáč ječmínkový (Lasiommata maera) 6 záznamů, 5 lokalit Hojný druh lesních pasek, světlin a lesních okrajů. Ve sledovaném území byl zjišťován spíše jednotlivě na různých biotopech v dosahu lesů.. Okáč pýrový (Pararge aegeria) 2 záznamy, 2 lokality Hojný druh světlejších listnatých a smíšených lesů. Ve sledovaném území zjišťován jen vzácně zejména díky zaměření mapování na nelesní biotopy. Okáč zední (Lasiommata megera) 8 záznamů, 7 lokalit Hojný druh narušovaných nebo skalnatých biotopů. Ve sledovaném území patří k hojným druhům zejména na xerotermních biotopech, kamenitých výchozech a cestách. Okáč luční (Maniola jurtina) 37 záznamů, 30 lokalit Velmi hojný druh většiny otevřených stanovišť. Ve sledovaném území patří k velmi hojným druhů jak na zachovalejších, tak i na kulturních loukách, lesních okrajích i xerotermních biotopech. Hesperiidae Soumračník jahodníkový (Pyrgus malvae) 7 záznamů, 7 lokalit Hojný druh otevřených stanovišť, ve sledovaném území lokální a jednotlivě nalézaný druh otevřených biotopů. Soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon) 8 záznamů, 7 lokalit Lokální druh vyskytující se zejména na vlhkých loukách a ladech, v oblasti se vyskytuje nejčastěji na vlhkých a rašelinných loukách. Soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola) 19 záznamů, 18 lokalit Hojný druh otevřených stanovišť, ve sledovaném území nalézán hojně po celém území na suchých i vlhkých stanovištích. Soumračník metlicový (Thymelicus sylvestris) 24 záznamů, 21 lokalit Hojný druh otevřených stanovišť, ve sledovaném území zjišťován po celém území v různých biotopech.

13 Soumračník čárkovaný (Hesperia comma) 7 záznamů, 6 lokalit Xerofilní druh, ve sledované oblasti typický pro kamenité výchozy a meze se zachovalou xerotermní vegetací. Soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus) 30 záznamů, 24 lokalit Hojný druh otevřených stanovišť, ve sledovaném území nalézán hojně po celém území na suchých i vlhkých stanovištích. V minulých letech byl ve sledované oblasti zjištěn také výskyt batolce červeného (Apatura ilia), bělopáska topolového (Limenitis populi), soumračníka máčkového (Erynnis tages) a žlutáska čilimníkového (Colias crocea). V průběhu mapování v roce 2009 nebyl výskyt těchto druhů potvrzen Nejvýznamnější lokality denních motýlů v Přírodním parku Česká Kanada Konrač 26 druhů: Cca 10 ha. Plocha navazující na severní okraj vesnice. Jedná se především o mezofilní květnaté louky, přerušované soustavou mezí. Meze jsou s vyššími neudržovanými porosty, místy i s kameny a řídce porostlé křovinami. Pod mezemi najdeme nízkostébelné acidofilní trávníky s Thymus pulegioides, Hieracium pilosella apod. Na východním a jihovýchodním okraji pak částečně přechází do vlhčích luk (Molinion až Calthion) v údolnici a v okolí Konračského rybníka. Terezín 30 druhů: Komplex luk v okolí osady Terezín v k.ú. Mosty o celkové výměře cca 40 ha. Jsou zde zastoupeny rašelinné louky až rašeliniště, vlhké louky svazu Calthion i mezofilní louky Arrhenatherion, trávníky Violion caninae a podhorská vřesoviště. V loukách jsou četné kamenné výstupy. Louky jsou obhospodařovány různými způsoby. Převážně jde o jedno až dvousečné strojově kosené plochy, část ploch je nevyužívaná, jiné jsou koseny ručně, díky podpoře z Programu péče o krajinu Čtyřicítka 21 druh: Mokřad rozkládající se podél bezejmenného potůčku na hranicích k.ú.artolec a Klášter až po státní hranici. Motýli byli sledováni v severní části mokřadu. Zde dochází v posledních letech každoročně k ručnímu pokosení cca 0,5 ha díky podpoře z programu péče o krajinu, zbytek je ponechán bez zásahu. Je zde zastoupena řídká olšina, louky svazu Calthion a rašeliniště s vachtou, bazanovcem apod. Nebyla zde nalezena živná rostlina bělopáska Neptis rivularis. Při důkladnějším průzkumu okolí byl bělopásek zastižen v blízkosti nedalekých samot na keři pámelníku. Vývoj však nebyl potvrzen nálezem snůšky nebo housenek. Rašeliniště Klenová 19 druhů. Přírodní památka, otevřené rašeliniště obklopené lesem na ploše cca 1,5 ha. Od devadesátých let jsou z něj odstraňovány nálety dřevin a je koseno. Kosení probíhá po částech, v současné době je ročně ponechána minimálně 1/3 nepokosená. Rostou zde velké porosty Oxycoccus palustris, což umožňuje výskyt několika desítek Boloria aquilonaris. V době nálezu tento druh využíval jako zdroj nektaru zejména zábělník (mochnu) bahenní (Potentilla palustris). Skalák u Senotína 42 druhů denních motýlů. Jedná se ovýznamnou lokalitu rašelinných luk, vřesovišť a pastvin. Významná je zejména populace hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina) a ohniváčka modrolesklého (Lycaena alciphron).

14 PP Rašeliniště u Suchdola 25 druhů, luční rašeliniště (cca 3 ha) navazující na litorální pásmo mezotrofního Nového rybníka; z botanického hlediska regionálně nejvýznamnější rašeliništní lokalita; z motýlů zejména velice bohatá populace hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina), dále např. ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron) či soumarčník Hesperia comma. PP Rašeliniště u Suchdola Rašeliniště pod Stříbrným vrchem 34 druhů, velmi zachovalé přechodové rašeliniště sv. Sphagno recurvi-caricion canescentis přecházející místy do porostů vysokých ostřic s dominantní ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a do krátkostébelných porostů podhorských smilkových trávníků sv. Violion caninae, které však podobně jako plocha vlastního rašeliniště postupně zarůstají nálety dřevin. Druhově velmi bohaté motýlí společenstvo reprezentuje např. hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) nebo o. celíkový (L. virgaurae). Valtínov Nový Svět, Hrbky u Stálkova rozsáhlejší komplexy mezofilních, místy sušších či naopak vlhčích luk, v současnosti převážně kosených těžší mechanizací, s pestrou mozaikou balvanitých výchozů, kamenic a remízků, často porostlých různě zachovalou vegetací podhorských smilkových trávníků sv. Violion caninae či podhorských vřesovišť sv. Genisto pilosae-vaccinion. Charakteristické ukázky dosud relativně zachovalé krajiny České Kanady s odpovídajícími motýlími společenstvy. Hojným druhem je např. soumračník Hesperia comma, zjištěn byl ohrožený perleťovec prostřední (Argynnis adippe).

15 Suché trávníky u obce Valtínov 4.4. Výsledky mapování denních motýlů v Přírodním parku Třebíčsko Během terénního mapování v oblasti Přírodního parku Třebíčsko bylo shromážděno 593 záznamů o výskytu denních motýlů. Z toho 43 záznamů pochází z revize historické sbírky uložené v Muzeu Vysočiny v Třebíči. Zbytek jsou vlastní pozorpování mapovatelů z roku 2009 a dále záznamů z let , které byly získány při náhodných exkrzích ve sledované oblasti. Rcentně bylo ve sledované oblasti zaznamenáno 64 druhů denních motýlů, údaje o dalších 11 jsou pouze z historcické sbírky pocházející z 30. let 20. století Přehled zjištěných druhů a charakteristika jejich výskytu v Přírodním parku Třebíčsko Papilionidae Otakárek fenyklový (Papilio machaon) 6 záznamů, 5 lokalit Hojný druh zejména v antropogenně ovlivněných biotopech. Ve sledovaném území se jedná o celkem hojný druh, jeho výskyt byl zaznamenáván zejména na zachovalých xerotermních lokalitách. Pieridae Bělásek hrachorový (Leptidea sinapis) a b. Realův (L. reali) 9 záznamů, 8 lokalit Během mapování nebyly oba druhy vzhledem k obtížné determinaci rozlišovány. Většina nálezů pochází ze zachovalých xerotermních lokalit, kde lze očekávat spíše druh L. sinapis. Několik jedinců z různých biotopů bylo dokladováno pro možnost determinace.

16 Bělásek zelný (Pieris brassicae) 12 záznamů, 11 lokalit Obecný druh otevřených biotopů, častý na polích. Ve sledovaném území se jedná o běžný druh po celém území. Bělásek řepkový (Pieris napi) 18 záznamů, 13 lokalit Obecný druh otevřených biotopů, častý na polích. Ve sledovaném území se jedná o běžný druh po celém území. Bělásek řepový (Pieris rapae) 30 záznamů, 20 lokalit Obecný druh otevřených biotopů, častý na polích. Ve sledovaném území se jedná o běžný druh po celém území. Bělásek rezedkový (Pontia daplidice) 10 záznamů, 9 lokalit Hojný druh na teplých výslunných lokalitách často i ruderálního charakteru. Ve sledovaném území jde o poměrně běžný druh na zachovalejších xerotermních lokalitách. Bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines) 4 záznamy, 4 lokality Hojný druh nivních luk a ostatních vlhčích stanovišť. Ve sledované oblasti nepříliš hojný druh rozšířený zejména v jižní části území v údolí Jihlavy. Žluťásek jižní (Colias alfacariensis) 5 záznamů, 4 lokality Lokální druh xerotermních biotopů teplých oblastí. Ve sledovaném území zjištěn pouze na nejzachovalejších xerotermních lokalitách. Žluťásek čilimníkový (Colias crocea) 3 záznamy, 3 lokality Hojný migrant. Ve sledovaném území zjištěn hojně náhodně v letním aspektu. Žluťásek tolicový (Colias erate) 6 záznamů, 6 lokalit Hojný migrant. Ve sledovaném území zjištěn několikrát v letním období na xerotermních lokalitách. Žluťásek čičorečkový (Colias hyale) 4 záznamy, 4 lokality Hojný migrant. Ve sledovaném území zjištěn hojně zejména na xerotermních biotopech a polích víceletých pícnin. Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) 5 záznamů, 3 lokality Hojný druh mezofilních lesních lemů, vlhkých luk a rašelinišť. Patří k řídkým druhů, zjištěn byl na lokalitách mezofilních až xerofilních křovin. V oblasti je pravděpodobně mnohem více rozšířen, ale nikal pozornosti. Lycaenidae Ohniváček černoskvrnný (Lycaena dispar) 1 záznam, 1 lokality Lokální druh vlhkých luk, který se v posledních letech rychle šíří směrem na západ. Ve sledované oblasti byl zjištěn pouze jednou. Ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas) 9 záznamů, 5 lokalit Hojný druh otevřených stanovišť, ve sledované oblasti zjištěn po celém území, ale spíše jednotlivě. Častější na xerotermních biotopech a pastvinách.

17 Ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus) 7 záznamů, 6 lokalit Hojný druh suchých a mezofilních květnatých luk, ve sledované oblasti lokálně hojný druh zejména na zachovalejších xerotermních biotopech. Ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) 1 záznam, 1 lokalita Lokální druh teplých oblastí, kde žije na výslunných křovinatých biotopech. Přestože tento druh v posledních letech osídlil xerotermní křoviny na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny, ve sledované oblasti byl zjištěn pouze jednou. Pravděpodobně unikal pozornosti. Ostruháček švestkový (Satyrium pruni) 1 záznam, 1 lokalita Lokální druh křovinatých stanovišť v teplých oblastech. Zjištěn byl pouze jednou v údolí Jihlavy u Třebíče, zřejmě bude v oblasti více rozšířen, ale uniká pozornosti. Ostruháček trnkový (Satyrium spini) 4 záznamy, 3 lokality Vzácný druh křovinatých biotopů teplých oblastí. Jeho výskyt na Třebíčsku je velmi zajímavý, jeho rozšíření není přesně známo, ale nejbližší lokality se nacházejí v údolí Jihlavy u Mohelna a v Podyjí. Ostruháček ostružiníkový (Callophrys rubi) 4 záznamy, 4 lokality Místy hojný druh křovinatých biotopů a světlých lesů. Na Českomoravské vysočině patří k poměrně vzácným druhů. Ve sledované oblasti byl nalézán pouze jednotlivě na xerotermních křovinatých biotopech. Modrásek krušinový (Celastrina argiolus) 5 záznamů, 4 lokality Hojný druh křovinatých a světlých lesních biotopů, ve sledované oblasti zjištěn poměrně vzácně na loalitách teplomilných křovin v údolí Jihlavy. Modrásek ušlechtilý (Polyommatus amandus) 1 záznam, 1 lokalita Lokální druh mezofilních až vlhkých luk, hojný zejména ve vyšších polohách. Byl zjištěn pouze 1 ex. v údolí Jihlavy u Vladislavi. Jedná se zřejmě o náhodný nález. Tento druh je hojný ve vyšších polohách na západě Třebíčska. Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) 26 záznamů, 20 lokalit Hojný druh všech typů ohrožených stanovišť, ve sledované oblasti je nejhojnějším modráskem. Kromě přírodních biotopů obývá také kulturní louky a porosty víceletých pícnin. Modrásek nejmenší (Cupido minimus) 2 záznamy, 1 lokalita Lokální druh zachovalejších xerotermních lokalit. Ve sledované oblasti patří k velmi vzácným druhů, zjištěn byl pouze na jedné z nejvýznamnějších xerotermních lokalit v údolí Jihlavy ve Vladislavi. Jeho výskyt je možné předpokládat i na dalších podobných lokalitách v okolí. Modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion) 7 záznamů, 6 lokalit Vzácný druh skalních stepí, lesostepí a lomů. Z Českomoravské vysočiny byl znám pouze z okolí Mohelna. Celkem převapivě byly zjištěny početné populace tohoto druhu na sklaních stepích v údolí Jihlavy ve Vladislavi a také v centru Třebíče. Jednotlivé populace spolu dobře komunikují a jsou zřejmě dobře životaschopné. Modrásek vikvicový (Polyommatus coridon) 19 záznamů, 13 lokalit Hojný druh xerotermních biotopů v teplých oblastech. Ve sledované oblasti patří tento druh k typickým obyvatelům zachovalejších xerotermních biotopů zejména v údolí Jihlavy. Kromě toho osidluje také xerotermní biotopy na skalních výchozech a pastvinách po celé oblasti.

18 Modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) 1 záznam, 1 lokalita Druh vázaný na xerofilní lokality v nížinách a pahorkatinách. V současné době patří k vzácným a lokálním druhům, i když se v posledních letech opět začíná šířit. Nález ve sledované oblasti je dokladem tohoto šíření do oblasti Českomoravské vrchoviny. Jeho výskyt byl potvrzen také dalšími nálezy (P. Vrba, ústní sdělení). Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis) 5 záznamů, 3 lokality Vzácnýa mizející druh zachovalých xerotermních biotopů. V oblasti Českomoravské vrchoviny patří k mizejícím druhům. Jeho výskyt ve sledované oblasti je omezen na nejzachovalejší xerotermní biotopy v údolí Jihlavy mezi Třebíčí a Vladislaví. Modrásek bělopásný (Aricia eumedon) 3 záznamy, 2 lokality Lokální druh vlhkých luk teplejších oblastí. Ve sledované oblasti je velmi vzácný na zachovalejších nivních loukách v údolí jihlavy a přítocích. Modrásek tmavohnědý (Aricia agestis) 9 záznamů, 8 lokalit Lokální druh xerotermních lokalit, ve sledované oblasti patří k typickým druhům obývajícím suché okraje písčitých polí a xerotermní biotopy s narušovaným půdním povrchem. Nymphalidae Batolec duhový (Apatura iris) 3 záznamy, 3 lokality Hojný druh vlhčích údolních lesů, ve sledované oblasti zjištěn pouze třikrát. Druh je pravděpodobně mnohem hojnější a spíše uniká pozornosti. Batolec červený (Apatura ilia) 1 záznam, 1 lokalita Hojný druh lesních biotopů a jejich okrajů v teplejších oblastech. Ve sledovaném území zjištěn pouze jednou v údolí Jihlavy. Na Českomoravské vysočině se hojněji vyskytuje pouze ve východní části Třebíčska v údolí velký řek. Babočka osiková (Nymphalis antiopa) 1 záznam, 1 lokalita Široce rozšířený druh lesních světlin a pasek. Ve sledovaném území byl zaznamenán pouze jednou, ale je zde zcela jistě hojnější. Babočka paví oko (Inachis io) 16 záznamů, 13 lokalit Velmi hojný druh lesních i nelesních biotopů. Ve sledovaném území patří k velmi hojným druhům po celém území. Babočka kopřivová (Aglais urticae) 13 záznamů, 13 lokalit Hojný druh mezofilních až vlhkých typů otevřených stanovišť a lesních lemů. Ve sledované oblasti patří k hojným druhům, ale nacházen je spíše jednotlivě. Babočka admirál (Vanessa atalanta) 6 záznamů, 5 lokalit Všeobecně rozšířený migrant. Ve sledované oblasti jde o hojný druh rozšířený plošně po celém území velmi hojný zejména v pozdním létě. Babočka bodláková (Vanessa cardui) 22 záznamů, 17 lokalit Všeobecně rozšířený migrant. Ve sledované oblasti patřil v roce 2009 k velmi hojným druhům zejména v době jarního tahu.

19 Babočka bílé C (Polygonia c-album) 6 záznamů, 6 lokalit Široce rozšířený druh lesních světlin a pasek. Ve sledovaném území byl nalézán spíše jednotlivě na okrajích lesů. Babočka síťkovaná (Araschnia levana) 20 záznamů, 16 lokalit Hojný druh mezofilních lesních lemů, pasek a luk. Ve sledované oblasti se vyskytuje hojně zejména na vlhčích loukách a lesních lemech. Perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) 3 záznamy, 3 lokality Hojný druh mezofilních lesních lemů, luk a světlin. Ve sledovaném území nalezen jen lokálně na lesních loukách a lesostepních lokalitách. Perleťovec velký (Argynnis aglaja) 1 záznam, 1 lokalita Hojný druh mezofilních lesních lemů, pasek, otevřených lučních či narušovaných biotopů. Ve sledovaném území tento druh překvapivě téměř chybí. Jediný nález pochází ze západního okraje sledovaného území směrem do vyšších poloh Třebíčska, kde je lokálně hojným druhem. Perleťovec malý (Issoria lathonia) 24 záznamů, 16 lokalit Hojný druh otevřených biotopů, migrant. Ve sledovaném území byl zjišťován jednotlivě po celém území, hojněji zejména na suchých stanovištích nebo okrajích polí. Perleťovec kopřivový (Brenthis ino) 1 záznam, 1 lokalita Lokální druh mezofilních až vlhkých lučních biotopů a lesních okrajů. Ve sledovaném území tento druh zcela chybí, jediný nález pochází z lesní louky na SZ okraji území. Důvodem je absence vhodných biotopů. Perleťovec nejmenší (Boloria dia) 28 záznamů, 19 lokalit Hojný druh mezofilních a xerotermních otevřených biotopů. Ve sledované oblasti patří k typickým druhům suchých travnatých biotopů. Okáč bojínkový (Melanagria galathea) 19 záznamů, 17 lokalit Hojný druh mezofilních lučních biotopů. Ve sledované oblasti je tento druh lokálně hojný na suchých travnatých biotopech. Okáč voňavkový (Brinthesia circae) 1 záznam, 1 lokalita Lokální druh xerotermních travnatých biotopů a světlých lesů. Ve sledovaném území patří k vzácným druhům, vzhledem ke skutečnosti, že se v posledních letech šíří je pravděpodobné, že bude nalezen na dalších vhodných lokalitách, zejména suchých borových lesích a lesních okrajích. Okáč medyňkový (Hipparchia fagi) 2 záznamy, 1 lokalita Lokální druh lesostepních biotopů a světlých lesů rozšířený v ČR pouze na jižní Moravě. Doposud byl tento druh znám nejblíže z údolí Jihlavy u Mohelna. Ve sbírkám muzea v Třebíči byl nalezen 1 ex. s lokalitou Třebíč a během mapování byla zjištěna populace druhu na lesostepní lokalitě v údolí Jihlavy u Vladislavi. Dalším zajímavým údajem je nález druhu na západě Třebíčska u Kněžic, kde byl opakovaně pozorován společně s druhem B. circae. Jedná se o nejzápadnější nálezy druhu v ČR.

20 Okáč rosičkový (Erebia medusa) 5 záznamů, 4 lokality Lokální druh mezofilních až vlhkých lučních biotopů. Ve sledovaném území je tento druh poměrně vzácný na zachovalejších mezofilních trávnících v okolí Třebíče. Okáč kostřavový (Arethusana arethusa) 11 záznamů, 8 lokalit Lokální druh xerotermních biotopů rošířený pouze v teplých oblastech jižní Moravy. Na Českomoravské vysočině zasahuje v současné době údolím Jihlavy po Třebíč. Ve sledované oblasti žijí velmi početné popilace zejména na skalních stepích v okolí Vladislavi a také severovýchodně od Třebíče, kde se vyskuje sice řídce, ale osidleje zde i xerotermní pastviny a skalní výchozy v polích. Okáč prosíčkový (Aphantopus hyperantus) 18 záznamů, 16 lokalit Hojný druh mezofilních lučních biotopů, ve sledované oblasti patří k velmi hojným druhům rozšířeným plošně po celém území na lučních biotopech. Hojný výskyt byl zjištěn zejména na druhově pestřejších lučních biotopech a také v příkopech podél cest. Okáč strdivkový (Coenonympha arcania) 8 záznamů, 7 lokalit Hojný druh teplých křovinatých a lesních biotopů. Ve sledovaném území se vyskytuje poměrně hojně zejména v křovinatých biotopech v údolí Jihlavy. Okáč třeslicový (Coenonympha glycerion) 19 záznamů, 17 lokalit Hojný druh xerotermních trávníků a vlhkých luk. Na sledovaném území patří k hojnějším druhům zejména na teplých travnatých biotopech a ladech, vlhkomilné populace v tomto území zcela chybí. Okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus) 35 záznamů, 25 lokalit Hojný druh všech typů otevřených travnatých biotopů. Ve sledovaném území patří k nejpočetnějším druhům denních motýlů. Obývá většinu lučních biotopů, xerotermních trávníků i lesních lemů, ruderálů i zahrad. Okáč ječmínkový (Lasiommata maera) 1 záznam, 1 lokalita Hojný druh lesních pasek, světlin a lesních okrajů. Ve sledovaném území nalezen pouze jednou na lesní pasece na západě území.. Okáč zední (Lasiommata megera) 13 záznamů, 12 lokalit Hojný druh narušovaných nebo skalnatých biotopů. Ve sledovaném území patří k hojným druhům zejména na xerotermních biotopech, skalnatých svazích, ale také na antropogenně narušených stanovištích. Okáč luční (Maniola jurtina) 21 záznamů, 19 lokalit Velmi hojný druh většiny otevřených stanovišť. Ve sledovaném území patří k velmi hojným druhů jak na zachovalejších, tak i na kulturních loukách, lesních okrajích i xerotermních biotopech. Hesperiidae Soumračník máčkový (Erynnis tages) 4 záznamy, 4 lokality Xerofilní druh, ve sledované celkem vzácný. Nalézán byl jednotlivě na zachovalejších stepních biotopech.

21 Soumračník skořicový (Spialia sertorius) 1 záznam, 1 lokalita Vzácný a lokální druh otevřených xerotermních lokalit, ve sledovaném území byl zjištěn jediné lokalitě na skalní stepi ve Vladislavi. V minulosti byl patrně mnohem hojnější na sklanatých biotopech v údolí Jihlavy, v posledních letech ale rychle mizí. Jeden z nejohroženějších druhů ve sledované oblasti i na celé Českomoravské Vysočině. Soumračník jahodníkový (Pyrgus malvae) 12 záznamů, 11 lokalit Hojný druh otevřených stanovišť, ve sledovaném území lokální, hojnější pouze na zachovalejších xerotermních lokalitách. Soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon) 4 záznamy, 3 lokality Lokální druh vyskytující se zejména na vlhkých loukách a ladech, v oblasti se vyskytuje poměrně vzácně a jednotlivě na vlhčích loukách. Soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola) 9 záznamů, 8 lokalit Hojný druh otevřených stanovišť, ve sledovaném území nalézán hojně po celém území na suchých i vlhčích stanovištích. Soumračník metlicový (Thymelicus sylvestris) 2 záznamy, 2 lokality Hojný druh otevřených stanovišť, ve sledovaném území zjišťován spíše vzácně na suchých biotopech. Soumračník čárkovaný (Hesperia comma) 1 záznam, 1 lokalita Xerofilní druh, ve sledované oblasti velmi vzácný. Pravděpodobně bude hojnější na zachovalejších xerotermních lokalitách, ale uniká pozornosti. Soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus) 7 záznamů, 7 lokalit Hojný druh otevřených stanovišť, ve sledovaném území nalézán hojně po celém území na suchých i vlhkých stanovištích Nejvýznamnější lokality denních motýlů v Přírodním parku Třebíčsko Sklaní stepi v okolí Vladislavi Jedná se o roszáhlý kopmplex sklaních stepí, lesostepí a stepních lad v údolí Jihlavy a bočních údolí v okolí obce Vladislav. Přestože se jedná o dlouhhodobě neudržované stepní biotopy, přežívá zde řada významných druhů denních motýlů. Na jeexponovanějších prudkých svazích byla zjištěna jediná populace soumračníka skořicového (Spialia serorius) ve sledované oblasti. Dosud hojným druhem je zde okáč kostřavový (Arethusana arethusa). K velmi ýznamným nálezům patří také početná populace modráska rozchodníkového (Scolitantides orion) a modráska hnědoskvrnného (Polyommatus daphnis). K velmi významným nálezům patří okáč medyňkový (Hipperchia fagi), který byl opakovaně zjištěn na lesostepním biotopu nad údolím Jihlavy. Výskyt tohoto druhu byl potvrzen v této oblasti po více než 80. letech.

22 Xerotermní pastviny mezi Ptáčovem a Pocoucovem V těchto místech se zachoval tradiční ráz krajiny Třebíčska s množstvím kamenných výchozů a suchých pastvin. Vyskytuje se zde řada významných teplomilných druhů hmyzu. Z motýlů je to např. okáč kostřavový (Arethusana arethusa), žluťásek Colias alfacaeiensis. K typickým druhům zdejších pastvin patří modrásek vikvicový (Polyommatus coridon) a m. tmovohnědý (Aricia agestis). V oblasti se nachází řada rybníků s drobnými fragmenty vlhkých luk, kde byl nalezen ohniváček černoskvrnný (Lycaena dispar).

23 Xerotermní trávníky u Budišova Jedná se o poměrně zachovalý fragment xerotermních biotopů v severovýchodní části sledovaného území. Zjištěny zde byly druhy tipcké pro sledovanou oblast jako je modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), v oblsti poměrně řídký soumračník máčkový (Erynnis tages) a řada běžnějších suchomilných druhů. Louky v údolí Jihlavy mezi Třebíčí a Vladislaví V tomto úseku protéká Jihlava v celkem přírodním korytě doprovázeném nivními loukami, které sice byli zančně ochuzeny intenzifikací zemědělství, ale přesto zde žijí početné populace mezofilních až vlhkomilných denních motýlů. Z nejvýznamějších druhů lze uvést např. modráska bělopásného (Aricia eumedon) nebo oba druhy batolců (Apatura iris, A. ilia) vázaných na pobřežní porosty vrb. 5. Závěry Přírodní park Česká Kanada Toto rozsáhlé území je typické zejména přítomností řady zachovalých rašelinišť a rašelinných luk a zároveň pestré mozaiky xerofilních a mezofilních luk a pastvin s rozptýlenou zelení. V oblasti je vyhlášena řada chráněných území, které dostatečně zajišťují ochranu zejména vlhkomilných druhů denních motýlů jako jsou např. hnědásek rozrazilový (Melitaea dimaina), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), o. modrolesklý (L. alciphron) a zejména perleťovce severního (Boloria aquilonaris), který patří ke kriticky ohroženým druhům zachovalých rašelinišť a jeho výskyt byl v této oblasti zjištěn poprvé v souvislosti s realizací tohoto projektu v roce Suchomilné druhy motýlů přežívají dlouhodobě v extenzivně obhospodařované krajině bez nutnosti aktivní ochrany. Významným faktorem jsou stále se rozšiřující pastviny na úkor orné půdy. Pastva snižuje významně zátěž zemědělského hospodaření na přírodní biotopy a vytváří dlouhodobě příznivé podmínky pro zachování biodiverzity v krajině. Přestože je území přírodního parku Česká Kanada plošně velmi bohaté na lesní komplexy, byly původní lesní porosty velmi důsledně přeměněny na jehličnaté kultury s převahou smrku, které neskýtají vhodné podmínky pro výskyt významnějších druhů motýlů. Přírodní park Třebíčsko Sledované území patří druhovou pestrostí motýlů v oblasti Českomoravské vysočiny k jedněm z nejvýznamnějších. Zvláštní pozornost zasluhují zejména druhy xerotermních biotopů, které zde dosahují západní hranice rozšíření např. okáč kostřavový a okáč medynkový a dále některé mizející druhy jako modrásek rozchodníkový, modrásek hnědoskvrnný nebo soumračník skořicový. Významnější vlhkomilné druhy v oblasti většinou chybí nebo byly zjištěny zcela výjmečně. Pozornost zasluhují zejména modrásek bělopásný a perleťovec kopřivový. Pozitivním faktorem ovlivňujícím diverzitu motýlů je rozšiřující se pastva, bohužel většina významných xerotermních lokalit leži mimo zvláště chráněná území, kterých je v této oblasti jen minimum a jedná se většinou o drobné lokality, které neumožní dlouhodobé přežití ohrožených druhů.

24 6. Možnosti ochrany populací vybraných ohrožených druhů denních motýlů ve sledované oblasti Přírodní park Česká Kanada Největší pozornost zasluhují populace perleťovce severního. V případě tohoto druhu je třeba provést podrobné zmapování jeho výskytu v dané oblasti. Jeho ochrana spočívá především v aktivní péči o lokality s výskytem klikvy bahenní. Dalším významným druhem je bělopásek tavolníkový. V jeho případě je vhodné ponechávat porosty tavolníku na vlhkých loukách. Ochrana populací v uměle založených porostech tavolníků a pámelníku v zastevěných územích, kam se může druh rozšířit není nutná. Dalším významným krokem k podpoře diverzity motýlů je přizpůsobení péče o přírodně cenné lokality nárokům motýlů. Nejcennější luční porosty by měly být koseny mozaikovitě, důležité je také postupně rozšiřovat péči na další lokality, které postupně degradují. Z dlouhodobého hlediska je nutné zajistit přežití ohrožených druhů na co největším počtu lokalit. Přírodní park Třebíčsko Na rozdíl od oblasti České Kanady existuje na Třebíčsku řada aktních ochranářských problémů. Většina významných druhů motýlů je zde silně ohrožená většinou absencí hospodaření nebo ochranářské péče na xerotermních lokalitách. Výborným příkladem dobře fungující krajiny, která je hospodářsky využívaná a zároveň přírodně velmi cenná je oblast Ptáčovska a Pocoucova, kde se extenzivně pase skot. K prioritám ochrany přírody z hlediska denních motýlů v této oblasti patří: Modrásek rozchodníkový i když byly zjištěny poměrně početné populace v okolí Vladislavi a v Třebíči, je tento druh skalních stepí silně ohrožen degradací skalních biotopů zarůstáním akátem. Soumračník skořicový jediná zjištěná populace zasluhuje mimořádnou pozornost, protože biotop rychle pohlcuje nálet trnky a šeříku Modrásek hnědoskvrnný všechny zjištěné lokality jsou akutně ohroženy rychlo degradací, i když jsou zatím populace poměrně početné, pokud nebude v krátké době zahájena péče o tyto biotopy, druh zde zřejmě brzy vyhyne. Okáč kostřavový v posledních letech je patrný rychlý ústup tohoto druhu z řady lokalit na západním okraji areálu druhu (údolí Brtnice, okolí Třebíče). Nezbytné je rozšíření ochranářské péče na degradující xerotermní lokality. 7. Literatura Beneš J., Konvička M., (eds.), 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha, 857 s. Farkač J., Král D. et Škorpík M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 s. Křivan V. 2008: Mapování ohrožených druhů denních motýlů Brtnicka. Závěrečná zpráva k projketu v rámci programu ČSOP Ochrana biodiverzity. Nepublikováno, 29 s.

25 Fotodokumentace nejvýznamnějších druhů denních motýlů v oblasti České Kanady (foto V. Křivan) Hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) Perleťovec severní (Boloria aquilonaris) Okáč voňavkový (Brinthesia circae) Modrásek lesní (Polyommatus semiargus)

26 Fotodokumentace nejvýznamnějších druhů denních motýlů v oblasti Třebíčska (foto V. Křivan) Ohniváček černočárný (Lycaena dispar) Modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion) Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis) Okáč medyňkový (Hipparchia fagi)