Ke smlouvě cestou kompromisů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ke smlouvě cestou kompromisů"

Transkript

1 Alexandr Vondra místopředseda vlády pro evropské záležitosti si v EU váží ducha spolupráce Evropan, str. 5 Iva Holmerová předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČSL JEP píše o nových výzvách, které přináší stáří pro zaměstnance i zaměstnavatele Zaostřeno na téma měsíce, str. 3 Richard Falbr a Jiří Maštálka poslanci EP o navrhovaných modrých kartách pro kvalifikované přistěhovalce do EU Co na to europoslanci, str. 4 Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 číslo 10 / 2007 ročník 4 cena 15 SLOVO Ke smlouvě cestou kompromisů INZERCE Petr Nečas, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí V České republice je dostatek zdrojů pracovní síly. Patří k nim především nezaměstnaní, kterých je nyní kolem 360 tisíc. Sociální reformy se snaží tuto skupinu občanů zaktivizovat. Sociální systém se stává více motivujícím. Bonifikuje aktivitu při hledání práce, penalizuje zneužívání systému. Díky kvalitnějším rekvalifikacím umožňuje rychlý přechod z jednoho zaměstnání do druhého. Sociální systém nesmí být jako mucholapka. Když totiž někoho polapí a drží ho půl roku, pak člověk ztrácí pracovní návyky a snadno zůstává dlouhodobě závislý na dávkách. K dalším zdrojům pracovní síly patří skupiny obyvatel, které dosud stojí mimo pracovní trh. Jsou to například ženy s malými dětmi či lidé nad 55 let. Naším cílem je do roku 2010 vytvořit na trhu práce takové podmínky, aby tyto skupiny mohly využít flexibilních nabídek jako jsou zkrácené pracovní úvazky, které umožní sladit pracovní nasazení s péčí o děti nebo s aktuálním zdravotním stavem. A konečně si pokrytí volných míst slibujeme od tzv. zelených karet, které umožní ve vyšší míře zaměstnávání cizinců, především na pozicích kvalifikovaných pracovních sil, kterých je nedostatek. Každý, kdo si najde v České republice místo, získá povolení k práci a pobytu. Když ale místo ztratí, nemůže žádat o sociální dávky. Buď si najde jinou práci, nebo bude muset zemi opustit. Nyní je u nás více než 200 tisíc zahraničních pracovníků, ale podle požadavků z podnikatelské sféry je jasné, že by se jich zde uživilo mnohem více, aniž by byli ohroženi tuzemští uchazeči o práci. Na mezivládním summitu v Lisabonu se zrodila závěrečná podoba nové reformní smlouvy, která nahradí původní euroústavu. Většina připomínek nespokojených zemí byla zapracována do textu a vše je připraveno na slavnostní podpis šéfů vlád na prosincovém summitu a následnou ratifikaci v jednotlivých zemích. Více informací naleznete na straně 6. foto: archiv EK Evropa bude muset uživit své důchodce Evropa stárne. Podle statistických prognóz budou v roce 2050 pracovat na jednoho důchodce dva dospělí tedy dvakrát méně než dnes. Evropské vlády si proto lámou hlavy, jak zajistí do budoucna důchody. Evropské horizonty Zdeňka Velíška Dobrá zpráva Dva roky a čtyři měsíce trvalo ochromení Evropské unie vyvolané nesouhlasem občanů dvou členských zemí EU s textem tzv. evropské ústavy. Za těch osmadvacet měsíců ztratila EU hodně z prestiže, kterou si krok za krokem získávala za předchozích téměř padesát let svých snah o evropskou integraci. Vše špatné může být k něčemu dobré. Těch necelých dva a půl roku ukázalo každému, kdo se na vývoj v Evropě chce dívat nepředpojatě, že i tak krátká ztráta schopnosti EU dosáhnout dohody o tom nejpodstatnějším, tedy o své vnitřní jednotě, stačilo zbavit Unii značné části její mezinárodní autority. A bez té se Evropa nedokáže podílet na rozhodování o záležitostech určujících budoucnost světa, a co je horšího, nedokáže rozhodovat o tom, jaká bude její vlastní (tedy i naše) budoucnost. Po osmadvacet měsíců nemohla Evropa V Bruselu se v říjnu uskutečnilo první zasedání skupiny vládních odborníků, kteří diskutovali o demografických otázkách. Skupina má Evropské komisi pomáhat vytvářet politiky, které budou reagovat na stárnoucí Evropu a klesající počet pracovních sil. Bude také platformou pro výměnu zkušeností a postupů v oblastech, jako je aktivní stárnutí, rodinná politika nebo migrace. Komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla řekl: Pokud se včas připravíme, nemusí se Evropa stárnutí svého obyvatelstva obávat. Aktivní stárnutí bude mít významný dopad na naše sociální služby a hospodářství. Starší lidé budou důležitou tržní silou a tzv. stříbrná ekonomika otevře nové možnosti pro služby a výrobky. (pokračování na straně 3) aspirovat na rovnocenné partnerství vůči Spojeným státům, nemohla svou hospodářskou mohutnost proměnit v politickou sílu a neuměla ani sebe sama přesvědčit, že si dokáže zajistit svou energetickou bezpečnost a najít si správný vztah k problematickému Rusku, a že jednou, možná už v blízké budoucnosti, bude umět odolat očekávanému náporu asijských obrů, Číny a Indie, a dalších dravých sil globalizovaného světa. Všechny tyto přechodné handicapy Evropské unie byly i naše handicapy. A byly mnohem nebezpečnější než ty, na které se soustředila česká politická garnitura hledající bezpečnost republiky spíš v ochraně českých zájmů uvnitř Unie než v obraně zájmů Unie (tedy i českých zájmů) ve světové aréně. Kdyby byla bezradnost Evropské unie ve věci vlastního vnitřního uspořádání pokračovala, kdyby byl ztroskotal i druhý pokus o přijetí smlouvy, která umožní funkčnost Unie při dnešním a budoucím počtu členů, vnímal by to svět jako předzvěst rozpadu Unie, jako diskreditaci evropského pilíře západního světa, a reagoval by - i v ekonomické rovině(!) - podle toho. Ti slabší v Unii by to pak logicky pocítili víc než ti silnější a mohutnější. Proto si troufám říci, že zpráva o úspěchu lisabonského summitu (potvrdí-li ho ratifikace Lisabonské smlouvy ) je zprávou o odstranění značného nebezpečí, které hrozilo i nám. Je to dobrá zpráva o dobré perspektivě naší země. Nepamatuji se ale, že bych to byl od skončení lisabonského summitu slyšel - v této interpretaci - z úst českých politiků nebo četl v titulcích českých novin. Open days 2007: str. 14 a 15 Regiony v Bruselu V první polovině října se do Bruselu sjeli zástupci evropských regionů na už 5. Open days. Setkávali se na desítkách seminářů a prezentačních akcí, kde si vyměňovali dobré nápady a zkušenosti. Kromě toho se otevíral i Český dům v Bruselu a Evropské noviny byly u toho. Kultura str. 13 Třetí Pinakotéka V tomto čísle vám představíme další evropský stánek moderního umění v nedalekém Mnichově. Muzeum má zajímavé sbírky obrazů, grafiky, architektury i designu. Oblíbeným exponátem je i kopřivnická Tatra z 30.let minulého století navržená Hansem Ledvinkou. Média : str. 10 Televizní boje v Polsku Z malé křesťanské televize Puls v Polsku se má stát celoplošná komerční stanice pro většinového diváka. Rupert Murdoch, který společnost koupil, ale narazil na nečekané protesty ostatních televizí, které se obracejí až na generální prokuraturu. Podrobnosti přináší článek Jana Potůčka.

2 2 ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE EN č. 10 / 2007 Dorazí do Česka euro později? Eurocentra informují Operační program Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) otevřely na konci června Operační program Životní prostředí, druhý největší operační program České republiky, pro období Program čerpá 18,4 % z 26,96 miliardy eur určených ze Strukturálních fondů EU pro Českou republiku. Celkem OP ŽP nabídne přes 5,2 miliardy eur, tj. cca 150 miliard Kč. Státní fond životního prostředí ČR zahájil na počátku září příjem žádostí o dotace z Operačního programu Životní prostředí, který probíhal do 26. října. V nejbližší době můžou žadatelé očekávat vyhlášení druhého kola výzev z tohoto OP. Žadatele čeká zrychlené proplácení nákladů, rozšíření uznatelných výdajů a zjednodušená administrativa. Žádosti je možné odevzdávat i prostřednictvím krajských kanceláří fondu. V polovině září byl zveřejněn systém pro podávání elektronických žádostí BENE-FILL. Jeho prostřednictvím se přijímají plné žádosti a celý proces tím je zrychlen a zefektivněn. Elektronickou žádost naleznete na tomto odkaze Krajská pracoviště budou hrát významnou úlohu v kontaktu se žadateli o dotace. Bude v nich probíhat příjem žádostí i distribuce dokumentů žadatelům (znění aktuální výzvy, příručka pro žadatele, ). Pro větší komfort je od 3. září v provozu také call centrum obsazené kvalifikovanými pracovníky, kteří žadatelům poradí při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Číslo call centra je , linka funguje v pracovní dny od 7.30 do (jednotně ve všech krajích). Žadatelem o přidělení příspěvku na ekologické projekty se může stát téměř každý. Program je otevřen žádostem organizací státní správy a samosprávy, nezávislým organizacím, výzkumným a vědeckým ústavům i právnickým a fyzickým osobám. Typ žadatele je jedno z kritérií pro určení výše dotace, která může dosahovat až 90 % výše nákladů na projekt. Na tento strop však dosáhne jen malé množství projektů. Dotace jsou nižší např. u projektů předkládaných podnikatelskými subjekty nebo projektů, které vytvářejí příjmy. Pro první výzvu bylo připraveno téměř 20 miliard Kč. Zaměřovala se na ochranu vod a ovzduší, využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), problematiku odpadů a starých ekologických zátěží a podporu environmentálního vzdělávání. Projekty mohou být omezeny minimální hranicí nákladů, která se liší podle druhu projektu. Např. u kanalizací a čistíren odpadních vod jsou minimální náklady 5 milionů Kč. Podrobnější informace najdete ve Směrnici MŽP a v Implementačním dokumentu OP ŽP, oba tyto dokumenty je možné stáhnout na webových stránkách programu Jaké oblasti podpory budou podporovány v následující výzvě, mohou žadatelé sledovat na stránkách nebo na stránkách www. strukturalni-fondy.cz. První tři operační programy prošly BRUSEL PRAHA Evropská komise schválila tři operační programy České republiky, prostřednictvím kterých budou žadatelé čerpat prostředky z Evropského sociálního fondu: OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita. Celkový objem těchto programů tvoří 106 milard korun. Schválené programy se budou zaměřovat například na částečnou restrukturalizaci vzdělávacího systému, podporu výzkumu a vývoje terciálního vzdělávání nebo modernizaci veřejné správy. Ve svém důsledku by tyto programy měly podpořit zaměstnanost v České republice. Současná snaha Unie podpořit zaměstnanost přináší výsledky, nezaměstnanost klesá. Je ale potřeba více, řekl Vladimír Špidla, komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti. Evropský sociální fond ročně rozděluje v celé Unii přes deset miliard eur. Ke konci nového dotačního období rozdělí mezi svých sedmadvacet států zhruba pětasedmdesát miliard eur. To představuje více než deset procent celkového rozpočtu Unie, uvedl Martin Stašek ze Zastoupení Evropské komise v České republice. Celkem Česká republika zatím zaslala Bruselu 17 ze 24 operačních programů, sedm regionálních operačních programů by mělo brzy následovat. Ve stávajícím období může Česko vyčerpat z eurofondů celkem 752,7 miliardy korun. (sti) PRAHA - Přijetí eura v České republice se možná zpozdí. Naznačil to začátkem října ministr financí Miroslav Kalousek. Prohlásil, že bez dalších reforem se v zemi jen tak platit nebude. Pokud neproběhne reforma důchodů a zdravotnictví, nebudeme schopni dlouhodobě plnit podmínky stanovené Evropskou unií, řekl Kalousek na konferenci o společné evropské měně, kterou pořádala společnost Economia. Tuzemští politologové však potíže s eurem vidí jinde. Celý problém je podle mne v politickém odporu prezidenta Klause a tím pádem celé ODS k zavedení eura v České republice. Klaus a většina ODS vidí v euru další tendenci k hlubší integraci Evropské unie, což je pro ně politický problém, uvedl EN politolog Jan Bureš. Kalousek si však stojí za svým - země euro chce, problém je však ve veřejných financích. Podle Maastrichtského kritéria nesmí schodek přesáhnout tři procenta HDP. Jen v letošním roce by měl být deficit 3,6 procenta. Politolog Josef Mlejnek upozorňuje na skutečnost, že se česká veřejnost na přijetí eura těší. Přesto připomíná, že se společnou měnou zmizí další viditelná vazba k národním dějinám. Jedna strana euromincí sice zůstává vyhrazena národním symbolům a památkám, o bankovkách však česká Wikipedia výstižně píše, že všechny jsou v tématu různých evropských architektonických Země EU se vracejí k jádru PRAHA - V polovině října to ve vládnoucí koalici vřelo. Střetly se rozdílné pohledy na jadernou energii. Evropská unie přitom dala jádru zelenou. Někteří členové ODS se netají tím, že by země měla více spoléhat na atomové elektrárny. Je potřeba zajistit, aby i za deset let měla země dostatek elektřiny, řekl například poslanec Jan Klas. Proti jsou především zelení, tvrdí, že by země měla více využívat JE Temelín slohů. Na lícové straně jsou zobrazena okna nebo brány a na rubové straně mosty. Důraz byl kladen na to, aby příklady architektury nereprezentovaly žádnou skutečnou památku. Tak je to přesné! Vítejte v eurozóně! Ve virtuallandu. V Abstraktumstánu, napsal ve své odpovědi pro EN Mlejnek. (sti) alternativních zdrojů energie, například větrných elektráren. Proti jejich vizi je ale také prezident Václav Klaus. Větrníky potřebnou elektřinu nevytvoří, nechal se slyšet Klaus. Evropská unie však už předtím jasně podpořila jadernou energii. Začátkem října Evropská komise poprvé vyzvala sedmadvacítku, aby se více věnovala výrobě elektřiny z jádra. Nemůžeme se jaderné energii vyhýbat, vysvětloval předseda Komise José M. Barroso. Jeho výrok v České republice zvedl ze židle především ekology a příznivce a členy Strany zelených. Do karet nahrál hlavně společnosti ČEZ. Je logické, že současná Evropa začíná vnímat jadernou energii jako řešení, protože jde o bezpečný a ekonomicky velmi efektivní způsob výroby elektřiny, která má navíc nulové emise. Díky dostatečným světovým zásobám paliva zde navíc nehrozí ani závislost na jednom dodavateli, popsal manažer ČEZ Ivo Měšťánek. Mnoho evropských států už otázku jaderné energie řešilo před výzvou Evropské komise. V současné době se podle informací EN staví nové jaderné elektrárny ve Francii, Finsku, Rusku, Bulharsku a Rumunsku. Debata o výstavbě či rozšíření se vedle České republiky vede také například ve Velké Británii, Portugalsku nebo Polsku. Země, které se rozhodly jaderné zdroje odstavit, jako je například Německo nebo Švédsko, teď diskutují o odkladu tohoto rozhodnutí. Jan Štifter Nezaměstnanost klesá, ve firmách chybí přes sto tisíc lidí Evropský statistický úřad Eurostat zveřejnil začátkem října průzkum, ze kterého vyplývá, že v Praze se shání práce nejlépe z celé Evropské unie. To však není jediným znakem klesající nezaměstnanosti v ČR. ilustrační foto:čez Průzkum Eurostatu řadí Prahu na první místo ze všech sledovaných měst Evropské unie, co se týká hledání práce. Z obyvatel Prahy, které Eurostat oslovil, souhlasily s tvrzením, že v metropoli lze nalézt dobré zaměstnání, přesně tři čtvrtiny. Za Prahou se velmi těsně umístila Kodaň 74 procent respondentů a Dublin 70 procent, naopak nejhůře se umístil německý Frankfurt, italské Palermo a Neapol, kde na stejnou otázku odpověděly kladně pouze tři procenta respondentů. Velmi dobře si vedla též Bratislava, která v průzkumu obsadila sedmé místo například i před Amsterodamem či Bruselem. Vítězství Prahy se však dalo čekat. Již dlouhodobě je nezaměstnanost v Praze jednou z nejnižších z celé Evropy, a to podle posledních statistik 2,5 procenta, což je nejen výrazně pod průměrem míry nezaměstnanosti v České republice, ale i v Evropské unii. Nezaměstnanost však dlouhodobě klesá i v celé České republice, a to dokonce mnohem rychleji než je tomu v ostatních zemích Evropské unie. Podle Eurostatu míra nezaměstnanosti v zemích EU klesla z červencových 6,8 procent na srpnových 6,7 procenta. V České republice pak klesla na 5,3 procenta, přičemž před rokem to bylo podle metodiky EU celých 7 procent. Odborníci to přisuzují rychlému ekonomickému růstu v celé Evropě. Podle mnohých je to ilustrační foto:autor největší ekonomický růst desetiletí, což mimo jiné podporuje snižování nezaměstnanosti. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v srpnu v Dánsku a Nizozemsku (3,3 procenta), nejvyšší naopak na Slovensku (11 procent), kde je rozdíl mezi hlavním městem a zbytkem země jeden z největších v Evropě. Tyto výsledky však mohou přinášet i problémy. V dalším průzkumu Eurostatu, který vyhodnocuje dostupnost bydlení, se česká metropole umístila mnohem hůře. Jen 16 procent oslovených obyvatel Prahy souhlasilo s tím, že ve městě lze sehnat bydlení za rozumnou cenu. Nejlépe se naopak bydlení shání v německém Lipsku, dánském Aalborgu či portugalské Braze. Z českých měst se nejlépe umístila Ostrava, kde se bydlení hledá dobře podle zhruba poloviny dotázaných. Nejhůře se umístila Paříž, kde je možné snadno najít dostupné bydlení jen podle tří procent respondentů. Českou ekonomiku však sužuje další problém, a to zcela opačný než je nezaměstnanost. V českých podnicích chybí více než 133 tisíce lidí, přičemž to jsou pouze oficiálně nahlášená pracovní místa. Další desetitisíce lidí si firmy hledají samy. A povětšinou je to hledání marné. Na trhu chybějí prakticky všichni od dělníků až po střední management. A jaké je řešení? Výjimečně se odborníci shodují - je třeba co nejrychleji otevřít cestu na český trh cizincům a spolupracovat s českými vysokými školami, ze kterých dostatečně kvalifikovaní zaměstnanci vycházejí. To však nepůjde okamžitě a jedno je tak zřejmé - firmy si na dostatek kvalifikovaných zaměstnanců budou muset ještě nějaký čas počkat. Filip Appl

3 EN č. 10 / 2007 TÉMA MĚSÍCE 3 Evropa bude muset uživit své důchodce (pokračování ze strany 1) PODPORA RODIN S DĚTMI ČASOVÁ LABORATOŘ Součástí boje proti stárnutí evropské populace je podpora vyváženosti rodinného a pracovního života. Podle Evropské komise je zřejmé, že země s dobrou prorodinnou politikou, které zajistí například rovné příležitosti v zaměstnání, rodičovskou dovolenou pro matky i otce nebo rovnocenné výdělky, mají větší míru porodnosti a více zaměstnaných žen. Komise chce zlepšit spolupráci nejen mezi státy sedmadvacítky, ale i mezi Unií, sociálními partnery a zástupci občanské společnosti především co se týče finanční podpory rodin, kvality pečovatelských služeb pro děti i pro seniory a flexibilní pracovní doby. Členské státy EU se v rámci Barcelonské strategie zavázaly, že zajistí péči o děti u třetiny dětí mladších tří let a pro 90% dětí ve věku od tří do šesti let. Podle průzkumu Eurobarometru by ženy mezi 40 a 54 lety chtěly mít víc dětí v průměru mají dvě, ale téměř polovina by chtěla ještě jedno dítě. Evropský průměr je 1,5 dítěte na ženu, Česká republika patří v EU k zemím s nejnižší porodností. České ženy s dětmi mají horší přístup k zaměstnání, než je tomu v ostatních členských zemích. Navíc u nás existuje největší rozdíl v celé EU mezi zaměstnanými bezdětnými ženami a matkami s dětmi. Zatímco bezdětné ženy v Česku jsou zaměstnány z 86%, pouze 54% žen s dětmi do 12 let má práci. Stárnutí populace a nízká porodnost jsou podle Evropské komise problémy, na které by se mělo pohlížet jako na výzvu a příležitost a ne jako na hrozbu. Populační trendy v Evropě povedou k rostoucí délce života, vyššímu podílu osob starších 60 let na celkové populaci - z 22% (rok 2005) na 36% v roce Stimulace k aktivnímu stárnutí a zlepšení zdraví veřejnosti je dalším krokem, aby se z Unie za pár desítek let nestal domov důchodců. V neposlední řadě musíme přijímat a integrovat migranty. MODRÉ KARTY PRO MIGRANTY Evropská komise přišla s nápadem kontrolovaného přistěhovalectví mladých kvalifikovaných pracovníků. Tak, jako vydávají Spojené státy zelené karty k trvalému pobytu, mohla by Unie udělovat modré karty. Evropský komisař pro bezpečnost a spravedlnost Franco Frattini tento nápad podporuje čísly: 85% migrantů bez vzdělání směřuje do Evropy, do USA jen 5%. Naopak kvalifikovaných odborníků přichází do Evropy jen 5%, do USA se jich dostane kolem 55%. Podle Frattiniho je nedostatek kvalifikovaných odborníků jedním z hlavních problémů pracovního trhu Unie jich potřebuje přes 20 milionů. Evropská unie se musí naučit soupeřit se Spojenými státy o vysoce kvalifikované pracovní síly, tvrdí Frattini. Navrhované povolení pobytu pro inženýry, lékaře a podobné profese by zaručilo rovné pracovní podmínky na období dvou let, po této době by se mohli buď vrátit do své země, anebo pracovat další dva roky v jiné členské zemi EU. Eurokomisař dodává: Je nutné, abychom se dívali na přistěhovalectví jako na obohacení a fenomén současnosti a nikoliv jako na hrozbu. Lili Gruber, poslankyně Evropského parlamentu, říká, že s ohledem na nebezpečí odlivu mozků z některých zemí rozvojového světa nelze jen přilákat pracovní síly bez toho, aby EU nabídla nějakou protislužbu. Tedy především podporu demokracie a hospodářského rozvoje v dotyčných zemích. STŘÍBRNÁ EKONOMIKA ilustrační foto: Miloš Kolesár V reakci na demografické stárnutí populace vyhlásila vláda spolkové země Německa Severní Porýní-Vestfálsko iniciativu s názvem Síť evropských regionů pro stříbrnou ekonomiku jejímž cílem je podpořit partnerství a spolupráci mezi regiony při rozvoji služeb pro starší populaci. Jedenáct evropských regionů se setkalo na první konferenci v roce 2005 v Bonnu, o rok později v nizozemském Maastrichtu a v polovině listopadu letošního roku se třetí konference uskuteční ve španělské Seville. V současné době tato síť spojuje už 17 regionů z Německa, Skotska, Anglie, Irska, Nizozemska, Belgie, Španělska, Polska, Francie, Rakouska a Bulharska. Jejich hlavním cílem je vytváření příležitostí pro rozvoj služeb a produktů pro starší osoby v oblasti zdravotní, finanční, cestovního ruchu apod. K dosažení těchto cílů se zástupci regionů rozhodli spolupracovat s privátním sektorem a sociálními partnery. Novými tématy v Seville budou letos nové technologie a nezávislost a také výživa. Občané těchto regionů tvoří už nezanedbatelných 14% obyvatel Evropské unie a vytvářejí 13,6 % HDP. Více informací o této iniciativě lze nalézt na internetové adrese Eva Kunertová Stárnutí přináší nové výzvy Stárnutí populace není možné považovat za negativní fenomén, právě naopak: naše populace stárne také proto, že žijeme déle a jsme zdravější. S prodlužováním lidského života souvisí také prodlužování období, kterého se dožíváme v dobrém zdravotním stavu. Tomu všemu by mělo odpovídat také prodlužování aktivního života. Nemyslím tím jenom prodloužení doby odchodu do důchodu, i když k tomu také bezpochyby dojde, a to stejně jako v ostatních evropských zemích. Naše společnost by se velmi rychle měla zbavit svého ageismu (sklonu diskriminovat starší občany právě z důvodu věku). Musíme si uvědomit, že tento, dosud velmi běžný postoj je zásadně škodlivý, a to nejen pro seniory samotné, ale zejména pro celou společnost. Měli bychom umožnit systém postupného penzionování, nabízet starším občanům takové zaměstnání, kde budou moci uplatnit své zkušenosti a znalosti. Myslím, že je už dobře známým a respektovaným faktem, že nejvýkonnější jsou právě smíšené týmy, tedy ty týmy, které jsou složeny jak z mladých lidí, jejichž předností je rychlost, jazykové a odborné vybavení, umění zacházet s moderními technologiemi a flexibilita, ale také ze starších pracovníků, kteří mají určitý nadhled, trpělivost, vytrvalost, moudrost, znalosti a zkušenosti. Není toho málo, co mohou senioři nabídnout. Také bychom měli počítat s tím, že s přibývajícím věkem bude třeba změnit pracovní kariéru. Abychom mohli pracovat déle, na to bychom se však měli připravovat a tuto změnu promýšlet již s překročením padesátky či dříve. Měli bychom se také vzdělávat, rekvalifikovat v případě potřeby. V současné době již není možné vystačit s úvodním vzděláním na počátku kariéry. Tomu ovšem musí odpovídat ochota vzdělavatelů přijímat starší studenty, a to nejen na univerzity třetího věku, které jsou spíše koníčkem, ale do řádných studijních programů. Iva Holmerová předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Je zřejmé, že se zlepšováním zdravotní péče se lidé dožívají vyššího věku. Je tedy více seniorů, kteří nepracují a dostávají důchod. Zjednodušeně řečeno, blíží se situace, kdy každý pracující bude pracovat na sebe a na svého důchodce. Na obou pólech politického spektra (i uprostřed) se o tom ví a všude se hledá nebo předstírá hledání řešení. Je pochopitelné, že je k dispozici relativně málo prostředků na starobní důchody. Je to tak velká položka, že ani šetrnost v jiných sektorech příliš nepomůže. Evropská civilizace však stojí na třech pilířích: liberálním (tržním), demokratickém a sociálním. V těchto letech dochází k systematické demontáži sociálního státu. Stát dnes stojí na pevném pilíři trhu, oslabeném pilíři demokracie (formální demokracie se stává reálnou až za přiměřených sociálních podmínek) a sociální pilíř je už fakticky podtržen. Stavba státu je vratká. Trh je přirozenou součástí života, diktatura trhu sociální život ohrožuje. Sociální péče musí být velkorysá a komplexní, ne drobek od stolu bohatých utroušený pro staré (a třeba také nemocné či jinak postižené) lidi. Kéž by ideologie ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE Přirozená mezigenerační solidarita univerzální konkurence nevedla k válce generací. Kéž by nad logikou smečky zavládla kultura a s ní přirozená mezigenerační solidarita. Zdůrazňuji, že to nehájím paternalistickou péči, která by adresáty vrhala do pasivity. Kvalitní sociální služba dává starým lidem možnost opravdu se podílet na chodu společnosti. Senioři mohou být aktivní kulturně, sportovně, v občanských iniciativách ap. Slušné penze zvyšující se aspoň s mírou inflace, ale i podpora občanských aktivit, velkorysá státní podpora pro penzijní připojištění, úlevy pro seniory v dopravě, při vstupném a dodržení ústavního principu bezplatné lékařské péče, to jsou nutné předpoklady důstojného života starých lidí. Navrhuji dát přednost podpoře rodin pečujících o své staré členy před podporou důchodcovských kasáren, jimiž někdy bohužel jsou domy seniorů. Pomůže to tomu, aby se necítili zbyteční, aby neměli pocit, že už nikoho nezajímají. Ivan O. Štampach religionista a sociolog NĚMECKO Je možné ještě vůbec zabránit demografické krizi? POHLED ZA HRANICE Staří a chudí je to opravdu osud Německa za pár desítek let, tak jak to popisují vědecké prognózy? Ne bezpodmínečně. Demografické krizi se dá pomocí účinných opatření ještě zabránit. Německo v roce 2050: Hospodářství stagnuje, výše důchodů neustále klesá, chudoba starších spoluobčanů se stala masovým fenoménem. Mladí a výkonní lidé opouštějí zemi, sehnat kvalifikované pracovní síly je skoro nemožné, sociální systém se nedá již financovat. Stále více lidí v důchodovém věku musí být financováno stále menším počtem práceschopných mladých lidí. Generace jsou v konfliktu. Německo se nachází v demografickém a hospodářském úpadku. Tak to popisuje ve svých prognózách OECD. Také demograf Herwig Birg, který se touto problematikou zabývá, nevidí žádné východisko. Ve své knize Podivná generace píše, že je již dávno pozdě tento problém řešit. Thusnelda Tivig, která působí na univerzitě v Rostocku říká: Demografická krize není žádná přírodní katastrofa, které by se nedalo zabránit. Pokud budeme okamžitě a s rozmyslem jednat, ještě můžeme celou věc ovlivnit v náš prospěch. Upevnit sociální systémy a zabránit ekonomické krizi. To znamená v praxi: v Německu se musí začít rodit opět více dětí, musí se více pracovat, ženy a starší lidé se musejí snadněji integrovat do pracovního trhu, více investic musí plynout na vzdělání, do země je potřeba dostat kvalifikované odborníky a musíme podporovat vlastní iniciativu. Jak na to? V první polovině 20. století měli ve Francii podobný problém týkající se stagnace a dokonce snížení počtu jejich populace. Francouzi ale tuto krizi díky příznivé rodinné politice odstranili. Dnes se ženám ve Francii rodí průměrně 2,1 dětí, což je daleko více než německý průměr 1,4. I z tohoto důvodu je zde hospodářství oproti Německu v růstu. Více pracovat v současném Německu pracuje jenom cca 60% žen. Mnoho z nich jen na částečný pracovní úvazek. Lepší a časově delší péče o děti ve školkách by umožnila i matkám účastnit se normálně pracovního procesu. Jak uveřejnila ekonomka DekaBanky Dora Borbély: Ve Švédsku, kde je systém zabezpečení dětí předškolního věku velice dobře zajištěn, je počet matek, které se plně věnují svému zaměstnání, na 70%. Pokud by se to podařilo i v Německu, bylo by na pracovním trhu o 2,7 milionu více výdělečně činných osob. Také lepší integrace starších lidí do pracovního procesu by zvýšila počet výdělečně činných. V současné době pracuje v Německu pouze 52% občanů mezi 55 až 65 lety. A to díky předčasnému odchodu do důchodu, práci na částečný úvazek a jiným sociálním zabezpečením. Pokud by se podařilo zvýšit kvótu na japonský standard 66,6%, bylo by dosaženo dalších 1,4 mil. pracovních míst. Proto je také nutné a od naší vlády rozumné rozhodnutí, posunout důchodovou hranici od roku 2012 na 67 let. Uvádí Bernd Raffelhüschen z Freiburgské univerzity. Zvýšení počtu kvalifikovaných odborníků z řad přistěhovalců. Tímto se zabývá i spolková vláda a zvažuje zavedení bodového systému, podobně jako je tomu v Kanadě a Austrálii. Do země by byli přijímáni jen ti, kteří by na základě svého vzdělání, věku, kvalifikace a jazykových schopností dosáhli určité výše bodů. Aby bylo Německo atraktivní zemí pro imigranty, musí ale snížit daně a snažit se o flexibilnější pracovní trh. Jana Lochmanová

4 4 NÁZORY CO NA TO EUROPOSLANCI Co si myslíte o možnosti zavedení tzv. modré karty pro kvalifikované přistěhovalce do EU? Richard Falbr, poslanec EP Plán komisaře Frattiniho na vytvoření evropského pracovního povolení (tzv. modrých karet) pro kvalifikované přistěhovalce ze třetích zemí, které by usnadnilo volný pohyb mozků po Evropě, pokládám za potřebný. Konec konců s návrhem zavést takovéto povolení u nás, v ČR, přišla kdysi už vláda V. Špidly - jen místo modré zvolili stejně jako v Německu, USA či Irsku pro označení této karty barvu zelenou. Evropská populace stárne a zaměstnavatelé čelí stále většímu nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. EU tedy ekonomické migranty potřebuje. Nicméně vzhledem k deklarované nevoli zemí jako je Rakousko či Německo zavést modré Jiří Maštálka, poslanec EP Z dostupných informací, kterých je zatím málo, můžeme konstatovat následující: Možným pozitivním dopadem plánovaného opatření může být legalizace (a tím zmenšení rizika kriminalizace) zaměstnávání občanů ze třetích zemí. Můžeme snad také předpokládat, že plánované opatření by mohlo karty na evropské úrovni, jsem poměrně skeptický, co se z tohoto plánu nakonec komisaři Frattinimu podaří prosadit. A to i přesto, že vymezení konkrétních potřeb a kvót má zůstat v kompetenci členských států. Do Evropy přitom proudí tisíce nelegálních imigrantů - zprávy o neštěstí, která je potkávají, když se snaží dobýt pevnost Evropu, plní skoro denně stránky evropských deníků. Problémem ale je, že většinu těchto přistěhovalců tvoří lidé bez vzdělání a podíl odborníků činí jen asi 5%. Pro ty je totiž daleko snazší zažádat o pracovní povolení ve Spojených státech či v Kanadě, kde pravidla na trhu práce nejsou tak přísná jako v EU. A to je důvod, proč 85% kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí míří do USA ve srovnání s pouhými 5%, kteří si zvolí Evropu. Stavět se proti a snažit se zabránit migrantům, aby do Evropy proudili, je podle mne nesmysl. Vždyť je žene jen touha po normálním životě v důstojných podmínkách, snaha uživit sebe a svou rodinu. Jsou tak odhodlaní, že přitom neváhají omezit sociální dumping - pokud skutečně bude přijata podmínka minimálních mezd pro tyto pracovníky. Minimální mzda však automaticky neznamená garanci standardů pracovních podmínek, obvyklých ve státech EU, např. ochrany zdraví při práci a garanci rovného zacházení se zaměstnanci. Podstatným nedostatkem se mohou ukázat následující dvě skutečnosti: riskovat své životy. Samotné restrikce je od jejich úmyslu stejně neodradí. Těm, kteří se obávají sociálního dumpingu, že přistěhovalci budou brát práci domácím, evropským pracovníkům, bych vzkázal - vezměte je do odborů a poučte o jejich právech! Tak, jako to již dnes dělají britské odbory s Poláky, Litevci a dalšími zájemci o práci, kteří do Británie přicházejí z nových členských zemí EU. Evropským pracovníkům je pak potřeba zajistit podmínky pro celoživotní vzdělávání a školení, aby snad za svými mimoevropskými kolegy nezaostávali, pokud jde o znalosti a dovednosti. To, v kombinaci s návrhem směrnice, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem, pokládám za základ, aby přistěhovalci nepracovali nelegálně a za nižší než minimální plat. Navrhované modré karty tedy považuji za rozumný krok. Problém nelegálního přistěhovalectví lze podle mne účinně řešit jen v souvislosti s rozvojem politik pro legální migraci. 1. Evropské společenství systémem tzv. modrých karet realizuje politiku nákupu mozků, za kterou byly a jsou kritizovány např. Spojené státy. Třetí země budou financovat vzdělávání těchto pracovníků a Evropská unie zdarma obdrží kvalifikovanou pracovní sílu. 2. Migrace pracovní síly je problémem migrace ekonomické. Opatření tzv. modré karty neřeší příčinu ekonomické migrace, tedy nízkou životní úroveň ve třetích zemích. To by vyžadovalo naprosto odlišnou politiku EU. Občané třetích zemí by měli mít spíše šanci žít v důstojných podmínkách ve své mateřské zemi. Plánované opatření neřeší ani problematiku možné rekvalifikace nezaměstnaných-občanů členských zemí EU. Místo investic do vzdělání a rekvalifikací se tak administrativním krokem pokouší EU řešit vlastní neschopnost investovat do svých občanů. ANKETA Jiří Grygar astrofyzik Jiřina Šiklová socioložka a publicistka EN č. 10 / 2007 Co podle vás nejvíce chybí starým lidem? Petr Fejk ředitel ZOO Praha Pavel Dušek Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Být ve stáří chudý a nemocný je dnes u nás stav na hranici beznaděje. Starým lidem musí nejvíc chybět pocit, že v boji s beznadějí nejsou osamělí a obklopení lhostejností. Myslím, že jim nejvíce chybí vděk mladší generace za to, co pro své následovníky udělali. K demografickým změnám došlo velmi rychle. Nejsme na to připraveni, stárnoucí nemají vzor, jak prožít tuto etapu života. Nejvíce proto chybí starým lidem smysluplná náplň pro tento třetí věk! Současně se vytvořily velké mezigenerační rozdíly, ba až překážky, takže se omezuje i mezigenerační komunikace! Stárnoucí společnost si nemůže dovolit vylučovat starší osoby z trhu práce a neposkytnout příležitost těm, kteří chtějí žít aktivně. Zdravotní péče o staré lidi musí předcházet vzniku dlouhodobé závislosti na ústavních zařízeních pro seniory. Je proto třeba rozšiřovat možnosti pro aktivní a soběstačný život ve stáří. Potřebujeme komunitní centra poskytující starším občanům podporu a flexibilní služby. INZERCE

5 EN č. 10 / 2007 EVROPAN 5 Naše evropská politika je racionální, realistická a reformní, říká místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra Je současná česká vláda euroskeptická? Není. Je vládou tří koaličních stran, takže je přirozené, že je v ní zastoupena široká škála názorů na evropskou problematiku. Mám-li hledat společný jmenovatel, pak bych řekl, že naše evropská politika je racionální, realistická a reformní. Racionální proto, že v ní místo emocí a zbytečného idealismu převažuje hlas rozumu a rozvahy. Realistická je proto, že nepřeceňujeme své možnosti, ale zároveň hájíme naše zájmy všude tam, kde to považujeme za důležité. A reformní proto, že si uvědomujeme, že se Evropská unie musí reformovat směrem k větší otevřenosti, demokratičnosti a konkurenceschopnosti. Nově přistoupivší státy si od EU slibovaly především přísun financí na dorovnání rozdílů. Česká republika bude příjemcem evropských peněz ještě necelých pět let. Dokážeme občanům vysvětlit význam EU i po tomto období? Čistým příjemcem budeme pravděpodobně o něco déle, ale naše členství není jen o penězích. Nestali jsme se přece členy EU kvůli evropským fondům. Daleko důležitější je naše plnohodnotná účast na vnitřním trhu, fakt, že naši lidé mohou plně využívat všech čtyř základních svobod svobody pohybu lidí, zboží, kapitálu a služeb. Můžeme v Evropě svobodně cestovat, studovat, pracovat, podnikat a investovat. Kromě těchto praktických výhod má naše členství v EU ještě jeden hlubší význam účastníme se projektu, který řeší rozdílné zájmy cestou spolupráce, dialogu a hledání kompromisů. Pro zemi střední velikosti uprostřed Evropy je tento přístup výhodnější než situace, kdy se každý spoléhá jen sám na sebe. Převažuje-li v Evropě duch spolupráce, daří se nám většinou lépe. Dominují-li naopak konflikty a spory, jsme na tom většinou daleko hůř. Změnily se nějak vaše názory na fungování EU poté, co jste do této problematiky sám zaangažován? Příliš se nezměnily, dost jsem o tom, myslím, věděl už dřív. Samozřejmě není někdy jednoduché pro nové členské země vyznat se v houšti předpisů, formálních i neformálních procedur. Rozhodně je v tomto ohledu co zlepšovat a reformovat. Neuškodilo by více otevřenosti, průhlednosti a demokratičnosti. Snažím se také udržet si odstup od novořeči eurobyrokratů. Uvidíme, jak se mi to podaří. V Lisabonu byla nedávno dojednána nová reformní smlouva Evropské unie. Mohly by se některé změny, které zavádí, dotknout i našeho plánovaného předsednictví? Ano smlouva zavádí týmové, 18-měsíční předsednictví tří po sobě předsedajících zemí. V našem případě budeme spolupracovat s Francií a se Švédskem. Dále smlouva zavádí funkci stálého předsedy Evropské rady, který bude řídit vrcholné schůzky, a funkci vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který bude předsedat Radě pro vnější vztahy na úrovni ministrů zahraničí. Aby se nás nový systém předsednictví nějak dotkl, bylo by nutné, aby všech sedmadvacet členských států ratifikovalo reformní smlouvu před 1. lednem Není ale vůbec jisté, zda se ratifikace takto rychle podaří. Bylo by to spíše překvapením. Navíc vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku bude zároveň místopředsedou Komise a bylo by férovější, více demokratické a transparentní, když budou všichni funkcionáři včetně předsedy Komise jmenováni podle principu geografické vyváženosti až po volbách do Evropského parlamentu v červnu Domnívám se proto, že naše předsednictví bude ještě plnohodnotné. Vláda vyčlenila na naše předsednictví skoro 2 miliardy korun. Dá se hovořit o nějaké návratnosti takové investice? Předsednictví je povinnost člena EU a částka odpovídá zvyklostem v jiných státech. Nebudou to ztracené peníze. Předsednictví je především ideální šancí se zviditelnit a jde tedy o prestiž celého státu. Můžeme zbytku Evropy i světa ukázat, že jsme schopni postarat se nejen sami o sebe, ale i o ostatní. Je to důležitý vzkaz našim kolegům v Evropské unii, ale i např. investorům, že jsme schopný a důvěryhodný partner. Vyhlásili jste soutěž o vytvoření loga našeho předsednictví, uzávěrka je na konci října. Co by takové logo mělo podle vás vyjadřovat? Logo by mělo být nápadité a svěží, takové, které nás bude dobře reprezentovat doma i v zahraničí. Mělo by nějak symbolizovat motto předsednictví Evropa bez bariér. Dobré logo v paměti lidí zůstane totiž mnohem déle, než oněch šest měsíců předsednictví. I o to nám jde. Na celou agendu zajištění předsednictví budete muset najmout krátkodobě poměrně kvalifikované síly. Začali jste už s náborem? O jaké lidi máte zájem? Přípravy probíhají již dlouho posilujeme jednotlivá ministerstva, stálé zastoupení v Bruselu i koordinační úřad, který vznikl v únoru 2007 při Úřadu vlády. Od začátku jsme hledali především odborníky se znalostí evropské problematiky a cizích jazyků. Na post velvyslance při EU jste vybrali Milenu Vicenovou. Co si od ní slibujete a kdy se přesune do Bruselu? Stálé zastoupení bude v přípravě předsednictví hrát velmi důležitou roli. Milena Vicenová by se měla oficiálně ujmout svojí nové funkce v lednu příštího roku. Na svou novou roli se připravuje již teď, účastní se různých schůzek a výběru lidí. Milena Vicenová má bohaté zkušenosti v jednáních s Bruselem a má naši plnou důvěru. Jak daleko jsou jednání s kraji a pořádání akcí v rámci předsednictví v regionech? Kde by se měly schůzky představitelů zemí EU uskutečnit? O místech, kde budou probíhat v první polovině roku 2009 neformální ministerské rady, rozhodla vláda na svém zasedání na začátku října. Sedm z jedenácti rad proběhne mimo Prahu. Naším cílem od začátku bylo vtáhnout regiony maximálně do hry. Na konci září jsem se opět sešel se zástupci krajů a z našich jednání vyplynulo, že ochota ke spolupráci je na obou stranách. Hejtmani opakovaně vyjádřili jejich zájem se na přípravě předsednictví podílet, což je dobrá zpráva. Regiony, na které se ministerská rada nedostane, mají šanci uplatnit se při přípravě schůzek na nižší úrovni, kterých bude celá řada. Náš vstup do schengenského prostoru od začátku příštího roku je závislý také na nových zemích, které musí zabezpečit vnější hranice jako je Polsko a Slovensko. Jaká je aktuální situace? Minulý týden proběhla v Česku na toto téma inspekce expertů z řad Komise a členských států. Ze zprávy, která bude oficiálně schválena v listopadu, vyplývá, že si Česká republika vede velmi dobře. Experti hodnotili kladně jak technickou připravenost Schengenského informačního systému, tak profesionalitu našich lidí, kteří jej budou obsluhovat. Věřím, že stejně připraveni budou také Poláci a Slováci. Zemědělská výroba v EU je deformována obrovskými dotacemi. Poradí si v budoucnu bez nich evropští zemědělci? Dnes již v Evropě nikdo nepochybuje, že zemědělskou politiku, pokud má obstát v globální konkurenci, je třeba reformovat. Tento proces musí být propojen s reformou evropského rozpočtu. Výsledkem je postupné snižování podílu zemědělských výdajů na celkovém rozpočtu EU. Současných 40% je sice stále příliš mnoho, ale není to konečné číslo. Zároveň je třeba si uvědomit, že někdy v počátcích evropské integrace šlo o zhruba 70% rozpočtu. Trend do budoucna je tedy jasný: méně přímých dotací do výroby a více prostředků do obnovy krajiny a venkova, a dále hlavně do vědy, výzkumu a inovací. Sám jste se často angažoval v otázce dodržování lidských práv ve světě. EU nemá tak radikální názor na situaci na Kubě jako ČR, měla by podle vás přitvrdit? Nestejný metr se uplatňuje na Čínu, která má ovšem mnohem větší ekonomický význam pro vzájemnou spolupráci. Nevytratí se otázky lidských práv v Číně úplně? Nové členské země mají vlastní zkušenost s potlačováním lidských práv a také si pamatujeme, jak nám pomáhala solidarita ze zahraničí. Snažíme se proto více akcentovat lidská práva. Češi se například angažují na Kubě, v Bělorusku, v Barmě. Je pravdou, že často je v rámci EU těžké hledat společné postoje, hrají tu roli ekonomické a tradiční vztahy jednotlivých členů. Někdy je bohužel EU příliš opatrná, příliš impotentní. Ve vztahu k velmocem jako Rusko nebo Čína si moc netroufá. Je to škoda, společně bychom dosáhli určitě víc. Na druhé straně má v oblasti zahraniční politiky každý stát Unie možnost chovat se podle svého vlastního uvážení. Alexandra Vondry se ptala Zuzana Nováková

6 6 EVROPSKÁ UNIE EN č. 10 / 2007 Měsíc v Evropské unii Do Schengenu vstoupí v prosinci všech devět členských zemí, které přistoupily k EU v roce Po návštěvě poslední z nich, Slovenska, to prohlásil komisař pro bezpečnost a vnitro Franco Frattini. Soustředil se hlavně na Schengenský informační systém SISone4all, protože Slovensko vytvoří po rozšíření Schengenu novou východní hranici Unie a loni byli Slováci kritizováni za špatné zabezpečení vnější hranice a zastaralé vybavení. Od té doby však modernizovali hraniční kontroly a zavedli i detekční systém, který upozorňuje na nelegální překročení hranic. Země sedmadvacítky, přistoupivší v roce 2004, zaostávají při čerpání peněz z fondů EU za původní patnáctkou. Údaje zveřejnila Evropská komise. Průměrná úspěšnost nových členských zemí dosáhla 57%, zatímco staré země vyčerpaly prostředky vyčleněné na období v průměru již ze 75%. Statistice vévodí Irové, kteří již dokázali vyúčtovat 90% všech prostředků. Česká republika v žebříčku nových členských zemí obsadila až osmé místo se 46%. Pro odobí bylo pro ČR vyčleněno ve fondech 40 miliard korun. Pro druhé finanční období je to 730 miliard korun. Národní strategický referenční rámec, což je obecný plán pro čerpání finančních prostředků na toto období, schválila Komise v červenci. Rada ministrů financí schválila rozpočtová doporučení pro Českou republiku. Podle nich by se měla přidržet svého původního plánu na snížení deficitu veřejných financí pod 3% HDP již v roce 2008 a ne v roce 2009, jak česká vláda předpokládá v aktualizované verzi konvergenčního programu. Podle ní by k poklesu deficitu HDP pod referenční tříprocentní úroveň mělo dojít o rok až o dva později v závislosti na reformách veřejných financí. Dokument, který obsahuje dosavadní i očekávaný vývoj české ekonomiky, slouží jako podklad pro posouzení míry připravenosti členských zemí na přijetí eura. Deficit veřejných financí se letos odhaduje na 3,6 procenta. Evropská unie a Černá hora podepsaly Dohodu o stabilizaci a přidružení. Černohorci tak učinili významný krok ke členství v EU. Dosud ale o členství v sedmadvacítce formálně nepožádali. Ministři zahraničí EU se na setkání v Lucemburku shodli, že Černá hora musí učinit pokrok v oblasti právního řádu včetně boje s organizovaným zločinem a korupcí, stejně jako při zavádění nezávislého soudnictví. Černá hora loni v květnu získala nezávislost v referendu, kdy si 55,5% voličů přálo odloučení od Srbska a 45,5% chtělo nadále zůstat součástí bývalé jugoslávské republiky. Poslanci Evropského parlamentu hlasovali o rozdělení poslaneckých křesel po volbách v roce Počet křesel ve funkčním období by měl být maximálně 750. Do loňského prosince bylo europoslanců 732, po vstupu Rumunska a Bulharska se jejich počet dočasně zvýšil na 785. Rada EU se také už v červnu dohodla, že maximální počet poslaneckých křesel za jeden členský stát nesmí překročit 96 (opatření se dotklo jen Německa, které má nyní v Parlamentu 99 poslanců). Počet českých poslanců se sníží z dosavadních 24 na 22. Podle návrhu Reformní smlouvy by měla o novém složení Parlamentu jednomyslně rozhodnout Evropská rada, a to na základě návrhu Parlamentu a s jeho souhlasem. Členské země EU se dohodly na liberalizaci poštovních služeb v EU do roku Dosud mají národní provozovatelé poštovních služeb lukrativní monopol na doručování dopisů v tzv. vyhrazené oblasti (doručování dopisů o váze nižší než 50 gramů) výměnou za to, že budou poskytovat doručovatelské služby s frekvencí pětkrát týdně i občanům, kteří žijí v odlehlých oblastech. Lucembursko a deset nových členských států (včetně ČR) získalo výjimku do roku Evropský parlament podpořil vznik Evropského technologického institutu. Učinil tak i přesto, že vznik ETI je kritizován ohledně nerealistického rozpočtu a objevují se také obavy, že institut by se mohl stát další agenturou EU. V prvním čtení poslanci podpořili přejmenování ETI na Evropský inovační a technologický institut, což podle nich lépe odráží primární zaměření institutu. Poslanci souhlasili s návrhem Evropské komise, že 308,7 milionů eur z předpokládaného celkového rozpočtu institutu na období (tři miliony v roce 2008, třicet milionů v roce 2010 a 127 milionů eur v roce 2013) by mělo pocházet z rozpočtu EU. Airbus přišel o 27 miliard dolarů kvůli americkým dotacím pro Boeing. Světové obchodní organizaci to sdělili evropští právníci. Podle EU byly dotace, které americký výrobce letadel získal v podobě daňových úlev, financování rozvoje a přímých grantů, nelegální a měly oslabit konkurenceschopnost Airbusu. Spojené státy ale podaly ke Světové obchodní organizaci stížnost na údajné dotace pro Airbus jako první. Airbus měl podle nich během uplynulých 30 let získat na dotacích až 205 miliard dolarů. Rozhodnutí bude vyneseno během příštího roku, v nejhorším případě by mohly zvítězit EU i USA, což by vedlo k zběsilému uvalování sankcí na obou stranách s nežádoucími dopady na transatlantický obchod. Smlouva pro lepší fungování EU Evropská unie se dohodla na nové reformní smlouvě, která má nahradit odmítnutou euroústavu, reformovat unijní instituce a zavést nové. Podle portugalského premiéra José Socratese by se měla jmenovat Lisabonská smlouva. Na rozdíl od návrhu evropské ústavy, kterou odmítli francouzští a nizozemští voliči v referendech v roce 2005, nenahrazuje zakládající smlouvy EU - pouze je doplňuje. V redukované podobě se soustřeďuje na praktické reformy a změny ve fungování evropských institucí. Prvky evropské státnosti, jako například vlajka nebo hymna z textu zmizely. Dokument naopak zachoval mnoho navrhovaných praktických kroků, které jsou potřebné pro efektivní fungování EU s dvaceti sedmi členy a připravuje zázemí pro případné další rozšíření EU o další země. Reformní smlouva počítá s novou funkcí předsedy Evropské rady a sníží počet členů Evropské komise. EU má mít nově funkci ministra zahraničí, i když formálně se mu Evropa proti trestu smrti Desátý říjen se stal Evropským dnem proti trestu smrti. Evropská unie se společně s Radou Evropy vyslovila pro jeho celosvětové zrušení. Portugalské ministerstvo spravedlnosti pod hlavičkou portugalského předsednictví, Evropské komise a Rady Evropy kvůli tomu uspořádalo v Lisabonu konferenci s názvem Evropa proti trestu smrti. Na konferenci vystoupila řada osobností: portugalský premiér José Sócrates, předseda Evropské komise José Manuel Durão Barroso, komisař pro spravedlnost Franco Frattini či protugalský ministr spravedlnosti Alberto Costa. Už v červnu navrhla Komise Evropskému parlamentu a Radě ministrů společné prohlášení, které se týkalo právě vytvoření Evropského dne proti trestu smrti. José Manuel Barroso řekl: Evropská komise je bezpodmínečně proti používání nejvyššího trestu za všech okolností a soustavně volá po celosvětovém zákazu tohoto trestu. Chceme zviditelnit snahu mnoha nevládních organizací a jednotlivců, kteří usilují o zákaz trestu smrti. V žádném členském státě EU ani Rady Evropy není trest smrti dovolen, jeho zrušení je dokonce jednou z podmínek členství. Dnes můžeme s hrdostí prohlásit, že trest smrti nemá v evropském modelu žádné místo a potvrdit náš závazek podporovat jeho celosvětový zákaz, potvrdil komisař pro spravedlnost Franco Frattini. Karel Kovanda, zástupce generálního ředitele pro zahraniční vztahy u Evropské komise, dodal: Lidé, kteří hájí trest smrti, už od začátku staví své argumenty na zastrašování. Všechny země sedmadvacítky ratifikovaly článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech, podle kterého se v době míru trest smrti ruší, článek 13 stejné úmluvy ruší nejvyšší trest za všech okolností. Přestože ho všechny unijní země podepsaly, na ratifikaci dosud čeká ve Francii, Itálii, Lotyšsku, Polsku a Španělsku. Od roku 1994 Evropská unie vydala zhruba 15 milionů eur na asi třicet projektů zaměřených na boj proti trestu smrti. Projekty se zaměřily především na zvýšení informovanosti lidí v zemích, které trest smrti uplatňují, skrze vzdělávací projekty a studie. Unie chce také lidem odsouzeným k trestu smrti zajistit odpovídající úroveň právní pomoci. Za cíl své zahraniční tak říkat nebude. Rozšíří se počet oblastí, kde bude stačit souhlas většiny, nikoliv všech států. Česko může podle diplomatického zdroje být spokojeno s takzvanou oboustrannou flexibilitou, která umožní přenášení pravomocí do Bruselu, ale i zpět na členské země. Čeští diplomaté totiž prosadili do textu reformní smlouvy závazek Evropské komise, že se celému problému bude věnovat. Nejvíce výhrad měli při jednáních Italové (vadila jim ztráta šesti křesel v Evropském parlamentu, nakonec ale získali jeden mandát navíc) a Poláci (kvůli tomu, aby menšina členských států mohla blokovat po určitou dobu rozhodnutí Rady tohoto požadavku nakonec dosáhli). Varšava také získá post generálního advokáta u Evropského soudního dvora. Rakousko si udrželo právo kvót pro zahraniční studenty studující na tamních vysokých školách s tím, že Komise souhlasila, že v dalších pěti letech nepodnikne proti Rakousku žádné právní kroky. Bulharsko bude smět psát název společné měny euro bulharskou abecedou evro. Text smlouvy musejí ještě ratifikovat všechny členské státy, referendum však zřejmě neproběhne v žádné zemi kromě Irska. Právě na všelidovém hlasování ve Francii a Nizozemsku zkrachovala před lety připravovaná euroústava. Předseda Komise José Manuel Barroso prohlásil: Věřím, že máme smlouvu, která nám umožní pracovat. Britský premiér Gordon Brown po jednání řekl: Je na čase, aby se Evropa věnovala tématům, které jsou důležité pro lidi: hospodářský růst, zaměstnanost, klimatické změny a bezpečnostní otázky. Země sedmadvacítky dojednají podrobnosti smlouvy na prosincovém summitu EU, kde by také dokument měli státníci podepsat. Členské státy by pak měly mít celý příští rok na jeho ratifikaci. Lisabonská smlouva by měla vstoupit v platnost ještě před volbami do Evropského parlamentu v červnu roku politiky si EU stanovila rozvinutí a upevnění respektu pro lidská práva, v této souvislosti se stala vedoucím světovým aktérem v boji za zrušení trestu smrti. Letos v červnu předložila OSN rezoluci, ve které navrhla celosvětové moratorium na trest smrti. Během lisabonské konference Evropská komise společně s předsednictvím EU a Radou Evropy znovu potvrdila své stanovisko na provádění trestu smrti za jakýchkoli okolností. Ve světě zrušilo trest smrti celkem 133 státy, přesto bylo loni popraveno přes 1,5 milionu lidí v pětadvaceti státech. Nejvíc poprav proběhlo v Číně, Íránu, Iráku, Pákistánu, Súdánu a v USA. Tvoří se pravidla pro přeshraniční zdravotní péči Evropská komise připravuje směrnici na ochranu pacientů, kteří se chtějí podrobit lékařské péči v jiném členském státě. Místo nového nařízení nás ale může čekat rozsáhlá zdravotnická reforma. Onemocní-li turista v jiné členské zemi EU, jsou náklady na jeho léčbu hrazeny prostřednictvím evropské karty zdravotního pojištění. Pacientům tak domácí pojišťovna může pokrýt náklady lékařské péče v zahraničí. Pokud ovšem pacient od své pojišťovny nedostane oprávnění nebo o něj nepožádá, toto pravidlo platit nemusí. Ke slovu se pak dostává třeba i Evropský soudní dvůr řešil například kauzu pacienta s chronickými bolestmi, který by doma čekal na lékařskou péči mnohem déle než v jiné členské zemi, nebo nákup levnějších brýlí v jiném státě EU (obě kauzy dopadly ve prospěch pacientů). Proplacení zdravotní péče v zahraničí je ale třeba naléhavě řešit u pacientů, jejichž nemoci umí léčit jen několik specialistů v Evropě. Ministři zdravotnictví EU loni v červnu schválili Prohlášení o společných hodnotách a principech v zdravotnických systémech v EU. Loni také Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci týkající se zdravotnických služeb. Ta dospěla k závěru, že je třeba poskytovat lepší informace, zajistit vyšší právní jistotu a pravidla pro odpovědnost pacientů, kteří cestují do zahraničí, aby zde získali zdravotní péči. To Komisi i Radě potvrdilo, že je na evropské úrovni nutné zabývat se zdravotnickými službami. Po uzavření veřejné konzultace Komise začala s přípravou směrnice o bezpečné, kvalitní a efektivní přeshraniční zdravotní péči. Podle ní by mobilní pacienti měli obdržet přinejmenším podobnou úroveň zdravotní péče, na jakou by měli právo ve své domovské zemi. Ta by měla nést náklady zdravotní péče v zahraničí alespoň do výše, kterou by musela zaplatit v případě, že by byl pacient ošetřen doma. Pacienti budou i nadále muset žádat o oprávnění vyhledat lékařskou péči v zahraničí, nemůže jim ale být odepřena v případě, že bude považována za přiměřenou. Členské země by měly pacientům umožnit informovanou volbu. Informace se mají týkat dostupnosti, cen a výsledků zdravotní péče, kterou poskytují. Členské státy by měly spolupracovat a využívat i telemedicínských služeb tak, aby byla zajištěna přeshraniční výměna údajů o pacientech při současném respektování práv na ochranu soukromí. Ve výsledku by současný návrh směrnice znamenal, že by členské země vytvořily pravidla týkající se jednotné evropské definice léčebných metod, hospitalizace a přeshraničního uznávání lékařských předpisů. Směrnici by měla Komise schválit do konce letošního roku, pak ji předá Evropskému parlamentu a Radě. Stránku připravila: Eva Kunertová, Brusel

7 EN č. 10 / 2007 EVROPA 7 Polské parlamentní volby: Vítězství liberálů Politickou situaci v Polsku doprovází čerstvá povolební nálada. Poté, co největší počet míst v parlamentu (42%) obsadila liberální Občanská Platforma (PO), mnozí si oddechli. Také jiné evropské státy mohou pocítit úlevu, pokud hlavní postava vítězné strany Donald Tusk dokáže uskutečnit sliby, jichž bylo během předvolební kampaně hodně. Tusk, kterého už předčasně média prohlásila novým premiérem, má totiž v plánu opravit mezinárodní vztahy. Ty byly oslabeny v době, kdy hlavní slovo v parlamentu patřilo konzervativní straně Právo a Spravedlnost (PiS). PiS je také stranou, ze které pochází prezident Lech Kaczyński. PO může sice vytvořit vládu sama, přesto právě z důvodu případného prezidentova veta je zřejmá koalice s jinou levicovou stranou. Roli slabšího bratra může tak v parlamentu obsadit LiD bývalého prezidenta Aleksandra Kwaśniewského, nebo PSL (Polská Lidová Strana). Hlavní událostí samotných voleb byla především volební účast. K urnám přišlo podle různých zdrojů 55-60% voličů a rekordy padly i v zahraničí. Ve Velké Británii a Irsku, kde se během posledních let ocitly 2 miliony Poláků, byl oproti volbám z roku 2005 zaznamenán desetinásobný narůst voličů. Je to výsledek předvolební kampaně, politici upozorňovali zejména mladé lidi na to, jak je jejich hlas důležitý. Kromě vylepšování mezinárodních vztahů má Občanská Platforma takové priority, jako např. stažení polských vojenských jednotek z Iráku, skeptický postoj ke vzniku americké protiraketové základny na polském území či rychlé zavedení evropské měny. Další dění v polské politice a sestavování vlády je velikou otázkou, média závodí ve spekulacích. V každém případě má vítězná strana před sebou velkou zodpovědnost. Slíbila také mladým lidem, kteří odjeli za prací do zahraničí, vyšší počet pracovních míst a vyšší mzdy ve snaze zlákat své krajany zpět do vlasti. Bude to určitě tvrdý oříšek pro Tuska a jeho kolegy. Důležité ale je, že se Poláci odhodlali a šli volit: poslední léta většině z nich ukázala, že jenom přihlížet se nevyplácí. Tomasz Ryłko Bath versus Carlsbad Tradiční česká lázeňská místa se ocitla před velkým dilematem. Zachovat tradiční způsob lázeňské léčby nebo se přizpůsobit trendu wellness pobytů a jednodenních turistických nájezdů? Jak to řeší ve světě a s jakými výsledky? Zajímavé srovnání nabízí proslavená anglická lázeňská místa Bath a Brighton. V jednom z nich se idylicky zastavil čas, v tom druhém naopak moderní doba válcuje všechny tradice i někdejší noblesu. Přímořský Brighton léta těžil z atmosféry slavných přímořských lázní, jejichž jméno proslavil lékař Richard Russell. Smutné výročie Ten pochopil, jak úžasné léčivé účinky má mořská voda a zakrátko se na malebné pobřeží začali sjíždět slavní pacienti, Lázeňské území Karlových Varů stále více ovládají nečitelné společnosti. Městu patří již jen část historického majetku. foto:pavel Buchta Strana európskych socialistov (PES) pred rokom pozastavila členstvo vládnej strane Smer Sociálna demokracia (SD) v európskych politických štruktúrach. Dôvodom bola povolebná koalícia, ktorej súčasťou sa stala Slovenská národná Strana na čele s Jánom Slotom. Niektorí ju totiž považujú za nacionalistickú. Smer SD mal takmer rok na vyriešenie situácie. Tesne pred rokovaním o obnovení členstva sa však udialo viacero skutočností, ktoré na rozhodovanie eurosocialistov zrejme mali vplyv. Najskôr predstavitelia Strany maďarskej koalície (SMK) navrhli prijať vyhlásenie, v ktorom parlamenty Slovenska a Maďarska by mali vyjadriť poľutovanie nad vzájomnými historickými krivdami. Ani jedna z koaličných strán s týmto nesúhlasila. Naopak, následné uznesenie o nedotknuteľnosti Benešových dekrétov z dielne Slotových národniarov, ktoré schválil parlament, spojilo koalíciu aj opozíciu. (Pozn.: Podobný dokument prijali českí poslanci už v roku 2002.) A roztržka bola na svete. Predseda SMK Pál Csáky a predseda SNS Ján Slota vo vyjadreniach na adresu toho druhého expresívami nešetrili. Napätie postupne prerástlo aj za hranice Slovenska a diplomatická roztržka bola na svete. Maďarskí politici zrušili stretnutia so svojími slovenskými partnermi. Naopak prezident našich južných susedov László Sólyom využil súkromnú návštevu Komárna na kritiku Slovenska. Pár dní po prezidentovi prišla na Slovensko šéfka maďarského parlamentu Katalin Sziliová. Jej prítomnosť vyvolala rozruch najmä preto, že na protest proti uzneseniu o nedotknuteľnosti povojnových dekrétov zrušila oficiálnu návštevu Slovenska. Na akciu, ktorú organizoval spolok maďarskej menšiny Csemadok, prišla. Bola však opatrnejšia a pre istotu nič nekomentovala. Možno si mal premiér Fico lepšie strážiť svojho vládneho kolegu Slotu. Možno toto načasovanie diplomatického sporu niekomu vyhovuje. Možno to bola len zhoda náhod a Ficova smola. Isté však je, že Smer- SD bude musieť na opätovné členstvo v európskom politickom zoskupení počkať ešte niekoľko mesiacov. Koľko? Nikto nekonkretizoval. Eurosocialisti však pred Smerom SD Roberta Fica dvere nezabuchli. Slovenský premiér však musí dokázať, že extrémizmus nie je politikou jeho vlády. Alžbeta Havrillová kteří s sebou přiváželi stavební boom a prosperitu. Velkolepé stavby a nádherné hotely v Brightonu stojí dosud, ale aristokratický lesk je ten tam. Host vyžadující klid odjíždí naprosto zklamán. Rušný a bezohledný noční život mu prakticky neumožňuje zamhouřit oči. Ve městě je více než čtyři sta restaurací, v přepočtu na jednoho obyvatele je to nejvíc na celých britských ostrovech. Vnímavější turista pak těžce nese, že zdejší unikátní památky slouží účelům, které jsou v naprostém rozporu s jejich původním posláním. Nejkřiklavějším případem je proslulé přístavní molo Palace Pier. Bělostná litinová stavba jako vystřižená z retro filmů evokuje okamžiky, kdy zde mořský vzduch nasávali hrdinové z románů Agathy Christie. Každou chvíli máte pocit, že musíte potkat H. Poirota. Bohužel, už nepotkáte... Z někdejších stylových krámků se dere protivný zápach přepáleného oleje oblíbených fish and chips. Hlavní část mola okupuje vulgární herna, plná automatů a primitivních atrakcí. Zklamání vás čeká na každém rohu. Úplně jiný svět nabízí starodávné anglické lázeňské místo Bath, považované za vůbec nejkrásnější v jižní Anglii. Některé turistické příručky tyto lázně rovněž označují za nejušlechtilejší a není to nijak klamavá reklama. Vybraná společnost za sebou zanechala stopy patrné na každém kroku. Především stovky historických staveb, díky jimž je Bath zařazen do světového kulturního dědictví organizace OSN Unesco. Proto je architektura města podřízena přísnému dohledu památkářů a tvrdým pravidlům nové výstavby. Není náhodou, že při procházce nádherným městem nad řekou Avon máte pocit, že jej projektoval jeden architekt a postavila jedna firma. Právě v tomto okamžiku se nabízí nepříjemné srovnání se západočeskými lázněmi, které by se na podobně prestižním seznamu jako Bath chtěly ocitnout také. Ale je to vůbec reálné? Vždyť například dominantě Karlových Varů, sanatoriu Imperial, nyní konkuruje nové betonové panorama patrových garáží. Slavné císařské Lázně I léta chátrají, další lázeňské budovy byly zbourány nebo prodány. Ve srovnání s tím, jak si v Bathu cení své hlavní atrakce, Římských lázní, je to doslova k pláči. Tamější radnice se snaží svůj historický potenciál využít na každém kroku a spravuje Bath jako unikátní lázeňský skanzen. Odměnou je nadšení a neutuchající zájem náročných hostů z celého světa. Karlovy Vary se sice mohou pochlubit různými rekordy, ale faktem zůstává, že jejich někdejší věhlas se vytrácí. Ostatně, lázeňskou zónu dnes ovládají různé nečitelné subjekty, část městského majetku v poslední době získaly společnosti, zaměřené na provozování loterií, sázkových her, apod. Herny a kasina dnes najdeme na každém rohu. Bohužel, největší a nejslavnější české lázně se tak začínají více podobat hříšnému Brightonu než elegantní krásce na Avonu. Hana Čechová INZERCE inzerat.indd 1 10/5/2007 3:53:15 PM

8 8 EKONOMIKA EN č. 10 / 2007 Končí limity pro čínský textil BRUSEL - Komise nehodlá obnovit dovozní limity pro čínský textil, které na něj byly uvaleny před dvěma lety. Místo nich se budou sledovat dovozy některých druhů zboží. V roce 2005 nastala poslední fáze uvolnění světového obchodu s textilem. Některé druhy čínského textilu zaznamenaly růst dovozu do EU o více než sto procent a zároveň klesla jejich cena. Situace velmi vadila evropským výrobcům a EU se rozhodla využít možnost uvalit na některé výrobky dočasné limity pro dovoz. Šlo o celkem deset druhů produktů, mezi něž patřila například trička a kalhoty. V evropských přístavech tehdy zůstalo zablokováno velké množství textilního zboží dovezeného z Číny. Do roku 2008 se limity každý rok zvyšovaly, aby mohly čínské dovozy růst a evropští výrobci měli možnost se přizpůsobit novým podmínkám. Na rozdíl od výrobců se kvóty nelíbily obchodníkům a hlavně zákazníkům, kteří tak každý rok platili za textil více, než by museli. Podle Ing. Miroslava Halfara, ředitele přední české textilky Slezan Frýdek-Místek, a.s. obětovala EU při jednáních o textilu toto odvětví ve prospěch jiných. Zájmem EU je do asijských zemí vyvážet spíše investiční celky. Problémem evropských textilek je hlavně dovoz konfekce, kvůli kterému pak není mezi výrobci zájem o surovinu-metráž. Produktem, který není masivně atakován, jsou technické tkaniny. Objem jejich výroby je dán tržní poptávkou a ta nedokáže nahradit ztracené objemy v jiných oblastech, říká Ing. Halfar. Velice významná je podle něho kvalita. Není tajemstvím, že značná část spotřebního zboží neodpovídá různým standardům. Normy formaldehydu v tkaninách a těžkých kovů v barvách se nekontrolují a český občan je vystaven riziku zdravotní škodlivosti. Dovozci by si proto měli zajistit příslušné certifikáty. Na to by se měl český stát soustředit. Evropa není v postoji k dovozu textilu jednotná. Jsou zde země, které stále mají poměrně rozvinutý textilní průmysl, jako je Francie. Sousední Německo však v posledních 30 letech ztratilo většinu svých textilních kapacit a k dovozním restrikcím se staví vlažně. Severské země, kde textilní průmysl skoro neexistuje, jsou zcela proti kvótám. Prosazení českého postoje v otázce textilu je proto obtížnější. Tomáš Fridrich Liberalizace energetického trhu naráží Komise se snaží o liberalizaci energetického trhu v Evropě. Exemplárním příkladem se má stát belgická společnost Distrigas. V květnu Komise zveřejnila stanovisko, že Distrigas omezuje konkurenci na belgickém trhu s plynem. V takovém případě by se jednalo o porušování antimonopolních zákonů. Záměrem komise je u některých energetických gigantů oddělení vlastnictví výroby a přenosových sítí. Tím by byl umožněn vstup na KOMENTÁŘ Strukturální a kohezní politika rokem 2013 nekončí Přestože ještě ani zdaleka není dotvořen a završen procedurální rámec Strukturální a kohezní politiky EU v jednotlivých členských státech na období , konec září letošního roku v rámci konference 4. kohezního fóra otevřel první etapu debaty o tom, jaká bude tato politika po uplynutí letos započatého programovacího období. V souvislosti s využíváním fondů EU v rámci této politiky je u nás občas šířen názor, že v tomto období musíme maximalizovat svůj užitek z ní vyplývající, protože období další již nenastane. Tento názor je velmi zjednodušený a pravdivý jen částečně. Pravdivý může být v tom, že s největší pravděpodobností k nám již tato politika nebude tak velkorysá, jako v období stávajícím. Za předpokladu, že dojde k naplnění reálně odhadovaných růstových možností, se hospodářská vyspělost České republiky jako celku i řady jejích jednotlivých regionů podstatně přiblíží průměrným hodnotám v EU; čím bohatší pak regiony budou, tím menší objem potenciálních dotačních nástrojů jim bude k dispozici. Na stranu druhou to s největší pravděpodobností vypadá, že strukturální a kohezní politika nejen že nekončí, ale že i cíle, které sleduje, trh i menším výrobcům a posílena konkurence, z čehož by měl nakonec mít prospěch zákazník. Návrh narazil na silný odpor ve Francii a Německu, jejichž energetické giganty EDF a E.ON by oddělení distribuce a výroby energie oslabilo. Aby Komise vyhověla těmto státům, navrhuje dva způsoby, které mohou firmy použít. Jednou z možností je oddělené vlastnictví přenosových sítí, kterou Komise preferuje. Druhou je nezávislý systémový operátor (ISO). Společnosti neztratí své přenosové sítě, ale odevzdají jejich kontrolu nezávislé společnosti. Otázka unbundlingu, jak se oddělení výroby a distribuce nazývá, má strategický rozměr. Panují kolem něho obavy z vpádu ruského Gazpromu na evropský energetický trh. Ten už si vytvořil spřízněné firmy fúzemi s několika menšími italskými a německými společnostmi. Komise se však snaží prosazovat silnější konkurenci i jinak než formou a nástroje, které uplatňuje, se sice přizpůsobí novým skutečnostem, nicméně i nadále existovat budou. Účastníci 4. kohezního fóra kupříkladu učinili zřetelný konsensus v tom, že strukturální a kohezní politika bude mít i nadále značný prostor pro působení v rámci rozšířené a dále se rozšiřující EU; v jeho důsledku se ekonomické a sociální rozdíly dále podstatně prohlubují. Právě v oblastech největšího zaostávání za hlavním evropským proudem pak existuje největší prostor a výzva pro tuto politiku po roce Druhá výzva této politiky, na níž se reprezentativní fórum konference shodlo, je aplikace Lisabonských priorit ve větší intenzitě, než bylo činěno doposud. Soulad budoucích priorit strukturální a kohezní politiky s nimi v daleko silnějším měřítku by byl považován za žádoucí a otevřel by prostor k fondům EU i při řešení velmi kvalitativně zaměřených projektů, dostupných i v bohatších částech Unie. Třetí hladina shody byla dosažena na úrovni témat, která by měla být strukturální a kohezní politikou pokryta výrazněji, s důrazem na celounijní priority: byla především zdůrazňována slova jako ekologie, energetika a překonávání chudoby. Jako doprovodná horizontální unbundlingu a belgický Distrigas je toho ukázkou. Ten počátkem října slíbil zmenšit svou kontrolu nad trhem s plynem v Belgii. S maloobchodními odběrateli podepíše nové smlouvy maximálně na dva roky, se zákazníky z řad podniků ne na více než pět let. V opačném případě by Distrigasu hrozilo antimonopolní šetření a pokuta až ve výši deseti procent celkového obratu. Tomáš Fridrich témata a náměty byly při této příležitosti zmiňovány: větší účinnost, průhlednost a politická zodpovědnost aplikace strukturální a kohezní politiky v jednotlivých členských zemích a jejich regionech. Zdá se tedy, že strukturální a kohezní politika EU ať se již v budoucnosti bude jmenovat jakkoliv má prostor pro svoji existenci vytvořen v dlouhodobém časovém horizontu a členské země mají současně zájem na jejím uchování. Je zřejmé, že právě tato debata bude čím dále více sílit, stane se konkrétnější a prolne se s dalšími diskusemi na úrovni EU vedenými především pak s tou, která je zaměřena na reformu finanční politiky EU. Další konkrétnější výstupy lze očekávat přibližně na jaře 2008, základní kontury však začínají být pokládány právě teď. Petr Zahradník ekonom INZERCE REGIONSERVIS spol. s r.o. Elišky Přemyslovny 429, Praha 5, Tel: Fax: GSM: Starostové měst a obcí Jihomoravského kraje se sešli na krajském setkání o obecních rozpočtech na rok 2008 a změnách zákonů tykajících se daní foto: Petr Kazda Luděk Tesař foto: Petr Kazda Na pozvání společnosti Regionservis se v úterý 16. října sešlo v hotelu Prestiže ve Znojmě více než 120 představitelů měst a obcí Jihomoravského kraje na odborné konferenci na téma: změna daní a výhled rozpočtu samospráv na rok 2008, ekonomika a finanční plánování obcí a měst. Toto v pořadí druhé krajské setkání představitelů obecních samospráv se konalo pod záštitou starosty města Znojmo Petra Nezvedy, který se také jednání osobně zúčastnil a pozdravil své kolegyně a kolegy z Jihomoravského kraje. Odborné příspěvky zahájil svou prezentací Jan Neckář z Katedry finančního práva Masarykovy univerzity Brno, který se velmi podrobně zaměřil na připravované změny v systému výběru a přerozdělení daní. Kromě zvýšení sazby DPH z 5% na 9% a dalších úprav v daňovém systému pak hovořil o zrušení společného zdanění manželů a přítomným starostkám a starostům sdělil konkrétní podobu dopadu na finance občanů. V diskusi padla řeč také na možnost obcí hospodařit s daní z nemovitosti resp. určovat její výši; je však zcela zřejmé, že této možnosti obce nevyužijí a ostře kritizovaly vládu za návrhy, které vedou pouze k další diskriminaci práce komunálních politiků, neboť jejich cílem není ztrpčování života svých občanů, ale přesně naopak. Závěrem prezentace změn daní je skutečnost, že daňové zatížení v České republice je na vysoké úrovni, a že je tudíž třeba více řešit systém přerozdělovaní daní a nakládání s penězi občanů. Např. stát vybere ročně více jak jeden bilión korun, z toho získají obce zpět do svých rozpočtů pouze 250 miliard (Praha, Brno a další velká města tvoří téměř polovinu, přitom v nich polovina obyvatelstva nežije). Obce jsou nejlepším hospodářem ve státě, neboť jsou schopny ze svých prostředků investovat až 30% tj. celkem 79,5 miliardy korun. Kraje pak investují 13% ze svých prostředků a stát (potažmo vláda) pouze 8% ze svých celkových příjmů. Ostatní peníze ze státního rozpočtu tak končí v nabubřelé státní správě a systému služeb, který do demokratické společnosti nepatří, a je přežitkem sociálních systémů dávných dob. Jistě občané tato fakta velmi pociťují na svých peněženkách a obce společně s nimi. Navazujícím tématem setkání byly změny v rozpočtovém určení daní pro rok 2008 (dále RUD). Novela zákona RUD je stále ve sněmovně a očekává se její schválení do konce roku Návrh obsahuje změny v systému přerozdělení daní, a to především úpravami tzv. velikostních koeficientů (počtů obyvatel), podle kterých obce získávají konkrétní sumy veřejných peněz do svých rozpočtů. Hlavním faktem je zvýšení podílu obcí na sdílených daních, a to z nynějších 20,59% na 21,40%, v praxi to znamená, že pokud novela RUD projde přes ustavní činitele, tak obce v roce 2008 získají celkem o 4,6 miliardy korun více než v roce To je potěšující zpráva, ovšem musíme si být vědomi, že v ČR je celkem 6264 obce a z toho je přibližně pět tisíc obcí, které mají méně jak 1000 obyvatel! a bohužel se na ně myslí nejméně. Rozpočet Hlavního města Prahy zůstane bez větších změn, jelikož je řízen zvláštním zákonem. O změnách RUD přítomné starostky a starosty informoval erudovaný odborník Luděk Tesař, který se tématem RUD zabývá profesně již téměř deset let. Ve své prezentaci také upozornil na systém přerozdělení daní a skutečnost, že 190 miliard získávají ze státního rozpočtu do svých rukou státní úředníci, kteří je posléze velmi složitým a neprůhledným systémem (přes státní fondy apod.) rozdělují obcím; přitom by stačilo tak málo a obce by mohly spravedlivým systémem dostávat peníze přímo do svých rozpočtů a mohly by tak lépe uskutečňovat své cíle, které si jako volení zástupci samospráv určili ve prospěch obyvatel měst a obcí. Pokud by se tak stalo, obce by disponovaly až dvojnásobnými financemi, které by mohly plně investovat tzn. budovat infrastrukturu, sociální bydlení, dětská hřiště, zlepšovat systém dopravy a všech služeb přímo určených občanům. V druhé části programu byly prezentace zaměřeny na informační systémy a bezpečnost dopravy v obcích. Příspěvek na téma informační systémy v obcích měl Rostislav Babarík ze společnosti Microsoft; jeho vize informační společnosti zaujala přítomné, avšak všem je zřejmé, že Česká republika v této oblasti má hodně co dohánět. Jeden příklad za všechny: už vás někdy napadlo, proč není možné platit na úřadech platební kartou Závěrečný příspěvek setkání měla paní Dagmar Kočárková z ČVUT v Praze, která obcím prezentovala možnosti v oblasti opatření na zklidňování dopravy. Pořadatel akce společnost Regionservis s.r.o., která působí bez pomoci veřejných financí resp. dotací na poli konferencí již sedm let, děkuje všem hlavním partnerům setkání, společnostem Microsoft s.r.o., AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., E.ON Česká republika s.r.o. a TR Antoš s.r.o.

9 EN č. 10 / 2007 PUBLICISTIKA 9 Evropské dny práce Ačkoliv se stále znovu někteří politici snaží jako diskusní téma oživit otázku nadbytečnosti městských obvodů, příklad Městského obvodu Pardubice V, který se chystá na svůj rozvoj získat finance z Evropské unie, jednoznačně ukazuje prospěšnost členění měst. Už před pěti roky obvod připravil studii svého rozvoje a již tehdy se mu podařilo na studii humanizace jeho dvou sídlišť, Dukly a Višňovky, získat evropské peníze. Další prostředky z fondů EU je nyní obvod podle svého starosty Jaroslava Kňavy připraven čerpat na vlastní realizaci těchto projektů. V jak velkém objemu chcete, pane starosto, finanční prostředky z Evropské unie získat? Na revitalizaci Dukly bychom chtěli získat zhruba půl miliardy korun, přibližně stejnou částku, věříme, že získáme pro sídliště Višňovka. Před dvěma lety jsme také začali pracovat na studii humanizace centrálního dukelského náměstí, tedy náměstí Dukelských hrdinů, která by při realizaci představovala taktéž půlmiliardovou dotaci z EU. Co se týká prvního projektu, revitalizace Dukly, ten se jeví jako velice nadějný. V kooperaci s městem Pardubice spolupracujeme s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR tak, abychom splnili všechny podmínky pro získání dotací. Jakou máte šanci evropské dotace získat? V této souvislosti bych chtěl zmínit následující program vyhlášený Evropskou unií zahrnoval původně zhruba dvacet měst v ČR nad padesát tisíc obyvatel a následně byl rozšířen asi na dvaapadesát měst nad dvacet tisíc obyvatel. V tomto programu by do ČR mělo ročně plynout přibližně 700 tisíc eur. Program zahrnuje pomoc samosprávám, které v rámci něho mohou získat až 80% prostředků na regeneraci zanedbaných sídlištních domů. Jedná se o nový program a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR nyní připravuje základní podmínky pro přidělování dotací. A vzhledem k tomu, že jsme opravdu připraveni, byli jsme ministerstvem vybráni jako pilotní projekt. V čem konkrétně by vámi připravené projekty spočívaly? Prioritu má regenerace sídlišť, protože ta jsou v zanedbaném stavu. Jedná se o komunikace, o vnitrobloky, parkovací místa, hrací prvky pro děti, odpočinková místa pro seniory. To všechno jsou místa, kde by měl, vyjma samozřejmě bytů, probíhat život občanů obvodu. Je možné v rámci dotací zvelebovat na sídlištích i bytové domy, které jsou většinou v majetku společenstev vlastníků bytů? Ano. I z těchto přísně účelových prostředků je možné vyčlenit určitá procenta na investice spojené se správou domů, například na zateplení budov, výměnu oken, elektrické rozvody a podobně. Společenstva vlastníků se ale k dotačnímu programu musí přihlásit, musí vyspecifikovat to, co chtějí částečně uhradit a na základě toho mohou získat finanční prostředky. PARDUBICE - V prostorách pardubického informačního centra Pardubice Region Tourism se v rámci Evropských dnů práce konala řada informačních akcí pro širokou a odbornou veřejnost. Pardubice byly jedním z řady evropských měst, kde se uskutečnila celá řada seminářů, na kterých zájemci o zajímavou pracovní pozici v kterékoliv evropské zemi získali informace jak podnikat v zemích EU/ EHP, jak vysílat své pracovníky, jak studovat apod. Jak se účastníci akce dozvěděli, je již nyní možné vyhledávat pracovní místa z celé Evropy například na internetových stránkách europa.eu, kde se nachází více jak jeden milion volných pracovních míst registrovaných na úřadech práce 31 země Evropy. Stejně tak tento server registruje na 280 tisíc životopisů zájemců o zaměstnání z celé Evropy, kteří hledají práci v jiné evropské zemi. Největší zájem je o technické profese, žádaní jsou zejména programátoři, zájem je také o profese gastronomické, tedy o kuchaře a číšníky. Z řemeslnických profesí jsou v Evropě obecně nejvíc žádaní zámečníci či svářeči, upřesnila Eures poradkyně pro Pardubický kraj Radka Vojtíšková. Předtím, než zájemci o zaměstnání v jiné evropské zemi vycestují, je dle Vojtíškové nutné znát tamní situaci na trhu práce, případně mít vyřízené pracovní povolení, ale také být seznámený s detaily týkajícími se zdravotního či sociálního pojištění v dané zemi. Pro zájemce o vycestování za prací je vhodný také tzv. Europass, což je soubor dokumentů, které usnadňují pracovní mobilitu. Součástí je například strukturovaný životopis nebo dodatky k vysokoškolským diplomům či výučním listům, které pomáhají zajistit, aby vysokoškolské kvalifikace byly snadněji srozumitelné v jiných zemích, než kde byly dosaženy. Tyto dokumenty jsou vydávány zdarma, dodala Vojtíšková. Od našeho vstupu do Evropské unie mají nyní i občané České republiky nárok na zdravotní péči v kterékoliv členské zemi EU, ale také například v Norsku, Lichtenštejnsku, Švýcarsku či na Islandu. Podle nařízení 1408/71 platí, že všem občanům z jiného evropského státu je zdravotní péče poskytována za stejných podmínek a ve stejných cenách jako místním pojištěncům, vysvětlil Václav Janalík z Centra mezistátních úhrad. Dle tohoto nařízení je zdravotní péče rozdělena do tří kategorií; na zdravotní péči nutnou, na kterou mají nárok například turisté vyskytující se krátkodobě v jiné evropské zemi. Druhou kategorii tvoří ti, kteří mají nárok na zdravotní péči v plném rozsahu, kam PREZENTACE STAROSTA MĚSTSKÉHO OBVODU PARDUBICE V JAROSLAV KŇAVA TVRDÍ: Díky připravenosti čerpat evropské dotace jsme byli vybráni jako pilotní projekt Vraťme se ale k celkovým půlmiliardovým investicím. Na jak dlouhé období by tyto finanční prostředky oběma sídlištím stačily? Jak dlouhou dobu by pak sídliště nepotřebovala další investice? To rozhodně není otázka deseti let, tato investice by byla nadčasová. Počítáme, že po takto vysokých investicích by bylo nejméně na padesát let vystaráno. Velmi mne zajímá ona půlmiliardová investice plánovaná na náměstí Dukelských hrdinů. Pokuste se mi, prosím, v kostce tento záměr představit. Prioritou samozřejmě zůstává humanizace obou sídlišť. Nicméně v plánu je i regenerace tohoto náměstí, kde by mělo dojít ke zdvojnásobení parkovací kapacity tím, že by se parkování přesunulo z povrchu náměstí do dvou podzemních podlaží. Samotný povrch bychom chtěli zklidnit pěší a odpočinkovou zónou. Na toto náměstí podle nás rozhodně patří prostor k posezení, vodní prvky, zeleň či místo pro pořádání promenádních koncertů. Úřad městského obvodu Pardubice V Češkova Pardubice S kvalifikací do Evropy PARDUBICE - 2. října oslavilo pardubické Eurocentrum své první narozeniny a při této příležitosti uspořádalo ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání seminář o vzájemném uznávání odborných kvalifikací v Evropské unii, který mohl pomoci všem zájemcům o práci nebo studium v zahraničí. Seminář se konal pod vedením PeadDr. Miroslavy Salavcové a cílovou skupinou, na kterou se zaměřoval, byli hlavně pracovníci ve vzdělávání, personalisté, či uchazeči o kvalifikovanou práci v zemích EU. Komentovaná prezentace především seznámila účastníky se systémem a možnostmi uznávání odborných kvalifikací v zemích EU. Protože se v jednotlivých členských státech požadavky na výkon dané profese liší, je v případě zájmu o práci v zahraničí především nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není ve vybrané zemi regulované. Požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe či zdravotní způsobilost) se liší jak od profese, tak od země, ve které ji chcete vykonávat. DOSTIHOVÝ DEN na závodišti v Pardubicích Sobota 27. října 2007 od 12:00 hodin ZÁVĚR SEZÓNY S ČASCH * Podívaná pro milovníky dostihů zábava pro celou rodinu * Sázky * Děti do 15 let vstup ZDARMA * *Areál závodiště je otevřen 4 hodiny před startem prvního dostihu * Generální partner: spadají například všichni pracovníci, kteří pracují v jednom státě, kde platí zdravotní pojištění a bydliště však mají v jiném státě. Třetí kategorií je zdravotní péče vyžádaná. V tomto případě se například jedná o objednání nějakého zdravotního zákroku v jiné evropské zemi. K tomu je však třeba požádat zdravotní pojišťovnu o schválení péče v zahraničí. Tato péče je poskytována podle právních předpisů země ošetření, tedy také s povinností hradit případnou spoluúčast, vysvětlil Janalík. Více informací o problematice je možné najít na stránkách Národního ústavu odborného vzdělávání - nebo v každém Eurocentru. V druhé části semináře pak Miroslava Salavcová představila Europass - první evropský souborný doklad o vzdělání a pracovních zkušenostech, který tak usnadňuje studium a práci v zemích Evropské unie. Europass je souborem pěti dokumentů, které poskytují držiteli přehledné a srozumitelné informace, pokud žádá o zaměstnání nebo další studium v EU. Dokumenty Europassu jsou v celé Evropě jednotné, jejich získání je dobrovolné a každý je může získat zdarma, prozradila Salavcová a zároveň potvrdila jejich význam : Od našich klientů máme informace, že dokumenty Europassu skutečně pomáhají svým Mediální partneři: V rámci Evropských dnů práce se přítomní také dozvěděli informace o sociálním zabezpečení, získali konkrétní informace o pracovních příležitostech v Evropské unii nebo se dozvěděli něco o nově připravovaných evropských předpisech. (řeh) držitelům v získání lepších pozic na trhu práce v Evropě a dokonce i s možností dalšího studia. Více informací o Europassu poskytuje oficiální web Účast na semináři potvrzuje zvyšující se trend zájmu o informace týkající se Evropské unie. S tím souhlasí i Salavcová. Je pravda, že v poslední době se informovanost veřejnosti o EU celkově zlepšila, zhodnotila Salavcová, zároveň však dodává: O informace se zajímají především mladí lidé, kteří uvažují o práci nebo studiu v zahraničí, starší generace moc zájem neprojevuje. Také kvalitu podávání informací veřejnosti hodnotí Salavcová spíše kladně, nicméně zdůrazňuje, že portálů a center, kde lze informace sehnat, je možná až příliš. Je jich tolik, že jsou lidé až zmateni, kam by se měli obrátit. Na druhou stranu hodnotím velmi kladně práci Eurocenter, říká a dodává, že Eurocentrum lze dnes najít již v každém krajském městě. Filip Appl Partner sezóny: INZERCE evro_nov_27_10.indd 1 10/12/07 4:23:58 PM V taïková ãerná

10 10 PUBLICISTIKA EN č. 10 / 2007 Jiří Čunek jednal s německým velvyslancem o budoucnosti Unie, čerpání peněz i o vztahu státu a církve 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek se ve čtvrtek 18. října 2007 sešel na informační schůzce s velvyslancem Spolkové republiky Německo Helmutem Elfenkämperem. V úvodu oba aktéři setkání zdůraznili význam právě probíhajícího dvoudenního lisabonského summitu pro budoucnost Evropské unie. Oba vyjádřili naději, že jednání budou úspěšná a sjednocená Evropa dospěje k finální podobě nové smlouvy. Helmut Elfenkämper poděkoval Jiřímu Čunkovi za to, že KDU-ČSL je na domácí politické scéně dlouhodobě zastáncem proevropské politiky a společného postupu zemí sedmadvacítky. V tomto kontextu byla zmíněna i perspektiva současné koaliční vlády v České republice v souvislosti s blížícím se předsednictvím naší země v rámci EU v roce Jsem přesvědčen o životaschopnosti a dlouhodobé perspektivě současné vládní koalice. Děláme maximum pro to, aby předsednictví České republiky bylo jak co do organizace, tak i co do politického dopadu stejně úspěšné jako to německé, uvedl Čunek. Čerpání z prostředků fondů Evropské unie bylo dalším tématem schůzky. Vicepremiér Čunek vyjádřil mimo jiné i jisté znepokojení nad rychlostí práce bruselských úředníků, což zcela zbytečně komplikuje jednání a vzájemnou dohodu. Německému velvyslanci představil také záměr vlády směřovat značnou část evropských dotací do rozvoje regionů. Naší snahou je, abychom do regionů přivedli maximum zahraničních investorů a zajistili tak dostatek pracovních příležitostí. S tím úzce souvisí nutnost dobudovat v regionech potřebnou infrastrukturu a zlepšit dopravní obslužnost v odlehlejších oblastech. Německý velvyslanec Helmut Elfenkämper ujistil vicepremiéra Čunka o tom, že Německo má jakožto země, se kterou má Česká republika vůbec nejdelší hranici, eminentní zájem na co možná nejintenzivnější spolupráci českých a německých subjektů, především pak v příhraničních regionech. Helmut Elfenkämper se zajímal i o dořešení dlouhodobě trvajících problémů ve vztahu státu a církví. Jiří Čunek jako předseda KDU-ČSL rozhodně odmítl spekulace o tom, že by na tomto politicky citlivém tématu mohla KDU-ČSL jakkoliv profitovat. Vzhledem k historickému povědomí lidí a množství přetrvávajících předsudků se obávám, že KDU-ČSL může snaha o dořešení restituce majetku církví u řady voličů spíše poškodit. Otevření tohoto problému považuji nicméně za nutné především z hlediska zájmů České republiky. Platné blokační paragrafy komplikují život řadě měst a obcí a po mnoho let neuspořádané majetkové poměry mezi státem a foto: MMR církvemi navíc mohou poškozovat pověst republiky v zahraničí, vysvětlil vicepremiér svůj postoj. Na závěr setkání vyjádřili oba jeho aktéři přání pokračovat v obdobných setkáních i do budoucna. (red) Odstartovala podpora výrobců biopotravin a ekologických zemědělců Česká republika zahájí čerpání z rozpočtu Evropské unie Problematika ekologického zemědělství a produkce českých biopotravin je jednou z priorit ministerstva zemědělství. Počátkem října ministr zemědělství Petr Gandalovič vyhlásil druhé kolo příjmu žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova pro období Tento program přináší výrobcům biopotravin podporu mimo jiné v rámci opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Spolu s ekologickými zemědělci jsou výrazně zvýhodněni při bodovém hodnocení podaných projektů. Nárok na získání zvýhodňujících bodů má pouze výrobce biopotravin nebo biofarmář, který je současně jejich zpracovatelem, upřesňuje ministr Petr Gandalovič a dodává: podmínkou pro získání bodů za ekologické zemědělství je, aby měl žadatel osvědčení o původu biopotraviny. Podmínky podpory pro výrobce biopotravin platí obdobným způsobem také pro výrobce biokrmiv. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě podporuje také ekologické zemědělce dotací na plochu zařazenou do ekologického zemědělství. Od letošního roku je tato podpora součástí Programu rozvoje venkova, kde je dotační titul Ekologické zemědělství jedním z agroenvironmentálních opatření. Další podporou v rámci zmiňovaného programu je Podpora cestovního ruchu, kdy jsou ekologičtí zemědělci bodově zvýhodněni při hodnocení investičních projektů např. v oblasti agroturistiky. Opatření Diverzifikace činností nezemědělské povahy přináší ekologickým zemědělcům bodové zvýhodnění při hodnocení investičních projektů (v oblasti rekonstrukce nebo nové výstavby budov, ploch pro nezemědělskou činnost či nákupu výrobních zařízení sloužících pro nezemědělskou činnost). Žadatelé mohou žádosti k opatřením Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, Podpora cestovního ruchu a Diverzifikace činností nezemědělské povahy předkládat od 5. do 26. listopadu 2007 na sedmi regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu. Úplné znění Pravidel je k dispozici v elektronické podobě na www. mze.cz (rubrika podpora z EU a národní dotace, podrubrika EAFRD/ prováděcí předpisy/osa I resp. osa III). Žádosti na tradiční podporu pro ekologické zemědělce na plochu zařazenou do ekologického zemědělství budou přijímány pro rok 2008 v dubnu až květnu 2008 (termín 15. května 2008). (mze) Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal rozesílat rozhodnutí o poskytnutí dotace žadatelům hospodařícím v méně příznivých oblastech (LFA). Bylo podáno více než 10 tisíc žádostí a v nejbližší době budou žadatelům vyplaceny téměř tři miliardy korun. Tyto finanční prostředky budou vypláceny v rámci Bruselem schváleného Programu rozvoje venkova Rezort zemědělství je prvním, kterému se podaří čerpat finanční prostředky ze zdrojů EU již v roce 2007, uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Podpora pro LFA, na kterou se žádosti přijímaly v květnu tohoto roku, má sloužit jako kompenzace zemědělcům, kteří hospodaří v daném typu méně příznivé oblasti. Bylo podáno žádosti o dotaci na celkem ha půdy, žadatelům se vyplatí maximálně mil. Kč. Vydání rozhodnutí je předpokladem pro zahájení samotných výplat finančních prostředků. Výše vyrovnávacího příspěvku je přepočítávána na hektar travního porostu dle daného typu LFA. Dotace je hrazena ze 20% z národních a 80% z evropských zdrojů. Samotné vyplacení finančních prostředků může být zahájeno v okamžiku nabytí právní moci jednotlivých rozhodnutí tj. do 15 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí žadateli. Žadatelé mohou tuto dobu zkrátit, pokud se písemně vzdají práva na odvolání. Formulář pro vzdání se odvolání si mohou žadatelé stáhnout z internetových stránek SZIF a to v sekci Přímé platby/platby na plochu/soubory ke stažení. Petr Gandalovič foto: archiv Důležité je, aby Formulář pro vzdání se odvolání měl ověřený podpis a žadatel ho podal na RO SZIF. Podpora LFA nově spadá do Programu rozvoje venkova, Osy II, Opatření II.1. zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy, Podopatření II.1.1. Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA). (mze) Rupert Murdoch narazil na odpor polských televizí Komerční televize TVN podala protest ke generální prokuratuře kvůli změně licence křesťanské Puls TV VARŠAVA Americká mediální skupina News Corp. narazila na nečekaný odpor polských komerčních televizí proti vstupu firmy do malé křesťanské televize Puls. Tu chce majitel koncernu, magnát Rupert Murdoch přejmenovat po vzoru vlastní americké televizní sítě na Fox Polska a udělat z ní třetí celoplošnou plnoformátovou komerční stanici v zemi. Proti tomu ovšem protestuje finanční skupina ITI, provozovatel druhé nejsledovanější komerční televize v Polsku, stanice TVN. PROTI NOVÉ KONKURENCI Vedení ITI se nelíbí, že polská vysílací rada povolila Murdochově firmě změnit charakter licence televize Puls, která se původně označovala za křesťanskou televizi a provozovali ji polští Františkáni. Od nich loni v červnu koupila menšinový podíl Murdochova News Corp. s tím, že zároveň získala předkupní právo na zbytek společnosti. Okamžitě poté News Corp. požádala vysílací radu o změnu licenční podmínky, aby nemusela 70 procent vysílacího času věnovat náboženským pořadům. Vysílací rada ji neprodleně schválila. Majitelé konkurenční televize TVN se domnívají, že tím radní porušili zákon. Pokud někdo chce provozovat plnoformátový program, nikdo mu nebrání v tom, aby si podal žádost o vydání nové licence, tvrdí. V Polsku ale není dostatek volných frekvencí pro pozemní vysílání další televize, zatímco Puls se přes klasické vysílače dostane k pětině polské populace. Zároveň má nárok na celoplošnou licenci pro pozemní digitální vysílání, pokud bude souhlasit s překlopením z analogu do digitálu. Rupert Murdoch se tak prostřednictvím malé, ne příliš sledované křesťanské televize dostal k licenci pro celoplošné vysílání. A to se samozřejmě konkurenci nelíbí, zvlášť když televizní síť Fox a filmová studia 20th Century Fox mohou nové stanici nabídnout unikátní obsah, ke kterému se nynější polské televize nedostanou. SOUBOJ GIGANTŮ V ekonomickém zpravodajství je ale o krok napřed, a to i v Polsku, hlavní konkurent Foxu, americká síť CNBC. Té se podařilo domluvit s hlavním kritikem Ruperta Murdocha v Polsku, komerční televizí TVN, na společném projektu televize TVN CNBS Biznes. Původně čistě americký souboj dvou televizních gigantů se tedy přesouvá i k našim severním sousedům. Murdochova News Corp. ale zatím nehodlá v Polsku budovat další, specializovaný ekonomický kanál a soustředí se na posilování pozice televize Puls, budoucího kanálu Fox Polska. Podle serveru BroadbandTVnews.com se má přeformátovaná televize Puls zaměřit zejména na cílovou skupinu diváků ve věku od 16 do 49 let (podobně jako se televize Nova poslední dva roky soustředí na MÉDIA diváky od 15 do 54 let, protože ti jsou pro zadavatele reklamy nejzajímavější). V této skupině by chtěl Puls získat do prvního čtvrtletí 2009 výsadní postavení na polském trhu. Jan Potůček Autor je redaktorem týdeníku Reflex

11 EN č. 10 / 2007 VSTUP ČR DO SCHENGENU 11 O krok blíže k Schengenu PRAHA Češi jsou zase o krok blíž okamžiku, kdy padnou hranice a stanou se součástí prostoru, který už neomezují kontroly při opouštění nebo příjezdu do republiky. Čekací doba se navíc zkracuje díky zprávám z Portugalska, které hovoří o tom, že by se devět států, které vstoupily do Unie v roce 2004, mohlo stát součástí Schengenu už 21. prosince. Jak budou kontrolovány hranice po dlouho očekávaném termínu? A co si lze slibovat od Schengenského informačního systému? Diskuse o Schengenu se v říjnu nesly ve znamení dvou událostí. Zprávy, které měly zásadní vliv na českou veřejnost, přicházely především z Portugalska a Rakouska. O co šlo? Zaprvé prohlášení Portugalců o tom, že Česká republika vstoupí do schengenského prostoru o pár dní dříve, než se původně plánovalo. Portugalci v polovině měsíce své plány ještě zopakovali už 21. prosince se podle aktuálních předpokladů Schengen rozšíří o devět členských zemí. Potvrdila to i mluvčí portugalského předsednictví. Portugalský premiér José Socrates se prý navíc u slavnostního otevření objeví osobně. Je to jisté, uvedla mluvčí. Druhá zpráva přišla z Rakouska. Země podpoří vstup Slovenska do schengenského prostoru, v polovině října to novinářům řekl rakouský ministr vnitra Günther Platter. Ten ještě před několika měsíci hovořil o tom, že vstup Slovenska se může opozdit. Co se týče Slovenska, budu mít pouze pozitivní hodnocení, řekl Platter. Česká veřejnost zprávy přivítala. Je to perfektní. Chvílemi jsem se obávala, že budou nováčkům úmyslně házet klacky pod nohy, nakonec to pro nás vypadá velice dobře, pochvalovala si čtyřiadvacetiletá Dagmar Hlaváčková z Prahy, která studuje na pardubické univerzitě.přiznává, že na hranicích měla vždy štěstí, nikdy se jí nestalo, že by uvízla v dlouhé koloně. Horší to měly kamiony, viděla jsem i několikakilometrové kolony velkých aut, vzpomíná Hlaváčková. Přesto události související s Schengenem bedlivě sleduje. Je to podle mne jeden z hlavních důvodů, proč by Česká republika měla být součástí Evropské unie. Svoboda pohybu je navíc jedním ze základních pilířů společenství, řekla Hlaváčková s tím, že Portugalci učinili mimořádně vstřícné gesto, když se termín snaží posunout na 21. prosinec. Kdyby k tomu došlo ještě dřív, nezlobila bych se, dodala Hlaváčková. HRANICE BUDE HLÍDAT CIZINECKÁ POLICIE ilustrační foto: Ředitelství Služby cizinecké a pohraniční policie ilustrační foto: Ředitelství Služby cizinecké a pohraniční policie Na hranicích teď finišují přípravy na Schengen. Na základě doporučení Rady Evropské unie pro správnou aplikaci schengenského acquis byla zpracována nová koncepce Služby cizinecké policie, která obsahuje integrovaný model zabezpečení hranic. Je plně aplikovatelný jak pro státy přistupující, tak i pro státy, které schengenské acquis již uplatňují v plném rozsahu, popisoval Jindřich Urban, ředitel Služby cizinecké a pohraniční policie. Po zrušení kontrol na dočasných pozemních vnějších hranicích a po plném přístupu České republiky k schengenské dohodě bude podle Urbana v této oblasti nadále působit speciální policejní útvar s celorepublikovou působností Policie České republiky, Služba cizinecké policie. V rámci Služby cizinecké policie bude na území České republiky dislokováno osmačtyřicet inspektorátů cizinecké policie, z toho pět bude působit na mezinárodních letištích, uvedl Urban. Do projektu budou zapojeny letiště Praha Ruzyně, Brno Tuřany, Karlovy Vary, Ostrava Mošnov a Pardubice. Bezpečnost v evropských zemích, které jsou součástí Schengenu, navíc zajišťuje Schengenský informační systém (SIS). Devět států, které do prostoru vstoupí, se k systému připojily 1. září letošního roku. Od tohoto dne využívají příslušné orgány, a to především Policie České republiky, údaje ze Schengenského informačního systému při své každodenní činnosti například při pátrání po hledaných osobách a věcech, při kontrole osob na hranicích, ve vízovém procesu a podobně. Použití Schengenského informačního systému na území České republiky již přináší své ovoce při odhalování nežádoucích a hledaných osob, přiblížil náměstek policejního prezidenta pro uniformovanou policii Ivan Bílek. Co je vlastně SIS? Jedná se o základní databázový systém, základní prvek schenegenské spolupráce. Svou definici má i ministr vnitra Ivan Langer. Schengenský informační systém je klíč do schengenského prostoru. SIS je jednotná databáze, ve které členské státy sdílejí například údaje o hledaných osobách, odcizených vozidlech nebo o cizincích přihlášených k trvalému a dlouhodobému pobytu. Její fungování je základní podmínkou pro náš vstup do prostoru, kde hranice jsou jen čáry na mapě a cedule u cest. Díky němu bude zajištěna bezpečnost a budeme moci lépe bojovat s kriminalitou, napsal na svém blogu ministr Ivan Langer. Schengenský informační systém slaví v České republice úspěchy už teď. Díky němu už české úřady zatkly několik osob, našly pohřešované nebo zjistily přítomnost lidí, které jsou pro stát vedeny v kategorii nežádoucí. Jan Štifter KOMENTÁŘ Ivan Bílek, náměstek policejního prezidenta pro uniformovanou policii Česká republika vstoupí v blízké době do schengenského prostoru spolu s dalšími osmi členskými státy Evropské unie. Jde o mimořádnou událost, která poskytne občanům našeho státu nové možnosti, nese s sebou ale také řadu výzev pro spolupráci v nejrůznějších oblastech, včetně bezpečnosti. Česká republika se dlouhodobě systematicky připravuje na tuto událost, která znamená především zrušení kontrol na pozemních hranicích. Zrušení kontrol je podmíněno zajištěním vysoké úrovně bezpečnosti zejména v příhraničních oblastech. Zcela zásadním krokem, který Česká republika v této souvislosti činí, je reforma policie. První fází, která bude realizována ke dni vstupu České republiky do schengenského prostoru, je reforma Služby cizinecké a pohraniční policie. Se vstupem do schengenského prostoru bude ukončeno provádění hraničních kontrol osob a dopravních prostředků překračujících státní hranice na hraničních přechodech. Česká republika nebude nadále provádět ani ostrahu pozemní hranice, tedy opatření k zabránění nedovolenému překračování státních hranic mimo hraniční přechody. To uvolní kapacity cizinecké a pohraniční policie dosud určené k přímé ochraně státních hranic pro zabezpečení vnitřního pořádku a bezpečnosti v příhraničním území České republiky i na území sousedního státu. Přes dva tisíce příslušníků Služby cizinecké a pohraniční policie bude převedeno k posílení útvarů dopravní, pořádkové a železniční policie. Naprostá většina z nich přitom zůstane v příhraničních regionech. Zhruba 600 policistů bude nadále působit na mezinárodních letištích provozujících lety mimo schengenský prostor. Ostatní příslušníci Služby cizinecké a pohraniční policie zůstanou u transformované Služby cizinecké policie a budou vykonávat úkoly spojené s cizineckou problematikou a bojem proti nelegální migraci na území České republiky. Cílem reformy Služby cizinecké a pohraniční policie je, aby změna výkonu služby v žádném případě neznamenala snížení bezpečnosti v příhraničním území, ale naopak díky masivnímu posílení dopravní, pořádkové a železniční policie její zvýšení. Před několika týdny učinila Česká republika klíčový krok ke vstupu do schengenského prostoru, když se dne 1. září spolu s dalšími osmi státy připojila do Schengenského informačního systému. Od tohoto dne využívají příslušné orgány, a to především Policie České republiky, údaje ze Schengenského informačního systému při své každodenní činnosti např. při pátrání po hledaných osobách a věcech, při kontrole osob na hranicích, ve vízovém procesu apod. Použití Schengenského informačního systému na území České republiky již přináší své ovoce při odhalování nežádoucích a hledaných osob. Spuštění Schengenského informačního systému v České republice má zásadní význam jak pro posílení bezpečnosti přímo v České republice, tak pro převzetí části odpovědnosti za bezpečnost v Evropě ze strany České republiky. Také Služba kriminální policie a vyšetřování bude kompenzovat rizika plynoucí ze zrušení kontrol vysoce aktivní činností za využití specialistů cizinecké policie v rizikových lokalitách, objektech, prostorách ubytovacích zařízení, vlakových nádraží apod. Důraz musí být také položen na oblast pátrání po osobách, motorových vozidlech a věcech. Přípravy na rozšíření schengenského prostoru a zrušení kontrol na hranicích by samozřejmě nebyly myslitelné bez úzké spolupráce s ostatními státy, a přirozeně na prvním místě s těmi sousedními, a to jak těmi, které součástí schengenského prostoru již jsou, tak těmi, které na vstup právě aspirují. Mezinárodní spolupráce se stala běžnou součástí policejní činnosti. Vstup do schengenského prostoru upevní pozici České republiky jako nedílné součásti Evropy. Česká republika úspěšně prošla posledním testem své připravenosti na Schengen V posledním zářijovém týdnu se uskutečnila hodnotící mise, která v České republice prověřovala podmínky provozu Schengenského informačního systému (SIS). Jednalo se o poslední ze série návštěv zahraničních expertů, kteří od roku 2006 prověřovali připravenost naší země na vstup do schengenského prostoru a splnění všech souvisejících schengenských standardů. Během hodnotící mise se experti detailně seznámili s technickou i praktickou stránkou provozu SIS spuštěného v ČR od 1. září. Využívání SIS v každodenní práci policistů, celníků a dalších oprávněných orgánů bylo expertům představeno prostřednictvím řady prezentací, které doprovodily inspekce vybraných pracovišť přímo na místě. Několikrát na různých místech ČR experti hovořili rovněž s policisty ve výkonu služby, které v podstatě zkoušeli ze znalostí práce se SIS. Svá zjištění experti shrnuli do závěrečné zprávy, jejíž návrh Česká republika obdržela 8. října a jejíž finální znění bylo dojednáváno na setkání mezi hodnotícími experty a zástupci ČR v Bruselu dne 16. října, kde měli čeští zástupci možnost uplatnit případné připomínky, resp. podat doplňující informace. Ze stávajícího znění zprávy, přestože nejde o finální verzi, je patrné, že ČR prošla hodnocením SIS úspěšně. Hodnotící zpráva vyzdvihuje řadu pozitivně hodnocených aspektů, které se týkají jak technické stránky SIS v ČR, tak profesionality policistů, kteří se systémem pracují. V souladu se zažitou praxí zpráva obsahuje rovněž některá doporučení k dalšímu zvýšení úrovně systému, která musí Česká republika implementovat. Tato doporučení jsou běžnou součástí každé hodnotící zprávy; počet těchto doporučení je relativně malý, týkají se některých technických prvků provozu SIS. ČR bude schopna zajistit plnění těchto doporučení. Výsledek z hodnocení týkajícího se SIS v ČR a dalších osmi členských státech EU dokončujících svoji přípravu na vstup do Schengenu byl oficiálně představen a diskutován na jednání pracovní skupiny Rady EU Hodnocení Schengenu ve dnech října. Na tomto jednání se zároveň uskutečnilo poslední kolo expertních diskusí o připravenosti všech devíti států vstupujících do schengenského prostoru. Finální rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a rozšíření Schengenu přísluší ministrům zastoupeným v Radě pro spravedlnost a vnitřní věci na jednání ve dnech 8-9. listopadu (red)

12 12 SUMMARY EN č. 10 / 2007 Europe will have to support its pensioners Europe is ageing. According to statistical forecasts, two adults will be working on one pensioner in 2050, i.e. two times less than today. Therefore, European government rack their brains how to provide pensions in the future. In October, the first meeting of a group of governmental experts who discussed demographic questions took place in Brussels. The group should help the European Commission to create policies, which will react to ageing Europe and decreasing number of work force. It should also be a platform for an exchange of experience and methods in areas like active ageing, family policy or migration. EU Commissioner for Employment, Social Affairs and Equal Opportunities Vladimír Špidla said: If we get ready in time, Euro- photo: Miloš Kolesár pe does not have to be worry about its ageing population. Active ageing will have a significant effect on our social services and economy. Older people will become an important market force and the so- -called Silver Economy will open new possibilities for services and products. The struggle against ageing European population includes a support of balance of family and working life. According to the European Commission it is obvious that countries with a good pro-family policy, which provides for example equal opportunities in work, parental leave for both mothers and fathers or equal earnings, have higher birth rate and more employed women. According to the European Commission, ageing population and low birth rate are problems that should be seen as a challenge and an opportunity, not as a threat. The problems do not result from the expected life span, but rather from the inability of governments to react to new demographic conditions and the reluctance of businessman and citizens to change an approach and expectations, mainly on the labour market. The demographic renewal lies in a new natality policy, which should go hand in hand with better access to housing, affordable and first-rate child care, and better balance between working, private and family life. The stimulation to active ageing and improved public health are another steps, so that the Union does not become a rest home in the next few decades. Last but not least, we have to accept and integrate migrants. The European Commission came with an idea of a controlled immigration of trained workers. Similar to Green cards the United States issue Word for permanent residence, the Union could give Blue cards. The European Union needs to learn how to compete with the United States over highly qualified work force, said EU Commissioner Frattini. Better integration of older people into the working process would increase the number of gainful people. For that matter, the European Commission asked EU members five years ago to increase age limits for retirement to 65 years. By a system of financial sanctions and rewards we can motivate people not to retire untimely, but to stay in their jobs even after reaching the age, when they have the right for pension. Eva Kunertová Agreement for better operation of EU The European Union has agreed on a new reformatory agreement, which should replace the rejected European Constitution, reform institutions of the Union and introduce new ones. According to Portuguese Prime Minister José Socrates, it should be called the Lisbon Agreement. Contrary to the proposal of the European Constitution, which was rejected by French and Dutch voters in referendums in 2005, it does not include constituent EU agreements - it only supplements them. In its reduced form, it concentrates on practical reforms and changes in an operation of European institutions. Elements of European statehood, e.g. flag or anthem, have disappeared from the text. However, the document has preserved many suggested practical steps, which are necessary for an effective operation of EU with 27 members and prepares a background for possible further enlargement of EU by other countries. The reformatory agreement counts with a new office of the President of the European Council and will lower the number of members of the European Commission. The Union should newly have a function of the Minister of Foreign Affairs, although formally he will not be called like that. A number of areas, where an approval of majority is sufficient, will enlarge. According to a diplomatic source, the Czech Republic can be pleased with a so-called bilateral flexibility, which will enable a transfer of powers to Brussels, but also back to member countries. Czech diplomats have implemented into the text of the reformatory agreement a commitment of the European Commission to pursue this problems. Most reservations during negotiations were made by Italians (they did mind a loss of six seats in the European Parliament, but in the end they won one extra mandate) and Poles (they wanted a minority of member states to be able to hinder decisions of the Council for a certain period - they finally reached this requirement). Warsaw will also gain a position of General Counsellor at the European Court of Justice. Austria retained the right for quotas for foreign students studying on local universities and the Commission agreed not to take any legal steps against Austria in the next five years. Bulgaria will be able to write the name of the common currency Euro with Bulgarian alphabet as Evro. The text of the agreement still has to be ratified by all member states. However, there will apparently be no referendum except for Ireland. It was the nation-wide vote in France and the Netherlands which crashed the prepared European Constitution few years ago. European Commission President José Manuel Barroso stated: I believe we have an agreement, which will allow us to work. When the negotiations were over, British Prime Minister Gordon Brown said: It s time Europe deals with topics important for people: economic growth, employment, climatic changes and security matters. Twenty-seven member countries will negotiate details of the agreement at the EU Summit in December, where the document should be signed by statesmen. Then, member countries would have the whole next year for its ratification. The Lisbon Agreement should take effect before elections into the European Parliament in June Eva Kunertová Petr Nečas, Deputy Prime Minister and Minister of Labour and Social Affairs The Czech Republic has enough sources of workforce. It includes the unemployed, which number 360 thousand people. Social reforms try to activate this group of citizens. The social system is becoming more motivative. It gives bonuses for activity when finding a job, and penalizes exploitation of the system. Thanks to an improved retraining it enables a swift transition from one job to another. The social system cannot be like a flytrap. That is, when it catches somebody and holds him for half a year, the person loses working habits and easily becomes dependent on benefits in the long run. Another source of workforce is represented by a group of citizens who have been standing outside the labour market so far. These are for example women with little children or people over 55 years of age. By 2010, our goal is to create such conditions on the labour market for these groups to use flexible offers like part-time jobs, which allow them to co-ordinate working effort with child care or actual health condition. And finally, we hope to cover free positions with so-called Green cards, which should provide better conditions for employing foreigners, mainly on qualified positions, because there is a shortage. Everyone, who finds a job in the Czech Republic, will get a work and stay permit. But when he loses his job, he cannot ask for social benefits. Either he finds a different job or he would have to leave our country. Today, there are more than 200,000 foreign workers in our country, but according to demands of the business sphere it is obvious that there would be work for more of them, not threatening domestic job candidates. European Horizons of Zdeněk Velíšek Good News The European Union was paralysed for two years and four months due to the disapproval of citizens of two EU member countries with the text of the so-called European Constitution. During these 28 months, EU lost much of its prestige it won step- -by-step during previous nearly 50 years of its endeavour for European integration. But every black cloud has a silver lining. Those nearly two and a half years showed to everyone who wants to view the development in Europe unprejudiced that even such a short loss of ability of EU to reach an agreement on essential things, i.e. its inner unity, was enough to divest the Union of a considerable part of its international authority. And without it, Europe is unable to participate in decision-making about matters determining future of the world. What is even worse, it is unable to decide on its own (and also our) future. For 28 months, Europe couldn t aspire to equal partnership with the United States, and it couldn t transform its economic massiveness into a political force. It couldn t even persuade itself that it can ensure its energetic safety and find the right relationship with problematic Russia, and that one day, maybe in the near future, it will be able to resist the expected rush of Asian giants, China and India, and other rapacious forces of the globalized world. All these temporary handicaps of the European Union were also our handicaps. And they were more dangerous than those which attracted attention of Czech political scene seeking safety of our republic more in the protection of Czech interests within the Union than in the defence of Union s interests (meaning Czech interests as well) in the world arena. If the helplessness of the European Union about its own inner arrangement was to continue and if even the second attempt to pass the agreement enabling the Union to function with its present and future number of members had failed, it would have been viewed by the world as an indication of Union s disintegration, as a discredit of the European pillar of the Western World, and the world would have reacted adequately - also on the economic level(!). Logically, weaker members of the Union would feel the effects more than stronger and mightier ones. Therefore I dare to say that the message about successful Lisbon Summit (if it gets ratified by the Lisbon Agreement ) is a message about an elimination of a danger which threatened also us. It is good news about a good perspective of our country. But since the Lisbon Summit, I do not remember hearing this - in this interpretation - from Czech politicians or reading it in headlines of Czech newspaper.

13 EN č. 10 / 2007 KULTURA 13 TIPY EN Polský institut upozorňuje na výstavu Žena v polském komiksu. Na výstavě, která se koná v rámci multimediálního komiksového festivalu KomiksFEST!, se představí práce osmi nejzajímavějších polských autorek. Festival představuje komiks populární formou jako mladé, dynamické, atraktivní a univerzální médium, schopné nést jakýkoli obsah. Mottem festivalu je: Komiks unlimited! Výstava bude zahájena 29. října v a potrvá do 4. listopadu. Galerie Lapidárium, Rámová 6, Praha 1. Více o festivalu na: Italský institut zve na další z cyklu přednášek Co v Itálii viděl, zažil a zkomponoval Mozart. Cyklus si klade za cíl zpřístupnit poznatky mezinárodního mozartovského výzkumu v souvislosti se třemi cestami W. A. Mozarta do Itálie v letech Třetí cestou se budou přednášející Milada Jonášová a Tomislav Volek zabývat 30. října od Přednáškový sál Italského kulturního institutu - Šporkova 14, Praha 1 Instituto Camões vás zve na večer v rámci cyklu Arabské Portugalsko. Poslední úterý v měsíci jsou pro vás připraveny dvě přednášky. Jan Klíma přednese svůj příspěvek o Období muslimského vlivu v Portugalsku a Pavel Štěpánek se bude zaobírat Arabským vlivem v portugalském umění. Obě přednášky jsou v češtině. 30. října od 19 hodin, Celetná 20, Praha 1 - budova FF UK, místnost č Ústav pro českou literaturu AV ČR zve na přednášku probíhající v rámci Literárněvědného fóra. Georg Escher z Univerzity Basilej se bude zabývat urbanizací jako problémem v české a německé literatuře. 31. října od v zasedací síni ÚČL AV, Na Florenci 3, Praha 1, Vchod C, 2. patro. Goethe-Institut uvádí další česko-německý projekt v rámci letošní Sezony laureátů. Představí se české Puella Trio spolu s německým sólistou Florianem Richterem. Trio bylo založeno v roce 2001 na brněnské konzervatoři a jeho členky byly studentkami JAMU a AMU. Florian Richter je několikanásobným držitelem zlatého ocenění v soutěži Jugend musiziert. Na koncertu zazní skladby Johanna Sebastiana Bacha, Maxe Regera, Krzysztofa Pendereckého, Alfreda Schnittkeho, Petra Fialy a Bohuslava Martinů. 8. listopadu od 19.30, Salon Goethe, Masarykovo nábřeží 32, Praha 1. Zastoupení Valonsko-Brusel zve na výstavu Prchající vzpomínky Grafická tvorba , která je uspořádána v rámci 5. mezinárodního trienále grafiky Praha Je otevřena do 9. listopadu, vstup volný. Myslíkova 31, Praha 1. Maďarské kulturní středisko pořádá Večer maďarských básníků v rámci festivalu Den poezie. Maďarskými hosty letošního ročníku budou Tibor Babiczky, Tímea Pénzes a Ágnes Rapai. 12. listopadu ve velkém sále MKS, Rytířská 25-27, Praha 1. Rakouské kulturní fórum zve na výstavu autorů, kteří vytvořili sérii sérii fotografických portrétů oceňující postoj disidentů a signatářů Charty 77 v období normalizace a připomínají jejich aktivity v boji za lidská práva. Vedle signatářů, kteří ještě dnes aktivně zasahují do věcí veřejných a jsou nezřídka vnímáni jako symboly boje za svobodu a demokracii, představí fotografický cyklus i osobnosti téměř neznámé, které však v aktivitách disentu a boji s komunistickým režimem sehrály úlohu stejně významnou. Výstava je přístupná do 15. listopadu. Jungmannovo nám. 18, Praha 1. Slovenský institut zve na slovenskou literární klasiku na filmovém plátně. 29.října od 18 hodin promítá historickou satiru podle románu Jána Kalinčiaka Zemanská čest. O den poozději, 30.října od 17 hodin můžete přijít na autorské čtení s předním slovenským autorem žijícím v Kanadě Il jou Čičvákem. Francouzské velvyslanectví a pražská ČVUT pořádají šestý ročník veletrhu Studovat ve Francii, který se koná ve čtvrtek 15. listopadu 2007 v Betlémské kapli. Při té příležitosti se mohou čeští studenti středních a vysokých škol informovat o možnostech dalšího studia a života ve Francii. Zástupci více než třicítky univerzit, škol a informačního centra CampusFrance ve Francouzském institutu budou poskytovat individuální konzultace návštěvníkům. Přednášky představí francouzský systém vyššího vzdělávání, hlavní oblasti studia a způsoby financování studia ve Francii. Partnerské podniky budou pořádat cvičné pohovory s uchazeči o zaměstnání a stáže. Vstup je volný, více informací na: Pavel Farkaš Představujeme kulturní instituty zemí EU v Praze Se severskou kulturou to zkusíme ještě jeden rok Skandinávský dům, cíl cest příznivců Norska, Švédska, Dánska, Finska a Islandu, nastartovala v roce 2003 dánská cestovní kancelář CoDan jako místo setkávání Skandinávců žijících v České republice. Po roce a půl neziskovou činnost předala do rukou studentů severských jazyků, kteří dům přeorientovali na kulturně-společenské centrum především pro Čechy zajímající se o skandinávské země. Za bohatým programem stojí mnoho píle, úsilí a nadšení dobrovolníků. Energie však ubývá a bez větší podpory tento bohulibý projekt nemusí přežít. Nejlepší cestou pro udržení činnosti v rukou studentů se jevilo založení neziskové organizace. Činnost zahájila na začátku roku 2006 a za dvanáct měsíců uspořádala přes padesát různých akcí. Problém nastává, když se ze studentů stanou lidé, kteří se potřebují nějak živit, a na dobrovolné aktivity už nezbývají síly. V tu chvíli začnou chybět finance a silné zázemí. Slibovali jsme si, že se dočkáme hojné podpory, posteskává si Helena Benýšková, předsedkyně oné neziskové organizace, a to hlavně ze strany Severské rady, která zřizuje kulturní domy a instituty, a má zastoupení v pobaltských republikách. Jenže zatímco spolupracuje s Polskem a dokonce i Balkánem, o střední Evropu velký zájem nemá. Severská rada je mezinárodní organizace, která od 50. let sdružuje skandinávské země na vládní úrovni. Zdá se, že v jejích grantových programech nelze pro náš Skandinávský dům nalézt vhodnou kategorii. Kulturní stánky jako ten náš většinou zřizují přímo vlády konkrétních zemí. Nikdo jakoby nepočítal, že můžou existovat nadšenci, kteří by se do něčeho takového pustili na vlastní pěst, krčí rameny Helena Benýšková. KDO MÁ RÁD SEVER, DŘÍVE NEBO POZDĚJI SKONČÍ U NÁS Nicméně ve Skandinávském domě to ještě stále žije. Podporu pro konkrétní projekty získává u ambasád, cestovní kancelář nevyžaduje vysoký nájem a faktury za elektřinu dokonce platí v plné výši sama. Občanskému sdružení vychází také vstříc s poskytnutím své kavárny k výstavám, přednáškám, koncertům, diskusím či křtům přeložených knih. Hodně se otevíráme i amatérskému dění - místo tu najdou třeba fotografové, kteří nikdy nevystavovali. Děláme i různé fotografické soutěže pro veřejnost, připomíná předsedkyně organizace, zatímco listuje programem. Ten je letos poprvé rozčleněn podle ročních období: měli tu Grónský březen, Norské jaro, Islandský červen... nyní prožívají Švédský podzim a ještě následuje Finská zima, ale za dva měsíce se zase navrátí do starých kolejí a rozloží tematické zaměření na jednotlivé země do celého roku, aby se všemi návštěvníky setkávali po celý rok. NÁPADŮ JE SPOUSTA, CHYBÍ PATRON! Plánů na nadcházející rok mají ve Skandinávském domě více než dost. Chceme více spolupracovat se školami, chceme pro ně např. pořádat vzdělávací semináře. Je to nová oblast, která nám připadá zajímavá, chtěli bychom si to vyzkoušet, zamýšlí se Helena Benýšková. Chtěli by spolupracovat i se zahraničními školami, rádi by se více zaměřili na literaturu a zmodernizovali knihovnu. Předběžně mají domluvená autorská čtení, od Nová Pinakotéka slaví pět let Nasednete-li v Praze na vlak, za nějakých šest hodin se můžete dostat do města, jež se na mapě muzeí Evropy nedá přehlédnout. V Mnichově je podzim navíc ve znamení oslav pátého výročí otevření třetí z místních Pinakoték. Je obklopena Starou a Novou Pinakotékou; nachází se na prostranství, kde od roku 1825 stála kasárna. Během druhé světové války bylo toto místo srovnáno se zemí, a od té doby urbanisté přemýšleli, co s prázdným místem na mapě udělat. I když je nutno podotknout, že první návrhy pocházejí už z roku Ano, již tehdy zamýšlel starosta Wilhelm von Borscht kasárna zrušit a místo nich vystavět muzeum moderního umění. Stalo se tak tedy až o století později. Soutěž na budovu byla vyhlášena v roce 1990, o dva roky později z ní vítězně vyšel Stephan Braunfels, a v září 1996 se začalo stavět. Budova s moderním uměním je dvakrát větší než Stará Pinakotéta a desetina prostředků na ni byla sesbírána ve veřejné kampani nazvané π. Za pět let navštívilo Pinakotéku moderního umění přes tři miliony návštěvníků. foto: autor Výstavu fotografií Zbyňka Černíka můžete ve Zlatnické ulici č. 10 vidět do foto: Pavel Farkaš Když bavorská vláda viděla, že lidé dokázali nashromáždit 10 milionů eur, uznala, že veřejnost po takovém muzeu skutečně touží, a tak se rozhodla dodat zbývajících sto milionů. Zajímavostí je, že se v budoucnosti počítá i s možností rozšíření budovy. Za tímto muzeem stojí myšlenka spojit čtyři muzea pod jednou střechou, říká Tina Nehler, vedoucí tiskového odboru Pinakotéky, a tak tu návštěvníci naleznou umění 20. a 21. století, grafické umění, architekturu i design. Samotná budova je architektonickým skvostem. Jakoby propojuje dvě části Mnichova: muzeem diagonálně prochází jakýsi zastřešený bulvár s velkou třicetimetrovou rotundou uprostřed. Chodci se mohou buď jen tak pokochat nebo se na chvíli zastavit, zaplatit 9,50 eur (v neděli jen 1 euro) a strávit den s cennými kolekcemi, které byly do otevření muzea pouze v depozitářích. Jedním z největších exponátů v sekci design je rozhodně kopřivnická Tatra z třicátých let navržená Hansem Ledvinkou. Ten tvar byl tak jara by chtěli své dosavadní filmové projekce rozšířit o promítání nekomerčních titulů v kině OKO. Chtěli by zkrátka ukázat, že je zde o skandinávskou kulturu zájem a že Praha je připravena na otevření kulturního institutu, který by poskytoval stabilní zázemí. Jednou z nadějí jsou pro Skandinávský dům Evropské fondy. Dosud jsme se na ně cítili malí, ale právě zjišťujeme možnosti různých programů. Musíme to zkusit, nic jiného nám totiž zřejmě nezbývá, uzavírá Helena Benýšková. Program najdete na V listopadu na vás čeká autorské čtení s Mikaelem Niemim, promítání filmu Popmusic z Vittuly či panelová diskuse ve světle švédského předsednictví EU na téma Švédsko a EU. Pavel Farkaš futuristický, že se jím Ledvinkův přítel, Ferdinand Porsche, nechal inspirovat při návrhu svých aut, připomíná Tina Nehler. V Mnichově ovšem uvidíte Tatru ve velmi neobvyklé barvě. Ve stálých muzejních expozicích obrazových najdeme poměrně hodně děl Ernsta Kirchnera, Maxe Beckmanna či Pabla Picassa, zastoupen je ale i Salvador Dalí nebo Andy Warhol. Několikrát ročně se zde samozřejmě otevírají i dočasné výstavy, od konce září do začátku ledna zde vystavuje Fiona Tan kolekci pod názvem 80 Days. Autorka používá zvláštním způsobem fotografii a film dokumentární záběry doplňuje vlastní stopáží, a vytváří tak fůzi mezi dokumentem a fikcí. Pokud máte rádi Maxe Beckmanna, můžete si zároveň ušetřit cestu do nizozemské metropole Van Goghovo muzeum totiž rovněž do začátku ledna do Mnichova zapůjčilo Beckmannova díla z období jeho exilu v Amsterdamu. Více informací o výstavě i muzeu samotném získáte na Pavel Farkaš Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: , centrální GSM: IČ: Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Veronika Trestrová, Jan Řeháček, regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: příjem reklamací: Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: X. Ročník 4, číslo 10, vychází Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

14 14 OPEN DAYS V BRUSELU EN č. 10 / 2007 Rušné dny v Bruselu Začátkem října bylo v Bruselu téměř nemožné sehnat nocleh. Na takzvané Open days, neboli Evropský týden regionů a měst, přijelo účastníků. Zároveň se konala zasedání Evropského parlamentu i Evropské rady a k tomu se navíc otevíral i Český dům. Zástupci osmi regionů, které v Českém domě zřídily své kanceláře, využili své přítomnosti v Bruselu nejen k účasti na Open days, ale i k různým dalším jednáním. U některých akcí byly i Evropské noviny a tady vám je představíme. Úterý 9.října v poledne. Český dům v ulici Troone se chystá na čtvrteční slavnostní otevření a je potřeba ještě umýt okna. Budou v něm sídlit Velvyslanectví České republiky v Belgii, zastoupení osmi krajů (některé kraje si ponechaly kanceláře na už zavedených adresách), sdružení podnikatelů i zastoupení některých českých firem. Český dům se nachází hned vedle domu Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii, navíc nedaleko stanice metra a pár minut chůze od sídla Evropského parlamentu a Evropské komise. Seznamujeme se s novým zástupcem Pardubického kraje v Českém domě Radkem Václavíkem. Úterý 9.října odpoledne. Kraj Vysočina otevírá svou kancelář v Českém domě. Hejtman Miloš Vystrčil si pozval několik europoslanců a slavnostně převzal nové prostory. Za hlavní cíl efektivního působení regionálního zastoupení kraje v Bruselu považujeme vznik stálého spojení Vysočiny s evropskými institucemi tak, abychom mohli maximálně využívat výhod, které plynou z členství České republiky v EU. Vysočina musí využít svých kontaktů a kanceláře v Bruselu k prezentaci svých zájmů a priorit, uvedl hejtman. Úterý 9.října večer. Pražský dům otevírá výstavu Evropa, kolébka vědeckého porodnictví. Předtím byla instalována v Evropském parlamentu. Výstava, na níž se podílel i náš europoslanec Jaroslav Zvěřina, je věnována známým i neznámým bojovníkům, kteří již před staletími vytvořili v Evropě komunitu vzdělanců a zasloužili se o nesčetné životy dětí a matek. Otevření výstavy předchází přednáška známého českého gynekologa a porodníka prof.mudr. Antonína Doležala, DrSc., spoluautora výstavy a publikace k tomu vydané. Charismatická osobnost lékaře baví svým zaníceným vyprávěním plný sál žen, ale kupodivu i mužů. V následné besedě však jeden z návštěvníků připomněl, že profesor Doležal dosáhl svých úspěchů i díky svému členství v KSČ. Středa 10.října dopoledne. S novináři se setkává prezident Výboru regionů, starosta francouzského města Dunkerque Michel Delebarre. Ten považuje akci Open days, která se každoročně rozrůstá, za důležité porovnávání zkušeností. Letos tento princip přijeli okouknout i delegace z Číny, Japonska, Ruska a Brazílie. Vzhledem k tomu, že 70% nařízení z Bruselu se zavádí na regionální úrovni, je Výbor regionů velmi důležitým poradním orgánem. Jeho cílem není v regionech jen zvyšovat HDP, ale už ze své podstaty se snaží o udržitelný rozvoj regionů a vzájemnou spolupráci na té nejnižší úrovni. Středa 10.října v poledne. V kavárně investorů mnoho českých zástupců na rozdíl od slovenských nevidíme. Navštěvujeme stánek Plzeňského kraje. Marie Baštařová se právě věnuje zájemcům o kontakty z Číny. Zastupuji tady agenturu CzechTrade, Hospodářskou komoru a Plzeňský kraj, říká nám. V České republice se zabývá vyhledáváním konkurenceschopných firem v regionu, které se chtějí prosadit na zahraničních trzích, pořádá pro ně konzultační dny a informuje je o tom, jaké mohou získat podpory a kontakty, aby se mohly lépe prosadit. Tady v Bruselu především podává informace o kraji, o možných investičních příležitostech, o regionálních firmách a podobně. Většina návštěvníků oceňuje možnost kontaktu i prostřednictvím 32 zahraničních poboček agentury CzechTrade. A na druhou stranu se tady zastavují lidé, kteří pořádají odborné semináře a vyhledávají zahraniční partnery a také já mám možnost si vyměnit informace s dalšími zástupci, jak oni prezentují svůj region a co dělají pro podnikatele. Středa 10.října vpodvečer. Tiskovou konferenci pořádá komisařka pro regionální politiku Danuta Hübner. Německá eurokomisařka a její tým jsou zavaleni prací. Po schválení všech 27 národních strategických referenčních rámců se projednávají jednotlivé operační programy. Z celkem 445 jich je zatím schváleno přes 150. Zaměřují se především na dopravu, lidské zdroje, inovace a rozvoj a na životní prostředí. Danuta Hübner ale už nyní oslovuje regiony, aby se podílely na formulování budoucí regionální politiky po roce Středa 10.října odpoledne. Jeden ze seminářů na Open days nás upoutal názvem Lepší stárnutí, lepší péče. To se přímo vztahovalo k tématu říjnového čísla Evropských novin, a tak jsme nahlédli, co tady řeší a s jakými názory a nápady přicházejí reprezentanti EU a odborníci z různých regionů. Seminář pořádala firma Intel spolu s Evropskou platformou starých lidí AGE, proto není divu, že se vše odvíjelo od tématu, zda a jak mohou informační technologie pomoci starým lidem. Na semináři vše odstartoval videosnímek o rodině, která je se svou starou babičkou v kontaktu po celý den pomocí počítače. Moderní technologie babičku kontroluje, zda si vzala správné prášky, nenechala zapnutý vařič a podobně. Některé situace z filmu vyvolávaly na tvářích účastníků úsměv, ale je možné, že už brzo to bude běžná realita. Benny Ginman z Intelu představil různé možnosti, díky kterým může pacient zůstat doma a být v kontaktu se svým lékařem nebo nemocnicí. Podmínkou je ale rychlé připojení na internet. V tomto ohledu mohou pomoci místní samosprávy, na technologických společnostech je pak vyvíjet taková zařízení, která by byla uživatelsky vhodná pro staré a nemocné lidi. Rodd Bond z irského Technologického institutu představil tzv. Nestling projekt z městečka Dundalk. Z výzkumu potřeb stovky místních starých lidí vyplynulo, že lidé potřebují nové modely péče. Chtějí co nejdéle zůstat samostatní ve vlastním domově a moderní technologie jim v tom mohou pomoci. Navíc se tím vytvářejí i nové pracovní příležitosti pro zdravotní a ošetřovatelský personál včetně zapojení dobrovolníků. Marcel Spector z Pařížské univerzity se podělil o zkušenosti s projektem e-conciegre. Ten vznikl ve Francii po vlnách veder v roce 2003, kdy zemřely stovky starých lidí. V regionech Somme a Alpes-Maritime byly zájemcům nainstalovány počítače s webkamerami a bylo jim umožněno rychlé spojení s komunitou. Nejprve prý bylo obtížné přesvědčit staré lidi, aby vpustili do svého života moderní technologie, ale když už to udělali, začali se těmito novými hračkami nesmírně bavit. Klíčovým faktorem prosperity Evropy jsou podle účastníků semináře aktivní občané včetně těch starých. To přináší užitek i jednotlivým regionům, které by měly stárnoucím občanům pomoci vytvářet podmínky pro delší aktivní život v jejich vlastním prostředí, na které jsou zvyklí. Evropská komise nedávno schválila Akční plán Dobré stárnutí v informační společnosti. Prostředky vložené do výzkumu a inovací pro staré lidi by se měly vrátit v úsporách na zdravotní a sociální péči. Čtvrtek 11.října dopoledne. Pardubický kraj si bere už druhý úvěr od Evropské investiční banky. Na slavnostním setkání vše stvrdili podpisem vicehejtman Roman Línek a viceprezidentka EIB Marta Gajecka. Úvěr ve výši 1,2 miliardy korun chce kraj využít především na povinnou finanční spoluúčast na projektech spolufinancovaných Evropskou unií. Z části úvěru budou financovány také vybrané investiční akce, a to v oblasti životního prostředí, kultury, školství a především dopravy. Protože však hlavní investiční záměry z operačního programu nejsou ještě schváleny Evropskou komisí, je ve smlouvě o úvěru zmíněna možnost změny alokace prostředků. Se splácením začne Pardubický kraj v roce 2012, úvěr by měl být vyrovnán o 15 let později. V současné době činí zadlužení Pardubického kraje 3 miliardy korun, což je asi 15% rozpočtu. Podle vicehejtmana Línka jsou podmínky úvěru maximálně výhodné a bez vypůjčených peněz by nebyl možný další rozvoj kraje. Marta Gajecka prohlásila, že úvěr pro tento kraj není nijak výjimečný a EIB se snaží vycházet vstříc rozumným záměrům všech regionů.

15 EN č. 10 / 2007 OPEN DAYS V BRUSELU 15 Otevření Českého domu v Bruselu Čtvrtek 11.října odpoledne. Český dům startuje bohatým kulturním programem a kraje se představují veřejnosti. Nové sídlo otevřeli vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Český dům bude v roce 2009 základnou pro české předsednictví v Radě EU a bude reprezentovat zájmy České republiky v Evropské unii. Českým regionům (nejen těm z Českého domu) v tento den patří celá ulice. Na pódiu se střídají české kapely Děda Mládek Illegal Band a Čechomor, zpívá tu i v Belgii velice oblíbená Iva Frühlingová a divákům se představuje i módní kolekce Beaty Rajské s její současnou hlavní tváří Olgou Menzelovou. Na street party nabízejí stánky regionální speciality včetně českého piva a moravského vína.

16 16 PREZENTACE/INZERCE EN č. 10 / 2007 Alpinské bezlesí a trávníky v soustavě Natura 2000 Alpinské bezlesí je společným názvem pro vegetaci široké škály zajímavých a s ohledem na místa výskytu atraktivních biotopů. Řadí se sem například nízké, nezapojené, druhově chudé porosty trav, občas prorůstané vřesem, borůvčím nebo brusinkami (zřídka i zakrslými formami dřevin), často v mozaice s mechy a lišejníky. Lze je nalézt v extrémních horských polohách nad horní hranicí lesa. Rostliny jsou tu přivyklé silnému větru a schopné přežít na mělké, kamenité a v zimě značně promrzající půdě. Taková místa jsou u nás foto: archiv AOPK ČR prakticky jen v Krkonoších, na Hrubém Jeseníku nebo na Králickém Sněžníku. Do této skupiny patří také porosty tzv. sněhových výležisek, tj. míst ve vysokých polohách, zpravidla na závětrných svazích, kde sněhová pokrývka přetrvává často až do vrcholného léta a vegetační období tak trvá jen několik týdnů. Obdobně vzácné jsou i původní kosodřeviny s borovicí klečí, jeřábem a smrkem. Jejich rozšíření je vázáno zpravidla na nadmořské výšky nad 1200 metrů; setkáme se s nimi u nás pouze v Krkonoších a méně pak na Šumavě. Všechna tato rostlinná společenstva jsou schopná existence bez lidské péče. Naopak, některé aktivity člověka pro ně představují spíše ohrožení, jako např. sešlap (pohyb mimo značené turistické stezky), v zimě sjezdové lyžování na místech s malou sněhovou pokrývkou nebo také eutrofizace (nadměrné vnášení živin), která podporuje šíření nepůvodních druhů. U nás byly za účelem ochrany těchto typů biotopů vyhlášeny např. evropsky významné lokality (EVL) Krkonoše, Praděd či Králický Sněžník. Druhové složení trávníků je dáno zejména stanovištními podmínkami jako je vlhkost či obsah živin v půdě. Důležitou roli však hraje také člověk svou činností - sečí či pastvou. Kupříkladu hojně rozšířené ovsíkové louky nebo už mnohem méně časté trojštětové louky jsou obojí extenzivně obhospodařované typy luk nížin až podhorských poloh, které vyžadují zpravidla jednou až dvakrát do roka posečení, případně pastvu. Pro oba typy biotopů je nebezpečím přehnojování anebo zanechání pozemků bez seče či pastvy a následné zarůstání ruderálními druhy. Obdobně extenzivní péče postačuje v případě lučních porostů v okolí některých vodních toků. Společenstva jsou tu vázána na vlhkost či přímo na pravidelné jarní záplavy, jež s sebou přinášejí živiny. Zarůstání a šíření ruderálních druhů rostlin se zabraňuje sečí alespoň jednou do roka. Ohrožení pro tato společenstva představuje hlavně změna vodního režimu, zejména regulace vodních toků a protipovodňová opatření. Jedinečnou ukázku pravidelně zaplavovaných luk nalezneme např. v nivě na soutoku Dyje a Moravy jižně od Břeclavi (EVL Soutok - Podluží). V nejteplejších a nejsušších oblastech, obzvláště v severních a středních Čechách (EVL Karlštejn Koda, EVL Hora Říp) nebo na jihu Moravy (EVL Děvín či EVL Svatý kopeček u Mikulova), jsou vhodné podmínky pro tzv. suché trávníky. Jsou to porosty stepního charakteru - nezapojené skalní porosty obvykle trsnatých trav se suchomilnými a teplomilnými druhy (rozchodníky, netřesk), ale i husté porosty péřitých druhů kavylů na mírnějších svazích. Cílená péče spočívá hlavně v odstraňování dřevin a pastvě, kterými se předchází hlavnímu ohrožení, tj. přirozené sukcesi a s tím spojenému zarůstání keři. Jistě zajímavými, a to přinejmenším z hlediska nezbytné péče, jsou trávníky písčin. Tyto porosty jsou přímo odkázány na mechanické narušování např. větrnou erozí, těžbou písku nebo jinými zásahy člověka (sešlap, rozjíždění, požár). Přirozený výskyt je poměrně vzácný, hojnější jsou oblasti sekundárního rozšíření jako pískovny či střelnice a tankodromy vojenských újezdů. Tato společenstva by bez uvedeného narušování rychle zanikla vlivem přirozeného vývoje stanoviště. Z území vyhlášených pro ochranu biotopů této skupiny lze uvést EVL Milovice Mladá (střední Čechy) nebo EVL Bzenecká střelnice. (mžp) INZERCE VSTUP DO SCHENGENSKÉHO PROSTORU SE BLÍŽÍ Česká republika a spolu s ní dalších osm států se připravuje na zrušení hraničních kontrol k 31. prosinci Po vstupu České republiky do Schengenu bude možné: překračovat hranice se sousedními státy bez hraničních kontrol, plně využívat práva volného pohybu po zemích rozšířeného schengenského prostoru, plynule projíždět bývalé hraniční přechody bez zastavení. Po plném zapojení České republiky do schengenské spolupráce zůstanou zachována určitá pravidla, mezi která patří např.: povinnost cestovat s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem, omezení pohybu vyplývající z ochrany životního prostředí, soukromého majetku a z bezpečnosti silničního provozu, možnost dočasně obnovit kontroly na vnitřních hranicích v případě ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti ČR. Informujte se o všech souvislostech rozšíření Schengenu o Českou republiku. Bližší informace získáte v Eurocentrech a na stránkách vlády ČR Inzerce_Krajskenoviny(ver2)_280x204.indd :32:56

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Prosinec 2014 4. ročník Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky Tomáš Julínek ministr zdravotnictví Etapy reformy Reforma svéprávného pacienta Reforma pro ohroženého pojištěnce Pro současnost 2007-2010 Odpovídá ministr Julínek

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Navrhované změny na pracovním trhu

Navrhované změny na pracovním trhu Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,

Více

Minimální mzda - argumenty PRO

Minimální mzda - argumenty PRO Minimální mzda - argumenty PRO Milan Mroczkowski Obsah Úvod Co je to minimální mzda a jaká je její současná výše? Plnila minimální mzda v posledních letech svou funkci? Nedobrovolná nezaměstnanost. Proč

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2015. Vít Richter Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2015. Vít Richter Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2015 Vít Richter Národní ČR vit.richter@nkp.cz EU = 63 000 veřejných knihoven, ČR = 5 401 EU = 1,3VK/10 000 obyv. ČR = 5,1VK/10 000 obyv. Knihovny jsou financovány

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Změny na trhu práce v r. 2013. Jiří Dvořáček

Změny na trhu práce v r. 2013. Jiří Dvořáček Změny na trhu práce v r. 2013 Jiří Dvořáček Nezaměstnanost Zaměstnání na dobu určitou Jak se ve statistikách zaměstnanosti projeví, když skončí pracovní poměr na dobu určitou (pracovníci nejsou propuštěni

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření,

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

Konflikt generací mladí proti starým?

Konflikt generací mladí proti starým? Konflikt generací mladí proti starým? Martin POTŮČEK Předseda odborné komise pro důchodovou reformu Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha Vystoupení

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Evropský sociální fond Investice do lidí

Evropský sociální fond Investice do lidí Evropský sociální fond Investice do lidí Evropská komise Tento leták je k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Ani Evropská komise, ani žádná osoba jednající za Evropskou komisi nenesou odpovědnost

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

25.3.2013 AGENDA 2014. 25. března 2013. www.ods.cz

25.3.2013 AGENDA 2014. 25. března 2013. www.ods.cz AGENDA 2014 25. března 2013 1 Agenda 2014 stanovuje program, který ODS bude prosazovat do konce řádného volebního období, tedy v letech 2013 a 2014. 2 Hlavní cíle, kterými se chceme řídit v následujícím

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu

Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu Je zřejmé, že národohospodářské systémy evropských států se musí vyrovnat s velkými změnami. Ty vyplývají jednak z globalizace, čili rozšíření tržního hospodářství

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1)

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění Brusel XX. října 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Parlamentometr 2015 Část 1 Hlavní výzvy pro EU, migraci

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius)

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) SPOLEČNÁ AKCE ze dne 28. října 1996 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) (96/636/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2234(INI) 28.4.2015 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 28.4.2015 2014/2234(INI) NÁVRH ZPRÁVY o ochraně finančních zájmů Evropské unie: směrem ke kontrolám společné zemědělské politiky na základě výsledků

Více

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 Evropská unie Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 ANOTACE materiál určený k seznámení

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více