Ekologické a evoluční aspekty genetiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekologické a evoluční aspekty genetiky"

Transkript

1 Ekologické a evoluční aspekty genetiky Teoretická populační genetika popisuje na základě matematických modelů, jak se pod vlivem různých evolučních faktorů mění genové frekvence v populacích. Formuluje teorie a hypotézy, které jsou v laboratorních pokusech nebo výzkumy u volně žijících populací potvrzovány, opravovány nebo zamítány. Důležité poznatky získává populační genetika z různých dílčích disciplin. Tyto oblasti populační genetiky jsou označovány jako experimentální nebo ekologická populační genetika. V posledních letech nabyla na významu zejména molekulární populační genetika. Základní procesy ekologické a evoluční genetiky Základním principem, který umožňuje evoluci je přírodní výběr. Pro jeho působení musí existovat variabilita v rámci populace, která je geneticky fixovaná a musí být nadprodukce potomstva. Pro správné pochopení přírodního výběru je nutné si uvědomit komplexnost jeho působení. Komplexní jsou selekční faktory, které zahrnují jak konkurenční, tak synergické vztahy mezi jedinci uvnitř populace, vztahy mezi jedinci různých druhů a vztahy mezi celými populacemi. K selekčním faktorům se řadí i vztahy jedinců a populací k abiotickým faktorům ekosystému, ve kterém přírodní selekce probíhá. Selektován je celý fenotyp, tj. jedinec se všemi svými geny, žádný gen není vybírán nebo zamítán nezávisle. Strukturu přírodních populací je proto prakticky nemožné vyjádřit matematicky, jako je to možné při sledování jednoho nebo několika lokusů. Fitness Pojem fitness pochází z angličtiny, do češtiny se většinou překládá jako reprodukční způsobilost. Pro populace žijící v podmínkách přirozené selekce je velmi důležitý, znamená, že příslušníci téže populace se na vytváření generace potomstva podílí různou měrou. Je nejlepší definicí a nejkomplexnějším vyjádřením adaptivní hodnoty genotypu. Přírodní selekce je ve své podstatě selekcí na maximální fitness, na schopnost přežití a reprodukce v daných podmínkách, selekcí na maximální podíl potomstva v příští generaci. Z toho by bylo možné vyvodit, že přírodní selekce má za následek stálý tlak ve směru zvýšení reprodukční způsobilosti. Avšak přírodní selekce preferuje jedince s maximálním podílem heterozygotních lokusů, frekvence alel výrazněji nemění a fitness se nezlepšuje. Selekce V podmínkách přirozené selekce mají největší adaptivní hodnotu fenotypy s průměrnou hodnotou znaku. Tato optimální hodnota fenotypu je však u různých populací téhož druhu, které žijí v různých podmínkách, různá.

2 Selekční tlak působí silněji proti suboptimálním fenotypům, tím jsou z populace vyřazovány krajní genotypy. Přirozená selekce tedy za nezměněných podmínek vede k tomu, že průměrná hodnota znaku se nemění, přitom se snižuje jeho variabilita. Tento typ selekce se nazývá stabilizující nebo centripetální. Selekce usměrněná probíhá za podmínky, že selekční faktory se mění stále v témže směru. Preferovány jsou potom extrémní fenotypy, odlišující se ve vhodném směru, důsledkem je posun populačního průměru adaptivní hodnoty a podobně jako v předešlém případě snížení variability. Dalším typem přirozené selekce je kolísání prostředí takovým způsobem, že se pravidelně střídají rozdílné stavy, nejtypičtějším případem je střídání ročních období. Dochází tedy k cyklickému preferování různých extrémních fenotypů, v důsledku toho fenotypová i genotypová variabilita zůstává zachována. Tato selekce se nazývá cyklická. Působí-li v jedné generaci na dvě skupiny téže populace dvě rozdílná prostředí, která preferují rozdílné extrémní fenotypy a obě skupiny nezůstávají reprodukčně izolovány, ale jejich příslušníci se vzájemně kříží, hovoříme o disruptivní selekci. V populaci zůstává zachována vysoká variabilita. Význam pro vývoj populace má pouze selekce v prereprodukčním a reprodukčním věku. Genetická homeostáze Selekčními pokusy bylo zjištěno, že po řadu generací prováděná selekce vede k posunu populačního průměru a změně variability selektovaného znaku. Po určitém počtu generací se však účinnost selekce začne snižovat a populační průměr posléze dosáhne hodnoty, na které trvale zůstává. Z toho by bylo možné usuzovat na vyčerpání genetické variability v populaci a na úplnou homozygotnost příslušných lokusů. K tomu však dochází jen u některých znaků, u jiných dojde po uvolnění selekce a po následujících několika generacích panmiktického připařování nebo po selekci opačným směrem k návratu populačního průměru k původní hodnotě. Z toho pochopitelně vyplývá, že populace nemohla být v tomto znaku homozygotní. Schopnost populace zachovat si jistou míru genetické různosti i přes působení vlivů, které ji narušují se nazývá genetická homeostáze. Zabraňuje rychlým změnám v genetické struktuře populací, umožňuje však pomalé změny, které nesnižují adaptivní hodnotu. Genetická zátěž U populace rozmnožující se pod vlivem přirozené selekce dochází v každé generaci ke ztrátě určitého počtu jedinců s nevhodným genotypem. Tato ztráta se nazývá genetická smrt. Míra v jaké se liší složení populace od teoretického složení dokonalé populace, v níž by k této ztrátě nedocházelo se označuje jako genetická zátěž. K této změně dochází buď vyřazením jedince z populace před dosažením reprodukční dospělosti nebo snížením jeho reprodukční

3 schopnosti, tzn. že postižený jedinec se na genofondu další generace podílí méně než je teoreticky možné, pokud by měl normální genotyp. Všeobecně se má za to, že u přirozených populací je cena za selekci na fitness vysoká. Genetická struktura populací a její změny V zásadě platí, že pro přežití populace je výhodné, v extrémnějších případech dokonce nutné, aby její genofond byl co nejrozmanitější, aby počet různých genotypů, ze kterých se skládá, byl co největší. Čím větší je počet lokusů a alterujících alel, tím plastičtější je populace i jednotlivec, tím lépe se přizpůsobují změněným podmínkám. Důvodem je to, že změna prostředí, která má evoluční účinek, působí na populaci jako zhoršení životních podmínek. Působí tak trvalejší změny klimatu, nebo se uplatňuje změna přirozené selekce u jiných druhů, které žijí ve stejném areálu (vztahy potravní konkurence, parazit - hostitel ap.). Dosáhnou-li tyto změny prostředí určitého stupně, dojde k zásadním změnám ve směru a intenzitě selekce. Některé na adaptivní hodnotu dosud příznivě působící alely se stanou škodlivými, některé alely dosud škodlivé začnou působit příznivě. To vede k více nebo méně výrazné přestavbě genofondu populace, která je mnohem rozsáhlejší, než změny při přirozené selekci za nezměněných podmínek. Jejich výsledkem však mohou být pouze změny ve frekvencích již existujících alel, zatímco evoluce, zejména vznik nových druhů, je podmíněna vznikem zcela nových genů, nové genetické kvality. Tato nová genetická kvalita může vzniknout pouze dvěma způsoby - genovou mutací a ztrátou nebo zmnožením úseku chromozómu. Další zdroj genetické variability, rekombinace (segregace chromosomů a crossing-ower) je jen novým uspořádáním již existujících genů. Evoluční význam mutací U rostlin a živočichů nemá převážná většina mutací bezprostřední evoluční význam. Projev nově vzniklé alely ve fenotypu je u vyšších organismů proces, který souvisí s přechodem k diploidnímu počtu chromozómů a k pohlavnímu rozmnožování. Mutací vzniklá alela jen ve zcela výjimečných případech zlepšuje adaptivní hodnotu svého nositele, většinou tomu bývá právě naopak. I pozitivní mutace jen velmi zřídka vedou k takovému zvýhodnění, aby se rychle rozšířily v populaci. Zcela jiná situace však nastává při změně životních podmínek, ve kterých mohou být nositelé zmutovaných alel zvýhodněni a může docházet k rychlým a rozsáhlým evolučním změnám. Velký význam pro evoluci má zvětšování počtu genů (lokusů). Duplikace genů umožňuje přežití jedince i v tom případě, že došlo k zakázané mutaci na jednom lokusu, protože druhý, nezmutovaný gen zajišťuje tvorbu potřebného genového produktu. Zmutovaný gen se může stát objektem další mutace, kterou vzniká nový gen, kódující nový genový produkt. Mutací nově vzniklé alely jsou materiálem, surovinou, která je dále zpracovávána působením přirozené selekce.

4 Významné urychlení evoluce znamenal přechod k pohlavnímu rozmnožování. Crossingover, kombinace různých chromozómů z různých chromozomálních párů, z toho vyplývající velký počet geneticky různých gamet a následný vznik velkého počtu zygotických kombinací totiž zaručují (s výjimkou monozygotických dvojčat), že nevzniknou dva geneticky stejní jedinci. Teoreticky i empiricky bylo prokázáno, že populace s velkou genetickou různorodostí se lépe přizpůsobují změnám prostředí, jejich evoluce je rychlejší. Vznik druhů Darwin definoval druh jako soubor jedinců shodných v základních znacích, kteří dávají plodné potomstvo. Za nejdůležitější kritérium pro vymezení druhu je tedy považována reprodukční izolace - pokud při křížení s jedinci jiného druhu vznikají mezidruhoví hybridi, nejsou plodní. Přesto je nutné si uvědomit, že proces rozdělování původně jednotné populace do navzájem odlišných druhů - speciace - je postupný. Druh je tvořen dílčími populacemi - ekotypy, mezi nimiž existují rozdíly ve frekvencích alel i genotypů, protože na každou v různé míře izolovanou geografickou podjednotku působí odlišné přírodní podmínky, jimž se musí přizpůsobit. Dalším krokem ve speciaci je rozlišení na rasy a poddruhy. Vznik těchto subpopulací v rámci druhu je reverzibilní proces, plemena se mohou navzájem křížit a zpětně splývat. Zde je významným faktorem možnost migrace genů mezi populacemi. Pro demonstraci zde uvedeme příklad americké a evropské populace vlků. Vlkovité šelmy mohou překonávat dlouhé vzdálenosti a velké překážky (pohoří, řeky). Vlk šedý se během svého života pohybuje na tisísích kilometrů. U těchto velkých šelem dochází k migraci genů přes podstatně větší vzdálenosti, než je obvyklé např. u zemních obratlovců. U vlka a kojota byla popsána řada poddruhů, avšak analýza variability mitochondriální DNA ukázala malé geografické rozčlenění genotypů. Uvnitř každého druhu se ve vzdálených lokalitách vyskytovaly tytéž genotypy. Mezi populacemi kojotů nebyly významné genetické diference, u vlka byl zjištěn náznak rozdílu mezi populací z Aljašky a jižní Kanady. U malých obratlovců s nízkou migrační aktivitou podobnost genotypů mtdna různých populací často koresponduje s fyzickou vzdáleností mezi populacemi nebo výskytem geografických barier. Čím větší je geografická vzdálenost, tím větší je také genetická odlišnost. U vlka a kojota tato úměra neexistuje, byly nalezeny velmi podobné genotypy v tak vzdálených regionech jako je Kalifornie a Florida a naopak mnohem méně shodné genotypy v rámci jedné lokality. Z toho lze odvodit, že migrace genů homogenizuje u druhů s vysokou mobilitou genetickou variabilitu pravděpodobně ve velké části kontinentu. Struktura evropských populací vlka se od jeho příbuzných v Severní Americe odlišuje, protože v Evropě je populace rozdělena do malých skupin. Analýza mtdna ukázala, že až na výjimky má každá skupina jednoduchý genotyp, který se u jiné skupiny nevyskytuje. Genetické rozdíly mezi sedmi pozorovanými genotypy byly malé, avšak distribuce těchto

5 genotypů mezi skupinami naznačuje geografické rozčlenění. Před několika sty lety mohl vlk v Evropě volně migrovat tak, jak dosud může v Severní Americe a geografické rozdíly u něj byly pravděpodobně velmi malé. Jakmile se snížil počet vhodných lokalit a skupiny se zmenšily, došlo k náhodné fixaci genotypů. Teprve tehdy, když se rozdíly mezi subpopulacemi prohloubí natolik, že migrace genů je znemožněna, tj. při křížení nevznikají plodní potomci, lze mluvit o oddělení nového druhu. Speciace je tedy proces kvalitativně odlišný od vytváření podjednotek v rámci druhu. Pro vznik druhu je nezbytná existence izolačních mechanismů. Při prostorové izolaci dojde k rozdělení původně jednotné populace na geografické izoláty. Tyto nově vzniklé populace se nazývají allopatrické. Příčinou rozdělení mohou být geologické změny - vznik pohoří, oddělení kontinentů ap., velké přírodní katastrofy, přenesení části populace do jiného areálu člověkem. Pokud proběhne výrazné genetické rozlišení, zůstanou tyto populace reprodukčně izolované i tehdy, dojde-li k jejich opětovnému kontaktu. Jiné izolační mechanismy působí na populace sympatrické, které žijí ve stejném areálu a jsou navzájem izolovány reproduktivně. Dělí se na izolační mechanismy předoplozovací a pooplozovací. K prvním patří sezónní izolace - rozdíly v době páření různých ras; sexuální izolace, která díky rozdílům v sexuálním chování živočišných druhů zabrání spáření; znemožnění spáření nebo oplození anatomickými odlišnostmi - mechanická izolace. K pooplozovacím mechanismům se řadí letalita některých genových kombinací (gametová a zygotová mortalita); sterilita hybridů - křížením mezi druhy vzniká potomstvo, které je však neplodné (mul, mezek); mortalita potomstva hybridů - hybrid není úplně neplodný, ale jeho potomstvo je méně vitální. Velmi často jsou různé mechanismy reproduktivní izolace kombinovány. Při oddělování druhů je pravděpodobně prvním a nezbytným krokem prostorová izolace, která zamezí migraci genů mezi subpopulacemi, poté následuje izolace reproduktivní, vytvoření mechanismů, které zabrání hybridizaci a nahromadění geneticky podmíněných rozdílů mezi nově vzniklými druhy. Předmětem intenzivního výzkumu je evoluce člověka. Analýzou rozdílů DNA nebo srovnáním sekvencí aminokyselin v genových produktech bylo zjištěno, že nejbližším z primátů je člověku šimpanz. Z obr. 1 vyplývá, že nejdříve se oddělila linie vedoucí ke gorile a teprve potom došlo k oddělení linie člověka a šimpanze. Tím byly poněkud upraveny dosavadní představy získané paleontologickými výzkumy, které předpokládaly, že došlo k oddělení člověka a společného předka všech současných lidoopů. Člověk a šimpanz se od sebe oddělili před cca 6-8 miliony let, gorila před cca 10 miliony let (obr. 1). Podle paleontologických výzkumů došlo k oddělení dříve, tyto časové údaje však mají pouze orientační význam.

6 Člověk jako druh je členěn do několika populací (ras). Klasifikace není zcela jednotná, většinou se však popisují tři základní rasy - bílá, černá a mongoloidní. U zbarvení kůže se předpokládá, že rozdíly mezi populacemi se vyvinuly výběrem. Všichni lidoopi mají kůži tmavě pigmentovanou, tedy i u člověka byla zřejmě původně kůže jednotně tmavá. Přírodní selekce však v oblastech s nízkým slunečním svitem preferovala jedince se světlejší kůží, duhovkou a vlasy. Příčinou je skutečnost, že pro tvorbu vitaminu D z provitaminu je potřebné UV záření. Nedostatek vitaminu D zapříčiňuje poruchy kalcifikace kostí, rachitidu a mj. i deformace pánve, které výrazně ztěžují porod, což bylo u primitivních lidí silným selekčním faktorem. Také některé rozdíly v tělesné stavbě vznikly zřejmě vlivem přirozené selekce. Obr. 1: Fylogenie primátů Pro větší část rozdílů mezi rasami však neexistuje jiné vysvětlení, než že vznikly a upevnily se náhodným tlakem. Dále, přibližně 90% celkové genetické variability druhu Homo sapiens připadá na variabilitu uvnitř rasy a pouze 10% na variabilitu mezi rasami. Z těchto faktů jednoznačně vyplývá, že rasistické teorie založené na několika několika málo dobře pozorovatelných exterierových rozdílech, jako je barva kůže, tělesná stavba ap. nemají z genetického hlediska žádné opodstatnění. Odlišnost ras je možné kvantifikovat výpočtem genetických vzdáleností, který je založen na rozdílných frekvencích alel na polymorfních lokusech. Na základě této metody byla u člověka odhadnuta doba, před kterou došlo k oddělení černé rasy od euroasijských na 110 tis. let, k oddělení bílé a asijské rasy došlo před 40 tis. let (obr. 2). Obr. 2: Lidské rasy a doba jejich oddělení Kontrolní otázky 1/ charakterizujte stručně pojem fitness 2/ jaké fenotypy jsou v podmínkách přirozené selekce preferovány? 3/ uveďte typy selekce 4/ co je genetická homeostáze, uveďte příklad 5/ charakterizujte stručně genetickou zátěž

7 6/ vymezte pojem druh 7/ jaký je rozdíl mezi allopatrickými a sympatrickými populacemi? 8/ jaké jsou základní mechanismy reproduktivní izolace?

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)

Více

Základy genetiky populací

Základy genetiky populací Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genetika populací KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genetika populací Populace je soubor genotypově různých, ale geneticky vzájemně příbuzných jedinců téhož druhu. Genový fond je společný fond gamet a zygot

Více

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Genetika a šlechtění lesních dřevin Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence Genetika populací vychází z: Genetická data populace mohou být vyjádřena jako rekvence (četnosti) alel a genotypů. Každý gen má nejméně dvě alely (diploidní organizmy). Součet všech rekvencí alel v populaci

Více

Selekce v populaci a její důsledky

Selekce v populaci a její důsledky Genetika a šlechtění lesních dřevin Selekce v populaci a její důsledky Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Důsledky selekce v populaci - cvičení Genetika a šlechtění lesních dřevin Důsledky selekce v populaci - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ing. R. Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován

Více

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou

Více

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST 1) Genetická vzdálenost a její stanovení Pomocí genetické rozmanitosti, kterou se populace liší, můžeme určit do jaké míry jsou si příbuznější jaká je

Více

Mendelistická genetika

Mendelistická genetika Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Genetika populací. kvalitativních znaků

Genetika populací. kvalitativních znaků Genetika populací kvalitativních znaků Úroveň studia genetických procesů Molekulární - struktura a funkce nukleových kyselin Buněčná buněčné struktury s významem pro genetiku, genetické procesy na buněčné

Více

Populační genetika III. Radka Reifová

Populační genetika III. Radka Reifová Populační genetika III Radka Reifová Genealogie, speciace a fylogeneze Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním 1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,

Více

Ekologická společenstva

Ekologická společenstva Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento

Více

Genetika zvířat - MENDELU

Genetika zvířat - MENDELU Genetika zvířat Gregor Mendel a jeho experimenty Gregor Johann Mendel (1822-1884) se narodil v Heinzendorfu, nynějších Hynčicích. Během období, v kterém Mendel vyvíjel svou teorii dědičnosti, byl knězem

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Základy genetiky, základní pojmy "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele) Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele) Nově vzniklé mutace: nová mutace většinou v 1 kopii u 1 jedince mutace modelovány Poissonovým procesem Jaká je pravděpodobnost,

Více

Metody studia historie populací

Metody studia historie populací 1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce jak lze studovat evoluci a jak funguje mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3)

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

World of Plants Sources for Botanical Courses

World of Plants Sources for Botanical Courses Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

Genetika kvantitativních znaků

Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků Kvantitavní znaky Plynulá variabilita Metrické znaky Hmotnost, výška Dojivost Srstnatost Počet vajíček Velikost vrhu Biochemické parametry (aktivita enzymů) Imunologie Prahové

Více

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost evoluce v případě,

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento

Více

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA Proměnlivost organismu Mgr. Aleš RUDA Faktory variability organismů Vnitřní = faktory vedoucí k proměnlivosti genotypu Vnější = faktory prostředí Příčiny proměnlivosti děje probíhající při meioze segregace

Více

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna Mendelova genetika v příkladech Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna Roman Longauer, Ústav zakládání a pěstění lesů, MENDELU

Více

Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností

Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností Metody plemenitby plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností Metody plemenitby využívající 1. podobnosti rodičů + jejich

Více

Typologická koncepce druhu

Typologická koncepce druhu Speciace Co je to druh? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu druh. Žádná z nich až dosud neuspokojila všechny přírodovědce, ale každý přírodovědec zhruba ví, co míní tím, když mluví o druhu. (Charles

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základy populační genetiky Osnova 1. Genetická struktura populace 2. Způsob reprodukce v

Více

Chromosomy a karyotyp člověka

Chromosomy a karyotyp člověka Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické

Více

Příbuznost a inbreeding

Příbuznost a inbreeding Příbuznost a inbreeding Příbuznost Přímá (z předka na potomka). Souběžná (mezi libovolnými jedinci). Inbreeding Inbrední koeficient je pravděpodobnost, že dva geny přítomné v lokuse daného jedince jsou

Více

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28. Konzervační genetika INBREEDING Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.0032) Hardy-Weinbergova rovnováha Hardy-Weinbergův zákon praví, že

Více

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin molekulární buněk organismů populací Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků

Více

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství

Více

Taxonomický systém a jeho význam v biologii

Taxonomický systém a jeho význam v biologii Taxonomie Taxonomický systém a jeho význam v biologii -věda zabývající se tříděním organismů (druhů, rodů, ), jejich vzájemnou příbuzností a podobností. 3 úrovně: 1) charakteristika, pojmenování, vymezení

Více

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných

Více

Paleogenetika člověka

Paleogenetika člověka Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Kdo je náš předek?

Více

Základní pravidla dědičnosti

Základní pravidla dědičnosti Mendelova genetika v příkladech Základní pravidla dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Mendelovy zákony dědičnosti

Více

Evoluce člověka a její modely

Evoluce člověka a její modely Evoluce člověka a její modely Evoluce člověka a její modely 1) Jak dlouho jsme na Zemi 2) Evoluce rodu Homo z genetického pohledu a možné scénáře zajímá nás, co se dělo v posledních 2 milionech let a jak

Více

Evoluce člověka a její modely

Evoluce člověka a její modely a její modely a její modely 2) z genetického pohledu a možné scénáře zajímá nás, co se dělo v posledních 2 milionech let a jak se to dělo (evoluce rodu Homo) přestože je to velmi krátké období v historii

Více

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací 1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3) Anageneze x kladogeneze - co je vlastně

Více

Osnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr

Osnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr Osnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr Evoluční teorie Základy evoluce, adaptace na životní podmínky - poskytuje řadu unifikujících principů

Více

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Důležité pojmy obecné genetiky Homozygotní genotyp kdy je fenotypová vlastnost genotypově podmíněna uplatněním páru funkčně zcela

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Molekulární základy genetiky "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky 1/76 GENY Označení GEN se používá ve dvou základních významech: 1. Jako synonymum pro vlohu

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Populační genetika II

Populační genetika II Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení

Více

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY 5. Speciální případy náhodného oplození PŘÍKLAD 5.1 Testováním krevních skupin systému AB0 v určité populaci 6 188 bělochů bylo zjištěno, že 2 500 osob s krevní skupinou

Více

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost divergence druhů

Více

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR Hledání našeho společného předkap 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory proti 5) Analýza chromozomu Y

Více

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální

Více

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince Genetika Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století DĚDIČNOST Schopnost

Více

Základní genetické pojmy

Základní genetické pojmy Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský

Více

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat. POPULAČNÍ GENETIKA Populační genetika se zabývá genetickými zákonitostmi v definovaných souborech jedinců téhož druhu. Genetické vztahy uvnitř populace jsou komplikované, a proto se v populační genetice

Více

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií Obecná genetika Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií Ing. Roman Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly

Více

Mendelistická genetika

Mendelistická genetika Mendelistická genetika Distribuce genetické informace Základní studijní a pracovní metodou v genetice je křížení (hybridizace), kterým rozumíme vzájemné oplozování jedinců s různými genotypy. Do konce

Více

Co víme o původu psa na základě analýzy DNA

Co víme o původu psa na základě analýzy DNA Co víme o původu psa na základě analýzy DNA RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie lizal@sci.muni.cz 1) Hypotéza o domestikaci

Více

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci = oplození mezi biologicky příbuznými jedinci Jestliže každý z nás má 2 rodiče, pak má 4 prarodiče, 8 praprarodičů... obecně 2 n předků tj. po 10 generacích 2 10 = 1024, po 30 generacích = 1 073 741 824

Více

Geografická variabilita

Geografická variabilita Geografická variabilita (teplota, fyziologický čas) Lucie Panáčková Geografická variabilita = výskyt rozdílů mezi prostorově oddělenými populacemi jednoho druhu Disjunktní- geograficky oddělené populace

Více

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série

Více

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto

Více

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp

Více

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST I. ročník, letní semestr 13. týden 14. - 18.5.2007 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Krátké opakování: Jednotková dědičnost podíl alel téhož genu (lokusu) při

Více

Genetické rozdíly mezi populacemi aneb něco o migracích a genovém toku. Genetické rozdíly mezi populacemi

Genetické rozdíly mezi populacemi aneb něco o migracích a genovém toku. Genetické rozdíly mezi populacemi Genetické rozdíly mezi populacemi Genetické rozdíly mezi populacemi 1) Genetická vzdálenost populací a její příčiny 3) Proč jsou subsaharské africké populace geneticky vzdálenější od populací ostatních?

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST I. ročník, letní semestr 13. týden 12. - 16.5.2008 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Krátké opakování: Jednotková dědičnost podíl alel téhož genu (lokusu) při

Více

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony Obecná genetika Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony Ing. Roman LONGAUER, CSc. Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY Genetika je nauka o dědičnosti a proměnlivosti znaků. Znakem se

Více

Působení genů. Gen. Znak

Působení genů. Gen. Znak Genové interakce Působení genů Gen Znak Dědičnost Potomek získává predispozice k vlastnostem z rodičovské buňky nebo organismu. Vlastnosti přenášené do další generace nemusí být zcela totožné s vlastnostmi

Více

Genetické určení pohlaví

Genetické určení pohlaví Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny

Více

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků - principy, vlastnosti a aplikace statistiky doc. Ing. Tomáš Urban, Ph.D. urban@mendelu.cz Genetika kvantitativních vlastností Mendelistická

Více

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Crossing-over. over. synaptonemální komplex Genetické mapy Crossing-over over v průběhu profáze I meiózy princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem synaptonemální komplex zlomy a nová spojení chromatinových

Více

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny. Genové interakce Geny převážně nepůsobí izolovaně, ale v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) a v souladu s ostatními geny. Genové interakce -intraalelické -interalelické A a intraalelické

Více

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné

Více

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? 6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního

Více

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah

Více

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů Vazba genů Crossing-over V průběhu profáze I meiózy Princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem Synaptonemální komplex Zlomy a nová spojení chromatinových řetězců

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability Obecná genetika Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt

Více

M A T U R I T N Í T É M A T A

M A T U R I T N Í T É M A T A M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury

Více

Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat

Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Metodické pokyny SCHP Hodnocení plemenných prasat Cíl hodnocení stanovit předpoklad využití zvířat v plemenitbě k dalšímu šlechtění populace k masovému

Více

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE VARIABILITA ČLOVĚKA Lidé se navzájem od sebe v mnoha faktorech liší (barva pleti, výška, stavba těla, barva a struktura vlasů,.), ale vždy tomu tak nebylo. Důvodem těchto změn je neustálá nutnost se přizpůsobovat

Více

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Deoxyribonukleová kyselina (DNA) Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou

Více

Genetika mnohobuněčných organismů

Genetika mnohobuněčných organismů Genetika mnohobuněčných organismů Metody studia dědičnosti mnohobuněčných organismů 1. Hybridizační metoda představuje systém křížení, který umožňuje v řadě generací vznikajících pohlavní cestou zjišťovat

Více