Molekulární základ dědičnosti

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Molekulární základ dědičnosti"

Transkript

1 Molekulární základ dědičnosti Dědičná informace je zakódována v deoxyribonukleové kyselině, která je uložena v jádře buňky v chromozómech. Zlomovým objevem pro další rozvoj molekulární genetiky bylo odhalení genetického kódu Watsonem a Crickem v roce V posledních desetiletích prožívá molekulární genetika bouřlivý rozvoj, široce je přitom využívána i mezinárodní spolupráce, protože výzkum v této oblasti je finančně velmi náročný. Jako příklad lze uvést projekt HUGO (Human Genome) pro mapování lidského genomu, projekty sekvenování lidského genomu aj. Nukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina (DNA, deoxyribonucleic acid) je nositelem genetické informace, ribonukleové kyseliny (RNA, ribonucleic acid) se podílí na procesech, kterými je tato informace realizována. Některé viry však mají jako nositele genetické informace RNA. Patří k nim např. i medicínsky důležité viry jako je virus chřipky nebo Humane Immunodeficiency Virus (HIV), který vyvolává AIDS. Základním stavebním kamenem nukleových kyselin je nukleotid, který se skládá z cukru, fosforečného zbytku a dusíkaté báze. Cukr je v RNA pětiuhlíkatá ribóza, v DNA deoxyribóza. Na cukr se napojuje dusíkatá báze. V DNA to jsou purinové báze adenin a guanin a pyrimidinové báze tymin a cytosin, v RNA je místo tyminu uracil. Spojení pětiuhlíkatého cukru, fosfátové skupiny a dusíkaté báze tvoří nukleotid, spojení báze a deoxyribózy se nazývá nukleosid. V DNA jsou dva protisměrné nukleotidové řetězce, jeden ve směru 5-3, druhý 3-5, navzájem jsou spojeny do dvoušroubovice prostřednictvím vodíkových můstků mezi komplementárními bázemi adenin - tymin a guanin - cytosin. Obr. č. 1: Dvoušroubovice DNA Strukturu DNA (obr. č. 1) můžeme přirovnat k točitým schodům, jejichž "bočnice" jsou tvořeny spojením cukr - fosfátová skupina, které se monotónně opakují. Poloviny jednotlivých stupňů jsou tvořeny dusíkatou bází, která se napojuje na druhou polovinu - komplementárního partnera ze druhého vlákna. Chromozómy, ve kterých je DNA přítomna v jádře buněk, se skládají z řady makromolekul. Přibližně % tvoří zhruba ve stejném poměru DNA a bázické proteiny histony. Dále jsou součástí chromozómů nehistonové proteiny, vyskytují se zde také molekuly RNA.

2 Replikace DNA Struktura ve formě dvoušroubovice a komplementarita bází umožňují semikonzervativní replikaci DNA. Replikace je zajišťována DNA polymerázami. Místo, kde probíhá syntéza nového vlákna se nazývá replikační vidlička. Dvoušroubovice DNA se rozpojí, každé vlákno je předlohou pro vznik komplementárního vlákna DNA. Postupně jsou na nově vznikající vlákno připojovány nukleotidy, které mají dusíkatou bázi komplementární k bázi na původním vláknu DNA. Z jedné "mateřské" dvoušroubovice DNA tak vznikají dvě "dceřinné", Obr. č. 2: Replikon každá z nich se skládá z jednoho původního a jednoho nově syntetizovaného vlákna DNA. Syntéza probíhá v obou směrech, obě replikační vidličky se od sebe vzdalují a vytvářejí tak útvar, který je možné pozorovat v elektronovém mikroskopu jako replikační bublinu. V prokaryontních buňkách je DNA syntetizována jako jednotka, tj. celý chromozóm je jeden replikon, v eukaryontních je rozčleněna do více částí replikonů (obr. č. 2,3). Replikace zde probíhá v S fázi buněčného cyklu. Obr. č. 3: Znázornění replikace chromozómu

3 Transkripce RNA Při transkripci je podle předlohy v DNA syntetizována RNA (obr. č. 4). Základními typy ribonukleové kyseliny jsou transferová trna, ribosomální rrna a messenger mrna. Funkcí transferové RNA je přenos aminokyselin k proteosyntetickému aparátu. Ribosomální RNA je strukturní a funkční součástí ribosomů. Messenger RNA (messenger = poslíček) může mít velmi různou délku od několika set po několik tisíc nukleotidů, přenáší z jaderné DNA do cytoplazmy na ribosom ve formě specifické sekvence nukleotidů informaci o specifické sekvenci aminokyselin v genovém produktu - proteinu. Obr. č. 4: Schéma transkripce DNA DNA RNA RNApolymeráza Všechny typy RNA jsou syntetizovány podle jednoho mechanismu, kterým je přepis příslušného genového úseku z DNA. Přepisována, transkribována je sekvence nukleotidů v DNA, podle které vzniká komplementární sekvence nukleotidů v RNA. Tento proces je enzymaticky zajišťován RNA polymerázami. Signální sekvence DNA před genem, na které se váže RNA polymeráza se nazývá promotor. Na promotor se naváží transkripční faktory (proteiny), dále RNA polymeráza a za přítomnosti volných ribonukleotidů probíhá syntéza nového řetězce mrna. Produktem transkripce je prekurzorová pre-mrna. Kromě vlastního genu obsahuje také introny a okrajové části genu. Po proběhlé transkripci proto musí následovat maturace, dozrávání mrna. Během maturace dojde k enzymatickému rozštěpení pre-mrna a spojení exonů, kódujících částí. Introny, nekódující části pre-mrna zůstávají v jádře. Tento proces se nazývá splicing (obr. č. 5).

4 Obr. č. 5: Schéma splicingu Translace Proces translace, přepis informace o sekvenci nukleotidů v mrna do sekvence aminokyselin ve vznikajícím proteinu, probíhá na ribosomech, které jsou komplexem několika typů ribosomální RNA a proteinů (obr. č. 6). Volné aminokyseliny jsou vázány na trna, transportovány do ribosomu, kde trna nasedá svým antikodonem, specifickou trojicí bází na kodon na mrna. Pořadím tří bází na kodonu je dána aminokyselina, která bude na příslušném místě v syntetizovaném proteinu. Na sousední kodon nasedá další trna s aminokyselinou, mezi aminokyselinami vzniká peptidová vazba. Dále ve směru 5-3 nasedají další trna a navazují se další aminokyseliny. Transferová RNA má tvar připomínající trojlístek. Obr. č. 6: Schéma translace

5 Genetický kód Kód je tripletový, pořadí tří nukleotidů určuje aminokyselinu. Trojice nukleotidů se nazývá kodon, ze tří různých bází v kodonu je možné sestavit celkem 64 kombinací. Kód je univerzální, tzn. že jeden kodon kóduje stejnou aminokyselinu u všech organismů. Toto pravidlo platí pro velkou většinu kodonů, u některých organismů mají některé kodony odlišný smysl. Kód je degenerovaný (redundantní, nadbytečný), jedna aminokyselina může být determinována více kodony. Protože jednotlivé kodony v molekule nukleové kyseliny následují bezprostředně za sebou, je kód bez mezer a nepřekrývající se. 1. báze 2. báze U C A G 3. báze U Phe Ser Tyr Cys U Phe Ser Tyr Cys C Leu Ser term. term A Leu Ser term. Trp G C Leu Pro His Arg U Leu Pro His Arg C Leu Pro Gln Arg A Leu Pro Gln Arg G A Ile Thr Asn Ser U Ile Thr Asn Ser C Ile Thr Lys Arg A Met, inic. Thr Lys Arg G G Val Ala Asp Gly U Val Ala Asp Gly C Val Ala Glu Gly A Val Ala Glu Gly G Gen Gen je definován jako úsek DNA, která má specifickou funkci v buňce a v celém organismu, tzn. že musí být schopen utvářet dědičný znak nebo spolupracovat při utváření několika takovýchto dědičných znaků. Dále, musí být schopen vytvářet přesné vlastní kopie - přenášet svou funkci z generace na generaci. Třetí charakteristickou vlastností genu je schopnost náhle změnit svou strukturu a tím i funkci, tj. podléhat mutacím. Zmutovaný gen replikuje svou změněnou podobu. Tato vlastnost je nutnou podmínkou vzniku genetické variability a evoluce. Místo na chromozomu, na kterém je gen umístěn, se nazývá lokus. Odlišné formy téhož genu, které u různých jedinců téhož druhu alterují na jednom lokusu se nazývají alely. Uspořádání lokusů je pro druh konstantní. Geny lze v zásadě rozlišit na geny strukturní, geny pro funkční RNA a na regulační oblasti.

6 1) Strukturní gen je úsek DNA, který je přepisován do primární struktury polypeptidu: Strukturní gen - transkripce - mrna - translace - polypeptid. 2) Gen pro funkční RNA je úsek DNA, který je přepisován do trna, rrna nebo jiného typu RNA, avšak neprobíhá podle něj translace. 3) Gen jako regulační oblast je úsek DNA, identifikovaný specifickým proteinem, který zahajuje nebo zastavuje transkripci. Podle regulační oblasti se tedy netvoří žádný produkt, ani RNA, ani polypeptid. Struktura genomu U eukaryot je DNA přítomna v jádře buňky v chromozomech, v mitochondriích v živočišných buňkách a v chloroplastech v buňkách rostlinných. Mimojaderné geny však hrají v eukaryontní buňce významnou roli, u rostlin probíhá v chloroplastech fotosyntéza, u živočichů v mitochondriích oxidázový cyklus. Jadernou DNA eukaryot členíme následovně: Jaderná DNA DNA kódující proteiny DNA kódující trna nekódující DNA rrna a některé histony DNA v jedné kopii repetitivní DNA Tandemová opakování rozptýlené repetice SINE LINE mikrosatelity minisatelity telomerové satelitní repetice repetice

7 Haploidní savčí genom má délku přibližně 3 x 10 9 bází. Z toho DNA kódující proteiny představuje 5-10 %. Celkový počet všech genů u člověka se odhaduje na cca Repetitivní sekvence tvoří přibližně 30% nekódující DNA, jsou v genomu přítomné ve velkém počtu kopií. Genové manipulace Oblast molekukární biologie označovaná jako genové manipulace, genetické inženýrství nebo genové technologie zahrnuje techniky, které umožňují pomocí záměrného zavedení sekvencí nukleotidů a laboratorní manipulace přípravu nových kombinací genetického materiálu. Stejně jako celá molekulární genetika prodělává genové inženýrství rychlý rozvoj. Restrikční endonukleázy, nazývané stručně restriktázy, jsou enzymy štěpící nukleové kyseliny mezi dvěma sousedícími nukleotidy. Bakterie je produkují jako obranu proti cizí DNA. Endonukleázy rozeznávají cílové místo většinou 4-6 nukleotidů. Při manipulacích se používají restrikční endonukleázy třídy II, zejména ty, které štěpí fosfodiesterovou vazbu v místě, kde je sekvence nukleotidů palindromická: HpaI: 5 - G T T A A C C A A T T G G T T A A C C A A T T G - 5 Název enzymu je odvozen od bakterie, která jej produkuje, římská číslice označuje pořadí. V tomto případě restriktáza HpaI byla izolována z Haemophilus parainfluenzae. Technologie rekombinantní DNA: jedná se vlastně o záměrné spojení fragmentů DNA různého původu prováděné in vitro (obr. č. 7). Enzymaticky vystřižený úsek genomové DNA má komplementární konce k vektoru, který byl rozpojen působením stejné restrikční endonukleázy: BamHI BamHI 5 - ATGCAG GATCCAATCGTACG GATCCAAT TACGTCCTAG GTTAGCATGCCTAG GTTA - 5 vektor genomová DNA

8 Působením enzymu ligázy dojde ke spojení komplementárních bazí a k zapojení cizí DNA - inzertu - do vektoru. Jako vektor jsou označovány molekuly nukleových kyselin, které při klonování slouží jako nositelé cizí DNA. Plní při klonování úlohu samostatné jednotky, která může být ve vhodné hostitelské buňce replikována, spolu s ním je replikován i včleněný inzert. Namnožený inzert může být z vektoru vystřižen a izolován k dalšímu studiu. Je-li inzertem celý gen, včlenění inzertu do plazmidu umožňuje dosáhnout jeho přenos do jiného druhu, zapojení do hostitelského genomu a poté exprimaci, tj. transkripci a translaci. Podmínkou je, aby obsahoval celý gen bez intronů, které bakteriální buňka neumí vystřihnout. Proto se do vektoru přenáší komplementární DNA (cdna) získaná zpětným přepisem posttranskripčně upravené (maturované) mrna do DNA. Tímto postupem je v současné době možné připravit řadu tzv. rekombinantních proteinů, např. některé enzymy používané v molekulární biologii, inzulin používaný k léčení cukrovky, chymosin atd. Obr. č. 7: Vznik rekombinantní DNA genomová DNA 5 - ATGCAG GATCC.G GATCCAAT TACGTCCTAG G.CCTAG GTTA - 5 restrikční místo pro Bam HI vektor (plasmid) GATCC G. G.CCTAG

9 rekombinantní DNA Genové knihovny: schopnost fágových vektorů pojmout velké inzerty umožnila přípravu genových knihoven (genových bank). Jedná se o soubor klonovaných fragmentů DNA, které reprezentují celý genom (obr. č. 8). Obr. č. 8: Příprava genomových knihoven Klony mohou být identifikovány a selektovány s cílem vybrat takový, který obsahuje určitý fragment včleněné genomové DNA, např. úsek určitého genu nebo celý gen. Ten je poté možné namnožit, dále studovat popř. přenést do jiného organismu a tam exprimovat. Kratší úseky genomu do délky cca několik kbp je možné namnožit (amplifikovat) in vitro postupem nazývaným polymerázová řetězová reakce PCR (obr. č. 9).

10 Obr. č. 9: Schéma PCR Sekvenování je nejpřesnějším, avšak pracovně nejnáročnějším a nejdražším způsobem studia DNA, při kterém se určuje přesné pořadí bází v určitém úseku DNA. Nejčastěji se používá Sangerova metoda. Projekt sekvenování lidského genomu, dokončený před několika lety, umožňuje další detailnější studium lidského genomu, identifikaci a lokalizaci důležitých genů a aplikaci nových poznatků v diagnostice a terapii závažných dědičně podmíněných onemocnění. Mapování genomu: Cílem při mapování je rozšíření základních poznatků o organizaci a regulaci genů. Významným objektem zájmu jsou lokusy zodpovědné za vznik dědičně podmíněných chorob. Genetická mapa je znázorněním distribuce genetických markerů v genomu. Markerové lokusy slouží jako kotevní místa, pomocí nichž je možné jednotlivé chromozomy popsat a lokalizovat přesněji jiné např. kódující lokusy. Takto připravené mapy se označují jako fyzické. Vazbové mapy vycházejí z frekvence proběhlých crossing-owerů mezi geny, vzdálenosti mezi nimi jsou udávány v centimorganech, 1 cm = 1 % rekombinací. V genetické literatuře jsou publikovány stále podrobnější, více vysycené genetické mapy, kde jsou lokalizovány jednotlivé kódující a nekódující lokusy.

11 Kontrolní otázky: 1/ Popište stručně DNA a RNA 2/ Jaké znáte purinové a pyrimidinové báze, jaká je jejich vzájemná komplementarita 3/ Popište replikaci DNA 4/ Popište transkripci RNA 5/ Co je splicing 6/ Popište translaci 7/ Jaké jsou základní vlastnosti genetického kódu? 8/ Uveďte základní charakteristiku genu a typy genů 10/ Popište strukturu genomu

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny Jsme tak odlišní Co nás spojuje..? ukleové kyseliny 1 UKLEVÉ KYSELIY = K anj = A ositelky genetických informací Základní význam pro všechny organismy V buňkách a virech Identifikace v buněčném jádře (nucleos)

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI Maturitní téma č. 33 MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY - jsou to makromolekuly tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Molekula nukleotidu sestává z : - pětiuhlíkatého monosacharidu

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur

Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE GENETIKA. Jan Ipser. UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie

DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE GENETIKA. Jan Ipser. UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE GENETIKA Jan Ipser UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie Ústí nad Labem 2006 1 ÚVODNÍ POZNÁMKA Vážené studentky a

Více

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme

Více

Bílkoviny a nukleové kyseliny

Bílkoviny a nukleové kyseliny Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta - BÍLKOVINY: Bílkoviny a nukleové kyseliny - Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené

Více

B5, 2007/2008, I. Literák

B5, 2007/2008, I. Literák B5, 2007/2008, I. Literák NOBELOVY CENY V R. 2004 LÉKAŘSTVÍ A FYZIOLOGIE R. AXEL (USA) a L. BUCK (USA): funkce čichového systému u myší cca 1000 genů (u člověka něco méně) pro vznik stejného počtu čichových

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE GENETIKA STUDIJNÍ OPORA JAN IPSER Ústí nad Labem 2013 0 ÚVODNÍ POZNÁMKA Studijní opora Genetika je určena pro posluchače studijního oboru

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Organizace genomu eukaryot a prokaryot GENE Mgr. Zbyněk Houdek Stavba prokaryotické buňky Prokaryotické jádro nukleoid 1 molekula 2-řetězcové DNA (chromozom kružnicová struktura), bez jaderné membrány.

Více

Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace

Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace Genomika a bioinformatika Co se o sobě dovídáme z naší genetické informace Jan Pačes, Mgr, Ph.D Ústav molekulární genetiky AVČR, CZECH FOBIA (Free and Open Bioinformatics Association) hpaces@img.cas.cz

Více

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Využití houbových organismů v genovém inženýrství MIKROORGANISMY - bakterie, kvasinky a houby využíval

Více

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP Lékařská genetika Lékařský obor zabývající se diagnostikou a managementem dědičných onemocnění Genetická prevence

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

O původu života na Zemi Václav Pačes

O původu života na Zemi Václav Pačes O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413

Více

IDENTIFIKACE ORGANISMŮ POMOCÍ ANALÝZY NUKLEOTIDOVÝCH DENZITNÍCH VEKTORŮ

IDENTIFIKACE ORGANISMŮ POMOCÍ ANALÝZY NUKLEOTIDOVÝCH DENZITNÍCH VEKTORŮ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Enzymy v molekulární biologii, RFLP. Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek

Enzymy v molekulární biologii, RFLP. Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek Enzymy v molekulární biologii, RFLP Molekulární biologie v hygieně potravin 3, 2014/15, Ivo Papoušek Enzymy v molekulární biologii umožňují nám provádět celou řadu přesně cílených manipulací Výhody enzymů:

Více

Vznik a vývoj života na Zemi

Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi VY_32_INOVACE_02_03_01 Vytvořeno 11/2012 Tento materiál je určen k doplnění výuky předmětu. Zaměřuje se na vznik života na Zemi. Cílem je uvědomit

Více

DNA, komplementarita, dopsání komplementárního vlákna

DNA, komplementarita, dopsání komplementárního vlákna Příklady z genetiky Řešené příklady ze stránek http://genetika.wz.cz/priklady/. Jakákoli písemná publikace tohoto textu bez uvedení zdroje není povolena. DNA, komplementarita, dopsání komplementárního

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Biomolekulární stroje výzva pro současnou (a budoucí) chemii a fyziku.

Biomolekulární stroje výzva pro současnou (a budoucí) chemii a fyziku. Biomolekulární stroje výzva pro současnou (a budoucí) chemii a fyziku. V buňkách fungují stovky různých molekulárních strojů a motorů, které provádějí klíčové funkce jako jsou svalové stahy, pohyb chromozomů

Více

Genetika. Soupis kapitol ze stránek http://genetika.wz.cz. Verze 2.3 Vydáno dne 11. 11. 2006 Počet stran: 110

Genetika. Soupis kapitol ze stránek http://genetika.wz.cz. Verze 2.3 Vydáno dne 11. 11. 2006 Počet stran: 110 Genetika Soupis kapitol ze stránek http://genetika.wz.cz Verze 2.3 Vydáno dne 11. 11. 2006 Počet stran: 110 Stránka 1 I. Základy genetiky Co je to genetika? Genetika je věda zabývající se dědičností a

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

Huntingtonova choroba

Huntingtonova choroba Huntingtonova choroba Renata Gaillyová OLG FN Brno Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku, které postihuje jedince obojího pohlaví příznaky se obvykle začínají objevovat mezi

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika

Více

Počet chromosomů v buňkách. Genom

Počet chromosomů v buňkách. Genom Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým

Více

G E N E T I K A APLIKOVANÁ V BIOTECHNOLOGIÍCH JAN IPSER

G E N E T I K A APLIKOVANÁ V BIOTECHNOLOGIÍCH JAN IPSER G E N E T I K A APLIKOVANÁ V BIOTECHNOLOGIÍCH JAN IPSER Studijní opora pro posluchače navazujícího magisterského studia biologie v kombinované formě na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

analýza dat a interpretace výsledků

analýza dat a interpretace výsledků Genetická transformace bakterií III analýza dat a interpretace výsledků Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy, genetika Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: analyzovat

Více

spinální svalová atrofie SMA GENETIKA Příručka pro rodiče a odborníky

spinální svalová atrofie SMA GENETIKA Příručka pro rodiče a odborníky spinální svalová atrofie SMA GENETIKA Příručka pro rodiče a odborníky GENETIKA SPINÁLNÍ SVALOVÉ ATROFIE poděkování hlavnímu autorovi: Louise Simard, Ph.D. Professor and Head Department of Biochemistry

Více

Námět: Provázanost. (Napsáno cca. v roce 2004)

Námět: Provázanost. (Napsáno cca. v roce 2004) Námět: Provázanost Motto: Velmi málo lidí by zřejmě mohlo říct, že se zajímá o počítače i genetiku. Nakonec je obojí téměř totéž až na fakt, že jedno je o strojích a druhé o živočiších, tedy i o lidech

Více

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

Vzdělávání zdravotních laborantek v oblasti molekulární biologie

Vzdělávání zdravotních laborantek v oblasti molekulární biologie Vzdělávání zdravotních laborantek v oblasti molekulární biologie Beránek M., Drastíková M. Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové beranek@lfhk.cuni.cz

Více

cílem mnoha terapií je dostatečně zvýšit hladinu dystrofinu a změnit DMD fenotyp na BMD

cílem mnoha terapií je dostatečně zvýšit hladinu dystrofinu a změnit DMD fenotyp na BMD Shrnutí webináře Dystrofin 101: vše, co jste kdy chtěli vědět o dystrofinu (a nebáli jste se zeptat) Francesco Muntoni (University College of London), John Porter (PPMD) Dystrofinopatie: DMD versus BMD

Více

Unikátní sekvence. GEN je organizovaný úsek nukleové kyseliny projevující se a přenášející se jako základní jednotka dědičné (genetické) informace.

Unikátní sekvence. GEN je organizovaný úsek nukleové kyseliny projevující se a přenášející se jako základní jednotka dědičné (genetické) informace. GENOMIKA GEN Unikátní sekvence Geny, regulační sekvence, pseudogeny, nefunkční mutované geny, fragmenty, endogenní retroviry, počátky replikace GEN je organizovaný úsek nukleové kyseliny projevující se

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY. Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY. Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. Demerec (1937) popsal nestabilní mutace u D. melanogaster B. McClintocková (1902-1992, Nobelova cena 1983) ukázala ve

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

Semestrální přednášky a kurzy ve školním roce 2013/2014

Semestrální přednášky a kurzy ve školním roce 2013/2014 Semestrální přednášky a kurzy ve školním roce 2013/2014 Základy molekulární biologie - 17AMBZMB, zimní semestr (ZS), 2+2 hod. týdně, Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI), ČVUT v Praze. Kurz seznamuje

Více

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

Více

Genetická "oblast nejasnosti" u HCH: co to znamená? Genetický základ

Genetická oblast nejasnosti u HCH: co to znamená? Genetický základ Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Genetická "oblast nejasnosti" u HCH: co to znamená? Přechodní alely a alely s redukovanou

Více

Speciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Speciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Speciace neboli vznik druhů KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Co je to druh? Druh skupina org., které mají společné určité znaky. V klasické taxonomii se jedná pouze o fenotypové znaky. V evoluční g. je druh

Více

Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy)

Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy) Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy) 1 Proteiny Aminokyseliny Obrázek 1: Aminokyseliny Všechny bílkoviny, co jich na světě je, se skládají z 20 aminokyselin (AA) na Obrázku

Více

RNA temná hmota v našich buňkách

RNA temná hmota v našich buňkách RNA temná hmota v našich buňkách věda 19 kolem nás co to je Historie Ústavu molekulární genetiky AVČR, v. v. i. (ÚMG) se odvíjí od ddělení experimentální biologie a genetiky Biologického ústavu ČSAV, jehož

Více

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie.

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie. Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie. Připravila L.Fajkusová Online Mendelian Inheritance in Man: #229300 FRIEDREICH ATAXIA 1; FRDA *606829 FRDA GENE; FRDA Popis onemocnění

Více

Genetika - slovníček pojmů

Genetika - slovníček pojmů Genetika - slovníček pojmů Autor: Antonín Šípek A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome - syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV

Více

Bioinformatika - konkrétní využití v hodinách

Bioinformatika - konkrétní využití v hodinách biologie Bioinformatika - konkrétní využití v hodinách Akademie věd ČR hledá mladé vědce Úvodní list Předmět: Biologie Cílová skupina: Studenti 4. ročníku SŠ/G Délka trvání: 90 min. Název hodiny: Bioinformatika

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom (RBL) zhoubný nádor oka, pocházející z primitivních

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

BIONANOTECHNOLOGIE NANOBIOTECHNOLOGIE NANOMEDICÍNA

BIONANOTECHNOLOGIE NANOBIOTECHNOLOGIE NANOMEDICÍNA BIONANOTECHNOLOGIE NANOBIOTECHNOLOGIE NANOMEDICÍNA Tasilo Prnka Karel Šperlink červenec 2006 2006 Tasilo Prnka, Karel Šperlink OBSAH 1. ÚVOD 4 2. MOLEKULÁRNÍ BIOTECHNOLOGIE 5 2.1. Biovýroba 6 2.2. Monoklonální

Více

ŽIVOTA? Pro všechnu úchvatnou rozmanitost života NOVÁ. Peter E. Nielsen BIOTECHNOLOGIE

ŽIVOTA? Pro všechnu úchvatnou rozmanitost života NOVÁ. Peter E. Nielsen BIOTECHNOLOGIE BIOTECHNOLOGIE NOVÁ MOLEKULA ŽIVOTA? Peptidová nukleová kyselina, syntetický hybrid proteinu a DNA, by mohla tvořit základ nové třídy léků a umělého života odlišného od toho, který nacházíme v přírodě.

Více

BIOCHEMICKÉ PROCESY V LIDSKÉM

BIOCHEMICKÉ PROCESY V LIDSKÉM BIOCHEMICKÉ PROCESY V LIDSKÉM ORGANISMU Výukový program vytvořený v programu Microsoft PowerPoint Milada Roštejnská Helena Klímová UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra učitelství a

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky 1/6 3.2.02.6 Viry život bez buňky cíl - popsat stavbu těla viru a jeho rozmnožování - vyjmenovat příklady virových onemocnění - chápat význam hygieny a prevence - malé, pozorovatelné pouze elektronickým

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE

KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE KURZY OBOROVÉ RADY BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY A DALŠÍ INFORMACE Pokroky v biologii buňky (přednáškový kurz): Koordinátor a odborný garant kurzu: prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc., Ústav buněčné biologie a

Více

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2

Více

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. Konference Klonování a geneticky modifikované organismy Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 7. května 2015, Praha Výroba léků rekombinantních léčiv Výroba diagnostických

Více

GENETICKÉ PORADENSTVÍ. u pacientů s epidermolysis bullosa congenita. MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.

GENETICKÉ PORADENSTVÍ. u pacientů s epidermolysis bullosa congenita. MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D. GENETICKÉ PORADENSTVÍ u pacientů s epidermolysis bullosa congenita MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D. Homozygot jedinec, který zdědil po rodičích tutéž alelu. Jedinec nebo genotyp s identickými alelami v daném

Více

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro zelené rostliny 1. Bezbarvé leukoplasty

Více

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět biologie zahrnuje celý obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP G, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Kromě toho naplňuje očekávané

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

6.13 Pojetí vyučovacího předmětu Biologie.

6.13 Pojetí vyučovacího předmětu Biologie. 6.13 Pojetí vyučovacího předmětu Biologie. Obecné cíle výuky Biologie. Předmět Biologie a jeho výuka je koncipována tak, aby žáka vedla k odkrývání metodami vědeckého výzkumu zákonitosti, jimž se řídí

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : BIOLOGIE Ročník: 1. ročník a kvinta Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Země jako geologické těleso Zemské sféry

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty J.Berkovcová, M.Dziechciarková, M.Staňková, A.Janošťáková, D.Dvořáková, M.Hajdúch Laboratoř

Více

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová Vznik a vývoj života Mgr. Petra Prknová Vznik Země a života teorie: 1. stvoření kreační hypotézy vznik Země a života působením nadpřirozených sil 2. vědecké teorie vznik Země a života na základě postupných

Více

RNA interference (RNAi)

RNA interference (RNAi) Liběchov, 29. 11. 2013 RNA interference (RNAi) post-transkripční umlčení genové exprese přirozený mechanismus regulace genové exprese a genomové stability obranný antivirový mechanismus konzervovaný mechanismus

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,

Více

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma

Více

Jméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit

Více

Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů. Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více