Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané s civilizačním onemocněním

Transkript

1 Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané s civilizačním onemocněním TATO ZPRÁVA BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ / /3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.

2 1. Úvod Charakteristika skupiny Předpokládané potřeby Výsledky průzkumu Bydlení Práce a finance Vzdělávání Sociální péče Setkávání Rekondice Víkendové rekondice Výlety volnočasové aktivity Pravidelné cvičení Přednášky vzdělávací aktivity Poradenství Cvičení v bazénu Klubový časopis Internetové stránky Informace em Informace dopisem Informace na schůzkách Půjčovna pomůcek, rehabilitačních zařízení, literatury Denní centra Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Osobní asistence Krizová pomoc Chráněné bydlení Ostatní Zdraví Volný čas a rodina Informace Bariéry Závěr a doporučení

3 1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkum zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří spadají do jednotlivých pracovních skupin vytvořených v procesu komunitního plánování. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeby bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy. 3

4 2. Charakteristika skupiny V rámci skupiny Občané s civilizačním onemocněním se průzkumu zúčastnilo celkem 59 osob. Všichni dotazování jsou členové jednotlivých organizací sdružujících osoby s civilizačními chorobami. V rámci celého průzkumu tvoří osoby s civilizačním onemocněním asi 12 % všech dotazovaných, což sice výrazně převyšuje jejich zastoupení v komunitním plánování města Ostravy, ale vzhledem k různorodosti skupiny bylo toto navýšení účelné. Ve zkoumaném vzorku bylo 69,5 % žen, což bylo dáno hlavně vyšší četností žen přítomných na schůzkách a akcích, kde se sběr dat prováděl. Četnost % muž 18 30,5 žena 41 69,5 Dle věku bylo použito pouze rozdělení na dvě skupiny. Mezi respondenty bylo 47,5 % osob mladších 60 let a 52,5 % starších 60 let. Mezi respondenty bylo 49,5 % osob ve starobním důchodu a dalších 28,8 % osob v důchodu invalidním nebo částečném invalidním. nezletilé dítě 9 15,3 15,3 starobní důchodce 29 49,2 64,4 invalidní důchodce 13 22,0 86,4 ČID 4 6,8 93,2 nezaměstnaný na SP 1 1,7 94,9 zaměstnanec 1 1,7 96,6 podnikatel, živnostník 1 1,7 98,3 jiné 1 1,7 100,0 Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby s maturitou (33,9 %) a osoby se středním odborným učilištěm (25,4 %). nedokončené 7 11,9 11,9 základní 7 11,9 23,7 praktická škola a OU 1 1,7 25,4 SOU 15 25,4 50,8 maturita 20 33,9 84,7 VOŠ 3 5,1 89,8 VŠ 6 10,2 100,0 4

5 Mezi respondenty bylo nejvíce osob ženatých a vdaných (40,7%), 22,3% dotázaných osob bylo rozvedených. Rodinný stav svobodný ženatý/vdaná rozvedený ovdovělý Asi třetina dotázaných žije v domácnosti sama (33,9%). 28,8% dotázaných osob žijí s partnerem. S kým žijete? 0 sám s partnerem s partnerem a dětmi s rodiči 5

6 3. Předpokládané potřeby Na tomto místě pouze stručně shrneme potřeby osob spadajících do příslušné skupiny komunitního plánování, jak jsou uvedeny v komunitním plánu rozvoje sociálních služeb do roku Ve skupině "Občané s civilizačním onemocněním" byly potřeby definovány především na základě vlastních analýz. Členové pracovní skupiny vytvořili seznam potřeb, které vycházejí jednak z vlastních zkušeností a jednak ze zájmu uživatelů o jednotlivé služby. 1. Rehabilitace 2. Sportovní a kulturní vyžití dětí 3. Přístup k informacím 4. Emoční podpora 5. Poradenství 6. Finanční pomoc 7. Pomoc rodinám se zdravotně postiženými dětmi 8. Vzdělávání 9. Zamezit vyřazování předškolních dětí z běžných aktivit 10. Náplň volného času 6

7 4. Výsledky průzkumu 4.1 Bydlení Osoby s civilizačním onemocněním nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy v oblasti bydlení. Většina dotazovaných bydlí ve svém, ať už v nájemních bytech na dobu neurčitou (72,9 %) nebo v rodinných domech (22 %). nájemní byt na dobu neurčitou 43 72,9 72,9 u příbuzných, známých 2 3,4 76,3 v domě s pečovatelskou službou 1 1,7 78,0 rodinný dům 13 22,0 100,0 Spokojenost s bydlením uvedlo 69,5 % dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli následující důvody: bydlení je pro mě moc drahé nelíbí se mi místo, kde bydlím Četnost % Platná % Kumulativní % 7 11,9 38,9 38,9 4 6,8 22,2 61,1 chtěl(a) bych větší byt 1 1,7 5,6 66,7 chtěl(a) bych bydlet ve svém 2 3,4 11,1 77,8 chtěl(a) bych byt vyšší kategorie 1 1,7 5,6 83,3 nejsem spokojen v zařízení, kde bydlím 1 1,7 5,6 88,9 jiný důvod 2 3,4 11,1 100,0 Celkem 18 30,5 100,0 Spokojeni 41 69,5 7

8 Žádný s dotazovaných neuvedl možnost, že by chtěl bydlet v místě, kde by na všechno nebyl sám myšleno v domech s pečovatelskou službou či v domovech důchodců. Při dotázaní na konkrétní možnosti zlepšení situace v bydlení uvedli respondenti následující návrhy či připomínky: bezbariérová rekonstrukce domu finance koupelna v rodinném domě odkup bytu do os. vlastnictví prostředí bez alergenů přístup bytového družstva snížení cen za služby větší byt, vyšší důchod větší klid v okolí bydliště více pomoci od okolí více služeb v okolí bydliště zahrada zlepšení vztahů v domácnosti 8

9 4.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu starobních a invalidních důchodců mezi respondenty je zřejmé, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Spokojenost v této oblasti uvedlo pouze 16,9 % dotázaných, ostatní se k této oblasti nechtěli vůbec vyjádřit nebo situaci nedokázali posoudit. zcela spokojen 6 10,2 10,2 spokojen, ale mohlo by to být lepší 4 6,8 16,9 nevím, nedokážu posoudit 49 83,1 100,0 Z výše uvedeného vyplývá i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se žádný respondent neřadí mezi bohaté. průměrně finančně zajištění 38 64,4 64,4 špatně finančně zajištění 14 23,7 88,1 v podstatě chudí 7 11,9 100,0 U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni uváděli v průměru hodnotu ,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především navýšením důchodu a brigádami. Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky kultura a cestování, ale velice důležitá je i přítomnost položek kompenzační pomůcky, lázně, léky a zdravotnické potřeby (celkem 11). automobil 3 dovolená 5 cestování 8 koníčky 1 dárky rodině (vnoučata) 1 doprava 1 oblečení 5 vybavení domácnosti 1 kompenzační pomůcky 1 kultura 9 rekondiční pobyty 4 lázně 5 léky 4 potraviny 3 zdravotnické pomůcky 1 9

10 4.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 69,5 % osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. chci se vzdělávat 41 69,5 69,5 nechci se vzdělávat 18 30,5 100,0 Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji sebevzdělávání (38,1 %) a zvýšení vzdělání (26,2 %). Dále se zde projevil zájem o rekvalifikační a jazykové kurzy, univerzitu třetího věku a přednášky se zdravotní tématikou. Četnost % Platná % Kumulativní % zvýšení vzdělání 11 18,6 26,2 26,2 rekvalifikační kurz 3 5,1 7,1 33,3 jazykový kurz 2 3,4 4,8 38,1 sebevzdělávání 16 27,1 38,1 76,2 večerní škola 1 1,7 2,4 78,6 univerzita třetího věku 4 6,8 9,5 88,1 přednášky se zdravotní problematikou 4 6,8 9,5 97,6 jiné 1 1,7 2,4 100,0 Celkem 42 71,2 100,0 Nemají zájem 17 28,8 Osoby, které se již dále vzdělávat nechtějí, uvedli jako hlavní důvody nejčastěji možnosti nemám zájem, nepotřebuji to (47,1 %) a nemá to smysl (35,3 %). Četnost % Platná % Kumulativní % nemá to smysl 6 10,2 35,3 35,3 myslím, že na to nemám 1 1,7 5,9 41,2 nemám zájem, nepotřebuji to 8 13,6 47,1 88,2 nemám čas 1 1,7 5,9 94,1 nemám na to finance 1 1,7 5,9 100,0 Celkem 17 28,8 100,0 Mají zájem 42 71,2 10

11 4.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny "Občané s civilizačním onemocněním" měli možnost vyjádřit celkem ke dvaceti službám Setkávání Aktivitu setkávání využívá a jako přínosnou hodnotí 98,3 % všech dotázaných, z nichž naprostá většina uvádí jako poskytovatele nestátní neziskové organizace. využívám a pomáhá mi 58 98,3 98,3 využívám a nepomáhá mi 1 1,7 100, Rekondice Dotazovaní uvedli v 84,7 % případů, že rekondice využívají a je jim prospěšná. Mezi respondenty byli i tři, kteří rekondice neznali, ale myslí si, že by jim mohla pomoci. I tuto aktivitu využívají respondenti nejčastěji s nestátními neziskovými organizacemi. využívám a pomáhá mi 50 84,7 84,7 nepotřebuji 6 10,2 94,9 mohla pomoci 3 5,1 100,0 11

12 4.4.3 Víkendové rekondice U této služby se výrazněji ukázala nutnost důkladnějšího informování uživatelů o nabízených možnostech. Více než čtvrtina dotázaných o této možnosti nevěděla, ale pravděpodobně by jim podle nich mohla pomoci. Ti, kteří ji využili, uvedli jako poskytovatele NNO. využívám a pomáhá mi 23 39,0 39,0 nepotřebuji 21 35,6 74,6 mohla pomoci 15 25,4 100, Výlety volnočasové aktivity I tuto služba uvádí jako prospěšnou velká část dotázaných (69,5 %), objevilo se však i další, kteří by o ni měli zájem, ale dosud ji neznali (10,2 %). využívám a pomáhá mi 41 69,5 69,5 nepotřebuji 12 20,3 89,8 mohla pomoci 6 10,2 100, Pravidelné cvičení Vzhledem ke složení skupinu využívá vysoké procentu respondentů (65,5 %) i této služby. I tady se ukazuje důležitost NNO, kterou uvedlo 35 % respondentů, oproti 10 %, kteří uvedli jako poskytovatele této služby lékaře. Četnost % Platná % Kumulativní % využívám a pomáhá mi 38 64,4 65,5 65,5 nepotřebuji 17 28,8 29,3 94,8 mohla pomoci 3 5,1 5,2 100,0 Celkem 58 98,3 100,0 neodpověděl 1 1,7 12

13 4.4.6 Přednášky vzdělávací aktivity Velká část respondentů využívá a považuje za potřebnou aktivitu přednášky, 10 % respondentů ji sice nezná, ale taky by ji rádi využili. Téměř všichni, kteří tuto službu využili, uvedli opět jako poskytovatele NNO. využívám a pomáhá mi 44 74,6 74,6 nepotřebuji 9 15,3 89,8 mohla pomoci 6 10,2 100, Poradenství I tato služba se na základě výsledků průzkumu jeví jako užitečná a využívaná. Mezi respondenty bylo dokonce 13,6 % těch, kteří o poradenství neví, ale měli by o něj zájem. Ti, kteří poradenství využili, uvedli nejčastěji jako poskytovatele NNO (27,1 %), ale hodně jich využilo tuto službu i od lékaře (18,6 %). využívám a pomáhá mi 34 57,6 57,6 nepotřebuji 17 28,8 86,4 mohla pomoci 8 13,6 100, Cvičení v bazénu Podobně jako pravidelné cvičení využívá i cvičení v bazénu přes 60 % respondentů, a to převážně přes NNO. využívám a pomáhá mi 36 61,0 61,0 nepotřebuji 18 30,5 91,5 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 93,2 mohla pomoci 4 6,8 100,0 13

14 4.4.9 Klubový časopis Klubový časopis je jednou z dalších hodně využívaných a užitečných služeb, mezi respondenty se navíc objevilo 16,9 % těch, kteří o časopisech neví, ale rádi by je taky dostávali. využívám a pomáhá mi 41 69,5 69,5 využívám a nepomáhá mi 1 1,7 71,2 nepotřebuji 7 11,9 83,1 mohla pomoci 10 16,9 100, Internetové stránky Internetové stránky vyžívá pouze asi jedna třetina dotázaných (35,6 %), dalších 16,9 % si však myslí, že by jim jejich využívání mohlo být prospěšné. využívám a pomáhá mi 21 35,6 35,6 nepotřebuji 28 47,5 83,1 mohla pomoci 10 16,9 100, Informace em Oproti předchozí otázce využívá tuto službu pouhých 11,9 % dotázaných, což může být dané také tím, že ne všichni mají pravděpodobně internet, a tím i k dispozici denně. využívám a pomáhá mi 7 11,9 11,9 využívám a nepomáhá mi 1 1,7 13,6 nepotřebuji 43 72,9 86,4 mohla pomoci 8 13,6 100,0 14

15 Informace dopisem Tento způsob získávání informací již využívá větší část dotazovaných, přesto není zájem o tuto službu příliš vysoký. využívám a pomáhá mi 17 28,8 28,8 nepotřebuji 36 61,0 89,8 mohla pomoci 6 10,2 100, Informace na schůzkách Ukazuje se, že pro získávání informací je výrazně nejvyužívanější forma předávání informací na společných schůzkách, kterou uvedlo 93,2 % dotázaných. Samozřejmě jde téměř ve všech případech o schůzky pořádané NNO. využívám a pomáhá mi 55 93,2 93,2 využívám a nepomáhá mi 1 1,7 94,9 nepotřebuji 2 3,4 98,3 mohla pomoci 1 1,7 100, Půjčovna pomůcek, rehabilitačních zařízení, literatury... Služeb podobné půjčovny využilo 28,8 % dotázaných, kteří ji považují za užitečnou. Mezi respondenty je dalších 11,9 % těch, kteří by služeb půjčovny rovněž využili. využívám a pomáhá mi 17 28,8 28,8 nepotřebuji 34 57,6 86,4 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 88,1 mohla pomoci 7 11,9 100,0 15

16 Denní centra Tato služba není téměř vůbec využívána a ani se ve výsledcích průzkumu neukazuje, že by o ní mezi respondenty byl zájem. využívám a pomáhá mi 2 3,4 3,4 nepotřebuji 55 93,2 96,6 mohla pomoci 2 3,4 100, Týdenní stacionáře Tato služba není téměř vůbec využívána a ani se ve výsledcích průzkumu neukazuje, že by o ní mezi respondenty byl zájem. nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 57 96,6 96,6 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 98,3 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 1,7 100, Domovy pro osoby se zdravotním postižením Tato služba není téměř vůbec využívána a ani se ve výsledcích průzkumu neukazuje, že by o ní mezi respondenty byl zájem pouze tři respondenti uvedli, že by jim služba mohla pomoci. nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 56 94,9 94,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 3 5,1 100,0 16

17 Osobní asistence Služeb osobní asistence s prospěchem využívá 18,6 % dotázaných. Ani jeden z nich neuvedl jako poskytovatele NNO, nejčastěji uváděli rodinné příslušníky (11,9 %). Mezi těmi, kteří službu nevyužívají jsou pouze dva, kteří si o službě myslí, že by jim mohla pomoci. využívám a pomáhá mi 11 18,6 18,6 nepotřebuji 46 78,0 96,6 mohla pomoci 2 3,4 100, Krizová pomoc Tato služba není téměř vůbec využívána a ani se ve výsledcích průzkumu neukazuje, že by o ní mezi respondenty byl zájem. využívám a pomáhá mi 3 5,1 5,1 nepotřebuji 53 89,8 94,9 mohla pomoci 3 5,1 100, Chráněné bydlení Tato služba není téměř vůbec využívána a ani se ve výsledcích průzkumu neukazuje, že by o ní mezi respondenty byl zájem. nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 56 94,9 94,9 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 1,7 96,6 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 3,4 100,0 17

18 Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. Výčet odpovědí následující: "zelená linka" akutní pomoc při bolestech častější setkávání finanční příspěvek na benzín služba ALDI alternativní individuální doprava vetší bezpečnost ve městě V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají. Nejčastěji se v odpovědích objevily možnosti úřad (32,2 %) a lékaři (15,3 %). lékaři 9 15,3 15,3 nevím 30 50,8 66,1 NNO 1 1,7 67,8 úřad 19 32,2 100,0 Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 10,2 % dotázaných není ochotno za služby platit, 39 % dotázaných by za ně platilo v každém případě. Výsledky ukazují na vysokou potřebu využívání sociálních služeb. neplatil bych za ně 6 10,2 10,2 zaplatil bych za ně v každém případě 23 39,0 49,2 zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze 30 50,8 100,0 18

19 4.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (37,3 %) jako dobrý a stejný počet jako spíše špatný. velmi dobrý 2 3,4 3,4 dobrý 22 37,3 40,7 spíše špatný 22 37,3 78,0 špatný 7 11,9 89,8 velmi špatný 6 10,2 100,0 Téměř třetina dotázaných dává do souvislosti svůj špatný zdravotní stav se svou finanční situaci tvrdí, že jejich zdraví negativně ovlivněno špatnou finanční situací. ano 18 30,5 30,5 ne 41 69,5 100,0 Mezi dotazovanými nebyl nikdo, kdo by neměl svého ošetřujícího lékaře nebo průkaz pojištěnce. S odmítnutím lékaře se objevili pouze dva respondenti. Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti následující: akutní pomoc aplikace léků cena lékařských služeb drahé léky dlouhé čekací lhůty finance hloupost lékárníků chybí předpisy ohledně nároků na zdravotnické potřeby informovanost lékařů komunikativnost lékařů nedostatečná prevence recidivy onemocnění - rakovina nedostupnost lázeňských pobytů nedostupnost lékařů nedostupnost léků nedostupnost zdravotnických potřeb neochota lékařů přístup lékařského personálu zákonodárství 19

20 4.6 Volný čas a rodina Asi 80 % respondentů uvedlo, že má děti. Asi polovina z nich má děti do 18 let. Většina uvádí, že tráví spolu s dětmi hodně času. Z hlediska cíle průzkumu jsou důležitější fakta týkajících se volného času samotných respondentů. 93,2 % dotazovaných uvedlo, že má dostatek volného času a že ví, jak ho má naplnit. nemám volný čas 2 3,4 3,4 mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit 2 3,4 6,8 mám volný čas a využívám ho 55 93,2 100,0 K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především četba. Pouze čtyři respondenti uvedli akce členských organizací. kultura 1 1,7 1,8 sport 5 8,5 10,9 TV 4 6,8 18,2 četba 12 20,3 40,0 akce členských organizací 4 6,8 47,3 jiné 29 49,2 100,0 Celkem 55 93,2 neuvedeno 4 6,8 Zajímavým zjištěním je skutečnost, že více než 40 % dotazovaných je omezováno v trávení volného času nedostačujícím pocitem bezpečí ve městě. Platná ano 24 40,7 40,7 ne 35 59,3 100,0 Celke m ,0 20

21 4.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděny zdroje jak televize (25,4 %) a tisk (23,7 %), vysoké zastoupení má však rovněž možnost schůzky klubu, jehož jsem členem. Platná tisk 14 23,7 23,7 rozhlas 6 10,2 33,9 televize 15 25,4 59,3 příbuzní 3 5,1 64,4 schůzky klubu, jehož jsem členem 13 22,0 86,4 internet 5 8,5 94,9 jiné 3 5,1 100,0 21

22 4.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být : neinformovanost veřejnosti o typu zdravotního postižení (55,9%) vůbec se mě netýká 26 44,1 44,1 způsobuje mi občas problémy 20 33,9 78,0 často mi to komplikuje život 7 11,9 89,8 je to můj největší problém 6 10,2 100,0 fyzický stav (74,6%) vůbec se mě netýká 15 25,4 25,4 způsobuje mi občas problémy 18 30,5 55,9 často mi to komplikuje život 19 32,2 88,1 je to můj největší problém 7 11,9 100,0 malý pocit bezpečí ve městě (44,1%) vůbec se mě netýká 33 55,9 55,9 způsobuje mi občas problémy 11 18,6 74,6 často mi to komplikuje život 12 20,3 94,9 je to můj největší problém 3 5,1 100,0 22

23 5. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Dle předpokladu se ukázalo, že nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "zdraví" (průměr 2,95) a s oblastí "finance" (průměr 2,31). Naopak jsou respondenti velice spokojení v oblasti volný čas a rodina (1,37) a práce (1,40). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení 1,56 Spokojenost - finance 2,31 Spokojenost - práce 1,40 Spokojenost - vzdělávání 1,30 Spokojenost - sociální péče 1,63 Spokojenost - zdraví 2,95 Spokojenost - volný čas a rodina 1,37 Spokojenost - duševní pohoda 1,63 V oblasti bydlení osoby skupiny "Občané s civilizačním onemocněním" nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy. Z analýzy oblasti finance vyplývá, že nedostatek financí tíží osoby s civilizačním onemocněním především z hlediska péče o vlastní zdraví nejvíce jsou nuceni omezovat se kromě dovolených právě v nákladech na léky, zdravotní pomůcky či rehabilitační pobyty různého typu. Mezi dotazovanými byl poměrně velký zájem o další vzdělávání, ale jmenována byla převážně forma sebevzdělávání a zvýšení dosaženého vzdělání. Menší zájem pak byl o rekvalifikace či přednášky. Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Nejméně věděli respondenti o službách víkendová rekondice a o jednotlivých formách předávání informací ( em a na internetu). Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti. Nejvyužívanější a nejčastěji uváděné jako potřebné se ukázala být služby setkávání, rekondice, pravidelné cvičení, volnočasové a vzdělávací aktivity a v neposlední řadě taky informace na schůzkách. Nejmenší zájem byl mezi respondenty o služby spojené s delším pobytem mimo domov chráněné bydlení, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, ale i denní centra. Obecně lze vysokou míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby, a to i v případě, že by na služby nedostali peníze od státu. Výrazně se v průzkumu projevila nespokojenost respondentů s angažovanosti lékařů při řešení problémů respondentů. 23

24 Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují především na potíže s nedostatkem financí. Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které osobám skupiny Občané s civilizačním onemocněním komplikují život. Těmito bariérami jsou především vlastní zdravotní stav a neinformovanost veřejnosti o typu zdravotního postižení. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. Pokud budeme výsledky porovnávat s předpokládanými potřebami, můžeme vyčíst v mnoha oblastech shodu, ale současně je zde zřejmý i jistý posun, způsobený (snad i) implementací prvního komunitního plánu. Největší shody se ukazují v potřebě finanční pomoci osob s civilizačním onemocněním. Ukázala se rovněž potřeba i nadále vysvětlovat obsah jednotlivých sociálních služeb. S tím souvisí i vytvoření snadno dostupného zdroje těchto informací, kterým by mohla být například určitá forma Call centra - v rámci využití kapacit takové služby by mohla být společná pro všechny ohrožené skupiny. Vzhledem k nízké míře využívání internetu jako informačního zdroje, by pravděpodobně bylo vhodné zaměření na zvýšení počítačové gramotnosti a vytvoření místa, kde bude možno internet využívat. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními osobami skupiny Občané s civilizačním onemocněním. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. Důležitou skutečností při nahlížení na výsledky průzkumu je především skutečnost, že osoby, které by některé formy služeb potřebovali nejvíce, se průzkumu vůbec nezúčastnili, stejně jako by se nezúčastnili schůzek s uživateli. Jde o osoby s horším zdravotním stavem, handicapované či izolované osoby. Je třeba hledat cesty, jak zmapovat potřeby i těchto osob. 24