Mgr. Jana Šrámková, Mgr. Miroslava Vinklerová, Mgr. Tomáš Hlavsa

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mgr. Jana Šrámková, Mgr. Miroslava Vinklerová, Mgr. Tomáš Hlavsa"

Transkript

1 Učební texty pro kvintu, první ročník a společenskovědní seminář Mgr. Jana Šrámková, Mgr. Miroslava Vinklerová, Mgr. Tomáš Hlavsa verze 2011

2 PSYCHOLOGIE JAKO VĚDA teoretické poznání člověka = jeden ze základních problémů vědeckého bádání, člověk se stává obecným problémem současné vědy Psychologie = empirická věda pojem psychologie vznikl sloţením dvou řeckých slov psyché (duše) a logos (učení) Definice psychologie není jednotná a liší se dle jednotlivých směrů a autorů např.: psychologie je věda o duši (duše chápána jako oţivující princip v podobě dechu, krve, míchy apod.) - jde o starší a dnes jiţ nevyhovující definici psychologie je nauka o psychice psychologie je věda o proţívání a chování (jednota chování a proţívání = duševní ţivot), zkoumá psychické jevy. V uţším smyslu je vlastním předmětem zkoumání člověk - způsoby jeho chování, poznávání zákonitostí jeho vědomí, citových stavů a záţitků. Snaţí se odhalit a formulovat zákonitosti těchto jevů a zjistit, jak by se daly ovlivňovat a měnit. vědecká definice předmětu současné psychologie: a) (studium) psychických procesŧ, stavŧ, vlastností a obsahŧ b) věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí rozlišujeme psychologii laickou, vědeckou a narativní Dějiny oboru velmi stručně vybraní autoři: Téma duše (psychologie je součástí filozofie) - ve 4. století př. n. l. napsal starořecký filozof Aristotelés spis O duši, který se stal historickým východiskem psychologie. Aristotelés přisuzoval duši rostlinám, zvířatům, lidem (lidská = rozumná). - ve století n. l. napsal Augustinus Aurelius ve svém díle Vyznání: Stal jsem se sám sobě otázkou. Základní podmínkou je přiblíţení k Bohu: Chci poznat Boha a duši. Jinak nic? Ne, jinak naprosto nic. = naprosté oddělení těla a duše, duše odtrţena od světa, je nesmrtelná, do těla vloţena Bohem. - ve 13. století Tomáš Akvinský zdůrazňoval spojitost člověka a přírody; duše je hluboce ponořena do tělesnosti Téma vědomí - v 17. století se René Descartes zabýval reflexy. John Locke navrhoval metodu zkoumání toho, co probíhá v mysli, tedy ve vědomí. - v 18. století Christian Wolf pouţil pro nauku o duševním ţivotě člověka název psychologie. Zavedl pojem vědomí ve významu vědění o našem proţívání. - v 19. století byl pojem duše opuštěn - v roce 1879 Wilhelm Wundt zaloţil na univerzitě v Lipsku 1. ústav pro experimentální psychologii. Pod vlivem přírodních věd se psychologie odděluje od filozofie, osamostatňuje se, vzniká vědecká psychologie. Předpoklady vzniku vědecké psychologie rozvoj přírodních exaktních věd (zaloţených na experimentu), pouţívání metod přírodních věd na psychologii z filozofické psychologie se formuje vědecká psychologie vliv pozitivismu (A. Comte) omezování se na fakta, zjišťování jejich pravdivosti rozvoj neurologie atd., důraz na přírodní determinaci člověka (vývojové teorie) Postupně se prosazovaly i odlišné přístupy zaloţené na vcítění, pochopení, znovuproţití (např. hermeneutický přístup nebo W. Dilthey duchovědná psychologie); šlo o reakci na přehnaný scientismus a na názory, ţe fakt nemusí být spolehlivě objektivní (je podmíněn, má řadu významů a moţných interpretací). Cíle psychologie: 1) popsat rozmanité projevy chování a duševního zdraví 2) vysvětlit význam získaných údajů 3) předvídat lidské chování a proţívání 4) zvyšovat lidskou spokojenost a zdraví vyuţívat získaných znalostí 2

3 PSYCHOLOGICKÉ SMĚRY K rozrůznění psychologie na psychologické disciplíny dochází na počátku 20. století. a) počátky experimentální psychologie - W. Wundt ( ) německý psycholog, filozof, systematik, r zaloţil ústav pro experimentální psychologii b) tvarová (celostní) psychologie, gestaltismus - vzniká v roce Člověk musí být chápán jako celek. Klade důraz na jednotu psychologických a fyziologických jevů, odmítá analýzu oddělených procesů, vjemů, podnětů. - člověka a jeho psychické projevy a procesy lze zkoumat jen v jejich celistvosti, bez oddělování prvků z celku (holistické pojetí) - zavádí pojem struktury chápané jako souvislý celek vztahů mezi podněty a odpověďmi - uznávají introspekci jako vědeckou metodu c) behaviorismus - z angl. chování. V roce 1913 zaloţil Američan J. B. Watson ( ) psychologickou školu (kniha Behaviorismus). Vznik behaviorismu je ovlivněn výsledky rozvoje biologických věd, např. zkoumání I. P. Pavlova. Ztotoţňuje duševno a vědomí s chováním. Mezi behavioristy řadíme mj. B. F. Skinnera ( ). - psychologie je věda o chování člověka a ţivočichů, které je chápáno jako souhrn reakcí na určité podněty; lidské chování je formováno vnějšími vlivy - chování je sled naučených reakcí. Vědomí je objektivně nezkoumatelné, je označováno za černou schránku (black box). Zabývá se jen tím, co je pozorovatelné a odmítá zkoumání jevů či procesů, které nejsou pozorovatelné navenek. Vnitřní procesy nejsou přístupny vědeckému zkoumání. - S R = stimul reakce - vývoj jedince učení se odpovědím na určité podněty; observační učení - odmítá introspekci jako nevědeckou metodu (je subjektivní, nepodává spolehlivé údaje) - stranou musí zůstat vágní termíny jako např. vědomí nebo touha d) hlubinná psychologie (psychoanalýza) - zkoumá podvědomí, nevědomí. Zakladatelem je Sigmund Freud ( , *Příbor na Moravě, působil ve Vídni). Hnací silou duševního ţivota je sexuální energie libido (pud ţivota eros x pud smrti tanatos = destrukce, násilí). - psychodynamický přístup = všechny duševní proţitky i projevy chování mají svoji příčinu nevědomý motiv zdůraznil vliv nevědomých motivů na jednání člověka - přichází s pojmy Id, Ego, Superego (v rámci struktury osobnosti) - zkušenosti z raného dětství (do 6 let) rozhodujícím způsobem ovlivňují vývoj osobnosti - neurotické stavy jsou podmíněny potlačovanými pudy - popisuje např. posthypnotickou sugesci - nevědomé x předvědomé myšlenky (předvědomí chrání vědomí před přívalem pudů z Id) Ţákem Freuda byl C. G. Jung (Duše moderního člověka), který přichází s dalšími důleţitými pojmy: kolektivní nevědomí zděděná, vrozená, koncentrovaná zkušenost celého lidstva, dědička kolektivních záţitků našich předků, univerzální, přesahuje osobní nevědomí archetypy chování vrozené vzorce imaginace, cítění, chování extrovert, introvert Mezi další následovníky patří např.: Alfred Adler, Erich Fromm e) kognitivní psychologie - zdůrazňuje význam myšlení v jednání člověka, zabývá lidským se zpracováním informací (= psychika) a vytvářením vnitřních obrazů a modelů vnějšího světa; z významných autorů sem řadíme J. Piageta (teorie kognitivního vývoje) - předmětem zájmu jsou mentální, především poznávací procesy, člověk se snaţí aktivně poznávat 3

4 - soustředí se na to, co se děje uvnitř organismu - chování = projev vnitřních psychických jevů; určováno plánem, jak dosáhnout nějakého cíle f) humanistická psychologie (fenomenologický přístup) - vzniká r v USA (A. Maslow, později C. Rogers). Hlavním předmětem je autentické sebevyjádření člověka, jeho identita, seberealizace, uskutečňování moţností. Zaměřuje se na proţívání osobnosti, na moţnosti její svobodné volby. Nejvyšší hodnotou je důstojnost a rozvoj člověka, podporuje celoţivotní učení. - vývoj člověka je podněcován snahou po seberealizaci; jedná-li člověk v souladu s touto snahou, vede to k větší nezávislosti, sebeuspokojení, smysluplnosti ţivota - zabývá se otázkami lidského bytí, jeho smyslu, zodpovědnosti, intimity, osamělosti - centrem lidské zkušenosti je vědomí! subjektivní interpretace sebe i světa; kaţdý si konstruuje realitu, ve které ţije g) biologický přístup (biopsychologie) předmětem studia biologické, zejména neurologické procesy, které jsou základem chování a proţívání - tělo a mysl je nedělitelný a neoddělitelný celek - zkoumá mozek; podíly částí mozku na jednotlivých činnostech (tomografie) - zabývá se evolučním vývojem lidské psychiky, jejím genetickým základem ( Mentální procesy, které se osvědčily, mají genetický základ. ) - významným autorem český vědec František Koukolík (kniha Lidský mozek) h) transpersonální psychologie - zabývá se mimořádnými stavy vědomí navozenými mystickými praktikami, meditací, drogami, hypnózou. Tyto stavy přesahují hranice prostoru a času. Transpersonální psychologie je psychologický směr zabývající se transpersonálními, transcendentními nebo spirituálními aspekty lidské zkušenosti. Pokouší se sjednotit moderní psychologickou teorii s poznatky různých forem mystiky. Hlavními zakladateli a teoretiky transpersonální psychologie byli a jsou Stanislav Grof, Frances Vaughan, Roger Walsh, Abraham Maslow, Ronald D. Laing, Charles Tart, Anthony Suttich, Roberto Assagioli a Ken Wilber. Za předchůdce transpersonální psychologie je považován Carl Jung. METODY: meditativní techniky, techniky práce se změněnými stavy vědomí (např. holotropní dýchání, psychedelické drogy), jakož i metody práce s tělem (bodywork), šamanské a jiné spirituální techniky PSYCHOLOGICKÉ DISCIPLÍNY 1. Základní psychologické disciplíny - mají obecný, teoretický ráz a nejobecnější charakter - obecná psychologie - podstata psychiky, psychických stavů, procesů, vlastností a zákonitosti proţívání a chování; studuje základní psychické procesy u duševně zdravého člověka, definuje základní oborovou terminologii - biologická psychologie vzájemné vztahy mezi tělesnými procesy a psychickým děním - psychologie osobnosti - zkoumá strukturu, dynamiku a vývoj osobnosti; syntetizuje poznatky o člověku jako celku; vysvětluje a popisuje vlastnosti u běţného zdravého člověka a také vysvětluje odlišnosti mezi lidmi - vývojová (ontogenetická) psychologie - psychika v jednotlivých fázích vývoje člověka + vliv společenských činitelů, dědičnosti; jak se jedinec vyvíjí a mění - sociální psychologie - vliv společnosti, sociálních skupin na psychiku člověka; sleduje utváření a projevy psychických jevů v sociální interakci - psychopatologie popisuje chorobné změny psychických jevů vycházejících z nejrůznějších příčin (sociálních i biologických), zkoumá abnormality duševního ţivota - dějiny psychologie vývoj psychologického myšlení 2. Speciální psychologické disciplíny mají relativně úzký předmět studia - zoopsychologie - psychika ţivočichů na různých stupních vývoje 4

5 - srovnávací (diferenční) psychologie - psychické rozdíly mezi lidmi a mezi různými ţivočišnými druhy obecně - psycholingvistika - zkoumá vztahy mezi řečí, jazykem a myšlením, procesy osvojování a uţívání jazyka - farmakopsychologie - účinky chemických látek, léků, drog na psychiku člověka - psychofyzika fyzikální vlastnosti podnětů, počitkové, vjemové vlastnosti - psychofyziologie materiální základ psychických jevů, zejména mozkové procesy - psychometrie konstrukce testů - psychodiagnostika rozpoznávání a posuzování psychických vlastností a stavů 3. Aplikované psychologické disciplíny - soubor disciplín stojících na poznatcích obecné psychologie, které jsou rozpracovány v různých oblastech společenské praxe - pedagogická psychologie člověk v podmínkách výchovy, psychologičtí činitelé a zákonitosti výchovy - psychologie práce psychologické aspekty ovlivňující pracovní výkon - poradenská psychologie pomáhá jedinci efektivněji se orientovat ve sloţitém světě, řeší problémy s přizpůsobováním se současným ţivotním nárokům - klinická psychologie poznání a diagnostika psychických poruch a defektů, zkoumání postojů pacienta k chorobě, vztahu pacienta k lékaři apod. - soudní (forenzní) psychologie soudní praxe (psychologické zvláštnosti pachatele, posuzování výpovědi svědků, věrohodnosti, studium zločinnosti, posudky apod.) - psychologie sportu, volného času, dítěte, mládeže, reklamy, životního prostředí, psychohygiena, psychologie zdraví (vliv stresu na psychiku apod.) atd. Psychiatrie obor lékařský, není to psychologická disciplína - jde o obor zabývající se duševními chorobami a jejich léčením; léčí pomocí medikamentů PSYCHOLOGICKÉ METODY VÝZKUMU 1) Metoda pozorování metoda sledování člověka a jeho projevů bez zásahu psychologa, projevy se zaznamenávají a) introspekce sebepozorování, pozorujeme vlastní vnitřní psychické jevy b) extrospekce pozorování jiných lidí, jejich vnější projevy v přirozených nebo speciálně upravených podmínkách 2) Experiment metoda, ve které jsou kontrolovány všechny proměnné. Záměrně zasahujeme do podmínek a vlivů zkoumané osoby tak, aby se ze změn daly vyvozovat kvantitativně vyjádřené závislosti. Pravý experiment musí být znovu opakovatelný a ověřitelný, coţ v psychologii v podstatě není moţné, proto ho nazýváme jako tzv. kvazi-experiment (zdánlivý experiment). Při experimentu vyuţíváme dalších výzkumných metod a technik (dotazník, rozhovor). 3) Metody explorační (zjišťující) v psychologii slouţí ke sběru dat a vyuţívají různých technologií (rozhovor, dotazník, test aj.) a) sociometrie zjišťování a analýza vztahů mezi členy malých skupin b) sémantický diferenciál měření významu objektů, vlastností podle předem daných škál, srovnávání, póly tvoří protikladná slova (např. moudrý hloupý) c) obsahová analýza zkoumá výskyt určitých témat v médiích, ale i jinde. Slouţí k charakteristice určitých jevů a jejich historických proměn. d) kazuistika (casus = případ) metoda, která vyuţívá popisu a srovnávání případů (diagnostikujeme nějakou poruchu, najdeme metodu léčení a na základě výsledků budeme postupovat u jiných obdobných případů) 5

6 PSYCHIKA Organismus a prostředí Organismus je základním prvkem ţivé přírody, seskupení ţivé hmoty schopné samostatné existence. Organismy jsou různě sloţité: nebuněčné (viry), jednobuněčné (prvoci), mnohobuněčné (rostliny, ţivočichové člověk). Organismus usiluje o stav zvaný homeostáza. Dráţdivost - základní vlastnost organismu, je to schopnost reagovat na vnější a vnitřní podněty (např. pohyb ke světlu). Prostředí je ta část světa, v níţ organismus ţije a která mu umoţňuje jeho existenci (existenční závislost). Prostředí se proměňuje, organismus se musí přizpůsobovat. Psychická činnost je přizpůsobování se organismu prostředí, je zaloţené na informacích a reakcích, které jsou zprostředkované nervovou soustavou. Nositelem a vykonavatelem psychické činnosti je psychika. Psychika = duševno, duševní dění, vnitřní ţivot, souhrn duševních (psychických) jevů jedince, mysl. Psychika jedince je tvořena: A. 1. PSYCHICKÉ STAVY (nálada) = omezené, dočasné trvání 2. PSYCHICKÉ VLASTNOSTI (vlohy) = dlouhodobé trvání (aţ trvalé), např. láska k přírodě 3. PSYCHICKÉ PROCESY (poznání) = části lidské činnosti, mají relativně krátké trvání 3.1. poznávací (vnímání, fantazie, myšlení, řeč, učení, paměť, imaginace) 3.2. emocionální vznik emocí a citů 3.3. motivační duševní síly, které aktivizují a usměrňují chování 4. PSYCHICKÉ OBSAHY = vjemy, představy, sny, vzpomínky, vědomosti, myšlenky, přání, pocity atd. B. 1. VĚDOMÍ - to, co člověk proţívá a uvědomuje si to (na rozdíl od zvířat, i ta mají psychiku); pouze člověk si můţe uvědomit svoje psychické záţitky a popřípadě je tlumočit řečí; vědomí je spojitý proud uvědomovaných psychických záţitků - projevem stupně duševního vývoje a duševního zdraví člověka - člověk k němu dospívá na základě postupného uvědomování si sebe samého a okolního světa (rozdíl já a okolního světa) - různé stupně vědomí, bdělosti (= VIGILANCE, jasnost = LUCIDITA) - vědomí nevyčerpává celý obsah duševního ţivota člověka - intencionalita (záměrnost), subjektivita, mentální kauzace (psychické procesy zřetelně ovlivňují tělesné procesy), sebereflexe, kontinuita (rychle se ráno napojím na to předešlé) - nositel osobní identity, disponuje řečovými prostředky 2. NEVĚDOMÍ, PODVĚDOMÍ = to co si člověk neuvědomuje ze svého vnitřního duševního ţivota (myšlenky, strachy, touhy, zákazy a příkazy rodičů a společnosti, emoční bolestivé vzpomínky) ale přitom působí na jeho chování a ovlivňuje jej - momentálně neuvědomované, ale předtím vědomě proţité záţitky (vědomosti, zkušenosti, které právě nemyslíme, ale které máme a můţeme si je vybavit, pouţít); patří sem i zautomatizovaná činnost, vykonávaná bez vědomé kontroly - nevědomé tendence k určitému jednání, nevysvětlitelný vznik různých citů - za nevědomí bývají označovány i podprahové podněty nevstoupí do našeho vědomí, ale psychika je zaregistruje - druhem nevědomí je i bezvědomí (náhlá ztráta vědomí), narkóza, kóma, spánek (REM fáze, nrem fáze), projevem nevědomí mohou být sny a fantazie - dle Freuda sklepení lidské bytosti, smetiště, odpadkový koš primitivních pudů, zraňujících záţitků, příkazů, zákazů a dogmat 6

7 Mezi plným vědomím (bdělostí) a nevědomím existují přechodné stavy, tzv. změněné stavy vědomí (při usínání, v horečce, probouzení se) C. 1. PROŢÍVÁNÍ v bdělém stavu kaţdý člověk něco vnímá (vzpomíná, přemýšlí, má náladu, přání, dělá plány, představuje si = PROŢÍVÁNÍ je vnitřní subjektivní dění, vnitřní svět, který je známý jen jedinci samému; tyto vnitřní záţitky jsou známé jen jemu a nikdo je nemůţe zjistit, pokud o nich sám nebude mluvit; vytváří si subjektivní vztah k tomuto světu - proţívání je to, co si člověk sám ze svého ţivota uvědomuje V proţívání se odráţí: vnější svět, objektivní realita existující mimo naše vědomí, zároveň je proţívání individuální (zápal boje, radost z tvoření, pocit zadostiučinění); tyto stránky u člověka tvoří jednotu ţe něco proţívá a ţe to proţívá on, člověk si uvědomuje sebe subjektivní ţivotní čas (věk), postavení v prostoru (kde), postavení ve společnosti (kdo je) Proţívání: je subjektivní, vlastní pouze proţívajícímu subjektu, který jako jediný zná jeho obsah je neopakovatelné v dané podobě (nevstoupíš 2x do téţe řeky), člověk si uvědomuje své postavení v čase (datum, hodina, minuta) lidská potřeba tzv. otevřené budoucnosti proţívání je mnohem bohatší neţ vnější chování nedá se ani chováním a jednáním plně vyjádřit; člověk nemusí dávat najevo své proţívání, můţe se i přetvařovat uskutečňuje se v čase, neustále plyne (myšlenku, vzpomínku, cit není moţné ve vědomí udrţet, zastavit, neustále se střídají a mění) vyznačuje se jím jedině člověk (proţívání nezahrnuje celý duševní ţivot, ale pouze to, co je ve vědomí nyní) v proţívání si člověk uvědomuje i vnější projevy svých vlastností (je-li smělý x nesmělý, klidný x výbušný) proţívání vědomé a nevědomé (u něho si neuvědomujeme podnět, který ho vyvolal) Tři stránky proţívání: 1. poznávací stránka přijímání podnětů smysly a jejich zpracování 2. citová stránka to, co poznáváme nebo děláme, je nám libé či nelibé 3. motivační stránka něco chceme, jednáme, dosahujeme cílů 2. CHOVÁNÍ je vnější výraz proţívání, hledisko, jak se člověk jeví navenek. Aktivita jedince, kterou můţe pozorovat druhá osoba; je tedy pozorovatelné a měřitelné = REAKCE, ODPOVĚĎ, JEDNÁNÍ (intencionální povaha), ŘEČ, VÝRAZ. Dělení chování: úmyslné - je uvědomělým záměrem něco učinit bezděčné - spontánní, neuvědomělá reakce (gestikulace, mimika) Přístupy k výkladu lidské psychiky a) Idealistické pojetí psychiky existuje pouze duchovní podstata, která vnímá a myslí. Ve starověku byla psychika chápána jako projev nehmotné duše, která je nezávislá na lidském těle, projevuje se duševními procesy, ovlivňuje jednání člověka. Vysvětlit např. z neurologického hlediska, proč člověk touţí po poznání, po svobodě nebo třeba po módním oblečení, je velmi nesnadné. Pythágorás - duše je podle něho nehmotná substance, věří v její nesmrtelnost a stěhování po lidských a zvířecích tělech. b) Materialistické pojetí psychiky - duše je chápána jako vlastnost ţivé hmoty, hmotného orgánu, který ve svém vývoji dosáhl vysokého stupně dokonalosti a ten je schopen odráţet vnější svět. Tímto orgánem je mozek, který tvoří hmotná základ psychické činnosti. Psychika nevzniká najednou, ale jako výsledek vývoje nervové soustavy. 7

8 BIOLOGICKÁ DETERMINACE LIDSKÉ PSYCHIKY Biologická determinace znamená vývoj lidské psychiky v závislosti na biologických faktorech. Psychika je funkcí nervové soustavy, tvoří jednotu s biologickou stránkou organismu. Psychika je biologicky podmíněna = determinována. Nervová soustava Nervová buňka je základní anatomickou a funkční jednotkou nervové soustavy. Synapse - nervové buňky jsou jimi navzájem propojeny, usměrňují nervová podráţdění, některá blokují, jiná propouštějí. Reflex je základním prvkem činnosti nervové soustavy. Je to zákonitá odpověď (reakce) organismu na vnější a vnitřní podněty. a) podmíněný reflex - nová nervová dráha se vytvoří během individuálního vývoje b) nepodmíněný reflex - jde po vrozené nervové dráze (dýchací, obranný pohyb svalů) Dělení nervové soustavy podle uloţení a funkce: 1) centrální - mícha, prodlouţená mícha, mozek; mozek pokrývá souvislá vrstva šedé hmoty = mozková kůra, která je nositelkou duševního ţivota 2) periferní - zahrnuje všechny ostatní části nervového systému, které neleţí v CNS. Proto se sem řadí velká většina nervů, tedy v podstatě výběţků nervových buněk. Je tvořena receptory dostředivého a odstředivého nervstva. Receptory jsou citlivá zakončení na povrchu kůţe, ve smyslových orgánech, uvnitř organismu. Mění energii na nervový vzruch, ten je veden dostředivým nervstvem do míchy a mozku, kde je zpracován a odstředivým nervstvem se odpověď dostává do efektorŧ (svalů, ţláz) a vyvolává tak jejich činnost. vegetativní nervstvo je částí periferní nervové soustavy; řídí a zabezpečuje činnost vnitřních orgánů a ţláz s vnitřní sekrecí. Pracuje autonomně, nezávisle na naší vůli. Nervy vegetativní se dále rozdělují na nervy sympatické a parasympatické, které působí navzájem protichůdně. Sympaticus zrychluje srdeční činnost a má jako mediátor noradrenalin a adrenalin, parasympatikus srdeční činnost zpomaluje a má jako mediátor acetylcholin. Projevuje se např. při citových vztazích (červenání), stresových situacích atd. Vztah mezi nervovou soustavou a psychikou: - vědomý psychický obsah přímo závisí na funkční schopnosti mozku (ovlivněný např. únavou) - kvalita psychické činnosti přímo závisí na kvalitě mozkové hmoty (mozkové defekty) - úroveň psychického vývoje závisí na stupni vývoje mozku - poruchy v duševním ţivotě však způsobují i niţší sloţky nervové soustavy - vnější projevy NS jsou v některých případech i vnějšími projevy proţívání (červenání) Tělesný stav - stavba těla, tělesná konstrukce působí na psychiku (sportovní typ) - můţe vytvářet předpoklady pro vznik psychických vlastností, případně poruch - momentální stav (odpočinek, bdění) - růst organismu Biologické potřeby - potřeba dýchání, tepla, potravy, odpočinku, zachování rodu - ovlivňují od narození psychický stav člověka, pocity spokojenosti x nespokojenosti Dědičnost - předpoklady psychického rozvoje získané dědičností = dispozice - síla, pohyblivost - genotyp je dědičná výbava, souhrn dispozic z mateřského a otcovského organismu, souhrn - dědičných předpokladů 8

9 SOCIÁLNÍ DETERMINACE LIDSKÉ PSYCHIKY 1) člověk vţdy ţije v určité historické době, ve skupině lidí, kteří se řídí určitými obecně platnými normami a jsou spojeni strukturou vzájemných vztahů 2) člověk není pasivní produkt prostředí, má aktivní vztah k přírodě, přizpůsobuje si přírodní podmínky sám i ve spolupráci s dalšími lidmi tím mění i svou psychiku. Vývoj člověka byl více ovlivněn sociálně neţ biologicky; psychika je jednotou subjektivního a objektivního 3) člověk získává souhrn kvalit a vlastností osvojením sociálních zkušeností Sociální prostředí Sociální prostředí utváří specifické rysy psychiky člověka, utváří podobu jeho duševního ţivota, která se liší od zvířat. (Vlčí děti!) Sociální prostředí tvoří: a) lidé samotní, vztahy mezi nimi b) společenské normy c) lidská kultura, civilizace Systém společenských vztahŧ Na základě kontaktů mezi lidmi vydělujeme systém vztahů: 1. jedinec - jedinec (matka - dítě, učitel ţák); emoce, základní význam pro individuum 2. jedinec - sociální skupina (příslušnost k sociální skupině, např. syn rodina) jsme neustále členem nějaké sociální skupiny 3. sociální skupina - jedinec (místo, pozice v sociální skupině, např. nadřízený, primář) 4. sociální skupina - sociální skupina (politická strana - politická strana) Společenské normy Kulturní vzorce jsou normy typické pro určité prostředí. Upravují vzájemné vztahy lidí v daném sociálním prostředí. 1. zvyky co se v dané společnosti sluší a co ne 2. mravní obyčeje co se povaţuje za morální a co uţ ne 3. zákony co je přípustné a co uţ ne (co se trestá a co ještě ne) 4. společenské tabu co je nejvíce odsuzované, patologické Význam malých sociálních skupin skupinové normy, hodnoty, sociální role! Socializace (sociální učení) proces postupné přeměny člověka z bytosti biologické v bytost společenskou Lidská kultura, civilizace - věda, umění, sdělovací prostředky, technika, ţivotní prostředí - jsou v nich zakotveny zkušenosti generací Vztah mezi biologickou a sociální determinací U kaţdého jednotlivce se biologická a sociální determinace uplatňuje v různé míře. Působí: 1. v souladu (hudební vlohy + hudební rodina = rozvoj) 2. v protikladu (typ silné nervové soustavy + špatné rodinné prostředí = nervní člověk) Podíl dědičnosti, prostředí, rŧstu a výchovy na utváření psychiky jednotlivce Dědičnost je vlastnost organismu, která podmiňuje vytváření jemu podobného potomstva. Je to mechanismus přenášení znaků a vlastností rodičů na potomstvo. Tělesné znaky a vlastnosti (barvoslepost, leváctví) jsou více ovlivněny biologicky, méně pak vědomosti a osobnostní rysy, které jsou více ovlivněny prostředím a výchovou. Rozhodující pro utváření osobnosti je prostředí bez něj se člověk nemůţe stát člověkem; nejdůleţitějším prostředím je rodina (osobnosti rodičů, sourozenci, vztahy mezi rodiči, úroveň 9

10 bydlení), škola, zájmové organizace pro děti a mládeţ, třída, kamarádi, kulturní prostředí (film, rozhlas, televize, bohatá knihovna). Vnitřním činitelem vývoje osobnosti je rŧst ovlivňuje takové změny ve vývoji, které nelze vysvětlit vlivem prostředí a učení (dětství, dospělost a stáří) Významnou úlohu hraje výchova záměrné, cílevědomé a soustavné působení na dítě a mladého člověka za účelem vytvoření takových vlastností v něm, které klade společnost jako cíl výchovy. S dospělostí vystupuje do popředí sebevýchova. Osobnost se vytváří působením a vzájemným ovlivňováním všech těchto činitelů. PSYCHICKÝ VÝVOJ Psychické děje jsou vázány na zralost a funkční činnost mozku, vývoj - určený dědičností a vnějšími vlivy - se realizuje prostřednictvím zrání a učení. Vývoj lidské psychiky se uskutečňuje jako důsledek vztahu zrání a učení. Pro úspěšný vývoj je třeba, aby dědičné předpoklady i vlivy prostředí byly v normě a aby učení a zrání působily ve vzájemné harmonii. Zrání - ovlivňuje předpoklady k rozvoji určitých psychických vlastností či k nějaké důleţité změně - je podmínkou dosaţení stavu vnitřní připravenosti k rozvoji jednotlivých psychických vlastností - je určitým časovým programem pro psychický a tělesný rozvoj jedince - určitý stupeň zralosti je nezbytný pro vývoj nějaké vlastnosti, tzn. pro efektivní učení - proces zrání je dán geneticky, má trvalý a neměnný charakter - vztahuje se k funkční způsobilosti nervových vláken a je chápáno jako jejich opouzdřování, které zdokonaluje vedení nervových vzruchů Učení - urychluje proces zrání, ale můţe se uskutečnit aţ na určité úrovni zralosti nervové soustavy - aţ na určitém stupni vývoje se dítě učí vstávat, stát, chodit; nemohou být cvičením navozeny dříve, protoţe nervové struktury nejsou zralé - proces, kdy se realizuje rozvoj určitých psychických procesů - probíhá většinou v interakci se sociálním prostředím, které působí na jedince podněty - je výsledkem zkušenosti a to individuální nebo zprostředkované - výsledky učení jsou dále ovlivňovány novými zkušenostmi 10

11 PSYCHICKÉ PROCESY POZNÁVACÍ POZNÁNÍ Poznání je vytváření informací o vnějším a vnitřním prostředí ve vědomí člověka, ve vědomí se vytvářejí obrazy odráţeného světa. Procesy poznávací (kognitivní) se dělí: a) smyslové b) rozumové Smyslové poznání Nejjednodušší a základní informace o vnějším světě i o stavu vlastního organismu přináší čití. ČITÍ = činnost analyzátorů (smyslových orgánů) analyzátor jeho prostřednictvím získáváme základní informace o vnějším světě i o stavu vlastního organismu, člověk jich má mnoho - kaţdý se skládá z receptoru, dostředivého nervu a příslušného mozkového ústředí); základní vlastností je senzitivita (s tím souvisí tzv. senzorická adaptace) Jde o proces, kdy dochází k prvnímu spojení organismu a prostředí; přímým působením podnětů na smyslové orgány (receptory) poznáváme jednotlivé vlastnosti předmětů a jevů, na základě činnosti analyzátorů poznáváme např. vůni, chuť, barvu, zvuky, teplotu, bolesti, polohu a pohyb vlastního těla Analyzátory dělení: 1) vnější (exteroreceptory) a) dálkové (zrakový, sluchový, vibrační, čichový) b) dotykové (chuťový, tlakový, tepelný, bolesti) 2) vnitřní (interoreceptory) a) pohybu a rovnováhy = proprioreceptory (pohybu, rovnováhy, polohy) b) útrobní = visceroreceptory (trávení, dýchání, krevního oběhu, vylučování, sexuální) Druhy počitkŧ: zrakové (barva jasnost, sytost; čípky, tyčinky) sluchové (tóny, hřmoty; výška, barva) čichové (vůně, zápachy) tepelné (chlad, horko) chuťové (slaný, sladký, hořký, kyselý) tlakové (ostrý, tupý nepravidelně po těle, nejméně na zádech) bolesti (palčivá); receptory jsou volná nervová zakončení, lidé mají různý práh bolesti (bolest je někdy spíše řazena na hranici vnímání, např. tzv. fantomové bolesti) Počitek je výsledný efekt činnosti analyzátoru, jde o odraz jednotlivých vlastností těch předmětů a jevů, které momentálně působí na receptory člověka. Počitky jsou základním názorným materiálem pro sloţitější procesy jako vnímání, představy, paměť, myšlení. Práh počitku: absolutní dolní podnětový práh = nejmenší velikost podnětu, nejniţší intenzita, která vyvolává počitek (tikot hodinek) x horní podnětový práh rozdílový; relativní - nejmenší rozdíl podnětů téhoţ druhu (počitky), který vyvolá 2 odlišné reakce Čivost chápeme jako schopnost organismu vnímat počitky a rozlišovat jejich intenzitu. Ne kaţdý podnět vyvolá čivost (slabé zvuky). Aby podnět vyvolal čivost, musí mít určitou intenzitu. Práh čivosti je minimální intenzita podnětu, kterou je organismus schopen vnímat. 11

12 VNÍMÁNÍ (percepce) je psychický proces organizace a interpretace smyslových informací jako celku; díky vnímání poznáváme základní vlastnosti předmětů a jevů; vnímání organizuje a interpretuje senzorické informace, čímţ napomáhá pochopení významu čitého (př.: vjem jahody vzniká činností zrakového, čichového a chuťového analyzátoru) = odhalování smysluplných celků v chaotických senzorických informacích, které probíhá v mysli = součinnost analyzátorů při odráţení vnějšího světa Předpoklady vnímání: podněty, smyslové orgány, nervová soustava Subjektivnost vnímání: závisí na našem zpracování, ovlivňují ho zkušenosti, paměť, myšlení, city, psychické stavy a vlastnosti, inteligence, motivace apod. - podprahové vnímání Vnímáme: tvar, barva, velikost, jas (objekt je malý, velký, plochý, trojrozměrný) prostor (vlevo, vpravo, nahoře) vzdálenost - hloubka (daleko, blízko) pohyb (objekt se přibliţuje, stojí) čas (od 8 let, zkušenost) Vjem je výsledkem vnímání. Je odrazem souhrnu vlastností těch předmětů a jevů, které momentálně působí na naše analyzátory. Ve vjemech se předměty a jevy odráţejí jako celky (na vytváření se podílí více smyslů, dominující postavení má vnímání zrakové). Výběrovost (selektivita) vnímání: vše nemůţeme vnímat - záleţí na předmětu i na vnímajícím - smyslové klamy (figura, pozadí) - vznikají doplňováním toho, co uţ víme, vznikají působením citů Pozorování - plánovité a cílevědomé vnímání PŘEDSTAVIVOST (imaginace) - schopnost vytvářet představy, je to proces vytváření si obrazu (představy) objektu, který právě nevnímáme (díky zanechaným stopám v mozkové kůře) Představa je odraz předmětu a jevu, který v daném okamţiku nevnímáme, ale dříve jsme ho mohli vnímat. Můţe se názorností přiblíţit původním vjemům, bývají méně úplné a přesné. Představy mohou vznikat pouze na podkladě vjemů, které jsme uţ dříve měli (od narození slepí nemohou mít zrakové představy). vzpomínková představa (paměti) - to, co jsme jiţ v minulosti vnímali fantazijní představa - to, co jsme nikdy nevnímali Druhy představ rozlišujeme podle druhu analyzátorů a podle forem vnímání: zrakové, sluchové, pohybové, čichové. Mají i svůj fyziologický základ (představa zkoušky - bušení srdce). Asociace představ je spojením představ nebo jiných psychických jevů, vysvětlují se tvořením podmíněných reflexů a jejich soustav = řetězení představ. asociace časová - nejčastější, spojeny představy věcí, které jsme vnímali současně nebo krátce po sobě (např. představa jednoho bývalého spoluţáka vyvolá představu jiných spoluţáků) asociace podle podobnosti - setkání s neznámým člověkem - vybavení si známého, který je mu podobný asociace prostorová spoje mezi představami, které vznikly na jednom místě Fantazie je psychický proces, který nám umoţňuje představovat si takové předměty a jevy, které jsme v dané podobě nikdy nevnímali (čert, tornádo, dţungle); vţdy obsahuje něco nového, pozměněného. Druhy fantazijních představ: rekonstruující - četba knihy, představujeme si prostředí, krajinu, osoby konstruující - tvořivá, sami něco vymýšlíme (píseň) halucinace - přeludy, neskutečné představy (při horečce - vnímány jako vjemy hlasy mrtvých) 12

13 denní snění únik z reálného ţivota, úleva od napětí, pomoc při zvládání sloţité situace, orientováno obvykle na budoucnost (moţná také náhraţka za reálné záţitky lásky, obdivu ) Typy představivosti: zrakový (vizuální) - tváře, vzhled předmětů, oblečení sluchový (auditivní) - melodie, zvuk hlasu (Smetana a Beethoven komponovali i po ztrátě sluchu) pohybový (motorický) chůze, tanec, sporty motorické aktivity smíšený typ - většina lidí MYŠLENÍ K orientaci člověka ve světě slouţí nejen smyslové orgány. Smyslové poznání je základem, na které navazuje další poznání. Poznání nám umoţňuje teprve myšlení. Správné poznání věcí a jevů předpokládá poznání vzájemných souvislostí. Myšlení nám umoţňuje zprostředkované poznání (návštěva kouří se z komína = jsou doma). K poznání docházíme tím, ţe poznatky zobecňujeme. Jde o proces zpracování a vyuţívání informací. Úloha myšlení v poznávacím procesu: zprostředkování poznání poznávání souvislostí, vztahů zobecňující poznávání Myšlení - nejvyšší forma poznávání, proces vědomého odrazu skutečnosti v souvislosti. Je to zobecněné a zprostředkované poznání předmětů a jevů na základě pochopení jejich vzájemných zákonitých souvislostí. Oblast toho, o čem přemýšlíme, je širší, neţ oblast toho, co vnímáme. Myšlenkové postupy - základní myšlenkové operace jsou: analýza syntéza srovnávání (komparace) abstrakce konkretizace zobecňování (generalizace) indukce dedukce analogie členění celku na části, vyčleňování jednotlivých stránek (vlastností) předmětů a jevů skutečnosti (třídění kostek) myšlenkové sjednocování, spojování jednotlivých částí (spojení tříd v jednu) zjišťujeme podobnost a odlišnost mezi více předměty a jevy vyčleňujeme podstatné vlastnosti předmětů, nevšímáme si ostatních, nepodstatných a docházíme k podstatnému znaku opak abstrakce, hledání jedinečných vlastností předmětu zjišťování a spojování společných vlastností jednotlivých předmětů (třeba i nepodstatných), určování společných zákonitostí určité skupiny (pojem ovoce plody, které se dají jíst) vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů (Fe, Cu, Ag vodivé kovy jsou vodivé) aplikace obecného poznatku na jednotlivé případy (opak indukce) vyvozování obecného poznatku o předmětu na základě jeho podobnosti s jinými předměty Algoritmus specifický myšlenkový postup vhodný pro řešení určitého typu problémů (třeba Pythagorova věta); návody, jak správně postupovat Formy myšlení - rozumíme tím slovní podobu, do které člověk zachycuje výsledky svého myšlení: pojem - základní forma myšlení, je to slovní vyjádření obecných a podstatných znaků nějakého předmětu nebo jevu soud - vyjádření vztahu mezi dvěma pojmy (velryba není ryba), soudy obyčejně něco tvrdíme nebo popíráme (stůl, dřevo - stůl je ze dřeva) úsudek - vyjádření vztahu mezi dvěma nebo více soudy 13

14 premisa je soud, ze kterého vycházíme (předpoklad) závěr je vyvozený soud (konkluze) premisa: jablko obsahuje vitamíny premisa: hruška obsahuje vitamíny úsudek: ovoce obsahuje vitamíny stůl je ze dřeva dřevo hoří dřevěný stůl můţe hořet Základní druhy myšlení: praktické - metoda pokusů a omylů, opírá se o fakta ze zkušenosti konkrétně názorné - cestování + mapa; pracuje s vjemy + představami abstraktní - vyšší stupeň myšlení (při teoretické činnosti); pracujeme se znaky, symboly konvergentní - sbíhavé; v takových úlohách, které mají jediné moţné řešení (v matematice) divergentní - rozbíhavé; při řešení úloh, které mají více řešení, hledá se moţné řešení, vybere se nejlepší (při provinění ţáka) Vlastnosti myšlení - hloubka, šířka, přesnost, pruţnost, kritičnost, tvořivost Myšlení a řešení problémŧ, fáze: 1) setkání se s problémem - správné pochopení problému, prověření správnosti výchozích informací, schopnost povšimnout si problémů, zpozorovat je a předvídat je 2) příprava řešení 3) vlastní řešení - prověření stanovených hypotéz, vylučování nevhodných 4) vyřešení 5) ověřování správnosti Myšlení a řeč - myšlení se uskutečňuje a jeho výsledky se vyjadřují pomocí řeči Řeč je schopnost člověka vyjádřit obsah vědomí jazykovými prostředky (systémem znaků), je to nástroj myšlení a forma dorozumívání se (např. světelné signály). Nástrojem řeči je jazyk. Jazyk umoţňuje kódování věcných i abstraktních významů. Druhy řeči: vnitřní - pro sebe vnější - pomocí slov (mluvená, psaná) Jiné dělení řeči: mimická gestikulační zvuková - prostá, modulovaná, artikulovaná (verbální) psaná Specifické druhy řeči: pojmenování věcí a jevů vytváření vztahů (stojím u tabule) exprese proţívání Vývoj řeči: fylogeneticky - od primitivního zvukového výrazu k artikulované řeči fyziologicky - v procesu sociální nápodoby rodičů dítětem spojování vnímaných jevů a předmětů se zvukem 14

15 PAMĚŤ Paměť je psychický proces, který odráţí minulé proţívání a chování v našem vědomí. Je to soubor psychických procesů a vlastností umoţňující osvojení zkušeností - jejich zapamatování, uchování a vybavení. Umoţňuje utvářet individuální zkušenost a psychický vývoj člověka vůbec. Bez paměti by se ţivot skládal z momentálních epizod, které by k sobě neměly ţádný vztah. Teorie paměti - je jich mnoho a pokouší se vysvětlit podstatu paměti, např.: a) fyziologická teorie - činnost paměti zajišťuje plastičnost NS: vzruch zanechá stopy v mozkových buňkách a na synapsích, které je určitou dobu uchovávají b) chemická teorie - paměť vzniká pomocí chemických změn v mozkových buňkách, nositelem individuální paměti je RNK Fáze paměťového procesu 1. zapamatování = KÓDOVÁNÍ (vštípení) - vytvoření stop a dočasných spojů v mozkové kůře, nutnost porozumět látce, chápat její smysl, poznat souvislosti a vztahy 2. pamatování = RETENCE (uchování v paměti) - zahrnuje čas, který uplyne od zapamatování do vybavení - pro tuto etapu je typický proces zapomínání, neboť vlivem nových záţitků stopy v mozkové kůře slábnou a spoje mezi nimi vyhasínají 3. vybavování = REPRODUKCE - dochází k aktivizaci minulé zkušenosti, vyhledávání informace v dlouhodobé paměti; probíhá ve dvou moţných formách: a) spontánní vybavování b) znovupoznání (rekognice) Podmínky zapamatování: jasné vytyčení úlohy něco si zapamatovat lépe si zapamatováváme v činnosti volba správného postupu zapamatování, logické pamatování je účinnější neţ mechanické motivace povaha studijního materiálu a jeho rozsah opakování a správné časové rozloţení Zapomínání je ztráta, nedostupnost dříve poznaných informací, nejsme schopni vybavit si záţitky či záměrně naučené informace. Dochází k vymizení nebo překrytí určité pamětní stopy. Nejvíce se zapomíná bezprostředně po naučení. Při zapomínání nedochází k oţivování informace nebo vytěsňujeme nepříjemné proţitky. Základní druhy paměti Rozdělujeme podle toho, jak se uskutečňuje zapamatování a vybavování: neúmyslná - bezděčná, spontánní, pamatujeme si to, co jsme si nechtěli pamatovat úmyslná - záměrná, cíl (naučit se báseň), uplatňuje se při učení, máme cíl mechanická - osvojení pouhým opakováním, rychlejší zapomínání; dočasné spoje se uzavírají přímočaře a vybaví se jen tehdy, jestliţe se vybaví první člen zapamatované řady logická - pochopení vzájemných souvislostí, (př. beze smyslu: Zi je ven prš í a ku ma X logický celek: Venku je zima a prší.); dočasné spoje kaţdého zapamatovaného členu se uzavírají s kaţdým a vybavování můţe začít vybavením kteréhokoli zapamatovaného členu senzorická (ultrakrátká) paměť uchovává krátce informace ze smyslů, kopie senzomotorických zkušeností krátkodobá (operační, pracovní) paměť s, omezené mnoţství, do pouţití; jde o pracovní paměť, oblast lidské psychiky, kde probíhá aktuální mentální aktivita, poloţek 15

16 dlouhodobá paměť úloţiště informací, konsolidace trvá cca 30 minut, záměrné i bezděčné, moţná modifikace informací, vybírá ze zapamatovaného materiálu podstatné vztahy a uchovává obsahově a logicky zpracované informace a) explicitní paměť uchovávání vzpomínek na různé ţivotní události a faktické znalosti o světě I. epizodická časové a prostorové uspořádání, subjektivita, vliv emocí II. sémantická údaje bez vztahu k času a místu k jejich osvojení (slovíčka) b) implicitní paměť (někdy zvaná též procedurální paměť díky povaze zapamatovaného) - automatizované senzomotorické dovednosti (kolo, běh) - percepčně-motorické dovednosti (hra na kytaru) - automatizované kognitivní operace a postupy (gramatika, násobilka) Mnemotechnické pomůcky zvyšují kapacitu krátkodobé paměti a usnadňují uloţení informací do dlouhodobé paměti Typy paměti - vydělujeme podle toho, jak rychle a lehce si zapamatujeme určitý druh záţitků a podnětů): názorná - uplatňuje se v 1. signální soustavě (pomocí obrázků a schémat - představy) slovně-logická - uplatňuje se ve 2. signální soustavě (klíčová slova) citová - lehčí a rychlejší zapamatování, zapamatování si citově silně zabarvených záţitků Vlastnosti paměti rychlost vštípení stálost zapamatovaného přesnost paměti pohotovost vybavování - vybírat rychle ze zásoby v paměti Poruchy paměti 1. amnézie - ztráta paměti na určitou dobu, nejsme schopni si vybavit události určitého časového úseku. Při úrazech hlavy (otřes mozku), otrava houbami, otrava alkoholem, epileptický záchvat, hysterie. 2. hypermnézie - zvýšená schopnost zapamatovat si zlé, zahanbující proţitky, které se neustále vrací. 3. Alzheimerova choroba - v pokročilé fázi dochází ke ztrátě paměti, člověk nepoznává známé okolí, blízké osoby, věci, neví, kdo je, kde je dětská amnézie neschopnost vybavit si vzpomínky na události prvních 3 let ţivota (týká se epizodické paměti), neexistují ţádné vědomé vzpomínky na 1. rok ţivota zkreslování vzpomínek lidé mají tendenci vnášet do chaotických informací určitý smysl a řád, a to na úkor jejich přesnosti. Při vybavování provádíme: a) rekonstrukci b) konstrukci = vytváříme nové psychické obsahy, které se označují jako KONFABULACE (smyšlenky); člověk je ovšem povaţuje za pravdivé! Ebbinghausova křivka 16

17 POZORNOST Pozornost je mentální proces, jehoţ funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací (a ochránit jej před zahlcením). Vyznačuje se zaměřeností a soustředěností vědomí. zaměřenost vědomí (selektivita, výběrovost): člověk ve svém vědomí neodráţí všechny podněty zvnějšku, vybírá si. Předměty pozornosti se dostávají do centra vědomí a odráţí se přesněji, úplněji (přednáška, bolest, obsah vzpomínek). soustředěnost vědomí (koncentrace): rozumíme tím stupeň aktivity naší psychické činnosti, je to intenzita pozornosti, tj. do jaké míry se soustředíme Podmínky pozornosti vnější podmínky: silné a velké podněty, neočekávané, nové a neobvyklé - budí snáze pozornost vnitřní podmínky: stav bdělosti, únavy a ospalosti Druhy pozornosti 1. neúmyslná (mimovolní, bezděčná): vzbuzují ji zvláštnosti působících podnětů - nové podněty a podněty asociované s nebezpečím - intenzivní, pohybující se a měnící se podněty - změny dobře známých podnětů - podněty s osobním nebo sociálním významem (emoce, motivy) - síla (hrom), velikost (hrad), nevšednost, nápadnost (móda), kontrast (malá ţena + velký muţ), neočekávanost (výkřik v tichu noci), změna (střídání barevných světel v reklamě), zajímavost (napínavý děj), pestrost (květinová zahrada) 2. úmyslná (záměrná): člověk ji vzbuzuje a udrţuje svým volním úsilím, je to proces vědomého soustředění na určitý proces, je náročnější, více vyčerpává ostraţitost, pátrání Vlastnosti a zvláštnosti pozornosti intenzita - úplné soustředění (čteme detektivku a nevnímáme okolí), úplná rozptýlenost (čteme v učebnici, ale nevnímáme čtené) stálost - délka soustředěnosti rozdělování (distribuce) - schopnost věnovat pozornost dvěma předmětům rozsah - je dán počtem předmětů, které pozornost obsáhne (4-5 podnětů = 1 pohled (0,2 s)) přenášení - přenášet pozornost z jednoho předmětu na druhý selektivita schopnost zaměřit pozornost na významné vnitřní/vnější podněty x schopnost ignorovat Roztrţitost a roztěkanost roztrţitost je neschopnost soustředit se na to, co je v dané chvíli potřebné. Vzniká, kdyţ je člověk soustředěn na jiný předmět nebo není schopen se soustředit. Důsledek nadměrné koncentrace na vnitřní psychické obsahy. roztěkanost (těkavost) je nezvládnutí snahy sledovat více podnětů najednou, nejsme schopni se soustředit ani na jeden z nich (pozornost snadno upoutává kaţdý nový podnět). 17

18 CITY (EMOCE) Člověk poznává okolní svět, zaujímá k němu osobitý vztah. Kaţdé poznání člověk určitým způsobem proţívá. Uspokojování biologických potřeb vyvolává pocity libosti či nelibost - emoce. Emoce označují niţší stupeň proţívání, city stupeň vyšší. City charakterizujeme jako proţívání subjektivního stavu a vztahu k působícím podnětům. proţívání subjektivního stavu - jak se člověk cítí (dobrá, špatná nálada) proţívání subjektivního vztahu - jestli nás podněty přitahují či ne (vyvolávají v nás lásku či nenávist); citové proţívání se projevuje navenek chováním Cit je tvořen: proţitek citu, záţitek (subjektivní) reakce organismu, fyziologické změny organismu vnější výrazy chování (exprese) Dělení citŧ Podle úrovně: niţší - souvisí s uspokojováním biologických potřeb vyšší - jsou podmíněny sociálně Podle průběhu: nálady, afekty, vášně Jiné dělení 1. Tělesné city - proţíváme v nich stav našeho organismu a vnitřní rovnováhy (libost x nelibost, napětí x uvolnění) 2. Citové reakce - city, které proţíváme při náhlém porušení rovnováhy organismu s prostředím; vţdy se vztahují k nějakému předmětu - afekty - silné, bouřlivě probíhající city, poměrně krátkodobé. Jsou doprovázeny prudkými změnami ve stavu vnitřních orgánů (zrychlení činnosti srdce), změnami ve vnějším výrazu (zblednutí, křik, zatínání pěstí). Afekt můţe vyústit do stresu. Jeho průběh většinou nelze kontrolovat (matka - poraněné dítě - zběsile pobíhá). V afektu se člověk dopouští nerozváţných činů při sníţeném stavu vědomí. Úlevou je vybití, smích, pláč, motorická aktivita. - útočné citové reakce - hněv - obranné citové reakce - strach, údiv, odpor, pláč - sociální citové reakce - city závislosti, nadvlády, starostlivosti 3. Citové stavy (nálady) - déletrvající a ne příliš intenzivní proţívání subjektivních stavů (trvá hodiny, dny). Jsou to city mírnější intenzity, podnětem můţe být stav organismu nebo vnější podnět (radost, smutek, dopis). Často mohou být bezpředmětné. 4. Citové vztahy - proţívání subjektivního vztahu k předmětům, lidem, činnostem zvláštní hodnoty nebo k sobě samému. Trvají ze všech citů nejdéle (rodičovská láska). Silné, dlouhodobé, sloţité (láska, nenávist, antipatie, přátelství). Intenzivní citové vztahy jsou silným motivem jednání (ţárlivost). - vášně - velmi intenzivní citový vztah, zmocňují se celého člověka a ovládají jeho myšlení a činnost - odcizení - ztráta citového vztahu 5. City společenského vědomí - jsou to vyšší city, které vznikají v procesu socializace. Zúčastňují se utváření společenského vědomí osobnosti. intelektuální - proţíváme je v poznávací činnosti (cit čtení, překvapení, zklamání) estetické - provázejí proţívání něčeho nového (cit krásna, cit odporného, směšného, komického), vznikají při vnímání uměleckých děl; při jejich vzniku mají podstatnou úlohu vlastnosti vnějšího vzhledu (prostřený stůl) etické (morální) - proţíváme je při dodrţování (porušování) mravních principů u sebe a u druhých lidí (cit viny, neviny, hanby, studu) 18

19 Charakteristické znaky citŧ - subjektivnost - proţívá konkrétní osoba - spontánnost - nejsou závislé na vůli - jsou předmětné - spojeny s předmětem, myšlenkou - aktuálnost - neopakovatelnost - polarita - mohou přecházet z jedné krajnosti do druhé (láska - nenávist); citová ambivalence - ovlivňují průběh jiných procesů (špatná nálada) - nakažlivost - mohou se přenášet z jednoho člověka na druhého, přebírání citů - mohou se přenášet na předměty (pramínek vlasů) - smíšenost - cit můţe být výsledkem různých příjemných a nepříjemných citů (láska: radost, ţárlivost, obavy) - časové trvání - jen několik vteřin (úlek), aţ po léta (mateřská láska) - intenzita - hloubka proţívání a síla projevu Vlastnosti citŧ - citlivost - u někoho vznikají lehce, u někoho ne (empatie = vcítění se) - citovost - označujeme stupeň rozvoje, šířku, bohatství (citová deprivace - lidé s málo rozvinutým citovým ţivotem) - náladovost - citová labilita, rychlé střídání citů ovlivňování jednání člověka - zralost - míra rozumového základu proţívaných citů (rozum = city), citově nezralí jsou nevyzpytatelní, city mají převahu nad rozumem - ovlivnitelnost - sugestibilita, lehkost, se kterou je moţno u člověka vyvolávat a měnit city - zranitelnost - rozumíme tím míru citové odolnosti (lidé přecitlivělí - frustrace, stresy) - stupeň ovladatelnosti - někteří se snadno poddávají - výrazovost - jak se city projevují vně - citový optimismus (pesimismus) - míra proţívání stenických (= zesilujících) a astenických (= zeslabujících) citů - (optimisté - smysl pro humor, pesimisté - suchar, špatná nálada) Poruchy citŧ Poruchy citové reaktivity - abnormální dráţdivost (zlostné citové výbuchy), sníţení citové reaktivity (sníţení citu morálního, estetického) Poruchy nálad - rezistence vůči vnějším vlivům (nelze ji rozptýlit), malá či velká intenzita nálady, dlouhotrvající deprese Poruchy citové regulace - ambivalence (objeví se city protichůdného zabarvení - radost x smutek) Citové deprivace - dítě strádá neuspokojením potřeby vřelých citových vztahů Vnější výraz citŧ - některé city mají vliv na činnost nervové soustavy, činnost vnitřních orgánů (zpomalení dechu) - projevy v mimice, gestikulaci, řeči - city je moţné předstírat (vnější výraz a projevy) Emoční inteligence Emoční inteligence je schopnost zvládat své emoce a vcítit se do emocí ostatních lidí. Zahrnuje pět základních sloţek: a) znalost vlastních emocí, b) ovládání vlastních emocí, c) schopnost sebemotivace, d) schopnost empatie, vcítění se do emocí jiných lidí, e) schopnost přizpůsobit své jednání na základě emocí jiných lidí. Poslední dvě sloţky se někdy souhrnně označují jako tzv. sociální inteligence. 19

20 ZÁKLADNÍ DRUHY LIDSKÉ ČINNOSTI HRA Hra je individuální nebo kolektivní činnost, která nemá ráz uţitkové činnosti, ale vykonává se pro vlastní potěšení. Je jednou ze základních lidských činností. Hra u dítěte je smyslovou činností, která je motivovaná především proţitky. Hra u dospělého je činností, která má závazná pravidla, cíl je ve hře samé, slouţí k rekreaci, relaxaci. Znaky: - samoúčelnost - spontánnost - z vnitřní potřeby, svobodné dobrovolné rozhodnutí - citová zainteresovanost, pocity napětí a radosti - zapojení fantazie Druhy her podle obsahu a funkce: manipulační - zacházení s předměty kaţdodenní potřeby, hračkami; cvičení rukou, motoriky; typické pro mladší školní věk pohybové zaměřeno na rozvoj motoriky, pohybové koordinace tematické - hraní na něco nebo na někoho (lékař, učitel) konstruktivní - výsledkem je výtvor; rozvíjí fantazii, myšlení didaktické - mají výchovně-vzdělávací cíle (obohacování slovníku, cvičení paměti, pozornosti) PRÁCE Práce je uvědomělá tělesná a duševní lidská činnost zaměřená na vytváření hmotných a duchovních hodnot (výdělek, obţiva, uspokojování potřeb). Práci dělíme na fyzickou a duševní. Činitelé ovlivňující prŧběh a výsledky práce: povaha práce - sloţitost, náročnost osobní předpoklady - aspirace, osobní angaţovanost, charakterové a volní vlastnosti stupeň únavy pracovní prostředí vztahy na pracovišti Význam práce: fylogenetický - díky ní se v historickém kontextu rozvíjí lidská psychika a rozvíjí se dorozumívání ontogenetický - rozvoj individuálních zájmů, schopností, charakterově - volních vlastností UČENÍ Širší pojem - kaţdé obohacování individuální zkušenosti jednotlivce, které ovlivňuje jeho chování. Vše, co si člověk osvojuje od narození a co vyvolává trvalejší změny chování. Jak u ţivočichů, tak u člověka. Uţší pojem - záměrné a systematické získávání vědomostí, dovedností, návyků, forem chování a osobních vlastností. Jen u člověka. Fáze učení 1. motivační - člověk se ocitne před problémem a uvědomuje si vnitřní (vnější) pohnutky, které jej aktivizují k řešení. Je-li motivace slabá, má člověk tendenci se problému vyhnout. Čím je motivace silnější, tím je aktivita větší. 2. poznávací - začínáme pronikat do problému, uplatňujeme minulou zkušenost, získáváme další informace, prověřujeme různé hypotézy řešení 3. výkonová - člověk pochopil a vyřešil úkol, osvojil si určitý obsah a zařadil do poznatkové soustavy 4. kontrolní - prověřujeme správnost řešení úkolu 20

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly

a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): mirka 1)Poznávací procesy a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly - podnět-> počitek->

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Rosova12 Děj, část průběhu činnosti, které má krátké trvání Dělí se: Poznávací-vnímání, představy, řeč : Paměti-zapomínání, uchování

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

- psych. jako samostatná věda se rozvíjí od 2. pol. 19. stol., do té doby byla součástí filozofie

- psych. jako samostatná věda se rozvíjí od 2. pol. 19. stol., do té doby byla součástí filozofie Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): pajka předmět zkoumání, metody výzkumu, dějiny významné směry a postavy, teoretické a aplikované disciplíny, biologické a sociokulturní

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychologické Ročník 1. Datum tvorby 17.9.2012

Více

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny

Více

Definice: Paměť je jedna z nejdůležitějších vlastností člověka, je to soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení.

Definice: Paměť je jedna z nejdůležitějších vlastností člověka, je to soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení. Otázka: Paměť, myšlení, učení a jeho druhy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Mrázová Definice: Paměť je jedna z nejdůležitějších vlastností člověka, je to soubor procesů, které umožňují osvojení

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Peťan = věda o duši - z řečtiny psyché duše, logos věda - společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

Psychologie 03. Otázka číslo: 1. Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti:

Psychologie 03. Otázka číslo: 1. Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti: Psychologie 03 Otázka číslo: 1 Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti: a) Wilhelm Wundt b) J. B. Watson c) Sigmund Freud d) Carl Gustav Jung e) Alfred Adler A) byl zakladatelem behaviorismu

Více

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Carolecz Vymezení pojmu psychologie, jednotlivé kroky psychologické analýzy, vznik a vývoj

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Psychologie 07. Otázka číslo: 1. Nejzákladnějšími poznatky o regulaci chování řízeného psychikou se zabývá psychologie: obecná.

Psychologie 07. Otázka číslo: 1. Nejzákladnějšími poznatky o regulaci chování řízeného psychikou se zabývá psychologie: obecná. Psychologie 07 Otázka číslo: 1 Nejzákladnějšími poznatky o regulaci chování řízeného psychikou se zabývá psychologie: obecná vývojová diferenciální Otázka číslo: 2 Projevy a utváření psychických jevů v

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz PSYCHIKA - test Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor Předmět Tematický

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

PSYCHOLOGICKÉ DISCIPLÍNY. Mgr. Jiřina Boušková

PSYCHOLOGICKÉ DISCIPLÍNY. Mgr. Jiřina Boušková PSYCHOLOGICKÉ DISCIPLÍNY Mgr. Jiřina Boušková ANOTACE 1. Kód DUMu: VY_32_INOVACE_1.SV.03 2. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 3. Vytvořeno: září 2012 4. Ročník: 5. ročník osmileté gymnázium (RVP-G)

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť a učení Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť Fukncí paměti je uchování minulé zkušenosti. Některá vymezení paměti: obecná funkce obnovení nebo

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12 Obsah Summary... 11 Úvod... 12 1 Spánek a bdění... 15 1.1 Biologické rytmy... 15 1.2 Cirkadiánní rytmy... 16 1.2.1 Historie výzkumu cirkadiánních rytmů... 16 1.2.2 Regulace cirkadiánních rytmů... 18 1.2.2.1

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Otázka: Psychické jevy osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Psychické jevy osobnosti

Otázka: Psychické jevy osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Psychické jevy osobnosti Otázka: Psychické jevy osobnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Psychické jevy osobnosti navzájem spojeny a působí jako celek jsou funkcí mozku vliv společnosti a výchovy některé se

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Druhy smyslového vnímání

Druhy smyslového vnímání Druhy smyslového vnímání Zpracoval: E-mail: Bobr0069@seznam.cz 1 Senzorické procesy a vnímání: Senzorické procesy jsou složkou adaptivní činnosti organismu. V průběhu fylogeneze se vyvinuly smyslové orgány

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

Otázka: Psychické jevy a základní funkce lidské psychiky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Lenka. Psychické jevy

Otázka: Psychické jevy a základní funkce lidské psychiky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Lenka. Psychické jevy Otázka: Psychické jevy a základní funkce lidské psychiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Lenka Psychické jevy navzájem spojeny a působí na sebe jako celek projevuje se to v osobnosti člověka

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

ÚVOD DO PSYCHOLOGIE PŘEDNÁŠKA 1

ÚVOD DO PSYCHOLOGIE PŘEDNÁŠKA 1 ÚVOD DO PSYCHOLOGIE PŘEDNÁŠKA 1 STRUKTURA SETKÁNÍ Vyučující Poţadavky na ukončení Zadání témat a literatury k samostudiu VYUČUJÍCÍ Mgr. Tereza Škubalová: terskub@mail.muni.cz Konzultační hodiny: Pondělí

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Otázka: Psychické procesy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): orange222

Otázka: Psychické procesy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): orange222 Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): orange222 Čití, vnímání druhy počitků, charakteristiky vnímání, poruchy vnímání, představivost dělení představ, asociační zákony,

Více

Otázka: Psychologie jako vědní obor. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): BaBu. Psychologie jako vědní obor

Otázka: Psychologie jako vědní obor. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): BaBu. Psychologie jako vědní obor Otázka: Psychologie jako vědní obor Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): BaBu Psychologie jako vědní obor a) Základní psych.disciplíny a jejich funkce b) Psychologické směry... Definice: (Existuje

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy I. stupeň KAPITOLA 7. - PŘÍRODOVĚDA Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Člověk a jeho svět - Přírodověda 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU PŘÍRODOVĚDA

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více