FYLOGENEZE A SYSTÉM STRUNATCŮ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FYLOGENEZE A SYSTÉM STRUNATCŮ"

Transkript

1 DISTANČNÍ OPORY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM BIOLOGIE FYLOGENEZE A SYSTÉM STRUNATCŮ Jaromír Hajer UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA katedra biologie Ústí nad Labem 2006

2 Předmluva Tento text je tzv. studijní oporou, neboli materiálem, jehož primárním cílem je usnadnit studentům kombinovaného bakalářského studia biologie orientaci v předmětu nazvaném Fylogeneze a systém strunatců. Níže uvedený text v žádném případě nenahrazuje učebnice. Jeho cílem je pomoci efektivněji využít limitovaný čas vyhrazený pro přednášky a cvičení laboratorního typu i pro vlastní studium. Autor textu jej chápe jako souhrn témat a pojmů, které by neměly být při studiu vynechány. Seznam učebnic, které jsou považovány za nejkvalitnější, dostupné a proto doporučené, jsou uvedený na závěr, spolu se seznamem počítačových programů, které budou studentům v průběhu jejich studia k dispozici na katedře biologie Přírodovědecké fakulty UJEP. V seznamu počítačových programů jsou barevně zvýrazněny ty, které umožní dokonalou vizuální představu jak živočichů, tak jejich orgánů či tkání. Řada programů je zaměřena rovněž na habitaty, etologii a determinaci. Během konzultací budou studenti průběžně upozorňováni na internetové stránky, na kterých je možné získávat nové aktuální informace a zároveň vyzýváni k tomu, aby na tyto zdroje informací upozorňovali své kolegy a začleňovali je do svých seminárních prací, které budou jedním z podkladů pro udělování zápočtů. Velmi podstatným zdrojem informací při kombinovaném studiu jsou výukové internetové stránky, na které autor v textu čtenáře-studenty průběžně upozorňuje. Doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc., autor textu

3 KMEN: CHORDATA STRUNATCI Charakteristika a hlavní znaky kmene Bilaterálně souměrní druhoústí živočichové, jejichž coelom je enterocoelního původu a rýhování nedeterminované. Endoskelet, je-li přítomen, je odvozen z mezodermu (jako u ostnokožců). Tělo nese znaky metamerie, což je patrné zvláště na somatické svalovině, kterou tvoří myomery oddělené pojivovými myosepty. Segmentace persistuje po celý život u bezlebečných i obratlovců a projevuje se mj. uspořádáním svaloviny, žaberních štěrbin a rozložením krevních cév a nervů v tělní stěně. Srdce, přítomné u pláštěnců a obratlovců, je umístěno ventrálně pod střevem. Postanální ocas je, alespoň v určité fázi životního cyklu, vyvinut u všech strunatců (stejně, jako u kmene Chaetognatha ploutvenky) Coelom a jeho členění. Coelom je členěn u ryb, obojživelníků a některých plazů na dutinu perikardu, ve které je umístěno srdce a pleuroperitoneální dutinu, ve které je většina vnitřních orgánů včetně plic. Perikardiální a pleuroperitoneální dutiny jsou u těchto obratlovců odděleny transversálním septem. U ostatních plazů, ptáků a savců jsou plíce v samostatných pleurálních dutinách, oddělených od ostatního coelomu. Dělící přepážky vazivová u plazů a ptáků, či vazivosvalová šikmá diafragma savců, vznikají zpočátku jako membránovité záhyby dorzálního a laterálního parietálního peritonea, do kterých jsou v průběhu vývoje začleněna (inkorporována) také transversální septa. U mnoha savčích samců vznikají z kaudálních coelomových váčků skrotální (šourkové) coelomové dutiny, ve kterých jsou uloženy pohlavní orgány. Coelom je zcela ohraničený peritoneální membránou. Část této membrány, která zevnitř přiléhá k tělní stěně se nazývá parietální peritoneum. Peritoneum (tj. pobřišnice), které pokrývá vnitřnosti se nazývá viscerální peritoneum. Parietální a viscerální peritoneum je propojeno dorzálním mesenteriem (okružím), případně (je-li vyvinuto) ventrálním mesenteriem. Okruží tvoří závěs pro střeva.

4 Mesoderm se vyvíjí po invaginaci z archenteronu a nebo z odpovídajících buněk dorzálního rtu blastoporu. Velmi primitivní formování mezodermálních váčků, jako postranních vychlípenin stropu archenteronu, probíhá např. u bezčelistnatců (Agnatha). Za hlavní znaky kmene jsou považovány tyto: a) struna hřbetní (chorda dorsalis), která je pravděpodobně homologická se stomochordem polostrunatců. Chorda vytváří pružný skelet, tvoří ji vesikulární buněčné pojivo s vnitřním turgorem. Povrch je kryt fibrózním vazivem. Chorda vzniká z entodermu hřbetní strany prvostřeva. S vývojem obratlovců přejímá její funkci postupně chrupavčitá, častěji kostěná (doplněná chrupavkami) kostra b) hltan (resp. přední část trávicí trubice) je po obou stranách perforován žaberními štěrbinami podobně, jako u žaludovců kmene Hemichordata. Původní funkcí je filtrace vody a získávání potravy c) trubicová nervová soustava, která se v hlavové části těla rozšiřuje v mozek s komorami, vzniká v průběhu ontogeneze vchlípením neuroektodermu. Mezi dutinou nervové trubice a prvostřevem existuje alespoň v určitém stádiu ontogeneze spoj zvaný neurenterický kanál (canalis neurentericus) d) u všech strunatců je vyvinuta podhltanová žláza, homologická se štítnou žlázou (glandula thyreoidea), která váže jód a prostřednictvím hormonu thyroxinu ovlivňuje metabolismus e) fotosensitivní buňky (včetně oční sítnice) se vyvíjejí z ektodermu centrální nervové soustavy, nikoliv z epidermálního ektodermu, jako je tomu u ostatních kmenů Systém: Kmen: Chordata (strunatci) Podkmen: Urochordata (syn. Tunicata) (pláštěnci) Podkmen: Cephalochordata (syn. Acrania) (bezlebeční) Podkmen: Vertebrata (syn. Craniota) (obratlovci) Podkmen: UROCHORDATA PLÁŠTĚNCI

5 Mořští strunatci s tělem pokrytým pláštěm, neboli tunikou (synonymum Tunicata). Svrchní vrstva pláště je nebuněčné, vláknité struktury. Tělesná stavba larev více odpovídá stavebnímu plánu ostatních strunatců, nežli je tomu u sesilních, koloniálních či jinak adaptovaných dospělců. Hlavní znaky podkmene: a) tělo kryje jednovrstevná pokožka vylučující plášť. Tunika obsahuje látku chemickým složením podobnou celulóze, zvanou tunicin. Plášť může být průsvitný, tmavý i barevně pigmentovaný, konzistence pevné či rosolovité. b) chorda je omezena na svalnatou část ocasní (proto Urochordata), pomocí níž larva, připomínající pulce, plave. c) coelomová dutina je velmi redukovaná, zpravidla má podobu perikardu či krevních sinů. V embryonálním vývoji se coelomové váčky zakládají po obou stranách primitivního střeva. d) planktonní larvy, většinou 1-5 mm dlouhé, mají kromě chordy nervovou trubici a kompletní trávicí trakt, jemuž dominuje široký děrovaný hltan s filtrační funkcí. Larvy vlastní rovněž srdce, krevní cévy, nervové ganglion v trupové části a jednoduchý váčkovitý mozek. S mozkem je spojeno mediánní oko, které je derivátem jeho dorzální stěny a také vláskovité smyslové buňky, které se dotýkají vápnitého otolitu. Posledně uvedený útvar odpovídá statocystám ostatních kmenů. Larvální znaky zůstávají zachovány u vršenek (tř. Larvacea). U ostatních dochází k radikální metamorfóze v dospělce, spojené s hypertrofií hltanu do podoby žaberního koše. Při metamorfóze je ocásek zčásti resorbován a zčásti odhozen, chorda zanikne a nervová soustava je redukována pouze na trupové ganglion e) žaberní štěrbiny, sloužící k zachycování potravy a dýchání, jsou obklopeny ožaberním prostorem (atrium), který navenek vyúsťuje atrioporem. U dospělců jsou ústa chráněna svalnatým přijímacím sifonem a podobný, tentokrát vyvrhovací sifon, chrání atrioporus. Brvy v hltanu pohánějí proud vody s částicemi potravy, které se zachycují ve slizu obrvených rýh jícnu. Většina slizu je secernována žlábkovitým endostylem, který má také schopnost koncentrovat jód a je touto funkcí srovnatelný se štítnou žlázou obratlovců f) otevřená cévní soustava pláštěnců je mezi strunatci ojedinělým jevem. Srdce ve tvaru písmene U žene u dospělců krev přímo do štěrbin tělního mezenchymu, jimi

6 k orgánům a zpět k srdci. Stejně jako u obratlovců je puls myogenický, to znamená, že srdce pracuje nezávisle na nervovém podráždění (bezobratlí živočichové mají neurogenický puls, závislý na motorických nervových vláknech). Srdce pláštěnců může alternativně 2-3 minuty pumpovat krev vždy jen jedním směrem. g) v krvi jsou přítomné vanadocyty, zvláštní améboidní buňky, které ve stěně hltanu zachycují vanadium a poté migrují do tuniky, kde se rozpadají. Vanadium se uvolňuje a působí jako redukční agens při ukládání celulózních mikrofibril. U části pláštěnců je vanadium nahrazeno železem se stejnou redukční funkcí h) vylučovací orgány pláštěncům chybí. Odpadní látky jsou odstraňovány prostřednictvím améboidních buněk nefrocytů, které zpočátku kolují v krvi a po naplnění vytváří pevné trsy na některých místech těla i) pláštěnci jsou hermafrodité a v jejich životním cyklu se často střídá pohlavní a nepohlavní rozmnožování (= metageneze). Při nepohlavním rozmnožování, pučení, vznikají kolonie. Klasifikace: Podkmen Urochordata je dělen na 3 třídy: 1. Ascidiacea sumky jsou solitérní i koloniální druhy, proslulé mohutností proudu vody vystřikovaného z vyvrhovacího otvoru. Adultní jsou vždy sesilní. Přisedlé sumky jsou považovány za fylogenetické předky následující třídy. Výklad středoškolské látky o pláštěncích je většinou založen na stavbě těla sumky obecné (Ascidia mentula), která je běžným druhem Středozemního moře. 2. Thaliacea salpy mají ocáskem opatřené larvy, které se v průběhu metamorfózy mění v soudečkovité planktonní dospělce, kteří mají přijímací a vyvrhovací otvory na opačných pólech těla. Tato poloha jim umožňuje pohyb zpětným nárazem vody, vypuzované z těla vyvrhovacím otvorem při kontrakci 6-10 obroučkovitých okružních svalů. Pro průsvitná, cca 10 cm dlouhá těla, je příznačná bioluminiscence. GAISLER (1983) uvádí, že rozmnožování je nejpozoruhodnější stránkou života salp. Solitérní jedinec nebo hlavní jedinec kolonie se nazývá oozoid a rozmnožuje se nepohlavně (pupenotvorný stvol = stolo prolifer). Příslušníci kolonií jsou nazýváni souhrnně blastozoidy a dále se funkčně i

7 morfologicky specializují (gasterozoidy, gonozoidy). Příkladem salpy, se známou složitou rodozměnou a z ní pramenící polymorfií, je Doliolum denticulatum. 3. Copelata vršenky mají teoretický význam, neboť jejich pohlavně dospělá stádia jsou považována za neotenická. Larvy i dospělí (pulcovitého vzhledu) se vzájemně podobají, podstatným rozdílem mezi nimi je pouze nepřítomnost či přítomnost gonád (proto je, jak již bylo zmíněno, někdy používán pro třídu název Larvacea). Schránky ( vrše ) připomínají sítka, jimiž je procezována potrava. 5 mm dlouhá vršenka může mít schránku velikosti vlašského ořechu. Larvy vršenek jsou velmi podobné larvám sumek. Schránka želatinózní konzistence může být odvrhována a následně obnovována několikrát denně. Kosmopolitním druhem je vršenka obecná (Fritillaria pellucida). Podkmen: CEPHALOCHORDATA BEZLEBEČNÍ Bezlebeční jsou maximálně 10 cm dlouzí mořští živočichové rybkovitého tvaru těla. Recentní jsou zastoupeni třemi rody (Branchiostoma, Asymmetron a Epigonichtys) s přibližně třiceti druhy. Žijí v hloubkách do 50 m. Přes den jsou zahrabáni v písku hlavovým koncem vzhůru a v noci plavou bočním vlněním těla. Živí se mikrofágně. Kopinatci byli vždy předmětem intenzivního studia zoologů, neboť odpovídají představám o dávném společném předchůdci obratlovců. Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) se stal patrně jedním z nejprostudovanějších živočichů. Nelze tvrdit, že recentní kopinatci jsou moderními potomky společného předka s ostatními obratlovci. Není však možné přehlédnout fakt, že ve stavbě těla kopinatců a larev mihulí (podkmen Vertebrata, nadtřída Agnatha, třída Cephalaspidomorphi) je mnoho společných znaků. Bezlebeční vykazují některé znaky pláštěnců i obratlovců. Podobně jako pláštěnci, mají jednovrstevnou pokožku, ožaberní prostor a endostyl. Znaky obratlovců jsou podobná organizace nervové soustavy, uzavřená cévní soustava a metamerie coelomových útvarů, vedoucí k segmentaci svaloviny. Hlavní znaky stavby těla kopinatců:

8 a) ploutevní lemy a metapleury: téměř přes celou dorzální stranu těla se táhne nepárový ploutevní lem zpevněný vazivovými paprsky. Ocasní ploutvička ve tvaru kopí je jemná, membránovitá. Termínem metapleury jsou označovány dva ploutevní lemy, které se táhnou po stranách břišní strany těla. V tzv. metapleurové teorii jsou z podobných útvarů odvozovány párové končetiny obratlovců b) chorda zůstává po celý život hlavním oporným ústrojím, chrupavka a kost nejsou vyvinuty c) svalstvo tvoří dorzolaterálně uložený párový boční sval, tvořený myomerami oddělenými vazivovými myosepty d) nervová trubice má malý centrální kanál, který se v přední části rozšiřuje ve váčkovitý útvar (vesicula frontalis). Unikátní jsou smyslové orgány uvnitř nervové trubice: Köllikerova jamka s čichovou funkcí (?), infundibulární orgán na bázi mozkového váčku s nejasnou funkcí, pigmentová skvrna (snad homologická s temenním okem obratlovců), Hesseho buňky uvnitř míchy pod míšním kanálkem (zřejmě fotoreceptory) e) cévní soustava postrádá zřejmě sekundárně svalnaté srdce. Krevní oběh je zajišťovaný kontrakcemi žaberních tepen. Hlavními cévami krevního oběhu jsou: nepárová podstřevní žíla (vena subintestinalis), jaterní žíla (vena hepatica), břišní aorta (aorta ventralis), hřbetní aorta (aorta dorsalis). f) vylučovací systém je tvořen přibližně stovkou párů obrvených nefridií, umístěných ve zbytku coelomové dutiny nad hltanem. Spojují coelom s dutinou ožaberního prostoru a stavbou připomínají metanefridia kroužkovců g) hltan je široký, perforovaný žaberními štěrbinami, na jeho dně leží endostyl. Ožaberní (peribranchiální) prostor vzniká z kožních záhybů, které se na ventrální straně těla spojují a na povrchu vyúsťuje atriopórem h) dýchání je zajišťováno proudem vody skrze žaberní štěrbiny hltanu, oddělenými žaberními přepážkami, do nichž vstupují žaberní tepny. ch) Kopinatci jsou odděleného pohlaví. Přibližně 25 párů gonád je umístěno ve dvou řadách po stranách hltanu. Pohlavní buňky opouštějí tělo atripórem. Z vajíček se líhnou obrvené larvy, které prodělávají metamorfózu.

9 Podkmen : VERTEBRATA - OBRATLOVCI Obratlovci jsou živočichové s páteří tvořenou obratli. Mají lebku složenou z neurocrania a viscerokrania ( tj. z mozkové a obličejové části). Evolučním pokrokem obratlovců je kost, hlava a neurální lišta (Roček, 2002). Nadtřída: Gnathostomata čelistnatci Třída Acanthodia trnoploutví, vyhynulí, velký počet ploutví s trnem na předním okraji. Třída Placodermi pancířnatci, vymřelí, s kostěným pancířem. Třída Chodrichtyes paryby, chrupavčitá kostra. Třída Pisces (Osteichtyes) ryby, kost i chrupavka. Třída Amphibia obojživelníci, larvy s žábrami, dospělí s plícemi. Třída Reptilia plazi, plíce a epidermální šupiny. Třída Aves ptáci, epidermální pera vzniklá z plazích šupin. Třída Mammalia savci, keratinové chlupy vzniklé mezi plazími šupinami, mléčné žlázy. Obojživelníci, plazi, ptáci a savci se souhrnně nazývají Tetrapoda čtyřnožci. V suchozemském prostředí se pohybují dvěma páry adaptovaných končetin. Primárně vodní obratlovci s ploutvemi se analogicky nazývají Ploutvovci Pisces, což jsou v tomto širokém pojetí kromě vymřelých tříd i paryby. S ohledem na zvláštnosti embryonálního vývoje jsou obratlovci děleni na bezblanné (Anamnia) a blanaté (Amniota). Anamnia kladou vajíčka do vody, ta se zde vyvíjejí a zárodečné obaly amnion a allantois se přitom netvoří. Naopak u Amniot se oba uvedené zárodečné obaly vytvářejí a taxony, které sem patří, tj. plazi, ptáci a savci, tvoří dohromady zcela přirozené seskupení fylogeneticky blízkých tříd.

10 Nadtřída: Agnatha bezčelistnatci (syn. Cyclostomata kruhoústí) Fosilní pozůstatky nejstarších obratlovců s tělem krytým deskovitými útvary ukazují, že tito živočichové neměli čelisti a potravu získávali procezováním vody přijímané ústy a vypuzované skrze žaberní štěrbiny v hltanu. V tomto ohledu připomínají bezlebečné. Nejstarší štítnatci žili již v ordoviku. Dvě vysoce modifikované skupiny bezčelistnatců přežily až do současnosti. Jsou jimi mihule a sliznatky. Jejich viscerocranium je zcela původní a tvoří je 7 párů žaberních oblouků. M i h u l e (Cephalaspidomorphi) jsou v zásadě sladkovodními živočichy. Některé druhy prožívají část svého života v mořích (Petromyzon marinus mihule mořská a Lampetra fluviatilis mihule říční). Mihule potoční (Lampetra planeri) je trvale sladkovodním druhem, v ČR kriticky ohroženým a chráněným. Vyžaduje vodu bohatou na kyslík, tvrdé dno a je citlivým bioindikátorem. Larvy žijí 3-7 let zahrabány v nánosech břehů, mohou být velké až 200 mm Dospělci jsou o něco menší - až 190 mm. Larvy jsou mikrofágními filtrátory, dospělci tohoto druhu potravu nepřijímají. Zajímavé je epigamní chování: mihule staví miskovitá hnízda o rozměrech cca 25 x 15 cm, hluboká až 10 cm. Samec je při tření přisátý samici k zátylku a vlastním tělem ji obtočí tak, aby se jeho penisovitý orgán dostal do těsné blízkosti urogenitální bradavky samice. Při prudkých rotačních pohybech obou těl může být kladeno a současně oplozeno až žlutavých jiker o průměru cca 1 mm. Po vytření uhynou dospělci zpravidla do 1 měsíce. Nadtřída: Gnathostomata čelistnatci Vznik a vývoj čelistí podstatně poznamenal evoluci obratlovců. Čelisti umožňují uchopení potravy a její rozkousání. Jsou-li opatřené zuby, stávají se účinnou zbraní. Čelisti obratlovců původně představují přeměněný první pár žaberních oblouků, který je proto nazýván čelistním obloukem. Obecně je přijímán názor, že původní počet žaberních oblouků byl 9 párů. V takovém případě jsou ty dva, které leží před čelistním obloukem, nazývány nulté. Je třeba zdůraznit, že žaberní oblouky nejsou jednodílné struktury, nýbrž série chrupavek včetně dorzálních (epibranchiálních) a laterálních (ceratobranchiálních) elementů. Ceratobranchiální části na levé a pravé straně prvního žaberního oblouku tvoří čelistní chrupavky primární dolní čelisti a epibranchiální část tvoří palatoquadratum, což jsou chrupavky primární horní čelisti. Pravá i levá polovina každé čelisti se mediálně spojují, a to buď přímo nebo prostřednictvím obrůstajících krycích

11 kostí. V průběhu embryonálního vývoje se u většiny obratlovců zakládá chrupavčitý základ primární čelisti. Ten je však postupně pokryt krycími kostmi (dermálním skeletem), které vytváří sekundární čelisti. U tetrapod tyto krycí kosti obvykle spojují horní čelist s lebkou tak pevně, že je pohyblivá jen čelist dolní. U paryb a většiny ryb se však obě, tj. horní i dolní čelist, pohybují nezávisle na lebce. Dorzální část druhého žaberního oblouku, který se nazývá jazylkový, je tvořena chrupavkami zvanými hyomandibulare a u primárně vodních čelistnatců zprostředkuje spojení horní a dolní čelisti k neurocaraniu. Ventrální část tohoto oblouku se nazývá hyoideum. Nejstarší čelistnatci Placodermi, - měli čelisti spojeny s neurocraniem přímo a jazylkový oblouk zůstal nezměněn (= euatostylie). Avšak u řady primitivních žraloků a také u lalokoploutvých ryb nadřádu Rhipidistia (z nichž se vyvinuli obojživelníci), je s neurocraniem spojeno nejen palatoquadratum, tj. primární horní čelist, ale také hyomandibulare (= euamphystylie). U většiny paryb a recentních ryb přebírá funkci spoje mezi čelistním obloukem a neurocraniem pouze hyomandibulare, neboť palatoquadratum se mění ve čtyřbokou kost (os quadratum) nesoucí zde primární čelistní kloub pro připojení spodní čelisti (=hyostylie). U obojživelníků, plazů, ptáků a savců je způsob připojení čelistí k neurocraniu ovlivněn především pokročilým stupněm rozvoje dermálního skeletu a horní čelist tvořená pouze krycími kostmi pevně srůstá s lebkou. Tento způsob spojení se nazývá odvozená autostylie a předpokládá se, že se vyvinul z amfistylie lalokoploutvých ryb nadřádu Rhipidistia. Po vytvoření čelistí došlo k bouřlivému vývoji obratlovců, vzniku specializovaných orgánů, kolonizaci souše a formování therapsidní linie. Pokračuje tedy i výovj jednotlivých elementů žaberních oblouků. Os quadratum se u savců mění v ušní kůstku kovadlinku (incus). Zaniká proto primární čelistní kloub a vzniká čelistní kloub sekundární. Primární spodní čelist (u paryb se nazývá Meckelova chrupavka), je postupně redukována a počínaje rybami se z ní stává pouze jedna z několika kostí dolní čelisti. Nazývá se articulare a spoluvytváří primární čelistní kloub. U savců se ve formě ušní kůstky kladívka (malleus) přesouvá do dutiny neurocrania. Z hyomandibulare druhého jazylkového oblouku se u obojživelníků, plazů a ptáků vyvíjí ušní kůstka columella. U savců se tatáž kůstka jmenuje třmínek (stapes). Z dolních elementů tohoto oblouku se u suchozemských obratlovců vyvíjí části jazylky. S vývojem a přeměnou žaberních oblouků a jejich derivátů se mění resp. pozbývají význam žaberní štěrbiny. Ze žaberní štěrbiny

12 mezi čelistním a jazylkovým obloukem, která se nazývá spiraculum, vzniká u amniot dutina středního ucha. Nejstaršími obratlovci s čelistmi byli Placodermi a Acanthodia. Třída: Chondrichthyes paryby Paraby jsou pozoruhodnou, evolučně úspěšnou skupinou čelistnatců, jíž by měla být při výuce zoologie věnována pozornost nejen na vysoké, ale také na střední škole. Třída Chondrichtyes zahrnuje žraloky a rejnoky (společně tvoří podtřídu Elasmobranchii příčnoústí) a také chiméry (podtřída Holocephali). Paryby mají párové ploutve a zcela jim chybí kostní tkáň. Protože chybí elementy kožního původu resp. dermocranium, je lebka nekrytá. Paryby se objevily v devonu a jako první absolvovala paleozoickou radiaci skupina, označovaná dnes jako Cladoselachii, se zvláštními, kladodontními zuby (měly špičaté hroty). Poloha úst byla více terminální, než ventrální. Jedna skupina Xenacanthizahrnovala bentické sladkovodní paryby s dificerkní ocasní ploutví (zevně i vnitřně souměrnou) a končetinám podobnými párovými ploutvemi s mediální sérií podpůrných kosterních elementů. Tato skupina vyhynula již počátkem mesozoika bez potomků. Vymřelí Cladoselachii měli párové ploutve s širokou bází a omezenou pohyblivostí, pět párů laterálních žaberních skulin a podobně, jako u moderních žraloků, pokračovala jejich páteř do dorzálního laloku ocasní ploutve. U těchto vymřelých žraloků však byly oba laloky tj. dorzální a ventrální zpravidla stejně velké, tzn., že měli homocerkní ocasní ploutev častěji než heterocerkní (s větším dorzálním lalokem). Právě posledně uvedený typ heterocerkní ocasní ploutve je naopak typický pro současné žraloky. Obratle Cladoselachii byly tvořeny pouze oddělenými neurálními a hemálními oblouky, které objímaly širokou chordu. Recentní paryby mají obratle kompletní, tj. s těly, do nichž se ukládá chrupavka a vápenité inkrustace, což vede k zaškrcování chordy, která persistuje jako řada korálkovitých elementů. Další důležité znaky paryb:

13 tělo je kryto plakoidními šupinami, které se na čelistech mění v zuby. Jejich základem je dentin kostního původu a na povrchu ektodermální . Sekundárně mohou být plakoidní šupiny redukovány žaberní přepážky nesou žaberní plátky, které jsou k nim přirostlé po celé délce. Žaberní přepážky jsou podepírány žaberními oblouky. Žraloci se musí neustále pohybovat. Nepřítomnost plynového měchýře způsobuje, že žralok, který přestane plavat, klesne ke dnu. Přes nepohyblivé žábry musí neustále proudit voda.ta vstupuje do těla tlamou, ven vychází žaberními otvory a také spiraculem. Při přerušení této cirkulace nedochází k okysličování krve a žralok by se udusil mozek paryb má dobře vyvinutý koncový mozek i mozeček. Čichové laloky koncového mozku jsou velké, hemisféry vytvořené, avšak jejich kaudální oddíl je nepárový. Vyšší koordinační centra obsahuje střední mozek. Mozeček je centrem pohybu a rovnováhy žraloci mají velmi dobře vyvinutý čichový orgán, dále pak zrakový, rovnovážně sluchový, proudový a chuťový. Ve vnitřním uchu jsou vytvořeny tři polokružné chodby, avšak utriculus, sacculus a lagena jsou jen naznačeny. Žraloci mají extrémně dalekozraké oči střevo obsahuje spirální řasu (typhlosolis) a vyúsťuje do kloaky. Pozoruhodná je funkce jater, která mohou vážit až 10% celkové hmotnosti živočicha. Jsou jednak zásobárnou tuku, jednak hydrostatickým orgánem a nahrazují tak funkci plynového měchýře u ryb centrem cévní soustavy je srdce uložené v perikardu, skládající se z těchto částí: sinus venosus (žilný splav), atrium (předsíň), verticulus (komora), conus arteriosus (srdeční násadec). Srdeční násadec je svalnatý, samostatně tepe a je považován za původní orgán čelistnatců. Je vytvořen také u nejstarších skupin ryb, tj. u Dipnoi, Brachiopterygii, Chondrostei a Holostei. Tento typ srdce obsahuje pouze odkysličenou krev uspořádání urogenitálního systému odpovídá stavu u většiny anamnií. Typem ledviny je opistonefros. Samčími pohlavními vývody jsou Wolffovy chodby, samičími Müllerovy chodby oplození je vnitřní. Sexuální dimorfismus se projevuje přítomností zdvojeného pářícího orgánu mezi břišními ploutvemi (pterygiopod). Jím proniká samec do kloaky

14 samice. Tyto výrůstky, podepřené chrupavkou, dosahují u dospělých samců 8-13% celkové délky těla. U vejcorodých druhů jsou vejce kladena v tuhých vaječných obalech produkovaných bílkotvornými skořápečnými žlázami. U živorodých druhů srůstá žloutkový vak se stěnou vejcovodu matky, který je na jednom místě rozšířen o dělohu a vytváří se tak nepravá placenta. Výživu získává plod přímo z krevního oběhu matky s výjimkou několika druhů rejnoků a sladkovodního žraloka Carcharias nicaraguensis z jezera Nicaragua jsou paryby mořskými čelistnatci. Velcí žraloci rodů Rhincodon a Cetorhinus jsou planktonofágní. Plankton získávají filtrací přes speciálně upravené žaberní štěrbiny. Třída: Pisces ryby Ryby jsou primárně vodní čelistnatci a počtem více než doposud popsaných druhů jsou dominujícími obratlovci. K rybám patří také vymřelí předkové prvních terestrických obratlovců, tj. labyrintodontních obojživelníků řádu Ichtyostegalia. Těmito předky byly lalokoploutvé ryby nadřádu Rhipidistia a obojživelníci vznikli s největší pravděpodobností z jejich řádu Osteolepiformes a možná i Holoptychiiformes. Klasifikace ryb: Třída Pisces je členěna na tři podtřídy: 1. Podtřída D i p n o i - dvojdyšní, 6 druhů 2. Podtřída C r o s s o p t e r y g i i lalokoploutví, 1 druh Nadřád Rhipidistia vějířoploutví, vymřelí Nadřád Actinistia střapcoploutví, 1 recentní druh 3. Podtřída A c t i n o p t e r y g i i paprskoploutví, druhů Nadřád Brachiopterygii násadcoploutví, 3 druhy Nadřád Chondrostei - řídkokostní syn. chrupavčití, 20 druhů Nadřád Holostei mnohokostní, 11 druhů Nadřád Teleostei celokostní syn. kostnatí, většina recentních ryb

15 Ichtyofaunu naší republiky tvoří v současné době pravděpodobně 68 druhů ryb (HANEL 1992). Vzácně se u nás mohou vyskytovat zástupci nadřádu Chondrostei, řádu Acipenseriformes jeseteři, čeledi Acipenseridae jeseterovití. V dunajském povodí žije jeseter malý Acipenser ruthenus. Všechny naše ostatní druhy ryb náleží k nadřádu Teleostei kostnatí. Hlavní znaky třídy K o s t r a Rybí skelet je převážně kostěný, sekundárně může dojít k převaze chrupavky (Chondrostei), ale kost nikdy zcela nezmizí. Charakteristický je rozvoj dermálního skeletu (osifikace na podkladě vaziva ve škáře). Také kosti tvořící základ skřelí jsou dermálního původu a jsou připojeny k jazylkovému žabernímu oblouku. U lalokoploutvých, dvojdyšných a násadcoploutvých je lebka platybazická, u většiny paprskoploutvých tropibazická. Chorda je u Dipnoi zcela zachovalá, nezaškrcovaná, neboť obratle páteře zde tvoří pouze chrupavčité či osifikované oblouky (aspondylní typ obratlů). U Actinopterygii je chorda potlačována a zaškrcována těly obratlů. Většina ryb má amficélní obratle, které mají na dorzální straně horní oblouky (neurapophysy), které se spojují v processus spinosus a uzavírají míšní kanál. Dolní oblouky se spojují v kanál jen v ocasní části (hemapophysy) a prochází jím hřbetní aorta a ocasní žíla. Mimo ocasní část se dolní oblouky nespojují a tvoří příčné výběžky (processus transversi). Š u p i n y Ryby mají kostěné šupiny několika typů. Za nejpůvodnější jsou považovány šupiny ganoidní, které jsou masivní, destičkovité, čtyřhranné a minimálně se překrývající. Jejich kostní tkáň je pokryta vrstvou třpytivého, vysoce resistentního ganoinu. Ganoidní šupiny jsou zachovány u Brachiopterygii, Chondrostei a Holostei. U starobylých Crosopterygii a Dipnoi se vyvinuly šupiny kosmoidní, podobné jako u Placodermi. Spodní vrstvu kosmoidních šupin tvoří hustá lamelovitá kost, nad níž je vrstva vaskularizované kosti prostoupená krevními cévami a ta je pokryta dentinu podobným kosminem. Kostěné šupiny nadřádu Teleostei jsou průsvitné, bez ganoinu, jejich centrem je ploténka kolem níž se koncentricky ukládají lamely (circuli). Tento typ překrývajících se šupin se nazývá

16 leptoidní a vyskytuje se ve dvou formách, cykloidní a ktenoidní, odlišných tvarem vnějšího a vnitřního okraje. Leptoidní šupiny, které nebrání rychlému pohybu, spočívají v kůži pokryté tenkou mukózní epidermis. of_contents/lab-9b/placoid/placoid.htm of_ Contents/Lab-9b/Ganoid/ganoid.htm N e r v o v á s o u s t a v a a s m y s l o v é o r g á n y Ve srovnání s parybami mají ryby celkově rozvinutější střední mozek a mozeček. Avšak v uspořádání a celkové úrovni rozvoje koncového mozku se projevují rozdíly mezi dvojdyšnými na straně jedné a všemi ostatními recentními rybami na straně druhé. Dvojdyšní mají dobře vyvinuté pallium hemisfér koncového mozku, čímž zapadají do progresivní linie vedoucí od paryb k amniotům. Naproti tomu u paprskoploutvých a zejména kostnatých ryb horní části pallia redukují, přičemž mohutným rozvojem bazálních ganglií vzniká epistriatum, které u kostnatých ryb výrazně převažuje nad palliem (podobně jako neostriatum u ptáků). Čichové laloky koncového mozku mají zpravidla vzhled nevelkých tenkých provazců sahajících až k párovým nosním dutinám. Ryby mají 10 párů hlavových nervů. Čichový orgán není u ryb dominujícím smyslovým orgánem. u paprskoploutvých jsou zpravidla na každé straně dvě vnější nozdry (přední a zadní), takže voda může proudit přes čichové váčky jedním směrem (nikdy do dutiny ústní!). Dobrý čich byl prokázán u úhořů. Pravé choany (tj. vnitřní nozdry) spojující nosní a ústní dutinu, měly vytvořené pouze lalokoploutvé ryby nadřádu Rhipidistia. U dvojdyšných ryb jsou sice choany vytvořeny, avšak vznikly přesunem zadních vnějších nozder na přední část stropu ústní dutiny a nejsou proto homologické s choanami lalokoploutvých a tetrapod. Vnitřní ucho tvoří tři polokružné chodby s velkými otolity umožňujícími vnímání polohy. Bubínek a střední ucho dosud chybí. Zrakový orgán ryb je dobře vyvinut. Ryby jsou schopné vnímat pohyb předmětů i nad vodou. V sítnici jsou tyčinky a čípky. Pigmentové i zrakové buňky jsou schopné pohybu v závislosti na intenzitě světla vstupujícího do oka zorničkou. Hlubinné ryby mívají velkou čočku a dvojí sítnici pro vidění na dálku a na blízko. Chuťové pupeny mohou být kromě úst rozsety na hlavě i na jiných místech těla. Důležitým analyzátorem je orgán postranní

17 čáry neboli proudový orgán, jehož receptory jsou skupiny smyslových buněk zvané neuromasty. D ý c h a c í o r g á n y Ryby dýchají žábrami, některé navíc i plicními vaky. ˇ6ábry jsou uloženy v žaberní dutině a u kostnatých ryb je tvoří většinou čtyři dvojice řad žaberních lupínků zvaných holobranchie. Žaberní dutiny jsou kryté skřelemi. Bahníci rodu Protopterus mají jen dvě párové holobranchie. Plicní vaky, jako vychlípeniny ventrální strany trávicí trubice, sloužily jako dýchací orgány lalokoploutvých ryb nadřádu Rhipidistia a z recentních ryb jsou funkční u Dipnoi a Brychiopterygii. U většiny Actinopterygii vzniká nepárový plynový měchýř s hydrostatickou funkcí vychlípením dorzální strany trávicí trubice a může být zachováno jeho spojení s jícnem (u řádu Clupeiformes bezostní). V tomto případě dochází ke změně jeho objemu prostřednictvím jícnu a kanálu ductus pneumaticus. U většiny Teleostei k propojení nedochází, vytváří se však rete mirabile, tj. prokrvené útvary s hustou sítí kapilár. Útvary produkující plyn se nazývají červená tělesa, neboli plynové žlázy a ty, které naopak plyn resorbují, se jmenují ovály. Část kostnatých ryb patřících do řádu Cypriniformes máloostní, má vytvořený Weberův orgán, spojující vnitřní ucho s plynovým měchýřem. Orgán je tvořen řadou kůstek vzniklých přeměnou předních obratlů a slouží k přenosu vlnění včetně zvukových vln. U Holostei má plynový měchýř dýchací funkci a u kostlínů je jeho stěna alveolární. S r d c e a c é v n í s o u s t a v a Srdce ryb je stejně, jako u všech primárně vodních obratlovců dýchajících žábrami, plněné pouze redukovanou krví. Tvoří je: žilný splav (sinus venosus), předsíň (atrium cordis), komora (ventriculum cordis) a srdeční násadec (conus arteriosus). Ze srdečního násadce vystupuje břišní aurta, jejíž počáteční úsek nese název truncus arteriosus (tepenný kmen). U takto vytvořeného srdce se na tepenné vlně podílí nejen předsíň a silnostěnná komora, ale také srdeční násadec tvořený srdeční svalovinou. Většina recentních ryb nadřádu Teleostei má však srdeční násadec redukovaný a místo něj vzniká z aorty bulbus arteriosus (tepenný násadec). Nejsou-li vytvořeny plicní vaky, pak je srdce rozděleno jen příčně. U Dipnoi (a nepochybně tomu bylo také u nadřádu Rhipidistia) však do srdce přichází z plicních vaků plicními žilami okysličená krev. Bahníci proto mají v předsíni a částečně i v komoře podélnou řasu rozdělující srdce také podélně. U většiny recentních ryb je okysličená krev vedena ze srdce břišní aortou do žaberních tepen, odkud je po okysličení

18 odváděna kořeny hřbetní aorty. Ve venózním systému dominují kardinální žíly a z jejich zadních úseků vzniká velmi variabilně utvářený ledvinový vrátnicový systém. Počínaje rybami se vytváří také lymfatický systém. T r á v i c í ú s t r o j í Čelisti jsou opatřeny velkým množstvím malých kónických zubů. Zuby však mohou být i na jiných kostech ústní dutiny. Ryby, stejně jako paryby, mají polyfiodontní, tj. stále se obměňující chrup. Hltan se žábrami po stranách vede do krátkého jícnu, za nímž následuje nazpět stočený žaludek ukončený vrátníkem. Pokračuje střevo, končící řitním otvorem. Na rozhraní žaludku a střeva se nachází zpravidla tři trubicovité slepé pylorické přívěsky se sekreční nebo absorpční funkcí. Játra umístěná vpředu trávicí dutiny jsou velká. Žluč se shromažďuje ve žlučovém váčku, odkud je odváděny do střeva. Pankreas je obvykle rozptýlen v mesenteriálních řasách. Při pitvě ryby nalezneme v ohybu střeva blízko žaludku slezinu ve tvaru malého okrouhlého červeného tělíska, náležející však k soustavě krevního oběhu. U Brachiopterygii a Holostei je ve střevě zachována spirální řasa. U r o g e n i t á l n í s y s t é m Ryby mají vyvinut typ ledvin nazvaný opistonefros se vzhledem páru tmavě červených pruhů v horní stěně břišní dutiny. U Teleostei odchází moč močovody do močového měchýře a z něho vývodem vyúsťujícím na močopohlavní (urogenitální) bradavce, která leží za řitním otvorem. V tomto případě jsou vývody ledvin (Wolffovy chodby) samostatné. Varlata jsou bělavá a táhnou se také pruhovitě téměř po celé délce svrchní strany břišní dutiny a spermie z nich odcházejí chámovody do urogenitální bradavky. Vajíčka se vyvíjejí ve dvou propojených vaječnících s tenkou prosvítající stěnou. V době tření zaujímají téměř celou dutinu břišní. Vejcovody vyúsťují v typickém případě u kostnatých ryb na urogenitální bradavce. Vejcovody a chámovody kostnatých ryb nemají žádný vztah k k vývodům, tj. močovodům ledvin, neboť vznikají z výstelky coelomové dutiny. U Dipnoi funguje vývod ledviny (Wolffova chodba) jako chámomočovod a Müllerova chodba jako vejcovod. Rozmnožování Většina ryb je oviparní, část je viviparní. příkladem živorodosti jsou halančíci (čel.pociliidae podř. Cyprinodontoidei), jejichž samci mají nepárové gonopodium a vajíčka se vyvíjejí v dutině vaječníků samic. U kanicovitých (čel. Serranidae, řád Perciformes) byl

19 popsán hermafroditismus. Počet kladených vajíček jiker může dosahovat až několika milionů (tresky). Samice kapra obecného klade přes milion jiker, pstruha obecného 3 000, štiky obecné , oukleje obecné až kusů. Zajímavé jsou epigamní projevy související se třením ryb. Většina ryb o potomstvo nepečuje, výjimky jsou však etologicky pozoruhodné. U koljušky tříostné (Gasterosteus aculeatus) staví hnízdo z rostlinného materiálu sameček a sám pak střeží jikry nakladené do něho několika samicemi. Samičky malé, max. 80 mm dlouhé, rybky hořavky duhové (Rhodeus sericeus), kladou dlouhým kladélkem několik desítek relativně velkých jiker (délka 3 mm a šířka 1,5 mm) do přijímacích otvorů pootevřených lastur škeblí nebo velevrubů a poté, nad stejným otvorem, vypouští samci chámové buňky. K oplození, vývoji a vylíhnutí plůdku dojde mezi žaberními lupínky mlže. Plůdek opouští tělo mlže přijímacím otvorem. Doba mezi nakladením jiker a vylíhnutím plůdku se u ryb liší jednak druhově, jednak momentálními, především teplotními podmínkami. Např. u pstruha amerického (Oncorhynus mykiss) trvá tento vývoj při teplotě o C 44 dní, ale při průměrné teplotě 4,4 o C 90 dní. Většina ryb nemá pravé larvy se specifickými larválními orgány. Výjimkou jsou pouze Dipnoi a Brachiopterygii, jejichž larvy dýchají vnějšími žábrami. U Teleostei se používá označení larva např. pro potěr úhoře říčního (Anquilla anquillae). Migrace Tahy ryb, při nichž se vytvářejí často početná hejna, souvisí s vyhledáváním největších koncentrací potravy, přezimováním a rozmnožováním. Migrace spojené s rozmnožováním jsou jednak anadromní,při nichž ryby plavou z moře do sladké vody (jeseteři, lososi), jednak katadromní, vzácnější s tahem ze sladkých či brakických vod do moře. Evropské populace úhoře říčního uskutečňují před třením anadromní migraci, při níž urazí přes km. Samotné tření probíhá v Atlantiku mezi Bermudami a Bahamami v Sargasovém moři. Mateční jedinci po vytření zahynou a z jiker se vylíhnou larvy zvané leptocefalové stádium, které se mořskými proudy a především Golfským proudem dostávají za 2-3 roky k evropským břehům. Poté metamorfují, přičemž jedinci vstupující do sladkých vod dospívají během 6-12 let v samice, neboť sladká voda stimuluje u malých průsvitných úhoříků, zvaných v této pohlavně indiferentní vývojové fázi monté, vývin samičího pohlaví. Naopak v samce metamorfují ti jedinci, kteří zůstanou ve smíšené, brakické vodě. U nás žijící úhoři jsou uměle vysazováni ve stádiu monté a v přirozené migraci jim brání vodní díla. Soudí se, že se dožívají věku kolem 20 let, avšak HANEL (1992) uvádí údaj o

20 úhoři, který žil v jednom pražském bazénku 68 let a dosáhl délky pouhých 66,6 cm při hmotnosti 0,58 kg. Dipnoi dvojdyšní Dvojdyšné ryby dýchají žábrami a plicními vaky. Recentní jsou pouze 3 rody žijící ve stojatých vodách Austrálie, Jižní Ameriky a Afriky (Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus), tzn. na kontinentech vzniklých rozpadem jižního prakontinentu Gondwany. Dipnoi mají v horní čelisti redukované krycí kosti maxillare a praemaxillare, včetně původních zubů. Místo nich se vyvinuly zvláštní deskovité zuby, umístěné na patře. Párové ploutve jsou u rodu Neoceratodus typu biseriálních archipterygií, stejně jako u vymřelého rodu Ceratodus. Zbylé dva rody mají protáhlá uniseriální archipterygia. Pásmo předních končetin je vyvinuto. Žijící dvojdyšné ryby nevdechují vzduch nozdrami, nýbrž jej polykají ústy. Bahník australský (Neoceratodus forsteri), omezený výskytem na toky dvou řek severovýchodní Austrálie, je jedinou primárně sladkovodní australskou rybou, přestože jeho předchůdci z druhohorního rodu Ceratodus byli kosmopolitní. Řeky australské oblasti jsou zarybněny periferními sladkovodními rybami s anadromními tahy z mořského biocyklu do cyklu limnického a jsou považovány za endemické taxony (BUCHAR 1983). Dipnoi se od Crossopterygii oddělili již na počátku devonu a vždy byli sladkovodní. Dnes žijí v suchých oblastech tropů s periodicky vysychajícími vodami. Crossopterygii lalokoploutví Počínaje lalokoploutvými rybami nastává rozdělení mozkové části lebky, tj. neurocrania, na přední oddíl ethmosphenoidale a zadní oddíl otiooccipitale (os ethmoidale = kost čichová, správněji sítová kost a os sphenoidale = klínová kost, os occipitale = týlní kost a oticus znamená ušní). Pohyblivé kloubní spojení mezi oběma oddíly umožňuje široké rozevření úst při zdvihu horní čelisti. Ethmosphenoidale a otiooccipitale jsou u lalokoploutvých ryb zkostnatělé a členění na tyto oddíly odpovídá členění původních chrupavčitých základů neurocrania na trabeculae a parachordalia. Charakteristika a evoluční zhodnocení lalokoploutvých vychází především z nálezů fosilií více než 60 rodů těchto ryb. Recentní Latimeria chalumnae reprezentuje mořské lalokoploutvé nadřádu Coelacanthi (=Actinistia), považované za postranní větev bez evolučního významu. Vývojová příbuznost s obojživelníky byla naopak prokázána u druhého nadřádu Rhipidistia.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

STRUNATCI ŽIVOČICHOVÉ SE STRUNOU HŘBETNÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_262 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK:

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

LABORATORNÍ PRÁCE Z BIOLOGIE

LABORATORNÍ PRÁCE Z BIOLOGIE LABORATORNÍ PRÁCE Z BIOLOGIE datum: číslo LP: jméno: hodnocení: / 50 bodů ANATOMIE KAPRA 1) ZAŘAZENÍ V SYSTÉMU ORGANISMŮ: Zařaďte kapra obecného do systému organismů: (4 body) říše: kmen: podkmen: nadtřída:

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu

Více

Většina suchozemských obratlovců dýchá plícemi - specializovaný orgán houbovité struktury bohatě protkaný jak vzdušnými cestami, tak cévním systémem

Většina suchozemských obratlovců dýchá plícemi - specializovaný orgán houbovité struktury bohatě protkaný jak vzdušnými cestami, tak cévním systémem Jednobuněčné organismy přijímají dýchací plyny celým povrchem těla z okolní vody Také někteří mnohobuněční vodní živočichové dýchají celým povrchem těla. Krev transportuje dýchací plyny mezi povrchem těla

Více

Šablona č. 01.26 Přírodopis Plazi opakování. Anotace: Pracovní list je vytvořen pro opakování probraného učiva o plazech.

Šablona č. 01.26 Přírodopis Plazi opakování. Anotace: Pracovní list je vytvořen pro opakování probraného učiva o plazech. Šablona č. 01.26 Přírodopis Plazi opakování Anotace: Pracovní list je vytvořen pro opakování probraného učiva o plazech. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci vypracují dané otázky v pracovním

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI OSTNOKOŽCI mořští živočichové druhotně paprsčitě souměrní pětičetná tělní souměrnost Tělo: nepravidelný

Více

Obrázky a základ textu: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/

Obrázky a základ textu: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/ 1 Patří do skupiny lososovitých, pro které je typická tzv. tuková ploutvička. Vytvořil stálé sladkovodní populace, které přestaly táhnout do moře. Dosahují délky 500 mm hmotnosti až 2 kg. Vyhovují jim

Více

Autor: Mgr. Jiří Šálený Datum: leden 2013 Ročník: sexta osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Biologie Tématický okruh: Druhoústí Téma: Obojživelníci

Autor: Mgr. Jiří Šálený Datum: leden 2013 Ročník: sexta osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Biologie Tématický okruh: Druhoústí Téma: Obojživelníci Autor: Mgr. Jiří Šálený Datum: leden 2013 Ročník: sexta osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Biologie Tématický okruh: Druhoústí Téma: Obojživelníci Klíčová slova: čelisti, jazylka, párové končetiny

Více

PRACOVNÍ LIST - Exkurze z biologie, Praha: The Human Body Exhibition

PRACOVNÍ LIST - Exkurze z biologie, Praha: The Human Body Exhibition 1. Odpovězte na zadané otázky (odpovědi se také dozvíte v průběhu exkurze): A) Kdo má silnější svaly, muži, nebo ženy? Zdůvodněte: B) Kde se nacházejí nejmenší kosti v lidském těle? C) Co je to syndrom

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt

8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt 8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Typy vývoje = vývojové strategie ONTOGENEZE

Více

Přírodovědec: VNĚJŠÍ STAVBA TĚLA Hlava, krk (všichni savci mají 7 krčních obratlů), podlouhlý trup, 4 končetiny (2 páry), ocas

Přírodovědec: VNĚJŠÍ STAVBA TĚLA Hlava, krk (všichni savci mají 7 krčních obratlů), podlouhlý trup, 4 končetiny (2 páry), ocas Savci stavba těla Přírodovědec: 2.2 SAVCI Savci = obratlovci Velká přizpůsobivost prostředí souš, voda, vzduch Stálá tělní teplota - výskyt od pólu k pólu Velikost těla od - od několika cm až do 30 m Samice

Více

Odpovědi na soutěžní otázky:

Odpovědi na soutěžní otázky: Odpovědi na soutěžní otázky: 1. Co tvoří hlavní potravu ryb? Většina našich ryb se živí bezobratlými živočichy, kteří se zdržují převážně v kalné vodě u dna. 2. Jak se měří délka ryb? Od vrcholu rypce

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Rozmnožování a vývoj živočichů

Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované

Více

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Biologie člověka, člověk a zdraví Tercie 3 hodiny týdně Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty Etologie Odvodí na základě pozorování

Více

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán) a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře,

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, v letošním roce již budou testy delší, protože přijímací zkoušky se blíží. Věříme, že testové varianty Vám pomohou

Více

ZŠA MŠNOVÁCEREKEV LEPŠÍVÝUKA V NOVÉCEREKVI

ZŠA MŠNOVÁCEREKEV LEPŠÍVÝUKA V NOVÉCEREKVI Tento výukový materiál vznikl v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. ZŠA MŠNOVÁCEREKEV LEPŠÍVÝUKA V NOVÉCEREKVI Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3771 Základní škola

Více

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů) KOSTERNÍ SOUSTAVA - základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo - určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI - člověk má průměrně 206 kostí - nejtěžší

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Dýchací a cévní soustava

Dýchací a cévní soustava Dýchací a cévní soustava Způsoby dýchání ryb Hlavní (primární) Žábry, výměna plynů voda-krev Doplňkové (akcesorické, sekundární) Nadžaberní aparát (labyrint) Tropické ryby, clarias gariepinus Vytv. v nadžaberní

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 6. ročníku. opakovat základní učivo 6. ročníku: - stavba a funkce rostlinné a živočišné buňky - bezobratlí: vývoj orgánových soustav (nervová, trávicí, oběhová ), základní skupiny (žahavci,

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Rozmnožovací orgány 1/54 "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54 Hlavní funkce rozmnožovacích orgánů = zajištění existence druhu 21. března 2012 Rozmnožovací

Více

Základníčeledi akvarijních ryb

Základníčeledi akvarijních ryb Základníčeledi akvarijních ryb 1. Kaprovití Cyprinidae velmi rozsáhlá skupina ryb obývající Evropu, Afriku (parmička podélnopruhá) a Severní Ameriku úplně chybí v Jižní Americe, Austrálii a Madagaskaru

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_2_20_BI2 PTÁCI

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_2_20_BI2 PTÁCI Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_2_20_BI2 PTÁCI PTÁCI vyvinuli se z druhohorních plazů opeřené tělo aerodynamického tvaru končetiny přeměněné v křídla > přizpůsobení

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

OBSAH. ZÁVĚREČNÁ ABSOLVENTSKÁ PRÁCE IX. ročník Rybníky a ryby, Aneta Čepeláková

OBSAH. ZÁVĚREČNÁ ABSOLVENTSKÁ PRÁCE IX. ročník Rybníky a ryby, Aneta Čepeláková Toto téma Rybníky a ryby jsem si vybrala, protože se mi to líbí a baví mě chytání ryb a také prostředí kolem rybníků. Ráda bych se jela na některé z těchto rybníků podívat i s přáteli, protože si u vody

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě

Více

8. 3. 2013 Martin Pospíchal

8. 3. 2013 Martin Pospíchal 8. 3. 2013 Martin Pospíchal Rubrika: Typ: Čeleď: Rozšíření: Obojživelníci Sladkovodní Ambystomatidae Mexiko: jezera Lago de Chalco a Lago de Xochomilco popis: Někdy se mu také říká vodní dráček nebo tygří

Více

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava 1/6 3.2.11.15 Cíl znát stavbu ženské a mužské pohlavní soustavy - umět vysvětlit její funkci - odvodit její význam - uvést onemocnění, příčiny, prevenci, ošetření Továrna na spermie a vajíčka - mužské

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Ing. Ladislav Straka Kmen členovci se třídí na třídy Kmen: ČLENOVCI Třída: PAVOUKOVCI

Více

SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU

SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU Krevní oběh představuje u ryb uzavřený systém, který je tvořen srdcem, tepnami, žilami a navzájem propojenou tepennou a žilnou kapilární sítí. Srdce a cévy Srdce (cor) je umístěno

Více

KŮŽE, ŠUPINY A ZBARVENÍ RYB Rybí tělo je kryto kůží, která je tvořena pokožkou (epidermis) a škárou (corium), složenou ze tří vrstev, (stratum

KŮŽE, ŠUPINY A ZBARVENÍ RYB Rybí tělo je kryto kůží, která je tvořena pokožkou (epidermis) a škárou (corium), složenou ze tří vrstev, (stratum KŮŽE, ŠUPINY A ZBARVENÍ RYB Rybí tělo je kryto kůží, která je tvořena pokožkou (epidermis) a škárou (corium), složenou ze tří vrstev, (stratum vasculare, stratum compactum a subcutis). Kůže je zpravidla

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOST NÁSLEDKEM ÚRAZU HLAVA Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku s hospitalizací Zlomenina kostí nosních bez

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Plazi-řád:šupinatí (ještěři,

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Smyslové orgány (čidla)

Smyslové orgány (čidla) Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Biologie (BIO) Náplň: Ekologická, fyziologická a fylogenetická charakteristika přírody, zoologie Třída: Druhý ročník a sexta Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: ACTIV Board, laboratoř, didaktické

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_15 Zdravověda somatologie

Více

Kosterní soustava I. - Kostra osová

Kosterní soustava I. - Kostra osová I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Kosterní soustava I. - Kostra

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

Studijní opora pro kombinované studium. Fylogeneze a systém strunatců. RNDr. Eva Jozífková Ph.D.

Studijní opora pro kombinované studium. Fylogeneze a systém strunatců. RNDr. Eva Jozífková Ph.D. Studijní opora pro kombinované studium Fylogeneze a systém strunatců RNDr. Eva Jozífková Ph.D. Zdroje informací Základním zdrojem informací je povinná literatura a powerpointové prezentace. Prezentace

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Akupuntura(akupresura) na cesty

Akupuntura(akupresura) na cesty Akupuntura(akupresura) na cesty 1. Základní body TS 4 v 1. meziprstním prostoru ve výši středu 1. záprstní kosti Ž 36 tři proporcionální cuny (palce) pod čéškou, jeden prst vně od hrany holenní kosti Bod

Více

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE 5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT K Obratlovci kmen: Strunatci podkmen: Obratlovci

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE RYBY

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE RYBY Doplňující informace o jednotlivých třídách obratlovců budou umístěny do inspiračních krabic. ( jednotlivé informace je nutné rozstříhat na proužky) DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE RYBY Tělo většiny druhů ryb je

Více

Software. Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno

Software. Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno Software AM110-0356 3B ANATOMYtrainer 400 digitálních obrázků s vysokým rozlišením a 3000 relevantních anatomických struktur dává rychlý přístup k lidské anatomii; funkce kvizu výběr zkoušených oblastí,

Více

PTÁCI před 1 5 1 0 5 0 miliony n y l et P izp z ůs ů obení n l etu t :

PTÁCI před 1 5 1 0 5 0 miliony n y l et P izp z ůs ů obení n l etu t : Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS - 11 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA. Mícha hřbetní (Medulla spinalis) Obaly mozku a míchy:

CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA. Mícha hřbetní (Medulla spinalis) Obaly mozku a míchy: CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Mícha hřbetní (Medulla spinalis) - dlouhý, válcovitý provazec, délka 40 50 cm, končí na úrovni prvního bederního obratle, dále pokračuje jako svazek nervů koňský ohon - uvnitř

Více

Štika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá

Štika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá Štika obecná latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá řád: Bezostní čeleď: Štikovití potrava: dravec délka života: 15 let pohlavní

Více

7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA

7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA 7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA Budování rybníků přispělo k vytvoření mokřadního biotopu, nepostradatelného pro mnoho živočišných druhů. Význam rybníků stoupl zejména v nedávné minulosti, kdy docházelo k regulaci

Více

Těhotenství, vývoj plodu, porod

Těhotenství, vývoj plodu, porod Těhotenství, vývoj plodu, porod Autor: Mgr. Anna Kotvrdová Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Pohlavní ústrohí ženy, těhotenství,vývoj plodu, porod Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství,

Více

TEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná.

TEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná. TEST na přezkoušení uchazeče pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku 1. O jaký druh ryby se jedná a] úhoř říční b] lipan podhorní c] hrouzek obecný 2. O jaký druh ryby se jedná a]

Více

SOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D.

SOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. SOUSTAVA KOŽNÍ PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. Kůže (cutis, derma) pevná, pružná a tažná; odolná proti mechanickému působení (tlak, náraz, tření apod.) plošný orgán pokrývá tělo (u dospělého člověka 1,5 1,8

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_16_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH SRDCE (COR, CARDIA) uloženo v mezihrudí, v dutině osrdečníkové dutý sval tvar kužele hrot

Více

Opěrná a pohybová soustava

Opěrná a pohybová soustava Kosti kostra (skelet) - dospělý cca 206 kostí, dítě cca 300-13 14% hmotnosti - kosti dlouhé, krátké, ploché - chrupavka, vazivo Funkce: opora ochrana (orgánů) tvorba krve pohyb ukládání minerálních látek

Více

Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1

Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Téma: Měkkýši (Mollusca) Úkol: 1. Proveďte důkaz chemického složení schránek (ulity, lastury) měkkýšů dle pracovního postupu. Důkazy vyjádřete rovnicemi.

Více

PLAZI HADI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_277 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 7 ZNAKY HADŮ NEMAJÍ KONČETINY

Více

Původ savců Systém savců IX. X. XI. Hlavní znaky savců 1.Vejcorodí, vačnatci Hlavní znaky, potrava, způsob rozmnožování, výskyt, hlavní zástupci Žák pochopí kdy a za jakých podmínek savci vznikli. Hlavní

Více

Zvířata ve vodě kdv0177.indd 11 kdv0177.indd 11 2.12.2013 12:23:15 2.12.2013 12:23:15

Zvířata ve vodě kdv0177.indd 11 kdv0177.indd 11 2.12.2013 12:23:15 2.12.2013 12:23:15 Zvířata ve vodě kdv0177.indd 11 2.12.2013 12:23:15 Pstruh obecný potoční potoční tukovou ploutvičku. Je to měkká ploutvička mezi hřbetní a ocasní ploutví. Délka těla: 20 až 60 cm Hmotnost: až 2,5 kg Pstruh

Více

PRACOVNÍ LIST SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.

Více

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka Prostorový a časový průběh Pero, tužka Perokresba http://www.modrykocour.cz/muzeum-stranka.php?page=29 http://www.rezbarlukas.estranky.cz/fotoalbum/nejake-me-kresby/perokresba-psik.html Jak vytvořit prostorový

Více

Kočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné

Více