3 Plošné základy. 3.1 Druhy plošných základů. Plošné základy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3 Plošné základy. 3.1 Druhy plošných základů. Plošné základy"

Transkript

1 Plošné základy 3 Plošné základy Plošné základy, jež jsou nejspodnější částí konstrukce stavby, přenášejí veškeré zatížení ze stavby do základové půdy pomocí plochy základové spáry. Ta se volí obvykle vodorovná v takové hloubce, která je optimální z hlediska únosnosti základové půdy, klimatických vlivů a technologie provádění těchto základů. Volbu druhu základu ovlivňuje velikost a způsob jeho zatížení a složení a vlastnosti základové půdy. Rozměr a tvar základu se navrhne a posuzuje vesměs výpočtem 1. a 2. mezního stavu ve smyslu ČSN EN Zvláštní pozornost je třeba při realizaci těchto základů věnovat kvalitě základové půdy, jakož i speciálním případům zakládání, tj. např. základům na násypech a prosedavých zeminách (spraších), v sesuvných oblastech, v seizmických územích, základům strojů atd. 3.1 Druhy plošných základů Plošnými základy jsou: základové patky, jež jsou typické pro zakládání sloupů, základové pasy, jež tvoří základy zdí, a základové desky, jež tvoří souvislý základ pod celou stavbou, nebo jejím dilatačním celkem. Základové patky mají obdélníkový, výjimečně i kruhový tvar a jsou z prostého, častěji však vyztuženého betonu. Bývají vesměs monolitické, jednostupňové, výjimečně, v případě větších hloubek založení, i vícestupňové. Pro zakládání sloupů montovaných železobetonových konstrukcí bývají opatřeny kalichy pro vetknutí těchto sloupů. Od dříve hojně používaných prefabrikovaných patek se ustupuje. Pro zakládání monolitických železobetonových konstrukcí a konstrukcí ocelových jsou opatřeny kotevní výztuží. Pro potřeby posuzování plošných základů se stanovuje jejich tuhost, která souvisí nejen s jejich tvarem, ale i s deformačními vlastnostmi základové půdy. Za základové pasy se považují obdélníkové základy s poměrem L / B 6, přičemž vždy platí, že jejich šířka B L (délka). Základové pasy bývají ve směru šířky vždy tuhé, poddajné jsou naopak ve směru své délky. Základové pasy lze vést v potřebných směrech, v nichž jsou umístěny zakládané zdi. Pokud jsou uloženy ve směrech navzájem kolmých, nazývají se někdy základovými rošty. V případě málo únosné základové půdy a pravidelné rozteče nosných konstrukcí mohou základové pasy tvořit i plošné základy pod sloupy, respektive kombinace sloupů s nosnými stěnami. Základová deska je souvislý plošný základ, přenášející zatížení celého stavebního objektu nebo jeho souvislé části. Základové desky umožňují účinné vodorovné ztužení objektu v úrovni základové spáry, snížení kontaktního napětí při zakládání na málo únosné půdě, snížení nerovnoměrného sedání a vzájemného pootáčení svislých prvků konstrukce na málo únosném podloží a provedení celoplošné izolace suterénu stavby proti podzemní vodě. Plošné základy spadají obyčejně do 1. GK a 2. GK, zcela výjimečně i do 3. GK. Návrh plošných základů spočívá v návrhu velikosti a tvaru plochy základové spáry včetně hloubky založení D, a dále z doporučení vedoucích k ochraně základové spáry před a při provádění plošných základů. Správně navržená plocha základů se posuzuje prokázáním mezního stavu porušení (stability) a popř. prokázáním mezního stavu použitelnosti, jež vede k odhadu velikosti sedání základů. V případech umístění plošného základu (vesměs patky či pasu) blízko nebo na přirozeném či umělém svahu, blízko výkopu nebo opěrné zdi, blízko vodoteče či jezera nebo nádrže a blízko hornických děl či zasypaných konstrukcí se musí prokázat celková stabilita základové půdy (EQU). 29

2 P lošné základy 3.2 Hloubka založení Klimatické poměry v České republice ovlivňují plošné základy staveb jednak možností promrzání, jednak nadměrným vysycháním spojeným s přetvořením příslušných zemin. Z hlediska mrazu je na našem území minimální hloubka založení D = 0,80 m, v horských oblastech to může být i více. K vysychání spojenému se smršťováním jsou citlivé jemnozrnné zeminy s velmi a extrémně vysokou plasticitou tř. F7 a F8, kde minimální hloubka založení činí D = 1,60 m. V případě dočasných nebo provizorních staveb lze zakládat i v hloubce D = 0,40 m. Hloubka založení D pro posouzení 1. mezního stavu je nejmenší svislá vzdálenost od (upraveného) terénu k základové spáře, jež tvoří kontakt plošného základu s geotechnickým prostředím. Pro posouzení 2. mezního stavu (použitelnosti), kdy se stanovuje zejména sedání plošných základů, je hloubka založení vztažena vždy k původnímu terénu. 3.3 Návrh podle mezního stavu porušení Při výpočtu mezního stavu porušení (GEO) a (STR) je třeba vycházet z návrhových hodnot zatížení F d, jež se odvozují z hodnot reprezentativních F rep a ty pak z hodnot charakteristických F k podle vztahů: F d = γ F F rep ; F rep = ψ F k (8) kde γ F dílčí součinitele zatížení jsou dány v tab. 8 a součinitel ψ se převezme z ČSN EN V těžišti pravidelného tvaru základové spáry (obdélníka o stranách B, L, kde B L, popř. kruhu, jenž se pro účely výpočtu převede nejlépe na rovnoplochý čtverec) působí obecně 6 složek zatížení, tj. 3 složky silové ve směru os: F xd, F yd, F zd a 3 složky momentové otáčející kolem těchto os: M xd, M yd a M zd, přičemž obyčejně (krouticí) moment kolem svislé osy z: M zd = 0, osa z je svislá. Nejprve je třeba stanovit excentricitu e působící svislé síly F zd vzhledem k těžišti základové spáry, resp. její složky: e x = M yd / F zd a e y = M xd / F zd, pro něž musí platit: (e x / B) 2 + (e y / L) 2 (1/3) 2 (9) Pokud tato podmínka není splněna, je třeba tvar plochy základové spáry změnit (jde o podmínku stability). Pro mezní stav porušení se předpokládá konstantní průběh napětí v základové spáře σ d, tudíž se počítá s tzv. efektivní plochou základové spáry A ef = B ef L ef, kde: B ef = B 2e x ; L ef = L 2e y (10) σ d = F zd / A ef R d / γ RV (11) kde R d je návrhová únosnost základové spáry, jež se určí a posoudí příslušnými návrhovými přístupy podle ČSN EN ; γ RV dílčí součinitel únosnosti pro plošné základy podle tab

3 Plošné základy V případě jemnozrnných zemin třídy F se návrhová únosnost posuzuje zvlášť pro tzv. neodvodněné podmínky, kdy o únosnosti v základové spáře rozhodují totální parametry základové půdy, pro něž zhruba platí: φ ud = 0 a pevnost je dána totální soudržností c u, potom: R d = ( + 2) c u b c s c i c + q (12) kde q = γ D je tlak nadloží nad základovou spárou, b c = 1 2α / ( + 2) vliv sklonu základové spáry α od vodorovné, s c = 1 + 0,2 B ef / L ef vliv tvaru základu (pro čtverec nebo kruh je s c = 1,2), i c = 0,5 (1 + (1 H d / (A ef cu)) 1/2 ) pro H d A ef c u, kde H d = (F 2 xd + F 2 yd ) 1/2 je vliv šikmosti vyvolané vodorovným zatížením H d. Pro odvodněné podmínky se návrhová únosnost stanoví: R d = c ef N c b c s c i c + γ 1 D N q b q s q i q + 0,5γ 2 B ef N γ b γ s γ i γ (13) kde N q = e πtgφ tg 2 (45 + φ / 2); N c = (N q 1) cotg φ; N γ = 2(N q 1) tg φ (14) b c = b q (1 b q ) / (N c tg φ); b q = b γ = (1 α tg φ) 2 (15) s q = 1 + (B ef / L ef ) sin φ; s γ = 1 0,3(B ef / L ef ); s c = (s q N q 1) / (N q 1) (16) i c = i q (1 i q ) / (N c tg φ); i q = (1 H d / (F zd + A ef c ef cotg φ)) m i γ = (1 H d / (F zd + A ef c ef cotg φ)) m+1 (17) kde α je úhel, který svírá spádnice šikmé základové spáry s vodorovnou rovinou kde m = m x = (2 + (B ef / L ef )) / (1 + (B ef / L ef )), pokud H d je ve směru B m = m y = (2 + (L ef / B ef )) / (1 + (L ef / B ef )), pokud H d je ve směru L m = m ε = m y cos 2 ε + m x sin 2 ε, pokud H d svírá s osou y úhel ε (18) γ 1 je objemová tíha zeminy nad základovou spárou, γ 2 objemová tíha zeminy pod základovou spárou do hloubky 2,5B ef. Dále je třeba posoudit základovou spáru na usmýknutí, dané výslednicí vodorovných sil v základové spáře H d. Platí vztah: A ef R dh / γ Rh = (F zd tg φ d + c d A ef + S pd ) / γ Rh H d (19) kde R dh je návrhová únosnost základové spáry ve vodorovném směru, S pd vodorovná návrhová složka zemního odporu uvažovaná na výšku základu, γ Rh dílčí součinitel únosnosti pro plošné základy podle tab. 10. Tab. 10 Dílčí součinitele únosnosti γ R Značka Soubor R1 R2 x) R3 x) únosnost γ R,v 1,0 1,4 1,0 usmyknutí γ R,h 1,0 1,1 1,0 x) podle doporučení NAD používá se pouze NP1, tedy dílčí součinitele pro R1 31

4 P lošné základy 32 Příklad 1 Návrh základové patky v základové půdě podle obr. 4 pro charakteristické velikosti zatížení na povrchu patky: N kg = 500 kn, N kq = 300 kn, M ykg = 50 knm, M ykq = 150 knm, H xkq = 80 kn. Návrh pro 1. mezní stav (porušení). Vlastnosti základové půdy jsou v tab. 11. Tab. 11 Vlastnosti základové půdy pro příklad 1 Vrstva a b c d Řešení: Popis navážka (Y) jíl písčitý, pevný (F6) písek hlinitý (S3) slínovec zvětralý (R5) Úhel vnitřního tření [ ] Soudržnost [kpa] efektivní totální efektivní totální Objemová tíha [kn.m -3 ] Modul deformace [MPa] Poissonovo číslo 18, ,0 65,0 21,0 5,0 0, ,0 19,5 18,0 0,30 22,0 25,0 Vzhledem k tomu, že v případě jemnozrnných zemin rozhoduje obyčejně únosnost pro neodvodněné podmínky, bude nejprve posouzena tato krátkodobá únosnost: 1. NP 1a: A1 + M1 + R1 Volíme patku čtvercovou B x L = 2,5 x 2,5 m, tloušťka t = 1,0 m, hl. založení D = 1,20 m (ve vrstvě č. 2 jílu slabě písčitém tuhém až pevném tř. F6) a) zatížení a napětí v úrovni základové spáry tíha patky G = 2,5 2,5 1,0 25 = 156,25 kn normální síla v těžišti základové spáry: N zd = ( ,25) 1, ,5 = 1335,94 kn vodorovná síla v těžišti základové spáry: H xd = 80 1,5 = 120,00 kn moment v těžišti základové spáry: M yd = 50 1, , ,0 = 412,50 knm excentricita svislé síly v základové spáře: e xd = 412,5/1335,94 = 0,308 m < 2,5/3 = 0,83 m efektivní šířka základu: B ef = 2,5 2 0,308 = 1,884 m, (délka L ef = 2,50 m) efektivní plocha základové spáry: A ef = 2,5 1,884 = 4,71 m 2 napětí v základové spáře: σ d = 1335,94/4,71 = 283,64 kpa b) únosnost základové spáry pro neodvodněné podmínky (krátkodobá únosnost) spočte se podle rov. (12) efektivní tlak nadloží: q = 18,0 1,0 + 0,2 21,0 = 22,20 kpa součinitele: b c = 1,0; s c = 1,0 + 0,2 1,88 / 2,5 = 1,15 i c = 0,5 (1 + (1 (120 / (65,0 4,71)) 1/2 ) = 0,89

5 Plošné základy R d = (3,14 + 2,0) 65,0 1,0 1,15 0, ,2 = 364,15 kpa σ d = 283,64 kpa < 364,15 / 1,0 = 364,15 kpa c) odolnost proti usmyknutí (podle rov. 19, S pd se obyčejně zanedbává) únosnost ve smyku v základové spáře: R dh = A ef c ud = 4,71 65 = 306,15 kn výsledek R dh / γ Rh = 306,15 / 1,0 = 306,15 kn > H d = 120,0 kn Obr. 4 Zadání k příkladu 1 2. NP 1b: A2 + M2 + R1 a) zatížení a napětí v úrovni základové spáry normální síla v těžišti základové spáry: N zd = ( ,25) 1, ,3 = = 1046,25 kn vod. síla v těžišti základové spáry: H xd = 80 1,3 = 104,00 kn moment v těžišti základové spáry: M yd = 50 1, , ,0 = 349,00 knm excentricita svislé síly v základové spáře: e xd = 349,0 / 1046,25 = 0,333 m < 2,5 / 3 = 0,83 m efektivní šířka základu: B ef = 2,5 2 0,333 = 1,834 m (délka L ef = 2,50 m) efektivní plocha základové spáry: A ef = 2,5 1,834 = 4,59 m 2 napětí v základové spáře: σ d = 1046,25 / 4,59 = 227,94 kpa b) únosnost základové spáry pro neodvodněné podmínky (krátkodobá únosnost) spočte se podle rov. (12), c ud = 65,0 / 1,4 = 46,43 kpa součinitele: b c = 1,0; s c = 1,0 + 0,2 1,83 / 2,5 = 1,14 i c = 0,5 (1 + (1 (104 / (46,43 4,59)) 1/2 ) = 0,86 33

6 P lošné základy R d = (3,14 + 2,0) 46,43 1,0 1,15 0, ,2 = 236,03 kpa σ d = 227,94 kpa < 236,03 / 1,0 = 236,03 kpa c) odolnost proti usmyknutí únosnost ve smyku v základové spáře: R dh = A ef c ud = 4,59 46,43 = 213,11 kn výsledek R dh / γ Rh = 213,11 / 1,0 = 213,11 kn > H d = 104,0 kn 3. Dlouhodobá únosnost (odvodněné podmínky) NP1a: A1 + M1 + R1 a) zatížení a napětí v úrovni základové spáry (patka má rozměry 2,5 x 2,5 m) normální síla v těžišti základové spáry: N zd = ( ,25) 1, ,5 = 1335,94 kn vodorovná síla v těžišti základové spáry: H xd = 80 1,5 = 120,00 kn moment v těžišti základové spáry: M yd = 50 1, , ,0 = 412,50 knm excentricita svislé síly v základové spáře: e xd = 412,5 / 1335,94 = 0,308 m < 2,5 / 3 = 0,83 m efektivní šířka základu: B ef = 2,5 2 0,308 = 1,884 m (délka L ef = 2,50 m) efektivní plocha základové spáry: A ef = 2,5 1,884 = 4,71 m 2 napětí v základové spáře: σ d = 1335,94 / 4,71 = 283,64 kpa b) únosnost základové spáry pro odvodněné podmínky (dlouhodobá únosnost) spočte se podle rov. (13) součinitele únosnosti: N q = 2,718 3,14tg20 tg 2 ( / 2) = 6,39 N c = (6,39 1,0) cotg 20 = 14,80; N γ = 2 (6,39 1,0) tg 20 = 3,92 součinitele tvaru základu: s q = 1,0 + 1,88 / 2,5 sin 20 = 1,26; s γ = 1,0 0,3 1,88 / 2,5 = 0,77; s c = (1,26 6,39 1,0) / (6,39 1,0) = 1,31 součinitele šikmosti zatížení: m B = (2 + 1,88 / 2,5) / (1 + 1,88 / 2,5) = 1,57 i q = (1 120 / (1335,94 + 4,71 12,0 cotg 20)) 1,57 = 0,88 i c = 0,88 (1 0,88) / (14,8 tg 20) = 0,86 i γ = (1 120 / (1335,94 + 4,71 12,0 cotg 20)) 2,57 = 0,81 R d = 12,0 14,8 1,31 0, ,2 6,39 1,26 0,88 + 0,5 21,0 1,88 0,77 0,81 = = 371,45 kpa σ d = 283,64 kpa < 371,45 / 1,0 = 371,45 kpa c) odolnost proti usmýknutí únosnost ve smyku v základové spáře: R dh = (N zd tg φ d + A ef c ef,d ) = 1335,94 tg ,71 12,0 = 542,76 kn výsledek R dh / γ Rh = 542,76 / 1,0 = 542,76 kn > H d = 120,0 kn 34

7 Plošné základy 4. Dlouhodobá únosnost (odvodněné podmínky) NP1b: A2 + M2 + R1 a) zatížení a napětí v úrovni základové spáry (patka má rozměry 2,5 x 2,5 m) normální síla v těžišti základové spáry: N zd = ( ,25) 1, ,3 = 1046,25 kn vodorovná síla v těžišti základové spáry: H xd = 80 1,3 = 104,00 kn moment v těžišti základové spáry: M yd = 50 1, , ,0 = 349,0 knm excentricita svislé síly v základové spáře: e xd = 349,0 / 1046,25 = 0,333 m < 2,5 / 3 = 0,83 m efektivní šířka základu: B ef = 2,5 2 0,333 = 1,834 m, (délka L ef = 2,50 m) efektivní plocha základové spáry: A ef = 2,5 1,834 = 4,59 m 2 napětí v základové spáře: σ d = 1046,25 / 4,59 = 227,94 kpa b) únosnost základové spáry pro odvodněné podmínky (dlouhodobá únosnost) M2: c d = 12,0 / 1,25 = 9,60 kpa, φ d = arctg (tg 20 / 1,25) = 16,23 0 součinitele únosnosti: N q = 2,718 3,14tg16,23 tg 2 ( ,23 / 2) = 4,44 N c = (4,44 1,0) cotg 16,23 = 11,82; N γ = 2 (4,44 1,0) tg 16,23 = 2,00 součinitele tvaru základu: s q = 1,0 + 1,83 / 2,5 sin 16,23 = 1,20; s γ = 1,0 0,3 1,83 / 2,5 = 0,78 s c = (1,21 4,44 1,0) / (4,44 1,0) = 1,27 součinitele šikmosti zatížení: m B = (2 + 1,83 / 2,5) / (1 + 1,83 / 2,5) = 1,58 i q = (1 104 / (1046,25 + 4,59 9,6 cotg 16,23)) 1,58 = 0,87 i c = 0,87 (1 0,87) / (11,82 tg 16,23) = 0,83 i γ = (1 104 / (1046,25 + 4,59 9,6 cotg 16,23)) 2,58 = 0,79 R d = 9,6 11,82 1,27 0, ,2 4,44 1,20 0,87 + 0,5 21,0 1,83 0,78 0,79 = = 234,36 kpa σ d = 227,94 kpa < 234,36 / 1,0 = 234,36 kpa c) odolnost proti usmýknutí únosnost ve smyku v základové spáře: R dh = (N zd tg φ d + A ef c ef,d ) = 1046,25 tg 16,23 + 4,59 9,6 = 348,62 kn výsledek R dh / γ Rh = 348,62 / 1,0 = 348,62 kn > H d = 104,0 kn 5. Výpočet bude proveden i pro NP2, který je charakterizován: NP1: A1 + M1 + R2 a) zatížení a napětí v úrovni základové spáry tíha patky: G = 2,5 2,5 1,0 25 = 156,25 kn normální síla v těžišti základové spáry: N zd = ( ,25) 1, ,5 = 1335,94 kn vodorovná síla v těžišti základové spáry: H xd = 80 1,5 = 120,00 kn 35

8 P lošné základy moment v těžišti základové spáry: M yd = 50 1, , ,0 = 412,50 knm excentricita svislé síly v základové spáře: e xd = 412,5 / 1335,94 = 0,308 m < 2,5 / 3 = 0,83 m efektivní šířka základu: B ef = 2,5 2 0,308 = 1,884 m, (délka L ef = 2,50 m) efektivní plocha základové spáry: A ef = 2,5 1,884 = 4,71 m 2 napětí v základové spáře: σ d = 1335,94 / 4,71 = 283,64 kpa b) únosnost základové spáry pro neodvodněné podmínky (krátkodobá únosnost) spočte se podle rovnice (12) efektivní tlak nadloží: q = 18,0 1,0 + 0,2 21,0 = 22,20 kpa součinitele: b c = 1,0; s c = 1 + 0,2 1,88 / 2,5 = 1,15; i c = 0,5 (1 + (1 (120 / (65,0 4,71)) 1/2 ) = 0,89 R d = (3,14 + 2,0) 65,0 1,0 1,15 0, ,2 = 364,15 kpa σ d = 283,64 kpa > 364,15 / 1,4 = 260,10 kpa nevyhovuje, (součinitel γ R,V pro R2 je 1,4) nutno zvětšit základ na 2,6 x 2,6 m c) tíha nové patky: G = 2,6 2,6 1,0 25 = 169,00 kn normálná síla v těžišti základové spáry: N zd = ( ) 1, ,5 = 1353,15 kn vodorovná síla v těžišti základové spáry: H xd = 80 1,5 = 120,00 kn moment v těžišti základové spáry: M yd = 50 1, , ,0 = 412,50 knm excentricita svislé síly v základové spáře: e xd = 412,5 / 1353,15 = 0,305 m < 2,5 / 3 = 0,83 m efektivní šířka základu: B ef = 2,6 2 0,305 = 1,99 m, (délka L ef = 2,60 m) efektivní plocha základové spáry: A ef = 2,6 1,99 = 5,17 m 2 napětí v základové spáře: σ d = 1353,15 / 5,17 = 261,73 kpa d) únosnost základové spáry pro neodvodněné podmínky (krátkodobá únosnost) pro NP2 spočte se podle rov. (12) efektivní tlak nadloží: q = 18,0 1,0 + 0,2 21,0 = 22,20 kpa součinitele: b c = 1,0; s c = 1,0 + 0,2 1,99 / 2,6 = 1,15 i c = 0,5 (1 + (1 (120 / (65,0 5,17)) 1/2 ) = 0,90 R d = (3,14 + 2,0) 65,0 1,0 1,15 0, ,2 = 367,99 kpa σ d = 261,73 kpa < 367,99 / 1,4 = 262,85 kpa e) odolnost proti usmýknutí (podle rov. 19, S pd se obyčejně zanedbává) únosnost ve smyku v základové spáře: R dh = A ef c ud = 5,17 65 = 336,05 kn výsledek R dh / γ Rh = 336,05 / 1,1 = 305,50 kn > H d = 120,0 kn f) únosnost základové spáry pro odvodněné podmínky (dlouhodobá únosnost) součinitele únosnosti: N q = 2,718 3,14tg20 tg 2 ( / 2) = 6,39 N c = (6,39 1,0) cotg 20 = 14,80; N γ = 2 (6,39 1,0) tg 20 = 3,92 36

9 Plošné základy součinitele tvaru základu: s q = 1,0 + 1,99 / 2,6 sin 20 = 1,26; s γ = 1,0 0,3 1,99 / 2,6 = 0,77; s c = (1,26 6,39 1,0) / (6,39 1,0) = 1,31 součinitele šikmosti zatížení: m B = (2 + 1,99 / 2,6) / (1 + 1,99 / 2,6) = 1,57 i q = (1 120 / (1353,15 + 5,17 12,0 cotg 20)) 1,57 = 0,88 i c = 0,88 (1 0,88) / (14,8 tg 20) = 0,86 i γ = (1 120 / (1353,15 + 5,17 12,0 cotg 20)) 2,57 = 0,81 R d = 12,0 14,8 1,31 0, ,2 6,39 1,26 0,88 + 0,5 21,0 1,99 0,77 0,81 = = 372,53 kpa σ d = 261,73 kpa < 372,53 / 1,4 = 266,10 kpa g) odolnost proti usmýknutí únosnost ve smyku v základové spáře: R dh = (N zd tg φ d + A ef c ef,d ) = 1353,15 tg ,17 12,0 = 554,54 kn výsledek R dh / γ Rh = 554,54 / 1,1 = 504,13 kn > H d = 120,0 kn Komentář: přístup NP1a dává příznivější výsledky než přístup NP2, neboť v obou případech jde o kombinaci A1 + M1, avšak NP1a se kombinuje s R1, což pro únosnost plošných základů znamená použití dílčích součinitelů únosnosti γ R,v = γ R,h = 1,0, zatímco v případě NP2 se využívá R2, kde γ R,v = 1,4 a γ R,h = 1,1; v případě jemnozrnných zemin je třeba vždy zvážit, není-li nutné posoudit krátkodobou (neodvodněnou) únosnost základové půdy. 3.4 Návrh podle mezního stavu použitelnosti Mezní stav použitelnosti vede k výpočtu sedání základů, jež se musí provést vždy pro případy 2. GK a 3. GK. Sedání plošných základů se stanoví za předpokladu, že základová půda je pružný poloprostor, kde přitížení v základové spáře σ 0,1 = σ 0 γ D se do hloubky šíří v závislosti na intenzitě tohoto zatížení, jeho rozložení v základové spáře a tvaru této spáry. Průběh napětí v základové spáře již nemusí být konstantní, jako tomu bylo v případě 1. mezního stavu; stanovuje se podle zásad teorie pružnosti zejména s ohledem na tuhost základu. Stanoví se pomocná velikost k: k = (E b / E def,pr ) (t / B) 3, respektive (E b / E def,pr ) (t / L) 3 (20) kde E b je modul pružnosti betonu základu, E def,pr průměrná velikost modulu deformacezákladové půdy do hloubky 2B pod základovou spáru, t tloušťka základu, B a L jeho půdorysné rozměry ve směru, pro který se tuhost počítá. Pokud k < 1 je základ poddajný a rozdělení napětí v základové spáře je třeba určit např. matematickým modelováním, je-li k 1, je základ tuhý a průběh napětí je vesměs lineární. Lze jej získat superpozicí od účinků: normálná síla F zk a příslušné momenty M xk, M yk. Při výpočtu 37

10 P lošné základy sedání se počítá s charakteristickými hodnotami zatížení, kdy veškeré dílčí součinitele výpočtu γ F, γ M, γ R jsou rovny 1. Průběh napětí od přitížení směrem do hloubky σ z,i = σ 0,1 I, kde I je příčinkový součinitel sedání závislý na tvaru základu a na průběhu působícího napětí. Nejčastěji používaný součinitel I 2 platný pro tzv. charakteristický bod obdélníkového základu rovnoměrně zatíženého je na obr. 5, příčinkové součinitele I platné pro jiné tvary základů a příslušné průběhy napětí v základové spáře lze najít ve všech učebnicích mechaniky zemin a zakládání staveb. Statické schéma pro výpočet sedání je potom na obr. 6. Konečné sedání pod příslušným bodem plochy základové spáry se vypočte podle vzorce: n i 1 s = m h I E (21) z,i or,i i oed,i kde σ z,i je svislá složka napětí od přitížení σ 0,1 ve středu i-té vrstvy, σ or,i původní geostatické napětí (σ or,i = γ (D + z)) ve středu i-té vrstvy, m opravný součinitel podle tab. 10 ČSN , podle ČSN EN m = 0,2, h i mocnost i-té vrstvy, charakteristická velikost oedometrického modulu přetvárnosti i-té vrstvy. E oed,i Vztah mezi modulem přetvárnosti E def a oedometrickým modulem deformace E oed je dán: E oed = E def / β; β = (1 2ν 2 / (1 ν)) (22) kde ν je Poissonovo číslo příslušné vrstvy základové půdy. Obr. 5 Průběh příčinkového součinitele sedání I 2 pro charakteristický bod obdélníka 38

11 Plošné základy Pro konkrétní výpočet sedání plošného základu je třeba spočítat upravené vzdálenosti z ri pomocí vzdáleností z i od základové spáry do středu i-té vrstvy podle vztahu: z ri = κ 1 κ 2 z i (23) kde κ 1 je součinitel zohledňující hloubku založení D podle obr. 7, κ 2 součinitel zohledňující existenci nestlačitelné vrstvy základové půdy v hloubce z r pod základovou spárou podle obr. 8. Velikost konečného průměrného sednutí s m, lim a sednutí nerovnoměrného Δs / L, Δs / B stanovuje objednatel (investor) s přihlédnutím na charakter stavby, mezní doporučené hodnoty jsou v tab. 9. Pro částečně nebo plně nasycené jemnozrnné zeminy se mají uvažovat 3 složky sedání: kde s 0 s celk = s 0 + s 1 + s 2 (24) s 1 s 2 je sedání okamžité, sedání konsolidační, sedání vyvolané creepem. Výše uvedeným způsobem lze stanovit velikosti sedání s 0 a s 1, pro odhad sedání s 2 jsou potřebné speciální zkoušky základové půdy. Obr. 6 Statické schéma pro výpočet konečného sedání 39

12 P lošné základy Pro pas 1 = 1+ 0,61 d arctg z Pro patku d 1 = 1+ 0,35 arctg 1,55 z Průběh součinitele 1 d/z Obr. 7 Průběh součinitele 1 Patka 1 Pas Průběh součinitele 2 z ic /z 40 Nestlačitelná vrstva 2 Obr. 8 Průběh součinitele 2 Příklad 2 Stanovení konečného sedání základové patky podle př. 1 (2. mezní stav použitelnosti). Předpokládáme existenci nestlačitelné vrstvy základové půdy v hloubce z c = 8,0 m pod úrovní základové spáry. Řešení: Pro výpočet sedání se použijí charakteristické velikosti zatížení a průběh napětí v základové spáře podle teorie pružnosti. Budeme počítat sedání pro čtvercovou základovou patku B x L = 2,6 x 2,6 m. a) stanovení zatížení a napětí v základové spáře normální síla v těžišti základové spáry: N zk = ( ) 1, ,0 = 969,0 kn vodorovná síla v těžišti základové spáry: H xk = 80 kn moment v těžišti základové spáry: M yk = 50 1, , ,0 = 280,0 kn napětí v základové spáře od N zk : σ n = 969 / 2,6 2 = 143,34 kpa

13 Plošné základy napětí v základové spáře od M yk : σ m = / 2,6 3 = ±95,58 kpa napětí σ 1 = 143,34 95,58 = 47,76 kpa; σ 1 = 143, ,58 = 238,92 kpa původní geostatické napětí v základové spáře: σ or,0 = 18,0 1,0 + 0,2 21,0 = 22,2 kpa napětí konstantní σ a = 47,76 22,2 = 25,56 kpa napětí trojúhelníkové σ b = 238,92 47,76 = 191,16 kpa b) tuhost plošného základu (rov. 20) průměrná velikost modulu deformace do hloubky 2 2,6 = 5,2 m pod základovou spárou E def,pr = (2,3 5,0 + 2,9 18) / 5,2 = 12,25 MPa tuhost k = (26500 / 12,25) (1,0 / 2,6) 3 = 123 > 1 základ je tuhý c) výpočet konečného sedání bude součtem sedání tuhého základu pod charakteristickým bodem (obr. 5) pro zatížení konstantní σ a = 25,56 kpa a zatížení trojúhelníkové s pořadnicí σ b = 191,16 kpa (viz např. model č. 6 z ČSN pro nezatíženou a pro zatíženou hranu), vlastní výpočet bude sestaven do tab. 12. Sedání základové patky na hraně A: s A = 0,58 + 2,27 = 2,85 mm Sedání základové patky na hraně B: s B = 0, ,60 = 13,18 mm Průměrné sedání základové patky: s = (2, ,18) / 2 = 8,02 mm jistě vyhoví Naklonění základové patky: s / B = (13,18 2,85) / 2600 = 0,0039 vyhoví pro statisticky určité konstrukce, nevyhoví však již např. pro železobetonové a ocelové konstrukce staticky neurčité. 3.5 Ochrana základové spáry Za účelem zajištění předpokládané únosnosti základové půdy a přípustného sedání plošných základů je nutné ochránit základovou spáru jak před vlivy mechanickými, tak i klimatickými. K poškození základové půdy dochází při strojním hloubení, jež musí být ukončeno v dostatečné výšce nad základovou spárou a poslední vrstva musí být odebrána ručně, nebo jen za použití malé mechanizace těsně před položením podkladního betonu. V zásadě platí, že odkrýt lze pouze takovou plochu, která bude v téže směně pokryta podkladním betonem. Zatímco kvalita zeminy může být ovlivněna chůzí do hloubky až 0,20 m, zemními stroji pak na hloubku přes 0,50 m. Odstřel v horninách může nakypřit základovou půdu až na hloubku 1,0 m. Ochrana základové půdy výrazně závisí na druhu zeminy v základové spáře a na výši hladiny podzemní vody, jež musí být snížena nejméně o 0,30 m pod úroveň základové spáry. Betonáž plošných základů pod hladinu podzemní vody se nedoporučuje. V případě hrubozrnných zemin dostatečné mocnosti lze hloubit strojně až na navrhovanou základovou spáru a tu následně upravit, např. pomocí vibračního válce. V případě zemin jemnozrnných a hornin poloskalních platí bez výjimky výše uvedené doporučení o ručním dohloubení poslední vrstvy zeminy a okamžitém položení vrstvy podkladního betonu v tloušťce alespoň 0,10 m s tím, že výstavba vlastních základů bude bezprostředně následovat. Naprosto nepřípustný je takový postup, při němž se na vyhloubenou základovou spáru v jemnozrnných zeminách nebo poloskalních horninách rozprostírá vrstva písku nebo štěrku, byť hutněného. Ta nemá žádný význam z hlediska únosnosti, a navíc může s ohledem na svoji propustnost způsobit průnik vody (podzemní či srážkové) k zeminám v základové spáře a tím zhoršení jejich vlastností zejména deformačních, což může vést k nepředpokládanému sedání. V případě podkopání základové spáry v těchto zeminách je třeba plombovat hubeným betonem, nikoliv pískem či štěrkem. 41

14 Tab. 12 Výpočet sedání základové patky z příkladu 2 Číslo vrstvy Mocnost h i [m] z i [m] D / z i κ 1 z c / z i κ 2 Z ri = κ 1. κ 2. z i σ or,i [kpa] 0,2. σ or,i [kpa] 1 0,5 0,25 4,80 1,50 32,0 1,0 0,38 30,18 6,04 2 0,8 0,90 1,33 1,39 8,89 1,0 1,25 48,45 9,65 3 1,0 1,80 0,66 1,28 4,44 1,0 2,30 70,50 14,10 4 1,0 2,80 0,43 1,20 2,85 0,99 3,36 90,00 18,0 5 1,0 3,80 0,32 1,15 2,11 0,96 4,37 102,42 20,48 6 1,0 4,80 0,25 1,10 1,67 0,92 5,28 113,61 22,72 Pokračování tab. 12 Číslo vrstvy Sedání pro konstantní napětí σ a = 25,56 kpa Sedání pod nezatíženou hranou Sedání pod zatíženou hranou z i / B I 2 σ zi [kpa] σ zi 0,2. σ or,i E oed,i [MPa] s i [mm] I A,1 σ zi 0,2. σ or,i s A,i [mm] z i / B I B,1 σ zi 0,2. σ or,i 1 0,146 0,80 20,45 14,41 10,63 0,50 0,030 5,43 0,23 0,146 0,240 85,72 10,63 4,03 2 0,481 0,42 10,74 1,09 10,63 0,08 0,055 11,38 0,86 0,481 0,180 59,17 10,63 4,45 3 0,885 0,27 6,90-7,20 10,63 0,064 10,37 0,98 0,885 0,130 35,60 10,63 3,35 4 1,292 0,17 4,35 24,32 0,060 4,94 0,20 1,292 0,090 16,41 24,32 0,67 5 1,680 0,12 3,07 24,32 0,042-4,42 1,680 0,060 2,46 24,32 0,10 6 2,030 0,09 2,50 24,32 0,034 2,030 0,045-5,52 24,32 E oed,i [MPa] Sedání pod charakteristickýcm bodem 0,58 Sedání pod bodem A 2,27 Sedání pod bodem B 12,60 s B,i [mm] 42

Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1

Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1 Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1 1. Návrhové hodnoty účinků zatížení Účinky zatížení v mezním stavu porušení ((STR) a (GEO) jsou dány návrhovou kombinací

Více

4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i

4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i Opěrné zd i 4 Opěrné zdi 4.1 Druhy opěrných zdí Podle kapitoly 9 Opěrné konstrukce evropské normy ČSN EN 1997-1 se z hlediska návrhu opěrných konstrukcí rozlišují následující 3 typy: a) gravitační zdi,

Více

Pilotové základy úvod

Pilotové základy úvod Inženýrský manuál č. 12 Aktualizace: 04/2016 Pilotové základy úvod Program: Pilota, Pilota CPT, Skupina pilot Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit praktické použití programů GEO 5 pro výpočet

Více

1 Použité značky a symboly

1 Použité značky a symboly 1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req

Více

Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb

Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb Stavební fakulta ČVUT Praha Katedra geotechniky Rok 2004/2005 Obor, ročník: Posluchač/ka: Stud.skupina: Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb Příklad 1 30g vysušené zeminy bylo podrobeno

Více

Základy: Základy: Ing. et Ing. Petr Kacálek. Ing. et Ing. Petr Kacálek

Základy: Základy: Ing. et Ing. Petr Kacálek. Ing. et Ing. Petr Kacálek Navrhování základových konstrukcí Základy jsou konstrukční nosné prvky stavebních objektů, které zabezpečují přenášení účinků stavby (svislých nosných konstrukcí = zatížení) do základové půdy. Základy

Více

Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Statický výpočet

Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Statický výpočet 179/2013 Strana: 1 Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Certifikována podle ČSN EN ISO 9001: 2009 Botanická 256, 360 02 Dalovice - Karlovy Vary IČO: 25 22 45 81, tel., fax: 35 32 300 17, mobil: +420

Více

Výpočet svislé únosnosti a sedání skupiny pilot

Výpočet svislé únosnosti a sedání skupiny pilot Inženýrský manuál č. 17 Aktualizace: 04/2016 Výpočet svislé únosnosti a sedání skupiny pilot Proram: Soubor: Skupina pilot Demo_manual_17.sp Úvod Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit použití

Více

ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE

ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II. DOC. ING. MILOSLAV PAVLÍK, CSC. Základové konstrukce Hlavní funkce: přenos zatížení do základové půdy ochrana před negativními účinky základové půdy ornice

Více

STATICKÉ POSOUZENÍ ZALOŽENÍ RD HOSTIVICE STATICKÉ POSOUZENÍ. p.č. 1161/57, k.ú. HOSTIVICE ING. ROMAN BALÍK ING. MARTIN KAMEŠ

STATICKÉ POSOUZENÍ ZALOŽENÍ RD HOSTIVICE STATICKÉ POSOUZENÍ. p.č. 1161/57, k.ú. HOSTIVICE ING. ROMAN BALÍK ING. MARTIN KAMEŠ STATICKÉ POSOUZENÍ VYPRACOVAL: SCHVÁLIL: ING. ROMAN BALÍK ING. MARTIN KAMEŠ OBJEDNATEL: FORMÁT A4: MÍSTO STAVBY: STAVBA - OBJEKT: AVEK s.r.o., PROSECKÁ 683/15, 190 00 PRAHA 9 p.č. 1161/57, k.ú. HOSTIVICE

Více

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ 7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní

Více

Mechanika zemin II 6 Plošné základy

Mechanika zemin II 6 Plošné základy Mechanika zemin II 6 Plošné základy 1. Definice 2. Vliv vody na stabilitu a sedání 3. Únosnost 4. Sedání Výpočet okamžitého, konsolidačního a konečného sedání Výpočet podle teorie pružnosti Výpočet podle

Více

ZAKLÁDÁNÍ STAVEB VE ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNKÁCH

ZAKLÁDÁNÍ STAVEB VE ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNKÁCH ZAKLÁDÁNÍ STAVEB VE ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNKÁCH ZAKLÁDÁNÍ NA NÁSYPECH Skladba násypů jako: zeminy, odpad z těžby nerostů nebo průmyslový odpad. Důležité: ukládání jako hutněný nebo nehutněný materiál. Nejnebezpečnější

Více

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2 OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2 DESIGN BY ing.arch. Stojan D. PROJEKT - SERVIS Ing.Stojan STAVEBNÍ PROJEKCE INVESTOR MÍSTO STAVBY

Více

Výpočet konsolidace pod silničním náspem

Výpočet konsolidace pod silničním náspem Inženýrský manuál č. 11 Aktualizace: 02/2016 Výpočet konsolidace pod silničním náspem Program: Soubor: Sedání Demo_manual_11.gpo V tomto inženýrském manuálu je vysvětlen výpočet časového průběhu sedání

Více

Pro zpracování tohoto statického výpočtu jsme měli k dispozici následující podklady:

Pro zpracování tohoto statického výpočtu jsme měli k dispozici následující podklady: Předložený statický výpočet řeší založení objektu SO 206 most na přeložce silnice I/57 v km 13,806 přes trať ČD v km 236,880. Obsahem tohoto výpočtu jsou pilotové základy krajních opěr O1 a O6 a středních

Více

ef c ef su 1 Třída F5, konzistence tuhá Třída G1, ulehlá

ef c ef su 1 Třída F5, konzistence tuhá Třída G1, ulehlá Výpočet tížné zdi Vstupní data Projekt Datum : 0.7.0 Geometrie konstrukce Pořadnice Hloubka X [m] Z [m] 0.00 0.00 0.00 0.60 0.0 0.6 0.0.80 0.0.0 6-0.79.0 7-0.79.80 8-0.70 0.00 Počátek [0,0] je v nejhořejším

Více

PŘEHRÁŽKY. Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže.

PŘEHRÁŽKY. Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže. PŘEHRÁŽKY Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže. KONSOLIDAČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zamezit dalšímu prohlubování koryta.

Více

Obsah: 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2. Seznam použité literatury 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním otvorem

Obsah: 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2. Seznam použité literatury 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním otvorem Stavba: Stavební úpravy skladovací haly v areálu firmy Strana: 1 Obsah: PROSTAB 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2 2. Seznam použité literatury 2 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním

Více

Rozlítávací voliéra. Statická část. Technická zpráva + Statický výpočet

Rozlítávací voliéra. Statická část. Technická zpráva + Statický výpočet Stupeň dokumentace: DPS S-KON s.r.o. statika stavebních konstrukcí Ing.Vladimír ČERNOHORSKÝ Podnádražní 12/910 190 00 Praha 9 - Vysočany tel. 236 160 959 akázkové číslo: 12084-01 Datum revize: prosinec

Více

5 Úvod do zatížení stavebních konstrukcí. terminologie stavebních konstrukcí terminologie a typy zatížení výpočet zatížení od vlastní tíhy konstrukce

5 Úvod do zatížení stavebních konstrukcí. terminologie stavebních konstrukcí terminologie a typy zatížení výpočet zatížení od vlastní tíhy konstrukce 5 Úvod do zatížení stavebních konstrukcí terminologie stavebních konstrukcí terminologie a typy zatížení výpočet zatížení od vlastní tíhy konstrukce 5.1 Terminologie stavebních konstrukcí nosné konstrukce

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES OPĚRNÁ ŢELEZOBETONOVÁ

Více

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů Stavební konstrukce Adresa.: Střední průmyslová

Více

Typ výpočtu. soudržná. soudržná

Typ výpočtu. soudržná. soudržná Posouzení plošného základu Vstupní data Projekt Datu : 2.11.2005 Základní paraetry zein Číslo Název Vzorek ϕ ef [ ] c ef [] γ [/ 3 ] γ su [/ 3 ] δ [ ] 1 Třída S4 3 17.50 7.50 2 Třída R4, přetváření křehké

Více

Smyková pevnost zemin

Smyková pevnost zemin Smyková pevnost zemin Pevnost materiálu je dána největším napětím, který materiál vydrží. Proto se napětí a pevnost udává ve stejných jednotkách nejčastěji kpa). Zeminy se nejčastěji porušují snykem. Se

Více

BZKV 10. přednáška RBZS. Opěrné a suterénní stěny

BZKV 10. přednáška RBZS. Opěrné a suterénní stěny Opěrné a suterénní stěny Opěrné stěny Zachycují účinky zeminy nebo sypké látky za zdí. Zajišťují zeminu proti ujetí ze svahu Gravitační Úhelníkové Žebrové Speciální Opěrné stěny dřík stěny = = hradící

Více

Statika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Statika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury. ocelových 5. přednáška Vybrané partie z plasticity Miroslav Vokáč miroslav.vokac@klok.cvut.cz ČVUT v Praze, Fakulta architektury 2. prosince 2015 Pracovní diagram ideálně pružného materiálu ocelových σ

Více

Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy

Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy Sedání Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy vytěsnění vody z pórů přemístění zrn zeminy deformace zrn zeminy Zakládání

Více

předběžný statický výpočet

předběžný statický výpočet předběžný statický výpočet (část: betonové konstrukce) KOMUNITNÍ CENTRUM MATKY TEREZY V PRAZE . Základní informace.. Materiály.. Schéma konstrukce. Zatížení.. Vodorovné konstrukc.. Svislé konstrukce 4.

Více

Jihočeská stavebně-konstrukční kancelář s.r.o.

Jihočeská stavebně-konstrukční kancelář s.r.o. Technická zpráva ke konstrukční části projektu pro provedení stavby Všeobecně Předmětem zadání je návrh konstrukčního řešení vybraných prvků rodinných domů na parcelách č. 277/11, 277/12 v katastrálním

Více

Uplatnění prostého betonu

Uplatnění prostého betonu Prostý beton -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový průřez -Konstrukční ustanovení - Základová patka -Příklad Uplatnění prostého

Více

Použitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb

Použitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb Použitelnost - funkční způsobilost za provozních podmínek - pohodlí uživatelů - vzhled konstrukce Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí: mezní stav napětí z hlediska podmínek použitelnosti,

Více

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování

Více

Aktuální trendy v oblasti modelování

Aktuální trendy v oblasti modelování Aktuální trendy v oblasti modelování Vladimír Červenka Radomír Pukl Červenka Consulting, Praha 1 Modelování betonové a železobetonové konstrukce - tunelové (definitivní) ostění Metoda konečných prvků,

Více

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování

Více

Spolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010

Spolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010 1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení

Více

Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Statický výpočet

Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Statický výpočet 47/2016 Strana: 1 Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Botanická 256, 362 63 Dalovice - Karlovy Vary IČO: 25 22 45 81, mobil: +420 602 455 293, +420 602 455 027, =================================================

Více

ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN. Stanovení vlhkosti zemin

ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN. Stanovení vlhkosti zemin ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN Stanovení vlhkosti zemin ČSN ISO/TS 17892-1 Vlhkost zeminy Základní zkouška pro zatřídění, pojmenování a popis Příklady dalšího použití: stanovení

Více

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Modelování v geotechnice Modelování zatížení tunelů (prezentace pro výuku předmětu Modelování v geotechnice) doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního

Více

Prvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška. Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání

Prvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška. Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání Prvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání Prvky namáhané kroucením Typy kroucených prvků Prvky namáhané kroucením

Více

Zakládání staveb Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz

Zakládání staveb Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Zakládání staveb Cvičení Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 (59 732 1362) marek.mohyla@vsb.cz homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Podmínky udělení zápočtu: docházka do cvičení 75% (3 neúčasti), včasné odevzdání

Více

Smyková odolnost na protlačení

Smyková odolnost na protlačení Smyková odolnost na protlačení Základní případy Sloup uložený na desce Patka, soustředěné zatížení Bezhřibové stropní desky Smyk protlačením myková odolnost evyztužené desky τ c je smyková pevnost desky

Více

BETONOVÉ A ZDĚNÉ KONSTRUKCE 1. Dimenzování - Deska

BETONOVÉ A ZDĚNÉ KONSTRUKCE 1. Dimenzování - Deska BETONOVÉ A ZDĚNÉ KONSTRUKCE 1 Dimenzování - Deska Dimenzování - Deska Postup ve statickém výpočtu (pro BEK1): 1. Nakreslit navrhovaný průřez 2. Určit charakteristické hodnoty betonu 3. Určit charakteristické

Více

Principy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová

Principy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová KERAMICKÉ STROPNÍ KONSTRUKCE ČSN EN 1992 Principy návrhu 28.3.2012 1 Ing. Zuzana Hejlová Přechod z národních na evropské normy od 1.4.2010 Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0035 = > ČSN EN 1991 Navrhování

Více

CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB

CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení,

Více

PŘÍKLAD Č. 3 NÁVRH A POSOUZENÍ ŽELEZOBETONOVÉ DESKY. Zadání: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku.

PŘÍKLAD Č. 3 NÁVRH A POSOUZENÍ ŽELEZOBETONOVÉ DESKY. Zadání: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku. PŘÍKLAD Č. 3 NÁVRH A POSOUZENÍ ŽELEZOBETONOVÉ DESKY Zadání: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku Skladba stropu: Podlaha, tl.60mm, ρ=400kg/m 3 Vlastní žb deska, tl.dle návrhu,

Více

Šroubovaný přípoj konzoly na sloup

Šroubovaný přípoj konzoly na sloup Šroubovaný přípoj konzoly na sloup Připojení konzoly IPE 180 na sloup HEA 220 je realizováno šroubovým spojem přes čelní desku. Sloup má v místě přípoje vyztuženou stojinu plechy tloušťky 10mm. Pro sloup

Více

STATICA Plzeň, s.r.o. III/1992 Svojšín Oprava opěrné zdi Datum: 12/2013. Technická zpráva OBSAH 1. Identifikace stavby... 3

STATICA Plzeň, s.r.o. III/1992 Svojšín Oprava opěrné zdi Datum: 12/2013. Technická zpráva OBSAH 1. Identifikace stavby... 3 OBSAH 1. Identifikace stavby... 3 2. Konstrukční systém stavby... 3 2.1. Gabionová část... 3 2.2. Část z bednících dílců... 3 3. Navržené výrobky, materiály a konstrukční prvky... 4 4. Hodnoty zatížení

Více

CZ Plast s.r.o, Kostěnice 173, 530 02 Pardubice

CZ Plast s.r.o, Kostěnice 173, 530 02 Pardubice 10/stat.03/1 CZ PLAST s.r.o Kostěnice 173 530 02 Pardubice Statické posouzení jímky, na vliv podzemní vody 1,0 m až 0,3 m, a založením 1,86 m pod upraveným terénem. Číslo zakázky... 10/stat.03 Vypracoval

Více

13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky

13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky 13. Zděné konstrukce Navrhování zděných konstrukcí Zděné konstrukce mají široké uplatnění v nejrůznějších oblastech stavebnictví. Mají dobrou pevnost, menší objemová hmotnost, dobrá tepelně izolační schopnost

Více

ČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Zadání předmětu RBZS obor L - zimní semestr 2015/16

ČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Zadání předmětu RBZS obor L - zimní semestr 2015/16 ČVUT v Praze, fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Zadání předmětu RBZS obor L - zimní semestr 2015/16 Přehled úloh pro cvičení RBZS Úloha 1 Po obvodě podepřená deska Úloha 2 Lokálně

Více

5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek

5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek 5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek 5.1 Analýza konstrukce 5.1.1 Modelování konstrukce V článku 5.1 jsou uvedeny zásady a aplikační pravidla potřebná pro stanovení výpočetních modelů, které

Více

Průvodní zpráva ke statickému výpočtu

Průvodní zpráva ke statickému výpočtu Průvodní zpráva ke statickému výpočtu V následujícím statickém výpočtu jsou navrženy a posouzeny nosné prvky ocelové konstrukce zesílení části stávající stropní konstrukce v 1.a 2. NP objektu ředitelství

Více

Mezní stavy základové půdy

Mezní stavy základové půdy Mezní stavy záklaové půy Eurokó a norma ČSN 73 1001 přeepisuje pro posuzování záklaové půy pro návrh záklaů metou mezních stavů. Mezním stavem nazýváme stav, při kterém ochází k takovým kvalitativním změnám

Více

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU 1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU 1.1 Celkový obsah s uvedením čísel stran jednotlivých částí 1 Technická zpráva ke statickému výpočtu... 1 1.1 Celkový obsah s uvedením čísel stran jednotlivých

Více

RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník

RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník RÁMCOVÉ OTÁZKY pro pedmt Mechanika zemin pro 2. roník Zemina jako trojfázové prostedí Pevná fáze zeminy 1. Vznik zemin (zvtrávání, transport, sedimentace) 2. Zeminy normáln konsolidované a pekonsolidované

Více

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES ŽELEZOBETONOVÁ

Více

Mezi jednotlivými rozhraními resp. na nosníkových prvcích lze definovat kontakty

Mezi jednotlivými rozhraními resp. na nosníkových prvcích lze definovat kontakty Kontaktní prvky Mezi jednotlivými rozhraními resp. na nosníkových prvcích lze definovat kontakty Základní myšlenka Modelování posunu po smykové ploše, diskontinuitě či na rozhraní konstrukce a okolního

Více

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován

Více

Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování:

Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování: 5. cvičení Svarové spoje Obecně o svařování Svařování je technologický proces spojování kovů podmíněného vznikem meziatomových vazeb, a to za působení tepla nebo tepla a tlaku s případným použitím přídavného

Více

φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ

φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ KONSTRUKČNÍ ZÁSADY, kotvení výztuže Minimální vnitřní průměr zakřivení prutu Průměr prutu Minimální průměr pro ohyby, háky a smyčky (pro pruty a dráty) φ 16 mm 4 φ φ > 16 mm 7 φ Minimální vnitřní průměr

Více

γ [kn/m 3 ] [ ] [kpa] 1 Výplň gabionů kamenivem Únosnost čelního spoje R s [kn/m] 1 Výplň gabionů kamenivem

γ [kn/m 3 ] [ ] [kpa] 1 Výplň gabionů kamenivem Únosnost čelního spoje R s [kn/m] 1 Výplň gabionů kamenivem Výpočet gabionu Vstupní data Projekt Datum :..00 Materiály bloků výplň γ φ c [ ] [ ] [] 7.00 Materiály bloků pletivo Pevnost sítě R t [] Vzdálenost svislých sítí b [m] Únosnost čelního spoje R s [] 4.00

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES ČISTIČKA ODPADNÍCH

Více

Inženýrskémanuály. Díl2

Inženýrskémanuály. Díl2 Inženýrskémanuály Díl2 Inženýrské manuály pro programy GEO5 Díl 2 Kapitoly 1-12 naleznete v Inženýrském manuálu - Díl 1 Kapitola 13. Pilotové základy úvod... 2 Kapitola 14. Výpočet svislé únosnosti osamělé

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE STUPEŇ PROJEKTU DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ (ve smyslu přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. v platném znění, 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona) STAVBA INVESTOR

Více

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu)

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Obsah 1 Obsah statického výpočtu... 3 2 Popis výpočtu... 3 3 Materiály... 3 4 Podklady... 4 5 Výpočet střešního nosníku... 4 5.1 Schéma nosníku

Více

Přijímací zkoušky na magisterské studium, obor M

Přijímací zkoušky na magisterské studium, obor M Přijímací zkoušky na magisterské studium, obor M 1. S jakou vnitřní strukturou silikátů (křemičitanů), tedy uspořádáním tetraedrů, se setkáváme v přírodě? a) izolovanou b) strukturovanou c) polymorfní

Více

Zakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Objekt: SO 201 Sanace svahu

Zakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Objekt: SO 201 Sanace svahu 1 Technická zpráva ke statickému výpočtu... 2 1.1 Identifikační údaje... 2 1.1.1 Stavba... 2 1.1.2 Investor... 2 1.1.3 Projektant... 2 1.1.4 Ostatní... 2 1.2 Základní údaje o zdi... 3 1.3 Technický popis

Více

MECHANIKA ZEMIN rozpis cvičení (včetně požadovaných dokumentů)

MECHANIKA ZEMIN rozpis cvičení (včetně požadovaných dokumentů) MECHANIKA ZEMIN rozpis cvičení (včetně požadovaných dokumentů) Pozn.: Směrné normové charakteristiky (tab. 1.1, 1.2, 1.3) noste s sebou na všechna cvičení. 1. Odběr a příprava vzorků. Fyzikálně-indexové

Více

D.1.2 a. STAVBA: MALOKAPACITNÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ - MIROŠOV U JIHLAVY na p.č. 1/1 k.ú. Mirošov u Jihlavy (695459)

D.1.2 a. STAVBA: MALOKAPACITNÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ - MIROŠOV U JIHLAVY na p.č. 1/1 k.ú. Mirošov u Jihlavy (695459) P R O J E K T Y, S. R. O, H A V Í Ř S K Á 1 6, 5 8 6 0 1 K A N C E L Á Ř : C H L U M O V A 1, 5 8 6 0 1 J I H L A V A J I H L A V A D.1.2 a TECHNICKÁ ZPRÁVA STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ STAVBA: MALOKAPACITNÍ

Více

Stěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.

Stěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti. Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Napětí v základové

Více

NK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému

NK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému NK 1 Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta

Více

Základní případy. Smyková odolnost. τ c je smyková pevnost desky [MPa] Patka, soustředěné zatížení. Bezhřibové stropní desky

Základní případy. Smyková odolnost. τ c je smyková pevnost desky [MPa] Patka, soustředěné zatížení. Bezhřibové stropní desky Základní případy Sloup uložený na desce Patka, soustředěné zatížení Bezhřibové stropní desky Smyková odolnost nevyztužené desky τ c je smyková pevnost desky [MPa] Smyková pevnost desky závislá na stupni

Více

STABILITA SVAHŮ staveb. inženýr optimální návrh sklonu

STABILITA SVAHŮ staveb. inženýr optimální návrh sklonu IG staveb. inženýr STABILITA SVAHŮ - přirozené svahy - rotační, translační, creepové - svahy vzniklé inženýrskou činností (násypy, zemní hráze, sklon stavební jámy) Cílem stability svahů je řešit optimální

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ NÁZEV PŘEDMĚTU MODUL M01 ZAKLÁDÁNÍ STAVEB

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ NÁZEV PŘEDMĚTU MODUL M01 ZAKLÁDÁNÍ STAVEB VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JAN MASOPUST, VĚRA GLISNÍKOVÁ NÁZEV PŘEDMĚTU MODUL M01 ZAKLÁDÁNÍ STAVEB STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Obsah Jan Masopust,

Více

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA Obsah: 1) statické posouzení krovu 2) statické posouzení stropní konstrukce 3) statické posouzení překladů a nadpraží 4) schodiště 5) statické posouzení založení stavby

Více

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba 2.1. Technická zpráva a) Podrobný popis navrženého nosného

Více

NÁVRH NETRADIČNÍHO POSTUPU ZPEVNĚNÍ NÁSYPOVÉHO TĚLESA ŽELEZNIČNÍ TRATI

NÁVRH NETRADIČNÍHO POSTUPU ZPEVNĚNÍ NÁSYPOVÉHO TĚLESA ŽELEZNIČNÍ TRATI Prof.Ing. Josef Aldorf, DrSc. VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra geotechniky e-mail: josef.aldorf@vsb.cz Ing. Jaroslav Ryšávka UNIGEO a.s. Ostrava e-mail: rysavka.jaroslav@unigeo.cz NÁVRH NETRADIČNÍHO

Více

VZOROVÝ PŘÍKLAD NÁVRHU MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH NOSNÍKŮ

VZOROVÝ PŘÍKLAD NÁVRHU MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH NOSNÍKŮ VZOROVÝ PŘÍKLAD NÁVRHU MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH NOSNÍKŮ ZADÁNÍ Navrhněte most z prefabrikovaných předepnutých nosníků IST. Délka nosné konstrukce mostu je 30m, kategorie komunikace na mostě je S 11,5/90.

Více

STATICKÝ VÝPOČET a TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH:

STATICKÝ VÝPOČET a TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH: STATICKÝ VÝPOČET a TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH: 1 ZADÁNÍ A ŘEŠENÁ PROBLEMATIKA, GEOMETRIE... 2 2 POLOHA NA MAPĚ A STANOVENÍ KLIMATICKÝCH ZATÍŽENÍ... 2 2.1 SKLADBY STŘECH... 3 2.1.1 R1 Skladba střechy na objektu

Více

Rozměr síta , , , , , ,

Rozměr síta , , , , , , Příklad 1 Při geotechnickém průzkumu byl z hloubky 10,0m pod terénem z vrtného jádra průzkumné vrtné soupravy odebrán vzorek plně nasycené jílové zeminy do ocelového odběrného válce. Odebraný vzorek byl

Více

Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky

Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia Zemní tlaky Rozdělení, aktivizace Výpočet pro soudržné i nesoudržné zeminy Tlaky zemin a vody na pažení Katedra geotechniky a podzemního

Více

Mechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.

Mechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici. Mechanika hornin a zemin Cvičení Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 (59 732 1362) marek.mohyla@vsb.cz homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz Podmínky udělení zápočtu: docházka do cvičení 75% (3 neúčasti), docházka

Více

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN Obsah: 1) statické posouzení krovu 2) statické posouzení stropní konstrukce 3) statické posouzení překladů a nadpraží 4) schodiště 5) statické posouzení založení

Více

STATICKÉ POSOUZENÍ. Tel.: Projekční ateliér: Projektant: Ing. Alexandr Cedrych IČO: Razítko:

STATICKÉ POSOUZENÍ. Tel.: Projekční ateliér: Projektant: Ing. Alexandr Cedrych IČO: Razítko: STATICKÉ POSOUZENÍ ENGINEERS CZ Tel.: +420 252546463 Projekční ateliér: IČO: 24127663 s.r.o. info@engineers-cz.cz Projektant: Ing. Alexandr Cedrych IČO: 43082734 Razítko: Kraj. úřad: Praha Investor: Vězeňská

Více

SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ

SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ 2. cvičení SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ Na spojování prvků ocelových konstrukcí se obvykle používají spoje šroubové (bez předpětí), spoje třecí a spoje svarové. Šroubové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího

Více

Obsah: 1 VŠEOBECNÁ ČÁST... 2 2 VÝPOČTOVÁ ČÁST... 6 3 PŘÍLOHY... 26

Obsah: 1 VŠEOBECNÁ ČÁST... 2 2 VÝPOČTOVÁ ČÁST... 6 3 PŘÍLOHY... 26 Obsah: 1 VŠEOBECNÁ ČÁST... 2 1.1 Evidenční údaje...2 1.2 Podklady pro výpočet...2 1.3 Použitá literatura...2 1.4 Mechanická odolnost a stabilita, bezpečnost práce...2 1.5 Předmět statického výpočtu...3

Více

4+5. Cvičení. Voda v zeminách Napětí v základové půdě

4+5. Cvičení. Voda v zeminách Napětí v základové půdě 4+5. Cvičení Voda v zeminách Napětí v základové půdě DRUHY VODY Gravitační (volná, kapilární) Vázaná (pevně vázaná - absorbovaná, kapilární - osmotická) Strukturní (chemicky vázaná, krystalická) Vodní

Více

ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Doporučená literatura: ČSN EN 99 Eurokód: zásady navrhování konstrukcí. ČNI, Březen 24. ČSN EN 99-- Eurokód : Zatížení konstrukcí - Část -: Obecná zatížení - Objemové tíhy,

Více

Přijímací zkouška do navazujícího magisterského programu FSv ČVUT

Přijímací zkouška do navazujícího magisterského programu FSv ČVUT - 1 - Pokyny k vyplnění testu: Na každé stránce vyplňte v záhlaví kód své přihlášky Ke každé otázce jsou vždy čtyři odpovědi, z nichž pouze právě jedna je správná o Za správnou odpověď jsou 4 body o Za

Více

7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Téma : Spřažené ocelobetonové konstrukce - úvod Spřažené

Více

PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY předmět BL01 rok 2012/2013

PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY předmět BL01 rok 2012/2013 PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY předmět BL01 rok 2012/2013 Zkouška sestává ze dvou písemných částí: 1. příklad (na řešení 60 min.), 2. části teoretická (30-45 min.).

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Konsolidace zemin

Více

Program ZAKL1-2 sedání a přípustné zatížení.

Program ZAKL1-2 sedání a přípustné zatížení. Kapitola 3 Program ZAKL1-2 sedání a přípustné zatížení. Pro sestavení programu na výpočet sedání základů a přípustného maximálního zatížení základů bylo použito nových poznatků našich předních odborníků,

Více

Stavebně konstrukční část

Stavebně konstrukční část Stavebně konstrukční část 1.2.1 Technická zpráva 1.2.2 Statický výpočet OBSAH: Technická zpráva 1-5 Stanovení zatížení,návrh základů 6-7 Charakteristiky zdiva a překladů 8 Název akce dle SOD NOVOSTAVBA

Více

Namáhání ostění kolektoru

Namáhání ostění kolektoru Inženýrský manuál č. 23 Aktualizace 06/2016 Namáhání ostění kolektoru Program: MKP Soubor: Demo_manual_23.gmk Cílem tohoto manuálu je vypočítat namáhání ostění raženého kolektoru pomocí metody konečných

Více

Mechanika zemin II 5 Zemní tlaky, opěrné konstrukce

Mechanika zemin II 5 Zemní tlaky, opěrné konstrukce Mechanika zemin II 5 Zemní tlaky, opěrné konstrukce 1. Vliv vody na stabilitu 2. Zemní tlaky horizontální napětí v mezním stavu 3. Síly na opěrné konstrukce v mezním stavu 4. Parametry MZ2 1 (Horizontální)

Více

OBSAH. 8 Návrh a posouzení detailů a styků ovlivňující bezpečnost konstrukce 9 Postup výstavby

OBSAH. 8 Návrh a posouzení detailů a styků ovlivňující bezpečnost konstrukce 9 Postup výstavby OBSAH 1 Koncepční řešení nosné konstrukce 2 Použité podklady 3 Statický model konstrukce 4 Materiály a technologie 5 Jakost navržených materiálů 6 Rekapitulace zatížení 7 Návrh a posouzení nosných prvků

Více

Betonové konstrukce (S)

Betonové konstrukce (S) Betonové konstrukce (S) Přednáška 10 Obsah Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru Tabulkové údaje - nosníky Tabulkové údaje - desky Tabulkové údaje - sloupy (metoda A, metoda B, štíhlé sloupy

Více