TEST AUTOMATIZACE A POČÍTAČOVÁ TECHNIKA V PRŮMYSLOVÝCH TECHNOLOGIÍCH
|
|
- Radka Kopecká
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TEST AUTOMATIZACE A POČÍTAČOVÁ TECHNIKA V PRŮMYSLOVÝCH TECHNOLOGIÍCH 1. Mechanizace je definována jako a) proces vývoje techniky, kde se využívá k realizaci nápravných opatření, která vyplývají z provedených rozborů výsledky získané z informačního systému b) uskutečňování řídicí činnosti ve výrobě s přímou účasti člověka. c) proces odstraňování namáhavé fyzické práce zavedením stroje, k jehož chodu je potřeba pomocné energie d) uskutečňování řídicí činnosti ve výrobě bez přímé účasti člověka. 2. Automatizace je definována jako a) stanovení cílů řízení. b) uskutečňování řídicí činnosti ve výrobě s přímou účasti člověka. c) nahrazování fyzické práce prací strojů. d) proces vývoje techniky, kde se využívá zařízení k osvobození člověka nejen od fyzické, ale zejména duševní řídící práce 3. Nahrazování fyzické práce prací strojů nazýváme? 4. Uskutečňování řídicí činnosti ve výrobě bez přímé účasti člověka, tj. nahrazování i duševní práce, se nazývá? 5. Pojmem automatizovaný technologický proces znamená, že: a) Regulace technologického procesu je alespoň do určité míry automatizována. b) Řízení technologického procesu je alespoň do určité míry automatizováno. c) Řízení technologického procesu není automatizováno a nemá ucelenou koncepci. d) Regulace technologického procesu je úplně automatizována. 6. Kdy mluvíme o automatickém systému řízení technologického procesu? a) Pokud stupeň automatizace je tak vysoký, že řízení probíhá bez účasti člověka. b) Pokud stupeň automatizace je tak vysoký, že řízení probíhá s nutnou účastí člověka. c) Pokud stupeň automatizace je tak nízký, že řízení probíhá bez účasti člověka. d) Pokud stupeň automatizace je tak nízký, že řízení probíhá s nutnou účastí člověka. 7. Co označujeme pod pojmem CIM? a) Jedná se o integraci řídicích činností bez podpory výpočetní techniky.. b) Je to struktura výpočetního řízení podniku. c) Je to konstrukce přípravy výroby. d) Je to filozofie komplexního počítačového řízení podniku. 8. Co je to řídicí systém? a) Je to zařízení, které realizuje funkční algoritmus řízení a působí na řízený systém. b) Je to fyzikální zařízení, které chceme řídit podle určitého předem známého algoritmu. c) Je to fyzikální systém, který nepůsobí na řízený systém. d) Je to zařízení, které nám získá matematický popis systému. 9. Co je to řízený systém? a) Je to zařízení, které realizuje funkční algoritmus řízení a působí na řízený systém. b) Je to fyzikální zařízení, které chceme řídit podle určitého předem známého algoritmu. c) Je to fyzikální systém, který nepůsobí na řízený systém. d) Je to zařízení, které nám získá matematický popis systému. 10. Napište, jak se nazývá systém, na který působí řídicí systém. 11. Napište, jak se nazývá systém, který působí na řízený systém. 12. Řízení je: a) cílevědomé působení řízeného systému na systém řídicí za účelem dosažení vytýčeného cíle. b) cílevědomé působení řídicího systému na systém řízený za účelem dosažení vytýčeného cíle. c) působení akční veličiny na řídicí systém za účelem dosažení vytýčeného cíle. d) působení poruchové veličiny na řízený systém za účelem dosažení nulové regulační odchylky.
2 13. Ovládání je: a) Řízení při uzavřeném obvodu se zpětnou vazbou. b) Regulace na konstantní hodnotu. c) Řízení bez zpětné vazby. d) Regulace při otevřeném obvodu se zpětnou vazbou. 14. Regulace je: a) Ovládání bez zpětné vazby. b) Řízení při otevřeném obvodu bez zpětné vazby. c) Ovládání d) Řízení se zpětnou vazbou. 15. Řízení bez zpětné vazby nazýváme: 16. Řízení se zpětnou vazbou nazýváme: 17. Cílem procesu identifikace z hlediska kybernetického přístupu je a) nahrazení původního systému jiným systémem. b) určování matematického popisu modelu řízeného systému. c) ověření shody projevů modelů a objektů. d) aplikace výsledků simulačních experimentů na zkoumaný objekt. 18. Základní princip simulace je: a) Nahrazení původního systému jiným systémem, a zpětná aplikace poznatků ze simulačního modelu na původní systém. b) Nahrazení simulačního modelu původním systémem, bez zpětné aplikace poznatků ze simulačního modelu na původní systém. c) Proces určování matematického popisu modelu systému. 19. Experimentální identifikace: a) Vychází ze známých přírodních zákonů a vede k jednoznačnému popisu systému. b) Je proces určování matematického popisu modelu systému. c) Představuje způsob identifikace, při které se matematický model určí na základě experimentálně obdržených údajů. d) Vychází ze statistických metod a nepředpokládá působení náhodných veličin 20. Matematicko - fyzikální identifikace: a) Vychází z experimentálního měření a vede k jednoznačnému popisu systému. b) Vychází ze známých přírodních zákonů a vede k jednoznačnému popisu systému. c) Vychází ze statistických metod a nepředpokládá působení náhodných veličin. d) Vychází ze statistických metod a předpokládá působení náhodných veličin. 21. Co je to Matematický model? a) Je to zobrazení podstatných vlastností reálného systému matematickým popisem. b) Je to určování matematického popisu řízeného systému. c) Je to aplikace výsledků simulačních experimentů na zkoumaný objekt. d) Je to aplikace výsledků matematického popisu experimentů na zkoumaný objekt. 22. Jak značíme příčinu (vstup) modelu? 23. Jak značíme následek (výstup) modelu? 24. Co vyjadřuje rovnice: Y = F(U ) a) Je to přiřazení následku Y příčině U pomocí operátoru modelu. b) Je to přiřazení příčiny U následku Y pomocí operátoru modelu. c) Je to operátor modelu, kterému přiřazujeme příčiny U pomocí následek Y. d) Je to rovnice následku Y, kde operátor modelu není závislí na příčině U.
3 25. Co znamenají apriorní informace o soustavě? a) Jsou to informace, které vznikli na základě zkušeností, pozorováním a měřením vstupů soustavy. b) Jedná se o informace výsledků experimentů aplikované na zkoumaný objekt. c) Jedná se o informace výsledků experimentů aplikované na měřený objekt. d) Jedná se o informace, které máme o soustavě ještě před vytvářením platných zkušeností pozorováním a měřením. 26. Co znamenají aposteriorní informace o soustavě? a) Jedná se o informace, které máme o soustavě ještě před vytvářením platných zkušeností pozorováním a měřením. b) Jsou to informace, které vznikli na základě zkušeností, pozorováním a měřením vstupů soustavy. c) Jedná se o informace výsledků experimentů aplikované na zkoumaný objekt. d) Jedná se o informace výsledků experimentů aplikované na měřený objekt. 27. Jak se nazývá metoda identifikace, jejíž princip je znázorněn na obrázku? a) Adaptivní metoda identifikace. b) Simulační metoda identifikace. c) Neadaptivní metoda identifikace. d) Analytická metoda identifikace. 28. Jak se nazývá metoda identifikace, jejíž princip je znázorněn na obrázku? a) Neadaptivní metoda identifikace. b) Adaptivní metoda identifikace. c) Simulační metoda identifikace. d) Analytická metoda identifikace. 29. Napište, jak označujeme způsob popisu dynamických vlastností soustavy lineárních spojitých dynamických soustav, jehož obecný tvar popisu je a ( n) n y + ( n 1) ( m) ( t) + an 1 y ( t) a0 y( t) = bmu ( t) +... b0u( t)
4 30. Čím je určen řád lineární spojité soustavy, jejíž dynamické vlastnosti jsou popsány lineární diferenciální rovnicí a) Počtem členů levé strany diferenciální rovnice. b) Počtem členů pravé strany diferenciální rovnice. c) Řádem diferenciální rovnice d) Rozdílem počtem členů levé strany a pravé strany diferenciální rovnice. 31. Napište, o jaký lineární spojitý systém se jedná z hlediska, zda daný systém dosahuje ustáleného stavu, jestliže jeho dynamické vlastnosti jsou popsány následující lineární diferenciální rovnicí a ( t) + a y ( t) + a y( t) = b u( t) pro a, a 0, a 0, 0 b 2 y Napište, o jaký lineární spojitý systém se jedná z hlediska, zda daný systém dosahuje ustáleného stavu, jestliže jeho dynamické vlastnosti jsou popsány následující lineární diferenciální rovnicí a ( t) + a y ( t) = b u( t) pro a, a 0, 0 b 2 y Podle čeho poznáme zda lineární spojitý systém dosahuje ustáleného stavu, tzn. je-li lineární spojitý systém proporcionální, jsou-li jeho dynamické vlastnosti popsány lineární diferenciální rovnicí a) Je-li člen a 0 =0 b) Je-li člen b 0 =0 c) Je-li člen a 0 0 d) Je-li člen b Napište, jakým symbolem označujeme operátorový přenos v Laplaceově transformaci 35. Napište, jak nazýváme podíl Laplaceova obrazu výstupní veličiny ku Laplaceovu obrazu vstupní veličiny při nulových počátečních podmínkách 36. K uvedeným číslům na obrázku přiřaďte správný název veličin regulačního obvodu R 3 S 4 5 A) 1 a) regulační odchylka B) 2 b) regulovaná veličina C) 3 c) žádaná veličina D) 4 d) poruchová veličina E) 5 e) akční veličina 37. K uvedeným číslům na obrázku přiřaďte správné označení veličin regulačního obvodu R 3 S 4 5 A) 1 a) v(t) B) 2 b) u(t) C) 3 c) e(t) D) 4 d) w(t) E) 5 e) y(t)
5 38. Přiřaďte uvedeným veličinám regulačního obvodu jejich správné označení. A) akční veličina a) v(t) B) poruchová veličina b) u(t) C) regulovaná velična c) e(t) D) žádaná veličina d) w(t) E) regulační odchylka e) y(t) 39. Která z následujících veličin regulačního obvodu vstupuje do ústředního členu regulátoru. a) Žádaná veličina b) Regulační odchylka c) Regulovaná veličina d) Akční veličina 40. Která z následujících veličin regulačního obvodu je výstupem z ústředního členu regulátoru a) Akční veličina b) Žádaná veličina c) Regulovaná veličina d) Regulační odchylka 41. Napište, jak označujeme účelově definovanou množinu prvků, jejichž prvky nejsou prvky daného systému, avšak vykazují k němu vazby, které jsou pro daný účel významné 42. Systém je definován jako a) reálný nebo abstraktní objekt, v němž nerozlišujeme části (prvky), vztahy mezi těmito částmi (vazby) a vlastnosti. b) reálný nebo abstraktní objekt, v němž rozlišujeme části (prvky), vztahy mezi těmito částmi (vazby) a vlastnosti. c) vazba mezi jednotlivými dále nedělitelnými prvky. d) část prostředí, kterou nelze od jeho okolí oddělit prostřednictvím fyzické nebo myšlenkové hranice. 43. Část prostředí, kterou lze od jeho okolí oddělit prostřednictvím fyzické nebo myšlenkové hranice označujeme jako 44. Napište, jak označujeme z hlediska vztahu k okolí systém, který nemá ani jeden vstup ani jeden výstup 45. Napište, jak označujeme z hlediska vztahu k okolí systém, který má alespoň jeden vstup nebo jeden výstup. 46. Z hlediska zákonitostí vymezujících průběh funkcí systému systémy rozdělujeme na: a) Uzavřené, otevřené systémy.. b) Reálné systémy, abstraktní systémy. c) Lineární, nelineární systémy. d) Deterministické, stochastické, neurčité systémy. 47. Systémy z hlediska reálné existence dělíme na a) Deterministické, stochastické, neurčité systémy. b) Lineární, nelineární systémy. c) Reálné systémy, abstraktní systémy. d) Uzavřené, otevřené systémy. 48. Systémy z hlediska vztahu k času dělíme na a) Deterministické, stochastické, neurčité systémy. b) Statické systémy, dynamické systémy. c) Lineární, nelineární systémy. d) Uzavřené, otevřené systémy.
6 49. Systémy z hlediska spojitosti veličin systému v čase dělíme na a) Lineární, nelineární systémy. b) Deterministické, stochastické, neurčité systémy c) Spojité systémy, diskrétní systémy, hybridní systémy. d) Uzavřené, otevřené systémy. 50. Systémy z hlediska, zda systém dosahuje ustáleného stavu či nikoli dělíme na a) Statické systémy, astatické systémy b) Deterministické, stochastické, neurčité systémy c) Lineární, nelineární systémy. d) Uzavřené, otevřené systémy. 51. Napište, jak označujeme druh řízení, který je znázorněn na obrázku Řídící veličina w(t) Řídící systém R Akční veličina u(t) Řízený systém S Regulovaná veličina y(t) Poruchová veličina v(t) 52. Jaký druh řízení je zobrazen na obrázku Řídící Řídící veličina w(t) systém R Akční veličina u(t) Řízený systém S Regulovaná veličina y(t) a) Regulace b) Feed back c) Ovládání d) Identifikace. Poruchová veličina v(t) 53. Jaký druh řízení je zobrazen na obrázku Žádaná veličina w(t) + a) Regulace b) Ovládání c) Feed forward d) Simulace - Regulační odchylka e(t)=w(t)-y(t) R Akční veličina u(t)=f(e(t)) S Poruchová veličina v(t) Regulovaná veličina y(t)=f(u(t))
7 54. Napište, jak označujeme druh řízení, který je znázorněn na obrázku Žádaná veličina w(t) + - Regulační odchylka e(t)=w(t)-y(t) R Akční veličina u(t)=f(e(t)) S Poruchová veličina v(t) Regulovaná veličina y(t)=f(u(t)) 55. Která z následujících veličin regulačního obvodu vstupuje do ústředního členu regulátoru a) Žádaná veličina b) Regulovaná veličina c) Regulační odchylka d) Akční veličina 56. Která z následujících veličin regulačního obvodu je výstupem z ústředního členu regulátoru a) Akční veličina b) Žádaná veličina c) Regulovaná veličina d) Regulační odchylka 57. Napište, jaké vlastnosti soustavy popisuje podíl Laplaceova obrazu výstupní veličiny k Laplaceovu obrazu vstupní veličiny při nulových počátečních podmínkách 58. Napište, jak označujeme řízení se zpětnou kontrolou měřením. 59. Napište, jak označujeme řízení bez zpětné kontroly měřením. 60. Napište, jak označujeme systém, který po vybuzení vstupním signálem dosáhne ustáleného stavu 61. Napište, jak označujeme část systému, která je na dané rozlišovací úrovni dále již nedělitelná 62. Napište, jak označujeme zobrazení podstatných vlastností reálného (nebo konstruovaného) systému, které ve vhodné formě vyjadřuje informace o systému a které musí vyjadřovat vztahy příčiny a následku daného systému 63. Jak by, jste vysvětlili pojem deterministický systém a) Systém, jehož zákonitosti vymezující průběh chování systému jsou určeny pomocí pravděpodobnosti. b) Systém, jehož zákonitosti vymezující průběh chování systému jsou nejednoznačně určeny c) Systém, jehož zákonitosti vymezující průběh chování systému jsou jednoznačně určeny d) Systém, jehož zákonitosti vymezující průběh chování systému nejsou jednoznačně určeny 64. Napište, jak označujeme systém, který je tvořen imaginárními prvky a vazbami mezi nimi (např. model systému na počítači) 65. Napište, jak označujeme proces, jehož cílem je určení matematického popisu modelu řízeného systému 66. Z následujícího seznamu vyberte jednu variantu, která nepatří do seznamu vyjadřující účel identifikovaného modelu systému v procesu řízení. a) Opakovaná identifikace při změně parametrů soustavy s časem s cílem provést opravu nastavení regulátoru b) Zabezpečení nepřímého měření c) Změna struktury modelu d) Určení nastavení parametrů řízení
8 67. Napište, jak označujeme model, jehož vstupní i výstupní signály jsou jednoznačně určeny a jsou funkcí času a i vztah mezi těmito signály, který vyjadřuje vztah příčiny a následku je rovněž jednoznačně určen 68. Napište, jak označujeme model, jehož vstupní signál je jednoznačně určen a je funkcí času a výstupní signál je náhodná funkce času i vztah mezi těmito signály, který vyjadřuje vztah příčiny a následku je ovlivněn poruchovou veličinou mající charakter náhodné funkce času, a kterou respektujeme existenci náhodných chyb vznikajících při měření a existenci šumového signálu působícího na výstupu a majícího původ v identifikované soustavě. 69. Na jaké základní metody klasifikujeme metody identifikace a) Matematickou, fyzikální identifikaci b) Matematicko-fyzikální identifikace, experimentální identifikace c) Statistickou, experimentální identifikaci d) Experimentální, deterministickou identifikaci 70. Napište, jak nazýváme identifikační metodu, při které vycházíme ze známých přírodních zákonů, které umožňují popsat vztah mezi vstupními a výstupními veličinami soustavy 71. Napište, jak nazýváme identifikační metodu, při které aplikací různých metod je prováděno vyhodnocení záznamů odezev systému na definovaný vstupní signál 72. Napište, jak označujeme cílevědomé působení řídicího systému na řízený systém za účelem dosažení požadovaného cíle 73. Co je to regulační obvod? a) Zařízení (nebo jeho část) na kterém se provádí regulace. b) Obvod, ve kterém probíhá samočinná regulace c) Zařízení, které uskutečňuje automatickou regulaci. d) Otevřený obvod, ve kterém probíhá samočinné ovládání. 74. Co je to regulační soustava? a) Otevřený obvod, ve kterém probíhá samočinné ovládání. b) Zařízení (nebo jeho část) na kterém se provádí regulace. c) Obvod, ve kterém probíhá samočinná regulace d) Zařízení, které uskutečňuje automatickou regulaci. 75. Co je to regulátor? a) Zařízení, které uskutečňuje automatickou regulaci. b) Zařízení (nebo jeho část) na kterém se provádí regulace. c) Obvod, ve kterém probíhá samočinná regulace d) Otevřený obvod, ve kterém probíhá samočinné ovládání. 76. Co je to regulovaná veličina? a) Výstupní veličina regulátoru a současně vstupní veličina regulované soustavy. b) Veličina způsobující poruchu. c) Veličina, která nastavuje žádanou hodnotu regulované veličiny. d) Veličina, jejíž hodnota je regulací upravována podle stanovených podmínek. 77. Co je to akční veličina? a) Výstupní veličina regulátoru a současně vstupní veličina regulované soustavy. b) Veličina, jejíž hodnota je regulací upravována podle stanovených podmínek. c) Veličina způsobující poruchu. d) Veličina, která nastavuje žádanou hodnotu regulované veličiny. 78. Co je to poruchová veličina? a) Veličina, jejíž hodnota je regulací upravována podle stanovených podmínek. b) Výstupní veličina regulátoru a současně vstupní veličina regulované soustavy. c) Veličina způsobující poruchu. d) Veličina, která nastavuje žádanou hodnotu regulované veličiny.
9 79. Co je to řídicí veličina? a) Veličina způsobující poruchu. b) Veličina, která nastavuje žádanou hodnotu regulované veličiny. c) Výstupní veličina regulátoru a současně vstupní veličina regulované soustavy. d) Veličina, jejíž hodnota je regulací upravována podle stanovených podmínek. 80. Co je to porucha? a) Veličina způsobující poruchu. b) Každá změna, která by nezpůsobila odchylku regulované veličiny. c) Každá změna, která by sama o sobě způsobila odchylku regulované veličiny od nastavené hodnoty. d) Každá změna, která by způsobila odchylku poruchové veličiny. 81. Hodnota regulované veličiny daná regulačním úkolem je: a) Nastavená hodnota regulované veličiny b) Akční hodnota regulované veličiny c) Poruchová hodnota regulované veličiny. d) Žádaná hodnota regulované veličiny 82. Žádaná hodnota regulované veličiny nastavená na řídicím členu regulátoru je: a) Nastavená hodnota regulované veličiny. b) Žádaná hodnota regulované veličiny. c) Akční hodnota regulované veličiny. d) Poruchová hodnota regulované veličiny. 83. Napište, jak se nazývá zařízení, které uskutečňuje automatickou regulaci. 84. Každá změna, která by sama o sobě způsobila odchylku regulované veličiny od nastavené hodnoty je: 85. Výstupní veličina regulátoru a současně vstupní veličina regulované soustavy je: a) Poruchová veličina b) Řídicí veličina c) Žádaná veličina d) Akční veličina 86. Veličina, která nastavuje žádanou hodnotu regulované veličiny je: a) Řídicí veličina b) Akční veličina c) Poruchová veličina d) Žádaná veličina 87. Jak je definovaný Heavisideův jednotkový skok η(t) a) η(t) = 1 pro t 0 a η(t) = 0 pro t < 0 b) η(t) = 1 pro t 0 a η(t) = 0 pro t > 0 c) η(t) = pro t = 0 a η(t) =0 pro t 0 d) η(t) = 1 pro t 0 a η(t) = 0 pro t = Jak je definovaný Diracův impuls δ(t) a) δ(t) = 1 pro t 0 a δ(t) = 0 pro t = 0 b) δ(t) = pro t = 0 a δ(t) =0 pro t 0 c) δ(t) = 1 pro t 0 a δ(t) = 0 pro t < 0 d) δ(t) = 1 pro t 0 a δ(t) = 0 pro t > 0
10 89. Jak se nazývá vstupní signál na obrázku? a) Jednotkový skok zrychlení b) Diracův impuls c) Jednotkový skok rychlosti d) Heavisideův jednotkový skok 90. Jak se nazývá vstupní signál na obrázku? a) Heavisideův jednotkový skok b) Jednotkový skok rychlosti c) Diracův impuls d) Jednotkový skok zrychlení 91. Odezva na Heavisideův jednotkový skok se nazývá: a) Fázová charakteristika b) Impulsní charakteristika c) Přechodová charakteristika d) Frekvenční charakteristika 92. Jak se nazývá charakteristika, pokud na vstup přivedeme harmonický signál o frekvenci od 0 do nekonečna. a) Fázová charakteristika b) Frekvenční charakteristika c) Impulsní charakteristika d) Přechodová charakteristika 93. Přechodová charakteristika je odezva na vstupní signál: a) Heavisideův jednotkový skok b) Diracův impuls c) Jednotkový skok rychlosti d) Jednotkový skok zrychlení 94. Impulsní charakteristika je odezva na vstupní signál: a) Jednotkový skok rychlosti b) Jednotkový skok zrychlení c) Diracův impuls d) Heavisideův jednotkový skok
11 95. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Prororcionální soustavu 3. řádu b) Prororcionální soustavu 2. řádu c) Prororcionální soustavu 1. řádu d) Prororcionální soustavu 0 řádu 96. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Prororcionální soustavu 3. řádu b) Prororcionální soustavu 2. řádu c) Prororcionální soustavu 1. řádu d) Prororcionální soustavu 0. řádu 97. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Prororcionální soustavu 0. řádu b) Prororcionální soustavu 1. řádu c) Integrační soustavu 2. řádu d) Integrační soustavu 3. řádu 98. Rovnice obrazového přenosu vyjadřuje: a) Prororcionální soustavu 0. řádu b) Prororcionální soustavu 1. řádu c) Prororcionální soustavu 2. řádu d) Prororcionální soustavu 3. řádu
12 99. Rovnice obrazového přenosu vyjadřuje: a) Prororcionální soustavu 0. řádu b) Prororcionální soustavu 1. řádu c) Prororcionální soustavu 2. řádu d) Prororcionální soustavu 3. řádu 100. Rovnice obrazového přenosu vyjadřuje: a) Prororcionální soustavu 3. řádu b) Prororcionální soustavu 2. řádu c) Prororcionální soustavu 1. řádu d) Prororcionální soustavu 0. řádu 101. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Derivační člen b) Dopravní zpoždění c) Proporcionální soustavu 1. řádu d) Integrační soustavu 0. řádu Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Derivační člen b) Dopravní zpoždění c) Integrační soustavu 0. řádu. d) Proporcionální soustavu 1. řádu
13 103. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Integrační soustavu 0. řádu. b) Proporcionální soustavu 1. řádu c) Proporcionální soustavu 0. řádu s dopravním zpožděním d) Derivační člen 104. Jaký typ zapojení v blokové algebře je na obrázku? a) Antiparalelní zapojení přenosových členů b) Kombinované zapojení přenosových členů c) Sériové zapojení přenosových členů d) Paralelní zapojení přenosových členů e) Jaký typ zapojení v blokové algebře je na obrázku? a) Kombinované zapojení přenosových členů. b) Paralelní zapojení přenosových členů c) Sériové zapojení přenosových členů d) Antiparalelní zapojení přenosových členů 106. Jaký typ zapojení v blokové algebře je na obrázku? a) Paralelní zapojení přenosových členů b) Sériové zapojení přenosových členů c) Kombinované zapojení přenosových členů. d) Antiparalelní zapojení přenosových členů
14 107. Jaký typ zapojení v blokové algebře představuje matematický zápis přenosových členů? a) Antiparalelní zapojení přenosových členů b) Kombinované zapojení přenosových členů. c) Sériové zapojení přenosových členů d) Paralelní zapojení přenosových členů 108. Jaký typ zapojení v blokové algebře představuje matematický zápis přenosových členů? a) Antiparalelní zapojení přenosových členů b) Kombinované zapojení přenosových členů. c) Paralelní zapojení přenosových členů d) Sériové zapojení přenosových členů 109. Jaký typ zapojení v blokové algebře představuje matematický zápis přenosových členů? a) Antiparalelní zapojení přenosových členů b) Paralelní zapojení přenosových členů c) Sériové zapojení přenosových členů d) Kombinované zapojení přenosových členů Co vyjadřuje následující vztah a) frekvenční přenos v goniometrickém tvaru b) harmonický přenos v Eulerově tvaru c) operátorový přenos ve frekvenčním tvaru d) frekvenční přenos v exponenciálním tvaru G( jω) = A( ω) e jϕ ( ω) 111. Přiřaďte operátorovým přenosům odpovídající frekvenční přenosy 1) a) 2) b) 3) c) 4) d) 5) e)
15 112. Přiřaďte operátorovým přenosům odpovídající frekvenční charakteristiky 1) 2) 3) 4) 5) 113. Doplňte do obrázku k jednotlivým frekvenčním charakteristikám operátorové přenosy 114. Vyjádřete pomocí blokové algebry přenos systému z obrázku 115. Jak nazýváme podíl obrazu regulované veličiny ku obrazu žádané (řídicí) veličině v Laplaceově transformaci, když nepůsobí poruchová veličina. a) přenos poruchy b) přenos regulace c) přenos ovládání d) přenos řízení
16 116. Jak nazýváme podíl obrazu regulované veličiny ku obrazu poruchové veličině v Laplaceově transformaci, když nepůsobí žádaná (řídicí) veličina (w=0) a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulace d) přenos ovládání 117. Co vyjadřuje vztah a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulace d) přenos ovládání 118. Co označujeme označením G v (s) a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulace d) přenos regulátoru 119. Co označujeme označením G w (s) a) přenos regulátoru b) přenos regulace c) přenos poruchy d) přenos řízení 120. Co označujeme označením G R (s) a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulátoru d) přenos ovládání 121. Co vyjadřuje vztah Y ( s) G V ( s) = V ( s) a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulace d) přenos regulátoru 122. Co vyjadřuje vztah U( s) G R ( s) = E( s) a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulace d) přenos regulátoru 123. Které z uvedených následujících tvrzení není pravdivé a) Regulační obvod je stabilní, jestliže po svém vychýlení z rovnovážného stavu a odstranění vzruchu, který vychýlení způsobil, je schopen se ustálit v rovnovážném stavu. Nový rovnovážný stav nemusí být s původním rovnovážným stavem totožný.
17 b) Regulační obvod je stabilní, jestliže všechny kořeny s 1, s 2,.. s n charakteristické rovnice jsou záporná čísla a v případě komplexních kořenů mají tyto kořeny zápornou reálnou část. c) Regulační obvod je stabilní, mají-li všechny kořeny charakteristické rovnice záporné reálné části neboli leží v levé komplexní polorovině. d) Aby byl regulační obvod stabilní, musí být všechny koeficienty charakteristické rovnice záporné. Tato podmínka je nutná a postačující Jaké kritérium stability vyjadřuje následující definice: Obvod je stabilní (kořeny charakteristické rovnice jsou záporné nebo mají zápornou reálnou část), když determinant H n a všechny subdeterminanty H n-1 až H 1 jsou kladné (n je stupeň charakteristické rovnice). Je-li některý z determinantů nulový, je obvod na mezi stability. a) Routh-Schurovo kritérium b) Hurwitzovo kritérium c) Michajlov-Leonhardovo kritérium stability d) Nyquistovo kritérium 125. Jaké kritérium stability vyjadřuje následující definice: Regulační obvod je stabilní, když jsou koeficienty všech rovnic při postupné redukci charakteristické rovnice kladné. a) Routh-Schurovo kritérium b) Michajlov-Leonhardovo kritérium stability c) Hurwitzovo kritérium d) Nyquistovo kritérium 126. Jaké kritérium stability vyjadřuje následující definice: Aby byl regulační obvod stabilní, musí křivka H(jω) začínat na kladné reálné poloose komplexní roviny a se vzrůstajícím ω od 0 do musí projít postupně (tj. v pořadí) v kladném smyslu (proti pohybu hodinových ručiček) tolika kvadranty, kolikátého stupně je charakteristická rovnice. a) Hurwitzovo kritérium b) Michajlov-Leonhardovo kritérium stability c) Routh-Schurovo kritérium d) Nyquistovo kritérium 127. Jaké kritérium stability vyjadřuje následující definice: Regulační obvod je stabilní, jestliže kritický bod [-1, 0] leží vlevo od frekvenční charakteristiky rozpojeného obvodu G 0 (jω) pro frekvence ω od 0 do. a) Hurwitzovo kritérium b) Routh-Schurovo kritérium c) Michajlov-Leonhardovo kritérium stability d) Nyquistovo kritérium 128. Jak se nazývá prostředek automatické regulace, jenž převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu. a) Regulátor b) Ústřední člen c) Čidlo, snímač d) Převodník 129. Jak se nazývá prostředek automatické regulace, jenž převádí veličinu na unifikovaný signál? a) Převodník b) Čidlo, snímač c) Regulátor d) Ústřední člen
18 130. Jak se nazývá prostředek automatické regulace, jenž porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu, určuje časový průběh regulační odchylky a vytváří matematickými funkcemi časový průběh akční veličiny? a) Regulátor b) Převodník c) Čidlo, snímač d) Ústřední člen 131. Jak se nazývá prostředek automatické regulace, jenž určuje regulační odchylku a vypočítává časové funkce akční veličiny? a) Regulátor b) Převodník c) Ústřední člen d) Čidlo, snímač 132. Jak se nazývá prostředek automatické regulace, jenž převádí výstupní signál regulátoru na pohyb akčního členu? a) Výkonový člen servopohon b) Regulátor c) Převodník d) Čidlo, snímač 133. Jak se nazývá koncový člen regulátoru, který způsobuje změnu akční veličiny? a) Regulátor b) Převodník c) Čidlo, snímač d) Akční člen 134. Čidlo, snímač: a) určuje regulační odchylku a vypočítává časové funkce akční veličiny. b) převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu. c) převádí veličinu na unifikovaný signál. d) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu Převodník: a) převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu. b) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. c) převádí veličinu na unifikovaný signál. d) určuje regulační odchylku a vypočítává časové funkce akční veličiny Regulátor: a) převádí veličinu na unifikovaný signál. b) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. c) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu, určuje časový průběh regulační odchylky a vytváří matematickými funkcemi časový průběh akční veličiny. d) určuje regulační odchylku a vypočítává časové funkce akční veličiny Ústřední člen: a) určuje regulační odchylku a vypočítává časové funkce akční veličiny. b) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. c) převádí veličinu na unifikovaný signál. d) převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu Výkonný člen servopohon: a) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. b) převádí veličinu na unifikovaný signál. c) převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu. d) převádí výstupní signál regulátoru na pohyb akčního členu.
19 139. Akční člen: a) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. b) koncový člen regulátoru - způsobuje změnu akční veličiny. c) převádí veličinu na unifikovaný signál. d) převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu Jak se nazývá veličina, která je nositelem fyzikálního působení na regulační obvod popřípadě mezi jeho částmi a členy? 141. Napište, jak se nazývá regulátor, který pro svou funkci nepotřebuje vnější přívod energie? 142. Napište, jak se nazývá regulátor, který pro svou funkci potřebuje vnější přívod energie? 143. Napište, jak se nazývá regulátor, jehož výstupní veličiny jsou spojitou funkcí vstupních veličin? 144. Napište, jak se nazývá regulátor, jehož výstupní veličiny nezávisí spojitě na vstupních veličinách? 145. Jaká vazba řídicího počítače na proces je na obrázku? a) ON-LINE b) OFF-LINE c) IN-LINE d) OUT-LINE 146. Jaká vazba řídicího počítače na proces je na obrázku? a) ON-LINE b) OFF-LINE c) IN-LINE d) OUT-LINE
20 147. Jaké spojení soustavy s počítačem je na obrázku? a) IN-LINE b) OUT-LINE c) FEED-BACK d) FEED-FORWARD 148. Jaké spojení soustavy s počítačem je na obrázku? a) IN-LINE b) OUT-LINE c) FEED-BACK d) FEED-FORWARD 149. Jak se nazývá regulátor, jehož akční veličina u, je přímo úměrná regulační odchylce e a) Proporcionální. b) Integrační. c) Derivační d) Integračně-derivační Jak se nazývá regulátor, jehož akční veličina u, je časovým integrálem regulační odchylky? a) Derivační b) Proporcionálně-derivační. c) Integrační. d) Proporcionální Jak se nazývá regulátor, jehož akční veličina je úměrná derivaci regulační odchylky podle času? a) Integrační. b) Derivační c) Proporcionální. d) Proporcionálně-integrační.
21 152. Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Derivační b) Integrační. c) Proporcionální. d) Proporcionálně-integrační Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Integrační. b) Proporcionální. c) Derivační. d) Proporcionálně-integrační Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Integrační. b) Derivační. c) Proporcionální. d) Proporcionálně-integrační Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Proporcionální. b) Proporcionálně-integrační. c) Integrační. d) Proporcionálně-derivační.
22 156. Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Proporcionální. b) Proporcionálně-derivační. c) Proporcionálně-integrační. d) Proporcionálně-integračně-derivační Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Integrační. b) Proporcionální-integrační. c) Proporcionálně-derivační. d) Proporcionálně-integračně-derivační Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) = r 0? a) Integrační. b) Proporcionální. c) Derivační d) Proporcionálně-integrační Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) =? a) Integrační. b) Proporcionální. c) Derivační d) Proporcionálně-integrační Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) =? a) Integrační. b) Proporcionální. c) Derivační d) Proporcionálně-integrační Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) =? a) Proporcionální-derivační. b) Proporcionálně-integrační. c) Integrační. d) Derivační
23 162. Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) =? a) Integrační. b) Proporcionálně-integrační. c) Proporcionální-derivační. d) Proporcionálně-integračně-derivační Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) =? a) Proporcionální-derivační. b) Proporcionálně-integrační. c) Integrační. d) Proporcionálně-integračně-derivační Napište, jaké vlastnosti soustavy popisuje následující definice podíl Laplaceova obrazu výstupní veličiny k Laplaceovu obrazu vstupní veličiny při nulových počátečních podmínkách 165. Podle jakého hlediska dělíme systémy na proporcionální a integrační a) Z hlediska reálné existence systémů b) Z hlediska, zda systém dosahuje ustáleného stavu či nikoli c) Z hlediska změn chování v čase d) Z hlediska charakteru matematického popisu 166. Jak označujeme při identifikaci systému model, jehož vstupní a výstupní funkce jsou funkce známé a které můžeme analyticky vyjádřit a jsou si navzájem jednoznačně přiřazeny. a) Model proporcionální b) Model integrační. c) Model deterministický d) Model stochastický 167. Jak označujeme při identifikaci systému model, jehož vstupní, výstupní i poruchové funkce jsou náhodnými funkcemi času nebo jsou-li vstupy determinované funkce času a výstupy jsou náhodné funkce času, anebo jsouli vstupní a výstupní funkce modelu funkce známé a které můžeme analyticky vyjádřit a jsou si navzájem jednoznačně přiřazeny a na výstupní veličině z modelu je pozorována odchylka v, mající charakter náhodné funkce času. a) Model proporcionální b) Model integrační. c) Model deterministický d) Model stochastický 168. Jak označujeme experimentální metody identifikace, které vycházejí z měření odezev na klasické determinované zkušební signály jak neperiodické (např. jednotkový skok, jednotkový impuls), tak i periodické (sinusový, obdélníkový a lichoběžníkový průběh) a jejich vyhodnocení metodami (např. aproximace tečnou v inflexním bodě, metoda postupné integrace a pod.), které obvykle nevyžadují použití výpočetní techniky, přičemž tyto metody jsou vhodné pro soustavy, které lze popsat především deterministickými modely. a) Lineární experimentální metody b) Nelineární experimentální metody c) Klasické experimentální metody d) Statistické experimentální metody
24 169. Jak označujeme experimentální metody identifikace, které vycházejí z měření odezev na náhodné resp. pseudonáhodné zkušební signály a z jejich vyhodnocení metodami zpravidla využívajícími možností současné výpočetní techniky. Hlavním matematickým aparátem potřebným k řešení této úlohy je teorie pravděpodobnosti, matematická statistika a teorie náhodných procesů. Patří sem metoda korelační analýzy, metoda nejmenších čtverců, zobecněná metoda nejmenších čtverců, metoda maximální věrohodnosti atd. Jsou vhodné pro identifikaci soustav deterministických i soustav charakterizovaných složkou šumového signálu, působícího na jejich výstupu. a) Statistické experimentální metody b) Klasické experimentální metody c) Lineární experimentální metody d) Nelineární experimentální metody 170. Jestliže vlastnosti systému popíšeme některým z následujících matematických popisů, tzn. lineární diferenciální rovnicí systému, přenosem systému v Laplaceově transformaci, impulsní charakteristikou, polohou pólů a nul přenosu systému, frekvenčním přenosem systému, frekvenční charakteristikou systému, odezvou systému na libovolný známý signál, stavovými rovnicemi systémů, jaké vlastnosti systému jsme vyjádřili. a) Astatické vlastnosti systému b) Deterministické vlastnosti systému c) Dynamické vlastnosti systému d) Statické vlastnosti systému 171. Jaké vlastnosti systému popisujeme, jestliže identifikujeme systém a jeho vlastnosti pozorujeme za různých podmínek v ustáleném stavu a výsledná charakteristika je závislostí výstupní veličiny na vstupní veličině. a) Astatické vlastnosti systému b) Deterministické vlastnosti systému c) Statické vlastnosti systému d) Dynamické vlastnosti systému 172. Jaké vlastnosti systému popisujeme, jestliže identifikujeme systém a jeho vlastnosti pozorujeme za různých podmínek v neustáleném stavu a výsledná charakteristika je závislostí výstupní veličiny na čase. a) Astatické vlastnosti systému b) Deterministické vlastnosti systému c) Dynamické vlastnosti systému d) Statické vlastnosti systému 173. Jaká charakteristika je znázorněna na obrázku. y( ) výstupní veličina y 3 y 2 y 1 u( ) vstupní veličina a) Přechodová charakteristika b) Impulsní charakteristika c) Dynamická charakteristika d) Statická charakteristika u 1 u 2 u 3
25 174. Jak označujeme regulaci na konstantní žádanou hodnotu regulované veličiny w(t) = w = konstanta a) Stabilizace b) Programová regulace c) Optimalizace d) Vlečná (kaskádní) regulace 175. Jak označujeme regulaci, kdy se žádaná veličina mění podle předem stanoveného programu a) Vlečná (kaskádní) regulace b) Stabilizace c) Programová regulace d) Optimalizace 176. Jak označujeme regulaci, kdy se žádaná veličina mění podle určité technologicky významné veličiny (nikoliv v čase podle programu). a) Optimalizace b) Vlečná (kaskádní) regulace c) Programová regulace d) Stabilizace 177. Jak označujeme regulaci, při které se hledá extrém jednoduché funkce, je to optimalizace o dvou proměnných, při níž je nutné vždy provádět experiment. a) Stabilizace b) Optimalizace c) Programová regulace d) Extremální regulace 178. Jak označujeme regulaci, při které se hledá optimum funkce většího množství proměnných (funkcí) a) Extremální regulace b) Optimální regulace c) Programová regulace d) Vlečná (kaskádní) regulace 179. Jak označujeme regulaci, při které se v procesu řízení regulátor samostatně přizpůsobuje změnám regulované soustavy, a) Vlečná (kaskádní) regulace b) Adaptivní regulace c) Extremální regulace d) Optimalizace 180. Napište, jak označujeme regulaci na konstantní žádanou hodnotu regulované veličiny w(t) = w = konstanta Jaký požadavek na regulační obvod vyjadřují následující případy, které jsou na obrázku a) Odolnost proti poruchám b) Kvalitu regulačního pochodu c) Stabilitu d) Přesnost sledování
26 182. Jaký požadavek na regulační obvod vyjádřen následujícím popisem - vlivem nesprávného nastavení regulátoru, nevhodných vlastností regulované soustavy i nevhodnou skladbou regulačního obvodu může dojít po uzavření smyčky zpětné vazby k rozkmitání regulačního obvodu buď kmity s ustálenou amplitudou a frekvencí, nebo kmity s rostoucí amplitudou. Tento stav je nežádoucí, může způsobit těžké provozní havárie, prakticky znemožňuje funkci regulačního obvodu. a) Přesnost sledování b) Odolnost proti poruchám c) Stabilita d) Kvalita regulačního pochodu 183. Jaký požadavek na regulační obvod hodnotí, jak přesně a rychle sleduje regulovaná veličina na změny žádané hodnoty, dále zda je v ustáleném stavu regulační odchylka nulová. a) Přesnost sledování b) Stabilita c) Kvalita regulačního pochodu d) Odolnost proti poruchám 184. Jaká úloha především je řešena na úrovni ASŘ podniku a) Řízeni technologických procesů a zařízení. b) Výrobní rozvrhování c) Operativní řízeni výroby, 185. Jaká úloha především je řešena na úrovni ASŘ výroby a) Operativní řízeni výroby b) Výrobní rozvrhování c) Řízeni technologických procesů a zařízení Jaká úloha především je řešena na úrovni ASŘ TP a) Řízeni technologických procesů a zařízení b) Operativní řízeni výroby c) Výrobní rozvrhování Jaká úloha z oblasti řízeni výrobních procesů má následující cíl: sestavit optimální rozvrh výrobních úkolů, tj. dosáhnout shody mezi požadavky zakázky a možnostmi výroby v daném období. a) Řízeni technologických procesů a zařízení. b) Výrobní rozvrhování c) Operativní řízeni výroby, 188. Jaká úloha z oblasti řízeni výrobních procesů má následující cíl: optimální plnění požadavků na daný časový interval v daném výrobním úseku (až do úrovně lhůtových rozvrhů operací na jednotlivých technologických pracovištích). Jako objekty řízení zde vystupují výrobní úseky představované mnohaparametrovými systémy (např. výrobními stroji) se sériovými i paralelními toky surovin a polotovarů. a) Řízeni technologických procesů a zařízení. b) Výrobní rozvrhování c) Operativní řízeni výroby 189. Ke které z úloh z oblasti řízeni výrobních procesů patří následující výčet základních úloh: Kontrola stavu a průběhu technologického procesu; Stabilizace vybraných parametrů technologického procesů; Automatické najíždění a odstavování agregátů; Automatické zabezpečování při mimořádných provozních stavech, havarijní odstavování apod.; Optimalizace technologického procesu (řízení podle ekonomických kritérií); Optimalizace vlastního procesu řízení (podle integrálních kritérií přechodového procesu); Zabezpečení spojení operátora s řízeným systémem; Propojení jednotlivých procesů do automatizovaných systémů řízení; Zajištění funkce hierarchického systému řízení větších technologických celků. a) Výrobní rozvrhování. b) Operativní řízeni výroby c) Řízeni technologických procesů a zařízení
27 190. Modely pro konstrukční použití slouží a.) pro zlepšení provozních agregátů, např. stanovení optimálních průběhů procesu ( vystačí se statickými modely) b.) pro zlepšení dynamických vlastností procesu, pro simulaci procesu a následné jeho zefektivnění ( musí pracovat v reálném čase) c.) pro řešení geometrických tvarů agregátů, velikosti pracovního prostoru a ostatních návrhů před konstrukcí, jako podpůrné prostředky pro konstrukci ( statické modely) 191. Modely pro provozní užití slouží a.) pro zlepšení provozních agregátů, např. stanovení optimálních průběhů procesu ( vystačí se statickými modely) b.) pro řešení geometrických tvarů agregátů, velikosti pracovního prostoru a ostatních návrhů před konstrukcí, jako podpůrné prostředky pro konstrukci ( statické modely) c.) pro zlepšení dynamických vlastností procesu, pro simulaci procesu a následné jeho zefektivnění ( musí pracovat v reálném čase) 192. Modely pro řízení slouží a.) pro řešení geometrických tvarů agregátů, velikosti pracovního prostoru a ostatních návrhů před konstrukcí, jako podpůrné prostředky pro konstrukci ( statické modely) b.) pro zlepšení dynamických vlastností procesu, pro simulaci procesu a následné jeho zefektivnění ( musí pracovat v reálném čase) c.) pro zlepšení provozních agregátů, např. stanovení optimálních průběhů procesu ( vystačí se statickými modely) 193. Jakou strukturu ASŘ TP popisuje následující charakteristika: Chápe se jako řešení obecné úkoly řízení. Popisuje zákony a strategii řízení na dané rozlišovací úrovni. Tato struktura odráží technologii výroby. Někdy lze již na této úrovni sestavit dále popsanou algoritmickou strukturu. a) rozhodovací S1 b) funkční S2 c) organizační S3 d) informační S Jakou strukturu ASŘ TP popisuje následující charakteristika: Vyjadřuje všechny druhy činnosti systému při jeho práci. Je rozvinutím rozhodovací struktury a spolu s ní vyjadřuje všechny procedury, které podmiňují a provázejí rozhodování. Pro každou funkci se stanovují požadavky na její automatizaci. Může být dále dekomponována podle různých hledisek. Nejčastěji se jedná o hierarchické členění. a) rozhodovací S1 b) funkční S2 c) informační S4 d) organizační S Jakou strukturu ASŘ TP popisuje následující charakteristika: Určuje skladbu a vzájemné vztahy všech řídicích center, mezi jejichž operátory je rozdělena množina funkcí systému. Každému prvku organizační struktury přiřazuje souhrn odpovídajících funkcí. Znázorňuje se opět grafem, v němž uzly představují množinu všech řídicích center a hrany vyjadřují hierarchii vztahů mezi těmito centry tj. vztahy administrativní podřízenosti. Odvozuje se ze struktury funkční. a) technická S5 b) informační S4 c) organizační S3 d) rozhodovací S Jakou strukturu ASŘ TP popisuje následující charakteristika: Vyjadřuje směry a charakteristiky informačních toků v systému. Lze ji znázornit orientovaným grafem, kde uzly představují množinu funkcí nebo řídicích center a hrany vyjadřují informační toky mezi nimi. Ke každé spojnici se přiřazují parametry předávaných informací, jejich četnost atd. a) informační S4 b) organizační S3 c) technická S5 d) rozhodovací S1
28 197. Jakou strukturu ASŘ TP popisuje následující charakteristika: Představuje výpočetní a automatizační prostředky určené k realizaci algoritmů řízení. V orientovaném grafu uzly představují množinu technických prostředků pro sběr, zpracování a přenos informací, hrany jsou informační kanály. Znázorňuje se rovněž ve tvaru blokového schématu, doplněného textem, který zobrazuje potřebné režimy činnosti a údaje o informačních tocích. a) technická S5 b) informační S4 c) organizační S3 d) rozhodovací S Jakou strukturu ASŘ TP zobrazuje následující obrázek a) informační S4 b) organizační S3 c) funkční S2 d) rozhodovací S Jakou strukturu ASŘ TP zobrazuje následující obrázek a) technická S5 b) organizační S3 c) rozhodovací S1 d) informační S4
29 200. Úkolem, které funkce automatizovaného systému řízení technologických procesů je kontrola chodu výroby a sledování průběhu vlastního technologického procesu; poskytování informace operátorům a dispečerům o stavu procesu a o odchylkách od žádaného průběhu tak, aby bylo možno proces operativně řídit a v případě výpadku řídicího počítače musí být poskytnuty všechny informace potřebné k nouzovému řízení procesu. a) funkce řídicí, b) funkce informační, c) funkce pomocné (jiné) Úkolem, které funkce automatizovaného systému řízení technologických procesů je realizace úloh bezprostředního řízení technologických procesů s cílem dosáhnout optimálního průběhu regulačního děje i optimálního průběhu procesu podle kritérií zabezpečujících splnění ekonomických požadavků. Jedná se o logické řízení, stabilizaci, optimalizaci, kontrolu zatížení strojů a toků materiálu, řízení návaznosti na okolí, havarijní režimy, diagnostiku. a) funkce řídicí b) funkce informační, c) funkce pomocné (jiné) Úkolem, které funkce automatizovaného systému řízení technologických procesů je ochrana zdraví, ochrana okolí, respektování omezujících podmínek atd. a) funkce informační. b) funkce pomocné (jiné) c) funkce řídicí 203. Rozlišujeme 5 struktur ASŘ TP: rozhodovací, funkční, organizační, informační a a) výrobní b) technická c) technologická d) systémová 204. Napište, jak označujeme manipulační zařízení volně programovatelné v prostoru, které je vybaveno chapadly pro manipulaci s předměty nebo technologickými hlavicemi a je určeno pro použití v průmyslu Co znamená zkratka PRaM Co rozumíte pod pojmem robotika a) zabývá se konstrukcí, technických řešení včetně automatizovaných systémů řízení b) zabývá se uplatněním průmyslových robotů a manipulátorů v technologických procesech c) je to věda zabývající se vytvářením robotů, jakožto analogií mezi živými organismy a stroji při uplatnění umělé inteligence 207. Co rozumíte pod pojmem robototechnologie a) zabývá se konstrukcí, technických řešení včetně automatizovaných systémů řízení b) zabývá se uplatněním průmyslových robotů a manipulátorů v technologických procesech c) je to věda zabývající se vytvářením robotů, jakožto analogií mezi živými organismy a stroji při uplatnění umělé inteligence 208. Co rozumíte pod pojmem robototechnika a) zabývá se konstrukcí, technických řešení včetně automatizovaných systémů řízení b) je to věda zabývající se vytvářením robotů, jakožto analogií mezi živými organismy a stroji při uplatnění umělé inteligence c) zabývá se uplatněním průmyslových robotů a manipulátorů v technologických procesech
30 209. Roboty 1.generace jsou a) roboty vybavené pevnými programy, které člověk může měnit. b) roboty měnící svůj program na podněty z okolí, mají příslušné čidla s interakcí s prostředím c) roboty se složitými adaptivními řídicími systémy, které tvoří plán řešení situace a také jej realizují. Mohou být vybaveny umělou inteligencí Roboty 2.generace jsou a) roboty se složitými adaptivními řídicími systémy, které tvoří plán řešení situace a také jej realizují. Mohou být vybaveny umělou inteligencí. b) roboty vybavené pevnými programy, které člověk může měnit. c) roboty měnící svůj program na podněty z okolí, mají příslušné čidla s interakcí s prostředím 211. Roboty 3.generace jsou a) roboty měnící svůj program na podněty z okolí, mají příslušné čidla s interakcí s prostředím b) roboty se složitými adaptivními řídicími systémy, které tvoří plán řešení situace a také jej realizují. Mohou být vybaveny umělou inteligencí. c) roboty vybavené pevnými programy, které člověk může měnit 212. Co obsahuje kognitivní část robota a) Obsahuje prostředky pro vnímání a rozpoznání okolí, které umožňují vytvořit reálný model prostředí. b) Obsahuje mechanickou část robota, která je vytvářena z kinematických dvojic, které vzájemným spojením tvoří kinematické řetězce. c) Obsahuje vnitřní čidla, které slouží k informaci polohy jednotlivých částí robota pro potřeby řídicího systému a pro zabezpečení mechanické funkce robota Kolik stupňů volnosti má univerzální průmyslový robot 214. Co vyjadřuje při řízení robotů zkratka CP a) je to druh řízení manipulační části robota spojitým způsobem ( tzv. po ekvidistantních úsecích) b) je to druh řízení manipulační části robota diskrétním způsobem ( tzv. z bodu do bodu) c) je to druh řízení manipulační části robota se schopností učit se 215. Co vyjadřuje při řízení robotů zkratka PTP a) je to druh řízení manipulační části robota spojitým způsobem (tzv. po ekvidistantních úsecích) b) je to druh řízení manipulační části robota se schopností učit se c) je to druh řízení manipulační části robota diskrétním způsobem (tzv. z bodu do bodu) 216. Z hlediska zákonitostí vymezujících průběh funkcí systému dělíme systémy na a) statické a dynamické b) spojité, diskrétní a hybridní c) deterministické, stochastické a neurčité d) optimální, adaptivní a učící se 217. Co vyjadřuje pojem valence modelu a) věrohodnost, tzn. vyjadřuje kvantitativní stupeň souhlasu chování modelu a zkoumaného systému b) platnost, tzn. vyjadřuje obor uplatnění modelu, v němž lze považovat model za věrohodný c) proměnlivost, tzn. vyjadřuje možnost přizpůsobení modelu změnám různých činitelů, zejména v souvislosti s požadavky strategie simulačního postupu d) ověřování, tzn. vyjadřuje proces kvalitativního hodnocení správnosti modelu, ověřuje se, zda model přijatelně zobrazuje systém jak z hlediska struktury, tak i chování 218. Podle způsobu zpracování modelové informace rozdělujeme modely na a) fyzikální, fyzikálně matematické a matematické b) deterministické a stochastické c) poznávací a řídící d) analogové, číslicové a hybridní
Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností
Automatizace je proces při němž je řídicí funkce člověka nahrazována činností různých přístrojů a zařízení. (Mechanizace, Automatizace, Komplexní automatizace) Kybernetika je Věda, která zkoumá obecné
VíceCW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2010/2011 SPEC. 2.p 2010 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace
VíceOsnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Stabilita regulačního obvodu
Osnova přednášky 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů 6) Vlastnosti regulátorů 7) 8) Kvalita
VíceU Úvod do modelování a simulace systémů
U Úvod do modelování a simulace systémů Vyšetřování rozsáhlých soustav mnohdy nelze provádět analytickým výpočtem.často je nutné zkoumat chování zařízení v mezních situacích, do kterých se skutečné zařízení
VíceModelování a simulace Lukáš Otte
Modelování a simulace 2013 Lukáš Otte Význam, účel a výhody MaS Simulační modely jsou nezbytné pro: oblast vědy a výzkumu (základní i aplikovaný výzkum) analýzy složitých dyn. systémů a tech. procesů oblast
VíceZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 203 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská
Více25.z-6.tr ZS 2015/2016
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace Typové členy 2 25.z-6.tr ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. TEORIE ŘÍZENÍ třetí část tématu předmětu pokračuje. A oblastí
VíceÚvod do zpracování signálů
1 / 25 Úvod do zpracování signálů Karel Horák Rozvrh přednášky: 1. Spojitý a diskrétní signál. 2. Spektrum signálu. 3. Vzorkovací věta. 4. Konvoluce signálů. 5. Korelace signálů. 2 / 25 Úvod do zpracování
VícePROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE Provedl: Tomáš PRŮCHA Datum: 23. 1. 2009 Číslo: Kontroloval: Datum: 4 Pořadové číslo žáka: 24
VíceÚvod do modelování a simulace. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Úvod do modelování a simulace systémů Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1 Základní pojmy Systém systémem rozumíme množinu prvků (příznaků) a vazeb (relací) mezi nimi, která jako celek má určité vlastnosti. Množinu
VíceSpojité regulátory Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Spojité regulátory. Jednoduché regulátory
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceNejjednodušší, tzv. bang-bang regulace
Regulace a ovládání Regulace soustavy S se od ovládání liší přítomností zpětné vazby, která dává informaci o stavu soustavy regulátoru R, který podle toho upravuje akční zásah do soustavy, aby bylo dosaženo
VíceIvan Švarc. Radomil Matoušek. Miloš Šeda. Miluše Vítečková. c..~"f~ AKADEMICKÉ NAKlADATEL.STVf. Brno 20 I I
Ivan Švarc. Radomil Matoušek Miloš Šeda. Miluše Vítečková AUTMATICKÉ RíZENí c..~"f~ AKADEMICKÉ NAKlADATEL.STVf Brno 0 I I n ~~ IU a ~ o ~e ~í ru ly ry I i ~h ~" BSAH. ÚVD. LGICKÉ RÍZENÍ. ""''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''oooo
VíceAnalýza lineárních regulačních systémů v časové doméně. V Modelice (ale i v Simulinku) máme blok TransfeFunction
Analýza lineárních regulačních systémů v časové doméně V Modelice (ale i v Simulinku) máme blok TransfeFunction Studijní materiály http://physiome.cz/atlas/sim/regulacesys/ Khoo: Physiological Control
Více1 Modelování systémů 2. řádu
OBSAH Obsah 1 Modelování systémů 2. řádu 1 2 Řešení diferenciální rovnice 3 3 Ukázka řešení č. 1 9 4 Ukázka řešení č. 2 11 5 Ukázka řešení č. 3 12 6 Ukázka řešení č. 4 14 7 Ukázka řešení č. 5 16 8 Ukázka
VíceMechatronika ve strojírenství
Mechatronika ve strojírenství Zpracoval: Ing. Robert Voženílek, Ph.D. Pracoviště: katedra vozidel a motorů (TUL) Tento materiál vznikl jako součást projektu In-TECH 2, který je spolufinancován Evropským
VíceMODERNÍ METODY ŘÍZENÍ PROCEŮ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA MODERNÍ METODY ŘÍZENÍ PROCEŮ Učební skripta Romana Garzinová Ostrava 2017 OBSAH: 1. Přednáška - Základní pojmy automatizace... 4 Úvodní základní pojmy...
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cziba.muni.cz II. SIGNÁLY ZÁKLADNÍ POJMY SIGNÁL - DEFINICE SIGNÁL - DEFINICE Signál je jev fyzikální, chemické, biologické, ekonomické
VícePraha technic/(4 -+ (/T'ERATU"'P. ))I~~
Jaroslav Baláte Praha 2003 -technic/(4 -+ (/T'ERATU"'P ))I~~ @ ZÁKLADNí OZNAČENí A SYMBOLY 13 O KNIZE 24 1 SYSTÉMOVÝ ÚVOD PRO TEORII AUTOMATICKÉHO iízení 26 11 VYMEZENí POJMU - SYSTÉM 26 12 DEFINICE SYSTÉMU
VícePráce s PID regulátorem regulace výšky hladiny v nádrži
Práce s PID regulátorem regulace výšky hladiny v nádrži Cíl úlohy Zopakování základní teorie regulačního obvodu a PID regulátoru Ukázka praktické aplikace regulačního obvodu na regulaci výšky hladiny v
VíceZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ 1. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 2013 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cz II. SIGNÁLY ZÁKLADNÍ POJMY SIGNÁL - DEFINICE SIGNÁL - DEFINICE Signál je jev fyzikální, chemické, biologické, ekonomické či jiné
VíceVYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA METALURGIE A MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ STUDIJNÍ OPORA
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA METALURGIE A MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ STUDIJNÍ OPORA Název opory/předmětu: AUTOMATIZACE TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ Část : Kybernetika a automatizované
VíceREGULAČNÍ TECHNIKA základní pojmy, úvod do předmětu
REGULAČNÍ TECHNIKA základní pojmy, úvod do předmětu Mechanizace je zavádění mechanizačních prostředků do lidské činnosti, při které tyto prostředky nahrazují člověka jako zdroj energie, ale ne jako zdroj
VíceZákladní pojmy; algoritmizace úlohy Osnova kurzu
Osnova kurzu 1) 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů 6) Vlastnosti regulátorů 7) Stabilita regulačního obvodu 8) Kvalita regulačního
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A INFORMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMATION AND COMPUTER SCIENCE
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2015/2016
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: počítačové
VíceVY_32_INOVACE_E 15 03
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceAutomatizační technika. Regulační obvod. Obsah
30.0.07 Akademický rok 07/08 Připravil: Radim Farana Automatizační technika Regulátory Obsah Analogové konvenční regulátory Regulátor typu PID Regulátor typu PID i Regulátor se dvěma stupni volnosti Omezení
VíceZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ 8. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 2013 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská
VíceOSA. maximalizace minimalizace 1/22
OSA Systémová analýza metodika používaná k navrhování a racionalizaci systémů v podmínkách neurčitosti vyšší stupeň operační analýzy Operační analýza (výzkum) soubor metod umožňující řešit rozhodovací,
VíceFlexibilita jednoduché naprogramování a přeprogramování řídícího systému
Téma 40 Jiří Cigler Zadání Číslicové řízení. Digitalizace a tvarování. Diskrétní systémy a jejich vlastnosti. Řízení diskrétních systémů. Diskrétní popis spojité soustavy. Návrh emulací. Nelineární řízení.
VíceOsnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Vlastnosti regulátorů
Osnova přednášky 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů 6) 7) Stabilita regulačního obvodu
VíceÚstav technologie, mechanizace a řízení staveb. CW01 - Teorie měření a regulace 10.2 ZS 2010/2011. reg Ing. Václav Rada, CSc.
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2010/2011 10.2 reg-2 2010 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření Teorie
VíceNelineární obvody. V nelineárních obvodech však platí Kirchhoffovy zákony.
Nelineární obvody Dosud jsme se zabývali analýzou lineárních elektrických obvodů, pasivní lineární prvky měly zpravidla konstantní parametr, v těchto obvodech platil princip superpozice a pro analýzu harmonického
VíceCW01 - Teorie měření a regulace cv. 7.0
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace cv. 7.0 Teorie regulace ZS 2014/2015 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření
Více1. VÝBĚR ZÁKLADNÍCH POJMŮ
1. VÝBĚR ZÁKLADNÍCH POJMŮ 1.1 Měřicí technika Kalibrace (starší název cejchování) je soubor úkonů, hledající za určených podmínek vztah mezi hodnotami udávanými měřicím přístrojem (nebo měřicí sestavou)
VíceAut 2- regulační technika (2/3) + prvky regulačních soustav (1/2)
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: AUTOMATIZACE DRUHÝ ZDENĚK KOVAL Název zpracovaného celku: 27. 3. 2013 Aut 2- regulační technika (2/3) + prvky regulačních soustav (1/2) 5.5 REGULOVANÉ SOUSTAVY Regulovaná
VíceX31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky
X3EO - Elektrické obvody Kmitočtové charakteristiky Doc. Ing. Petr Pollák, CSc. Letní semestr 5/6!!! Volné šíření není povoleno!!! Fázory a spektra Fázor harmonického průběhu Û m = U m e jϕ ut) = U m sinωt
Více2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení
2 Zpracování naměřených dat Důležitou součástí každé experimentální práce je statistické zpracování naměřených dat. V této krátké kapitole se budeme věnovat určení intervalů spolehlivosti získaných výsledků
VíceNastavení parametrů PID a PSD regulátorů
Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzita Pardubice Nastavení parametrů PID a PSD regulátorů Semestrální práce z předmětu Teorie řídicích systémů Jméno: Jiří Paar Datum: 9. 1. 2010 Zadání Je dána
VíceVlastnosti členů regulačních obvodů Osnova kurzu
Osnova kurzu 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Statické vlastnosti členů regulačních obvodů 6) Dynamické vlastnosti členů
VíceU1, U2 vnější napětí dvojbranu I1, I2 vnější proudy dvojbranu
DVOJBRANY Definice a rozdělení dvojbranů Dvojbran libovolný obvod, který je s jinými částmi obvodu spojen dvěma páry svorek (vstupní a výstupní svorky). K analýze chování obvodu postačí popsat daný dvojbran
VíceDiferenciální rovnice a jejich aplikace. (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36
Diferenciální rovnice a jejich aplikace Zdeněk Kadeřábek (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36 Obsah 1 Co to je derivace? 2 Diferenciální rovnice 3 Systémy diferenciálních rovnic
VíceOsnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Kvalita regulačního pochodu
Osnova přednášky 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů 6) Vlastnosti regulátorů 7) Stabilita
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. INVESTICE Institut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz VII. SYSTÉMY ZÁKLADNÍ POJMY SYSTÉM - DEFINICE SYSTÉM (řec.) složené, seskupené (v
VíceSignál v čase a jeho spektrum
Signál v čase a jeho spektrum Signály v časovém průběhu (tak jak je vidíme na osciloskopu) můžeme dělit na periodické a neperiodické. V obou případech je lze popsat spektrálně určit jaké kmitočty v sobě
VíceZásady regulace - proudová, rychlostní, polohová smyčka
Zásady regulace - proudová, rychlostní, polohová smyčka 23.4.2014 Schématické znázornění Posuvová osa s rotačním motorem 3 regulační smyčky Proudová smyčka Rychlostní smyčka Polohová smyčka Blokové schéma
VíceTeorie systémů TES 1. Úvod
Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Teorie systémů TES 1. Úvod ZS 2011/2012 prof. Ing. Petr Moos, CSc. Ústav informatiky a telekomunikací Fakulta dopravní ČVUT v Praze
VíceZpětná vazba, změna vlastností systému. Petr Hušek
Zpětná vazba, změna vlastností systému etr Hušek Zpětná vazba, změna vlastností systému etr Hušek husek@fel.cvut.cz katedra řídicí techniky Fakulta elektrotechnická ČVUT v raze MAS 2012/13 ČVUT v raze
VíceRegulační obvody se spojitými regulátory
Regulační obvody se spojitými regulátory U spojitého regulátoru výstupní veličina je spojitou funkcí vstupní veličiny. Regulovaná veličina neustále ovlivňuje akční veličinu. Ta může dosahovat libovolné
VíceZPĚTNOVAZEBNÍ ŘÍZENÍ, POŽADAVKY NA REGULACI
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE, FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ, KATEDRA ŘÍDICÍ TECHNIKY Modelování a simulace systémů cvičení 9 ZPĚTNOVAZEBNÍ ŘÍZENÍ, POŽADAVKY NA REGULACI Petr Hušek (husek@fel.cvut.cz)
VíceTeorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace 22.z-3.tr ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. TEORIE ŘÍZENÍ druhá část tématu předmětu pokračuje. oblastí matematických pomůcek
Více6 Algebra blokových schémat
6 Algebra blokových schémat Operátorovým přenosem jsme doposud popisovali chování jednotlivých dynamických členů. Nic nám však nebrání, abychom přenosem popsali dynamické vlastnosti složitějších obvodů,
VíceCVIČENÍ 4 Doc.Ing.Kateřina Hyniová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze 4.
CVIČENÍ POZNÁMKY. CVIČENÍ. Vazby mezi systémy. Bloková schémata.vazby mezi systémy a) paralelní vazba b) sériová vazba c) zpětná (antiparalelní) vazba. Vnější popis složitých systémů a) metoda postupného
VíceChyby měření 210DPSM
Chyby měření 210DPSM Jan Zatloukal Stručný přehled Zdroje a druhy chyb Systematické chyby měření Náhodné chyby měření Spojité a diskrétní náhodné veličiny Normální rozdělení a jeho vlastnosti Odhad parametrů
VíceSIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY
SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY TEMATICKÉ OKRUHY Signály se spojitým časem Základní signály se spojitým časem (základní spojité signály) Jednotkový skok σ (t), jednotkový impuls (Diracův impuls)
VíceTeorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 Teorie měření a regulace Praxe názvy 1. ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. OBECNÝ ÚVOD - praxe Elektrotechnická měření mohou probíhat pouze při
VíceFakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky v Brně
Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky Algoritmy řízení topného článku tepelného hmotnostního průtokoměru Autor práce: Vedoucí
VíceSTŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ BRNO, KOUNICOVA 16 PRO 3. ROČNÍK OBORU SLABOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA 2. ČÁST
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ BRNO, KOUNICOVA 6 PRO 3. ROČNÍK OBORU SLABOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA. ČÁST ZPRACOVALA ING. MIROSLAVA ODSTRČILÍKOVÁ BRNO 3 OBSAH.ÚVOD...5..Charakteristika jednotlivých
VíceKonečný automat. Studium chování dynam. Systémů s diskrétním parametrem číslic. Počítae, nervové sys, jazyky...
Konečný automat. Syntéza kombinačních a sekvenčních logických obvodů. Sekvenční obvody asynchronní, synchronní a pulzní. Logické řízení technologických procesů, zápis algoritmů a formulace cílů řízení.
Víceteorie elektronických obvodů Jiří Petržela obvodové funkce
Jiří Petržela obvod jako dvojbran dvojbranem rozumíme elektronický obvod mající dvě brány (vstupní a výstupní) dvojbranem může být zesilovač, pasivní i aktivní filtr, tranzistor v některém zapojení, přenosový
VícePOUŽITÍ REAL TIME TOOLBOXU PRO REGULACI HLADIN V PROPOJENÝCH VÁLCOVÝCH ZÁSOBNÍCÍCH
POUŽITÍ REAL TIME TOOLBOXU PRO REGULACI HLADIN V PROPOJENÝCH VÁLCOVÝCH ZÁSOBNÍCÍCH P. Chalupa Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta technologická Ústav řízení procesů Abstrakt Příspěvek se zabývá problémem
VíceObr. 1 Činnost omezovače amplitudy
. Omezovače Čas ke studiu: 5 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět definovat pojmy: jednostranný, oboustranný, symetrický, nesymetrický omezovač popsat činnost omezovače amplitudy a strmosti
VíceAlgoritmizace diskrétních. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Algoritmizace diskrétních simulačních modelů Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1 Úvodní poznámky Při programování simulačních modelů lze hlavní dílčí problémy shrnout do následujících bodů: 1) Zachycení statických
VíceAUTOMATIZACE TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost PROJEKT Integrovaný systém modulární počítačové podpory výuky ekonomicko-technického zaměření CZ.1.07/2.2.00/28.0300 AUTOMATIZACE TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ
VíceÚloha 5 Řízení teplovzdušného modelu TVM pomocí PC a mikropočítačové jednotky CTRL
VŠB-TUO 2005/2006 FAKULTA STROJNÍ PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha 5 Řízení teplovzdušného modelu TVM pomocí PC a mikropočítačové jednotky CTRL SN 72 JOSEF DOVRTĚL HA MINH Zadání:. Seznamte se s teplovzdušným
VíceT- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace Podmínky názvy 1.c-pod. ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. MĚŘENÍ praktická část OBECNÝ ÚVOD Veškerá měření mohou probíhat
VíceCITLIVOSTNÍ ANALÝZA DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ I
Informačné a automatizačné technológie v riadení kvality produkcie Vernár,.-4. 9. 005 CITLIVOSTNÍ ANALÝZA DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ I KÜNZEL GUNNAR Abstrakt Příspěvek uvádí základní definice, fyzikální interpretaci
VíceELT1 - Přednáška č. 6
ELT1 - Přednáška č. 6 Elektrotechnická terminologie a odborné výrazy, měřicí jednotky a činitelé, které je ovlivňují. Rozdíl potenciálů, elektromotorická síla, napětí, el. napětí, proud, odpor, vodivost,
VíceAlgebra blokových schémat Osnova kurzu
Osnova kurzu 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů Automatizace - Ing. J. Šípal, PhD 1 Osnova
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03 Technické předměty Ing. Otakar Maixner 1 Spojité
Více7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice
7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejte na mysli, ona nám to vyčíslí Jednou z úloh statistiky je odhad (výpočet) hodnot statistického znaku x i,
VíceFrekvenční charakteristiky
Frekvenční charakteristiky EO2 Přednáška Pavel Máša ÚVODEM Frekvenční charakteristiky popisují závislost poměru amplitudy výstupního ku vstupnímu napětí a jejich fázový posun v závislosti na frekvenci
VíceTematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová
Tematický plán Vyučující: Ing. Joanna Paździorová 1. r o č n í k 5 h o d i n t ý d n ě, c e l k e m 1 7 0 h o d i n Téma- Tematický celek Z á ř í 1. Opakování a prohloubení učiva základní školy 18 1.1.
VíceKapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů
Kapitola 1 Signály a systémy 1.1 Klasifikace signálů Signál představuje fyzikální vyjádření informace, obvykle ve formě okamžitých hodnot určité fyzikální veličiny, která je funkcí jedné nebo více nezávisle
VíceRegulační obvod s měřením regulováné veličiny
Regulační obvod s měřením regulováné veličiny Zadání Soustava vyššího řádu je vytvořena z několika bloků nižšího řádu, jak je patrno z obrázku. Odvoďte výsledný přenos soustavy vyššího řádu popisující
VíceHlavní parametry rádiových přijímačů
Hlavní parametry rádiových přijímačů Zpracoval: Ing. Jiří Sehnal Pro posouzení základních vlastností rádiových přijímačů jsou zavedena normalizovaná kritéria parametry, podle kterých se rádiové přijímače
Více1. Regulace proudu kotvy DC motoru
1. Regulace proudu kotvy DC motoru Regulace proudu kotvy u stejnosměrných pohonů se užívá ze dvou zásadních důvodů: 1) zajištění časově optimálního průběhu přechodných dějů v regulaci otáček 2) možnost
VíceRobustnost regulátorů PI a PID
Proceedings of International Scientific Conference of FME Session 4: Automation Control and Applied Informatics Paper 45 Robustnost regulátorů PI a PID VÍTEČKOVÁ, Miluše Doc. Ing., CSc., katedra ATŘ, FS
VíceAutomatické měření veličin
Měření veličin a řízení procesů Automatické měření veličin» Čidla» termočlánky, tlakové senzory, automatické váhy, konduktometry» mají určitou dynamickou charakteristiku» Analyzátory» periodický odběr
VíceZákladní vlastnosti křivek
křivka množina bodů v rovině nebo v prostoru lze chápat jako trajektorii pohybu v rovině či v prostoru nalezneme je také jako množiny bodů na ploše křivky jako řezy plochy rovinou, křivky jako průniky
VíceÚvod do analytické mechaniky
Úvod do analytické mechaniky Vektorová mechanika, která je někdy nazývána jako Newtonova, vychází bezprostředně z principů, které jsou vyjádřeny vztahy mezi vektorovými veličinami. V tomto případě např.
VíceNávrh a simulace zkušební stolice olejového čerpadla. Martin Krajíček
Návrh a simulace zkušební stolice olejového čerpadla Autor: Vedoucí diplomové práce: Martin Krajíček Prof. Michael Valášek 1 Cíle práce 1. Vytvoření specifikace zařízení 2. Návrh zařízení včetně hydraulického
Více8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice
9. Lineární diferenciální rovnice 2. řádu Cíle Diferenciální rovnice, v nichž hledaná funkce vystupuje ve druhé či vyšší derivaci, nazýváme diferenciálními rovnicemi druhého a vyššího řádu. Analogicky
VíceBezpečnost chemických výrob N111001
Bezpečnost chemických výrob N111001 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Základní pojmy z regulace a řízení procesů Účel regulace Základní pojmy Dynamické modely regulačních
Vícedo magisterské etapy programu ELEKTRONIKA A KOMUNIKACE
JMÉNO A PŘÍJMENÍ: 1 VZOROVÝ TEST K PŘIJÍMACÍ ZKOUŠCE do magisterské etapy programu ELEKTRONIKA A KOMUNIKACE Odpovědi na otázky pište do volného místa za každou otázkou. Pro pomocné výpočty použijte čistou
VíceRegulace. Dvoustavová regulace
Regulace Dvoustavová regulace Využívá se pro méně náročné aplikace. Z principu není možné dosáhnout nenulové regulační odchylky. Měřená hodnota charakteristickým způsobem kmitá kolem žádané hodnoty. Regulační
VíceOpakování z předmětu TES
Opakování z předmětu TES A3B35ARI 6..6 Vážení studenti, v následujících měsících budete každý týden z předmětu Automatické řízení dostávat domácí úkol z látky probrané v daném týdnu na přednáškách. Jsme
VíceLineární a adaptivní zpracování dat. 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně
Lineární a adaptivní zpracování dat 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně Daniel Schwarz Investice do rozvoje vzdělávání Osnova Opakování: signály a systémy Vlastnosti systémů Systémy
VíceOdpružená sedačka. Petr Školník, Michal Menkina. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
Petr Školník, Michal Menkina TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247, který je spolufinancován
VíceB) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.
4.8.3. Cvičení z matematiky Předmět Cvičení z matematiky je vyučován v sextě a v septimě jako volitelný předmět. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Cvičení z matematiky vychází ze vzdělávací oblasti
VíceRegulační obvod s měřením akční veličiny
Regulační obvod s měřením akční veličiny Zadání Soustava vyššího řádu je vytvořena z několika bloků nižšího řádu, jak je patrno z obrázku. Odvoďte výsledný přenos soustavy vyššího řádu popisující dané
VíceREÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ
REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ 5 přednáška S funkcemi se setkáváme na každém kroku ve všech přírodních vědách ale i v každodenním životě Každá situace kdy jsou nějaký jev nebo veličina jednoznačně určeny
VíceLineární a adaptivní zpracování dat. 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně
Lineární a adaptivní zpracování dat 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně Daniel Schwarz Investice do rozvoje vzdělávání Osnova Opakování: signály a systémy Vlastnosti systémů Systémy
VíceLineární a adaptivní zpracování dat. 1. ÚVOD: SIGNÁLY a SYSTÉMY
Lineární a adaptivní zpracování dat 1. ÚVOD: SIGNÁLY a SYSTÉMY Daniel Schwarz Investice do rozvoje vzdělávání Osnova Úvodní informace o předmětu Signály, časové řady klasifikace, příklady, vlastnosti Vzorkovací
VíceTlumené a vynucené kmity
Tlumené a vynucené kmity Katedra fyziky FEL ČVUT Evropský sociální fond Praha & U: Е Investujeme do vaší budoucnosti Problémová úloha 1: Laplaceova transformace Pomocí Laplaceovy transformace vlastností
VíceUčební osnova vyučovacího předmětu Automatizační technika. 3. ročník (zaměření elektroenergetika) Pojetí vyučovacího předmětu
Učební osnova vyučovacího předmětu Automatizační technika 3. ročník (zaměření elektroenergetika) Obor vzdělání: 26-41-M/01 ELEKTROTECHNIKA Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních
VíceKlasické pokročilé techniky automatického řízení
Klasické pokročilé techniky automatického řízení Jaroslav Hlava TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,
Více