TERMINÁLNĚ NEMOCNÝ V RODINĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TERMINÁLNĚ NEMOCNÝ V RODINĚ"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY BRATISLAVA, N.O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA PŘÍBRAM TERMINÁLNĚ NEMOCNÝ V RODINĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 ŠTĚPÁNKA ŠKAMPOVÁ

2 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY V BRATISLAVE, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA PŘÍBRAM TERMINÁLNĚ NEMOCNÝ V RODINĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Študijní program: Číslo a názov študijného odboru: Školiace pracovisko: Vedúci bakalárskej práce: Ošetrovateľstvo Ošetrovateľstvo Ústav sv. Jána Nepomuka Neumanna Příbram Mgr. Gabriela Dančová PŘÍBRAM 2013 ŠTĚPÁNKA ŠKAMPOVÁ

3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu bibliografických odkazů. V Příbrami, dne 13. května 2013 Štěpánka Škampová

5 Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat Mgr. Dančové Gabriele za vedení, odborné konzultace, cenné rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. V Příbrami, dne 13. května 2013 Štěpánka Škampová

6 ABSTRAKT ŠKAMPOVÁ Štěpánka: Terminálně nemocný v rodině. [Bakalářská práce] Štěpánka Škampová. - Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava, n. o. Bratislava, Ústav sv. Jána Nepomuka Neumanna Příbram. - Vedoucí bakalářské práce: Mgr.Gabriela Dančová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář ošetřovatelství. - Ústav sv. Jána Nepomuka Neumanna Příbram, s. Bakalářská práce se zabývá péčí o terminálně nemocného pacienta v domácím prostředí. Cílem práce je zjistit, jaké mají podmínky a podporu pro péči rodiny, které se rozhodnou postarat se o svého blízkého doma. V teoretické části definujeme, kdo je terminální pacient, v čem spočívá paliativní a hospicová péče. Zabýváme se tím, jaké potřeby a přání má terminální pacient a co prožívá on i jeho rodina. Práce představuje různé formy péče o terminální pacienty a možnosti využití služeb při péči o ně v domácím prostředí. Samostatná kapitola se věnuje komplexní péči o terminálně nemocného, poskytované službami domácího hospice, doprovázení umírajícího i jeho rodiny. V praktické části se zaměřujeme na odhalení motivace rodin k rozhodnutí pečovat doma, na to, co takové rozhodnutí pro rodinu znamená, co vše s sebou přináší. Snažíme se zjistit, co rodinu v jejím rozhodování podpoří, nebo naopak, co její situaci komplikuje. Provedli jsme kvalitativní průzkum metodou polostandardizovaných rozhovorů se členy rodin, kteří se na péči o terminálně nemocného podíleli. Tato práce by měla vést k lepší informovanosti veřejnosti o možnosti starat se o umírajícího v domácím prostředí, o hodnotách, které s sebou doprovázení terminálního pacienta přináší. Rádi bychom také poukázali na to, kam je třeba zaměřit pozornost v podpoře rodiny, aby mohla pečovat o terminálně nemocného doma. Klíčová slova: Terminální pacient. Rodina. Domácí prostředí. Paliativní péče.

7 ABSTRACT ŠKAMPOVÁ Štěpánka: Terminally Ill Patient in a Family. [Bachelor s Thesis] Štěpánka Škampová. - The University of Health Service and Social Work of St. Elisabeth, Bratislava, Institute of St. J. N. Neumann Příbram. - Supervisor: Mgr.Gabriela Dančová. Level of professional qualification: Bachelor of Nursing. - Institute of St. J. N. Neumann Příbram, p. The bachelor s thesis deals with the care of terminally ill patients in their home environment. The aim of the thesis is to find out what are the conditions and the support of the families who decide to take care of their ill member at home. In the theoretical part the thesis defines the term terminally ill patient, as well as the palliative care and hospice care. It deals with the question what are the needs and wishes of the terminally ill patients and what they and their families go through. The thesis focuses on various forms of care of terminal patients and the possibilities to use various services while caring for patients in their home environment. A separate chapter deals with the complex care of the terminally ill patient provided by the home hospice, accompanying the dying person and his/her family. In the practical part it focuses on the motivation of families for their decision to take care of the patient at home, on what such a decision means for the family and what it brings. The thesis tries to find out what factors support the families in their decisionmaking, as well as what are the facts which complicate their situation. The author has made a qualitative research using the method of semi-structured interviews with the family members who took part in the care of the terminally-ill patients. This thesis should contribute to making the public better informed about the possibility of taking care of the dying people at their home environment, about the values which accompany such care. The author would also like to point out where to aim the support of the families so that they can care for the terminally ill patients at home. Key words: Terminally ill patient. Family. Home environment. Palliative care.

8 OBSAH Seznam grafů a tabulek...9 ÚVOD...11 TEORETICKÁ ČÁST TERMINÁLNÍ OBDOBÍ ŽIVOTA Terminální pacient Hospicová péče Paliativní péče FUNKCE RODINY V PÉČI O POTŘEBY TERMINÁLNÍHO PACIENTA Fyzické potřeby Sociální potřeby Psychické potřeby Duchovní potřeby INTERAKCE RODINA - NEMOCNÝ V TERMINÁLNÍM STÁDIU Co prožívá terminální pacient? Co prožívá rodina terminálního pacienta? Fáze prožívání dle Kübler-Rossové terminálně nemocného i rodiny FORMY PÉČE O TERMINÁLNÍHO PACIENTA Péče o terminálního pacienta v jednotlivých zdravotnických zařízeních Péče o terminálního pacienta v rodině nabídka služeb domů Domácí hospic komplexní ošetřovatelská péče v domácím prostředí...34 PRAKTICKÁ ČÁST METODIKA PRŮZKUMU Vymezení problému Cíle průzkumu Metoda průzkumu Charakteristika souboru respondentů INTERPRETACE A ANALÝZA PRŮZKUMU DISKUSE DOPORUČENÍ PRO PRAXI...78 ZÁVĚR...79 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ...81 Přílohy

9 Seznam zkratek: ČR LDN ADP VŠ OSVČ MZ MPSV DH Česká republika léčebna dlouhodobě nemocných agentura domácí péče vysoká škola osoba samostatně výdělečně činná ministerstvo zdravotnictví ministerstvo práce a sociálních věcí domácí hospic

10 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Seznam grafů Graf 1 Vztah k nemocnému Graf 2 Věk respondenta Graf 3 Zaměstnanecký stav Graf 4 Informace o službách pro péči doma Graf 5 Počet osob podílejících se na péči o umírajícího Graf 6 Vliv komunikace se zdravotníky v nemocnici na rozhodnutí pečovat doma Graf 7 Přání umírajícího být doma a jeho vliv na rozhodování rodiny Graf 8 Přání umírajícího být doma Graf 9 Vnější vlivy na rozhodnutí rodiny pečovat doma Graf 10 Obavy ze zvládání péče doma Graf 11 Skloubení péče o umírajícího s každodenními povinnostmi Graf 12 Obava z okamžiku smrti nemocného Graf 13 Nezbytná pomoc při péči Graf 14 Největší obava na počátku pečování Graf 15 Zkušenost pečujících se smrtí již dříve Graf 16 Víra pečujících a její vliv na rozhodnutí pečovat doma Graf 17 Vztahy v rodině, vztah k umírajícímu Graf 18 Vnitřní motivace pečujících Graf 19 Rozhodnutí po zkušenostech opět pečovat Graf 20 Hodnocení uvedené životní etapy domácí péče... 73

11 Seznam tabulek: Tabulka 1 Soubor respondentů (základní informace) Tabulka 2 Informace o službách pro péči doma Tabulka 3 Počet osob podílejících se na péči o umírajícího Tabulka 4 Vliv komunikace se zdravotníky v nemocnici na rozhodnutí pečovat doma.. 46 Tabulka 5 Přání umírajícího být doma Tabulka 6 Vnější vlivy na rozhodnutí rodiny pečovat doma Tabulka 7 Obavy ze zvládání péče doma Tabulka 8 Skloubení péče o umírajícího s každodenními povinnostmi Tabulka 9 Strach ze smrti Tabulka 10 Rozhodující podpora pro péči doma Tabulka 11 Největší obava na počátku pečování Tabulka 12 Zkušenost pečujících se smrtí Tabulka 13 Víra pečujících a její vliv na rozhodnutí pečovat doma Tabulka 14 Vztahy mezi členy pečující rodiny, vztah rodiny k umírajícímu Tabulka 15 Vnitřní motivace pečujících Tabulka 16 Rozhodnutí pečujících po zkušenostech opět pro péči doma Tabulka 17 Hodnocení uvedené životní etapy... 72

12 ÚVOD Konec našeho života velmi úzce souvisí s tím, jakým způsobem jsme celý svůj život žili. Umírání a smrt jsou životní zkušenosti, kterým bychom se raději vyhnuli, ale víme, že jimi všichni nakonec projít musíme. Je dobré si uvědomit, že nemusíme být v této chvíli jen pasivními účastníky toho, co se s námi odehrává, ale že je možné aktivně této nevítané události čelit. Pokud jsme svůj život naplnili nějakým smyslem, pak spíše budeme lépe schopni přijmout i jeho konec. Již deset let se věnuji doprovázení terminálně nemocných, kteří umírají v domácím prostředí. Pracuji jako zdravotní sestra v Domácím hospici Cesta domů, kde se snažíme poskytovat komplexní péči umírajícím i jejich rodinám. Během své práce si opakovaně uvědomujeme nesmírnou hodnotu tohoto období. Zároveň vidíme veliké nároky, které tato situace klade na rodinu nemocného. Tyto skutečnosti nás vedly k výběru tématu bakalářské práce Terminální pacient v rodině. Rádi bychom v této práci prozkoumali motivace rodiny vedoucí k odhodlání pečovat o svého umírajícího doma. Snažíme se zjistit i vnější faktory, které hrají roli při rozhodování rodin v takové situaci. V teoretické části uvádíme, jaká je situace rodiny, ve které její blízký umírá. V první kapitole definujeme, co představují pojmy terminální pacient, hospicová a paliativní péče. V dalších kapitolách se zaměřujeme na interakci rodina nemocný, popisujeme specifické potřeby terminálního pacienta a to, co prožívá on i jeho rodina v tomto období. Uvádíme různé formy péče o umírajícího, které se rodině nabízejí při jejím rozhodování, i to, jaké služby může rodina využít, pokud se rozhodne doprovázet umírajícího doma. V poslední kapitole popisujeme, co vše zahrnuje komplexní péče o terminálně nemocného a jeho rodinu, poskytovaná domácím hospicem. V praktické části jsme si vzali za cíl zjistit, co rodinu podporuje, a co je naopak překážkou k tomu, aby se starala o umírajícího doma, zkoumáme motivace rodiny a faktory ovlivňující její rozhodnutí. Účelem této práce a zamýšleným přínosem pro praxi je poukázání na nezbytnost podpory rodiny a na nutnost zlepšení v sociálním systému, který by měl rodinu v konkrétních problémech daleko více podpořit. Snahou práce je také zvýšení povědomí veřejnosti o tom, jak důležité je terminální období života, jakou hodnotu v sobě pečování o blízkého skrývá. 11

13 TEORETICKÁ ČÁST 1 TERMINÁLNÍ OBDOBÍ ŽIVOTA Všichni, kteří jsme terminálním pacientům nablízku a provázíme je v posledních týdnech a dnech jejich života, s nimi zažíváme neobyčejné chvíle. Nejednou jsme svědky toho, že tato část života, kterou nazýváme umíráním, se stává jednoznačně plnohodnotným životem. Nezřídka se od umírajících učíme tomu, co je život a co je to dobrý život, jak důležitý je čas našeho života, když je obzor na dohled (Špinková, 2010, s. 7). Terminálním obdobím rozumíme čas mezi ukončením aktivní léčby a smrtí nemocného. Tento čas může být značně rozdílný díky mnoha různým okolnostem. U některých nemocí, jako je rakovina, můžeme poměrně dobře odhadnout, kolik času má nemocný ještě před sebou. V každém případě však nemá být toto období pouhým čekáním na smrt, ale může posloužit velmi dobře k tomu, aby se podařilo zvládnout symptomy nemoci a rodina i sám nemocný získali čas připravit se na poslední životní krok. V naší každodenní praxi zažíváme, jak různě se této příležitosti rodiny i nemocní chápou a jak jsou schopni podle svého založení i vnějších okolností toto období prožít. Parkes, Relfová a Couldricková (2007) jsou toho názoru, že rodiny, které se na smrt svého blízkého do určité míry připravily, lépe zvládají situaci po úmrtí. Podotýkají však, že rodiny tento čas mnohdy bohužel nevyužijí. 1.1 Terminální pacient Pod pojmem terminální pacient rozumíme nemocného člověka trpícího nevyléčitelnou chorobou v pokročilém stádiu, kdy lékaři již vyčerpali všechny možnosti léčby, která by zásadně zvrátila průběh onemocnění nebo podstatnou měrou prodloužila pacientovi život. V terminální fázi onemocnění dochází k vyčerpání organismu, nastává nezvratné zhoršování celkového stavu a podle typu choroby se objevuje postupné selhávání jednotlivých orgánů a funkcí. Jak uvádějí Sláma a Vorlíček (2007), u onkologicky nemocných lze tuto fázi poměrně dobře určit. U jiných chronických onemocnění (jako např. srdeční, respirační, jaterní, ledvinové selhávání) se mnohem obtížněji odhaduje, kdy nastává terminální fáze a kdy je tedy vhodné změnit úhel pohledu v přístupu k léčbě. V průběhu chronických 12

14 nemocí stav kolísá a zase se po určitých intervencích zlepšuje, nemocný se dostává do terminální fáze a posléze umírá při jedné z těchto krizí. U dlouhodobě nemocných, u kterých se stav zhoršuje jen velmi pozvolna, rozeznají podle naší zkušenosti často nejlépe terminální fázi pozorní členové rodiny. Ti si všimnou, že tentokrát se objevila pro ně nezvyklá situace, že posun k horšímu probíhá jinak a intenzivněji, než u svého nemocného znali doposud. U terminálního pacienta se v posledních týdnech postupně zvýrazňují některé symptomy. Sláma (2007) uvádí především intenzivní pocit slabosti a únavy, stavy, kdy nemocný spí stále více i přes den, nevstává z lůžka, ztrácí chuť k jídlu, ztrácí zájem o širší okolí a uzavírá se do sebe a do svých myšlenek, vítá přítomnost jen nejbližších členů rodiny nebo jen jednoho z nich, stává se postupně čím dále více závislý v uspokojování svých potřeb na svém okolí. Později - jak pozorujeme obvykle v posledních hodinách - se může objevit porucha polykání, nemocný není schopen jíst ani pít, mění se dýchání, nemocný dýchá chrčivě a nepravidelně s apnoickými pauzami, přestává se tvořit moč, může se objevit horečka a studený pot po celém těle, mění se vědomí, barva kůže v obličeji je popelavá a tvář umírajícího dostává typický výraz. Zhodnocení, že průběh onemocnění postoupil do terminální fáze, staví lékaře před nelehký úkol citlivě a přiměřeně tuto skutečnost sdělit rodině, dle okolností i nemocnému. Je třeba tento postoj zdůvodnit a zaznamenat ho do dokumentace. Haškovcová (2005) tvrdí, že názory řady psychologů ovlivnily posun při informování o zdravotním stavu směrem k otevřenosti a pravdivosti. Pia fraus je ve změněné situaci jen přetvářkou, která vážně nemocným nejen nepomáhá, ale často jim i ubližuje (Haškovcová, 2005, s. 41). Nové zhodnocení stavu mění zcela přístup k situaci. Stanovení diagnózy umírání vytváří nový klinický kontext péče. Cílem je pacientovi umožnit klidnou a důstojnou smrt, a nikoli tuto smrt za každou cenu oddálit (Sláma, 2007, s. 304). 1.2 Hospicová péče Hospic byl ve středověku místem spočinutí pro poutníky, uvádí Callananová a Kellyová (2005). V polovině 20. století působila v jednom z londýnských hospiců, založeném pro nemocné Milosrdnými sestrami z Irska, britská lékařka Cicely Saundersová. 13

15 Začala si všímat situace umírajících a vytvořila novou koncepci péče o nevyléčitelně nemocné. Propojila láskyplnou péči s odbornými medicínskými zásahy, které však byly zaměřeny na zmírnění projevů nemoci a nikoli na léčbu kurativní. V roce 1967 založila na Londýnském předměstí Hospic sv. Kryštofa, první hospic zaměřený na péči o umírající ve smyslu, jakým ho chápeme dnes. Byl to počátek rozvoje hospicového hnutí, které se postupně rozšířilo po celém světě. Přibližně ve stejné době začala ve svých knihách publikovat a poukazovat na otázky smrti a umírání americká psychiatrička Elisabeth Kübler-Rossová. Na odborném sympoziu v r pronesla přednášku, v níž na základě svých letitých zkušeností popsala, jak umírající pacienti trpí, a to i v luxusních zařízeních. Později toto téma podrobněji vykreslila ve své knize O smrti a umírání, která přinesla veřejnosti zcela nové pohledy na to, co těžce nemocný a umírající člověk prožívá (Callananová, Kellyová, 2005). V České republice založila první hospic MUDr. Marie Svatošová a díky její odvaze a iniciativě se myšlenka hospice rozšířila po celé republice. Protože se pojmy paliativní péče a hospicová péče často zaměňují a z velké části i překrývají, připomeňme si, v jakém smyslu mluví o hospicové péči MUDr. Ondřej Sláma ve své útlé knížce Umřít doma. Hospicová péče je poskytování péče nevyléčitelně nemocným a umírajícím prostřednictvím specializovaného multidisciplinárního týmu buď ve specializovaných zdravotních zařízeních - lůžkových hospicích, nebo formou domácí hospicové péče, kdy členové týmu docházejí za umírajícím přímo domů, do jeho rodiny, do jeho prostředí. Hospicová péče se řídí třemi hlavními zásadami: 1) aby nemocný netrpěl nesnesitelnou bolestí, 2) aby byla vždy respektována jeho důstojnost, 3) aby umírající nezůstal ve chvíli smrti osamocen (Sláma, 2008). 1.3 Paliativní péče Pojmenování paliativní péče je odvozeno od latinského slova pallium, které znamená v překladu oděv, plášť. V našem smyslu slova tedy symbolický plášť, pod kterým se ukryjí a schovají obtíže a problémy způsobené nemocí. Pojem paliativní péče označuje obecněji především přístup, zaměření péče na tišení symptomů nemoci, ať probíhá kdekoliv. 14

16 Paliativní péče o umírajícího pacienta je komplexní, aktivní, na kvalitu života orientovaná péče, jejímž cílem je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat důstojnost pacienta a poskytnout podporu jeho blízkým. Jedná se tedy o péči o nevyléčitelně nemocného pacienta v pokročilém nebo konečném stádiu nemoci (www.umirani.cz). Paliativní přístup obecně by se měl v určité chvíli začít uplatňovat všude tam, kde již nelze ovlivnit příčinu nemoci, kde nelze nemoc vyléčit ani zastavit její postup. Neznamená to v žádném případě, že se nedělá už nic. Jak je uvedeno výše v definici, jde o aktivní přístup, o aktivní vyhledávání a uskutečňování toho, co nemocnému přinese v dané chvíli více úlevy a prospěchu než zátěže. Do popředí pozornosti při ošetřování vystupuje tlumení nepříjemných příznaků nemoci, případně vedlejších účinků předchozí léčby, které nemocnému znepříjemňují život. Paliativní péče je zaměřena primárně na kvalitu života umírajícího. Zároveň klade důraz na jeho důstojnost a aktivní spolurozhodování během péče. Tento moment je velmi důležitý, neboť se při naší práci setkáváme opakovaně s překvapivými představami terminálně nemocných, v čem vidí právě oni svou kvalitu života. To, co se nám pečujícím zdravotníkům v dané chvíli může jevit jako palčivý problém, který je třeba neodkladně řešit (např. opakované zvracení), je někdy pro nemocného vedlejší věc, kterou je ochoten klidně tolerovat. A naopak, musíme být pozorní a zaměřit se na obtíže, které sám nemocný vnímá jako zásadní a označuje jako největší své utrpení, i když se nám to na první pohled tak nezdá. Často se vzájemně překrývají v popisu nemocného bolesti jeho duše se somatickými obtížemi, aniž by si to on sám uvědomoval. Je třeba i toto umět rozkrýt a na základě toho zaměřit pozornost a léčbu. Podstatnou součástí paliativní péče je psychosociální a spirituální podpora poskytovaná nejen nemocnému, ale i rodině. Specializovanou paliativní péčí rozumíme poskytování péče multidisciplinárním týmem, jehož členové jsou v oboru paliativní péče speciálně vyškoleni, mají potřebné vzdělání, zkušenosti a empatický přístup k nemocným (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007). Paliativní péče klade velké nároky na rozhodování lékařů a ošetřujících, kdy je ještě pro terminálního pacienta přínosné podstoupit některé podpůrné intervence a kdy je lépe i od nich ustoupit a pouze tlumit symptomy. Přes veškeré standardy a doporučení zůstává součástí paliativního přístupu i určitý díl nejistoty, který musí ošetřující lékař nést a spolehnout se v tu chvíli na své znalosti, zkušenosti, intuici a v neposlední řadě i na své svědomí (Kalvach, 2010). 15

17 Dobrý konec života je možný. Paliativní péče nevede k vyléčení, ale nabídne úlevu od bolestí a dalších trápení tak, jak ji pacient potřebuje, aby žil až do konce co nejvíce tak, jak si přeje. (www.cestadomu.cz) 16

18 2 FUNKCE RODINY V PÉČI O POTŘEBY TERMINÁLNÍHO PACIENTA Každý z nás je neopakovatelná osobnost a každý přikládáme v životě důležitost jiným věcem. Zrovna tak je tomu i s našimi potřebami a přáními ve chvíli nějaké životní krize i na sklonku našeho života. Ale i přes individualitu každého člověka je zřejmé, že určité potřeby a přání mají lidé procházející terminálním obdobím společné (Sláma, Drbal, Plátová, 2008). Základní a nezpochybnitelná je pro terminálního pacienta potřeba odborné lékařské péče, která má za úkol zajistit v co nejvyšší možné míře především fyzický komfort nemocného. Zahrnuje hlavně léčbu bolesti a řešení nepříjemných symptomů postupující choroby. Další nesmírně důležitá věc je pro umírajícího potřeba sdílet své starosti s někým, kdo je mu blízký, kdo ho tímto obdobím provází a vnímá jeho situaci. Nemocný se mu může svěřovat s tím, co prožívá, nebo i jen beze slov vnímat oporu a jeho přítomnost vedle sebe, jeho připravenost být tu pro něj. Často vyvstane před smrtí také naléhavé přání nemocného uzavřít své záležitosti, předat určité své věci či zkušenosti, zejména pracovní a rodinné, tomu, kdo je ponese dál. Téměř každý terminální pacient si přeje, aby ve chvíli poslední nezůstal někde daleko ode všech osamocen. Velká většina lidí by si přála zemřít doma mezi svými nejbližšími, ale malému zlomku nemocných se to podaří. Splnění těchto přání a potřeb je nejspíše dosažitelné ve vlastním prostředí nemocného, v jeho rodině (Student, Mühlum, Student, 2006). Když se rodina pro péči doma rozhodne, klade to na ni nesmírně velké nároky. Pokud má rodina tento úkol úspěšně zvládnout, musí jí být poskytnuta pomoc a podpora v mnoha směrech (Kalvach, 2010). Při péči o terminálně nemocného věnujeme pozornost všem dimenzím člověka, které je nezbytné v nemoci, a obzvláště v čase umírání s pečlivostí opečovávat. Jsou to potřeby tělesné (fyzické), psychosociální (emoční a duševní) a duchovní (spirituální). Všechny jsou pro kvalitu života nemocného velmi důležité a žádnou z nich nesmíme opomenout (Svatošová, 2003). Priorita potřeb se v průběhu nemoci mění. Jestliže na začátku byly prvořadé potřeby biologické, v závěrečné fázi velmi často nabývají na důležitosti potřeby spirituální (Svatošová, 2003, s. 21). 17

19 2.1 Fyzické potřeby Zajištění fyzického komfortu a řešení tělesných obtíží představují základ péče o terminálně nemocného člověka. Potřeba léčby bolesti, kterou trpí značná část umírajících, je na prvním místě. V domácím prostředí si vyžaduje důvěru a úzkou spolupráci rodiny s ošetřujícími lékaři a sestřičkami. Bolest je velmi subjektivní vjem a zásadou je, že bolest existuje tehdy, když pacient udává, že ho něco bolí je natolik intenzivní, jak ji on sám cítí. Je třeba se nemocného vyptat na charakter, intenzitu a okolnosti bolesti, určit její původ a podle toho pak vést způsob léčby (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007). Odpověď organismu na léčbu je velmi individuální, ale drtivá většina terminálně nemocných nemusí trpět neúnosnou bolestí. V dnešní době existuje široká škála léků proti bolesti včetně jejich kombinací s koanalgetiky, i různé způsoby jejich aplikace, ale ne vždy jsou, bohužel, všechny tyto možnosti využívány. V průběhu péče musíme mít na paměti i to, že vnímání bolesti je ovlivněno nejen podáváním léků, ale i mnoha dalšími okolnostmi náladou nemocného, dostatkem spánku, možností rozptýlení, pocitem osamocení nebo prožíváním psychického vypětí a strachu. Potřeba řešení dušnosti vyvstává často v posledních dnech a hodinách života terminálního pacienta. Dušností rozumíme subjektivní pocit nedostatku vzduchu, pocit ztíženého dýchání. Nemocní si na ni stěžují někdy při námaze, posléze i v klidu, jindy se objevuje v záchvatech. Je obávaným symptomem, který vyžaduje urgentní pomoc. Měli bychom být však pozorní a odlišit stav, kdy za obrazem dušnosti terminálního pacienta stojí spíše psychické napětí a strach, a podle toho pak zvolit poněkud odlišné intervence. U umírajících pacientů nejčastěji dušnost zmírňujeme oxygenoterapií, podáním Morphinu, polohováním do polosedu, případně při zahlenění na bok (Kalvach, 2010). Někdy lékař indikuje po dohodě s nemocným i s rodinou u neztišitelných stavů dušnosti stejně jako u neztišitelné bolesti analgosedaci (Sláma, Vorlíček, Kabelka, 2007). Nauzea a zvracení mohou obtěžovat pacienta velmi úporně a je potřeba od nich nemocnému ulevit. Kromě podávání antiemetik je vhodná úprava způsobu přijímání potravy a tekutin (častěji a málo, v polosedě, jen to, na co má pacient chuť, včetně malého množství slabého alkoholu, vlažné či chladné nápoje i jídlo, sipping-popíjení po doušcích apod.). Při zvracení musíme dbát na dostatečnou hydrataci nemocného a pokud není 18

20 schopen vypít či udržet dostatečné množství tekutin per os, je na místě ve většině situací podávat tekutiny v infuzích (Sláma, Drbal, Plátová, 2008). Zvýšená potřeba spánku a odpočinku, slabost a výrazná únava jsou dalším průvodním jevem terminální fáze onemocnění. Znepokojuje a trápí nejen nemocného, ale i rodinu. Pacient často během dne čím dál více pospává, vyčerpá ho sebemenší námaha, nemá žádné energetické rezervy. S touto vyčerpaností se obvykle nedá nic zásadního dělat. Je vhodné, když o tom rodina ví a podporuje nemocného v tom, že je dobře, když si vyhoví, nepřepíná své síly a hodně odpočívá (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007). Potřeba zvýšené péče o kůži je obzvláště u ležících pacientů zjevná, je třeba pokožku ošetřovat vhodnými přípravky, zabránit zapaření, promazávat ji, aby zůstávala vláčná a odolná. Dekubity se mohou objevit u ležících pacientů, zejména inkontinentních. Ošetřující členové rodiny by měli pozorně sledovat a často kontrolovat především predilekční místa na těle nemocného jako jsou paty, křížová oblast, lopatky, boky, ušní lalůčky. Dnes existuje na trhu mnoho speciálních druhů krytí a přípravků na hojení dekubitů a ran, které lze s úspěchem použít. Velmi podstatné je pro prevenci proleženin vedle vhodného ošetřování a pravidelného polohování také použití vhodných pomůcek - především antidekubitní matrace u nemocných trvale upoutaných na lůžko (Grayová, 2009). Mezi další tělesné potřeby terminálně nemocných, kterým je třeba věnovat pozornost, patří vyprazdňování moči a stolice a s ním spojené možné poruchy - průjem, zácpa, inkontinence moči a stolice, retence moči. Především zácpa se u terminálních pacientů objevuje často v souvislosti s léčbou opiáty, sníženou pohyblivostí nebo nedostatečným příjmem tekutin (Kalvach, 2010). Snižující se pohyblivost nemocných vyžaduje od rodiny intenzívní pomoc při hygieně. Pokud je pacient schopen, je třeba podporovat jeho samostatnost. Nabízíme mu nejen svou fyzickou pomoc, ale i pomůcky - zpočátku jde třeba o chodítko nebo vozík, aby se lépe dostal do koupelny, sedačku do vany, madla na držení, umyvadlo k posteli. Při hygienické péči nesmíme zapomínat na péči o dutinu ústní. Pro zajištění intimní hygieny v oblasti genitálu se nám u ležících pacientů nejlépe osvědčují mycí pěny a krémy. Výborně chrání pokožku intimních míst před agresivním působením moči a stolice i oblast třísel před zapařením a opruzením (Sláma, Drbal, Plátová, 2008). 19

21 Tělesné utrpení může být nesmírně trýznivé, ale při správném zhodnocení a dobrém přístupu se často dá nejlépe zvládnout. Bolest se dá utišit. Žaludeční nevolnost zklidnit. Zácpa uvolnit. Ty další složky jsou však hůře postižitelné a týkají se kromě pacienta i jiných lidí (Callananová, Kelleyová, 2005, s. 32). 2.2 Sociální potřeby Jak postupuje choroba, stává se pro nemocného udržování kontaktů s druhými lidmi namáhavější a jeho obtíže mu postupně znemožňují běžné styky s okolím, tak jak byl doposud zvyklý. Při prvním náporu choroby to obvykle představuje pro nemocného velký problém, může se cítit izolovaný, jaksi mimo dění. Přestává chodit do práce, není schopen navštěvovat přátele a pěstovat své záliby tak jako dříve. Stává se postupně čím dál víc odkázaný na pomoc a aktivitu svého okolí. I doma se mění jeho role s tím se musí vyrovnávat jak nemocný sám, tak členové jeho rodiny (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007). Ve chvíli, kdy si terminální pacient i rodina uvědomí, že čas jeho života se krátí, vyvstávají před nimi i nové starosti jak bude zabezpečena v budoucnu rodina, komu nemocný předá svou práci, svou firmu, svůj majetek apod. (Callananová, Kellyová, 2005). Důležitou roli hrají znalosti rodiny o různých možnostech pomoci, aby rodina měla všechny potřebné informace. Výhodou je, když se v rodině najde více členů připravených podílet se na péči. Důležité jsou také vztahy mezi nimi, jak se staví členové rodiny k této nové situaci a jak ji prožívají. U rodinných příslušníků vyvolává zpráva o tom, že jejich blízký může brzy zemřít, celou škálu různých pocitů. Je dobré, aby věděli, že je to běžné, a aby si mohli o všem s někým otevřeně pohovořit (Grayová, 2009). Pečujícím v rodině leží situace nemocného velmi na srdci a rádi by ho potěšili, ale často se obávají komunikace s ním. Nevědí, co by měli v tak závažné situaci říkat, a proto nemocného zahrnou frázemi o tom, že to bude dobré nebo že se musí dát dohromady. Je potřebné vysvětlit rodině i přátelům, že to, co nemocný potřebuje v takové chvíli nejvíce, je možnost projevit své obavy a mluvit o nich. Pokud ale jeho okolí na jeho zmínky o těchto starostech nereaguje, zůstává se svými tíživými myšlenkami sám. Tento problém s komunikací se týká nejen laiků, ale často, bohužel i ošetřujících zdravotních pracovníků, především lékařů. Ti ne vždy poskytují terminálně nemocným dostatečné informace, po kterých se ptají. Je třeba, aby pohovor o těchto věcech probíhal na klidném místě, citlivým a vhodným způsobem (Parkes, Relfová, Couldricková, 2007). 20

22 2.3 Psychické potřeby Terminálně nemocný a spolu s ním i členové jeho rodiny jsou nuceni se vyrovnávat se změnami, které jim postupující nemoc umírajícího přináší. Ten se musí adaptovat na svá nová omezení, na nové léky, na řešení různých obtíží, na to, že ztrácí svou nezávislost a je postupně stále víc odkázán na pomoc svých blízkých v rodině. Hroutí se jeho cíle a perspektivy, které měl před sebou, zjišťuje, že zřejmě už nebude mít síly, aby uskutečnil to, co si plánoval. Zažívá pocit ohrožení vlastní existence. Pod tlakem všech těchto věcí se v něm pak mohou mísit pocity hněvu, smutku, úzkosti či deprese (Sláma, Drbal, Plátová, 2008). Smutek i zlost jsou přirozenou reakcí každého člověka na ztrátu v jakémkoli smyslu slova a terminální pacient je potřebuje nějakým způsobem vyjádřit. Lidé se obvykle bojí toho, aby nemocného něčím nerozplakali, aby mu tím neublížili. Ale opak je často pravdou. Nemocný se potřebuje někomu vyplakat na rameni a je dobré mu tuto chvíli umožnit. Něco poněkud jiného je dlouho přetrvávající pocit hlubokého smutku, beznaděje a apatie, který označujeme jako depresi. Člověk se ocitá ve stavu trvalé sklíčenosti, ztrácí zcela životní energii, někdy pomýšlí až na suicidium. Mylné je ale přesvědčení, že během umírání prožívá depresi každý. Někteří lidé umírají zcela klidní a pokojní. Deprese je nemoc a zasluhuje léčbu. Smutek zasluhuje prostor, aby mohl být prožit a vyústit ve vyrovnání (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007, s. 240). Je třeba mít na paměti rozdílnost obou těchto vnitřních stavů a podle toho volit řešení. Někdy může nastat pravý čas k použití léků proti depresi a úzkosti, které mohou velmi podstatně zmírnit psychické utrpení terminálně nemocného, nemůžou však v žádném případě nahradit blízkost, empatii a citlivé doprovázení nemocného jeho nejbližšími (Sláma, Drbal, Plátová, 2000). U některých nemocných se setkáváme s poruchami spánku, od mírných projevů, kdy ztěžka usínají, nebo se budí několikrát za noc, až po velmi náročné situace, kdy nemocný téměř celou noc neklidně probdí a nevyspání opakovaně vyčerpává jeho samotného i jeho okolí. Původem nočního neklidu může být kromě spánkové inverze nebo tělesných obtíží (např. bolest, retence moči, delirium) právě psychická nepohoda terminálně nemocného. Může prožívat strach ze smrti, někdy nerozumí, co se s ním děje, nebo ho trápí nějaké nedořešené věci v jeho vztazích. Přítomnost někoho blízkého, případně odborná psychoterapeutická pomoc, možnost otevřené komunikace a probrání všech věcí, které ho tíží, může být tou nejúčinnější pomocí (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007). 21

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé,

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé, Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může

Více

CHARITA OSTRAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA Bc.Jana Camfrlová, koorditároka hospicového hnutí Marie Karásková DiS., koordinátorka programu v nemocnici CHARITA OSTRAVA www.ostrava.caritas.cz 1 PŘEDSTAVENÍ

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.

Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Čím více informací má poradenský pracovník předem k dispozici, tím větším přínosem může návštěva poradny pro dítě

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, MOU Brno Proč je důležité, aby si lékař s pacientem dobře rozuměli, když je řeč o bolesti Několik poznámek k léčbě bolesti morfinem a silnými opioidy Sedmero

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI

IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI KDY PROBLÉM, KDY MILOSRDENSTVÍ...? Šebeš Andrej, Zimmelová Veronika Psychiatrická léčebna Červený Dvůr, SC Prevent Č.Budějovice VII. Adiktologická konference Jč. Kraje, Červená, říjen

Více

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Mgr. Iveta Nováková Knížková Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje MEKA Brno 6.2.2014 Činnost psychosociálního

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater 1. Vysvětlete příznak - dekubitus 2. stupně. 2. Klient má dekubitus - jaké budou Vaše ošetřovatelské

Více

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii Ivana Vašutová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Práce se zabývá postoji pracovníků pomáhajících profesí v hospici a nemocnici ve Valašském Meziříčí

Více

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Péče o K/N na chirurgického oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta po úraze pohybového aparátu

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta po úraze pohybového aparátu Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta po úraze pohybového aparátu Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u

Více

IPVZ DUCHOVNÍ PÉČE U GERIATRICKÝCH PACIENTŮ

IPVZ DUCHOVNÍ PÉČE U GERIATRICKÝCH PACIENTŮ PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA BOHNICE IPVZ DUCHOVNÍ PÉČE U GERIATRICKÝCH PACIENTŮ Mgr. Jan D. Došek Duchovní péče Nemoc a umírání vedou k naléhavějšímu kladení otázek o smysluplnosti života, platnosti hodnot a

Více

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit

Více

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s.

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. PROČ VEDENÍ ROZHOVORU? Pracujete s lidmi Lidé jsou všelijací Úspěch naší práce záleží do značné míry

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011 PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011 Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) začal v Kraji Vysočina fungovat od počátku roku 2011 Leden, únor 2011: První dvě absolventky certifikovaného

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Vnímání biologické léčby: veřejnost, lékaři, poli;ci. Zadavatel studie: AIFP

Vnímání biologické léčby: veřejnost, lékaři, poli;ci. Zadavatel studie: AIFP Vnímání biologické léčby: veřejnost, lékaři, poli;ci Zadavatel studie: AIFP Parametry projektu 26 poli;ci 706 lékaři 1 006 veřejnost Veřejnost Lékaři 72 % populace ve věku 15-59 let nevědělo, co pojem

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace)

Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace) Evropská vodítka psychosociální následné péče zaměřené na cílové skupiny implementace Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace) Autoři: G. Zurek, C. Schedlich & R. Bering Česká adaptace:

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek O. Sláma, MOU Brno Osnova Co bolí naše seniory Proč je důležité rozpoznat a léčit bolest Několik poznámek k léčbě bolesti u seniorů Bolest u seniorů

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty

Vše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty Vše co potřebujete vědět o hemoroidech Rady pro pacienty CO? CO? JAK? JAK? KDY? KDY? PROČ? PROČ? CO CO jsou hemoroidy? je hemoroidální onemocnění? Anatomie řitního kanálu a konečníku Hemoroidy jsou přirozenou

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Informovaný souhlas. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA

Informovaný souhlas. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA Informovaný souhlas 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Souhlas s výkonem Úmluva o lidských právech a biomedicíně Článek 5 Obecné pravidlo

Více

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM 1. Zájem o poskytování sociální služby (zakroužkujte): Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem 1 2. Zájemce o službu Jméno a příjmení:...

Více

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Jiří Vorlíček, LF MU Brno Brno 26. října 2006 Co je paliativní medicína? DEFINICE Paliativní medicína se

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách Ing. Bc. Milan Svojanovský Centrum pro rodinu a sociální péči o. s. občanské sdružení vzniklo v Ostravě v roce 1993, sociální služby

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - vředová choroba gastroduodena

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - vředová choroba gastroduodena Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním GIT - vředová choroba gastroduodena Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Určete aktuální

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s CZ..07/..04/04.0046 Vážené kolegyně a kolegové ze zdravotnických a sociálních zařízení, v loňském roce jste se mnozí z Vás či někteří

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

1 Zadání ošetřovatelské anamnézy

1 Zadání ošetřovatelské anamnézy 1 Zadání ošetřovatelské anamnézy Cíle pro žáka vysvětlit klíčové pojmy charakterizovat činnosti zdravotnického asistenta při zadávání ošetřovatelské anamnézy seznámit se se zadáním ošetřovatelské anamnézy

Více

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr.

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr. Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky MUDr. Petr Tilšer Hodnocení spokojenosti pacientů obecná východiska ankety zjišťující spokojenost

Více