TERMINÁLNĚ NEMOCNÝ V RODINĚ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TERMINÁLNĚ NEMOCNÝ V RODINĚ"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY BRATISLAVA, N.O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA PŘÍBRAM TERMINÁLNĚ NEMOCNÝ V RODINĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 ŠTĚPÁNKA ŠKAMPOVÁ

2 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY V BRATISLAVE, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA PŘÍBRAM TERMINÁLNĚ NEMOCNÝ V RODINĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Študijní program: Číslo a názov študijného odboru: Školiace pracovisko: Vedúci bakalárskej práce: Ošetrovateľstvo Ošetrovateľstvo Ústav sv. Jána Nepomuka Neumanna Příbram Mgr. Gabriela Dančová PŘÍBRAM 2013 ŠTĚPÁNKA ŠKAMPOVÁ

3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu bibliografických odkazů. V Příbrami, dne 13. května 2013 Štěpánka Škampová

5 Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat Mgr. Dančové Gabriele za vedení, odborné konzultace, cenné rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. V Příbrami, dne 13. května 2013 Štěpánka Škampová

6 ABSTRAKT ŠKAMPOVÁ Štěpánka: Terminálně nemocný v rodině. [Bakalářská práce] Štěpánka Škampová. - Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava, n. o. Bratislava, Ústav sv. Jána Nepomuka Neumanna Příbram. - Vedoucí bakalářské práce: Mgr.Gabriela Dančová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář ošetřovatelství. - Ústav sv. Jána Nepomuka Neumanna Příbram, s. Bakalářská práce se zabývá péčí o terminálně nemocného pacienta v domácím prostředí. Cílem práce je zjistit, jaké mají podmínky a podporu pro péči rodiny, které se rozhodnou postarat se o svého blízkého doma. V teoretické části definujeme, kdo je terminální pacient, v čem spočívá paliativní a hospicová péče. Zabýváme se tím, jaké potřeby a přání má terminální pacient a co prožívá on i jeho rodina. Práce představuje různé formy péče o terminální pacienty a možnosti využití služeb při péči o ně v domácím prostředí. Samostatná kapitola se věnuje komplexní péči o terminálně nemocného, poskytované službami domácího hospice, doprovázení umírajícího i jeho rodiny. V praktické části se zaměřujeme na odhalení motivace rodin k rozhodnutí pečovat doma, na to, co takové rozhodnutí pro rodinu znamená, co vše s sebou přináší. Snažíme se zjistit, co rodinu v jejím rozhodování podpoří, nebo naopak, co její situaci komplikuje. Provedli jsme kvalitativní průzkum metodou polostandardizovaných rozhovorů se členy rodin, kteří se na péči o terminálně nemocného podíleli. Tato práce by měla vést k lepší informovanosti veřejnosti o možnosti starat se o umírajícího v domácím prostředí, o hodnotách, které s sebou doprovázení terminálního pacienta přináší. Rádi bychom také poukázali na to, kam je třeba zaměřit pozornost v podpoře rodiny, aby mohla pečovat o terminálně nemocného doma. Klíčová slova: Terminální pacient. Rodina. Domácí prostředí. Paliativní péče.

7 ABSTRACT ŠKAMPOVÁ Štěpánka: Terminally Ill Patient in a Family. [Bachelor s Thesis] Štěpánka Škampová. - The University of Health Service and Social Work of St. Elisabeth, Bratislava, Institute of St. J. N. Neumann Příbram. - Supervisor: Mgr.Gabriela Dančová. Level of professional qualification: Bachelor of Nursing. - Institute of St. J. N. Neumann Příbram, p. The bachelor s thesis deals with the care of terminally ill patients in their home environment. The aim of the thesis is to find out what are the conditions and the support of the families who decide to take care of their ill member at home. In the theoretical part the thesis defines the term terminally ill patient, as well as the palliative care and hospice care. It deals with the question what are the needs and wishes of the terminally ill patients and what they and their families go through. The thesis focuses on various forms of care of terminal patients and the possibilities to use various services while caring for patients in their home environment. A separate chapter deals with the complex care of the terminally ill patient provided by the home hospice, accompanying the dying person and his/her family. In the practical part it focuses on the motivation of families for their decision to take care of the patient at home, on what such a decision means for the family and what it brings. The thesis tries to find out what factors support the families in their decisionmaking, as well as what are the facts which complicate their situation. The author has made a qualitative research using the method of semi-structured interviews with the family members who took part in the care of the terminally-ill patients. This thesis should contribute to making the public better informed about the possibility of taking care of the dying people at their home environment, about the values which accompany such care. The author would also like to point out where to aim the support of the families so that they can care for the terminally ill patients at home. Key words: Terminally ill patient. Family. Home environment. Palliative care.

8 OBSAH Seznam grafů a tabulek...9 ÚVOD...11 TEORETICKÁ ČÁST TERMINÁLNÍ OBDOBÍ ŽIVOTA Terminální pacient Hospicová péče Paliativní péče FUNKCE RODINY V PÉČI O POTŘEBY TERMINÁLNÍHO PACIENTA Fyzické potřeby Sociální potřeby Psychické potřeby Duchovní potřeby INTERAKCE RODINA - NEMOCNÝ V TERMINÁLNÍM STÁDIU Co prožívá terminální pacient? Co prožívá rodina terminálního pacienta? Fáze prožívání dle Kübler-Rossové terminálně nemocného i rodiny FORMY PÉČE O TERMINÁLNÍHO PACIENTA Péče o terminálního pacienta v jednotlivých zdravotnických zařízeních Péče o terminálního pacienta v rodině nabídka služeb domů Domácí hospic komplexní ošetřovatelská péče v domácím prostředí...34 PRAKTICKÁ ČÁST METODIKA PRŮZKUMU Vymezení problému Cíle průzkumu Metoda průzkumu Charakteristika souboru respondentů INTERPRETACE A ANALÝZA PRŮZKUMU DISKUSE DOPORUČENÍ PRO PRAXI...78 ZÁVĚR...79 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ...81 Přílohy

9 Seznam zkratek: ČR LDN ADP VŠ OSVČ MZ MPSV DH Česká republika léčebna dlouhodobě nemocných agentura domácí péče vysoká škola osoba samostatně výdělečně činná ministerstvo zdravotnictví ministerstvo práce a sociálních věcí domácí hospic

10 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Seznam grafů Graf 1 Vztah k nemocnému Graf 2 Věk respondenta Graf 3 Zaměstnanecký stav Graf 4 Informace o službách pro péči doma Graf 5 Počet osob podílejících se na péči o umírajícího Graf 6 Vliv komunikace se zdravotníky v nemocnici na rozhodnutí pečovat doma Graf 7 Přání umírajícího být doma a jeho vliv na rozhodování rodiny Graf 8 Přání umírajícího být doma Graf 9 Vnější vlivy na rozhodnutí rodiny pečovat doma Graf 10 Obavy ze zvládání péče doma Graf 11 Skloubení péče o umírajícího s každodenními povinnostmi Graf 12 Obava z okamžiku smrti nemocného Graf 13 Nezbytná pomoc při péči Graf 14 Největší obava na počátku pečování Graf 15 Zkušenost pečujících se smrtí již dříve Graf 16 Víra pečujících a její vliv na rozhodnutí pečovat doma Graf 17 Vztahy v rodině, vztah k umírajícímu Graf 18 Vnitřní motivace pečujících Graf 19 Rozhodnutí po zkušenostech opět pečovat Graf 20 Hodnocení uvedené životní etapy domácí péče... 73

11 Seznam tabulek: Tabulka 1 Soubor respondentů (základní informace) Tabulka 2 Informace o službách pro péči doma Tabulka 3 Počet osob podílejících se na péči o umírajícího Tabulka 4 Vliv komunikace se zdravotníky v nemocnici na rozhodnutí pečovat doma.. 46 Tabulka 5 Přání umírajícího být doma Tabulka 6 Vnější vlivy na rozhodnutí rodiny pečovat doma Tabulka 7 Obavy ze zvládání péče doma Tabulka 8 Skloubení péče o umírajícího s každodenními povinnostmi Tabulka 9 Strach ze smrti Tabulka 10 Rozhodující podpora pro péči doma Tabulka 11 Největší obava na počátku pečování Tabulka 12 Zkušenost pečujících se smrtí Tabulka 13 Víra pečujících a její vliv na rozhodnutí pečovat doma Tabulka 14 Vztahy mezi členy pečující rodiny, vztah rodiny k umírajícímu Tabulka 15 Vnitřní motivace pečujících Tabulka 16 Rozhodnutí pečujících po zkušenostech opět pro péči doma Tabulka 17 Hodnocení uvedené životní etapy... 72

12 ÚVOD Konec našeho života velmi úzce souvisí s tím, jakým způsobem jsme celý svůj život žili. Umírání a smrt jsou životní zkušenosti, kterým bychom se raději vyhnuli, ale víme, že jimi všichni nakonec projít musíme. Je dobré si uvědomit, že nemusíme být v této chvíli jen pasivními účastníky toho, co se s námi odehrává, ale že je možné aktivně této nevítané události čelit. Pokud jsme svůj život naplnili nějakým smyslem, pak spíše budeme lépe schopni přijmout i jeho konec. Již deset let se věnuji doprovázení terminálně nemocných, kteří umírají v domácím prostředí. Pracuji jako zdravotní sestra v Domácím hospici Cesta domů, kde se snažíme poskytovat komplexní péči umírajícím i jejich rodinám. Během své práce si opakovaně uvědomujeme nesmírnou hodnotu tohoto období. Zároveň vidíme veliké nároky, které tato situace klade na rodinu nemocného. Tyto skutečnosti nás vedly k výběru tématu bakalářské práce Terminální pacient v rodině. Rádi bychom v této práci prozkoumali motivace rodiny vedoucí k odhodlání pečovat o svého umírajícího doma. Snažíme se zjistit i vnější faktory, které hrají roli při rozhodování rodin v takové situaci. V teoretické části uvádíme, jaká je situace rodiny, ve které její blízký umírá. V první kapitole definujeme, co představují pojmy terminální pacient, hospicová a paliativní péče. V dalších kapitolách se zaměřujeme na interakci rodina nemocný, popisujeme specifické potřeby terminálního pacienta a to, co prožívá on i jeho rodina v tomto období. Uvádíme různé formy péče o umírajícího, které se rodině nabízejí při jejím rozhodování, i to, jaké služby může rodina využít, pokud se rozhodne doprovázet umírajícího doma. V poslední kapitole popisujeme, co vše zahrnuje komplexní péče o terminálně nemocného a jeho rodinu, poskytovaná domácím hospicem. V praktické části jsme si vzali za cíl zjistit, co rodinu podporuje, a co je naopak překážkou k tomu, aby se starala o umírajícího doma, zkoumáme motivace rodiny a faktory ovlivňující její rozhodnutí. Účelem této práce a zamýšleným přínosem pro praxi je poukázání na nezbytnost podpory rodiny a na nutnost zlepšení v sociálním systému, který by měl rodinu v konkrétních problémech daleko více podpořit. Snahou práce je také zvýšení povědomí veřejnosti o tom, jak důležité je terminální období života, jakou hodnotu v sobě pečování o blízkého skrývá. 11

13 TEORETICKÁ ČÁST 1 TERMINÁLNÍ OBDOBÍ ŽIVOTA Všichni, kteří jsme terminálním pacientům nablízku a provázíme je v posledních týdnech a dnech jejich života, s nimi zažíváme neobyčejné chvíle. Nejednou jsme svědky toho, že tato část života, kterou nazýváme umíráním, se stává jednoznačně plnohodnotným životem. Nezřídka se od umírajících učíme tomu, co je život a co je to dobrý život, jak důležitý je čas našeho života, když je obzor na dohled (Špinková, 2010, s. 7). Terminálním obdobím rozumíme čas mezi ukončením aktivní léčby a smrtí nemocného. Tento čas může být značně rozdílný díky mnoha různým okolnostem. U některých nemocí, jako je rakovina, můžeme poměrně dobře odhadnout, kolik času má nemocný ještě před sebou. V každém případě však nemá být toto období pouhým čekáním na smrt, ale může posloužit velmi dobře k tomu, aby se podařilo zvládnout symptomy nemoci a rodina i sám nemocný získali čas připravit se na poslední životní krok. V naší každodenní praxi zažíváme, jak různě se této příležitosti rodiny i nemocní chápou a jak jsou schopni podle svého založení i vnějších okolností toto období prožít. Parkes, Relfová a Couldricková (2007) jsou toho názoru, že rodiny, které se na smrt svého blízkého do určité míry připravily, lépe zvládají situaci po úmrtí. Podotýkají však, že rodiny tento čas mnohdy bohužel nevyužijí. 1.1 Terminální pacient Pod pojmem terminální pacient rozumíme nemocného člověka trpícího nevyléčitelnou chorobou v pokročilém stádiu, kdy lékaři již vyčerpali všechny možnosti léčby, která by zásadně zvrátila průběh onemocnění nebo podstatnou měrou prodloužila pacientovi život. V terminální fázi onemocnění dochází k vyčerpání organismu, nastává nezvratné zhoršování celkového stavu a podle typu choroby se objevuje postupné selhávání jednotlivých orgánů a funkcí. Jak uvádějí Sláma a Vorlíček (2007), u onkologicky nemocných lze tuto fázi poměrně dobře určit. U jiných chronických onemocnění (jako např. srdeční, respirační, jaterní, ledvinové selhávání) se mnohem obtížněji odhaduje, kdy nastává terminální fáze a kdy je tedy vhodné změnit úhel pohledu v přístupu k léčbě. V průběhu chronických 12

14 nemocí stav kolísá a zase se po určitých intervencích zlepšuje, nemocný se dostává do terminální fáze a posléze umírá při jedné z těchto krizí. U dlouhodobě nemocných, u kterých se stav zhoršuje jen velmi pozvolna, rozeznají podle naší zkušenosti často nejlépe terminální fázi pozorní členové rodiny. Ti si všimnou, že tentokrát se objevila pro ně nezvyklá situace, že posun k horšímu probíhá jinak a intenzivněji, než u svého nemocného znali doposud. U terminálního pacienta se v posledních týdnech postupně zvýrazňují některé symptomy. Sláma (2007) uvádí především intenzivní pocit slabosti a únavy, stavy, kdy nemocný spí stále více i přes den, nevstává z lůžka, ztrácí chuť k jídlu, ztrácí zájem o širší okolí a uzavírá se do sebe a do svých myšlenek, vítá přítomnost jen nejbližších členů rodiny nebo jen jednoho z nich, stává se postupně čím dále více závislý v uspokojování svých potřeb na svém okolí. Později - jak pozorujeme obvykle v posledních hodinách - se může objevit porucha polykání, nemocný není schopen jíst ani pít, mění se dýchání, nemocný dýchá chrčivě a nepravidelně s apnoickými pauzami, přestává se tvořit moč, může se objevit horečka a studený pot po celém těle, mění se vědomí, barva kůže v obličeji je popelavá a tvář umírajícího dostává typický výraz. Zhodnocení, že průběh onemocnění postoupil do terminální fáze, staví lékaře před nelehký úkol citlivě a přiměřeně tuto skutečnost sdělit rodině, dle okolností i nemocnému. Je třeba tento postoj zdůvodnit a zaznamenat ho do dokumentace. Haškovcová (2005) tvrdí, že názory řady psychologů ovlivnily posun při informování o zdravotním stavu směrem k otevřenosti a pravdivosti. Pia fraus je ve změněné situaci jen přetvářkou, která vážně nemocným nejen nepomáhá, ale často jim i ubližuje (Haškovcová, 2005, s. 41). Nové zhodnocení stavu mění zcela přístup k situaci. Stanovení diagnózy umírání vytváří nový klinický kontext péče. Cílem je pacientovi umožnit klidnou a důstojnou smrt, a nikoli tuto smrt za každou cenu oddálit (Sláma, 2007, s. 304). 1.2 Hospicová péče Hospic byl ve středověku místem spočinutí pro poutníky, uvádí Callananová a Kellyová (2005). V polovině 20. století působila v jednom z londýnských hospiců, založeném pro nemocné Milosrdnými sestrami z Irska, britská lékařka Cicely Saundersová. 13

15 Začala si všímat situace umírajících a vytvořila novou koncepci péče o nevyléčitelně nemocné. Propojila láskyplnou péči s odbornými medicínskými zásahy, které však byly zaměřeny na zmírnění projevů nemoci a nikoli na léčbu kurativní. V roce 1967 založila na Londýnském předměstí Hospic sv. Kryštofa, první hospic zaměřený na péči o umírající ve smyslu, jakým ho chápeme dnes. Byl to počátek rozvoje hospicového hnutí, které se postupně rozšířilo po celém světě. Přibližně ve stejné době začala ve svých knihách publikovat a poukazovat na otázky smrti a umírání americká psychiatrička Elisabeth Kübler-Rossová. Na odborném sympoziu v r pronesla přednášku, v níž na základě svých letitých zkušeností popsala, jak umírající pacienti trpí, a to i v luxusních zařízeních. Později toto téma podrobněji vykreslila ve své knize O smrti a umírání, která přinesla veřejnosti zcela nové pohledy na to, co těžce nemocný a umírající člověk prožívá (Callananová, Kellyová, 2005). V České republice založila první hospic MUDr. Marie Svatošová a díky její odvaze a iniciativě se myšlenka hospice rozšířila po celé republice. Protože se pojmy paliativní péče a hospicová péče často zaměňují a z velké části i překrývají, připomeňme si, v jakém smyslu mluví o hospicové péči MUDr. Ondřej Sláma ve své útlé knížce Umřít doma. Hospicová péče je poskytování péče nevyléčitelně nemocným a umírajícím prostřednictvím specializovaného multidisciplinárního týmu buď ve specializovaných zdravotních zařízeních - lůžkových hospicích, nebo formou domácí hospicové péče, kdy členové týmu docházejí za umírajícím přímo domů, do jeho rodiny, do jeho prostředí. Hospicová péče se řídí třemi hlavními zásadami: 1) aby nemocný netrpěl nesnesitelnou bolestí, 2) aby byla vždy respektována jeho důstojnost, 3) aby umírající nezůstal ve chvíli smrti osamocen (Sláma, 2008). 1.3 Paliativní péče Pojmenování paliativní péče je odvozeno od latinského slova pallium, které znamená v překladu oděv, plášť. V našem smyslu slova tedy symbolický plášť, pod kterým se ukryjí a schovají obtíže a problémy způsobené nemocí. Pojem paliativní péče označuje obecněji především přístup, zaměření péče na tišení symptomů nemoci, ať probíhá kdekoliv. 14

16 Paliativní péče o umírajícího pacienta je komplexní, aktivní, na kvalitu života orientovaná péče, jejímž cílem je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat důstojnost pacienta a poskytnout podporu jeho blízkým. Jedná se tedy o péči o nevyléčitelně nemocného pacienta v pokročilém nebo konečném stádiu nemoci (www.umirani.cz). Paliativní přístup obecně by se měl v určité chvíli začít uplatňovat všude tam, kde již nelze ovlivnit příčinu nemoci, kde nelze nemoc vyléčit ani zastavit její postup. Neznamená to v žádném případě, že se nedělá už nic. Jak je uvedeno výše v definici, jde o aktivní přístup, o aktivní vyhledávání a uskutečňování toho, co nemocnému přinese v dané chvíli více úlevy a prospěchu než zátěže. Do popředí pozornosti při ošetřování vystupuje tlumení nepříjemných příznaků nemoci, případně vedlejších účinků předchozí léčby, které nemocnému znepříjemňují život. Paliativní péče je zaměřena primárně na kvalitu života umírajícího. Zároveň klade důraz na jeho důstojnost a aktivní spolurozhodování během péče. Tento moment je velmi důležitý, neboť se při naší práci setkáváme opakovaně s překvapivými představami terminálně nemocných, v čem vidí právě oni svou kvalitu života. To, co se nám pečujícím zdravotníkům v dané chvíli může jevit jako palčivý problém, který je třeba neodkladně řešit (např. opakované zvracení), je někdy pro nemocného vedlejší věc, kterou je ochoten klidně tolerovat. A naopak, musíme být pozorní a zaměřit se na obtíže, které sám nemocný vnímá jako zásadní a označuje jako největší své utrpení, i když se nám to na první pohled tak nezdá. Často se vzájemně překrývají v popisu nemocného bolesti jeho duše se somatickými obtížemi, aniž by si to on sám uvědomoval. Je třeba i toto umět rozkrýt a na základě toho zaměřit pozornost a léčbu. Podstatnou součástí paliativní péče je psychosociální a spirituální podpora poskytovaná nejen nemocnému, ale i rodině. Specializovanou paliativní péčí rozumíme poskytování péče multidisciplinárním týmem, jehož členové jsou v oboru paliativní péče speciálně vyškoleni, mají potřebné vzdělání, zkušenosti a empatický přístup k nemocným (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007). Paliativní péče klade velké nároky na rozhodování lékařů a ošetřujících, kdy je ještě pro terminálního pacienta přínosné podstoupit některé podpůrné intervence a kdy je lépe i od nich ustoupit a pouze tlumit symptomy. Přes veškeré standardy a doporučení zůstává součástí paliativního přístupu i určitý díl nejistoty, který musí ošetřující lékař nést a spolehnout se v tu chvíli na své znalosti, zkušenosti, intuici a v neposlední řadě i na své svědomí (Kalvach, 2010). 15

17 Dobrý konec života je možný. Paliativní péče nevede k vyléčení, ale nabídne úlevu od bolestí a dalších trápení tak, jak ji pacient potřebuje, aby žil až do konce co nejvíce tak, jak si přeje. (www.cestadomu.cz) 16

18 2 FUNKCE RODINY V PÉČI O POTŘEBY TERMINÁLNÍHO PACIENTA Každý z nás je neopakovatelná osobnost a každý přikládáme v životě důležitost jiným věcem. Zrovna tak je tomu i s našimi potřebami a přáními ve chvíli nějaké životní krize i na sklonku našeho života. Ale i přes individualitu každého člověka je zřejmé, že určité potřeby a přání mají lidé procházející terminálním obdobím společné (Sláma, Drbal, Plátová, 2008). Základní a nezpochybnitelná je pro terminálního pacienta potřeba odborné lékařské péče, která má za úkol zajistit v co nejvyšší možné míře především fyzický komfort nemocného. Zahrnuje hlavně léčbu bolesti a řešení nepříjemných symptomů postupující choroby. Další nesmírně důležitá věc je pro umírajícího potřeba sdílet své starosti s někým, kdo je mu blízký, kdo ho tímto obdobím provází a vnímá jeho situaci. Nemocný se mu může svěřovat s tím, co prožívá, nebo i jen beze slov vnímat oporu a jeho přítomnost vedle sebe, jeho připravenost být tu pro něj. Často vyvstane před smrtí také naléhavé přání nemocného uzavřít své záležitosti, předat určité své věci či zkušenosti, zejména pracovní a rodinné, tomu, kdo je ponese dál. Téměř každý terminální pacient si přeje, aby ve chvíli poslední nezůstal někde daleko ode všech osamocen. Velká většina lidí by si přála zemřít doma mezi svými nejbližšími, ale malému zlomku nemocných se to podaří. Splnění těchto přání a potřeb je nejspíše dosažitelné ve vlastním prostředí nemocného, v jeho rodině (Student, Mühlum, Student, 2006). Když se rodina pro péči doma rozhodne, klade to na ni nesmírně velké nároky. Pokud má rodina tento úkol úspěšně zvládnout, musí jí být poskytnuta pomoc a podpora v mnoha směrech (Kalvach, 2010). Při péči o terminálně nemocného věnujeme pozornost všem dimenzím člověka, které je nezbytné v nemoci, a obzvláště v čase umírání s pečlivostí opečovávat. Jsou to potřeby tělesné (fyzické), psychosociální (emoční a duševní) a duchovní (spirituální). Všechny jsou pro kvalitu života nemocného velmi důležité a žádnou z nich nesmíme opomenout (Svatošová, 2003). Priorita potřeb se v průběhu nemoci mění. Jestliže na začátku byly prvořadé potřeby biologické, v závěrečné fázi velmi často nabývají na důležitosti potřeby spirituální (Svatošová, 2003, s. 21). 17

19 2.1 Fyzické potřeby Zajištění fyzického komfortu a řešení tělesných obtíží představují základ péče o terminálně nemocného člověka. Potřeba léčby bolesti, kterou trpí značná část umírajících, je na prvním místě. V domácím prostředí si vyžaduje důvěru a úzkou spolupráci rodiny s ošetřujícími lékaři a sestřičkami. Bolest je velmi subjektivní vjem a zásadou je, že bolest existuje tehdy, když pacient udává, že ho něco bolí je natolik intenzivní, jak ji on sám cítí. Je třeba se nemocného vyptat na charakter, intenzitu a okolnosti bolesti, určit její původ a podle toho pak vést způsob léčby (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007). Odpověď organismu na léčbu je velmi individuální, ale drtivá většina terminálně nemocných nemusí trpět neúnosnou bolestí. V dnešní době existuje široká škála léků proti bolesti včetně jejich kombinací s koanalgetiky, i různé způsoby jejich aplikace, ale ne vždy jsou, bohužel, všechny tyto možnosti využívány. V průběhu péče musíme mít na paměti i to, že vnímání bolesti je ovlivněno nejen podáváním léků, ale i mnoha dalšími okolnostmi náladou nemocného, dostatkem spánku, možností rozptýlení, pocitem osamocení nebo prožíváním psychického vypětí a strachu. Potřeba řešení dušnosti vyvstává často v posledních dnech a hodinách života terminálního pacienta. Dušností rozumíme subjektivní pocit nedostatku vzduchu, pocit ztíženého dýchání. Nemocní si na ni stěžují někdy při námaze, posléze i v klidu, jindy se objevuje v záchvatech. Je obávaným symptomem, který vyžaduje urgentní pomoc. Měli bychom být však pozorní a odlišit stav, kdy za obrazem dušnosti terminálního pacienta stojí spíše psychické napětí a strach, a podle toho pak zvolit poněkud odlišné intervence. U umírajících pacientů nejčastěji dušnost zmírňujeme oxygenoterapií, podáním Morphinu, polohováním do polosedu, případně při zahlenění na bok (Kalvach, 2010). Někdy lékař indikuje po dohodě s nemocným i s rodinou u neztišitelných stavů dušnosti stejně jako u neztišitelné bolesti analgosedaci (Sláma, Vorlíček, Kabelka, 2007). Nauzea a zvracení mohou obtěžovat pacienta velmi úporně a je potřeba od nich nemocnému ulevit. Kromě podávání antiemetik je vhodná úprava způsobu přijímání potravy a tekutin (častěji a málo, v polosedě, jen to, na co má pacient chuť, včetně malého množství slabého alkoholu, vlažné či chladné nápoje i jídlo, sipping-popíjení po doušcích apod.). Při zvracení musíme dbát na dostatečnou hydrataci nemocného a pokud není 18

20 schopen vypít či udržet dostatečné množství tekutin per os, je na místě ve většině situací podávat tekutiny v infuzích (Sláma, Drbal, Plátová, 2008). Zvýšená potřeba spánku a odpočinku, slabost a výrazná únava jsou dalším průvodním jevem terminální fáze onemocnění. Znepokojuje a trápí nejen nemocného, ale i rodinu. Pacient často během dne čím dál více pospává, vyčerpá ho sebemenší námaha, nemá žádné energetické rezervy. S touto vyčerpaností se obvykle nedá nic zásadního dělat. Je vhodné, když o tom rodina ví a podporuje nemocného v tom, že je dobře, když si vyhoví, nepřepíná své síly a hodně odpočívá (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007). Potřeba zvýšené péče o kůži je obzvláště u ležících pacientů zjevná, je třeba pokožku ošetřovat vhodnými přípravky, zabránit zapaření, promazávat ji, aby zůstávala vláčná a odolná. Dekubity se mohou objevit u ležících pacientů, zejména inkontinentních. Ošetřující členové rodiny by měli pozorně sledovat a často kontrolovat především predilekční místa na těle nemocného jako jsou paty, křížová oblast, lopatky, boky, ušní lalůčky. Dnes existuje na trhu mnoho speciálních druhů krytí a přípravků na hojení dekubitů a ran, které lze s úspěchem použít. Velmi podstatné je pro prevenci proleženin vedle vhodného ošetřování a pravidelného polohování také použití vhodných pomůcek - především antidekubitní matrace u nemocných trvale upoutaných na lůžko (Grayová, 2009). Mezi další tělesné potřeby terminálně nemocných, kterým je třeba věnovat pozornost, patří vyprazdňování moči a stolice a s ním spojené možné poruchy - průjem, zácpa, inkontinence moči a stolice, retence moči. Především zácpa se u terminálních pacientů objevuje často v souvislosti s léčbou opiáty, sníženou pohyblivostí nebo nedostatečným příjmem tekutin (Kalvach, 2010). Snižující se pohyblivost nemocných vyžaduje od rodiny intenzívní pomoc při hygieně. Pokud je pacient schopen, je třeba podporovat jeho samostatnost. Nabízíme mu nejen svou fyzickou pomoc, ale i pomůcky - zpočátku jde třeba o chodítko nebo vozík, aby se lépe dostal do koupelny, sedačku do vany, madla na držení, umyvadlo k posteli. Při hygienické péči nesmíme zapomínat na péči o dutinu ústní. Pro zajištění intimní hygieny v oblasti genitálu se nám u ležících pacientů nejlépe osvědčují mycí pěny a krémy. Výborně chrání pokožku intimních míst před agresivním působením moči a stolice i oblast třísel před zapařením a opruzením (Sláma, Drbal, Plátová, 2008). 19

21 Tělesné utrpení může být nesmírně trýznivé, ale při správném zhodnocení a dobrém přístupu se často dá nejlépe zvládnout. Bolest se dá utišit. Žaludeční nevolnost zklidnit. Zácpa uvolnit. Ty další složky jsou však hůře postižitelné a týkají se kromě pacienta i jiných lidí (Callananová, Kelleyová, 2005, s. 32). 2.2 Sociální potřeby Jak postupuje choroba, stává se pro nemocného udržování kontaktů s druhými lidmi namáhavější a jeho obtíže mu postupně znemožňují běžné styky s okolím, tak jak byl doposud zvyklý. Při prvním náporu choroby to obvykle představuje pro nemocného velký problém, může se cítit izolovaný, jaksi mimo dění. Přestává chodit do práce, není schopen navštěvovat přátele a pěstovat své záliby tak jako dříve. Stává se postupně čím dál víc odkázaný na pomoc a aktivitu svého okolí. I doma se mění jeho role s tím se musí vyrovnávat jak nemocný sám, tak členové jeho rodiny (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007). Ve chvíli, kdy si terminální pacient i rodina uvědomí, že čas jeho života se krátí, vyvstávají před nimi i nové starosti jak bude zabezpečena v budoucnu rodina, komu nemocný předá svou práci, svou firmu, svůj majetek apod. (Callananová, Kellyová, 2005). Důležitou roli hrají znalosti rodiny o různých možnostech pomoci, aby rodina měla všechny potřebné informace. Výhodou je, když se v rodině najde více členů připravených podílet se na péči. Důležité jsou také vztahy mezi nimi, jak se staví členové rodiny k této nové situaci a jak ji prožívají. U rodinných příslušníků vyvolává zpráva o tom, že jejich blízký může brzy zemřít, celou škálu různých pocitů. Je dobré, aby věděli, že je to běžné, a aby si mohli o všem s někým otevřeně pohovořit (Grayová, 2009). Pečujícím v rodině leží situace nemocného velmi na srdci a rádi by ho potěšili, ale často se obávají komunikace s ním. Nevědí, co by měli v tak závažné situaci říkat, a proto nemocného zahrnou frázemi o tom, že to bude dobré nebo že se musí dát dohromady. Je potřebné vysvětlit rodině i přátelům, že to, co nemocný potřebuje v takové chvíli nejvíce, je možnost projevit své obavy a mluvit o nich. Pokud ale jeho okolí na jeho zmínky o těchto starostech nereaguje, zůstává se svými tíživými myšlenkami sám. Tento problém s komunikací se týká nejen laiků, ale často, bohužel i ošetřujících zdravotních pracovníků, především lékařů. Ti ne vždy poskytují terminálně nemocným dostatečné informace, po kterých se ptají. Je třeba, aby pohovor o těchto věcech probíhal na klidném místě, citlivým a vhodným způsobem (Parkes, Relfová, Couldricková, 2007). 20

22 2.3 Psychické potřeby Terminálně nemocný a spolu s ním i členové jeho rodiny jsou nuceni se vyrovnávat se změnami, které jim postupující nemoc umírajícího přináší. Ten se musí adaptovat na svá nová omezení, na nové léky, na řešení různých obtíží, na to, že ztrácí svou nezávislost a je postupně stále víc odkázán na pomoc svých blízkých v rodině. Hroutí se jeho cíle a perspektivy, které měl před sebou, zjišťuje, že zřejmě už nebude mít síly, aby uskutečnil to, co si plánoval. Zažívá pocit ohrožení vlastní existence. Pod tlakem všech těchto věcí se v něm pak mohou mísit pocity hněvu, smutku, úzkosti či deprese (Sláma, Drbal, Plátová, 2008). Smutek i zlost jsou přirozenou reakcí každého člověka na ztrátu v jakémkoli smyslu slova a terminální pacient je potřebuje nějakým způsobem vyjádřit. Lidé se obvykle bojí toho, aby nemocného něčím nerozplakali, aby mu tím neublížili. Ale opak je často pravdou. Nemocný se potřebuje někomu vyplakat na rameni a je dobré mu tuto chvíli umožnit. Něco poněkud jiného je dlouho přetrvávající pocit hlubokého smutku, beznaděje a apatie, který označujeme jako depresi. Člověk se ocitá ve stavu trvalé sklíčenosti, ztrácí zcela životní energii, někdy pomýšlí až na suicidium. Mylné je ale přesvědčení, že během umírání prožívá depresi každý. Někteří lidé umírají zcela klidní a pokojní. Deprese je nemoc a zasluhuje léčbu. Smutek zasluhuje prostor, aby mohl být prožit a vyústit ve vyrovnání (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007, s. 240). Je třeba mít na paměti rozdílnost obou těchto vnitřních stavů a podle toho volit řešení. Někdy může nastat pravý čas k použití léků proti depresi a úzkosti, které mohou velmi podstatně zmírnit psychické utrpení terminálně nemocného, nemůžou však v žádném případě nahradit blízkost, empatii a citlivé doprovázení nemocného jeho nejbližšími (Sláma, Drbal, Plátová, 2000). U některých nemocných se setkáváme s poruchami spánku, od mírných projevů, kdy ztěžka usínají, nebo se budí několikrát za noc, až po velmi náročné situace, kdy nemocný téměř celou noc neklidně probdí a nevyspání opakovaně vyčerpává jeho samotného i jeho okolí. Původem nočního neklidu může být kromě spánkové inverze nebo tělesných obtíží (např. bolest, retence moči, delirium) právě psychická nepohoda terminálně nemocného. Může prožívat strach ze smrti, někdy nerozumí, co se s ním děje, nebo ho trápí nějaké nedořešené věci v jeho vztazích. Přítomnost někoho blízkého, případně odborná psychoterapeutická pomoc, možnost otevřené komunikace a probrání všech věcí, které ho tíží, může být tou nejúčinnější pomocí (Sláma, Kabelka, Vorlíček, 2007). 21

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním

Péče o K/N na chirurgického oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Péče o K/N na chirurgického oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onkologickým onemocněním Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní

www.zlinskedumy.cz Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním slinivky břišní Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů

Více

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty

Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním prostaty Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Na základě zjištěných údajů u konkrétního

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s.

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. PROČ VEDENÍ ROZHOVORU? Pracujete s lidmi Lidé jsou všelijací Úspěch naší práce záleží do značné míry

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním CNS - epilepsie

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním CNS - epilepsie Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním CNS - epilepsie Odpovězte na níže uvedené otázky dle přiložené ošetřovatelské dokumentace: 1. Rozdělte poruchy vědomí, vysvětlete

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové,

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové, VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013 Slovo na úvod Vážené dámy, vážení pánové, je mojí milou povinností shrnout pro Vás další rok fungování společnosti RUAH o.p.s. Rok 2013 byl prvním rokem, kdy jsme začali

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie 1 ODBORNÝ GARANT PROJEKTU MUDr. Marie Svatošová je vůdčí osobností českého hospicového hnutí a zakladatelka prvního hospice v Čechách v Červeném

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Obsah Dotazníkové šetření ÚHKT Achillova pata - pozdní diagnosa Škodlivé obranné reakce Symbolické

Více

Péče o umírajícího a mrtvé tělo. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Péče o umírajícího a mrtvé tělo. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Péče o umírajícího a mrtvé tělo Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen, 2011 Bc. Höferová Hana PÉČE O UMÍRAJÍCÍ A MRTVÉ TĚLO Vypracovala:

Více

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr

Více

IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI

IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI KDY PROBLÉM, KDY MILOSRDENSTVÍ...? Šebeš Andrej, Zimmelová Veronika Psychiatrická léčebna Červený Dvůr, SC Prevent Č.Budějovice VII. Adiktologická konference Jč. Kraje, Červená, říjen

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011 PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CO SE PODAŘILO V ROCE 2011 Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) začal v Kraji Vysočina fungovat od počátku roku 2011 Leden, únor 2011: První dvě absolventky certifikovaného

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ

KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ 1 Machová A., Macáková J. 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta,

Více

Standardy paliativní péče

Standardy paliativní péče Standardy paliativní péče 2013 Vznik tohoto dokumentu podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2012. Děkujeme. Autoři: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Martina Špinková MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. Konzultanti:

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Krizová intervence MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 5 Název materiálu: Krizová intervence

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Monika Marková Sestra a pacient v paliativní péči Recenze: MUDr. Marie Svatošová Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo fotobanka allphoto,

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

Strašák EBOLA TÝKÁ SE TAKÉ NÁS EVROPANY? Bc. Helena Marcinková

Strašák EBOLA TÝKÁ SE TAKÉ NÁS EVROPANY? Bc. Helena Marcinková Strašák EBOLA TÝKÁ SE TAKÉ NÁS EVROPANY? Bc. Helena Marcinková Ebola a Česká republika máme se bát? Jaké je riziko, že se Ebola dostane do České republiky a začne se tu šířit? Riziko pro turisty nebo obchodní

Více

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI?

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI? Co můžete očekávat od outplacementu? Outplacement - podpora odcházejících zaměstnanců - se stal běžně dostupnou službou, kterou může zaměstnavatel využít pro zmírnění dopadů propouštění. Z pohledu firem-zaměstnavatelů

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM 1. Zájem o poskytování sociální služby (zakroužkujte): Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem 1 2. Zájemce o službu Jméno a příjmení:...

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Léčba pokročilédemence paliativnípřístup. Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha

Léčba pokročilédemence paliativnípřístup. Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha Léčba pokročilédemence paliativnípřístup Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ a FTN Praha Terapie demencí Kauzální Symptomatická Terapie demencí Kauzální Symptomatická Paliativní - komfort a důstojné

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Popis realizace poskytování sociální služby

Popis realizace poskytování sociální služby Příloha č. 1 Poskytovatel: Domov seniorů Břeclav Druh poskytované služby: denní stacionář 46 Název a místo realizace poskytované sociální služby: Domov seniorů Břeclav, příspěvková organizace Na Pěšině

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Dlouhodobá péče o pacienty v domácím prostředí

Dlouhodobá péče o pacienty v domácím prostředí 1 Dlouhodobá péče o pacienty v domácím prostředí Blanka Sojáková Mgr. Dagmar Remešová Charita Šumperk 2011 2 Charita Šumperk 3 Charita Šumperk, Ţerotínova 12 4 Středisko Charity Šumperk Odjezd za pacienty

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Zkouška je složena ze dvou částí. 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva Obsah 1. části Praktická část maturitní zkoušky bude probíhat v Domově

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ AKTUÁLNÍ TRENDY V SOCIÁLNÍ PRÁCI - ÚVOD DO PROBLEMATIKY Číslo kurzu: 115 002 Termín konání: 13. října 2015 Uzávěrka přihlášek: 29. září 2015 Komu je kurz

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Projekt, financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Průběh diagnostiky Diagnostika

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

Syndrom vyhoření. www.eduwork.cz

Syndrom vyhoření. www.eduwork.cz Syndrom vyhoření Co se na semináři dozvíte? Co je syndrom vyhoření Rizikové faktory v zaměstnání Rizikové faktory osobnostní Jak se chránit před vyhořením Co je syndrom vyhoření? Syndrom vyhoření (také

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Proč NE eutanazii. Být či nebýt? aneb. Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová

Proč NE eutanazii. Být či nebýt? aneb. Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová Proč NE eutanazii aneb Být či nebýt? Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová V soutěž ěži i Mladé ěži i Mladé fronty fronty Dnes (2007) Dnes (2007) Studenti tou čtou

Více

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji

Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Mgr. Iveta Nováková Knížková Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje MEKA Brno 6.2.2014 Činnost psychosociálního

Více

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Asertivita MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Asertivita Ročník:

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Složení zkoušky: 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti- Dům sv. Antonína Moravské Budějovice (max. 50 bodů) 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva učebna VT, písárna (max. 50 bodů) Témata

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku Kvalita života s dialýzou Vítejte na našem dialyzačním středisku Úvod V předchozích brožurách jste nahlédl/a do široké škály informací, které by Vám měly pomoci přizpůsobit se životu s dialýzou. Je třeba

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence Ondřejov - Zvánovice 365 dní v roce 24 hodin denně 7 dní v týdnu Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více