Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Ondřej Kašpárek

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce. 2010 Ondřej Kašpárek"

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2010 Ondřej Kašpárek

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Arts management Nový model kulturního centra Vypracoval: Ondřej Kašpárek Vedoucí práce: Mgr. Barbara Hucková

3 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Nový model kulturního centra jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 30. prosince 2010 Podpis

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Barbaře Huckové za její cenné rady a připomínky při zpracování této práce a za její vstřícnou podporu a trpělivost. Rád bych také poděkoval oponentce MgA. Kateřině Melenové za konzultace a inspiraci a všem kulturním manažerům, kteří se tématem mé práce v praxi zabývají.

5 Anotace bakalářské práce KAŠPÁREK, Ondřej. Nový model kulturního centra. Praha, s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra Arts managementu.vedoucí práce: Hucková, B. Kultura a umění nepochybně patří mezi hlavní rozvojové faktory člověka a společnosti. Ne všude k nim však mají lidé jednoduchý přístup. Tato práce se zaměřuje na fenomén multifunkčního kulturního centra, jakožto instituce rozvíjející a iniciující kulturní a komunitní život v regionu či menším regionálním městě, kde často není vybudovaná běžná infrastruktura kulturních zařízení. První část je věnována představení diskursu současných kulturních center. Vedle způsobu řízení pojednává o současném poslání a činnostech, které takové instituce dělají jedinečnými, a o práci s cílovými skupinami. Ke krátkému přehledu slouží typologie kulturních center, která mapuje základní podoby těchto institucí v České republice. Práce je zakončena konkrétním návrhem nového multifunkčního kulturního centra, které si klade za cíl aktivizovat obyvatele a probudit je ke kreativitě a sounáležitosti. Klíčová slova: multifunkční kulturní centrum, kulturní instituce, kulturní infrastruktura, kultura, region, komunitní, umění.

6 Annotation of bachelor thesis KAŠPÁREK, Ondřej. New model of cultural center. Praha, s. Bachelor Thesis. University of Economics, Prague, Faculty of Business Administration, Department of Arts management.thesis head: Hucková, B. Culture and Art have, without a doubt, always been major development factors for people and the society as a whole. However, there is no effortless access for everyone or everywhere. This Thesis is focused on the phenomenon of the multifunctional cultural center as an institution developing and initiating cultural and communal life in a region or in a smaller regional city with no cultural infrastructure or background. The first part deals with the discursus of the contemporary cultural centers. Apart from the management issues of the centers, this Thesis handles their work with their target groups as well as their today s mission and activities, which all make these institutions unique. The short summary of the Czech culture centers typology is included; it maps their basic forms in the Czech Republic. The Thesis is ended with a factual proposal of a new multifunctional culture center, which puts the cultural awakening of the citizenry to a more creative way of life with a sense of belonging as its main priority. Key words: multifunctional cultural center, cultural institution, cultural infrastructure, culture, region, community, arts.

7 Obsah Úvod...1 Motivy pro psaní bakalářské práce a výběru tématu...2 Cíle práce Základní pojmy Popis stavu kultury v regionech Historie fenoménu kulturního domu Vývoj po roce Současný stav kultury Problematika kulturních center Infrastruktura Příklady klubů Příklady multifunkčních prostor Organizace Struktura Financování Společnost Činnosti Návrh nového modelu kulturního centra Příklad lokality Klatovy Nové poslání a cíle kulturního centra Zasazení do lokálního kontextu Konkrétní řešení Prostor Organizace...28 Závěr...33 Přílohy...35 Seznam použité literatury a pramenů...55 Seznam tabulek, grafů a obrázků...58

8 Úvod Ve své práci se budu věnovat navržení nového modelu multifunkční kulturní organizace, která by měla fungovat jako komunitní, vzdělávací, ale zároveň kulturní, společenské a umělecké centrum. Vybírám si záměrně toto téma, jelikož problematikou fenoménu kulturního centra, jakožto instituce rozvíjející kulturní život v regionu či regionálním městě nebo specifické lokalitě, kde často není vybudovaná běžná infrastruktura kulturních zařízení, se zabývám již několik let. Rád bych zhodnotil dosavadní historický vývoj problematiky komunitních kulturních organizací v regionálním působení. Na základě tohoto hodnocení a samozřejmě i vlastních zkušeností se následně pokusím navrhnout model fungování takovýchto organizací. Pro samotný návrh nebudu vycházet z literatury, protože toto téma bohužel ještě nebylo nijak zpracováno. Budu vycházet z několika případových studií, které jsem zpracoval a přikládám v příloze, dále z rozhovorů s profesionály působícími na tomto poli a ze svých poznatků z několikaleté praxe v kulturních centrech. Práci budu podkládat sekundární literaturou, která se svým tématem alespoň lehce přibližuje tématu práce. Budu se zabývat jak posláním takové organizace, tak zároveň úrovněmi řízení, ale hlavně způsobem práce, dramaturgie a programové skladby. To jsou právě základní body, které takovou organizaci odlišují od běžně známých kulturních institucí. Multifunkční kulturní centra začala vznikat v Čechách až před nedávnem a jsou stále spíše výjimkou než pravidlem. V kontextu s ostatními kulturními institucemi je jejich účel, poslání i způsob práce odlišný. Multifunkční kulturní centra reflektují aktuální společenské potřeby a jsou příkladem nového přístupu k podpoře kultury. Vznikají většinou procesem bottom up (Hagoort, 2009: 90) jako projev občanských a uměleckých nezávislých aktivit. Tento trend přichází ze zahraničí, kde podobná centra, zaměřená na komunitně kulturní činnost, fungují mnoho let. Česká multifunkční kulturní centra si složitě hledají vlastní cestu, inspirace ze zahraničí lze v současném českém kulturním prostředí prosadit jen těžko. Přesto lze předpokládat, že se ve větším měřítku prosadí jako nový model kulturního organismu. Právě proto je cílem této práce pojmenovat základní společné jmenovatele a kontexty těchto center, protože žádný optimální model není v českém prostředí prozatím kodifikován ani dlouhodobě provozován. Kulturní centra vznikají jakožto organizace, které se neorientují na jeden žánr, jako je tomu u divadel nebo koncertních síní, ale jsou univerzálními produkčními prostorami, kde lze pořádat od komorních představení po velké koncerty všech žánrů. Cílová skupina je velmi široká a zasahuje do všech věkových skupin a vůbec do celého socio-demografického rozložení. Na tomto místě je nutno zmínit, že ve velkých městech vznikají obdobné organizace, které svou strukturou či prezentací sebe sama navenek mohou lehce připomínat multifunkční kulturní centra, někdy dokonce nesou i takový název. Je však 1

9 zapotřebí takové organizace odlišovat. Jejich práce je v podmínkách velkých měst natolik rozdílná, že se v podstatě jedná o jiné organizace. Jejich zájem je často soustřeďován již na konkrétní subkultury v rámci měst a jejich dramaturgie je často velmi úzce specializována. Díky silné a široké diverzitě obyvatel velkých měst si tuto specializaci organizace mohou dovolit a nemusí nutně pracovat s danou komunitou. Obecně lze říci, že jejich poslání, cíle a cílové skupiny se tedy velmi odlišují od kulturních center s působištěm v regionu či nějakých menších lokalitách. Postrádají komunitní přesah a jsou zaměřeny na konkrétní téma, protože jejich cílová skupina je složena z užší skupiny účastníků, kteří nepochází z jednoho místa. Takovéto organizace se v Evropě obecně nazývají art factories 1 (Bordage; Dietrich; Chaskles, 2001) Specifickým cílem této práce je pojmenovat poslání a fungování multifunkčního kulturního centra v podmínkách regionálního nebo lokálního prostředí. Pojem kulturní centrum je spjat právě s komunitním přesahem kultury a umění. Jde o animační procesy, při nichž vzniká interakce mezi místními obyvateli a kulturním centrem, které cíleně s komunitou pracuje. Právě tyto aktivity jsou určující pro nový model kulturního centra. Je možné, že takové organizace mohou fungovat i na úrovních metropolí či velkých měst i na těchto místech je nalezneme, ale vyznačují se tím, že veškerou činnost orientují na svou lokalitu, často čtvrť nebo městkou část. Výborným příkladem je Kulturní centrum Zahrada na Jižním Městě, Praha Motivy pro psaní bakalářské práce a výběru tématu vize prospěšnosti tématu nedostatek jakéhokoliv zdroje k tomuto tématu motivace k vytváření center tohoto typu vlastní pozitivní zkušenost myšlenka animace lokality vlastní zájem uskutečnění projektu Mezi hlavní motivační faktory k psaní této práce a výběru tématu byla právě prospěšnost, kterou může zpracování této problematiky přinést. v současné době vznikají kulturní centra velmi intuitivní cestou. Díky tomu, že v Čechách prozatím neexistuje veřejná debata na toto téma, nedochází tak ani k dialogu mezi profesionály z oblastí kulturního managementu, architektury, vzdělávání a věřejné správy, ani ke vzájemným inspiracím mezi provozovateli regionálních multifunkčních kulturních 1 Nejčastěji se věnují prezentaci moderního současného umění. Tento fenomén je rovněž velice zajímavý, avšak v mé práci se mu nebudu věnovat (pro srovnání však zařazuji MeetFactory v Příloze č. 4 Typologie prostror ). Jak již jsem zmínil výše, jedná se o jiný druh organizace, i když s patrnými podobnostmi a podobnými aktivitami 2 Viz v Příloha č. 4 Typologie prostror KC Zahrada 2

10 organizací. Často se stává, že získané peníze se ztrácí v neefektivně připravených projektech, v nedokonalých architektonických studiích, v neúčelných rekonstrukcích a stavbách. Nepromýšlí se potřebné dopady na obyvatele dané lokality v závislosti na dramaturgii a nereflektují se jejich potřeby. Neexistuje žádná publikace v českém jazyce, která by toto téma zkoumala nebo alespoň poskytovala přehledové informace. v českém prostředí během posledních let byla vydána zhruba desítka knih, které se zabývají tématem arts managementu, nevěnuje se však pozornost problematice multifunkčních kulturních center. v Evropě tomu není jinak, publikací o arts managementu je samozřejmě dostatek, ale publikací o multifunkčních kulturních centrech zatím také moc není. Veškerý literární fond je tvořen pár sborníky z konferencí a několika studiemi. 3 V České republice se etablovalo několik méně známých profesionálů, kteří se celkem úspěšně propracovali za několik let k optimálním modelům multifunkčních kulturních center. Sami v těchto centrech pracují, navrhují nová řešení a razí tak cestu tomuto fenoménu. Pro mou práci jsou tyto osoby jedni z nejdůležitějších zdrojů vůbec. Přes čtyři roky jsem pod jejich vedením pracoval v různých multifunkčních kulturních centrech a vděčím jim za mnoho zkušeností a podnětů. Proto bych rád poznatky, které jsem nabyl díky spolupráci s nimi, sumarizoval a ve formě této práce poskytl dále k šíření. Prací bych zároveň rád podnítil zájem o tuto problematiku a chtěl bych také motivovat ke vzniku nových center. Rád bych otevřel veřejnou diskusi a uvedl na světlo velký potenciál, který tkví ve fenoménu komunitního kulturního centra, díky kterému můžeme aktivovat často pasivní obyvatele lokalit bez komunitního života a vztahu ke kultuře a umění. V neposlední řadě hodlám využít této práce jako podkladové studie pro projekt Kulturního centra v Klatovech, který připravuji a ve výhledu budoucích pěti let chci následně realizovat. Cíle práce zmapovat problematiku popsat způsoby práce upozornit na nedostatek institucionálního zázemí nastínit nově pojatý model kulturního centra Mezi konkrétní cíle práce patří jednak popsat genezi pojmu kulturní centrum, najít historické souvislosti vzniku a zániku kulturních organizací v regionu, zmapovat jejich vývoj, ale také vymezit pojem kulturní centrum v kontextu současné kulturní infrastruktury. 3 V zdrojích (přílohách)uvádím veškerou nalezenou literaturu, která je na evropském trhu k dispozici 3

11 V další části chci charakterizovat současnou strukturu kulturních center, popsat typologii prostorů kde fungují, popsat způsoby práce, jejich poslání a základní činnosti. v neposlední řadě pak využívané formy financování. Poslední část práce bude věnována navrhnu fungování nového modelu multifunkčního kulturního centra. Model bude navržen a rozpracován na konkrétním příkladě na realizaci projektu multifunkčního kulturního centra v Klatovech. Jako podklady pro návrh budou sloužit shrnuté poznatky o problematice kulturních center, informace o lokalitě a potřebách místních obyvatel, strategický plán rozvoje města a vlastní zkušenosti s kulturními projekty. V modelu fungování bude objasněna struktura cílených služeb, poslání organizace, způsob dramaturgie, způsob přístupu k cílovým skupinám, jednotná prezentace na veřejnosti, technika propagace a vnějších vztahů. Celou prací bych rád zároveň upozornil na nedostatek takovýchto zařízení. Na nedokonalou kulturní infrastrukturu v místech, kde zdánlivě umění a kultura nemá konzumenty. Tento předsudek stojí přímo proti současným novým metodám audience develpment, tedy rozvoje a práce s publikem, které ho budí k aktivní participaci. Pakliže máme zájem na tom povzbudit legitimní občanskou společnost a její projevy, musíme vzbudit sounáležitost a participaci. To mohou být dílčí cíle kulturních center. Přesně proto je mým cílem shrnout základní poznatky problematiky a vytvořit tak obecný teoretický i praktický rámec pro nové pojetí modelu kulturního centra a uvést tak toto téma do širšího povědomí. 4

12 1. Základní pojmy multifunkční kulturní centrum Jak bylo uvedeno výše, charakteristika kulturního centra může být opravdu rozmanitá a nabývat mnohdy rozličných podob. Ovšem tak, jak je uvažováno v této práci, jsou jejími společnými jmenovateli otevřenost, komunitní práce, prezentace a podpora místních, ale i dovezených uměleckých produkcí, snaha animovat kulturní dění, poskytování širokého programu a různých alternativ. stagiona / produkční dům Multifunkční prostor bez vlastního souboru a programu, řízená jen malým týmem využívá externích produkčních, kteří si prostor pro své akce pronajímají. (Dvořák, 2005: 276) kulturně komunitní projekty Mnoho kulturních center se snaží pracovat se sociálními problémy dané lokality tak, že organizují tzv. komunitní projekty. Vedle toho, že mají sloužit k propojení lidí, často vychází z místní tradice, kterou se v mnoha případech snaží obnovit. Komunitní nebo kulturně komunitní projekt je takový, který svým působením zasahuje do života místní komunity, vyzývá ji k participaci s cílem kultivovat, obohatit, inspirovat, motivovat. V tomto případě se často jedná o spojení s různými uměleckými a kreativními aktivitami. komunitní projekt Podle definice Nadace Open Society Fund Praha je komunitní projekt takový, který: rozvíjí zaujetí a zájem lidí, a pomáhá otevřeným skupinám podílet se na veřejných věcech. Dává lidem příležitost myslet a jednat kreativně, otevírá lidem a skupinám nové rozměry, posiluje a pomáhá uvést věci do pohybu. Pomáhá formulovat priority zájmu komunity. Samotné myšlení lidí se v projektu zároveň ovlivňuje a kultivuje. (Nadace OSF Praha, 2005) edukativní charakter kultury Nepostradatelný rozměr percepce umění a kultury, který rozšiřuje obzory, kultivuje vkus, budí zájem, inspiruje k dalšímu poznání a tvořivosti. v konečném důsledku vede k rozvoji osobnosti a dále k zodpovědnosti za jednání sebe sama vůči společnosti. regionální kultura Pojem označující veškeré kulturní dění, jehož zdrojem jsou umělci, diváci, příznivci, ale i organizátoři v daném regionu. Veškeré umělecké a kulturní projevy vycházející z místní spolupráce a aktivního zapojení tvůrců. 5

13 kultura pro region Souhrn všech dovážených programů, produkcí, uměleckých děl, které se z velkých center "distribuují" do regionů. a to jak již z domácích či zahraničních. Jedná se o promyšlený výběr uměleckých výstupů vhodných pro lokální obyvatele. Výběr je tvořen na základě dramaturgické koncepce vycházející z požadavků, zaměření a úrovně lokálních obyvatel. kulturní infrastruktura Pomyslná struktura všech daných existujících kapacit, prostorů, ale i jednotlivých umělců a aktérů. (Dvořák, 2005: 58) Vždy vztažená k určitému geografickému teritoriu. Pojem označuje objekty nebo subjekty zprostředkovávající kulturní služby nebo statky. (Patočka, Heřmanová 2008) animace Animace má iniciovat člověka k aktivní účasti na společenském dění, ale zároveň vybízet člověka k práci na sobě v rámci permanentní kultivace. Některé současné definice animace vycházejí z teorie komunikace. Animace je pak prezentována jako facilitační metoda, která usnadňuje dialog a podporuje oboustrannou komunikaci a pomáhá jim otevřít, pojmenovat problémy a hledat východiska (Siostrzonek, 2008: 23) veřejný prostor Termín "veřejný prostor" tak, jak je chápán architekty a urbanisty, vychází z překladu anglického termínu "public space". Výklad tohoto termínu můžeme chápat zejména ve smyslu jakéhokoliv prostoru, který není privátní, tj. Není součástí sféry soukromého života. Public space potom slouží jako místo střetávání a komunikace ve všech jejích rovináchod politicko-právní, přes sféru sociální až k fyzické podstatě tohoto prostoru. S tímto širokým pojetím potom koresponduje i výklad termínu "veřejný prostor" tak, jak je chápán v politologii, sociální a politické geografii, či v oblasti komunitní práce. "Veřejný prostor" je zde chápán jako prostorová metafora, která ukazuje něco otevřeného, vymezeného pro vše, co se týká veřejnosti. Dle tohoto výkladu sem tedy spadá vše, co již není soukromou věcí a na druhé straně vše, co nepřísluší oprávněné ochraně soukromí či státního tajemství. (Čermáková, 2009: 11) 6

14 2. Popis stavu kultury v regionech 2.1. Historie fenoménu kulturního domu Kulturní dům 4 plní funkci instituce primárně určené ke sdružování se a ke společenskému životu. v historii tuto funkci plnily různé instituce. Od církevních, přes soukromé, ale hlavně veřejné. Účel byl diferenciovaný, především šlo o nabídku volnočasových a společenských aktivit. Během normalizace za komunistického režimu dosáhl fenomén kulturního domu, případně městského kulturního střediska (MěKS), pozoruhodného rozkvětu. Na základě znárodnění majetku a snahy potřít občanské iniciativy a samozřejmě v souladu s ideologií začala kultura podléhat pečlivé kontrole. Kulturní střediska organizovala tzv. přehrávky a dávala povolení k produkcím k takové kontrole, ale hlavně ke kontrolované prezentaci kultury a umění sloužil pečlivě vypracovaný systém. Jednalo se o celkem rozsáhlou síť. činoherní divadla státní loutková divadla systém kulturních institucí orchestry OKS /okresní kulturní střediska/ Obrázek 1 Systém kulturních institucí síť kulturních středisek KKS /krajská kulturní střediska/ MěKS /městská kulturní střediska/ Velmi moderní kulturní domy, jakožto kolektivní centra setkávání, začaly pomalu nahrazovat předchozí zažité kulturní instituce. 5 Rozmach ve výstavbě byl obrovský, v duchu socialistického realizmu vyrostly stovky nových budov po celé 4 Záměrem mé práce není zabývat se fenoménem kulturních domů v českém historickém kontextu. Pro účel této práce se o něm však musím alespoň krátce zmínit, protože k tématu moderního kulturního centra patří. 5 malá divadla, kluby apod. 7

15 republice. Byly stavěny v každém menším městě, dokonce i v jednotlivých čtvrtích. Díky této snaze můžeme i ve větší vesnici nalézt alespoň nějaké kulturní zařízení. 6 Díky centralistickým tendencím tvořily stavby tohoto typu jakousi regionální, krajskou a pak i celostátní síť, v rámci které byly provozovány zájmové činnosti a klubový program. Fungovaly mezi nimi distribuční kanály, díky kterým umělci objížděli různé lokality. Mimo tuto ideologicky motivovanou strukturu bylo však téměř nemožné vystupovat. Situace byla obdobná ve všech uměleckých žánrech. Například do konce roku 1989 podle komunistického divadelního zákona jediným provozovatelem divadelní činnosti mohl být stát. (Divadelní ústav, 2004: 6) Distribuce kulturního zážitku byla touto sítí zaručena, ale zároveň řízena státem, a tudíž podléhala ideologické manipulaci. Takové instituce zastávaly úlohu poskytovatele prostorů pro společenské akce pořádané městem. Mezi takové akce patřila politická zasedání, sjezdy, plesy, soutěže, přehlídky apod. Nebylo zvykem, aby kulturní domy iniciovaly nebo řídily nějaké kulturně-animační aktivity v dané lokalitě, ani žádnou zahraniční spolupráci. Poskytovaly spíše technické zázemí. Akcí s uměleckým přínosem nebylo v jejich programu mnoho Vývoj po roce 1989 Stará struktura kulturních domů přetrvává dodnes, oficiálně však byla síť zrušena a většina státních institucí byla transformována na městské a obecní. Instituce svou programovou dramaturgii příliš nezměnily. Pravdou je, že již neslouží jen určitému výseku oficiálně uznávané kultury a o ideologické motivovanosti již dnes naštěstí není třeba hovořit. Jejich program je však vůči jiným kulturním institucím, např. ve velkých městech, nesrovnatelný pozbývá inovací, progresivity a edukativního charakteru, nereflektuje současné trendy a nepracuje aktivně s obyvateli dané lokality. Stejným dojmem často působí na samotné obyvatele. Příklad 1: Na základě dotázání dvaceti obyvatel Klatov ve věkovém rozmezí od 18 do 25 let na otázky Jak hodnotíte program MěKS Klatovy? a Je pro Vás MěKS Klatovy zajímavé jako kulturní organizace? jsem sestavil velmi obecný závěr, že mladí lidé v této věkové skupině hodnotí aktivitu MěKS spíše negativně a nezahrnují jej mezi atraktivní organizace ve městě. Výpovědní hodnota závěru je sice minimální, ale představuje názor určitého vzorku této věkové skupiny. 6 Nelze opomenout ani organizaci Sokol, která soustavně pracovala již za první republiky. Sokolové se starali o rozvoj těla i ducha, ale v sokolovnách se hrávalo i divadlo. 8

16 V některých městech kulturní domy zanikly nebo byly přestavěny na jiný účel, protože mnohdy skončily nevyužity a jejich náročný ekonomický provoz působil městskému rozpočtu zátěž. Častěji však zůstaly městům, jen jejich organizační forma se během procesu transformace kulturních organizací změnila. Menší obce po zrušení sítě kulturních středisek často neměly na provoz kulturních domů prostředky nebo nevěděly, jak s organizací naložit. Situace byla řešena pronajmutím těchto institucí podnikatelům v kultuře i mimo kulturu. Výsledkem bylo naprosté zdevastování většiny kulturní infrastruktury v regionech. Kulturních domů se buďto ujal soukromý provozovatel, jako je tomu například v Českých Budějovicích u organizace Městské kulturní domy České Budějovice a. s. 7, případně fungují jako společnost s ručením omezeným či obecně prospěšná společnost nebo nadále patří pod zřizované organizace municipalit, jako například příspěvková organizace Městské kulturní středisko Klatovy. Pro ilustraci ekonomické situace uvádím některá data z rozpočtu města Klatov 8, která se váží ke kultuře. Tabulka 1 Data z rozpočtu města Klatovy 9 Kapitola městského rozpočtu (2009) Konkrétní výdaj Částka Kapitola 14 Příspěvkové organizace Městské kulturní středisko 7,6 mil Kč Kapitola 7 Odbor školství a kultury Běžné výdaje na kulturu 2,8 mil Kč Výdaje na kulturu c lkem 10,4 mil Kč Městské kulturní centrum Klatovy 2009 Částka Náklady 13,8 mil Kč Výnosy 14,6 mil Kč Provozní příspěvky od zřizovatele 7,6 mil Kč Ostatní výnosy (tržby, dotace od státu, jiné) 7,0 mil Kč Městské kulturní centrum je soběstačné cca z 50 % Z celkového rozpočtu města na kulturu získává MěKS cca 73 % Z tabulky je patrné extrémně náročné financování, kdy jedna organizace spotřebuje 73 % městského rozpočtu na kulturu, aniž by plnila odpovídající procento činností. Někteří ředitelé se snaží provoz kulturních domů obohatit o moderní a současné evropské trendy arts managementu, ale domnívám se, že téměř naprostá většina institucí 7 Po transformaci se tato společnost, která spravuje několik kulturních domů, rozhodla některé prostory komerčně pronajímat, v ostatních udržovala neatraktivní program až do letošního roku, kdy byla organizace zrušena 8 zdrojem k vypracování tabulky byl dokument z Výsledků hospodaření města Klatovy a příspěvkových organizací za r. 2009, konkrétně dokument Rozpočet jednotlivých kapitol města dostupný na: 9 tamtéž 9

17 zůstala beze změny a stále funguje v duchu předchozí éry, a pojem kulturní dům tak zůstává spjat s výše popsaným obrázkem rigidní organizace. Právě a snad především proto, se do českého slovníku dostává nový výraz kulturní centrum, aby stál v opozici vůči předešlým názvům a bez jakékoliv snahy odkazovat označoval nově vzniklé organizace. Ať už je řeč o kulturních domech a střediscích, jejichž sídla jsou ve starých budovách, o multikulturních centrech v moderních budovách či o subjektech bez vlastních prostor, všechny hrají velkou roli v duchovním a společenském životě obce či města. Zastřešují aktivity neziskových organizací a spolků, dávají příležitost ochotníkům i profesionálům, zvou místní i přespolní. Jejich management plní často funkci garanta a koordinátora veškerého kulturního dění v obci. (Kučerová; Gonzálezová, 2008) V mé práci bych však rád nabídl alternativu k těmto starým a neměnným podobám. Faktem je, že ve většině případů stojí na pozicích managementu v těchto kulturních střediscích ti samí lidé, kteří zde stáli za minulého režimu. Organizace jsou zpravidla nějakou formou součástí městských úřadů, kde se sice vláda mění s volebním obdobím, ale zřizovatelé do struktury těchto kulturních středisek nezasahují. Snadno se pak stává, že posty ředitelů a programových dramaturgů zastávají lidé např. 40 let a svou práci vykonávají naprosto rutinně bez jakéhokoliv apelu na současný vývoj umění a kultury nebo vůbec na požadavek měnících se potřeb společnosti (dětí, mládeže, studentů, seniorů). Důsledek je takový, že právě ti, kteří by měli z takových míst čerpat impulzy k hledání nových vlivů, ke kultivaci vkusu, k reflektování společnosti, na taková místa zanevřou Současný stav kultury Od roku 1989 se začalo veřejně hovořit o nutnosti transformovat kulturní síť z příspěvkových organizací na jiný typ společnosti, z nichž nejlépe vycházely obecně prospěšné společnosti. k těmto krokům však dochází systematicky pouze v Praze. (Nekolný, 2006) v jiných městech zůstává setrvalý stav neúnosně drahých příspěvkových organizací. Na problematiku má často silný vliv lokální politická situace a obavy z nového, neprověřeného řešení. Nezávislá scéna, kam můžeme zařazovat moderní kulturní centra, dnes nabírá na síle. Subjekty se stávají důležitými aktéry na kulturním poli, některá města pracují na strategických dokumentech typu kulturních politik, kde s těmito organizacemi počítají 10. Tento přístup je však spíše výjimkou. Nezávislé organizace zatím v České republice nejsou organizovány do sítí a asociací, jak tomu bývá v jiných evropských zemích, 10 Např. Plzeň, která v roce 2001 formulovala vlastní novou kulturní politiku a jako první prohlásila, že kultura je oblast veřejného zájmu a hodná podpory. Následoval strategický dokument Program rozvoje kultury ve městě Plzni

18 a proto jim jako jednotlivcům není věnovaná taková pozornost. Díky trvalému podfinancování sektoru kultury a nejednotnosti jeho aktérů je nezávislá scéna v patové situaci. Kdyby však došlo ke spojení do profesních sítí a začala by se vytvářet jednotná odborná argumentace, možnost aplikace nových postupů by byla snazší. Rigidní a zkostnatělé instituce by nemohly dále přežít. V celé této práci používám příkladů měst České Budějovice a Klatovy. České Budějovice jsou totiž zajímavým příkladem města, kde před pěti lety kromě příspěvkové organizace Jihočeského divadla a pár malých klubů nebyla naprosto žádná nabídka živé kultury. Takových měst je v České republice mnoho, podobná situace je i u druhého pozorovaného města Klatovy 11. Kulturní organizátoři na tento stav přímo nereagují, svou nabídku nemění, často proto, že neví jak, jakým způsobem, jaké jsou možnosti a nové techniky pro zaujetí diváka. Tomuto stavu neprospívá ani odliv mladých kreativních lidí z menších měst, který je zřejmý 12. V regionech a malých městech však dochází k zajímavému jevu ke vniku subkultury, která začíná reagovat na nedostatek místí kultury. Dochází tak ke vzniku ojedinělých projektů upozorňujících na možný potenciál a zájem. Seskupují se kolem komunit, intelektuálů a umělců přesídlených z velkých měst či zahraničí. Tyto skupiny nebývalým způsobem přispívají bez vlivu státu ke znovuobnovování kulturnosti na venkově i v menších městech obecně mimo metropole. Svým působením zapojují širokou veřejnost, animují, budí sounáležitost a vnitřní zodpovědnost. Podobná situace je i v regionálních městech, kde rovněž přibývá nerůznějších kulturních, uměleckých, komunitních, sociálních a vzdělávacích spolků a aktivit. Nové kulturní centrum by mělo přímo podporovat života schopnou strukturu těchto organicky vznikajících aktivit. Mělo by na tento trend navazovat a poskytovat prostor pro další realizace a rozšiřování s cílem podpořit a propojit místní komunitu. Díky spolupráci, synergii a inspiraci musí vytvořit sítě podobných aktivit, které se stanou součástí obecně vnímané a přijímané kultury lokality. 11 Dle závěru mého ročního pozorování neexistuje alternativní nabídka a zároveň neexistuje publikum, které by tuto alternativu vyhledávalo, protože o ní neví. Tento začarovaný kruh je čas od času nabouráván. Stav je pak takový, že lidé prohlašují, že se v jejich městě nic neděje, jsou jistým způsobem znuděni, zároveň ale neví, kde hledat inspiraci ačkoliv by byli lačni po zážitku. a kulturní organizátoři prohlašují: Co bychom dělali jinak, vždyť lidé stejně na nic nechodí. 12 Často takoví lidé odchází za studiem do větších měst a pak se již nevrací. 11

19 3. Problematika kulturních center 3.1. Infrastruktura Na rozdíl od divadel nelze u kulturních center hovořit o husté funkční síti. i když v historii byla vybudována hodnotná infrastruktura, dnes velká část chátrá. Situace je způsobena jednak velmi vysokými náklady na provoz takovýchto původních zařízení, se kterými si dnešní provozovatelé neví rady, a také postupným zastaráváním technického vybavení, které dnes již nedostačuje současným produkčním požadavkům. Pokud jsou organizace součástí města, jakožto příspěvkové organizace, nepředstavuje problém financování. Zdrojem peněz může být pravidelný provozní příspěvek od města, případně kapitálové výdaje na dovybavení či modernizace. v tomto případě je spíše sporný výběr dramaturgie. V případě nezávislých organizací spočívá největší problém ve finančních zdrojích. Při trvalém podfinancování kultury je obtížné shánět peníze na jiné aktivity než pravidelný program a případně na investice do údržby technického zázemí. Organizace se proto nerozvíjí. Níže jsou uvedeny příklady dobré praxe v českém kontextu. Pro konkrétnější představu o velikostech a podobě takto zaměřených organizací uvedu v této kapitole krátkou charakteristiku dvou podob, ve kterých se moderní kulturní centra nejčastěji vyskytují. Rozdíl je především ve velikosti prostoru a v disponibilní technice. v poslední době je velice populární využívat konverzí starých industriálních prostor (Bártová, 2007: 17) pro účely kulturních produkcí. v Evropě tento moderní trend funguje již několik desetiletí. Důvodů a výhod je hned několik: - budovy poskytují rozhlehlé prostory s vysokými stropy - několikapatrové budovy a členitá dostavba - dispozicemi připomínají koncertní síně či divadelní sály - jsou často opuštěné (neslouží již původním účelům) - patří mezi kulturní nebo technické památky - jejich znovuvyužití a opravou se zhodnocuje kulturní dědictví - možnost čerpání investičních prostředků EU Často jde o bývalá skladiště, pivovary, sodovkárny, trafostanice, čističky, sladovny, sýpky apod. Samozřejmě budovy se liší případ od případu. Podle velikosti si dovolím tedy rozdělit současné podoby na dvě kategorie. Menší klubová scéna a větší multifunkční prostor. 12

20 3.1.1 Příklady klubů Kulturní centrum klub malé klubové scény většinou blíže centru měst často umísťovány v kulturních památkách v původní městské zástavbě velikostí ideální pro akce komornějšího typu co nejvíce variabilní úprava prostor, umožnující přestavbu vhodnou pro menší divadelní akce nebo na komornější koncert ke stání součástí bývá galerie nebo alespoň části sloužící k prezentaci vizuálních umělců. občerstvovací zařízení fungující během celého dne např. jako kavárna nebo bar prostor otevřen po celý den, kdy je jeho využítí zajistěno kurzy či workshopy pro veřejnost Divadlo Tramtárie 85 míst Olomouc Nezávislé divadlo s cílem podporovat a rozvíjet kulturu v Olomouci a Olomouckém kraji, čehož dosahuje vlastní uměleckou produkcí provozováním stálého divadelního souboru. Kromě vlastního divadelního repertoáru tvořeného i pohádkami pro děti, pořádá divadlo hudení akce, poskytuje prostor pro výstavy mladých umělců, umožňuje hostování jiných souborů a podporuje konání divadelních, hilmových, hudebních a uměleckých vzdělávacích akcí. Svou činností vytváří kulturní a sociální prostor pro širokou vrstvu obyvatel, včetně olomouckých vysokoškolských a středoškolkých studentů. 13

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Co se umlelo od března 2013 do března 2014? březen 2013 ukončení provozu mlýna vznik nezávislé iniciativy Mlýny městu!, jejímž cílem je vést otevřenou diskusi nad budoucností Automatických mlýnů 23. dubna

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

3. Moderní kulturní infrastruktura v ČR

3. Moderní kulturní infrastruktura v ČR 3. Moderní kulturní infrastruktura v ČR Příloha č. 3 studie 4x4 CF Cultural factory SVĚTOVAR 1 MeetFactory Charakteristika prostor MeetFactory zahájila provoz v unikátní industriální budově na Smíchově

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

Bližší informace o programu

Bližší informace o programu Příloha Tiskové zprávy Bližší informace o programu Interactive Online MBA pro podnikatele a podnikatelky Program Interactive Online MBA (Master of Business Administration) pro podnikatele a podnikatelky

Více

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007 VEŘEJNÁ KNIHOVNA JAKO KOMUNITNÍ CENTRUM ANEB PROČ SE JIM TO VYPLATÍ Tereza Matýsová hrosne@centrum.cz Abstrakt: Příspěvek vznikl na základě bakalářské diplomové práce Veřejné knihovny jako komunitní centra

Více

Komunikační plán Eurocentra České Budějovice na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008

Komunikační plán Eurocentra České Budějovice na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Komunikační plán Eurocentra České Budějovice na rok 2008 vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Obsah 1. Úvod... 3 2. Komunikační priority a cílové skupiny... 4

Více

Nadace Proměny pro školy. Konference Zahrada hrou 2013 3. dubna, Národní technická knihovna, Praha anotace příspěvků konference

Nadace Proměny pro školy. Konference Zahrada hrou 2013 3. dubna, Národní technická knihovna, Praha anotace příspěvků konference Nadace Proměny pro školy Konference Zahrada hrou 2013 3. dubna, Národní technická knihovna, Praha anotace příspěvků konference Představení Nadace Proměny a programu Zahrada hrou / Mgr. Jitka Přerovská,

Více

Iniciativa Dokořán, z. s. Stanovy spolku

Iniciativa Dokořán, z. s. Stanovy spolku Iniciativa Dokořán, z. s. Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Iniciativa Dokořán, z. s. (dále jen spolek ) má své sídlo v Karviné, na adrese Masarykovo nám. 4/3, PSČ 733 01. Anglický ekvivalent jména spolku:

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. CO JE DNESKA ŠIKK? UČÍME NADACE SE A OPEN ROSTEME SOCIETY VŠICHNI FUND SPOLEČNĚ PRAHA Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. Patří mezi 5 největších českých nadací. Má více

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

PŘÍLOHA č. 1 SWOT ANALÝZY

PŘÍLOHA č. 1 SWOT ANALÝZY PŘÍLOHA č. 1 SWOT ANALÝZY SWOT analýza činnosti Střediska volného času - tradice v činnosti - zkušení kreativní pracovníci, kteří činnost vykonávají, jejich osobní zájem o rozvoj činnosti - máme v Opavě

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

PLOVOUCÍ MULTIFUKČNÍ CENTRUM

PLOVOUCÍ MULTIFUKČNÍ CENTRUM PLOVOUCÍ MULTIFUKČNÍ CENTRUM OBSAH: PROVOZOVATEL_...3 ZÁMĚR_...4 CÍLE_...6 HARMONOGRAM_...7 FINANCOVÁNÍ PROJEKTU_...8 TECHNICKÝ POPIS_...9 VIZUALIZACE_... 10 DOKUMENTACE_... 13 PROJEKT PODPORUJÍ_... 15

Více

Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016

Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016 Dlouhodobý plán Základní a mateřské školy Heřmánek Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016 Oblast řízení a správy - zlepšit a stále zlepšovat komunikaci v týmu a organizaci práce a vzájemnou vykazatelnost

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech; duben 2013 Ivo Šanc, starosta Kutné Hory Úloha

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006

Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006 Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006 Kulturní komise doporučuje radě města následující opatření ke zvýšení úrovně kultury v Dačicích, přičemž respektuje finanční možnosti města a dbá

Více

Výroční zpráva. www.myaktivity.cz. My. Aktivity o.p.s

Výroční zpráva. www.myaktivity.cz. My. Aktivity o.p.s Výroční zpráva My. Aktivity o.p.s 2012 obecně prospěšná společnost je neziskovou organizací, jež vyhledává, vytváří a podporuje občanské, vzdělávací, kulturní a volnočasové aktivity přispívající ke zkvalitnění

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu

Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu Mgr. Eva Torčíková 12.3.2010 Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu hlavním důvodem však není nedostatek jejich propagace, protože ta se v poslední

Více

Dočasné centrum umění/ středobod festivalu

Dočasné centrum umění/ středobod festivalu Street For Art 2010 3. ročník festivalu umění ve veřejném prostoru 13. 22. května 2010 Jižní Město, Praha Sídliště Umění Lidé Sousedé Procházka Piknik Večeře Prostor Cesty Koncerty Dočasné centrum umění/

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Hodnocení úrovně vzdělávání

Hodnocení úrovně vzdělávání Hodnocení úrovně vzdělávání Srpen 2012 Hodnocení úrovně vzdělávání Srpen 2012 Dokument byl vypracován skupinou odborných konzultantů KA 02 ve složení: Lucie Jindrová, Martina Heřmanová, Martin Ježek HODNOCENÍ

Více

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 Květen 2011 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

Celoživotní vzdělávání. Speciální školství. Cyklotrasy, turistika, senior parky. Nemovité kulturní památky. Divadelnictví

Celoživotní vzdělávání. Speciální školství. Cyklotrasy, turistika, senior parky. Nemovité kulturní památky. Divadelnictví Zápis z veřejného projednávání témat Školství (předškolní, základní, střední, mimoškolní), Sport (hřiště, sportoviště, sportovní činnost a aktivity). Kultura, památky (kulturní a společenské aktivity,

Více

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G

P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ SLUŽBY PRO NEZISKOVÝ SEKTOR

INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ SLUŽBY PRO NEZISKOVÝ SEKTOR Závěrečná zpráva a prezentace výsledků připravena pro INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ SLUŽBY PRO NEZISKOVÝ SEKTOR červenec 2003 ICN, o.p.s. ve spolupráci s MARKET VISION s.r.o. Projekt je financován programem

Více

O výstavišti. Zhistorie

O výstavišti. Zhistorie O výstavišti Výstaviště Praha Holešovice je atraktivním prostorem s dlouhou tradicí. Rozkládá se na ploše 36 hektarů a jeho dominantou je secesní Průmyslový palác. Pro své značné interiérové i exteriérové

Více

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE AUTOEVALUACE SLUŽEB ICT (c) Radek Maca rama@inforama.cz Druhy kontrol realizace ICT plánu Formální obsahuje všechny náležitosti předepsané pokyny má vhodný design

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ Pro období 2011 až 2020 Jablonná, září 2011 1 Obsah: Preambule 3 Úvod 4 Cíl strategického plánu rozvoje obce Jablonná 5 SWOT analýza obce Jablonná 5 Vize a Obecné

Více

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2.

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. Diverzifikace činností zemědělských podniků Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. 2014 Diverzifikace V obecné rovině: rozrůzňování, zvyšování

Více

Klíčové závěry odborné veřejnosti k využití programu Creative Partnerships pro rozvoj kreativity na školách v ČR

Klíčové závěry odborné veřejnosti k využití programu Creative Partnerships pro rozvoj kreativity na školách v ČR Klíčové závěry odborné veřejnosti k využití programu Creative Partnerships pro rozvoj kreativity na školách v ČR (Výstupy diskuze kulatého stolu Potřebnost kreativních metod a implementace programu Creative

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY

PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY STRUČNÁ METODIKA PRO SPOLKY ZUZANA PROUZOVÁ, KRISTÝNA ŠENFELDOVÁ Materiál vznikl v rámci projektu OP Praha adaptabilita CZ.2.17/2.1.00/36252 Profesionalizace pražského

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

Střední odborná škola Luhačovice

Střední odborná škola Luhačovice Střední odborná škola Luhačovice Obor: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání, ŠVP Management umění a reklamy Školní rok: 2014/2015 Témata pro ústní maturitní zkoušku z odborných předmětů 1. Základní funkce

Více

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ VE ZLÍNSKÉM, OLOMOUCKÉM A MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Vypracoval: Nadace Partnerství Schválil: RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel nadace

Více

FUNDRASING A NEZISKOVÉ ORGANIZACE

FUNDRASING A NEZISKOVÉ ORGANIZACE 1 FUNDRASING A NEZISKOVÉ ORGANIZACE Neziskové organizace (NO) neziskové organizace jsou organizace, které nebyly založeny za účelem podnikání zde kladen větší důraz na důležitost výsledků hlavního poslání,

Více

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu festival 100% INTEGRACE 14.-16.3.2014 Ing. Michal Crhonek koordinátor festivalu tanecahandicap@gmail.com michal@michalcrhonek.cz tel: +420 603 284 760 www.tanecahandicap.cz O CO JDE? Projekt Tanec a handicap

Více

Stanovy občanského sdružení

Stanovy občanského sdružení Stanovy občanského sdružení Stanovy občanského sdružení Otevřený rodič o.s. Čl. 1 Název, forma a sídlo Občanské sdružení Otevřený rodič o.s. (dále jen sdružení ) je právnickou osobou založenou v souladu

Více

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu ICT v hotelnictví a cestovním ruchu Současný CR je stále více závislý na informacích Díky rozvoji ICT se informace stávají dostupnějšími -> roste zájem o individuální CR Informace je základní jednotkou

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa GALERIE KINSKÝ / KOSTELEC NAD ORLICÍ / 15. 6. - 28. 7. 2013 PROJEKT S NÁZVEM ÚHEL POHLEDU SI KLADE ZA CÍL ZMAPOVAT A PŘEDSTAVIT TVORBU

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Západomoravská vysoká škola Třebíč obecně prospěšná společnost Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké,

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance.

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Jitka Pešková (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích) Příspěvek pro seminář Spolupráce? Spolupráce!, 24. 3. 2014, Moravské zemské muzeum

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Czech Interview Protocols. Scénář pro rozhovory. Navreme Boheme, s.r.o.

Czech Interview Protocols. Scénář pro rozhovory. Navreme Boheme, s.r.o. Czech Interview Protocols Scénář pro rozhovory Navreme Boheme, s.r.o. Content Scénář pro rozhovory skoordinátory a lektory programu... 3 Scénář pro rozhovory s tvůrci politik a podstatnými aktéry... 10

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu. www..

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu. www.. HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu ŽÁDOST O JEDNOLETÝ GRANT HL.M. PRAHY v oblasti kultury a umění od 1.1.2012 právnická osoba/fyzická

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Mgr. Ondřej Slach Worshop k projektu Jesenicko 4. 12. 2008 Ostrava Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita 1. Problém správného/optimálního

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Training centrum. Managing v praxi. Kvalitní kurz manažerské přípravy. Tibusant faccaep ediorrores. Liquis es nistis dolupta tionseque laccum.

Training centrum. Managing v praxi. Kvalitní kurz manažerské přípravy. Tibusant faccaep ediorrores. Liquis es nistis dolupta tionseque laccum. 4 2010 Training centrum Kvalitní kurz manažerské přípravy Managing v praxi Tibusant faccaep ediorrores. Liquis es nistis dolupta tionseque laccum. Editorial Vážení kolegové, v tomto čísle časopisu Manažer

Více

7. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU SOUČASNÉHO DESIGNU V PRAZE

7. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU SOUČASNÉHO DESIGNU V PRAZE PODMÍNKY ÚČASTI 7. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU SOUČASNÉHO DESIGNU V PRAZE 4. 8. 12. 2013 KAFKŮV DŮM NÁM. FRANZE KAFKY 3, PRAHA 1 O DESIGNSUPERMARKETU designsupermarket je mezinárodní festival současného

Více

Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008

Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008 vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Komunikační priority a cílové skupiny... 4 2.1

Více

Alternativní nebo normální?

Alternativní nebo normální? Alternativní nebo normální? Koordinace nestandardních úvazků ve standardní organizaci Evropský Sociální Fond Cesta domů,2010 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti OPPA- zastavení, reflexe, inspirace

Více

Nabídka vzdělávacích programů a workshopů pro školy. a zájmové skupiny

Nabídka vzdělávacích programů a workshopů pro školy. a zájmové skupiny Nabídka vzdělávacích programů a workshopů pro školy (druhý stupeň ZŠ, SŠ a VŠ) a zájmové skupiny 2 Pantomima budoucího zaměstnání Klapka! Opona! Je výstavním projektem skupiny studentů středních uměleckých

Více

Strategie rozvoje školy pro příštích 6 let do roku 2018

Strategie rozvoje školy pro příštích 6 let do roku 2018 Strategie rozvoje školy pro příštích 6 let do roku 2018 Motto: Otvíráme cestu k hodnotám života. Vize školy Chceme rozvíjet školu, která si drží pověst dobré základní i mateřské školy a z jejíhož působení

Více

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková Marketing venkovského cestovního ruchu Eva Šimková Obsah přednášky 1. Specifika šetrné turistiky 2. Současné trendy a vliv na marketing VCR 3. Marketing a marketingový mix VCR 4. Balíčkování služeb VCR

Více

Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky

Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Milníková konference VŠE Podnikohospodářská fakulta, 14. září 2012 CESTY K METODICE EFEKTIVNÍHO

Více

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Srpen 2011 1 Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Shrnutí Předkládaná

Více

Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018

Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018 Příloha č. 2 Základní priority programu koaliční spolupráce v orgánech města Heřmanův Městec v období 2014 2018 mezi sdružením Heřmani, spolkem Živé město a spolkem Herout (dále v textu nazývány jen jako

Více

FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING. Michaela Antoušková, Zuzana Křístková

FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING. Michaela Antoušková, Zuzana Křístková FINANČNÍ DOTACE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ FINANCIAL SUBSIDIES FOR ORGANIC FARMING Michaela Antoušková, Zuzana Křístková Anotace: Tento příspěvek se zabývá možnostmi získání finanční podpory pro ekologické

Více

KULTURNÍ JIŽNÍ MĚSTO o.p.s. kultura na jižním městě

KULTURNÍ JIŽNÍ MĚSTO o.p.s. kultura na jižním městě KULTURNÍ JIŽNÍ MĚSTO o.p.s. ZAHRADA KC & Chodovská tvrz kultura na jižním městě OBSAH ÚVODEM PROJEKTY ZAHRADA KC ZEMĚ MĚSTO STREET FOR ART HUDBA MEZI BLOKY WORKSHOPPING DĚTSKÁ DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ VEČERNÍ

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH AUTOR Ing. Jiří Králík Michalská 660 68603 Staré Město MOBIL: +420 602 704620 jirka.kralik@seznam.cz Projekt ARTEDIEM vytváří příležitost pro konkrétní

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

NABÍDKA PARTNERSKÉ SPOLUPRÁCE

NABÍDKA PARTNERSKÉ SPOLUPRÁCE NABÍDKA PARTNERSKÉ SPOLUPRÁCE SPOLEK České umění skla The Czech Art of Glass IČ 016 41 417, se sídlem : Praha 5 Klamovka, Plzeňská 113/155 a jeho hlavní marketingový nástroj CONCERTO GLASSICO SPOLEK České

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Místní akční skupiny svatého Jana z Nepomuku pro období 2014-2020

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Místní akční skupiny svatého Jana z Nepomuku pro období 2014-2020 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Místní akční skupiny svatého Jana z Nepomuku pro období 2014-2020 Aktuální verze leden 2015 Místní akční skupina svatého Jana z Nepomuku a rozvojový

Více

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-2247/GŘ-VZ-2007 Kódové označení: SŘ-B Praha 10. září 2007 listů: 10 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v.

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR

PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR Řízení lidských zdrojů (HR management) je jednou z klíčových součástí managementu každé instituce. Zaměstnanci pro knihovnu představují stejný potenciál

Více

Czech Design Week 2015 info@czechdesignweek.cz www.czechdesignweek.cz facebook.com/czechdesignweek

Czech Design Week 2015 info@czechdesignweek.cz www.czechdesignweek.cz facebook.com/czechdesignweek Czech Design Week O projektu: Festival chce založit tradici mezinárodně pojaté přehlídky designu, tedy propojení Prahy, českých regionů a zahraničí. Nepůjde jen o klasickou výstavu, ale zároveň o vytvoření

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více