Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Ondřej Kašpárek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce. 2010 Ondřej Kašpárek"

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2010 Ondřej Kašpárek

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Arts management Nový model kulturního centra Vypracoval: Ondřej Kašpárek Vedoucí práce: Mgr. Barbara Hucková

3 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Nový model kulturního centra jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 30. prosince 2010 Podpis

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Barbaře Huckové za její cenné rady a připomínky při zpracování této práce a za její vstřícnou podporu a trpělivost. Rád bych také poděkoval oponentce MgA. Kateřině Melenové za konzultace a inspiraci a všem kulturním manažerům, kteří se tématem mé práce v praxi zabývají.

5 Anotace bakalářské práce KAŠPÁREK, Ondřej. Nový model kulturního centra. Praha, s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra Arts managementu.vedoucí práce: Hucková, B. Kultura a umění nepochybně patří mezi hlavní rozvojové faktory člověka a společnosti. Ne všude k nim však mají lidé jednoduchý přístup. Tato práce se zaměřuje na fenomén multifunkčního kulturního centra, jakožto instituce rozvíjející a iniciující kulturní a komunitní život v regionu či menším regionálním městě, kde často není vybudovaná běžná infrastruktura kulturních zařízení. První část je věnována představení diskursu současných kulturních center. Vedle způsobu řízení pojednává o současném poslání a činnostech, které takové instituce dělají jedinečnými, a o práci s cílovými skupinami. Ke krátkému přehledu slouží typologie kulturních center, která mapuje základní podoby těchto institucí v České republice. Práce je zakončena konkrétním návrhem nového multifunkčního kulturního centra, které si klade za cíl aktivizovat obyvatele a probudit je ke kreativitě a sounáležitosti. Klíčová slova: multifunkční kulturní centrum, kulturní instituce, kulturní infrastruktura, kultura, region, komunitní, umění.

6 Annotation of bachelor thesis KAŠPÁREK, Ondřej. New model of cultural center. Praha, s. Bachelor Thesis. University of Economics, Prague, Faculty of Business Administration, Department of Arts management.thesis head: Hucková, B. Culture and Art have, without a doubt, always been major development factors for people and the society as a whole. However, there is no effortless access for everyone or everywhere. This Thesis is focused on the phenomenon of the multifunctional cultural center as an institution developing and initiating cultural and communal life in a region or in a smaller regional city with no cultural infrastructure or background. The first part deals with the discursus of the contemporary cultural centers. Apart from the management issues of the centers, this Thesis handles their work with their target groups as well as their today s mission and activities, which all make these institutions unique. The short summary of the Czech culture centers typology is included; it maps their basic forms in the Czech Republic. The Thesis is ended with a factual proposal of a new multifunctional culture center, which puts the cultural awakening of the citizenry to a more creative way of life with a sense of belonging as its main priority. Key words: multifunctional cultural center, cultural institution, cultural infrastructure, culture, region, community, arts.

7 Obsah Úvod...1 Motivy pro psaní bakalářské práce a výběru tématu...2 Cíle práce Základní pojmy Popis stavu kultury v regionech Historie fenoménu kulturního domu Vývoj po roce Současný stav kultury Problematika kulturních center Infrastruktura Příklady klubů Příklady multifunkčních prostor Organizace Struktura Financování Společnost Činnosti Návrh nového modelu kulturního centra Příklad lokality Klatovy Nové poslání a cíle kulturního centra Zasazení do lokálního kontextu Konkrétní řešení Prostor Organizace...28 Závěr...33 Přílohy...35 Seznam použité literatury a pramenů...55 Seznam tabulek, grafů a obrázků...58

8 Úvod Ve své práci se budu věnovat navržení nového modelu multifunkční kulturní organizace, která by měla fungovat jako komunitní, vzdělávací, ale zároveň kulturní, společenské a umělecké centrum. Vybírám si záměrně toto téma, jelikož problematikou fenoménu kulturního centra, jakožto instituce rozvíjející kulturní život v regionu či regionálním městě nebo specifické lokalitě, kde často není vybudovaná běžná infrastruktura kulturních zařízení, se zabývám již několik let. Rád bych zhodnotil dosavadní historický vývoj problematiky komunitních kulturních organizací v regionálním působení. Na základě tohoto hodnocení a samozřejmě i vlastních zkušeností se následně pokusím navrhnout model fungování takovýchto organizací. Pro samotný návrh nebudu vycházet z literatury, protože toto téma bohužel ještě nebylo nijak zpracováno. Budu vycházet z několika případových studií, které jsem zpracoval a přikládám v příloze, dále z rozhovorů s profesionály působícími na tomto poli a ze svých poznatků z několikaleté praxe v kulturních centrech. Práci budu podkládat sekundární literaturou, která se svým tématem alespoň lehce přibližuje tématu práce. Budu se zabývat jak posláním takové organizace, tak zároveň úrovněmi řízení, ale hlavně způsobem práce, dramaturgie a programové skladby. To jsou právě základní body, které takovou organizaci odlišují od běžně známých kulturních institucí. Multifunkční kulturní centra začala vznikat v Čechách až před nedávnem a jsou stále spíše výjimkou než pravidlem. V kontextu s ostatními kulturními institucemi je jejich účel, poslání i způsob práce odlišný. Multifunkční kulturní centra reflektují aktuální společenské potřeby a jsou příkladem nového přístupu k podpoře kultury. Vznikají většinou procesem bottom up (Hagoort, 2009: 90) jako projev občanských a uměleckých nezávislých aktivit. Tento trend přichází ze zahraničí, kde podobná centra, zaměřená na komunitně kulturní činnost, fungují mnoho let. Česká multifunkční kulturní centra si složitě hledají vlastní cestu, inspirace ze zahraničí lze v současném českém kulturním prostředí prosadit jen těžko. Přesto lze předpokládat, že se ve větším měřítku prosadí jako nový model kulturního organismu. Právě proto je cílem této práce pojmenovat základní společné jmenovatele a kontexty těchto center, protože žádný optimální model není v českém prostředí prozatím kodifikován ani dlouhodobě provozován. Kulturní centra vznikají jakožto organizace, které se neorientují na jeden žánr, jako je tomu u divadel nebo koncertních síní, ale jsou univerzálními produkčními prostorami, kde lze pořádat od komorních představení po velké koncerty všech žánrů. Cílová skupina je velmi široká a zasahuje do všech věkových skupin a vůbec do celého socio-demografického rozložení. Na tomto místě je nutno zmínit, že ve velkých městech vznikají obdobné organizace, které svou strukturou či prezentací sebe sama navenek mohou lehce připomínat multifunkční kulturní centra, někdy dokonce nesou i takový název. Je však 1

9 zapotřebí takové organizace odlišovat. Jejich práce je v podmínkách velkých měst natolik rozdílná, že se v podstatě jedná o jiné organizace. Jejich zájem je často soustřeďován již na konkrétní subkultury v rámci měst a jejich dramaturgie je často velmi úzce specializována. Díky silné a široké diverzitě obyvatel velkých měst si tuto specializaci organizace mohou dovolit a nemusí nutně pracovat s danou komunitou. Obecně lze říci, že jejich poslání, cíle a cílové skupiny se tedy velmi odlišují od kulturních center s působištěm v regionu či nějakých menších lokalitách. Postrádají komunitní přesah a jsou zaměřeny na konkrétní téma, protože jejich cílová skupina je složena z užší skupiny účastníků, kteří nepochází z jednoho místa. Takovéto organizace se v Evropě obecně nazývají art factories 1 (Bordage; Dietrich; Chaskles, 2001) Specifickým cílem této práce je pojmenovat poslání a fungování multifunkčního kulturního centra v podmínkách regionálního nebo lokálního prostředí. Pojem kulturní centrum je spjat právě s komunitním přesahem kultury a umění. Jde o animační procesy, při nichž vzniká interakce mezi místními obyvateli a kulturním centrem, které cíleně s komunitou pracuje. Právě tyto aktivity jsou určující pro nový model kulturního centra. Je možné, že takové organizace mohou fungovat i na úrovních metropolí či velkých měst i na těchto místech je nalezneme, ale vyznačují se tím, že veškerou činnost orientují na svou lokalitu, často čtvrť nebo městkou část. Výborným příkladem je Kulturní centrum Zahrada na Jižním Městě, Praha Motivy pro psaní bakalářské práce a výběru tématu vize prospěšnosti tématu nedostatek jakéhokoliv zdroje k tomuto tématu motivace k vytváření center tohoto typu vlastní pozitivní zkušenost myšlenka animace lokality vlastní zájem uskutečnění projektu Mezi hlavní motivační faktory k psaní této práce a výběru tématu byla právě prospěšnost, kterou může zpracování této problematiky přinést. v současné době vznikají kulturní centra velmi intuitivní cestou. Díky tomu, že v Čechách prozatím neexistuje veřejná debata na toto téma, nedochází tak ani k dialogu mezi profesionály z oblastí kulturního managementu, architektury, vzdělávání a věřejné správy, ani ke vzájemným inspiracím mezi provozovateli regionálních multifunkčních kulturních 1 Nejčastěji se věnují prezentaci moderního současného umění. Tento fenomén je rovněž velice zajímavý, avšak v mé práci se mu nebudu věnovat (pro srovnání však zařazuji MeetFactory v Příloze č. 4 Typologie prostror ). Jak již jsem zmínil výše, jedná se o jiný druh organizace, i když s patrnými podobnostmi a podobnými aktivitami 2 Viz v Příloha č. 4 Typologie prostror KC Zahrada 2

10 organizací. Často se stává, že získané peníze se ztrácí v neefektivně připravených projektech, v nedokonalých architektonických studiích, v neúčelných rekonstrukcích a stavbách. Nepromýšlí se potřebné dopady na obyvatele dané lokality v závislosti na dramaturgii a nereflektují se jejich potřeby. Neexistuje žádná publikace v českém jazyce, která by toto téma zkoumala nebo alespoň poskytovala přehledové informace. v českém prostředí během posledních let byla vydána zhruba desítka knih, které se zabývají tématem arts managementu, nevěnuje se však pozornost problematice multifunkčních kulturních center. v Evropě tomu není jinak, publikací o arts managementu je samozřejmě dostatek, ale publikací o multifunkčních kulturních centrech zatím také moc není. Veškerý literární fond je tvořen pár sborníky z konferencí a několika studiemi. 3 V České republice se etablovalo několik méně známých profesionálů, kteří se celkem úspěšně propracovali za několik let k optimálním modelům multifunkčních kulturních center. Sami v těchto centrech pracují, navrhují nová řešení a razí tak cestu tomuto fenoménu. Pro mou práci jsou tyto osoby jedni z nejdůležitějších zdrojů vůbec. Přes čtyři roky jsem pod jejich vedením pracoval v různých multifunkčních kulturních centrech a vděčím jim za mnoho zkušeností a podnětů. Proto bych rád poznatky, které jsem nabyl díky spolupráci s nimi, sumarizoval a ve formě této práce poskytl dále k šíření. Prací bych zároveň rád podnítil zájem o tuto problematiku a chtěl bych také motivovat ke vzniku nových center. Rád bych otevřel veřejnou diskusi a uvedl na světlo velký potenciál, který tkví ve fenoménu komunitního kulturního centra, díky kterému můžeme aktivovat často pasivní obyvatele lokalit bez komunitního života a vztahu ke kultuře a umění. V neposlední řadě hodlám využít této práce jako podkladové studie pro projekt Kulturního centra v Klatovech, který připravuji a ve výhledu budoucích pěti let chci následně realizovat. Cíle práce zmapovat problematiku popsat způsoby práce upozornit na nedostatek institucionálního zázemí nastínit nově pojatý model kulturního centra Mezi konkrétní cíle práce patří jednak popsat genezi pojmu kulturní centrum, najít historické souvislosti vzniku a zániku kulturních organizací v regionu, zmapovat jejich vývoj, ale také vymezit pojem kulturní centrum v kontextu současné kulturní infrastruktury. 3 V zdrojích (přílohách)uvádím veškerou nalezenou literaturu, která je na evropském trhu k dispozici 3

11 V další části chci charakterizovat současnou strukturu kulturních center, popsat typologii prostorů kde fungují, popsat způsoby práce, jejich poslání a základní činnosti. v neposlední řadě pak využívané formy financování. Poslední část práce bude věnována navrhnu fungování nového modelu multifunkčního kulturního centra. Model bude navržen a rozpracován na konkrétním příkladě na realizaci projektu multifunkčního kulturního centra v Klatovech. Jako podklady pro návrh budou sloužit shrnuté poznatky o problematice kulturních center, informace o lokalitě a potřebách místních obyvatel, strategický plán rozvoje města a vlastní zkušenosti s kulturními projekty. V modelu fungování bude objasněna struktura cílených služeb, poslání organizace, způsob dramaturgie, způsob přístupu k cílovým skupinám, jednotná prezentace na veřejnosti, technika propagace a vnějších vztahů. Celou prací bych rád zároveň upozornil na nedostatek takovýchto zařízení. Na nedokonalou kulturní infrastrukturu v místech, kde zdánlivě umění a kultura nemá konzumenty. Tento předsudek stojí přímo proti současným novým metodám audience develpment, tedy rozvoje a práce s publikem, které ho budí k aktivní participaci. Pakliže máme zájem na tom povzbudit legitimní občanskou společnost a její projevy, musíme vzbudit sounáležitost a participaci. To mohou být dílčí cíle kulturních center. Přesně proto je mým cílem shrnout základní poznatky problematiky a vytvořit tak obecný teoretický i praktický rámec pro nové pojetí modelu kulturního centra a uvést tak toto téma do širšího povědomí. 4

12 1. Základní pojmy multifunkční kulturní centrum Jak bylo uvedeno výše, charakteristika kulturního centra může být opravdu rozmanitá a nabývat mnohdy rozličných podob. Ovšem tak, jak je uvažováno v této práci, jsou jejími společnými jmenovateli otevřenost, komunitní práce, prezentace a podpora místních, ale i dovezených uměleckých produkcí, snaha animovat kulturní dění, poskytování širokého programu a různých alternativ. stagiona / produkční dům Multifunkční prostor bez vlastního souboru a programu, řízená jen malým týmem využívá externích produkčních, kteří si prostor pro své akce pronajímají. (Dvořák, 2005: 276) kulturně komunitní projekty Mnoho kulturních center se snaží pracovat se sociálními problémy dané lokality tak, že organizují tzv. komunitní projekty. Vedle toho, že mají sloužit k propojení lidí, často vychází z místní tradice, kterou se v mnoha případech snaží obnovit. Komunitní nebo kulturně komunitní projekt je takový, který svým působením zasahuje do života místní komunity, vyzývá ji k participaci s cílem kultivovat, obohatit, inspirovat, motivovat. V tomto případě se často jedná o spojení s různými uměleckými a kreativními aktivitami. komunitní projekt Podle definice Nadace Open Society Fund Praha je komunitní projekt takový, který: rozvíjí zaujetí a zájem lidí, a pomáhá otevřeným skupinám podílet se na veřejných věcech. Dává lidem příležitost myslet a jednat kreativně, otevírá lidem a skupinám nové rozměry, posiluje a pomáhá uvést věci do pohybu. Pomáhá formulovat priority zájmu komunity. Samotné myšlení lidí se v projektu zároveň ovlivňuje a kultivuje. (Nadace OSF Praha, 2005) edukativní charakter kultury Nepostradatelný rozměr percepce umění a kultury, který rozšiřuje obzory, kultivuje vkus, budí zájem, inspiruje k dalšímu poznání a tvořivosti. v konečném důsledku vede k rozvoji osobnosti a dále k zodpovědnosti za jednání sebe sama vůči společnosti. regionální kultura Pojem označující veškeré kulturní dění, jehož zdrojem jsou umělci, diváci, příznivci, ale i organizátoři v daném regionu. Veškeré umělecké a kulturní projevy vycházející z místní spolupráce a aktivního zapojení tvůrců. 5

13 kultura pro region Souhrn všech dovážených programů, produkcí, uměleckých děl, které se z velkých center "distribuují" do regionů. a to jak již z domácích či zahraničních. Jedná se o promyšlený výběr uměleckých výstupů vhodných pro lokální obyvatele. Výběr je tvořen na základě dramaturgické koncepce vycházející z požadavků, zaměření a úrovně lokálních obyvatel. kulturní infrastruktura Pomyslná struktura všech daných existujících kapacit, prostorů, ale i jednotlivých umělců a aktérů. (Dvořák, 2005: 58) Vždy vztažená k určitému geografickému teritoriu. Pojem označuje objekty nebo subjekty zprostředkovávající kulturní služby nebo statky. (Patočka, Heřmanová 2008) animace Animace má iniciovat člověka k aktivní účasti na společenském dění, ale zároveň vybízet člověka k práci na sobě v rámci permanentní kultivace. Některé současné definice animace vycházejí z teorie komunikace. Animace je pak prezentována jako facilitační metoda, která usnadňuje dialog a podporuje oboustrannou komunikaci a pomáhá jim otevřít, pojmenovat problémy a hledat východiska (Siostrzonek, 2008: 23) veřejný prostor Termín "veřejný prostor" tak, jak je chápán architekty a urbanisty, vychází z překladu anglického termínu "public space". Výklad tohoto termínu můžeme chápat zejména ve smyslu jakéhokoliv prostoru, který není privátní, tj. Není součástí sféry soukromého života. Public space potom slouží jako místo střetávání a komunikace ve všech jejích rovináchod politicko-právní, přes sféru sociální až k fyzické podstatě tohoto prostoru. S tímto širokým pojetím potom koresponduje i výklad termínu "veřejný prostor" tak, jak je chápán v politologii, sociální a politické geografii, či v oblasti komunitní práce. "Veřejný prostor" je zde chápán jako prostorová metafora, která ukazuje něco otevřeného, vymezeného pro vše, co se týká veřejnosti. Dle tohoto výkladu sem tedy spadá vše, co již není soukromou věcí a na druhé straně vše, co nepřísluší oprávněné ochraně soukromí či státního tajemství. (Čermáková, 2009: 11) 6

14 2. Popis stavu kultury v regionech 2.1. Historie fenoménu kulturního domu Kulturní dům 4 plní funkci instituce primárně určené ke sdružování se a ke společenskému životu. v historii tuto funkci plnily různé instituce. Od církevních, přes soukromé, ale hlavně veřejné. Účel byl diferenciovaný, především šlo o nabídku volnočasových a společenských aktivit. Během normalizace za komunistického režimu dosáhl fenomén kulturního domu, případně městského kulturního střediska (MěKS), pozoruhodného rozkvětu. Na základě znárodnění majetku a snahy potřít občanské iniciativy a samozřejmě v souladu s ideologií začala kultura podléhat pečlivé kontrole. Kulturní střediska organizovala tzv. přehrávky a dávala povolení k produkcím k takové kontrole, ale hlavně ke kontrolované prezentaci kultury a umění sloužil pečlivě vypracovaný systém. Jednalo se o celkem rozsáhlou síť. činoherní divadla státní loutková divadla systém kulturních institucí orchestry OKS /okresní kulturní střediska/ Obrázek 1 Systém kulturních institucí síť kulturních středisek KKS /krajská kulturní střediska/ MěKS /městská kulturní střediska/ Velmi moderní kulturní domy, jakožto kolektivní centra setkávání, začaly pomalu nahrazovat předchozí zažité kulturní instituce. 5 Rozmach ve výstavbě byl obrovský, v duchu socialistického realizmu vyrostly stovky nových budov po celé 4 Záměrem mé práce není zabývat se fenoménem kulturních domů v českém historickém kontextu. Pro účel této práce se o něm však musím alespoň krátce zmínit, protože k tématu moderního kulturního centra patří. 5 malá divadla, kluby apod. 7

15 republice. Byly stavěny v každém menším městě, dokonce i v jednotlivých čtvrtích. Díky této snaze můžeme i ve větší vesnici nalézt alespoň nějaké kulturní zařízení. 6 Díky centralistickým tendencím tvořily stavby tohoto typu jakousi regionální, krajskou a pak i celostátní síť, v rámci které byly provozovány zájmové činnosti a klubový program. Fungovaly mezi nimi distribuční kanály, díky kterým umělci objížděli různé lokality. Mimo tuto ideologicky motivovanou strukturu bylo však téměř nemožné vystupovat. Situace byla obdobná ve všech uměleckých žánrech. Například do konce roku 1989 podle komunistického divadelního zákona jediným provozovatelem divadelní činnosti mohl být stát. (Divadelní ústav, 2004: 6) Distribuce kulturního zážitku byla touto sítí zaručena, ale zároveň řízena státem, a tudíž podléhala ideologické manipulaci. Takové instituce zastávaly úlohu poskytovatele prostorů pro společenské akce pořádané městem. Mezi takové akce patřila politická zasedání, sjezdy, plesy, soutěže, přehlídky apod. Nebylo zvykem, aby kulturní domy iniciovaly nebo řídily nějaké kulturně-animační aktivity v dané lokalitě, ani žádnou zahraniční spolupráci. Poskytovaly spíše technické zázemí. Akcí s uměleckým přínosem nebylo v jejich programu mnoho Vývoj po roce 1989 Stará struktura kulturních domů přetrvává dodnes, oficiálně však byla síť zrušena a většina státních institucí byla transformována na městské a obecní. Instituce svou programovou dramaturgii příliš nezměnily. Pravdou je, že již neslouží jen určitému výseku oficiálně uznávané kultury a o ideologické motivovanosti již dnes naštěstí není třeba hovořit. Jejich program je však vůči jiným kulturním institucím, např. ve velkých městech, nesrovnatelný pozbývá inovací, progresivity a edukativního charakteru, nereflektuje současné trendy a nepracuje aktivně s obyvateli dané lokality. Stejným dojmem často působí na samotné obyvatele. Příklad 1: Na základě dotázání dvaceti obyvatel Klatov ve věkovém rozmezí od 18 do 25 let na otázky Jak hodnotíte program MěKS Klatovy? a Je pro Vás MěKS Klatovy zajímavé jako kulturní organizace? jsem sestavil velmi obecný závěr, že mladí lidé v této věkové skupině hodnotí aktivitu MěKS spíše negativně a nezahrnují jej mezi atraktivní organizace ve městě. Výpovědní hodnota závěru je sice minimální, ale představuje názor určitého vzorku této věkové skupiny. 6 Nelze opomenout ani organizaci Sokol, která soustavně pracovala již za první republiky. Sokolové se starali o rozvoj těla i ducha, ale v sokolovnách se hrávalo i divadlo. 8

16 V některých městech kulturní domy zanikly nebo byly přestavěny na jiný účel, protože mnohdy skončily nevyužity a jejich náročný ekonomický provoz působil městskému rozpočtu zátěž. Častěji však zůstaly městům, jen jejich organizační forma se během procesu transformace kulturních organizací změnila. Menší obce po zrušení sítě kulturních středisek často neměly na provoz kulturních domů prostředky nebo nevěděly, jak s organizací naložit. Situace byla řešena pronajmutím těchto institucí podnikatelům v kultuře i mimo kulturu. Výsledkem bylo naprosté zdevastování většiny kulturní infrastruktury v regionech. Kulturních domů se buďto ujal soukromý provozovatel, jako je tomu například v Českých Budějovicích u organizace Městské kulturní domy České Budějovice a. s. 7, případně fungují jako společnost s ručením omezeným či obecně prospěšná společnost nebo nadále patří pod zřizované organizace municipalit, jako například příspěvková organizace Městské kulturní středisko Klatovy. Pro ilustraci ekonomické situace uvádím některá data z rozpočtu města Klatov 8, která se váží ke kultuře. Tabulka 1 Data z rozpočtu města Klatovy 9 Kapitola městského rozpočtu (2009) Konkrétní výdaj Částka Kapitola 14 Příspěvkové organizace Městské kulturní středisko 7,6 mil Kč Kapitola 7 Odbor školství a kultury Běžné výdaje na kulturu 2,8 mil Kč Výdaje na kulturu c lkem 10,4 mil Kč Městské kulturní centrum Klatovy 2009 Částka Náklady 13,8 mil Kč Výnosy 14,6 mil Kč Provozní příspěvky od zřizovatele 7,6 mil Kč Ostatní výnosy (tržby, dotace od státu, jiné) 7,0 mil Kč Městské kulturní centrum je soběstačné cca z 50 % Z celkového rozpočtu města na kulturu získává MěKS cca 73 % Z tabulky je patrné extrémně náročné financování, kdy jedna organizace spotřebuje 73 % městského rozpočtu na kulturu, aniž by plnila odpovídající procento činností. Někteří ředitelé se snaží provoz kulturních domů obohatit o moderní a současné evropské trendy arts managementu, ale domnívám se, že téměř naprostá většina institucí 7 Po transformaci se tato společnost, která spravuje několik kulturních domů, rozhodla některé prostory komerčně pronajímat, v ostatních udržovala neatraktivní program až do letošního roku, kdy byla organizace zrušena 8 zdrojem k vypracování tabulky byl dokument z Výsledků hospodaření města Klatovy a příspěvkových organizací za r. 2009, konkrétně dokument Rozpočet jednotlivých kapitol města dostupný na: 9 tamtéž 9

17 zůstala beze změny a stále funguje v duchu předchozí éry, a pojem kulturní dům tak zůstává spjat s výše popsaným obrázkem rigidní organizace. Právě a snad především proto, se do českého slovníku dostává nový výraz kulturní centrum, aby stál v opozici vůči předešlým názvům a bez jakékoliv snahy odkazovat označoval nově vzniklé organizace. Ať už je řeč o kulturních domech a střediscích, jejichž sídla jsou ve starých budovách, o multikulturních centrech v moderních budovách či o subjektech bez vlastních prostor, všechny hrají velkou roli v duchovním a společenském životě obce či města. Zastřešují aktivity neziskových organizací a spolků, dávají příležitost ochotníkům i profesionálům, zvou místní i přespolní. Jejich management plní často funkci garanta a koordinátora veškerého kulturního dění v obci. (Kučerová; Gonzálezová, 2008) V mé práci bych však rád nabídl alternativu k těmto starým a neměnným podobám. Faktem je, že ve většině případů stojí na pozicích managementu v těchto kulturních střediscích ti samí lidé, kteří zde stáli za minulého režimu. Organizace jsou zpravidla nějakou formou součástí městských úřadů, kde se sice vláda mění s volebním obdobím, ale zřizovatelé do struktury těchto kulturních středisek nezasahují. Snadno se pak stává, že posty ředitelů a programových dramaturgů zastávají lidé např. 40 let a svou práci vykonávají naprosto rutinně bez jakéhokoliv apelu na současný vývoj umění a kultury nebo vůbec na požadavek měnících se potřeb společnosti (dětí, mládeže, studentů, seniorů). Důsledek je takový, že právě ti, kteří by měli z takových míst čerpat impulzy k hledání nových vlivů, ke kultivaci vkusu, k reflektování společnosti, na taková místa zanevřou Současný stav kultury Od roku 1989 se začalo veřejně hovořit o nutnosti transformovat kulturní síť z příspěvkových organizací na jiný typ společnosti, z nichž nejlépe vycházely obecně prospěšné společnosti. k těmto krokům však dochází systematicky pouze v Praze. (Nekolný, 2006) v jiných městech zůstává setrvalý stav neúnosně drahých příspěvkových organizací. Na problematiku má často silný vliv lokální politická situace a obavy z nového, neprověřeného řešení. Nezávislá scéna, kam můžeme zařazovat moderní kulturní centra, dnes nabírá na síle. Subjekty se stávají důležitými aktéry na kulturním poli, některá města pracují na strategických dokumentech typu kulturních politik, kde s těmito organizacemi počítají 10. Tento přístup je však spíše výjimkou. Nezávislé organizace zatím v České republice nejsou organizovány do sítí a asociací, jak tomu bývá v jiných evropských zemích, 10 Např. Plzeň, která v roce 2001 formulovala vlastní novou kulturní politiku a jako první prohlásila, že kultura je oblast veřejného zájmu a hodná podpory. Následoval strategický dokument Program rozvoje kultury ve městě Plzni

18 a proto jim jako jednotlivcům není věnovaná taková pozornost. Díky trvalému podfinancování sektoru kultury a nejednotnosti jeho aktérů je nezávislá scéna v patové situaci. Kdyby však došlo ke spojení do profesních sítí a začala by se vytvářet jednotná odborná argumentace, možnost aplikace nových postupů by byla snazší. Rigidní a zkostnatělé instituce by nemohly dále přežít. V celé této práci používám příkladů měst České Budějovice a Klatovy. České Budějovice jsou totiž zajímavým příkladem města, kde před pěti lety kromě příspěvkové organizace Jihočeského divadla a pár malých klubů nebyla naprosto žádná nabídka živé kultury. Takových měst je v České republice mnoho, podobná situace je i u druhého pozorovaného města Klatovy 11. Kulturní organizátoři na tento stav přímo nereagují, svou nabídku nemění, často proto, že neví jak, jakým způsobem, jaké jsou možnosti a nové techniky pro zaujetí diváka. Tomuto stavu neprospívá ani odliv mladých kreativních lidí z menších měst, který je zřejmý 12. V regionech a malých městech však dochází k zajímavému jevu ke vniku subkultury, která začíná reagovat na nedostatek místí kultury. Dochází tak ke vzniku ojedinělých projektů upozorňujících na možný potenciál a zájem. Seskupují se kolem komunit, intelektuálů a umělců přesídlených z velkých měst či zahraničí. Tyto skupiny nebývalým způsobem přispívají bez vlivu státu ke znovuobnovování kulturnosti na venkově i v menších městech obecně mimo metropole. Svým působením zapojují širokou veřejnost, animují, budí sounáležitost a vnitřní zodpovědnost. Podobná situace je i v regionálních městech, kde rovněž přibývá nerůznějších kulturních, uměleckých, komunitních, sociálních a vzdělávacích spolků a aktivit. Nové kulturní centrum by mělo přímo podporovat života schopnou strukturu těchto organicky vznikajících aktivit. Mělo by na tento trend navazovat a poskytovat prostor pro další realizace a rozšiřování s cílem podpořit a propojit místní komunitu. Díky spolupráci, synergii a inspiraci musí vytvořit sítě podobných aktivit, které se stanou součástí obecně vnímané a přijímané kultury lokality. 11 Dle závěru mého ročního pozorování neexistuje alternativní nabídka a zároveň neexistuje publikum, které by tuto alternativu vyhledávalo, protože o ní neví. Tento začarovaný kruh je čas od času nabouráván. Stav je pak takový, že lidé prohlašují, že se v jejich městě nic neděje, jsou jistým způsobem znuděni, zároveň ale neví, kde hledat inspiraci ačkoliv by byli lačni po zážitku. a kulturní organizátoři prohlašují: Co bychom dělali jinak, vždyť lidé stejně na nic nechodí. 12 Často takoví lidé odchází za studiem do větších měst a pak se již nevrací. 11

19 3. Problematika kulturních center 3.1. Infrastruktura Na rozdíl od divadel nelze u kulturních center hovořit o husté funkční síti. i když v historii byla vybudována hodnotná infrastruktura, dnes velká část chátrá. Situace je způsobena jednak velmi vysokými náklady na provoz takovýchto původních zařízení, se kterými si dnešní provozovatelé neví rady, a také postupným zastaráváním technického vybavení, které dnes již nedostačuje současným produkčním požadavkům. Pokud jsou organizace součástí města, jakožto příspěvkové organizace, nepředstavuje problém financování. Zdrojem peněz může být pravidelný provozní příspěvek od města, případně kapitálové výdaje na dovybavení či modernizace. v tomto případě je spíše sporný výběr dramaturgie. V případě nezávislých organizací spočívá největší problém ve finančních zdrojích. Při trvalém podfinancování kultury je obtížné shánět peníze na jiné aktivity než pravidelný program a případně na investice do údržby technického zázemí. Organizace se proto nerozvíjí. Níže jsou uvedeny příklady dobré praxe v českém kontextu. Pro konkrétnější představu o velikostech a podobě takto zaměřených organizací uvedu v této kapitole krátkou charakteristiku dvou podob, ve kterých se moderní kulturní centra nejčastěji vyskytují. Rozdíl je především ve velikosti prostoru a v disponibilní technice. v poslední době je velice populární využívat konverzí starých industriálních prostor (Bártová, 2007: 17) pro účely kulturních produkcí. v Evropě tento moderní trend funguje již několik desetiletí. Důvodů a výhod je hned několik: - budovy poskytují rozhlehlé prostory s vysokými stropy - několikapatrové budovy a členitá dostavba - dispozicemi připomínají koncertní síně či divadelní sály - jsou často opuštěné (neslouží již původním účelům) - patří mezi kulturní nebo technické památky - jejich znovuvyužití a opravou se zhodnocuje kulturní dědictví - možnost čerpání investičních prostředků EU Často jde o bývalá skladiště, pivovary, sodovkárny, trafostanice, čističky, sladovny, sýpky apod. Samozřejmě budovy se liší případ od případu. Podle velikosti si dovolím tedy rozdělit současné podoby na dvě kategorie. Menší klubová scéna a větší multifunkční prostor. 12

20 3.1.1 Příklady klubů Kulturní centrum klub malé klubové scény většinou blíže centru měst často umísťovány v kulturních památkách v původní městské zástavbě velikostí ideální pro akce komornějšího typu co nejvíce variabilní úprava prostor, umožnující přestavbu vhodnou pro menší divadelní akce nebo na komornější koncert ke stání součástí bývá galerie nebo alespoň části sloužící k prezentaci vizuálních umělců. občerstvovací zařízení fungující během celého dne např. jako kavárna nebo bar prostor otevřen po celý den, kdy je jeho využítí zajistěno kurzy či workshopy pro veřejnost Divadlo Tramtárie 85 míst Olomouc Nezávislé divadlo s cílem podporovat a rozvíjet kulturu v Olomouci a Olomouckém kraji, čehož dosahuje vlastní uměleckou produkcí provozováním stálého divadelního souboru. Kromě vlastního divadelního repertoáru tvořeného i pohádkami pro děti, pořádá divadlo hudení akce, poskytuje prostor pro výstavy mladých umělců, umožňuje hostování jiných souborů a podporuje konání divadelních, hilmových, hudebních a uměleckých vzdělávacích akcí. Svou činností vytváří kulturní a sociální prostor pro širokou vrstvu obyvatel, včetně olomouckých vysokoškolských a středoškolkých studentů. 13

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

MORAVSKÁ GALERIE BRNO. Koncept rozvoje, poslání, cíle a řízení organizace. Obsah

MORAVSKÁ GALERIE BRNO. Koncept rozvoje, poslání, cíle a řízení organizace. Obsah MORAVSKÁ GALERIE BRNO Koncept rozvoje, poslání, cíle a řízení organizace Obsah 1. Úvod 2. Cíle, rozvoj a poslání MG dle státní kulturní politiky 3. Analýza současného stavu 4. Návrhy dalšího rozvoje pro

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast rtd PS3: Vzdělávání a využití památek pro vzdělávání a rozvoj kreativního průmyslu Ing. David Koppitz Zásadní problémy

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH AUTOR Ing. Jiří Králík Michalská 660 68603 Staré Město MOBIL: +420 602 704620 jirka.kralik@seznam.cz Projekt ARTEDIEM vytváří příležitost pro konkrétní

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Prezentace pro OKD a.s.

Prezentace pro OKD a.s. HORNICKÝ LANDEK Prezentace pro OKD a.s. OBSAH PREZENTACE 1. VÝCHODISKA 2. KONTEXT PROJEKTU 3. NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ 4. ÚSKALÍ A RIZIKA 5. PŘÍLEŽITOSTI 1 VÝCHODISKA I. Analýza současného stavu + KLADY Unikátnost

Více

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu

100% festival INTEGRACE 14.-16.3.2014. Ing. Michal Crhonek. koordinátor festivalu festival 100% INTEGRACE 14.-16.3.2014 Ing. Michal Crhonek koordinátor festivalu tanecahandicap@gmail.com michal@michalcrhonek.cz tel: +420 603 284 760 www.tanecahandicap.cz O CO JDE? Projekt Tanec a handicap

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

Výroční zpráva. obecně prospěšné společnosti LABYRINT BOHEMIA

Výroční zpráva. obecně prospěšné společnosti LABYRINT BOHEMIA Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti LABYRINT BOHEMIA Období: 2005 1. Identifikační údaje: 1.1. Název firmy: LABYRINT BOHEMIA 1.2. Právní forma: obecně prospěšná společnost Obecně prospěšná společnost

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006

Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006 Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006 Kulturní komise doporučuje radě města následující opatření ke zvýšení úrovně kultury v Dačicích, přičemž respektuje finanční možnosti města a dbá

Více

INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ,

INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s. 1 Obsah 1. Slovo úvodem... 3 2. Informační a vzdělávací centrum Plzeň... 4 2.1. Občanské sdružení Informační a vzdělávací centrum Plzeň...

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE Marie Pourová Česká zemědělská univerzita Praha, Katedra řízení, PEF, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel.: 42/2/3382239 fax: 42/2/3382258 Anotace: Příspěvek se

Více

nabízíme ke krátkodobým jednorázovým i opakovaným pronájmům volné kapacity prostor našich pracovišť:

nabízíme ke krátkodobým jednorázovým i opakovaným pronájmům volné kapacity prostor našich pracovišť: NABÍDKA PRONÁJMŮ nabízíme ke krátkodobým jednorázovým i opakovaným pronájmům volné kapacity prostor našich pracovišť: DIVADLO POLÁRKA CENTRUM VOLNÉHO ČASU BOTANKA KLUB LEITNEROVA které jsou vhodné především

Více

Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky

Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky Milníková konference VŠE Podnikohospodářská fakulta, 14. září 2012 CESTY K METODICE EFEKTIVNÍHO

Více

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Předem Vám děkujeme za vyplnění následující otázek. Věnujte, prosíme, patřičnou pozornost i poznámkám pod zněním otázek. realizační tým

Více

Stanovy. Čl. I. Název a sídlo

Stanovy. Čl. I. Název a sídlo Stanovy Čl. I. Název a sídlo 1. Tyto stanovy jsou základním vnitřním předpisem dobrovolného seskupení občanů dle nového občanského zákoníku (zákona 89/2012 Sb. dále NOZ ) s názvem Občanská vzdělávací jednota

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s. Obsah 1. Slovo úvodem...3 2. Informační a vzdělávací centrum Plzeň...4 2.1. Občanské sdružení Informační a vzdělávací centrum Plzeň...4 2.2.

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit

Více

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 Květen 2011 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

O výstavišti. Zhistorie

O výstavišti. Zhistorie O výstavišti Výstaviště Praha Holešovice je atraktivním prostorem s dlouhou tradicí. Rozkládá se na ploše 36 hektarů a jeho dominantou je secesní Průmyslový palác. Pro své značné interiérové i exteriérové

Více

Czech Design Week 2015 info@czechdesignweek.cz www.czechdesignweek.cz facebook.com/czechdesignweek

Czech Design Week 2015 info@czechdesignweek.cz www.czechdesignweek.cz facebook.com/czechdesignweek Czech Design Week O projektu: Festival chce založit tradici mezinárodně pojaté přehlídky designu, tedy propojení Prahy, českých regionů a zahraničí. Nepůjde jen o klasickou výstavu, ale zároveň o vytvoření

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014 MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ Srpen 2014 Nadace ČEZ Oranžové hřiště pro rok 2014 Podporované aktivity: Grantové řízení Oranžové hřiště je zaměřeno na podporu výstavby a kompletní rekonstrukce dětských, sportovních,

Více

Příloha č. 3 Smlouvy o stáži: ZPRÁVA O PRŮBĚHU TUZEMSKÉ STÁŽE. Síť spolupráce při výzkumu mimoevropských oblastí. reg.č. CZ.1.07/2.4.00/31.

Příloha č. 3 Smlouvy o stáži: ZPRÁVA O PRŮBĚHU TUZEMSKÉ STÁŽE. Síť spolupráce při výzkumu mimoevropských oblastí. reg.č. CZ.1.07/2.4.00/31. Příloha č. 3 Smlouvy o stáži: ZPRÁVA O PRŮBĚHU TUZEMSKÉ STÁŽE Síť spolupráce při výzkumu mimoevropských oblastí reg.č. CZ.1.07/2.4.00/31.0027 Jméno a příjmení účastníka: Adéla Chlumecká Jméno a příjmení

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

Téma: 8 KULTURA A MÍSTNÍ TRADICE

Téma: 8 KULTURA A MÍSTNÍ TRADICE HODNOTÍCÍ FORMULÁŘ (Vyplňuje oponentní expert) Téma: 8 KULTURA A MÍSTNÍ TRADICE MÍSTO: KOPŘIVNICE VYPRACOVAL: TEREZA RAABOVÁ, PH.D. OBDOBÍ HODNOCENÍ: 211 Hodnocení probíhalo jako pilotní fáze testování

Více

Výroční zpráva 2012. UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace

Výroční zpráva 2012. UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace Výroční zpráva 2012 UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace Obsah Základní informace o UCHO, o.s...3 Sídlo...3 Organizační struktura...3 Základní cíle sdružení...4 Formy činnosti sdružení...4 Zpráva

Více

Zřizovací listina. státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU

Zřizovací listina. státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Č.j. 52761/2013 Zřizovací listina státní příspěvkové organizace NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Ministerstvo kultury České republiky vydává podle 3 zákona č. 203/2006 Sb., o některých

Více

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci.

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Výroční zpráva 2012 Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Rok dvoutisící dvanáctý byl pro nás rokem zrodu. Zrození mnohdy předchází hlubší uvažování nad tím, jak nově zrozený bude svou existenci prožívat

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Struktura veřejné správy a samosprávy

Struktura veřejné správy a samosprávy Variace 1 Struktura veřejné správy a samosprávy Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Struktura veřejné

Více

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné

Více

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing.

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing. Výstup aktivity č. 9 Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb Ing. Linda Maršíková O čem budeme hovořit? Původní nastavení a obsah aktivity Změna

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Dočasné centrum umění/ středobod festivalu

Dočasné centrum umění/ středobod festivalu Street For Art 2010 3. ročník festivalu umění ve veřejném prostoru 13. 22. května 2010 Jižní Město, Praha Sídliště Umění Lidé Sousedé Procházka Piknik Večeře Prostor Cesty Koncerty Dočasné centrum umění/

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Zahraniční partner Liverpool John Moores University (www.ljmu.ac.uk)

Zahraniční partner Liverpool John Moores University (www.ljmu.ac.uk) Instituce založená Krajskou hospodářskou komorou Jižní Moravy za účelem realizace společného záměru 5. moravských univerzit, 5. moravských krajských obchodních komor a 5. moravských krajů v oblasti profesního

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

VOLITELNÝ PŘEDMĚT SEMINÁŘ ESTETICKÁ VÝCHOVA VÝTVARNÁ

VOLITELNÝ PŘEDMĚT SEMINÁŘ ESTETICKÁ VÝCHOVA VÝTVARNÁ Consultum bene iuventae est Mládí v dobrých rukou Dodatek pro školní rok 2013/2014 31.8.2013 VOLITELNÝ PŘEDMĚT SEMINÁŘ ESTETICKÁ VÝCHOVA VÝTVARNÁ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a

Více

Nové vedení Domu umění města Brna

Nové vedení Domu umění města Brna Nové vedení Domu umění města Brna Tisková konference 19 03 (2013) v 11 h Dům umění města Brna Malinovského nám. 2 Od 1. března 2013 vede Dům umění města Brna jeho dlouhodobá spolupracovnice, kurátorka

Více

Celoživotní vzdělávání. Speciální školství. Cyklotrasy, turistika, senior parky. Nemovité kulturní památky. Divadelnictví

Celoživotní vzdělávání. Speciální školství. Cyklotrasy, turistika, senior parky. Nemovité kulturní památky. Divadelnictví Zápis z veřejného projednávání témat Školství (předškolní, základní, střední, mimoškolní), Sport (hřiště, sportoviště, sportovní činnost a aktivity). Kultura, památky (kulturní a společenské aktivity,

Více

Comp&Ben Akademie. Specializovaný HR kurz pořádaný ve spolupráci s ISBM Vysoké školy ekonomické v Praze

Comp&Ben Akademie. Specializovaný HR kurz pořádaný ve spolupráci s ISBM Vysoké školy ekonomické v Praze Comp&Ben Akademie Specializovaný HR kurz pořádaný ve spolupráci s ISBM Vysoké školy ekonomické v Praze Záměr Společnosti si začínají čím dál tím více uvědomovat, že jednou z jejich největších nákladových

Více

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Mgr. Petra Koprajdová E-mail: info@rozvoj-obce.cz Tel.: +420 595 136 023 Výstup z projektu Zájmová diferenciace a soudržnost

Více

PLOVOUCÍ MULTIFUKČNÍ CENTRUM

PLOVOUCÍ MULTIFUKČNÍ CENTRUM PLOVOUCÍ MULTIFUKČNÍ CENTRUM OBSAH: PROVOZOVATEL_...3 ZÁMĚR_...4 CÍLE_...6 HARMONOGRAM_...7 FINANCOVÁNÍ PROJEKTU_...8 TECHNICKÝ POPIS_...9 VIZUALIZACE_... 10 DOKUMENTACE_... 13 PROJEKT PODPORUJÍ_... 15

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa GALERIE KINSKÝ / KOSTELEC NAD ORLICÍ / 15. 6. - 28. 7. 2013 PROJEKT S NÁZVEM ÚHEL POHLEDU SI KLADE ZA CÍL ZMAPOVAT A PŘEDSTAVIT TVORBU

Více

Koncepce rozvoje Za kladnı s koly Dolnı Ber kovice Strategicky pla n na obdobı 2012 2015

Koncepce rozvoje Za kladnı s koly Dolnı Ber kovice Strategicky pla n na obdobı 2012 2015 Základní škola Dolní Beřkovice Nádražní 250, 277 01 Dolní Beřkovice Koncepce rozvoje Za kladnı s koly Dolnı Ber kovice Strategicky pla n na obdobı 2012 2015 Zpracovala: Mgr. Jana Basařová ředitelka školy

Více

Kulturní instituce. Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby. IS1 SŠJS Tábor 2014/2015

Kulturní instituce. Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby. IS1 SŠJS Tábor 2014/2015 Kulturní instituce Divadla, kina, kulturní střediska, kulturní instituty, spolky, kluby IS1 SŠJS Tábor 2014/2015 Divadla O Divadlo je výkonné čili múzické umění, při němž herci (případně zpěváci a tanečníci)

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Komunitní školy - centra místního vzdělávání

Komunitní školy - centra místního vzdělávání Komunitní školy - centra místního vzdělávání Stařeč 24.3.2011 Představení ředitel ZŠ a MŠ Bory Předseda občanského sdruţení Komunitní škola Bory Předseda občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních

Více

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu 2. CESTOVNÍ RUCH V ÚZEMÍ Organizace a řízení jsou nejvíce opomíjenou problematikou v rámci racionální podpory udržitelného rozvoje na území České republiky. Na prioritu 4 Vytváření organizační struktury

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Vize v oblasti kulturních a kreativních odvětví do roku 2020

Vize v oblasti kulturních a kreativních odvětví do roku 2020 Vize v oblasti kulturních a kreativních odvětví do roku 2020 V roce 2020 se město Ostrava začíná významněji profilovat jako kulturně-technologické město. Prostřednictvím podpory kooperace mezi uměním a

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice.

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice. Nadace Proměny (dále jen nadace ) vyhlašuje Grantovou výzvu 2014 v programu Parky (dále jen grantová výzva ). Program Parky pomáhá městům rozvíjet veřejná prostranství, která vycházejí z potřeb jejich

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

Co se umlelo od března 2013 do března 2014? březen 2013 ukončení provozu mlýna vznik nezávislé iniciativy Mlýny městu!, jejímž cílem je vést otevřenou diskusi nad budoucností Automatických mlýnů 23. dubna

Více

Veletrhy a výstavy. III. přednáška

Veletrhy a výstavy. III. přednáška Veletrhy a výstavy III. přednáška Komunikační specifika veletrhů a výstav 1. slouží ke komunikaci informací v daném oboru 2. představují i širší komunikační souvislosti 3. časoprostorová danost 4. působení

Více

Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s.

Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s. Název žadatele: Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s. Termín realizace: 1. ledna 31. prosince 2016 Místo realizace: celá Česká republika Sídlo: Masarykovo náměstí 1, 256 01 Benešov

Více

bakalářském a magisterském stupni VŠ vzdělání

bakalářském a magisterském stupni VŠ vzdělání Inovace formy a obsahu výuky studia historie v bakalářském a magisterském stupni VŠ vzdělání CZ.04.1.03/3.2.15.2/0280 Tento projekt je Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 4. 9. 2014. Odbor správy majetku

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 4. 9. 2014. Odbor správy majetku MĚSTO HRANICE MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 4. 9. 2014 Bod programu: 21 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Rada města Odbor správy majetku Ing. Radomír Bradáč Vlasta Zapatová

Více

Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry. Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci

Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry. Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci Spolupráce mezi hospodářskou sférou a vědou, příležitosti a bariéry Pavel Němeček Technická univerzita v Liberci 1. října 1953 Vysoká škola strojní v Liberci otevírá své brány prvním 259 studentům. 1960

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Strategie vztahu muzea k veřejnosti

Strategie vztahu muzea k veřejnosti Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání Strategie vztahu muzea k veřejnosti Alexandra Brabcová metodika přednášky Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání STRATEGIE MUZEA VE VZTAHU K VEŘEJNOSTI

Více

Obsah. 1) Úvodem 2) Cíle a poslání 3) Popis realizovaných akcí 4) Náklady a financování 5) Plánované akce na rok 2012 6) Dlouhodobé cíle 7) Závěr

Obsah. 1) Úvodem 2) Cíle a poslání 3) Popis realizovaných akcí 4) Náklady a financování 5) Plánované akce na rok 2012 6) Dlouhodobé cíle 7) Závěr Ve Vtelně, 31.3.2012 Obsah 1) Úvodem 2) Cíle a poslání 3) Popis realizovaných akcí 4) Náklady a financování 5) Plánované akce na rok 2012 6) Dlouhodobé cíle 7) Závěr 1) Úvodem Myšlenka založit sdružení

Více

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ZÁKLADNÍMI FUNKCEMI OBCE, JAKO SÍDELNÍHO ÚTVARU, JSOU OBYTNÁ, PRACOVNÍ A OBSLUŽNÁ. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. CO JE DNESKA ŠIKK? UČÍME NADACE SE A OPEN ROSTEME SOCIETY VŠICHNI FUND SPOLEČNĚ PRAHA Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. Patří mezi 5 největších českých nadací. Má více

Více