HISTORICKÝ VÝVOJ INTEGRAČNÍHO PROCESU. Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 1.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HISTORICKÝ VÝVOJ INTEGRAČNÍHO PROCESU. Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 1."

Transkript

1 HISTORICKÝ VÝVOJ INTEGRAČNÍHO PROCESU Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 1.

2 Rané poválečné období Lidé připraveni k radikálním změnám Velký rozsah devastace ekonomik evropských států Uprchlíci, hlad, politická nestabilita Klíčová otázka: Jak zabránit další válce? 3 teorie vzniku války + možné řešení: Vina Německa => přeměna v agrární stát + ztráta teritoria + reparace Vina kapitalismu => obrat ke komunismu Vina nacionalismu => integrace národních států 3. teorie vyhrála, 2. velmi rozšířená (Francie, Německo, Itálie) = rivalita Z vs. V

3 Poválečná recese Státy Počet mrtvých Přirovnání ekonomického úpadku (HDP v roce 1945) Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Německo Itálie Nizozemí Norsko Švédsko 0 a Švýcarsko 0 a Velká Británie a a = HDP vzrostlo během války Státy střední a východní Evropy Sovětský svaz

4 Názory na integraci Federalismus Národní státy = válečnické tendence, boj o moc => měly by být ukotveny ve federalistické vazbě Potřeba nadnárodních organizací Ohlas: Státy se zkušeností selhání vlastní vlády během WWII = kolaborace, hodně obětí Mezivládní spolupráce Národní stát = nejefektivnější způsob uspořádání a organizace systému Ohlas: Státy bez okupace a s malým počtem obětí během WWII

5 Otázka Německa Představa ekonomicky a vojensky silného Německa = nepohodlná (hlavně pro Francii)...ALE... Sovětské rozpínavé tendence Sféry vlivu (CEECs), boj pro-komunistických jednotek v Řecku, blokáda Berlína (1948) => strach z expanze komunismu => 1949 Spolková republika Německo (SRN) I přes námitky Francie Německá ekonomika závratně roste => nutnost jeho vyzbrojení na ochranu proti bezpečnostní hrozbě z Východu => 1955 Německo členem NATO SSSR Varšavská smlouva na vyrovnání sil s NATO

6 Pozice jednotlivých států

7 Německo Proč rychle rostoucí Německo podpořilo integrační proces: Znovuvytvoření identity normálního státu Udělat ze Spolkovérepubliky Německo (SRN) legitimního nástupce Německa Snaha o obnovení mezinárodní vztahy a reputaci Bezpečnostní hrozba šíření komunismu (část státu již pod vlivem) Snaha silně sepnout Německo s kapitalistickým Západem (sousedí s Německá demokratická republika (NDR) Ukončení nadvlády okupačních sil nad těžbou uhlí

8 Francie Očekávané pozitivní efekty z integrace: Eliminace dalšího možného konfliku s Německem Francouzsko-německá integrace = protiváha americkobritskému vlivu Zajištění dodávek německého uhlí pro fr. ocelářský průmysl (po odstranění okupačních zón) Zastánci integrace: Robert Schuman, Jean Monnet, Jacques Delors Odpůrci integrace: Charles de Gaulle (francouzský president ) Římské smlouvy schváleny těsně před jeho nástupem

9 Velká Británie Očekávané pozitivní efekty z integrace: Potlačení vlivu a šíření komunismu ve VB Integrace spojována s Winstonem Churchillem (slavná řeč o železné oponě ) Opoziční strana Převládající důvody k poněkud pesimistickému přístupu k integraci: Neporažena, neokupována => Národní stát nebyl zdiskreditován = nebyla nutnost přetrhávat vazby s minulostí Stálý pocit světové velmoci = svázání s evropskými ekonomikami podřadné a nebezpečné Právě proběhlo dlouho připravované znárodnění uhelného a ocelářského průmyslu Neochota pro novou změnu Vlastní dost svého uhlí (není nutnost ho sdílet s ostatními)

10 Itálie Očekávané pozitivní efekty z integrace: Ideologická protiváha komunismu ve státě Hranice s komunistickou Jugoslávií Silné pro-komunistické tendence (šance vyhrát v dem. volbách) Zavření dveří za fašistickou minulostí Normalizace vztahů s evropskými sousedy Vytvoření nové identity Vytvoření většího trhu pro rychlejší obnovu hospodářství Přístup na trh = ekonomický růst Geograficky odlehlejší stát

11 BeNeLux Očekávané pozitivní efekty z integrace: Snaha zabránit další válce mezi Francií a Německem Velmi zranitelné státy při konfliktech mocných sousedů Nemožnost zůstat mimo dohodu o produkci uhlí a oceli mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami Přílišná provázanost ekonomik Možnost alespoň částečně ovlivňovat větší sousedy Nadnárodní aspekty integrace Malé státy jinou možnost než MOs nemají Aktivní zkušenost s integrací mezi sebou Vlastní zkušenost s pozitivními externalitami procesu

12 USA Očekávané pozitivní efekty z integrace Evropy: Potlačení vlivu a šíření komunismu 1947 VB si dál nemůže dovolit finančně a vojensky podporovat Řecko + Turecko (vzdorují komunistickému vlivu) => Trumanova doktrína finanční pomoci státům bojujícím za svobodu (finanční pomoc) Marshallův plán celkové rekonstrukce Evropy pod podmínkou integrace na kapitalistických pilířích USA velký vliv i při přípravě OEEC, ECSC => USA = hlavní faktor v počáteční evropské integraci

13 Maršalův plán ( ) USA dalo 13 miliard USD na ekonomickou obnovu Evropy Podmínka vytvoření centrální mezinárodní organizace řídící proces distribuce peněz Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (Organization for European Economic Cooperation - OEEC) 1961 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development OECD) Sovětský blok Rada vzájemné hospodářské pomoci (Council of Mutual Economic Assistance - COMECON) Rámec pro vyjednávání evropské zóny volného obchodu a dalších integračních kroků (odstraňování bariér obchodu) Dopad: masivní ekonomický růst Motivace USA Nešlo o altruismum vlastní ekonomický zájem Evropa bez základní infrastruktury a obchodovatelné měny = ztráta významného trhu pro USA

14 Postupná integrace

15 Evropská platební unie (EPU) Po roce evropské státy na pokraji bankrotu Neobchodovatelné měny (platby jen v USD) + ohromné vzájemné nesplatitelné dluhy => obchod omezen na barter OEEC vytvořila EPU ( ) Sečteny deficity a přebytky jednotlivých států, vzájmně započteny, každý stát zůstal v jednom deficitu či přebytku vůči EPU Odstranilo to problém vyrovnání vzájemných dluhů Odstraněna diskriminace v obchodu mezi státy Celková liberalizace obchodu 1958 Obnovena obchodovatelnost s národními měnami Dopad: Vnitroevropský růst obchodu o 200% (USA jen o 50%)

16 Poválečná rekonstrukce Státy Přirovnání ekonomického úpadku (HDP v roce 1945) Zpět na nejvyšší předválečné úrovni HDP Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Německo Itálie Nizozemí Norsko

17 1960s Liberalizace získává popularitu 1930s Ekonomický růst vnímán jako soutěž mezi státy => Každý stát usiloval o udržení vlastního trhu pro své výrobce Maršalův plán + Evropská platební unie = liberalizace spojená s bezprecedentním ekonomickým růstem => Změna názoru na liberalizaci

18 FÁZE POVÁLEČNÉHO EURO- OPTIMISMU

19 Evropské společenství uhlí a oceli ESUO (European Coal and Steel Community - ECSC) 1951 (1952*) Schumanův plán Účastnické státy: Francie, Německo, Itálie, BeNeLux Integrace průmyslu uhlí a oceli Klíčové pro ekonomiku + vedení války Kontrola ceny, obchodu a produkce Výsledky: Válka mezi těmito státy materiálně nemožná Důkaz o schopnosti efektivní spolupráce států v nadnárodní organizaci

20 Několik případů počátečních neúspěchů Integrační nadšení vedlo k revolučním projektům: Zablokovány Francií (v letech 1952 a 1954): 1950 Evropské obranné společenství (European Defence Community EDC) Plevenův plán společné obrany = pan-evropská armáda» Rozdělení do národních složek (každá složka by podléhala velení národní vlády, jen německá by podléhala přímo EDC => konec německému militantsví, protože by Německo ztratilo kontrolu nad vlastní armádou» Reakce na tlaky USA na znovuvyzbrojení Německa + zapojení do NATO Evropské politické společenství (European Political Community EPC) Kombinace existujícího ECSC + EDC pod institucemi s nadnárodními pravomocemi

21 Římské smlouvy - obsah 1957 (1958*) Účastnické státy: Francie, Německo, Itálie, BeNeLux Vytvoření 2 institucí: Evropské společenství pro atomovou energii (European Atomic Energy Community EUROATOM) Regulace trhu s jadernou energií v Evropě Evropské hospodářské společenství (European Economic Community EEC) Bezprecedentně hluboká ekonomická integrace» Vytvoření jednotného trhu do 1969 Eliminace vnitřních cel během 15ti let Vytvoření společného vnějšího celního tarifu (Common External Tariff CET) průměrem» Vytvoření institucí: Evropské shromáždění (European Parliamentary Assembly) Evropská komise (European Commission) Rada ministrů (Council of Ministers) Evropský soudní dvůr (European Court of Justice)

22 Římské smlouvy - dopady Dopady: Vytvoření celní unie Implementace celní unie korespondovala s hospodářskou prosperitou + růstem obchodu mezi EEC6 = zlatý věk ( ) Dokončeno před termínem Vnitřní trh nevytvořen Vnitřní bariéry obchodu stále existují Tlaky na vnější státy Liberalizace diskriminuje vůči nečlenům => nečlenové vytvořili Evropské sdružení volného obchodu (European Free Trade Association EFTA) Vzájemné smlouvy nečlenů o přístupu na EEC trh Žádný společný vnější celní tarif Vytvořen funkční institucionální rámec ESCS + EUROATOM + EEC = Spojeny v Evropské společenství (European Community - EC) Implicitně naznačuje integraci i mimo ekonomické oblasti

23 Domino efekt (fáze 1) 1960s - Dvě neprolínající se ekonomická uskupení EC6 Francie, Německo, Itálie, BeNeLux vs. EFTA7 VB, Norsko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Portugalsko, Rakousko Nevyrovnaná ekonomická váha uskupení Nominální HDP států EC = 2x větší Růst HDP států EC = 2x větší EC státy atraktivnější pro exportéry Nižší konkurenceschopnost EFTA států = tlak na členství v EEC 1. vlna žádostí: 1961 VB žádá o členství (Irsko, Dánsko, Norsko logicky následují) Proč ostatní státy nenásledují: Nedostatek demokracie (Portugalsko, Španělsko, Řecko) Neutralita (Rakousko, Finsko, Švédsko, Švýcarsko) Nezávislý trh (Island) Francie blokuje členství VB (1961, 1967) 1973 členství: VB, Dánska, Irska (Norsko zamítlo v referendu) 1970s Dvě soustředná ekonomická uskupení Zóna volného obchodu pro všechno průmyslové zboží Vnitřní kruh (EC) integrován hlouběji

24 FÁZE EURO-PESIMISMU

25 Politické & ekonomické šoky i Konec 1960s začátek 1970s Občané díky prosperitě znovu získali důvěru ve schopnosti vlastních vlád Litují odevzdané suverenity Poslední fáze implementace Římských smluv = přechod k QMV v Radě ministrů Krize prázdné židle => Lucemburský kompromis (1966) Rozhodování jednohlasně (v otázkách velmi důležitých národních zájmů ) Snížila funkčnost EC (problém prohlubován rozšiřováním) Zastavila další integraci

26 Politické & ekonomické šoky ii Ropná krize (1973) 1960s USA inflační monetární politika Kolaps Brettonwoodského systému fixovaného kurzu Yom Kippurská válka => ropný bojkot arabskými státy Následná ekonomická krize = velmi negativní dopady na integraci: Wernerův plán na vytvoření monetární unie ke stabilizaci měn byl pozastaven Technické bariéry obchodu ( Technical Barriers to Trade TBT)... to protect consumers...

27 I několik drobných úspěchů Rozšíření E C 1981 Řecko 1986 Španělsko a Portugalsko volby do EP 1979 začátek fungování Evropského monetárního systému Stabilizace kurzů = boj s inflací => velká nezaměstnanost 1984 = ekonomické zotavení EC

28 NOVÁ FÁZE EURO-OPTIMISMU

29 Jednotný evropský akt Single European Act (SEA) Jacques Delors (předseda Evropské komise ) + období ekonomického růstu => nová pro-integrační vlna 1986 (*1987) SEA 1. zásadní revize Římských smluv Cíl = vytvoření Jednotného vnitřního trhu do roku 1992 Posílil 4 základní svobody volného trhu Nový přístup k řešení liberalizace TBT Rozhodnutí v Radě ministrů ohledně Jednotného trhu na základě QMV

30 Domino efekt (fáze II) Prohlubování integrace = další diskriminační tlaky proti nečlenským EFTA státům => hledají řešení 1992 (*1994) - Evropský hospodářský prostor (European Economic Area EEA) - Delors Rozšiřuje jednotný trh na státy EFTA S vyjímkou CET a zemědělství Neobvyklé uspořádání EFTA státy vázány zákony, které nevytváří Podléhá nadnárodním vlivům, kterým se nečlenstvím snažily vyhnout 1995 další rozšíření: Rakousko, Finsko, Švédsko Odolávají: Norsko (zamítlo členství v referendu), Švýcarsko (nepřijalo EEA), Island, Lichtenštejnsko Výsledek: EEA30 = EU27 + EFTA3 (EFTA mimo Švýcarska)

31 Pád komunismu Odpadá hlavní bezpečnostní hrozba = sovětská ideologická expanze 1990 znovusjednocení Německa 80 mil. lidí + 30% evropského HDP = nová bezpečnostní hrozba? Jacques Delors uchopil historický moment svobody => navrhl radikální krok k další integraci: Monetární unie do 1999 Jednotná měna do 2002

32 Maastrichtská smlouva 1992 (*1993) Smlouva o Evropské unii (Treaty on European Union - TEU) Největší prohloubení integrace od Římských smluv Hlavní body: Jednotná měnová politika Vytvoření Evropské unie (EU) + občanství EU Vytvoření pilířové struktury Nově zahrnuté oblasti = spolupráce v otázkách bezpečnosti, obrany, trestního práva, imigrační politiky, atd. Posílení role EP Sociální charta Ratifikace: VB odmítla jednotnou měnovou politiku a sociální chartu => vyjmutí = TEU schválena Dánsko zamítlo v referendu => vyjmutí ze společné měny + obrany = TEU schválena

33 Velké rozšíření - CEECs Počátek 1990s Přistupovací dohody (Association Agreements) Málo nadšení ze strany stávajících členů EU CEECs - chudé, lidnaté, zemědělské státy EU 80% rozpočtu vydáváno na chudé regiony a zemědělství => ohromné výdaje Ochranářské opatření vůči kandidátům zůstávají jen pro citlivá odvětví CEECs přejímají zákony EU + tržní praktiky 1993 Rozhodnutí o přijetí Copenhagská kritéria: Politická - demokracie, vymahatelnost zákona, lidká práva a ochrana menšin Ekonomická - tržní ekonomika Právní - přijetí zákonů Společenství ( acquis ) Nutnost zreformovat instituce Navrhnuty pro EEC6 a ne pro EU25/EU27

34 STAGNACE INTEGRAČNÍHO PROCESU ( )

35 Snaha o reformu institucí i 1997 (*1999) - Amsterdamská smlouva Velké ambice ale jen vyčištění a upřesnění nedostatků Maastrichtské smlouvy Malé navýšení pravomocí EP 2001 (*2003) - Smlouva z Nice Reforma institucí opět nedořešena (její uspořádání platné dodnes) Přesto se dotkla citlivé otázky distribuce hlasů v institucích EU Nutnost reformy kvůli rozšíření umožnilo alespoň částečnou shodu Jen Irsko vetovalo (2. referendum = souhlas)

36 Snaha o reformu institucí ii Evropský konvent (European Convention) Institucionální reforma pojata šířeji = snaha o předložení psané Evropské ústavy Inspirováno Filadelfským konventem = přijetí Americké ústavy Obrovská politická reakce Okamžitý zájem politiků a médií Politicky složité dělat kompromisy Problémy s ratifikací 2004 Podepsán těžko vybojovaný kompromisní návrh Největší opozice: Španělso + Polsko (ztratily hlasy) Státy jinak ratifikující smlouvy v parlamentu zvolily referenda Francie + Nizození (tradiční euro-optimisti) = odmítly Ústavu => ratifikační proces zastaven Problém chybějící reformy institucí trvá

37 Snaha o reformu institucí iii 2007 (2009*) Lisabonská smlouva (Treaty of Lisbon) 1. Odstranila sporná slova (ústava, symboly EU, náboženství atd.) + koncipována jako technický dodatek existujících smluv (ale s podobným obsahem jako původní Ústava) Ratifikace v parlamentech Jen Irsko muselo vyhlásit referendum 1. NE, 2. ANO Vstoupila v platnost 2. Ruší pilířovou strukturu (tzv. maastrichtský chrám) Rozděluje pravomoce na: Výlučné = EU» Celní unie, hosp. soutěž, měnová politika, obchodní politika, rybářská politika Sdílené = EU + státy Podpůrné/koordinační = hlavně státy

38 Snaha o reformu institucí iv 2007 (2009*) Lisabonská smlouva pokr. 3. Reformy institucí: Zvýšení hlasování QMV v Radě ministrů + změna poměru hlasování Státy ztratily právo veta v mnoha oblastech Zřízení funkce Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (High Representative for Foreign Affairs and Security Policy) Zastupuje EU na mezinárodní scéně Evropská rada - dlouhodobý prezident místo rotujícího předsednictví Předsednictví Rady ztratilo význam Posílení role EP 4. Hodnotová přestavba EU Listina základních práv EU Umocnila pojem občanství EU» Právně závazná» Nově např.: lidová iniciativa (1 mil. občanů + ¼ států)

39 Postupné rozšiřování EU - přehled 1973 Dánsko (+ Grónsko), Irsko, VB 1981 Řecko 1985 Grónsko odchází 1986 Portugalsko, Španělsko 1990 Sjednocení Německa (rozšíření členského státu) 1995 Rakousko, Finsko, Švédsko 2004 ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko 2007 Bulharsko, Rumunsko

40 INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC EU Alokace kompetencí & instituce EU Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 2.

41 Alokace kompetencí

42 Mocenská rovnováha mezi zájmy institucí Evropská komise Zájmy EU Rada ministrů (+ Evropská rada) Zájmy členských států EU Nejmocnější instituce (více než bylo zamýšleno) Evropský parlament Zájmy občanů EU Evropský soudní dvůr Nezávislé řešení sporů týkajících se EU Více nakolněna zájmům EU

43 Zjednodušený přehled Bezprecedentní MO do rozsahu spolupráce členských států Přesun všech složek moci: Exekutivní, legislativní, soudní Zjednodušený model rozdělení kompetencí: Evropská komise Návrhy legislativy + řídí fungování vnitřního trhu Rada ministrů + Evropský parlament Schvalování legislativy Evropský soudní dvůr Soudní dohled nad dodržováním legislativy Vzájemné prolínání kompetencí Kompetence Společenství vs. národní kompetence Nejasné hranice (kompetence Společenství pořád rostou) Popsány ve smlouvách funkčním omezením = kompetence by měly být převedeny tak, jak bude nutné k dosažení cílů stanovených ve smlouvách Společenství Případné konflikty interpretuje ESD Jednou alokovaná pravomoc = těžké vrátit

44 Uspořádaní kompetencí v 3. ex-pilíři 3 pilíře EU (Maastricht Lisabon = ) 1. Evropské společenství Kompetence Společenství Jediný pilíř s právní identitou = může schvalovat právně závazné normy Jednotný trh (kromě sociální politiky), zemědělství, živ. prostř., hosp. soutěž, obchodní politika Nadnárodní pilíř Většinové hlasování (QMV) Stěžejní role EK + EP Pravomoc ESD 2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika Národní kompetence (i přes ohromné výhody sloučení) Jednohlasnost Mezivládní pilíř Jednohlasnost Stěžejní role Rady ministrů (EK + EP v roli konzultantů) Bez pravomoci ESD 3. Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice Národní kompetence (s prvky kompetencí Společenství) Většinou jednohlasnost Mezivládní pilíř Stěžejní role Rady ministrů (EK + EP v roli konzultantů) Bez pravomoci ESD

45 Platné principy alokace kompetencí Současný stav = kompromis Princip subsidiarity Jednotný evropský akt (1987*) Centralizační tendence: Společenství má přednost v pravomoci, pokud cíle opatření lze lépe docílit na úrovni Společenství než-li čleského státu Maastrichtská smlouva (1993*) Decentralizační tendence: Společenství má přednost jen v případě, že navrhované opatření nemůže být dostatečně realizováno členskými státy a bylo by lépe realizovatelné na úrovni Společenství => Rozhodnutí by měla být dělána co nejblíže k občanovi Princip proporcionality Římská smlouva (1958*) Pokud se dá cíle dosáhnout lépe na úrovni Společenství, EU by se měla zhostit pouze minima nejnutněších opatření k dosažení cíle Zbytek by měl zůstat v komeptenci členských států

46 Rozhodovací procedury 1. Procedura konzultace (consultation procedure) Nejpůvodnější EK návrh, EP stanovisko (nezávazné pro Radu), Rada rozhodne 2. Procedura spolupráce (co-operation procedure) Posílení moci EP EK návrh, EP stanovisko + změny, Rada může zamítnout rozhodnutí EP jen jednohlasně 3. Procedura spolurozhodování (co-decision procedure) Další posílení EP EK návrh, EP stanovisko + možné návrhy změn Rada přijme nárhy změn EP = zákon vstoupí v platnost Rade neřijme nárhy změn EP = 2. čtení v EP EP stanovisko + možné návrhy změn» Rada přijme nárhy změn EP = zákon vstoupí v platnost / neřijme = dohadovací (smírčí) výbor» Dohadovaní výbor kompromisní text přijatý EP + Radou 4. Procedura souhlasu (assent procedure) Nejsilnější účast EP Opatření vstoupí v platnost jedině se souhlasem EP

47 Jednotlivé instituce EU 1. Evropská komise 2. Rada ministrů 3. Evropská rada 4. Evropský parlament 5. Evropský soudní dvůr

48 1. Evropská komise (EK) European Commission (EC)

49 EK - shrnutí Hlavní role: 1. Navrhuje legislativu + tvoří pravidla 1. ex-pilíře Motor integrace 2. Dohlíží na implementaci legislativy v 1. ex-pilíři Při neplnění států se odkazuje na ESD = možnost udělit pokuty Závislá na poskytnutých informacích od států = problém 3. Manažer financí Společenství Navrhuje rozpočet (bez schodků) Řídí financování Strukturálních fondů + zem. pol. 4. Externí tvář EU Předseda komise = veřejná tvář EU Známější oproti předsedům rotující chpředsednictví Evropské rady E.g.: Delors = předseda EK ( )

50 EK - podrobnosti Sídlo = Brusel, Lucemburk Administrativa = cca úředníků 15% tlumočníci Profesionálové, velká konkurence Komisaři Jednají v zájmu EU Nezávislost na členských státech, ale nominováni čleskými státy Obnovitelný mandát na 5 let Rozšířeno ze 4 srovnáno s EP (EP schvaluje složení EK) Každý = vlastní generální ředitelství/rosort (Directorates General -D-G) Rozhodnutí = konsensus EU15 20 komisařů (5 největších států = 2) EU25 30/později 25 komisařů (každý stát = 1) EU27 27 komisařů (každý stát = 1) Lisabonská sml.: 2/3 států = 1 komisař (rotující zastoupení) Předseda = José Barroso ( ) Eurokomisař ČR Stefan Fülle

51 EK - diskuze i 2 odlišné funkce EK: Iniciace zákonů + jejich přímá/nepřímá implementace Implementace je problém (EK lépe strukturovaná pro iniciaci) Oblasti přímé implementace: Politika hosp. soutěže, rybářská politika, vnější vztahy EU Oblasti nepřímé implementace = pouhá koordinace (implementace ponechána na státech): Fungování vnitřního trhu Důvody: Neustálé rozšiřování kompetencí Společenství» Navýšený objem legislativy Neochota států k dalšímu převodu kompetencí Nemožnost rozšíření kompetencí bez velkého navýšení rozpočtu => EK by přímou implementaci finanče nezvádla = nutnost delegace = spolupráce se státními institucemi (např. SFŽP)

52 EK - diskuze ii Dopady nutnosti nepřímé implementace: Problémy implementace degradují legitimitu instituce Nechopnost vykonávat efektivní politiku v oblasti, kterou spravuje Problém konzistentní implementace pravidel jednotného trhu Státy se cítí v konkurenční nevýhodě Problém zajistit loajálnost pověřených státních institucí k EK EK nemá dost financí k zajištění efektivního fungování + vyškolení kapacit EK nemá nezávislé informace Problém politických vlivů na státní nstituce

53 EK - diskuze iii Mocenská pozice EK mezi ostatními institucemi: EK postupně ztrácí moc, jak postupně posiluje EP EP schvaluje složení EK + pravomoc rozpustit EK Přechod od konzultace k spolurozhodování EP QMV v Radě + většina v EP Instituce dodhodovacího výboru mezi Radou a EP» Kompromisní návrh schválen bez nutnosti původní jednohlasnosti v Radě k pozměnění návrhu EK» EK může být z výboru úplně vyloučena => Možnost schválení jiné verze zákona, než-li EK předložila => Nutnost kompromisů = obtížnější pro EK představovat motor integrace Jinak jsou ale EK a EP tradiční spojenci

54 Příklad: Nařízení o potravinách nového typu Prodej geneticky modifikovaných (GM) potravin na jednotném trhu Obchodní spor s USA (hl. exportér) Prodej GM zakázán do vytvoření jasných pravidel Hlavní problém = identifikace GM potravin EP podporuje jasné značení na GM výrobcích USA + EK značení stigmatizuje produkty Průběh spolurozhodovacího řízení: EK - návrh nařízení bez podmínky identifikace EP - 1. čtení = přidal podmínku EK - zamítla změnu EP Rada ministrů - mohla zamítnout podmínku jen jednohlasně (kdyby EK podmínku schválila = stačila by QMV) EP - 2. čtení = přidal slabší podmínku (snaha o kompromis) EK - zamítla kompromisní změnu EP Dohodovací výbor (Conciliation Committee) EK nespolupracovala konstruktivně => vyloučena Kompromisní řešení schváleno EP + Radou => EK => vytlačena EP do pozadí = neschopnost proces ovlivnit

55 EK - diskuze iv Jedná EK opravdu nezávisle na členských státech? ANO Výhradní právo iniciovat legislativu = velmi důležité Politické vedení => dává podněty k integraci dalších odvětví Aktivně zajišťuje podporu pro své návrhy = neumožňuje tak státům tolik zamítavých hlasování (+ veliká šance na schálení jejích návrhů) Využívá nadnárodní sítě výrobců + zájmových skupin k vytváření tlaku na národní vlády» Každý pro-integrační návrh = opozice skupin profitující ze status quo Např.: národní monopoly (někdy preferují ovlivňovat proces převodu pravomoce, než-li čelit soudním přím) Využívá informovanosti Možnost redukovat návrh při očekávaném nesouhlasu v Radě

56 EK diskuze v Jedná EK opravdu nezávisle na členských státech? NE Nemůže donutit Radu schválit návrh, který nechce Neusměrňuje vývoj Společenství, ale pouze pomáhá členským státům při detailních opatřeních, ke kterým se státy už rozhodly V Radě ministrů či Evropské radě Státy zakládají komplexní komise národních expertů monitorující práci EK ( Management Committees ) Pokud zajde EK ve svých kompetencích příliš daleko, státy si mohou stěžovat u ESD

57 2. Rada ministrů (Rada EU) Council of Ministers (Council of the EU)

58 Rada ministrů - shrnutí Hlavní role: 1. Schvaluje legislativní návrhy EK 2. Hlavní funkce v oblasti mezivládní spolupráce ( ex-pilíř) 3. Reprezentuje zájmy členských států

59 Rada ministrů podrobnosti i Představitelé členských států na úrovni ministrů Ministři jednotlivých resortů (v závislosti na aktuálním tématu = bez stálého členství) Formálně žádná hierarchie, neformálně ano 1. General Council ministři zahr. věcí 2. ECOFIN ministři financí (*1999 Eurogroup před setkání ECOFIN) Uzavřená zasedání v Bruselu Tlak EP na zveřejnění hlasovacích záznamů Předsednictví Rotace po 6ti měsících = příliš krátká doba = nekontinuálnost => praktické řešení = Trojka Bývalý, současný a budoucí předsednický stát koherentnost politiky => Lisabonská sml. stálý President na 2,5 roku (volen Evropskou radou) Předsenický stát tlačí národní agendu Administrativně + finančně náročné pro většinu malých a středních států Asistence od sektretariátu (2000 zaměstnanců) Často komplikováno krizemi v předsednických státech Např.: 2009 pád vlády ČR

60 Rada ministrů podrobnosti ii Hlasování Počet hlasů závisí na počtu obyvatel (celkem 345, ČR 12) Původně jednohlasnost (velké prodlevy v usneseních) Nyní kvalifikovaná většina - QMV (80% - SEA + TEU) QMV Vyvažování systému: suveréní stát vs. velikost Rovnost států: Němeco = Lucembursko Rovnost populace: Německo:Lucembursku (160:1) Systém trojí většiny (sml. z Nice stále platný) 1. Min. 255 hlasů z 345 (= 73,9%) 2. Souhlas nadpoloviční většiny států (= min. 14) 3. Součet počtu obyvatel (= min. 62%) Systém dvojí většiny (Lisabonská sml. - platné od roku 2014) 1. Souhlas 55% členských států (= min. 15) 2. Součet počtu obyvatel (= min. 65%) Blokační menšinu musí tvořit min. 4 státy (jinak je podmínka splněna)

61 Rada ministrů podrobnosti iii COROPER = šedá eminence s velkou mocí Příprava zasedání: 1. Výbor stálých zástupců (COREPER) Vyslanci členských států v Bruselu (setkání každý týden) Konsensus (i když můžou někdy použít QMV) 2. Pracovní skupiny Schvalování 85% otázek vyřešeno v přípravných výborech COROPER A-points = schváleno Radou ministrů bez dalšího projednávání B-points = nutno dořešit sporné otázky Možnost přechodu z A do B na žádost představitele jakéhokoliv státu Rada ministrů někdy schválí obecný rámec a naopak pošle do výboru k projednání podrobností

62 Rada ministrů diskuze i COROPER - Postupné vytváření kolektivní identity narušující intergovernmentalismus instituce = Více orientované na řešení technických problémů než na politické dohadování (pocit společné mise vyřešní problému) Intenzivní sociální interakce v Bruselu Např.: prav. výlety i s manželkami do členských států Vzájemná důvěra a sympatie s pohledem (a uděleným mandátem) kolegů = snaha vzájemně si pomoct (reciprocita) Proces opakované hry (jiná kalkulace, co je racionální, při opakované hře oproti jediné hře nutnost uchovat spolehlivé partnery a možné aliance) Ještě intenzivnější v pracovních skupinách Reprezentanti jednotlivých států, ale nevnímáni dle národností nýbrž dle dovedností Vyjednávají přesvědčivostí argumentů a ne politickou silou a vyjednávacími dovednostmi Vnímáni někdy jako reprezentanti EU a né členských států (ständiger Vertreter vs. ständiger Verräter) PARADOX!!! Rada ministrů = Vytvořena k nastolení kontroly národních vlád nad Společenstvím Méně vzájemně socializováni

63 Rada ministrů diskuze ii Teorie schválení opatření - pravděpodobnost = jak je těžké najít většinu v daném volebním schématu Počet možných vítězných koalic/počet všech možných koalic (2 27 = 134 mil) => Pravděpodobnost schválení náhodně vybraného návrhu klesá s množstvím členských států, pokud se adekvátně nemění schéma Schovává pozitivní dopad SEA přechod ke kvalifikované většině EU6 EU9 EU10 EU12 EU15 EU25 EU27 EU29 Historicky 21,9% 14,7% 13,7% 9,8% 7,8% Sml. z Nice 3,6% 2,8% 2,3% Lisabonská sml. 10,1% 12,9% 12,2%

64 Rada ministrů diskuze iii Teorie schválení opatření velikost státu Větší stát = větší moc ovlivnit rozhodnutí? Teoreticky ano... Víc hlasů v Radě ministrů Víc poslanců v EP» Není až tak podstatné Souhlas EP pravděpodobný, pokud souhlasí Rada (Rada 73,9% k souhlasu, očekává se 50% souhlas v EP)» Proto EP netvoří národní ale stranické koalice, aby měl alespoň minimální moc Vždy to ale neplatí... Moc ovlivnit rozhodnutí = schopnost vytvořit nebo zničit vítěznou koalici Např.: státy A, B, C (40, 40, 20 hlasů) + hlasování prostou většinou Všechny 3 jsou stejně mocné (jakékoliv 2 státy jsou schopny vytvořit vítěznou koalici) Lucembursko bezvýznamné ( ) jeho hlas nehrál při tvorbě koalic žádnou roli

65 3. Evropská rada European Council

66 Evropská rada - podrobnosti 1974 globální hospodářská krize Nutnost hledání společných řešení => počátek samitů G7/G8 (Francie, Německo, Itálie, VB, USA, Japonsko, Kanada, Rusko) => Souhlas s vytvořením Evropské rady Institucionalizováno v SEA (1987) Setkání předsedů vlád členských zemí (F president) + předsedy Komise Min. 2x ročně = 1x za předsednictví státu Prestiž + přísun peněz pro ekonomiku => tendence uspořádat více setkání Hlasování: Jednohlasnost Neformální postupy

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1 Instituce a právo ES/EU - Rozhodování v EU Michal Částek Veřejná správa EU1 Hlavní instituce EU Evropská rada Rada ministrů, Rada, Rada EU Evropská komise, Komise Evropský parlament Evropský soudní dvůr

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Evropský parlament Evropská komise Evropská rada Rada Evropské unie Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org VY_12_INOVACE_66 Historie EU Pro 9. ročník ZŠ Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě září 2012 Mgr. Dana Kubínková Materiál slouží k opakování učiva Evropská unie Evropská unie je ekonomické

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove- Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská

Více

Přednáška Bc. Tomáš Chalupa

Přednáška Bc. Tomáš Chalupa Evropská unie - Vznikla z ES 11993 na základě Smlouvy o EU, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která navazovala na předchozí evropský integrační proces, jehož počátky spadají do padesátých let

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 1.

EVROPSKÝ PARLAMENT 1. EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Složení: 732 poslanců z 25 zemí volených v členských zemích přímým všeobecným hlasováním na 5 let Počet poslanců z jednotlivých zemí závisí na počtu obyvatel, přičemž menší země jsou

Více

Od ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Od ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Od ESUO k Lisabonu 4. března, Pardubice Jak šel čas v Evropě Pařížská smlouva ESUO 1951/52 Jednotný evropský akt 1986/87 Amsterodamská smlouva 1997/99 Lisabonská Smlouva? 9. 5. 1950 Robert Schuman 1957/58

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08 Daniela RYGÁLOVÁ EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament (dále EP) je jedním z orgánů EU a současně jediným, který zasedá a jedná veřejně. Během svého vývoje

Více

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 - 1 - REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 Pokyny: Po výběru správné odpovědi vyplňte příslušné kolečko odpovídající správné odpovědi u každé otázky ve zvláštním odpovědním formuláři, který Vám

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

*EPSO personální úřad; úřad pro výběr personálu evropského společenství; hledá vhodné kandidáty

*EPSO personální úřad; úřad pro výběr personálu evropského společenství; hledá vhodné kandidáty Otázka: Evropská unie v otázkách Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): maybe.tommorrow *Největší zemí, která vyjednává s EU? Turecko (1985 - Turecko řeší) *COREPER součást evropské rady EU; výbor

Více

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky 303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Evropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony

Evropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony Evropská unie Instituce Evropská unie a euroregiony 10 historických kroků 1951: Šest států zakládá Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 1957: Země ESUO podepisují Římské smlouvy a zakládají Evropské

Více

Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola

Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola Schéma institucí EU rámec smluv finanční kontrola soudní kontrola Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Legislativní monopol Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Komise legislativní

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

Otázka: Mezinárodní vztahy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): M.

Otázka: Mezinárodní vztahy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): M. Otázka: Mezinárodní vztahy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): M. studuje je věda o mezinárodních vztazích MV se začínají projevovat po 1.WW Formy mezinárodních vztahů Mezinárodní dohody a smlouvy

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT

HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT VŠFS 2015 TROCHA TEORIE Státy nositelé státní svrchovanosti (suverenity) Spolupráce (koexistence) mezi státy v rámci mezinárodního společenství Právní normy upravující tuto

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_355 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 266. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 266. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2006 4. volební období 266. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti ze 40. schůze konané dne 24. ledna 2006 ke Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu,

Více

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ. Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne KOM(2010)264 v konečném znění. PŘÍLOHA k dokumentu

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne KOM(2010)264 v konečném znění. PŘÍLOHA k dokumentu EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 3.6.2010 KOM(2010)264 v konečném znění PŘÍLOHA k dokumentu oposition Návrh rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Peruánskou republikou o některých aspektech

Více

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a

Více

RADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ

RADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ RADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ Nečlenský stát Rady Evropy (Bělorusko) ČLENSKÉ STÁTY SÍDLO A ZASTOUPENÍ ROZPOČET Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbajdžán, Belgie, Bosna a Herzegovina, Bulharsko,

Více

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků KOMISE EU STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis

Více

EPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas

EPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas EPS - vládní systémy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 2/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh

Více

EPS vládní režimy. Ladislav Mrklas

EPS vládní režimy. Ladislav Mrklas EPS vládní režimy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy prezident

Více

Evropská rada Rada EU Evropský parlament Komise Soudní dvůr EU

Evropská rada Rada EU Evropský parlament Komise Soudní dvůr EU Monika Matysová Evropská rada Rada EU Evropský parlament Komise Soudní dvůr EU Evropská centrální banka Frankfurt cenová stabilita EU Evropská investiční banka - Louxemburg od 1. prosince 2009 se na základě

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015 PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Rozpočtová kázeň v EU. Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům

Rozpočtová kázeň v EU. Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům Rozpočtová kázeň v EU Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům Pakt stability a růstu Rok 1997, cíl fiskální disciplína za účelem stability eurozóny. Preventivní část Stabilizační programy/konvergenční programy.

Více

ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled

ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PRINCIP DĚLBY MOCI moc ve státě je rozdělena

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Instituce v Evropské unii

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Instituce v Evropské unii Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Instituce v Evropské unii Instituce v Evropské unii Instituce představují vyjádření vůle vytvářet stále pevnější unii lidu Evropy. Evropská unie disponuje

Více

V Bruselu dne COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY

V Bruselu dne COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.9.2015 COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a vládou Bangladéšské lidové republiky o některých aspektech leteckých

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

CO JE EU A JAKÝ MÁ CÍL

CO JE EU A JAKÝ MÁ CÍL Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 CO JE EU A JAKÝ MÁ CÍL 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. Evropy na východ a

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU Strukturáln lní fondy a Fond Soudržnosti EU Struktura kursu Legislativní a institucionáln lní rámec SF a CF Agenda 1999 2006 a její plnění v ČR Programové období 2007-2013 Doporučen ená literatura Wokoun

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU PREZENTACE VŠFS 2015 ČLÁNEK 2 SES Základní cíle Společenství zahrnují Společný trh a hospodářskou a měnovou unii harmonický, vyvážený a udržitelný

Více

EU není federace ani organizace (od roku 2009 má právní subjektivitu) Rada Evropy vznik 1949, 1960 vytvořila soud pro lidská práva ve Štrasburku

EU není federace ani organizace (od roku 2009 má právní subjektivitu) Rada Evropy vznik 1949, 1960 vytvořila soud pro lidská práva ve Štrasburku Otázka: Instituce Evropské unie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): dom.b Instituce Evropské unie EU není federace ani organizace (od roku 2009 má právní subjektivitu) Rada Evropy vznik 1949,

Více

Jiří z Poděbrad je mu připisována myšlenka o vytvoření evropské konfederace

Jiří z Poděbrad je mu připisována myšlenka o vytvoření evropské konfederace Otázka: Evropská integrace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): jogurtzopocna Evropská integrace Je postupný proces propojování a sbližování států Evropy pro hospodářské, kulturní a ekonomické

Více

historický vývoj evropské integrace, instucionální podoba EU, dokumenty a politiky EU

historický vývoj evropské integrace, instucionální podoba EU, dokumenty a politiky EU Otázka: Evropská unie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jana Koláčková EVROPSKÁ UNIE historický vývoj evropské integrace, instucionální podoba EU, dokumenty a politiky EU EVROPSKÁ UNIE Regionální

Více

NATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

NATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám NATO Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz,

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a 24 hráčů ve hře)

PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a 24 hráčů ve hře) PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a ve hře) NĚMECKO Více Evropy 8 hráčů VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy 8 hráčů FRANCIE Pevnost Evropa 8 hráčů RAKOUSKO Zelená

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce VŠFS kombinované magisterské studium 18. 3. 2005 1 OSNOVA 1. Vývoj po 2. sv. válce 2. Evropská platební unie 3. Příprava měnové unie 4. Bílá kniha a Akt o jednotné

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

Po stopách Evropské unie

Po stopách Evropské unie Po stopách Evropské unie Obsah Úvod 6 Přehled významných konfliktů v Evropě za posledních 300 let 6 Historický vývoj ES/EU 8 Vývoj v 50. letech 8 1950 Schumanova deklarace...............................

Více

II. Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) dne 12. dubna 2005 v Lucemburku

II. Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) dne 12. dubna 2005 v Lucemburku II. Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) dne 12. dubna 2005 v Lucemburku Dne 12. dubna 2005 proběhlo v Lucemburku jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

Veřejné zakázky v ČR. 30. září 2015, Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí

Veřejné zakázky v ČR. 30. září 2015, Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Veřejné zakázky v ČR 30. září 2015, Praha Jan Pavel Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Základní východiska pro ekonomickou analýzu veřejných zakázek

Více

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 PROTOKOL, KTERÝM SE MĚNÍ PROTOKOL O PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH, PŘIPOJENÝ KE SMLOUVĚ

Více