HISTORICKÝ VÝVOJ INTEGRAČNÍHO PROCESU. Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 1.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HISTORICKÝ VÝVOJ INTEGRAČNÍHO PROCESU. Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 1."

Transkript

1 HISTORICKÝ VÝVOJ INTEGRAČNÍHO PROCESU Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 1.

2 Rané poválečné období Lidé připraveni k radikálním změnám Velký rozsah devastace ekonomik evropských států Uprchlíci, hlad, politická nestabilita Klíčová otázka: Jak zabránit další válce? 3 teorie vzniku války + možné řešení: Vina Německa => přeměna v agrární stát + ztráta teritoria + reparace Vina kapitalismu => obrat ke komunismu Vina nacionalismu => integrace národních států 3. teorie vyhrála, 2. velmi rozšířená (Francie, Německo, Itálie) = rivalita Z vs. V

3 Poválečná recese Státy Počet mrtvých Přirovnání ekonomického úpadku (HDP v roce 1945) Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Německo Itálie Nizozemí Norsko Švédsko 0 a Švýcarsko 0 a Velká Británie a a = HDP vzrostlo během války Státy střední a východní Evropy Sovětský svaz

4 Názory na integraci Federalismus Národní státy = válečnické tendence, boj o moc => měly by být ukotveny ve federalistické vazbě Potřeba nadnárodních organizací Ohlas: Státy se zkušeností selhání vlastní vlády během WWII = kolaborace, hodně obětí Mezivládní spolupráce Národní stát = nejefektivnější způsob uspořádání a organizace systému Ohlas: Státy bez okupace a s malým počtem obětí během WWII

5 Otázka Německa Představa ekonomicky a vojensky silného Německa = nepohodlná (hlavně pro Francii)...ALE... Sovětské rozpínavé tendence Sféry vlivu (CEECs), boj pro-komunistických jednotek v Řecku, blokáda Berlína (1948) => strach z expanze komunismu => 1949 Spolková republika Německo (SRN) I přes námitky Francie Německá ekonomika závratně roste => nutnost jeho vyzbrojení na ochranu proti bezpečnostní hrozbě z Východu => 1955 Německo členem NATO SSSR Varšavská smlouva na vyrovnání sil s NATO

6 Pozice jednotlivých států

7 Německo Proč rychle rostoucí Německo podpořilo integrační proces: Znovuvytvoření identity normálního státu Udělat ze Spolkovérepubliky Německo (SRN) legitimního nástupce Německa Snaha o obnovení mezinárodní vztahy a reputaci Bezpečnostní hrozba šíření komunismu (část státu již pod vlivem) Snaha silně sepnout Německo s kapitalistickým Západem (sousedí s Německá demokratická republika (NDR) Ukončení nadvlády okupačních sil nad těžbou uhlí

8 Francie Očekávané pozitivní efekty z integrace: Eliminace dalšího možného konfliku s Německem Francouzsko-německá integrace = protiváha americkobritskému vlivu Zajištění dodávek německého uhlí pro fr. ocelářský průmysl (po odstranění okupačních zón) Zastánci integrace: Robert Schuman, Jean Monnet, Jacques Delors Odpůrci integrace: Charles de Gaulle (francouzský president ) Římské smlouvy schváleny těsně před jeho nástupem

9 Velká Británie Očekávané pozitivní efekty z integrace: Potlačení vlivu a šíření komunismu ve VB Integrace spojována s Winstonem Churchillem (slavná řeč o železné oponě ) Opoziční strana Převládající důvody k poněkud pesimistickému přístupu k integraci: Neporažena, neokupována => Národní stát nebyl zdiskreditován = nebyla nutnost přetrhávat vazby s minulostí Stálý pocit světové velmoci = svázání s evropskými ekonomikami podřadné a nebezpečné Právě proběhlo dlouho připravované znárodnění uhelného a ocelářského průmyslu Neochota pro novou změnu Vlastní dost svého uhlí (není nutnost ho sdílet s ostatními)

10 Itálie Očekávané pozitivní efekty z integrace: Ideologická protiváha komunismu ve státě Hranice s komunistickou Jugoslávií Silné pro-komunistické tendence (šance vyhrát v dem. volbách) Zavření dveří za fašistickou minulostí Normalizace vztahů s evropskými sousedy Vytvoření nové identity Vytvoření většího trhu pro rychlejší obnovu hospodářství Přístup na trh = ekonomický růst Geograficky odlehlejší stát

11 BeNeLux Očekávané pozitivní efekty z integrace: Snaha zabránit další válce mezi Francií a Německem Velmi zranitelné státy při konfliktech mocných sousedů Nemožnost zůstat mimo dohodu o produkci uhlí a oceli mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami Přílišná provázanost ekonomik Možnost alespoň částečně ovlivňovat větší sousedy Nadnárodní aspekty integrace Malé státy jinou možnost než MOs nemají Aktivní zkušenost s integrací mezi sebou Vlastní zkušenost s pozitivními externalitami procesu

12 USA Očekávané pozitivní efekty z integrace Evropy: Potlačení vlivu a šíření komunismu 1947 VB si dál nemůže dovolit finančně a vojensky podporovat Řecko + Turecko (vzdorují komunistickému vlivu) => Trumanova doktrína finanční pomoci státům bojujícím za svobodu (finanční pomoc) Marshallův plán celkové rekonstrukce Evropy pod podmínkou integrace na kapitalistických pilířích USA velký vliv i při přípravě OEEC, ECSC => USA = hlavní faktor v počáteční evropské integraci

13 Maršalův plán ( ) USA dalo 13 miliard USD na ekonomickou obnovu Evropy Podmínka vytvoření centrální mezinárodní organizace řídící proces distribuce peněz Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (Organization for European Economic Cooperation - OEEC) 1961 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development OECD) Sovětský blok Rada vzájemné hospodářské pomoci (Council of Mutual Economic Assistance - COMECON) Rámec pro vyjednávání evropské zóny volného obchodu a dalších integračních kroků (odstraňování bariér obchodu) Dopad: masivní ekonomický růst Motivace USA Nešlo o altruismum vlastní ekonomický zájem Evropa bez základní infrastruktury a obchodovatelné měny = ztráta významného trhu pro USA

14 Postupná integrace

15 Evropská platební unie (EPU) Po roce evropské státy na pokraji bankrotu Neobchodovatelné měny (platby jen v USD) + ohromné vzájemné nesplatitelné dluhy => obchod omezen na barter OEEC vytvořila EPU ( ) Sečteny deficity a přebytky jednotlivých států, vzájmně započteny, každý stát zůstal v jednom deficitu či přebytku vůči EPU Odstranilo to problém vyrovnání vzájemných dluhů Odstraněna diskriminace v obchodu mezi státy Celková liberalizace obchodu 1958 Obnovena obchodovatelnost s národními měnami Dopad: Vnitroevropský růst obchodu o 200% (USA jen o 50%)

16 Poválečná rekonstrukce Státy Přirovnání ekonomického úpadku (HDP v roce 1945) Zpět na nejvyšší předválečné úrovni HDP Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Německo Itálie Nizozemí Norsko

17 1960s Liberalizace získává popularitu 1930s Ekonomický růst vnímán jako soutěž mezi státy => Každý stát usiloval o udržení vlastního trhu pro své výrobce Maršalův plán + Evropská platební unie = liberalizace spojená s bezprecedentním ekonomickým růstem => Změna názoru na liberalizaci

18 FÁZE POVÁLEČNÉHO EURO- OPTIMISMU

19 Evropské společenství uhlí a oceli ESUO (European Coal and Steel Community - ECSC) 1951 (1952*) Schumanův plán Účastnické státy: Francie, Německo, Itálie, BeNeLux Integrace průmyslu uhlí a oceli Klíčové pro ekonomiku + vedení války Kontrola ceny, obchodu a produkce Výsledky: Válka mezi těmito státy materiálně nemožná Důkaz o schopnosti efektivní spolupráce států v nadnárodní organizaci

20 Několik případů počátečních neúspěchů Integrační nadšení vedlo k revolučním projektům: Zablokovány Francií (v letech 1952 a 1954): 1950 Evropské obranné společenství (European Defence Community EDC) Plevenův plán společné obrany = pan-evropská armáda» Rozdělení do národních složek (každá složka by podléhala velení národní vlády, jen německá by podléhala přímo EDC => konec německému militantsví, protože by Německo ztratilo kontrolu nad vlastní armádou» Reakce na tlaky USA na znovuvyzbrojení Německa + zapojení do NATO Evropské politické společenství (European Political Community EPC) Kombinace existujícího ECSC + EDC pod institucemi s nadnárodními pravomocemi

21 Římské smlouvy - obsah 1957 (1958*) Účastnické státy: Francie, Německo, Itálie, BeNeLux Vytvoření 2 institucí: Evropské společenství pro atomovou energii (European Atomic Energy Community EUROATOM) Regulace trhu s jadernou energií v Evropě Evropské hospodářské společenství (European Economic Community EEC) Bezprecedentně hluboká ekonomická integrace» Vytvoření jednotného trhu do 1969 Eliminace vnitřních cel během 15ti let Vytvoření společného vnějšího celního tarifu (Common External Tariff CET) průměrem» Vytvoření institucí: Evropské shromáždění (European Parliamentary Assembly) Evropská komise (European Commission) Rada ministrů (Council of Ministers) Evropský soudní dvůr (European Court of Justice)

22 Římské smlouvy - dopady Dopady: Vytvoření celní unie Implementace celní unie korespondovala s hospodářskou prosperitou + růstem obchodu mezi EEC6 = zlatý věk ( ) Dokončeno před termínem Vnitřní trh nevytvořen Vnitřní bariéry obchodu stále existují Tlaky na vnější státy Liberalizace diskriminuje vůči nečlenům => nečlenové vytvořili Evropské sdružení volného obchodu (European Free Trade Association EFTA) Vzájemné smlouvy nečlenů o přístupu na EEC trh Žádný společný vnější celní tarif Vytvořen funkční institucionální rámec ESCS + EUROATOM + EEC = Spojeny v Evropské společenství (European Community - EC) Implicitně naznačuje integraci i mimo ekonomické oblasti

23 Domino efekt (fáze 1) 1960s - Dvě neprolínající se ekonomická uskupení EC6 Francie, Německo, Itálie, BeNeLux vs. EFTA7 VB, Norsko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Portugalsko, Rakousko Nevyrovnaná ekonomická váha uskupení Nominální HDP států EC = 2x větší Růst HDP států EC = 2x větší EC státy atraktivnější pro exportéry Nižší konkurenceschopnost EFTA států = tlak na členství v EEC 1. vlna žádostí: 1961 VB žádá o členství (Irsko, Dánsko, Norsko logicky následují) Proč ostatní státy nenásledují: Nedostatek demokracie (Portugalsko, Španělsko, Řecko) Neutralita (Rakousko, Finsko, Švédsko, Švýcarsko) Nezávislý trh (Island) Francie blokuje členství VB (1961, 1967) 1973 členství: VB, Dánska, Irska (Norsko zamítlo v referendu) 1970s Dvě soustředná ekonomická uskupení Zóna volného obchodu pro všechno průmyslové zboží Vnitřní kruh (EC) integrován hlouběji

24 FÁZE EURO-PESIMISMU

25 Politické & ekonomické šoky i Konec 1960s začátek 1970s Občané díky prosperitě znovu získali důvěru ve schopnosti vlastních vlád Litují odevzdané suverenity Poslední fáze implementace Římských smluv = přechod k QMV v Radě ministrů Krize prázdné židle => Lucemburský kompromis (1966) Rozhodování jednohlasně (v otázkách velmi důležitých národních zájmů ) Snížila funkčnost EC (problém prohlubován rozšiřováním) Zastavila další integraci

26 Politické & ekonomické šoky ii Ropná krize (1973) 1960s USA inflační monetární politika Kolaps Brettonwoodského systému fixovaného kurzu Yom Kippurská válka => ropný bojkot arabskými státy Následná ekonomická krize = velmi negativní dopady na integraci: Wernerův plán na vytvoření monetární unie ke stabilizaci měn byl pozastaven Technické bariéry obchodu ( Technical Barriers to Trade TBT)... to protect consumers...

27 I několik drobných úspěchů Rozšíření E C 1981 Řecko 1986 Španělsko a Portugalsko volby do EP 1979 začátek fungování Evropského monetárního systému Stabilizace kurzů = boj s inflací => velká nezaměstnanost 1984 = ekonomické zotavení EC

28 NOVÁ FÁZE EURO-OPTIMISMU

29 Jednotný evropský akt Single European Act (SEA) Jacques Delors (předseda Evropské komise ) + období ekonomického růstu => nová pro-integrační vlna 1986 (*1987) SEA 1. zásadní revize Římských smluv Cíl = vytvoření Jednotného vnitřního trhu do roku 1992 Posílil 4 základní svobody volného trhu Nový přístup k řešení liberalizace TBT Rozhodnutí v Radě ministrů ohledně Jednotného trhu na základě QMV

30 Domino efekt (fáze II) Prohlubování integrace = další diskriminační tlaky proti nečlenským EFTA státům => hledají řešení 1992 (*1994) - Evropský hospodářský prostor (European Economic Area EEA) - Delors Rozšiřuje jednotný trh na státy EFTA S vyjímkou CET a zemědělství Neobvyklé uspořádání EFTA státy vázány zákony, které nevytváří Podléhá nadnárodním vlivům, kterým se nečlenstvím snažily vyhnout 1995 další rozšíření: Rakousko, Finsko, Švédsko Odolávají: Norsko (zamítlo členství v referendu), Švýcarsko (nepřijalo EEA), Island, Lichtenštejnsko Výsledek: EEA30 = EU27 + EFTA3 (EFTA mimo Švýcarska)

31 Pád komunismu Odpadá hlavní bezpečnostní hrozba = sovětská ideologická expanze 1990 znovusjednocení Německa 80 mil. lidí + 30% evropského HDP = nová bezpečnostní hrozba? Jacques Delors uchopil historický moment svobody => navrhl radikální krok k další integraci: Monetární unie do 1999 Jednotná měna do 2002

32 Maastrichtská smlouva 1992 (*1993) Smlouva o Evropské unii (Treaty on European Union - TEU) Největší prohloubení integrace od Římských smluv Hlavní body: Jednotná měnová politika Vytvoření Evropské unie (EU) + občanství EU Vytvoření pilířové struktury Nově zahrnuté oblasti = spolupráce v otázkách bezpečnosti, obrany, trestního práva, imigrační politiky, atd. Posílení role EP Sociální charta Ratifikace: VB odmítla jednotnou měnovou politiku a sociální chartu => vyjmutí = TEU schválena Dánsko zamítlo v referendu => vyjmutí ze společné měny + obrany = TEU schválena

33 Velké rozšíření - CEECs Počátek 1990s Přistupovací dohody (Association Agreements) Málo nadšení ze strany stávajících členů EU CEECs - chudé, lidnaté, zemědělské státy EU 80% rozpočtu vydáváno na chudé regiony a zemědělství => ohromné výdaje Ochranářské opatření vůči kandidátům zůstávají jen pro citlivá odvětví CEECs přejímají zákony EU + tržní praktiky 1993 Rozhodnutí o přijetí Copenhagská kritéria: Politická - demokracie, vymahatelnost zákona, lidká práva a ochrana menšin Ekonomická - tržní ekonomika Právní - přijetí zákonů Společenství ( acquis ) Nutnost zreformovat instituce Navrhnuty pro EEC6 a ne pro EU25/EU27

34 STAGNACE INTEGRAČNÍHO PROCESU ( )

35 Snaha o reformu institucí i 1997 (*1999) - Amsterdamská smlouva Velké ambice ale jen vyčištění a upřesnění nedostatků Maastrichtské smlouvy Malé navýšení pravomocí EP 2001 (*2003) - Smlouva z Nice Reforma institucí opět nedořešena (její uspořádání platné dodnes) Přesto se dotkla citlivé otázky distribuce hlasů v institucích EU Nutnost reformy kvůli rozšíření umožnilo alespoň částečnou shodu Jen Irsko vetovalo (2. referendum = souhlas)

36 Snaha o reformu institucí ii Evropský konvent (European Convention) Institucionální reforma pojata šířeji = snaha o předložení psané Evropské ústavy Inspirováno Filadelfským konventem = přijetí Americké ústavy Obrovská politická reakce Okamžitý zájem politiků a médií Politicky složité dělat kompromisy Problémy s ratifikací 2004 Podepsán těžko vybojovaný kompromisní návrh Největší opozice: Španělso + Polsko (ztratily hlasy) Státy jinak ratifikující smlouvy v parlamentu zvolily referenda Francie + Nizození (tradiční euro-optimisti) = odmítly Ústavu => ratifikační proces zastaven Problém chybějící reformy institucí trvá

37 Snaha o reformu institucí iii 2007 (2009*) Lisabonská smlouva (Treaty of Lisbon) 1. Odstranila sporná slova (ústava, symboly EU, náboženství atd.) + koncipována jako technický dodatek existujících smluv (ale s podobným obsahem jako původní Ústava) Ratifikace v parlamentech Jen Irsko muselo vyhlásit referendum 1. NE, 2. ANO Vstoupila v platnost 2. Ruší pilířovou strukturu (tzv. maastrichtský chrám) Rozděluje pravomoce na: Výlučné = EU» Celní unie, hosp. soutěž, měnová politika, obchodní politika, rybářská politika Sdílené = EU + státy Podpůrné/koordinační = hlavně státy

38 Snaha o reformu institucí iv 2007 (2009*) Lisabonská smlouva pokr. 3. Reformy institucí: Zvýšení hlasování QMV v Radě ministrů + změna poměru hlasování Státy ztratily právo veta v mnoha oblastech Zřízení funkce Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (High Representative for Foreign Affairs and Security Policy) Zastupuje EU na mezinárodní scéně Evropská rada - dlouhodobý prezident místo rotujícího předsednictví Předsednictví Rady ztratilo význam Posílení role EP 4. Hodnotová přestavba EU Listina základních práv EU Umocnila pojem občanství EU» Právně závazná» Nově např.: lidová iniciativa (1 mil. občanů + ¼ států)

39 Postupné rozšiřování EU - přehled 1973 Dánsko (+ Grónsko), Irsko, VB 1981 Řecko 1985 Grónsko odchází 1986 Portugalsko, Španělsko 1990 Sjednocení Německa (rozšíření členského státu) 1995 Rakousko, Finsko, Švédsko 2004 ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko 2007 Bulharsko, Rumunsko

40 INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC EU Alokace kompetencí & instituce EU Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 2.

41 Alokace kompetencí

42 Mocenská rovnováha mezi zájmy institucí Evropská komise Zájmy EU Rada ministrů (+ Evropská rada) Zájmy členských států EU Nejmocnější instituce (více než bylo zamýšleno) Evropský parlament Zájmy občanů EU Evropský soudní dvůr Nezávislé řešení sporů týkajících se EU Více nakolněna zájmům EU

43 Zjednodušený přehled Bezprecedentní MO do rozsahu spolupráce členských států Přesun všech složek moci: Exekutivní, legislativní, soudní Zjednodušený model rozdělení kompetencí: Evropská komise Návrhy legislativy + řídí fungování vnitřního trhu Rada ministrů + Evropský parlament Schvalování legislativy Evropský soudní dvůr Soudní dohled nad dodržováním legislativy Vzájemné prolínání kompetencí Kompetence Společenství vs. národní kompetence Nejasné hranice (kompetence Společenství pořád rostou) Popsány ve smlouvách funkčním omezením = kompetence by měly být převedeny tak, jak bude nutné k dosažení cílů stanovených ve smlouvách Společenství Případné konflikty interpretuje ESD Jednou alokovaná pravomoc = těžké vrátit

44 Uspořádaní kompetencí v 3. ex-pilíři 3 pilíře EU (Maastricht Lisabon = ) 1. Evropské společenství Kompetence Společenství Jediný pilíř s právní identitou = může schvalovat právně závazné normy Jednotný trh (kromě sociální politiky), zemědělství, živ. prostř., hosp. soutěž, obchodní politika Nadnárodní pilíř Většinové hlasování (QMV) Stěžejní role EK + EP Pravomoc ESD 2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika Národní kompetence (i přes ohromné výhody sloučení) Jednohlasnost Mezivládní pilíř Jednohlasnost Stěžejní role Rady ministrů (EK + EP v roli konzultantů) Bez pravomoci ESD 3. Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice Národní kompetence (s prvky kompetencí Společenství) Většinou jednohlasnost Mezivládní pilíř Stěžejní role Rady ministrů (EK + EP v roli konzultantů) Bez pravomoci ESD

45 Platné principy alokace kompetencí Současný stav = kompromis Princip subsidiarity Jednotný evropský akt (1987*) Centralizační tendence: Společenství má přednost v pravomoci, pokud cíle opatření lze lépe docílit na úrovni Společenství než-li čleského státu Maastrichtská smlouva (1993*) Decentralizační tendence: Společenství má přednost jen v případě, že navrhované opatření nemůže být dostatečně realizováno členskými státy a bylo by lépe realizovatelné na úrovni Společenství => Rozhodnutí by měla být dělána co nejblíže k občanovi Princip proporcionality Římská smlouva (1958*) Pokud se dá cíle dosáhnout lépe na úrovni Společenství, EU by se měla zhostit pouze minima nejnutněších opatření k dosažení cíle Zbytek by měl zůstat v komeptenci členských států

46 Rozhodovací procedury 1. Procedura konzultace (consultation procedure) Nejpůvodnější EK návrh, EP stanovisko (nezávazné pro Radu), Rada rozhodne 2. Procedura spolupráce (co-operation procedure) Posílení moci EP EK návrh, EP stanovisko + změny, Rada může zamítnout rozhodnutí EP jen jednohlasně 3. Procedura spolurozhodování (co-decision procedure) Další posílení EP EK návrh, EP stanovisko + možné návrhy změn Rada přijme nárhy změn EP = zákon vstoupí v platnost Rade neřijme nárhy změn EP = 2. čtení v EP EP stanovisko + možné návrhy změn» Rada přijme nárhy změn EP = zákon vstoupí v platnost / neřijme = dohadovací (smírčí) výbor» Dohadovaní výbor kompromisní text přijatý EP + Radou 4. Procedura souhlasu (assent procedure) Nejsilnější účast EP Opatření vstoupí v platnost jedině se souhlasem EP

47 Jednotlivé instituce EU 1. Evropská komise 2. Rada ministrů 3. Evropská rada 4. Evropský parlament 5. Evropský soudní dvůr

48 1. Evropská komise (EK) European Commission (EC)

49 EK - shrnutí Hlavní role: 1. Navrhuje legislativu + tvoří pravidla 1. ex-pilíře Motor integrace 2. Dohlíží na implementaci legislativy v 1. ex-pilíři Při neplnění států se odkazuje na ESD = možnost udělit pokuty Závislá na poskytnutých informacích od států = problém 3. Manažer financí Společenství Navrhuje rozpočet (bez schodků) Řídí financování Strukturálních fondů + zem. pol. 4. Externí tvář EU Předseda komise = veřejná tvář EU Známější oproti předsedům rotující chpředsednictví Evropské rady E.g.: Delors = předseda EK ( )

50 EK - podrobnosti Sídlo = Brusel, Lucemburk Administrativa = cca úředníků 15% tlumočníci Profesionálové, velká konkurence Komisaři Jednají v zájmu EU Nezávislost na členských státech, ale nominováni čleskými státy Obnovitelný mandát na 5 let Rozšířeno ze 4 srovnáno s EP (EP schvaluje složení EK) Každý = vlastní generální ředitelství/rosort (Directorates General -D-G) Rozhodnutí = konsensus EU15 20 komisařů (5 největších států = 2) EU25 30/později 25 komisařů (každý stát = 1) EU27 27 komisařů (každý stát = 1) Lisabonská sml.: 2/3 států = 1 komisař (rotující zastoupení) Předseda = José Barroso ( ) Eurokomisař ČR Stefan Fülle

51 EK - diskuze i 2 odlišné funkce EK: Iniciace zákonů + jejich přímá/nepřímá implementace Implementace je problém (EK lépe strukturovaná pro iniciaci) Oblasti přímé implementace: Politika hosp. soutěže, rybářská politika, vnější vztahy EU Oblasti nepřímé implementace = pouhá koordinace (implementace ponechána na státech): Fungování vnitřního trhu Důvody: Neustálé rozšiřování kompetencí Společenství» Navýšený objem legislativy Neochota států k dalšímu převodu kompetencí Nemožnost rozšíření kompetencí bez velkého navýšení rozpočtu => EK by přímou implementaci finanče nezvádla = nutnost delegace = spolupráce se státními institucemi (např. SFŽP)

52 EK - diskuze ii Dopady nutnosti nepřímé implementace: Problémy implementace degradují legitimitu instituce Nechopnost vykonávat efektivní politiku v oblasti, kterou spravuje Problém konzistentní implementace pravidel jednotného trhu Státy se cítí v konkurenční nevýhodě Problém zajistit loajálnost pověřených státních institucí k EK EK nemá dost financí k zajištění efektivního fungování + vyškolení kapacit EK nemá nezávislé informace Problém politických vlivů na státní nstituce

53 EK - diskuze iii Mocenská pozice EK mezi ostatními institucemi: EK postupně ztrácí moc, jak postupně posiluje EP EP schvaluje složení EK + pravomoc rozpustit EK Přechod od konzultace k spolurozhodování EP QMV v Radě + většina v EP Instituce dodhodovacího výboru mezi Radou a EP» Kompromisní návrh schválen bez nutnosti původní jednohlasnosti v Radě k pozměnění návrhu EK» EK může být z výboru úplně vyloučena => Možnost schválení jiné verze zákona, než-li EK předložila => Nutnost kompromisů = obtížnější pro EK představovat motor integrace Jinak jsou ale EK a EP tradiční spojenci

54 Příklad: Nařízení o potravinách nového typu Prodej geneticky modifikovaných (GM) potravin na jednotném trhu Obchodní spor s USA (hl. exportér) Prodej GM zakázán do vytvoření jasných pravidel Hlavní problém = identifikace GM potravin EP podporuje jasné značení na GM výrobcích USA + EK značení stigmatizuje produkty Průběh spolurozhodovacího řízení: EK - návrh nařízení bez podmínky identifikace EP - 1. čtení = přidal podmínku EK - zamítla změnu EP Rada ministrů - mohla zamítnout podmínku jen jednohlasně (kdyby EK podmínku schválila = stačila by QMV) EP - 2. čtení = přidal slabší podmínku (snaha o kompromis) EK - zamítla kompromisní změnu EP Dohodovací výbor (Conciliation Committee) EK nespolupracovala konstruktivně => vyloučena Kompromisní řešení schváleno EP + Radou => EK => vytlačena EP do pozadí = neschopnost proces ovlivnit

55 EK - diskuze iv Jedná EK opravdu nezávisle na členských státech? ANO Výhradní právo iniciovat legislativu = velmi důležité Politické vedení => dává podněty k integraci dalších odvětví Aktivně zajišťuje podporu pro své návrhy = neumožňuje tak státům tolik zamítavých hlasování (+ veliká šance na schálení jejích návrhů) Využívá nadnárodní sítě výrobců + zájmových skupin k vytváření tlaku na národní vlády» Každý pro-integrační návrh = opozice skupin profitující ze status quo Např.: národní monopoly (někdy preferují ovlivňovat proces převodu pravomoce, než-li čelit soudním přím) Využívá informovanosti Možnost redukovat návrh při očekávaném nesouhlasu v Radě

56 EK diskuze v Jedná EK opravdu nezávisle na členských státech? NE Nemůže donutit Radu schválit návrh, který nechce Neusměrňuje vývoj Společenství, ale pouze pomáhá členským státům při detailních opatřeních, ke kterým se státy už rozhodly V Radě ministrů či Evropské radě Státy zakládají komplexní komise národních expertů monitorující práci EK ( Management Committees ) Pokud zajde EK ve svých kompetencích příliš daleko, státy si mohou stěžovat u ESD

57 2. Rada ministrů (Rada EU) Council of Ministers (Council of the EU)

58 Rada ministrů - shrnutí Hlavní role: 1. Schvaluje legislativní návrhy EK 2. Hlavní funkce v oblasti mezivládní spolupráce ( ex-pilíř) 3. Reprezentuje zájmy členských států

59 Rada ministrů podrobnosti i Představitelé členských států na úrovni ministrů Ministři jednotlivých resortů (v závislosti na aktuálním tématu = bez stálého členství) Formálně žádná hierarchie, neformálně ano 1. General Council ministři zahr. věcí 2. ECOFIN ministři financí (*1999 Eurogroup před setkání ECOFIN) Uzavřená zasedání v Bruselu Tlak EP na zveřejnění hlasovacích záznamů Předsednictví Rotace po 6ti měsících = příliš krátká doba = nekontinuálnost => praktické řešení = Trojka Bývalý, současný a budoucí předsednický stát koherentnost politiky => Lisabonská sml. stálý President na 2,5 roku (volen Evropskou radou) Předsenický stát tlačí národní agendu Administrativně + finančně náročné pro většinu malých a středních států Asistence od sektretariátu (2000 zaměstnanců) Často komplikováno krizemi v předsednických státech Např.: 2009 pád vlády ČR

60 Rada ministrů podrobnosti ii Hlasování Počet hlasů závisí na počtu obyvatel (celkem 345, ČR 12) Původně jednohlasnost (velké prodlevy v usneseních) Nyní kvalifikovaná většina - QMV (80% - SEA + TEU) QMV Vyvažování systému: suveréní stát vs. velikost Rovnost států: Němeco = Lucembursko Rovnost populace: Německo:Lucembursku (160:1) Systém trojí většiny (sml. z Nice stále platný) 1. Min. 255 hlasů z 345 (= 73,9%) 2. Souhlas nadpoloviční většiny států (= min. 14) 3. Součet počtu obyvatel (= min. 62%) Systém dvojí většiny (Lisabonská sml. - platné od roku 2014) 1. Souhlas 55% členských států (= min. 15) 2. Součet počtu obyvatel (= min. 65%) Blokační menšinu musí tvořit min. 4 státy (jinak je podmínka splněna)

61 Rada ministrů podrobnosti iii COROPER = šedá eminence s velkou mocí Příprava zasedání: 1. Výbor stálých zástupců (COREPER) Vyslanci členských států v Bruselu (setkání každý týden) Konsensus (i když můžou někdy použít QMV) 2. Pracovní skupiny Schvalování 85% otázek vyřešeno v přípravných výborech COROPER A-points = schváleno Radou ministrů bez dalšího projednávání B-points = nutno dořešit sporné otázky Možnost přechodu z A do B na žádost představitele jakéhokoliv státu Rada ministrů někdy schválí obecný rámec a naopak pošle do výboru k projednání podrobností

62 Rada ministrů diskuze i COROPER - Postupné vytváření kolektivní identity narušující intergovernmentalismus instituce = Více orientované na řešení technických problémů než na politické dohadování (pocit společné mise vyřešní problému) Intenzivní sociální interakce v Bruselu Např.: prav. výlety i s manželkami do členských států Vzájemná důvěra a sympatie s pohledem (a uděleným mandátem) kolegů = snaha vzájemně si pomoct (reciprocita) Proces opakované hry (jiná kalkulace, co je racionální, při opakované hře oproti jediné hře nutnost uchovat spolehlivé partnery a možné aliance) Ještě intenzivnější v pracovních skupinách Reprezentanti jednotlivých států, ale nevnímáni dle národností nýbrž dle dovedností Vyjednávají přesvědčivostí argumentů a ne politickou silou a vyjednávacími dovednostmi Vnímáni někdy jako reprezentanti EU a né členských států (ständiger Vertreter vs. ständiger Verräter) PARADOX!!! Rada ministrů = Vytvořena k nastolení kontroly národních vlád nad Společenstvím Méně vzájemně socializováni

63 Rada ministrů diskuze ii Teorie schválení opatření - pravděpodobnost = jak je těžké najít většinu v daném volebním schématu Počet možných vítězných koalic/počet všech možných koalic (2 27 = 134 mil) => Pravděpodobnost schválení náhodně vybraného návrhu klesá s množstvím členských států, pokud se adekvátně nemění schéma Schovává pozitivní dopad SEA přechod ke kvalifikované většině EU6 EU9 EU10 EU12 EU15 EU25 EU27 EU29 Historicky 21,9% 14,7% 13,7% 9,8% 7,8% Sml. z Nice 3,6% 2,8% 2,3% Lisabonská sml. 10,1% 12,9% 12,2%

64 Rada ministrů diskuze iii Teorie schválení opatření velikost státu Větší stát = větší moc ovlivnit rozhodnutí? Teoreticky ano... Víc hlasů v Radě ministrů Víc poslanců v EP» Není až tak podstatné Souhlas EP pravděpodobný, pokud souhlasí Rada (Rada 73,9% k souhlasu, očekává se 50% souhlas v EP)» Proto EP netvoří národní ale stranické koalice, aby měl alespoň minimální moc Vždy to ale neplatí... Moc ovlivnit rozhodnutí = schopnost vytvořit nebo zničit vítěznou koalici Např.: státy A, B, C (40, 40, 20 hlasů) + hlasování prostou většinou Všechny 3 jsou stejně mocné (jakékoliv 2 státy jsou schopny vytvořit vítěznou koalici) Lucembursko bezvýznamné ( ) jeho hlas nehrál při tvorbě koalic žádnou roli

65 3. Evropská rada European Council

66 Evropská rada - podrobnosti 1974 globální hospodářská krize Nutnost hledání společných řešení => počátek samitů G7/G8 (Francie, Německo, Itálie, VB, USA, Japonsko, Kanada, Rusko) => Souhlas s vytvořením Evropské rady Institucionalizováno v SEA (1987) Setkání předsedů vlád členských zemí (F president) + předsedy Komise Min. 2x ročně = 1x za předsednictví státu Prestiž + přísun peněz pro ekonomiku => tendence uspořádat více setkání Hlasování: Jednohlasnost Neformální postupy

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

EVROPSKÁ KOMISE. Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz. www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce

EVROPSKÁ KOMISE. Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz. www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce EVROPSKÁ KOMISE Informační centrum Evropské unie e-mail: info@iceu.cz www.evropska-unie.cz Evropská unie v kostce Současné rozšiřování EU Obsah 20 2., upravené vydání 1. Vznik EU 2. Instituce EU 3. Rozhodování

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-3 /1 EVROPSKÁ INTEGRACE A BEZPEČNOST HISTORICKÉ A PRÁVNÍ ASPEKTY

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-3 /1 EVROPSKÁ INTEGRACE A BEZPEČNOST HISTORICKÉ A PRÁVNÍ ASPEKTY AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-3 /1 EVROPSKÁ INTEGRACE A BEZPEČNOST HISTORICKÉ A PRÁVNÍ ASPEKTY LEOPOLD SKORUŠA Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu +420 973 442 571;

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŢÁKY

VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŢÁKY PROJEKT Zlepšení podmínek výuky učebních oborů CZ.1.07./1.1.06/01.0079 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky VÝUKOVÝ MATERIÁL PRO ŢÁKY Vyučovací

Více

Návštěva evropských institucí

Návštěva evropských institucí Návštěva evropských institucí Ve dnech 9. až 13. 10. 2011 se uskutečnila ve spolupráci se ZŠ Mitušova 8, Ostrava Hrabůvka a CK Hambálek vzdělávací akce exkurze do Bruselu, Štrasburku a Lucemburku, které

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

Evropský parlament. Rada

Evropský parlament. Rada Fórum pre Komunikačné Technológie seminár Telekomunikační stavby III 25. November 2010 2010 AT&T Intellectual Property. All rights reserved. AT&T and the AT&T logo are trademarks of AT&T Intellectual Property.

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ SN 2682/13 ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ GENERÁLNÍ TAJEMNÍK RADY, s ohledem na jednací řád Evropské rady ze dne 1. prosince 2009

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Stejně jako Parlament a Rada byla Evropská komise založena v padesátých letech na základě zakládajících smluv EU.

Stejně jako Parlament a Rada byla Evropská komise založena v padesátých letech na základě zakládajících smluv EU. Evropská komise (zdroj: http://europa.eu) Komise je nezávislá na vnitrostátních vládách. Jejím úkolem je zastupovat a bránit zájmy EU jako celku. Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů, které

Více

23.1.1996 Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU

23.1.1996 Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU ČR v EU Základní přehled historie vstupu České republiky do Evropské unie 1988 ČSSR a Evropská společenství navázaly diplomatické styky 1990 ČSFR podepsala dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci s

Více

Brusel jako sídlo evropských institucí

Brusel jako sídlo evropských institucí Brusel jako sídlo evropských institucí Hana HŘÍVOVÁ Evropská unie Evropská unie je ekonomická a politická unie, kterou v současné době tvoří 28 evropských států. Oficiální vznik EU se datuje do roku 1993

Více

CO JE EU A JAKÝ MÁ CÍL

CO JE EU A JAKÝ MÁ CÍL Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 CO JE EU A JAKÝ MÁ CÍL 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. Evropy na východ a

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Konzultace Evropské komise, GŘ pro vnitřní trh a služby Předběžná poznámka: Tento dotazník vypracovalo Generální ředitelství pro

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín PRÁCE V ZAHRANIČÍ Lukáš KUČERA Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín CO JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT znalost jazyka je základním předpokladem pro práci v zahraničí je nutný pro komunikaci

Více

Datum: 10. 7. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 10. 7. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 10. 7. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_353 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 Evropská unie Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 ANOTACE materiál určený k seznámení

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Vliv Lisabonské smlouvy na postavení Evropské unie a České republiky v globalizované ekonomice

Vliv Lisabonské smlouvy na postavení Evropské unie a České republiky v globalizované ekonomice Vliv Lisabonské smlouvy na postavení Evropské unie a České republiky v globalizované ekonomice PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000

Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Doplňkový řád 1 Obsah Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000 Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Kapitola III - Oznámení o porušení přísahy svědky a znalci (články 6 a 7)...000

Více

Korupce pohledem ekonoma

Korupce pohledem ekonoma Vize 2020 Obrana svobody (veřejná diskuze) Korupce pohledem ekonoma Olomouc, 7.1.2010 Jiří Schwarz 1 Co považuje ekonom za korupci? 1. Platba za dobře odvedenou operaci v krajském zdravotnickém zařízení?

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE JUDr. Tomáš Pezl Katedra ústavního práva FPR ZČU ÚSTAVA základní právní dokument státu formální základ veřejné moci zakládá zásady dělby moci

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

Ekonomický výhled evropského hotelnictví 2014 a 2015

Ekonomický výhled evropského hotelnictví 2014 a 2015 www.pwc.com/hospitality Ekonomický výhled evropského hotelnictví 2014 a 2015 Obsah 1 2 3 4 Jaký byl rok 2013? Výhled pro 2014 a 2015 Trendy Výhled ekonomiky, cestovního ruchu a kapacit 2 Jaký byl rok 2013?

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0018

CZ.1.07/2.2.00/28.0018 CZELO Brusel - stáž Jitka Meňházová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 CZELO Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 18. 12. 2009 PRACOVNÍ DOKUMENT o zprávě z vlastního podnětu na téma EHP/Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního

Více

Finance a příležitosti obcí 2007

Finance a příležitosti obcí 2007 Finance a příležitosti obcí 2007 Karlovarský kraj 4.5.2007 Ing. Luděk ekonom konzultant, specialista na veřejnou správu projektový manažer dle standardů IPMA Motto: Štěstí tvého života záleží na druhu

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.04.2005 KOM(2005) 146 v konečném znění 2005/0056 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008. Evropská unie, společný trh, euro, vstup ČR, Varšavská smlouva, NATO

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008. Evropská unie, společný trh, euro, vstup ČR, Varšavská smlouva, NATO Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Evropa v kostce. Evropa náš kontinent. Co to je Evropská unie?

Evropa v kostce. Evropa náš kontinent. Co to je Evropská unie? Evropa v kostce Co to je Evropská unie? Je evropská Je to unie = nachází se v Evropě. = spojuje země a lidi. Podívejme se na ni zblízka: Co mají Evropané společného? Jak se Evropská unie vyvinula? Co dělá

Více

Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Mezinárodní vztahy: Evropská unie Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009 Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph. D.: Katedra MVES FSS MU EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní

Více

INFORMACE Interní zpravodaj

INFORMACE Interní zpravodaj Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 16/2009 17. 7. 2009 EVROPSKÁ RADA 18. A 19. ČERVNA 2009 Ze závěrů předsednictví: Kapitola "Institucionální otázky" a její přílohy: - Rozhodnutí

Více

Dr. Ing. František Klufa. Finanční arbitr České republiky. Čtvrtek 26. května 2011. Konferenční centrum City, Praha, Praha

Dr. Ing. František Klufa. Finanční arbitr České republiky. Čtvrtek 26. května 2011. Konferenční centrum City, Praha, Praha Ochrana spotřebitele na finančním trhu Ochrana spotřebitele na finančním trhu Dr. Ing. František Klufa Finanční arbitr České republiky Čtvrtek 26. května 2011 Konferenční centrum City, Praha, Praha - 1

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz. Brno, 21. listopadu 2014

Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz. Brno, 21. listopadu 2014 Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Brno, 21. listopadu 2014 Obsah prezentace 1. DLUHOVÁ KRIZE A JEJÍ PROJEVY evropské státy postižené krizí, projevy dluhové krize, spready státních

Více

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE HOSPODÁŘSKÉ

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE HOSPODÁŘSKÉ Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Kateřina Haganová MGV_Z_SS_1S2_D03_U_SOCGEO_Mez_organizace1_PL Zeměpis Socioekonomická geografie Světové hospodářství

Více

Jste občanem Evropské unie

Jste občanem Evropské unie Jste občanem Evropské unie V Í T E J T E v L u c e m b u r s k u informační brožura vypracovaná ASTI (Organizace pro podporu zahraničních pracovníků) a jejími partnery O B S A H Budete pobývat v Lucembursku

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1 Stanovy OSPEA I. Základní ustanovení Článek 1 1.1. Název sdružení: OSPEA. 1.2. Název sdružení je zkratka Odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy. 1.3. OSPEA je odborová organizace

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

INFORMACE O SOUBORU ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM V OBORU GEOGRAFICKÁ INFORMACE/GEOMATIKA. Eva SOVJÁKOVÁ

INFORMACE O SOUBORU ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM V OBORU GEOGRAFICKÁ INFORMACE/GEOMATIKA. Eva SOVJÁKOVÁ 1 INFORMACE O SOUBORU ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM V OBORU GEOGRAFICKÁ INFORMACE/GEOMATIKA Eva SOVJÁKOVÁ GISV 2014 předsedkyně Technicko-normalizační komise 122 (TNK122) působící při ÚNMZ, Biskupský dvůr

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce Formulář pro přípravu modelové hodiny 1. Název (téma) modelové hodiny: HISTORICKÝ POHLED NA ROZŠIŘOVÁNÍ EU 2. Cíle výuky v rámci modelové hodiny: Interaktivně prezentovat, upevnit, případně prohloubit

Více

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský kontext přípravy pravy budoucího období Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj 1 Páté Kohezní fórum Konalo se v Bruselu 31. ledna

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

Nezávislost centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Nezávislost centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Nezávislost centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Politická krátkozrakost V praxi lze často pozorovat jednání politiků, které popisuje tzv. teorie politického cyklu Vládnoucí

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

supervelmocí, objasnit jednotlivé etapy a konflikty studené války a ujasnit problematiku détente

supervelmocí, objasnit jednotlivé etapy a konflikty studené války a ujasnit problematiku détente Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Mezinárodní vztahy 1 Název tematického celku: Bipolární systém a studená válka Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je seznámit

Více

Univerzita obrany AR 2015/2016

Univerzita obrany AR 2015/2016 Univerzita obrany AR 2015/2016 kpt. Mgr. Lenka ZÁRYBNICKÁ, Ph.D. Erasmus koordinátor FVZ UO Erasmus+ Mobility studentů Mobility zaměstnanců Pravidla a dokumenty 2 nový program Evropské unie na období 2014

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Aktuáln lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Maastrichtská konvergenční kritéria ria cenová stabilita dlouhodobé úrokové sazby veřejn ejné finance

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro ZŠ Školská, Karviná - Ráj 7., 9. ročník Sekce Předmět Téma /

Více

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP 12.2.2014 Úřední věstník Evropské unie L 41/13 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP ze dne 10. února 2014 o Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více