Sjednocení vyměřovacího základu pro daně a odvody

Transkript

1 RICHARD SULÍK A KOLEKTIV Sjednocení vyměřovacího základu pro daně a odvody Materiál zohledňuje legislativní stav k Základní konstrukce strana 2 Informace pro pana ministra strana 14 Politické souvislosti zavádění jednotných odvodů strana 17 Přílohy strana 19 Bratislava,

2 Základní konstrukce První krok. Centrální kategorií v souvislosti s jednotným vyměřovacím základem je "hrubá mzda". Hrubou mzdou zaměstnance je jeho příjem ze závislé činnosti včetně odvodů na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti (dále jen odvody), které platí zaměstnanec. Přímá definice hrubé mzdy v českém zákonodárství neexistuje, ale nepřímo je pojem hrubá mzda zakotven v zákoně o dani z příjmů jako "příjmy ze závislé činnosti" ( 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v znění pozdějších předpisů). Změny vyvolané daňovou reformou k lednu 2008 si vyžádaly zavedení tzv. superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o odvody zaměstnavatele. Superhrubá mzda jako daňová fikce značně zkomplikovala způsob stanovení základu daně, a ve "věcném záměru zákona o daních z příjmů" je proto stanoven požadavek na zjednodušení. Zjednodušení má probíhat tak, že daňová fikce "superhrubá mzda" má být nahrazena "hrubou mzdou", která má obsahovat všechny odvody, které se ze mzdy platí 1. Ve věcném záměru není uveden přesný termín nahrazení daňové fikce "superhrubá mzda", píše se jen o daňové reformě 2010, ale přesto je absolutně nevyhnutné časově sladit následující dvě události: a zrušení daňové fikce "superhrubá mzda" a zavedení pojmu hrubá mzda jako příjem zaměstnance včetně všech odvodů vyměřovacího základu pro daně a odvody (tento projekt). Jako první nevyhnutný krok ke sjednocení vyměřovacího základu je tedy nutné definovat pojem hrubá mzda jako příjem zaměstnance včetně všech odvodů. Na tuto definici je už dnes přímo navázán pojem "vyměřovací základ" v 5 zákona 589/1992 o pojistném na sociální zabezpečení. Z uvedeného zákonitě vyplývá, že pokud v 6 zákona o dani z příjmů bude hrubá mzda (doslovně "příjem ze závislé činnosti") obsahovat všechny odvody, budou tyto automaticky obsaženy i ve "vyměřovacím základu" podle 5 zákona o sociálním pojištění a v 3 zákona 592/1992. Proto definice vyměřovacího základu v 5 odst. 1 zákona 589/1992 a v 3 odst. 1 zákona 592/1992 nesmějí být měněny. Jinými slovy, tento projekt nezasahuje do změny zákona o dani z příjmů, přesto však počítá se změnami, které jsou obsaženy ve věcném záměru. 1 Záměrně nepíšeme o odvodech zaměstnance a zaměstnavatele, protože cílem projektu je právě přesun všech odvodů na zaměstnance. [Sjednocení odvodov] Strana 2

3 Druhým krokem je jednorázové zvýšení hrubé mzdy zaměstnance o odvody, které platí zaměstnavatel, a to z toho důvodu, aby po přesunutí celé odvodové povinnosti neklesly čisté příjmy zaměstnance. Proto je nevyhnutné dát do přechodných ustanovení zákoníku práce povinnost zaměstnavatele k zvýšit všechny složky (dnešní hrubé) mzdy uvedené v platných pracovních smlouvách k , které jsou předmětem 5 zákona o sociálním pojištění, o 33,1 %, maximálně však úhrnně na zaměstnance o Kč 2 na měsíční nebo o Kč na roční bázi. Zároveň je nutné zvýšit minimální mzdu pro rok 2010 o 33,1 % kromě běžného zvýšení. Aktuálně platné nařízení vlády 567/2006 Sb. stanovuje minimální mzdu na Kč na měsíc nebo na 48,10 Kč na hodinu. Tyto sazby je nutno k zvýšit kromě případného běžného zvýšení o dalších 33,1 %. Pro sjednocení základu daní a odvodů, tedy i sjednocení základu odvodů do sociální pojišťovny a zdravotní pojišťovny, je nutné, aby zaměstnanci byli posuzování stejně. Podle přílohy č. 1 je vidět, že čtyři druhy osob nemají stejný statut ve zdravotním a sociálním pojištění, a aby se předešlo různým komplikacím a hraničním případům, měl by být statut zaměstnance v každém zákoně stejný. Konkrétně to znamená, že: 1. společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny 2. likvidátoři s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny 3. členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny 4. osoby s odměnami za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny jsou podle zákona o daních z příjmů a podle zákona o zdravotním pojištění zaměstnanci, ale podle zákona o sociálním pojištění ne. Navíc, v očekávaných změnách ve zdravotním pojištění pro rok 2009 je několik dalších definic zaměstnance odlišných od definic v zákoně 589/1992. Protože novela zákona o zdravotním pojištění není momentálně schválena a není tedy známo její definitivní znění, v tomto projektu se s ní neuvažuje. Problémem budou zaměstnanci pracující v zahraničí, za něž odvádějí pojistné do České republiky zahraniční zaměstnavatelé. Ty nebude možné legislativní úpravou donutit zvýšit mzdy o současné odvody zaměstnavatele. Podle informace České správy sociálního zabezpečení je k takových zaměstnanců, za něž odvádí pojistné 539 zahraničních zaměstnavatelů, Odhad Ministerstva financí průměrné hrubé mzdy pro rok 2010 je Kč, 33,1 % z této sumy je Kč a čtyřnásobek Kč (měsíční báze), resp Kč (roční báze). [Sjednocení odvodov] Strana 3

4 Konstatuje se, že druhy příjmů sjednoceny jsou, to znamená, že ty příjmy, které jsou předmětem sociálního pojištění, jsou i předmětem zdravotního pojištění a naopak, viz přílohu č. 2. Třetím krokem je úprava vyměřovacích základů a sazeb zaměstnavatele a zaměstnance a OSVČ. Zaměstnanci a zaměstnavatelé Minimální vyměřovací základ je stanoven zákonem 592/1992 o zdravotním pojištění ve výši minimální mzdy ( 3 odst. 6), zákon 589/1992 o sociálním pojištění nestanovuje explicitně minimální vyměřovací základ zaměstnance. Maximální vyměřovací základ je 48násobkem průměrné měsíční mzdy ( 15a odst. 1 z. 589/1992 a 3 odst. 15 z. 592/1992). Průměrná měsíční mzda se určí jako součin průměrné mzdy z období před dvěma lety a "přepočítacího koeficientu". Toto ustanovení není nutné měnit, protože průměrná mzda po roce 2010 už bude zvýšena o odvody zaměstnavatele a maximální vyměřovací základ tedy rovněž. Je však potřebné přechodné zplnomocňující ustanovení v 17 odst. 4 zákona 155/1995, na základě něhož MPSV pro rok 2010 jednorázově zvýší přepočítací koeficient o 33,1 %. Na tento "přepočítací koeficient" se odvolává zákon 589/1992 ( 14 odst. 2) i zákon 592/1992 ( 3 odst. 15). rok průměrná mzda z roku odvody zaměstnavatele přepočítací koeficient výška koeficientu bez * (1 6/2008) / (1 6/2007) běžná bez * (1 6/2009) / (1 6/2008) běžná bez * (1 6/2010) / (1 6/2009) vysoká včetně * (1 6/2011) /(1 6/20010) běžná Z uvedené tabulky je vidět následující: V roce 2009 je výpočet průměrné mzdy správný. V roce 2011 je správný též z toho důvodu, že průměrná mzda sice ještě neobsahuje odvody zaměstnavatele, ale čitatel koeficientu je obsahuje a jmenovatel ne, což znamená, že koeficient je "vysoký". Naopak, v roce 2012 je koeficient "nízký", zato průměrná mzda je "vysoká" (tedy včetně bývalých odvodů zaměstnavatele). Zůstává rok 2010 (vyznačený červeným), pro který je nutné zvýšit "přepočítací koeficient" o 33,1 %. U zaměstnavatele je to zrušení povinnosti platit odvody, to znamená zrušení 3 písm. a) a b) a 7 písm. a) zákona 589/1992 o sociálním pojištění a 4 písm. b) a 9 odst. 2 a 3 zákona 48/ odst. 1 zákona 592/1992 Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance.^19) Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. [Sjednocení odvodov] Strana 4

5 se změní na následující znění: Zaměstnavatel odvádí pojistné, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. V 8 odst. 1 zákona 589/1992 je nutní vyhodit spojku "i". V 21 odst. 2 zákona 589/1992 je nutné snížit přirážku k pojistnému z 5% na 3,5% U zaměstnance je to úprava sazeb z důvodů: - nového vyměřovacího základu (superhrubá mzda 3 ) - přesunu odvodů zaměstnavatele na zaměstnance Odvody zaměstnavatele jsou dnes: - nemocenské pojištění 1,4 % (od , do té doby 3,3 %) - důchodové pojištění 21,5 % - státní politika zaměstnanosti 1,2 % - zdravotní pojištění 9,0 % Celkem: 33,1 % (35,0 %) Odvody zaměstnance jsou dnes: - nemocenské pojištění 1,0% (od , do té doby 1,1%) - důchodové pojištění 6,5% - státní politika zaměstnanosti 0,4% - zdravotní pojištění 4,5% Celkem: 12,4% (12,5%) Nová výška sazeb se přepočítá vzorcem: odvod zaměstnavatele v roce odvod zaměstnance v roce všechny odvody zaměstnavatele v roce 2009 (33,1 %) Podle uvedeného přepočtu odvody zaměstnance od budou: zaokrouhleno - nemocenské pojištění 1,803 % 1,8 % - důchodové pojištění 21,037 % 21,0 % - státní politika zaměstnanosti 1,202 % 1,2 % - zdravotní pojištění 10,143 % 10,1 % Celkem: 34,185 % 34,1 % 3 Poprvé je tento termín použit v nálezu Ústavního soudu, krátké shrnutí je předmětem přílohy č. 3. [Sjednocení odvodov] Strana 5

6 OSVČ OSVČ dnes platí stejné procentuální sazby odvodů jako zaměstnanci a zaměstnavatelé dohromady, to je celkově 47,5 %. Tato celková sazba obsahuje i odvody na nemocenské pojištění, které od budou pro OSVČ podle 145b odst. 1 zákona 187/2006 dobrovolné. Protože OSVČ neznají pojem hrubá mzda 4, stanovil zákonodárce jako vyměřovací základ polovinu příjmů. Povinné odvody OSVČ dnes činí: - nemocenské pojištění 0,0 % (od , do té doby 4,4 %) - důchodové pojištění 28,0 % - státní politika zaměstnanosti 1,6 % - zdravotní pojištění 13,5 % Celkem: 43,1 % (47,5 %) Celková sazba povinných odvodů klesne na 32,3 %, aby byla totožná s novou sazbou, kterou budou platit zaměstnanci (34,1 % 1,8 % nemocenské = 32,3 %). V této sazbě nejsou obsaženy odvody na dobrovolné nemocenské pojištění. Nové sazby odvodů pro OSVČ, totožné se sazbami pro zaměstnance, jsou: - důchodové pojištění 21,0 % - státní politika zaměstnanosti 1,2 % - zdravotní pojištění 10,1 % Celkem: 32,3% - dobrovolné nemocenské pojištění 3,3 % Z důvodu snížení sazby stoupne vyměřovací základ tak, aby absolutní suma v Kč byla stejná. Základ se zvýší tím způsobem, že se zvýší procento, kterým se přepočítají příjmy OSVČ na vyměřovací základ. Kvůli zaokrouhlení sazeb zaměstnance není možné stanovit exaktní procento. Jako vyměřovací základ navrhujeme 2/3 příjmů z podnikání namísto dosavadní poloviny. Minimální a maximální vyměřovací základ pro OSVČ nevyžaduje žádné změny. To znamená, že minimální vyměřovací základ zůstane ve výši 25 % (resp. 10 % u vedlejší činnosti) průměrné mzdy předešlého roku pro sociální pojištění ( 14 odst. 6 zákona 589/1992) a ve výši 50 % pro zdravotní pojištění ( 3a odst. 2 zákona 592/1992). Maximální základ zůstane ve výši 48násobku průměrné mzdy ( 15a odst. 1 zákona 589/1992 a v 3a odst. 2). Přechodné období je ošetřeno přechodným obdobím u zaměstnanců. 4 Hrubá mzdy je i v případě zaměstnanců jen "odvodová fikce", protože neříká nic o tom, jaké náklady má zaměstnavatel a ani jaký čistý příjem má zaměstnanec. Je to len arbitrární veličina definovaná poměrem odvodů zaměstnance a zaměstnavatele. [Sjednocení odvodov] Strana 6

7 Nemocenské pojištění, které je od dobrovolné, se bude platit ve výši 3,3 % z vyměřovacího základu (to je 2/3 příjmů ze "samostatné výdělečné činnosti"). Tabulka s výpočty odvodů OSVČ tvoří přílohu č. 4. Čtvrtým krokem je úprava sazeb a v přechodném období aj úprava redukčních hranic a denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění. Tato úprava je nutná z toho důvodu, že denní dávky v nemocenském pojištění se dnes stanovují jako procento z hrubé mzdy, a protože hrubá mzda stoupne (o odvody zaměstnavatele), je nutné snížit procento tak, aby se absolutní suma v Kč nezměnila. Totéž platí i pro redukční hranice a denní vyměřovací základ v přechodném období. Současný stav je: Denní vyměřovací základ ( 18 až 20 zákona 187/2006), dále jen DVZ, je dán jako úhrn vyměřovacích základů na pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce rozhodujícího období, vydělený počtem kalendářních dnů rozhodujícího období. Z počtu dní se přitom odpočítají vyloučené dny. Do úhrnu vyměřovacích základů se započítají i vyměřovací základy, z nichž se neodvedlo pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu (daného jako 48násobek průměrné mzdy). Úprava DVZ ( 21 zákona 187/2006) o DVZ se pro výpočet nemocenského a ošetřovného upraví tak, že: do sumy první redukční hranice (RH) se započítá 90 %, ze sumy od první RH do druhé RH se započítá 60 %, ze sumy od druhé RH do třetí RH se započítá 30 %, ze sumy nad třetí RH se nezapočítá nic. o DVZ se pro výpočet peněžní pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství upraví tak, že: do sumy první redukční hranice (RH) se započítá 100 %, ze sumy od první RH do druhé RH se započítá 60 %, ze sumy od druhé RH do třetí RH se započítá 30 %, ze sumy nad třetí RH se nezapočítá nic. Redukční hranice ( 22 zákona 187/2006). Smyslem RH je do výpočtu nemocenských dávek aplikovat princip solidarity. Nemocenské dávky zaměstnanců s příjmem do výšky průměrné mzdy se vypočítávají z 90 % (nemocenské a ošetřovné) nebo 100 % (peněžní pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) příjmu. Nemocenské dávky zaměstnanců s příjmem vyšším než průměrná mzda se vypočítávají z příjmu redukovaného tak, že z části příjmu nad průměrnou mzdou se započítává s narůstajícím příjmem jen 60 %, 30 % nebo nic. [Sjednocení odvodov] Strana 7

8 První RH je stanovena jako průměrná denní mzda zaměstnance (z předešlého roku). Druhá RH je stanovena jako 1,5násobek průměrné denní mzdy zaměstnance. Třetí RH je stanovena jako 3násobek průměrné denní mzdy zaměstnance. V roce 2009 je první RH 786 Kč, druhá RH je 1178 Kč a třetí RH je 2356 Kč (Sdělení 396/2008). Výška dávek o Nemocenské ( 29) za kalendářní den je: 60 % DVZ do 30. kalendářního dne, 66 % DVZ od 31. kalendářního dne, 72 % DVZ od 61. kalendářního dne, 100 % DVZ po celou dobu ve speciálních případech. o Peněžní pomoc v mateřství ( 37) je 70 % DVZ za kalendářní den. o Ošetřovné ( 41) je 60 % za kalendářní den. o Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ( 44 zákona 187/2006) je rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrným denním příjmem zaměstnankyně po převedení na jinou práci. Navrhované změny jsou: Aby zůstaly denní dávky v absolutních sumách v Kč stejné, je nutné (z důvodu nárůstu průměrné mzdy o 33,1 %) snížit sazby dávek. Vyměřovací základy není nutné měnit, nutné je jen zohlednit přechodná období: o DVZ zaměstnance a OSVČ Podle 18 odst. 1 zákona 187/2006 se DVZ určuje na základě tzv. "rozhodného období". Podle 18 odst. 3 je rozhodným obdobím období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak. Při výpočtu DVZ se v přechodném období po zavedení superhrubé mzdy za kalendářní měsíce před zavedením superhrubé mzdy do úhrnu vyměřovacích základů započítají vyměřovací základy zvýšené koeficientem 1,331 a za kalendářní měsíce po zavedení superhrubé mzdy se do úhrnu vyměřovacích základů započítají vyměřovací základy. o DVZ pěstouna Zákon zvlášť stanovuje DVZ pěstouna v 19 odst. 11, a to jako jednu třicetinu sumy odměny za předcházející kalendářní měsíc. DVZ pěstouna v přechodném období, a to v prvním kalendářním měsíci po zavedení superhrubé mzdy, bude proto stanoven jako jedna třicetina sumy odměny za předcházející kalendářní měsíc, násobená koeficientem 1,331. V dalších kalendářních měsících už DVZ pěstouna bude dán jako jedna třicetina sumy odměny za předcházející kalendářní měsíc. [Sjednocení odvodov] Strana 8

9 o Redukční hranice jsou definované v násobcích průměrné mzdy za předešlý rok. Protože průměrná mzda stoupne, není nutné ani redukční hranice upravovat. Přechodné období je zohledněno též z toho důvodu, že redukční hranice jsou navázány na přepočítací koeficient", který bude pro rok 2010 zvýšen o 33,1 %. o Sazby dávek musejí být sníženy z toho důvodu, že dávky jsou netto platby, ale jsou navázány na hrubé (po novém na superhrubé) příjmy. Je proto nutné sazby dávek snížit o faktor 1,331: Nemocenské ( 29) za kalendářní den je: 45 % DVZ do 30. kalendářního dne, 50 % DVZ od 31. kalendářního dne, 54 % DVZ od 61. kalendářního dne, 75 % DVZ po celou dobu ve speciálních případech. Peněžní pomoc v mateřství ( 37) je 53 % DVZ za kalendářní den. Ošetřovné ( 41) je 45 % za kalendářní den. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ( 44 zákona 187/2006) je 75 % rozdílu mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrným denním příjmem zaměstnankyně po převedení na jinou práci. [Sjednocení odvodov] Strana 9

10 Pátým krokem jsou změny v důchodovém pojištění. Tak jako v nemocenském pojištění bude nutné upravit redukční hranice, výšku procentních výměr a zohlednit přechodné období. Současný stav je: Důchod se počítá z výpočetního základu (VZ, 15 zákona 155/1995), což je redukovaný osobní vyměřovací základ, který se počítá z osobního vyměřovacího základu (OVZ) následovně: o do sumy Kč se zohledňuje 100 % OVZ, o ze sumy nad Kč do sumy Kč se zohledňuje 30 % OVZ, o ze sumy nad Kč se zohledňuje 10 % OVZ. Osobní vyměřovací základ (OVZ, 16 zákona 155/1995) se počítá podle následujícího vzorce: Vyjádřeno slovy, OVZ je součet vyměřovacích základů pojištěnce (které se za každý rok zvlášť vynásobí příslušným koeficientem, aby byly meziročně srovnatelné) vydělený počtem pracovních dní a vynásobený číslem 30,4167 (to proto, aby se z denního základu stal základ měsíční). V příloze číslo 5 je uveden konkrétní příklad. Navrhované změny jsou: Z důvodu nárůstu hrubé mzdy o odvody zaměstnavatele se ve stejném poměru zvýší i výpočetní základ, a proto je nutné snížit procentní výměru v zákoně 155/1995, a to o v 34 odst. 1 a 2 z 1,5 % na 1,13 %, respektive zaokrouhlit na 1,1 %, o v 35 odst. 1 z 1,3 % na 0,98 %, respektive zaokrouhlit na 1,0 %, o v 36 odst. 1 z 0,9 % na 0,68 %, respektive zaokrouhlit na 0,7 %, o v 41 odst. 2 z 1,5 % na 1,13 %, respektive zaokrouhlit na 1,1 %, o v 42 odst. 2 ze 45 % na 33,8 %, respektive zaokrouhlit na 34 %, o v 45 odst. 2 z 0,75 % na 0,56 %, respektive zaokrouhlit na 0,6 %. Z důvodu zvýšení výpočetního základu je nutné zvýšit i redukční hranice uvedené v 15 zákona 155/1995, a to kromě běžného zvýšení o dalších 33,1 %. Redukční hranice pro rok 2009 jsou stanoveny na Kč a Kč a mimořádné zvýšení bude nutné pro rok Potom se redukční hranice budou zvyšovat opět jako dosud. Příklad: V případě, že běžné zvýšení redukčních hranic by pro rok 2010 bylo 6 %, první redukční hranice by byla * 1,06 * 1,331 = Kč a druhá * 1,06 * 1,331 = Kč (sumy jsou zaokrouhleny na celé stokoruny). [Sjednocení odvodov] Strana 10

11 Nejsou potřebná žádná nová přechodná ustanovení. Přechodné ustanovení uvedené v kroku 3 maximální vyměřovací základ, které pro rok 2010 jednorázově zvyšuje přepočítací koeficient o 33,1 %, je v plném souladu s výpočtem důchodů. V 10 odst. 2 je nutné snížit rozhodnou částku z 2,4násobku částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu na 1,8násobek té samí částky. Šestým krokem jsou změny v ostatních českých právních normách. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí na své internetové stránce ( přehled platných právních předpisů v rámci věcné působnosti MPSV, který je rozdělen na tři skupiny: o Sociální legislativa o Pracovněprávní legislativa o Mzdová legislativa Celkem 82 předpisů 61 předpisů 15 předpisů 158 předpisů Z těchto 158 předpisů obsahuje 81 některá z relevantních hesel. Relevantní hesla jsou "mzda", "výdělek", vyměřovací základ", "výpočetní základ", "plat" a v určitých případech "Kč" a "%". Relevantní hesla jsou aj "služební příjem" a "odměna". Kromě toho bylo identifikováno dalších 113 předpisů, které obsahují některá z relevantních hesel. Ze 194 předpisů obsahujících relevantní hesla ( ) zůstává 136 předpisů beze změn, ve 48 předpisech jsou změny nutné a 10 předpisů ruší zákon 187/2006 (v seznamu jsou však uvedeny z toho důvodu, že je uvádí MPSV). Změny jsou uvedeny v příloze č. 6. Kromě změn uvedených v konkrétních předpisech bude nutné vydat předpisy zohledňující přechodné období. Jsou to: Sdělení o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000, které je platné vždy na jeden rok od do Momentálně je platné Sdělení 102/2008, které platí do Nejbližší takové Sdělení bude muset být vydáno pro období od do , v němž bude rozhodná částka na úrovni měsíční průměrné mzdy v roce 2008, a na období od do , v němž bude rozhodná částka na úrovni průměrné mzdy za rok 2008 zvýšené o 33,1 %. V dalším Sdělení o rozhodné částce platném od do bude rozhodná částka ve výši průměrné mzdy za rok 2009 zvýšené o 33,1 %. Pro tyto dvě změny bude zřejmě nutné i zplnomocňující ustanovení v 5 odst. 2 zákona 118/2000. [Sjednocení odvodov] Strana 11

12 Nařízení vlády o výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu podle 17 odst. 2 a 4 a 107 odst. 2 zákona č. 155/1995, které je platné vždy jeden rok od do Pro rok 2009 je platné Nařízení 365/2008, které platí do Nejbližší takové nařízení musí obsahovat koeficient vypočítaný podle existujících předpisů a mimořádně zvýšený o 33,1 %. Pro tuto změnu bude zřejmě nutné i zplnomocňující ustanovení v 17 odst. 4 zákona 155/1995 Sedmým krokem jsou platné mezinárodní dohody, které uzavřela Česká republika. Celkem jsme identifikovali 69 Umluv MOP ratifikovaných Českou republikou, z kterých 5 považujeme za relevantní a 28 Mezinárodních smluv, z kterých považujeme za relevantní jednu: M43, strana 14 Podle šesté zprávy České republiky o plnění evropského zákoníku sociálního zabezpečení dosáhly výdaje na přídavky na dítě v rámci státní sociální podpory za rok 2007 sumu 10,2 mld. Kč. Požadované výdaje na rodinné dávky podle čl. 44 byly: (hrubá mzda nekvalifikovaného dělníka) * 0,015 (1,5 % mzdy) * 12 (měsíce) * 2 394,1 (tis. dětí) = 6,88 mld. Kč Zvýšením mzdy o 33,1% by se požadované výdaje zvýšily na: 6,88 mld. Kč x 1,331 = 9,16 mld. Kč Požadavek čl. 44 Úmluvy o minimální normě sociálního zabezpečení by tak byl splněn. M44, strana 14 Podle čl. 29 Úmluvy o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách výše peněžitých dávek vyplácených podle článku 10, článku 17 a článku 23 bude přezkoumána, změní li se podstatně všeobecná úroveň výdělků nebo životní náklady. Zvýšením mzdy o 33,1 %, sjednocením vyměřovacího základu a přenesením odvodů na zaměstnance se čisté příjmy nezmění. M45, strana 8,9 Vzhledem k tomu, že v ČR sociální dávky nepodléhají dani (s výjimkou částek důchodů přesahujících Kč za rok, které jsou zahrnovány do základu daně z příjmu) a neodvádí se z nich pojistné na zdravotní ani sociální pojištění, je možné počítat podíly dávek k čisté mzdě. Čistá mzda se nezmění, proto ustanovení čl. 22 a 23 Úmluvy o léčebně preventivní péči a dávkách v nemoci budou splněna. [Sjednocení odvodov] Strana 12

13 M57, strana 25 a M60, strana 13 Pohřebné je od stanoveno pevnou částkou 5000 Kč, příjem rodiny se netestuje. Změnou superhrubé mzdy se tato výška nezmění. M77, strana 19 Zvýšení mzdy o 33,1 %, sjednocení vyměřovacího základu se nedotkne Úmluvy mezi Československou republikou a Polskou republikou o sociálním pojištění ani Dohody o používání Úmluvy mezi Československou a Polskou republikou o sociálním pojištění. Přehled mezinárodních smluv je uveden v příloze č. 7 [Sjednocení odvodov] Strana 13

14 Informace pro pana ministra o jednání s MF o připomínkách k věcnému záměru zákona o daních z příjmů, zejména o tzv. superhrubé mzdě MF předložilo v říjnu t. r. do připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona o daních z příjmů. Navrhuje, aby současný systém superhrubé mzdy (k hrubému příjmu zaměstnance se pouze pro účely zdanění připočte pojistné placené zaměstnavatelem z příjmu zaměstnance) byl nahrazen novou výší hrubé mzdy tak, že 1. zaměstnavatel by současnou výši hrubé mzdy vyplácenou zaměstnanci navýšil o odvody pojistného, které zaměstnavatel doposud odvádí - pro účely zdanění příjmu zaměstnance by se tak již nemusel stanovovat fiktivní příjem, 2. pojistné na sociální a zdravotní pojištění by platil již pouze zaměstnanec. MPSV uplatnilo k tomuto návrhu zásadní připomínky. Proto se dne z podnětu náměstka Mgr. Chrenka konalo u VŘ Mgr. Krále jednání. MPSV uvedlo při jednání zejména následující důvody pro nesouhlas se záměrem MF : Z hlediska odvodu pojistného by bylo sice odváděno pojistné ve stejné výši jako dosud a pojistné by nadále srážel a odváděl zaměstnavatel, nicméně pro výpočet dávek důchodového a nemocenského pojištění by vyměřovacím základem musela být dosavadní výše hrubé mzdy a tudíž by nová výše hrubé mzdy musela být odkoeficientována. Jediný efekt by tak byl, že by musel být používán koeficient nikoliv jako dosud pro daňové účely, ale v nové úpravě pro účely sociálního pojištění. Tak například, činí li dnes hrubý příjem Kč, je z této částky odvedeno pojistné. Po zvýšení bude hrubý příjem činit například Kč, ale z této částky bude odvedeno pojistné ve stejné výši jako z Kč. Pro důchod musí být započtena v obou případech částka Kč, pokud má odpovídat placenému pojistnému. Doplnění Sulík: Tento argument není technicky správný. Důchody se upraví pomocí výšky koeficientu a po změně bude pro důchod započítána suma Kč. Stejně tak se automaticky o 33,1 % (o odvody zaměstnavatele) zvýší vyměřovací základy pojištěnce za všechna léta (30 let zpětně). Dojde tedy k nivelizaci všech let, avšak už na úrovni zvýšené o dnešní odvody zaměstnavatele, což způsobí příslušný nárůst výpočetního základu. Toto zvýšení výpočetního základu se vykompenzuje snížením procenta výpočtu důchodu (z 1,5 % na 1,13 % v 34 odst. 1 a 2 zákona 155/1995). Byl by narušen jeden ze základních principů sociálního pojištění, že vyměřovací základ pro pojistné a pro dávky je v zásadě shodný (na tom nic nemění skutečnost, že v českém systému důchodového i nemocenského pojištění jsou průměrné vyměřovací základy zjištěné za rozhodné období v nemocenském za 12 kalendářních měsíců a v důchodech za 30 let redukovány koeficienty stanovenými v zákoně). [Sjednocení odvodov] Strana 14

15 Doplnění Sulík: Tento argument není technicky správný. Navrhujeme změnu sazeb dávek a nový vyměřovací základ se bude používat i pro pojistné i pro dávky. V důchodech se v rozhodnému období zohledňují vyměřovací základy za řadu let (prozatím cílově za 30 let). Pokud by např. od roku 2010 byly výdělky koeficientovány, byl by již dnes velmi složitý systém ještě složitější. Doplnění Sulík: Tento argument není technicky správný. "Koeficientovat" se musí pouze jeden rok, a to v roce realizace. Koeficient je podíl průměrné mzdy za prvních šest měsíců minulého a předminulého roku. To znamená, že například v roce 2010 se koeficient rovná podílu průměrné mzdy za měsíc roku 2009 a 2008, a tento by se jednorázově zvýšil o 33,1 %. Změny, které by bylo třeba provést v dávkovém systému, by byly velmi rozsáhlé jak z hlediska legislativního, tak technického. Doplnění Sulík: Jednoduchá změna to není, to je pravda, ale všechny nutné změny jsou v projektu sepsány. V zahraničí se nepodařilo najít obdobnou úpravu, snad jen zčásti v Bulharsku. Doplnění Sulík: Ano, to je fakt, pozři aj přílohu č. 8 přehled krajin OECD, ale určitě ne argument proti sjednocení vyměřovacích základů. Na tuto problematiku byl vypsán MPSV projekt výzkumu, který řeší Ing. Sulík. Lhůta pro dokončení projektu je Výsledky řešení budou moci být využity ještě v rámci přípravy paragrafového znění zákona o daních z příjmů. Jestliže zaměstnanci bude sráženo pojistné z určité výše příjmu, bude se obtížně zdůvodňovat, proč se mu důchod počítá z mnohem nižšího příjmu, než z kterého platí pojistné. Nelze ani vyloučit, že by v případě stížnosti nedospěl Ústavní soud k závěru, že takový postup je neústavní (po zkušenosti s ÚS u karenční doby u nemocenského). Změny by tak nemusely být příznivě přijaty veřejností. Doplnění Sulík: Tento argument není technicky správný. Odvody i důchod se budou počítat ze stejného příjmu. K věcnému záměru přišlo velmi mnoho připomínek. Jejich vypořádání a zpracování si vyžádá několik týdnů. Doplnění Sulík: Ano, vyžádá. Koneckonců jde o rozsáhlou změnu. V ČSSZ se značně zkomplikuje programové zajištění výpočtu důchodu zavedením přepočítávajícího koeficientu. Doplnění Sulík: Tento argument není technicky správný. Systém se mírně zkomplikuje v roce přechodu, v ostatních letech zůstává nezměněný, pouze odvody a zároveň důchody se počítají z vyššího příjmu. [Sjednocení odvodov] Strana 15

16 Musela by se samostatně řešit problematika u OSVČ, neboť této skupiny se zavedení superhrubé mzdy nebude týkat (a tedy ani přepočítací koeficient). Musel by se rozlišovat započitatelný příjem zaměstnance, OSVČ a osoby dobrovolně důchodově pojištěné. Doplnění Sulík: Ano, pro OSVČ platí jiná pravidla, ale všechny potřebné změny jsou v projektu popsány. Všechny hranice odvozované od průměrné mzdy by musely být stanovovány jak s ohledem na statisticky vykazovanou hrubou mzdu, tak i na hrubou mzdu, z níž se bude vycházet v důchodovém pojištění. Doplnění Sulík: Ano, to je pravda, ale všechny potřebné změny jsou v projektu popsány. Závěr : Po vyslechnutí důvodů pro negativní stanovisko MPSV a vzhledem k tomu, že politické rozhodnutí o převodu plateb pojistného ze zaměstnavatele na zaměstnance nebylo učiněno, bylo dohodnuto, že NM MF navrhne ministru financí, aby dříve než bude ustavena společná pracovní skupina MF a MPSV a než by MPSV zahájilo rozsáhlé práce na změnách dávkových systémů, byl záměr projednán buďto na schůzce ministrů MF a MPSV, anebo ještě lépe na PEM. 24. října 2008 Zapsala: Ing. Ženíšková, VO 242 Schválil : Mgr. J. Král, VŘ 2 [Sjednocení odvodov] Strana 16