Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO GEOMETRICKÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO GEOMETRICKÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ"

Transkript

1 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl XVI Železniční svršek DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO GEOMETRICKÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve znění změny č. 2 (účinnost od 1. října 2014) Počet listů: 16

2 SŽDC S3 díl XVI Účinnost od 1. října

3 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 OBSAH Kapitola I - Úvodní ustanovení... 4 Kapitola II - Průjezdný průřez... 5 A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 5 B. NÁSTUPIŠTĚ... 7 C. BOČNÍ RAMPY... 8 D. NÁVĚSTIDLA, STOŽÁRY OSVĚTLENÍ A STANIČNÍHO ROZHLASU... 8 E. TRAKČNÍ VEDENÍ... 8 F. MOSTNÍ OBJEKTY... 9 G. TUNELY... 9 H. PŘÍSTŘEŠKY NA NÁSTUPIŠTÍCH A POZEMNÍCH STAVBÁCH 9 Kapitola III - Osové vzdálenosti kolejí... 9 Kapitola IV - Volný schůdný a manipulační prostor Kapitola V - Geometrické parametry kolejí Kapitola VI - Poloha námezníků mezi kolejemi Kapitola VII - Zásady pro použití výhybkových konstrukcí a jejich sestav Kapitola VIII - Omezení traťové rychlosti a nedostatku převýšení v závislosti na provozních a traťových podmínkách 22 Obrázky 1 až

4 SŽDC S3 díl XVI Účinnost od 1. října 2008 Kapitola I Úvodní ustanovení 1. Obecně platné zásady řeší díl I tohoto předpisu. 2. Pro návrh geometrického a prostorového uspořádání tratí železničních drah ČR platí vyhláška č. 177/1995 Sb. Stavební a technický řád drah včetně odkazů na související dokumenty (viz díl I tohoto předpisu). 3. Šířkové rozměry a osové vzdálenosti kolejí uvedené v jednotlivých článcích kapitoly II až IV této části předpisu u odkazů na příslušné normy a interní předpisy jsou definovány od středu kolejí nebo od os kolejí. Termín osa koleje je definován v ČSN Osa koleje je množina bodů, ležících v rovinách příčných řezů na spojnici pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů, v oblouku a přechodnici vzdálená o polovinu hodnoty normálního rozchodu koleje od vnějšího kolejnicového pásu, v přímé zpravidla od pásu přilehlého k zajišťovacím značkám. Termín střed koleje je totožný s termínem geometrická osa koleje podle ČSN definovaným jako geometrické místo středů příčných spojnic pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů ležících v rovinách příčných řezů. Podle ustanovení vyhlášek UIC jsou obrysy týkající se prostorového uspořádání tratí a prostorové průchodnosti tratí (průjezdný průřez, obrys vozidla, ložná míra) vázány na střed koleje. Pro projektování a výstavbu železničních staveb a zařízení je dovoleno vzdálenosti od středu koleje vztahovat k ose koleje. 4. Vzdálenosti staveb a zařízení ležících vně koleje a osové vzdálenosti kolejí určené podle zásad uvedených v kapitole II až IV a VI jsou hodnoty projektované. Při přejímce staveb a za provozu lze k těmto hodnotám uplatnit stavební a provozní odchylky prostorové polohy koleje podle zásad ČSN a přípustné polohové a výškové odchylky staveb podle TKP. V případě využití jmenovitého nebo mezního průjezdného průřezu podle čl. 14 a 15 musí být dodrženy vzdálenosti ve smyslu ČSN Pro vzdálenost nástupištní hrany ve výšce 550 mm platí ustanovení čl Na doplňky. 4

5 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 Kapitola II Průjezdný průřez A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 7. Průjezdný průřez je obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnicových pásů a prochází středem koleje a který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů (např. nástupišť, návěstidel, ramp apod.) od středu koleje a od spojnice temen kolejnicových pásů tak, že vzniká nad kolejí volný prostor pro bezpečný průjezd vozidel. 8. Do průjezdného průřezu mohou zasahovat pouze zařízení, která mění svou polohu při součinnosti s vozidly (kolejové brzdy v pracovní poloze, trolejové dráty na elektrizovaných tratích apod.), mají-li tato zařízení uvnitř průjezdného průřezu přesně vymezený dotyk s částmi vozidel, pro něž jsou určena, a nemohou-li se dostat do styku s jinými částmi vozidel. 9. Pro stanovení průjezdných průřezů na železniční dráze celostátní a dráhách regionálních normálního rozchodu platí ustanovení ČSN Z1:2012, která je národním aplikačním dokumentem k evropské normě ČSN EN : Základním průjezdným průřezem, platným pro přímou kolej a kolej v oblouku o poloměru 250 m a větším, je průjezdný průřez Z-GC, který se uplatňuje při novostavbách a rekonstrukcích dráhy celostátní a drah regionálních. Průjezdný průřez Z-GCZ3 (viz obr. 4) vychází ze vztažného kinematického obrysu GCZ3 (viz obr. 3) odvozeného pro patrové jednotky osobní dopravy. Tento průjezdný průřez je zaveden tímto předpisem nad rámec ČSN Z1:2012, ale podle národní přílohy ČSN EN :2013. Přidružená pravidla pro výpočet J-GCZ3 a M-GCZ3 jsou shodná s pravidly uvedenými v příloze B ČSN Z1:2012. Při rekonstrukci stávajících tratí (zejména při rekonstrukci jen některých části infrastruktury, např. železničního svršku v tunelu) lze použít ostatní průjezdné průřezy (Z-GČD, Z-GB, Z-GCZ3), resp. jejich kombinaci, a to pouze se souhlasem SŽDC OTH. Vždy však podle typu a kategorie dráhy musí být při rekonstrukci dodrženy alespoň parametry podle Rozhodnutí komise 2011/275/EU. Volba typu spodní části se řídí podle článku 5.3 normy ČSN Spodní části všech výše uvedených průjezdných průřezů jsou odvozeny od vztažné linie kinematických obrysů spodních částí GIC1, GIC2 (viz obrázky A.5, A.4 normy ČSN a obr. 6 toho dílu) a GIC3 (viz obrázek A.10 normy ČSN ). Použití spodní části GIC3 podle článku normy ČSN se uplatní při rekonstrukci drah uvedených ve Sdělení Ministerstva dopravy č. 111/2004 Sb. 5

6 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 ze dne 25. února 2004 o výčtu železničních drah zařazených do evropského železničního systému. Odchylný postup (např. uplatnění spodní části GIC3 v širším rozsahu) odsouhlasuje SŽDC OTH po projednání s SŽDC OOŘP. 11. Pro stavby a zařízení ve výšce až mm nad spojnicí temen kolejnicových pásů v traťových a dopravních kolejích pojížděných vlaky pro přepravu cestujících se uplatňují šířkové rozměry volných postranních prostorů průjezdného průřezu (viz obr. 1, 2 a 4): pro zařízení na vnější straně krajních kolejí a stavby mm, pro zařízení mezi kolejemi mm. Pro stavby a zařízení ve výšce až mm nad spojnicí temen kolejnicových pásů v ostatních kolejích se uplatňuje šířkový rozměr volného postranního prostoru průjezdného průřezu mm (viz obr. 1, 2 a 4). Volný postranní prostor průjezdného průřezu (VPP) definuje prostor sloužící k ochraně obsluhy vlaku přesahující vztažný obrys kinematického obrysu vozidla. Do VPP nesmí zasahovat stavby a zařízení, vyjma těch, u nichž je to pro zajištění jejich funkce nezbytné. Se souhlasem SŽDC OTH mohou být ve VPP umístěny i jiné překážky (zejména stávající konstrukce mostů a tunelů do jejich celkové rekonstrukce). Stavby a zařízení zasahující do VPP se uvedou do tabulek traťových poměrů (TTP) a základní dopravní dokumentace (ZDD). Mezi kolejemi na vícekolejné trati v úseku širé trati se volnost VPP nesleduje. 12. V obloucích o poloměru menším než 250 m se zvětšují šířkové rozměry základních průjezdných průřezů včetně volných postranních prostorů průjezdných průřezů podle tab. 1 (pro nástupiště platí ustanovení čl. 19). Při tomto posouzení se však uplatňuje v ostatních kolejích (podle pravé části obr. 1, 2 a 4) v obloucích ve výšce 760 mm až mm šířkový rozměr mm. Tab. 1 Zvětšení poloviční šířky základních průjezdných průřezů včetně volných postranních prostorů průjezdných průřezů a nástavce průjezdného průřezu pro elektrizované tratě. Poloměr oblouku Zvětšení poloviční šířky průjezdného průřezu - volných postranních prostorů na vnitřní straně oblouku na vnější straně oblouku v nástavci průjezd. průřezu na elektriz. tratích na obou stranách [m] [mm] [mm] [mm] R R R 2500 R Vypočtené hodnoty se zaokrouhlují na 5 mm nahoru. 6

7 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října V kolejích s převýšením se uplatňuje vliv naklonění průjezdného průřezu podle velikosti hodnoty převýšení. Tento vliv lze vyjádřit vztahem: = (h/1500) * D kde D je převýšení a h je výška posuzovaného bodu průjezdného průřezu. 14. V případě nutnosti využití menších šířkových rozměrů průjezdného průřezu než stanoví zásady pro průjezdné průřezy základní Z-GC, Z-GCZ3, Z-GB, Z-GČD (mimo volné postranní prostory) se uplatňuje posouzení podle průjezdného průřezu jmenovitého (pro vztažné obrysy kinematických obrysů pro vozidla typu GC, GB, GČD a GCZ3) podle zásad uvedených v ČSN po odsouhlasení SŽDC OTH. Posouzení se stanoví výpočtem pro konkrétní místo koleje. 15. V případě nutnosti využití menších šířkových rozměrů průjezdného průřezu ve velmi stísněných poměrech (mimo volné postranní prostory) se uplatňuje posouzení podle průjezdného průřezu mezního (pro vztažné obrysy kinematických obrysů pro vozidla typu GC, GB, GČD a GCZ3) podle zásad uvedených v ČSN po odsouhlasení SŽDC OTH. Posouzení se stanoví výpočtem pro konkrétní místo koleje. 16. Vliv širších vozidel GC (druh vozidel pro vlaky osobní dopravy) pro výpočet šířkových rozměrů průjezdného průřezu jmenovitého nebo mezního odvozením ze vztažného kinematického obrysu pro vozidla GC se na železničních dráhách ČR neuplatňuje. 17. Na zvětšení šířkového rozměru pro volný postranní prostor průjezdného průřezu v obloucích se nevztahují ustanovení ČSN o využití šířkových přirážek ke vztažným obrysům pro vozidla. 18. Základní pravidla pro zjišťování a evidenci prostorové průchodnosti tratí železničních drah ČR určuje předpis SŽDC (ČD) S65. Podle tohoto služebního předpisu se stavby a zařízení evidují v tzv. evidenčním prostoru EP určeném obrysem EP 2,2 (s poloviční šířkou mm) nebo EP 2,5 (s poloviční šířkou mm). Platnost uvedených obrysů EP na jednotlivých tratích určuje příloha 5 služebního předpisu SŽDC (ČD) S65. B. NÁSTUPIŠTĚ 19. Nástupiště se navrhují podle ustanovení ČSN a vzorového listu železničního spodku Ž 8. Pro nástupištní hranu ve výšce 550 mm se využívá ustanovení ČSN pro jmenovitý průjezdný průřez. U vzdálenosti nástupištní hrany od osy koleje musí být za provozu dodržena projektovaná hodnota (podle ČSN ) s odchylkou +50 mm, -0 mm. Ve zdůvodněných případech lze po odsouhlasení SŽDC OTH využít posouzení vzdálenosti hrany nástupiště ve vztahu k jmenovitému průjezdnému průřezu. Současně musí být za provozu dodržena vzájemná výšková vzdálenost spojnice TK a horní plochy nástupiště v projektované výšce 550 mm v hodnotách -30 mm; + 0 mm. 7

8 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 U stávajících typů nástupišť s výškou hrany nad spojnicí TK menší než 550 je nutno dodržet ustanovení vzorového listu železničního spodku Ž8. C. BOČNÍ RAMPY 20. Boční rampy o výšce mm nad temenem kolejnicových pásů mají stanovenou vzdálenost od osy koleje v přímých a v obloucích o poloměru 250 m a větším podle ustanovení služebního předpisu SŽDC S4 v hodnotě mm. V obloucích o poloměru menším než 250 m se zvětší vzdálenost boční rampy od osy koleje podle údajů uvedených v tab. 1. Nově se zřizují boční rampy přednostně v přímé koleji, ve stísněných poměrech v oblouku s minimálním poloměrem R = 600 m, a to z důvodu možnosti manipulace s nákladem mezi vozem a rampou. Podle tohoto článku se rovněž posuzují parametry prostorové průchodnosti pro rampy ve stávajícím stavu včetně změn polohy koleje situované podél rampy. D. NÁVĚSTIDLA, STOŽÁRY OSVĚTLENÍ A STANIČNÍHO ROZHLASU 21. Posouzení situování trpasličích, stožárových a ostatních návěstidel, stožárů osvětlení a stožárů staničního rozhlasu se provede podle zásad uvedených v oddílu A této kapitoly. Pro situování konstrukcí na nástupištích platí ustanovení ČSN E. TRAKČNÍ VEDENÍ 22. Pro umístění podpěr trakčního vedení platí ustanovení ČSN Tato norma rovněž obsahuje ustanovení pro výšku trolejového vodiče, izolační vzdálenosti staveb od trakčního vedení a ustanovení pro vzdálenosti přední hrany základů podpěry (nebo kotvy) trakčního vedení. Změny výšky trolejového vodiče v závislosti na traťové rychlosti se navrhují podle ČSN EN Výška horního obrysu nástavce průjezdného průřezu pro elektrizované tratě se určí podle ustanovení ČSN jako součet: - výšky trolejového vodiče vzdálenost od temene kolejnice ke spodnímu povrchu trolejového vodiče, měřená kolmo ke spojnici temen kolejnicových pásů (základní výška mm, odchylné hodnoty a zásady pro jejich využití jsou uvedeny v ČSN ), - výšky sestavy trakčního vedení (vzdálenost nosného lana a trolejového vodiče) schválené pro použití SŽDC OAE, - izolační vzdálenosti části trakčního vedení od konstrukcí staveb - trakční proudová soustava stejnosměrná 1,5 a 3 kv 200 mm, - trakční proudová soustava střídavá jednofázová 25 kv, 50 Hz 300 mm, - trakční proudová soustava střídavá jednofázová 15 kv, 16,7 Hz 300 mm, - zdvihu trolejového vedení (určený typem vedení a max. přítlačnou silou podle ČSN EN 50119). U stávajících nadjezdů (tunelů) při stísněných podmínkách se průběh trakčního vedení pod nadjezdy (v tunelech) musí individuelně projednat se SŽDC OAE. 8

9 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října U nově navrhovaných a rekonstruovaných nadjezdů nad železniční tratí se stanoví nutný volný prostor pod mostním objektem podle ustanovení ČSN a s respektováním požadavků uvedených v ČSN , ČSN EN 50119, schválené Vzorové dokumentaci sestavy trakčního vedení a Zásadách modernizace a optimalizace vybrané železniční sítě České republiky (Směrnice GŘ SŽDC č. 16/2005). U nově navrhovaných a rekonstruovaných staveb se musí dodržet rozměry nástavce průjezdných průřezů pro elektrizované tratě podle ČSN (viz obr. 1, 2 a 4). Zvětšení poloviční šířky nástavce průjezdného průřezu na elektrizovaných tratích na obou stranách v obloucích o poloměru menším než 250 m je uvedeno v tab. 1. F. MOSTNÍ OBJEKTY 25. Požadavky na prostorové uspořádání mostních objektů a podjezdů železničních tratí pro projektování stanovuje ČSN Pro osovou vzdálenost kolejí na mostních objektech a v podjezdech železničních tratí platí ustanovení podle kapitoly III. Na mostních objektech a v podjezdech železničních tratí, které nevyhovují požadavkům na prostorové uspořádání ve smyslu ČSN a MVL 101 v závislosti na traťové rychlosti, musí být zajištěna opatření podle služebního předpisu SŽDC (ČD) S5. G. TUNELY 26. Pojmy tunelový průjezdný průřez a prostorová průchodnost tunelů jsou definovány v ČSN a v služebním předpise SŽDC (ČD) S6. Požadavky na vybavení tunelu, bezpečnostní opatření, požární bezpečnost atd. jsou uvedeny v ČSN H. PŘÍSTŘEŠKY NA NÁSTUPIŠTÍCH A POZEMNÍCH STAVBÁCH 27. Pro vzdálenosti přístřešků na nástupištích a pozemních stavbách ve větší výšce než mm nad spojnicí temen kolejnicových pásů platí odkazující ustanovení uvedená v čl. 10 a 12 až 16 a na elektrizovaných tratích ustanovení ČSN Pro situování sloupů přístřešků a jiných konstrukcí na nástupištích platí ustanovení ČSN Na doplňky. Kapitola III Osové vzdálenosti kolejí 30. U dvoukolejných tratí s normálním rozchodem se v širé trati zřizuje osová vzdálenost kolejí pro V 200 km/h v přímé koleji a v obloucích o poloměru 250 m a větším mm. 9

10 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 S ohledem na práci speciálních vozidel se doporučuje na širé trati ponechat již dříve realizovanou osovou vzdálenost kolejí mm za předpokladu, že to umožňuje dodržení předepsaného šířkového uspořádání tělesa a staveb železničního spodku, 31. V dopravnách s kolejovým rozvětvením a v nákladištích se zřizují osové vzdálenosti kolejí: a) pro V 160 km/h v přímé koleji a v obloucích o poloměru 250 m a větším: mm, - při rekonstrukcích kolejiště, je-li to nezbytné s přihlédnutím k místním podmínkám, nejmenší osová vzdálenost kolejí v přímé a v obloucích o poloměru 250 m a větším 4750 mm, - ve stávajících dopravnách s kolejovým rozvětvením a nákladištích smí být se souhlasem SŽDC OTH ponechána osová vzdálenost kolejí v rozsahu 4750 mm až 4500 mm. b) pro 160 km/h < V 200 km/h: mm a zároveň mají být osové vzdálenosti mezi hlavní a předjízdnou kolejí mm, - při modernizaci na stávajících tratích mohou pro rychlosti do 200 km/h zůstat zachovány osové vzdálenosti 4750 mm mezi hlavními kolejemi i mezi hlavní kolejí a kolejí předjízdnou. Ve výhybnách, odbočkách, v záhlaví dopraven a ve spojovacích kolejích jednotlivých obvodů stanic se osové vzdálenosti kolejí navrhují podle článku 30. Vysunuté kolejové spojky se pro účely tohoto článku posuzují jako jednotlivé obvody stanic. Za směrodatnou pro posuzování velikosti osové vzdálenosti kolejí se pro sousední koleje považuje vždy rychlost nejvyšší. 32. Úprava povrchu stezky na zapuštěném kolejovém loži mezi hlavními kolejemi se neprovádí při V > 160 km/h. Neprovádí se dále v místech, kde se v kolejišti nepředpokládá pohyb zaměstnanců provozovatele dráhy nebo provozovatele drážní dopravy. V případě že není upraven povrch stezky mezi kolejemi hlavními, zpravidla se upraví mezi hlavními a předjízdnými kolejemi. 33. Osové vzdálenosti podle čl. 30 a) a 31 a) v obloucích o poloměru menším než 250 m se zvětšují podle tab. 2. Osové vzdáleností 5000 mm a větší se v obloucích nezvětšují. 10

11 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 Tab. 2 Zvětšení osových vzdáleností kolejí na širé trati a v dopravnách s kolejovým rozvětvením a v nákladištích pro směrové oblouky o poloměrech R 1 a R 2 Poloměr oblouku [m] Zvětšení osové vzdálenosti kolejí [mm] R R 1 R 2 Vztah uvedený v tab. 2 platí pro: R 1 > R 2, vypočtené hodnoty se zaokrouhlují nahoru na celých 5 mm. 34. Ve stísněných poměrech se mohou určit pro rychlosti do 160 km/h jmenovité nebo mezní osové vzdálenosti kolejí podle ustanovení ČSN Je tedy možné na základě posouzení výpočtem pro konkrétní místo kolejí podle ČSN využít normální osové vzdálenosti na širé trati podle čl. 30 tohoto dílu předpisu i v obloucích o poloměru menším než 250 m. Návrh osové vzdálenosti kolejí na širé trati menší než mm a návrh mezní a nejmenší osové vzdálenosti kolejí na širé trati podle ČSN musí být projednán se SŽDC OTH. 35. Souběh dvou jednokolejných tratí se posuzuje podle ustanovení čl. 30, 33 a 34 této části předpisu. 36. Při souběhu tří a více traťových kolejí (tratí) musí být osová vzdálenost další koleje (nebo sousedící koleje dvoukolejné trati, popř. další dvojice kolejí) na širé trati u novostaveb mm (ve stísněných poměrech mm) a při rekonstrukci na stávajících tratích mm (ve stísněných poměrech se souhlasem SŽDC OTH mm). Při zřízení osové vzdálenosti kolejí nejméně mm při souběhu tří a více traťových kolejí (tratí) je usnadněno standardní umístění zařízení trati (rychlostníků) nebo konstrukcí pláně tělesa žel. spodku v případě střední koleje (speciálně části odvodnění). 37. Je-li ve vnější koleji větší převýšení než v koleji vnitřní, je nutné osovou vzdálenost kolejí dále zvětšit o hodnotu: a) na širé trati podle vzorce = 2,40. D, b) v dopravně s kolejovým rozvětvením a v nákladišti = 2,04. D, kde: D - rozdíl převýšení ve vnější a vnitřní koleji [mm], - zvětšení osové vzdálenosti kolejí [mm]. Při výpočtu osových vzdáleností se přihlíží v kolejích s převýšením též k případnému rozdílu nivelet TK. 11

12 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 Účinnost od 1. října Na zastávkách na dvoukolejných a vícekolejných tratích se dodržují osové vzdálenosti kolejí jako na širé trati. Zábradlí mezi kolejemi se na zastávkách nezřizuje. 39. V dočasných odbočkách s jednoduchými kolejovými spojkami na dřevěných pražcích mezi traťovými kolejemi (s výhybkami tv. 1: pro rychlost ve spojkách 50 km/h, s výhybkami tv. 1:9-190 a tv. 1:9-300 s úpravou úhlu odbočení pro rychlost ve spojkách 40 km/h) lze výjimečně ponechat osovou vzdálenost traťových kolejí mm (4 100 mm). Toto řešení je podmíněno úpravou uspořádání pražců ve střední části kolejové spojky. Pro jednoduché kolejové spojky na betonových pražcích je nutné dodržet minimální osovou vzdálenost kolejí 4500 mm. Kapitola IV Volný schůdný a manipulační prostor 40. Mezi stavbami, pevnými zařízeními, nebo jinými překážkami a přilehlou kolejí musí být zachován volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem. Volný schůdný a manipulační prostor je vymezen vodorovnou vzdáleností od svislice procházející osou koleje, výškou nad temenem přilehlé kolejnice a dolní částí. Vodorovná vzdálenost od svislice procházející osou koleje činí mm (viz obr. 1, 2 a 4). Výška nad temenem přilehlé kolejnice činí mm. V dolní části je volný schůdný a manipulační prostor vymezen povrchem stezky, nástupiště, rampy, kolejového lože, podlah mostního objektu, mostní římsy, pochůzné části odvodňovacího zařízení apod. 41. Na širé trati, kde se nepředpokládá manipulace, je přípustná šířka volného schůdného a manipulačního prostoru mm. V ostatních případech (tj. zejména v dopravnách s kolejovým rozvětvením a v nákladištích) je přípustná šířka volného schůdného a manipulačního prostoru mm jen tam, kde délka překážky podél koleje je nejvýše mm a kde je na druhé straně koleje zachován volný schůdný a manipulační prostor podle čl. 40 nebo je střed další koleje vzdálen alespoň mm. V tomto prostoru nesmí být kolejová spojka nebo výhybka. 42. V obloucích o poloměru menším než 250 m se šířka volného schůdného a manipulačního prostoru zvětšuje podle tab. 1 uvedené v kapitole II. Na straně koleje, ke které je kolej v převýšení přikloněna, se šířka volného schůdného a manipulačního prostoru navíc zvětšuje o hodnotu = 2,04 * D, kde: - zvětšení šířkového rozměru [mm, D - převýšení koleje [mm, 12

13 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 Pro rozměry pláně tělesa železničního spodku a šířku stezky platí ustanovení vzorového listu železničního spodku Ž Příčný sklon stezky musí být dodržen podle ustanovení dílu X tohoto předpisu a podle vzorového listu železničního spodku Ž Ve stísněných poměrech je možné ve smyslu odstavce (12) 11 vyhlášky 177/1995 Sb., projednat úlevy z ustanovení čl. 40 a 41 se souhlasem SŽDC OTH. 45. Do volného schůdného a manipulačního prostoru smějí zasahovat pouze stavby a zařízení, jejichž umístění uvádějí doporučené technické normy a vzorové listy s podmínkou dodržení ustanovení o průjezdném průřezu, zejména: nástupiště (podle ČSN , ČSN a vzorového listu železničního spodku Ž 8). Pro šířku nástupiště platí ustanovení ČSN , vzdálenost líce podpěr trakčního vedení od nástupištní hrany má být mm, výjimečně mm, boční rampy (podle čl. 20), koutové výztuhy na mostních objektech a pojistné úhelníky (podle ČSN ), zábradlí stávajících železničních mostních objektů (s dodržením opatření podle předpisu SŽDC S5), tunely (podle čl. 26), stožárová, trpasličí a ostatní návěstidla (podle ČSN a čl. 21), stožáry osvětlení a staničního rozhlasu (podle čl. 21), podpěry trakčního vedení (podle ČSN ), konstrukční součásti výhybek a kolejových brzd (podle ČSN a vzorových listů železničního svršku), výměníky a výměnová návěstidla výhybek, přestavníky, stykové transformátory, snímače polohy jazyků a pohyblivých hrotů srdcovek apod. (podle ČSN a kapitoly II). 46. Pro oplocení a zábradlí na dráhách celostátních a regionálních platí TNŽ Rozměry vrat pro kolejová vozidla a rozměry VSMP v prostoru těchto vrat se určují na základě šířkových, výškových a délkových rozměrů těchto vozidel a podle toho, zdali je umožněn oddělený boční vchod pro zaměstnance. Jednotlivé případy stavby nové koleje nebo její rekonstrukce v prostoru vrat podléhají odsouhlasení OTH SŽDC. 47. Všechny stavby a zařízení zasahující do volného schůdného a manipulačního prostoru musí být označeny předepsaným způsobem podle příslušných technických norem, technické dokumentace nebo interních předpisů provozovatele dráhy Na doplňky. 13

14 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 Kapitola V Geometrické parametry kolejí 50. Pro geometrické parametry kolejí a výhybek platí ustanovení ČSN Tato norma je národním aplikačním dokumentem pro ČSN EN ,2, které se zabývají návrhem geometrické polohy koleje včetně oblastí kolejových spojení a rozvětvení a ostatních případů náhlé změny křivosti koleje. 51. Poloměr kružnicového oblouku má být co největší, a to alespoň tak velký, aby vyhovoval nejvyšší traťové rychlosti. Nejmenší projektované hodnoty poloměru oblouku mají být alespoň 190 m a musí být alespoň 150 m. Využití poloměru oblouku při rekonstrukci koleje v rozsahu 150 R < 190 m musí být projednáno s OTH. V manipulačních kolejích (například v kolejích určených pro malou traťovou mechanizaci) a při zapojení vleček s omezeným přístupem vozidel smí být se souhlasem SŽDC OTH výjimečně navržen poloměr oblouku R min i menší než 150 m. V těchto případech musí být prokázáno, že bude pro tento minimální poloměr zajištěna přechodnost vozidel provozovaných v daných kolejích. Na drahách regionálních Rybník Lipno nad Vltavou a Tábor Bechyně je dovoleno i při rekonstrukcích koleje zachovat poloměry oblouků R < 150 m. 52. Směrové poměry ve výhybkách a výhybkových spojeních se řídí vzorovými listy, ČSN , ČSN EN , ustanoveními dílu IX tohoto předpisu a kapitoly VII. 53. Dopravny s kolejovým rozvětvením (mimo odbočky a výhybny) a nákladiště mají být ve vodorovných úsecích nebo nejvýše ve sklonu 1. Pokud se pravidelně posunuje v traťové koleji, má být sklon mezi označníkem a zhlavím rovněž nejvíce 1. Při rekonstrukcích staničních kolejí na stávajících tratích se dovoluje sklon až 2,5, v odůvodněných případech se může ponechat sklon větší, až do směrodatného sklonu trati. Úseky staničních kolejí ve sklonu větším než 2,5 se uvedou ve staničním řádu ve smyslu služebního předpisu SŽDC D Přejezdové konstrukce určené k pohybu záchranných vozidel a s jinak vyloučeným provozem (např. záchranné plochy u tunelových portálů, místa pro nakolejování mechanizace apod.) se z hlediska návrhu geometrické polohy koleje nepovažují za pevná místa na trati, a proto v takových místech není snížen dovolený nedostatek převýšení. Pro tyto případy použité přejezdové konstrukce musí být konstrukčně řešeny z hlediska zpružnění uložení v kolejovém roštu. V tomto smyslu použité přejezdové konstrukce v jednotlivých případech podléhají schválení SŽDC OTH. 14

15 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října Nedostatek převýšení v případě vozidel bez aktivního naklápění větší než I = 100 mm nelze využít v oblasti železničních přejezdů s konstrukcí přejezdové vozovky živičné a s konstrukcí dlážděným vozovkovým krytem, dále pak v oblasti mostů bez průběžného kolejového lože, vyjma případů, kdy přímo pojížděná mostní konstrukce nemění vzhledem ke konstrukci železničního svršku svislou spojitou tuhost kolejové dráhy (tj. je součástí pevné jízdní dráhy nebo konstrukce pevné jízdní dráze podobné). Nedostatek převýšení v případě vozidel bez aktivního naklápění větší než I = 130 mm nelze využít v oblasti železničních přejezdů všech konstrukcí, dále pak v oblasti mostů bez průběžného kolejového lože, vyjma případů, kdy přímo pojížděná mostní konstrukce nemění vzhledem ke konstrukci železničního svršku svislou spojitou tuhost kolejové dráhy (tj. je součástí pevné jízdní dráhy nebo konstrukce pevné jízdní dráze podobné). 56. Přednostně jsou přechodnice s lineární vzestupnicí nově navrhovány tvaru klotoidy. Přechodnice s lineární změnou křivosti tvaru kubické paraboly je možno ponechat do následující směrové a výškové úpravy koleje. V případě, kdy nebude možné tvar přechodnice z kubické paraboly na klotoidu změnit, je možné přechodnici tvaru kubické paraboly ponechat trvale. Takovými případy jsou situace, kdy nelze původní přechodnici prodloužit (např. na přechodnici navazuje výhybka). Tyto případy musí být odsouhlaseny SŽDC OTH. Kapitola VI Poloha námezníků mezi kolejemi 57. U sbíhajících se kolejí se námezníkem označuje místo, kam až může být z hlediska ustanovení o průjezdném průřezu jedna kolej obsazena vozidly, aby nebyla ohrožena jízda vozidel po sousední koleji. Polohy izolovaných styků a hlavních a seřaďovacích návěstidel v návaznosti na polohu námezníků stanovuje TNŽ Námezníky se osazují mezi sbíhajícími se kolejemi podle zásad pro průjezdný průřez Z-GC v místech vzdálenosti středů kolejí: b = přirážky podle tab.1. kde: b - vzdálenost středů kolejí pro usazení námezníku mm], Hodnoty b se zaokrouhlují na celých 5 mm. Výběhy přirážek na křivost koleje u oblouku bez přechodnice se stanoví v přilehlé přímé před začátkem oblouku (obr. 5): na vnitřní straně oblouku na délku 20 m před začátkem oblouku a 10 m za začátkem oblouku, přičemž v bodu ZO dosahuje přirážka poloviny hodnoty přirážky v čistém oblouku, na vnější straně oblouku na délku 20 m od místa vzdáleného 4 m před začátkem oblouku Na doplňky. 15

16 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 Kapitola VII Zásady pro použití výhybkových konstrukcí a jejich sestav 61. Pro úpravu polohy koleje ve výhybkách, kolejových spojkách a kolejových křižovatkách platí ustanovení normy ČSN , příslušné vzorové listy, ustanovení kapitoly V a dílu IX tohoto předpisu. 62. V hlavních kolejích má být vloženo co nejméně výhybek. Výhybky musí být přitom uspořádány tak, aby nebylo nutné omezovat traťovou rychlost. V zatížených kolejích a kolejových rozvětveních (1. 4. řád) se doporučuje dodržet minimální poloměr směrového oblouku 400 m. Soustava železničního svršku výhybky v dopravní koleji musí být stejná nebo s vyšší hmotností kolejnic než soustava koleje, ve které je výhybka vložena. Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy je v koleji použit výzisk s kolejnicemi vyšší hmotnosti než by odpovídalo využití koleje podle tab. XV dílu VII tohoto předpisu. 63. Přednostně mají být používány jen jednoduché výhybky a z nich odvozené jednoduché kolejové spojky. V odůvodněných případech mohou být použity obloukové jednostranné a oboustranné výhybky a z nich odvozené obloukové spojky. Křižovatkové výhybky a kolejové křižovatky nesmí být nově vloženy do hlavních kolejí. Ve stísněných poměrech mohou být po schválení SŽDC OTH po projednání se SŽDC OAE použity křižovatkové výhybky a kolejové křižovatky v hlavních kolejích za podmínek uvedených v tab. 4 a za podmínek stanovených při schválení SŽDC. Při rekonstrukcích se křižovatkové výhybky přednostně rozkládají na jednoduché výhybky. U křižovatkových výhybek a kolejových křižovatek s dvojitými srdcovkami s nepřerušenými pojížděnými hranami (PHS) tvaru UIC 60 lze připustit pro jednotky s naklápěcími skříněmi nejvyšší rychlost 120 km/h. Dvojité kolejové spojky mohou být použity do hlavních kolejí jen ve výjimečných případech po schválení SŽDC OTH, na tratích s traťovou rychlostí nejvíce 120 km/h a pro jednotky s naklápěcími skříněmi pro dvojité kolejové spojky tvaru UIC 60 s traťovou rychlostí nejvíce 160 km/h. Použití kolejové křižovatky s úhlem křížení 1:5,5 pro rychlost 60 km/h je možné pouze se souhlasem SŽDC OTH. 16

17 SŽDC S3 díl XVI Účinnost od 1. října Jednotlivé tvary výhybek se používají v kolejových rozvětveních podle těchto zásad: a) ve výhybkových větvích vedoucích do dopravních kolejí na tratích s traťovou rychlostí 50 km/h a větší musí oblouky umožnit rychlost nejméně 50 km/h. U stávajících staničních zhlaví může SŽDC OTH pro výhybky, které neleží v hlavních kolejích, povolit v odůvodněných případech do doby provedení rozsáhlejší rekonstrukce použití výhybek podle ustanovení bodu b), b) v dopravních kolejích na tratích s traťovou rychlostí nižší než 50 km/h a v ostatních staničních kolejích se mohou použít výhybky s oblouky umožňujícími rychlost 40 km/h. Tab. 4. Zásady pro použití křižovatkových výhybek a kolejových křižovatek Druh konstrukce dvojitých srdcovek Konstrukce s nepřerušenými pojížděnými hranami(phs) Konstrukce s přerušenými pojížděnými hranami křižovatková výhybka kolejová křižovatka křižovatková výhybka kolejová křižovatka Úhel křížení Nejvyšší dovolená rychlost v přímé větvi [km/h] 1: : : : :9 1:4, Navrhovat obloukové výhybky a oblouková zhlaví v kolejích s převýšením se doporučuje pouze výjimečně v nezbytných případech. Přednostně je třeba situovat výhybky a zhlaví v přímém úseku trati. Obloukové výhybky se doporučuje vkládat s využitím hodnoty převýšení nejvíce 80 mm. Obloukové kolejové spojky v hlavních a předjízdných kolejích se mají vkládat pouze pro max. rychlost 60 km/h. Kolejové spojky s rychlostí 80 km/h až 100 km/h se doporučuje vkládat pouze v přímých úsecích trati. 66. V obloukových výhybkách, které leží hlavním dopravním směrem v hlavních kolejích, se doporučuje omezit max. hodnotu nedostatku převýšení max. I = 80 mm (omezení nedostatku převýšení je významné zejména v případě pevné srdcovky ve vnějším kolejnicovém pásu). Pro jednotky s naklápěcími skříněmi lze i v hlavním dopravním směru využívat max. I k = 130 mm. 67. Obloukové kolejové křižovatky s nepřerušenými pojížděnými hranami dvojitých srdcovek lze navrhnout jen výjimečně se souhlasem SŽDC OTH s podmínkou omezení rychlosti na 60 km/h a s využitím největší hodnoty převýšení a největší hodnoty nedostatku převýšení 80 mm. Obloukové kolejové 17

18 SŽDC S3 díl XVI Účinnost od 1. října 2008 křižovatky s přerušenými pojížděnými hranami dvojitých srdcovek se nově nenavrhují. 68. Výhybkové sestavy vznikají vzájemným spojením výhybek v kolejových rozvětveních staničních zhlaví. Pro jejich uspořádání platí ustanovení ČSN a dílu IX tohoto předpisu. Jednoduché kolejové spojky se skládají ze dvou výhybek spojených buď mezipřímou nebo obloukem. Příklady standardně používaných kolejových spojek jsou uvedeny v tabulce 5a. Jednoduché kolejové spojky výhybek stupňové soustavy se nově nenavrhují, ale mohou zůstat do nejbližší rekonstrukce. Vytyčovací hodnoty jsou uvedeny v tabulce 5b. Schéma 1 Jednoduchá kolejová spojka Tab. 5a Jednoduché kolejové spojky z výhybek poměrové soustavy. Rozměry a, b, c a m jsou uvedeny v milimetrech, úhel odbočení je uveden v gradech (stupních) a rychlost v odbočném směru V max je uvedena v km/h Tvar výhybky 1:7, :7, :9-190 Vytyčovací hodnoty Osová vzdálenost kolejí s [mm] α 8, g ( ,72 ) a b c , , m V max α 8, g ( ,72 ) a b c m V max α 7, g ( ,69 ) a b c , m V max

19 SŽDC S3 díl XVI Účinnost od 1. října 2008 Tab. 5a Jednoduché kolejové spojky výhybek poměrové soustavy. (Pokračování) Tvar výhybky 1: : : I 1: I 1:18, I 1:18, II 1:26, PHS Vytyčovací hodnoty Osová vzdálenost kolejí s [mm] α 6, g 6, g 7, g ( ,69 ) , ,84 a , , , ,5 b , c m , V max α 5, g ( ,94 ) a , , , , ,5 b c , , m V max α 5, g ( ,11 ) a b c , m V max α 4, g ( ,82 ) a , , ,5 b , ,5 c m , ,5 V max α 3, g ( ,61 ) a b c m V max α 3, g ( ,23 ) a b , c m , V max α 2, g ( ,88 ) a b c m V max

20 SŽDC S3 díl XVI Účinnost od 1. října 2008 Tab. 5b Jednoduché kolejové spojky z výhybek stupňové soustavy. Rozměry a, b, c a m jsou uvedeny v milimetrech, úhel odbočení je uveden v gradech (stupních) a rychlost v odbočném směru V max je uvedena v km/h Tvar výhybky Vytyčovací hodnoty Osová vzdálenost kolejí s [mm] T6 o I α 6 o 6, g A6 o a b c m V max T7 o I α 7 o 7, g a b , , , ,5 c ,5 m , , , ,5 V max A7 o α 7 o 7, g a b , , , ,5 c ,5 m , , , ,5 V max T5 o α 4, g ,95 5, g ,86 5, g ,30 a , b , c m , V max T4 o α 3, g T3 o ,75 4, g ,35 4, g ,90 a ,5 b , , c m , V max α 3, g ,70 3, g ,64 3, g ,29 a , ,5 b c m V max Základní typy dvojitých kolejových spojek jsou uvedeny v dílu IX tohoto předpisu. Jednoduché kolejové spojky mohou být transformovány do oblouku. Doporučené typy obloukových spojek pro modernizaci tratí jsou uvedeny 20

21 21 SŽDC S3 díl XVI Účinnost od 1. října 2008 ve vzorových listech. Výměnové a střední části jednoduchých výhybek s přímými srdcovkami a jednoduchých výhybek v kombinaci s DKS mohou být transformovány do oblouku. Střední část dvojité kolejové spojky se do oblouku netransformuje. 69. Při projektování je nutno brát v úvahu vlastnosti a možnosti konstrukce výhybky, aby byla technicky schopna zvládnout navržené řešení zhlaví (např. návaznosti výhybek, betonových a žlabových pražců, umístění závěrů, izolovaných styků apod.). 70. Výhybkové sestavy se uspořádají tak, aby umožnily použití moderních prvků ve výhybkách pro modernizované tratě (svaření všech styků ve výhybce včetně použití LIS, přednostní použití betonových pražců) a vytvořily podmínky pro hospodárnou údržbu zhlaví a umožňovaly manipulaci s betonovými pražci. 71. Pro odizolování dvou výhybek řazených výměnami k sobě může být použit: pro dovolené rychlosti V 50 km/h a při vevaření výhybek do bezstykové koleje (BK) vevařený dílenský lepený izolovaný styk (LIS) při vzdálenosti styků l 6 m, při dovolené rychlosti V 50 km/h a poloze obou výměn styk na styk LIS zřízený na místě (A-LIS) v kolejnicovém styku (v tomto případě se nevyžaduje zřízení A-LISu do rozřezu kolejnice), montovaný izolovaný styk u výhybek, které nejsou vevařeny do BK. 72. V silně zatížených kolejích a zejména v průběžných hlavních kolejích mají být výhybky uspořádány tak, aby při výměně jedné výhybky nebyly ovlivněny výhybky sousední. 73. Navazuje-li výhybka výměnovou částí na srdcovkovou část předchozí výhybky, musí se vzdálenost obou výhybek zvolit tak, aby výměnová část navazující výhybky neležela na dlouhých pražcích předchozí výhybky. Doporučuje se však vzdálenost upravit tak, aby bylo možné použít ve výměně první pražec základní délky 2,6 m. 74. Ve stísněných poměrech u výhybek na dřevěných pražcích může výměnová část následující výhybky stejné soustavy výjimečně navazovat bezprostředně na srdcovkovou část předchozí výhybky, vždy však musí být zachován prostor pro výměnové závěry. Je-li následující výhybka jiné soustavy, musí být vytvořen prostor pro přechodové pole. Neumožní-li vzdálenost mezi srdcovkovou částí a výměnovou částí následující výhybky vložit stanovený počet dlouhých společných pražců, musí dokumentace řešit vhodné atypické dispoziční uspořádání pražců. 75. Při použití výhybek s kolejnicemi různých soustav v kolejových spojeních a rozvětveních nemá ležet žádná část jedné výhybky na pražcích sousední výhybky. Při novostavbě nesmí výměnová část výhybky s kolejnicemi o nižší

22 SŽDC S3 díl XVI Účinnost od 1. října 2008 hmotnosti na běžný metr ležet na pražcích výhybky s kolejnicemi o vyšší hmotnosti na běžný metr. 76. Nejvyšší rychlost podle soustavy železničního svršku ve výhybkách je uvedena v tab. 6. Tab. 6. Nejvyšší rychlost podle soustavy železničního svršku ve výhybkách Soustava železničního svršku Nejvyšší rychlost [km/h] T, S R se souhlasem SŽDC OTH UIC Nejvyšší rychlost ve výhybkovém oblouku se určuje podle zásad ČSN a čl. 66. Nejvyšší rychlost v křižovatkových výhybkách a v kolejových křižovatkách se určuje podle čl. 63 a 64. Při určování traťové rychlosti se přihlíží k posuzování únosnosti kolejnic a jazyků podle dílu IV tohoto předpisu. Pro stanovení rychlosti při zkušebních jízdách platí Směrnice pro provádění zkoušek vozidel za jízdy na tratích provozovaných ČD,a.s., č.j /2004-O13 z Na doplňky. Kapitola VIII Omezení traťové rychlosti a nedostatku převýšení v závislosti na provozních a traťových podmínkách 79. Nejvyšší rychlost a nedostatek převýšení v koleji podle tvaru kolejnic jsou uvedeny v tab

23 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 Tab. 7 Nejvyšší rychlost a nedostatek převýšení podle tvaru kolejnic Tvar kolejnic Nejvyšší rychlost [km/h] Max. nedostatek převýšení R 250 m R 250 m [mm] Max. nedostatek převýšení pro jednotky NS S 49, T a 220 UIC 60, R 65 Traťová rychlost a nedostatky převýšení bez omezení (ve smyslu ČSN ) POZNÁMKA a Nedostatek převýšení 130 mm lze navrhnout za předpokladu splnění omezujících podmínek uvedených v ČSN Při určování traťové rychlosti se přihlíží k posuzování únosnosti kolejnic a jazyků podle dílu IV tohoto předpisu. Pro stanovení rychlosti při zkušebních jízdách platí Směrnice pro projednávání zkoušek vozidel na tratích provozovaných ČD. 80. Omezení traťové rychlosti (v kolejích traťových a hlavních staničních) pro hnací vozidla zařazené z hlediska příčných účinků do kategorie 3 podle služebního předpisu SŽDC (ČD) D2/1 jsou uvedena v tab. 8. Tab. 8 Omezení traťové rychlosti (v kolejích traťových a hlavních staničních) pro hnací vozidla zařazené z hlediska příčných účinků do kategorie 3. Tvar kolejnic T, S 49, R 65, UIC 60 A a tvary slabší Poloměr oblouku [m] Omezení traťové rychlosti v TTP [km/h] v traťových a hlavních staničních kolejích nejsou hnací vozidla kategorie 3 přechodná Zároveň ale platí, že hnací vozidla zařazené z hlediska příčných účinků do kategorie 3 nejsou přechodná na tratích, na nichž jsou oblouky o poloměru 800 m a menším s betonovými pražci tv. DZP10 - T5 (RS), SB2, PAB2a, Dosta T5 (T7). 81. Vozidla zařazená z hlediska svých příčných účinků do skupiny přechodnosti 1 jsou přechodná na všech tratích. (tj. i s železničním svrškem soustavy A a slabších soustav. Vozidla zařazená z hlediska svých příčných účinků do skupiny přechodnosti 2 jsou přechodná na tratích s železničním svrškem s kolejnicí o hmotnosti 49 kg/m a větší. 82. Na doplňky. 23

24 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 Levá strana Pravá strana 300 nástavec průjezdných průřezů pro elektrizované tratě I II/A C E II I h B D o TK 45 o 380 F 1120 I II stezka h - výška nástavce průjezdného průřezu pro elektrizované tratě (čl.23) Poznámka: detaily spodní části průjezdného průřezu jsou uvedeny v obr. 6. Obr. 1 V obr. 1 platí: levá strana pravá strana I I II II Obrys průjezdného průřezu Z-GC a volného schůdného a manipulačního prostoru (platí pro přímou kolej a poloměr oblouku R 250 m) - pro traťové koleje (i na zastávkách), - pro hlavní koleje ve stanicích a výhybnách, - pro dopravní koleje pojížděné vlaky pro přepravu cestujících, - postranní volné prostory A - B pro zařízení na vnější straně krajních kolejí a stavby (čára je totožná s čarou II II, pro grafické znázornění v obrázku mírně posunuto), C - D pro zařízení mezi kolejemi, - pro ostatní koleje ve stanicích a výhybnách, - postranní volný prostor E - F pro všechny stavby a zařízení. volný schůdný a manipulační prostor (základní podle čl. 40 této části předpisu), volný schůdný a manipulační prostor (zúžený podle čl. 41 této části předpisu). 24 II I

25 h SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 Levá strana Pravá strana nástavec průjezdných průřezů pro elektrizované tratě I II A C B D II ,04 D L 3000 D 45 o o TK 45 II 380 II E F I 3050 I stezka nástupiště h - výška nástavce průjezdného průřezu pro elektrizované tratě (čl.23) Poznámka: detaily spodní části průjezdného průřezu jsou uvedeny v obr. 6 Obr. 2 Obrys průjezdného průřezu Z-GČD a volného schůdného a manipulačního prostoru (platí pro přímou kolej a poloměr oblouku R 250 m) V obr. 2 platí: levá strana pravá strana - pro traťové koleje (i na zastávkách), - pro hlavní koleje ve stanicích a výhybnách, - pro dopravní koleje pojížděné vlaky pro přepravu cestujících, - postranní volné prostory A - B pro zařízení na vnější straně krajních kolejí a stavby, (čára je totožná s čarou II II, pro grafické znázornění v obrázku mírně posunuto) C - D pro zařízení mezi kolejemi, - pro ostatní koleje ve stanicích a výhybnách, - postranní volný prostor E - F pro všechny stavby a zařízení, I I volný schůdný a manipulační prostor (základní podle čl. 40 a 42 této části předpisu), II II volný schůdný a manipulační prostor (zúžený podle čl. 41 a 42 této části předpisu). L - vzdálenost nástupištní hrany výšky 550 mm nad TK (ČSN ). 25

26 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 Obr. 3 Vztažná linie kinematického obrysu GCZ3 26

27 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 h - výška nástavce průjezdného průřezu pro elektrizované tratě (čl.23) Poznámka: detaily spodní části průjezdného průřezu jsou uvedeny v obr. 6 Obr. 4 Obrys průjezdného průřezu Z-GCZ3 a volného schůdného a manipulačního prostoru (platí pro přímou kolej a poloměr oblouku R 250 m) V obr. 4 platí: levá strana pravá strana I I II II - pro traťové koleje (i na zastávkách), - pro hlavní koleje ve stanicích a výhybnách, - pro dopravní koleje pojížděné vlaky pro přepravu cestujících, - postranní volné prostory A - B pro zařízení na vnější straně krajních kolejí a stavby, C - D pro zařízení mezi kolejemi, - pro ostatní koleje ve stanicích a výhybnách, - postranní volný prostor E - F pro všechny stavby a zařízení, volný schůdný a manipulační prostor (základní podle čl. 40 a 42 této části předpisu), volný schůdný a manipulační prostor (zúžený podle čl. 41 a 42 této části předpisu). 27

28 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 přirážka na křivost podle tab. 1 4 m osa koleje 20 m přímá ZO 1/2 oblouk 20 m 10 m R Obr. 5 Výběh přirážek na křivost koleje pro stanovení vzdálenosti středů kolejí pro umístění námezníků 28

29 osa průjezd. osa průřezu prùjezd. prùøezu SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 - Účinnost od 1. října n m e 55 z z Spodní část průjezdného průřezu pro kolej v přímé a v oblouku s poloměrem 250 m a větším kromě úseků s kolejovými brzdami. osa prùjezd. průjezd. prùøezu průřezu n m TK TK e 38 z z Spodní část průjezdného průřezu pro kolej v přímé a v oblouku s poloměrem 250 m a větším pro úseky koleje s kolejovými brzdami. V obrázcích platí: m 135 mm pro nepohyblivé předměty a konstrukce, které jsou pevně spojeny s pojížděnou kolejnicí, m 150 mm pro nepohyblivé předměty a konstrukce, které nejsou pevně spojeny s pojížděnou kolejnicí, n 38 mm pro zařízení, která vedou kolo vozidla na jeho vnitřní čelní ploše, (v oblouku s rozšířením rozchodu se hodnota n zvětší o hodnotu e). n 67 mm pro všechny ostatní případy, včetně přejezdů, z je zaoblení koutů poloměrem 10 mm,... je dovolené omezení pro ozubnicové tratě. Obr. 6 Spodní část průjezdných průřezů podle ČSN

30 SŽDC S3 díl XVI změna č. 2 Účinnost od 1. října

VÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE

VÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE VÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 2 (ZST2) Kolejiště železniční stanice sestává ze staničních kolejí a ze zhlaví, kde se jednotlivé koleje propojují.

Více

Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních

Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních 1. Přechodová kolejnice Délka: - v hlavní koleji dl. 12,5 m - v ostatních kolejích 10,0 m - ve staničním zhlaví nejméně 4,0 m Vzdálenost přechodového

Více

MDT 624. 02 OBOROVÁ NORMA Schválena: 20. 9. 1980 Federální ministerstvo dopravy

MDT 624. 02 OBOROVÁ NORMA Schválena: 20. 9. 1980 Federální ministerstvo dopravy MDT 624. 02 OBOROVÁ NORMA Schválena: 20. 9. 1980 Federální ministerstvo dopravy PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VRAT NAD KOLEJEMI ROZCHODU 1435 mm a 1520 (1524) mm TNŽ 73 6388 Tato norma platí pro prostorové uspořádání

Více

PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY

PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Úloha 2 Železniční stanice vytyčovací výkres zhlaví ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav

Více

Dopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura

Dopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura Dopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura 2.1. Konstrukce železničních vozidel Dvojkolí. U železničních vozidel jsou běžně kola pevně nalisována na nápravách a vytvářejí tak dvojkolí, která

Více

PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY

PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Úloha 2 Železniční stanice dopravní schéma stanice ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav

Více

Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Rozsah technickobezpečnostní zkoušky

Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Rozsah technickobezpečnostní zkoušky IV. Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění 6 Rozsah technickobezpečnostní zkoušky Technickobezpečnostní zkouška se u jednotlivých staveb

Více

KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU

KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU OBSAH 1. ÚVOD... 3 1.1. Předmět a účel... 3 1.2. Platnost a závaznost použití... 3 2. SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY... 3 3. ZÁKLADNÍ

Více

č.. 8 Dokumenty o GPK na VRT

č.. 8 Dokumenty o GPK na VRT Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š Přednáška č.. 8 T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Geometrické a další parametry koleje na vysokorychlostních tratích Anotace: Dokumenty určující parametry

Více

Železniční svršek úzkorozchodných drah

Železniční svršek úzkorozchodných drah České dráhy ČD S 3/3 Železniční svršek úzkorozchodných drah České dráhy ČD S 3/3 Železniční svršek úzkorozchodných drah Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele DDC dne: 9.12. 2002 č.j.: 58 691/2002-O13

Více

NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3)

NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3) NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3) Nástupiště jsou zařízení železničního spodku s upravenou zvýšenou dopravní plochou v obvodu dráhy, která slouží pro výstup a nástup

Více

a) zářez s ochranným a udržovacím prostorem

a) zářez s ochranným a udržovacím prostorem pokryvné vrstvy vegetační vrstva původní terén skrývka ornice pokryvná vrstva vegetační vrstva min.1,50 5% min.1,50 Nezvětrávající hornina 3:1-5:1 a) zářez s ochranným a udržovacím prostorem ochranný a

Více

Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, DIPRO, spol s.r.o.

Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, DIPRO, spol s.r.o. Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 17.12.2013 DIPRO, spol s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: Projednání konceptu revize ČSN: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY

Více

METODICKÝ POKYN PRO NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBU A ÚDRŽBU NÍZKÝCH PROTIHLUKOVÝCH CLON

METODICKÝ POKYN PRO NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBU A ÚDRŽBU NÍZKÝCH PROTIHLUKOVÝCH CLON METODICKÝ POKYN PRO NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBU A ÚDRŽBU NÍZKÝCH PROTIHLUKOVÝCH CLON Schváleno generálním ředitelem SŽDC dne: 15.10.2015 č.j.: S 41 608/2015-SŽDC-O13 Účinnost od: 1.11.2015 Počet listů :11 Počet

Více

Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015. DIPRO, spol s.r.o.

Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015. DIPRO, spol s.r.o. Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015 DIPRO, spol s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY TRAMVAJOVÝCH TRATÍ ČSN 28

Více

REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA. BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda

REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA. BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda 1 Obsah Tady bude obsah 2 1. Úvod 1.1 Zásady pro vypracování Železniční stanice Studenec leží na trati

Více

VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ

VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ Ing. Bohuslav Puda, DT výhybkárna a mostárna, Prostějov 1. Úvod Vývoj štíhlých výhybek a výhybek pro vysokorychlostní tratě je jedním z hlavních úkolů oddělení výzkumu

Více

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZVLÁŠTNÍ KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZVLÁŠTNÍ KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl VIII Železniční svršek ZVLÁŠTNÍ KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011)

Více

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy Přednáška č. 9 ŽELEZNICE 1. Dráhy Dráhy definuje zákon o drahách (č. 266/1994). Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti

Více

Infrastruktura kolejové dopravy

Infrastruktura kolejové dopravy Infrastruktura kolejové dopravy L u k á š T ý f a ČVUT v Praze Fakulta dopravní Téma č. 7 Anotace: základní terminologie zabezpečení žel. přejezdů umístění žel. přejezdů přejezdové konstrukce úrovňové

Více

Sylabus přednášky č.7 z ING3

Sylabus přednášky č.7 z ING3 Sylabus přednášky č.7 z ING3 Přesnost vytyčování staveb (objekty liniové a plošné) Doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. Výtah z ČSN 73 0420-2 Praha 2014 1 PŘESNOST VYTYČOVÁNÍ STAVEB (Výtah z ČSN 73 0420-2,

Více

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl II Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve znění

Více

Přednáška č. 2 AUTOBUSOVÉ A TROLEJBUSOVÉ ZASTÁVKY

Přednáška č. 2 AUTOBUSOVÉ A TROLEJBUSOVÉ ZASTÁVKY 1. Pojmy a definice Přednáška č. 2 AUTOBUSOVÉ A TROLEJBUSOVÉ ZASTÁVKY Zastávka předepsaným způsobem označené a vybavené místo, určené k nástupu, výstupu nebo přestupu cestujících. Třídění zastávek se provádí

Více

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické

Více

VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 Zásady navrhování

VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 Zásady navrhování Technická univerzita Ostrava 1 VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 miroslav.rosmanit@vsb.cz Zásady navrhování 2 Úvod Návrh a zhotovení mostu má být proveden tak, aby při odpovídající úrovni

Více

Prostorová poloha koleje

Prostorová poloha koleje Prostorová poloha koleje Zajištění. Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 3. ročníku bakalářského studia oboru Konstrukce

Více

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE 3. týden Rozhledy, přechody pro chodce a místa pro přecházení, zastávky autobusu Miroslav Patočka kancelář C330 email: patocka.m@fce.vutbr.cz Martin Novák kancelář C331 email: novak.m@fce.vutbr.cz

Více

BUDOVY PRO BYDLENÍ A UBYTOVÁNÍ ROZDĚLENÍ DO SKUPIN

BUDOVY PRO BYDLENÍ A UBYTOVÁNÍ ROZDĚLENÍ DO SKUPIN Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 2 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.301 BUDOVY PRO

Více

Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617

Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617 Katedra železničních staveb Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617 Konstrukce železniční tratě dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení železničního spodku. Konstrukce železniční tratě Zkušební

Více

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com

Více

ČÁST PRVNÍ. Výklad některých pojmů

ČÁST PRVNÍ. Výklad některých pojmů 177/1995 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 30. června 1995, kterou se vydává stavební a technický řád drah ve znění vyhlášek č. 243/1996 Sb., č. 346/2000 Sb., č. 413/2001 Sb., č. 577/2004 Sb., č.

Více

Volný mostní průřez dle ČSN 73 6201:2008 a bezpečnost provozování dráhy

Volný mostní průřez dle ČSN 73 6201:2008 a bezpečnost provozování dráhy Volný mostní průřez dle ČSN 73 6201:2008 a bezpečnost provozování dráhy Ing. Miroslav Teršel, Správa železniční dopravní cesty, s.o., odbor traťového hospodářství, oddělení železničních mostů a tunelů

Více

Konstrukční uspořádání koleje

Konstrukční uspořádání koleje Konstrukční uspořádání koleje Rozchod a rozšíření rozchodu koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 3. ročníku

Více

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK NA MOSTNÍCH OBJEKTECH. Účinnost od 1.

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK NA MOSTNÍCH OBJEKTECH. Účinnost od 1. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl XII Železniční svršek ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK NA MOSTNÍCH OBJEKTECH Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve

Více

DOPORUČENÍ (2014/881/EU)

DOPORUČENÍ (2014/881/EU) L 356/520 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 18. listopadu 2014 k postupu pro prokázání úrovně shody stávajících železničních tratí se základními parametry technických specifikací pro interoperabilitu

Více

Vzdálenosti od hranice obvodu dráhy 1. dráhy celostátní, regionální 60 30

Vzdálenosti od hranice obvodu dráhy 1. dráhy celostátní, regionální 60 30 Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 2.5.101 OCHRANNÁ

Více

Rozdělení staveb Návrhové prvky

Rozdělení staveb Návrhové prvky Rozdělení staveb Návrhové prvky Vývoj železniční sítě Železniční síť se rozvíjela časově i místně souběžně s rozvojem industrializačního cyklu 19. a 20. století. Počátek byl dán vynálezem a využitím parního

Více

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE 2. týden Návrh směrového řešení, parkoviště Miroslav Patočka kancelář C330 email: patocka.m@fce.vutbr.cz Martin Novák kancelář C331 email: novak.m@fce.vutbr.cz NÁPLŇ CVIČENÍ Odevzdání

Více

Č Á S T P R V N Í. Výklad některých pojmů

Č Á S T P R V N Í. Výklad některých pojmů Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb., vyhlášky č. 413/2001 Sb., vyhlášky č. 577/2004

Více

Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518

Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518 VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 7 Antonín Vaněček Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518 Klíčová slova: Vyhláška

Více

BUDOVY ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUČNÍCH ČÁSTÍ

BUDOVY ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUČNÍCH ČÁSTÍ Položka Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 2 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, email: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.1 BUDOVY

Více

Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI. 1. Železniční spodek

Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI. 1. Železniční spodek Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI 1. Železniční spodek Patří sem: - těleso železničního spodku - zářez - násyp - odřez - kombinace zářezu a násypu - odvodnění a odvodňovaci stavby (např. propustky)

Více

1 MEZILEHLÉ STANICE Zásady pro číslování traťových kolejí

1 MEZILEHLÉ STANICE Zásady pro číslování traťových kolejí 1 MEZILEHLÉ STANICE Mezilehlé stanice se zřizují na železničních sítích za účelem řízení vlakové dopravy zejména k předjíždění či křižování vlaků. Jejich hlavním posláním je tedy z hlediska dopravního

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0230 šablona III / 2 č. materiálu VY_32_INOVACE_399 Jméno autora : Ing. Stanislav Skalický Třída

Více

Infrastruktura kolejové dopravy

Infrastruktura kolejové dopravy 07 Infrastruktura kolejové dopravy u k á š T ý f a ČUT v Praze Fakulta dopravní Anotace: Téma č. Geometrické parametry železniční koleje geometrické a konstrukční uspořádání železniční koleje převýšení

Více

"Využití štíhlých výhybek při zvyšování rychlosti a propustnosti tratí v žst. Prosenice"

Využití štíhlých výhybek při zvyšování rychlosti a propustnosti tratí v žst. Prosenice 18. KONFERENCE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2014 "Využití štíhlých výhybek při zvyšování rychlosti a propustnosti tratí v žst. Prosenice" Ing. Stanislav Vávra Úvod V roce 2013 vypracovala naše společnost

Více

SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI

SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI DIPRO, spols.r.o. s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY TRAMVAJOVÝCH TRATÍ ČSN 28 0337 OBRYSY PRO TRAMVAJOVÁ VOZIDLA 10/2013 schváleno zařazení do plánu přípravy

Více

PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB

PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB 5. SEMINÁŘ K TÉMATICKÉMU BLOKU I PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ING. LADISLAV MINÁŘ, CSc.

Více

177/1995 Sb. Vyhláška, kterou se vydává stavební... http://www.codexisonline.cz/print.php?page=law...

177/1995 Sb. Vyhláška, kterou se vydává stavební... http://www.codexisonline.cz/print.php?page=law... 177/1995 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 30. června 1995, kterou se vydává stavební a technický řád drah ve znění vyhlášek č. 243/1996 Sb., č. 346/2000 Sb., č. 413/2001 Sb., č. 577/2004 Sb., č.

Více

ČÁST PRVNÍ. Výklad některých pojmů

ČÁST PRVNÍ. Výklad některých pojmů Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb., vyhlášky č. 413/2001 Sb., vyhlášky č. 577/2004

Více

METRO. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10.

METRO. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10. METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10. 2014 OCHRANNÉ PÁSMO METRA Ochranné pásmo 30 m na obě strany nebo vně od osy tunelu Obvod dráhy 1,5 m

Více

Vzdálenosti od hranice obvodu dráhy 1. dráhy celostátní, regionální 60 30

Vzdálenosti od hranice obvodu dráhy 1. dráhy celostátní, regionální 60 30 Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 2.5.101 OCHRANNÁ

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH NSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS NÁVRH MODERNIZACE

Více

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU Ing. Radovan KOVAŘÍK, Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Prvního pluku 367/5, 186 00 Praha 8 - Karlín Z důvodů stanovení

Více

Vyhláška č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb.

Vyhláška č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb. Vyhláška č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb Ministerstvo dopravy stanoví podle 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách,

Více

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK 1. Všeobecné požadavky Umístění a stavební uspořádání zastávky musí respektovat bezpečnost a plynulost provozu: a) stavebně přiměřeným řešením

Více

NÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE. Michal RADIMSKÝ

NÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE. Michal RADIMSKÝ NÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE Michal RADIMSKÝ TRASA PK trasou pozemní komunikace (PK) rozumíme prostorovou čáru, určující směrový i výškový průběh dané komunikace trasa PK je spojnicí středů povrchu silniční

Více

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com

Více

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Služební rukověť. Seznam vzorových listů železničního svršku

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Služební rukověť. Seznam vzorových listů železničního svršku Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC SR 103/1(S) Služební rukověť Seznam vzorových listů železničního svršku Schváleno generálním ředitelem SŽDC Dne:

Více

Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ČÁST DRUHÁ

Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ČÁST DRUHÁ IV. Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění.. ČÁST DRUHÁ TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH, ZPŮSOB OZNAČENÍ A ZABEZPEČENÍ KŘÍŽENÍ

Více

METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. OCHRANNÉ PÁSMO METRA

METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. OCHRANNÉ PÁSMO METRA METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. 2015 OCHRANNÉ PÁSMO METRA Ochranné pásmo 30 m na obě strany nebo vně od osy tunelu Obvod dráhy 1,5 m

Více

3 ZÁSADY ŘEŠENÍ PRO OSOBY SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM

3 ZÁSADY ŘEŠENÍ PRO OSOBY SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM B.4. BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ Obsah 1 ZÁSADY ŘEŠENÍ PRO OSOBY S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU 1.1 Komunikace pro chodce - chodníky 1.2 Přechody pro chodce, místa pro přecházení 1.3 Nástupiště veřejné dopravy

Více

Železnice v kontaktu s okolím Aplikace nízkých protihlukových clon u SŽDC

Železnice v kontaktu s okolím Aplikace nízkých protihlukových clon u SŽDC Železnice v kontaktu s okolím Aplikace nízkých protihlukových clon u SŽDC Ing. arch. Pavel Andršt ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2014 České Budějovice, 8.-10. dubna 2014 Základní legislativa Zákon č. 266/1994

Více

Železniční svršek na mostech

Železniční svršek na mostech Železniční svršek na mostech Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební VUT v Brně a nesmí

Více

Problematika provozování dráhy na tratích s malými poloměry

Problematika provozování dráhy na tratích s malými poloměry Konference ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA České Budějovice 8. 10. 4. 2014 Problematika provozování dráhy na tratích s malými poloměry Josef Hendrych OŘ Plzeň V obvodu Oblastního ředitelství Plzeň se nachází

Více

NÁPLŇ PŘEDMĚTŮ PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ. MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin )

NÁPLŇ PŘEDMĚTŮ PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ. MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin ) PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ NÁPLŇ PŘEDMĚTŮ MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin ) 1. Historický vývoj mostního stavitelství - 7 hodin 1.1. Starověk ( 1 ) 1.2. Středověk

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 45.020; 45.060.01 Březen 2013 Železniční aplikace Průjezdné průřezy tratí a obrysy vozidel Část 3: Průjezdné průřezy tratí ČSN EN 15273-3 28 0340 Railway applications Gauges Part

Více

Vzdálenosti od hranice obvodu dráhy 1. dráhy celostátní, regionální 60 30

Vzdálenosti od hranice obvodu dráhy 1. dráhy celostátní, regionální 60 30 Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 2.5.101 OCHRANNÁ

Více

UMÍSTĚNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK

UMÍSTĚNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 2.4.101 UMÍSTĚNÍ

Více

Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky

Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky Ostrava, 2013 Ing. Isabela Bradáčová, CSc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. Osnova

Více

ŽD TTP Tabulky traťových poměrů

ŽD TTP Tabulky traťových poměrů ŽD TTP Tabulky traťových poměrů Trať č.311a (312A + 312 B) 312A: Šumperk Petrov n.d. Kouty n.d. 312B: Petrov n.d. Sobotín schváleno rozhodnutím ředitele provozovatele dráhy ze dne 26.10.2009 (čj.: 18277/09)

Více

Kolejový jeřáb GOTTWALD GS TR

Kolejový jeřáb GOTTWALD GS TR Kolejový jeřáb GOTTWALD GS 150.14 TR 1. POPIS STROJE Kolejový jeřáb GOTTWALD GS 150.14 TR je symetrické konstrukce s kabinami pro obsluhu na obou koncích, což mu umožňuje práci i přepravu v obou směrech.

Více

Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ŘEŠENÍ PRO OSOBY SE SNÍŽENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU

Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ŘEŠENÍ PRO OSOBY SE SNÍŽENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ŘEŠENÍ PRO OSOBY SE SNÍŽENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU ZÁKLADNÍ PRVKY BEZBARIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ: vyjadřují elementární principy a systémové zásady

Více

PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ

PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU STAVBY KOLEJOVÉ DOPRAVY (SKG) Příčný řez železniční tratí zachycuje základní prostorové uspořádání železničního svršku a spodku.

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 93.100 Březen 2015 ČSN 28 0318 Průjezdné průřezy tramvajových tratí a obrysy pro vozidla provozovaná na tramvajových dráhách Track gauge and contour lines for tramways Nahrazení

Více

Sada 3 Inženýrské stavby

Sada 3 Inženýrské stavby S třední škola stavební Jihlava Sada 3 Inženýrské stavby 12. Trasování žel. tratí, speciální dráhy Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

SŽDC E2 čl. 2 Zásady pro provoz, konstrukci a výrobu zařízení EOV musí odpovídat podmínkám vyhlášky: 100/1995 Sb. SŽDC E2 čl. 4 Zařízení pro EOV musí být vybaveno provozní dokumentací v souladu s nařízením

Více

Evidované údaje: Pozn. výkonná jednotka, která má objekt ve správě DÚ číslo a název určujícího DÚ podle předpisu SŽDC (ČD) M12

Evidované údaje: Pozn. výkonná jednotka, která má objekt ve správě DÚ číslo a název určujícího DÚ podle předpisu SŽDC (ČD) M12 2.D Přehled evidovaných údajů a koncept evidenčního listu V tabulkách přílohy je uveden přehledně seznam evidovaných údajů v rámci IS MES. Relevantní údaje z tohoto přehledu rovněž slouží jako koncept

Více

Provozní řád vlečky. 3. Místo styku drah v souladu s platným úředním povolením pro provozování vlečky:

Provozní řád vlečky. 3. Místo styku drah v souladu s platným úředním povolením pro provozování vlečky: Provozní řád vlečky DKV Česká Třebová, PP Pardubice 1. Název dráhy - vlečky (dále jen vlečky) Číslo vlečky: 4465 Název vlečky: DKV Česká Třebová, PP Pardubice UP/2016/5059, Čj.: DUCR-12102/16/Pt Provozovatel

Více

Přednáška č. 4 PŘÍČNÉ USPOŘÁDÁNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE. 1. Základní názvosloví silniční komunikace

Přednáška č. 4 PŘÍČNÉ USPOŘÁDÁNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE. 1. Základní názvosloví silniční komunikace Přednáška č. 4 PŘÍČNÉ USPOŘÁDÁNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE 1. Základní názvosloví silniční komunikace DVOUPRUHOVÁ SILNICE 1 - směrový sloupek, 2 - svah výkopu, 3 - hranice silničního pozemku, 4 - mezník, 5 -

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS NÁVRH

Více

Centrální přechody z pohledu SŽDC

Centrální přechody z pohledu SŽDC Centrální přechody z pohledu SŽDC Ing. Marcel Klega 8. konference Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici České Budějovice, 31. 10. 2. 11. 2017 Úvod Centrálním přechodem se rozumí úrovňové

Více

Značení a soustavy a výhybek a výhybkových konstrukcí

Značení a soustavy a výhybek a výhybkových konstrukcí Značení a soustavy a výhybek a výhybkových konstrukcí Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě

Více

DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky

DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky 2 Základní předpisy pro křižovatky DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních

Více

Railway Signalling Equipment - Rules for Projecting, Operation and Use of Track Circuits

Railway Signalling Equipment - Rules for Projecting, Operation and Use of Track Circuits ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 45.020;93.100 Říjen 1998 Železniční zabezpečovací zařízení ČSN 34 2614 Předpisy pro projektování, provozování a používání kolejových obvodů Railway Signalling Equipment - Rules

Více

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ÚPRAVA ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU PRO SPECIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍ CESTY

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ÚPRAVA ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU PRO SPECIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍ CESTY Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl XIII Železniční svršek ÚPRAVA ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU PRO SPECIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍ CESTY Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost

Více

11.12.2011. Pravý odbočovací pruh PŘÍKLAD. Místní sběrná komunikace dvoupruhová s oboustranným chodníkem. L d s 10

11.12.2011. Pravý odbočovací pruh PŘÍKLAD. Místní sběrná komunikace dvoupruhová s oboustranným chodníkem. L d s 10 11.1.011 SMK Příklad PravýOdbočovací.ppt SILNIČNÍ A MĚSTSKÉ KOMUNIKACE programu č.3 B Návrhstykovékřižovatky s pravým odbočovacím pruhem Návrh křižovatky: Nakreslete ve vhodném měřítku situační výkres

Více

Metodická pomůcka pro navrhování nových cyklistických opatření (do doby aktualizace TP 179) Ing. arch. Tomáš Cach, Praha 2016/05

Metodická pomůcka pro navrhování nových cyklistických opatření (do doby aktualizace TP 179) Ing. arch. Tomáš Cach, Praha 2016/05 Metodická pomůcka pro navrhování nových cyklistických opatření (do doby aktualizace TP 179) / Ing. arch. Tomáš Cach, Praha 2016/05 Metodická pomůcka pro navrhování nových cyklistických opatření (do doby

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta stavební. Konstrukce a dopravní stavby BAKALÁŘSKÁ PRÁCE REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta stavební. Konstrukce a dopravní stavby BAKALÁŘSKÁ PRÁCE REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Konstrukce a dopravní stavby BAKALÁŘSKÁ PRÁCE REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE CHLUMEC NAD CIDLINOU Vypracovala: Vedoucí bakalářské práce: Jitka Vágnerová

Více

1.3 Členění stavby na stavební projekty D. Stavební část SO 06 Železniční svršek SO 07 Železniční spodek SO 08 Železniční přejezd v km 2,362

1.3 Členění stavby na stavební projekty D. Stavební část SO 06 Železniční svršek SO 07 Železniční spodek SO 08 Železniční přejezd v km 2,362 2 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jedná se o jednokolejný železniční přejezd v obci Babice, nezabezpečený. Celkové délka 5,00m a stávající šířka 5,00 m na trati Olomouc - Krnov, přes účelovou komunikaci. Osa silniční

Více

PŘÍPRAVA ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY V ČR PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ JEDNOTKY ŘADY 680

PŘÍPRAVA ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY V ČR PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ JEDNOTKY ŘADY 680 PŘÍPRAVA ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY V ČR PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ JEDNOTKY ŘADY 680 Jaroslav GRIM Ing. Jaroslav GRIM, České dráhy, a.s., Technická ústředna dopravní cesty Abstrakt Příspěvek obsahuje základní

Více

Konstrukční uspořádání koleje

Konstrukční uspořádání koleje Konstrukční uspořádání koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.. Ústv železničních konstrukcí stveb Tto prezentce byl vytvořen pro studijní účely studentů. ročníku mgisterského studi oboru Geodézie krtogrfie

Více

Výhybky pro rychlá spojení

Výhybky pro rychlá spojení DT - Výhybkárna a strojírna, a.s. Dolní 3137/100, 797 11 Prostějov, Česká republika www.dtvm.cz, e-mail: dt@dtvm.cz EN ISO 9001 EN ISO 3834-2 EN ISO 14001 OHSAS 18001 Výhybky pro rychlá spojení 21.11.2013

Více

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED

Více

KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Návrhové prvky

KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Návrhové prvky KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Návrhové prvky KŘIŽ 04 Úrovňové Rozhledy.ppt 2 Související předpis ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích, listopad 2007 kapitola 5.2.9

Více

I. NÁZVOSLOVÍ II. VŠEOBECNE

I. NÁZVOSLOVÍ II. VŠEOBECNE Generální reditelství Ceských drah TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC OPLOCENÍ A ZÁBRADLÍ NA DRÁHÁCH CELOSTÁTNÍCH A REGIONÁLNÍCH Schváleno 28. 7. 1998 TNZ 73 6334 Tato norma platí pro navrhování, zrizování a údržbu

Více

PŘEJEZDOVÁ KONSTRUKCE SYSTÉM ÚRTŘ A BRENS

PŘEJEZDOVÁ KONSTRUKCE SYSTÉM ÚRTŘ A BRENS PŘEJEZDOVÁ KONSTRUKCE SYSTÉM ÚRTŘ A BRENS Vzorová sestava přejezdu ÚRTŘ v délce 6 m s vnitřními i vnějšími panely s ocelovými opěrkami v úseku trati v přímé Sestava přejezdu obsahuje: Název výrobku MJ

Více

JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2

JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2 JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2 1. Principy dispozičního uspořádání křižovatek Princip A - Volba typu a geometrických prvků podle intenzity dopravy Princip B - Odbočování

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

Infrastruktura kolejové dopravy

Infrastruktura kolejové dopravy Infrastruktura kolejové dopravy L u k á š T ý f a ČVUT FD, Ústav dopravních systémů (K612) Téma č.. 11 Kombinované kolejové systémy Anotace: definice, princip způsoby využití pro obsluhu území provozní

Více