Modelování řečové produkce

Transkript

1 Denisa Bordag Universität Leipzig Modelování řečové produkce Gramatický rod a deklinační třída substantiv 1

2 Přehled Modely řečové produkce v L1 Leveltův model Dellův model Gramatický rod Teorie Experimenty v češtině Deklinační třída Teorie Experimenty v češtině Modelování řečové produkce a čeština Folie a seznam relevantní literatury jsou dostupné na: (sekce Lectures uprostřed stránky) 2

3 Roviny řečové produkce (Leveltův model) 3

4 Roviny řečové produkce Konceptualizace: specifikace lexikálních konceptů, vygenerování preverbálního sdělení Formulace: konceptuální struktura převedena do struktury jazykové Gramatické kódování: vyhledání sémanticky odpovídajících jednotek, jež jsou již gramaticky specifikovány (tzv. lemmata), a vygenerování syntaktického rámce Fonologické kódování: vyhledání tzv. fonologických forem (jsou již fonologicky specifikovány) Artikulace: převedení výsledku fonol. kódování do neuromuskulární činnosti a akustická realizace 4

5 Mentální lexikon Informace o slovních jednotkách (gramatické vlastnosti, výslovnost apod.) Síť, jež obsahuje uzly specifické pro jednotlivé (pod)roviny Teorie šíření aktivace (spreading activation) Gary Dell (1986) Representace morfologicky komplexních slov? Full-listing hypothesis (Butterworth, 1983): jednotlivé tvary jsou uloženy jako celky Computation hypothesis (v percepci affix striping, Taft & Forster, 1975): ohebné tvary jsou poskládány dohromady ze svých částí (stem + affix : tvarotvorný základ? + koncovka) Kombinace obou: uloženy jsou tvary nepravidelné a/nebo s vysokou frekvencí. Vše pravidelné a produktivní je vytvářeno během produkce / rozkládáno při porozumění 5

6 Leveltův model Modulární a serial Několik modulů s jasně odlišenými, nepřekrývajícimi se funkcemi Produkce probíhá postupně v několika krocích, ale je inkrementální (paralelní zpracování několika jednotek na různých rovinách) Aktivace se šíří jen jedním směrem (top-down; mezi jednotlivými rovinami neexistuje feedback) Procesy na vyšší rovině musí být ukončeny před tím, než jednotka začne být zpracovávána na následující nižší rovině (nejdřív gramatika, pak fonologie) Výjimka: interakce mezi preverbální konceptuální rovinou a rovinou gramatického kódování 6

7 Roviny řečové produkce (Leveltův model) 7

8 Dellův model (Interactive Activation Model) Interaktivní: aktivace proudí oběma směry (top down, bottom up), mezi jednotlivými rovinami existuje feedback Bezprostředně sousedící roviny spolu vzájemně komunikují ; procesy na nižší rovině mohou ovlivnit procesy na rovině bezprostředně vyšší Dell vychází především z analýzy řečových chyb; množí se i experimentální doklady 8

9 Reprezentace gramatického rodu 1. Gramatický rod je uložen jako inherentní vlastnost substantiv ve formě generických rodových uzlů na rovině gramatického kódování (např. všechna maskulina jsou spojena s jediným uzlem pro tento rod) 2. Při selekci rodu v L1 nehrají roli informace o např. významu, zakončení apod. rod není vypočítáván, rod je uložen 3. Produkce probíhá rychle a spolehlivě; bez chyb 9

10 Doklady (přehled: Schriefers a Jescheniak, 1999) Řečové chyby (Berg, 1992, Barbaud, Ducharme, Valois, 1982; experimentally elicited errors Vigliocco, Franck 1999) Dostupnost informace o gramatickém rodu při TOT stavech (TOT tip of the tongue, mít něco na jazyku) (Vigliocco, Antonioni, Garret 1997) Experimenty s obrázky a distraktory (holandština: Schriefers, 1993; LaHeij, Mak, Sander, Willenboordse, 1998; němčina: Schriefers, Truel, 2000; van Berkum, 1997; čeština: Bordag, Pechmann) 10

11 Paradigma Picture word interference paradigm, picture word distractor paradigm Probandi pojmenovávají obrázky na monitoru za přítomnosti slovních (popř. neslovních) distraktorů, které jsou střídavě prezentovány pod a nad obrázkem (popř. přes obrázek). Instrukce: ignorujte distraktory! Realita: distraktory jsou zpracovávány a jejich vlastnosti ovlivňují produkci pojmenování obrázku. Manipuluje se: vztah mezi distraktorem a obrázkem časová relace prezentování obrázku a distraktoru (současně, distraktor 100 ms před nebo po obrázku) 11

12 Sémantické a fonologické efekty aula motorka Sémantická interference: sémanticky příbuzný distraktor zpomaluje pojmenování Fonologická facilitace: fonologicky příbuzný distraktor urychluje pojmenování ve vztahu k nepříbuzné podmínce: obr. auto, distr. houska 12

13 Efekt rodové kongruence gender congruency/interference effect tvaroh máslo Rodově kongruentní: rychlejší reakční časy Rodově nekongruentní: pomalejší reakční časy 13

14 Interpretace efektu podle Schrieferse, 1993 Substantivum odpovídající obrázku (dále jen obrázek) aktivuje svůj rodový uzel, distraktor rovněž aktivuje svůj rodový uzel. V kongruentní podmínce se všechna aktivace sbíhá na jednom rodovém uzlu. Selekce probíhá snadno a rychle. V nekongruentní podmínce jsou aktivovány dva různé rodové uzly. Dochází mezi nimi k soupeření o selekci, což zdržuje produkci proto pomalejší RT. Efekt nebyl nikdy pozorován při pojmenování holým substantivem! (obvykle člen + substantivum) Vysvětlení: rod je sektován jen tehdy, je-li potřeba pro další produkci 14

15 percepce Efekt rodové kongruence (soupeření uzlů) obrázek distraktor konceptualizace produkce M AUTO F N PES gramatické kódování (lemata) SUBST. <auto> ADJ. fonologické kódování [auto] PES 15

16 Alternativní interpretace podle Schillera a Caramazzy (2002) Selekce rodového uzlu je automatický, nekompetitivní proces K soupeření dochází až na rovině fonologického kódování mezi tvary jednotlivých determinátorů (členy: de het, der- die - das) Experiment s pojmenováváním v sg. a pl. v němčině Sg. odlišné tvary členu pro tři rody (der, die, das) efekt pozorován Pl. jeden tvar členu pro všechny rody (die) efekt nepozorován Problém: není jasné, jakou roli hraje změna čísla (sg. vs pl.) 16

17 percepce Efekt rodové kongruence (soupeření volných morfémů I.) obrázek distraktor konceptualizace M AUTO F N HUND gramatické kódování (lemata) < der> <die> < das> <auto> fonologické kódování [auto] HUND 17

18 percepce Efekt rodové kongruence (soupeření volných morfémů II.) obrázek distraktor konceptualizace M AUTO F N HUND gramatické kódování (lemata) <der> < die> <das> <auto> fonologické kódování [auto] HUND 18

19 Skopus efektu rodové kongruence Týká se jen determinátorů (tj. volných morfémů), nebo i koncovek (tj. vázaných morfémů)? Volných i vázaných: Schriefers (1993) v holandštině Pozoroval efekt jak při produkci NP ve tvaru člen+substantivum, tak ve tvaru adjektivum+substantivum Jen volných: Schiller & Caramazza (2003) v holandštině a němčině, Costa, Kovacic, Fedorenko & Caramazza (2003) v chorvatštině Nedokázali replikovat efekt s adjektivy 19

20 Experimenty v češtině Cíl: vyjasnění otevřených otázek Lokus efektu: Kde k němu dochází: na rovině gramatického či fonologického kódování? Skopus efektu: Kdy k němu dochází: jen při produkci vázaných, nebo i volných morfémů? Je efekt replikovatelný v češtině? (V románských jazycích pozorován nebyl...) 3 experimenty 20

21 Experiment 1 32 rodilých Čechů pojmenovávalo 36 (12 m, 12 f, 12 n) obrázků NP sestávaly z ukazovacího zájmene ten (m), ta (f), to (n) + substantiva Tréning ve dvou fázích Každý obrázek byl prezentován čtyřikrát, jednou v každé podmínce kritické: rodově kongruentní, rodově nekongruentní kontrolní: identická (distraktor je pojmenování obrázku), neutrální (distraktor je řada xxxxx). Jména obrázků byla použita i jako distraktory (každý prvek se objevil jako obrázek i jako distraktor, rotování). 21

22 Experiment 1: Výsledky critical control RT byly signifikantně pomalejší v rodově nekongruentní něž v rodově kongruentní podmínce (efekt 31 ms) 620 Kongr. vs. nekongr incongruent congruent identical neutral t1(31) = 4.585, p < 0.001, t2(35) = 3.909, p < nekongruentní kongruentní identická neutrální rt (11.1%) (8.1%) (2.4%) (3.7%) 22

23 Efekt byl úspěšně replikován v češtině Lokus a skopus efektu stále neznáme Skopus: problematický statut zájmena ten, ta, to Jedná se o vázaný, či volný morfém? Vázaný: t-en, t-a, t-o (jed-en, on-en) kořen + deklinační koncovka Volný: neproduktivní / nepravidelné skloňování, vysoká frekvence spíše tvary uloženy jako celek (podobně jako u členů) 23

24 Experiment 2 Adjektivní deklinace: Tvrdá deklinace: 3 různé koncovky pro M, F, N v nom. sg. např. druh-ý, -á, -é, pát-ý, -á, -é Měkká deklinace:jen jedna invariantní koncovka í pro všechny tři rody v nom. sg. např. prvn-í a třet-í rodově závislé koncovky v jiných pádech (bez prvního muže vs. první ženy) Probandi pojmenovávali obrázky těmito řadovými číslovkami 24

25 Příklady: měkké skloňování (kongruentní) prvn-í auto (identická) třet-í auto auto oko 25

26 Ordinalia v blocích BLOK A: nekongr.+kongr. měkké (prvn í); id+xx - tvrdé (druh-ý, -á, -é ) číslovka obrázek distraktor podmínka Prvn-í ruka pes nekongr., měkké Prvn-í ruka husa kongr., měkké Druh-é auto auto id, tvrdé Prvn-í pes ruka nekongr., měkké Druh-á husa xxxxx xx, tvrdé Druh-ý pes pes id, tvrdé BLOK B: nekongr.+kongr - tvrdé (pát-ý, -á, -é ) ; id, xx měkké (třet í) 26

27 Hypotézy 1. Dochází-li k soupeření mezi abstraktními rodovými uzly na rovině gramatického kódování, mělo by být lhostejné, zda je koncovka číslovky invarantní, nebo specifická jen pro jeden rod efekt v měkké i tvrdé podmínce 2. Dochází-li k soupeření až mezi fonologickými formami (zde koncovkami), pak by se měl efekt objevit jen ve tvrdé podmínce, protože jen zde existují potenciální soupeři o selekci 27

28 percepce Efekt rodové kongruence (soupeření uzlů) obrázek distraktor konceptualizace produkce M AUTO F N PES gramatické kódování (lemata) SUBST. <auto> ADJ. fonologické kódování [auto] PES 28

29 percepce Efekt rodové kongruence (soupeření koncovek I.) obrázek distraktor konceptualizace M AUTO F N PES gramatické kódování (lemata) <druh> <> ý < á> <> é <auto> fonologické kódování [auto] PES 29

30 percepce Efekt rodové kongruence (soupeření koncovek II.) obrázek distraktor konceptualizace M AUTO F N PES gramatické kódování (lemata) <prvn> < í > <auto> fonologické kódování [auto] PES 30

31 Experiment 2: Výsledky 760 Signifikantní efekty: hard Kongruence: rozdíl mezi kongruentní a nekongruentní podmínkou soft Typ deklinace: rozdíl mezi tvrdým a měkkým skloňováním incongruent congruent Interakce: Rozdíl mezi kongruentní a nekongruentní podmínkou byl signifikantní jen u tvrdého skloňování nekongruentní kongruentní tvrdá (14.3 %) (13.0 %) -37 ms měkká (8.9 %) (7.7 %) -6 ms 31

32 Hypotézy 1. Dochází-li k soupeření mezi abstraktními rodovými uzly na rovině gramatického kódování, mělo by být lhostejné, zda je koncovka číslovky invarantní, nebo specifická jen pro jeden rod efekt v měkké i tvrdé podmínce 2. Dochází-li k soupeření až mezi fonologickými formami (zde koncovkami), pak by se měl efekt objevit jen ve tvrdé podmínce, protože jen zde existují potenciální soupeři o selekci Skopus efektu: k soupeření o selekci dochází i tehdy, je-li rod reflektován na koncovce (vázaném morfému) 32

33 Implikace pro modely Striktně modulární modely (Levelt): procesy gramatického kódování, např. selekce rodového uzlu, jsou ukončeny před začátkem fonologického kódování včetně aktivace odpovídajících fonologických forem (členů, koncovek) aktivována je jen koncovka odpovídající selektovanému rodu (popř. dalším parametrům) V rozporu s interpretací, že na rovině fonologického kódování soupeří o selekci několik koncovek Kaskadující (cascading) modely (Dell): procesy na rovině fonologického kódování začínají před ukončením procesů gramatického kódování V souladu s tzv. multiple activation na rovině fonologického kódování 33

34 Hierarchická selekce gramatických rysů (hypotéza) Vysvětluje absenci efektu u měkké deklinace (invariantní koncovka v nom.sg. pro všechny rody) Zachovává lokus efektu na rovině gramatického kódování (mezi abstraktními rodovými uzly) Vychází z předpokladu, že rodový uzel je selektován jen tehdy, je-li informace o rodu nutná pro další produkci K selekci správné koncovky u měkkých adjektiv stačí informace o 1) typu adjektivního skloňování, 2) pádu Je-li skloňování měkké a pád nominativ, může být informace o rodu (čísle) přeskočena, protože na výběr zůstává jen jedna jediná koncovka í Problém: Kontrola kdy je co a v jakém pořadí potřeba, jak systém ví, že na výběr zůstala už jen jedna koncovka (feedback?) 34

35 Deklinační třída substantiv Jsou deklinační třídy psychologicky reálné ( psychologically real ), nebo se jedná o lingvistický konstrukt? Jsou-li reálné, jak jsou mentálně reprezentovány? Podobně jako ostatní gramatické rysy: formou abstraktních generických uzlů pro jednotlivé deklinační třídy na rovině gramatického kódování 35

36 Efekt kongruence deklinační třídy 2 experimenty v paradigmatu s obrázky a distraktory Substantiva a distraktory měly vždy identický rod, ale byly buď ze stejné deklinační třídy (kongruentní podmínka), nebo ze dvou různých deklinačních tříd (nekongruentní podmínka) Kontrolní identická a neutrální (xxxxx) podmínka jako v experimentech s rodem Struktura experimentů byla identická jako u experimentů s rodem 36

37 Experiment 3 22 probandů pojmenovávalo šž obrázků v dat. sg.: 12 m (6 z DT hrad, 6 z DT stroj), 12 f (6 z DT růže, 6 z DT žena), 12 n (6 z DT město, 6 z DT moře) Trial: [...] objeví se fixační bod a probandi vysloví předložku kvůli Fixační bod zmizí Na monitoru se objeví obrázek a distraktor a probandi dokončí PP 37

38 Přehled materiálu M F N obr. dist. obr. dist. obr. dist. kongr. kvůli hrad-u nos (nos-u)* žen-ě hlav-a (hlav-ě) měst-u oko (ok-u) nekongr. kvůli hrad-u stroj (stroj-i) žen-ě růž-e (růž-i) měst-u moře (moř-i) Probandi pojmenovávali obrázky v dat.sg. Distraktory byly prezentovány ve tvaru nom.sg. Koncovka jména obrázku v dativu se v nekongruentní podmínce vždy odlišovala dativní koncovky distraktoru (obdobná situace jako u tvrdých adjektiv) 38

39 Experiment 3: Výsledky incongruent congruent identical neutral critical control RT byly signifikantně pomalejší v nekongruentní něž v kongruentní podmínce (efekt 17 ms) Efekt kongruence deklinační třídy byl pozorován, ale nevíme, zda o selekci soupeří abstraktní uzly či koncovky. nekongruentní kongruentní identická neutrální rt 697,73 680,88 618,19 641,76 39

40 Experiment 4 Kde dochází k soupeření o selekci při efektu kongruence deklinační třídy? Na rovině gramatického kódování mezi abstraktními uzly Pak by se měl efekt objevit nezávisle na tom, zda mají v nekongruentní podmínce obrázky a distraktory stejnou koncovku Na rovině fonologického kódování mezi koncovkami Pak by se měl efekt objevit jen tehdy, mají-li obrázek a distraktor v nekongruentní podmínce odlišné koncovky (ne při invariantní koncovce pro obě deklinačná třídy) 40

41 Struktura experimentu 16 probandů pojmenovávalo 36 obrázků (stejné jako v experimentu 3, ale 6 feminin z DT žena muselo být nahrazeno 6 femininy z DT kost, aby bylo možné sestavit zamýšlené podmínky) Trial: [...] probandi vyslovili začátek věty Sedím vedle... v gen. sg. podmínce, nebo Sedím před... v instr. sg. podmínce Fixační bod zmizí Na monitoru se objeví obrázek a distraktor a probandi dokončí větu Polovina probandů pojmenovávala obrázky nejdříve v genitivu a pak v instrumentálu, druhá polovina naopak 41

42 Přehled materiálu: nekongruentní podmínka Gen.sg. sedím vedle Inst.sg. sedím před M F N obr. dist. obr. dist. obr. dist. hrad-u stroj-e růž-e kost-i měst-a moř-e hrad-em stroj-em růž-í kost-í měst-em moř-em Gen. sg.: Substantiva (obr.+dist.) ze dvou deklinačních tříd (nekongruentní podmínka) mají odlišné koncovky Inst. sg.: Substantiva (obr.+dist.) ze dvou deklinačních tříd (nekongruentní podmínka) mají formálně identické koncovky V kongruentní podmínce mají substantiva (obr.+dist.) vždy identické koncovky v genitivu i instrumentálu 42

43 Experiment 4: Výsledky Signifikantní efekty: nekongr. kongr. inst. gen. Kongruence: rozdíl mezi kongruentní a nekongruentní podmínkou Žádný rozdíl mezi genitivní a instrumentální podmínkou Žádná interakce Výsledky mluví pro soupeření mezi abstraktními uzly na rovině gram. kódování. nekongruentní kongruentní před (inst.) 702,78 680,37 22 ms vedle (gen.) 699,13 672,85 26 ms 43

44 Experiment 5: konjugační třída obr. dist. obr. dist. obr. dist. kongr. nes-e plést (plet-e) pros-í žehlit (žehl-í) zpív-á foukat (fouk-á) nekongr. nes-e žehlit (žehl-í) pros-í foukat (fouk-á) zpív-á nes-e Probandi pojmenovávali obrázky činností v 3.os.sg., distraktor byl vždy prezentován v infinitivu V kongruentní podmínce byla vždy slovesa ze stejné konjugační třídy (a vzoru), v nekongruentní podmínce z různých konjugačních tříd 44

45 Experiment 5: Výsledky incongruent congruent identical neutral critical control RT byly signifikantně pomalejší v nekongruentní něž v kongruentní podmínce (efekt 20 ms) Efekt kongruence konjugační třídy byl pozorován, ale nevíme, zda o selekci soupeří abstraktní uzly či koncovky. nekongruentní kongruentní identická neutrální rt 809,35 789,06 762,85 765,83 45

46 Shrnutí: Rod a deklinační třída Efekt rodové kongruence pozorován jen při odlišných koncovkách pro M,F,N PRO hypotézu o soupeření fonolologických forem (koncovek) na rovině fonologického kódování k soupeření dochází, protože koncovky jsou rozdílné, když nejsou, nemá co soupeřit Efekt kongruence DT pozorován i při formálně identických koncovkách pro jednotlivé DT PRO hypotézu o soupeření mezi abstraktními rodovými uzly na rovině gramatického kódování k soupeření dochází, protože DT jsou rozdílné, na fonolog.- morfolog. realizaci nezáleží 46

47 Hierarchická selekce gramatických rysů Tato hypotéza může vysvětlit výsledky experimentů s rodem i DT Na rovině gramatického kódování dochází k selekci jen těch gramatických rysů, které jsou potřeba pro selekci odpovídajících fonologických forem (koncovek) na rovině fonologického kódování Je potřeba informace o gramatickém rodě pro selekci správné koncovky měkkých adjektiv v nominativu? Ne, informace o pádu stačí (na výběr je jen koncovka í). Je potřeba informace o DT pro selekci správné koncovky substantiva v instr.sg.? Ano, informace o pádu, čísle, popř. rodu nestačí (např. u F by stále bylo na výběr mezi í a ou). 47

48 Jak systém ví/pozná, kterou informaci bude na další rovině potřebovat? Ustálený pořádek slekce gramatických rysů + feedback z roviny fonologického kódování: Čím je dáno pořadí selekce? Externí vs. interní parametry Pád určen předložkou (kvůli, před, vedle) Číslo zdrojem informace je konceptuální rovina Rod + deklinační třída inherentní vlastnosti substantiv (nemohou být aktivovány před tím, než je aktivováno lemma daného substantiva) 48

49 Algoritmus kódování gramatických rysů 1) Selekce těch rysů, které jsou nejdříve dostupné (externí: číslo, pád) 2) Kontrola prostřednictvím feedbacku, zda informace postačují k selekci jediné koncovky 3a) ano selekce dalších rysů neprobíhá 3b) ne proběhne selekce interních parametrů (rod, DT), jakmile jsou dostupné Za průběh selekce gramatických rysů jsou pravděpodobně zodpovědné tzv. subrutiny funkční procedury, které mimo jiné kopírují hodnoty parametrů řídícího substantiva na např. modifikátory, jež jsou s ním v kongruenci (druhý(m) pes(m)) 49

50 Priorita externích parametrů testovatelná hypotéza, již lze experimentálně ověřit... 50

51 Děkuji! Folie a seznam relevantní literatury jsou dostupné na: (sekce Lectures uprostřed stránky) 51