Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Slovinský jazyk a literatura. Pisanje velike in male začetnice v češčini in slovenščini

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Slovinský jazyk a literatura. Pisanje velike in male začetnice v češčini in slovenščini"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Slovinský jazyk a literatura Zuzana Vaštíková Pisanje velike in male začetnice v češčini in slovenščini Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Laura Fekonja 2010 Brno

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.... 1

3 KAZALO Kazalo Uvod Samostalnik Lastno ime Onomastika Pravopis Slovenski pravopis Pravidla českého pravopisu Pisanje velike začetnice v slovenščini V povedi Pri lastnih imenih Pri imenih bitij Pri zemljepisnih imenih Pri stvarnih imenih Pri izrazih posebnega razmerja ali spoštovanja Pri svojilnih pridevnikih nastalih iz besed pisanih z veliko začetnico Pisanje male začetnice v slovenščini V povedi Pri določilih in poimenovanjih bitij Pri zemljepisnih občnih imenih Pri stvarnih občnih imenih Pri ogovornih zaimkih in izrazih posebnega razmerja ali spoštovanja Pri vrstnih pridevnikih na -ov/-ev, -in iz lastnih imen Pisanje velike začetnice v češčini Osnovna pravila za pisanje velike začetnice pri lastnih imenih Tipi lastnih imen Lastna imena in imena živih bitij Imena zvezd in planetov Zemljepisna imena Naslovi inštitucij in organizacij Naslovi dokumentov, strokovnih del, umetnostnih izdelkov Poimenovanja izdelkov, podvrst in prevoznih sredstev

4 6.2.7 Poimenovanja pomembnih dogodkov, družabnih prireditev, praznikov Poimenovanja odlikovanj in nagrad Začetek povedi Izrazi spoštovanja, čustvenega odnosa do osebe ali stvari Pisanje male začetnice v češčini Lastna imena in imena živih bitij země, měsíc, slunce, galaxie Zemljepisna imena Naslovi inštitucij in organizacij Naslovi dokumentov, strokovnih del, umetnostnih izdelkov Poimenovanja izdelkov, podvrst in prevoznih sredstev Poimenovanja pomembnih dogodkov, družbenih prireditev, praznikov Razlike med slovenščino in češčino Poimenovanja bitij in določila pred imenom Zemljepisna imena Stvarna imena Pridevniki Anketa med študenti Povzetek Zaključek Resumé Seznam virov in literature Priloga

5 1. UVOD Velika začetnica polni v pisanju več funkcij. Stoji na prvem mestu v povedi, kjer označuje ustrezni fonem in označuje začetek nove povedi, razločuje lastna imena od občnih 1 in pisec z njim pokazuje, da je zanj poimenovani pojav pomemben. 2 In prav uporaba velike ali male začetnice bo tema moje bakalarske diplomske naloge. Iskala bom razlike v njunem pisanju in se bom tudi pozanimala, kako dobro znajo uporabljati veliko začetnico študenti slovenščine. Naloga ima dva dela, v prvem bom navedla in primerjala slovenska in češka pravila, v drugem bom njihovo znanje preverila v študentski anketi. V prvem poglavju na kratko omenim samostalnik, saj lastno ime je samostalnik, bistvo lastnih imen in onomastiko. Drugo poglavje posvetim kratkemu pregledu izdaj pravil pravopisa, predvsem v 20. stoletju, in spremembam v njih. Poglavja o pisanju velike in male začetnice v češčini in sloveščini zaključim s primerjavo razlik. Izhajala bom le iz pravopisov, saj mislim, da imam dovolj aktualne vire, ki novosti in napačno uporabo začetnice opažajo. Praktični del bo analiza narejene ankete. Moj namen je ugotoviti, v kolikršni meri in kako dobro študenti znajo uporabljati pravila za pisanje velike začetnice, kje najpogosteje delajo napake, s čim imajo težave in v kolikšni meri si (če sploh) pomagajo s češkim pravopisom. 1 PETR, J. Mluvnice češtiny. Praha: Academia, 1986, s HLAVSA, Z. a kol.: Pravidla českého pravopisu, Praha: Academia, 1998, s. 39. Dalje kot APČP. 4

6 2. SAMOSTALNIK 3 Samostalnik sodi skupaj s posamostaljeno pridevniško besedo in samostalniškim zaimkom med samostalniške besede. Zaznamuje ljudi, živali, rastline, stvari in pojme. Vsak samostalnik je določen s spolom, številom, sklonom in sklanjatvijo. Spol ima slovenščina trojen moški, ženski in srednji. Skupaj oblikujejo gramatični spol, poleg njega še obstaja naravni spol. Ta izražata moški in ženski spol in se z njim običajno ujemata (mama, levinja ženski spol, oče, lev moški spol). Srednji spol izraža spolno nezrelo bitje (žrebe, pišče, dete). Gramatični spol pa ne more temeljiti na tem naravnem pri vseh besedah, zato se v takšnih primerih ravnamo po pridevnikih in končnicah (tisti hrast, tista breza, tisto drevo, trden stol, velika modrost, starinsko pohištvo, tisti oblanci, tiste klešče, tista očala). Spol je povezan še s podspoloma živosti in človeškosti. Živost se kaže le pri moškem spolu, in sicer v tožilniku ednine. Če je samostalnik bitje, končnici rodilnika in tožilnika bosta enaki -a/-u (ta pa izjemoma), če pa gre za stvar, končnica bo enaka kot v imenovalniku. Kategorijo živosti imajo še avtomobili, bolezni, vina, karte, planeti ali športna društva. 4 Človeškost imajo ti samostalniki, ki odgovarjajo na vprašanje kdo (mama, oče, Alenka), torej se nanašajo na ljudi. Vsi ostali samostalniki odgovarjajo na vprašanje kaj (drevo, lestev). Število pri slovenskih samostalnikih je tudi trojno, razločuje se ednina, dvojina in množina. Samostalniki so lahko troštevilni (stol, stola, stoli; krpa, krpi, krpe; jabolko, jabolki, jabolka) ali enoštevilni. Enoštevilni se še delijo na edninske in množinske samostalnike. Edninski so sestavljeni iz skupnih, snovnih in pojmovnih imen, ki večjo količino stvari pojmujejo kot celoto in na ta način v sebi vsebujejo več kot samostalniki v množini (grmovje x grmi). Dvojina in množina izražata vrste (dvoje grmovij, četver kruh, dvoje dobrote). Množinski samostalniki izražajo množino (vrata, jasli, možgani). Število se izraža s končnico (stol-stoli), pripono (sin-sinovi) ali zamenjavo osnove (človek ljudje). Slovenščina ima šest sklonov imenovalnik, rodilnik, dajalnik, tožilnik, mestnik in orodnik; peti sklon zvalnik se je spojil z imenovalnikom. Izražajo se večinoma z glasovnimi končnicami in ničto končnico. 5 3 Tablici in primeri so prevzete iz ŽAGAR, F. Slovenska slovnica in jezikovna vadnica. Maribor: Obzorja, 2001, s Prav tam. Podspol [online], [cit. 5. april 2010]. Dostopno iz 5 Prav tam. Sklon [online], [cit. 5. april 2010]. Dostopno iz 5

7 Sklanjatev je pregibanje samostalnikov (tudi pridevnikov, zaimkov in števnikov) po spolu, številu in sklonu. Vsak spol ima štiri sklanjatve, v katere so samostalniki uvrščane na podlagi končnice v rodilniku: Moška Ženska Srednja 1. sklanjatev korakø -a lipa -e mesto -a 2. sklanjatev vojvoda -e perutø -i - 3. sklanjatev aø -ø mamiø -ø domaø -ø 4. sklanjatev dežurni -ega dežurna -e belo -ega V prvo moško sklanjatev sodijo samostalniki zs končnico v rodilniku ednine -a, -ú, - é (korák koráka, móst mostú, dán dné), v drugo sklanjatev samostalniki s končnico -e (slúga slúge), v tretjo sklanjatev samostalniki, ki ne izražajo sklonov z glasovno končnico (visoki) c (visokega) c 6 ter v četrto sklanjatev samostalnike, ki se sklanjajo kot pridevniške besede (dežurni dežurnega). V prvo žensko sklanjatev sodijo samostalniki s končnico v rodilniku ednine -e (lipa lipe), potem samostalniki na -ǝv (bukev), mati in hči. V drugo gredo samostalniki z končnico -i (perut peruti, prsi prsi), v tretjo ti, ki sklonov ne izražajo z glasovno končnico (Irena Srbotnjak Irene Srebotnjak, Ana Kopriva Ane Kopriva, Karmen, Kiti, mami, SAZU 7, ZDA) ter v četrto samostalniki, ki se sklanjajo kot pridevniške besede (dežurna dežurne). V prvo srednjo sklanjatev sodijo samostalniki s končnico -a v rodilniku ednine (mesto mesta) in samomnožinske z neglasovno rodilniško končnico (vrata vrat). V drugo sodijo osebne zaimenske osebe za prvo in drugo osebo (jaz mene meni). V tretjo tisti, ki sklonov ne izražajo z glasovno končnico; ni jih veliko, v imenovalniku ednine nimajo končnice -o ali e (Novo vremja Novega vremja v Novem vremja). V četrto se pa uvrščajo samostalniki, ki se sklanjajo kot pridevniške besede (Krško Krškega). 8 Samostalnike delimo na lastna in občna imena: lastna imena imenujejo posamezna bitja, zemljepisne in stvarne danosti. Pišemo jih z veliko začetnico. Delijo se v tri skupine- poimenovanja oseb, bajeslovnih bitij in živali, zemljepisna imena ter stvarna imena; 6 Takih je malo, najpogosteje gre za imena črk in navadno se sklanjajo po prvi sklanjatvi. 7 SAZU lahko sklanjamo po prvi moški sklanjatvi. 8 Primere za sklanjatve sem povzela iz TOPORIŠIČ, J. et. al. Slovenski pravopis, Ljubljana: ZRC, 2001, s. 88, 94-96, dalje SP. 6

8 občna imena imenujejo predstavnike vrste, so števna in neštevna. Kakor naznačuje že ime, števna občna imena lahko štejemo, neštevnih pa ne moremo. Z neštevnimi občnimi imeni z eno besedo izražamo, da je nečesar več delov (skupna imena), imenujemo snov (snovna imena) ali pojme (pojmovna imena). Občna Neštevna Lastna Števna Skupna Snovna Pojmovna Janez Muki Trst Litostroj otrok klas srna stol drevje klasje srnjad pohištvo moka olje vino železo mladost lepota pogovor tek 2.1 Lastno ime Lastna imena so skupni termin za poimenovanje posameznih bitij, tudi živali, zemljepisnih in stvarnih danosti: Jasna, Tanja, Prešeren, Morana, Slovenec, Lisko; Unicef, Požganica, Partizanka, Litostroj; Piran, Afrika, Merkur. Lastna imena so lahko enodelna enobesedna ali večbesedna: Svarun, Tone, Ljubljana, Hlapci Orlovo pero, Škofja Loka, Veliki briljantni valček; ali večdelna, ki sestajajo iz enega ali več imen in priimkov, pa tudi lahko iz vzdevka, npr. Ivan Cankar, Aleksander Veliki Anton Tomaž Linhart, Zofka Kveder - Jelovšek, Fran Maselj Podlimbarski; Ljubljana Center, Smelt Olimpija. Večbesedna lastna imena lahko krajšamo, pri čemer novo besedo pišemo z veliko začetnico: Ljubljansko braje Barje, Slovenska matica Matica, Osvobodilna fronta Fronta, Organizacija združenih narodov Združeni narodi. Z veliko začetnico se piše tudi krajšava Cerkev občnoimenskih zvez kot cerkveno občenstvo, cerkvena skupnost ali organizacij, npr. Katoliška cerkev. Z veliko začetnico pišemo občna imena, kadar enoumno zastopajo lastna imena: Otok (Velika Britanija), Zahod (zahodni del večje zemljepisne enote in/ali temu ustrezna kulturna ali politična usmerjenost), Prerok (Mohamed). Med lastnimi in občnimi imeni ni ostre meje, ena lahko prehejajo v druga. Lastno ime, ki postane občno, označuje celo vrsto objektov in ima vse oblike slovničnega števila. Seveda se, kot občno ime, piše z malo začetnico: štefan (steklenica), ford (avto), morava (cigareta), jera (jokavec). 7

9 2.2 Onomastika Onomastika (slo. imenoslovje) je veda o lastnih imenih (onimih). Raziskuje njihov izvor, ustvarjanje, pomen in razširjenje. Onomastika vsebuje veliko vrst in podvrst, najbolj znani sta antropomastika veda o lastnih imenih oseb in toponomastika veda o zemljepisnij imenih. 9 9 Prav tam. KARLÍK, P. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002, s. 293; Onomastika [online], [cit. 6. april 2010]. Dostopno iz 8

10 3. PRAVOPIS Pravopis je ustaljen način zaznamovanja glasov s črkami, sestavljanje besed, rabo velikih in malih črk ter ločil, pisanje prevzetih besed, pisanje skupaj ali narazen in deljenje pa obravnavajo pravopisna pravila. Niso obvezna, le priporočajo pisati po pravilih, po katerih se ravna večina uporabnikov jezika. O pisanju velike in male začetnice bom pisala za trenutek, sedaj predstavim Slovenski pravopis in Pravidla českého pravopisu kako so postopoma izhajala. 3.1 Slovenska pravila Prvi samostojni slovenski pravopis je izšel leta 1899 pod uredništvom Frana Levca, leta 1920 je svoj pravopis izdal Anton Breznik, leta 1935 je objavil drugi skupaj s Franom Ramovšem, v letih 1950 in 1962 je pravopis izdal SAZU. Po vrsti šesti pravopis je bil objavljen vse do leta 1990, a le prvi del Pravila, drugi del Slovar je izšel kasneje. Bilo je prvič, da pravila in slovar nista bila izdana skupaj. Delo na šestih Pravilih se je začelo leta 1972 in devet let kasneje (1981) je bil natisnjen Načrt za novi slovenski pravopis, ki je šel v javno razpravo. Javnost in strokovnjaki naj bi ovrednotili in izrazili svoja mnenja, pripombe in načrte za končno obliko. Leta 1982 je prišlo do ustavljena komisije za pregled pripomb, največ funkcij so imeli Franc Jakopin, Janko Moder, Stane Suhadolnik ter Jože Toporišič. Po pretehtanju vseh pripomb javnosti in predlogov članov komisije so bila Pravila končana. Proti Načrtu so se v mnogem spremenila v vseh poglavjih, na primer v pravopisnem delu, ki nas zanima, je prišlo do sprememb na primer pri rabi velike začetnice pri predložnih lastnih imenih, pri podomačevanju tujih prvin, pri ločilih ipd. Na splošno je bilo precej stvari povedanih natančneje, besedilo je bilo deloma razširjeno, pa tudi skrajšano ter drugače razporejeno, strokovno izražanje se je približalo srednje izobraženemu uporabniku (v ta namen so Pravila dobila slovarček manj znanih jezikovnih ozrazov in nadrobno razčlenjeno kazalo). 10 Ista pravila so brez spremembe natisnjena v Slovenskem pravopisu iz leta 2001, malce se je povečalo le število primerov. Spet pa sta v njih skupaj objavljena oba dela, tako pravila kot slovar. Slovar poleg občnih imen, navedenih večinoma po SSKJ, prinaša veliko število lastnih imen: zempljepisnih, stvarnih, imena občin, pošt, znanih slovenskih in tujih osebnosti ali več kot 500 najpogostejših slovenskih priimkov. Vsaki 10 Prav tam. TOPORIŠIČ, J. et al. Slovenski pravopis, Pravila. Ljubljana: Državna založba Slovenije, 1994, s Dalje kot SP1. 9

11 besedi določa besedno vrsto, kaže kako jo pregibati, kakšne ima sklanjatvene in stopnjevalne oblike ter kjer je pri njih kateri naglas. Prikazuje, kako se med seboj besede vežejo in kakšno stilno ali zvrstno vrednost imajo besede ali besedne zveze z istim pomenom Pravidla českého pravopisu Prvi češki pravopisni priročnik, ki je povzel takratna pravila, je bil natisnjen leta Šele štirideset let kasneje so izšla druga, in sicer Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů Jana Gebauerja. Razveljavila so podvojitev soglasnikov pri pisanju tujih besed in na tako je bil pravopis večine tedanjih dokumentov ter dveh tretjin Ottova slovníku naučného zastarel. Enaka situacija je nastala pri Dodatkih k Ottovemu slovarju leta 1941, ko so nova pravila vpeljala pisanje dolgih samoglasnikov pri tujih besedah (sezóna, balkón). Pravidla českého pravopisu iz leta 1957 so pravopis poenostavila in približala široki javnosti v soglasju z jezikovo politiko ljudsko demokratične države, saj po njenem mnenju je bil prejšnji pravopis preveč učen. Pravila so na primer v tujih besedah spremenila pisanje th na t ter s na z, v latinski končnici -ismus naj se pisalo le s enako kot v besedah humanistične tradicije, npr. president, gymnasium, universita, ali nepodomačenih izrazih kot cirrhosis, konsensus ali gnoseologie. Zelo hrupne razprave so sprožile spremembe, ki so jih vpeljala Akademická Pravidla českého pravopisu iz leta Pri tujih besedah so razveljavila pisanje s in za edino pravilno ozančila pisanje z, na kratko naj so se pisali do tega časa dolgi soglasniki: balon (prej balón), sezona (prej sezóna). Po ugovorih je poverjena komisija napisala ti. Pilipův dodatek, ki je izšel še istega leta v šolski izdaji Pravidel in je omogočal dvojno pisanje s/z in kratki/ dolgi soglasnik. Čeprav je bil obvezen za šolsko prakso, a v vseh ksenjših izdajah je bil uvrščan na koncu kot dodatek. 12 Dodatek so vpeljala šele Pravidla českého pravopisu Lingea. Osnova je bila skrajšana, posamezna poglavja novo razporejena in bolje razložena vred z velikim mnoštvom primerov, preglednosti je pridala nova grafična oblika. Slovar vsebuje 11 Prav tam. ZRC SAZU. Slovenski pravopis 2001 [online] [cit. 10. april 2010]. Dostopno iz 12 Prav tam. Pravidla českého pravopisu [online] [cit. 11.april 2010]. Dostopno iz 10

12 aktualni besedni zaklad, nove besede in zemljepisna imena vred z oblikoslovnimi pojasnili, različne koristne informacije, tabele ipd Prav tam. Pravidla českého pravopisu Lingea [online]. [cit. 11. april 2010]. Dostopno iz 11

13 4. PISANJE VELIKE ZAČETNICE V SLOVENŠČINI Vira mi bosta v tem poglavju Slovenski pravopis 1, Pravila in njihova razširjena verzija s slovarjem Slovenski pravopis V povedi Veliko začetnico pišemo ali na začetku ali znotraj povedi. V prvem primeru veliko začetnico pišemo na začetku besedila ali za končnim ločilom (piko, vprašajem, klicajem, tremi pikami ali pomišljajem), če že označujejo konec prejšnje povedi: Oče je sedel za krmilo novega avtomobila. Le kje je gumb za zrak? Aha, tukajle! Prestave so v prostem teku, prav, da ne bo kaj narobe... In zdaj ključ, takole Vžiga, da je veselje. Stoji tudi na začetku javnih napisov, naslovov ipd., ki končnega ločila nimajo in so pogosto umeščena na samostojni vrstici 15 : Železniška postaja, Zdravilni čaji, Obvoz, Iskanje izgubljenega fanta (naslov knjige), Dekanat ekonomske fakultete. Znotraj povedi veliko začetnico pišemo tudi v dveh primerih. In sicer za dvopičjem kot začetek premega govora: Blokar pa je nadaljeval glasno in srdito: Jaz nočem nič slišati o teh stvareh! ali kot začetek naštevanja večjih enot, če se prva začenja z veliko končnico (na koncu pišemo piko). Drugič kot začetek citirane povedi (gesla, citata, mota) v okviru druge povedi: V geslu Tujega nočemo, svojega ne damo je izraženo naše stališče do mejnih vprašanj. Kadar jih citiramo več, se z veliko začetnico začenja vsaka izmed njih pa tudi v primeru, da stojijo za vejico ali podpičjem: Za narodov blagor, Hlapci, Kralj na Betajnovi. 4.2 Pri lastnih imenih Imena bitij Veliko začetnico pišemo v osebnih imenih, v bajnih in veroslovnih imenih, alegoričnih imenih ali imenih živali. 1) osebna imena - ime: Andrej, Janez, Špela; Valjhun, Svetopolk, Samo, Pepelka, Zlatolaska; SP1., pon. cit.; TOPORIŠIČ, J. et al. Slovenski pravopis, dalje SP. 15 Pravidla českého pravopisu. Olomouc: Fin Publishing, 2003, s Pred uveljavitvijo so bila imena le enodelna, praviloma enobesedna. Taka so pogosto pravljična imena. 12

14 - priimek (v imenu jih je lahko več): Malenšek, Slomšek, Hladnik, Janez Vajkard Valvasor, Lucija Marija Škerjanc; - pridevek je zlasti v starejši dobi nadomeščal priimek in je imel obliko kraja ali značilnosti oziroma posebnosti njegovega nositelja: Herman Celjski, Aleksander Veliki, Rihard Levjesrčni, Henrik Osmi, Friderik S praznim žepom, Ivan Brez dežele, tudi Devica Orleanska, bil pa je uporabljan za imenom in priimkom kazal je na rod, pripadnost, hišno ime: Ferdinand II. Habsburški, Janez Bleiweis pl. Trsteniški, France Suhadolc, po domače Kovačev; - psevdonim se uporablja sam ali za imenom: Stane, Koseski, Prežihov Voranc, Josip Murn - Aleksandrov, Franc Rozman Stane, Jovan Vesel - Koseski ipd.; - enodelna večbesedna zgodovinska in domišljijska imena ljudi imajo veliko začetnico le v prvi besedi: Rdeča kapica, Sedeči bik, Sivi volk; - tuja (predložna) imena se pišejo citatno: de Musset, De La Mare, MʼCarthy, van Beethoven; 2) veroslovna in bajeslovna bitja - Jupiter, Venera, Perun, Donar, Bog, Sveti duh 17, Sveta trojica, Buda, Alah; - Klio, Melpomena, Erinije ali Kurent; - Marija Pomočnica, Marija Pomagaj, Trije kralji ali Sveti trije kralji ter nadomestila teh poimenovanj: Stvarnik (Bog), Devica (Marija), Skušnjavec (Lucifer); - Kralj Matjaž, Kraljevič Marko, Lepa Vida (mitološka bitja); 18 3) alegorična imena - poimenujejo umišljena bitja, ki so poosebitev človeških lastnosti ali naravnih pojavov ipd.: Poezija, Sreča, Dobrota, Luč, Smrt, Nič, Mamon, Breza, Zlo, Narava; 4) imena prebivalcev - imena pripadnikov narodov in narodnosti: Slovenec, Srb, Musliman, Bask, Anglež, Lužiški Srb, Jud; Slovani, Indijanci; - imena pripadnikov delov narodov in pripadnikov držav in ljudstev: Masaj, Bezjak, Čič, Bujevec, Uskok, Dorec, Amazonke, Švicar, Južnoafričan, Avstrijec - imena prebivalcev naselij, pokrajin in celin: Raščičan, Ljubljanec; Gorenjec, Vojvodinec, Toskanec; Evropejec, Azijec, Severnoameričan; - imena prebivalcev planetov: Zemljan, Marsovec, Selen; 17 V teoloških in bogoslužnih besedilih je dovoljeno pisati Sveti Duh. 18 Prve besede teh stalnih zvez so po izvoru občna imena. Ker pa so njihovi nositelji zmitologizirana bitja, se občna imena pišejo ali z malo ali z veliko začetnico: kralj/ Kralj Matjaž, kraljevič/kraljevič Marko, lepa/lepa Vida. 13

15 - ime za prebivalca s predpono ne-: Neslovenec, Neljubljančan; - simbolna poimenovanja: Lah (Italijan), Švab (Nemec), Jenki (Američan); 5) živalska imena - imena posameznih živali: Sultan, Švrk, Muki, Lisko; Sivka, Bela, Pram, Luca; Koki ipd Zemljepisna imena Z zemljepisnimi imeni nazivamo ali lokaliziramo 1) kraje, dele krajev, ulice, trge, ceste - Maribor, Praga, Vrzdenec, Vič, Ulica stare pravde, Vodovodna cesta, Kongresni trg, Slovenika; 2) države, enote zveznih držav, pokrajine - Švica, Šrilanka, Kalifornija, Dolenjska, Koprsko, Šlezija; 3) tekoče vode, morske tokove, prekope, slapove, jezera, morja, oceane - Sava, Sueški prekop, Peričnik, Vrbsko jezero, Severno morje, Severno ledeno morje, Atlantik; 4) vzpetine, doline, nižine, katastrske enote in njihove skupine, gozdove, puščave, jame - Triglav, Ljutomersko-Ormoške gorice, Logarska dolina, Panonska nižina, Gosposvetsko polje, Dolge njive, Spodnji log, Krakovski gozd, Sahara, Postojnska jama; to velja tudi za podvodno in drugo oblikovanost tal: Marijanski jarek, Srednjeatlantski hrbet, Zahodnoevropska kotlina; Južni prelom, Morje viharjev; 5) otoke, polotke, rte, celine - Kreta, Istra, Debeli rtič, Afrika; 6) nebesna telesa, ozvezdja, svetovja - Mars, Zemlja, Škorpijon, Rimska cesta, Gostosevci; 7) poslopja in druge samostojne objekte - Stari pisker, Sveti Jožef (cerkev), Nebotičnik, Žale, Navje, Pleterje, Tromostovje, Rotovž, Križanke, Zmajski most, Slavolok zmage; Lipa sprave, Stara trta. Zemljepisna imena delimo na naselbinska in nenaselbinska. Naselbinska imena so imena mest, vasi, trgov in zaselkov (Kranjska Gora, Trst, Lome), nenaselbinska vsa druga. Mednje po pravilih pisanja velike začetnice spadajo tudi deli naselbin (Pobrežje, Zelena jama). 14

16 Zemljepisna imena so kot lastna imena enobesedena (Ljubljana, Koper, Postojna) ali večbesedna (Novo mesto, Šmarje pri Jelšah, Severna Amerika, Spodnja Šiška). Najpogosteje so enodelna (Dramlje, Vavta vas, Šmarje pri Jelšah), manjkrat dvodelna (Ljubljana Bežigrad), zelo redka pa sta dvojna imena (Šmarje Sap, Gorenja vas Reteče) in predložna imena (Pod Vasco). Ta imajo v skladenjskih zvezah različno obliko. Lahko so v celi obliki, kjer malo začetnico ima samo vrstno ime, ki stoji pred predložnim imenom (vas Pri Treh Hišah, zaselek Pri Fari, ulica Pod Zidom), lahko uporabimo samo nepredložni del, ki se piše z veliko začetnico (prihajam od Fare, grem k Trem Hišam) ali iz predložnega in nepredložnega dela izoblikujemo eno besedo (prihajam iz Podzida/iz Zavode). 1) naselbinska imena Razen neprvih predlogov in samostalnikov mesto, trg, vas, selo, naselje 19 se vse besede v imenu pišejo z veliko začetnico: - Škofja Loka, Gornji Grad, Velika Nedelja, Kanalski Lom, Bloška Polica, Gornja Straža, Sladki Vrh, Gornji Senik, Mirna Peč, Zidani Most, Špeter Slovenov, Dolenje Mokro Polje, Zgornji Jakobski Dol; - Črni Vrh nad Idrijo, Most na Soči, Pri Žagi, Za Vrhom pri Črnivcu, Vrh pri Sv. Trojici; - Stara vas, Spodnja vesca, Novo mesto, Stari trg, Opatje selo; - Pri Treh Hišah, narečno Ta na Bili; - nenaselbinsko določilo pri naselbinskem imenu si ohrani svoje pisanje: Gradišče v Slovenskih goricah, Zavrh pod Šmarno goro, Tolsti Vrh pri Ravnah na Koroškem; 2) nenaselbinska imena Z veliko začetnico se piše prva beseda, vse druge z malo, če že same niso lastno ime: - Vodovodna cesta, Pod hrasti, Ulica stare pravde; Slovensko primorje, Bližnji vzhod, Težka voda, Ohridsko jezero, Panamski prekop; Kamniško sedlo, Babji zob; Dolge njive; Trnovski gozd; Potočka zijalka, Malo brezno; Goriška brda; - Julijske Alpe, Zadnja Trenta, Cesta v Mestni log, Velika Karlovica, Zahodna Dvina, Nova Mehika. 19 Prav tam. podpog

17 4.2.3 Stvarna imena Pri večbesednih stvarnih imenih se piše velika začenica le pri prvi besedi in iz neprvih tista, ki je lastno ime. Predložna imena se obravnavajo enako kot pri zemljepisnih imenih. Med stvarna imena torej sodijo: 1) imena, naslovi stvaritev - knige in knjižne zbirke: Požganica, Zgodovina Slovencev, Slovenski biografski leksikon, Enciklopedija Slovenije, Klasje, Sto romanov; - časopisi in druga glasila: Delo, Primorski dnevnik, Naši razgledi, Novi Matajur, Življenje in tehnika, Vaje; - časopisne in druge rubrike: Šport in šah, Spremna beseda, V nedeljo zvečer, Val 202, Zrcalo tedna; Slovenski pravopis; Glasoslovje; - umetnostna in neumetnostna besedila: Življenje in smrt Venca Poviškaja, Brižinski spomeniki, Stiški rokopis, Ustava Republike Slovenije, Zakon o raziskovalni dejavnosti, Program Kulturne skupnosti Slovenije za leto 1988, Majniška deklaracija, Magna charta libertatum, Osimski sporazumi; - filmi: Idealist, Na svoji zemlji, Oblaki so rdeči, Zbiralci perja; - skladbe: Ogrska rapsodija, (Beethovenova) Deveta, Iz novega sveta, Nabrežje plesalk; - kipi in slike: Mislec, Pietà, Žalostna Mati božja, Deček s piščalko, Ilegalec; Avtoportret s hčerko, Sejalec; - prireditve, festivali: Sto petdeset let slovenske fotografije, Zlata lisica; 2) imena organizacij in družbenih teles - družbene in politične organizicaje, gospodarska združenja, zveze, stranke ipd.: Rdeči križ Slovenije, Unesco, Gospodarska zbornica Slovenije, Slovenska ljudska stranka, Zeleni Slovenije, Slovenska kulturno-gospodarska zveza; - vojaške organizacije in njihove enote: Teritorialna obramba, Rdeča armada, Pohorski bataljon, Beneška četa, XIV. (Štirinajsta) divizija; - skladi: Mednarodni denarni sklad, Nobelova ustanova, Skupnost pokojninskega in invalidskega zavarovanja; - društva, družbe: Društvo slovenskih pisateljev, Slavistično društvo Slovenije, Mohorjeva družba, Slovenska matica, Planinska zveza Slovenije; - umetnostne, športne in podobne skupine: Slovenski oktet, Neodvisni, Železničar; 3) imena delovnih skupnosti 16

18 - delovne organizacije, podjetja in delniške družbe: Tovarna dekorativnih tkanin, Industrija usnja Vrhnika, Iskra, Ljubljanska banka; Založba Obzorja Maribor, Lesnina, Perutnina Ptuj; Fiat; Kranjska industrijska družba, Mednarodna banka za obnovo in razvoj, Splošna plovba Portorož; - zavodi in ustanove: Splošna bolnišnica Celje, Zdravstveni dom Radovljica, Vzgojno-varstvena organizacija Najdihojdica, Osnovna šola Franceta Bevka, I. (Prva) gimnazija, Ekonomsko-poslovna fakulteta, Inštitut za novejšo zgodovino, Slovenski raziskovalni inštitut (Trst); Slovenska filharmonija, Šentjakobsko gledališče, Mestna galerija, Slovenski šolski muzej; 4) imena oddelkov ustanov in nesamostojnih enot delovnih organizacij - (Zdravstveni dom Šiška) Otroški dispanzer, (FF) Oddelek za slovanske jezike in književnosti, (ZRC) Inštitut za slovenski jezik Grana Ramovša, Iskra Delta, (MK) Oddelek za komercionalni tisk, (IMV) Sektor za zunanjo trgovino; 5) imena (samo)upravnih enot - družbenopolitične in upravne skupnosti: Republika Slovenija, Občina Domžale, Krajevna skupnost Brinje, Samoupravna stanovanjska skupnost občine Ljubljana Bežigrad; - organi družbenopolitičnih skupnosti in ustanov, podjetij ipd.: Vlada Republike Slovenije, Izvršni svet občine Ljubljana Center, Delavski svet Zavoda za socialno medicino in higieno Nova Gorica, Strokovni svet Republike Slovenije za šolstvo in šport; - imena nesamostojnih organizacijskih enot se pišejo z veliko začetnico v primeru, da gre za uradne naslove; če so v njih imena samostojnih organizacij ipd., jih tudi pišemo z veliko začetnico: Oddelek za pedagogiko Filozofske fakultete v Ljubljani, Oddelek za gozdarstvo Biotehniške fakultete v Ljubljani, Računovodski sektor Industrije motornih vozil Novo mesto; kadar pa ne mislimo uradni naslov, temveč vrstno poimenovanje, se to piše z malo začetnico: Delam v tobačni tovarni v Ljubljani. Stanuje v hotelu Turist. Hodil je v osnovno šolo Franceta Bevka in na šolo Prežihovega Voranca. Vpisal se bo na pedagoški oddelek flozofske fakultete v Ljubljani. Pritožil se bo na vlado Republike Slovenije. Prošnjo vložite na komisijo za delovna razmerja; 6) imena meddržavnih zvez - Varšavski pakt, Evropska gospodarska skupnost, Organizacija druženih naodov, Skupina 77; 7) imena posameznih vozil 17

19 - ladje: Galeb, Primorka, Meteor; - vesoljska in zračna plovila: Vzhod, Raziskovalec I; - vlaki: Rdeča puščica, Modri vlak; 8) imenovalni prilastki k vrstnim imenom tehničnih izdelkov trgovskih znamk - cigarete Filter 57, otroška soba Baštjan, pisalni stroj Olivetti, gramofon Melodija, zobna krema Kalodont; 9) latinska ali polatinjena imena živalskih ali rastlinskih vrst ipd. pri mednarodnih naravoslovnih poimenovanjih - Gyromitra esculenta (pomladanski hrček), Parus major (velika sinica), Campanula zoisii (zoisova zvončica). 4.3 Pri izrazih posebnega razmerja ali spoštovanja Z veliko začetnico se pišejo: 1) simboli in poudarki pomenskega bistva (poudarek, nenavadno pojmovanje, čustven odnos): Človek, Umetnik; 2) osebni in svojilni zaimki v pismih in protokolarnih ogovorih kot izraz spoštovanja: Ti, Vi, Ve, Vidva, Vedve, Oni (če onikamo), Tvoj, Vajin, Vaš. Velja to za vse sklone in naslonske oblike: Na domače slavje mislim povabiti tudi Tebe, če se Ti ne bo zdelo za malo. Množinske oblike teh zaimkov je bolj priporočano pisati z veliko začetnico takrat, kadar vikamo eno osebo, manj pa pri ogovarjanju kolektiva; 3) pri ogovarjanju ljudi z visoko funkcijo: Ekscelenca, Visokost, Svetost (omejena le na protokolarne priložnosti, pa neobvezna). 4.4 Pri svojilnih pridevnikih nastalih iz besed pisanih z veliko začetnico Te pridevnike pišemo z veliko začetnico, če imajo na koncu obrazila -ov/-ev ali -in: Vodnikov, Župančičev, Krležev, Slovenčev, Vangoghov ali van Goghov (pri nekaterih imenih se ta predimek izpušča: van Beethoven Beethovenov), Juliin Gradisov, Tamov, Iskrin, Matičin. Priporočljivo je pisati z veliko začetnico tudi svojilne pridevnike, ki zaznamujejo duhovno last: Einsteinova teorija, Pitagorov izrek, Ludolfovo število, Ohmov zakon in zveze s prenesenim pomenom: Ahilova peta, Kolumbovo jajce, Damokljev meč, Sizifovo delo Vendar se ti izrazi pogosto pišejo z malo, prav tam

20 5. PISANJE MALE ZAČETNICE 5.1 V povedi Uporabljamo jo za klicajem ali vprašajem znotraj stavku, kadar nadomeščata vejico ali jima sledi spremni stavek premega govora: O Vrba! srečna draga vas... Ali ste dolgo čakali? je rekla s tihim glasom. Pa tudi za tremi pikami ali pomišljajem, kadar ne končujejo povedi: Jaz nimam skrivnosti... jaz ne! Kam je, reka, tebe volja kam? 5.2 Pri določilih in poimenovanih bitij Z malo začetnico se pišejo 1) poimenovanja za ljudi po vrsti naselja, splošnih zemeljskih okoliščinah ipd. - vaščan, meščan, tržan; hribovec, dolinec, otočan; zahodnjak, južnjak; nebeščan; 2) določila pred osebnim imenom, ki zaznamujejo družbeni ali družabni položaj, poklic, čast, znanstveno stopnjo ipd. - doktor (dr.), gospod (g.), gospa (ga.), tovariš (tov.), inženir (inž.), magister (mag.), general (gen.), pater (p.), sveti (sv.), vitez; lahko tako pišemo tudi predimke: de, von, van..., kjer pa se ravna po normah jezika, iz katerega izhajajo; 3) ločevalne dodatke za imenom glede na rodovno zaporedje - mlajši (ml.), starejši (st.), oče, sin, npr. Plinij st., Dumas sin; 4) občna določila v stalnih zvezah z lastnim imenom - primorski Slovenec, severni Slovani; stari Grki; lisica Zvirotepka, dedek Mraz. Štejemo sem tudi kralja Matjaža in lepo Vido; 21 5) občna imena nastala iz osebnih imen ali priimkov, kadar zaznamujejo vrsto pojavov - jurček (goba), jur (tisočak), štefan (steklenica), (bodeča) neža, judež (izdajalec), silvester (zadnji večer v letu); volt, ford, tesla, rentgen; 6) vrstna poimenovanja veroslovnih, bajeslovnih in podobnih bitij - bog, bogovi, duh, vila, rojenica, sojenica, vodomec, povodni mož, kurent, furija, škrat; 7) besede kot zemljan ali marsovec, kadar predstavljajo sopomenko besede ljudje ali protipomenko besede nebeščani; 8) poimenovanja po rasni ali jezikovni pripadnosti - črnec, belec, rdečekožec, mulat, kreolec; bantujec, kajkavec, indoevropan; 9) poimenovanja enakozvočna z imeni prebivalcev ali zemljepisnih danosti, kadar pomenijo le vrsto bitij ali predmetov ipd. 21 Prav tam. podpog

21 - francoz (orodje), novomeščan (vlak), štajerka (kura), ementalec (sir), furlanka (sekirica), amerikanka (žaga), latinec (kdor zna latinščino); sibirja (mrzla, neprijazna pokrajina), eldorado (zelo ugoden kraj za nekoga ali za kako dejavnost); 10) poimenovanja za pripadnike gibanj, nazorov, ver, listov, društev, strank, podjetij ipd. - ilirec, marksist, dekabrist, kristjan, jud, budist, vajevec, modernist, preporodovec, protislovenec, socialist, zeleni, frančiškan, novolesovec, nobelovec. 5.3 Pri zemljepisnih občnih imenih Malo začetnico pišemo 1) v besedah mesto, trg, vas, vesca, selo, sela, selje, naselje kot neprvih sestavinah večbesednih naselbinski imen - Radohova vas, Novo mesto, Stari trg, Spodnja vesca, Breganje selo, Dolenje selce, Ribiško naselje; 2) pri neprvih sestavinah v večbesednih imenih delov, trgov, ulic, cest, poslopij in drugih stavb, razen če so že same lastna imena - Mestni log, Rožna dolina, Prešernov trg, Gosposka ulica, Ulica talcev, Cesta dveh cesarjev, Gospodarsko razstavišče (vendar Ulica Pohorskega bataljona); 3) pri neprvih sestavinah v večbesednih nenaselbinskih imenih, razen če so že same lastna imena - Združene države Amerike, Slovensko primorje, Bližnji vzhod; Jadranske morje, Indijski ocean, Tržaški zaliv, Sueški prekop, Zalivski tok, Vzhodna reka; Šmarna gora, Dinarsko gorstvo, Slovenske gorice, Goriška brda, Babji zob, Panonska nižina, Nubijska puščava, Kočevski rog, Kirgiška stepa; Postojnska jama, Hudičev požiralnik; Velikonočni otok, Balkanski polootok, Severni tečaj (kot točka na Zemlji), Veliki voz, Južni križ, Rimska cesta; 4) v besedah sonce, luna, mesec, večernica, gostosevci ipd. v drugem pomenu kakor strokovnem zvezdarskem - Izza oblaka je pogledala luna. Takoj ko je zašlo sonce, so se pokazale tudi zvezde. Tik nad hribom je migala večernica; 5) pri prvotno zemljepisnih lastnih imenih, kadar zaznamujejo vrsto stvari - (kaditi) moravo, (piti) moslavino. 20

22 5.4 Pri stvarnih občnih imenih 1) vrstna poimenovanja - poimenovanja društev, organizacij, strank, vojaških enot, ustanov, podjetij ipd.: pisateljsko društvo, nogometni klub, liberalna stranka, druga četa prvega bataljona, opekarna, tovarna traktorjev, ljudska univerza, osnovna šola; kadar pri pisanju ne mislimo na lastno ime posameznega podjetja, stranke ipd., ampak na zastopnike vrste, uporabljamo malo začetnico: Delam v tobačni tovarni v Ljubljani; - poimenovanja organov (odborov, komisij, svetov ipd.), pri čemer ne mislimo njihova uradna imena: Seja odbora za pospeševanje slovenščine na neslovenskih univerzah. Na občnem zboru društva so izvolili komisijo za sklepe. Predlog slovenske vlade bo prišel v razpravo. Inšpektorji so se sešli na ministrstvu za notranje zadeve; te izraze pišemo z veliko začetnico le takrat, kadar so mišljeni kot povedi, npr. v poštnih naslovih, v napisih na pisarniških vratih ali imena delovnih organizacij; - industrijske izdelke ipd., nastale iz imen podjetij in trgovskih znamk, kadar se ne uporabljajo kot imenovalni prilastki: Pišem z olivetijem (s pisalnim strojem Olivetti). Fotografiram s kodakom. Vozim se s fordom. Zobe si umivam s kalodontom; 2) poljudna (nadomestna, skrajšana) poimenovana meddržavnih zvez - renska zveza, sveta aliansa, mala antanta 22 ; 3) poimenovanja revolucij, vojn, vstaj in drugih zgodovinskih dogodkov - narodnoosvobodilni boj, marčna revolucija, francoska revolucija, oktobrska revolucija, tridesetletna vojna, burska vojna, druga svetovna vojna, ljubljanski kongres, kočevski zbor (zborovanje); 4) imena praznikov ali posebnih datumov, razen tistih, ki so izpeljana iz priimkov (npr. Prešernov dan) - prvi maj, dan slovenske državnosti, dan mrtvih, vsi sveti, božič, velika noč, binkošti, novo leto, svečnica, jurjevo, kres, silvestrovo, jožefovo, pust, advent; 5) poimenovanja vrste objektov (ne posamezne stavbe), iznajdb in drugih stvaritev - magistrat, mestna hiša, rotovž, frančiškanska cerkev, litijski most, sodna palača; prolog, paskal (računalniški jezik); krpan, rentgen; 6) poimenovanja odlikovanj in športnih trofej, če ne začenjajo s svojilnim pridevnikom iz lastnega imena 22 Pravilna je tudi oblika z veliko začetnico. 21

23 - zlati znak generala Maistra, zlati častni znak svobode Republike Slovenije, priznanje za hrabrost, donavski pokal, olimpijska zlata medajla, plaketa mesta Lubljane, kresnik, oskar; 7) samostalniške občnoimenske izraze iz pridevnikov -ov/-ev - bemovka (jabolko), vinčestrovka (puška), tamovec (tovornjak), janeževec (vino); 8) (vrstna) imena zdravil - aspirin, fenalgol, apavrin, pronison; 9) imena umetnostnih, političnih in drugih nazorov in gibanj - moderna, renesansa, eksprenionizem, peronizem, ničejanstvo. 5.5 Pri ogovornih zaimkih in izrazih posebnega razmerja ali spoštovanja Te izraze se navadno priporoča pisati z veliko začetnico, če pa jih napišemo z malo, ne pomeni to nespoštovanja: Draga sestra, zelo te pogrešam! Ker tvojega pisma tako dolgo ni... Če vaša ekscelenca želi videti predstavo, bomo počaščeni. Povratni osebni zaimki (se, si, svoj) in oblike 2. osebe glagola biti (sem, si, ste) se tudi pišejo z malo začetnico. 5.6 Pri vrstnih pridevnikih na -ov/-ev, -in iz lastnih imen Pridevniki tukaj zaznamujejo ne toliko svojino kakor bolj vrsto: lipov čaj, hruškov kompot, kalcijev karbonat. Če so izpeljani iz lastnih imen, je priporočljivo pisati jih z malo začetnico, predvsem imena rastlin, bolezni, delov telesa, tehničnih izumov itd.: marijini laski, salomonov pečat, blagajev volčin, vidov ples; parkinsonova bolezen; adamovo jabolko, evstahijeva cev; kaplanova turbina, martinova peč. 22

24 6. PISANJE VELIKE ZAČETNICE V ČEŠČINI Izmed čeških virov bom izhajala zlasti iz Pravidel českého pravopisu 23, Stručné mluvnice české 24 in Internetové jazykové příručky Osnovna pravila za pisanje velike začetnice pri lastnih imenih 1) enobesedna lastna imena - Jiří, Magdaléna, Plzeň, Lužnice, Karlštejn, Dánsko, Austrálie, Beskydy; - tuja lastna imena pišemo po pravilih in navadah določenega jezika: dʼartagnan, McCormick, van Gogh, Franz von Thun-Hohenstein, Calderón de la Barca; Rio Grande, Baker Street; New York Times, Gazeta Wyborcza; 2) kolokacijska lastna imena - v večbesednih lastnih imenih narejenih iz več občnih imen pišemo veliko začetnico v prvi besedi: Kanárské ostrovy, Tichý oceán, Mléčná dráha, Česká spořitelna, Velký vůz, Devatero pohádek; - če je njihova sestavina lastno ime, se seveda piše z veliko začetnico: Brandýs nad Orlicí, Králický Sněžník, Univerzita Palackého, Spolková republika Německo. Pri večbesednih naselbinskih imenih se z veliko pišejo vse besede razen predloga: Borová Lada, Lázně Kynžvart, Pec pod Sněžkou, Spišská Nová Ves, Frýdek-Místek, Karlovy Vary, Jakubské Předměstí; Dvůr Králové nad Labem, Svatý Jan pod Skalou. Če v imemu stoji za predlogom bližje določilo, pišemo veliko začetnico le pri prvi besedi za predlogom: Kostelec nad Černými lesy. Če pa določilo vsebuje lastno ime, se z veliko piše le to: Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Rožnov pod Radhoštěm, Nová Ves u Nových Karlovic. Kadar na začetku večbesednega poimenovanja (zlasti zemljepisnega) stoji občno vrstno ime, ki se v določenih tipih poimenovanj pogosto ponavlja, pišemo ga z malo začetnico; z veliko pa bližje določilo, ki ga štejemo za lastno ime: mys Dobré naděje, poloostrov Malá Asie, okres Pardubice, náměstí Hrdinů, nábřeží Edvarda Beneše, ulice Kosmonautů, třída Barikádníků, hotel Paříž, letohrádek Belvedér. V nasprotnem 23 Pravidla českého pravopisu. 1. vyd. Brno: Lingea, 2008, dalje kot PČP; HLAVSA, Zdeněk. Pravidla českého pravopisu. 3. opr. vyd. Olomouc: Fin Publishing, 2003, dalje kot Hlavsa; APČP, pon. cit. 24 HAVRÁNEK, Bohuslav, JEDLIČKA, Alois. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 2002, dalje SMČ. 25 ÚJČ AV ČR, v. v. i. Internetová jazyková příručka [online], Dostopno iz dalje IJP. 23

25 zaporedju besed se nič ne spreminja, občno ime ima zmeraj malo začetnico: poloostrov Balkánský pa tudi Balkánský poloostrov, moře Karibské pa tudi Karibské moře, průsmyk Jablunkovský pa tudi Jablunkovský průsmyk. Če se bližje določilo začenja s predlogom, se z veliko piše tale predlog in tudi prva beseda za njim, pa naj je lastno ali občno ime: ulice Ve Smečkách, náměstí U Sv. Jiří, kostel U Salvátora, cukrárna na Pankráci, dům U Dvou slunců, park U Rozhledny. Kadar pa predlog ni sestavina imena, temveč njegova uporaba nastaja iz skladnje povedi, se piše z malo začetnico: seděli jsme u Pinkasů, bydlí na Příkopě, sejdeme se na Můstku. Pravzaprav gre za uporabo brez predloga kot v zvezi Můstek je pro vozidla uzavřen ali v zvezi z drugim predlogom Zajdeme si na pivo k Pinkasům. Izraz lahko uporabimo kot eliptičen, tp. (po kontekstu) izpustimo občno ime: pracuje (v ulici) Na Příkopě, bydlí (v ulici) Pod Viaduktem, chodí do školy (v ulici) Na Planině. 6.2 Tipi lastnih imen Po poimenovani resničnosti lastna imena delimo na: 1) lastna imena in imena živih bitij, 2) imena zvezd in planetov, 3) zemljepisna imena, 4) naslovi inštitucij in organizacij, 5) naslovi dokumentov, strokovnih del, umetnostnih izdelkov, 6) poimenovanja izdelkov, sort in prevoznih sredstev, 7) poimenovanja pomembnih dogodkov, družbenih prireditev, praznikov, 8) poimenovanja odlikovanj in nagrad Lastna imena in imena živih bitij Razen lastnih imen ter imen živih bitij ali bitij tako sprejetih sem sodijo tudi svojilni pridevniki, ki se končajo z -ův, -ova, -ovo, -in, -ina, -ino. Veliko začetnico torej imajo: 1) osebna imena - ime: Jan, Alena, Zdeňka, Slávek; - priimek: Němcová, Koudelka (Koudelkův) Marie Currie-Sklodowská, Jakub Jan Ryba, Otýlie Sklenářová-Malá; 24

26 - Janův, Alenin, Karlíkův, Aniččin, Čapkův, Wichterleho; Celsiova stupnice (22 stupňů Celsia, 451 stupňů Fahrenheita), Brailleovo písmo, Foucaultovo kyvadlo 26 (toda enote poimenovane po znanstvenikih se pišejo z malo: newton, ohm, coulomb, volt); - vzdevek: Čapek-Chod, Havlíček Borovský Eliška Přemyslovna, Richard Lví srdce, Jiří z Poděbrad, Vilém Oranžský, Ladislav Pohrobek, Jan zvaný Ohnivec; Ferdinand I. (První) zvaný Dobrotivý; - pridevek: Otec vlasti (Karel IV.), Otec národa (František Palacký), Učitel národů (Jan Amos Komenský), Tatíček (T. G. Masaryk), Magor (Ivan Martin Jirous), Svatý otec (papež), Panna orleánská (Johanka z Arku), Sedící býk (načelnik), Lotosový květ, Kalamity Jane; - ustaljena poimenovanja neznanih avtorjev zlasti srednjeveških literatnih ter umetniških del: Anonym perský, Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský, Mistr třeboňský, Mistr Theodorik. V nasprotnem zaporedju besed pišemo z veliko začetnico pridevnik: Sázavský mnich, Třeboňský mistr 27 ; 2) pripadniki rodov, družin in skupin oseb istega imena - Rurikovci, Habsburkové, Přemyslovec, Lucemburk, Slavníkovci, Stuartovci; - Novákovi (člani družine Novákov) Novákové (nositelji imena Novák), Koudelkovi, Kludští, Mackové; 3) pripadniki narodov in kmenov - Čech, Francouzka, sudetský Němec, volyňský Čech, Chod, Romka, Moravský Slovák, Saúdský Arab, Valach; Čechoaustralan, Středočech, Neameričan, Poloněmec, Starorakušan, Praslovan; Žid, Mongol, Cikán 28 ; 4) prebivalska imena (imena prebivalcev celin, držav, krajev, mest, vasi in njihovih delov) - Evropan, Australan, Seveřan (Skandinavec), Ostravan, Podskalák, Pražan, Brněnští (prebivalci Brna), Staroměštští; - Marťan (prebivalec Marsa), Měsíčňan, Venušan; 5) verska, mitološka, alegorična, pravljična bitja, poosebitev naravnih pojavov, človeških lastnosti 26 O pisanju tujih imen več v poodpog V zvezi samostalnik + pridevnik, ki jo štejemo kot lastno ime, ima veliko začetnico le prva beseda. To velja tudi za zvezo Panna orleánská (prim. Devica Orleanska). 28 Za te besede velja dvojni pravopis, o tem tudi v podpog

27 - Bůh, Pán Bůh, Hospodin, Prozřetelnost, Kristus Pán, Pán Ježíš, Mesiáš, Beránek boží/ Boží, Syn boží/boží, Matka boží/boží 29, Bohorodička, Madona, Panna Maria, Duch svatý (svatý Duch), svatá Trojice; - Jahve, Adonai, Brahma, Buddha, Alláh, Kálí, Belzebub, Lucifer, Amor, Zeus; - Meluzína, Krakonoš, Radegast, Perun, Pravda a Lež (pravljični bitji), Závist, Červená karkulka (vendar Karkulka), Šípková Růženka, Pipi Dlouhá punčocha, děd Vševěd, Baba Jaga, Smolíček pacholíček, Rusalka 30. Z veliko začetnico se dalje pišejo: a) uradna imena kolektivov (čeprav se po svoji formi nagibajo k označenju njihovih pripadnikov) - Tučňáci, Psí vojáci (glasbeni skupini), Alexandrovci (pevski in plesni zbor), Tvrdohlaví (likovna skupina); b) občna (vrstna) imena, če v umetniškem delu označujejo posebna bitja - Rusalka, Cherubín, Mladá pastýřka, Rozum a Štěstí, Kocour v botách, Chůva, Louskáček c) vrstna imena verskih oseb, če naj izražajo edinost, določenost - Prorok (Mohamed), vendar prorok (vedeževalec), Bůh (krščanski, hkrati izraža versko spoštovanje); drugačno se pišejo z malo: Co to děláš, kristepane? 6) imena živali - Azor, Žeryk, Brok, Alík, Bílý tesák (psi), maxipes Fík, Zrzečka (veverica), (ptič) Ohnivák, (liška) Bystrouška, Krteček, Šemík, Zlatohřívák, Grošák (konji), Brouček, brouk Pytlík, Ferda Mravenec 31, (racak) Donald Imena zvezd in planetov 32 Med imena zvezd in planetov torej štejemo: 1) imena nebeških teles, ozvezdij in njihovih sestavin - Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Měsíc, Slunce; 29 Velika začetnica při besedi Boží izraža spoštovanje. 30 Rusalka z veliko začetnico je lik v operi skladatelja Antonína Dvořáka, z malo gre za mitološko bitje. 31 V besedi mravenec se priporoča pisati veliko začetnico, ker stoji na drugem mestu in jo zato uvažamo za priimek. Prav tam. IJP. Velká písmena-jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená. Pon. cit APČP, Hlavsa pa tudi MSČ jih navajajo med zemljepisnimi imeni, PČP in IJP jih oddeljujejo kot posebno kategorijo. Por. APČP, s. 44, Hlavsa, s. 50, MSČ, s. 33, PČP, s. 66. Pon. cit. 26

28 - souhvězdí Velká medvědice, Velký vůz, Mléčná dráha (Galaxie), Orion, Kasiopeja, Krabí mlhovina, Malý vodní had, Halleyova kometa, Lyra, Polárka, Severka, obratník Raka, Moře klidu (na Mesecu); 2) Znamenja iz živalskega kroga - Vodnář, Ryby, Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh (Raci a Štíři jsou typická vodní znamení, je to typická Panna); - kitajski živalski krog: Krysa (Myš), Buvol, Tygr, Zajíc, Drak, Had, Kůň, Koza, Opice, Kohout, Pes, Vepř (rok Psa, Draci oplývají silou) Zemljepisna imena 1) celine, dežele, ozemlja, kraji ipd. - Afrika, Evropa, Polynésie, Balkán, Středomoří, Chodsko, Slezsko, Polabí, Haná, Meklenbursko, Západ (države zahodne Evrope in Severne Amerike), Orient (vzhodne dežele), Zakarpatská Ukrajina (Podkarpatská Rus), Přední Indie, Střední Asie, Latinská Amerika, Bílá Rus, Černá Hora, Moravské Slovácko, Dolní Slezsko, Ohňová země, Nový svět, Divoký západ, Blízký východ, Český ráj, Oceánie, Tichomoří, Nový Zéland; 2) otoke, polotoke, pohorja, gore, nižine, jame ipd. - Špicberky, Filipíny, Velké Antily, Nová Guinea, Kanadské arktické souostroví, Svatá Helena; ostrov Protinožců, Štvanice, Střelecký ostrov, Země Františka Josefa; Kamčatka, Pyrenejský poloostrov, poloostrov Arabský, Severní mys, mys Dobré naděje, šíje Korintská, Kurská kosa; Riviéra, Zlatonosné pobřeží; - Kavkaz, Krkonoše, Hrubý Jeseník, Východní Alpy, Australské Alpy (vendar rakouské Alpy, kjer prilastek ni del imena), Slavkovský les, Novohradské hory, Prachovské skály; Praděd, Dívčí kameny, Lysá hora, Ptačí kupy; vendar pri formacijah, ki se pojavljajo vzporedno in so poimenovane na enak način, se piše vse z veliko začetnico: Velká in Malá Deštná, Frýdlantský Špičák; Dukelský průsmyk, sedlo Pustevny, Moravská brána; - Hornomoravský úval, Třeboňská pánev 33, Modrý důl, Labská louka, Obří důl, údolí Gejzírů; Velká Studená dolina; Koněpruské jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyně Balcarka; 3) vode, tp. oceani, morja, jezera, reke, slapovi ipd. 33 Za pisanje besed kotlina, nižina, pánev in tabule z malo začetnico glej podpog

29 - Pacifik, Atlantský oceán, Severní ledový oceán, Jaderské moře, Jadran, záliv Biskajský, Mexický záliv, boka Kotorská, Bospor a Dardanely, Gibraltarský průliv, Calaiská úžina, Panamský průplav; - Golfský proud, Severní a Jižní rovníkový proud; - rybník Rožmberk, Horusický rybník, rybník Velký Tisý; - Velké Medvědí jezero, Velké jezero, jezero Bajkal, Pět spišských ples; - Sázava, Amazonka, Teplá Vltava, řeka Svatého Vavřince, Zlatá stoka; - Niagarské vodopády, vodopády Viktoriiny; 4) vasi, mesta, mestne četrti, naselja - Praha, město Ostrava, vendar Městečko Libavá (beseda Městečko je sestavina imena), Městečko Trnávka, Městec Králové, Ves Javorník (občna imena so tukaj del zemljepisnega imena), Valašské Klobouky, Lázně Libverda, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, vendar lázně Teplice (le Teplice so zemljepisno ime), Horní Planá, Kutná Hora, Pomezní Boudy, Hora Svatého Šebestiána, Dvůr Králové nad Labem, Nové Město nad Metují, Rychnov u nových Hradů; - Paříž, New York, Rio de Janeiro; - Smíchov, Malá Strana, Nové Město (pražské), Bílá Hora, Královo Pole, Jakubské Předměstí, Židovské město (vendar židovské město v pomenu geto); - Čínská čtvrť, Masarykova čtvrť; - Sídliště Míru, Sídliště Antala Staška; (sídliště) Severní Terasa, (sídliště) Jihlava Jih, sídliště Na Dědině, sídliště Zahradní Město, sídliště Červený Vrch; 34 5) krajevna imena (neuradna imena nenaseljenih naravnih objektov) - Černá stezka, U Hřmínskýho křížku, Za Lesem, Na Kopaninách, V Hájích, U Smrčin, U Močidla, Pod Javorem, Na Rasovým křídle, K Najmance, Na Sádkách (v povedi pa sečeme v Hájích, má pole ve Smrčinách ipd.); 6) trgi, ulice, sadovnjaki, vrtovi, parki, zemljišča in druge podobne prostranosti - Staroměstské náměstí, náměstí Republiky, náměstí Na Balabence; - Kobližná ulice, ulice Hanáckého pluku, ulice Obce Ležáky, ulice 17. (Sedmnáctého) listopadu, Malá Štupartská, ulice K Vinicím, Mezi Poli, Na Bystřičce, Nad Královskou oborou; - Smetanovo nábřeží, nábřeží Kapitána Jaroše; Staré zámecké schody; most Legií, Nuselský most, Karlův most; pasáž Myší díra, pasáž U Nováků, Václavská pasáž; 34 Besedo sídliště pišemo z veliko začetnico takrat, kadar je del uradnega naslova, torej če mu sledi izraz v rodilniku, npr. Sídliště Svobody. Drugačno se piše z malo, npr. sídliště Černý Most. 28

Vzájemným pohledem. V očeh drugega. Česko-slovinské a slovinsko-české styky ve 20. století. Češko-slovenski in slovensko-češki stiki v 20.

Vzájemným pohledem. V očeh drugega. Česko-slovinské a slovinsko-české styky ve 20. století. Češko-slovenski in slovensko-češki stiki v 20. Národní knihovna České republiky Slovanská knihovna Vzájemným pohledem Česko-slovinské a slovinsko-české styky ve 20. století V očeh drugega Češko-slovenski in slovensko-češki stiki v 20. stoletju Monografie

Více

Velká písmena - procvičování

Velká písmena - procvičování Velká písmena - procvičování MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_25_14 Tématický celek:

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 VELKÁ PÍSMENA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_25_10 Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh Autor:Miroslav Finger

Více

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Projekt: Příjemce: Moravou Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Zařazení materiálu: Šablona: Inovace

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Dostupné z: Autor Tematická oblast- Sada 37 Téma Typ materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0880 VY_32_INOVACE_728_Velká písmena II._ pwp Střední odborná škola a Střední

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS Afrika nejteplejší kontinent Anotace: Prezentace seznamuje žáky s Africkým kontinentem, jeho polohou a rozlohou, členitostí, podnebím a vodstvem. Autor: Ing. Ivana Přikrylová

Více

Gaius Iulius Hyginus O astronomii (De astronomia)

Gaius Iulius Hyginus O astronomii (De astronomia) Gaius Iulius Hyginus O astronomii (De astronomia) Úvod, překlad Hyginovy Astronomie a Pseudo-Eratosthenových Zhvězdnění a rejstříky Alena Hadravová Překlad Arátových Jevů na nebi Radislav Hošek ARTEFACTUM

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav, 6 tel.: 6 8 e-mail: skola@vraclav.cz www.zsvraclav.cz Číslo projektu CZ..07/..00/.7 Název šablony III/ Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_Z678HO_13_2_17

Více

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) Ústředí ČSSZ Adresa: Křížová 25, 225 08 Praha 5 Telefonní ústředna: +420 257 061 111 Adresa e-podatelny: posta@cssz.cz Regionální pracoviště ČSSZ (včetně Okresních

Více

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 12 13 14,62 0,538 190,0 7,00 Ostatní 11,67

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 12 13 14,62 0,538 190,0 7,00 Ostatní 11,67 okres: Městský výbor Praha.. Sektor včelstev k.. k.. a,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, včelstev včelstev včelstev Vykoupeno medu v kg v r. kočujících kočovných vozů kočovných přívěsů, včelstev včelstev včelstev nad

Více

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009 TOP 10 (20) nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR pořadí turistický cíl počet pořadí návštěvníků 2008 1. ZOO Praha 1,3 milionu (2.) 2. Pražský hrad 1,21milionu (1.) 3. Aquapalace Praha 760 tisíc

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu

Více

Projekt: Už víme, co jsme se naučili

Projekt: Už víme, co jsme se naučili Projekt: Už víme, co jsme se naučili Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.36/02.0002 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Metodický list Název

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 22 Evropské pobřeží Pro potřeby

Více

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008 TOP 10 (20) nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR pořadí turistický cíl počet pořadí návštěvníků 2007 1. Pražský hrad 1,34 milionu (1.) 2. Zoo Praha 1,20 milionu (2.) 3. Židovské muzeum, Praha 612

Více

Pracovišt SSZ St ední echy Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9 Š Octavia Sedan 8A2 41 67 1598

Pracovišt SSZ St ední echy Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9 Š Octavia Sedan 8A2 41 67 1598 SSZ úst edí, K ížová 25, 225 08 Praha 5 Volkswagen Transporter 2AA 64 49 1968 Š Octavia Liftback 3A2 46 42 1595 Š Octavia Kombi 4A2 48 74 1595 Š Octavia Sedan 5A5 36 48 1598 Š Octavia Sedan 5A5 36 83 1598

Více

-Světadíly jsou Evropa, Asie (Euroasie), Afrika, Oceánie (Austrálie), Antarktida, Severní a Jižní Amerika -Dnes je na zemi 200 zemí rozdělených do

-Světadíly jsou Evropa, Asie (Euroasie), Afrika, Oceánie (Austrálie), Antarktida, Severní a Jižní Amerika -Dnes je na zemi 200 zemí rozdělených do -Dříve tvořila jeden velký světadíl zvaný Pangea, který se v průběhu let rozdělil na mnoho Země menších -Světadíly jsou Evropa, Asie (Euroasie), Afrika, Oceánie (Austrálie), Antarktida, Severní a Jižní

Více

Ljubljana OBDOBJA 24 435

Ljubljana OBDOBJA 24 435 Petra Stankovska Ljubljana UDK 81'373.46:81'36=163.6=162.3 SHODY A ROZDÍLY V MORFOLOGICKÉ TERMINOLOGII V ÈESKÉ A SLOVINSKÉ MLUVNICI Primerjava oblikoslovnega izrazja v slovenski slovnici J. Topori{i~a

Více

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Projekt: Příjemce: Moravou Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Zařazení materiálu: Šablona: Inovace

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

VY_12_INOVACE_Vl.4A325 Cestujeme po Evropě 1.notebook

VY_12_INOVACE_Vl.4A325 Cestujeme po Evropě 1.notebook VY_12_INOVACE_Vl.4A325 Cestujeme po Evropě 1.notebook Naše vlast Člověk a jeho svět Forma: práce třídy : interaktivní tabule : CHALUPA, Petr, ŠTIKOVÁ, Věra. Vlastivěda 5: učebnice pro 5. ročník. Brno:

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Opakování přírodních poměrů Afriky - pracovní list

Opakování přírodních poměrů Afriky - pracovní list Opakování přírodních poměrů Afriky - pracovní list MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_01

Více

Seznam škol nabízejících obor 68-43-M/01 veřejnosprávní činnost:

Seznam škol nabízejících obor 68-43-M/01 veřejnosprávní činnost: Příloha č. 1 Seznam škol nabízejících obor 68-43-M/01 veřejnosprávní činnost: Veřejnosprávní činnost 6843M01 (ŠVP) Gymnázium a Střední odborná škola, Frýdek-Místek, Cihelní 410, p.o. Cihelní 410, Frýdek-Místek

Více

Seznam stanic systému ČD Kurýr a InterKurýr

Seznam stanic systému ČD Kurýr a InterKurýr Seznam stanic systému a InterKurýr Název ŽST Brno hl. n. *IK 725015267 04.00 06.00 04.00 06.00 04.00 06.00 04.00 06.00 06.10 12.00 06.10 12.00 06.10 12.00 06.10 12.00 12.30 18.00 12.30 18.00 12.30 18.00

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K 13. 6. 2008. Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín)

4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K 13. 6. 2008. Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín) 4 KONEČNÉ VÝSLEDKY K 13. 6. 2008 Region Severní Morava (okresy Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín, Vsetín) hodnocení podle množství papíru v přepočtu na jednoho žáka Pořadí Název Adresa Průměr na

Více

VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_03 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Okresní města ČR Autor: Mgr. Benešová Šustrová Helena Předmět: Zeměpis Ročník: 3.

VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_03 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Okresní města ČR Autor: Mgr. Benešová Šustrová Helena Předmět: Zeměpis Ročník: 3. Okresní města ČR VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_03 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Okresní města ČR Autor: Mgr. Benešová Šustrová Helena Předmět: Zeměpis Ročník: 3. roč. NG Využití: Učební materiál pro

Více

Hrady, zámky, tvrze: Církevní stavby:

Hrady, zámky, tvrze: Církevní stavby: Hrady, zámky, tvrze: Bělá pod Bezdězem (okres Mladá Boleslav) zámek Brandýs nad Labem stavby v zámeckém parku Čechtice (okres Benešov) zámek Dlouhá Lhota (okres Příbram) zámek Dolní Beřkovice (okres Mělník)

Více

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy.

Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655. Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Mgr.J.Mareš VODSTVO ČR EU-VK VY_32_INOVACE _655 Díky poloze můžeme ČR označit za střechu Evropy. Úmoří ČR Povodí- z určitého území voda stéká do jedné řeky Úmoří- z určitého území je voda odváděna do jednoho

Více

Velká písmena. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Velká písmena. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Velká

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Tvarosloví Cílová skupina: první ročník oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s ohýbáním jmen osobních

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

PODSTATNÁ JMÉNA DRUHY PODSTATNÝCH JMEN 1

PODSTATNÁ JMÉNA DRUHY PODSTATNÝCH JMEN 1 PODSTATNÁ JMÉNA DRUHY PODSTATNÝCH JMEN 1 Konkrétní Abstraktní PODSTATNÁ JMÉNA DRUHY PODSTATNÝCH JMEN 2 Pomnožná Hromadná Látková PODSTATNÁ JMÉNA DRUHY PODSTATNÝCH JMEN 3 Obecná Vlastní PODSTATNÁ JMÉNA

Více

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE)

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE) Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE) 1. Podle následujících charakteristik doplň, jak se jednotlivé lokality jmenují. A Tento průplav byl prokopán mezi Rudým a Středozemním mořem. Jmenuje se. B Výška

Více

Úkol č. 1. Sluneční soustava

Úkol č. 1. Sluneční soustava Úkol č. 1. Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází naše domovská planeta Země. Systém tvoří především 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

Úplný název pracoviště ÚFO

Úplný název pracoviště ÚFO Číslo pracoviště Číslo ÚFO Úplný název pracoviště ÚFO číslo územního pracoviště číslo krajského FU Finanční úřad pro hlavní město Prahu 451 2001 Územní pracoviště pro Prahu 1 451 2002 Územní pracoviště

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Morava a Slezsko Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Morava a Slezsko Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_39 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Opakování Asie - pracovní list

Opakování Asie - pracovní list Opakování Asie - pracovní list MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_01_16 Tématický celek:

Více

ROTOPEDTOURS A PĚŠKOTOURS 2011 - výsledky

ROTOPEDTOURS A PĚŠKOTOURS 2011 - výsledky ROTOPEDTOURS A PĚŠKOTOURS 211 - výsledky NÁZEV ZAŘÍZENÍ POČET VĚK ÚČASTNÍKŮ NAJETÉ METRY NACHOZENÉ METRY Poř. ADRESA, KRAJ ÚČASTNÍKŮ od-do let číslo Praha ELPIDA PLUS, o.p.s., 1. Na Strži 4, Praha 4 Pankrác,

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AMERIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 1. Největší státy počet obyvatel. Středozápad USA oblast Velkých planin Středozápad USA oblast Velkých jezer (Great Plains) (Midwest) 2. Hospodářsky nevýznamnější

Více

Program stimulace vývoje jazykových schopností dětí

Program stimulace vývoje jazykových schopností dětí Program stimulace vývoje jazykových schopností dětí Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky a logopedie Vývoj jazykových schopností u dětí předškolního věku Diplomová

Více

Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce)

Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce) Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce) Rok Měsíc České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov

Více

Datum ověření: 13.6.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_35

Datum ověření: 13.6.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_35 Název materiálu: TEST OVĚŘENÍ ZNALOSTÍ PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_S2_Z36_35 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Aktivita, vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží k procvičení, upevnění či ověření znalosti

Více

Fyzikální procházka Prahou V

Fyzikální procházka Prahou V Fyzikální procházka Prahou V Tato procházka vznikla v rámci diplomové práce Fyzikální exkurze a procházky městem [1]. Tuto i další procházky budete moct najít na webových stránkách FyzWebu [2]. V průběhu

Více

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. Pořadové číslo projektu:* Šablona:* Sada:* Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) Třída: Datum:

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. Pořadové číslo projektu:* Šablona:* Sada:* Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) Třída: Datum: Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu:* Šablona:* III/2 CZ.1.07/1.4.00/21.0268 Sada:* 2 Jazyk a jazyková komunikace Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) Třída: Datum:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Název: Přírodní poměry Evropy

Název: Přírodní poměry Evropy Název: Přírodní poměry Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Evropa region Jihovýchodní Evropa. Prezentace slouţí jako výklad s doplňujícími

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_03_Z6E_64 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

ADRESÁŘ DRUŽSTEV PŘEHAZOVANÉ DÍVEK

ADRESÁŘ DRUŽSTEV PŘEHAZOVANÉ DÍVEK ADRESÁŘ DRUŽSTEV PŘEHAZOVANÉ DÍVEK TJ SPARTAK POLIČKA A, B Mgr. Ludmila HARAŠTOVÁ, Nádražní 648, 572 01 Polička TM: 731 180 433 e-mail: harasta.frantisek@tiscali.cz hala: ZŠ Masarykova, Polička TJ SVITAVY

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

Severní Amerika. Mapa

Severní Amerika. Mapa Severní Amerika Zakreslete pojmy z tabulky do mapy: Ostrovy Červeně, Poloostrovy fialově, Zdroj: http://d-maps.com/m/amnord/amnord13.gif (11.11.2011) Severní Amerika Zakreslete pojmy z tabulky do mapy:

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude.

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude. Leksjon 5 5.1.1. Gjør om til negative konstateringer. To je škola. To není škola. 1. To je kostel. 2. Tohle jsou továrny. 3. To byla nemocnice. 4. Tohleto bude silnice. 5. Tohle jsou čtverce. 6. To byl

Více

Rozhodčí I. třídy domů zaměstnání mobil e - mail Platnost. Rozhodčí II. třídy domů zaměstnání mobil e - mail Platnost

Rozhodčí I. třídy domů zaměstnání mobil e - mail Platnost. Rozhodčí II. třídy domů zaměstnání mobil e - mail Platnost Rozhodčí I. třídy domů zaměstnání mobil e - mail Platnost 16 Dřízal Jaroslav 17 Hájek Vít 18 Hegedüs František 6 Kůra Augustin 7 Luňáček Václav, ing. 8 Luňáčková Jana, ing. 34 Macková Martina 3 Masárová

Více

Informace pro zahraniční uchazeče o studium v akademickém roce 2015/2016

Informace pro zahraniční uchazeče o studium v akademickém roce 2015/2016 Informace pro zahraniční uchazeče o studium v akademickém roce 2015/2016 Užitečné odkazy: http://international.zcu.cz/index.php?stranka=uvod-en-0&cat_id=141 http://www.zcu.cz/study/studium-vyuka/nostrif.html

Více

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011)

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011) Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011) Brožury Adršpašsko-Teplické skály Anenské slatinné lázně, Lázně Bělohrad Brány Orlických hor Cesta kamene turistický produkt Cestujeme po

Více

AKCE 2015: 11.12. MOST, VŠ - Univerzita třetího věku, v 8-11:15 hodin; 10.12. PLZEŇ, L-klub, v 18 hodin; přednáška Havajské ostrovy

AKCE 2015: 11.12. MOST, VŠ - Univerzita třetího věku, v 8-11:15 hodin; 10.12. PLZEŇ, L-klub, v 18 hodin; přednáška Havajské ostrovy AKCE 2015: 11.12. MOST, VŠ - Univerzita třetího věku, v 8-11:15 hodin; 10.12. PLZEŇ, L-klub, v 18 hodin; přednáška Havajské ostrovy 3.12. KDYNĚ, Kino, v 18 hodin; přednáška Jižní Afrika (Namibie, Lesotho,

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

Mgr. Zdena Seidlová Téma učivo: OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Rekreační krajina 1 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test ZÁPIS

Mgr. Zdena Seidlová Téma učivo: OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Rekreační krajina 1 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test ZÁPIS Materiál pro domácí VY_03_Z6E_46 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Intervenční centra v České republice

Intervenční centra v České republice Intervenční centra v České republice IC Benešov Právnická osoba: profem o.p.s. Adresa: Piaristická kolej Masarykovo nám. 1, 256 01 Benešov Tel: 774 433 034 (osobní konzultace po předchozí telefonické domluvě)

Více

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín Březen 2013 VY_52_INOVACE_Z7_12 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Jméno: Střední Evropa se skládá České republiky, Německa, Polska, Slovenska, Rakouska, Švýcarska, Maďarska a Lichtenštejnska.

Jméno: Střední Evropa se skládá České republiky, Německa, Polska, Slovenska, Rakouska, Švýcarska, Maďarska a Lichtenštejnska. č. 7 název Státy Střední Evropy anotace V pracovních listech žáci poznávají střední Evropu a její státy. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu je i správné

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Kulturní informační turistická a cestovní agentura - www.kita.cz. OTROKOVICE Výrobce a provozovatel OLOMOUC HODONÍN LUHAČOVICE

Kulturní informační turistická a cestovní agentura - www.kita.cz. OTROKOVICE Výrobce a provozovatel OLOMOUC HODONÍN LUHAČOVICE Kulturní informační turistická a cestovní agentura - www.kita.cz OTROKOVICE Výrobce a provozovatel OLOMOUC HODONÍN LUHAČOVICE OLOMOUC - město s nejvíce památek na Moravě - Vláček v provozu květen-srpen

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2473 Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím e-mail: skola@vraclav.cz

Více

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014)

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014) Brožury (větší letáky) Adršpašsko-Teplické skály Anenské slatinné lázně, Lázně Bělohrad Brány Orlických hor Cesta kamene turistický produkt Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014)

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Shoda přísudku s několikanásobným podmětem

Shoda přísudku s několikanásobným podmětem Shoda přísudku s několikanásobným podmětem MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_06 Tématický

Více

očekávaný výstup ročník 9. č. 14 název

očekávaný výstup ročník 9. č. 14 název č. 14 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 9. Praha, Středočeský, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský a ostatní kraje ČR V pracovních listech

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Zeměpis 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu

Více

Snažme se ukázat dětem, jak je zeměpis zajímavý, užitečný i zábavný

Snažme se ukázat dětem, jak je zeměpis zajímavý, užitečný i zábavný Snažme se ukázat dětem, jak je zeměpis zajímavý, užitečný i zábavný Projekt Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Libereckém kraji I oživit výuku odstranit jednotvárnost, nudu zapojit žáky

Více

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY - PŘEHLED AKCÍ

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY - PŘEHLED AKCÍ R - - běžná hradební zeď radnice MPR - KP 22622/3-2278 Obnova obv.pláště radnice 1995 R Rest. soklu radnice 2000 Rest. ochozu věže radnice 2000 1 - radnice Masarykovo nám. 2262 A/11 2278 MT Obnova radnice

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 18. 9. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Latinská Amerika Téma klíčová slova Latinská Amerika (španělská část)

Více

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha

Více

Fronty první světové války

Fronty první světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 dle rozdělovníku Váš dopis značky: Naše značka: Vyřizuje: PRAHA: 88981/ENV/14 Ing. Jančí/l.2107 29. 12. 2014 Věc: Posuzování vlivů

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, Planetárium

Více

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Revoluční 2495/10, Ústí nad Labem Po-Pá 9-18, So 8:30-12:30. Tyršova 173, Benešov Po-Pá 8-18, So 8:30-12. Náměstí 32, Beroun Po-Pá 8-18, So 8-12

Revoluční 2495/10, Ústí nad Labem Po-Pá 9-18, So 8:30-12:30. Tyršova 173, Benešov Po-Pá 8-18, So 8:30-12. Náměstí 32, Beroun Po-Pá 8-18, So 8-12 ÚSTÍ NAD LABEM BENEŠOV BEROUN BRNO BRNO - Avion BRNO - Královo Pole BRNO - Olympia BŘECLAV - Stop Shop CHEB - Dragoun CHOMUTOV DĚČÍN FRÝDEK MÍSTEK HODONÍN HRADEC KRÁLOVÉ HRADEC KRÁLOVÉ HRADEC KRÁLOVÉ -

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! Zvířata žijí na souši, ve vzduchu i ve vodě. Chodí, plazí se, běhají, skáčou, létají a plavou, ať je den, nebo noc. SAVCI Na planetě žije více

Více

VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR

VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR VY_32_INOVACE_D53_VL4-5_KRAJE_A_KRAJSKÁ_MĚSTA_ČR Název: Kraje a krajská města ČR Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda

Více

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání úkolu Jsme na začátku projektu

Více

ADRESÁŘ PORADEN PRO RODINU v Č R 03.04. 上 午 九 1 /8

ADRESÁŘ PORADEN PRO RODINU v Č R 03.04. 上 午 九 1 /8 ADRESÁŘ PORADEN PRO RODINU v Č R 03.04. 上 午 九 1 /8 B Benešov Beroun Blansko Brno PhDr. Věra Tawilová Malé nám. 1700, 256 01 Benešov 317 724 281 tawilova@seznam.cz SPONTE poradenské a terapeutické centrum

Více