Výjezdní seminá z obchodního práva. Obchodní korporace na prahu nového sv ta dubna 2013

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výjezdní seminá z obchodního práva. Obchodní korporace na prahu nového sv ta. 26. 28. dubna 2013"

Transkript

1 Výjezdní seminá z obchodního práva Obchodní korporace na prahu nového sv ta dubna 2013 Zm ny v organizaci dualistické akciové spole nosti: Zru ení kodeterminace a dal í zm ny dotýkající se dozor í rady akciové spole nosti Tamara Skorkovská 4. ro ník PF UK Abstrakt Tato práce se zabývá zm nami, které nastanou v organizaci dualistické akciové spole nosti poté, co nabyde ú innosti rekodifikace soukromého práva. Zam ena je zejména na ty zm ny, které se budou dotýkat dozor í rady spole nosti, p i em nejvíce prostoru je v nováno tématu kodeterminace a mo ným dopad m jejího zru ení. Cílem práce je zjistit, zda v organizaci dozor í rady dojde k n jakým zm nám, jaké zm ny to budou a jaké budou jejich dopady. K tomuto práce vyu ívá vykreslení zm n v nové úprav oproti úprav ú inné, zahrani ní srovnání i posouzení efektu, který jednotlivé mo nosti úpravy mohou mít.

2 Obsah Úvod a cíl práce... 4 Obecn o zm nách po rekodifikaci Nastín ní zm n a jejich dopadu Dualistický a monistický model Inspirace zahrani ní úpravou... 7 Jednotlivé zm ny, které se dotknou dozor í rady Zru ení kodeterminace... 8 o Obecn o kodeterminaci... 8 o Zákonná úprava... 9 o Evropská úprava o Zahrani ní srovnání Po et len volených orgán o Zákonná úprava o D sledky zm ny o Zahrani ní srovnání Právnická osoba jako len voleného orgánu o Ú inná úprava o Úprava po rekodifikaci o Odpov dnost zástupce lena orgánu právnické osoby Zm ny dotýkající se výkonu funkce lena dozor í rady o Funk ní období len volených orgán o Náhradnictví ve výkonu funkce o Kumulativní hlasování p i volb orgán Záv r

3 1. Úvod a cíl práce Rekodifikace soukromého práva, která nabude ú innosti , p inese n kolik pov imnutí hodných zm n té do úpravy organizace akciové spole nosti. V této práci bych se cht la v novat vybraným zm nám dotýkajícím se dozor í rady, srovnat je s úpravou v n kterých z lenských stát Evropské unie a popsat jejich klady a zápory. Jako nejv t í zdroj zahrani ního srovnání pou iji právní úpravu n meckou, a to ze dvou d vod : zaprvé na eského zákonodárce v minulosti m la nejvýznamn j í vliv a za druhé diskutovaným témat m v nuje zna nou míru prostoru. Na za átku se hodlám soust edit na zru ení kodeterminace dozor í rady. Uvedu u ní proto krom srovnání ú inné právní úpravy a úpravy po rekodifikaci také obecný výklad obsahující vylí ení klad a zápor institutu. Zahrani nímu srovnání i právním p edpis m Evropské unie, které se kodeterminace dotýkají, v nuji také pozornost. Dal í pojednanou zm nou bude zru ení povinnosti ustavovat alespo t í lennou dozor í radu. I zde krom srovnání ú inné právní úpravy a úpravy po rekodifikaci popí u také její klady a zápory a srovnání se zahrani ní úpravou. T etí zm nou, které v nuji v této práci prostor, je p ípustnost lenství právnické osoby ve voleném orgánu spole nosti. Zmíním zm ny v zákonné úprav, jejich význam a dopady na fungování akciové spole nosti. V záv ru práce zmíním i dal í zm ny, které se n jakým zp sobem dozor í rady dotknou, a to mo nost stanovit libovoln dlouhé funk ní období pro leny orgán, náhradnictví ve výkonu funkce a kumulativní hlasování. Zde se omezím pouze na popis zm n v zákonné úprav a na jejich nejvýznamn j í dopady. Na samém konci práce pak zji t né poznatky shrnu a pokusím se zhodnotit, zda zm ny, které zanedlouho nabydou ú innosti, budou mít dopad na organizaci dozor í rady akciové spole nosti a p ípadn zda tento bude dopadem pozitivním. 3

4 2. Obecn o zm nách po rekodifikaci soukromého práva 2.1. Nastín ní zm n a jejich p edpokládaného dopadu Zákon. 89/2012 Sb., ob anský zákoník (dále jen nový ob anský zákoník nebo NOZ ) a zákon. 90/2012 Sb., o obchodních spole nostech a dru stvech (dále jen zákon o obchodních korporacích nebo ZOK ) p iná í do úpravy dozor í rady akciové spole nosti n kolik výrazn j ích zm n, které odborná ve ejnost zcela jist zaznamená, v zásad v ak nelze hovo it o zm nách revolu ních. Nová úprava vychází ze stávající koncepce a dr í se obdobných princip, a tak organizaci dozor í rady upravuje pouze v díl ích aspektech. Velký rozdíl v ak bude p edstavovat mo nost volby mezi monistickou a dualistickou strukturou akciové spole nosti. Na první pohled se m e zdát, e dopad na organizaci dozor í rady zde není, domnívám se v ak, e práv tato mo nost volby má vliv na áste né uvoln ní kogentních ustanovení upravujících dozor í radu. Jinak by toti mohla být ohro ena konkurenceschopnost dualistického modelu. O obou strukturách ve vztahu k dozor í rad spole nosti je t pojednám dále Dualistická a monistická struktura akciové spole nosti ve vztahu k dozor í rad V rámci Evropské unie se lze setkat se dv ma modely správy akciové spole nosti. První z nich, systém jedné rady (ozna ovaný té jako monistická struktura) je spravován jedinou správní radou, zatímco v systému dvou rad (ozna ovaném té jako dualistická struktura) figurují rady dv, a to p edstavenstvo a dozor í rada. Správní rada se skládá jak z len pov ených statutární inností, tak z osob pov ených kontrolou stojících mimo exekutivu. Obvykle je celá volena valnou hromadou. Oproti tomu v akciové spole nosti s dualistickou strukturou jsou mana e i soust ed ni do p edstavenstva a nezávislí lenové vykonávají kontrolu v rámci dozor ích rad. Otázka volby orgán zde bývá e ena komplikovan ji, co lze ostatn p íhodn ilustrovat na ú inné úprav v eském právu: 194 odst. 1 zákona. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd j ích p edpis (dále jen obchodní zákoník nebo ObchZ ) umo uje, aby stanovy akciové spole nosti ur ily, e leny p edstavenstva volí a odvolává dozor í rada. U dozor ích rad v t ích spole ností pak v souladu s ustanovením 200 ObchZ t etinu len volí zam stnanci spole nosti. Je to do zna né míry tedy práv existence dozor í rady, co jednotlivé systémy odli uje, nebo v dualistickém systému je dozor í rada tradi ním kontrolním orgánem, a to jak u akciových spole ností, tak u spole ností s ru ením omezeným. V minulosti zastupovala zájmy 4

5 akcioná, za které byla zvolena, a utvá ela tak ur itou protiváhu p edstavenstvu. Tato funkce je d le itá zejména u akciových spole ností, její akcioná i jsou laici a nemohou tak sami rozhodnutí p edstavenstva odborn posuzovat a kontrolovat. Systém jedné správní rady lze nalézt ve státech systému common law a dále nap íklad ve Francii, Itálii, pan lsku, védsku anebo výcarsku. Systém dvou rad je mén astý, mimo v eské republice se v ak objevuje v N mecku, Rakousku i v Portugalsku. D vodem pro volbu dualistického systému nemusí nutn být p esv d ení o jeho v t í efektivit i lep í funk nosti, jako spí e fakt, e tento model snáze umo uje ú ast zam stnanc v orgánech spole nosti. 1 Významný rozdíl lze také spat ovat v tom, e v akciových spole nostech se dv ma radami je oslabena pozice valné hromady, nebo p edstavenstvo na ní ji není tolik závislé. Naopak v ak m e být závislé na dozor í rad, v p ípad, e je z její strany voleno a odvoláváno a také proto, e m e k ur itým úkon m pot ebovat její p edchozí souhlas. Naopak pádným d vodem pro volbu systému monistické struktury je ni í míra náklad zmocn ní. Ve spole nostech s dualistickou strukturou se toti mezi akcioná e, jako to nositele reziduálních nárok, a management spole nosti staví dozor í rada tvo ící dal í úrove zmocn ní a tím pádem komplikující a prodra ující rozhodování spole nosti. Práv v tomto n kte í auto i spat ují velkou výhodu monistického uspo ádání a za d kaz jim slou í Francie, v ní jsou p ípustné oba modely, a p esto si drtivá v t ina zakladatel volí strukturu monistickou. 2 Dualistický systém je v eském právním ádu ji dlouhou dobu etablovaný, zatímco monistická struktura se objevila teprve se zakotvením právní úpravy evropské spole nosti zákonem ze dne 11. listopadu 2004,. 627/2004 Sb., o evropské spole nosti. Práv z této úpravy erpal tv rce zákona inspiraci, p esto se v ak úprava v jistých aspektech a podle n kterých autor zcela bezd vodn 3 li í. D vodem pro zavedení monistické struktury do eského právního ádu m e být mimo jiné doporu ení Ak ního plánu Evropské unie, které 1 K tomuto více: RICHTER, Tomá. Kuponová privatizace a její vlivy na správu a financování eských akciových spole ností. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, s RICHTER 2005 op. cit., s In D DI, Jan. Podnikatel a rekodifikace obchodního práva. In: D DI, Jan; KOTOU OVÁ, Ji ina et al. Podnikatel a rekodifikace obchodního práva. Praha: Vysoká kola aplikovaného práva, s ,

6 mo nost volby mezi jedno- a dvoustup ovým systémem ízení pokládá za ádoucí, a to alespo ve vztahu k ve ejným akciovým spole nostem Inspirace zahrani ní úpravou D vodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích uvádí, e ideov zákon erpá z t ch kterých právních ád zemí Evropské unie, které se ukázaly v pr b hu minulých let jako nejzda ilej í. áste n tedy opou tí nejvýznamn j í ideový vzor ú inné právní úpravy, n meckou právní úpravu a p iklání se té k právní úprav britské i francouzské. Toto se výrazn projeví práv u kodeterminace, nebo n mecká legislativa ji upravuje, zatímco v n kolika jiných státech byla v poslední dob zru ena (nap. v Polsku, Ma arsku, i Estonsku) a v právní úprav Velké Británie a jí ovlivn ných zemí se neobjevuje dlouhodob. D vodem je, e se na ni za alo pohlí et jako na institut nadbyte ný, který spole nosti zat uje zbyte nými náklady. Dle p eva ujícího názoru je zam stnanc m poskytnuta dostate ná ochrana a prostor pro realizaci jejich práv skrze jiné ochranné prost edky. K tomuto více v ásti v nované kodeterminaci. 4 In RADA, Ivan. Dozor í rada obchodních spole ností. Praha: Linde nakladatelství s.r.o., s

7 3. Jednotlivé zm ny, které se dotknou dozor í rady 3.1. Zru ení kodeterminace Obecn o kodeterminaci Pod pojmem kodeterminace rozumíme právo zam stnanc volit své zástupce do orgán spole ností, u spole ností se systémem dvou rad typicky do dozor í rady. Jedná se o jednu z mo ností zam stnanecké participace, tedy ú asti zam stnanc na ízení spole nosti, na jejích hospodá ských výsledcích nebo na jejím majetku. V zásad bývají rozli ovány následující druhy zam stnanecké participace: spoluú ast na ízení, spoluú ast na zisku, spoluú ast na majetku, zam stnanecká samospráva. 5 Téma kodeterminace budí na akademické p d stále pom rn velké emoce. Její zastánci vyzdvihují, e ú ast zam stnanc v dozor ích radách posiluje kontrolu správy spole nosti a vná í do ní nový úhel pohledu. Díky tomu je poskytnuto více prostoru pro jiné ne ekonomické argumenty. Podle odp rc v ak tento argument oslabuje fakt, e tuto kontrolu stejn zástupci zam stnanc nemohou vykonávat nezávisle, nýbr v dy ve spolupráci se zástupci zam stnanc - a tedy i v rámci jejich vlivu. Podle koopera ní teorie m e ú ast zam stnanc vést k dlouhodobému zvý ení produktivity a snaz í p izp sobivosti zam stnanc. Propagáto i této teorie mají za to, e význam lidského kapitálu a sociability bývá podce ován a e práv spolupráce vede k p ízniv j ím pracovním podmínkám a pota mo také k lep ím hospodá ským výsledk m spole nosti. Mezi dal í pozitiva, která s sebou kodeterminace p iná í, je za azováno té zvý ení informovanosti zam stnanc o ekonomických výsledcích i cílech spole nosti. Díky tomu pak mohou pak rozhodnutí spole nosti být zam stnanci lépe p ijímána. Odp rci kodeterminace naopak poukazují na fakt, e zap í i uje nár st náklad na správu spole nosti. Její zavedení se toti v t inou odrazí ve zvý ení po tu len dozor í rady, navíc na volbu t chto len je nutno vynakládat v t í výdaje. Jako dal í nevýhoda bývá ozna ováno také zkomplikování rozhodovacího procesu zp sobené rozdílností zájm protich dn smý lejících skupin. M e tak hrozit, e konflikty mezi jednotlivými leny dozor í rady povedou k tzv. vakuu v kontrole (Kontrollvakuum), je je snadno vyu itelné ze strany 5 Takto zam stnaneckou participaci rozd luje nap. Evropská federace zam stnaneckého vlastnictví (European Federation of Employee Share Ownership, EFES) 7

8 výkonných orgán spole nosti. 6 Podle n kterých autor dále samotná existence dozor í rady zap í i uje sní ení efektivity fungování obchodních spole ností, p i em se zavedením kodeterminace m e být tím spí e oslabována. 7 Z obav p ed efektem, který by zavedení kodeterminace mohlo mít, se proto dot ené spole nosti mohou sna it oslabit funkci dozor í rady. Tohoto lze docílit nap íklad p esunutím pravomoci schvalování úkon p edstavenstva z dozor í rady na valnou hromadu (pop ípad jejím úplným vypu t ním). Aby nebyly informace ze strany zam stnanc i len odbor zneu ívány, m e v praxi docházet také k tzv. Tischvorlage. Dokumenty obsahující citlivé informace pak nejsou dozor í rad pr b n k dispozici, ale jsou jí p edlo eny a na samém za átku zasedání a po skon ení jsou op t sesbírány. Takovéto udr ování nízké míry informovanosti m e mít za výsledek situaci, v ní dozor í rada schvaluje a finální zn ní smluv (pop ípad jiných právních úkon ) a nemá fakticky anci do jejich zn ní zasáhnout. Ani takto v ak není mo né zabránit prosakování informací mezi zam stnance, jak potvrzuje pr zkum ve védských spole nostech, v jejich radách zasedají i zástupci zam stnanc. 8 Podle n j si na vysoké riziko úniku informací st ovala pom rn vysoká ást spole ností. Otázka, zda díky kodeterminaci dosahuje ochrana zam stnanc vy í úrovn, také není zcela jasn do e ena. Podle p evládajícího názoru 9 je pro p ípad insolvence zam stnanc m, stejn jako ostatním v itel m spole nosti, zaji t na dosta ující ochrana. Jejich pohledávky jsou dokonce up ednost ovány a dle 169 odst. 1 zákona. insolven ního zákona. 182/2006 Sb., insolven ní zákon, ve zn ní pozd j ích p edpis jsou ve skupin pohledávek postavených na rove pohledávkám za majetkovou podstatou Zákonná úprava V ú inné právní úprav je kodeterminace upravena v 200 ObchZ. Vztahuje se pouze na ty akciové spole nosti, které zam stnávají více ne 50 zam stnanc, a to v pracovním pom ru na pracovní dobu p esahující polovinu týdenní pracovní doby stanovené zvlá tním p edpisem. Zam stnanci v souladu se zákonem volí jednu t etinu len dozor í rady. Stanovy mohou ur it i pom r vy í, nesmí v ak p esáhnout jednu polovinu. Není tedy mo né, aby vliv 6 PISTOR 2003 op. cit., s PISTOR 2003 op. cit., s In VICTORIN, Anders. Employee Participation on Company Board: The Swedish Experience Stockholm: OECD, Dostupné on-line na: 9 In HAVEL, Bohumil et al.. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou d vodovou zprávou a rejst íkem. Ostrava: Sagit, a.s., s

9 zam stnanc byl vy í ne vliv akcioná. Ustanovení 200 odst. 5 ObchZ ur uje, e zam stnanci své zástupce volí p ímo nebo, stanoví-li to volební ád, prost ednictvím volitel. len dozor í rady zvolený zam stnanci jimi m e být v souladu s 200 odst. 6 ObchZ také odvolán. Zákon o obchodních korporacích kodeterminaci nezná, vý e uvedená úprava v n m tedy nebude mít obdobu. Ustanovení 448 odst. 2 ZOK íká pouze, e leny dozor í rady volí valná hromada. Novou formulací p esto není dot en zákon. 125/2008 Sb., o p em nách obchodních spole ností a dru stev, ve zn ní pozd j ích p edpis (dále také jen ZoP ), v ásti, která se v nuje specifik m p eshrani ní fúze. 10 D vod pro vypu t ní povinnosti obsazovat ást dozor í rady zástupci zam stnanc n kte í auto i 11 spat ují v tom, e akciová spole nost kv li ní není pro zakladatele obchodních spole ností s v t ím po tem zam stnanc atraktivní volbou. Rad ji se p ikloní ke s ru ením omezeným, proto e tato právní forma kodeterminaci nevy aduje. Stejným zp sobem mohou být motivovány i následné zm ny právní formy u akciových spole ností, které p esáhnou zákonem stanovený po et zam stnanc, av ak necht jí do dozor í rady obsazovat zástupce zam stnanc. Jak ji bylo zmín no vý e, zákonodárce k tomuto v d vodové zpráv podotýká, e se sna il erpat namísto z n meckého práva, které pro dosavadní právní úpravu p edstavovalo nejvýznamn j í vzor, z vícera evropských právních ád a vybrat z nich úpravu nejefektivn j í. Ostatn ani aktuální evropské p edpisy kodeterminaci nevy adují, k tomuto více ní e v ásti v nované evropské úprav Evropská úprava Jak ji bylo nastín no vý e, úprava na úrovni Evropské unie ke kodeterminaci také zcela jednozna n nesm uje. Za ú elem dosa ení cíl evropské sociální politiky podporuje a dopl uje innost lenských stát týkající se ú asti zam stnanc, prost edky k jejímu dosa ení ale ji nep edepisuje, z stává tedy na lenském stát, jak práva zam stnanc upraví. Pravomoc upravovat otázku spolurozhodování zam stnanc zakotvuje Smlouva o fungování Evropské unie v l. 153 odst. 1 písm. f), p i em v souladu s odst. 2 k tomu m e vyu ívat 10 Ustanovení 214 a násl. ZoP stanoví, e zam stnanci nástupnické korporace, která bude mít po zápisu p eshrani ní fúze do obchodního rejst íku své sídlo na území eské republiky, mají právo vlivu za podmínek a zp sobem stanoveným tímto zákonem. 11 In LASÁK, Jan. Akciová spole nost na prahu rekodifikace: základní novinky. Obchodn právní revue. Ro. 2012,. 2, s

10 opat ení i sm rnic. Na ízení rady (ES). 2157/2001 ze dne 8. íjna 2001, o statutu Evropské spole nosti, resp. Sm rnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. íjna 2001, kterou se dopl uje statut evropské spole nosti s ohledem na zapojení zam stnanc, kodeterminaci za ur itých podmínek p edvídají. Primárn se na ú ast zam stnanc vztahují pravidla platná ve stát, v n m má spole nost sídlo. Dále se kodeterminace uplatní, pokud alespo jedna ze spole ností, které projdou p eshrani ní fúzí, má více ne 500 zam stnanc a zárove v ní existuje systém ú asti zam stnanc. Právo na ú ast v ak musí sv d it minimáln 25 % z po tu v ech zam stnanc fúzujících spole ností. Dále se institutu kodeterminace okrajov dotýká také Ak ní plán Komise týkající se modernizace práva spole ností a efektivn j ího ízení podnik v Evropské unii z roku Za cíl si klade jednak posílení práv akcioná a ochrany zam stnanc 12, v itel i dal ích stran, jednak zvý ení efektivity a konkurenceschopnosti spole ností v rámci Evropské unie. Byl vytvo en pojem European Community Company Law Policy a vyty eny cíle této politiky. Jedním z cíl relevantních pro mou práci je posílení právní jistoty v obchodních vztazích vznikajících v rámci Evropských spole enství, a to za pomoci funk ní a zárove propor ní ochrany akcioná i dal ích stran. Díky právní jistot bude mo né dosáhnout efektivity a konkurenceschopnosti v obchodních vztazích. Z uvedeného vyplývá, e práva zam stnanc nejsou nadále zd raz ována více ne práva ostatních v itel a e právní úprava ve prosp ch zam stnanc nesmí být na úkor efektivit a konkurenceschopnosti spole nosti. Na základ tohoto ak ního plánu byla v roce 2005 rozhodnutím Komise z ízena skupina nevládních odborník na ízení podnik a právo spole ností, která má za úkol na modernizaci práva spole ností v Evropské unii dále pracovat. Mezi jejími leny m e být a dvacet odborník, volených na t i roky. Nový ak ní plán byl p ijat v prosinci Obsahov k významným posun m nedo lo, téma ú asti zam stnanc výslovn zmi ováno není, v této oblasti se zam uje spí e na podporu evropských podnik, jejich r stu a konkurenceschopnosti Zahrani ní srovnání Kodeterminace ve smyslu ú asti zam stnanc v radách spole ností nachází uplatn ní pouze v n kolika státech Evropské unie: v N mecku, Rakousku, Dánsku, Norsku, védsku a 12 K ochran zam stnanc v p ípad platební neschopnosti zam stnavatele sm uje Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. íjna 2008, o ochran zam stnanc v p ípad platební neschopnosti zam stnavatele. 10

11 Slovinsku. 13 V echny z uvedených znají dvoustup ový systém správy, ve státech s jednostup ovým systémem se povinná kodeterminace v bec neobjevuje. Ve zp sobu aplikace se v ak jednotlivé státy zna n li í, nebo n které stanoví povinnost pouze pro spole nosti ve ejného práva a jiné vy adují ur itý minimální po et zam stnanc, aby jim právo volit své zástupce bylo sv eno. Dále panují rozdíly v tom, jak velký pom r zástupc si zam stnanci mohou volit i jaký je zp sob volby: zda volí p ímo zam stnanci, nebo nap íklad pouze zástupci odbor. V nej ir í mí e se kodeterminace uplat uje v právu n meckém. Do právního ádu ji zakotvil Otto von Bismarck v roce 1891, tedy v dob sociáln a ekonomicky velice odli né. Dnes se ji neuplat uje plo n u v ech akciových spole ností, nýbr v souladu s 96 n meckého akciového zákona (Aktiengesetz, dále také jen AG ) pouze u spole ností spl ujících vybrané podmínky. N mecký zákonodárce proto upravuje kodeterminaci v n kolika zvlá tních zákonech. Montan-Mitbestimmunggesetz z roku 1951 stanoví povinnost zam stnanecké participace v dozor ích radách a p edstavenstvu u spole ností d lního (t ebního) pr myslu, které zam stnávají více ne zam stnanc. Dozor í rada se skládá z p ti zástupc zam stnanc, p ti zástupc akcioná a jednoho nestranného lena. Zástupci zam stnanc jsou navr eni podnikovou radou (Betriebsrat) a následn voleni valnou hromadou. Mitbestimmungsgesetz z roku 1976 upravuje kodeterminaci u spole ností s více ne zam stnanci, nehled na obor podnikání. Pom r zástupc zam stnanc v i zástupc m akcioná musí op t být vyrovnaný, voleni v ak jsou bu p ímo, nebo za pomoci volitel. Betriebsverfassungsgesetz z roku 1952 se vztahuje na spole nosti zam stnávající 500 a zam stnanc a vy aduje ji pouze t etinový pom r zástupc zam stnanc v dozor í rad. Zástupci jsou v dy voleni p ímo zam stnanci. Vy aty z úpravy t chto zákon, a tedy z povinnosti mít v dozor í rad zástupce zam stnanc, jsou spole nosti, které se v nují innostem politického, um leckého, charitativního i jiného obdobného sm ru (tzv. Tendenzbetriebe) Tento systém spo ívá spí e ne na spolupráci na kontrole. Sice se neuplat uje u nejzásadn j ích rozhodnutí, která stále spadají do výlu né kompetence akcioná, ale u t ch mén zásadních má zajistit, aby byly zohled ovány zájmy zam stnanc. Spole n se zájmy akcioná a zájmy ve ejného blaha toti p edstavují celkový zájem spole nosti, a tedy to, o co by p edstavenstvo p i výkonu své funkce m lo usilovat. 13 Údaj pochází z internetových stránek Evropská federace zam stnaneckého vlastnictví a je dostupný online na: 11

12 P ípadem opa ného pojetí otázky kodeterminace je úprava francouzská, která ji ne e í kogentními ustanoveními a nechává na spole nosti, aby si ji sama upravila ve stanovách. Ú ast zam stnanc v radách spole ností sice podporuje, ale pouze na úrovni poradní pravomoci. Jak ji bylo e eno vý e, ve Francii si lze zvolit mezi strukturou monistickou a dualistickou. Spole nosti, které se pro kodeterminaci rozhodnou, se spí e p ikloní ke struktu e dualistické. Zam stnanc m jsou v ak poskytnuty alternativní mo nosti, jak bránit svá práva, jako nap íklad kolektivní vyjednávání i stávky. Státem uvád ným ve spojitosti s kodeterminací je také Dánsko. Dánský model, v n m t etina míst dozor í rady je volena zam stnanci, je v zemích Evropské unie nejroz í en j í. asto bývá ozna ován také za nejrozvinut j í. 12

13 3.2. Po et len volených orgán Zákonná úprava Tato zm na je právní teorií pova ována za jednu z nejmarkantn j ích, její vliv na praxi zakladatel spole ností bude nesjpí e snadno zaznamenatelný. V souladu s 152 NOZ Právnická osoba si tvo í orgány o jednom lenu (individuální) nebo o více lenech (kolektivní). Zákon o obchodních korporacích na toto ustanovení navazuje v 448 odst. 1, který stanoví, e Neur í-li stanovy jinak, má dozor í rada t i leny. Obdobná úprava se nachází také v ásti zákona o obchodních korporacích upravující organizaci p edstavenstva spole nosti ( 439 odst. 1). Jak vyplývá z uvedené formulace, ve stanovách je mo né ur it, e dozor í rada i p edstavenstvo mají pouze jediného lena. Nem e se v ak jednat o tuté osobu, takový postup vylu uje ustanovení 448 odst. 5 ZOK. Dohromady tedy bude sta it obsadit do volených orgán dualistické akciové spole nosti pouze dv osoby, tedy jednoho lena p edstavenstva a jednoho lena dozor í rady. Ú inná úprava p itom v 194 a 200 ObchZ vy aduje len statutárního orgánu alespo est, t i leny dozor í rady a t i leny p edstavenstva. Jedinou výjimkou je situace, kdy spole nost má pouze jediného akcioná e - v tomto p ípad v souladu s 194 odst. 3 ObchZ po adavek, aby p edstavenstvo m lo alespo t i leny, odpadá. Maximální po et len dozor í rady není a ani v zákon o obchodních korporacích nebude upraven D sledky zm ny Výhody této zm ny lze spat ovat v redukci náklad na správu spole nosti a zejména také ve zvý ení operativnosti orgán. P ínos je zde tedy zejména ve vztahu k men ím i za ínajícím spole nostem. Práv skute nost, e v akciové spole nosti je nutné obsadit více míst v orgánech spole nosti, mohla pro mnoho zakladatel obchodních spole ností být d vodem, pro se rozhodnout pro spole nost s ru ením omezeným namísto spole nosti akciové. Podle údaj agentury EKIA bylo k v jejích databázích evidováno celkem firem, z toho (6,9 %) akciových spole ností a (93,1 %) spole ností s ru ením omezeným. Agentura dále dodává, e v roce 2012 byl pokles zájmu o nové akciové spole nosti je t markantn j í jejich po et meziro n klesl o tvrtinu Dostupné online na: 13

14 Podle n kterých autor 15 p íli ná velikost dozor í rady její pozici oslabuje a zt uje její rozhodování. Na druhou stranu, velikost dozor í rady musí do jisté míry být odrazem toho, jak velké je p edstavenstvo a jak iroký je okruh jeho p sobnosti, jen tak toti m e být zaji t na faktická kontrola innosti p edstavenstva. Stejným zp sobem je nutné do dozor í rady promítnout také oblasti specializace p edstavenstva. 16 Optimálních výsledk tedy podle v eho lze dosáhnout pouze u dozor í rady p im en vysoké, tedy ani p íli malé, ani p íli velké. Z tohoto d vodu také n mecký zákonodárce v 95 AG stanovil minimální a maximální po et len dozor í rady, k tomuto více viz ní e Zahrani ní srovnání N mecké právo po et len volených orgán upravuje mnohem konkrétn ji. V souladu s 95 AG má dozor í rada alespo t i leny. Stanovy mohou ur it po et vy í, musí v ak být d litelný t emi. Maximální po et len je omezen v závislosti na vý i základního kapitálu (9, 15, 21 len ). Podle 108 odst. 2 a 3 AG je pro usná eníschopnost nutná p ítomnost alespo t í len dozor í rady. Speciální úprava zakotvená ve zvlá tních zákonech (Montan- Mitbestimmungsgesetz, Mitbestimmungsgesetz, Betriebsverfassungsgesetz) se v ak pou ije pro spole nosti uhelného a ocelá ského pr myslu i pro v echny spole nosti z ostatních odv tví, které mají více ne zam stnanc. Zde má dozor í rada pevn stanovený po et len a té pom r zástupc akcioná oproti zástupc m zam stnanc musí být vyvá ený (11 i 15 pro dozor í rady spole ností uhelného a ocelá ského pr myslu a 12, 16 i 20 pro spole nosti s více ne zam stnanci). Spole nosti zam stnávající 500 a zam stnanc se pak u ídí úpravou benevolentn j í, po et len je stanoven stejn jako v akciovém zákon, oproti obecné úprav je v ak t etina len volena zam stnanci. 15 PISTOR, Katharina: Corporate Governance durch Mittbestimmung und Arbeitsmärkte. In: HOMMELHOFF, Peter; HOPT, Klaus J.; WERDER, Axel. Handbuch Corporate Governance. Köln, Stuttgart: Verlag Dr. Otto Schmidt KG, Schäffer Poeschel Verlag, s OETKER, Hartmut: Aufsichtsrat/Board: Aufgaben, Besetzung, Organisation, Entscheidungsfindung und Willensbildung Rechtlicher Rahmen.. In: HOMMELHOFF, Peter; HOPT, Klaus J.; WERDER, Axel. Handbuch Corporate Governance. Köln, Stuttgart: Verlag Dr. Otto Schmidt KG, Schäffer Poeschel Verlag, s

15 3.3. Právnická osoba jako len voleného orgánu Ú inná úprava Dal í významná zm na se bude týkat len orgán spole nosti. Jeho lenem bude nov moci být i právnická osoba. Ú inná úprava v 194 odst. 7 ObchZ ur uje, e lenem p edstavenstva m e být pouze fyzická osoba, která dosáhla v ku 18 let, která je pln zp sobilá k právním úkon m, která je bezúhonná ve smyslu zákona o ivnostenském podnikání a u ní nenastala skute nost, je je p eká kou provozování ivnosti podle zákona o ivnostenském podnikání. V souladu s 200 odst. 3 ObchZ platí toto ustanovení obdobn i pro leny dozor í rady Úprava po rekodifikaci Ustanovení 152 a následující NOZ po ítá s tím, e lenem voleného orgánu právnické osoby m e být i osoba právnická. Výjimka z tohoto pravidla platí pro p edsedu právní rady a pro statutárního editele v akciové spole nosti s monistickou strukturou. 17 Vzhledem k tomu, e po rekodifikaci na právnickou osobu nebude nahlí eno jako na subjekt disponující svou vlastní v lí, bude ji v orgánu následn zastupovat zvolená fyzická osoba, a kdyby ádnou neur ila, len jejího statutárního orgánu. Zvolen krom statutárního orgánu obvykle bude nap íklad zam stnanec spole nosti i advokát. Kone ným lánkem tedy v dy musí být fyzická osoba, která spl uje po adavek plné svéprávnosti v souladu s 152 odst. 2 NOZ i po adavky pro výkon funkce lena orgánu stanovené v 46 odst. 1 ZOK. 18 Dle 69 ZOK se na ni uplatní i ustanovení o vylou ení z výkonu funkce. Nebude-li zvolený zástupce spl ovat vý e uvedené podmínky, bude se na n j hled t, jako by k jeho volb nedo lo. Tím nebudou dot ena práva t etích osob nabytá v dobré ví e. V dualisticky uspo ádané akciové spole nosti bude p ípustné, aby v ichni lenové volených orgán byly právnické osoby. Otázku, zda se údaj o fyzické osob zastupující lena orgánu právnickou osobu bude muset n jakým zp sobem zve ej ovat, definitivn vy e í zákon o ve ejných rejst ících právnických a fyzických osob, který by m l nabýt ú innosti spole n s novým ob anským zákoníkem i zákonem o obchodních korporacích. Návrh zákona ve 17 Viz ustanovení 461 a 463 ZOK. 18 lenem orgánu obchodní korporace nem e být také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o ivnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skute nost, která je p eká kou provozování ivnosti. 15

16 zn ní, v jakém byl dne 3. dubna 2013 schválen na zasedání vlády 19, s uvád ním informací o zástupci kontrolního orgánu po ítá v 25 odst. 1 písm. h). Podle n j se zapí e Je-li lenem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, pop ípad také bydli t, li í-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji p i výkonu funkce zastupuje. Obdobná úprava se u ije i u zástupce statutárního orgánu, viz 25 odst. 1 písm. g) návrhu. Nová úprava nevylu uje tzv. k í ové lenství, tedy situaci, v ní první právnická osoba tvo í orgán právnické osoby druhé a naopak právnická osoba druhá tvo í orgán právnické osoby první. Podle v eho tedy bude p ípustné, aby si dv akciové spole nosti byly navzájem orgánem a u jediným lenem p edstavenstva i dozor í rady. Dal ím specifikem nové úpravy bude p ipu t ní právního nástupnictví v p ípad, kdy lenem orgánu bude právnická osoba a zanikne s právním nástupcem. Nebude-li ve stanovách spole nosti uveden opak, stane se podle 198 i 455 ZOK právní nástupce automaticky lenem orgánu. Uvedené platí jak pro statutární orgán, tak pro dozor í radu Odpov dnost zástupce lena orgánu právnické osoby Zástupce právnické osoby pak v souladu s 46 odst. 3 ZOK nese odpov dnost za zp sobenou kodu v i spole nosti spole n a nerozdíln s právnickou osobou a stejn tak na n j dopadají následky poru ení jiných povinností (povinnost jednat s pé í ádného hospodá e, zákaz konkurence, pravidla týkající se st etu zájm ). Z tohoto d vodu podle n kterých autor 20 nebude takovéto zastupování p íli atraktivní. Navíc bude zástupce právnické osoby podléhat nejen pokyn m zastoupeného, ale i pokyn m spole nosti, a to stejným zp sobem, jako by sama byla lenem orgánu. Té povinnost jednat v nejlep ím zájmu právnické osoby bude mít v i ob ma. 19 Návrh je k dispozici online na webové adrese: 20 In ECH, Petr. Rekodifikace: Hlavní zm ny v právu spole ností. Právní rádce. Ro. 2012,. 5, s

17 3.4. Zm ny dotýkající se výkonu funkce lena dozor í rady N kolik pov imnutí hodných zm n se dotkne také výkonu funkce len volených orgán akciové spole nosti. První z nich je odli né pojetí funk ního období: nov bude p ípustné ur it jej na libovolnou dobu. Dále dojde k roz í ení pou ití náhradnictví ve výkonu funkce lena orgánu. Poslední zm nou, kterou zmíním, je p ipu t ní kumulativního hlasování pro ú ely volby len orgán Funk ní období len dozor í rady Ú inná úprava v 194 ObchZ pro p edstavenstvo a v 200 ObchZ pro dozor í radu omezuje maximální délku funk ního období p ti léty. P t let je také zákonem subsidiárn stanovená délka funk ního období pro p ípad, e ji stanovy neupravují. V zákon o obchodních korporacích se úprava výrazn odli uje. Ustanovení 448 ZOK délku funk ního období len dozor í rady nijak neomezuje a pro p ípad, e by ji stanovy nebo nov ani smlouva o výkonu funkce neupravovaly, ji stanovuje subsidiárn na t i roky. Pro leny p edstavenstva platí toté, s výjimkou subsidiárn ur ené délky funk ního období: 439 ZOK ji stanovuje pouze na jeden rok. Na významu nabývá smlouva o výkonu funkce, proto e v situaci, kdy by se v ní uvedený údaj o délce funk ního období li il od údaje ve stanovách, platí ten zjednaný ve smlouv. Tímto zp sobem je zd razn na smluvní volnost a také právní jistota lena orgánu Náhradnictví ve výkonu funkce Drobnou zm nou projde i náhradnictví ve výkonu funkce. Tento institut se v ú inném obchodním zákoníku objevuje v 194 odst. 2 poslední v ta, vztahuje se v ak pouze na leny p edstavenstva. Navíc je limitován tím, e, aby byla kooptace p ípustná, nesmí po et len volených valnou hromadou klesnout pod jednu polovinu. Zákon o obchodních korporacích náhradnictví upravuje v 444 pro p edstavenstvo a obdobným zp sobem v 454 té pro dozor í radu. Krom toho, e p ipou tí náhradnictví v dozor í rad, zmír uje také po adavek, aby po et len volených valnou hromadou neklesl pod polovinu. Nov nesmí pod polovinu klesnout celkový po et len orgánu. Obsah náhradnictví bude stejný a p ipu t ní kooptace je nadále v cí stanov. Stejn tak náhradní len z stává ve funkci do p í tího zasedání orgánu, který je oprávn n jmenovat lena nového. Zákon o obchodních korporacích specifikuje, e doba výkonu funkce náhradního 17

18 lena se nezapo ítává do doby výkonu funkce v p ípad, e tento len bude v p í tích ádných volbách zvolen (neur ují-li stanovy jinak). Za pov imnutí stojí také ustanovení 444 odst. 2 ZOK, které íká, e Stanovy také mohou ur it volbu náhradník, kte í nastupují na uvoln né místo lena p edstavenstva podle stanoveného po adí Kumulativní hlasování p i volb orgán Poslední zm nou, o které v této práci pojednám, je kumulativní hlasování. Zm na se sice týká organizace valné hromady, ale jeliko se promítne do volby len orgán spole nosti, v nuji jí alespo n kolik slov. Kumulativní hlasování p ebírá zákon o obchodních korporacích po vzoru práva anglického i práva n kterých amerických stát (nap. Delaware). Princip jeho pou ití je upraven v 354 a následující ZOK. Kone ný po et hlas se zji uje tak, e po et hlas, s nimi akcioná na valné hromad nakládá, se znásobí po tem volených len orgánu. Zda jej spole nost bude uplat ovat, v ak zále í na tom, jestli jeho pou ití upraví ve svých stanovách. Kumulativní hlasování m e toti zvýhodnit men inové spole níky, nebo jim poskytuje vy í míru vlivu. 18

19 4. Záv r Z pojednaných zm n je z ejmé, e k dramatické prom n organizace akciové spole nosti po nabytí ú innosti rekodifikace nedojde. Dopad, který rekodifikace v ur itých aspektech bude mít, p esto v ak je z etelný ji te. N které ze zm n, jmenovit zru ení kodeterminace a upu t ní od po adavku, aby dozor í rada m la alespo t i leny, se dle mého názoru projeví v efektivit jednání dozor í rady a také ve sní ení re ijních náklad hrazených spole ností. Tento záv r ostatn podporuje i v práci uvedené zahrani ní srovnání. Na druhou stranu se do budoucna bude t eba zaobírat otázkou, zda kontrola ze strany dozor í rady bude dostate ná a zda zájmy zam stnanc budou p im eným zp sobem spole ností zohled ovány. Nedomnívám se v ak, e by tato hrozba byla natolik vá ná, aby p evá ila p ínosy nov zavád né úpravy. Co se tý e dal ích zm n, zde jejich dopad ji takto markantní z ejm nebude. Ustanovování právnických osob do volených orgán se podle zji t ných poznatk nejspí e masovým zp sobem u ívat nebude. I kdyby tomu tak v ak bylo, fungování dozor í rady to p íli neovlivní. Úprava délky funk ního období je spí e praktického rázu a má potenciál zjednodu it správu vnit ních zále itostí akciové spole nosti. U náhradnictví ve výkonu funkce a u kumulativního hlasování závisí na tom, zda je spole nosti budou uvád t do stanov. V p ípad, e tomu tak bude, kumulativní hlasování se odrazí v jistém zvýhodn ní minoritních akcioná, zatímco u náhradnictví p íli ná zm na vid t nebude. Snad jen op t uleh ení správy vnit ních zále itostí rady a ni í tlak na okam ité e ení situace. 19

20 5. Prameny Odborná literatura: ERNÁ, S. Obchodní právo: Akciová spole nost. Praha: ASPI, s ELIÁ, Karel., BARTO ÍKOVÁ, Miroslava, POKORNÁ, Jarmila et al. Kurs obchodního práva: Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, s ELIÁ, Karel. Akciová spole nost: Systematický výklad obecného akciového práva se z etelem k jeho reform. Praha: Linde Praha, a.s., s D DI, Jan. Podnikatel a rekodifikace obchodního práva. In: D DI, Jan; KOTOU OVÁ, Ji ina et al. Podnikatel a rekodifikace obchodního práva. Praha: Vysoká kola aplikovaného práva, s , HAVEL, Bohumil et al. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou d vodovou zprávou a rejst íkem. Ostrava: Sagit, a.s., HOFFMANN, Dietrich; PREU, Peter. Der Aufsichtsrat: Ein Leitfaden für Aufsichtsräte. München: Verlag C.H. Beck München, s HOMMELHOFF, Peter; HOPT, Klaus J.; WERDER, Axel. Handbuch Corporate Governance. Köln, Stuttgart: Verlag Dr. Otto Schmidt KG, Schäffer Poeschel Verlag, s , LUTTER, Marcus; KRIEGER, Gerd. Rechte und Pflichten des Aufsichtsrats. 2002, Verlag Dr. Otto Schmidt Köln. s RADA, Ivan. Dozor í rada obchodních spole ností. Praha: Linde nakladatelství s.r.o., s RICHTER, Tomá. Kupónová privatizace a její vlivy na správu a financování eských akciových spole ností. Praha: Karolinum, s VOSSESTIEN, Gert-Jan. Modernization of European Company Law and Corporate Governance: Some Considerations on its Legal Limits. Alphen aan den Rijen: Kluwer Law Internatonal, s. 1 44, lánky: 20

Návrh ZÁKON. ze dne... 2015, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Návrh ZÁKON. ze dne... 2015, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Návrh ZÁKON ze dne...... 2015, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon

Více

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům.

VALNÁ HROMADA 2015. 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. VALNÁ HROMADA 2015 1. Informace představenstva společnosti o přípravě řádné valné hromady společnosti a výzva akcionářům. 2. Informace a dokumenty související s odvoláním a volbou členů představenstva

Více

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Do vlastních rukou akcionářů DEK a.s. POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti DEK a.s., se sídlem Tiskařská 10/257, PSČ 108 00, IČ: 276 36 801, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném

Více

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA

STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA Oblastní stavební bytové družstvo Kopřivnice STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA Dodatek č. 1/11 2011 I. Tímto dodatkem se ruší platnost textu článků níže uvedených a nahrazují se textem novým: čl. 4 - Vznik členství

Více

Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s.

Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s. Stanovy spolku Tělovýchovná jednota Hostivice, z.s. 1. Základní ustanovení, název a sídlo spolku 1. TJ Sokol Hostivice ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností zákona č. 89/2012

Více

Předmětem podnikání společnosti je:

Předmětem podnikání společnosti je: STANOVY Zemědělské společnosti Nalžovice a.s. I. Obchodní firma Obchodní firma společnosti zní: Zemědělská společnost Nalžovice, a.s. II. Sídlo společnosti Sídlem společnosti jsou: Nalžovice č.p. 23, okres

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán

Více

Pracovní právo seminární práce

Pracovní právo seminární práce Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou

Více

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost MĚSTO BENEŠOV Rada města Benešov Vnitřní předpis č. 16/2016 Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. Obecná ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy a působnost 1) Tato směrnice upravuje závazná

Více

STANOVY akciové společnosti Zemědělská společnost Zalužany a.s. se sídlem Zalužany čp. 97, PSČ 262 84 v úplném znění

STANOVY akciové společnosti Zemědělská společnost Zalužany a.s. se sídlem Zalužany čp. 97, PSČ 262 84 v úplném znění STANOVY akciové společnosti Zemědělská společnost Zalužany a.s. se sídlem Zalužany čp. 97, PSČ 262 84 v úplném znění I. Firma Firma společnosti zní: Zemědělská společnost Zalužany a.s. ------------------------------------

Více

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA Stanovy OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA 1/5 1 Jméno a sídlo sdružení 1. Jméno sdružení: OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA (dále jen AY) 2. Sídlo sdružení: Na Poříčí 12, 115 30 Praha 1. 3. AY je občanské sdružení podle

Více

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU 1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

NOVINKY CEFIF. Centrum fiktivních firem

NOVINKY CEFIF. Centrum fiktivních firem NOVINKY CEFIF Centrum fiktivních firem Aktuální informace Výzva 54 k OP VK a z ní vzešlé projekty Znehodnocení starých CD CEFIF Mezinárodní veletrh fiktivních firem v Praze propozice ceny CEFIF Pravidelné

Více

SMĚRNICE Č. 4/2014 O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH

SMĚRNICE Č. 4/2014 O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH Statutární město Pardubice Magistrát města Pardubic SMĚRNICE Č. 4/2014 O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH Rada města, v souladu s ustanovením 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecního zřízení), ve znění

Více

Právní rozbor obecně závazné vyhlášky. Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o podmínkách pořádání tombol na území obce Bechlín (dále jen OZV )

Právní rozbor obecně závazné vyhlášky. Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o podmínkách pořádání tombol na území obce Bechlín (dále jen OZV ) odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Obec: Bechlín (dále jen obec ) Právní rozbor obecně závazné vyhlášky Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o podmínkách pořádání tombol na území obce Bechlín (dále

Více

Podlé há Váš é vozidlo př édmé tu dáné šilnič ní?

Podlé há Váš é vozidlo př édmé tu dáné šilnič ní? Podlé há Váš é vozidlo př édmé tu dáné šilnič ní? 2016_01_14 UP_01_2016_01_26 31. 1. 2016 to je termín pro podání daňového přiznání k dani silniční za rok 2015! Pojďme si v článku Bc. Martina Mikuše připomenout,

Více

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

Ovoce do škol Příručka pro žadatele

Ovoce do škol Příručka pro žadatele Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 556 fax: 296 326 111 e-mail: info@szif.cz Ovoce do škol Příručka pro žadatele OBSAH 1. Základní informace 2. Schválení pro dodávání produktů 3. Stanovení limitu

Více

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

Upíše-li akcie osoba, jež jedná vlastním jménem, na účet společnosti, platí, že tato osoba upsala akcie na svůj účet.

Upíše-li akcie osoba, jež jedná vlastním jménem, na účet společnosti, platí, že tato osoba upsala akcie na svůj účet. UPOZORNĚNÍ Tato osnova je určena výhradně pro studijní účely posluchačů předmětu Obchodní právo v případových studiích přednášeném na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a má sloužit pro jejich

Více

Stanovy spolku. Yachtclub Pardubice, z.s.

Stanovy spolku. Yachtclub Pardubice, z.s. Stanovy spolku Yachtclub Pardubice, z.s. Úplné znění ke dni 26.3. 2015 čl. I Úvodní ustanovení 1. Název spolku: Yachtclub Pardubice, z.s. (dále též spolek ). 2. Sídlo spolku: Třída Míru 65, 530 02 Pardubice

Více

Stanovy spolku. I. Úvodní ustanovení. 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s.

Stanovy spolku. I. Úvodní ustanovení. 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s. Stanovy spolku I. Úvodní ustanovení 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s. (dále jen spolek ). 2. Sídlo spolku : Třebestovice, Kerská 160, PSČ : 289 12, Česká republika 3. KLUB

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ SPLN NÍ KVALIFIKACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve smyslu 38 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, v platném zn ní (dále jen zákon) a ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve smyslu 44

Více

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 1. února 2010 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů 1. ÚVOD Účelem tohoto dokumentu je

Více

Pozitiva a negativa př í padne ho zř í zení řozhodč í komise Š ŠČ R

Pozitiva a negativa př í padne ho zř í zení řozhodč í komise Š ŠČ R Zpracoval Jaroslav Benák Pozitiva a negativa př í padne ho zř í zení řozhodč í komise Š ŠČ R Úkol z Konference ŠSČR Konference ŠSČR konaná ve dnech 28. 2. 1. 3. 2014 v Havlíčkově Brodě uložila Výkonnému

Více

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ verze 1.06 Evidence změn Verze Platnost od Předmět změny Strany č. 1.01 22. 10. 2007 Sestavování

Více

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let.

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let. JEDNACÍ ŘÁD ZO OSŽ Praha Masarykovo nádraží I. Úvodní ustanovení Čl. 1. Jednací řád Základní organizace odborového sdružení železničářů Praha Masarykovo nádraží (dále jen ZO) upravuje postup orgánů ZO

Více

JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD

JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD Kancelář hejtmana Ing. Jaroslav Jedlička, vedoucí odboru U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 291, fax: 386 354 967 e-mail: jedlicka@kraj-jihocesky.cz,

Více

STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S.

STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S. STANOVY KOMORY PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ, Z. S. Článek I NÁZEV A SÍDLO Název: Komora projektových manažerů, z. s. Sídlo: U Potoka 26, 252 65 Tursko Článek II PRÁVNÍ FORMA 1. Komora Projektových Manažerů, z.

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí

Více

STATUT AKREDITAČNÍ KOMISE

STATUT AKREDITAČNÍ KOMISE STATUT AKREDITAČNÍ KOMISE schválený Vládou ČR usnesením č. 744 ze dne 28. července 2004 Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Akreditační komise (dále jen komise ) pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 A 60/2002-34 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a

Více

Edice Právo pro každého. JUDr. Jan Přib. Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání

Edice Právo pro každého. JUDr. Jan Přib. Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání Edice Právo pro každého JUDr. Jan Přib Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 4 228. publikaci Foto na obálce allphoto.cz Odpovědný

Více

Definice, metody měření a výpočtu

Definice, metody měření a výpočtu Číslo Parametr znění Definice, metody měření a výpočtu Subjekt 1 Průměrná doba, za kterou je zřízeno připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti Doba, za kterou je zřízeno připojení v pevném místě

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ VÝLETY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ VÝLETY ZÁKLADNÍ ŠKOLA BŘECLAV, SLOVÁCKÁ 40 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ VÝLETY (platný od 12.4.2016) Projednáno na provozní poradě v dubnu 2016 Mgr. Iva Jobánková ředitelka školy 1 Obecná ustanovení Na základě ustanovení

Více

Prohlášení o aplikaci zásad správy a řízení společnosti ČEZ, a. s., obsažených v Nejlepší praxi pro společnosti obchodované na Varšavské burze 2016

Prohlášení o aplikaci zásad správy a řízení společnosti ČEZ, a. s., obsažených v Nejlepší praxi pro společnosti obchodované na Varšavské burze 2016 Prohlášení o aplikaci zásad správy a řízení společnosti ČEZ, a. s., obsažených v Nejlepší praxi pro společnosti obchodované na Varšavské burze 2016 Zásady I. Politika zpřístupňování informací, komunikace

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234

Více

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ KE KODEXU CHOVÁNÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V SOUVISLOSTI S FINANČNÍMI ZÁJMY A STŘETY ZÁJMŮ

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ KE KODEXU CHOVÁNÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V SOUVISLOSTI S FINANČNÍMI ZÁJMY A STŘETY ZÁJMŮ PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ KE KODEXU CHOVÁNÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V SOUVISLOSTI S FINANČNÍMI ZÁJMY A STŘETY ZÁJMŮ ROZHODNUTÍ PŘESEDNICTVA ZE DNE 15. DUBNA 2013 Kapitoly: 1. Dary obdržené při oficiálním

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013 SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013 Poskytovatelem sociální služby: Adresa: Sídlo: DOMOV PRO SENIORY JAVORNÍK, p. o., Školní 104, 790 70 J a v o r n í k J A V O R N Í K IČO: 75004101 Zapsán:

Více

Majetek státu, s nímž má právo hospodařit DIAMO, státní podnik

Majetek státu, s nímž má právo hospodařit DIAMO, státní podnik Věstník NKÚ, kontrolní závěry 289 10/18 Majetek státu, s nímž má právo hospodařit DIAMO, státní podnik Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen NKÚ

Více

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním 1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním Ad hoc modul 2007 vymezuje Nařízení Komise (ES) č. 431/2006 z 24. února 2006. Účelem ad hoc modulu 2007

Více

Město Mariánské Lázně

Město Mariánské Lázně Město Mariánské Lázně Pravidla pro poskytování dotací na sportovní činnost Město Mariánské Lázně rozhodlo dne 11.12.2012 usnesením zastupitelstva města č. ZM/481/12 vydat tato Pravidla pro poskytování

Více

Metodický výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Metodický výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Metodický výklad Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k novele zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášené pod č. 197/2014

Více

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh Čl. I Název a sídlo 1. SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. (dále jen spolek ) má své sídlo na adrese Praha 10 - Vršovice, Vladivostocká ulice 1460/10,

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

STANOVY SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY

STANOVY SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY STANOVY SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY (schválené Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky ze dne 14. prosince 2004, ve znění schváleném dne [den schválení zněny stanov ministerstvem] 2005) Článek 1 NÁZEV,

Více

MĚSTO NOVÁ BYSTŘICE SMĚRNICE PRO ZADÁVÁNÍ A EVIDENCI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU (VZMR)

MĚSTO NOVÁ BYSTŘICE SMĚRNICE PRO ZADÁVÁNÍ A EVIDENCI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU (VZMR) MĚSTO NOVÁ BYSTŘICE SMĚRNICE PRO ZADÁVÁNÍ A EVIDENCI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU (VZMR) Schválená Radou města Nová Bystřice dne 3. 6. 2015 usnesením RM č. 167/2015. PLATNÁ OD: 3. 6. 2015 ROZSAH PŮSOBNOSTI:

Více

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty DAŇOVÉ AKTULITY 2013 Po dlouhém období daňově lability v oblasti očekávání pro rok 2013 a následující došlo ke schválení kontroverzního daňového balíčku a dalších daňových zákonů a jejich zveřejnění ve

Více

Směrnice Rady města č. 2/2011

Směrnice Rady města č. 2/2011 1 Směrnice Rady města č. 2/2011 PRO VYŘIZOVÁNÍ A EVIDENCI STÍŽNOSTÍ, PETIC, KVALIFIKOVANÉ ŽÁDOSTI, HROMADNÉ PŘIPOMÍNKY A MÍSTNÍHO REFERENDA (TJ. PODÁNÍ PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB - DÁLE JEN PODÁNÍ) Vyřizování

Více

Stanovy TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s.

Stanovy TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s. Stanovy TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s. I. Tělovýchovná jednota 1.1. Spolek s názvem TJ Plzeň-Bílá Hora, z.s., (dále jen TJ) je dobrovolným zájmovým svazkem členů provozujících nebo majících zájem o tělovýchovu,

Více

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Základní pojmy Pro účely těchto Zásad pro prodej nemovitostí (pozemků, jejichž součástí jsou bytové domy) Městské části Praha 5 (dále jen Zásady )

Více

O b s a h : 12. Úřední sdělení České národní banky ze dne 1. října 2001 k využívání outsourcingu bankami

O b s a h : 12. Úřední sdělení České národní banky ze dne 1. října 2001 k využívání outsourcingu bankami Částka 16 Ročník 2001 Vydáno dne 5. října 2001 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 12. Úřední sdělení České národní banky ze dne 1. října 2001 k využívání outsourcingu bankami 13. Úřední sdělení České národní

Více

Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT"

Stanovy horolezeckého oddílu ROT SPORT Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT" Horolezecký oddíl "ROT SPORT" je dobrovolným občanským sdružením zájemců o horolezecký sport, navazující na sportovní a duchovní hodnoty českých a saských horolezců

Více

STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY

STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Asociace nestátních neziskových organizací České republiky(dále jen ANNO ČR nebo Asociace ) je spolkem ve

Více

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty (dotazníkový pr zkum) Zuzana Pustinová Dne ní doba nabízí mnohé mo nosti, jak komunikovat, ani by se ú astníci hovoru nacházeli na

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

Příloha návrhu usnesení č. 1 (společné změny stanov, zde strany 1 až 6 )

Příloha návrhu usnesení č. 1 (společné změny stanov, zde strany 1 až 6 ) Příloha návrhu usnesení č. 1 (společné změny stanov, zde strany 1 až 6 ) Článek 14 Představenstvo 1. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem.

Více

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Předmět daně z příjmů fyzických osob Fyzická osoba zdaňuje všechny své příjmy jedinou daní a přitom tyto příjmy mohou mít různý charakter. Příjmy fyzických osob se rozdělují

Více

SMĚRNICE Vyřizování stížností a petic SM 01/2008. Datum vydání: 8.1.2008 SM 01/2008

SMĚRNICE Vyřizování stížností a petic SM 01/2008. Datum vydání: 8.1.2008 SM 01/2008 Vydání č.: 1 Strana 1 / 10 VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A PETIC SM 01/2008 Účinnost od: 9.1.2008 Číslo dle rozdělovníku: 1 Funkce : Jméno : Datum : Podpis : Zpracoval : Tajemnice Mgr. Blanka Zmítková RM usn.č.

Více

Krajský svaz triatlonu Vysočina z.s. STANOVY SPOLKU

Krajský svaz triatlonu Vysočina z.s. STANOVY SPOLKU Stanovy KSTT Vysočina 1 Krajský svaz triatlonu Vysočina z.s. STANOVY SPOLKU 1. ÚVOD 1.1 Právní postavení. 1.1.1 Krajský svaz triatlonu Vysočina (dále také KSTT Vysočina) je zapsaným spolkem, který vznikl

Více

Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek. ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení

Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek. ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení (1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnickou osobou, která vznikla

Více

HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO

HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO Územní působnost a sídlo při vymáhání některých finančních pohledávek. Tato pověření se publikují ve Finančním zpravodaji. Postup a podmínky, za kterých je prováděna mezinárodní pomoc ve vztahu k jiným

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 1207 Návrh poslanců Waltera Bartoše, Vlastimila Tlustého, Petra Nečase a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec Předmět standardu...

Více

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace Zjednodušené výběrové řízení s uveřejněním dle Příručky pro příjemce finanční podpory projektů Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů v platném znění Název zakázky: Identifikace: Název projektu: VZDĚLÁVACÍ

Více

ZÁKON ze dne 12. září 2013 o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ZÁKON ze dne 12. září 2013 o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Částka 116 Sbírka zákonů č. 304 / 2013 Strana 3501 304 ZÁKON ze dne 12. září 2013 o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VEŘEJNÉ

Více

Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí investiční dotace č. 1/2016

Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí investiční dotace č. 1/2016 Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí investiční dotace č. 1/2016 Zastupitelstvo města Nová Role dle usnesení č. 10/02-4) ze dne 30. 12. 2015 a dle 85 odst. c zákona 128/2000 Sb., o obcích, rozhodlo o přidělení

Více

118/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ

118/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ 118/2000 Sb. ZÁKON ze dne 6. dubna 2000 o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Změna: 436/2004 Sb. Změna: 73/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 217/2009

Více

Rámcový rezortní interní protikorupční program

Rámcový rezortní interní protikorupční program III. Rámcový rezortní interní protikorupční program Ministerstvům a dalším ústředním správním úřadům je předkládána osnova představující minimální rámec rezortního interního protikorupčního programu. Její

Více

Spolek Bubakov.net (dále jen spolek ) Stanovy spolku

Spolek Bubakov.net (dále jen spolek ) Stanovy spolku Spolek Bubakov.net (dále jen spolek ) Stanovy spolku Článek 1 Název spolku 1. Název spolku zní: Spolek bubakov.net 2. Povolená zkratka názvu: bubakov.net 3. Sídlo spolku je: Havlíčkova 500, 271 01 Nové

Více

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 Obchodní právo JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc. Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu 2012. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. ISBN 978-80-86730-93-6

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly MEUV 6228/2013 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly Organizační řád městského úřadu vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Tento vnitřní předpis schválila Rada města

Více

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 Úvodní ustanovení 1. V návaznosti na příslušné zákony a stanovy družstva obsahuje domovní řád pravidla užívání bytů, nebytových a společných částí

Více

K novému způsobu přijímacího řízení - říjen 2008

K novému způsobu přijímacího řízení - říjen 2008 http://www.msmt.cz/vzdelavani/k-novemu-zpusobu-prijimaciho-rizeni-rijen-2008 K novému způsobu přijímacího řízení - říjen 2008 Odpovědi MŠMT na časté dotazy k přijímacímu řízení do středních škol K novému

Více

Brusel 8. června 2012 (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 10274/1/12 REV 1. Interinstitucionální spis: 2011/0195 (COD) LIMITE PECHE 179 CODEC 1405

Brusel 8. června 2012 (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 10274/1/12 REV 1. Interinstitucionální spis: 2011/0195 (COD) LIMITE PECHE 179 CODEC 1405 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 8. června 2012 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2011/0195 (COD) 10274/1/12 REV 1 LIMITE PECHE 179 CODEC 1405 REVIDOVANÁ POZNÁMKA Odesílatel: Generální ředitel pro rybolov Příjemce:

Více

ODŮVODNĚNÍ. vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona

ODŮVODNĚNÍ. vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy,

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

SMLOUVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKU VEŘEJNÉ SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU

SMLOUVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKU VEŘEJNÉ SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU SMLOUVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKU VEŘEJNÉ SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU Smlouva č.: SMF/3/2016 kterou v souladu s ustanovením 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Více

ČÁST TŘETÍ ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM HLAVA I POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

ČÁST TŘETÍ ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM HLAVA I POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM ČÁST TŘETÍ ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM HLAVA I POŽADAVKY NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM [K 8b odst. 5 zákona o bankách, k 7a odst. 5 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, k 12f písm. a) a b) a 32 odst.

Více

LEGAL UPDATE Červen - říjen 2009

LEGAL UPDATE Červen - říjen 2009 LEGAL UPDATE Červen - říjen 2009 PŘEHLED LEGISLATIVNÍCH ZMĚN V MĚSÍCÍCH ČERVEN AŽ ŘÍJEN 2009 Nový zákon Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 6 Ads 137/2012-41 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Tomáše Langáška a Mgr.

Více

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Jménem občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě,

Více

Obsah Celex č. Ustanovení 32013L0055

Obsah Celex č. Ustanovení 32013L0055 Navrhovaný právní předpis ČR Odpovídající předpis ES Ustanovení novely zákona č. 360/1992 Sb. Obsah Celex č. Ustanovení 23 odst. 7 písm. d) d) osvědčení, že dotčená osoba je držitelem dokladu o dosažené

Více

Dohodu o náhradě újmy

Dohodu o náhradě újmy PRÁVNÍ PORADNA Chtěl bych se zeptat, proč dohoda o náhradě újmy není dodatkem k dohodě o pracovní činnosti? Dohoda o náhradě újmy nemůže být pouze dodatkem DPČ, neboť v případě konstatovaní neplatnosti

Více

Badatelský řád Archivu České televize v Praze

Badatelský řád Archivu České televize v Praze Název vnitřního předpisu Badatelský řád Archivu České televize v Praze Typ vnitřního předpisu OFPŘ Číslo 34 ze dne 14. 10. 2013 Účinnost ode dne vydání Účinnost do neurčito Účel předpisu Naplnění příslušných

Více

STANOVY SPOLEČNOSTI. FILMSERVICE a.s. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

STANOVY SPOLEČNOSTI. FILMSERVICE a.s. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ STANOVY SPOLEČNOSTI FILMSERVICE a.s. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1. Obchodní firma a sídlo společnosti, internetové stránky 1. Obchodní firma společnosti zní: FILMSERVICE a.s. 2. Sídlo společnosti: Praha.

Více

Změny dispozic objektu observatoře ČHMÚ v Košeticích

Změny dispozic objektu observatoře ČHMÚ v Košeticích O D Ů V O D N Ě N Í V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Dokument slouží ke správnému zpracování odůvodnění veřejné zakázky podle ustanovení 86 odst. 2 a 156 ZVZ, ve smyslu vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj

Více

S T A N O V Y. Preambule : Část I. Všeobecná ustanovení Čl. 1. Obchodní jméno a sídlo družstva

S T A N O V Y. Preambule : Část I. Všeobecná ustanovení Čl. 1. Obchodní jméno a sídlo družstva S T A N O V Y Preambule : Tyto STANOVY upravují právní poměry družstva, založeného zemědělskými prvovýrobci a podnikateli dle příslušných ustanovení zákona za účelem uplatnění vlivu prvovýroby v oblasti

Více

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech NÁHRADA ŠKODY - zaměstnanec i zaměstnavatel mají obecnou odpovědnost za škodu, přičemž každý potom má svou určitou specifickou odpovědnost - pracovněprávní odpovědnost rozlišuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

Více