Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2014

Transkript

1 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 214 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 214 Praha 216

2 Kontaktní pracoviště FADN CZ pod vedením Ing. J. Hanibala Ústav zemědělské ekonomiky a informací ISBN

3 Úvod Kontaktní pracoviště FADN při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací je pověřeno Ministerstvem zemědělství ČR provozovat v ČR tzv. Zemědělskou účetní datovou síť FADN, která od svého založení v roce 1965 nařízením Rady EHS č. 79/56 sehrává roli hlavního informačního zdroje Evropské komise o reálné ekonomické situaci zemědělských podniků. Výběrové šetření hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství za rok 214 v síti FADN zahrnovalo celkem 1 46 podnikatelských subjektů. Hlavní část zpracovaných výsledků tohoto šetření je prezentována v předkládané publikaci, vydávané jako samostatná příloha Zprávy o stavu zemědělství České republiky za rok 214. Účelem této publikace je poskytnout odborné a podnikatelské veřejnosti detailní údaje a výsledky tohoto šetření uspořádané z různých hledisek, umožňujících komparace hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství v odlišných přírodních podmínkách, u podniků různé právní formy, velikosti a různého výrobního zaměření. Těžiště zprávy představují výsledky šetření v tabulkové části uspořádané podle metodiky tzv. Standardního výstupu FADN EU, to jest ve formě, v jaké jsou prezentovány oficiální výsledky zemědělských podniků sítě FADN za členské státy EU. Podstatná část zprávy prezentuje výsledky šetření v podobě tzv. vážených dat, to znamená, že se nejedná o průměrné hodnoty výběrového souboru FADN, ale o hodnoty váženého průměru, který je zpracován oficiální procedurou EK pro vážení dat FADN (viz příloha 1.3.). V tabulkové části D jsou prezentovány výsledky ekologického zemědělství, jehož hodnocení je v rámci Kontaktního pracoviště FADN řešeno jako samostatný tematický úkol MZe. Šetření FADN za účetní rok 214 proběhlo podle nové metodiky a nového dotazníku, který vychází ze schváleného nařízení komise (EU) č. 385/212. Metodické změny šetření se promítají i ve snížené meziroční srovnatelnosti některých ukazatelů ekonomiky zemědělských podniků (viz kapitola 1.2.). Součástí zprávy je analytická část, která nově kromě souhrnného hodnocení prezentovaných výsledků šetření FADN, obsahuje i hodnocení a interpretaci výsledků podniků PO a FO základních výrobních zaměření a ekologických zemědělců. Poprvé v této publikaci prezentujeme i některé další výstupy, které umožňuje databáze šetření FADN, zejména odhad celorepublikových hodnot hospodářského výsledku zemědělských podniků. Stručně je popsán i systém internetového přístupu do databáze FADN, který nabízí další možnosti využití těchto dat. Zpráva je k dispozici i v elektronické formě na Kontaktním pracovišti FADN ČR - ÚZEI a na internetové adrese: Na této internetové stránce je také odkaz na interaktivní databázi FADN ČR. 7

4 1. Metodika zpracování publikace 1.1. Metodika zpracování výsledků šetření FADN v tabulkové části Těžiště publikace představují výsledky šetření FADN, prezentované v tabulkové části publikace ve formě tzv. Standardního výstupu FADN EU. Standardní výstup FADN je soubor nejdůležitějších ukazatelů šetření FADN a je základním výstupem šetření FADN, který je veřejně publikován orgány EU. Další zásadní metodický rámec pro prezentované údaje tvoří tzv. Klasifikace (typologie) zemědělských podniků EU, tj. třídění zemědělských podniků podle jejich výrobního zaměření a ekonomické velikosti. V tomto třídění jsou oficiální data FADN zpravidla zveřejňována. Od účetního roku 21 vstoupila v platnost nová klasifikace zemědělských podniků vycházející z Nařízení komise (ES) č. 1242/28 o založení klasifikačního systému pro zemědělské podniky ve Společenství. Neméně významná je i metodika vážení dat uplatňovaná při zpracování dat FADN v orgánech EU a také v prezentovaných výsledcích. Pro zpracování dat za účetní rok 214 byl v souladu s metodikou Evropské komise použit systém vážení vycházející z výsledků strukturálního šetření zemědělství Agrocenzus 213, které provádí Český statistický úřad. Vzhledem k porovnání výsledků šetření roku 214 s účetním rokem 213 byl systém vážení vycházející z výsledků strukturálního šetření zemědělství Agrocenzus 213 použit i na data roku 213. Tyto tři hlavní metodické koncepty využívané EK je nutné znát pro správnou orientaci v prezentovaných údajích i pro přesnou interpretaci výsledků. Stručný popis těchto metodických postupů je uveden v příloze č. 1 této publikace. Pro výsledky uvedené v tabulkové části zprávy platí několik obecných charakteristik, které je nutné při práci s těmito daty brát v úvahu: y s ohledem na srovnatelnost údajů jsou uváděny hodnoty především v podobě relativních ukazatelů přepočtených na 1 ha z. p., y v prezentovaných výsledcích, které jsou na 1 ha z. p., nejsou zahrnuty podniky bez zemědělské půdy, y ze statistického hlediska je nutné uváděné hodnoty chápat jako průměrné hodnoty s kladným i záporným rozptylem hodnot kolem tohoto průměru. Zpráva prezentuje v jednotlivých tabulkových částech výsledky šetření zpracované a uspořádané podle různých kritérií a hledisek umožňujících komparaci ekonomické výkonnosti zemědělských subjektů. 8

5 Tabulková část A - Souhrnné výsledky výběrového šetření Obsahuje celkové výsledky šetření FADN především ve formě Standardního výstupu FADN. Základní členění publikovaných údajů je provedeno z hlediska právní formy podnikatelských subjektů, to znamená za podniky právnických osob (PPO) a podniky fyzických osob (PFO). V této části publikace jsou prezentovány údaje i za předchozí rok a indexy meziročních změn. Výsledky za subjekty PPO a PFO jsou dále roztříděny podle různých kritérií v následujícím členění. Roztřídění podle výrobního zaměření Třídění podle výrobního zaměření je členěno podle výrobních specializací podniků, které v ČR hrají nejdůležitější roli: y Polní výroba y Produkce mléka y Chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci y Smíšená výroba y Chov prasat a drůbeže Výsledky zpracované za podniky výrobního zaměření Chov prasat a drůbeže jsou prezentovány v přepočtu na 1 podnik, nikoliv na 1 ha, neboť většina těchto podniků nemá zemědělskou půdu. Roztřídění podniků podle ekonomické velikosti Třídění podniků s využitím typologie EU je dle EV pro účely této publikace vymezeno do čtyř kategorií velikosti podniků: y malá (třída ekonomické velikosti IV.-VI.) y střední (třída VII.-IX.) y velká (třída X.-XI.) y největší (třída XII.-XIV.) Roztřídění podle výrobních oblastí Třídění podle výrobních oblastí reflektuje výsledky zemědělských podniků z hlediska vlivu přírodních podmínek v členění klasických výrobních oblastí: y kukuřičná y řepařská y bramborářská y bramborářsko-ovesná y horská 9

6 Roztřídění podle méně příznivých oblastí (LFA) Pro účely zpracování dat byly definovány tři kategorie oblastí, které odpovídají oficiální klasifikaci podniků z hlediska hospodaření v méně příznivých oblastech uplatňované v síti FADN: y mimo LFA (převažující část obhospodařované půdy mimo LFA) y ostatní LFA (převažující část obhospodařované půdy v ostatních LFA a specifických LFA) y horská LFA (převažující část obhospodařované půdy v horské LFA) Tabulková část B - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti Základním kritériem zpracování výsledků této části je detailní využití typologie EU pro klasifikaci zemědělských podniků. Výsledky jsou prezentovány ve formě Standardního výstupu FADN v členění podle ekonomické velikosti uvnitř jednotlivých typů výrobního zaměření. Toto třídění zemědělských subjektů, které koresponduje s oficiální formou publikování výsledků FADN v orgánech EU, poskytuje detailní pohled na ekonomické výsledky podniků různé velikosti a specializace. Tabulková část C - Hospodářské výsledky právnických osob podle účetních výkazů ČR v regionálním členění Šetření FADN v České republice obsahuje u podniků právnických osob ukazatele ročních účetních výkazů (Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát). Tyto ukazatele poskytují pohled na ekonomické výsledky podniků právnických osob podle účetní legislativy ČR včetně nezemědělských aktivit a mají proto svoji vypovídací schopnost. Výsledky účetních výkazů PPO jsou rovněž přepočteny na 1 ha z. p. a jsou uvedeny v členění podle krajů. Výsledky v této části publikace nejsou zpracovány systémem vážení dat a jedná se tudíž o prosté průměrné hodnoty výběrového souboru FADN. Tabulková část D - Výsledky souboru FADN ekologického zemědělství Část D obsahuje srovnání výsledků konvenčního a ekologického zemědělství ve formě Standardního výstupu FADN. Výsledky jsou prezentovány v členění podle výrobního zaměření a méně příznivých oblastí. Výsledky poskytují srovnání s předchozím účetním rokem prostřednictvím meziročních indexů. 1

7 1.2. Změny v šetření od účetního roku 214 Počínaje účetním rokem 214 vstupuje v platnost nový dotazník FADN EU vycházející ze schváleného nařízení komise (EU) č. 385/212 o podobě podnikového výkazu používaného pro stanovení příjmů zemědělských podniků a analýzu hospodářské činnosti těchto podniků. Nově jsou v dotazníku EU definovány ostatní výdělečné činnosti (OGA Other Gainful Activities), jejich produkce, ale i specifické náklady na ostatní výdělečné činnosti. Ostatní výdělečné činnosti (OGA) podniku jsou všechny ostatní činnosti propojené se zemědělskou výrobou, které se přímo vztahují k podniku a mají na něj ekonomický dopad. Tyto činnosti využívají buď zdroje podniku (půdu, stavby, stroje atd.) nebo produkty podniku. Do ostatních výdělečných činností podniku patří zpracování výrobků ŽV, zpracování výrobků RV, lesní výroba, zemědělské služby pro cizí, agroturistika, výroba elektrické energie z OZE a jiná výroba přímo související s podnikem. Nová metodika v šetření FADN se výrazně projeví i do metodiky zpracování výsledků šetření, zejména tzv. Standardního výstupu FADN a pravděpodobně dojde k výraznému narušení meziroční srovnatelnosti hlavních indikátorů produkce a nákladů. Vzhledem k tomu, že metodika definic standardního výstupu EU nemá dosud ze strany EK konečnou podobu, byly zpracovány výsledky ČR na základě metodiky připravené Kontaktním pracovištěm FADN ČR. Seznam položek ve Standardním výstupu prezentovaný v tabulkové části se rozšířil o několik ukazatelů. Jedná se především o podrobnější rozlišení ostatní produkce, kde jsou uvedeny hodnoty nejdůležitějších položek OGA (zpracování produktů RV, zpracování produktů ŽV, služby pro cizí, agroturistika a výroba elektrické energie z OZE). Rovněž na straně nákladů byla přidána položka Specifické náklady OGA celkem, ve které jsou nasčítány náklady na ostatní výdělečné činnosti, jež nejsou v jiných nákladových položkách uvedeny. Proti roku 213 došlo i k podrobnějšímu rozdělení ostatních dotací na výrobu, kde se od roku 214 samostatně sleduje ukazatel Podpory OZE. Uvedené metodické změny mohou vést k dílčímu navýšení hodnot produkce a nákladů započtením meziproduktu na OGA do produkce i do nákladů, což je nutné brát do úvahy při meziročním srovnání těchto ukazatelů. K další metodické změně došlo v oblasti oceňování majetku. Podle nové metodiky FADN EU je majetek oceněn v zůstatkové ceně, která nahrazuje dříve používanou hodnotu stanovenou na základě reprodukční ceny (teoretická pořizovací cena majetku v době ocenění). Tato změna se projevila snížením hodnoty stálých aktiv u zemědělských podniků právnických osob v roce

8 2. Charakteristika výběrového souboru podniků FADN CZ za rok 214 Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN za účetní rok 214 zahrnovalo celkem 1 46 respondentů. Šetření se zúčastnilo 854 zemědělských podniků fyzických osob a 552 zemědělských podniků právnických osob. Výměra obhospodařované zemědělské půdy souboru FADN 214 činila celkem ha, což představuje přibližně 23,1 % výměry zemědělského půdního fondu České republiky. Soubor FADN obsahuje v rámci skupiny právnických osob 21 zemědělských družstev se 41,8 % celkové výměry zemědělské půdy družstev a 34 obchodních společností s 24,6 % celkové výměry zemědělské půdy obchodních společností. Do skupiny podniků právnických osob bylo dále v rámci šetření FADN 214 zařazeno 11 podniků FO, které vedou účetnictví. Fyzické osoby jsou zastoupeny 358 subjekty ve velikosti do 5 ha z. p., 22 subjekty o velikosti 51 1 ha, 217 subjekty o velikosti 11 3 ha a 77 subjekty nad 3 ha, přičemž výměra fyzických osob v souboru FADN představuje 9,4 % celkové výměry fyzických osob v zemědělství. Strukturu souboru FADN CZ 214 z hlediska počtu podniků dle právní formy znázorňuje graf č. 1. Další graf č. 2 zachycuje podíl výměry jednotlivých právních forem podnikatelských subjektů v síti FADN z celkové výměry obhospodařované půdy dané skupiny v ČR. Graf č. 1: Struktura souboru FADN CZ v roce zemědělská družstva obchodní společnosti FO s účetnictvím fyzické osoby do 5 ha fyzické osoby 51-1 ha fyzické osoby 11-3 ha 11 fyzické osoby nad 3 ha 358 Celý soubor podniků FADN 214 poskytuje výchozí základnu pro vytvoření oficiálního souboru FADN, který je předáván pracovišti DG Agri. V souladu s Nařízením Komise (EU) č. 1291/29 o výběru vykazujících podniků pro stanovení příjmu zemědělských podniků je ČR povinna předat soubor podniků ve skladbě tzv. plánu výběru podniků FADN, který je každoročně schvalován Národní komisí FADN. 12

9 Graf č. 2: Podíl respondentů FADN CZ dle právní formy na celkové výměře zemědělské půdy ČR v roce 214 pro danou skupinu zemědělská družstva 41,8 % obchodní společnosti 24,6 % fyzické osoby 9,4 % Za účetní rok 214 bylo do databáze EU předáno z šetření FADN CZ podniků. Výsledky prezentované v této zprávě jsou zpracovány pouze z těchto údajů předaných Evropské komisi. Strukturu oficiálního souboru FADN předávaného EK ve srovnání s plánem výběru znázorňuje graf č Graf č. 3: Porovnání plánu výběru podniků se souborem FADN CZ 214 Třídy ekonomické velikosti 2 4 IV.-V. 6 VI.-VII. 8 VIII.-IX. 1 X.-XIV Počet podniků Plán FADN 214 Plán FADN 214 Plán FADN 214 Plán FADN 214 Plán FADN 214 Plán FADN 214 Polní výroba Zahradnictví, vinohradnictví a ostatní trvalé kultury Produkce mléka Chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP Chov prasat a drůbeže Smíšená výroba 13

10 3. Hodnocení výsledků zemědělských podniků v roce Souhrnné hodnocení výsledků Rok 214 byl z pohledu českého zemědělství mimořádně ekonomicky úspěšný. I přes mírný pokles cen výrobců došlo vlivem příznivých klimatických podmínek k dalšímu nárůstu zemědělské produkce. Tento faktor se spolu s vyšším objemem dotací do zemědělství odráží v nárůstu hospodářského výsledku odvětví o více než 2 %, což představuje historicky nejlepší výsledek od vstupu České republiky do EU. Podkladem pro hodnocení hospodaření zemědělských podniků rozdělených do skupin dle výrobního zaměření jsou především ukazatele tzv. Standardního výstupu EU, které vyjadřují výsledky šetření FADN v podobě vážených průměrů vztažených na hektar zemědělské půdy. Výsledky šetření FADN za účetní rok 214 jsou do jisté míry poznamenány metodickými změnami, neboť v letošním roce došlo centrálně v rámci EU k přechodu na nový dotazník FADN. Produkce Hodnota celkové zemědělské produkce vzrostla meziročně o 11,6 % (viz graf č. 4). Srovnatelný podíl na tomto růstu mělo zvýšení hodnoty rostlinné, živočišné i ostatní zemědělské produkce. Nárůst celkové produkce byl zaznamenán u všech sledovaných skupin výrobního zaměření (VZ). Nejrychlejším tempem (24,1 %) rostla produkce u skupiny podniků specializovaných na produkci mléka. K růstu produkce došlo dále u VZ smíšená výroba (13,1 %), VZ chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci (9,2 %) a VZ polní výroba (4,3 %). Graf č. 4: Hodnota zemědělské produkce - soubor FADN celkem /ha (213) /ha (214) /AWU Kč/ha Celkem PFO PPO Kč/AWU Zdroj: Šetření FADNCZCZ 14

11 Produkce rostlinné výroby (RV) je s podílem 58,1 % nejvýznamnější složkou celkové zemědělské produkce. Hodnota rostlinné produkce vzrostla oproti předchozímu roku o 7,2 %. Skladba rostlinné výroby se meziročně prakticky nezměnila. Klíčovou komoditu představují obiloviny a olejniny s podílem na celkové produkci RV 47,2 %, resp. 21,4 %. Mezi další významné produkty patří krmné plodiny (12,5 %), cukrovka (5,3 %), brambory (4,2 %) a zelenina a okrasné květiny (3,7 %). Na růst produkce RV měly rozhodující vliv vysoké hektarové výnosy zemědělských plodin. U pšenice ozimé bylo dosaženo průměrného výnosu 6,8 t/ha, což představuje meziroční nárůst o 15,7 %. Příznivé klimatické podmínky se projevily také na vysokých výnosech olejnin. Hektarový výnos řepky vzrostl z 3,5 t/ha na 4, t/ha, tj. o 13,6 %. Rekordní sklizeň měla za následek růst nabídky, což se projevilo ve snížení cen hlavních rostlinných komodit (viz tabulka č. 1). Meziroční nárůst produkce RV byl zaznamenán jak u zemědělských podniků právnických osob (8,3 %), tak u podniků fyzických osob (4,5 %). V rámci dvou hlavních výrobních zaměření specializujících se na rostlinnou výrobu vzrostla meziročně hodnota produkce RV u podniků polní výroby o 5,1 % a u podniků smíšené výroby o 9,2 %. Tabulka č. 1: Vývoj cen zemědělských výrobců podle FADN Jedn. Fyzické osoby Právnické osoby Celkem Pšenice ozimá Kč/t Pšenice jarní Kč/t Žito Kč/t Ječmen ozimý Kč/t Ječmen jarní Kč/t Kukuřice na zrno Kč/t Brambory pozdní konzumní Kč/t Cukrovka Kč/t Řepka Kč/t Kravské mléko Kč/l 7,9 8,7 9, 7,8 8,6 9,3 7,8 8,6 9,3 Hovězí maso Kč/kg 45,9 45,6 45,9 45,5 44,5 46,4 45,5 44,6 46,4 Vepřové maso Kč/kg 33,2 35, 35,4 33,1 33,5 32,5 33,1 33,6 32,7 Meziroční nárůst hodnoty produkce živočišné výroby (ŽV) činil 16,2 %. Podíl produkce ŽV na celkové zemědělské produkci zůstal konstantní, tj. 31 %. Mezi výrobky s rozhodujícím podílem na živočišné produkci patří kravské mléko (63, %), hovězí maso (22,2 %) a vepřové maso (8,1 %). Zvýšení průměrné realizační ceny kravského mléka mělo zásadní vliv na vývoj produkce ŽV. Cena mléka vzrostla o 7,5 % na 9,3 Kč/l. Při mírném zlepšení mléčné užitkovosti tak došlo ke zvýšení mléčné produkce o 16,2 %. Nárůst produkce byl zaznamenán také u hovězího masa (5,2 %). Vyšší tempo růstu živočišné produkce bylo zaznamenáno u podniků právnických osob (14,1 %). U podniků fyzických osob došlo jen 15

12 k mírnému nárůstu produkce ŽV (2,7 %). Trend zvyšování hodnoty živočišné produkce byl vykázán u všech výrobních specializací zabývajících se chovem zvířat. Největší měrou se na tvorbě celkové produkce ŽV podílí výrobní zaměření smíšená výroba. Skupina podniků této specializace dosáhla nárůstu živočišné produkce o 12,1 %. Rostoucí význam ostatní zemědělské produkce (podíl na zemědělské produkci 1,7 %) byl do značné míry ovlivněn metodickou změnou týkající se tzv. ostatních výdělečných činností. Podle nově zavedené metodiky FADN EU jsou nyní vybrané výrobky RV a ŽV po zpracování zařazovány do ostatní produkce (např. výroba krmiv, mléčné výrobky atd.) a dochází tak k započtení hodnoty meziproduktu do ostatní produkce. Hodnota ostatní zemědělské produkce vzrostla v důsledku těchto změn o 41,1 % na Kč/ha. Nejvýznamnější složkou ostatní produkce je prodej zemědělských služeb (29,2 % celkové ostatní produkce). Charakter ostatní produkce napovídá, že je typická především pro podniky právnických osob (5 53 Kč/ha). U fyzických osob činí hodnota ostatní produkce v průměru 1 tis. Kč/ha. Náklady I přes snížení cen některých vstupů do zemědělství pokračoval v roce 214 růst nákladů, celkově za podniky právnických a fyzických osob meziročně o 7,8 % (viz graf č. 5). Vývoj ukazatele byl ovlivněn podniky právnických osob, jejichž nákladová úroveň činila Kč/ha, což představuje oproti předešlému roku zvýšení o 9,9 %. Růst nákladů byl u podniků právnických osob částečně způsoben metodickou změnou, kdy jsou počínaje účetním rokem 214 do přímých nákladů započítávány náklady na ostatní výdělečné činnosti (náklady na výrobu krmiv, na zpracování výrobků RV a ŽV atd.). Nákladovost fyzických osob zůstala na úrovni předchozího roku při nepatrném meziročním snížení celkových nákladů o,5 %. Ukazatel podílu nákladů na produkci bez započtení mzdových nákladů se oproti předchozímu roku výrazně nezměnil. Hodnota celkových nákladů (po odpočtu mzdových nákladů) činila 9, % zemědělské produkce. Z důvodu významného podílu nákladů na ostatní výdělečné činnosti rostly celkové náklady v rámci porovnávaných výrobních specializací nejvyšším tempem (17, %) u podniků zaměřených na produkci mléka. Výrobní spotřeba složená z přímých a ostatních věcných nákladů tvoří více než dvě třetiny celkových nákladů. Hodnota výrobní spotřeby vzrostla meziročně o 8,9 %. Výrazný nárůst přímých nákladů (21,4 %) byl vyvolán specifickými náklady na ostatní výdělečné činnosti OGA (Other Gainful Activities). Ty jsou v roce 214 podle požadavků metodiky EU poprvé vyčíslovány jako součást přímých nákladů. Specifické náklady OGA lze rozdělit na specifické náklady RV (např. nákup surovin pro výrobu siláží a senáží na prodej), ŽV (např. nákup masa pro zpracování na podnikových jatkách) a ostatní. Celková hodnota specifických nákladů OGA činila Kč/ha. Co se týká ostatních složek přímých nákladů, k mírnému růstu došlo u nákladů na nakupovaná hnojiva, krmiva a prostředky ochrany rostlin. Nárůst přímých nákladů byl signifikantní pouze u podniků 16

13 právnických osob (26,3 %). Podniky fyzických osob, u kterých je obecně malý podíl nákladů na ostatní výdělečné činnosti, vykázaly hodnotu přímých nákladů na úrovni předešlého roku s mírným nárůstem o 3,8 %. Kč/ha Graf č. 5: Náklady zemědělské produkce - soubor FADN celkem /ha (213) /ha (214) bez mzdových nákladů na jednotku produkce, Zdroj: Zdroj: Šetření Šetření FADN FADN CZ CZ CZ ,9, ,88, , Celkem PFO PPO Další významnou nákladovou položku představují externí faktory, které se skládají z mezd, nájemného půdy a budov a nákladových úroků. Celková hodnota nákladů na externí faktory se oproti předchozímu roku zvýšila o 6,4 %. Více než tři čtvrtiny nákladů na externí faktory tvoří mzdové náklady, jejichž hodnota rostla identickým tempem (6,4 %). Vzhledem k vyššímu podílu placené práce jsou mzdové náklady významnou nákladovou položkou podniků právnických osob. Ve vyjádření na přepočteného placeného pracovníka (AWU) vzrostly mzdové náklady podniků právnických osob o 11,8 % na 373 tis. Kč/AWU/rok. Srovnatelným tempem rostly mzdové náklady na placeného pracovníka také u podniků fyzických osob (9,2 %). Nájemné půdy a budov vzrostlo meziročně o 1,8 %. U podniků právnických osob, pro které je typický vysoký podíl připachtované půdy (86,9 %), byl zaznamenán výrazný nárůst pachtovného (po odečtení nájemného budov) v přepočtu na hektar pronajaté půdy o 2,2 % na 2 21 Kč/ha. Pomalejším tempem rostlo nájemné za pronajatou půdu u podniků fyzických osob (9,9 %), u kterých průměrná cena za připachtovanou půdu činila 1 69 Kč/ha. Vzhledem k pokračujícímu snižování úrokových sazeb úvěrů došlo v roce 214 k poklesu nákladových úroků u fyzických (- 7,5 %) i právnických osob (- 6, %).,95,94,93,92,91,9,89,88,87 bez mzdových/produkce 17

14 Pracovníci Dlouhodobý trend snižování počtu pracovníků v zemědělství pokračoval v roce 214 pomalejším tempem. Na základě dat FADN připadá v přepočtu na zemědělskou půdu na 1 ha 2,68 pracovníka, což představuje oproti předchozímu období pokles o 3, %. V roce 214 tvořili placení pracovníci tři čtvrtiny z celkového počtu pracovníků v zemědělství. Zbývající čtvrtinu představují neplacení pracovníci, tzn. fyzické osoby, které nepobírají mzdu. Růst produkce v přepočtu na pracovníka pokračoval i v roce 214 (viz graf č. 4). Hodnota celkové produkce ve vyjádření na přepočteného pracovníka se oproti předchozímu roku zvýšila o 15, % na 1,44 mil. Kč/AWU. Vyšší úrovně produkce na pracovníka dosáhly podniky právnických osob (1,64 mil. Kč). U fyzických osob činila hodnota tohoto ukazatele,98 mil. Kč/AWU. Dotace a podpory V roce 214 došlo k dalšímu nárůstu objemu dotací do zemědělství. Provozní podpory vzrostly na základě výsledků šetření FADN o 5,8 %. Zvýšení hodnoty dotací bylo ovlivněno zrušením modulace přímých plateb a oslabováním koruny. Nejvýznamnějším dotačním titulem zůstává jednotná platba na plochu s 52,4% podílem z celkových provozních dotací. I přes nižší sazbu SAPS došlo v roce 214 po zrušení modulace k mírnému zvýšení hodnoty přímých plateb o,7 %. Další významnou položku představují ostatní dotace na výrobu, které v roce 214 tvořily 22,9 % z provozních podpor celkem. Do této kategorie jsou zařazeny veškeré dotace na plodiny a na zvířata, tzn. zvláštní podpory podle čl. 68 nařízení Rady (ES) č.73/29, přechodné vnitrostátní podpory (PVP), oddělená platba za cukr (SSP) a za rajčata (STP), podpora včelařství, provozní dotace vinařům a dále ostatní dotace provozního charakteru získané z jiných zdrojů než z rezortu zemědělství. Hodnota ostatních dotací na výrobu vzrostla meziročně z Kč/ha na Kč/ha. Vývoj ukazatele byl ovlivněn podniky právnických osob, které provozují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména bioplynové stanice. Podpory OZE tvořily v roce 214 u podniků právnických osob 63,5 % ostatních dotací na výrobu. V souladu s metodikou EU byly v rámci šetření FADN sledovány podpory poskytované v rámci Programu rozvoje venkova, tj. environmentální dotace a ostatní platby na rozvoj venkova včetně investičních dotací, pouze zaplacené v kalendářním roce 214. Výjimku představují dotace na méně příznivé oblasti LFA, u nichž byly do standardního výstupu FADN EU započítány částky přiznané z žádostí podaných v roce 214, stejně jako u ostatních položek provozních dotací a podpor. Environmentální dotace zahrnující agroenvironmentální dotace a dotace Natura 2 na zemědělské půdě představují s podílem 11,3 % třetí nejvýznamnější položku celkových provozních podpor. Hodnota environmentálních dotací poklesla meziročně o 9,3 % na Kč/ha. 18

15 Dotace na hospodaření v méně příznivých oblastech zůstaly celkově na úrovni předchozího roku, jejich průměrná výše činila 848 Kč/ha. Klesající tendence pokračovala u dotací na výrobní spotřebu a dotací na externí faktory. Zemědělské podniky čerpaly dotace na výrobní spotřebu v průměrné výši 49 Kč/ha při meziročním poklesu 6,2 %. Tato kategorie zahrnuje vratku spotřební daně při nákupu nafty a bionafty, podporu pojištění z PGRLF a národní podpory. Hodnota dotací na externí faktory (dotace úroků z poskytnutých úvěrů z PGRLF) se meziročně snížila o 11,5 % na 148 Kč/ha. Průměrná hodnota zaplacených investičních dotací zůstala na úrovni předchozího roku při minimálním poklesu o 1,5 %. Přidaná hodnota a důchod ze zemědělské činnosti (zisk, ztráta) V roce 214 byl ekonomický vývoj zemědělství výrazně ovlivněn nárůstem hodnoty zemědělské produkce vyvolaným zejména vysokou hodnotou produkce mléka a obilovin. Tento faktor se společně s vyšším objemem dotací do zemědělství odráží v mimořádně příznivých výsledných ekonomických ukazatelích zemědělského sektoru (hrubá přidaná hodnota, čistá přidaná hodnota, důchod ze zemědělské činnosti). Graf č. 6:, provozní dotace - soubor FADN celkem Kč/ha /ha Provozní dotace/ha /AWU Kč/AWU Celkem PFO PPO Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje základní ukazatel hospodářského výsledku podle metodiky FADN, který vyjadřuje hodnotu celkové zemědělské produkce po odečtení výrobní spotřeby a daní. V roce 214 činila hrubá přidaná hodnota odvětví Kč/ha při meziročním nárůstu 12, %. Vyššího tempa růstu (14,7 %) i úrovně HPH ( Kč/ha) 19

16 dosáhly stejně jako v předchozím roce podniky právnických osob. Hrubá přidaná hodnota fyzických osob se meziročně zvýšila o 5,3 % na Kč/ha. (hrubá přidaná hodnota po odečtení odpisů) představuje zdroje podniku na pokrytí výrobních faktorů (práce, půda a kapitál). V rámci Evropské unie je ČPH považována za hlavní indikátor pro hodnocení efektivnosti výroby a důchodové situace zemědělských podniků. V roce 214 činila hodnota tohoto ukazatele Kč/ha při meziročním zvýšení o 14,3 % (viz graf č. 6). Ve zkoumaném období rostla ČPH vyšším tempem u podniků právnických osob (16,6 %). U podniků fyzických osob byl zaznamenán 8,4% růst ČPH. V rámci srovnávaných výrobních zaměření byla nejvyšší ČPH dosažena skupinou podniků zaměřených na produkci mléka ( Kč/ha), následována výrobním zaměřením smíšená výroba ( Kč/ha), polní výroba ( Kč/ha) a chov skotu, ovcí a koz (1 628 Kč/ha). Meziroční srovnání ČPH a dalších odvozených ukazatelů v rámci jednotlivých výrobních zaměření znázorňuje graf č. 1 v grafické části publikace. Informaci o produktivitě práce podává čistá přidaná hodnota ve vyjádření na přepočteného pracovníka. Tento ukazatel se v roce 214 zvýšil o 17,8 % na 637 tis. Kč/AWU. Výše ČPH/AWU činila u podniků právnických osob 675 tis. Kč/AWU a u podniků fyzických osob 551 tis. Kč/AWU. Růst ČPH/AWU byl zaznamenán u všech porovnávaných skupin výrobních zaměření. Nejvyšší čisté přidané hodnoty v přepočtu na pracovníka dosahují dlouhodobě zemědělské podniky zaměřené na polní výrobu (799 tis. Kč/AWU). Finálním ukazatelem hospodářského výsledku dle metodiky FADN je důchod ze zemědělské činnosti (DZČ), který je kalkulován jako čistá přidaná hodnota po odečtení nákladů na externí faktory (mzdové náklady, nájemné půdy a budov a nákladové úroky) a přičtení investičních dotací. Důchod ze zemědělské činnosti vyjadřuje zisk (případně ztrátu) odvětví, u fyzických osob však zahrnuje i odměnu neplacených pracovníků. I přes mírný nárůst nákladů na externí faktory a nižší objem vyplacených investičních dotací vzrostl důchod ze zemědělské činnosti o 24,8 % na Kč/ha, což bylo podmíněno vyšší hodnotou zemědělské produkce a provozních dotací. U podniků fyzických osob byl dosažen DZČ ve výši Kč/ha při meziročním nárůstu 13,1 %. DZČ podniků právnických osob rostl rychlejším tempem. Jeho hodnota činila Kč/ha, což představuje zvýšení oproti předchozímu roku o 37,1 %. Za nejefektivnější výrobní zaměření lze z pohledu dosaženého důchodu ze zemědělské činnosti označit VZ produkce mléka u fyzických osob a VZ smíšená výroba u právnických osob. 2

17 3.2. Výsledky zemědělských podniků podle výrobního zaměření Výrobní zaměření smíšená výroba Výrobní zaměření smíšená výroba je po VZ polní výroba druhou nejčetnější a z hlediska výroby nejvýznamnější kategorií zemědělských podniků v ČR. Podle metodiky EU jsou do tohoto VZ zařazeny podniky zaměřené na kombinovanou produkci RV a ŽV bez převažující výrobní specializace. Z celkového počtu 362 podniků v souboru FADN, které celkově reprezentují 4 68 zemědělských subjektů specializovaných na smíšenou výrobu, tvoří 74 % podniky se smíšenou rostlinnou a živočišnou výrobou, které se zabývají polní výrobou a chovem zvířat zkrmujících objemnou píci. Zastoupení ekologicky hospodařících podniků je v rámci tohoto VZ marginální (6,6 %) s výraznou převahou PFO. Soubor podniků smíšené výroby tvořily v roce 214 ze 2/3 velké podniky právnických osob s průměrnou výměrou 1 452,1 ha/podnik a z 1/3 malé podniky fyzických osob s průměrnou výměrou 57,5 ha/podnik. Struktura souboru byla obdobná jako v roce 213. V roce 214 se v rámci výrobního zaměření smíšená výroba meziročně snížil vstup pracovní síly (AWU) na 1 ha zejména vlivem snížení počtu pracovníků u PFO. V průměru připadalo u PFO 3,27 AWU/1 ha a u PPO 2,95 AWU/1 ha. Výměra využívané zemědělské půdy na podnik se meziročně nepatrně zvýšila jak u PPO, tak u PFO. Podíl využívané připachtované zemědělské půdy mírně klesl u podniků právnických osob (o 2,6 %). Intenzita ŽV, vyjádřená počtem DJ na 1 ha, byla na úrovni 47,4 u PFO a 49,44 u PPO. Graf č. 7: Hodnota zemědělské produkce - Smíšená výroba /ha (213) /ha (214) /AWU Kč/ha Kč/AWU Celkem PFO PPO CZ CZ 21

18 Podniky zaměřené na smíšenou výrobu se na celkové produkci zemědělského odvětví podílí necelou jednou polovinou (45,6 %) a na celkové produkci ŽV 53, %, což dokumentuje významnost této výrobní specializace. K nárůstu celkové produkce v přepočtu na hektar z. p. o 13,1 % došlo u VZ smíšená výroba vlivem zvýšení produkce PPO. Na celkové hodnotě produkce tohoto VZ se podílí produkce RV (48 %), produkce ŽV (42 %) a ostatní produkce (1 %). Hodnota celkové produkce ve vyjádření na přepočteného pracovníka vzrostla v roce 214 meziročně o 17 % a činila 1 55 tis. Kč/AWU. Vyšší hodnoty produkce na pracovníka dosahují PPO (1 667 tis. Kč/AWU), PFO vykázaly hodnotu tohoto ukazatele ve výši 87 tis. Kč/AWU. U PPO rostla hodnota produkce ve vyjádření na pracovníka rychlejším tempem (18,3 %) než u PFO (4,9 %). Zvýšení produkce RV v přepočtu na hektar z. p. u podniků fyzických (5,6 %) i právnických osob (9,8 %) bylo způsobeno zejména vysokými výnosy obilovin a olejnin vlivem příznivého průběhu počasí. Výnos pšenice dosáhl úrovně 6,83 t/ha při meziročním nárůstu o 16,1 %. Produkce živočišné výroby vzrostla průměrně v přepočtu na hektar z. p. o 12,1 % důsledkem vyšších realizačních cen kravského mléka a zlepšením užitkovosti dojnic spolu se zvýšením cen hovězího masa. Cena mléka se zvýšila o 8 % na 9,32 Kč/l. Průměrná dojivost se zvýšila o 3,2 % na litrů mléka/rok. Na tvorbě produkce ŽV se nejvýznamněji podílela produkce kravského mléka (64,8 %), následovaná produkcí hovězího masa (18,1 %) a vepřového masa (1,1 %). U produkce vepřového masa došlo k poklesu o 8,8 % v návaznosti na snížení stavů prasat a snížení ceny jatečných prasat. Kč/ha Graf č. 8: Náklady zemědělské produkce - Smíšená výroba /ha (213) /ha (214) bez mzdových nákladů na jednotku produkce,9,88,87, , ,88 1,,9,8,7,6,5,4,3,2,1 bez mzdových/produkce Celkem PFO PPO, CZ CZ 22

19 výrobního zaměření smíšená výroba v roce 214 kopírují trend celkové produkce; celkově vzrostly o 9,5 % díky výraznému zastoupení PPO. Koeficient vyjadřující poměr nákladů a produkce byl kalkulován bez započtených mzdových nákladů. V tomto vyjádření dosahuje v roce 214 shodné výše (,88) jak u PPO, tak u PFO. V předchozím roce byla úroveň ukazatele nepatrně horší vlivem PPO. Znamená to, že v rámci zkoumaného VZ roste produkce rychlejším tempem nežli náklady. Na celkových nákladech se rozhodující měrou podílí výrobní spotřeba. Náklady na výrobní spotřebu v přepočtu na hektar z. p. se v průměru zvýšily o 1,7 %, přičemž u PPO byl zaznamenán nárůst o 12,2 %, zatímco u PFO pokles o 2,1 %. Meziroční nárůst nákladů u PPO je z hlediska jednotlivých složek rovnoměrně rozložen. Nejvýznamnějšími položkami přímých nákladů jsou krmiva nakupovaná i vlastní, nakupovaná hnojiva a prostředky ochrany rostlin. K meziročnímu nárůstu nad 1 % oproti předchozímu roku došlo u krmiv nakupovaných i vlastních a u ostatních přímých nákladů ŽV. Na nárůst nákladů mají vliv i nově vyčíslované specifické náklady OGA (2 49 Kč/ha). Z této částky představují 38 % náklady na další zpracování produktů RV a ŽV v podniku; zbývající téměř 2/3 (1 52 Kč/ha) tvoří náklady na ostatní OGA, zahrnující jak různé přidružené nezemědělské výroby, tak náklady spojené s provozem bioplynových stanic. Výše těchto nákladů odpovídá významnému zastoupení podniků s BPS v rámci VZ smíšená výroba. Ostatní věcné náklady meziročně poklesly díky úsporám nákladů na služby a snížení ostatních nákladů i přes mírný nárůst nákladů budov a strojů a nákladů na energie. Výše odpisů se zvýšila pouze u PPO (o 8,9 %), což poukazuje na jejich investiční aktivitu. Graf č. 9:, provozní dotace - Smíšená výroba /ha Provozní dotace/ha /AWU 25 8 Kč/ha Kč/AWU Celkem PFO PPO 23

20 Náklady na externí faktory se v průměru zvýšily o 7 %. Na rozdíl od PFO se u PPO mzdové náklady významně podílí na celkových nákladech. Při meziročním snížení počtu placených pracovníků AWU/1 ha došlo ke zvýšení mzdových nákladů o 11 % na Kč/AWU. U podniků fyzických i právnických osob vzrostlo v roce 214 nájemné za pronajatou půdu. U PPO se mírně snížil podíl připachtované zemědělské půdy a pachtovné se zvýšilo o 21 % na Kč/ha. Úroveň provozních dotací a podpor byla v roce 214 oproti předchozímu roku vyšší o 8,5 % a dosáhla výše Kč/ha. Nejdůležitější položkou byla jednotná platba na plochu s podílem na celkových podporách 51,5 %. Snížení sazby jednotné platby na plochu bylo eliminováno zrušením modulace (snížení) přímých plateb. Na celkové zvýšení provozních dotací mělo rozhodující vliv zvýšení ostatních dotací. U PPO jsou ostatní dotace druhou nejvýznamnější skupinou, z nichž 62,4 % tvoří podpory OZE, což koresponduje s faktem, že PPO provozují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména bioplynové stanice. Meziročně se ostatní dotace zvýšily o 37,8 % na Kč/ha. Vyplacené investiční dotace vzrostly o 37,3 % na průměrných 452 Kč/ha. Vývoj ukazatele ČPH ve vyjádření na ha z. p. byl u VZ smíšená výroba pozitivně ovlivněn vyšším růstem produkce rostlinné a živočišné výroby a u PPO i ostatní produkce oproti nákladům, nicméně na tvorbě ČPH/ha se rozhodující měrou podílejí provozní dotace, u PFO 7 %, u PPO 58 %. Podniky specializované na smíšenou výrobu dosahují čisté přidané hodnoty v přepočtu na pracovníka ve výši 64 tis. Kč/AWU, což představuje třetí nejvyšší hodnotu v rámci zkoumaných VZ. V roce 214 se významně zvyšuje rozdíl v hodnotách ČPH/AWU u fyzických a právnických osob, kdy je tento ukazatel u právnických osob téměř 1,5 krát vyšší nežli u podniků fyzických osob. U PFO došlo k meziročnímu nárůstu ČPH/AWU o 11,3 % na 464 tis. Kč/AWU, u PPO vzrostla ČPH/AWU o 21,6 % na 67 tis. Kč/AWU. Příčinou byla při mírném snížení vstupu práce na 1 ha především vyšší hodnota celkové produkce a provozních dotací a podpor. Rozdílná úroveň ukazatele ČPH/AWU se projevuje také při analýze daného VZ podle ekonomické velikosti. V rámci PPO převažují podniky největší ekonomické velikosti (69, %). Úroveň ČPH/AWU je u jednotlivých velikostních skupin PPO na srovnatelné úrovni. Nejlepších výsledků dosahují velmi velké PPO (682 tis. Kč/AWU), avšak rozdíl ve srovnání se skupinou středně velkých PPO, které vykázaly nejnižší úroveň ČPH/AWU, činí pouze 2 %. U PFO převažují podniky střední velikosti. Při srovnání ukazatele ČPH/AWU jsou rozdíly u PFO výraznější: malé PFO tohoto VZ dosahují výše Kč/AWU, střední Kč/AWU a velké Kč/AWU, tj. šestinásobku malých. Tyto rozdíly jsou dány odlišným vstupem pracovní síly na 1 ha, která je u malých PFO 5,96 AWU (tj. trojnásobná než u velkých PFO), u středních PFO 2,28 a u velkých PFO 1,71 AWU. U výrobního zaměření smíšená výroba lze zaznamenat výrazný růst efektivnosti zejména u právnických osob, je však nutné upozornit, že průměrné hodnoty indikátorů ČPH a zemědělského důchodu, který u PPO vzrostl o 5,1 %, jsou významně ovlivněny podílem podniků, které provozují bioplynové stanice a podporami OZE. 24

21 Výrobní zaměření polní výroba Skupina podniků specializovaných na polní výrobu představuje nejpočetněji zastoupené výrobní zaměření. Výběrový soubor FADN zahrnoval celkem 461 takto orientovaných podniků, které celkově reprezentují subjektů specializovaných na polní výrobu v ČR. V šetření FADN převažují v rámci tohoto VZ z necelých dvou třetin podniky fyzických osob (299 subjektů), zbytek tvoří podniky právnických osob (162 subjektů). Průměrná výměra obhospodařované zemědělské půdy PPO (811 ha) je přibližně 9krát vyšší nežli u PFO (91 ha). Meziročně došlo u obou právních forem k mírnému navýšení výměry z. p. U podniků právnických osob byl zaznamenán nepatrný pokles podílu připachtované půdy, který v roce 214 činil 85,4 % z celkové výměry obhospodařované z. p. Co se týká intenzity vstupu pracovní síly, tento ukazatel je u podniků fyzických a právnických osob zaměřených na polní výrobu na srovnatelné úrovni, těsně pod hranicí 2 AWU/1 ha z. p. U PPO došlo k mírnému snížení indikátoru z 2,6 AWU/1 ha na 1,87 AWU/1 ha. Podíl ekologických podniků zaměřených na polní výrobu není významný. Soubor FADN zahrnoval v rámci tohoto VZ pouze 14 podniků, které aplikují ekologický způsob hospodaření bez souběžné konvenční produkce. V naprosté většině se jednalo o ekologické podniky fyzických osob. Graf č. 1: Hodnota zemědělské produkce - Polní výroba /ha (213) /ha (214) /AWU Kč/ha Kč/AWU Celkem PFO PPO CZ CZ Na základě nápočtu dat FADN lze konstatovat, že skupina podniků zaměřená na polní výrobu se podílí na tvorbě produkce zemědělského odvětví ČR 28,8 %. O významnosti tohoto výrobního zaměření svědčí podíl na celkové produkci RV, která je tvořena téměř z jedné poloviny (45,9 %) podniky polní výroby. 25

22 U podniků zaměřených na polní výrobu byl zaznamenán meziroční nárůst celkové produkce o 4,3 %. Tento jev byl podmíněn nárůstem produkce u PPO (5,9 %), u PFO zůstala hodnota produkce na úrovni předchozího roku. Rostlinná výroba představuje u polní výroby klíčovou složku produkce. Její podíl na celkové produkci činí 95,1 % u PFO a 81,5 % u PPO. Výrobní struktura rostlinné produkce podniků specializovaných na polní výrobu je u PPO a PFO obdobná. Nejvýznamnějším produktem s přibližně 5% podílem na produkci RV jsou obiloviny (51, % u PPO, 57,3 % u PFO). Druhou nejvýznamnější rostlinnou komoditu představují dlouhodobě olejniny (23,4 % u PPO, 26,4 % u PFO). Z ostatních významných plodin podniky polní výroby dále pěstují cukrovku (6,4 % u PPO, 6,2 % u PFO), brambory (4, % u PPO, 6,6 % u PFO) a podniky právnických osob také zeleninu a okrasné květiny (5,8 %). Rok 214 byl z hlediska výnosů hodnocen jako nadprůměrný, což se ukázalo být rozhodujícím faktorem meziročních změn produkce RV. Výnosy hlavních plodin převyšovaly výnosy předchozího roku, což kompenzovalo pokles cen rostlinných komodit na trhu. V důsledku nárůstu produkce obilovin vzrostla celková hodnota produkce RV u PPO o 6,2 % a u PFO o 3,3 %. Vysoká úroveň sklizně vedla k růstu nabídky, což se odrazilo na snížení cen zemědělských výrobců. K poklesu došlo u všech druhů obilovin s výjimkou žita. Cena pšenice ozimé se u podniků právnických osob snížila o 6,4 % na Kč/t a u podniků fyzických osob o 6,2 % na Kč/t. Významný pokles byl v rámci nejvýznamnějších komodit zaznamenán také u řepky, jejíž cena meziročně poklesla u PPO o 9,4 % a u PFO o 6,3 %. Příznivé klimatické podmínky se v roce 214 projevily na rekordních výsledcích sklizně. Za zmínku stojí především průměrný výnos pšenice ozimé, který činil u PPO 6,8 t/ha a u PFO 6,2 t/ha. Významné zvýšení výnosů bylo dále dosaženo u řepky, cukrovky a brambor. Podíl živočišné výroby je u podniků zaměřených na polní výrobu nevýznamný (4,5 %). Větší měrou se ŽV vyskytuje u PPO, které vykazují intenzitu chovu hospodářských zvířat na úrovni 7, DJ/1ha. U PFO činí hodnota tohoto indikátoru 5,1 DJ/1ha. Hodnota ostatní produkce se u právnických osob zaměřených na polní výrobu podílí na celkové produkci 13,3 %. U PFO je podíl ostatní produkce minimální (1,6 %). Nejvýznamnější složku představuje prodej služeb zemědělské výroby, která tvoří u PPO přibližně třetinu ostatní produkce. Na rozdíl od jiných VZ se u polní výroby změna metodiky neprojevila v razantním nárůstu ostatní produkce. Její hodnota vzrostla celkově za tuto specializaci meziročně pouze o 7,7 %. Důvodem je menší zastoupení BPS v rámci skupiny podniků polní výroby. Průměrná hodnota zemědělské produkce ve vyjádření na přepočteného pracovníka vzrostla meziročně u podniků polní výroby o 1,4 % na tis. Kč/AWU. Nárůst byl způsoben snížením vstupu práce na jednotku plochy u PPO spolu se zvýšením hodnoty produkce. Výrobní zaměření polní výroba dosahuje v rámci srovnávaných VZ jedné z nejvyšších hodnot produkce na pracovníka, předčí jej pouze skupina podniků specializovaných na chov prasat a drůbeže. Co se týká nákladovosti, vzhledem k mírnému snížení cen osiv a hnojiv, zůstala 26

23 v roce 214 hodnota vynaložených nákladů u podniků smíšené výroby v porovnání s předchozím obdobím na srovnatelné úrovni. U PPO byl zaznamenán mírný nárůst nákladů o 4,1 %, zatímco PFO dosáhly snížení úrovně celkových nákladů o 4,6 %. Kč/ha Graf č. 11: Náklady zemědělské produkce - Polní výroba /ha (213) /ha (214) bez mzdových nákladů na jednotku produkce 45, ,,89,87 4,84,9, , , ,7,6,5,4,3,2,1 bez mzdových/produkce Celkem PFO PPO, CZ CZ Výrobní spotřeba složená z přímých nákladů a ostatních věcných nákladů tvoří v případě polní výroby přibližně dvě třetiny z celkových nákladů. Vývoj ukazatele měl u srovnávaných právních forem rozdílnou tendenci. Zatímco u PPO vzrostla výrobní spotřeba meziročně o 5, %, PFO vykázaly snížení této nákladové skupiny o 3,2 % Nárůst hodnoty přímých nákladů, celkově za polní výrobu o 11,9 %, byl ovlivněn nově zavedenou položkou nákladů na ostatní výdělečné činnosti OGA, které u podniků právnických osob dosáhly v roce 214 hodnoty 2 55 Kč/ha. U PFO je tato nákladová položka nevýznamná (14 Kč/ha). V rámci hlavních složek přímých nákladů rostlinné výroby (osivo, hnojivo, POR) nedošlo k významným meziročním změnám s výjimkou nákladů na prostředky ochrany rostlin u PPO, jejichž hodnota vzrostla meziročně o 1,5 % na Kč/ha. K poklesu ostatních věcných nákladů (náklady budov a strojů, energie, služby, atd.) došlo jak u PPO (- 4,8 %), tak u PFO (- 8, %). U nákladů na externí faktory (mzdy, pachtovné, úroky) nebyly u obou sledovaných právních forem v souhrnném vyjádření na ha z. p. zaznamenány výrazné meziroční změny. Mzdové náklady, které jsou významnou položkou u PPO, vzrostly u této skupiny podniků ve vyjádření na pracovníka o 12 % na 379 tis. Kč/AWU. Ve vyjádření na hektar však nárůst mzdových nákladů PPO činil pouze 2 %, a to z důvodu snížení vstupu práce na jednotku plochy. V roce 214 pokračoval růst cen za pronajatou zemědělskou půdu. U PPO vzrostlo pachtovné ve vyjádření na hektar připachtované půdy o 1,7 % na Kč/ha. Podniky fyzických osob vynaložily v průměru náklady na hektar připachtované půdy ve výši 27

24 1 889 Kč/ha, což představuje nárůst o 4,9 %. Ve vyjádření na ha z. p. není zvýšení pachtovného tak výrazné, jelikož u PPO došlo ke snížení podílu připachtované půdy z 88 % na 85 %. Vzhledem k nižším úrokovým sazbám poklesly meziročně nákladové úroky u PPO (-6,6 %) i PFO (-13,1 %). Podíl nákladů (bez mzdových) ku produkci, činil u podniků polní výroby,87, což představuje nepatrné meziroční zlepšení zapříčiněné rychlejším růstem produkce. Lepšího výsledku dosáhly vzhledem k nižší nákladovosti podniky fyzických osob (,79). Graf č. 12:, provozní dotace - Polní výroba /ha Provozní dotace/ha /AWU Kč/ha Kč/AWU Celkem PFO PPO Průměrná hodnota celkových provozních dotací a podpor za skupinu podniků polní výroby v roce 214 vzrostla oproti předchozímu období o 4,9 % a dosáhla výše Kč/ha. Nejdůležitější složku představuje v rámci daného zaměření jednotná platba na plochu s podílem na celkových provozních podporách 67,8 %. Výše plateb SAPS zůstala meziročně ve vyjádření na ha z. p. na stejné úrovni s nepatrným zvýšením o,6 %. Na celkový nárůst hodnoty provozních dotací mělo rozhodující vliv zvýšení ostatních dotací na výrobu, které jsou u polní výroby druhou nejvýznamnější skupinou dotací (podíl 2,1 % na celkových provozních dotacích). Signifikantní meziroční nárůst ostatních dotací na výrobu nastal především u PPO, hodnota této skupiny podpor vzrostla o 27,6 % na 2 53 Kč/ha vlivem vysokého podílu podpor OZE (6,2 %) na ostatních dotacích na výrobu. Příznivý vývoj ukazatele čisté přidané hodnoty byl u výrobního zaměření polní výroba v souhrnu ovlivněn nárůstem produkce a mírným zvýšením úrovně provozních podpor. U podniků fyzických osob byl tento vývoj navíc umocněn snížením hodnoty výrobní spotřeby a odpisů. Podniky specializované na polní výrobu dosáhly ve vyjádření na ha z. p. v roce 214 čisté přidané hodnoty ve výši Kč/ha, což představuje meziroční nárůst 28

25 o 9,7 %. Srovnatelných výsledků a tempa růstu dosáhly podniky fyzických i právnických osob. ČPH u PPO činila Kč/ha při nárůstu 8,7 %. U PFO vzrostla ČPH o 11, % na Kč/ha. Lze konstatovat, že podniky zaměřené na polní výrobu by dosáhly kladné čisté přidané hodnoty i bez čerpání podpor. U PFO činí podíl provozních dotací na ČPH 5,3 %, u PPO 61,5 %. Podniky fyzických osob dosáhly čisté přidané hodnoty ve vyjádření na přepočteného pracovníka ve výši 765 tis. Kč/AWU. Při téměř konstantní úrovni vstupu práce zaznamenaly PFO téměř identické tempo růstu ČPH/AWU (11,4 %) jako ve vyjádření na jednotku plochy. Vyšší efektivnost vstupu práce se u PPO projevila rychlejším tempem růstu ČPH/AWU, jejíž hodnota vzrostla o 19,8 % na 826 tis. Kč/AWU, což je nejvyšší hodnota z hodnocených VZ. Detailnější pohled na indikátor ČPH/AWU poskytuje srovnání podle skupin ekonomické velikosti. U PPO nebyly zaznamenány výrazné rozdíly, nejlepších výsledků dosahuje nejvýznamnější skupina velmi velkých podniků (878 tis. Kč/AWU), rozdíl oproti nejnižší ČPH/AWU dosažené středně velkými PPO (672 tis. Kč/AWU) však činí pouze 23,5 %. Výrazná diferenciace ČPH/AWU je typická pro podniky fyzických osob, kde se se snižující velikostí výsledky ukazatele výrazně zhoršují. Skupina malých PFO (třída EV IV.-VI.) dosáhla ČPH ve výši 257 tis. Kč/AWU, což je výsledek na hranici ekonomické udržitelnosti. Je však nutno zmínit, že tyto hodnoty jsou ovlivněny vykázanou hodnotou vstupu práce, která u malých PFO činí 4,5 AWU/1 ha, zatímco u středních a velkých podniků pouze 1,6 AWU/1 ha, resp. 1, AWU/1 ha. Výrobní zaměření polní výroba dosahuje v rámci srovnávaných výrobních zaměření nejvyšší úrovně ČPH/AWU a může být tedy z tohoto pohledu považováno za nejefektivnější zemědělskou specializaci. Na druhou stranu je však potřeba připomenout i negativní aspekty tohoto intenzivního typu hospodaření, které mohou vést ke snižování kvality půdního fondu a k dalším negativním důsledkům Výrobní zaměření produkce mléka V šetření FADN za účetní rok 214 bylo zahrnuto 138 podniků specializovaných na produkci mléka, což představuje celkem 1,4 % z celkového počtu podniků v souboru FADN. Tyto podniky reprezentují celkově 952 zemědělských subjektů ve výrobním zaměření produkce mléka v ČR. Nutno však uvést, že z celkové hodnoty mléka vyprodukovaného v rámci výběrového souboru FADN je 67,6 % vyrobeno podniky zaměřenými na smíšenou výrobu, 29 % ve VZ produkce mléka a 3,4 % v ostatních výrobních zaměřeních. Průměrná velikost podniku právnických osob se v rámci VZ produkce mléka snížila o 4,2 % na 1 15,7 ha. Velikost podniku fyzických osob se naopak zvýšila o 11,2 % na 85,2 ha. Počet pracovních jednotek AWU se meziročně zvýšil o,9 %, na 1 ha zemědělské půdy připadalo 3,77 pracovníka. Tento nárůst vstupu práce byl způsoben zvýšením počtu pracovníků u PPO o 2 %. U PFO došlo naopak k poklesu intenzity vstupu práce o 3,4 %. Průměrně připadalo na 1 ha z. p. 3,75 AWU u PPO a 3,83 AWU u PFO. 29