AKTUÁLNÍ SITUACE OCELÁŘSTVÍ ČR PO DOKONČENÍ PROGRAMOVÉ RESTRUKTURALIZACE

Transkript

1 AKTUÁLNÍ SITUACE OCELÁŘSTVÍ ČR PO DOKONČENÍ PROGRAMOVÉ RESTRUKTURALIZACE Jaroslav Raab, Vladimír Toman Hutnictví železa, a. s. Rok 2006 zaznamenal celosvětově další rekord ve výrobě oceli. Dle údajů mezinárodního institutu pro železo a ocel IISI - International Iron and Steel Institute - dosáhla výroba surové oceli v 99 zemích světa úrovně 1 239,4 mil. tun, přičemž všechny regiony vykázaly nárůst výroby. Nejvíce vzrostla výroba v Asii a dosahuje již 54 % světové produkce, přičemž Čína dále posílila svoji pozici největšího výrobce vzrůstem o 18 % na téměř 420 mil. tun. Oceláři EU-25 zabezpečili 16 % světové výroby v úrovni téměř 200 mil. tun. I. Úvod Organizátoři konference METAL 2007 nás oslovili, abychom vystoupili k problematice aktuální situace v hutnictví České republiky, a to hlavně ve vztahu k dokončení "Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu". Konkrétní vystoupení se tak může týkat přehledu a analýz statistik za rok 2006 resp. za delší časové období. Při charakterizování údajů za Českou republiku je také nutné provádět určité srovnání se světem. Fenomén Číny nelze v tomto směru rozhodně opomenout. Posuzujeme-li však dynamiku rozvoje hutního průmyslu ve světě, bývá často používána zkratka BRIC - Brazílie, Rusko, Indie, Čína. Z hlediska zemí našeho regionu je také dobré ještě k tomu zmínit Turecko a Ukrajinu. Necháváme na Vás, účastnících konference, abyste tento vývoj posoudili podle vlastních úvah a potřeb, určitým návodem mohou být tabulky, které jsou uvedeny v příloze. Zajímavé by také bylo závěrečné hodnocení plnění uvedeného programu, jehož oficiální termín byl završen 31. prosince Nakonec k tomuto datu se rovněž vztahuje i IX. monitorovací zpráva, která byla v březnu předána do Bruselu a která také definitivně uzavřela podporu ocelářského průmyslu ze strany státní správy. Závěrečná zpráva o výsledcích restrukturalizace v nových členských zemích, zpracovaná britskou poradenskou firmou EuroStrategy bude projednána v Evropské komisi a v Evropském parlamentu v závěru letošního roku. Všechny monitorovací zprávy jsou k dispozici na web stránkách MPO " Co se týče vývoje v ČR, tak dokument Program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, který byl přijat usnesením vlády ČR č. 840 dne , formuloval definici cílového stavu českého ocelářství těmito faktory: - zajistit hutní produkci v ČR i po likvidaci 1, 9 mil. tun nadbytečných kapacit, a to řádově v úrovni 6 až 7 mil. tun výroby oceli ročně, - v souladu s růstem zjevné domácí spotřeby směřovat výrobu v tuzemsku k rostoucímu podílu plochých výrobků, a to zejména zvyšováním finality produkce a cestou vytváření výrobkových řetězců, - racionalizací všech činností výrazně snížit počet pracovních míst, ve vyjádření počtu pracovníků v základních hutních provozech celého českého ocelářského průmyslu dosáhnout cílový stav cca pracovníků, což odpovídá ilustrativní produktivitě 700 tun oceli na pracovníka základní hutní výroby. 1

2 II. Rok 2006 Jaký byl z tohoto pohledu rok 2006, jak lze shrnout výsledky plnění uvedeného programu? Stručnou řečí statistiky bylo v roce 2006 vyrobeno 6,86 mil. t surové oceli, což je o více než 10 % proti předchozímu roku. Vzrostla rovněž spotřeba ocelářských výrobků o dalších 600 tis. t, což naší republiku s průměrnou spotřebou 573 kg na obyvatele řadí na přední místo v EU. S tím však také souvisí vysoký podíl dovážených výrobků, který ve spotřebě přesahuje 60 % - nejvyšší je pak u ploché ocele válcované za studena, a to 93 %. Celkový objem dovozu dosáhl téměř 4,9 mil. t, vývoz je pak v úrovni cca 5 mil. t. Z hlediska odběratelských odvětví jsou stále dominantní strojírenství - 39,6%, automobilový průmysl - 21,5 % a stavebnictví - 18,5 %. Jak lze charakterizovat aktuální podmínky ocelářského průmyslu v naší republice? a) Z pohledu vývoje ekonomiky ČR v r Dynamika růstu HDP v České republice dosáhla 5,8 % a již čtvrtým rokem je růst HDP v ČR vyšší než je průměr EU. Studie zpracovaná v roce 2001 společností EuroStrategy Consultants (dále jen ESC) předpokládala na rok 2006 růst HDP v rozsahu 4 %. 2. Tempo růstu průmyslové produkce dosáhlo 10 %. Výroba kovů a kovodělných výrobků se zvýšila o 11 % díky domácí strojírenské výrobě, potřebě stavebnictví a růstu exportu. 3. Ceny v průmyslu meziročně vzrostly o 1,6 %. Důvodem zvýšení produkčních cen, a to nejen v ČR, je výrazné zvýšení poptávky po ropě. Zvýšení cen brání prozatím posilující kurz české koruny k USD. Studie zpracovaná společností ESC předpokládala dynamiku růstu cen v rozsahu 3 % a studie konvergování ČR do EU obsahuje úvahu o růstu cen cca o 4 %. 4. Průmyslová produkce vzrostla ročně o 10,1 %. Nejvyšší růst byl zaznamenán v odvětvích výroby kancelářských strojů a počítačů (+23 %), dopravních prostředků a zařízení (+20,5 %) a elektrických a optických přístrojů (+19,6 %). b) Z pohledu pozice českého ocelářského průmyslu v r Objem finální produkce se meziročně zvýšil o 7,9 % a produkce prvovýroby (sur. železa a oceli) se zvýšila o 9,5 %. Produkce dlouhých výrobků se zvýšila o 11,4 %, plochých výrobků o 10,8 % a ocelových trubek o 9 %. Vzrostly jak dodávky na zahraniční trhy (o 11,8 %), tak dodávky na tuzemský trh (o 5,2 %). Poslední výsledky signalizují oživení ekonomického růstu v oborech zpracovávajících rozhodující část ocelářské produkce, což přispělo k růstu reálné spotřeby ocelářských výrobků v Evropě. Ta by se měla i nadále postupně zvyšovat a podněcovat tak rostoucí poptávku po ocelářských výrobcích. 2. Meziroční růst hmotných výrob ocelářských podniků v ČR byl v tomto srovnání zároveň doprovázen poklesem cen proti vysoké základně r To výrazně ovlivnilo skutečnost, že ceny v celém odvětví základních kovů, hutních a kovodělných výrobků se snížily o 2,6 %. Meziroční pokles cen probíhal u většiny významných komoditních 2

3 skupin. Na vývoj cen finálních ocelářských výrobků působil i pokračující růst cen železné rudy (cca +19 %) a ocelového šrotu (cca +15 %) a na druhé straně pokles cen uhlí. Ceny ocelových trubek se snížily meziročně pouze o 2,3 %. Ceny ostatních ocelářských výrobků poklesly o 4 % 3. V podmínkách pokračující restrukturalizace ocelářského průmyslu došlo k dalšímu poklesu počtu pracovníků o 3,6 %. Nominální průměrné výdělky vzrostly o 5,6 %. 4. Rentabilita tržeb činila za obor celkem 10,1 %, rentabilita vlastního kapitálu dosáhla 23,3 %. Z hlediska hodnocení likvidity se situace stabilizovala, zejména z pohledu schopnosti jednotlivých hutních společností krýt své krátkodobé závazky. 5. V podmínkách nízké úrokové míry a nízké zadluženosti vedlo k vyšší efektivnosti i použití cizích zdrojů financování. III. Důsledky restrukturalizace V jakých oblastech vidíme hlavní důsledky restrukturalizace? a) V oblasti sociálně - zaměstnanecké 1. Vývoj zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti má trend pokračujícího snižování pracovních míst v oboru hutnictví, a to zejména racionalizace výrobních procesů cestou vyčleňování obslužných činností. Rok ) Počet zaměstnanců celkem Z toho zaměstnanci hutní výrobní činnosti 1) ) 2) Jde o výrobní dělníky v hutních provozech dle klasifikace ECSC, tedy bez výroby trubek a rovněž bez režijních, obslužných a nehutních činností Odhad Pro ilustraci v českém ocelářství pracovalo v roce 2001 (začátek realizace Programu) pracovníků. Zásadním faktorem životaschopnosti hutních podniků a kritériem pro vývoj mezd v oboru je produktivita práce. Produktivita práce hodnocená úrovní výroby oceli na pracovníka (v t/rok) Rok Výroba na pracovníka v ČR

4 Meziroční pokles 2005/2004 byl způsoben mimořádně vysokou výrobou v r Projekt mzdového vývoje v českém ocelářském průmyslu předpokládá růst nominálních mezd cca o 6 % meziročně při inflaci přibližně 2,4 %. Předpokládá se, že průměrný výdělek vzroste (oproti roku 2006, kdy dosáhl Kč/měs.) v roce 2007 na Kč/měs. 2. Doprovodný sociální program Důsledky restrukturalizace v sociální sféře řeší doprovodný sociální program. Nařízení vlády č. 50/2004 Sb. určuje účinnost tohoto programu do s tím, že převis bude dofinancován i v roce Čerpání z tohoto programu je podmíněno souladem s jednotlivými podnikatelskými plány ocelářských společností v návaznosti na realizaci restrukturalizačního programu. Vychází se zejména z termínů uzavírání a likvidace neefektivních výrob, hlavně pak finálních válcovacích kapacit, ke kterým se ČR zavázala. 3. Aktivní podpora zaměstnanosti Sociální a zaměstnanecké dopady restrukturalizace českého ocelářského průmyslu jsou projednávány a vyhodnocovány na pravidelných zasedáních konzultativního týmu Ministerstva průmyslu a obchodu, Odborového svazu KOVO a Svazu zaměstnavatelů pro řešení restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Výsledkem těchto jednání byla i formální podpora v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Z některých nástrojů bychom mohli jmenovat - program START, který byl speciálně vytvořen pro podporu podnikání osob uvolněných z hutních společností v důsledku realizace restrukturalizace. Za rok 2006 bylo poskytnuto 290 bezúročných úvěrů v souhrnném objemu 109 mil. Kč v celém průřezu průmyslového podnikání. Více než 2/3 z těchto úvěrů, poskytovaných Českomoravskou záruční rozvojovou bankou, směřovaly k podpoře podnikání uvolňovaných pracovníků v rámci restrukturalizace hutních společností. - další programy regionálního rozvoje stimulující vznik nových pracovních míst v regionech dotčených restrukturalizací. b) V oblasti výzkumu a vývoje 1. Výzkumný fond ze zdrojů Společenství pro uhlí a ocel Česká republika má jako člen EU právo využívat zdroje na řešení projektů V&V také z fondu RFCS (Research Fund for Coal and Steel). Česká republika má zastoupení v řídicích strukturách tohoto fondu a má možnost delegovat také své zástupce do pracovních skupin, které pak přihlášené projekty hodnotí. Termín pro podávání projektů je každoročně 15. září, přičemž hodnotící komise pak zasedají v závěru listopadu resp. během prosince. Dle našich informací byly za Českou republiku zatím úspěšné pouze projekty, které jsou řešeny na vysokých školách resp. výzkumných ústavech jako subdodávky. 4

5 V čem vidí EK a tedy i RFCS hlavní priority pro projekty přijímané v následujícím období, uvádíme v příloze našeho vystoupení v anglické verzi. Jde nám tak o zamezení nepřesností a nedorozumění, která by mohla pramenit z nepřesného překladu. 2. Platforma ESTEP pro další vývoj technologie Pro zajištění dostatečné konkurence schopnosti byla pro vývoj technologie vytvořena platforma ESTEP - European Steel Technology Platform. Jejím cílem je zaměřit další rozvoj a vývoj technologie výroby v ocelářském průmyslu jak z hlediska ekonomiky, tak i ve vztahu k životnímu prostředí. Platforma ESTEP vychází ze 4 pilířů a 3 programů. Inovace a směr výzkumu a vývoje směřují do oblasti ekonomické efektivnosti, vztahu k životnímu prostředí, k úzké spolupráci s hlavními konečnými uživateli a k podmínkám na pracovišti, zejména v oblasti bezpečnosti práce a zdraví. Ve formálním vyjádření se jedná o čtyři PILÍŘE / PILLARS PROFIT / inovace PLANET PARTNERS / automobilový průmysl, stavebnictví, infrastruktura PEOPLE Z této struktury vychází i formální organizace platformy a jednotlivé pracovní týmy. c) V oblasti životního prostředí 1. Obchodování se skleníkovými plyny Všechny práce probíhají v intencích Nařízení komise (ES) č. 2216/2004, podle směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí 280/2004/ES Evropského parlamentu a Rady EU, jakož i zákona č. 695/2004 Sb. Pro obchodovací období vláda ČR rozhodla o způsobu rozdělení emisních povolenek na jednotlivé podniky. V přípravě Národního alokačního plánu (NAP) na období jsme prosazovali názor publikovaný ve stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru. Toto stanovisko respektuje fakt, že metalurgické výroby jsou založeny na chemických reakcích, kdy objem emisí CO 2 je předurčen uhlíkem, který vnášejí do procesu přírodní vstupní suroviny a není proto možné výrazné ani skokové snížení měrných emisí CO 2. Při výrobě koksu, surového železa a oceli vznikají v průběhu chemických procesů procesní plyny (koksárenský, vysokopecní, konvertrový), které jsou jímány a využívají se zčásti zpětně pro zajištění vlastní metalurgické výroby, pro ohřevy v navazujících stupních technologických stupních výrobního procesu a zčásti pro výrobu energií pro hutní výrobu v podnikových teplárnách. Objemy těchto plynů jsou zcela závislé na použitých surovinách v hutnictví a proto tato skutečnost by měla být zohledněna při hodnocení možnosti dalšího snižování emisí CO 2 v metalurgii. Celkový emisní faktor za sektor včetně podnikových tepláren se v období let pohyboval v rozmezí 1,98 2,14 t CO 2 /t oceli a zcela odpovídá dosahovaným 5

6 faktorům v EU (odborná literatura udává pro integrovaný hutní podnik s výrobou tepláren pouze pro zajištění metalurgických výrob jeho hodnotu 2,14 t CO 2 / t oceli). Z výše uvedených důvodů a po zvážení faktorů působících na snižování i zvyšování měrných emisí je možno konstatovat, že i pro období let se bude hodnota složeného celkového emisního faktoru za sektor výroba a zpracování kovů pohybovat v rozmezí 2,03 až 2,14 t CO 2 /t oceli, tj. není očekávána jeho výraznější změna oproti období let V současné době je Národní alokační plán na období připraven, je předložen EU a výsledek bude publikován jako nařízení vlády. 2. Oblast IPPC - tj. integrované kontroly prevence znečišťování Všechna klíčová výrobní zařízení v hutnictví již prošla procesem IPPC a při posuzování žádostí o integrované povolení nezávislými organizacemi bylo konstatováno, že technologická zařízení spadající před proces jsou již dnes provozována na úrovni nejlepších dostupných technik. Na základě posouzení nezávislými organizacemi lze konstatovat, že zařízení hutních podniků jsou provozována v souladu s nejlepšími dostupnými technikami BAT a současně také probíhá revize evropského předpisu BREF pro výrobu surového železa a oceli. 3. REACH legislativní aspekty (registrace, hodnocení a povolování chemických látek) Evropská legislativa byla pro tuto problematiku přijata dne (nařízení číslo 1907/2006/ES) s účinností od Hutnictví jako takové se s dopady REACH setká na dvou úrovních: Při prodeji výrobků Bylo posouzeno více než 600 látek a sloučenin. Jako výsledek lze prodávané látky rozdělit do dvou základních skupin: Skupina 1 Z hutí se k dalšímu přepracování do chemických závodů dodávají především - surový černouhelný dehet (směs látek k destilaci) - surový koksárenský benzol (směs látek k destilaci) - kapalná síra - síran amonný Celkový počet prodávaných látek se odhaduje na cca 20 a budou přesně určeny v rámci procesu implementace nařízení 1907/2006/ES do hutí v průběhu prvního pololetí Skupina 2 Ostatní látky prodávané z hutí (několik set) jsou většinou charakterizovány jako odpady dle přílohy Směrnice 2006/12/ES a jsou již dnes většinou předávány externím specializovaným firmám k ekologické úpravě nebo likvidaci. Při nákupu vstupních surovin 6

7 Nutnost nakupovat řadu cca 800 látek podléhajících registraci (např. kyseliny pro moření) zde povinnost registrace padá na výrobce nebo dovozce chemikálií. 7

8 Propočet dopadů REACH do ocelářství: - celkový vliv nákladů by mohl dosáhnout 1,8 mld. Kč v průběhu příštích 5 let, - náklady na jednu registraci mil. Kč určují, že jednorázový náklad v průběhu tří let dosáhne mil. Kč, což je řádově 0,35 % tržeb hutních podniků, - vliv nakupovaných chemických látek by mohl představovat mil. Kč ročně (jako setrvalý vliv zavedení REACH), - dopad na snižování nákladů (v oblasti prac. sil) o pracovních míst (do r. 2012). Je patrné, že implementace systému REACH může přinést rizika jak pro samotnou výrobu (využívání kapacit), tak pro zaměstnanost. d) Těžké kovy Těžké kovy jsou kovy, nebo v jistých případech metaloidy, které jsou stabilní a mají měrnou hmotnost vyšší než 4,5 g/cm, a jejich sloučeniny Z hlediska hutnictví železa se protokol týká kovů: - olovo a jeho sloučeniny - kadmium a jeho sloučeniny - rtuť a její sloučeniny Do Protokolu je nově navíc je zahrnuta i problematika tuhých znečišťujících látek (TZL) se zdůvodněním, že se především rtuť na ně váže. Metodickým problémem je zde to, že při teplotách, s nimiž se v metalurgii pracuje, vytěká většina rtuti ještě dříve, než se naváže na TZL. IV. Závěr Závěrem lze konstatovat, že výsledky vykazované českým ocelářským sektorem od počátku realizace Národního programu restrukturalizace akceptovaného EK dokládají, že zejména ekonomické výsledky a růst produktivity, jsou důsledkem intenzifikačních opatření restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, jak je doporučila EK. Rovněž proces transformace a privatizace ocelářských společností přispěl k transparentnosti realizace restrukturalizačního programu a ve své podstatě ke zvýšení konkurenceschopnosti finální hutní produkce. Program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu byl naplněn. Závazky ČR vyplývající z dohody o přistoupení, které byly formulované v Protokolu č. 2 a týkaly se restrukturalizace ocelářského průmyslu, lze považovat za splněné. Přínosem plnění uvedeného programu byla také realizace více jak 40 projektů vědy a výzkumu, které přispěly k růstu kvality produkce, efektivnosti a k dosažení a udržení životaschopnosti. Výzkumné a vývojové projekty byly však také řešeny i mimo tento program. Z hlediska dalšího vývoje existuje však celá řada otevřených otázek. 8

9 V dalším období bude určujícím faktorem efektivnosti vývoj na trhu oceli a potřeba realizace investic zaměřených na zvyšování příjmů z prodeje produktů s vyšší přidanou hodnotou a naplnění požadavků ekologické legislativy. Co však bude vytvářet konkrétní podmínky? Bude k dispozici dostatek zdrojů vstupních surovin, např. koksovatelného uhlí? Jak se bude vyvíjet celý obor, pokud bude nutno ve srovnání s rokem 1990 snížit emise CO 2 o 20 %, nebo ještě o vyšší podíl již do roku 2020 a dokonce o 60 % do roku 2050? Bude obor jako celek a hlavně jednotliví výrobci schopni reagovat ekonomicky efektivně na další požadavky vyplývající z ekologické legislativy? Podaří se udržet konkurenceschopnost s výrobci z jiných regionů, ve kterých neplatí podobná nařízení jako v EU. Jsme přesvědčeni o tom, že jednání konference METAL 2007 přinese i k této problematice zajímavé názory a návrhy. Přílohy - Výroba oceli v roce přehled dle teritorií - Vývoj podílů hutnicky nejvýznamnějších zemí na světové produkci v letech 1997 a Prvních dvanáct hutnicky významných zemí s nejvyšší dynamikou zvýšení výroby v období Current priorities with relevance for the RFCS programme 9

10 Svět celkem: 1 239,9 mil. tun Výroba oceli v roce přehled dle teritorií EVROPA 354,7-28,6 % AMERIKA 176,8-14,3 % EU ,7 SEVERNÍ 131,5 Německo 47,2 USA 98,5 Itálie 31,6 Kanada 15,4 Francie 19,7 Mexiko 16,3 Španělsko 18,3 OSTATNÍ 36,3 JIŽNÍ 45,3 Turecko 23,3 Brazílie 30,9 SNS 119,7 Rusko 70,8 Ukrajina 40,8 AFRIKA 34,0-2,7 % ASIE 665,7-53,7 % Jihoafrická rep. 9,7 Čína 418,8 STŘEDNÍ VÝCHOD 15,4 Japonsko 116,2 Irán 9,8 J. Korea 48,4 AUSTRÁLIE 8,7-0,7 % Indie 44,0 Tajwan 20,1 Vývoj podílů hutnicky nejvýznamnějších zemí na světové produkci v letech 1997 a 2006 Údaje jsou uváděny v mi. t Rok 1997 Rok 2006 Pořadí Výroba Pořadí Výroba Nárůst v % Svět celkem 798, ,9 155,2 Čína , ,8 384,5 Japonsko , ,2 111,1 USA 3. 98, ,6 100,1 Rusko 4. 48, ,6 145,6 Německo 5. 45, ,2 105,3 Jižní Korea 6. 42, ,4 113,6 Brazílie 7. 26, ,9 118,4 Itálie 8. 25, ,5 122,1 Ukrajina 9. 25, ,8 159,4 Indie , ,0 180,3 Francie , ,8 100,0 Velká Británie , ,9 75,0 Tajwan , ,1 125,6 Turecko , ,3 161,0 Mexiko , ,3 114,5 Španělsko , ,6 136,4 10

11 Prvních dvanáct hutnicky významných zemí s nejvyšší dynamikou zvýšení výroby v období Pořadí Země Dynamika 1. Čína 384,5 % 2. Indie 180,3 % 3. Turecko 161,0 % 4. Ukrajina 159,4 % 5. Rusko 145,6 % 6. Španělsko 136,4 % 7. Tajwan 125,6 % 8. Itálie 122,1 % 9. Brazílie 118,4 % 10. Mexiko 114,5 % 11. Jižní Korea 113,6 % 12. Japonsko 111,1 % Česko 6,75-6,86 101,6 % Slovensko 3,83-5,09 132,8 % SVĚT CELKEM 155,2 % Asie 215,5 % Afrika 154,8 % SNS 148,6 % Jižní Amerika 122,6 % EU ,5 % EU ,6 % Severní Amerika 101,6 % Austrálie 90,6 % 11

12 Current priorities with relevance for the RFCS programme 1. Novel integrated routes for a scale free and energy efficient processing To reduce and control scale formation - Application of developed know-how and optimisation of the operating conditions in conventional routes - New surface conditioning methods for hot and cold materials - Partial application of protective coatings 2. Flexible and multifunction production chain Multipurpose compact finishing and compact lines - Basic metallurgical study to prepare new technology concepts 3. The greenhouse gases challenge Direct and alternative input of energy in the electric arc furnace - Production of low C, N Steels 4. The sustainable use of natural resources Turning residues into valuable raw materials or new products - Processing of low quality materials using electrical/chemical input balance 5. Automotive Industry New steel grades and innovative manufacturing methods for complex components - Body solutions for lightweight and improved safety Surface technology on steel sheets for automotive applications - Improved corrosion resistance and manufacturability 6. Construction and infrastructure sector Safe and healthy steel construction - Structural safety in extreme conditions (safety, robustness and reliability) - Advanced prefabrication and execution technologies (knowledge-based business, productivity) Sustainable steel-intensive construction - Energy-efficiency of steel construction - Structural quality in renovations (improving safety, adaptability, usability) - Recyclability and durability (service-life design and product information) 12

13 7. Energy sector New-highly performing tubular materials for oil and gas wells and relevant infrastructures - OCTG and premium joints for highly demanding applications - Heavy wall tubular products for deep water oil and gas fields Steel pipes and components for high productivity energy transportation - New generation of ultra HS-high toughness (X100/120) and low cost steel pipes New classes of heat resistant steels - High creep strength (for 325 bar 650 C) New steels and components for alternative energies - Light weight constructions: Wind Farms (component manufacturing and life assessment tools)" 13