Roztříštěnost půdní držby a její implikace v českém zemědělství - meta analýza

Transkript

1 Roztříštěnost půdní držby a její implikace v českém zemědělství - meta analýza Tomáš Medonos a Ladislav Jelínek ÚZEI Praha / Martin-Luther University Halle Seminář ÚZEI, 1. říjen 2015

2 r Pramen: neznámý Obsah přednášky: cíl přednášky, základní údaje o roztříštěnosti půdní držby v ČR, představení analytických prací (1. pozemkové úpravy a kapitalizace podpor, 2. transakční náklady roztříštěné držby a ekonomické projevy)

3 Cíle Identifikovat dopady stávající fragmentace vlastnictví půdy a jeho rostoucí koncentrace na zemědělství v těchto aspektech: vliv na ceny půdy a účinnost příjmových podpor v rámci SZP Jak uspořádání pozemků v krajině ovlivňuje kapitalizaci podpor v pachtovném ze zemědělské půdy? vliv na restrukturalizaci zemědělského podnikání Jak vlastnická struktura usnadňuje resp. zpomaluje přizpůsobovací procesy?

4 Fragmentace: 1. VLASTNICKÝCH TITULŮ 2. UŽÍVACÍCH TITULŮ Dopady na: rostoucí náklady na administraci (vč. veřejné správy), nároky na obslužnost, nižší ochota vlastníků vstupovat na trh tržní síla vlastníka omezená, horší koordinace a realizace žádoucích změn v krajině X obranná strategie, nižší míra kapitalizace podpor vyšší transportní a logistické náklady, složitější osevní postupy 3. KRAJINNÉHO USPOŘÁDÁNÍ Vnitřní Vnější tendence k heterogennímu krajinnému uspořádání (mozaikovitost), většinou pozitivní pro krajinnou ekologii (délka hranic pozemků)

5 0-0,1 ha 0,1-0,2 ha 0,2-0,3 ha 0,3-0,4 ha 0,4-0,5 ha 0,5-0,6 ha 0,6-0,7 ha 0,7-0,8 ha 0,8-0,9 ha 0,9-1 ha 1-2 ha 2-3 ha 3-4 ha 4-5 ha 5-6 ha 6-7 ha 7-8 ha 8-9 ha 9-10 ha ha ha ha ha ha > 100 ha ha Vlastnická fragmentace z. p. v ČR (ČÚZK 2011) Ø 3,17 45% 0 40% 50 35% % % % % % 350 5% 400 0% 450 Podíl na celkovém počtu vlastníků (levá osa) Podíl na celkové výměře zem.půdy (levá osa) Průměrná výměra v ha/vlastník (pravá osa)

6 Jaký je rozsah fragmentace půdy v ČR? Výměra podniků (ha) PO: FO: Ø počet náj. smluv/podnik PO (2009): 489 LPIS 306 tis. půdních bloků cca 1,2 mil. vlastníků ZP (bez zahrad, ČUZK) Ø 3,23 ha z.p./vlastník (2014, 2003: 2,85 ha, ČUZK) Ø 0,54 ha/z.parcela (2014,o 50 % méně oproti 2003: 1,07 ha, ČUZK) # 6,3 z.parcel/vlastník (2014, 3,19 v roce 2003, ČUZK) ¼ vlastníků má pozemky částeně nebo úplně bez přístupu (pravděpodobně klesající tendence)

7 ale dualita (malí vs. velcí) se prohlubuje Podniky se seskupují 900 akvizic a fúzi ( ) 170 nových uskupení český, zahraniční, nezemědělský kapitál 11 uskupení nad 10,000 ha 175 podniků 8 % z.p. (260,000 ha) Počet vlastníků zem. kapitálu, kteří rozhodují, se snižuje Motivem: stabilní a zvyšující se dlouhodobá ziskovost sektoru 7

8 mil. Kč Zemědělství vykazuje dlouhodobě zisk Provozní podpory (bez investičních) Zisk/Ztráta odvětví Čistá přidaná hodnota Zdroj: ČSÚ SZÚ, Zelená zpráva

9 tis. Kč / AWU Kč / ha Ekonomika v podnikovém drobnohledu Zisk/ztráta na ha Provozní dotace na ha Provozní dotace na AWU Zdroj: ČSÚ SZÚ, Zelená zpráva 50 0

10 Pachtovné neustále roste - 2,5x v průměru Podpory 3x větší, část prosakuje vlastníkům ZP Průměrné pachtovné za 1 ha pronajaté půdy podle výrobních oblastí (Kč/ha) v ČR výrobní oblast prům / prům ( ) prům.roč ní tempo růstu Kukuřičná ,90 6,3% Řepařská ,13 7,1% Bramborářská ,72 8,7% Bramborářsko-ovesná ,81 12,6% Horská ,31 15,3% ČR ,38 8,0% % z ÚCZP 1,3% 1,5% 1,7% 2,5% 2,7% Zdroj: FADN 10

11 Podpory 3x větší, část prosakuje vlastníkům ZP 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Podíl pachtovného na provozních dotacích (%) Kukuřičná Řepařská Bramborářská Bramborářsko-ovesná Horská 11 Zdroj: FADN

12 mil. Kč Podíl na zem. produkci Dynamicky rostoucí význam příjmu z BPS dosahující 5 % z celkové zemědělské produkce Tržby z prodeje elektřiny z BPS a jejich význam na celkové zemědělské produkci 6,0% 5,0% 4,0% ,0% 2,0% 1,0% ,0% 12 Tržby z prodeje elektřiny z BPS (mil. Kč) Podíl tržeb z BPS na celkové zemědělské produkci (veškeré) % Podíl tržeb z BPS na celkové zemědělské produkci (podpořené) % Zdroj: Databáze Albertina, ČSÚ SZÚ, CZBA

13 Podpory průsakem zvyšují i kupní cenu půdy Další příčiny růstu: Postupné ukončování prodeje státní půdy Snaha podniků o koupi půdy (zabránění průsaku) /m 2 Vývoj ) podle cen různých zemědělské zdrojůpůdy (Kč/m 2 ) podle různých z podíl vlastní půdy z 10,7 % na 28 % (17 % u PO a 52 % u FO) vstupem nezemědělského kapitálu (IS) prům.ročn 2012 / Databázový zdroj í tempo Roční nárůst cen zem. půdy růstu ÚZEI - obchodní 7,4 smlouvy 9,8 9,1 10,9-8,0% - 7,4 9,8 Prodej 4,2 státní 6,1 půdy 6,4 podle 6,6 7x 1,57 4,2 5,8% 6,1 6,4 PGRLF 3,8 4,7 11,3-11,7 3,03 14,9% 3,8 4,7 11,3 Zdroj: ČSÚ; ÚZEI; PF ČR; SPÚ; PGRLF 13

14 Případová studie 1 - Kapitalizace podpor ve vztahu k uspořádání pozemků (pozemkovým úpravám) Cíl studie: Prozkoumat podnikové a místně specifické faktory a jejich vliv na růst pachtovného (včetně role pozemkových úprav)

15 Závisle prom.: pachtovné/ha jednotky Odhad, regresní koef t-test sign. Odhad, regresní koef. ČPH bez podpor Kč/ha 0,0086 4,49 0,000 0,0076 4,66 0,000 B - jednotná platba na plochu (SAPS) (ha) Kč/ha ,1184 5,78 0,000 G - ostatní plošné podpory (ha) Kč/ha -0,0131-0,57 0,568-0,0532-1,79 0,074 C - podpory vázané na zvířata (ks/vdj) Kč/ha 0,0022 0,08 0,932 0,0280 1,18 0,239 F - podpory LFA (ha) Kč/ha 0,0298 1,69 0,092 0,0913 5,57 0,000 D - podpory vázané na vstupy (ha) Kč/ha 0,2462 5,67 0,000 0,0212 0,53 0,594 A - podpory vázané na produkci (t) Kč/ha ,2267 8,29 0,000 E - environmentální podpory (ha) Kč/ha 0,0451 2,34 0,020 0,0240 2,22 0,026 proc. podíl dokonč.kpú v k.ú. % -0,0429-0,07 0,943 1,1629 2,70 0,007 prům. ÚCZP Kč/m 2 99,917 24,31 0, ,12 29,72 0,000 proc. podíl najaté z.p. % 1,971 3,02 0,003 4,565 6,07 0,000 proc. podíl podniků PO v k.ú. % -0,7132-1,52 0,128-1,0250-2,23 0,026 dummy - podnik PO ,23-4,98 0,000-92,435-3,36 0,001 hodnota celkové produkce Kč/ha 0,0002 0,48 0,628 0,0008 2,47 0,014 proc.podíl RV na celkové produkci % 1,941 3,60 0,000 1,0394 1,68 0,094 konstanta ,30-2,33 0, ,17-6,13 0,000 N F-test 127,55 0, ,55 0,000 R 2 0,6231 0, Dokončené pozemkové úpravy zvyšují úroveň pachtovného tím mohou paradoxně zrychlit míru kapitalizace podpor; - Ale, silnější pozice podniků (zastoupení) PO na obhospodařované výměře v regionu snižuje nájemné. t-test sign.

16 Závěr z PS1 Podniky velmi silně vnímají stupeň konkurenčního prostředí při nákupu i nájmu zemědělské půdy tj. 93% podniků hodnotí míru konkurence na trhu se zem. půdou silnou nebo velmi silnou (VZ 2011). Pozitivní dopad odbourání transakčních nákladů spojených s uspořádáním pozemků (tedy provedení KPÚ) může na druhé straně urychlit přeliv plateb do cen pachtovného. Do pachtovného se promítaly v největší míře podpory vázané na hodnotu produkce ve výši 22 % SAPS s více jak 11 % LFA platby s 9%

17 Případová studie 2 Dopady zlepšování mobility zemědělské půdy v NČS Cíl studie: Jak transakční náklady vyplývající z různé vlasntnické a uživatelské fragmentace ovlivňují strukturální změny v regionu

18 Fragmentace vlastníků v modelu (Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009): Účinky (nerovné) uživatelské a vlastnické fragmentace na restrukturalizaci farem, Čím větší je uživatelský blok, tím vyšší transakční náklady pro vlastníka pozemku v něm umístěném (např Kč/parcela nacházející se uvnitř 10ha půdního bloku), Modelovaná struktura farem na Vysočině, Simulovaná politika před a po vstupu do EU (do 2013).

19

20 půda (ha) - Fragmentace a tím přítomnost TN - jednoznačně snižuje množství transakcí s půdou. - Bez TN (oproti scénáři s TN) by podniky PO snížily výměru ve prospěch IF ve sledovaném období přibližně o 14 %. Využívaná zemědělská půda podniky právnických a fyzických osob (modelová projekce) PO s TN PO bez TN FO bez TN 5000 FO s TN roky Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe 2009

21 Půda (ha) Průměrná velikost PO (ha) PŘI existenci transakčních nákladů BEZ existence tr. nakladů Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe Při existenci transakčních nákladů dochází ke stabilní, resp. mírnému růstu obhospodařované výměry PO. - Oproti alternativnímu scénáři (bez transakčních nákladů) podniky PO ztratí v simulovaném období přibližně v průměru 150 ha. roky

22 Cena pachtu ( /ha) Pachtovné ( /ha), modelová projekce 300 FO s tr. nakl. 250 FO bez tr. naklady PO s tr. naklady roky Zdroj: Kelermann, Sahrbacher, Jelinek, Happe Transakční náklady související se změnou uživatele pozemku snižují tempo růstu pachtu u podniků právnických osob. - Podniky FO musejí vynaložit na získání dodatečné půdy vyšší nabídku, aby pokryly vyšší TN, tím zvyšují cenu pachtu (přibližně až o 100 % oproti PO).

23 Závěr z PS2 Transakční N., které zdražují nakládání (vyjmutí) a směnu uživatele zvýhodňují stávající subjekty na půdě, protože v (krátkém) období nemusí platit konkurenční výši nájmu. Celkové tempo růstu pachtovného poté závisí na vytvořené přidané hodnotě z půdy: tedy na schopnosti ostatních subjektů pokrýt v nabízené ceně nájmu také transakční náklady. Přesto, transakční N. postupně tlačí se zpožděním pachtovné nahoru a zprostředkovaně zvýhodňují vlastníky, jejichž pozemky nejsou TN dotčené.

24 Souhrnné závěry (Přímé) platby, podpora diversifikace hospodářství (zejm. bioenergetika), jak zemědělští tak zejména nezemědělští investoři stimulují transakce s půdou; Transakční náklady spojené s různě fragmentovanými vlastnickými a koncentrovanými uživatelskými tituly zpomalují nebo zdražují objemy transakcí (včetně změn nájemců), ale nezastaví je. Modelové propočty ukazují, že velikostně menší (individuální) hospodářství musejí v důsledku existence tran. nákladů platit vyšší nájemné, aby získali nebo udrželi svoji půdu. Rostoucí podíl nezemědělského kapitálu do půdy může v delším období vést k tomu, že bude neúměrně upřednostňován krátkodobý zisk z půdy oproti zajištění (dlouhodobé) kvality půdy.

25 DĚKUJEME ZA POZORNOST

26 Studie Del Corall et. al (2011): nižší roztříštěnost půdy vyplývající z pozemkové reformy zvyšuje zisk mléčných farem o 14%. Jabarin and Epplin (1994) analyzoval dopad fragmentace pozemků do výrobních nákladů pšenice v Jordánsku. Nguyen et al. (1996), Wan and Cheng (2001) and Tan et al. (2010) zjišťoval dopad fragmentace na produktivitu a technickou efektivnost farem produkujících rýži v Číně. Kawasaki (2010) hodnotil náklady a přínosy plynoucí pěstitelů rýže z fragmentace pozemků v Japonsku. Rahman and Rahman (2008) a Parikh and Shah (1994) se na příkladu Bankladéše resp. Pákistánu zabývali vlivem roztříštěnosti půdy na technickou efektivnost farem. Di Falco et al. (2010) analizovali jak se roztříštěnost projevuje v ziskovosti bulharských farem. Latruffe, L. and Piet, L. (2013) studovaly vliv roztříštěnosti zemědělských pozemků na výkonnost francouzských farem (v regionu Brittany). Sklenicka et. al. (2014) The Farmland Rental Paradox: Extreme land ownership fragmentation as a new form of land degradation

27 Zdroje K. Kellermann, C. Sahrbacher, L. Jelinek and K. Happe (2006): Impacts of an increasing land mobility in NMS a case study of the Czech region Vysočina. EAAE Seminar , Praha Medonos, T. et. Al (2011). Nájemní vztahy k půdě a kapitalizace podpor v cenách nájemného. Výzkumná zpráva z Výzkumného záměru Mze za rok 2009, (MZE ) Latruffe, L. and Piet, L. (2013): Does land fragmentation affect farm performance? A case study from Brittany (WP Nr. 40), Factor Market Project.