HODNOCENÍ PLNNÍ MPP VE ŠKOLNÍM ROCE

Transkript

1 HODNOCENÍ PLNNÍ MPP VE ŠKOLNÍM ROCE Stední odborná škola a Stední odborné uilišt, Mladá Boleslav, Jiínská 762 se sídlem Jiínská 762 Mladá Boleslav Zpracovala: Mgr. Dana Balounová metodik prevence Schválil: RNDr. Jií Šlégl editel školy

2 Obsah 1. Evaluace píprav preventivního programu 1.1. Výchozí situace Výzkum Drogy a volný as porovnání 2007 vs vs Výzkum Drogy a volný as porovnání studijní obory vs. uební obory 1.2. Šetené pípady v oblasti sociáln patologických jev 1.3. Cílová skupina 1.4. Hlavní cíl programu 1.5. Dílí cíle 1.6. asový harmonogram preventivních akcí 2. Evaluace realizace prbhu preventivního programu 2.1. Hodnocení naplování asového harmonogramu preventivních akcí 2.2. Zpsob naplování stanovených cíl 3. Evaluace výsledku preventivního programu 4. Závr 5. Pílohy 3.1. Drogy a volný as porovnání 2007 vs vs vs Drogy a volný as porovnání studijní vs. uební obory 3.3. Hodnocení prevence tídními uiteli 3.4. Hodnocení prevence rodii 3.5. Evaluace cíl 3.6. Finanní zabezpeení 2

3 1. EVALUACE PÍPRAV PREVENTIVNÍHO PROGRAMU 1.1. Výchozí situace Výzkum Drogy a volný as - porovnání 2007 vs vs První výzkum (1. vlna) probíhal v dubnu 2007, respondenty bylo 91 student 2. roník SOŠ a SOU, Mladá Boleslav, Jiínská 762. Druhý výzkum (2. vlna) probíhal v ervnu 2008, respondenty bylo 171 student 1. a 2. roník SOŠ a SOU, Mladá Boleslav, Jiínská 762. Pro poteby srovnání byly použity za rok 2008 pouze data 2. roník, tj. 77 student. Tetí výzkum (3. vlna) probíhal v ervnu 2009, respondenty bylo 223 student 1. a 2. roník SOŠ a SOU, Mladá Boleslav, Jiínská 762. Pro poteby srovnání byla použita za rok 2009 pouze data student 2. roník, tj. 99 student. Dotazníky vyplovali studenti samostatn a data byla zpracována striktn anonymn na poítai Mgr. Komínkovou. Prmrný vk student v roce 2009 je 17 let. Z výzkumu vyplynulo: Spokojenost ve škole trvale roste. Spokojenost se studijními výsledky se v roce 2009 mírn zvýšila. Nikdo ze student se necítí být šikanován. Stále vysoký poet student by se s problémy svil nkomu z mimoškolního prostedí. Špatnou náladu piznávají studenti o nco astji než v roce 2008 a Vztahy student s rodii se oproti rokm 2008 a 2007 zhoršily. Celkov se zvyšuje podíl student, kteí si myslí, že se jim rodie nevnují dostaten. Na SOŠ a SOU, Mladá Boleslav, Jiínská 762 studenti astji jezdí na výlety a o nco astji se studenti vnují muzice. Výrazn vzrostl poet tch, kteí se vnují mimoškolnímu vzdlávání. Informovanost žák o drogách je dobrá. Oproti roku 2008 se zvýšil poet rodi, kteí nekouí a poklesl poet matek, které kouí. Pokrauje snižování podílu tch, kteí nekouí vbec. Zvýšilo se procento tch, kteí kouí denn. Mírn se zvýšil podíl tch, kteí kouili, ale už pestali. Pokrauje snižování podílu tch, kteí jako dvod pro to, pro zaali kouit, uvádjí, že to chtli zkusit a zachutnalo jim to. V roce 2009 zstal poet student, kteí se již opili stejný jako v roce Studenti, kteí se již nkdy opili, se opíjeli astji než v pedchozích letech. Nejvtší zmny ve vnímání návykových látek heroin, kokain, tabák, extáze /viz píloha/. Nejvtší zmny ve zkušenostech s látkami léky proti bolesti /viz píloha/. 3

4 Oproti rokm 2007 a 2008 vzrostl poet tch, kteí by drogu vyzkoušeli ze zvdavosti. Informovanost o drogové problematice se stále zlepšuje Výzkum Drogy a volný as - srovnání studijní vs. uební obory- Výzkumu se zúastnilo 223 žák SOŠ a SOU, Mladá Boleslav, Jiínská 762. Prmrný vk žák na SOŠ a SOU je 16, 5 let. Studijní obory navštvují mnohem astji dívky (68 %), v uebních oborech tvoí drtivou vtšinu chlapci (93 %). Žáci uebních obor disponují vyššími ástkami penz na týden než studenti studijních obor. 22 % u má pro svou týdenní spotebu k dispozici ástku vyšší než 500 K oproti 6 % student studijních obor. Nejastji navštvují školu žáci z malých obcí (do pti tisíc obyvatel) asi dv tetiny žák, tém polovina žák uebních obor bydlí na malém mst (do tisíce obyvatel). Pro poteby této zprávy byli žáci školy rozdleni takto: studijní obor (57%, 127 student) uební obor (43%, 96 žák) Z výzkumu vyplývá: Celková spokojenost žák ve škole je celkem vysoká (7 z 10 žák je velmi nebo spíše spokojeno). Ve škole je nespokojeno 7 % žák uebních obor. Spokojenost se studijními výsledky je celkov výrazn nižší, velmi nebo spíše spokojena se studijními výsledky je pouze tetina žák. Mén spokojeni jsou studenti studijních obor. Pes 80 % žák se v kolektivu cítí oblíbeno. Šikana není vážným problémem, asi 6 % žák uebních obor piznává, že se jim spolužáci asto posmívají, fyzické ubližování nepiznává nikdo. Nejlépe se žáci cítí v part mimo školu. Více než polovina žák by nastalý problém ešila s nkým, kdo s jejich školou nemá nic spoleného. Mezi žáky není špatná nálada bez vnjší píiny astý jev. Vztahy s rodii hodnotí žáci jako dobré a spíše dobré. Spíše špatné vztahy s rodii deklarují o nco astji studenti studijních obor. 42 % student studijních obor íká rodim vždy kam jdou, mezi uni pouze 26 %. 73 % žák si myslí, že se jim rodie vnují tak akorát. Žáci nejastji sportují, studenti studijních obor se astji vnují mimoškolnímu vzdlávání a výletm. Jen polovina student studijních obor má rodie nekuáky, u žák uebních obor má nekouící rodie pouze 37 % u. astji kouí otec. 4 z 10 žák nekouí vbec. 47 % student studijních obor nekouí vbec, oproti 28 % u. tvrtina student studijních obor kouí výjimen. 4

5 Denn kouí 27 % žák uebních obor, ale pouze 17 % student studijních obor. 15 % u by chtlo s kouením pestat, ale nedaí se jim to. Kouit zaínají v 63 % mezi 13 až 16 lety. Studenti studijních obor piznávají jako dvody vedoucí ke kouení sociální aspekty nebo jako dvod uvádjí, že jim cigareta pomáhá zbavit se nervozity. Žáci uebních obor uvádjí, že jim cigareta chutná. Nejastji žáci pijí na veírcích a mejdanech (77 %) a v hospod (52 %). 8 z 10 student již bylo opilých. Víc než polovina žák uebních obor, kteí se již opili, se opilo 5 a vícekrát. 41 % student studijních obor pouze jednou. O návykovosti mají žáci dobrou pedstavu (marihuanu zaadili na 8. místo). Alkohol aspo jednou vyzkoušelo více než 90 %, tabák 73 % a marihuanu každý druhý žák. Hlavní dvod, který by vedl žáky ke drogám uvádjí zvdavost a krizové situace. Marihuanu nejvíc nabízí kamarád mimo školu, k ostatním drogám se mohou dostat také Šetené pípady v oblasti sociáln patologických jev Výchovná komise v loském školním roce ešila: záškoláctví v pti pípadech propagování nacistických symbol v jednom pípad podezení na užití marihuany v pti pípadech podezení na zanedbávání dítte v jednom pípad kázeské problémy ve dvou pípadech v loském roce došlo k osmi úrazm 1.3. Cílová skupina Žáci studijních a uovských obor (15 20 let) Pedagogové Rodie 1.4. Hlavní cíl programu Hlavním cílem primární prevence je zvýšení odolnosti dtí a mládeže vi sociáln patologickým jevm a minimalizovat sociáln negativní jevy ve škole. Naše škola se rozhodla pipravit a realizovat komplexní, dlouhodobý program primární prevence sociáln negativních jev a zahrnout do nj co nejvíce spolupracujících objekt, vetn rodi. Prevence sociáln negativních jev u dtí a mládeže v psobnosti naší školy pedstavuje aktivity v následujících oblastech prevence: 5

6 drogová závislost, alkoholismus a kouení kriminalita a delikvence virtuální drogy (poítae, televize, video) patologické hráství záškoláctví šikanování, vandalismus a další formy násilného chování sebepoškozování sekty xenofobie, rasismus, intolerance a antisemitismus poruchy píjmu potravy 1.5. Dílí cíle vést žáky ke správnému sebehodnocení, stanovení si reálných cíl v život, poznání sebe sama, zvládnutí stres, k dovednostem ešit své problémy bez pomocí návykových látek a tím tak zvýšit jejich sebevdomí (schránka dvry, konzultaní hodiny výchovné poradkyn a metodika prevence) poskytovat žákm informace o sociáln negativních jevech (nástnky, školní asopis, vyuovací proces, doplování knihovny o aktuální tituly a brožury, asopis Prevence) shromažovat dostupné informace o institucích, organizacích a odbornících v regionu a využívat jejich znalosti a odbornosti (sociální sí Mladá Boleslav, sociální sí stední echy) zvyšovat odbornost preventisty, výchovného poradce i ostatních pedagog v oblasti drogové prevence a sociáln negativních jev. Po vzájemné dohod s výchovnou poradkyní si vhodn rozdlovat vzdlávací akce (v roce 2008 ukonení studia metodika prevence a výchovné poradkyn) konzultovat s výchovnou poradkyní postupy pi ešení problém v rámci sociáln patologických jev, informovat editele školy i ostatní kolegy (pedevším tídní uitele) o postupech a výsledcích práce sledovat individuální poteby žák, vas odhalovat problémy a poskytovat rychlou a úinnou pomoc na základ zpsobilosti preventisty, výchovné poradkyn, pípadn dalších institucí uit studenty ohleduplnosti, toleranci, pístupu k hendykepovaným spolužákm být osobním píkladem pro žáky spolupracovat s rodii (využít panely, prezentaci školy na veejnosti, pedávat konkrétní kontakty v pípad krizových situací, úast rodi na akcích školy, tídní schzky, dny otevených dveí) vytváet píznivé pracovní klima a zdravý pracovní režim žák a uitel optimalizovat vztahy mezi žáky a uiteli, pracovat na dve mezi žáky a uiteli na základ výsledk výzkumu Drogy a volný as nabídnout dostatek volnoasových aktivit, smrovat žáky k adekvátnímu zpsobu trávení volného asu 6

7 1.6. asový harmonogram preventivních akcí Specifická prevence Název akce Tída Lektor Forma Termín Úast Preventivní program Celní správy R I. roníky Jan Pleska beseda + ukázka výcviku ps k vyhledávání drog záí 150 žák PPP - MB II. roník Mgr. Ženíšková pednáška íjen 30 žák Linka dvry SOS I. roník pí Nekolová pednáška íjen 30 žák O tob, o sob Poruchy píjmu potravy I. roník - dívky II. roníky Mgr. Blažková Mgr. Sittová- Luková, Vznice Jiice 3.L,1.NA Mgr. Suchá zdravotn preventivní akce beseda preventivní akce íjen 50 dívek bezen 60 žák kvten 50 žák Nespecifická prevence Název akce Tída Lektor Forma Termín Úast Adaptaní kurz Nové Msto pod Smrkem Návštva knihovny v Mladé Boleslavi Dobíš, Strž Obasník školní asopis I. roníky Mgr. Balounová Mgr. Wenzelová seznamovací kurz pro nové žáky záí 150 žák I. roníky Mgr. Ernestová školní akce záí 150 žák IV. roníky, 2.NA výbr I.-IV. roník Mgr. Ernestová Mgr. Ernestová Veletrh Brno 4.L, 3.C Ing. Ernest Vysoká, Svatá Hora Jeden svt na školách II. roníky, 1.NA 3.L, 4.L Mgr. Ernestová p..sajdler odborná exkurze 6 x do roka odborná exkurze odborná exkurze beseda + film Sedm svící záí íjen erven 2010 íjen íjen 80 žák 20 žák 50 žák 80 žák listopad 50 žák Knihovna MB I. roníky kabinet CJL exkurze listopad 150 žák 7

8 tení Jirotkv Saturnin Vánoní trhy, betlém Památníky Terezín, Lidice Jeden den na školách Recitaní soutž Konverzaní soutž v cizím jazyce zájemci ze všech tíd všechny roníky zájemci ze všech tíd zájemci ze všech tíd zájemci ze všech tíd zájemci ze všech tíd kabinet CJL školní akce listopad 30 žák kabinety CJL, CIJ, SPV školní akce prosinec 350 žák Mgr. Ernestová soutž prosinec 10 žák Mgr. Ernestová fotografická soutž prosinec 10 žák kabinet CJL školní kolo únor 25 žák kabinet CIJ školní kolo bezen 15 žák Charita Název akce Tída Realizátor Forma Termín Úast Konto Advent Parkinsonova spolenost Mezinárodní den boje proti AIDSakce ervená stužka Adopce na dálku zájemci ze všech tíd 1.A, 1.B všechny roníky Mgr. Ernestová Mgr. Voborský Mgr. Wenzelová charitativní akce charitativní akce charitativní projekt prosinec 100 žák prosinec 60 žák prbžn Volnoasové aktivity Divadelní pedstavení Název akce Tída Realizátor Forma Termín Úast Divadelní pedstavení Mstského divadla Mladá Boleslav zájemci všech roník Mgr. Ernestová divadelní pedstaveníabonentky záí- erven 50 žák 8

9 2. EVALUACE REALIZACE PRBHU PREVENTIVNÍHO PROGRAMU 2.1. Hodnocení napl ování asového harmonogramu Specifická prevence Název akce Tída Lektor Forma Termín Úast Preventivní program Celní správy R I. roníky Jan Pleska beseda + ukázka výcviku ps k vyhledávání drog záí 150 žák Linka dvry SOS I. roník pí Nekolová pednáška íjen 30 žák O tob, o sob Poruchy píjmu potravy I. roník - dívky II. roníky Mgr. Blažková beseda íjen 45 dívek Mgr. Sittová- Luková Vznice Jiice 3.L, 1.NA Mgr. Suchá beseda preventivní akce duben 60 žák erven 50 žák Nespecifická prevence Název akce Tída Lektor Forma Termín Úast Adaptaní kurz Nové Msto pod Smrkem Návštva knihovny v Mladé Boleslavi Dobíš, Strž Obasník školní asopis I. roníky Mgr. Balounová Mgr. Wenzelová seznamovací kurz pro nové žáky záí 150 žák I. roníky Mgr. Ernestová školní akce záí 150 žák IV. roníky, 2.NA výbr I.-IV. roník Mgr. Ernestová Mgr. Ernestová Veletrh Brno 4.L, 3.C Ing. Ernest Vysoká, Svatá Hora Jeden svt na školách Sametová revoluce II. roníky, 1.NA 3.L, 4.L všechny roníky Mgr. Ernestová p.sajdler odborná exkurze 6 x do roka odborná exkurze odborná exkurze beseda + film Sedm svící záí íjen erven 2010 íjen íjen 80 žák 20 žák 50 žák 80 žák listopad 50 žák PhDr. Jermá beseda listopad 350 žák 9

10 Protektor Projekt Stromy tení Jirotkv Saturnin Vánoní trhy, betlém všechny roníky zájemci ze všech tíd zájemci ze všech tíd všechny roníky vedení školy Ing. Dvoáková filmové pedstavení fotografická a výtvarná soutž listopad 350 žák listopad 40 žák kabinet CJL školní akce listopad 30 žák kabinety CJL, CIJ, SPV školní akce prosinec 350 žák Soutž o T.G.M 2.A, 2.B Mgr. Wenzelová školní kolo prosinec 45 žák Památníky Terezín, Lidice Jeden den na školách Olympiáda J Recitaní soutž Konverzaní soutž v cizím jazyce zájemci ze všech tíd zájemci ze všech tíd zájemci ze všech tíd zájemci ze všech tíd zájemci ze všech tíd Mgr. Ernestová soutž prosinec 10 žák Mgr. Ernestová fotografická soutž prosinec 10 žák kabinet CJL školní kolo prosinec 24 žák kabinet CJL školní kolo únor 25 žák kabinet CIJ školní kolo bezen 15 žák Charita Název akce Tída Realizátor Forma Termín Úast Konto Advent Parkinsonova spolenost Mezinárodní den boje proti AIDSakce ervená stužka Adopce na dálku zájemci ze všech tíd 1.A, 1.B všechny roníky Mgr. Ernestová Mgr. Voborský Mgr. Wenzelová charitativní akce charitativní akce charitativní projekt prosine c prosine c prbžn 100 žák 60 žák 10

11 Pohybové a sportovní aktivity POHYBOVÉ A SPORTOVNÍ AKTIVITY VE ŠKOLNÍM ROCE Msíc Datum Sport - hra CH/D Poet Dozor Výsledky STEDOŠKOLSKÉ HRY Záí íjen Listopad Únor Bezen Duben Atletika stedoškolský pebor Corny Pespolní bh okresní kolo SŠ Stolní tenis okresní kolo SŠ Florbal okresní kolo SŠ Florbal okresní kolo SŠ Basketbal okresní kolo SŠ Silový víceboj okresní kolo SŠ Hokejbal okresní kolo SŠ CH + D Ir + Ný CH 6. místo + D - 7. místo CH + D Ir + Ný CH 3. místo, Koubek 2. místo CH + D 8 Ir + Ný D 9 Ir 3. místo CH 11 Ir D 5 Hb 2. místo CH 4 Ir CH 8 Ir 4. místo ŠKOLNÍ KURZY erven Sportovnturistický kurz CH + D 59 Ir + Hb +Ný Er + Dv + Do Volnoasové aktivity Divadelní pedstavení Název akce Tída Realizátor Forma Termín Úast Divadelní pedstavení Mstského divadla Mladá Boleslav zájemci všech roník Mgr. Ernestová divadelní pedstaveníabonentky záí- erven 50 žák 11

12 Rzné aktivity Název akce Tída Realizátor Forma Termín Úast Socrates Comeniumsetkání v echách Mikulášská nadílka v MŠ Pampeliška Den dtí pro MŠ Pampeliška I.- IV. roníkvýbr V. Macha 2. A Mgr. Wenzelová 1.A, 2.A Mgr. Wenzelová Mgr. Balounová celostátní pehlídka vypracovaných projekt kulturní vystoupení žák naší školy spolupráce s MŠ Pampeliška MB listopad 10 žák prosinec 20 žák erven 20 žák 2.2. Zpsob napl ování stanovených cíl CELNÍ SPRÁVA R Preventivní akce Celní správy R v Novém Mst pod Smrkem byla souástí adaptaního kurzu I. roník. U žák se setkala s pozitivním ohlasem. Zejména ocenili nároný výcvik ps k vyhledávání drog. 90 % žák konstatovalo, že se dozvdli mnoho nových a zajímavých informací. S TEBOU O TOB Pednáška o zodpovdnosti k partnerství a rodiovství byla urena pro dívky prvních roník. Setkala se s velkým ohlasem zejména proto, že se dívky samy mohly dotazovat na to, co je zajímá, s ím mají problém. Pednáška byla doplnna o dležité informace z problematiky pohlavních chorob a AIDS. VZNICE JIICE Ve vznici v Jiicích se žáci studijních obor mohli seznámit s chodem vznice, dozvdli se spoustu dležitých a zajímavých informací z oblasti trestního práva, prohlédli si eskortní vozidlo a k nejzajímavjším ástem této preventivní akce rozhodn patila i otevená beseda se dvma odsouzenými. Z výsledk dotazníku, který byl žákm zadán, vyplynulo mimo jiné, že tuto akci rozhodn v dalších letech zopakujeme, nebo se ukázalo, že spluje pedevším výchovný efekt. 12

13 VZNICE JIICE tída 3.L + 1.NA = 34 žák 1. Jak hodnotíš akci? líbila se mi 34 nelíbila se mi 0 2. Jak na tebe akce zapsobila? pínosná a zajímavá 24 soucit s vzni 5 neutrální odpov 5 3. Co pro tebe bylo nejzajímavjší? informace o vznici 13 pocit pi setkání s vzni 9 bez odpovdi 5 4. Co nového ses dozvdl(a)? vše co mne zajímalo 18 denní režim, aktivity vz a další informace 4 bez odpovdi 3 5. Jaké informace jsi už znal(a)? tém vše 13 rozdlení vznic 6 tém nic 2 6. Doporuil bys akci svým kamarádm? Pro? ano - získání nových informacích 34 13

14 40 Celkové hodnocení otázka 2. otázka 3. otázka 4. otázka 5. otázka 6. otázka 1. Jak hodnotíš akci? 0; 0% líbila se mi nelíbila se mi 34; 100% 2. Jak na tebe akce zapsobila? 5; 15% 5; 15% pínosná a zajímavá soucit s vzni neutrální odpov 24; 70% 14

15 3. Co pro tebe bylo nejzajímavjší? 5; 19% 13; 48% informace o vznici pocit pi setkání s vzni 9; 33% bez odpovdi 4; 16% 3; 12% 4. Co nového ses dozvdl(a)? vše co mne zajímalo denní režim, aktivity vz a další informace bez odpovdi 18; 72% 6; 29% 2; 10% 5. Jaké informace jsi už znal(a)? tém vše rozdlení vznic 13; 61% tém nic 6. Doporuil(a) bys akci svým kamarádm? Pro? 34; 100% ano - získání nových informacích 15

16 PORUCHY PÍJMU POTRAVY Pednáška Mgr. Sittové - Lukové o poruchách píjmu potravy vyvolala v naší škole v oblasti prevence mimoádný zájem. Žáci ocenili zejména netradiní formu této pednášky, doplkový obrazový materiál, aktuálnost tématu a možnost získat odpovdi na otázky. 1. Jak hodnotíš akci? PORUCHY PÍJMU POTRAVY tída 2.A + 2.L = 34 žák líbila se mi 27 nelíbila se mi 3 bez odpovdi 4 2. Jak na tebe akce zapsobila? pínosná a zajímavá 24 záporn 5 bez odpovdi 5 3. Co pro tebe bylo nejzajímavjší? všechny informace 13 fotografie 9 výpoet BMI 7 bez odpovdi 5 4. Co nového ses dozvdl(a)? informace o poruše píjmu potravy a o dietách 18 webové stránky 4 tém nic 9 bez odpovdi 3 5. Jaké informace jsi už znal(a)? všechny informace 13 základní informace z Obanské nauky 6 tém žádné 2 bez odpovdi Doporuil bys akci svým kamarádm? Pro? ano - získání nových informacích 25 ne - nezajímavé 4 bez odpovdi 5 16

17 Celkové hodnocení otázka 2. otázka 3. otázka 4. otázka 5. otázka 6. otázka 1. Jak hodnotíš akci? 3; 9% 4; 12% líbila se mi nelíbila se mi bez odpovdi 27; 79% 2. Jak na tebe akce zapsobila? 5; 15% 5; 15% pínosná a zajímavá záporn bez odpovdi 24; 70% 17

18 5; 15% 3. Co pro tebe bylo nejzajímavjší? 13; 38% všechny informace fotografie 7; 21% výpoet BMI 9; 26% bez odpovdi 4. Co nového ses dozvdl(a)? 9; 26% 3; 9% informace o poruše píjmu potravy a o dietách w ebové stránky tém nic 4; 12% 18; 53% bez odpovdi 5. Jaké informace jsi už znal(a)? 13; 38% 13; 38% 2; 6% 6; 18% všechny informace základní informace z Obanské nauky tém žádné bez odpovdi 18

19 6. Doporuil(a) bys akci svým kamarádm? Pro? 4; 12% 5; 15% ano - získání nových informacích ne - nezajímavé bez odpovdi 25; 73% Zalenní prevence sociáln patologických jev do výuky Do jednotlivých vyuovacích pedmt byly zahrnuty následující oblasti prevence: oblast sociáln právní (obanská nauka) - lidská práva (rodinné právo, trestní právo), alkoholismus, šikana, rasismus a xenofobie, další typy závislostí a jejich nebezpeí, formy komunikace, sociální dovednosti a kompetence, právní aspekty sociáln patologických jev, postoj spolenosti ke spoleensky nežádoucím jevm, práva dítte Rozsah: 8 vyuovacích hodin psychologie - agresivita, psychopatologie - psychické problémy, onemocnní a jejich ešení, patologické chování, nevhodné sexuální chování, vztahy v rodin a mezi lidmi, komunikace, asertivita, vztahy v kolektivu, chování lovka ve skupin, láska v moderní spolenosti, homosexuální vztahy, internetové vztahy (nebezpeí internetu), výchova proti pedsudkm, trénink obrany ped manipulací Rozsah: 10 vyuovacích hodin eský jazyk a literatura - zpracování následujících preventivních témat: Naše tída (sebereflexe tídy) Žijeme zdrav? Co je to šikana Pro neberu drogu Pro nekouím (program HS) Co s volným asem Dvra (nedvra) v dosplé Mj vztah k alkoholu Rozsah: 4 hodiny 19

20 biologie - biologie lovka, fyziologie, rostlinné jedy, ekologie, pohlavní choroby, antikoncepce Rozsah: 5 hodin tlesná výchova - nebezpeí anabolik Rozsah: 2 vyuovací hodiny Vzdlávání pedagogických pracovník Název akce Forma Poadatel Úastník Výchovní poradci Preventisté Nabídka vzdlávacích akcí pracovní setkání (3 x ron ) pracovní setkání (1 x ron) semináe Úad práce, Pedagogické centrum, Pedagogicko - psychologická poradna Pedagogicko - psychologická poradna MB Stedisko služeb školám Služba škole Mgr. Lenka Wenzelová Mgr. Dana Balounová pedagogití pracovníci 3. EVALUACE VÝSLEDKU PREVENTIVNÍHO PROGRAMU Výzkum Drogy a volný as porovnání 2007 vs vs vs První výzkum (1. vlna) probíhal v dubnu 2007, respondenty bylo 91 student 2. roník SOŠ a SOU Mladá Boleslav. Druhý výzkum (2. vlna) probíhal v ervnu 2008, respondenty bylo 171 student 1. a 2. roník SOŠ a SOU Mladá Boleslav, pro poteby srovnání jsou použita za rok 2008 pouze data student 2. roník, tj. 77. Tetí výzkum (3. vlna) probíhal v ervnu 2009, respondenty bylo 223 student 1. a 2. roník SOŠ a SOU Mladá Boleslav, pro poteby srovnání jsou použita za rok 2009 pouze data student 2. roník, tj. 99 student. tvrtý výzkum (4. vlna) probíhal v ervnu 2010, respondenty bylo 196 student 1. a 2. roník SOŠ a SOU Mladá Boleslav, pro poteby srovnání za rok 2010 jsou použita pouze data student 2. roník, tj. 101 student. Dotazníky vyplovali studenti samostatn a data byla zpracována striktn anonymn na poítai Ing. Kerdovou. Prmrný vk student v roce 2010 je 17,1 let. 20

21 Z výzkumu vyplynulo: Spokojenost ve škole trvale roste. Spokojenost se studijními výsledky se v roce 2010 opt mírn zvýšila. V roce 2010 vzrostl poet student 2. roník, kteí se cítí být šikanováni. V roce 2010 se studenti 2. roník cítí nejlépe v part mimo školu, oblíbenost part ale klesá oproti pedchozím letm. Stále roste poet student, kteí by se se svým problémem neobrátili na nikoho ze školy. Opt poklesla dvra v tídní uitele, na metodika prevence by se neobrátil nikdo. Studenti v roce 2010 uvádí mén asto, že mají špatnou náladu bez vnjší píiny. V roce 2010 se vztahy student s rodii zlepšily. Poet student, kteí vždy íkají svým rodim, kde jsou ve volném ase, zstává stabilní. V roce 2010 se zvýšil poet tch, kteí jim to neíkají nikdy. Vzrostl poet student, kteí si myslí, že se jim rodie vnují tak akorát. Oproti roku 2009 vzrostl poet tch, kteí nekouí vbec, a poklesl poet tch, kteí kouí denn. Pokrauje snižování potu tch, kteí konzumují alkohol na školních akcích. V roce 2010 zstal poet student, kteí se již opili stejný jako v letech 2008 a Nejvtší zmny ve vnímání návykovosti látek vykazují extáze a marihuana. V roce 2010 se zvýšilo vnímání návykovosti u všech látek, krom pervitinu a tabáku. Nejvtší zmny ve zkušenosti s látkami pedstavují léky proti bolesti a marihuana. V roce 2010 vzrostl poet tch, které drogy nezajímají Výzkum Drogy a volný as srovnání studijní vs. uební obory- Výzkumu se zúastnilo 196 žák SOŠ a SOU Mladá Boleslav. Prmrný vk žák je 16,7 let. Studijní obory navštvuje více dívek (61 %), v uebních oborech tvoí drtivou vtšinu chlapci (91 %). 22 % žák uebních obor má pro svou osobní spotebu k dispozici ástku vyšší než 500 K na týden. U student studijních obor disponuje takovouto ástkou pouze 7 % z nich. Nejastji navštvují školu žáci z malých obcí (do pti tisíc obyvatel) asi dv tetiny student. Pro poteby této zprávy byli žáci rozdleni následovn: studijní obory (53 %, 103 student) uovské obory (47 %, 93 žák) 21

22 Z výzkumu vyplynulo: Celková spokojenost žák ve škole je celkem vysoká (velmi nebo spíše spokojeno je 77 %). Žáci uebních obor jsou ve škole více spokojeni. Spokojenost se studijními výsledky je celkov nižší. Velmi nebo spíše spokojeno se studijními výsledky je 44 % žák. 85 % student se v kolektivu cítí oblíbeno. V tomto hodnocení se studenti studijních obor neliší od uebních obor. Výzkum ukazuje, že šikana ve škole se mže stát problémem. 77 % student uvádí, že se šikanou nesetkalo, ale oproti loskému roku se zvýšil poet tch, kteí uvádjí, že se cítí být šikanováni. Nejlépe se studenti cítí v part mimo školu (partu si sami vyberou), žáci uebních obor nemají problém zapadnout do jakéhokoliv kolektivu. Vzrostl poet tch, kteí se nejlépe cítí sami. Mezi studenty panuje nedvra k pracovníkm školy, 59 % student školy by se v pípad poteby neobrátilo s osobním problémem na nikoho ze školy. U uebních obor je tato nedvra slabší, 38 % žák uebních obor by se se závažným osobním problémem obrátilo na svého tídního uitele, na metodika prevence by se neobrátil nikdo. tvrtina student pipouští, že alespo jednou týdn mívá špatnou náladu bez vnjší píiny. Vztahy s rodii hodnotí studenti jako dobré a spíše dobré (94 % student studijních obor, 90 % žák uebních obor) Mezi studenty studijních obor a uebních obor je patrný rozdíl v tom, zda svým rodim íkají, kde jsou ve volném ase. Zatímco 90 % student studijních obor íká vždy nebo vtšinou svým rodim, kam jdou, mezi uni je to pouze 77 %. Rozdíly jsou patrné také v otázce míry rodiovské pozornosti. Zatímco ve studijních oborech si myslí 9 % student, že se jim rodie vnují píliš, v uebních oborech je to 16 %. Zajímavé je, že 10 % žák uebních obor si myslí, že se jim rodie vnují málo. Ve svém volném ase studenti nejastji sportují (51 %). Studenti studijních obor se mnohem astji vnují mimoškolnímu vzdlávání, žáci uebních obor astji jezdí na výlety nebo trampují. Jen necelá polovina student má rodie nekuáky, astji kouí otec. tyi z deseti student nekouí vbec. Vztah ke kouení se velmi liší podle typu studia. 47 % student studijních obor nekouí vbec, oproti 30 % žák uebních obor, denn kouí 27 % žák uebních obor, ale pouze 15 % student studijních obor, 13 % žák uebních obor by chtlo s kouením pestat, ale nedaí se jim to (3 % v pípad studijních obor), tvrtina student kouí jen výjimen, pomrn malý podíl student pipouští, že kouili, ale již nekouí (6 %). Kouit zaínají žáci v 64 % pípad mezi lety. Studenti studijních obor astji uvádjí, že kouí s nkým a také, že jim cigareta pomáhá ešit deprese. Žáci uebních obor astji uvádjí nudu, cigareta je zbavuje nervozity nebo jsou v part, kde se kouí. Vzhledem ke svému vku pijí studenti nejastji na veírcích a mejdanech (73 %). Zvláštní je, že 46 % student (prmrného vku 16,7 let) pije alkohol v hospod, vinárn nebo v restauraci. Pouze 5 % íká, že nepije nikdy. Studenti 22

23 studijních obor íkají výrazn astji, že pijí alkohol v restauraci, na návštv u pátel a doma s rodii. 87 % student již bylo opilých, astji to uvádjí žáci uebních obor. 60 % student, kteí se již opili, zažilo tento pocit alespo 2x, vyšší frekvenci opilosti uvádjí astji uni. O návykovosti jednotlivých látek mají studenti docela dobrou pedstavu. Studenti hodnotí jako látky s nejvyšší pravdpodobností vzniku návyku heroin, kokain, pervitin, hašiš, extázi, LSD a marihuanu, tabák jako siln návykový je hodnocen až na devátém míst. Studenti studijních obor vnímají rizika návykovosti citlivji než uni. Nejvtší zkušenosti se snadno dostupnými drogami - alkohol (89 %), tabák (71 %), erná káva (65 %), uni mají vtší zkušenost s marihuanou. Hlavní dvod, který by vedl k drogám, je zvdavost a krizová situace. Dostupnost marihuany je pomrn snadná, nejastji ji nabízí kamarád mimo školu. Dostupnost ostatních drog není nulová, asto drogy nabízí cizí lovk. Informace o drogách jsou podle úsudku student dostatené, každý tvrtý student íká, že o drogách moc neví, ale ani ho to nezajímá. 23

24 3.3. Hodnocení prevence tídními uiteli P.. Otázka Typ odpovdi Poet odpovdí Váš názor na efektivitu Minimálního programu školy? ešíte se žáky pi tídnických hodinách problémy v oblasti SPJ? Zajímají se rodie o situaci v oblasti výskytu SPJ ve škole? ešil(a) jste se žáky njaké problémy nap. v souvislosti s drogami, se šikanou? Pivítal(a) byste pi ešení problém v oblasti SPJ odborné konzultace? V em byste pi realizaci prevence potebovali pomoci? Co by podle Vás pisplo ke zvýšení úinnosti preventivní práce? užitený, potebný 9 pedávání informací 11 ano 12 ne 8 ano 3 ne 17 ano 16 ne 4 pro sebe 10 pro žáky 8 pro rodie 1 není poteba 1 organizace pednášek 1 podpora ze strany vedení nepotebuji pomoci 17 pednášky odborník 1 více informací 2 aktivity na adaptaním kurzu 2 1 nevím 16 24

25 Názor na efektivitu Minimálního programu školy poet odpovdí užitený, potebný pedávání informací ešení problém v oblasti SPJ v tídnických hodinách poet odpovdí ano ne 25

26 Zájem rodi o situace v oblasti výskytu SPJ ve škole. poet odpovdí ano ne ešení problém se žáky v souvislosti s drogami, šikanou poet odpovdí ano ne 26

27 Odborné konzultace pi ešení problém v oblasti SPJ. poet odpovdí pro sebe pro žáky pro rodie není poteba Pomoc pi realizaci prevence poet odpovdí organizace pednášek podpora ze strany vedení nepotebuji pomoci 27

28 Názory na zvýšení úinnosti preventivní práce. poet odpovdí více informací nevím 3.4. Hodnocení prevence rodii Byl(a) jste seznámen(a) s "Minimálním preventivním programem" školy? ANO NE NIC CELKEM NIC 8 NE 20 ANO poet odpovdí 28

29 Máte zájem o podrobnjší informace o preventivních aktivitách ve škole? ANO NE NIC CELKEM NIC 13 NE 38 ANO poet odpovdí Hovoí vaše dít o problémech svých spolužák? ANO NE NIC CELKEM NIC 4 NE 51 ANO poet odpovdí 29

30 Dozvdl(a) jste se prostednictvím vašeho dítte o výskytu negativních jev ve škole? ANO NE NIC CELKEM NIC 8 NE 112 ANO poet odpovdí Který z uvedených problém v souvislosti se školní mládeží považujete za aktuální? alkohol tabák další návykové látky šikana vztah v tídním kolektivu nic nic 19 vztah v tídním kolektivu šikana další návykové látky tabák alkohol poet odpovdí 30

31 Vyhovuje vám dosavadní spolupráce se školou? ANO NE NIC CELKEM NIC 9 NE 1 ANO poet odpovdí Využíváte konzultaních hodin pedagog? ANO NE NIC CELKEM NIC 19 NE 108 ANO poet odpovdí 31

32 Domníváte se, že škola dostaten zabezpeuje preventivn výchovnou innost? ANO NE NIC CELKEM NIC 139 NIC 0 NE 17 ANO poet odpovdí 3.5. Evaluace cíl Jasn definované cíle se ukázaly být dosažitelnými. Dokumentace programu byla provedena na adekvátní úrovni. Program odpovídá cílové skupin. Plánované intervence byly vhodn zkombinovány, navazují na sebe a doplují se. Celkový asový a realizaní plán se ukázal jako realistický. Program byl provádn v souladu s plánem. Realizován byl osobami s dostateným vzdláním. Byly dodržovány ovené postupy a zpsob provádní odpovídal daným kritériím kvality. Program byl akomodován do podmínek školy. Respektuje její možnosti. Doplován byl prbžným kontaktem a spoluprací s odborníky v oblasti prevence sociáln nežádoucích jev. V lo ském školním roce se v oblasti primární prevence v naší škole podailo: pokraovat ve spolupráci s Celní správou R v Novém Mst pod Smrkem v preventivním programu zalenném do adaptaního kurzu pokraovat v projektu - adopce na dálku (škola adoptovala 2 dti, jimž pravideln zasílá finanní obnos pro vzdlávání a dárkové pedmty) pokraovat v poádání efektivních akcí v oblasti primární prevence, z nichž vtšina byla pozitivn pijata i žáky 32

33 zvýšit informovanost žák v oblasti primární prevence došlo k prohloubení spolupráce mezi výchovným poradcem a preventistou, spolen konzultují ešení výchovných problém a problém v oblasti sociáln patologických jev ustanovit výchovnou komisi a spolen ešit problémy v oblasti výchovy a prevence odebíráme asopis Prevence, který pomáhá pi zvyšování informovanosti a kvalifikovanosti preventisty, aktuální píspvky z asopisu jsou pravideln zveejovány na nástnce pokraovat ve výzkumu Drogy a volný as (viz pílohy) získat souhlasné prohlášení od vtšiny rodi nezletilých žák a žák zletilých k možnému testování na pítomnost nežádoucích látek ve výjimených pípadech (v souladu s metodickým doporuením MŠMT a po konzultaci s Mgr. Veselou) uskutenit projekt na téma alkohol a kouení v 1. ronících maturitních a uovských obor v rámci aktivit v jednotlivých pedmtech (viz píloha) V lo ském školním roce se v oblasti primární prevence v naší škole nepodailo: navázat užší spolupráci s rodii a širokou veejností zídit webové stránky zamené na prevenci a výchovné poradenství pokraovat ve spolupráci s o.s. SEMIRAMIS z finanních dvod využít nabídky dalších efektivních preventivních akcí z finanních dvod zavést peer program do školního prostedí 3.6. Finanní zabezpeení Celkové náklady na primární prevenci za uplynulý školní rok iní 4000 K. Zdroje financování: Sdružení pátel školy, osobní píspvky žák. 4. ZÁVR V dlouhodobém školním preventivním programu budeme nadále vycházet z evaluace MPP ve školním roce Zamíme se pevážn na problematiku šikany, alkoholu, kouení, prevenci kriminality a na další sociáln nežádoucí jevy, které se stále jeví jako zvlášt rizikové. 5. PÍLOHY 33