Co si zapamatovat? Co si zapamatovat?

Transkript

1 0- Koloběh vody Varná deska zahřívá vodu v kádince. Voda se vypařuje a stává se plynem, po ochladnutí se sráží a objevuje se ve formě malých kapiček na poklopu a na stěnách kádinky. Proč však poté padá dolů? Kapky deště mají běžný průměr okolo 2 mm. V mraku se nacházejí kapky 100x menší. Právě tyto malé rozměry kapičkám vody umožňují, aby se díky odporu vzduchu a vzestupnému proudění vznášely ve vzduchu. Když se z těchto kapek stanou kapky dostatečně velké, například tím, že se mezi sebou spojí, padají díky působení zemské přitažlivosti k zemi ve formě deště. 1- Kolik váží vzduch Zatlačte na stěnu v horní části trubice. Nechte plovák sestupovat dolů a vystupovat nahoru. Jak je možné, že pro něj neplatí zákony zemské přitažlivosti? Plovák se ve vodě v trubici nachází v rovnovážném stavu. Pokud zatlačíte na pryžovou stěnu trubice, zvýší se tlak vzduchu v trubici, čímž se do plováku dostane více vody. Plovák tedy ztěžkne a klesá. Stejné je to s oblaky v atmosféře, neboť jejich tlak neustále kolísá. Pokud tlak na stěnu trubice poleví, stoupá plovák opět vzhůru.

2 2- Nebe nad hlavou Pomocí lžičky nasypte malá zrnka na oba povrchy. Jaký pozorujete rozdíl? Proč? Stejně jako voda tekoucí po povrchu země se i zrnka pohybují po jednom z povrchů snáze než po druhém. Rostlinný porost brání vodě v rychlém pohybu a v tom, aby se rozlila po okolí. Umožňuje vodě se vsáknout a zmizet v podzemí. V lokalitách bez porostu teče voda velice rychle, což může způsobit náhlé záplavy. 3- El Niño! La Niña! Najděte na globusu tyto dva známé oceánské proudy. Teplý proud El Niño (Jezulátko) ohřívá tropický Tichý oceán a ovlivňuje tak klima na celé zemi. Objevuje se vždy okolo vánoc severozápadně od Chile a Peru. Vyvolává silné klimatické změny doprovázené extrémními výkyvy počasí v tropech a velkými suchy v Austrálii. La Niña je studený proud, který byl v Tichém oceánu zaznamenán později.

3 4- Stupeň 7!? Tento přístroj měří sílu větru. Pokuste se fouknout silou 7! Přístroje pro měření síly větru se nazývají anemometry. Musí být umísťovány v prázdných prostorách, aby nebyly vystaveny turbulencím. Beaufortova stupnice Stupeň Rychlost km/h Název Vlastnosti 0 0 Bezvětří Kouř stoupá svisle, moře zrcadlově hladké 1 1 až 5 Vánek Kouř nestoupá zcela svisle, Moře mírně zčeřené. 2 6 až 11 Slabý vítr Listí šelestí, Korouhve se pohybují až 19 Mírný vítr Listí a větvičky v pohybu. Vítr napíná prapory až 29 Dosti čerstvý vítr Vítr zvedá prach a papíry až 38 Čerstvý vítr Keře se pohybují. Pěnové vrcholky na vlnách až 49 Silný vítr Větve a telegrafní dráty se pohybují až 61 Prudký vítr Stromy se naklánějí, Chůze se stává obtížnou až 74 Bouřlivý vítr Větve se lámou až 88 Vichřice Vítr strhává komíny a tašky až 102 Silná vichřice Vítr vyvrací stromy a ničí domy až 119 Mohutná vichřice Značné škody 12 více než 120 Orkán Rozsáhlé škody. 5- A přece se točí!!! Roztočte glóbus a pozorujte, co se děje s tekutinou, kterou obsahuje. Zemská rotace ovlivňuje dráhu všech tekutin a plynů (ostatně i předmětů), které se pohybují od rovníku k pólům. Na severní polokouli se stáčejí doprava a na jižní polokouli doleva. Tato je pojmenována podle francouzského matematika Coriolise, který zpracoval její teorii, a vysvětluje atmosférický oběh větrů a systémů oblačnosti v oblastech vysokého tlaku.

4 6- Oko cyklónu! Otáčejte pomalu čepem tak, aby se voda v trubici otáčela čím dál rychleji. V atmosféře vznikají mohutné vzdušné víry mezi bouřkovými mraky a zemí (tornáda), případně nad jezery a oceány (smrště). Teplo pevniny či moře a rotace v atmosféře způsobují silný vzestupný proud vzduchu, tvaru zřetelně viditelného sloupce, který zdvihá do výšky prach, vodu a vodní páry obsažené v okolním vzduchu. Tyto páry se na jejich cestě vzhůru ochlazují a sráží. 7- Blesky na nebi Roztočte hnací řemen, čímž vyvoláte elektrické výboje procházející mezi oběma koulemi. Tření řemene vyvolává zvýšení záporného elektrického náboje na povrchu velké koule. Druhá koule je spojena s kostrou přístroje. Pokud se protikladné elektrické náboje zvýší, stejně jako se to děje v oblacích nebo mezi oblaky a zemí, nemůže již izolační vrstva vzduchu zabránit jejich propojení. Vzniká blesk, vzduch se roztahuje a ozve se hrom.

5 8- Meteorologická stanice Jaké přístroje se nacházejí v této meteorologické stanici? Bude zítra pěkně? Bude pršet? Meteorologická stanice umožňuje měření hodnot nejrůznějších veličin: - teploměr zaznamenává teplotu vzduchu ve stupních Celsia (nebo Fahrenheita), - barometr měří tlak v hektopascalech, - vlhkoměrem se zjišťuje procento vlhkosti vzduchu. Venku nalezneme anemometr, sloužící rovněž jako korouhev, srážkoměr a někdy též jako heliograf, který měří délku denního svitu slunce. Elektronické přístroje umožňují, jak je patrné i zde, shromažďovat tyto údaje a předávat je dál. 9- Jaké bude zítra počasí? Co ukazuje barometr? Bude brzy pršet? Barometr ukazuje atmosférický tlak a umožňuje předpovídat počasí. V roce 1648 dokázal Pascal, že výška sloupce tekutiny v trubici závisí na tlaku vzduchu. Tím i vysvětlil, proč není snadné čerpat vodu ze studny o hloubce větší než 10 metrů. Pokud během krátkého časového období dojde k silné změně atmosférického tlaku, znamená to příchod změny počasí. Atmosférický tlak klesá s nadmořskou výškou. Barometr tedy může být používán i jako výškoměr.

6 10- Chladno v zimě a horko v létě? Pomocí kovové páky (pod vodorovným ramenem) otáčejte Zemí okolo Slunce. Jaký je směr naklonění zemské osy? Mění se tento směr během oběhu Země okolo Slunce? A nyní vysvětlete, proč je u nás v zimě chladno a v létě teplo! V zimě je Země (o trochu) blíž ke Slunci než v létě. Střídání ročních období je důsledkem naklonění zemské osy vzhledem ke slunci. Pozorujte Zemi, jak se otáčí okolo Slunce: Pokud je jedna z polokoulí přímo vystavena slunečnímu záření, je na této polokouli léto. Druhá polokoule je v této chvíli ozářená méně, a je na ní tedy zima! Poté, co za šest měsíců opíše Země polovinu své dráhy okolo Slunce, bude situace přesně opačná. 11- Proč voda stoupá? Zvýší-li se teplota, hladina vody stoupá. Proč? Zahřejte tekutinu ve spodní nádobě rukama a pozorujte, jak její hladina stoupá. Když teplota stoupá, tekutiny (a ostatně i pevné látky) se roztahují. Hladina vody v trubici přirozeně stoupá. V případě, že se potvrdí, že jev zvaný skleníkový efekt nabývá na síle, pak hlavním důvodem zvýšení hladiny oceánů nebude tání ledu na pólech. Hlavním důvodem bude právě roztažení (dilatace) vody v oceánech způsobené zvýšením teploty.