Specifika účtování majetku v obcích

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Specifika účtování majetku v obcích BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Jiřina Studencová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Břetislav Andrlík Znojmo, duben 2009

2 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Jiřina Studencová Bakalářský studijní program Ekonomika a management Obor Účetnictví a finanční řízení podniku Název tématu: SPECIFIKA ÚČTOVÁNÍ MAJETKU V OBCÍCH Zásady pro vypracování: 1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské práce. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování bakalářské práce. 3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky. 4. Cílem bakalářské práce je s využitím aplikace připravovaných změn v oblasti účtování majetku obce zhodnotit jejich dopad na územně samosprávné celky a doporučit případné návrhy ke zlepšení.

3 Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na účtování majetku v obcích, pro vytvoření uceléného přehledu o dané problematice je doplněna o rozdělení majetku a jeho možnosti využívání. V teoretické části práce je vymezeno postavení obcí jako základních článů územní samosprávy v České republice, dale jsou popsány možnosti využívání majetku, jeho pořízení a účtování. Praktická část se zabývá majetkem města Třebíče, představuje jednotlivé druhy majetku a jeho účtování - pořízení, zařazení, vyřazení, což je doplněno i o praktické příklady. Změny v legislativě od 1. ledna 2010 jsou doplněny o praktický příklad o účtování odpisů. Na základě zjištěných poznatků jsou formulována doporučení pro město. Abstract This bachelor thesis focuses on the accounts of the property at municipalities. In order to form a more complex overview of this topic the thesis is complemented with the overview of the property division and the possibilities for its exploitation. In the theoretical part of the thesis the status of municipalities as the basic parts of municipal autonomy in the Czech Republic, further there is a description of the possibilities of the exploitation of the property, its purchase and accounts. The practical part deals with the property of the Municipality of Třebíč, it introduces the different kinds of property and its accounts its purchase, enlistment, withdrawal, all of which is supplemented with practical cases. The changes in the legislature starting on 1st January 2010 are supplemented with a practical case of the accountancy of deprecation. Based on the findings there are recommendations formed for the municipality.

4 Prohlášení Prohalšuji, že jsem bakalářskou práci na téma Specifika účtování majetku v obcích vypracovala samostatně, na základě pokynů vedoucího bakalářské práce a vlastních zjištění a materialů uvedených v seznamu literatury.

5 V Třebíči dne Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Břetislavu Andrlíkovi, za metodické vedení a odborné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.

6 Mé poděkování patří take paní Ing. Marii Svátkové, paní Ing. Markétě Dvořákové, kteří mi poskytly podklady a informace o způsobu účtování majetku v obci. OBSAH ÚVOD CÍL A METODIKA PRÁCE Metodika práce Praktická část Teoretická část Vymezení obce z právního hlediska Obecní úřad Majetek obce Význam obecního majetku Historie obecního majetku Možnosti využívání obecního majetku Zabezpečování veřejných statků Podnikání s majetkem obcí Majetek jako prostředek k získání úvěru Účetnictví obcí Legislativa upravující vedení účetnictví Zákon o účetnictví Vyhláška č. 505/2002 Sb Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Druhy dlouhodobého nehmotného majetku Oceňování dlouhodobého nehmotného majetku Technické zhodnocení Dlouhodobý hmotný majetek Druhy dlouhodobého hmotného majetku Oceňování dlouhodobého hmotného majetku Technické zhodnocení majetku Dlouhodobý finanční majetek Oceňování finančního majetku Pořízení majetku Přehled o pořizování majetku v obcích jednotlivé účty Zařazení dlouhodobého majetku na majetkové účty Vyřazení dlouhodobého majetku Soubor movitých věcí Příslušenství dlouhodobého majetku Účetní odpisy Praktická část Město Třebíč Mapka Kraje Vysočina Organizační struktura obecního úřadu Město Třebíč Pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku... 44

7 Pořízení drobného DNM Pořízení DHM Pořízení zásob Účtování - pořízení materiálu Drobný dlouhodobý majetek - podrozvahová evidence Přehled dlouhodobého majetku města v období Evidence majetku města Vyřazení majetku města Účtování a odpisování Novela zákona o účetnictví zákon č. 304/2008 Sb Odpisový plán Srovnání majetku v pořizovací hodnotě a majetku odepsaného za období Závěr Použité zdroje Seznam tabulek a grafů Přílohy... 60

8 ÚVOD Předmětem bakalářské práce je analýza majetku obcí, s důrazem kladeným na specifikaci účtování dlouhodobého majetku. Téma bylo zvoleno na základě prakticky získaných zkušeností na finančním odboru městského úřadu v Třebíči. Vlastnictví majetku obcemi má na území našeho státu tradici, která byla přerušena v roce 1949, na kterou se postupně navazuje od počátku devadesátých let minulého století. Část majetku vlastněného státem přešla či byla převedena na obce na základě nové právní úpravy. Další právní normy upravily možnosti nakládání s takto nabytým majetkem. Obecní majetek je jedním z předpokladů existence územní samosprávy a jeho význam zasahuje do všech sfér působení obce. Primárně slouží majetek obcí k poskytování veřejných statků, ale nelze podceňovat možnost jeho využití pro podnikání, které umožňuje navýšit příjmovou stránku rozpočtu o další finanční prostředky. Nakládání s majetkem rovněž ovlivňuje finanční situaci obce a tedy i hodnocení hospodaření obce jako rating nebo bonita. Také možnost získat dodatečné prostředky v podobě úvěru od bankovních ústavů je závislá na kvantitativních a kvalitativních parametrech majetku, včetně jeho využívání. Nezbytným předpokladem k hodnocení současného účtování majetku, jakož i k navrhování připravovaných změn v účetnictví je vymezení majetku jako takového. Problémem současného výkaznictví, resp. evidence majetku obcí je absence vyjádření úlohy majetku, zejména nemovitého, z hlediska možného rozvoje obce (města). Majetek je v současném pojetí vnímán velice staticky, především jako účetní položka či jako technická jednotka, což neumožňuje vyjádřit jeho komplexní význam pro danou obec. V porovnání s minulostí došlo ke značným úpravám v postavení obcí. Zejména v souvislosti s reformou veřejné správy se výrazně zvýšily jejich pravomoci a odpovědnost, což se odrazilo i v nárůstu velikosti jejich majetku a objemu rozpočtů. Podstatné změny nastaly i v systému financování obcí. Upravila se struktura daňových příjmů a zejména v souvislosti se změnami rozpočtového určení daní z roku 2001 došlo

9 k nárůstu daňových příjmů většiny obcí. Naopak byly a stále jsou omezovány dotace od státu s cílem zvyšování míry finanční soběstačnosti. Vstup České republiky do Evropské unie nepřinesl pouze řadu povinností, vyplývajících z přijetí nových právních předpisů, ale také nové možnosti. Obcím se tak otevřel přístup ke značným zdrojům ze strukturálních fondů a k dalším prostředkům z rozpočtu EU, které jsou určeny k financování vybraných aktivit. Ze specifického způsobu financování hospodaření obcí vyplývá i odlišný způsob vedení účetnictví

10 CÍL A METODIKA PRÁCE Cíl bakalářské práce je zaměřen na komplexní vysvětlení dlouhodobého majetku a jeho účtování v obcích se zaměřením na připravované změny v účetnictví od 1. ledna Výsledkem práce bude provedená analýza připravovaných změn a zhodnocení systému účtování majetku. V teoretické části práce je vymezeno postavení obcí jako základních článků územní samosprávy v České republice, historie majetku. Pro vytvoření uceleného přehledu o dané oblasti jsou uvedeny možnosti využívání majetku. Jelikož údaje nám poskytuje účetnictví, je účelné pro danou oblast popsat i základní postupy a legislativu týkající se této oblasti. Praktickým cílem práce je rozbor účtování a evidence majetku konkrétní obce. Větší pozornost by měla být věnována historickému majetku. Analýza je zaměřena na pořizování a účtování majetku, evidenci, ale i nastínění odpisů proč odpisovat obecní majetek. Důležité je celkově zhodnotit účtování majetku obce a navrhnout možná doporučení pro zdokonalení evidence na připravované změny v účetnictví. Metodika práce Vypracování bakalářské práce předcházel sběr informací z odborné literatury a právních předpisů, které se týkají dané problematiky. Cenné informace a podklady pro část praktickou byly získány převážně od vedoucí finančního odboru Městského úřadu Třebíč. Při analýze dat byly použity základní matematické metody při stanovení odpisové sazby, ke zhodnocení odpisů majetku byly použity vybrané ukazatele finanční analýzy, metoda dedukce. Práce je doplněna tabulkami, pro větší názornost i grafy. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce je popsán současný stav řešené problematiky. Obsahuje charakteristiku obcí, jejich funkci a postavení, využívání obecního majetku. Také systému účetnictví obcí je věnovaná kapitola, kde jsou vymezeny právní předpisy, metodické prvky v účetnictví a přehled účtování na majetkové účty. Praktická část práce spočívá v ověření získaných teoretických poznatků v praxi. Nejdříve je zde charakterizovaná vybraná obec město Třebíč. Je zde představen majetek za tři účetní období, vysvětleny základní postupy účtování majetku obcí doplněny praktickými příklady.

11 Připravovaná změna v účtování majetku tj. provádění odpisů a dopad na účetnictví poskytuje úvaha proč odpisovat. Praktický příklad odpisovaného majetku je uveden v tabulce s komentářem. Na základě zjištěných poznatků je shrnuta praktická část a jsou navržena opatření pro změnu, které přinese účetnictví obcí. Po závěrečné části práce následují seznamy použitých zdrojů, tabulek a grafů a přílohy.

12 3 Teoretická část V Ústavě České republiky je zakotveno, že v ČR existuje dvoustupňový systém územní samosprávy. Vyšší územní samosprávné celky představují kraje a základními územními samosprávnými celky jsou obce. 3.1 Vymezení obce z právního hlediska Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích) je právním předpisem, který upravuje právní postavení a úkoly obcí. Dle tohoto zákona je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů. Obec je též označována jako veřejnoprávní korporace, což znamená, že je právnickou osobou veřejného práva, která vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Obec má vlastní majetek, který musí využívat účelně a hospodárně. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Úkolem obce je pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Za občany obce jsou považovány všechny fyzické osoby, které jsou státními občany České republiky a které jsou v obci hlášeny k trvalému pobytu. Občané obce mají na území obce ze zákona zaručená určitá práva. Pokud dosáhli věku 18 ti let, mají za určitých podmínek právo volit a být voleni do zastupitelstva obce, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce k závěrečnému účtu podávat orgánům obce návrhy, připomínky, podněty aj. Při vymezování obcí se používá též územní princip. Ten můžeme chápat tak, že území České republiky lze rozdělit na území jednotlivých obcí, na nichž potom obce samy vykonávají samosprávu. Město je zvláštní kategorií obce. Dle zákona o obcích je městem obec, která má alespoň 3000 obyvatel, pokud tak stanoví předseda poslanecké sněmovny na základě vyjádření vlády. Můžeme však najít i historická města s méně obyvateli, která mají stále statut města, i když funkci města již neplní. Obecní úřad je výkonným orgánem obce jak v samostatné, tak v přenesené působnosti. V oblasti samostatné působnosti plní úkoly, kterými ho pověřilo zastupitelstvo či rada obce a dále pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. Tvoří ho starosta, místostarosta, tajemník (je-li jeho funkce zřízena) a zaměstnanci obce zařazeni do obecního úřadu. Tito zaměstnanci mohou pracovat v rámci odborů a oddělení, na která bývá obecní úřad (rozhodnutí rady obce) rozčleněn. V čele obecního úřadu stojí starosta.

13 Tajemník obecního úřadu je pracovníkem v zaměstnaneckém poměru. Tato funkce musí být zřízena v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností. Zastupitelstvo a rada obce si mohou zřídit poradní a kontrolní orgány, kterými jsou výbory a komise. Zastupitelstvo obce musí vždy zřídit finanční a kontrolní výbor, přičemž další výbory zřizuje podle potřeby. Rada obce má možnost zřídit komise, které jí předkládají svá stanoviska a náměty. 3.2 Majetek obce Majetek je nejčastěji vnímán, jako bohatství, neboť má hodnotu, tržní cenu. Různé druhy majetku mohou být směněny na peněžní formu, jako vlastnictví, soubor vlastnických práv k majetku možnost disponovat s majetkem podle uvážení vlastníka majetku. Pro obecní majetek je zřejmě vhodnější pojem obecní vlastnictví, než obecní bohatství. Pojem vlastnictví jako synonymum majetku vhodně vystihuje právo vlastněnou věc užívat podle vlastního rozhodnutí, právo prodat či pronajmout ji apod. Vlastnictví majetku je proto jedním z nejdůležitějších předpokladů existence územní samosprávy jako nestátního subjektu obcí. Zákon o obcích 38 odst. 1 stanoví, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je také povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Podle tohoto ustanovení je obec rovněž povinna vést evidenci svého majetku. Odstavec 2 stanoví, že majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy. Význam obecního majetku je možné rozdělit do tří hlavních kategorií: majetek je základní podmínkou existence územní samosprávy. majetek a jeho užívání jsou významným ekonomickým nástrojem územní samosprávy. pro hospodaření s některými druhy majetku jsou nutné netržní formy řízení a hospodaření. Je ve veřejném zájmu, aby takovým majetkem disponoval veřejný sektor. Volené orgány obce rozhodují o způsobu využívání majetku, proto také za svá rozhodnutí o hospodaření s majetkem odpovídají svým občanům - voličům.

14 3.3 Historie obecního majetku Obecní majetek byl zakotven již v tzv. říšské ústavě z roku 1849, která posílila samostatnost obcí tím, že vyloučila zásahy státu do hospodářské činnosti obcí. Tím se vztah obce a státu do značné míry přiblížil vztahu současnému. Podle této právní normy měla spočívat úloha státu pouze ochraně svobody podnikání a zajišťování bezpečnosti. Obecní zřízení zemské z roku 1861 uznalo výnosy z obecního majetku jako příjem obcí. Od roku 1918 vznikla municipální samospráva na třech úrovních obce a města, okresy a země. Předpokládalo se, že tyto samosprávné stupně budou hradit municipální výdaje zejména z výnosů z municipálního majetku. Kategorizace majetku byla rozdílná od kategorizace současné a měla následující podobu: finanční jmění správní jmění (kancelářské budovy, veřejné knihovny, muzea apod.) veřejné statky (komunikace, parky, náměstí apod.) V předválečném období byla obcemi kdo značné míry využívána možnost podnikání a do majetku obcí patřily elektrárny, pivovary, jatka, pily, pískovny atd. V těchto případech šlo o výdělečnou činnost obcí, ovšem obce vlastnily i nevýdělečné podniky, které zajišťovaly naplňování veřejného zájmu (zásobování vodou, správa kanalizací apod.). Objem a struktura obecního majetku vykazovaly v rámci státu značné rozdíly způsobené celou řadou faktorů, včetně schopnosti obcí generovat ze svého majetku další výnosy resp. majetek. Po 2. světové válce obce navázaly na předválečný stav a hospodařily se svým majetkem. Situace se dramaticky změnila znárodněním majetku k Ani obecní majetek nebyl znárodnění ušetřen. Obce jako samosprávné jednotky sice formálně nezanikly, ale jejich majetek se stal majetkem státu, který v následujících dekádách spravovaly národní výbory, jejichž rozpočet byl napojen na rozpočet státní. Po roce 1989 bylo nutné vrátit obcím alespoň část majetku odkaz na zákon č. 172/199l Sb. Obce dostaly zpět majetek ze zákona rozhodnutím Ze zákona se vrátil do vlastnictví obcí tzv. historický majetek tj. majetek, který obce vlastnily k např. lesní pozemky, zemědělská půda, stavební pozemky, stavby a pozemky tvořící jeden funkční celek, majetek, tj. stavby a pozemky převedené do

15 vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření (dříve u NV, jejichž nástupcem se staly obecní nebo městské úřady), tzn. majetek, který obce spravovaly ke dni (kdy nabyl účinnosti zákon č. 172/1991 Sb.) bytový fond s pozemky, tvořící jeden celek domy, které vlastnily v tzv. přímé správě (spravované podniky bytového hospodářství). Do vlastnictví obcí se dostaly pozemky se sídlištní zelení, chodníky apod. objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k na katastrálním území příslušné obce a majetek investorských organizací V 90. letech 20. století obce majetek prodávaly, byly to především nemovitosti, z důvodu špatného stavu. Majetek se vracel zchátralý a vyžadoval nákladné opravy, na které obce neměly dostatek finančních prostředků. Získané kapitálové příjmy většina obcí použila na financování investic, nákup a rozšíření zejména dlouhodobého hmotného majetku v rámci budování technické infrastruktury, finančním investováním nákup a obchodování s cennými papíry, nebo formou termínovaných vkladů na účtu u peněžního ústavu. 3.4 Možnosti využívání obecního majetku Využití obecního majetku je širokospektrální. Primárně lze vnímat majetek jako nezbytný předpoklad existenci územní samosprávy (a to i na úrovni krajů). Při využívání svého majetku jsou jednotky suverénní a omezovány pouze právními předpisy. Podle zákona o obcích o využívání obecního majetku rozhoduje obec sama, přesněji řečeno obecní zastupitelstvo (volený orgán), ale i obecní rada (např. v případě pronájmu nemovitosti). Majetek obcím umožňuje: rozvoj veřejného sektoru na dané úrovni územní samosprávy, zejména poskytování veřejných statků, vyvíjet podnikatelskou činnost, získat úvěr, Hlavním úkolem územní samosprávy na úrovni krajů i obcí je poskytování veřejných statků. Zabezpečování veřejných statků veřejné statky zabezpečují obce prostřednictvím 1 : 1 PEKOVÁ, J.:Veřejná správa a finance. Praha: Codex Bohemia 1998, s. 57. ISBN X

16 neziskových organizací a komunálních podniků. V ČR obce zřizují příspěvkové organizace a obecně prospěšné společnosti. V případě, že neziskové organizace hospodaří se ztrátou, hradí obec ztrátu z výdajů svého běžného rozpočtu přesněji řečeno neinvestičními transfery. V případě obecně prospěšné společnosti závisí na tom, zda je jejím zřizovatelem obec, podniků a neziskových organizací zakládaných jinými subjekty. Obce tedy mohou zadávat zakázky na poskytování veřejných statků soukromému sektoru. Výběr soukromého subjektu, který má poskytovat veřejný statek, probíhá většinou na základě veřejné soutěže, jejímž výsledkem je uzavření smlouvy s vítězem budoucím poskytovatelem, podniků, u kterých jsou spoluzakladatelem, tzn. na základě partnerství se soukromým sektorem, nebo sdružení s jinými obcemi. Do této kategorie spadá např. místní policie, záchranná služba, hasiči, ale také výstavba a provoz společného vodovodu, čističky odpadních vod apod. Podnikání s majetkem obcí Obchodní zákoník definuje podnikání jako činnost prováděnou samostatně, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikání obcí má na našem území dlouholetou tradici z let 1918 až 1939 a následně i z let 1945 až Formy podnikání byly v těchto obdobích značně rozvinuté obce mimo jiné vlastnily a provozovaly pískovny, kamenolomy, pivovary, elektrárny, jatka atd. Po roce 1990 získávaly obce majetek a rovněž možnost s ním podnikat. Na tradice podnikání obce navazují spíše pozvolna a spíše ve smyslu pronajímání nemovitostí, než na základě vlastnictví výrobních podniků či podniků poskytujících služby. Podnikání obcí lze považovat za určitou vyšší formu hospodaření s majetkem. 2 Sféry, ve kterých obce zpravidla podnikají, jsou tyto: dlouhodobý pronájem majetku. Výhodou takového nakládání s majetkem je dlouhodobý pravidelný příjem do obecního rozpočtu. Kromě příjmů do obecního rozpočtu lze za výhodu rozhodně považovat i zachování kontroly nad nakládáním s tímto majetkem (na rozdíl od prodeje). Nevýhodu pak představuje nutnost pravidelné údržby (zejména v případě budov), stavebních zásahů (opravy, modernizace, rekonstrukce), 2 MELION M.: Hospodaření a podnikání obcí. Hradec Králové: EIA 1997, s. 27. ISBN: X

17 majetkové vstupy do společných podniků s jinými subjekty, včetně subjektů soukromého sektoru. Na rozdíl od pronájmu nemovitostí lze tuto činnost považovat za rizikovou (v různé míře). Obec by, obdobně jako tomu je u soukromých subjektů, měla získat dostatek informací o svých podnikatelských partnerech, aby minimalizovala riziko ztráty nebo znehodnocení vloženého majetku, prodej a výměna pozemků v rámci území obce. Prodej lukrativních pozemků v atraktivních částech obce umožňuje obcím získat finanční prostředky a zároveň udržet nebo dokonce zvětšit svůj pozemkový fond nákupem pozemků v méně zajímavých částech obce. Kapitálové příjmy takto získané může obec využít k naplňování rozvojových projektů apod. Prodej pozemků soukromému sektoru může být podmíněn např. investicí kupujícího na daném pozemku (např. vybudování inženýrských síti). Tímto obec sice nezíská dodatečné příjmy, ale sníží pravděpodobné výdaje (investice by musely jinak financovat z vlastních zdrojů). Jelikož je podnikání činností, která má podnikatelskému subjektu zajistit výnosy, je třeba vnímat majetek k podnikání využívaný i z hlediska jeho výnosnosti. Výnosnost je různá u odlišných druhů majetku, což je možné pozorovat např. porovnáním stavebních a zemědělských pozemků, kdy výnosnost z prodeje či pronájmu stavebních pozemků je i několikanásobně větší než je tomu v případě pozemků zemědělských. Majetek jako prostředek k získání úvěru Obce využívají úvěru jako jednoho z možných návratných příjmů. Úvěr jim může sloužit překlenutí dočasného nedostatku vlastních finančních prostředků, ale i k financování investic. Podle lhůty splatnosti lze úvěry využívané obcí rozdělit: krátkodobý finanční úvěr splatnost do 1 roku, střednědobý úvěr splatnost do 4, max. 5-ti let, dlouhodobý úvěr splatnost do 10 let, výjimečně do 15 let. Takový úvěr je spojen s financováním investic. Pro obec představuje značnou zátěž vzhledem k nutnosti platit úrok z rozpočtu obce.

18 Střednědobé a dlouhodobé úvěry mívají účelový charakter. Úvěr je obcemi hojně využíván, zejména proto, že obce zpravidla nemají problém úvěr získat, neboť jsou považovány za celkem důvěryhodné dlužníky. O tom, zda obec požádá bankovní ústav o poskytnutí úvěru, rozhoduje volený orgán obce obecní zastupitelstvo. V případě, že bankovní ústav vyhoví takové žádosti, uzavře s ním obec úvěrovou smlouvu. Důležité je schválení umořovacího plánu, podle něhož se splácí jistina a úroky. Obec pochopitelně musí počítat s těmito výdaji při sestavování rozpočtů. Aby peněžní ústav obci úvěr poskytnul, obec se musí zaručit: svým majetkem, zejména nemovitým, který je ve vlastnictví obce. Účetní hodnota tohoto majetku v účetnictví města není směrodatná důležité je ohodnocení znalcem, neboť účetní hodnota se zpravidla o hodnoty tržní odchyluje, budoucími příjmy (smlouva může stanovit, že obec předkládá peněžnímu ústavu rozvahu, výkaz zisků a ztrát a výkaz o plnění rozpočtu), kombinací majetku a budoucích příjmů, cennými papíry emitovanými jiným subjektem, které obec koupila a má je ve svém portfoliu. 3.5 Účetnictví obcí Účetnictví můžeme chápat jako soustavu chronologického, systematického a úplného zobrazení činnosti určité organizace v hodnotovém vyjádření tak, aby se vyjádřilo jmění příslušné organizace, jeho změny a hospodářský výsledek pro potřeby řízení a kontroly hospodaření. Z charakteru úkolů, které obce zabezpečují, vyplývá odlišný způsob vedení účetnictví. Smyslem účetnictví obce je informovat uživatele účetních informací o všech příjmech a výdajích, o plnění rozpočtu příjmů a výdajů, seznámit je s finančními vztahy obce k založeným a zřízeným organizacím a k ostatním subjektům, ke kterým má obec finanční vztahy na základě zákonů nebo uzavřených smluv. Účetnictví musí poskytovat správné, včasné a věrohodné údaje o hospodaření obce a fungovat jako nástroj kontroly plnění rozpočtu. Příjmy a výdaje musí obce sledovat odděleně, a to v členění podle rozpočtové skladby.

19 Při plnění výdajové části rozpočtu se v účetnictví rozlišuje: pokladní plnění rozpočtu sledují se rozpočtové výdaje, tedy skutečné čerpání prostředků z bankovních účtů, podle kterého můžeme posoudit plnění rozpočtu, skutečné plnění rozpočtu zjišťují se rozpočtové náklady, což jsou částky skutečně spotřebované při činnosti obce za sledované období bez ohledu na to, kdy byly čerpány peněžní prostředky. Náklady jsou základním ukazatelem provozu obce. Legislativa upravující vedení účetnictví Jelikož oblast účetnictví prošla v posledních letech řadou rozsáhlých změn, jsou obce k povinny při vedení účetnictví postupovat podle těchto právních norem: zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 505/2002 Sb.), českých účetních standardů č. 501 až 522, ve znění změn platných pro účetní období začínající dnem Zákon o účetnictví je základní normou regulující finanční účetnictví. Představuje obecná pravidla pro vedení účetnictví společná pro všechny typy subjektů, které jsou podle tohoto zákona nazývány účetními jednotkami. Zákon o účetnictví vymezuje obsah a rozsah vedení účetnictví, účetní zásady, účetní dokumentaci, dále obsah účetních zápisů, účetních knih a účetní závěrky, určuje způsob oceňování a provádění inventarizace majetku a závazků aj. Povinnost vést účetnictví obcemi vyplývá z ustanovení 1 zákona o účetnictví, podle kterého se zákon vztahuje na všechny právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky. 3 Vyhláška č. 505/2002 Sb. je prováděcím předpisem k zákonu o účetnictví, přičemž se vztahuje pouze na výše uvedené účetní jednotky, mezi která se řadí i obce. Tato vyhláška upravuje následující oblasti pro vedení účetnictví v plném a ve zjednodušeném rozsahu: rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů 3 Obce jsou ve smyslu 18 občanského zákoníku právnickými osobami.

20 a výsledků hospodaření v účetní závěrce, uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, směrnou účtovou osnovu a účetní metody. Vyhláška dále rozebírá jednotlivé položky účetní osnovy a stanovuje podrobnosti týkající se jejich účtování. Tato právní norma stanoví v příloze č.4 směrnou účtovou osnovu, která je členěna na účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty. Toto členění včetně číselného označení je závazné pro všechny obce. Obce mají určité specifikum neodpisují majetek. Příspěvkové organizace zřízené městem, jejichž účetnictví je rovněž upraveno touto vyhláškou, majetek odpisují ( 34). Novela zákona o účetnictví č. 304/2008 Sb. přináší změny v účetnictví od a změny v účetnictví od V návaznosti na 36 zákona o účetnictví vydává Ministerstvo financí České účetní standardy pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 505/2002 Sb. Těmto standardům byla přiřazena čísla 501 až 522. Obsahují popisy účetních metod a postupy účtování za účelem docílení souladu v účtování všech účetních jednotek. Tento předpis dále definuje pojmy, charakterizuje jednotlivé účtové třídy, stanovuje náplň účtů, hlediska pro vytváření analytické evidence a způsoby oceňování. 3.6 Dlouhodobý majetek Základní charakteristikou dlouhodobého majetku je: dlouhodobost jeho používání (déle než 1 rok) jeho postupná spotřeba (opotřebení) stanovení výše jeho ceny Dlouhodobý majetek se člení na: nehmotný hmotný finanční Dlouhodobý majetek se účtuje na syntetických účtech: v účtové skupině 01 Dlouhodobý nehmotný majetek v účtové skupině 02 Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný v účtové skupině 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný v účtové skupině 06 Dlouhodobý finanční majetek

21 Účetní jednotka zde účtuje o majetku, ke kterému má vlastnické právo nebo právo hospodaření viz 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, který zní: Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územně samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění závazků převodem práva nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci, jakož i v dalších případech stanovenými právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Pozemky a jiný majetek vymezený právními předpisy se neodepisuje. 3.7 Dlouhodobý nehmotný majetek Je to majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění jedné položky převyšující částku Kč ,-. Podstata dlouhodobého nehmotného majetku plyne již ze samostatného názvu. Jedná se o takový majetek, který v podstatě nelze uchopit, například práva průmyslového vlastnictví, projekty, programové vybavení a ocenitelná práva v ocenění stanovené účetní jednotkou a dobou použitelnosti delší než jeden rok. 4 Druhy dlouhodobého nehmotného majetku zřizovací výdaje nehmotné výsledky výzkumu a vývoje software ocenitelná práva povolenky na emise a preferenční limity preferenční limity goodwill ostatní dlouhodobý majetek 4 V letech 1993 až 1995 byl právními předpisy stanoven povinný limit pro DNM nad Kč, od roku 1996 byla částka nad Kč ponechána pro zřizovací výdaje, pro ostatní položky DNM byl stanoven limit nad Kč. V roce 1999 státní regulace stanovila částku nad Kč, která byla povinná až do roku V roce 2002 mohla o limitu rozhodnovat účetní jednotka, povinně však od Kč, počínaje rokem 2003 je limit DNM plně v kompetenci účetní jednotky. Vybrané položky nehmotného charakteru jsou zařazeny do DNM bez ohledu na výši limitu, např. goodwill.