Pátek. Padesát let spolu. Nina Divíšková a Jan Kačer / č. 51 / samostatně neprodejné

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pátek. Padesát let spolu. Nina Divíšková a Jan Kačer. 23. 12. 2011 / č. 51 / samostatně neprodejné"

Miluše Janečková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Pátek / č. 51 / samostatně neprodejné Nina Divíšková a Jan Kačer Padesát let spolu

2 OBSAH Rozhovor: Nina Divíšková a Jan Kačer: Padesát let spolu! Téma: Procházka Malou Stranou, kterou v žádném průvodci nenajdete. Reportáž: Když máma nevidí Jak slepé maminky vychovávají vidoucí děti? Manželky premiérů: Božena Černíková: Mého muže zavraždili! Portrét: Legendární porodník Antonín Doležal je sběratelem sprostých slov. Gurmán: Vánoční šneci a zajíc na černo Na cestě: Tři lidé, kteří budou chybět Písnička: Janek Ledecký: Sliby se maj plnit o vánocích + Program TV na celý týden se sloupky osobností: Kačer Franz Bednářová Bosák Rynda Štindl Špátová

Portrét: Legendární porodník Antonín Doležal je sběratelem sprostých slov.

3 téma 2 Okolí Valdštejnského náměstí: 1 1 Dům U Tří růží 2 Restaurace U Zlaté studně 3 Valdštejnský palác 3 Dům U Tří růží. Odtud vycházel stárnoucí faun Leoš Suchařípa na svoje vilné zálety. Po stopách fauna Přijměte pozvání na cestu nevelkým koutem pražské Malé Strany. Třeba jako tip na sváteční procházku, kterou je koneckonců možné (a budiž to omluvou pro mimopražské) vykonat i v křesle nebo na pohovce v pohodlí domova. Dan Hrubý, foto Jan Zatorsky 16 PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 17

Po stopách fauna Přijměte pozvání na cestu nevelkým koutem pražské Malé Strany.

4 Dům U Tří růží (Valdštejnské náměstí 163/2) je výjimečný i v malostranském měřítku, tolik příběhů a významných lidí utvářelo jeho historii. Průvodcem napříč dějinami sevřenými mezi dvě křídla domu, to honosnější s velkými byty a okny do Valdštejnského náměstí a chudší opatřené pavlačemi byl autorovi tohoto článku současný rektor Akademie výtvarných umění JIŘÍ T. KO- TALÍK. Narodil se tu v únoru jedenapadesátého roku a prožil dětství v době, kdy se ještě sáňkovalo od hrany Sněmovní ulice dolů, k Valdštejnskému paláci, v němž dnes sídlí Senát, a kdy jako dítě počítal auta, která za hodinu projedou Valdštejnskou ulicí (co je teď od rána do večera zarovnána kolonou stojících a kouřících aut). Dobral se čísla patnáct. A to jsem si říkal, jaký je provoz! Seděli jsme v pracovně a populární kunsthistorik vzpomínal na svého otce (koneckonců také on byl v šedesátých letech rektorem AVU) i sousedy, jejichž význam neutvářel jen věhlas, to, co obvykle nazýváme slávou, ale i lidské ustrojení, nastavení, které činí z některých jedinců osoby podstatné k zapamatování. Avšak ještě dřív než vstoupíme do dob (a vod) kotalíkovské paměti, je třeba zmínit jednu historii, která se začala psát na samém počátku dvacátého století. Jakkoli je, snad, trochu bulvární. Z té trojice si leckdo v Praze dělal legraci: Spisovatelka RŮŽENA SVOBODOVÁ, jen o málo starší F. X. ŠALDA, ještě zdaleka nedosahující věhlasu mocného kritika, a o celé desetiletí dříve narozená malířka ZDENKA BRAUNEROVÁ. Obě dámy se o mladého muže, jak to říci elegantně, dělily a v roce 1900 mu v domě U Tří růží společně našly a zařídily byt. Slavná malířka (mimochodem, dům U Tří růží zpodobnila na jednom ze svých obrazů) dala nejednou ve svém životě průchod ochranitelským, takřka mateřským citům k mladším mužům také Šalda byl v jejích očích zranitelný a nepraktický, života neznalý člověk, opravdový Don Quijote. Její náklonnost k Šaldovi trvala do roku 1903, potom převážila žárlivost vzájemně soupeřících žen a malířka si našla nový objekt pro svou starostlivou péči o pětadvacet let mladšího kritika a spisovatele Miloše Martena. Asi ze všech a ze všeho nejvíc proslavila dům U Tří růží režisérka VĚRA CHYTILO- Na dvorku úřadovala domovnice paní Polívková. Výhled z Mikulášské věže je úchvatný. dědkostroj V nejvyšších oknech zvonice kostela svatého Mikuláše zřídila začátkem sedmdesátých let IV. správa sledování federálního ministerstva vnitra pozorovatelnu, v estébácké hantýrce zvanou opěrný bod. Zasloužilý pracovník sem dostal pohovku, židli se stolkem, dokonce i televizi, aby si ve volných chvílích když svět pod ním přestal na okamžik konspirovat proti socialismu pustil některý z Dietlových seriálů, třeba Okres na severu, nebo hokej. (Jaké to asi muselo být, když se z vrcholu věže ozývalo hlasité: Góóól!") Pozorovatelna sloužila ke sledování cizích ambasád. Poslední špehování je zaznamenáno 20. ledna Vzhledem k tomu, že pozorovací zařízení dalekohled s fotoaparátem vybaveným teleobjektivem obhospodařoval obvykle vysloužilý člen Státní bezpečnosti, říkalo se celému aparátu dědkostroj. VÁ. Nejprve tu v padesátých letech bydlela ještě coby řadová zaměstnankyně Barrandova, klapka a pomocná síla se svým prvním mužem, fotografem KARLEM LUDWIGEM. Manželství trvalo krátce, v letech A Chytilová teprve směřovala na pražskou FAMU, již začala studovat o čtyři roky později. Ke Třem růžím se vrátila na začátku osmdesátých let, aby v jednom z podkrovních bytů (jeho okna jsou ve štítě směřujícím do náměstí), na schodech i domovním dvoře natočila jeden z nejlepších českých filmů poválečné éry Faunovo velmi pozdní odpoledne. Tohle natáčení bylo velkou událostí pro celý dům. Už proto, že tehdejší domovnice paní Polívková hrála ve filmu samu sebe, vzpomíná Jiří T. Kotalík na legendární filmovou postavu, jež dodnes odzbrojuje diváky autentičností, s níž peskuje hlavního hrdinu, stárnoucího fauna Leoše Suchařípu. Baba jedna neestetická! A Jiří T. Kotalík pokračuje: To byla ještě taková klasická domovnice, která o dům pečovala, hájila ho a hlídala u otevřeného okna v kuchyni. Věděla o všem, co se děje, a každého, koho neznala, hned perlustrovala. Jak se v domě U Tří růží příběhy protínají, naznačuje i následující shoda: V přízemním bytě naproti paní Polívkové bydlel od konce padesátých let spisovatel a geniální filmový scenárista JIŘÍ BRDEČKA. Autor povídky, podle které napsaly Věra Chyti- 18 PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 19

5 Chcete si to VERZE PLNÁ dočíst? Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice V TRAFICE Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 60 KČ MĚSÍČNĚ Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince Nebo stačí poslat SMS na číslo ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 60 Kč včetně DPH. Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ

Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.

Podobné dokumenty

Pátek. Balkánský temperament. Sandra Černodrinská. 28. 12. 2012 / č. 52 / samostatně neprodejné

Pátek. Balkánský temperament. Sandra Černodrinská. 28. 12. 2012 / č. 52 / samostatně neprodejné Pátek 28. 12. 2012 / č. 52 / samostatně neprodejné Sandra Černodrinská Balkánský temperament Obsah Kandidátka na prezidentku Zuzana Roithová vzpomíná, jak ve třinácti odešla z domu. I na to, jak se později