Pravidla pro žadatele a příjemce

Transkript

1 Operační prgram PRAHA PÓL RŮSTU ČR Verze: 4.4 Datum vydání: Datum účinnsti: Strana 1 z 235

2 Vydal: Hlavní měst Praha Magistrát hlavníh města Prahy, Odbr evrpských fndů Rytířská 406/10, Praha 1 tel.: Strana 2 z 235

3 Obsah 1. Přehled změn Úvd Definice pužívaných pjmů a zkratek Právní základ a další výchzí dkumentace Právní předpisy EU Evrpské strukturální a investiční fndy Zadávání veřejných zakázek Veřejná pdpra Právní předpisy a metdika ČR Veřejná pdpra Zadávání veřejných zakázek Jedntné metdické prstředí pr prgramvé bdbí Kntakty Základní infrmace Priritní sa 1: Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací (31 % alkace OP, EFRR) Specifický cíl 1.1: Vyšší míra mezisektrvé splupráce stimulvaná reginální samsprávu Specifický cíl 1.2: Snazší vznik a rzvj znalstně intenzivních firem Priritní sa 2: Udržitelná mbilita a energetické úspry (30 % alkace OP, EFRR) Specifický cíl 2.1: Energetické úspry v městských bjektech dsažené také s využitím vhdných bnvitelných zdrjů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení Specifický cíl 2.2: Zvyšvání atraktivity užívání městské veřejné dpravy Specifický cíl 2.3: Rzvj nízkemisní mbility v blasti městské dpravy v uličním prvzu Priritní sa 3: Pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě (14 % alkace OP, EFRR a ESF) Specifický cíl 3.1: Psílená sciální infrastruktura pr integraci, kmunitní služby a prevenci Specifický cíl 3.2: Psílená infrastruktura pr sciální pdnikání Specifický cíl 3.3: Psílené aktivity pr integraci, kmunitní služby a prevenci Priritní sa 4: Vzdělání a vzdělanst a pdpra zaměstnansti (21 % alkace OP, EFRR a ESF) Specifický cíl 4.1: Navýšení kapacity a zkvalitnění předšklníh, základníh a středníh vzdělávání a zařízení pr pskytvání péče děti d 3 let Specifický cíl 4.2: Zvýšení kvality vzdělávání prstřednictvím psílení inkluze v multikulturní splečnsti Specifický cíl 4.3: Zvýšení dstupnsti zařízení péče děti Obecné pdmínky OP PPR Pdmínky pr jedntlivé priritní sy Pdání žádsti pdpru Lhůta pr pdání žádstí pdpru Způsb pdání Finalizace a pdpis žádsti pdpru Plná mc Strana 3 z 235

4 9.3. Přílhy žádsti pdpru Přílhy předkládané splečně se žádstí pdpru Přílhy předkládané k pdpisu smluvy Pvinné přílhy předkládané nejpzději s první zprávu realizaci prjektu Dtazy týkající se žádsti pdpru Knzultace prjektvých záměrů Kmunikace mezi ŘO a žadatelem Hdncení a výběr prjektů Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí Věcné hdncení Ex-ante kntrla Výběr prjektů k pdpře Schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy Příprava a uzavření smluvy financvání Řízení prjektu Zahájení prjektu Infrmace zahájení prjektu Zapjení partnera a partnerská smluva Realizace prjektu Zprávy realizaci prjektu Uknčení realizace prjektu Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany příjemce Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany ŘO Nejzazší datum pr uknčení fyzické realizace prjektu / Maximální dba realizace prjektu Udržitelnst prjektu Zprávy udržitelnsti prjektu Změny prjektu Nepdstatné změny prjektu Pdstatné změny prjektu Finanční řízení prjektu Účetnictví prjektu Rzpčet prjektu Změny rzpčtu Pdmínky pr prvádění změn rzpčtu Ddržvání rzpčtu Bankvní účet prjektu Pkladna Finanční tky Ex-ante režim (ESF i EFRR prjekty) Ex-pst režim (zpravidla EFRR prjekty) Administrace žádsti platbu Kntrly a audity Kntrly prváděné ŘO Administrativní věření Mnitrvací návštěva Kntrla na místě Audity a kntrly prváděné jinými subjekty Pvinnsti žadatele/příjemce a partnera prjektu Strana 4 z 235

5 14. Důsledky nenaplnění závazků příjemce pdpry a pstupy pr stanvení dvdů za prušení rzpčtvé kázně Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-pst Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-ante Prušení pdmínek Smluvy financvání / Pdmínek realizace s mžnstí náprav Prušení pdmínek Smluvy financvání / Pdmínek realizace bez mžnsti náprav Finanční pravy Specifické případy Identifikace pchybení a rle ŘO Prušení rzpčtvé kázně Definice prušení rzpčtvé kázně Závažná a méně závažná pchybení Přehled dvdů za prušení rzpčtvé kázně Další prušení pdmínek Smluvy financvání / Pdmínek realizace Opravné prstředky, stížnsti a jiná hlášení Žádst přezkum Námitky prti prtklu kntrle Odvlání prti platebnímu výměru Stížnsti Ohlášení pdezření na střet zájmů, krupční jednání neb pdvd Pučení pravných prstředcích dle správníh řádu Pravidla pr publicitu prjektů Pvinné prvky na pvinných a nepvinných nástrjích Jedntný vizuální styl Definice písma Kdifikace barevnsti Pužití lglinku Prvky pvinné publicity Finanční pravy v blasti publicity Pravidla pr uplatňvání finančních prav u pvinných nástrjů Pravidla pr uplatňvání finančních prav u nepvinných nástrjů / vlitelné publicity Způsbilst výdajů Základní principy Věcná způsbilst výdaje Sulad s právními předpisy Ddržení pravidel prgramu a pravidel pdpry Dlžitelnst věcné způsbilsti Přiměřenst výdaje Časvá způsbilst výdaje Místní způsbilst výdaje Dkladvá způsbilst výdaje Vykázání výdaje Úplné vykazvání výdajů Způsbilé výdaje v rámci OP PPR Osbní náklady (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Cestvné (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Cestvní náhrady pr zahraniční experty Strana 5 z 235

6 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Odpisvaný hmtný majetek (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Odpisvaný nehmtný majetek (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Nákup pužitéh zařízení (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Drbné stavební úpravy (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Služby (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Finanční výdaje, správní a jiné pplatky (způsbilé pr EFRR prjekty) Nájem či leasing zařízení, vybavení a budv (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Nákup pzemku (způsbilé pr EFRR prjekty) Přízení stavby (způsbilé pr EFRR prjekty) Věcné příspěvky (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Odpisy (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Daň z přidané hdnty (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Přímá pdpra cílvých skupin (způsbilé pr ESF prjekty) Nezpůsbilé výdaje Zvláštní úprava způsbilsti výdaje Veřejná pdpra Prjekty vytvářející příjmy Křížvé financvání Pravidla způsbilsti výdajů OP PPR v režimu vykazvání nepřímých nákladů Vymezení nepřímých nákladů v OP PPR Hrizntální principy (dle čl. 7 a 8 becnéh nařízení) Pdpra rvnsti žen a mužů a nediskriminace Udržitelný rzvj Mnitrvání a naplňvání hrizntálních principů Zadávání zakázek v rámci OP PPR Vymezení základních pjmů Definice základních pjmů Vymezení zakázek dle předmětu plnění Zakázka na ddávky Zakázka na stavební práce Zakázka na služby Vymezení typů zadavatelů Základní zásady pr zadávání zakázek Stanvení předmětu zakázky Stanvení předpkládané hdnty zakázky Předpkládaná hdnta zakázky, jejímž předmětem jsu pravidelně přizvané neb trvající ddávky neb služby Režim zakázky dle předpkládané hdnty zakázky Zakázky maléh rzsahu Zakázky s předpkládanu hdntu nižší než / Kč bez DPH Zakázky s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH d / Kč bez DPH Zakázky vyšší hdnty - s předpkládanu hdntu vyšší než / Kč bez DPH Výběrvá řízení - pžadavky a pstupy pr zakázky mim půsbnst ZZVZ Druh výběrvéh řízení dle hdnty zakázky Zakázky s předpkládanu hdntu nižší než / Kč bez DPH Strana 6 z 235

7 Zakázky s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH a nepřesahující / Kč bez DPH Zakázky s předpkládanu hdntu vyšší než / Kč bez DPH Zadávací pdmínky Vysvětlení zadávacích pdmínek Jednání nabídkách Otevírání nabídek, psuzení a hdncení nabídek Otevírání nabídek Psuzení a hdncení nabídek Smluva s ddavatelem Změna smluvy Oznámení výsledku výběrvéh řízení Zrušení výběrvéh řízení Zvláštní pravidla pr zadávání zakázek nespadajících pd půsbnst ZZVZ Nedstatečný pčet ddavatelů Zadavateli byla pdána puze jedna úplná nabídka Opce Dříve uzavřené smluvy Elektrnická aukce Zakázka pr OP PPR jak sučást suhrnné zakázky rganizace Zakázky zadávané pdle ZZVZ Pskytvání infrmací pskytvateli dtace pr účely kntrly přípravy a realizace zadávacích/výběrvých řízení Před vyhlášením zadávacíh/výběrvéh řízení kntrla zadávacích pdmínek Před zahájením hdncení nabídek Před pdpisem smluvy kntrla průběhu zadávacíh/výběrvéh řízení Změny v průběhu realizace zakázky ddatky ke smluvám Dkumentace k zadávacím/výběrvým řízením předkládaná se zprávu realizaci prjektu Pvinnsti zadavatele k uchvání dkumentace k výběrvým/zadávacím řízením Důsledky prušení Pravidel OP PPR pr zadávání zakázek a stanvení finančních prav Stanvení finančních prav Veřejná pdpra a pdpra de minimis Definice pjmu veřejná pdpra Obecná dpručení Pdpra de minimis Služby becnéh hspdářskéh zájmu Obecné nařízení blkvých výjimkách Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací Výše a frmy pdpry v rámci OP PPR Indikátry Indikátry prjektu Nastavení indikátrů na výzvě Sankce při nesplnění cílvých hdnt indikátrů Sběr infrmací dsažených hdntách indikátrů Pravidla pr zápis údajů d IS ESF Bagatelní pdpra účastníka prjektu Bagatelnst pdpry Strana 7 z 235

8 21.7. Sledvání parametrů týkajících se pdpřených sb a suvisející indikátry Integrvané přístupy Integrvaná strategie Zpracvání integrvané strategie Hdncení a schvalvání integrvané strategie Realizace integrvané strategie Věcné zaměření integrvaných prjektů Prjektvé záměry Příprava a knzultace Prjednání v Řídicím výbru Pdání žádsti pdpru Hdncení a výběr prjektů Změny Změny integrvaných strategií Změny integrvaných prjektů Mnitrvání a evaluace ITI Mnitrvání a evaluace integrvané strategie Mnitrvání integrvaných prjektů Ostatní Finanční nástrje Pravidla pr prjekty s jedntkvými náklady (zjedndušené metdy vykazvání) Pravidla pr prjekty s jedntkvými náklady ve specifickém cíli Přehled jedntek ve specifickém cíli Výše jedntkvých nákladů Hdncení a výběr prjektů Změny prjektu pr účely jedntkvých nákladů Finanční řízení prjektu Účetnictví prjektu a princip jedntkvých cen Rzpčet prjektu Způsbilé výdaje Uznatelnst výstupu persnálních jedntek v případě pracvní neschpnsti Dkladvání dsažených jedntek Pravidl zakazující dvjí financvání prjektu Příjmy Finanční tky Ex ante režim (zálhvé financvání) Pravidla pr prjekty s jedntkvými náklady ve specifickém cíli Přehled jedntek ve specifickém cíli Vymezení jedntek a výše jedntkvých nákladů Vytvřené míst v zařízení péče děti Transfrmvané míst v dětské skupině Obsazenst zařízení péče děti Kvalifikvaná pečující sba Nájemné zařízení péče děti Výše jedntkvých nákladů Pravidl týkající se minima způsbilých nákladů na bsazenst zařízení Parametry zařízení péče děti pdpřených z OP PPR v režimu standardní stupnice jedntkvých nákladů Vymezení typů zařízení péče děti pdprvaných z OP PPR Strana 8 z 235

9 Žadatel (příjemce pdpry) a případní prjektví partneři Fáze prjektu a pdmínky pskytvání pdpry z OP PPR dle stanvených jedntek Specifické pdmínky pr prjekty realizvané v režimu jedntkvých nákladů Základní vymezení služby hlídání a péče dítě Pečující sba Pčet dětí a mnžství pečujících sb Hygienické pžadavky na prstrvé a prvzní pdmínky Stravvání Evidence dětí vedená prvzvatelem zařízení péče děti Pjistná smluva pjištění dpvědnsti za újmu Omezení týkající se rdičů Vymezení kapacity zařízení, vnitřní pravidla zařízení (prvzní řád) a plán výchvy a péče Řízení zařízení péče děti (včetně řízení prjektu) Pravidl hledně zápisu zařízení péče děti d šklskéh rejstříku Pravidl zakazující dvjí financvání prjektu Hdncení a výběr prjektů Změny prjektu pr účely jedntkvých nákladů Finanční řízení prjektu Účetnictví prjektu a princip jedntkvých cen Rzpčet prjektu Způsbilé náklady Dkladvání dsažených jedntek Příjmy Finanční tky Ex ante režim (zálhvé financvání) Příjmy v prjektech Příjmy prjektů dle čl. 61 becnéh nařízení Metdy výpčtu pdpry Paušální sazba (flat rate) Metda finanční mezery Principy finanční analýzy Příjmy prjektů mim čl. 61 becnéh nařízení Prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry Stanvení dpčtu příjmů dle čl. 61 becnéh nařízení pr prjekty priritní sy 1 OP PPR nezakládající veřejnu pdpru v suladu se Sdělením Kmise Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) Vymezení režimu pdpry Mechanismus přensu výhdy na knečné příjemce Stanvení výše veřejnéh financvání Přílhy Strana 9 z 235

10 Část A 1. Přehled změn Uvedená tabulka pskytuje seznam veškerých prvedených změn v předmětném dkumentu prti půvdní verzi. Přehled změn prti verzi 4.3 ze dne Kapitla/strana Ppis změny Zdůvdnění změny Odpvědnst za správnst změny Celý dkument Úpravy frmulací za účelem zlepšení srzumitelnsti Kap. 2 Aktualizace pravidel pr využití tzv. metdických dpisů Kap. 3 Přidána definice finančních nástrjů Kap Dplněn Sdělení kmise pr rámec d přehledu právních předpisů Kap. 6.1 Aktualizace typů a příkladů pdprvaných aktivit Kap Dplnění nvéh specifickéh cíle 2.3 v rámci PO2 Kap. 6.4 Dplněna pdmínka deinstitucinalizace v rámci PO4 Kap. 9.3 Upraven vysvětlení rzdílu mezi prstým skenem a výstupem z autrizvané knverze Kap , 9.3.2, Pjem analgvé dkumenty nahrazen pjmem dkumenty v listinné pdbě Kap U režimu SOHZ dplněna pvinnst předlžení kalkulace vyrvnávací platby a pvěření k pdpisu smluvy Kap K žádsti pdpru nvě pstačí dkládat puze prsté sken přílh. U některých z nich však Datum platnsti/ účinnsti změny Lepší srzumitelnst Sagač Sulad s praxí Sagač Aktualizace vzhledem k plánvané implementaci finančních nástrjů Vkurka Sulad s praxí Kadlec Zhlednění revize č. 2 prgramvéh dkumentu OP PPR Zhlednění revize č. 2 prgramvéh dkumentu OP PPR Zhlednění revize č. 2 prgramvéh dkumentu OP PPR Sagač Sagač Sagač Lepší srzumitelnst Sagač Lepší srzumitelnst význam se nemění Sagač Sulad s praxí Kadlec Snížení administrativní nárčnsti pr žadatele ve fázi předlžení žádsti Sagač Strana 10 z 235

11 pzději v průběhu prcesu schvalvání prjektů bude neb může být vyžadván předlžení i výstupu z autrizvané knverze Kap Dplněn upřesnění, jaký musí být výsledek tét fáze, aby žádst mhla pstupit d další Kap Upřesněn navyšvání alkace výzvy na hraniční prjekt Kap Kap Kap Kap Kap Kap Kap. 16. Kap Kap Dplněn pžadavek na předkládání dkladu zaplacení daně z nemvitsti jak přílhy ZR prjektu Mezi důvdy pr mžné prdlužení prjektu dplněn důvd prdlení při prcesu schvalvání prjektů a upřesněna časvá způsbilst výdajů Dplněna pznámka pd čaru, že mezení převdu majetku v dbě udržitelnsti se nevztahuje na příspěvkvé rganizace bcí, pkud převedu majetek na svéh zřizvatele Pr přehlednst uveden výčet některých důležitých pdmínek, které se vážu k dbě udržitelnsti Dplněny přílhy Zpráv udržitelnsti prjektu Dplnění c se věřuje při kntrle na místě expst Pvinnst ftdkumentace publicity a její dlžení. Upřesnění pvinnsti u nepvinných nástrjů Slučení textů k časvé způsbilsti před zahájením a p uknčení prjektu Zvýšení srzumitelnsti Sagač Dpručení jednznačnst. MMR-NOK, Ptřeba dlžení suvisejících výdajů prjektu Zapracvání metdickéh dpisu č. 2/2018. Umžnění pstupu uvedenéh v zákně č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů Sagač Sagač Sagač Sagač Přehlednst Sagač, Kadlec Infrmace pr žadatele, c je ptřeba dlžit Infrmace pr žadatele, c je ptřeba dlžit Infrmace pr žadatele, c je ptřeba dlžit Snížení administrativní nárčnsti pr příjemce Sagač Vkurka Vkurka Kadlec Lepší srzumitelnst Sagač Strana 11 z 235

12 Kap Zpřesnění způsbilsti výdajů při částečném financvání Kap Dplněna pravidla způsbilsti výdajů pr OSVČ Kap Kap Kap Dplněna daň z nabytí nemvitých věcí jak způsbilý výdaj; upřesnění pdmínek Dplněna pdmínka neprpjensti sb i při nákupu pzemků Dplněna daň z nabytí nemvitých věcí jak způsbilý výdaj Kap Zpřesnění frmulace týkající se stravnéh Kap Odstranění kurzvých ztrát jak nezpůsbiléh výdaje; upřesnění daně z nabytí nemvitsti Kap Kap Upzrnění na účinnst a pvinnsti zákna 134/2016 Upzrnění na účinnst a pvinnsti zákna 134/2016 Kap Upřesnění kruhu zadavatelů mim ZZVZ Upřesnění mžnstí zadávání VZ maléh rzsahu Upřesnění sčítání více a méněprací Kap , Oprava platných limitů veřejných zakázek Kap Upřesnění pžadvané dkumentace Kap Upřesnění pvinnstí zadavatele Kap Upřesnění infrmací k mtivačnímu účinku Kap Upřesnění infrmací k Rámci pr st. pdpru výzkumu Kap. 21. Upřesnění výchzí hdnty indikátrů Lepší srzumitelnst Kadlec Sulad s praxí Vkurka Sulad s praxí Kadlec Zvýšení chrany veřejných prstředků před pdvdy Kadlec Sulad s praxí Kadlec Zvýšení srzumitelnsti Vkurka Sulad s praxí. Vkurka Sulad s usnesením vlády č. 467/2017 ze dne 21. června 2017 Kadlec Sulad se ZZVZ Kadlec Sulad s MP pr blast zadávání zakázek v prgram. bdbí Sulad s MP pr blast zadávání zakázek v prgram. bdbí Kadlec Kadlec Zvýšení srzumitelnsti Kadlec Uvedení d suladu s platnu legislativu Kadlec Sulad s praxí. Kadlec Sulad s praxí. Kadlec Dplněn na základě připmínky MMR-NOK k minulé verzi PpŽP Kadlec Sulad s předpisy Kadlec Uvedení d suladu s pžadvanu praxí Vkurka Strana 12 z 235

13 Kap Upřesnění bagatelní pdpry v PO 4 Kap. 23. Dplnění kapitly k finančním nástrjům Infrmace pr žadatele, c je ptřeba splnit Kap Úprava výjimek z čl. 61 Uvedení d suladu s Omnibusem Kap Úprava pravidel pr jiné peněžní příjmy prjektu výpčet čistých jiných peněžních příjmů u prjektů prvzníh charakteru Kap Upřesnění příjmů v blasti VP Kap Dplnění infrmací k přensu výhdy na knečné uživatele Kap Dplnění kap. k mechanismu přensu výhdy Přílha č. 6 Přílha č. 8 K infrmaci vlastnické a vládací struktuře dplněn, že je třeba zhlednit i další úrvně vlastnické struktury Přílha nvě vedena jak samstatný subr Vkurka Lepší rientace žadatelů Kadlec Zapracvání metdickéh dpisu č. 2/2018 s hledem na aktuální vyjádření EK k dané prblematice Uvedení d suladu s Omnibusem Keřkvá Sagač Keřkvá Lepší rientace žadatelů Kadlec Lepší rientace žadatelů Kadlec Srzumitelnsti. Zhlednění pznatků z praxe (časté chyby). Zapracvání metdickéh dpisu č. 2/2018. Zjedndušení pr žadatele při vyplňvání Sagač Sagač Úvd v rámci Operačníh prgramu Praha pól růstu ČR (dále též Pravidla ) jsu dkument, který vydává Hlavní měst Praha (Magistrát hlavníh města Prahy - Odbr evrpských fndů), jak řídicí rgán (ŘO) uvedenéh peračníh prgramu. Dkument je určen pr žadatele a příjemce, kteří budu žádat pdpru a čerpat pdpru pskytvanu v rámci Operačníh prgramu Praha pól růstu ČR (dále jen OP PPR ). Pdrbné pdmínky pr předkládání prjektů v rámci knkrétní výzvy budu stanveny v příslušném textu výzvy, tj. např. typy pdprvaných aktivit, právněných žadatelů, vyhlášenu finanční částku atd., který bude zveřejněn na webvých stránkách OP PPR na adrese Pravidla jsu rzdělena na část A, B a C. Část A - Úvdní kapitly dkumentu, které pskytují uživateli základní infrmace dkumentu. Část B - Kapitly, které ppisují prcesně pstupy d přípravy prjektu pr pdání žádsti pdpru, její schválení, resp. uzavření právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry, dbu realizace prjektu až d jeh uknčení včetně dby udržitelnsti. Část C - Kapitly, které jsu věnvány průřezvým blastem přípravy a realizace prjektů, které nejsu pevně vázány na prjektvý cyklus neb se jím průběžně prlínají. Zárveň jde blasti, které se mhu lišit v návaznsti na jedntlivé vyhlášené výzvy neb v návaznsti na další specifika pr určitý typ prjektů/příjemců apd., lze tudíž předpkládat, že bude u některých ke změnám dcházet častěji než u kapitl v předchzích částech Pravidel pr žadatele a příjemce. Pr některé zvláštní typy prjektů (zejména prjekty s jedntkvými náklady ve specifických cílech 4.2 a 4.3 a integrvané prjekty v rámci priritní sy 2) nejsu relevantní všechny kapitly Pravidel. Strana 13 z 235

14 Žadatelům a příjemcům, kteří mají takvé prjekty, se prt dpručuje seznámit se nejdříve se specifickými pravidly a pvinnstmi, jež uvádí příslušná kapitla v části C. Jde např. kap. 22 (integrvané prjekty v rámci priritní sy 2), kap. 24, resp (prjekty s jedntkvými náklady ve specifickém cíli 4.3) a kap (prjekty s jedntkvými náklady ve specifickém cíli 4.2). Teprve pté by se žadatel/příjemce měl seznámit i se zbývajícími kapitlami Pravidel, a t puze těmi, které jsu pr něj relevantní. Pr některé zvláštní typy prjektů (zejména prjekty s jedntkvými náklady ve specifických cílech 4.2 a 4.3 a integrvané prjekty v rámci priritní sy 2) nejsu relevantní všechny kapitly Pravidel. Žadatelům a příjemcům, kteří mají takvé prjekty, se prt dpručuje seznámit se nejdříve se specifickými pvinnstmi a pravidly, jež uvádí příslušná kapitla v části C. Tat Pravidla, texty jedntlivých výzev, znění prgramvéh dkumentu OP PPR, metdiky a další pdrbné infrmace naleznete na webvých stránkách OP PPR na adrese Pravidla budu aktualizvána vždy dle ptřeby (s hledem na aktualizaci právní úpravy ČR, EU a metdické dkumenty Ministerstva pr místní rzvj a Ministerstva financí). Řídicí rgán OP PPR může tent dkument revidvat vydáním nvé verze. Účinnst každé verze je vyznačena na titulní straně tht dkumentu. Všechny dstupné verze jsu k dispzici na webvých stránkách OP PPR na adrese Závaznst Pravidla se vztahují vždy na všechny žadatele a příjemce pdpry z OP PPR, a t d data účinnsti. Žadatel/příjemce musí při realizaci prjektu pstupvat vždy pdle aktuálně účinné verze Pravidel uvedené na webvých stránkách OP PPR na adrese Činnsti, které byly prkazatelně zahájeny před vydáním tét verze Pravidel, budu dknčeny dle verze, účinné v dbě zahájení těcht činnstí. Činnstí se rzumí dílčí aktivita, kteru lze ještě věcně a prcesně ddělit d předchzí a následující aktivity (např. výběrvé řízení zadávané dle těcht Pravidel, neb zadávací řízení ve smyslu ZZVZ). V případě, že je žadatel v rámci kntrly frmálních náležitstí vyzván k pravě žádsti neb dlžení přílhy, pstupuje při nápravě pdle verze Pravidel platné v dbě pdání žádsti, nebť se má za t, že tat náprava je nedílnu sučástí aktivity pdání žádsti. Výjimky Při implementaci OP PPR může djít k situacím, které pravidla stanvená tímt dkumentem a další řídicí dkumentací nepředpkládala. Pkud by řešení takvýcht situací pravidla prgramu (v rzsahu dkumentace uvedené v předchzí větě) neumžňvala, má ŘO mžnst udělit výjimku z pravidel. Tut výjimku může schválit puze ředitel FON MHMP na základě písemné žádsti předlžené zpravidla příjemcem pdpry. Sučástí žádsti musí být důvdnění pr udělení výjimky. Výjimku lze udělit puze za takvých pdmínek, které nepvedu k prušení žádnéh právníh předpisu EU a ČR, ani k prušení pravidel stanvených některým ze závazných metdických dkumentů vydávaných MMR, AO neb PCO či schválených vládu ČR. Metdické dpisy výjimce (dříve rzhdnutí ředitele výjimce ) jsu evidvány a archivvány pr zajištění auditní stpy, netvří však sučást řídicí dkumentace. Při udělvání výjimek pstupuje ŘO zásadně tak, aby v bdbných případech nevznikaly nedůvdné rzdíly. Krmě udělvání výjimek mhu být metdické dpisy využívány také pr upřesnění pravidel a jejich výkladu apd. Pčítání lhůt Pkud jsu lhůty uváděny ve dnech, je zpravidla uveden, zda jde dny pracvní neb kalendářní. Pkud není uveden, že jde pracvní neb kalendářní dny, jde dny kalendářní. Pkud je prvedení určité činnsti neb úknu vázán na lhůtu, tak platí, že: Strana 14 z 235

15 se d běhu lhůty nezapčítává den, kdy dšl ke skutečnsti určující pčátek lhůty; t neplatí, jde-li lhůtu určenu pdle hdin; v pchybnstech se za pčátek lhůty pvažuje den následující p dni, němž je jist, že skutečnst rzhdující pr pčátek běhu lhůty již nastala; lhůty určené pdle týdnů, měsíců neb let knčí uplynutím th dne, který se svým značením shduje se dnem, kdy dšl ke skutečnsti určující pčátek lhůty; není-li v měsíci takvý den, knčí lhůta psledním dnem měsíce. 3. Definice pužívaných pjmů a zkratek Pr účely tht dkumentu jsu definvány následující pjmy a zkratky suvisející s OP PPR. Definice pjmů vychází z příslušných legislativních předpisů Evrpské unie. Pjem 3E Administrace platby Alkace Auditní rgán Blkvá výjimka Celkvé způsbilé výdaje čištěné příjmy Definice Zásada řádnéh finančníh řízení zahrnuje zásady účelnsti, efektivnsti (neb také účinnsti) a hspdárnsti. Pjem 3E vychází z anglických ekvivalentů Effectiveness Efficiency Ecnmy. Hspdárnst, efektivnst a účelnst definuje zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, ve znění pzdějších předpisů. Prces schvalvání žádsti platbu, zahrnující prvtní pdání zjedndušené žádsti platbu žadatelem, její kntrlu ze strany ŘO, včetně případnéh vrácení žádsti platbu příjemci k dpracvání, vystavení plné žádsti platbu v pdbě frmuláře F1 manažerem ŘO, včetně genervání suvisejících detailů platby, její schválení a prplacení příjemci. Objem finančních prstředků z ESI fndů a zdrjů vnitrstátníh splufinancvání určený pr členský stát, cíl, prgram či jeh sučást, rk, případně výzvu. Orgán zdpvědný za zajištění prvádění auditů za účelem věření účinnéh fungvání systému řízení a kntrly prgramů a za vyknávání činnstí v suladu s čl. 127 becnéh nařízení. Jedná se nařízení Kmise (EU) č. 651/2014, které je pužitelné na vymezený kruh přípustných typů veřejné pdpry (tzv. kategrií blkvě vyňaté veřejné pdpry), při jejichž ddržení je daná veřejná pdpra pvažvána za slučitelnu s vnitřním trhem EU a není nutné přistupvat k jejímu detailnímu přezkumu ze strany EK. Celkvé způsbilé výdaje připadající na finanční mezeru/čištěné flat rate (zjištěny jak celkvé způsbilé výdaje p dečtení jiných peněžních příjmů a dečtení celkvých způsbilých výdajů připadající na příjmy dle čl. 61 becnéh nařízení). Strana 15 z 235

16 Pjem Centrální registr pdpr de minimis Certifikace Cílvá hdnta indikátru Čisté příjmy Dílčí indikátr Ddatečná žádst platbu Ddavatel Dhda partnerství Dsažená hdnta indikátru Definice Centrální registr pdpr maléh rzsahu (de minimis) vznikl k 1. lednu Cílem registru je vytvřit centrální systém pr evidenci pdpr maléh rzsahu (de minimis) pskytnutých na základě přím pužitelných předpisů EU. Správcem a prvzvatelem Centrálníh registru pdpr maléh rzsahu je Ministerstv zemědělství České republiky a splu-gestrem Úřad pr chranu hspdářské sutěže. Centrální registr je dstupný na adrese Certifikací se rzumí ptvrzení správnsti údajů vynalžených výdajích v suladu s předpisy EU a předpisy ČR, předlžených řídicími rgány peračních prgramů Platebnímu a certifikačnímu rgánu. Výsledkem certifikace je zpracvání a zaslání certifikátu vynalžených výdajích splu s výkazem výdajů a s žádstí platbu Platebním a certifikačním rgánem Evrpské kmisi. Na úrvni prjektů je definvána cílvá hdnta jak plán indikátru, k jehž dsažení se žadatel pdpru zavázal vůči pskytvateli pdpry včetně data, kdy má být hdnty dsažen. Rzdíl mezi výnsy zvýšenými případnu zůstatkvu hdntu investice a prvzními náklady prjektu v rámci celéh referenčníh bdbí. Indikátr, který vzniká v rámci rzpadvéh pravidla z primárníh indikátru. Příjemce se k jeh hdntám v žádsti pdpru nezavazuje, ale pr ptřeby detailníh mnitrvání h musí sledvat v rámci realizace prjektu. Pstup, kdy žádst platbu vystavuje ŘO, zejména z důvdu dlišnéh psuzení pstupu snížení způsbilých výdajů ze strany ÚOHS, OFS; pkud ŘO akceptuje stanvisk jinéh subjektu, dplácí příjemci část způsbilých výdajů, která mu byla v rámci kntrly žádsti platbu snížena. Fyzická neb právnická sba, která ddává zbží, pskytuje služby neb prvádí stavební práce. K rzdílu mezi ddavatelem a účastníkem viz také definice pjmu Účastník. Dkument vypracvaný členským státem za účasti partnerů v suladu s přístupem zalženým na víceúrvňvé správě, který stanví strategii členskéh státu, pririty a patření pr účinné a efektivní využívání ESI fndů za účelem dsahvání cílů strategie Evrpa Hdnta naplnění indikátru (a t v průběhu či p uknčení realizace prgramu / prjektu). Dsažená hdnta je kumulativní údaj d začátku realizace prjektu neb přírůstkvý údaj dle pvahy indikátru a jeh definice. U hdnty naplnění indikátru se sleduje také datum, k němuž byly naměřené hdnty indikátrů platné. V rámci dsažené hdnty indikátru je zhledněna výchzí hdnta indikátru. Strana 16 z 235

17 Pjem Dtace Elektrnické tržiště Evrpské strukturální a investiční fndy Finanční nástrje Finanční plán prjektu Frma veřejné pdpry Definice Peněžní prstředky státníh rzpčtu, státních finančních aktiv neb Nárdníh fndu pskytnuté právnickým neb fyzickým sbám na stanvený účel a za pdmínek uvedených v rzhdnutí pskytnutí dtace vydané pskytvatelem příjemci dtace ve smyslu zákna č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech, ve znění pzdějších předpisů, a dále též peněžní prstředky z rzpčtu územních samsprávných celků pskytnuté právnickým neb fyzickým sbám na stanvený účel a za pdmínek uvedených ve smluvě pskytnutí dtace vydané pskytvatelem příjemci dtace ve smyslu zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů. Vazba na pjem pdpra (užší vymezení, tzn. pjem pdpra je becnější pjem zahrnující např. i finanční nástrje.). Jedná se nenávratnu frmu pdpry. Webvá aplikace, která umžňuje elektrnické zadávání veřejných zakázek ve stanvených zadávacích řízeních. E-tržiště je plně elektrnický systém, všechny úkny v zadávacím řízení prvádí zadavatel i ddavatel v elektrnické pdbě. Fndy EU určené k realizaci Splečnéh strategickéh rámce: Evrpský fnd pr reginální rzvj (EFRR), Evrpský sciální fnd (ESF), Fnd sudržnsti (FS), Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva (EZFRV) a Evrpský námřní a rybářský fnd (ENRF). Finanční nástrje představují využívání finančních prstředků ESI fndů návratným způsbem a sučasně předpkládají kmbinaci různých frem veřejných a sukrmých zdrjů na pdpru cílů veřejné plitiky k řešení zvláštních ptřeb trhu. Jedná se tedy patření finanční pdpry pskytvaná na dplňkvém základě a zaměřená na plnění jednh neb více knkrétních plitických cílů EU. Tyt nástrje mhu mít frmu kapitálvých či kvazikapitálvých investic, zápůjček neb záruk aneb jiných nástrjů ke sdílení rizik a tam, kde je t vhdné, mhu být spjeny s granty. Finanční plán prjektu je pvinná datvá blast žádsti pdpru. Na žádsti pdpru může být zadán autmaticky (pkud je na výzvě vyplněna šablna finančníh plánu), neb ručně žadatelem. U plateb typu ex-ante je ve finančním plánu registrvána jak pžadvaná předpkládaná výše zálhy, tak předpkládaná částka vyúčtvání. Krmě pžadvaných částek žadatel ve finančním plánu též uvádí předpkládané datum pžadvané zálhy a předkládanéh vyúčtvání. U etapvých prjektů mají jedntlivé záznamy finančníh plánu vazbu na příslušnu etapu. Vyjádření pdpůrnéh patření navenek. Z čl. 107 dst. 1 Smluvy fungvání Evrpské unie vyplývá, že veřejná pdpra může nabývat jakýchkliv frem. Příkladem mhu být dtace, úvěry se zvýhdněnu úrkvu sazbu, daňvé úlevy apd. Strana 17 z 235

18 Pjem Hrizntální principy Hspdářský subjekt Indikátrvá sustava Indikátry Indikátry výstupu Integrvané nástrje Integrvaný prjekt Definice Hrizntální principy jsu principy vyplývající z ustanvení čl. 7 a 8 Obecnéh nařízení. Hrizntální principy jsu d realizace plitiky hspdářské, sciální a územní sudržnsti zahrnuty, aby byl mžn dsáhnut udržitelnéh a vyváženéh rzvje reginů pdpřených z ESI fndů. Dvěma hlavními hrizntálními principy, jejichž ddržvání, bude sledván i v rámci OP PPR, jsu: 1. udržitelný rzvj (dsahvání rvnváhy mezi eknmicku, sciální a envirnmentální blastí) 2. rvné příležitsti (rvnst mužů a žen, dstraňvání diskriminace na základě phlaví, rasy, etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání, světvéh názru, zdravtníh pstižení, věku neb sexuální rientace). Žádný z prjektů nesmí být v rzpru s těmit hrizntálními principy. Dle čl. 2 becnéh nařízení je hspdářským subjektem jakákli fyzická či právnická sba a statní subjekty, které se pdílejí na prvádění pmci z fndů ESI, s výjimku členskéh státu při výknu veřejných pravmcí Indikátrvá sustava je ucelený a kherentní systém indikátrů prgramu / Dhdy partnerství, který zahrnuje indikátry z úrvně prjektů až na jedntlivé úrvně prgramu či Dhdy partnerství. Indikátrvé sustavy služí k průběžnému i následnému vyhdncvání naplňvání stanvených cílů na jedntlivých úrvních implementace. Indikátrvé sustavy prgramů jsu navázány na indikátrvu sustavu Dhdy partnerství. Indikátr je nástrj pr měření cíle / plánu, pstupu či dsažených efektů jedntlivých úrvní implementace. Indikátr musí být přesně definván a tvří jej kód, název, jasná definice, měrná jedntka včetně ppisu způsbu měření, zdrj údajů, výchzí, cílvá a dsažená hdnta. Pjem indikátr má stejný význam jak jeh český ekvivalent ukazatel. Indikátry určené pr sledvání a vyhdncvání prváděných patření a aktivit, které charakterizují knkrétní činnst. Pdávají infrmace kamžitých výstupech realizace jedntlivých perací / akcí / prjektů v rámci prgramu. Jsu zpravidla vyjadřvány ve fyzikálních jedntkách či pčtu kusů (jak např.: délka pstavených železničních tratí v km, pčet pdpřených firem). Nástrje pr realizaci integrvaných strategií rzvje území Integrvaná územní investice (ITI), Integrvaný plán rzvje území (IPRÚ) a Kmunitně vedený místní rzvj (CLLD). Subr navzájem prvázaných a územně zacílených intervencí z různých priritních s/pririt jednh či více prgramů ESI fndů. Typ prjektu, který je realizvaný v rámci integrvanéh nástrje a naplňuje integrvanu strategii rzvje území. Strana 18 z 235

19 Pjem Investiční pririta Křížvé financvání Limit čerpání pr rk N+3 Definice Pririty specifikvané ve specifických nařízeních k EFRR, ESF a FS, které naplňují jedntlivé tematické cíle definvané v becném nařízení a které mhu být z danéh fndu pdprvány. Princip křížvéh financvání umžňuje v prjektech splufinancvaných z Evrpskéh sciálníh fndu v rámci limitu 10 % finančních prstředků pskytvaných EU na priritní su peračníh prgramu financvat tu část perace, jejíž náklady jsu způsbilé pr pskytnutí pdpry z Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, a napak. Musí být ddržena pravidla způsbilsti uplatňvaná na daný fnd a takt financvané výdaje musí být nezbytné k uspkjivému prvedení perace a přím s ní suviset. Křížvé financvání není platné pr prgramy v rámci cíle Evrpská územní splupráce. Minimální bjem finančních prstředků, které musí být předlženy v žádstech průběžnu platbu EK, aby byl naplněn pravidl N+3 v daném rce implementace. Jinými slvy, jedná se výši rčníh závazku pr rk n, kteru je ptřeba vyčerpat d knce rku N+3, sníženu předběžné platby. Malé a střední pdniky Metdické dpručení Metdický pkyn Milníky Míra (intenzita) veřejné pdpry Mnitrvací výbr Pdniky, které zaměstnávají méně než 250 sb a jejichž rční brat nepřesahuje 50 milinů EUR neb jejichž bilanční suma rční rzvahy nepřesahuje 43 miliny EUR, a které sučasně splňují i další kritéria stanvená přílhu I Nařízení Kmise (EU) č. 651/2014. Malým a středním pdnikem nejsu městské části hl. Prahy, ani příspěvkvé rganizace hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy. Metdický dkument pr některu z blastí implementace ESI fndů, který je puze pmůcku, nepředstavuje závazná pravidla. Závazný metdický dkument upravující význačné blasti implementace ESI fndů. Milníky jsu průběžné cíle pr priritní sy/pririty Unie, které vyjadřují zamýšlený pkrk naplánvaný k určitému termínu. Milníky jsu pr každý perační prgram/prgram rzvje venkva stanveny v textu tht prgramu. Mezi milníky patří finanční ukazatele stavu implementace a indikátry výstupů ppř. výsledků a klíčvé krky implementace. Prcentuální pdíl způsbilých výdajů, který může být kmpenzván prstřednictvím veřejných prstředků. Výbr, jehž úklem je psuzvat prvádění prgramu. Mnitrvací výbr plní funkce v suladu s čl. 49 becnéh nařízení a dále specificky dle čl. 110 becnéh nařízení, resp. čl. 74 nařízení EZFRV, neb čl. 113 nařízení ENRF. Členy mnitrvacíh výbru jsu zástupci příslušných řídicích a krdinačních subjektů a partnerů (např. dbry ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, bce, nestátní neziskvé rganizace apd.). Strana 19 z 235

20 Pjem Mnitrvání Náklad Nárdní číselník indikátrů pr prgramvé bdbí Nárdní rgán pr krdinaci Nárdní splufinancvání Nepřímý náklad Definice Mnitrvání je nedílnu sučástí jak prjektvéh a prgramvéh cyklu, ale i realizace Dhdy partnerství. Cílem mnitrvání je průběžné sbírání, třídění, agregvání, ukládání dat a infrmací a zjišťvání stavu a pkrku v realizaci prjektů, peračních prgramů či Prgramu rzvje venkva a Dhdy partnerství a prvnávání získaných infrmací s výchzími hdntami a předpkládaným plánem, i p jeh realizaci (např. indikátry výsledků). Mnitrvání je sustavnu činnstí, která prbíhá během celéh trvání prjektu / prgramu / Dhdy partnerství. V peněžních jedntkách vyjádřená sptřeba eknmickéh zdrje, která je bvykle spjená se sučasným neb buducím výdajem peněz. Ve finanční terminlgii jde snížení hdnty aktiv neb zvýšení pasiv. NČI definuje p metdické a technické stránce subr schválených indikátrů (včetně všech pvinných parametrů (tedy pžadvaných dat) indikátrů). Jedná se nástrj, který v případě nutnsti umžňuje reagvat na ptřeby prgramů a systému mnitrvání a evaluace. Správcem NČI je NOK. Centrální metdický a krdinační rgán pr implementaci prgramů splufinancvaných z ESI fndů v ČR v prgramvém bdbí V uvedené blasti je partnerem pr Evrpsku kmisi za ČR, zabezpečuje řízení Dhdy partnerství na nárdní úrvni, je správcem mnitrvacíh systému MS2014+, je metdickým rgánem v blasti implementace a centrálním rgánem pr blast publicity. Suhrnné značení pr nárdní veřejné zdrje a nárdní sukrmé zdrje, pkud je zapjen d nárdníh splufinancvání. Náklad, který vznikl při realizaci prjektu či v jeh důsledku, ale jeh výše je dvzená nepřím výpčtem. Vzhledem k btížnsti přiřazení výdaje ke knkrétní aktivitě a slžitsti dkladvání těcht výdajů bývá v praxi upřednstňván vykazvání nepřímých nákladů paušální sazbu vztaženu k výši celkvých přímých nákladů. Strana 20 z 235

21 Pjem Nesrvnalst Nestátní neziskvé rganizace (NNO) Nezpůsbilé výdaje Nsitel integrvanéh nástrje Operace Definice Prušení právních předpisů EU neb ČR v důsledku jednání neb pmenutí hspdářskéh subjektu, které vede neb by mhl vést ke ztrátě v suhrnném rzpčtu EU neb ve veřejném rzpčtu ČR, a t zapčtením neprávněnéh výdaje d suhrnnéh rzpčtu EU neb d veřejnéh rzpčtu ČR. V případě vyměření dvdu za prušení rzpčtvé kázně (PRK) dle zákna č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a dle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, zásadně platí, že v důsledku PRK dšl neb mhl djít ke ztrátě ve veřejném rzpčtu ČR, a t zapčtením neprávněnéh výdaje. Za nesrvnalst se nepkládá prvedení neprávněnéh výdaje na úrvni příjemce, pkud se jedná dtaci pskytvanu v režimu ex-ante a zárveň za předpkladu, že djde k dhalení tht neprávněnéh výdaje a prvedení dstatečné finanční pravy před schválením žádsti platbu. Tyt případy však představují pdezření na PRK. Trestný čin spáchaný v suvislsti s realizací prgramů neb prjektů splufinancvaných z rzpčtu EU se vždy pvažuje za nesrvnalst. Jedná se zpravidla splky vyvíjející činnst pdle zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů; becně prspěšné splečnsti zřízené pdle zákna č. 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech, ve znění pzdějších předpisů; církevní právnické sby zřízené pdle zákna č. 3/2002 Sb., církvích a nábženských splečnstech, pkud pskytují zdravtní, kulturní, vzdělávací a sciální služby neb sciálně právní chranu dětí, ve znění pzdějších předpisů; nadace a nadační fndy zřízené pdle zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů; ústavy zřízené pdle zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů. Jedná se výdaje, které nemhu být splufinancvány z ESI fndů, nebť nejsu v suladu s příslušnými předpisy EU, nárdními pravidly neb dalšími pravidly stanvenými příslušným pskytvatelem pdpry či pdmínkami právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry. Odpvědný subjekt, zajišťující ve vymezeném území činnsti za účelem přípravy, schválení, realizace a vyhdncvání Integrvané strategie rzvje území. V případě ITI je nsitelem IN (1) jádrvé měst aglmerace, (2) dbrvlný svazek bcí, (3) města, která pdepíší smluvu právech a pvinnstech při přípravě a realizaci integrvané strategie, neb (4) města, která uzavřu smluvu dle předchzí varianty při zakmpnvání principu veducíh partnera, jenž bude zmcněn k předem určeným jednáním při realizaci integrvané strategie. Suhrnné značení pr prjekt, smluvu, patření neb skupinu prjektů, které byly vybrány řídicím rgánem dtyčnéh peračníh prgramu či Prgramu rzvje venkva neb z jeh pvěření v suladu s kritérii pr dtyčný prgram a které přispívají k dsažení cílů pririty neb pririt, k nimž se vztahují. Strana 21 z 235

22 Pjem Definice Partneři dle čl. 5 Obecnéh nařízení Subjekty zapjené d přípravy, mnitrvání a evaluace implementace Dhdy partnerství a prgramů v suladu s čl. 5 becnéh nařízení a delegvaným aktem pr kdex chvání. Písemně Platba ex-ante Platba ex-pst Platební a certifikační rgán Pdnik Písemně, nebli písemnu frmu se rzumí listinná neb elektrnická frma, včetně vé či bdbné kmunikace, přičemž elektrnický pdpis není pvinnu náležitstí. Pstup, kdy příjemce bdrží platbu předem (zpravidla p uzavření právníh aktu pskytnutí pdpry), než dlží jakýkliv výstup/aktivitu prjektu a dklady prkazující úhradu vynalžených výdajů. Takt pskytnutu zálhvu platbu následně příjemce vyúčtuje. Pstup, kdy příjemce může předlžit zjedndušenu žádst platbu až p realizaci prjektvých aktivit (neb jejich části) se sučasným dlžením příslušných dkladů, prkazujících úhradu vynalžených výdajů. Orgán zdpvědný za celkvé finanční řízení prstředků pskytnutých České republice z rzpčtu EU a certifikaci výdajů v suladu s čl. 126 becnéh nařízení. Vymezení žadatele/příjemce jak pdniku ve smyslu článku 107 dst. 1 Smluvy fungvání EU nezávisí na jeh právním pstavení (zda byl zřízen pdle veřejnéh neb sukrméh práva), na způsbu jeh financvání neb eknmické pvaze (tzn. na tm, zda vytváří či nevytváří zisk). Rzhdující pr t, aby byl příjemce pvažván za pdnik, je skutečnst, zda vyknává eknmicku činnst, cž je činnst spčívající v nabídce zbží a/neb služeb na určitém trhu. Pdnikem tak může být splek, bec, neb akcivá splečnst. Pjem pdnik ve smyslu článku 107 dst. 1 Smluvy fungvání EU nelze zaměňvat s pjmem pdnik pdle českéh práva. Strana 22 z 235

23 Pjem Pdnik v btížích Pdpra Pskytnutí pdpry Pskytvatel pdpry Definice Pdnik, v jehž případě nastane alespň jedna z následujících klnstí: a) v případě splečnsti s ručením mezeným (v českém prstředí se jedná například subjekty s právní frmu s.r.. neb a.s.) situace, kdy v důsledku kumulace ztrát dšl ke ztrátě více než plviny upsanéh základníh kapitálu. Tent případ nastává, když je výsledek dečtení kumulvaných ztrát d rezerv (a všech dalších prvků, jež se becně pvažují za kapitál splečnsti) negativní a svu výší překračuje plvinu upsanéh základníh kapitálu, b) v případě splečnsti, v níž alespň někteří splečníci plně ručí za závazky splečnsti (v českém prstředí se jedná například subjekty s frmu veřejná bchdní splečnst neb kmanditní splečnst), situace, kdy v důsledku kumulace ztrát dšl ke ztrátě více než plviny kapitálu splečnsti zaznamenanéh v účetnictví tét splečnsti, c) jestliže je vůči pdniku vydán rzhdnutí úpadku ve smyslu 136 a násl. zákna č. 182/2006, inslvenční zákn, ve znění pzdějších předpisů, d) jestliže pdnik bdržel pdpru na záchranu a zatím nesplatil zápůjčku neb neuknčil záruku neb jestliže bdržel pdpru na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace, e) v případě pdniku, který není malým neb středním pdnikem, kde v uplynulých dvu letech: 1) účetní pměr dluhu splečnsti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a sučasně 2) pměr úrkvéh krytí hspdářskéh výsledku splečnsti před úrky, zdaněním a dpisy (EBITDA) je nižší než 1,0. Definice pdniku v btížích je uvedena též na webvých stránkách ÚOHS na adrese: Pjem, který vyjadřuje becně příspěvek příjemci z EU (fndů ESI) a nárdních zdrjů, dále se dělí na návratnu pdpru (rizikvý kapitál, zápůjčky, záruky atd.) a nenávratnu pdpru (viz pjem dtace). Tat pdpra se dále člení dle zdrjů financvání (viz pjem zdrj financvání), zastupení jedntlivých zdrjů financvání pak určují pměry financvání. Pdpra se pvažuje za pskytnutu v kamžiku, kdy pdnik získá pdle právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry na pdpru právní nárk, a t bez hledu na t, kdy byla pdpra danému pdniku vyplacena. Pskytvatelem pdpry se rzumí hl. m. Praha, které může na základě zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů, pskytnut dtaci neb návratnu finanční pmc z veřejných zdrjů. Strana 23 z 235

24 Pjem Pravidl N+3 Právní akt pskytnutí/převdu pdpry Princip partnerství Priritní sa Prfil zadavatele Prjekt Definice Kntrlní nástrj k zajištění plynulsti čerpání finančních prstředků z ESI fndů dle čl. 86 a 136 becnéh nařízení. Jedná se alkaci na rk n, která musí být vyčerpána d knce rku N+3. V případě nesplnění tét pdmínky hrzí ztráta nevyčerpaných finančních prstředků, v terminlgii EU tzv. autmatické zrušení závazku, nebli snížení alkace rku n nevyčerpané finanční prstředky a nemžnst jejich následnéh využití v rámci čerpání ESI fndů členským státem, v tmt případě Česku republiku, resp. dtčeným prgramem. Právní akt, ve kterém je stvrzen pskytnutí pdpry subjektem pskytujícím pdpru vůči příjemci. Blíže specifikuje pdmínky pskytnutí pdpry. Dle vztahu a charakteru pskytvatele pdpry a příjemce může mít různu frmu, mezi hl. m. Prahu a příjemci se jedná Smluvu financvání, ppř. Pdmínky realizace (platí pr dbry MHMP). V suladu s becným nařízením zahrnuje úzku splupráci mezi rgány veřejné správy na nárdní, reginální a místní úrvni, hspdářskými a sciálními partnery a dtčenými rganizacemi bčanské splečnsti. Partneři by měli být aktivně zapjeni v celém cyklu prgramu v přípravě, prvádění, mnitrvání a hdncení prgramu. Základní stavební jedntka peračníh prgramu splufinancvanéh z ESI fndů. Dle příslušných ustanvení becnéh i specifických nařízení k jedntlivým fndům priritní sa naplňuje jeden neb více investičních / jeden neb více tematických cílů. Dle příslušných ustanvení becnéh i specifických nařízení k jedntlivým fndům je priritní sa splufinancvaná z jednh neb více fndů. Elektrnický nástrj definvaný dle 214 ZZVZ. Prfilem zadavatele se rzumí elektrnický nástrj, který umžňuje nemezený dálkvý přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje infrmace a dkumenty ke svým veřejným zakázkám. Prfil zadavatele musí splňvat pžadavky 17 a následujících vyhlášky č. 168/2016 Sb., uveřejňvání frmulářů pr účely zákna zadávání veřejných zakázek a náležitstech prfilu zadavatele. Dále musí prfil zadavatele splňvat pžadavky vyhlášky č. 64/2008 Sb., frmě uveřejňvání infrmací suvisejících s výknem veřejné správy prstřednictvím webvých stránek pr sby se zdravtním pstižením. Prfil zadavatele musí nemezeným a přímým dálkvým přístupem zpřístupnit základní infrmace veřejné zakázce v rzsahu a struktuře přílhy č. 8 vyhlášky 168/2016 Sb., uveřejňvání frmulářů pr účely zákna zadávání veřejných zakázek a náležitstech prfilu zadavatele. Ucelený subr aktivit financvaných z peračníh prgramu či Prgramu rzvje venkva, které směřují k dsažení předem stanvených a jasně definvaných, měřitelných cílů. Prjekt je realizván v určeném časvém hrizntu pdle zvlené strategie a s daným rzpčtem. Strana 24 z 235

25 Pjem Předběžné pdmínky Předfinancvání Přehled zdrjů financvání Přeplatek Příjem Příjemce Přímý náklad Příspěvek Unie Refundace Definice Předběžné pdmínky (ex-ante kndicinality) jsu upraveny v čl. 19 becnéh nařízení. Tent článek zavazuje vymezit v prgramu a v Dhdě partnerství, které z předběžných pdmínek (stanvených v nařízení pr daný fnd a z becných předběžných pdmínek stanvených v přílze XI části II becnéh nařízení) jsu pužitelné pr daný prgram, resp. Dhdu partnerství, a zda jsu tyt pužitelné předběžné pdmínky splněny ke dni předlžení prgramu, resp. Dhdy partnerství Evrpské kmisi (dále též EK). U pdmínek, které nejsu plněny, musí prgram, resp. Dhda partnerství bsahvat patření, jež je nutn přijmut, aby pdmínka byla splněna, dále rgány dpvědné za tat patření a harmngram prvádění těcht patření. Předběžné pdmínky musí být splněny nejpzději d 31. prsince Předfinancvání výdajů, které mají být kryty prstředky z rzpčtu EU, prstředky ze SR, resp. státníh fndu. Přehled zdrjů financvání - je t sučást strukturvaných dat prjektu, kde je zachycena knkrétní výše jedntlivých zdrjů financvání během živtníh cyklu prjektu. Dále je tent přehled zdrjů financvání v knkrétní výši pr jedntlivé zdrje v MS2014+ zbrazen i pr perační prgram a jeh části, glbální grant, finanční nástrj, integrvané strategie. Část pdpry vracená příjemcem mim režim vratek, např. z důvdu vyplacení vyšší zálhy z ŘO, než činí finální vyúčtvání příjemce. Je vždy registrván jak záprná částka a suvisející detail platby má příznak "přeplatek". Přírůstek peněžních prstředků neb peněžních ekvivalentů bez hledu na účel jejich pužití. Veřejný neb sukrmý subjekt zdpvědný za zahájení, realizaci či udržení perace splufinancvané z ESI fndů, který na základě právníh aktu pskytnutí a při splnění v něm stanvených pdmínek předkládá ŘO žádst platbu (resp. jedntnu žádst dtaci) a přijímá nárkvané finanční prstředky z veřejných rzpčtů. Náklad zpravidla přím spjený s určitu pdprvanu aktivitu subjektu a lze u něj stanvit přímu vazbu na tut aktivitu. Část pdpry pskytnuté dané peraci/prgramu z fndů ESI. Dělí se dále dle knkrétních fndů ESI na Fnd sudržnsti (FS), Evrpský fnd pr reginální rzvj (EFRR), Evrpský sciální fnd (ESF), Evrpský sciální fnd - pdpra zaměstnansti mladých (YEI), Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva (ENZRV), Evrpský námřní rzvjvý fnd (ENRF). Prplacení prstředků státníh rzpčtu z fndů ESI, které byly pužity v rámci předfinancvání perací: Realizuje PCO na základě předlžených a schválených suhrnných žádstí platbu. Strana 25 z 235

26 Pjem Rizik Rvné příležitsti Řídicí rgán Řízení rizik Specifické indikátry Specifický cíl Splečné indikátry Správce MS2014+ Stav finančních prstředků Definice Rizik je chápán jak událst, resp. jev, který může svým negativním půsbením vést k nesplnění neb puze k částečnému naplnění hlavníh cíle prgramu a tím vlivnit schpnst ŘO dsáhnut čekávanéh výsledku a tím i naplňvání cílů Dhdy partnerství. Princip rvných příležitstí patří mezi základní hrizntální pririty (témata) EU. Princip rvných příležitstí znamená ptírání diskriminace na základě phlaví, rasy, etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání, víry, zdravtníh pstižení, věku či sexuální rientace. Téma rvných příležitstí se vztahuje i na další znevýhdněné skupiny, jak jsu migranti, dluhdbě nezaměstnaní, sby s nízku kvalifikací, sby z btížně dpravně dstupných blastí, drgvě závislí, prpuštění vězni, abslventi škl aj., suhrnně skupiny hržené sciálním vylučením. Zvláštní důraz je kladen na naplňvání principu rvných příležitstí žen a mužů. Orgán zdpvědný za účelné, efektivní a hspdárné řízení a prvádění peračníh prgramu v suladu se zásadami řádnéh finančníh řízení. Funkcemi řídicíh rgánu peračníh prgramu splufinancvanéh z EFRR, ESF, FS a ENRF může být pvěřen celstátní, reginální neb místní rgán veřejné správy neb veřejný či sukrmý subjekt. Řídicí rgán vyknává činnsti v suladu s čl. 125 becnéh nařízení. Řízení rizik je prces identifikace a vyhdncvání rizik, jejich sledvání, přijímání patření, která vedu k mezení pdstupvaných rizik. Řízení rizik v sbě zahrnuje i dpvědnst za pdstupená rizika a prces neustáléh zefektivňvání celéh systému řízení rizik. Výstupvé a výsledkvé indikátry nad rámec splečných indikátrů stanvených ze strany Evrpské kmise, které jsu sučástí indikátrvé sustavy Dhdy partnerství neb prgramu. Zamýšlená změna, které má být dsažen prstřednictvím aktivit v rámci investiční pririty. Indikátry výstupu a výsledku (v případě fndu EZFRV i dpadu) stanvené z úrvně Evrpské kmise za účelem agregace infrmací v členské zemi a napříč všemi členskými zeměmi EU. Seznam splečných indikátrů je definván v rámci specifických nařízení. Indikátry z tht seznamu musí být v rámci sustavy využívány u všech intervencí tam, kde je t vhdné. Seznam splečných indikátrů a jejich definic je autmaticky sučástí NČI Subjekt pvěřený nastavením a správu MS2014+ a dpvědný za technické řešení a funkčnst MS Objem finančních prstředků v určitém časvém kamžiku implementace prgramu a jedntlivých úrvní prgramu, resp. realizace jedntlivých perací. Strana 26 z 235

27 Pjem Stav platby Strukturální fndy Definice Stav platby zachycuje časvý vývj administrace platby - je registrván na frmuláři žádsti platbu a je jedním z atributů umžňujících mnitring administrace plateb. Dílčí fndy EU, určené na pdpru plitiky hspdářské, sciální a územní sudržnsti, tj. Evrpský fnd pr reginální rzvj a Evrpský sciální fnd. Za střet zájmů budu v suvislsti s implementací OP PPR vždy pvažvány níže uvedené situace: Střet zájmů takvé chvání hdntitele, které může zvýhdnit neb znevýhdnit subjekt (žadatele, partnera), ve kterém hdntitel půsbí, půsbil aneb v nejbližších třech letech hdlá půsbit, zejména pak t, pkud by hdntitel hdntil žádst pdpru prjektu takvéh subjektu 1 ; pkud by hdntitel prváděl hdncení žádstí pdpru v rámci takvé výzvy, ve které je předlžena žádst pdpru, na jejímž zpracvání se pdílel; vztahy mezi zadavatelem veřejné zakázky a účastníkem ve výběrvém řízení (resp. členy statutárních rgánů a zaměstnanci zadavatele a účastníka), které jsu uvedeny v kap. 19.2, písm. h) Subjekty krdinace a hrizntálních aktivit Synergie Tematické cíle NOK, Auditní rgán, Platební a certifikační rgán, Centrální kntaktní bd sítě AFCOS. Věcná vazba mezi dvěma a více prjekty předlženými d dvu či více prgramů stejným neb více žadateli / příjemci, jejichž sučasné, resp. bezprstředně návazné půsbení má ptenciál přinést vyšší efekt ve srvnání se sučtem efektů každéh z prjektů realizvanéh dděleně. Efektivní krdinace těcht vazeb prstřednictvím funkčních krdinačních mechanismů znásbuje příspěvek k naplňvání cílů jedntlivých prgramů ESIF a strategických cílů Dhdy partnerství. Synergie jsu sledvány z úrvně prjektů a představují základ pr sledvání na úrvni prgramů a také Dhdy partnerství. Tematické cíle vymezené v čl. 9 becnéh nařízení. 1 Výjimku je hl. m. Praha hdntitel, který je zaměstnancem hl. m. Prahy, může hdntit žádst pdpru, kteru předlžil hl. m. Praha, pkud je na úrvni rganizačních jedntek dstatečně ddělena rle pskytvatele a příjemce dtace. Strana 27 z 235

28 Pjem Definice Ddavatel, který pdal nabídku ve výběrvém řízení zadávaném pdle těcht Pravidel. Účastník Ddavatelem ve smyslu 5 ZZVZ se rzumí sba, která nabízí pskytnutí ddávek, služeb neb stavebních prací, neb více těcht sb splečně. Za ddavatele se pvažuje i pbčka závdu; v takvém případě se za sídl ddavatele pvažuje sídl pbčky závdu. Ddavatel se pdle 47 ZZVZ stává účastníkem zadávacíh řízení v kamžiku, kdy a) vyjádří předběžný zájem pdle 58 dst. 5 neb 129 dst. 4, b) pdá žádst účast neb nabídku, neb c) zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení. Udržitelný rzvj Věstník veřejných zakázek Veřejná pdpra Veřejný výdaj Udržitelným rzvjem se rzumí způsb rzvje, který uvádí d suladu hspdářský a splečenský pkrk s plnhdntným zachváním živtníh prstředí pr další generace. Pžadavky na udržitelný rzvj vyplývají z čl. 8 becnéh nařízení. Část Infrmačníh systému veřejných zakázkách, která zabezpečuje uveřejňvání infrmací veřejných zakázkách. Veřejnu pdpru se rzumí každá pdpra pskytnutá v jakékli frmě státem neb z veřejných prstředků, která narušuje neb může narušit hspdářsku sutěž tím, že zvýhdňuje určité pdniky neb určitá dvětví výrby a vlivňuje bchd mezi členskými státy. Pdpra, která splňuje uvedená kritéria, je neslučitelná se splečným trhem EU a tedy zakázaná. Výjimky z becnéh zákazu pskytvání veřejné pdpry mhu být pvleny ve frmě nařízení (např. blkvé výjimky, pdpra de minimis) či na základě individuálníh rzhdnutí Evrpské kmise (tzv. ntifikace). Výdaj, který pchází ze SR, státních finančních aktiv, státních fndů, územních rzpčtů, rzpčtu EU, z rzpčtu mezinárdních rganizací zalžených mezinárdní veřejnu smluvu, aneb jakýkli pdbný výdaj. Za pdbný výdaj se pvažuje výdaj pcházející z rzpčtu veřejnprávních subjektů neb sdružení jednh neb více reginálních neb místních rgánů neb veřejnprávních subjektů jednajících v suladu se směrnicí Evrpskéh parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ddávky a služby. (Pkud jsu sukrmprávním subjektem pskytvány prstředky, které bdržel d veřejnprávníh subjektu splečně s pvinnstí pskytnut tyt prstředky dalšímu subjektu, jedná se veřejný výdaj.) Strana 28 z 235

29 Pjem Vratka Výběrvé řízení Výdaj Výchzí hdnta indikátru Vyjmutí prjektu z financvání Výns Vyplacení pdpry de minimis Výzkumná infrastruktura Výzva Zadavatel Definice Vratky představují nárk ŘO/PCO na část prstředků pskytnutých příjemci v případě, že byly tyt prstředky pužity v rzpru s pdmínkami řídicí dkumentace danéh peračníh prgramu, v režimu prušení rzpčtvé kázně, v režimu nesrvnalsti. Pstup zadavatele stanvený v těcht Pravidlech pr žadatele a příjemce, jehž účelem je zadání zakázky, až d uzavření smluvy neb d zrušení výběrvéh řízení. Úbytek peněžních prstředků neb peněžních ekvivalentů bez hledu na účel jejich pužití. Hdnta indikátru naměřená před začátkem realizace prjektu/prgramu. Hdnta se během realizace prjektu/prgramu nemění. Výchzí hdnta indikátru je zhledněna v rámci dsažené hdnty. U statistických indikátrů může djít ke změně výchzí hdnty v případě, že se změní metdika jejich výpčtu a zpětně jsu dpčítávány časvé řady. Rzhdnutí PCO, ŘO neb jinéh dpvědnéh subjektu či rgánu, že prjekt neb jeh část nebude nadále splufinancvána z prstředků z rzpčtu EU. V peněžních jedntkách vyjádřený přírůstek eknmickéh zdrje způsbený realizací výknů subjektu, který je bvykle spjen se sučasným neb buducím příjmem peněz. Pr účely tht metdickéh pkynu je pjem výns zttžněn s pjmem příjem a napak. Opakem výnsu je náklad. Převedení výhdy plynucí bvykle ve frmě finančních prstředků na účet příjemce, případně termín dpuštění pvinné platby apd. Zařízení, zdrje a suvisející služby, které vědecká bec využívá k prvádění výzkumu v příslušných brech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdrje zalžené na znalstech, například sbírky, archivy a strukturvané vědecké infrmace, infrastruktury infrmačních a kmunikačních technlgií, například sítě GRID, pčítačvé a prgramvé vybavení, kmunikační prstředky, jakž i veškeré další prvky jedinečné pvahy, které jsu nezbytné k prvádění výzkumu. Tyt infrastruktury se mhu nacházet na jednm místě neb mhu být rzmístěné v rámci sítě (rganizvaná síť zdrjů). Jedná se definici dle Nařízení Kmise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 (nařízení blkvých výjimkách), čl. 2, dst. 91. Aktivita řídicíh rgánu peračních prgramů vyzývající ptenciální žadatele k pdání žádstí pdpru pdle předem stanvených pdmínek. Žádsti pdpru jsu přijímány ve výzvu stanveném bdbí. Každý příjemce, který během realizace prjektu prvádí výběrvé/zadávací řízení. Strana 29 z 235

30 Pjem Zadávací řízení Zakázka Zjedndušené vykazvání výdajů Zjedndušený prjekt Znalecký psudek Způsbilý výdaj Žadatel Definice Pstup zadavatele pdle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (d 1. října 2016 pdle ZZVZ), jehž účelem je zadání veřejné zakázky, a t až d uzavření smluvy neb d zrušení zadávacíh řízení. Je úplatné pskytnutí ddávek či služeb neb úplatné prvedení stavebních prací realizvané na základě písemné smluvy neb písemné bjednávky mezi zadavatelem a jedním či více ddavateli. Způsb vykazvání výdajů prjektu, kdy jsu mezeny pžadavky na finanční reprting (pdklady) a dlžení výdajů ze strany příjemce suvisejícími účetními dklady, příp. jsu tyt pžadavky nahrazeny pdmínku dsažení definvaných milníků a výstupů neb předem stanveným pstupem pr vyčíslení způsbilých výdajů; variantami jsu nepřímé náklady, paušální nebli jedntkvé náklady a jednrázvé částky. Zjedndušeným prjektem je prjekt, který se skládá výhradně ze standardizvaných aktivit definvaných jejich výstupy či výsledky, které jsu stanveny řídicím rgánem a pr které řídicí rgán nastavil v suladu s pravidly pr zjedndušené vykazvání přesnu výši pdpry připadající na jedntlivé aktivity (resp. výstupy či výsledky). Psudek zpracvaný znalcem ve smyslu ustanvení zákna č. 36/1967 Sb., znalcích a tlumčnících, ve znění pzdějších předpisů. Znalecký psudek musí splňvat náležitsti uvedené v 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k prvedení zákna znalcích a tlumčnících, ve znění pzdějších předpisů. Výdaj vynalžený na stanvený účel, v suladu s platným rzpčtem prjektu a v rámci bdbí stanvenéh v právním aktu pskytnutí/převdu pdpry, které jsu v suladu s příslušnými předpisy EU a ČR, příslušným metdickým pkynem NOK a dalšími pravidly stanvenými řídicím rgánem pr daný perační prgram. Žadatelem se rzumí knkrétní subjekt ze skupiny právněných žadatelů, který pdal žádst pdpru. Žadatel přestává být žadatelem v kamžiku, kdy se stane příjemcem, neb když je jeh žádst pdpru vylučena z prcesu schvalvání perací. Strana 30 z 235

31 Zkratka AFCOS AO CZK ČR DP DPČ DPH DPP ECB EFRR EK ENRF ESF ESI fndy, ESIF EU EÚD EUR EZFRV FS FTE HMP IA IČO IP Celý název Anti-Fraud Crdinatin Service Auditní rgán Kruna česká Česká republika Dhda partnerství Dhda pracvní činnsti Daň z přidané hdnty Dhda prvedení práce Evrpská centrální banka Evrpský fnd pr reginální rzvj Evrpská kmise Evrpský námřní a rybářský fnd Evrpský sciální fnd Evrpské strukturální a investiční fndy Evrpská unie Evrpský účetní dvůr Eur Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva Fnd sudržnsti Full time equivalent - přepčtený úvazek, vztažený k danému bdbí (jeden FTE se rvná jednmu rku práce zaměstnance, který se při plném úvazku na 100 % věnuje dané činnsti) Hlavní měst Praha Interní audit Identifikační čísl Investiční pririta Strana 31 z 235

32 Zkratka IPR Praha IS ISCED IS KP14+ ITI MF MHMP MMR MS2014+ NACE Celý název Institut plánvání a rzvje Praha, příspěvkvá rganizace hl. m. Prahy Infrmační systém Internatinal Standard Classificatin f Educatin (Mezinárdní standardní klasifikace vzdělávání) Slžka mnitrvacíh systému MS2014+ určená pr přístup externích uživatelů Integrvané teritriální investice / Integrvaná územní investice Ministerstv financí Magistrát hlavníh města Prahy Ministerstv pr místní rzvj Mnitrvací systém pr sledvání realizace evrpských strukturálních a investičních fndů v prgramvém bdbí Číselník kódů NACE služí ke klasifikaci eknmických činnstí NČI Nárdní číselník indikátrů pr prgramvé bdbí NKÚ NOK NSK NUTS ONBV OP OP PPR OSS OSVČ Nejvyšší kntrlní úřad Nárdní rgán pr krdinaci. Zajištěním funkce NOK byl pvěřen Ministerstv pr místní rzvj ČR. Nárdní stála knference Nmenklatura územních statistických jedntek (zkratka z francuzskéh Nmenclature des Unites Territriales Statistiques neb anglickéh Nmenclature f Units fr Territrial Statistics) jsu územní celky vytvřené pr statistické účely Eurstatu (statistický úřad Evrpské unie) pr prvnání a analýzu eknmických ukazatelů, statistické mnitrvání, přípravu, realizaci a hdncení reginální plitiky členských zemí EU. Obecné nařízení blkvých výjimkách; pzn. anglický ekvivalent české zkratky ONBV je GBER (General Blck Exemptin Regulatin) Operační prgram Operační prgram Praha - pól růstu ČR Organizační slžka státu Osba samstatně výdělečně činná Strana 32 z 235

33 Zkratka PCO PO PpŽP PRK PSČ RČ ŘO RHMP RSK SOHZ SR SSR ÚOHS ZHMP ZR prjektu ZU prjektu ZVZ ZZVZ ŽP Celý název Platební a certifikační rgán Priritní sa Prušení rzpčtvé kázně Pštvní směrvací čísl Rdné čísl Řídicí rgán Rada hlavníh města Prahy Reginální stála knference Služby becnéh hspdářskéh zájmu; pzn. anglický ekvivalent české zkratky SOHZ je SGEI (Services f general ecnmic interest) Státní rzpčet Splečný strategický rámec Úřad pr chranu hspdářské sutěže Zastupitelstv hlavníh města Prahy Zpráva realizaci prjektu Zpráva udržitelnsti prjektu Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 134/2016 Sb. zadávání veřejných zakázek Žádst platbu 4. Právní základ a další výchzí dkumentace Tat kapitla Pravidel stanvuje základní právní rámec pr realizaci OP PPR. Uvedené právní předpisy a metdické dkumenty je třeba vždy pužívat v platném a účinném znění. Strana 33 z 235

34 4.1. Právní předpisy EU Evrpské strukturální a investiční fndy 2 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013, splečných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti, Evrpském zemědělském fndu pr rzvj venkva a Evrpském námřním a rybářském fndu a becných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti a Evrpském námřním a rybářském fndu a zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále také becné nařízení ) Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prsince 2013 Evrpském fndu pr reginální rzvj, zvláštních ustanveních týkajících se cíle Investice pr růst a zaměstnanst a zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (dále také nařízení EFRR ) Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prsince 2013, Evrpském sciálním fndu a zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (dále také nařízení ESF ) Nařízení Kmise v přenesené pravmci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014, evrpském kdexu chvání pr partnersku splupráci v rámci evrpských strukturálních a investičních fndů (dále také delegvaný akt ke kdexu chvání ) Zadávání veřejných zakázek Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, krdinaci pstupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ddávky a služby Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004, krdinaci pstupů při zadávání zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a pštvních služeb Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. únra 2014, udělvání kncesí Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. únra 2014, zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2004/18/ES Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. únra 2014, zadávání zakázek subjekty půsbícími v dvětví vdníh hspdářství, energetiky, dpravy a pštvních služeb a zrušení směrnice 2004/17/ES Prváděcí nařízení Kmise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanví standardní frmuláře pr zveřejňvání známení v blasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/ Veřejná pdpra Pr blast veřejné pdpry platí relevantní ustanvení Smluvy fungvání EU (SFEU), čl. 107, 108 a 109. Blkvé výjimky a pdpra de minimis Nařízení Kmise (EU) č. 2017/1084 ze dne 14. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014, a mění se nařízení (EU) č. 702/2014, pkud jde výčet způsbilých výdajů Nařízení Kmise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v suladu s články 107 a 108 Smluvy prhlašují určité kategrie pdpry za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen becné nařízení blkvých výjimkách ) Nařízení Kmise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prsince 2013, pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis 2 Jedná se puze výčet základních předpisů, kmpletní výčet právních předpisů naleznete na Strana 34 z 235

35 Služby becnéh hspdářskéh zájmu Sdělení Kmise Rámec Evrpské unie pr státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby (2011) č. 2012/C 8/03 Nařízení Kmise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012, pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis udílenu pdnikům pskytujícím služby becnéh hspdářskéh zájmu Rzhdnutí Kmise (EU) č. 2012/21/EU ze dne 20. prsince 2011, pužití čl. 106 dst. 2 Smluvy fungvání Evrpské unie na státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým pdnikům pvěřeným pskytváním služeb becnéh hspdářskéh zájmu Sdělení Kmise Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací 2014/C 198/01 (dále jen Rámec ) 4.2. Právní předpisy a metdika ČR Ústavní zákn č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svbd Zákn č. 89/2012 Sb., bčanský zákník Zákn č. 262/2006 Sb., zákník práce Zákn č. 40/2009 Sb., trestní zákník Zákn č. 141/1961 Sb., trestním řízení sudním (trestní řád) Zákn č. 273/2001 Sb., právech příslušníků nárdnstních menšin a změně některých záknů Zákn č. 248/2000 Sb., pdpře reginálníh rzvje Zákn č. 131/2000 Sb., hlavním městě Praze Zákn č. 117/1995 Sb., státní sciální pdpře Zákn č. 435/2004 Sb., zaměstnansti Zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách Vyhláška č. 518/2004 Sb., kteru se prvádí zákn č. 435/2004 Sb., zaměstnansti Vyhláška č. 519/2004 Sb., rekvalifikaci uchazečů zaměstnání a zájemců zaměstnání a rekvalifikaci zaměstnanců Vyhláška č. 176/2009 Sb., kteru se stanví náležitsti žádsti akreditaci vzdělávacíh prgramu, rganizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsb jeh uknčení Zákn č. 312/2002 Sb., úřednících územních samsprávných celků a změně některých záknů Zákn č. 319/2006 Sb., některých patřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v blasti veřejné pdpry, a změně zákna č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a změně některých suvisejících záknů (zákn rzpčtvých pravidlech) Vyhláška č. 323/2002 Sb., rzpčtvé skladbě Zákn č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů Zákn č. 143/2001 Sb., chraně hspdářské sutěže Zákn č. 106/1999 Sb., svbdném přístupu k infrmacím Zákn č. 500/2004 Sb., správní řád Zákn č. 499/2004 Sb., archivnictví a spisvé službě a změně některých záknů Zákn č. 300/2008 Sb., elektrnických úknech a autrizvané knverzi dkumentů Strana 35 z 235

36 Zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů (zákn finanční kntrle) Vyhláška č. 416/2004 Sb., kteru se prvádí zákn č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů (zákn finanční kntrle) Zákn č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád) Zákn č. 166/1993 Sb., Nejvyšším kntrlním úřadu Zákn č. 456/2011 Sb., finanční správě České republiky Zákn č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty Zákn č. 586/1992 Sb., daních z příjmů Zákn č. 280/2009 Sb., daňvý řád Zákn č. 563/1991 Sb., účetnictví Vyhláška č. 270/2010 Sb., inventarizaci majetku a závazků Zákn č. 125/2008 Sb., přeměnách bchdních splečnstí a družstev Zákn č. 130/2002 Sb., pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací z veřejných prstředků a změně některých suvisejících záknů (zákn pdpře výzkumu, experimentálníh vývje a invací) Vyhláška č. 367/2015 Sb., zásadách a lhůtách finančníh vypřádání vztahů se státním rzpčtem, státními finančními aktivy a Nárdním fndem (vyhláška finančním vypřádání) Veřejná pdpra Zákn č. 215/2004 Sb., úpravě některých vztahů v blasti veřejné pdpry a změně zákna pdpře výzkumu a vývje Vyhláška č. 465/2009 Sb., údajích zaznamenávaných d centrálníh registru pdpr de minimis Zákn č. 319/2006 Sb., některých patřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v blasti veřejné pdpry Metdické dkumenty Úřadu pr chranu hspdářské sutěže publikvané na internetvých stránkách UOHS v sekci Veřejná pdpra (např. k blasti SGEI, k pdpře de minimis, k blkvým výjimkám atd.) Zadávání veřejných zakázek Zákn č. 134/2016 Sb. zadávání veřejných zakázek Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Vyhláška č. 230/2012 Sb., kteru se stanví pdrbnsti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rzsah supisu stavebních prací, ddávek a služeb s výkazem výměr Vyhláška č. 232/2012 Sb., pdrbnstech rzsahu důvdnění účelnsti veřejné zakázky a důvdnění veřejné zakázky Vyhláška č. 133/2012 Sb., uveřejňvání vyhlášení pr účely zákna veřejných zakázkách a náležitstech prfilu zadavatele Vyhláška č. 162/2011 Sb., způsbu stanvení zvláštních technických pdmínek pr účely zákna veřejných zakázkách Vyhláška č. 328/2006 Sb., kteru se stanví paušální částka nákladů řízení přezkumání úknů zadavatele pr účely zákna veřejných zakázkách Vyhláška č. 260/2016 Sb., stanvení pdrbnějších pdmínek týkajících se elektrnických nástrjů, elektrnických úknů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shdy Nařízení vlády č. 721/2016 Sb., stanvení finančních limitů a částek pr účely zákna zadávání veřejných zakázek Strana 36 z 235

37 Vyhláška č. 170/2016 Sb., stanvení paušální částky nákladů řízení přezkumání úknů zadavatele při zadávání veřejných zakázek Vyhláška č. 169/2016 Sb., stanvení rzsahu dkumentace veřejné zakázky na stavební práce a supisu stavebních prací, ddávek a služeb s výkazem výměr Vyhláška č. 168/2016 Sb., uveřejňvání frmulářů pr účely zákna zadávání veřejných zakázek a náležitstech prfilu zadavatele Jedntné metdické prstředí pr prgramvé bdbí Metdický pkyn pr přípravu prgramvých dkumentů pr prgramvé bdbí Metdika řízení prgramů v prgramvém bdbí : Přílha č. 5 - Metdický pkyn zásady tvrby a pužívání indikátrů v prgramvém bdbí Přílha č. 6 - Metdický pkyn pr evaluace v prgramvém bdbí Přílha č. 7 - Metdický pkyn pr využití integrvaných nástrjů v prgramvém bdbí Přílha č. 8 - Metdický pkyn pr přípravu řídicí dkumentace prgramů v prgramvém bdbí Přílha č. 9 - Metdický pkyn pr způsbilst výdajů a jejich vykazvání v prgramvém bdbí Přílha č Metdické dpručení pr prjekty vytvářející příjmy v prgramvém bdbí Přílha č Metdické dpručení pr blast veřejné pdpry Přílha č Metdický pkyn pr blast zadávání zakázek pr prgramvé bdbí Přílha č Metdický pkyn pr publicitu a kmunikaci Evrpských strukturálních a investičních fndů v prgramvém bdbí Přílha č Metdický pkyn pr řízení výzev, hdncení a výběr prjektů v prgramvém bdbí Přílha č Metdický pkyn finančních tků prgramů splufinancvaných z Evrpských strukturálních fndů, Fndu sudržnsti a Evrpskéh námřníh a rybářskéh fndu na prgramvé bdbí Přílha č Metdický pkyn certifikace výdajů pr prgramvé bdbí Přílha č Metdický pkyn pr mnitrvání implementace Evrpských strukturálních a investičních fndů v ČR v prgramvém bdbí Přílha č Metdický pkyn prcesů řízení a mnitrvání ESI fndů v MS2014+ (1. a 2. část) Přílha č Metdický pkyn pr řízení rizik ESI fndů v prgramvém bdbí Přílha č Metdický pkyn pr výkn kntrl v dpvědnsti řídicích rgánů při implementaci Evrpských strukturálních a investičních fndů pr bdbí Přílha č Metdický pkyn k revizi prgramů pr prgramvé bdbí Přílha č Metdický pkyn k rzvji lidských zdrjů v prgramvém bdbí a v prgramvém bdbí Přílha č. 25 Seznam zkratek Přílha č. 26 Metdický pkyn veřejné pdpry v Evrpských strukturálních a investičních fndech v České republice v prgramvém bdbí mnitrvání Strategie pr bj s pdvdy a krupcí v rámci čerpání fndů SSR v bdbí Strana 37 z 235

38 Pravidla splufinancvání Evrpských strukturálních a investičních fndů v prgramvém bdbí Pravidla řízení a krdinace Dhdy partnerství v prgramvém bdbí Kntakty Řídicí rgán OP PPR: Hlavní měst Praha Magistrát hlavníh města Prahy Odbr evrpských fndů Rytířská 406/ Praha 1 Webvé stránky OP PPR: dříve fn@praha.eu Datvá schránka: 48ia97h Telefn: V textu jedntlivých výzev k předkládání žádstí pdpru jsu uvedeny kntakty na knkrétní zaměstnance řídicíh rgánu OP PPR, kteří jsu za příslušnu výzvu dpvědní. Výzvy jsu uveřejňvány prstřednictvím infrmačníh systému IS KP14+ a na webvých stránkách OP PPR na adrese Ke knkrétnímu předlženému prjektu je pté v rámci řídicíh rgánu OP PPR přidělen kntaktní zaměstnanec OP PPR. Infrmace přiděleném zaměstnanci řídicíh rgánu je žadatelům a příjemcům dstupná v infrmačním systému IS KP14+, prstřednictvím kteréh předlžili svu žádst pdpru. Kntakty na všechny zaměstnance řídicíh rgánu OP PPR, včetně infrmace jejich zařazení v rganizační struktuře, jsu k dispzici na adrese 6. Základní infrmace Prgramvý dkument OP PPR byl schválen vládu ČR dne 9. července 2014 a Evrpsku kmisí dne 11. června OP PPR je kncipván jak multifndvý, tedy s pdpru z fndů EFRR a ESF. Vnitřně se člení d 5 priritních s, ty jsu dále rzděleny d tzv. investičních pririt (tematické blasti definvané EU) a specifických cílů. OP PPR ve své priritní se 1 Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací (SC 1.2) plánuje využití finančních nástrjů. Věcné zacílení OP PPR je uveden níže: 6.1. Priritní sa 1: Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací (31 % alkace OP, EFRR) Specifický cíl 1.1: Vyšší míra mezisektrvé splupráce stimulvaná reginální samsprávu Klíčvým cílem je pdpřit mezisektrvu splupráci mezi veřejnu správu, výzkumnými rganizacemi a pdniky na reginální úrvni a zvýšit její četnst, finanční bjem a kvalitu. Cílem je začít v reginu pužívat nvé, dsud nevyužívané neb mál využívané pdpůrné nástrje, které dpručuje Reginální invační strategie hl. m. Prahy. Strana 38 z 235

39 Typy a příklady pdprvaných aktivit Pdpra aktivit veducích ke kmercializaci výsledků výzkumu pmcí věření prveditelnsti a kmerčníh ptenciálu a jejich zavedení d praxe ( prf-f-cncept ) Invační pptávka veřejnéh sektru zejména zakázky v předbchdní fázi a invační partnerství Prjekty splupráce výzkumnéh sektru s aplikační sféru Hlavní cílvé skupiny výzkumné rganizace, pdnikatelské subjekty, městská samspráva. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi, výzkumné rganizace (pdle definice Rámce Splečenství pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací), pdnikatelské subjekty, nestátní neziskvé rganizace, prfesní a zájmvá sdružení. Oprávněné subjekty však nemhu žádat pdpru a být pdpřeny, pkud patří mezi tzv. pdniky v btížích (definice viz kap. 3) Specifický cíl 1.2: Snazší vznik a rzvj znalstně intenzivních firem Cílem intervence je pmci znalstně intenzivním pdnikům v pčátečních fázích jejich rzvje, kdy se rzhduje jejich další existenci. Typy a příklady pdprvaných aktivit Zvyšvání kvality a efektivity fungvání pdpůrné invační infrastruktury Vznik a rzvj kapacit pskytujících prgresivní služby pr pdnikatele (MSP) Rzvj invačních firem v pčátečních bdbích jejich živtníh cyklu Hlavní cílvé skupiny výzkumné rganizace, pdnikatelské subjekty, městská samspráva. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi, výzkumné rganizace (pdle definice Rámce Splečenství pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací), Strana 39 z 235

40 pdnikatelské subjekty, státní pdniky, nestátní neziskvé rganizace, prfesní a zájmvá sdružení, státní příspěvkvé rganizace. Oprávněné subjekty však nemhu žádat pdpru a být pdpřeny, pkud patří mezi tzv. pdniky v btížích (definice viz kap. 3) Priritní sa 2: Udržitelná mbilita a energetické úspry (30 % alkace OP, EFRR) Specifický cíl 2.1: Energetické úspry v městských bjektech dsažené také s využitím vhdných bnvitelných zdrjů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení Obsahem specifickéh cíle je snižvání energetické nárčnsti bjektů a technických zařízení služících pr zajištění prvzu městské veřejné a silniční dpravy a dále realizací piltních prjektů přeměny energeticky nárčných veřejných budv na budvy s téměř nulvu sptřebu energie (příp. na budvy v pasivním energetickém standardu) s integrvanými inteligentními systémy. Typy a příklady pdprvaných aktivit Zvyšvání energetické efektivity v rámci bjektů a technických zařízení pr zajištění prvzu městské veřejné dpravy Zvyšvání energetické efektivity v rámci bjektů a technických zařízení pr zajištění prvzu městské silniční dpravy Realizace piltních prjektů přeměny energeticky nárčných městských budv na budvy s téměř nulvu sptřebu energie (příp. na budvy v pasivním energetickém standardu) s integrvanými inteligentními systémy, které umžní centralizaci plnhdntnéh sledvání, vládání a plánvání funkcí zařízení budv. Hlavní cílvé skupiny Vlastníci a uživatelé bjektů, ve kterých budu realizvána energeticky úsprná patření. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, Dpravní pdnik hl. m. Prahy, a.s., Technická správa kmunikací hl. m. Prahy, rganizace pr výzkum a šíření znalstí (pdle definice Rámce Splečenství pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací). Oprávněné subjekty však nemhu žádat pdpru a být pdpřeny, pkud patří mezi tzv. pdniky v btížích (definice viz kap. 3). Strana 40 z 235

41 Specifický cíl 2.2: Zvyšvání atraktivity užívání městské veřejné dpravy Typy a příklady pdprvaných aktivit Realizace záchytných parkvišť systému P+R (park & ride) u stanic a zastávek drážní dpravy, případně včetně dplňkvých služeb úschvy jízdních kl B+R (bike & ride) Opatření pr preferenci pvrchvé městské veřejné dpravy v uličním prvzu Hlavní cílvé skupiny byvatelé a návštěvníci města. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, Dpravní pdnik hl. m. Prahy, a.s., Technická správa kmunikací hl. m. Prahy, Správa železniční dpravní cesty, ROPID / právnická sba zalžená kraji a bcemi pr plnění úklů při zřizvání a rganizaci integrvaných veřejných služeb v přepravě cestujících (dle zák. 194/2010 Sb. veřejných službách v přepravě cestujících). Oprávněné subjekty však nemhu žádat pdpru a být pdpřeny, pkud patří mezi tzv. pdniky v btížích (definice viz kap. 3) Specifický cíl 2.3: Rzvj nízkemisní mbility v blasti městské dpravy v uličním prvzu Typy a příklady pdprvaných aktivit Nákup plně bezemisních elektrbusů se statickým i dynamickým dbíjením a budvání nabíjecí infrastruktury pr elektrbusy Hlavní cílvé skupiny byvatelé a návštěvníci města. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, Dpravní pdnik hl. m. Prahy, a.s., Oprávněné subjekty však nemhu žádat pdpru a být pdpřeny, pkud patří mezi tzv. pdniky v btížích (definice viz kap. 3) Priritní sa 3: Pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě (14 % alkace OP, EFRR a ESF) Specifické cíle 3.1 pr blast sciálníh začleňvání a 3.2 pr blast sciálníh pdnikání jsu financvány z EFRR, specifický cíl 3.3 zaměřený na psílení sudržnsti na úrvni místních kmunit je financván z ESF. Strana 41 z 235

42 Specifický cíl 3.1: Psílená sciální infrastruktura pr integraci, kmunitní služby a prevenci Specifický cíl 3.1 je naplňván prstřednictvím tří blastí aktivit. První je investiční pdpra prjektů zřizvání či rzšiřvání stávajících sciálních služeb (investice d reknstrukcí, prav, rzšíření, vybavení apd.) pr sby bez dmva i pr sby hržené bezdmvectvím a citající se v krizi. Druhu blast představuje investiční pdpra vzniku a rzšíření prjektů aktivizujících místní kmunity a rzvíjejících invativní přístupy v blasti integrace (zejména kulturně kmunitní centra). Třetí blast zahrnuje pdpru reknstrukcí, prav a úprav bytů a nebytvých prstr na byty sciálníh bydlení (prjekty zacílené na diferencvané frmy sciálníh bydlení) s důrazem na prevenci a řešení prblematiky bezdmvectví. Typy a příklady pdprvaných aktivit Zvyšvání kapacit služeb pr bezdmvce a sby hržené bezdmvectvím a nacházející se v krizi Zvyšvání kapacit nízkprahvých a kulturně kmunitních center pskytujících zázemí pr sciálně aktivizační aktivity Pdpra reknstrukcí, prav a úprav bytů a nebytvých prstr na byty systému sciálníh bydlení a bje prti bezdmvectví (včetně chráněnéh, tréninkvéh a následnéh bydlení). Hlavní cílvé skupiny seniři, sby se zdravtním pstižením (tělesným, mentálním, smyslvým, duševním, kmbinvaným), rdiny (a děti a mládež) v nepříznivé sciální situaci (vč. např. rdin s jedním rdičem samživitelem/samživitelku), příslušníci menšin, bezdmvci a sby hržené bezdmvectvím. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, nestátní neziskvé rganizace. Oprávněné subjekty však nemhu žádat pdpru a být pdpřeny, pkud patří mezi tzv. pdniky v btížích (definice viz kap. 3) Specifický cíl 3.2: Psílená infrastruktura pr sciální pdnikání Specifický cíl 3.2 směřuje k vytvření udržitelnéh prstředí pr rzvj sciálníh pdnikání a stimulaci sciálních invací v tét blasti, a t prstřednictvím investiční pdpry stávajících či vznikajících sciálních pdniků. Prefervány jsu zejména integrační sciální pdniky, jejichž veřejně prspěšným cílem je zaměstnávání a sciální začleňvání sb znevýhdněných na trhu práce z důvdu jejich sciální či zdravtní situace. Pdprvány jsu také stávající a nvě zakládané chráněné dílny a zařízení chráněnéh zaměstnávání. Strana 42 z 235

43 Typy a příklady pdprvaných aktivit Vznik a rzvj sciálních pdniků a prjektů pskytujících pracvní příležitsti pr znevýhdněné a btížně zaměstnatelné skupiny byvatel v Praze (včetně chráněných pracvišť) Hlavní cílvé skupiny sby se zdravtním pstižením (tělesným, mentálním, smyslvým, duševním, kmbinvaným), sby v nepříznivé sciální situaci (vč. např. rdiče samživitelé/samživitelky) a sby v krizi (včetně bětí trestné činnsti), hržené závislstmi, vracející se z institucinální péče apd., příslušníci menšin, bezdmvci a sby hržené bezdmvectvím. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, nestátní neziskvé rganizace, pdnikatelské subjekty (u kterých se předpkládá veřejně prspěšný záměr). Oprávněné subjekty však nemhu žádat pdpru a být pdpřeny, pkud patří mezi tzv. pdniky v btížích (definice viz kap. 3) Specifický cíl 3.3: Psílené aktivity pr integraci, kmunitní služby a prevenci Specifický cíl 3.3 pdpruje sciálně intervenční a aktivizační prjekty půsbící na úrvni místních kmunit a invativní prjekty, jež psilují participaci byvatel, včetně sciálně vylučených, vylučením hržených a citajících se v krizi, na živtě místníh splečenství, rzvj místníh splečenství a prpjvání služeb a činnsti za účelem předcházení sciálnímu vylučení určitých skupin byvatel a psilvání místní sciální sudržnsti. Typy a příklady pdprvaných aktivit Pdpra vzniku a činnsti kulturně-kmunitních center a prstr kmunitníh živta a prjektů aktivizace místních kmunit (zejména ale nikli puze sb vylučených, hržených a v krizi) za účelem psilvání místní sciální sudržnsti Hlavní cílvé skupiny Cílvé skupiny zahrnují byvatele místních kmunit s důrazem kladeným na sby sciálně vylučené a sciálním vylučením hržené a citající se v krizi. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, nestátní neziskvé rganizace, pdnikatelské subjekty (u kterých se předpkládá veřejně prspěšný záměr) 3. 3 Pdnikatelské subjekty (u kterých se předpkládá veřejně prspěšný záměr) jsu právněným příjemcem puze pr dílčí blast Pdpra sciálníh pdnikání v rámci prjektů kulturně kmunitních center a prjektů aktivizace místních kmunit. Strana 43 z 235

44 6.4. Priritní sa 4: Vzdělání a vzdělanst a pdpra zaměstnansti (21 % alkace OP, EFRR a ESF) V suladu se strategií OP PPR je třeba zamezvat diskriminaci a segregaci marginalizvaných skupin. Pr prjekty v rámci PO4 prt platí pvinnst, že při realizaci prjektu musí být pstupván tak, aby nedcházel k diskriminaci a segregaci marginalizvaných skupin, jak jsu rmské děti a žáci a další děti a žáci s ptřebu pdpůrných patření (děti a žáci se zdravtním pstižením, zdravtním znevýhdněním a se sciálním znevýhdněním) 4. Rvněž musí být respektván princip deinstitucinalizace. Specifický cíl 4.1 je financván z EFRR, specifické cíle 4.2 a 4.3 jsu financvány z ESF Specifický cíl 4.1: Navýšení kapacity a zkvalitnění předšklníh, základníh a středníh vzdělávání a zařízení pr pskytvání péče děti d 3 let Specifický cíl je navržen s hlavním důrazem na řešení nedstatečné kapacity zařízení péče děti d 3 let, která suvisí se sníženu schpnstí pražských vzdělávacích zařízení absrbvat pptávku p kapacitách. Nedstatečná kapacita zařízení pr péči děti d 3 let v první řadě suvisí s mžnstí rdičů ke včasnému návratu na trh práce. Typy a příklady pdprvaných aktivit Vytvření nvých míst ve stávajících a budvání nvých zařízení pr pskytvání péče děti d 3 let v denním režimu, neb v bjektech mateřských škl. Pdpra vzniku nvých frem alternativní nerdičvské předšklní péče (včetně dětí d 3 let). Vytvření nvých tříd ve stávajících mateřských šklách za cílem vytvření nvých kapacit vzdělávání dětí zpravidla d 3 let Vytvření nvých tříd ve stávajících základních šklách za účelem sciální inkluze Zvýšení kvality vybavení tříd a učeben s důrazem na sbní a inkluzívní výuku v mateřských, základních i středních šklách za účelem rvnměrnéh rzvje vzdělávacích zařízení v Praze Hlavní cílvé skupiny děti a žáci (včetně předšklní péče) včetně dětí se speciálními vzdělávacími ptřebami, rdiče, resp. záknní zástupci dětí a žáků, pedaggičtí pracvníci a pracvníci škl a šklských zařízení, dbrní a terénní pracvníci a další pracvníci rganizací půsbících ve vzdělávání. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, vzdělávací zařízení, nestátní neziskvé rganizace, Pdnikatelské subjekty. Oprávněné subjekty však nemhu žádat pdpru a být pdpřeny, pkud patří mezi tzv. pdniky v btížích (definice viz kap. 3). 4 Tímt ustanvením není dtčena mžnst pdpry aktivizačních prgramů neb prgramů přechdu ze škly d práce na pdpru dětí a žáků ze škl samstatně zřízených pr žáky se zdravtním pstižením. Strana 44 z 235

45 Specifický cíl 4.2: Zvýšení kvality vzdělávání prstřednictvím psílení inkluze v multikulturní splečnsti Specifický cíl má kmplementárně pdprvat změny jak vzdělávacích prgramů s hledem na prinkluzivitu vzdělávání, tak prstřednictvím dbrnsti a schpnstí pedaggických pracvníků, pdpru krků pr zhledňvání a rzvje individuálních ptřeb každéh žáka ve vzdělávacím prcesu a zvyšvání mtivace ke studiu a t zejména vytvářením pzitivníh šklníh klimatu s pchpením pr hetergenitu a multikulturalitu. Cílem je nastartvat změnu, která se prmítne d větší kvality a zárveň zrvnprávnění v přístupu ke vzdělávání jak základníh předpkladu rzvje sudržné a knkurenceschpné městské splečnsti. Typy a příklady pdprvaných aktivit Rzvj pdmínek pr inkluzivní vzdělávání frmu zavádění principů multikulturní výchvy na šklách Psílení kmunitní rle škl na základě splupráce vzdělávacích zařízení (předšklních, základních a středních škl) s neziskvým sektrem, kulturními a sprtvními institucemi a městsku správu na vzdělávání a jejich zapjení d vzdělávacíh prcesu Zvyšvání kmpetencí pedaggických pracvníků, pracvníků rganizací půsbících ve vzdělávání pr inkluzivní, invativní a kvalitní výuku Hlavní cílvé skupiny děti a žáci (včetně předšklní péče) včetně žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami, rdiče, resp. záknní zástupci dětí a žáků, pedaggičtí pracvníci a pracvníci škl a šklských zařízení, dbrní a terénní pracvníci a další pracvníci rganizací půsbících ve vzdělávání. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy, vzdělávací zařízení, nestátní neziskvé rganizace Specifický cíl 4.3: Zvýšení dstupnsti zařízení péče děti V rámci specifickéh cíle bude pdprván zvýšení dstupnsti cenvě přijatelných a kvalitních zařízení a služeb péče děti, a t se zaměřením na děti d tří let. Typy a příklady pdprvaných aktivit Rzvj zařízení péče děti zřizvaných hl. m. Prahu, městskými částmi a rganizacemi zřízenými a zalženými hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy Hlavní cílvé skupiny rdiče dětí d 6 let, děti d 6 let, dbrní pracvníci a další pracvníci zařízení péče děti d 6 let. Typy žadatelů/příjemců hlavní měst Praha, Strana 45 z 235

46 městské části hl. m. Prahy, rganizace zřízené a zalžené hl. m. Prahu a městskými částmi hl. m. Prahy. Priritní sa 5: Technická pmc (4 % alkace OP, ESF) Část B 7. Obecné pdmínky OP PPR Obecné pdmínky pr pskytnutí pdpry jsu bsaženy v celém dkumentu Pravidel, textu příslušné výzvy a ppř. ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace. ŘO si dvluje upzrnit, že ddržvání pdmínek a jeh věřvání se týká jak fáze před pskytnutím pdpry (viz zejména kap. 9.3, 10.1, 10.2, 10.3), tak i fáze p pskytnutí pdpry (viz kap. 13.1), ppřípadě i bu fází. 8. Pdmínky pr jedntlivé priritní sy Pdrbnější pdmínky a infrmace jedntlivých PO jsu uvedeny v kap. 6 těcht Pravidel a dále také v Prgramvém dkumentu OP PPR. Další specifické pdmínky mhu být stanveny rvněž v textu příslušné výzvy. 9. Pdání žádsti pdpru Žádsti pdpru mhu být předkládány na základě výzvy k předkládání žádstí. Výzva, resp. text výzvy, je základní dkument bsahující infrmace pdmínkách pr získání pdpry. Výzvu vyhlašuje hlavní měst Praha. Vyhlášení výzvy je zveřejněn: v MS2014+, na internetvých stránkách a Rzlišují se tzv. klvé a průběžné výzvy: klvé sutěžní výzvy; pdané žádsti pdpru prjektu sutěží a jsu prvnávány mezi sebu. K pdpře jsu vybírány žádsti, které splní pdmínky výzvy v přadí d nejlepší pdle výsledku věcnéh hdncení až d vyčerpání alkace dané výzvy. Výběr žádstí pdpru prjektu se prvádí až p dknčení věcnéh hdncení všech prjektů; průběžné nesutěžní výzvy; pdané žádsti pdpru prjektu nesutěží mezi sebu, ale jsu hdnceny a případně vybírány k pdpře průběžně. Hdncení může začít hned p pdání žádsti neb v termínu stanveném výzvu. Žádsti musí splnit pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu. Žádsti, které splní pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu, jsu vybírány k pdpře v tm přadí, v jakém byly pdány, a t až d vyčerpání alkace dané výzvy. Výzva je vyhlášena na delší dbu a knčí bvykle vyčerpáním alkace. Vyhlášené výzvy, resp. dkumentace k výzvě, se mění puze výjimečně v důvdněných případech. Případné změny výzev zadává ŘO p jejich schválení d MS2014+, prstřednictvím kteréh je změna zveřejněna na zastřešujících webvých stránkách a známena žadatelům v dané výzvě. Změna je rvněž uveřejněna na webvých stránkách OP PPR na adrese Strana 46 z 235

47 Klvé výzvy se nemhu měnit či rušit, pkud t není vynucen právními předpisy neb změnu metdickéh prstředí. Nelze prvádět tyt změny: - zrušit vyhlášenu výzvu, - snížit alkaci výzvy, - změnit maximální a minimální výši celkvých způsbilých výdajů, - změnit míru splufinancvání, - změnit věcné zaměření výzvy, - změnit definici právněnéh žadatele, tj. přidat neb debrat právněnéh žadatele, - psun nejzazšíh data uknčení fyzické realizace prjektu na dřívější datum, - psun data uknčení příjmu žádstí pdpru na dřívější datum, - změnit kritéria pr hdncení prjektů. V průběžných výzvách jsu uvedené změny mžné, ale nevztahují se na žádsti, které již žadatelé pdali Lhůta pr pdání žádstí pdpru Lhůta pr pdání žádstí pdpru je vždy uvedena v textu knkrétní výzvy na internetvých stránkách OP PPR na adrese a v MS Obecně všem platí, že datum uknčení příjmu žádstí pdpru může nastat nejdříve 30 kalendářních dnů p datu vyhlášení výzvy a výzva musí zárveň být zveřejněna minimálně 30 kalendářních dnů před datem zahájení příjmu žádstí pdpru v suladu s ustanvením 10c, dst. 1 zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. Žádsti, které nejsu pdány ve stanvené lhůtě, nemhu být zařazeny d prcesu hdncení a výběru prjektů. Pkud je ve výzvě uvedena lhůta v hdinách, např. d 12 hdin, jedná se lhůtu d 12:00:00 přesně Způsb pdání Žádsti pdpru prjektu jsu pdávány jednklvě. Žadatel tedy vždy pdává celu kmpletně vyplněnu žádst včetně všech relevantních přílh najednu. Žádst se vyplňuje a pdává výhradně v elektrnické frmě prstřednictvím aplikace MS2014+, d které se vstupuje přes prtál žadatele IS KP14+ na adrese Elektrnický frmulář, v němž žadatel vytváří nvu žádst pdpru, se může mírně lišit v závislsti na typu prjektu neb pdmínkách dané knkrétní výzvy. Sučástí žádsti pdpru je též čestné prhlášení, v němž žadatel deklaruje splnění některých důležitých pdmínek pr pdání žádsti pdpru, např. bezúhnnst neb t, že se nenachází v úpadku ani likvidaci. V závislsti na typu prjektu neb pdmínkách dané knkrétní výzvy se mhu lišit také pžadavky na předlžení přílh žádsti pdpru. Žadatelé, kteří vstupují d aplikace pprvé, se musí zaregistrvat. ŘO zveřejňuje na webvých stránkách OP PPR na adrese uživatelské příručky a manuály, v nichž je pdrbněji ppsán, jak má žadatel v prstředí MS2014+ pracvat. Pdrbnější infrmace hledně registrace uživatele, vyplnění a pdání žádsti pdpru jsu uvedeny v příručce Pkyny k vyplnění žádsti pdpru OP PPR. Aplikace MS2014+ zbrazuje za účelem mžnsti vytvření a pdání žádsti pdpru základní parametry všech aktuálně platných výzev tj. vyhlášených a tevřených pr vytváření/pdávání žádstí pdpru. Strana 47 z 235

48 Žádst pdpru musí být vyplněna v předepsaném elektrnickém frmuláři přím v MS Finalizace a pdpis žádsti pdpru Žádst pdpru musí být pdepsaná elektrnickým pdpisem. Žádst smí elektrnicky pdepsat puze statutární zástupce žadatele, případně k pdpisu právněná fyzická sba (becně musí být každá žádst pdpru pdepsána všemi sbami dle bchdníh rejstříku či bdbné evidence. Pkud je d prjektu zapjen partner, musí krmě žadatele/zástupce žadatele finalizvanu žádst elektrnickým pdpisem pdepsat rvněž statutární zástupce partnera, případně k pdpisu právněná fyzická sba. 5 Žádst pdpru musí být pdepsána platným elektrnickým pdpisem žadatele neb zástupce žadatele a případně též partnera Plná mc Pr jedntlivé úkny na žádsti pdpru a následně i administraci prjektu jsu vyžadvána pdpisvá práva. Pkud žadatel chce delegvat pdpisvá práva na někh jinéh (zástupce žadatele či partnera), musí mu tat práva předat plnu mcí. Předání plné mci musí být zaznamenán v MS2014+, a t buď s využitím předpřipravených šabln přím v aplikaci, neb vlžením skenu věřené plné mci. Pkud mají být pdpisvá práva suvisející s pdáním žádsti a administrací prjektu delegvána na člena statutárníh rgánu neb zaměstnance dané právnické sby, dkládá se míst plné mci dkument, z něhž tt pvěření vyplývá např. usnesení RHMP. V případě vlžení skenu plné mci, která byla vytvřena mim aplikaci MS2014+ je nutné, aby byla plná mc úředně věřena. Není nutné převádět dkument autrizvanu knverzí, žadatel/příjemce však musí být v případě ptřeby (např. na základě výzvy ŘO) schpen dlžit riginál plné mci. Plná mc vytvářená mim aplikaci MS2014+ musí být věřená (tj. musí bsahvat úřední věření pdpisů zmcnitele a zmcněnce) a svým bsahem musí pkrývat minimálně všechny údaje, které jsu bsaženy v předpřipravených šablnách v aplikaci MS Na plné mci není mžné kmbinvat vlastnruční a elektrnický pdpis pdpisy zmcněnce i zmcnitele musí být vždy ba dva elektrnické (plná mc vytvářená v MS2014+) neb ba dva vlastnruční a věřené (plná mc vytvářená mim MS2014+). V případě vlžení pvěření, které byl vytvřen mim MS2014+ se pstupuje bdbně. Pkud však má pvěření frmu dkumentu, u něhž není pchyb jeh pravsti (např. veřejně dstupná usnesení RHMP na webu HMP), nemusí být dkument úředně věřen Přílhy žádsti pdpru Přílhy musí být předlženy přím jak přílhy žádsti pdpru v MS2014+ v elektrnické pdbě (tj. jak elektrnické subry, např. dkumenty v PDF). Pkud je riginál přílhy v listinné pdbě (listy papíru), může být d elektrnické pdby převeden dvěma způsby: skenváním dkument pak má frmu prstéh skenu. Pr skenvání lze pužít jakékliv skenvací zařízení, 5 Pvinnst, aby žádst pdpru pdepsal rvněž zástupce partnera prjektu, se týká žádstí předkládaných v rámci výzev vyhlášených ke dni/p dni vstupu účinnsti verze 2.0 Pravidel. Pr žádsti pdávané v rámci výzev vyhlášených před tím, než vstupila v účinnst verze 2.0 Pravidel, platí jen, pkud je tak uveden ve výzvě. Strana 48 z 235

49 tzv. autrizvanu knverzí 6 dkument má frmu výstupu z autrizvané knverze. Převd prbíhá pdle zákna č. 300/2008 Sb., elektrnických úknech a autrizvané knverzi dkumentů, ve znění pzdějších předpisů. U většiny přílh stačí převd skenváním, v některých situacích a u některých přílh však ŘO vyžaduje převd autrizvanu knverzí. Pkud je u přílhy vyžadván elektrnický pdpis, může být elektrnický pdpis vlžen přím d dkumentu (frmát dc/dcx neb PDF) neb může být dkument patřen elektrnickým pdpisem přes systém MS2014+ (stiskem pečetě vedle plžky Subr). Přílhy, u kterých je vyžadván elektrnický pdpis, mhu byt rvněž předlženy jak dkumenty v listinné pdbě převedené d elektrnické pdby autrizvanu knverzí Přílhy předkládané splečně se žádstí pdpru Přesný výčet přílh z níže uvedených, které je nutné v rámci dané výzvy předlžit, je vždy uveden v textu dané výzvy. Žadatel tedy nepředkládá vždy všechny níže uvedené přílhy, ale předkládá puze ty, které jsu uvedeny ve výzvě. Může přitm djít k situaci, že ačkliv je přílha ve výzvě becně vyžadvána, není pr knkrétní daný prjekt relevantní (např. prhlášení pdpře de minimis). V tm případě je níže uveden, že se přílha předkládá dle charakteru prjektu. V závrce za názvem přílhy je uvedena infrmace, zda se přílha pužívá u žádstí pdpru, které mají být pdpřeny z ESF neb EFRR. 1. Pdklady pr eknmické hdncení prjektu - studie prveditelnsti/cba (EFRR prjekty) Pdklady se rzumí studie prveditelnsti a finanční analýza a případně též eknmická analýza. Studii prveditelnsti stejně jak finanční a eknmicku analýzu zpracvává žadatel pdle Metdiky zpracvání studie prveditelnsti. Metdika zpracvání Studie prveditelnsti je uvedena na webvých stránkách OP PPR na adrese Finanční a eknmicku analýzu (pkud je eknmická analýza pr daný prjekt rvněž relevantní) žadatel/zástupce žadatele vyplňuje přím d připravenéh frmuláře v MS2014+ v mdulu CBA (cst benefit analysis, analýza nákladů a přínsů). Průvdce zpracváním finanční analýzy a eknmické analýzy v MS2014+ je sučástí Metdiky zpracvání Studie prveditelnsti OP PPR. Finanční analýzu, zaměřenu primárně na věření ptřeby splufinancvání, udržitelnst prjektu, jeh živtaschpnst a zjištění, zda není přefinancván, musí žadatel zpracvat pr všechny prjekty vytvářející příjmy pdle článku 61 becnéh nařízení (více viz Metdika zpracvání Studie prveditelnsti). Pr prjekty vytvářející příjmy dle čl. 61 becnéh nařízení, u kterých je ptenciální čistý příjem určen předem pmcí metdy paušální sazby (tzv. flat rate), je pvinnst zpracvání CBA (finanční a/neb eknmická analýza) d stanvených limitů celkvých způsbilých výdajů prjektu splněna zpracváním CBA typu flat rate v mdulu CBA v MS Zpracvání CBA (finanční a/neb eknmická analýza) d stanvených limitů celkvých způsbilých výdajů prjektu není pvinné pr prjekty, u kterých výše investičních výdajů nepřesahuje 50 % celkvých způsbilých výdajů prjektu. V případě vybraných aktivit v priritní se 2 je v rámci tét přílhy, tj. studie prveditelnsti, pžadván i dlžení certifikátu kvality budv SBtlCZ (případy, kdy je nutné dkládat tent certifikát a pdrbnsti něm jsu uvedeny v Metdice zpracvání Studie prveditelnsti). Studie prveditelnsti a finanční a ppř. eknmická analýza bsahují ptřebné infrmace pr eknmické hdncení prjektu. Pkud nejsu dlženy neb nejsu zpracvány dle Metdiky 6 Autrizvanu knverzí se rzumí úplné převedení dkumentu v listinné pdbě d elektrnické pdby neb úplné převedení elektrnickéh dkumentu d dkumentu v listinné pdbě a připjení věřvací dlžky. Dkument, který prvedením knverze vznikl, má stejné právní účinky jak věřená kpie. Autrizvanu knverzi dkumentů prvádějí Kntaktní místa veřejné správy - Czech POINT. Strana 49 z 235

50 zpracvání Studie prveditelnsti, není mžné prjekt psudit a žádst pdpru musí být z prcesu schvalvání vylučena. Přílha se předkládá v elektrnické frmě jak přílha žádsti pdpru v MS U finanční a eknmické analýzy, zpracvané v mdulu CBA v MS2014+, zajistí žadatel její prpjení s příslušnu žádstí pdpru přes MS Dklady právní subjektivitě žadatele (ESF i EFRR prjekty) Žadatel může při vyplňvání žádsti pdpru v MS2014+ využít tzv. validaci přes IČ. Validace je prces věření základních identifikačních údajů žadateli vůči základním registrům a dplnění údajů ze základních registrů. Ověření a dplnění identifikační údajů prbíhá na základě vyplnění jednh jedinéh údaje - IČ. Pkud žadatel tét mžnsti využije a úspěšně validaci prvede, jsu d příslušných datvých plí žádsti dplněny aktuální identifikační údaje ze základních registrů. Není-li v textu výzvy k překládání žádstí pdpru uveden jinak, platí, že úspěšné prvedení validace nahrazuje předlžení níže uvedených dkladů právní subjektivitě. V případě, že validace není úspěšně prvedena (subjekt není evidván v základních registrech, údaje něm nejsu aktuální neb úplné, ppř. se prces validace nezdaří), musí žadatel předlžit níže uvedené dklady. Žadatel rvněž musí níže uvedené dklady předlžit bez hledu na výsledek validace, pkud je tat pvinnst výslvně uvedena v textu výzvy pr předkládání žádstí pdpru. rganizace zřízená, či zalžená hl. m. Prahu neb městsku částí hl. m. Prahy zřizvací listina, neb statut (případně jiný ficiální dklad legalizující činnst rganizace, ze kteréh vyplývá charakter činnsti, zřizvatel rganizace). Příspěvkvé rganizace hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy s datem vzniku před , které nejsu zapsané v registru sb, nedkládají žádný dklad právní subjektivitě splečně se žádstí pdpru. Pkud však při věřvání jejich právní subjektivity na řídicím rgánu vzniknu pchybnsti, jsu k dlžení dkladů vyzvány ddatečně a musí dklady předlžit; Správa železniční dpravní cesty zřizvací listina; Hspdářské kmry, nestátní neziskvé rganizace a další nepdnikatelské rganizace zakladatelská smluva, neb stanvy, neb výpis z bchdníh rejstříku, který nesmí být starší jak 90 kalendářních dní před datem pdání žádsti (případně jiný ficiální dklad legalizující činnst rganizace, ze kteréh vyplývá charakter činnsti, zřizvatel rganizace); pdnikající fyzické sby a právnické sby předlží výpis z bchdníh rejstříku (který nesmí být starší jak 90 kalendářních dní před datem pdání žádsti), ppř. z jinéh rejstříku, ve kterém je daná rganizace zapsána. OSVČ předlží výpis ze živnstenskéh rejstříku; hlavní měst Praha a městské části nedkládají žádný dklad právní subjektivitě; neb jiný dklad, který bude v příslušném textu výzvy k předkládání žádstí pdpru blíže specifikván (např. stanvy rganizace, zřizvací listina apd.). Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě stačí v kamžiku předlžení žádsti dlžit jak prstý sken, pzději však může být vyžadván i dlžení výstupu z autrizvané knverze. 3. Infrmace vlastnické a vládací struktuře žadatele (ESF i EFRR prjekty) 7 Žadatel, který je právnicku sbu, musí s hledem na princip transparentnsti a zamezení ptenciálníh střetu zájmů dkrýt vlastnicku a vládací strukturu při předlžení žádsti pdpru. Prjekty, resp. jejich předkladatelé, u nichž by dšl ke střetu zájmu (viz kap. 3), neb nebudu mci vlastnicku strukturu prkázat, nemůžu získat pdpru. Pr všechny 7 Žadatelé, kteří pdávají žádst pdpru v rámci výzev vyhlášených před , mhu tut přílhu dlžit i v rzsahu a za pdmínek, které stanvila verze 2.0 Pravidel. Strana 50 z 235

51 právnické sby je relevantní pvinnst v bdě I. Pr právnické sby, které nejsu právnickými sbami veřejnéh práva 8, jsu relevantní pvinnsti uvedené v bdech I. i II. I. Žadatel, který je právnicku sbu, uvede v rámci tét přílhy identifikaci: II. 1. sb zastupujících právnicku sbu s uvedením právníh důvdu zastupení, 2. sb s pdílem v tét právnické sbě 9, 3. sb, v nichž má přímý pdíl, a infrmaci výši tht pdílu 10. Žadatel, který není fyzicku sbu neb právnicku sbu veřejnéh práva, v rámci přílhy dále předlží seznam svých skutečných majitelů ve smyslu 4 dst. 4 zákna č. 253/2008 Sb., některých patřeních prti legalizaci výnsů z trestné činnsti a financvání terrismu. Definice skutečných majitelů dle tht zákna zahrnuje i případy, kdy žádná fyzická sba nepřesahuje min. pdíl hlasvacích práv neb pdíl na zisku / rzdělvaných prstředcích. Správnst a úplnst údajů stvrzuje statutární zástupce pdpisem. Závazný vzr infrmace vlastnické a vládací struktuře žadatele je uveden v přílze Pravidel. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu (pkud žadatel je právnicku sbu). Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS žadatel vyplní vzr tét přílhy, ulží jej např. jak PDF dkument a pdepíše elektrnickým pdpisem. V případě pzdějších změn ve vlastnické a vládací struktuře je žadatel pvinen tyt změny řídicímu rgánu znamvat. Pr infrmace vlastnické a vládací struktuře, uvedené výše v bdech I. a II., platí, že žadatel/příjemce je pvinen: na pžádání řídicíh rgánu neb jinéh subjektu, který je uveden v kap. 13.2, dlžit skutečnsti uvedené v přílze žádsti pdpru Infrmace vlastnické a vládací struktuře právnické sby, zejména pak uvedených sbách, výši a charakteru jejich pdílu, na pžádání řídicíh rgánu neb jinéh subjektu, který je uveden v kap. 13.2, pskytnut další pdrbnější neb dplňující infrmace vlastnické a vládací struktuře subjektu, infrmvat řídicí rgán významných změnách ve vlastnické a vládací struktuře subjektu v dbě p pdání žádsti pdpru (např. dlžením aktualizvanéh frmuláře přílhy žádsti pdpru Infrmace vlastnické a vládací struktuře právnické sby ). 4. Dklad na prkázání vlastnickéh, neb jinéh (vymezenéh) práva k majetku (EFRR prjekty) Všichni žadatelé předlží: výpis z katastru nemvitstí, ve kterém je nemvitst vkládaná d prjektu zapsaná (a t i v případě, že tat nemvitst není ve vlastnictví žadatele), snímek z katastrální mapy vyhtvený katastrálním úřadem neb Kntaktním místem veřejné správy - Czech POINT (a t i v případě, že tat nemvitst není ve vlastnictví žadatele). Datum vyhtvení výpisu z katastru nemvitstí a snímku z katastrální mapy nesmí být starší než 90 kalendářních dnů před datem pdání žádsti pdpru. 8 Právnicku sbu veřejnéh práva se zde rzumí zejména rganizační slžky státu, státní příspěvkvé rganizace, státní fnd, hl. m. Praha a jeh příspěvkvé rganizace, městské části hl. m. Prahy a jejich příspěvkvé rganizace, veřejná a státní vyská škla, veřejná výzkumná instituce, prfesní kmra zřízena záknem, státní a nárdní pdnik, státní rganizace, Všebecná zdravtní pjišťvna ČR, Česká nárdní banka, Česká televize a Česká tiskvá kancelář. 9 Pdílem je myšlen bchdní pdíl definvaný v 31 zákna č. 90/2012 Sb., bchdních krpracích. Uvedeni budu puze splečníci právnické sby žadatele zapsání ve veřejném rejstříku, nikliv např. všichni akcináři. U akcivé splečnsti budu v žádsti pskytnutí peněžních prstředků uvedeny sby zapsané v bchdním rejstříku jak zakladatelé splečnsti. 10 Jedná se právnické sby, v nichž má žadatel dtaci, který je právnicku sbu, pdíl. Příspěvkvá rganizace není vůči svému zřizvateli v uvedeném vztahu. Strana 51 z 235

52 pkud žadatel není vlastníkem dtčených nemvitstí, předlží dklady suhlasu vlastníků s realizací prjektu, a t pdle knkrétníh případu: smluvu nájmu, příp. pdnájmu, smluvu výpůjčce, smluvu smluvě buducí nájemní a zárveň suhlas vlastníka s realizací prjektu, přičemž tent suhlas zahrnuje dbu realizace a dbu udržitelnsti prjektu (pkud suhlas nevyplývá z výše uvedených smluv); kupní smluvu, smluvu buducí kupní smluvě (není-li nemvitst przatím zapsána v katastru nemvitstí na žadatele); dklad zřízení věcnéh břemene (věcná břemena zapsaná v katastru nemvitstí musí být dlžena dklady, ze kterých lze věřit, zda pstavení právněnéh umžňuje v ptřebném rzsahu s příslušnu nemvitstí nakládat), smluvu zřízení věcnéh břemene (není-li nemvitst zapsána v katastru nemvitstí) neb smluvu smluvě buducí, ve které se vlastník zaváže ke zřízení věcnéh břemene v případě realizace prjektu; u reknstrukce existujících linivých staveb (u dčasnéh zábru pzemků) smluvu nájmu, příp. pdnájmu, smluvu smluvě buducí nájemní nejméně na dbu realizace prjektu/stavby; u reknstrukce existujících linivých staveb (s trvalým zábrem stávajících pzemků) suhlas vlastníka s realizací prjektu/stavby a smluvu nájmu, příp. pdnájmu, smluvu smluvě buducí nájemní nejméně na dbu realizace prjektu/stavby a čestné prhlášení žadatele udržitelnsti prjektu; u existujících linivých staveb (bez stavebních prací, puze dpravní značení) musí být práva k nemvitsti prkázána suhlasem vlastníka s realizací prjektu; pkud prjekt předkládá městská část a vlastníkem příslušnéh majetku je hl. m. Praha, musí mít městská část tent majetek svěřený d své správy neb vypůjčen; v případě, že městská část nemá v dbě pdání žádsti svěřený příslušný majetek d své správy/vypůjčen, dlží kpii žádsti svěření/výpůjčku majetku pdanu hl. m. Praze (schválenu zastupitelstvem městské části v případě svěření, radu neb případně zastupitelstvem městské části v případě výpůjčky); dba výpůjčky musí být stanvena minimálně na dbu udržitelnsti prjektu; knečné schválení/převedení majetku d správy/výpůjčky majetku městské části předlží žadatel před pdpisem smluvy, v případě svěření majetku dlží kpii žádsti změnu zápisu v katastru nemvitstí; p prvedené změně v katastru nemvitstí předlží žadatel výpis z listu vlastnictví; pkud prjekt předkládá hl. m. Praha, které je vlastníkem příslušnéh majetku, ale tent majetek je svěřen d správy městské části, musí být dlžen dejmutí tht majetku ze svěřené správy městské části neb smluva pravňující hl. m. Prahu příslušný majetek užívat minimálně p dbu d zahájení realizace d knce udržitelnsti prjektu; pkud prjekt předkládá rganizace zalžená hl. m. Prahu a vlastníkem příslušnéh majetku je hl. m. Praha, musí být dlžen písemný suhlas zakladatele s realizací prjektu (týká se puze rganizací zalžených hl. m. Prahu - příspěvkvé rganizace zřízené hl. m. Prahu suhlas zřizvatele nemusí dkládat vůbec); v případě, že žadatel vkládá d realizace prjektu majetek (a t i v případě nájemníh vztahu u všech žadatelů, s výjimku městských částí Prahy, u nichž je přípustná i výpůjčka k majetku hl. m. Prahy), ke kterému je zřízen zástavní práv neb je tent majetek jinak právně zatížen (např. na základě uzavřené smluvy pskytnutí úvěru, zřízenéh předkupníh práva, služebnstí, smluvy smluvě buducí kupní, neb v případě, kdy byl vydán předběžné patření vztahující se k majetku, případně žalba pdaná na žadatele s dpadem na majetek vztahující se k prjetu, atd.), musí žadatel Strana 52 z 235

53 existenci takvéht závazku (případě vznik takvéh závazku d buducna p dbu udržitelnsti prjektu) v rámci tét pvinné přílhy uvést a prkázat, že tt zástavní práv či jiný závazek vůči další straně nehrzí realizaci prjektu. Např. žadatel dlží dklad zástavníh věřitele, svědčující, že zástavní dlužník plní řádně a včas svůj dluh vůči věřiteli, neb žadatel prkáže, že k uzavření smluvy smluvě buducí djde až v dbě p sknčení udržitelnsti prjektu, případně je žadatel pvinen jiným relevantním způsbem prkázat řídicímu rgánu, že zástavní práv, neb jiný právní titul ppsaný výše (vztahující se k majetku, který je zahrnut d realizace prjektu) nehrzí realizaci prjektu p stanvenu dbu. Pkud žadatel neuvede některu z výše uvedených skutečnstí (vztahujících se k majetku), neb neprkáže (nedlží), že z výše uvedených titulů (zástava, smluva smluvě buducí, služebnsti, atd.) nemůže djít k hržení realizace prjektu, má se za t, že nesplnil pdmínku stanvenu k prkázání vlastnických vztahů; pkud žadatel dkládá pravmcné stavební pvlení již při předlžení žádsti: nemusí předkládat dklady suhlasu vlastníků s realizací prjektu dle knkrétních případů výše uvedených (viz výše třetí drážka), musí předlžit výpis z katastru nemvitstí a snímek z katastrální mapy (dle první a druhé drážky výše); musí dlžit čestné prhlášení statutárníh zástupce udržitelnsti prjektu; pkud je prjekt realizván i na jiných pzemcích/budvách (které nejsu zahrnuty d předlženéh pravmcnéh stavebníh pvlení), musí být předlžen výpis z katastru nemvitstí a snímek z katastrální mapy (dle první a druhé drážky výše a je nutné prkázat vlastnické vztahy k těmt pzemkům / budvám dle třetí drážky výše) na těcht pzemcích/budvách. V případě pdzemních staveb se samstatným účelvým určením, které nejsu předmětem evidence v katastru nemvitstí dle zákna č. 256/2013 Sb., katastrální zákn, ve znění pzdějších předpisů, žadatel míst výpisu z katastru nemvitstí a věřenéh snímku z katastrální mapy předlží jiné dkumenty, jimiž lze průkazně dlžit vlastnické práv k pdzemní stavbě (např. klaudační suhlas s uvedením vlastníka). Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě stačí v kamžiku předlžení žádsti dlžit jak prstý sken, pzději však bude vyžadván i dlžení výstupu z autrizvané knverze. V případě výpisu z katastru nemvitstí a snímku z katastrální mapy stačí prstý sken dkumentu. 5. Pdklady pr psuzení finančníh zdraví (EFRR prjekty) hlavní měst Praha v rámci výzev vyhlášených d účinnsti verze 1.4 Pravidel pr žadatele a příjemce nedkládá žádný pdklad; statní subjekty - Frmulář pr hdncení finančníh zdraví (závazné vzry jsu uvedeny na internetvých stránkách OP PPR na adrese Vzry frmuláře se liší dle typu žadatele. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS žadatel vyplní vzr tét přílhy, ulží jej jak PDF dkument a pdepíše elektrnickým pdpisem. Na majetek žadatele nesmí být vyhlášen knkurs. Prti majetku žadatele pdpru nemůže být veden výkn rzhdnutí, žadatel pdpru nemůže být v úpadku či likvidaci. 6. Prjektvá dkumentace 11 (EFRR prjekty) u staveb vyžadujících hlášení ( 104 dst. 1 písm. a) d) zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, ve znění pzdějších předpisů) neb stavební pvlení ( Pkud žadatel předkládá v rámci aktuální výzvy prjekt, který již neúspěšně předlžil v předchzí výzvě, může se v rámci tét přílhy dkázat na prjektvu dkumentaci, která byla sučástí tht prjektu a je platná. V předkládaném prjektu musí být sučasně uveden dkaz na předchzí prjekt (název, registrační čísl), kde lze riginál (věřenu kpii) těcht dkladů nalézt. Strana 53 z 235

54 stavebníh zákna) bude dlžena dkumentace v rzsahu pdle přílhy č. 1, příp. přílhy č. 4 a přílhy č. 8 vyhl. č. 499/2006 Sb.; Prjektvá dkumentace pr stavby uvedené výše, musí být zpracvána sbu právněnu k prjektvé činnsti pdle ust. 158 a 159 stavebníh zákna (prjektantem). Prjektant musí být sbu autrizvanu pdle zákna č. 360/1992 Sb., výknu pvlání autrizvaných architektů a výknu pvlání autrizvaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pzdějších předpisů, pr příslušný br prjektvání a prvádění staveb ( 5 dst. 3) zákna 360/1992 Sb.) shdný s charakterem psuzvané stavby. Dkumentace musí být prjektantem značena v suladu s ust. 13 dst. 3) zákna č. 360/1992 Sb. u staveb vyžadujících hlášení ( 104 dst. 2 bude dlžena dkumentace v rzsahu uvedeném v 105 dst. 2) a násl. stavebníh zákna; u staveb, k jejichž prvedení není vyžadván hlášení ani stavební pvlení ( 103 stavebníh zákna), avšak vyžadují územní suhlas, bude dlžena dkumentace v rzsahu uvedeném v 96 dst. 3 stavebníh zákna (jednduchý technický ppis záměru s příslušnými výkresy a další pdklady dle znění zákna); u staveb, které lze prvádět bez hlášení, stavebníh pvlení dle 103, dst. 1 stavebníh zákna a nevyžadují územní suhlas ( 79 dst. 2) stavebníh zákna), bude dlžena dkumentace v rzsahu náčrtu a jednduchéh technickéh ppisu stavebních prací. Prjektvá dkumentace uvedená výše může být zpracvána krmě prjektanta i sbu, která splňuje kvalifikační pžadavky uvedené v 159 dst. 3 stavebníh zákna. Tat sba musí frmu čestnéh prhlášení uvést splnění svých kvalifikačních pžadavků a uvést, pr které stavby, jakéh charakteru a rzsahu v přecházejících třech letech zpracvala ptřebnu dkumentaci. Tt prhlášení bude sučástí předkládané dkumentace. Prjektvá dkumentace musí dstatečně pdrbně specifikvat mnžství a typ pužitých materiálů, ppř. rzsah prací tak, aby ŘO mhl nezávisle věřit, že uvedené ceny dpvídají cenám v místě a čase bvyklým a prjekt je v suladu s principy hspdárnsti, účelnsti a efektivnsti. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 7. Rzpčet stavebních výdajů prjektu (EFRR prjekty) Plžkvý rzpčet stavby musí bsahvat minimálně následující plžky: kód plžky, název plžky, název plžky (ppis) 12, měrná jedntka, mnžství, cena/mj, celkem v Kč. Pkud je v dbě předlžení žádsti pdpru k dispzici, předkládá se stavební rzpčet v členění dle cenvé sustavy ÚRS Praha (výjimečně lze připustit i RTS), tak, aby byl mžné psuzení a prvnání jedntlivých kncvých plžek rzpčtu dle struktury URS/RTS. Rzpčet zahrnuje jak způsbilé, tak nezpůsbilé výdaje a tyt jsu v rámci tht rzpčtu zřetelně dděleny. V dále uvedených případech musí být žadatelem v rámci tét přílhy dlžen i nezávislý znalecký psudek, jehž bsahem bude psuzení, zda výdaje v rzpčtu dpvídají cenám v místě a čase bvyklým. Psudek musí být dlžen pkud celkvé způsbilé výdaje prjektu činí 50 mil. Kč neb více, aneb pkud se jedná žádst pdpru v rámci priritní sy 2 (v rámci tét priritní sy se t týká všech žádstí). 12 V názvu plžky se uvádí jen becně, jaku plžku jde (dlažba). V názvu plžky (ppis) se pak uvádí pdrbný ppis plžky, tedy pdrbnější parametry dlažby. Strana 54 z 235

55 Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě (rzpčet ve frmátu xls, znalecký psudek ve frmátu pdf elektrnicky pdepsaný, ppř. převedený d elektrnické frmy autrizvanu knverzí) jak přílha žádsti v MS Územní suhlas, územní rzhdnutí a další dkumenty dle zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, ve znění pzdějších předpisů (EFRR prjekty) územní suhlas dle 78 a 96 neb; územní rzhdnutí (s dlžku nabytí právní mci) dle a 92; pkud žadatel předlží splu s žádstí platné pravmcné stavební pvlení dle 115, nemusí již dkládat územní rzhdnutí neb; veřejnprávní smluvu s vyznačením data účinnsti smluvy stavebním úřadem dle 78a neb; vyjádření stavebníh úřadu, že pvlení stavby rzhdne v rámci splečnéh územníh a stavebníh řízení dle 94j, ppř. v rámci splečnéh územníh a stavebníh řízení s psuzením vlivů na živtní prstředí dle 94q. Míst vyjádření lze dlžit známení zahájení splečnéh územníh a stavebníh řízení neb; závazné stanvisk rgánu územníh plánvání dle 96b neb; vyjádření stavebníh úřadu, že stavba pdléhá hlášení ( 104 dst. 1 stavebníh zákna) neb stavebnímu pvlení ( 115 stavebníh zákna) neb uzavření veřejnprávní smluvy ( 116 stavebníh zákna) a zárveň nepdléhá územnímu suhlasu, ani územnímu rzhdnutí neb; vyjádření stavebníh úřadu, že suhlas s prvedením hlášenéh stavebníh záměru vydá ve splečném řízení vydání územníh suhlasu a s pvlením hlášenéh stavebníh záměru dle 96a neb; pkud prjekt nevyžaduje dle zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, v platném znění ani jeden z výše zmiňvaných dkumentů, musí být dlžen jednznačné písemné vyjádření stavebníh úřadu, že záměr nepdléhá výše uvedeným pstupům a práce je mžné prvést bez hlášení; tt vyjádření může být např. sučástí územně plánvací infrmace, kteru žadatel stavební úřad pžádá dle 21; pkud žadatel předlží již při předlžení vlastní žádsti pravmcné stavební pvlení, tut přílhu nedkládá. V případě, že prjekt byl již zahájen, resp. byla zahájena etapa, která bsahuje stavební práce, musí být dlžen pravmcné stavební pvlení neb suhlas stavebníh úřadu s prvedením hlášené stavby atd. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě stačí v kamžiku předlžení žádsti dlžit jak prstý sken, pzději však může být vyžadván i dlžení výstupu z autrizvané knverze. 9. Dklad partnerství (ESF i EFRR prjekty) 13 smluva neb dhda s partnery vymezující jejich úlhu v prjektu, práva a pvinnsti, finanční tky; pkud není smluva s partnerem uzavřena při předlžení žádsti pdpru, předlží žadatel puze např. dhdu neb smluvu smluvě buducí. Samtná smluva partnerství musí být uzavřena nejpzději d 2 měsíců d zahájení realizace prjektu, blíže viz kap ; 13 Dklad je relevantní jen pr žádsti, které jsu předkládané v rámci výzev vyhlášených před tím, než vstupila v účinnst verze 2.0 Pravidel. Pr žádsti předkládané v rámci výzev vyhlášených ke dni účinnsti verze 2.0 Pravidel neb pzději se dklad partnerství předkládá až s první zprávu realizaci prjektu (viz kap ). Pr tyt žádsti nicméně platí, že statutární zástupce partnera musí před předlžením pdepsat přím žádst pdpru, a t bdbně jak zástupce žadatele (viz kap ). Strana 55 z 235

56 tent dklad je vyžadván, jsu-li d prjektu zahrnuti partneři (jeh přípravy, realizace, financvání neb prvzvání) s finančním pdílem na rzpčtu. U partnerů bez finančníh pdílu na rzpčtu je vyžadván puze tehdy, pkud žadatel předkládá žádst pdpru d specifickéh cíle OP PPR, kde je partnerství v prjektu předmětem hdntících kritérií a žadatel chce za partnerství v prjektu získat příslušné bdy; Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě stačí v kamžiku předlžení žádsti dlžit jak prstý sken, pzději však může být vyžadván i dlžení výstupu z autrizvané knverze. 10. Energetický audit / energetický psudek (EFRR prjekty) energetickým auditem se rzumí audit dle ust. 2, dst. 1, písm. n) zákna č. 406/2000 Sb., hspdaření energií, ve znění pzdějších předpisů. Obsah energetickéh auditu je blíže definván ve vyhlášce č. 480/2012 Sb., energetickém auditu a energetickém psudku; energetický audit musí být prveden 6 a méně měsíců před datem pdání žádsti; energetickým psudkem se rzumí psudek dle ust. 2, dst. 1, písm. ) zákna č. 406/2000 Sb., hspdaření energií, ve znění pzdějších předpisů. Obsah energetickéh psudku je blíže definván ve vyhlášce č. 480/2012 Sb., energetickém auditu a energetickém psudku. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 11. Stanvisk k psuzení vlivů na živtní prstředí či vyjádření příslušnéh úřadu vylučující psuzvání (EFRR prjekty) knzultačním místem je dbr chrany prstředí Magistrátu hl. m. Prahy; EIA závazné stanvisk, rzhdnutí neb vyjádření k psuzení vlivu na živtní prstředí (EIA) je vydáván pdle zákna č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí, v platném znění; Natura u prjektů v rámci OP PPR, které mají jakýkliv dpad d krajiny, musí žadatelé vždy dlžit stanvisk rgánu chrany přírdy k mžnsti vlivnění lkalit sustavy Natura 2000, a t bez hledu na t, zda d těcht lkalit přím fyzicky zasahují, či zda leží mim ně. V případě, že tent rgán významný vliv předem nevylučí, musí mít ptvrzení prvedení hdncení pdle ustanvení zákna č. 114/1992 Sb., chraně přírdy a krajiny, ve znění pzdějších předpisů; Vyjádření vylučující psuzvání vydá příslušný úřad, tj. MHMP, v případě, že se nejedná záměr, který by měl být psuzván pdle zákna č. 100/2001 Sb., psuzvání vlivů na živtní prstředí. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Týká se i prjektů, které nejsu stavebníh charakteru (např. přízení přístrjů a technlgií). Dklady k EIA a Natura 2000 nemusí předkládat ti žadatelé, jejichž prjekt vyžaduje územní rzhdnutí (případně územní suhlas) neb stavební pvlení (případně hlášení) a tyt dkumenty již byly stavebním úřadem vydány a žadatelem předlženy jak přílha žádsti pdpru, nebť v rámci řízení dle stavebníh zákna je prblematika vlivu prjektu na živtní prstředí vždy prvěřena. Dklady k EIA a Natura 2000 dále nemusí předkládat ti žadatelé, u jejichž prjektu je vliv na živtní prstředí psuzen v rámci územníh řízení s psuzením vlivů na živtní prstředí ve smyslu ust. 94a a násl. stavebníh zákna neb v rámci splečnéh územníh a stavebníh řízení s psuzením vlivů na živtní prstředí ve smyslu ust. 94q a násl. stavebníh zákna. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí), pzději však může být vyžadván i dlžení výstupu z autrizvané knverze. Strana 56 z 235

57 12. Prhlášení suladu s Nárdní strategií RIS3 14 a Reginální invační strategií hl. m. Prahy 15 (EFRR prjekty) Přílha k žádsti pdpru, v níž žadatel uvede, jak prjekt navazuje na klíčvé blasti změny bsažené v jedntlivých strategiích a přispívá k plnění jejich cílů. Prjekt musí být dále realizván v suladu s alespň jednu z následujících kategrií: generické znalstní dmény Nárdní RIS3 strategií, klíčvá dvětví aplikace Nárdní RIS3 strategie, klastry aktivit (dmény specializace) Reginální invační strategie hl. m. Prahy, výzvu definvaná témata věcnéh zaměření (stanvena RO jak pdmnžina předchzích kategrií). Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Vzr tét přílhy je k dispzici na webu Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 13. Příslib splufinancvání z rzpčtu městských částí / Příslib splufinancvání z rzpčtu hl. m. Prahy (EFRR prjekty) Přílha je s účinnstí verze 3.0 Pravidel zrušena. Žadatelé, kteří pdávají žádst pdpru de dne účinnsti verze 3.0 Pravidel, tut přílhu nemusí dkládat. 14. Čestné prhlášení plnění pdmínek Rámce pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) (EFRR prjekty) týká se puze žádstí pdpru na prjekty týkající se výzkumu, vývje a invací, které splňují pdmínky Rámce pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01), závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách OP PPR na adrese Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS žadatel vyplní vzr tét přílhy, ulží jej jak PDF dkument a pdepíše elektrnickým pdpisem. 15. Pdnikatelský plán (ESF i EFRR prjekty) Pdnikatelský plán zahrnuje minimálně tyt části a infrmace: ppis a harmngram pdnikatelských aktivit p dbu realizace a udržitelnsti prjektu s důrazem na sciální aspekty pdnikání a zapjení cílvých skupin, akční plán na dbu realizace prjektu, materiální, technické a persnální zajištění, analýzu trhu, analýzu rizik, marketingvý plán, finanční plán p dbu realizace a udržitelnsti prjektu. Metdiky pr zpracvání pdnikatelskéh plánu jsu uvedeny na webvých stránkách OP PPR na adrese Pkud žadatel předkládá studii prveditelnsti neb CBA (viz bd č. 1), která bsahuje některé výše uvedené plžky, uvede v plánu u dané plžky puze dkaz na knkrétní část ve studii prveditelnsti. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS k dispzici na 15 k dispzici na Strana 57 z 235

58 16. Vyjádření k suladu s aktuálním celměstským prjektem preference (EFRR prjekty) Vyjádření žadateli na pžádání vydá Institut plánvání a rzvje hl. m. Prahy, Sekce infrastruktury a krajiny. Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách OP PPR na adrese Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 17. Vyjádření k suladu s aktuální celměstsku kncepcí nvých lkalit P+R (EFRR prjekty) Vyjádření žadateli na pžádání vydá Institut plánvání a rzvje hl. m. Prahy, Sekce infrastruktury a krajiny. Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách OP PPR na adrese Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 18. Výpis z Rejstříku škl a šklských zařízení (EFRR prjekty) Dlží žadatel, který je v tmt rejstříku zapsán. Výpis z Rejstříku škl a šklských zařízení vydaný rgánem, který rejstřík vede, nesmí být starší než 90 kalendářních dnů před datem pdání žádsti pdpru. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS U dkumentů v listinné pdbě stačí prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 19. Vuchervý prgram (EFRR prjekty) Dkument, v němž žadatel uvede ppis vuchervéh prgramu. Jeh nedílnu sučástí je prjektvé schéma splupráce, vymezení pdpry ve smyslu mžnéh využití vucherů, ppis a pžadavky pr žádsti pskytnutí vucheru a způsb zajištění sběru těcht žádstí, předběžné texty výzev a harmngramu jejich vyhlašvání, hdntící kritéria pr výběr příjemců vucherů, vzr smluvy pskytnutí invačníh vucheru, vzr žádsti prplacení vucheru, případně další žadatelem připravené vzrvé dkumenty. Žadatel je v rámci tht dkumentu pvinen specifikvat, jakým způsbem bude dcházet k výběru pskytvatelů znalstí či kvalifikvaných ddavatelů služeb a nastavit způsb věřvání jejich kvality. Knkrétní parametry výzev vuchervéh prgramu nastavuje žadatel, nicméně tyt parametry musí být vždy v suladu s pdmínkami a pžadavky stanvenými relevantní výzvu OP PPR. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS U dkumentů v listinné pdbě stačí prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 20. Znalecký psudek na cenu nemvitsti (EFRR prjekty) Znalecký psudek, zpracvaný dbrně způsbilu sbu dle zákna č. 151/1997 Sb., ceňvání majetku a změně některých záknů (zákn ceňvání majetku), ve znění pzdějších předpisů v případě, že je uplatněna pdpra na nákup pzemku neb jiné nemvitsti. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS U dkumentů v listinné pdbě stačí prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 21. Vyjádření Řídicíh výbru ITI suladu/nesuladu prjektvéh záměru s integrvanu strategií (EFRR prjekty) Krmě samtnéh vyjádření Řídicíh výbru je sučástí dané přílhy i Prjektvý záměr (ve znění předlženém na Řídicí výbr), Vyhdncení prjektvéh záměru (dle přílhy č. 15 Strana 58 z 235

59 Metdickéh pkynu pr využití integrvaných nástrjů v prgramvém bdbí ) a Přehled suvisejících prjektvých záměrů. Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách OP PPR na adrese Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 22. Čestné prhlášení žadatele pdpru suladu žádsti pdpru s prjektvým záměrem předlženým Řídicímu výbru ITI (EFRR prjekty) Prhlášení má za cíl ptvrdit, že žadatel se při předlžení žádsti pdpru nedchýlil d prjektvéh záměru, schválenéh Řídicím výbrem ITI. Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách OP PPR na adrese Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě stačí v kamžiku předlžení žádsti dlžit jak prstý sken, pzději však může být vyžadván i dlžení výstupu z autrizvané knverze. 23. Harmngram realizace prjektu (ESF prjekty) Účelem přílhy je pskytnutí infrmací prjektu, které umžní vyhdntit prvzní způsbilst žadatele k realizaci prjektu. Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách OP PPR na adrese Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 24. Charakteristika realizačníh týmu prjektu (ESF prjekty) Účelem přílhy je pskytnutí infrmací prjektu, které umžní vyhdntit prvzní způsbilst žadatele k realizaci prjektu. Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách OP PPR na adrese Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkumenty v listinné pdbě mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí) Přílhy předkládané k pdpisu smluvy Žadatel předkládá vždy puze přílhy, které jsu pr knkrétní daný prjekt relevantní, tedy dle charakteru prjektu (např. čestné prhlášení pdpře de minimis se předkládá puze v případě, kdy žadatel žádá pdpru v režimu de minimis). V závrce za názvem přílhy je uvedena infrmace, zda se přílha pužívá u prjektů, které mají být pdpřeny z ESF neb EFRR. 1. Ohlášení stavby neb stavební pvlení neb jiné dkumenty dle zákna č. 183/2006 Sb., stavební zákn, ve znění pzdějších předpisů (EFRR prjekty) suhlas stavebníh úřadu s prvedením hlášenéh stavebníh záměru ( 106) neb jak sučást splečnéh územníh suhlasu a suhlasu s prvedením hlášenéh stavebníh záměru ( 96a); neb stavební pvlení s dlžku nabytí právní mci;( 115), a t jak samstatné rzhdnutí neb jak sučást rzhdnutí ve splečném územním a stavebním řízení ( 94j, ppř. 94q); neb veřejnprávní smluvu s vyznačením data účinnsti stavebním úřadem ( 116); neb Strana 59 z 235

60 známení žadatele prvedení stavby dlžené certifikátem autrizvanéh inspektra s vyznačením vzniku právnění stavebním úřadem na kpii známení ( 117). Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Dkumenty v listinné pdbě musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 2. Změna v účelu užívání stavby (EFRR prjekty) pkud je změna pdmíněna dknčením stavby ( 126 stavebníh zákna), pstupuje se pdle charakteru stavby, tj. žadatel dkládá územní suhlas neb územní rzhdnutí, hlášení neb stavební pvlení neb veřejnprávní smluvu neb známení prvedení stavby dlžené certifikátem autrizvanéh inspektra atd. (nvý způsb užívání musí být patrný z těcht dkumentů), pkud změna užívání stavby není pdmíněna změnu dknčené stavby ( 127 stavebníh zákna), žadatel dkládá suhlas stavebníh úřadu se změnu užívání stavby k nvému účelu. 3. Znalecký psudek eknmickém zvýhdnění (EFRR prjekty) v případě, že žadatel není vlastníkem dtčených nemvitstí, dkládá vždy psudek zvýšení hdnty investice (reknstrukcí, technickým zhdncením, apd.) k předpkládané dbě sknčení nájmu (neb nejpzději ke knci referenčníh bdbí investice) s přihlédnutím k délce prjektu, předpkládané délce a způsbu užívání nemvitsti příjemcem a/neb jeh klienty; Přílhu nepředkládají městské části hl. m. Prahy a dále příspěvkvé rganizace hl. m. Prahy a příspěvkvé rganizace městských částí hl. m. Prahy. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Dkumenty v listinné pdbě mhu být předlženy jak prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). 4. Dklad nepřecházení výhdy na vlastníka nemvitsti v případě technickéh zhdncení nemvitsti/reknstrukce (EFRR prjekty) pkud žadatel není vlastníkem dtčených nemvitstí a dle znaleckéh psudku dchází ke zvýšení hdnty investice, předlží žadatel dklady a/neb zdůvdnění, že realizací technickéh zhdncení/reknstrukce nepřechází výhda na vlastníka nemvitsti (například dhda buducí dpvídající slevě z nájmu, neb písemné zdůvdnění, že technické zhdncení nemvitsti nepředstavuje pr vlastníka žádný eknmický příns, případně kmbinaci těcht dkumentů, pkud je eknmický příns pr vlastníka nižší než náklady realizvané investice). V případě, že žadatel k pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace přílhu slevě z nájmu a/neb hdntě eknmickéh zvýhdnění pr vlastníka nepředlží, nebudu výdaje na příslušnu reknstrukci/technické zhdncení v dbě realizace prjektu uznány jak způsbilé, ppř. nebude uzavřena Smluva financvání / Pdmínky realizace přílhu není třeba předkládat v případě drbných stavebních úprav d 200 tis. Kč způsbilých výdajů; Přílhu rvněž nepředkládají městské části hl. m. Prahy a dále příspěvkvé rganizace hl. m. Prahy a příspěvkvé rganizace městských částí hl. m. Prahy, jestliže se jedná majetek ve vlastnictví hl. m. Prahy. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Dkumenty v listinné pdbě musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 5. Kpie smluvy bankvním účtu, na který bude zasílána pdpra (ESF i EFRR prjekty) Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS U dkumentů v listinné pdbě stačí prstý sken dkumentu (tj. není nutný převd autrizvanu knverzí). V případě, že není mžné předlžit kpii smluvy bankvním účtu, je mžné tut přílhu dlžit Ptvrzením vedení bankvníh účtu (vydané bankvním subjektem). Strana 60 z 235

61 6. Čestné prhlášení pdpře de minimis (ESF i EFRR prjekty) u prjektů zakládajících veřejnu pdpru a realizvaných dle pravidla de minimis (závazný vzr je uveden na internetvých stránkách OP PPR na adrese Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Dkumenty v listinné pdbě musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 7. Dkumenty nezbytné pr pskytnutí pdpry v režimu blkvých výjimek a režimu SOHZ (ESF i EFRR prjekty) u prjektů, které mají být realizvány v režimu blkvé výjimky, se jedná např. čestné prhlášení veliksti pdniku, čestné prhlášení charakteru vzdělávání, jež bude předmětem prjektu (specifické/becné), splnění definice výzkumné infrastruktury (v PO1). Pdrbnější infrmace jsu žadateli zaslány v suvislsti s výzvu k pdepsání Smluvy financvání / Pdmínek realizace. u prjektů v režimu SOHZ je nutné dlžit kalkulaci vyrvnávací platby a pvěření k výknu SOHZ. Pvěřením bude žadatel dispnvat již před pdpisem smluvy, neb bude pvěřen přím Smluvu financvání/pdmínkami realizace, resp. jejich přílhu, a t v situaci, kdy bude pvěřvatelem Řídící rgán OP PPR. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Dkumenty v listinné pdbě musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 8. Hdncení v blasti inkluze pr prjekty s jedntkvými náklady ve specifickém cíli 4.2 (ESF prjekty) u prjektů, které budu realizvány v režimu zjedndušených metd vykazvání ve specifickém cíli 4.2 Zvýšení kvality vzdělávání prstřednictvím psílení inkluze v multikulturní splečnsti. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Dkumenty v listinné pdbě musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. 9. Čestné prhlášení bezdlužnsti a bezúhnnsti a vylučující dvjí financvání prjektu. Vyplněný a pdepsaný frmulář je nutný u všech subjektů (s výjimku prjektů, kde je příjemcem hl. m. Praha). Závazný vzr frmuláře je uveden na internetvých stránkách OP PPR na adrese Předkládá se v elektrnické frmě jak přílha žádsti v MS Dkument v listinné pdbě musí být d elektrnické frmy převeden autrizvanu knverzí Pvinné přílhy předkládané nejpzději s první zprávu realizaci prjektu 1. Smluva partnerství (ESF i EFRR prjekty) smluva s partnery vymezující jejich úlhu v prjektu, práva a pvinnsti, finanční tky; smluva partnerství musí být uzavřena nejpzději d 2 měsíců d zahájení realizace prjektu, blíže viz kap ; tent dklad je vyžadván, jsu-li d prjektu zahrnuti partneři (jeh přípravy, realizace, financvání neb prvzvání) s finančním pdílem na rzpčtu. Přílha se předkládá dle charakteru prjektu. Předkládá se v elektrnické frmě prstřednictvím MS Dkumenty v listinné pdbě musí být d elektrnické frmy převedeny autrizvanu knverzí. Strana 61 z 235

62 V případě, že žadatel nemá pvinnst předkládat Infrmaci pkrku v realizaci prjektu, předlží tut přílhu splečně s první Zprávu realizaci prjektu Dtazy týkající se žádsti pdpru Knzultace prjektvých záměrů V případě sbních knzultací prjektvých záměrů je třeba ddržvat pkyny uvedené v textu příslušné výzvy (dstupné na internetvých stránkách OP PPR na adrese a knzultaci s příslušným zaměstnancem si vždy předem dmluvit Kmunikace mezi ŘO a žadatelem MS2014+ umžňuje kmunikaci mezi žadatelem/zástupcem žadatele a ŘO prstřednictvím mdulu Interních depeší p celu dbu živtníh cyklu žádsti pdpru/prjektu. 10. Hdncení a výběr prjektů Pté, c jsu žádsti pdpru řádně pdány, prchází prcesem schvalvání prjektů, který zajišťuje ŘO. Účelem prcesu je vyhdntit prjekty, ppsané v žádstech pdpru, a vybrat z nich ty, kterým se pskytne finanční pdpra. Prces schvalvání prjektů se skládá ze dvu částí, tzv. hdncení a výběru prjektů. Ty se dále dělí na tyt fáze (dílčí prcesy): 1. kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí, 2. věcné hdncení, 3. ex-ante kntrla, 4. výběr prjektů k pdpře, 5. schválení pdpry v rgánech HMP, 6. příprava a uzavření smluvy. Prces schvalvání prjektů prbíhá jak tzv. jednklvé hdncení. Jednklvým hdncením se rzumí mdel, kdy veškeré údaje nutné pr hdncení jsu žadatelem předlženy v jeden kamžik v rámci jedné žádsti pdpru, ačkliv t nevylučuje dlžení některých údajů nutných pr hdncení (např. prstřednictvím přílh) pzději v průběhu prcesu schvalvání prjektů. Následně prbíhá celý prces schvalvání prjektů Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí P přijetí žádsti pdpru je prváděna jak jeden splečný krk kntrla přijatelnsti a frmálních náležitstí, jejímž cílem je zejména psuzení základních věcných pžadavků kladených na prjekt v příslušné výzvě, hdntitelnsti žádsti pdpru a naplnění nezbytných administrativních pžadavků. Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí prbíhají pdle kntrlníh seznamu, bsahujícíh kritéria schválená Mnitrvacím výbrem OP PPR. Aby žádst pdpru splnila minimální pžadavky v rámci kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, musí být všechna relevantní kritéria hdncena kladně (dpvěď ANO ). Předmětem kntrly přijatelnsti je věření, zda prjekt uvedený v žádsti je v suladu s pdmínkami výzvy a zda jsu údaje uvedené v žádsti pravdivé. V případě nesplnění jednh kritéria při kntrle přijatelnsti, ppř. uvedení nepravdivých údajů, nemůže žádst pdpru pstupit d dalšíh prcesu hdncení (tj. nejsu dále kntrlvány frmální náležitsti ani prveden věcné hdncení). Předmětem kntrly frmálních náležitstí je věření, zda žádst pdpru splňuje nezbytné administrativní pžadavky a bsahuje dstatečné infrmace pr hdncení žádsti pdpru ve všech fázích hdncení (např. dlžení všech přílh). V případě nesplnění jednh či více kritérií při kntrle frmálních náležitstí je žadatel dvakrát vyzván k dplnění žádsti pdpru přes MS2014+ a t ve lhůtě 5 pracvních dnů d data dručení výzvy. Tat lhůta může být řídicím rgánem prdlužena ve výjimečných případech. Za výjimečný případ se Strana 62 z 235

63 pvažuje zejména, pkud žádst a její přílhy bsahují více frmálních chyb. O prdlužení lhůty může rzhdnut ŘO na základě svéh uvážení neb na základě důvdné a žadatelem řádně pdané žádsti prdlužení lhůty. Pkud je žadatel vyzván k dplnění žádsti pdpru kvůli nesplnění některéh z kritérií frmálních náležitstí, může prvést dplnění žádsti puze v rzsahu, který dpvídá jednak dané výzvě k dplnění a jednak příslušné sadě kritérií 16. Nebude-li náprava sjednána neb nebude-li sjednána ve stanvené lhůtě, nemůže žádst pdpru pstupit d dalšíh prcesu hdncení. Pkud u žádsti djde k nesplnění jak napravitelných, tak nenapravitelných kritérií, není žadatel vyzýván k nápravě napravitelných, prtže i přes případné napravení by žádst byla následně vyřazena kvůli nenapravitelným kritériím. O výsledku stavu žádsti p tét fázi hdncení je žadatel infrmván prstřednictvím MS2014+ ve lhůtě nejpzději d 10 pracvních dní d uknčení kntrly přijatelnsti a kntrly frmálních náležitstí všech žádstí v případě klvých výzev a d 10 pracvních dní d uknčení kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí příslušné žádsti v případě průběžných výzev. V případě, že žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, bsahuje infrmace výsledku: výsledek dané fáze hdncení a výběru prjektů, tj. závěr, že žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, uvedení knkrétních pdmínek kritérií v rámci kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, které žádst nesplnila, detailní výsledky hdncení a výběru prjektu, včetně důvdnění hdncení jedntlivých kritérií, infrmace mžnsti pžádat přezkum za pdmínek stanvených Pravidly pr žadatele a příjemce (viz kap. 15.1). V případě, že žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí a žadatel nevyužije mžnsti pžádat přezkum v suladu s kap. 15.1, neb jeh žádsti přezkum není vyhvěn, dchází k vyřazení žádsti pdpru z prcesu schvalvání. O vyřazení je žadatel infrmván ve lhůtě d 10 pracvních dní d prjednání prjektů v Zastupitelstvu hl. m. Prahy (viz kap. 10.5). ŘO infrmuje žadatele vyřazení prstřednictvím sdělení, které bsahuje tyt infrmace: výsledek dané fáze hdncení a výběru prjektů, tj. závěr, že žádst nesplnila pdmínky kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, je vyřazena z dalšíh hdncení a nezíská tak pdpru; důvdnění vyřazení žádsti pdpru či nedpručení prjektu k financvání, vč. příslušných pdkladů pr vydání sdělení; výsledky hdncení, které vedly k vyřazení žádsti pdpru; pučení pravných prstředcích v suladu se záknem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů. Lhůta pr prvedení kntrly přijatelnsti a kntrly frmálních náležitstí všech přijatých žádstí, zpravidla nepřesahuje 4 týdny. V případě řešení žádstí přezkum ze strany žadatelů se lhůta prdlužuje další 4 týdny, u slžitějších případů pak až 8 týdnů Věcné hdncení Cílem věcnéh hdncení je vyhdntit kvalitu prjektů a umžnit jejich srvnání pdle kvality. Věcné hdncení prbíhá u těch žádstí, které nebyly vyřazeny při kntrle přijatelnsti a kntrle frmálních náležitstí. Věcné hdncení je prváděn pdle kritérií schválených Mnitrvacím výbrem OP PPR. 16 V rámci kritérií frmálních náležitstí lze zpravidla dlžit přílhy žádsti (krmě těch, nichž je výslvně uveden, že je dlžit nelze např. přílha Pdklady pr eknmické hdncení prjektu neb přílha Vyjádření suladu/nesuladu Řídicíh výbru k prjektvému záměru), dplnit nevyplněné pvinné údaje v žádsti neb dplnit pdpis příslušnéh zástupce žadatele či partnera. Strana 63 z 235

64 Kritéria mhu být hdntící (za splnění/nesplnění se přidělují bdy) i kmbinvaná (za splnění/nesplnění se přidělují bdy, při nesplnění minimální hranice bdů je žádst pdpru vyřazena z prcesu schvalvání). Kritéria pr věcné hdncení tvří subry, které se bsahvě liší dle priritních s a případně i specifických cílů. Kritéria věcnéh hdncení mhu být rzdělena pdle pžadavků na dbrnu způsbilst hdntitele d dvu či více skupin věcné hdncení je tak rzdělen d krků. Krkem se rzumí prvedení hdncení jen dané skupiny kritérií. Všechna kritéria jsu nezávisle hdncena dvěma hdntiteli a následně ještě zkntrlván zaměstnancem Oddělení prjektů, který se nepdílel ani na jednm z bu hdncení daných kritérií v příslušné žádsti a vystupuje v rli schvalvatele hdncení (tj. kntrluje kvalitu, úplnsti a metdicku správnst prvedenéh hdncení). Bdy přidělené v celé žádsti se následně sečtu. Výsledný pčet bdů, který žádst získává v rámci věcnéh hdncení, je autmaticky vypčten v MS2014+ jak aritmetický průměr bu nezávislých hdncení žádsti. Pkud při hdncení žádsti vznikne rzpr mezi hdnceními dvu nezávislých hdntitelů, dchází k zapjení dalšíh hdntitele, tzv. arbitra, který zpracuje arbitrážní hdncení. Rzprem se rzumí stav, kdy mezi dvěma: hdnceními téhž kritéria, existuje takvý rzdíl, že jeden z hdntitelů přidělí minimální pčet bdů a druhý hdntitel přidělí maximální pčet bdů pr dané kritérium a zárveň se jedná rzdíl, který dpvídá min. 10 % z mžnéh maximálníh pčtu bdů; hdnceními téhž kmbinvanéh kritéria, existuje takvý rzdíl, že jeden z hdntitelů v daném kmbinvaném kritériu vyřazuje žádst pdpru a druhý hdntitel nikliv; hdnceními žádsti pdpru vznikne rzdíl větší než 25 % z maximálníh pčtu bdů. Pkud jsu kritéria pr věcné hdncení rzdělena pdle pžadavků na knkrétní zaměření hdntitele mezi více hdntitelů (např. hdncení puze finančních aspektů žádsti), vztahuje se limit 25 % puze na tu skupinu kritérií, kteru daný hdntitel hdntí. Arbitr se při rzpru mezi hdnceními zapjuje puze v případě, že prjekt není vylučen v některém z kmbinvaných kritérií neb v některém dalších krků věcnéh hdncení (je-li věcné hdncení na krky rzdělen). Pkud tedy existuje alespň jedn stejné kmbinvané kritérium, v rámci něhž se žádst vyřazuje shdně v bu nezávislých hdnceních, neb alespň jeden krk věcnéh hdncení, v němž se žádst vyřazuje, arbitr se nezapjuje. Arbitrážní hdncení je třetím nezávislým hdncením a prbíhá analgicky jak standardní hdncení. Pkud jsu kritéria pr věcné hdncení rzdělena d více krků pdle pžadavků na knkrétní zaměření hdntitele, hdntí arbitr vždy jen ten krk (tj. skupinu kritérií), který dpvídá zaměření hdntitelů, mezi nimiž rzpr vznikl. Pr stanvení bdvéh výsledku se ze všech zpracvaných hdncení včetně arbitrva pté vylučuje t hdncení, které je d statních nejvzdálenější pčítán z výsledku na úrvni celéh hdncení, nikli z výsledků v rámci jedntlivých kritérií. V případě shdných dchylek mezi všemi třemi se výjimečně při výběru prjektů vychází ze všech tří hdncení, tj. hdncení bu hdntitelů i arbitra. Pr stanvení závěru hledně splnění neb nesplnění kmbinvaných kritérií se vychází z bu platných hdncení. V případě rzprů se splnění neb nesplnění určí pdle hdncení arbitra. V rámci OP PPR je pužíván puze výše ppsaný způsb zapjení arbitra. Hdntitelé, kteří přidělují bdy za splnění kritérií, jsu experty na danu prblematiku. V průběhu věcnéh hdncení platí, že žadatelé s hdntiteli a hdntitelé se žadateli nesmí kmunikvat 17. ŘO stanvuje pr celkvé hdncení minimální bdvu hranici, kteru musí žádst splnit. Minimální výsledný pčet bdů, který musí žádst v rámci věcnéh hdncení získat, aby mhla být pdpřena za pdmínky, že t bjem finančních prstředků alkvaných na danu výzvu umžní je 60 bdů ze 100. Pkud by maximální mžný pčet bdů byl více než 100, představuje minimální výsledný pčet 17 V případě, že by tt pravidl byl prušen ze strany žadatele (tj. žadatel by v průběhu věcnéh hdncení kntaktval hdntitele), bude jeh žádst pdpru neprdleně vyřazena z prcesu schvalvání prjektů. Strana 64 z 235

65 bdů, nutný pr případnu pdpru, alespň 60 % z maximálníh pčtu bdů p zakruhlení na celá čísla 18. Pdpřeny mhu být puze ty žádsti, které splní bdvu hranici a sučasně nebyly v rámci věcnéh hdncení v žádném z kmbinvaných kritérií vyřazeny. O výsledku věcnéh hdncení, je žadatel infrmván prstřednictvím MS2014+ nejpzději d 10 pracvních dní d uknčení věcnéh hdncení všech žádstí v případě klvých výzev a d 10 pracvních dní d uknčení věcnéh hdncení příslušné žádsti v případě průběžných výzev. Infrmace výsledku bsahuje: výsledný pčet bdů a závěr, zda žádst splnila minimální pdmínky pr pskytnutí pdpry v rámci věcnéh hdncení (tj. získala minimální výsledný pčet bdů a sučasně nebyla v rámci žádnéh z kmbinvaných kritérií vyřazena), jestliže žádst nesplnila minimální pdmínky, pak i uvedení knkrétních pdmínek, které žádst nesplnila, detailní výsledky hdncení a výběru prjektu, včetně důvdnění hdncení jedntlivých kritérií, pučení mžnsti pžádat přezkum za pdmínek stanvených Pravidly pr žadatele a příjemce (kap. 15.1). V případě, že žádst nesplnila minimální pdmínky pr pskytnutí pdpry v rámci věcnéh hdncení a žadatel nevyužije mžnsti pžádat přezkum v suladu s kap. 15.1, neb jeh žádsti přezkum není vyhvěn, dchází k vyřazení žádsti pdpru z prcesu schvalvání. O vyřazení je žadatel infrmván ve lhůtě d 10 pracvních dní d prjednání prjektů v Zastupitelstvu hl. m. Prahy (viz kap. 10.5). ŘO infrmuje žadatele vyřazení prstřednictvím sdělení, které bsahuje tyt infrmace: výsledek dané fáze hdncení a výběru prjektů, tj. závěr, že žádst nesplnila minimální pdmínky v rámci věcnéh hdncení, je vyřazena z dalšíh hdncení a nezíská tak pdpru, důvdnění vyřazení žádsti pdpru či nedpručení prjektu k financvání, vč. příslušných pdkladů pr vydání sdělení výsledky hdncení, které vedly k vyřazení žádsti pdpru, pučení pravných prstředcích v suladu se záknem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů. Lhůta pr prvedení věcnéh hdncení všech relevantních žádstí zpravidla nepřesahuje 6 týdnů. V případě řešení žádstí přezkum ze strany žadatelů se lhůta prdlužuje další 4 týdny, u slžitějších případů pak až 8 týdnů. Pkud je výsledné bdvé hdncení žádsti pdpru nižší než 60 bdů (neb alespň 60 % z maximálníh pčtu bdů v případě, že ten je více než 100 bdů), daná žádst nemůže být pdpřena Ex-ante kntrla Ex-ante kntrla, prváděná frmu administrativníh věření, prbíhá u všech žádstí, které nebyly vyřazeny v předchzích fázích prcesu schvalvání. Sučástí ex-ante kntrly, prváděné frmu administrativníh věření, je vždy kntrla způsbilsti výdajů uvedených v žádsti pdpru a dalších relevantních skutečnstí prjektu (kntrla veřejné pdpry, harmngramu prjektu, uskutečněných veřejných zakázek, klíčvých aktivit, nastavení indikátrů, kntrla správnsti zvlené výše splufinancvání, věření th, zda žadatelem není 18 Pr žádsti pdpru předlžené v rámci výzev vyhlášených před platí minimální limit 50 bdů (resp. 50 % max. pčtu bdů) Strana 65 z 235

66 tzv. pdnik v btížích, apd.). Při psuzení způsbilsti výdajů jsu zhledněna případná dpručení hdntitelů z věcnéh hdncení (zejména u kritérií, která se týkají aspektu efektivnsti prjektu), případně z kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí (pkud není věcné hdncení sučástí prcesu schvalvání prjektů). V případě pchybnstí způsbilsti výdajů, ppř. pchybnstí hledně délky realizace prjektu neb realizaci klíčvých aktivit, může ŘO stanvit pžadavky na úpravu žádsti pdpru. ŘO si může v rámci tét kntrly vyžádat d žadatele další dplňující dkumenty (např. zakládající listiny splečnsti, pdklady k věření pravidel veřejné pdpry). Žadatel následně musí prvést úpravu žádsti pdpru ve lhůtě a d pdby dle pžadavků ŘO. Pkud žadatel úpravu neprvede, pkračuje bvykle kntrla ex-ante frmu kntrly na místě. Tent pstup se pužije, pkud má ŘO nadále pchybnsti způsbilsti výdajů, ppř. dalších ptenciálních nesrvnalstech, které pvažuje za vhdné věřit před přidělením pdpry. V případě, že pžadvané úpravy nesuvisí s ptenciálními nesrvnalstmi a dle názru ŘO není prvedení kntrly na místě nutné, může být žádst pdpru pstupena v prcesu hdncení a výběru prjektů dále jak tzv. prjekt s výhradu. T znamená, že žádst může prcházet dalšími fázemi prcesu, ale prjekt může bdržet pdpru až p prvedení pžadvaných úprav žádsti. Ex-ante kntrla, prváděná frmu kntrly na místě, resp. kntrly dle zákna č. 255/2012 Sb., kntrlní řád, v platném znění, prbíhá puze u žádstí vybraných na základě výsledků předchzích fází prcesu schvalvání a dále též na základě výsledků ex-ante kntrly prváděné frmu administrativníh věření. V případě zjištění prušení pdmínek stanvených výzvu či Pravidly pr žadatele a příjemce v rámci ex-ante kntrly prváděné frmu kntrly na místě se příslušná žádst pdpru vyřazuje z prcesu výběru prjektů. Žádst pdpru se z prcesu výběru prjektů vyřazuje rvněž tehdy, pkud žadatel neb partner neumžní prvedení ex-ante kntrly. Prti závěrům ex-ante kntrly prváděné frmu kntrly na místě lze pdat námitky pstupy pr prvádění kntrly a pdání námitek blíže ppisuje kap Lhůta pr prvedení ex-ante kntrly frmu administrativníh věření všech relevantních žádstí zpravidla nepřesahuje 4 týdny. Lhůta pr prvedení ex-ante kntrly frmu kntrly na místě všech přijatých žádstí zpravidla nepřesahuje 8 týdnů d uknčení administrativníh věření, a t v závislsti na vypřádání případných námitek k závěrům kntrly na místě Výběr prjektů k pdpře Výběr prjektů k pdpře prbíhá u těch žádstí, které nebyly vyřazeny z prcesu schvalvání v předchzích krcích, a tedy splnily pdmínky všech částí fáze hdncení prjektů zařazených d prcesu hdncení. Cílem výběru prjektů je vybrat na základě výsledků věcnéh hdncení takvé prjekty, které přispějí k plnění věcných a finančních cílů prgramu. Prces výběru prjektů k pdpře se liší v závislsti na typu výzvy: U průběžných výzev jsu žádsti pdpru prjektu hdnceny a případně vybírány k pdpře průběžně. Žádsti, které splní pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu, jsu vybírány k pdpře v tm přadí, v jakém byly pdány, a t až d vyčerpání alkace dané výzvy. U klvých výzev jsu žádsti pdpru prjektu, které splní pdmínky prcesu schvalvání alespň ve stanveném minimálním rzsahu, seřazeny na základě výsledků věcnéh hdncení dle výslednéh pčtu bdů, které žádst získala (d nejvyššíh p nejnižší). K pdpře jsu následně vybrány žádsti s nejvyšším pčtem bdů, a t až d vyčerpání prstředků alkvaných na danu výzvu. V případě, že se v seznamu vyskytují dvě neb více žádstí pdpru prjektu se stejným pčtem bdů, a prstředky alkvané na danu výzvu by umžňvaly pdpřit puze část z nich, rzhduje Rada hl. m. Prahy navýšení těcht prstředků tak, aby mhly být pdpřeny všechny tyt žádsti se stejným pčtem bdů. K vyčerpání alkace výzvy dchází u prjektu, který jak pslední ještě může být pdpřen v plné výši. Následující prjekt v přadí, u něhž alkace výzvy dstačuje puze zčásti, může být pdpřen v plné výši jen v případě ddatečnéh navýšení alkace výzvy. Ddatečné navýšení alkace výzvy kvůli tmut prjektu se prvádí bvykle tehdy, pkud je v daném specifickém cíli dstatečné mnžství vlných finančních prstředků. Strana 66 z 235

67 Žádsti pdpru prjektu, které nemhu být vybrány k pdpře puze z důvdu vyčerpání alkace dané výzvy, jsu zařazeny d zásbníku prjektů jak tzv. náhradní prjekty. Náhradním prjektům může být pdpra přidělena ddatečně, pkud např. některý z dříve vybraných prjektů ztratí pdpru zájem. Výše pdpry pr náhradní prjekty může být nižší, než byl půvdně uveden v dané výzvě, a t v závislsti na výši prstředků, jež jsu ddatečně k dispzici. O tm, zda jeh žádst je neb není vybrána k pdpře, příp. že je prjekt zařazen mezi tzv. náhradní prjekty, je žadatel infrmván prstřednictvím MS2014+ ve lhůtě nejpzději d 10 pracvních dní d uknčení fáze výběru prjektů. V tét fázi již žadatel nemůže pžádat přezkum rzhdnutí ŘO mžnst pžádat přezkum výslednéh pčtu bdů žadatel má ve fázi věcnéh hdncení, blíže viz kap Ve fázi výběru prjektů není již mžné měnit hdncení prjektů stanvené ve fázi hdncení prjektů Lhůta pr prvedení výběru prjektů všech relevantních žádstí zpravidla nepřesahuje 1 týden Schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy Výběr prjektů k pdpře je schvalván v rgánech hl. m. Prahy: Výbr pr evrpské fndy Zastupitelstva hl. m. Prahy vyjadřuje suhlas s výběrem prjektů Rada hl. m. Prahy vyjadřuje suhlas s výběrem prjektů, Zastupitelstv hl. m. Prahy prvádí knečné schválení výběru prjektů. Prjednávání v Zastupitelstvu hl. m. Prahy je veřejné. Usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy a zápis z jednání jsu dstupné na internetvých stránkách Orgány hl. m. Prahy mhu v případě nvých závažných skutečnstí, které nebyly známy v průběhu předchzích etap hdncení a výběru prjektů (např. závažné pdezření na prušení zákna a další bdbná prušení pdmínek pr pskytnutí pdpry), navrhnut dčasné pzastavení schvalvacíh prcesu té žádsti, které se nvé infrmace týkají. Sučástí návrhu na pzastavení musí vždy být pdrbné zdůvdnění a stanvení lhůty, d kdy se prjednávání pzastavuje. Pzastavení schvaluje Zastupitelstv hl. m. Prahy. O výsledku prjednání a schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy je žadatel infrmván prstřednictvím: usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy a zápisu z jednání, které jsu zveřejněny na internetvých stránkách (viz výše), výzvy k uzavření Smluvy financvání / Pdmínek realizace (blíže viz kap. 10.6). V případě, že by Zastupitelstv hl. m. Prahy neschválil výběr (tj. nikliv puze nepzastavil prces) žádsti pdpru, která úspěšně pršla všemi předchzím fázemi prcesu schvalvání, může žadatel pdat prstřednictvím MS2014+ žádst přezkum, a t nejpzději d 15 kalendářních dní de dne dručení infrmace výsledku prjednání a schválení pdpry (blíže viz kapitla 15). Lhůta pr schválení pdpry v rgánech hl. m. Prahy, zpravidla nepřesahuje 6 týdnů Příprava a uzavření smluvy financvání Žadatelé, jejichž žádsti pdpru prjektu pršly úspěšně celým prcesem hdncení a výběru prjektů, jsu d 2 týdnů d schválení pdpry v Zastupitelstvu hl. m. Prahy vyzváni k uzavření Smluvy financvání, ppř. Pdmínek realizace (týká se žádstí hl. m. Prahy). Smluva financvání 19 /Pdmínky realizace představují základní právní rámec a vymezují práva a pvinnsti příjemce dtace na jedné straně a řídicíh rgánu prgramu na straně druhé. 19 Smluva financvání je veřejnprávní smluvu a vztahují se na ni příslušná ustanvení zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů. Řešení sprů ze Smluvy financvání má gesci Odbr 12 Ministerstva financí ČR - Financvání územních rzpčtů a prgramvé financvání, resp. pvěřené ddělení dbru, které vyknává půsbnst Ministerstva financí. Strana 67 z 235

68 Sučástí výzvy k uzavření Smluvy financvání / Pdmínek realizace může být výzva k dlžení dkumentů, které jsu pr uzavření nutné. Přesný seznam dkladů je vždy bsažen v zasílané výzvě. Jedná se zpravidla dkumenty uvedené v kap , případně dplňující dkumenty pr pskytnutí veřejné pdpry (např. prhlášení veliksti pdniku pr pdpru vyplácenu v režimu blkvé výjimky apd.). Pdpisem Smluvy financvání příjemce stvrzuje, že na způsbilé výdaje danéh prjektu nečerpá žádnu další dtaci, pdpru, finanční příspěvek neb jim bdbné z prstředků EU ani z jiných nárdních veřejných zdrjů, s výjimku stanvenéh pdílu splufinancvání. Žadatel je pvinen dručit tyt dkumenty d termínu stanvenéh v zasílané výzvě, bvykle d 15 pracvních dnů d dručení. V případě, že žadatel nedručí všechny pžadvané dklady v bezvadném stavu ve stanvené lhůtě, je upzrněn na uplynutí termínu k dručení všech pdkladů další výzvu. Pkud d lhůty stanvené tut výzvu (bvykle 30 kalendářních dnů) nedručí všechny pžadvané dklady v bezvadném stavu, nedchází k uzavření Smluvy financvání / Pdmínek realizace a žadatel ztrácí nárk na pdpru. O tét skutečnsti je žadatel písemně infrmván d 10 pracvních dnů d uplynutí termínu stanvenéh ve výzvě. Pkud je pskytnutí pdpry dané žádsti pdmíněn určitu úpravu prjektu, vycházející z věcnéh hdncení neb ex-ante kntrly (např. snížením plánvaných výdajů v určité části rzpčtu či úpravu některé z klíčvých aktivit apd.), je splu s výzvu k uzavření Smluvy financvání / Pdmínek realizace zaslána také specifikace úprav, které je nutné prvést. Jedná se úpravy, které hdntitelé neb ŘO navrhli tak, aby neměly negativní vliv na pčet bdů, které prjekt získal v rámci věcnéh hdncení. Prvedení pžadvaných úprav prjektu v tét fázi všem nevede ke zvýšení pčtu bdů v rámci věcnéh hdncení platí půvdní hdncení. ŘO OP PPR splu se zasláním infrmace pžadvané úpravě dpručí, jak změnu frmálně prvést (např. přepracváním rzpčtu, zpracváním detailníh přehledu výstupů a výsledků apd.) a stanví termín, d kdy je třeba úpravu prvést bvykle d 15 pracvních dnů d dručení. Pkud žadatel pžadvané úpravy neprvede ve stanveném termínu, nebude s ním uzavřena Smluva financvání a prjekt nezíská finanční pdpru. Na základě údajů uvedených v žádsti pdpru, ppř. žádsti pdpru upravené dle připmínek ŘO vycházejících z věcnéh hdncení neb ex-ante kntrly vypracuje ŘO OP PPR návrh Smluvy financvání / Pdmínek realizace a pšle jej elektrnicky žadateli. Smluva financvání / Pdmínky realizace jsu vždy připravvány dle vzru pr příslušnu výzvu, schválenéh Radu hl. m. Prahy (schválený vzr je zveřejněn na internetvých stránkách v archivu usnesení Rady HMP). Žadatel je pvinen ptvrdit či vznést připmínky na úpravu neb dplnění Smluvy financvání / Pdmínek realizace d termínu stanvenéh v interní depeši deslané v MS2014+, a t d 5 pracvních dnů de dne zaslání. ŘO následně zpracuje finální verzi Smluvy financvání (Pdmínek realizace) a v MS2014+ dchází k pdpisu běma stranami. ŘO uzavře Smluvu financvání / Pdmínky realizace bez zbytečnéh dkladu d data, kdy žadatel předlží v řádné pdbě všechny pdklady, které případně byly pr uzavření Smluvy financvání / Pdmínek realizace ze strany ŘO pžadvány. Pčínaje datem platí, že Smluva financvání a případné ddatky k ní jsu účinné nejdříve d data jejich zveřejnění v registru smluv. Jestliže byl vytvřen zásbník prjektů a djde ke vzniku nevyužitých finančních prstředků, alkvaných na výzvu např. z důvdu úprav rzpčtu prjektu, nezájmu jiných žadatelů uzavření Smluvy financvání, nedručení pdkladů nezbytných pr přípravu Smluvy financvání, rzhdne ŘO využití těcht prstředků na financvání náhradních prjektů, tj. žádstí ze zásbníku prjektů. Uvlněné (nevyužité) prstředky nabízí ŘO žadatelům, jejichž žádsti byly d zásbníku zařazeny, a t v přadí pdle pčtu bdů získaných v rámci věcnéh hdncení. Pkud je výše uvlněných prstředků nižší než částka pdpry nutná pr prjekt v zásbníku, není zpravidla pdpra prjektu, který by měl být pdpřen jak další v přadí, nabízena. Lze přikrčit k nabídnutí pdpry s tím, že zbývající prstředky ptřebné na realizaci prjektu mhu být kryty vlastními zdrji žadatele. Pkud žadatel tut nabídku dmítne, mhu být prstředky nabídnuty dalšímu prjektu v přadí analgicky. Pkud další v přadí přijme nabídku, nemá už v buducnu při navýšení alkace v zásbníku nárk na zvýšení částky. Stejný pstup platí i pr prvníh v přadí, pkud nabídku přijme, tzn., nemá nárk při dalším navýšení alkace pr zásbník k získání vyšší částky. Zásbník prjektů je aktivní d dne Strana 68 z 235

69 vyhlášení nvé výzvy k předkládání žádstí pdpru v rámci příslušnéh specifickéh cíle, resp. aktivity. 11. Řízení prjektu V rámci řízení prjektu ddržují příjemce i ŘO níže uvedená pravidla, pvinnsti a lhůty, které se vážu k jedntlivým fázím realizace Zahájení prjektu Zahájením realizace prjektu se rzumí datum stanvené jak zahájení prjektu ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace. Návrh předpkládanéh data zahájení se uvádí d žádsti pdpru prjektu. Prjekt musí být zahájen nejpzději ve lhůtě stanvené v textu příslušné výzvy k předkládání žádstí. Pkud výzva lhůtu pr zahájení prjektů nestanví, musí být prjekt prkazatelně zahájen d 6 měsíců d schválení pdpry Zastupitelstvem hl. m. Prahy Infrmace zahájení prjektu V případě, že je prjekt zahájen až p pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace, je příjemce pvinen d 10 pracvních dnů d data zahájení realizace prjektu (uvedenéh ve Smluvě financvání) zaslat zprávu ŘO (stanvené kntaktní sbě - finančnímu manažervi) frmu interní depeše, která bude bsahvat: infrmaci, zda byl prjekt zahájen v suladu se Smluvu financvání uvedení aktivit, které již v rámci prjektu prbíhají pkud v rámci příprav prjektu na zahájení dšl k prblémům, pak pdrbnsti nastalé situaci. Zahájení realizace prjektu, včetně zaslané infrmace může být věřen v rámci úknů předcházejících kntrle ve smyslu 3 kntrlníh řádu. V případě ptřeby může na tyt úkny navázat rvněž kntrla na místě, blíže viz kap Zapjení partnera a partnerská smluva D přípravy neb realizace prjektu mhu být zapjeni tzv. partneři prjektu. Partnerství s dalšími subjekty může výrazně bhatit prjekt a napmci tmu, že prjekt přinese něc zcela nvéh. Samtné zapjení partnerů d prjektů pvinné není, tj. prjekt partnery mít nemusí. Pkud ale partneři prjektu existují, musí být zapjeni v suladu s dále uvedenými pravidly. Partneři se musí pdílet na realizaci věcných aktivit prjektu. Způsb zapjení může být finanční, materiální, frmu dbrnéh knw-hw neb nejlépe kmbinací více způsbů. Frma partnerství není předepsána, ale při zapjení partnera je třeba dlžit dvustranný právní akt (smluva partnerství v prjektu). V případě, že partnerem prjektu má být rganizace zalžená či zřízená žadatelem/příjemcem neb zakládající rganizace žadatele/příjemce, je nutné, aby byly důsledně naplněny becné pdmínky a předpklady partnerství, zejména pak t, že partner musí prjekt bhatit a napmci tmu, že prjekt přinese něc nvéh nelze připustit účelvá partnerství, která by měla jen frmální bsah. Partnerstvím nesmí být bcházena pravidla pr výběr ddavatele služeb či zbží. Partnerství nesmí nahrazvat zabezpečení běžné administrace prjektu (zejména zpracvání zpráv realizaci a udržitelnsti prjektu, finanční řízení prjektu, účetnictví, administrativní agendu apd.), předmětem partnerství nesmí být ani pskytvání běžných služeb (publicity prjektu, výpčetní služby, účetní služby apd.), ani ddání zbží. Partnerství není vztahem, kdy příjemce neb partner zajišťují v prjektu takvé aktivity, které mhu být na trhu pskytnuty jak služby dalšími subjekty (např. realizace jazykvých kurzů, kurzy práce s výpčetní techniku, kmunikační dvednsti či jiné typy kurzů a šklení apd.). Je-li uzavřena dhda partnerství mezi příjemcem a partnerem, musí být ddržen sulad plnění pdle takvét dhdy s legislativními pstupy v ČR, a t zejména v blasti zadávání veřejných zakázek a hspdářské sutěže. Musí být prkazatelně zdůvdněn výběr partnera, vysvětlen a ppsán Strana 69 z 235

70 výstup/příns partnera jak v etapách, tak v celém prjektu (tzn., že partner není v prjektu ddavatelem zbží či služeb). Pr rzhdvání zapjení partnera je pdstatné zdůraznit, že dpvědnst za realizaci prjektu má vždy příjemce, aniž by přitm byla narušena dpvědnst partnera za ddržvání becně závazných vnitrstátních předpisů a pravidel spjených s čerpáním finančních zdrjů z ESI fndů. Příjemce vůči hlavnímu městu Praze garantuje, že prjekt je realizván pdle pravidel OP PPR a v suladu s pdepsanu Smluvu financvání / Pdmínkami realizace. Pr partnera v přiměřené míře (v závislsti na knkrétních ustanveních dhdy s příjemcem partnerství) platí stejné pdmínky a pravidla jak pr žadatele / příjemce pr pskytnutí pdpry, zejména pkud jde vedení účetnictví a daňvé evidence, způsbilst výdajů a ddržvání pdmínek pr zadávání veřejných zakázek. Partner, resp. statutární zástupce partnera, případně k pdpisu právněná fyzická sba, má rvněž pvinnst pdepsat elektrnickým pdpisem finalizvanu žádst pdpru (viz také kap ). 20 ŘO kntrluje materiály dkládající deklarvané partnerství, jakž i ddržení těcht pdmínek. V průběhu realizace prjektu není mžné d prjektu zahrnut nvéh partnera, který nebyl uveden ve schválené žádsti pdpru. Rzlišují se dva typy partnerů: Partner s finančním pdílem na rzpčtu Pr tent typ partnerství musí být uzavřena písemná smluva partnerství. Tent typ partnera přijímá prstřednictvím příjemce část finanční pdpry, tj. v suladu se smluvu partnerství je partnervi pskytván finanční plnění za jeh pdíl na realizaci částí věcných aktivit prjektu. Partnerem s finančním pdílem může být puze právnická sba se sídlem v ČR neb pdnikající fyzická sba se sídlem v ČR. Partner bez finančníh pdílu na rzpčtu Tent typ partnera se pdílí na realizaci věcných aktivit prjektu např. frmu knzultací, dbrné garance apd., ale není mu pskytván žádné finanční plnění za účast na realizaci prjektu. Partnerem bez finančníh příspěvku může být právnická sba se sídlem v EU neb pdnikající fyzická sba se sídlem v EU. Pr tent typ partnerství není nutné smluvu/dhdu partnerství v prjektu uzavírat. Pkud jsu d prjektu zapjeni partneři a tt partnerství je upraven smluvu partnerství v prjektu, musí být smluva partnerství v prjektu uzavřena d 2 měsíců d zahájení realizace prjektu. Obsahem smluvy partnerství v prjektu musí být minimálně: rzdělení kmpetencí mezi příjemcem a partnerem v rámci prjektu; pvinnsti partnera vyplývající z prjektu (kpírují becné pvinnsti příjemce stanvené ve Smluvě financvání, např. vedení ddělenéh účetnictví prjektu, ddržvání pravidel publicity, ddržvání pravidel pr výběr ddavatele, strpění kntrly, pvinnst archivvat dkumenty apd.); nastavení finančních pdmínek partnerství (rzpčet nákladů partnera, termíny předlžení vyúčtvání nákladů, termíny pskytnutí pdpry příjemcem partnervi, dpvědnst za škdu apd.). Jeh pvinnstí tedy je věřvat si, zda aktivity realizvané partnery splňují všechna relevantní pravidla. Příjemce se ve vztahu k partnerům d jisté míry chvá jak hlavní měst Praha vůči příjemci; tj. musí mít přehled realizvaných aktivitách, přehled realizvaných a plánvaných nákladech, musí si věřit, že vykázané náklady partnervi skutečně vznikly atd. Pskytvání peněz vždy prbíhá mezi hlavním městem Prahu a příjemcem, a pkud partner pruší pravidla OP PPR, hrzí, že bude adekvátně snížena pdpra pskytvaná na prjekt příjemci. ŘO becně dpručuje, aby nastavení splupráce mezi příjemcem a partnerem měl frmu písemnéh dkumentu vždy, tj. i v případech, kdy uzavření a dlžení smluvy partnerství v prjektu není pvinné. Předejde se tím nedrzuměním a kmplikacím v případě, kdy djde k persnálním změnám v rganizaci příjemce neb partnera. 20 Pvinnst, aby žádst pdpru pdepsal rvněž zástupce partnera prjektu, se týká žádstí předkládaných v rámci výzev vyhlášených ke dni/p dni vstupu účinnsti verze 2.0 Pravidel. Pr žádsti pdávané v rámci výzev vyhlášených před tím, než vstupila v účinnst verze 2.0 Pravidel, platí jen, pkud je tak uveden ve výzvě. Strana 70 z 235

71 11.2. Realizace prjektu V případě prjektů financvaných z EFRR platí, že realizace prjektu nesmí být uknčena neb plně prvedena před pdáním žádsti pdpru. V případě prjektů financvaných z ESF platí, že realizace prjektu nesmí být uknčena neb plně prvedena před pdpisem Smluvy financvání / Pdmínek realizace. Z hlediska dby realizace se rzlišují: zahájení realizace prjektu = den, kdy začne realizace aktivit prjektu; dknčení realizace prjektu = den, kdy sknčí realizace aktivit prjektu neb pskytvání služeb pdle časvéh harmngramu prjektu. Dknčením prjektu se rzumí prkazatelné uzavření všech aktivit prjektu. Tut skutečnst je nutné dlžit krmě vlastních výstupů prjektu též věřitelnými důkazy dsažení cílů prjektu (např. předávacím prtklem, klaudačním suhlasem 21, certifikací, prezenční listinu, ftdkumentací apd.). finanční dknčení prjektu = den, kdy budu dknčeny všechny platby spjené s realizací prjektu a příslušné prstředky budu převedeny na účet příjemce; závěrečné vyhdncení akce = musí být zahájen d 30 kalendářních dnů p dknčení realizace prjektu (viz výše) předlžením závěrečné zprávy realizaci prjektu a musí být dknčen d data uvedenéh ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace. V suvislsti s realizací prjektu je třeba zmínit některé pvinnsti, relevantní pr určité typy prjektů: 1. Prvedení auditu - Pkud celkvé výdaje (způsbilé i nezpůsbilé výdaje dle rzpčtu prjektu) na prjekt předkládaný v rámci OP PPR přesahují 90 mil. Kč včetně DPH, má příjemce pvinnst prvést nezávislý závěrečný audit tht prjektu. Smluva s autrizvaným auditrem je dkládána jak přílha zprávy realizaci prjektu, která předchází závěrečné zprávě realizaci. Audit musí být prveden certifikvanu auditrsku firmu (členem mezinárdně uznávanéh rgánu auditrů) 22. Audit se prvádí p uknčení realizace prjektu před pdáním závěrečné žádsti platbu, resp. závěrečné zprávy realizaci prjektu. Audit se týká všech výdajů prjektu (způsbilých i nezpůsbilých) s výjimku výdajů na pvinný audit prjektu. Zpráva auditra musí být připjena k závěrečné žádsti platbu. Výdaje spjené s prvedením závěrečnéh auditu u prjektu je mžné zařadit mezi způsbilé výdaje prjektu. 2. Sučinnst pr ptřeby evaluací Žadatelé a příjemci jsu v případě, že je t daný subjekt pžádá, pvinni pskytnut ptřebnu sučinnst zaměstnancům řídicíh rgánu, MMR a Evrpské kmise (a případně též subjektům, které ŘO, MMR neb Evrpská kmise pvěří) prvádějícím evaluace peračníh prgramu, resp. systému implementace ESI fndů becně. Ptřebná sučinnst má frmu například vyplnění dtazníku při dtazníkvém šetření neb aktivní účast při řízených rzhvrech. 3. Zajištění šiřitelnsti výstupů - V rámci prjektů, pdpřených z ESF, je příjemce pvinen zabezpečit vlné šíření takvých prduktů prjektu, u kterých lze předpkládat, že budu užitečné rganizacím, jež řeší bdbné ptřeby reginu hlavníh města Prahy, resp. ptřeby cílvé skupiny jak řešil příjemce v prjektu pmcí prstředků z OP PPR. Hlavní měst Praha jak prdukty s ptenciálem pdpřit cíle OP PPR vlným šířením vymezil: metdické dkumenty pr přípravu a realizaci vzdělávacích kurzů a pradenství, včetně snv kurzů a bdbných materiálů, metdické dkumenty a pmůcky pr přípravu a realizaci vzdělávání na ZŠ, SŠ, VOŠ neb VŠ, včetně snv kurzů a bdbných materiálů, metdické a pdpůrné materiály pr přípravu business plánů subjektů sciální eknmiky a subjektů kategrie spin-ff firem, 21 V případě, že klaudační suhlas není k dispzici v dbě devzdání závěrečné ZR, může být předlžen v rámci 1. ZU, ppřípadě v dalších zprávách, nejpzději však v rámci pslední ZU. 22 Při výběru autrizvanéh auditra resp. auditrské splečnsti je mžné vycházet ze seznamu auditrů vedených Kmru auditrů ČR ( Strana 71 z 235

72 metdické, infrmační, učební a výukvé dkumenty a pmůcky pr práci s cílvu skupinu neb pr cílvu skupinu, výsledky becných a specifických analýz prblémvých blastí, které částečně neb zcela pkrývají regin hlavníh města Prahy, tj. analýzy které nejsu zaměřeny puze na situaci v knkrétní rganizaci, výstupy z knferencí, seminářů a bdbných akcí (např. sbrníky, příklady dbré praxe apd.), které v rámci prjektu přádá příjemce pdpry neb jeh partner; d tét kategrie nepatří prezentace (ve frmátu Pwer Pint a bdbných) určené na tyt akce. Příjemce předává hl. m. Praze prdukty v elektrnické frmě splu se Závěrečnu zprávu realizaci prjektu. V případech, kdy není z technických důvdů mžné prdukt předat v elektrnické frmě na běžném nsiči dat, pstačuje pskytnut hl. m. Praze v elektrnické pdbě puze ty slžky výstupu, u kterých je předání na nsiči dat technicky mžné (např. v případech e-learningu nelze předat ty parametry výstupu, které d něj vnáší lektr tím, že reaguje na činnst studenta). Obdbně platí tt ustanvení pr zpřístupnění prduktu na webvých stránkách rganizace příjemce neb stránkách partnera neb webvých stránkách prjektu (viz níže). Vlnu šiřitelnst výše vymezených prduktů prjektu má příjemce pvinnst zajistit dvěma cestami: I. Příjemce je pvinen pskytnut dbru Evrpských fndů Magistrátu hl. m. Prahy prdukt prjektu v elektrnické frmě a umžnit jeh pskytvání třetím sbám; příjemce se pdpisem Smluvy financvání / Pdmínek realizace zavazuje, že v případě, kdy by prdukt prjektu pdléhal chraně z autrskéh zákna, vypřádá s autry takvéh díla všechna práva a závazky dle autrskéh zákna; stejný závazek je příjemce pvinen přenést na případné partnery v rámci realizace prjektu. Příjemce sučasně ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace stvrzuje, že pkud některý z prduktů prjektu naplní znaky díla chráněnéh autrským záknem, pskytuje hlavnímu městu Praze právnění s takvým dílem v plném rzsahu nakládat a užívat je, tzn. zejména pskytvat je třetím subjektům. II. Příjemce je pvinen prdukt prjektu v elektrnické frmě umístit na webvých stránkách své rganizace neb stránkách partnera neb webvých stránkách prjektu pdpřenéh z OP PPR a umžnit jeh stahvání třetími sbami. Závazek k vlné šiřitelnsti výše vymezených prduktů prjektu se nevztahuje na prjekty, kterým jsu prstředky pskytvány v režimu veřejné pdpry neb režimu de minimis. 4. Žadatel/příjemce pdpry je pvinen pjistit veškerý pjistitelný dluhdbý hmtný majetek 23 přizvaný z finanční pmci OP PPR prti jeh pškzení, zničení a ztrátě pté, kdy se tent majetek stane způsbilým k pjištění. Výše pjistné částky by neměla být nižší než hdnta majetku přizvanéh z finanční pmci OP PPR. Z důvdu zajištění udržitelnsti prjektu musí být pjištění majetku zajištěn p dbu minimálně 5 let (pr malé a střední pdniky 3 rky, není-li ve výzvě uveden jinak) d pslední platby příjemci, resp. kamžiku (data), kdy prjekt nabyl v MS2014+ centrální stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. V případě nepjistitelnéh majetku je žadatel/příjemce pvinen dlžit ptvrzení tm, že tent majetek nelze pjistit Zprávy realizaci prjektu Příjemce má pvinnst průběžně infrmvat ŘO realizaci prjektu. Příjemce musí ŘO předkládat zprávy realizaci prjektu, a t při ddržení níže uvedených pdmínek a lhůt. Cílem zpráv je pskytnut ŘO aktuální infrmace stavu a pkrku realizace danéh prjektu, případně určení prblémů, které se vyskytují v průběhu jeh realizace ve sledvaném bdbí. Pkud se v průběhu bdbí realizace vyskytnu závažné klnsti, týkající se prjektu, jeh cílů a dknčení (např. s příjemcem je zahájen 23 pdrbnější definice hmtnéh majetku viz např. 26, dst. 2 zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, ve znění pzdějších předpisů Strana 72 z 235

73 inslvenční řízení), je příjemce pvinen nich infrmvat ŘO ihned, jakmile nastanu, a nikliv až v nejbližší zprávě realizaci prjektu. Příjemce pdává ŘO tyt zprávy realizaci prjektu: Průběžná zpráva realizaci prjektu (dále Průběžná ZR prjektu) - zpráva předkládaná v průběhu realizace prjektu za dané sledvané bdbí. Sledvaným bdbím je: etapa prjektu (pkud prjekt byl etapizván a k pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace dšl nejpzději před kncem první etapy). Etapa se vymezuje časvě (datum zahájení a uknčení etapy) a věcně, vymezením aktivit a jedntlivých způsbilých výdajů v každé etapě s určením výše jejich hdnty. Etapa musí tvřit lgický kntrlvatelný celek (např. výkpvé zemní práce, plžení pvrchu, atd.) neb ucelené aktivity. Žadatel je pvinen prjekt etapizvat, pkud se jedná prjekt financvaný z EFRR, který je delší než 6 měsíců. Maximální délka jedné etapy je 6 měsíců. Etapy se nesmí překrývat a musí na sebe přím navazvat (mezi etapami nesmí být časvá mezera), první etapa prjektu prdlužená d knce měsíce, v němž dšl k pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace (pkud byl prjekt etapizván a k pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace dšl p předpkládaném knci první etapy), dalším sledvaným bdbím je vždy etapa prjektu, každých 6 měsíců - pčítán d zahájení realizace prjektu neb knce prvníh sledvanéh bdbí (pkud prjekt etapizván nebyl) bdbí d zahájení realizace prjektu d knce měsíce, v němž dšl k pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace, pkud tt bdbí přesahuje délku 6 měsíců (pkud prjekt etapizván nebyl). U prjektů s ex-pst financváním se předkládá splečně se žádstí platbu s dlženými pžadvanými dklady. U prjektů s ex-ante financváním se předkládá splečně s vyúčtváním prstředků pskytnutých na předfinancvání a s další žádstí platbu dalších finančních prstředků na předfinancvání. Závěrečná zpráva realizaci prjektu (dále Závěrečná ZR prjektu) zpráva předkládaná na knci realizace prjektu za dané sledvané bdbí, kterým je: buď pslední etapa prjektu (pkud prjekt byl etapizván), přičemž platí, že pslední etapa prjektu může výjimečně trvat až 8 měsíců, neb bdbí d pslední schválené Průběžné ZR prjektu d knce realizace prjektu (pkud prjekt etapizván nebyl), přičemž tt bdbí může trvat maximálně 8 měsíců. U prjektů s ex-pst financváním se předkládá splečně s pslední žádstí platbu s dlženými pžadvanými dklady. U prjektů s ex-ante financváním se předkládá splečně s vyúčtváním prstředků pskytnutých na předfinancvání. Závěrečná zpráva za celé bdbí realizace prjektu (dále Závěrečná ZR prjektu za celé bdbí realizace). Týká se puze prjektů, které splňují alespň jednu z níže uvedených pdmínek: bjem celkvých způsbilých výdajů prjektu dle Smluvy financvání / Pdmínek realizace přesahuje 100 mil. Kč. V tmt případě zpráva nahrazuje Závěrečnu ZR prjektu, u prjektu p pslední žádsti platbu, resp. vyúčtvání, pkračuje fyzická neb finanční realizace akce, jejíž sučástí prjekt byl. U těcht prjektů se na knci prjektu předkládá standardní Závěrečná ZR prjektu. Teprve p uknčení fyzické neb finanční realizace akce, jejíž byl prjekt sučástí, příjemce předlží Závěrečnu ZR za celé bdbí realizace prjektu, a t d 30 dnů d uknčení akce. Účelem tét zprávy je především pskytnutí dstatečných pdkladů tm, že nedšl ke dvjímu financvání prjektu neb jeh aktivit. V tmt případě zpráva za celé bdbí realizace prjektu nenahrazuje výše uvedené zprávy (ty musí příjemce předlžit také). Strana 73 z 235

74 Průběžnu i Závěrečnu ZR prjektu je nutné předlžit nejpzději d 30 kalendářních dnů d uknčení příslušnéh sledvanéh bdbí. V případě, že je příjemce pvinen předkládat zprávu z nezávisléh auditu prjektu, předkládá závěrečnu ZR prjektu nejpzději d 60 kalendářních dnů d uknčení realizace prjektu. Platí, že pdání v přadí další ZR prjektu je mžné až p schválení předchzí ZR prjektu. ZR předkládá příjemce prstřednictvím elektrnickéh frmuláře v MS D frmuláře příjemce vyplní pžadvané údaje (pkud jsu údaje předvyplněné autmaticky, musí je příjemce zkntrlvat). V rámci předkládané ZR/ŽP je mžné nárkvat výdaje věcně suvisející se sledvaným (neb předcházejícím) bdbím, u nichž zárveň platí, že byly uhrazeny d data předlžení zprávy realizaci, tj. nejpzději d 30 dnů d uknčení sledvanéh bdbí, resp. d 60 dnů v případě, kdy je prváděn závěrečný audit prjektu. Přílhy průběžné a závěrečné ZR prjektu (předkládány elektrnicky prstřednictvím IS KP14+ jak kpie (skeny), není-li výslvně uveden jinak): 1. Dklady suvisející se zadáváním zakázek (nepředkládá se, byl-li již předlžen). 2. Uzavřené smluvy s ddavateli (nepředkládá se, byl-li již předlžen), včetně smluvy s autrizvaným auditrem, pkud má příjemce pvinnst prvést nezávislý audit prjektu (viz kap. 11.2, bd 1.). 3. Dklady prkazující plnění smluvních vztahů s ddavateli (např. certifikáty k pužitým materiálům a technlgiím, klaudační suhlas pkud je již k dispzici, předávací prtkly předání a převzetí díla 24, pkud je relevantní a vyplývá ze smluvy s ddavatelem). 4. Účetní dklady 25 včetně průvdek 26 a přílh, pkud hdnta účetníh dkladu přesahuje Kč. Tent limit se vztahuje k částce, která je uplatňvána jak způsbilý výdaj v rámci danéh prjektu. 5. Výpisy z běžnéh účtu k dkladům nad Kč příjemce/partnera 27 s vyznačením příslušné platby včetně přadvéh čísla v supisce účetních dkladů; v případě úhrad mezd 28 je mžné výpis z účtu nahradit čestným prhlášením danéh zaměstnance bdržení mzdy. V případě pvinné přenesené daňvé pvinnsti a v dalších případech, kdy je příjemce pvinen dvést DPH přím FÚ (např. nákup ze zahraničí), předlží příjemce daňvé přiznání k DPH vč. přílhy, ve které je dané plnění vyznačen a výpis z účtu úhradě tét daně. 6. Mzdvé listy za sledvané bdbí, pkud způsbilá část mzdy/platu/dměny přesahuje Kč včetně záknných dvdů. 7. Pracvní náplně nvých zaměstnanců (platí pr ESF prjekty vyjma cílvé skupiny) 8. Pracvní výkazy členů realizačníh týmu (v rámci ESF prjektů platí jen pr pracvníky hrazené z přímých nákladů), pkud djde k alespň jedné z níže uvedených situací: zaměstnanec/pracvník v rámci danéh pracvněprávníh vztahu vyknává činnsti pr prjekt i mim prjekt u prjektu s nepřímými náklady, kde ppis pracvní činnsti u dané pracvní pzice bsahuje činnsti spadající jak d přímých, tak d nepřímých nákladů. 9. Pdklady k plnění indikátrů dle pkynů v přílze č. 6 Pravidel - Přehled indikátrů. 10. Výpis z katastru nemvitstí, nabývací smluvy a dklad zaplacení daně z nabytí nemvitsti (v případě nákupu nemvitstí). 11. Ppis vedení ddělenéh účetnictví (předkládá se puze v 1. ZR prjektu). 24 Datum pdepsání prtklu předání a převzetí díla nesmí překrčit termín uknčení realizace prjektu. 25 ŘO je pvinen prplácet puze faktury, které jsu značeny registračním číslem prjektu 26 Kšilka, likvidační list, apd. patřen pdpisy zaúčtval a schválil. 27 Platí puze pr partnera s finanční účastí. 28 Výpisy z účtu se nepředkládají k úhradám plateb sciálníh a zdravtníh pjištění a jiných pvinných dvdů zaměstnavatele. Strana 74 z 235

75 12. Partnerské smluvy pr prjekty s finanční účastí partnera (předkládá se v 1. ZR prjektu). 13. Originál 29 Zprávy auditra u prjektu s celkvými výdaji nad 90 mil. Kč (předkládá se u závěrečné ZR prjektu). 14. Pdklady dkládající skutečnu výši příjmů a prvzních nákladů realizvaných v rámci prjektu/etapy u prjektů vytvářející příjmy. Pr prjekty s jedntkvými náklady jsu relevantní přílhy č. 1-3 a č. 9, dále také dklady týkající se dsažených jedntek. Blíže viz kap (ppř. text výzvy) a kap Výčet přílh k ZR není taxativní. Např. v některých prjektech může ŘO pžadvat jak přílhu ZR další dklady (např. pr věření suladů prjektu s pravidly veřejné pdpry - evidence využívání infrastruktury přízené z dtace, dklady předávání výhdy na knečné uživatele atd.) Kntrla zprávy prbíhá na ŘO frmu administrativníh věření, blíže viz kap V případě ptřeby navazuje na administrativní věření ještě i kntrla na místě, blíže viz kap Teprve p prvedení všech nezbytných kntrl může ŘO dané výdaje schválit; tímt není dtčena mžnst prplatit nesprné výdaje neb jejich část p dknčení administrativníh věření dané ZR/ŽP. Kntrlu zprávy a žádsti platbu prvede ŘO ve lhůtě 40 pracvních dnů d jejíh předlžení. V případě vrácení zprávy příjemci k dplnění či dpracvání se lhůta pzastavuje. Pkud z kntrly závěrečné zprávy realizaci prjektu vyplyne, že příjemce na uskutečnění způsbilých nákladů prjektu nevyužil veškeré finanční prstředky, které mu v rámci finanční pdpry byly pskytnuty (týká se prjektů, kde jsu pskytvány platby ex-ante), zašle ŘO výzvu k navrácení těcht prstředků a příjemce je pvinen předmětné finanční prstředky ve stanveném termínu vrátit Uknčení realizace prjektu K datu uknčení realizace prjektu, které je uveden ve Smluvě financvání, musí být uknčena realizace veškerých prjektvých aktivit. P tmt datu ještě může djít k platbě za plnění, která se vážu k dbě realizace prjektu (budu např. vyplaceny mzdy realizačníh týmu za pslední měsíc realizace prjektu), ale aktivity prjektu už být realizvány nemhu. Pr způsbilé náklady platí, že mhu být uhrazeny i v dbě mezi uknčením prjektu a datem předlžení Závěrečné ZR prjektu, ale musí mít přímu suvislst s aktivitami prjektu Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany příjemce Předčasné uknčení realizace prjektu je pdstatná změna prjektu, blíže viz kap V případě, že prjekt i přes dřívější uknčení dsáhne plánvaných výstupů a výsledků, ŘO změnu uknčení termínu realizace psudí a rzhdne, zda je kvůli ní nutné v suladu s kap uzavřít ddatek ke Smluvě financvání / k Pdmínkám realizace. Příjemce je pvinen p dsuhlasení změny termínu uknčení realizace zpracvat a předlžit závěrečnu ZR v termínu uvedeném v kap Předlžení i kntrla tét závěrečné ZR prbíhá standardním způsbem jak tmu je u běžných závěrečných ZR. Předčasné uknčení realizace prjektu v situacích, kdy nebudu splněny plánvané výstupy a výsledky prjektu, je umžněn puze na základě ddatku ke Smluvě financvání / k Pdmínkám realizace. Tent pstup lze aplikvat puze ve výjimečných případech a puze ze závažných důvdů. Příjemce v tmt případě musí pdat návrh na předčasné uknčení realizace prjektu. Žádst musí být předlžena písemně a musí bsahvat pdrbné zdůvdnění návrhu. Pkud ŘO uzná žádst jakžt důvdněnu, uzavře s příjemcem ddatek ke Smluvě financvání / k Pdmínkám realizace, na základě kteréh bude realizace prjektu uknčena. Ddatek bude bsahvat zásady finančníh vypřádání pskytnuté pdpry. Výše prstředků, které bude mít příjemce za pvinnst vrátit, bude stanvena v závislsti na tm, jaku část prjektu se pdařil úspěšně a v suladu s půvdní Smluvu financvání / půvdními Pdmínkami realizace realizvat. 29 Pdepsaný elektrnicky ppř. převedené autrizvanu knverzí Strana 75 z 235

76 V návaznsti na knkrétní specifika danéh prjektu může ddatek bsahvat přesnu částku prstředků, kteru musí příjemce pukázat zpět hlavnímu městu Praze, aneb ustanvení, že příjemce za účelem závěrečnéh vyúčtvání předlží závěrečnu ZR; v tm případě bude částka celkvých způsbilých výdajů prjektu stanvena až na základě výsledků kntrly závěrečné ZR Předčasné uknčení realizace prjektu ze strany ŘO ŘO je právněn uknčit prjekt v případě, že: k danému kamžiku přestal splňvat kritéria přijatelnsti, platná ke dni vyhlášení prgramu/výzvy (tj. např. splnění definice právněných příjemců, apd. neb příjemce pakvaně nepředkládá ZR/ZU prjektu včetně průběžnéh vyúčtvání nákladů prjektu a všech suvisejících dkladů v pžadvaných termínech a frmátu. Splu s infrmací uknčení prjektu je ze strany ŘO příjemci zaslána výzva k vyúčtvání využití prstředků, které byly na prjekt pskytnuty (a t ve frmě závěrečné ZR prjektu). Na základě kntrly tét ZR je příjemce případně následně vyzván k navrácení prstředků. Výše prstředků, které má za pvinnst vrátit, je stanvena v závislsti na tm, jaku část prjektu se pdařil úspěšně a v suladu se Smluvu financvání realizvat. Příjemce je pvinen vrátit tyt prstředky v termínu a způsbem stanveným ŘO (zpravidla d 30 kalendářních dní bezhtvstním bankvním převdem). ŘO je dále právněn pzastavit žádst platbu v případě, že byl u příjemce dtace zahájen inslvenční řízení neb vznikl pdezření na jiný typ nesrvnalsti (prušení pdmínek Pravidel pr žadatele a příjemce aneb jiných právních předpisů ČR a EU ze strany příjemce dtace, které může mít finanční dpad). Pkud již byla příjemci prplacena dtace neb její část, nesmí příjemce dtace v bdbí realizace prjektu (v případě prjektů bez pvinné udržitelnsti) či bdbí d zahájení realizace prjektu d knce udržitelnsti prjektu (v případě prjektů s pvinnu udržitelnstí) vstupit d likvidace, nesmí se dstat d úpadku ve smyslu 3 zákna č. 182/2006 Sb., inslvenční zákn, ve znění pzdějších předpisů a ani nesmí byt rzhdnut prhlášení knkurzu na jeh majetek. Pkud tyt skutečnsti nastanu, je příjemce dtace pvinen infrmvat nich ŘO Nejzazší datum pr uknčení fyzické realizace prjektu / Maximální dba realizace prjektu Obecně platí, že realizace prjektu musí být dknčena nejpzději ve lhůtách stanvených v textu příslušné výzvy k předkládání žádstí pdpru (maximální dba realizace prjektu; nejzazší datum pr uknčení fyzické realizace prjektu). Lhůty vyplývající z výzvy jsu následně prmítnuty i d Smluvy financvání / Pdmínek realizace u knkrétních prjektů. Prdlužení těcht lhůt je mžné jen ve výjimečných případech, a t za ddržení dále uvedených pdmínek a p schválení řídicím rgánem: prdlužení lhůt musí příjemce pžádat vždy předem, v dstatečném předstihu před jejich uplynutím, a t frmu žádsti změnu prjektu (viz kap. 11.5), prdlužení je ptřeba kvůli některému z níže uvedených důvdů a příjemce tent důvd pdrbně ppíše a dlží: prdlení při veřejné zakázce (zejména nutnst pakvání, vypvězení smluvy s předchzím ddavatelem, dvlání), prdlení kvůli zásahu vyšší mci (záplavy, extrémní výkyvy pčasí, úmrtí aj.), nečekávatelné ddatečné práce (zejména stavební práce, změny technlgie staveb, práce v důsledku nutných změn prjektvé dkumentace), prdlení při prcesu schvalvání prjektů (blíže viz kap. 10 Pravidel pr žadatele a příjemce OP PPR) v délce minimálně dvu měsíců. důvd je bjektivní a příjemce se na jeh vzniku nijak nepdílel, ptřeba prdlužení nebyla známá v dbě pdání žádsti, prdlužení přiměřeně dpvídá dbě prdlení, Strana 76 z 235

77 prdlužení nesmí trvat déle než jeden rk d půvdníh data pr uknčení fyzické realizace prjektu, které stanvvala výzva. V případě prdlužení lhůt pr realizaci prjektu se přiměřeně prdlužuje i časvá způsbilst výdajů vymezená výzvu Udržitelnst prjektu Udržitelnst prjektu je dba, p kteru musí příjemce udržet výstupy prjektu v suladu s čl. 71 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. Tat pvinnst se však vztahuje puze na některé prjekty pdprvané v rámci OP PPR. Pkud je pdmínka udržitelnsti pr prjekt relevantní, je tt vždy stanven ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace. Obecně platí, že udržitelnst se týká prjektů zahrnujících investici d infrastruktury neb investici d prdukce, tj. zpravidla prjektů financvaných z EFRR, ppř. prjektů, u kterých pvinnst udržitelnsti vyplývá z pdmínek pskytnutí veřejné pdpry. Prjektů financvaných z ESF se udržitelnst becně netýká, resp. týká se jich puze v případě, že vyplývá z pdmínek pskytnutí veřejné pdpry. Při nesplnění pvinnsti udržitelnsti stanvené ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace a/neb suvisejících pvinnstí uvedených v Pravidlech pr žadatele a příjemce je příjemci ulžen vrácení finanční pdpry neb její části. Pr splnění pvinnsti udržitelnsti prjektu a jeh výstupů musí příjemce ddržvat níže uvedené pdmínky: Majetek, přízený z pskytnuté dtace, nesmí být p dbu 5 let (pr malé a střední pdniky p dbu 3 let, není-li ve výzvě uveden jinak) de dne pslední platby příjemci, resp. kamžiku (data), kdy prjekt nabyl v MS2014+ centrální stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO 30, převeden příjemcem pdpry na jinéh majitele 31 neb pužit na jiné účely nesuvisející přím s prjektem. Majetek nesmí být zatěžván žádnými věcnými právy třetích sb, včetně zástavníh práva. Pdpra může být zachvána puze tehdy, jestliže v bdbí 5 let (pr malé a střední pdniky v bdbí 3 let, není-li ve výzvě uveden jinak) de dne pslední platby příjemci, resp. kamžiku (data), kdy prjekt nabyl v MS2014+ centrální stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO, nedšl k pdstatné změně prjektu, která vlivňuje jeh pvahu neb pdmínky prvádění neb pskytuje nějaké firmě neb veřejnému subjektu nepatřičnu výhdu a která je výsledkem buď změny v pvaze vlastnictví nějaké sučásti infrastruktury neb uknčení či přemístění nějaké prduktivní činnsti, Výrbní činnst nesmí být p dbu 10 let de dne pslední platby příjemci, resp. kamžiku (data), kdy prjekt nabyl v MS2014+ centrální stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO, přemístěna mim blast EU s výjimku případů, kdy je příjemcem malý neb střední pdnik. V suvislsti s bdbím udržitelnsti prjektu je třeba zmínit některé pvinnsti, relevantní pr určité typy prjektů: 1. pvinnst dlžit se závěrečnu ZU prjektu přepčet finanční mezery a maximální výše dtace (viz kap Pravidel), 2. ddržvat zvláštní pvinnsti u dále uvedených režimů veřejné pdpry (viz kap. 20 Pravidel), pskytvání služeb becnéh hspdářskéh zájmu (SGEI) dlžení pvěření SGEI na kalkulvanu referenční dbu, případně dbu živtnsti přízené investice (pkud již nebyl dlžen před vydáním právníh aktu). Pvěření je mžné vystavit i na kratší dbu, než je sledvané bdbí. Příjemce má v tm případě pvinnst zajistit si jeh prdlužvání či vydání nvéh pvěření. 30 S hledem na t, že spjení d pslední platby příjemci může vést k různým výkladům a různým lhůtám, byla tat definice ze strany MMR-NOK upřesněna tak, že se jedná kamžik, kdy prjekt nabyl v MS2014+ centrální stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. 31 Netýká se příspěvkvých rganizací hl. m. Prahy a příspěvkvých rganizací městských částí hl. m. Prahy, které v suladu s ust. 27, dst. 6 zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů, nabývají majetek pr svéh zřizvatele u tht majetku je mžné, aby jej přídila příspěvkvá rganizace, ale přitm byl veden jak majetek zřizvatele. Ostatní pravidla týkající se udržitelnsti tímt nejsu dtčena. Strana 77 z 235

78 pskytvání služeb becnéh hspdářskéh zájmu (SGEI) předkládání infrmací plnění pvinnstí v rámci závazku veřejné služby a kalkulaci vyrvnávací platby (písemně v určeném termínu) - termíny jsu uvedeny ve Smluvě financvání/pdmínkách realizace. pskytvání pdpry v blasti výzkumu - evidence využívání infrastruktury přízené z dtace - infrastruktura nepřekračuje práh 20% rční pvlené kapacity využití pr hspdářské účely. Tat pvinnst se týká jak dby realizace, tak i udržitelnsti prjektu a předkládá se jak přílha zprávy realizaci, resp. udržitelnsti. pskytvání pdpry v blasti výzkumu dlžení dkladů předávání výhdy na knečné uživatele jak v dbě realizace prjektu, udržitelnsti a případně i následně v dbě referenčníh bdbí. 3. prkazvat naplnění hdnt indikátrů, u nichž dchází k naplnění až v dbě udržitelnsti, nikliv již během realizace (viz zejména přílhu č. 6. Pravidel) Zprávy udržitelnsti prjektu V suvislsti s udržitelnstí prjektu má příjemce pvinnst průběžně infrmvat ŘO zajištění udržitelnsti prjektu. Příjemce musí ŘO předkládat zprávy udržitelnsti prjektu, a t při ddržení níže uvedených pdmínek a lhůt. Cílem zpráv je pskytnut ŘO aktuální infrmace zajištění udržitelnsti danéh prjektu, případně určení prblémů, které se vyskytují ve sledvaném bdbí. Pkud se v průběhu bdbí udržitelnsti vyskytnu závažné klnsti, týkající se prjektu, jeh cílů a udržitelnsti (např. s příjemcem je zahájen inslvenční řízení), je příjemce pvinen nich infrmvat ŘO ihned, jakmile nastanu, a nikliv až v nejbližší zprávě udržitelnsti. Zprávy udržitelnsti prjektu pdává příjemce p celu dbu udržitelnsti, a t vždy za každých uplynulých 12 měsíců pčítaných d pslední platby příjemci, resp. d data, kdy prjekt nabyl v MS2014+ stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. Příjemce pdává ŘO tyt zprávy udržitelnsti prjektu: Průběžná zpráva udržitelnsti prjektu (dále Průběžná ZU prjektu) příjemce je pvinen předlžit tut zprávu vždy za každých uplynulých 12 měsíců, pčítaných d data, kdy prjekt nabyl v MS2014+ stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. Zprávu musí předlžit d 10 pracvních dnů d uplynutí výše uvedené lhůty. Závěrečná zpráva udržitelnsti prjektu (dále Závěrečná ZU prjektu) příjemce je pvinen předlžit tut zprávu p uknčení bdbí udržitelnsti, pčítanéh d data, kdy prjekt nabyl v MS2014+ stav Prjekt finančně uknčen ze strany ŘO. Zprávu musí předlžit d 10 pracvních dnů d uplynutí bdbí udržitelnsti. V psledním rce udržitelnsti tat zpráva nahrazuje průběžnu zprávu udržitelnsti prjektu. Platí, že pdání v přadí další ZU prjektu je mžné až p schválení předchzí ZU prjektu. ZU předkládá příjemce prstřednictvím elektrnickéh frmuláře v MS D frmuláře příjemce vyplní pžadvané údaje (pkud jsu údaje předvyplněné autmaticky, musí je příjemce zkntrlvat). Příjemce musí věřit předvyplněné plžky frmuláře zprávy udržitelnsti, vyplnit relevantní plžky, nahrát případné přílhy, prvést finalizaci zprávy, zprávu elektrnicky pdepsat a předat ji prstřednictvím MS2014+ k psuzení na ŘO. Přílhy průběžné a závěrečné ZU prjektu (předkládány elektrnicky prstřednictvím IS KP14+ jak kpie (skeny), není-li výslvně uveden jinak): 1. Pdklady k plnění indikátrů dle pkynů v přílze č. 6 Pravidel - Přehled indikátrů. 2. Pdklady dkládající skutečnu výši příjmů a prvzních nákladů realizvaných v rámci udržitelnsti prjektu, a t u prjektů vytvářejících příjmy. 3. Dklad vlastnictví majetku přízenéh z pdpry (přikládá se puze k Závěrečné ZU prjektu) - např. výpis z evidence majetku. 4. Dkumenty prkazující sulad s pravidly veřejné pdpry v případě prjektů s veřejnu pdpru, kde je t relevantní (např. některé pdmínky SOHZ, ONBV; Pdklady k přenášení výhdy na knečné příjemce, evidence využívání infrastruktury - viz kap.11.4). Strana 78 z 235

79 Kntrla zprávy prbíhá na ŘO frmu administrativníh věření, blíže viz kap V případě ptřeby navazuje na administrativní věření ještě i kntrla na místě, blíže viz kap Teprve p prvedení všech nezbytných kntrl může ŘO danu zprávu schválit. Kntrlu zprávy prvede ŘO ve lhůtě 40 pracvních dnů d jejíh předlžení. V případě vrácení zprávy příjemci k dplnění či dpracvání se lhůta pzastavuje Změny prjektu Změny prjektu mhu nastat během celéh prjektvéh cyklu/živtníh cyklu prjektu, tj. d pdání žádsti pdpru prjektu, přes realizaci prjektu až p uknčení prjektu, ppř. uknčení bdbí udržitelnsti prjektu a mhu se tedy týkat jak žadatelů, tak příjemců. V případě změn prjektu před uzavřením Smluvy financvání / Pdmínek realizace platí, že změny prjektu nelze prvádět v bdbí d uknčení věcnéh hdncení. Výjimku jsu puze změny kntaktních údajů žadatele neb změny a úpravy, k nimž je žadatel vyzván ze strany ŘO v rámci prcesu schvalvání žádstí pdpru prjektu (např. dlžení přílh při kntrle frmálních náležitstí). U prbíhajících prjektů by měly být před uzavřením Smluvy financvání / Pdmínek realizace aktualizvány příslušné údaje v žádsti pdpru (např. snížení pdpry, pkud se některé výdaje pvede realizvat za nižší než půvdně předpkládanu cenu). V případě změn prjektu p uzavření Smluvy financvání / Pdmínek realizace platí, že prjekt musí být realizván tak, aby byl zcela v suladu s tím, c je uveden ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace. Odchylky v realizaci prjektu d th, c stanvuje Smluva financvání / Pdmínky realizace, se pak rzlišují dle závažnsti na tzv. pdstatné a nepdstatné změny: nepdstatné změny nevyžadují schválení ŘO, jsu vzaty puze na vědmí. Nepdstatné změny se dále dělí na ty, které: je příjemce pvinen nahlásit ŘO bez zbytečnéh prdlení (nejpzději d 5 pracvních dnů d data, kdy ke změně dšl), pstačuje nahlásit ŘO před pdáním zprávy realizaci / zprávy udržitelnsti prjektu. pdstatné změny vždy vyžadují schválení ŘO. Pdstatné změny se dále dělí na ty, které: nevyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání / k Pdmínkám realizace, vyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání / k Pdmínkám realizace. Definice a příklady pdstatných a nepdstatných změn jsu blíže uvedeny v následujících kapitlách. Pr všechny změny (tj. pdstatné i nepdstatné) platí, že žadatel/příjemce je vždy musí řádně známit ŘO. O pdstatnu změnu v prjektu musí příjemce pžádat vždy předem. Pkud tak příjemce neučiní a pruší pdmínky stanvené Smluvu financvání / Pdmínkách realizace, ŘO t bude psuzvat jak nesrvnalst a může rzhdnut výši dvdu za prušení rzpčtvé kázně. Změny příjemce znamuje ŘO prstřednictvím frmuláře žádsti změnu v MS Žádst změnu zakládá příjemce v mdulu Infrmvání realizaci Žádst změnu. Příjemce musí vybrat datvé blasti, které hdlá změnit. Z vybraných blastí dat je sestaven frmulář žádsti změnu, d kteréh příjemce zanese změněná data. P vyplnění změn a kntrle je třeba prvést finalizaci (žádst změnu je znepřístupněna k editaci) a pdpis právněnu sbu. Pdání na ŘO může prběhnut autmaticky p pdpisu neb k určenému datu. Pdanu žádst změnu nelze smazat, lze ji všem stáhnut, a t v tm případě, pkud ještě nebyla schválena/ptvrzena ze strany ŘO. V průběhu prcesu schvalvání/ptvrzvání žádsti změnu ze strany ŘO lze pdat další žádst změnu, jestliže je předmětem změny jiná datvá blast neb plžka než u předchzí žádsti Nepdstatné změny prjektu Příjemce pdpry může při realizaci pstupvat dlišně d schválenéh prjektu jenm v případech, kdy změny prvedené prti půvdnímu schválenému prjektu neznamenají změnu v cílech prjektu ani v indikátrech. Takvé změny (viz vymezení níže) může příjemce (či partner) prvést dle svéh uvážení. Z hlediska pvinnsti infrmvat změně se rzlišují dvě skupiny nepdstatných změn. Strana 79 z 235

80 První skupinu nepdstatných změn představují změny, které je příjemce pvinen nahlásit ŘO bez zbytečnéh prdlení (nejpzději d 5 pracvních dnů) d data, kdy ke změně dšl. Výčet změn z tét kategrie: Změna kntaktní sby prjektu (vč. změny kntaktních údajů - telefn, ) či adresy pr dručení písemnstí. Změna v sbách vyknávajících funkci statutárníh rgánu příjemce. Změna adresy realizace, pkud není tat adresa definvána přím ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace. Druhu skupinu nepdstatných změn pstačuje nahlásit ŘO až před pdáním zprávy realizaci/zprávy udržitelnsti prjektu, kteru příjemce předkládá za sledvané bdbí, ve kterém k nepdstatné změně dšl. Knkrétně jsu za nepdstatné změny, které pstačuje hlásit před pdáním zprávy realizaci/zprávy udržitelnsti prjektu, pvažvány: Změna harmngramu realizace prjektu, která nevlivní cíle, indikátry prjektu, rzpčet prjektu a celkvu délku realizace prjektu. Úprava pstupu realizace klíčvé aktivity, která však nevlivní její charakter, cíle, rzpčet a celkvu délku realizace prjektu. Úprava rzpčtu prjektu - přesuny uvnitř kapitl rzpčtu (mezi plžkami) puze v rámci neinvestičních způsbilých výdajů 32, přičemž tyt změny musí respektvat zásady řádnéh finančníh řízení prjektu, princip 3E. Změna slžení realizačníh týmu. Uzavření a změny partnerských smluv. Změna týkající se plátcvství daně z přidané hdnty příjemce či partnera prjektu. V případě snížení rzpčtu resp. způsbilých výdajů 15 % a méně, a t v případě, že výše způsbilých výdajů prjektu je nad 20 mil. Kč (dle Smluvy financvání / Pdmínek realizace) 33. Jedná se zejména situace, kdy některé plánvané výdaje nejsu realizvány v plné výši v takvých případech je nutné, aby příjemce pžádal snížení rzpčtu. Úprava finančních plánů prjektu příjemce je před zalžením každé ZR prjektu pvinen upravit finanční plány prjektu dle aktuálníh čerpání a aktuálníh plánu na další etapy/bdbí. Řídicí rgán se k navrhvané změně vyjádří ve lhůtě 10 pracvních dnů a infrmuje příjemce dtace pstupu, který bude následvat. Nepdstatné změny u údajů, které jsu validvatelné (např. lze je věřit vůči Základním registrům ČR), se prpíší d dat žádsti autmaticky bez nutnsti ptvrzvání/schvalvání ze strany ŘO. Ostatní nepdstatné změny jsu ze strany ŘO puze ptvrzvány při splnění frmálních náležitstí žádsti změnu tj. ŘO neprvádí jejich schvalvání. Ihned p prvedení ptvrzení jsu změny prmítnuty v prjektu Pdstatné změny prjektu Pdstatné změny jsu takvé změny, které vždy vyžadují schválení ze strany ŘO. Pdstatné změny se dále dělí pdle th, zda je nutné kvůli nim uzavírat ddatek ke Smluvě financvání / k Pdmínkám realizace. Změny, které nevyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání / k Pdmínkám realizace: úprava rzpčtu prjektu - přesuny uvnitř kapitl rzpčtu (mezi plžkami) puze v rámci investičních způsbilých výdajů, přesuny mezi kapitlami rzpčtu, přesuny mezi prstředky 32 Pr PO1, aktivitu Pdpra aktivit veducích ke kmercializaci výsledků výzkumu pmcí věření prveditelnsti a kmerčníh ptenciálu a jejich zavedení d praxe ( prf-f-cncept ), platí, že přesuny finančních prstředků mezi prstředky alkvanými na jedntlivé kncepty jsu pdstatnu změnu, která nevyžaduje uzavření ddatku ke Smluvě financvání / k Pdmínkám realizace (viz kap Pdstatné změny prjektu). 33 Týká se jen prjektů nad 20 mil. Kč. V případě prjektů s celkvými způsbilými výdaji pd 20 mil. Kč nemusí být snížení rzpčtu v průběhu realizace prjektu znamván jak změna prjektu. Strana 80 z 235

81 alkvanými na jedntlivé kncepty a přesuny mezi fázemi knceptů (platí pr PO 1, aktivitu Prf-f-cncept), prdlužení neb zkrácení délky prjektu méně než 62 kalendářních dní včetně, další změny, které nezakládají ddatek a nejsu jinde uvedeny. Změny, které vyžadují uzavření ddatku ke Smluvě financvání / k Pdmínkám realizace: změna sídla příjemce pdpry, změna názvu, změna právní frmy příjemce, 34 prdlužení neb zkrácení délky prjektu více jak 62 kalendářních dní, prdlužení realizace prjektu za lhůty stanvené výzvu (nejzazší datum pr uknčení fyzické realizace prjektu / maximální dba realizace prjektu (blíže viz kap ), změna bankvníh účtu příjemce, změna prjektvých indikátrů (blíže viz kap. 21.1), v případě snížení rzpčtu resp. způsbilých výdajů více jak 15 %, puze v případě, že výše celkvých způsbilých výdajů prjektu je nad 20 mil. Kč (dle Smluvy financvání / Pdmínek realizace) 35. Jedná se zejména situace, kdy některé plánvané výdaje nejsu realizvány v plné výši v takvých případech je nutné, aby příjemce pžádal snížení rzpčtu, změna adresy realizace prjektu, pkud je tat adresa uvedena přím ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace, další změny, které mění údaje ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace a nejsu jinde uvedeny. Veškeré změny v prjektu hlášené příjemcem frmu změnvéh řízení prcházejí psuzením ze strany ŘO, zda se jedná změnu pdstatnu neb nepdstatnu. Pdstatné změny prcházejí prcesem schvalvání. ŘO je může schválit neb zamítnut. Pkud jsu změny schváleny, prmítnu se d dat prjektu až p schválení žádsti změnu ze strany ŘO a případném uzavření ddatku. Řídicí rgán se k navrhvané změně vyjádří ve lhůtě 10 pracvních dnů a infrmuje příjemce dtace pstupu, který bude následvat. V případě ddatků k Pdmínkám realizace dále platí, že pkud se změny týkají textu Pdmínek realizace, který schvalvala Rada hl. m. Prahy, musí Rada hl. m. Prahy schválit i ddatek. Pkud je pdána žádst pdstatnu změnu a datum platnsti změny spadá d sledvanéh bdbí, za které má být pdána zpráva realizaci / zpráva udržitelnsti, musí být nejprve ze strany ŘO schválena žádst změnu. Teprve pté může být vytvřena a pdána zpráva realizaci / zpráva udržitelnsti. Příjemce se v tmt případě nedpustil prušení pdmínek Smluvy financvání / Pdmínek realizace z titulu nepředlžení, resp. pzdníh předlžení zprávy realizaci / zprávy udržitelnsti. Pkud je při pdání žádsti pdstatnu změnu již rzpracvána zpráva realizaci / zpráva udržitelnsti, je příjemce infrmván tm, že ji nelze pdat, d dby uknčení schvalvacíh prcesu žádsti změnu, a nutnsti prvést pté aktualizaci dat v rzpracvané zprávě. V případě, že nahlášená změna spadá svým datem platnsti d definvanéh sledvanéh bdbí, není mžné v dbě d pdání žádsti změnu na ŘO d jejíh ptvrzení/schválení a případně d uzavření ddatku vytvářet nvé a pdávat již rzpracvané zprávy realizaci / zprávy udržitelnsti. V případě zpětnéh prmítnutí pdstatné změny může být pzastavena výplata prstředků příjemci za účelem psuzení dpadu změny na výplatu prstředků. C se týče změn v sbě žadatele/příjemce, tak platí, že změnu v sbě žadatele/příjemce dtace může ŘO pvlit puze v případě právníh nástupnictví a při ddržení všech pdmínek pr pskytnutí 34 Ddatek není uzavírán v případě, kdy se jedná: 1) změnu způsbenu převzetím pdniku (právní nástupnictví - (tj. nvý subjekt přebírá veškerá práva a závazky ze Smluvy financvání uzavřené mezi půvdním příjemcem a hl. m. Prahu) 2) Změnu příjemce ze zákna, kdy d určitéh data djde k jeh přejmenvání 35 Týká se jen prjektů nad 20 mil. Kč. V případě prjektů s celkvými způsbilými výdaji pd 20 mil. Kč nemusí být snížení rzpčtu v průběhu realizace prjektu znamván jak změna prjektu. Strana 81 z 235

82 pdpry ze strany nástupnickéh subjektu. Změna v sbě žadatele/příjemce způsbená jinu právní skutečnstí než právním nástupnictvím nebude ze strany ŘO akceptvána. Rvněž nelze akceptvat změny v sbě žadatele/příjemce, pkud by právní nástupce nesplnil všechny pdmínky pr pskytnutí pdpry. 12. Finanční řízení prjektu Účetnictví prjektu Příjemci jsu pvinni vést účetnictví neb daňvu evidenci v suladu s platnými právními předpisy ČR. Příjemci, kteří vedu účetnictví pdle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů, vedu účetnictví způsbem, který zajistí jednznačné přiřazení účetních plžek ke knkrétnímu prjektu, tj. zejména výnsů a nákladů a zařazení d evidence majetku (u příjemců pstupujících pdle 1f zákna účetnictví se jedná přiřazení zejména příjmů a výdajů a zařazení d evidence majetku). Příjemci, kteří nevedu účetnictví pdle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů, jsu pvinni vést daňvu evidenci pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, ve znění pzdějších předpisů, rzšířenu níže uvedené pžadavky, které budu uvedeny v příslušném právním aktu pskytnutí/převdu pdpry, a t tak, že: 1. pvedu ddělenu evidenci neb dpvídající kód ke všem příjmům a výdajům, majetkům a dluhům s jednznačnu vazbu k příslušnému prjektu; 2. příslušný dklad musí splňvat předepsané náležitsti účetníh dkladu ve smyslu 11 zákna účetnictví (s výjimku bdu f) pr subjekty, které nevedu účetnictví, ale daňvu evidenci) neb předepsané náležitsti daňvéh dkladu ve smyslu zákna dani z přidané hdnty; 3. předmětné dklady musí být správné, úplné, průkazné, srzumitelné a průběžně chrnlgicky vedené způsbem zaručujícím jejich trvalst; 4. při kntrle příjemce pskytne na vyžádání kntrlnímu rgánu daňvu evidenci v plném rzsahu. Příjemci musí být schpni průkazně všechny plžky dkladvat při následných kntrlách a auditech Rzpčet prjektu Rzpčet prjektu příjemce zpracvává d frmuláře žádsti pdpru, který je mu v návaznsti na vyhlášení výzvy dstupný v infrmačním systému IS KP14+. Rzpčet vychází primárně z vyčíslení předpkládaných výdajů prjektu pdle jedntlivých kategrií vyčleněných ve frmuláři. Rzpčet prjektu musí být rzepsán d jedntlivých plžek, příp. pdplžek příslušných kapitl natlik pdrbně, aby z něh byl zřejmé, jaké přímé výdaje jsu v prjektu plánvány. Rzpčet zahrnuje jak způsbilé, tak nezpůsbilé výdaje (např. v případě jen částečné způsbilsti DPH) U prjektů financvaných z ESF se v rámci rzpčtu vymezují a využívají tzv. nepřímé náklady. Nepřímým nákladům prjektu se blíže věnuje samstatná kapitla Změny rzpčtu Při realizaci prjektu mhu být prváděny změny rzpčtu prjektu. Každá úprava v plžkách rzpčtu prjektu musí být řídicímu rgánu nahlášena jak změna, pkud změna rzpčtu je vyvlána ze strany příjemce. Strana 82 z 235

83 Pdmínky pr prvádění změn rzpčtu Při prvádění pdstatných i nepdstatných změn rzpčtu musí být ddrženy následující pdmínky: pdíl nepřímých nákladů vzhledem k přímým nákladům prjektu včetně nákladů na křížvé financvání stanvený ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace musí respektvat pravidla OP PPR a nelze jej nikdy změnit 36 ; rzpčet prjektu nemůže být p jeh schválení navýšen; při přesunu mezi plžkami rzpčtu nesmí být překrčen stanvené prcent vybraných způsbilých výdajů (např. nákup pzemků max. d 10 % celkvých způsbilých výdajů prjektu, atd.); rzpčet kapitly Křížvé financvání nesmí překrčit limit celkvéh rzpčtu přímých nákladů prjektu, který je stanven v textu příslušné výzvy; změny musí být nezbytné pr realizaci prjektu a v suladu s jeh cíli. Rzpčet kapitly 1.3 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek (Zařízení a vybavení) u ESF prjektů nesmí překrčit 30 % celkvých přímých nákladů prjektu Ddržvání rzpčtu Čerpání prstředků v rámci jedntlivých plžek schválenéh rzpčtu nemůže být vyšší než rzpčet plžky. V případě, že by hrzil překrčení rzpčtvané částky u některé plžky, musí být prvedena rzpčtvá změna (přesuny mezi plžkami) tak, aby čerpání plžky nepřevýšil částku, která je na ní v rzpčtu vyhrazena. Celkvé překrčení rzpčtu také není mžné Bankvní účet prjektu Žadatel/příjemce může pr účely prjektu užívat jakýkli vlastní samstatný bankvní účet u kterékli kmerční banky, neb si může zřídit pr prjekt zvláštní bankvní účet/pdúčet u kterékli kmerční banky, který bude pužívat výhradně pr příjmy a výdaje spjené s realizací prjektu. V případě, že si žadatel/příjemce nezřídí zvláštní/samstatný bankvní účet pr účely prjektu a bude pr příjmy a výdaje spjené s prjektem pužívat vlastní bankvní účet, je pvinen vést k tmut bankvnímu účtu ddělenu účetní evidenci (analytický pdúčet) v suladu s pdmínkami pr vedení účetnictví. Pr realizaci prjektu je mžné zřídit samstatný bankvní účet či pdúčet neb pužívat již existující bankvní účet. Příjemce je pvinen na účet uvedený ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace prjektu přijímat platby d řídicíh rgánu OP PPR na realizaci prjektu. V případě změny tht účtu, je příjemce pvinen tut změnu nahlásit pskytvateli dtace. Ostatní příjmy prjektu (tj. bezhtvstní příjmy prjektu a dvdy htvstních příjmů z pkladny, pkud nebyly využity na úhradu bezhtvstních plateb prjektu a další přijaté platby suvisející s prjektem vratky, přeplatky atd.) mhu být přijímány na jiný bankvní účet příjemce. Při prkazvání bezhtvstních příjmů prjektu musí být každý příjem prkázán kpií výpisu th bankvníh účtu, na který byla platba skutečně přijata. Přitm musí být z výpisu zřejmé, že se jedná bankvní účet příjemce/partnera. Bezhtvstní výdaje prjektu mhu být hrazeny i z jinéh bankvníh účtu příjemce neb partnera, než je uveden ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace. Při prkazvání pvinně vykazvaných výdajů prjektu musí být každá úhrada prkázána kpií výpisu th bankvníh účtu, ze kteréh byla platba skutečně prvedena. Přitm musí být z výpisu zřejmé, že se jedná bankvní účet příjemce/partnera. Za kntrlu uskutečnění plateb z účtu partnera je dpvědný příjemce. Je nutné 36 Pdíl musí dpvídat schválené sazbě, nicméně abslutní výše nepřímých nákladů se může pdle ptřeby změnit tak, aby byl stanvený pdíl zachván. Strana 83 z 235

84 dlžit dpvídající převd prstředků z účtu příjemce na účet partnera a zárveň je nutné dlžit úhradu z účtu partnera ddavateli, prt dpručujeme partnera k tét pvinnsti zavázat v partnerské smluvě. V případně přepčtu částky z cizí měny na CZK platí tat pravidla: a) V případě úhrady z cizměnvéh účtu: kurz ČNB platný ke dni uskutečnění výdaje. b) V případě úhrady výdaje vyčíslenéh dkladem v cizí měně z krunvéh účtu: kurz kmerční banky, která vede účet, platný ke dni uskutečnění výdaje. Obecně je dpručen primárně hradit náklady prjektu bezhtvstně, všem žadatel/příjemce smí platit ddavatelům neb zhtvitelům i v htvsti zejména, pkud se jedná cestvní náhrady, přímu pdpru cílvé skupině, nákup drbnéh zařízení a vybavení apd.). Dkladem prvedení těcht plateb jsu pkladní dklady Pkladna V prjektu je mžné v případech uvedených kap Bankvní účet prjektu prvádět výdaje a příjmy htvstně, všem vždy v suladu s platnými právními předpisy. 37 Příjemce ani partner nejsu pvinni vést pr prjekt samstatnu pkladnu na htvstní výdaje a příjmy Finanční tky Prjekt může být financván v režimu ex-ante neb ex-pst. V rámci priritní sy 1 OP PPR je využíván režim ex-ante s výjimku aktivit 1.2.1, které jsu financvány ex-pst. Dále je ex-pst režim využíván u prjektů v rámci priritní sy 2 OP PPR. Ex-ante režim je vyhrazen pr prjekty v rámci priritní sy 3 a 4 OP PPR. Pvinnst splufinancvat vymezují Pravidla splufinancvání Evrpských strukturálních a investičních fndů v prgramvém bdbí , které schválila vláda ČR svým usnesením č. 583 ze dne 14. července Ex-ante režim (ESF i EFRR prjekty) Prstředky jsu pskytvány zálhvě, tj. před uskutečněním výdaje z úrvně příjemce, za pdmínky dpvídajícíh průběžnéh prkazvání nákladů prjektu. Příjemce zasílá ŘO vyúčtvání žádstí ex-ante platbu a žádst ex-ante platbu (žádst platbu bsahuje přehled využití prstředků a žádst další finanční prstředky), ve lhůtách, které jsu stanveny ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace (p uknčení etapy prjektu, p uknčení celéh prjektu). Finanční prstředky na náklady prjektu budu příjemci pskytvány na základě zálhvéh principu a vykázaných výdajů až d výše 100 % schválené pdpry z prstředků OP PPR. Harmngram pskytvání prstředků ex-ante je následující: 1) První zálhvá platba Prstředky ve výši plánvaných způsbilých výdajů 1. etapy/bdbí prjektu a zálhy na další etapy/bdbí prjektu jsu u ex-ante financvaných prjektů pskytvány na základě příjemcem akceptvané Smluvy financvání / Pdmínek realizace (tj. frmulář F1 v MS2014+ zakládá a schvaluje ŘO bez th, aby příjemce pžádal platbu). Přesnu výši tét zálhy stanví ŘO v právním aktu, v suladu s Metdickým pkynem finančních tků prgramů splufinancvaných z Evrpských strukturálních fndů, Fndu sudržnsti a Evrpskéh námřníh a rybářskéh fndu na prgramvé bdbí Pr prjekty financvané z EFRR a prjekty s rzpčtem nad 5 mil. Kč financvané z ESF platí becné pravidl, že celkvý bjem zálh vyplacený příjemci v daném 37 Limity pr platby v htvsti stanvuje zákn č.254/2004 Sb., mezení plateb v htvsti, v platném znění. V 4 dst. 1 zákn stanvuje, že platby nad Kč je nutné prvádět bezhtvstně. Strana 84 z 235

85 kamžiku nesmí překrčit bjem prstředků dsud vyúčtvaných příjemcem a schválených ŘO více než 50 % způsbilých výdajů prjektu 38. Tat zálhvá platba je pskytnuta d 30 kalendářních dnů p nabytí účinnsti Smluvy financvání / Pdmínek realizace, případně pkud se jedná prjekt, který bude zahájen pzději než 1 měsíc d účinnsti Smluvy financvání / Pdmínek realizace nejpzději k datu zahájení prjektu. 2) Další zálhvé platby Pr prjekty financvané z EFRR a prjekty s rzpčtem nad 5 mil. Kč financvané z ESF platí becné pravidl, že celkvý bjem zálh vyplacený příjemci v daném kamžiku nesmí překrčit bjem prstředků dsud vyúčtvaných příjemcem a schválených ŘO více než 50 % způsbilých výdajů prjektu. Platba bude pskytnuta na základě předlžené ZR prjektu. 3) Závěrečná platba Celkvý bjem zálhvých plateb může být pskytnut maximálně d výše 100 % schválené pdpry. 4) Vyúčtvání P předlžení Závěrečné ZR prjektu djde k vyúčtvání pskytnutých zálh. Na základě vyúčtvání Závěrečné ZR prjektu bude příjemci zaslána závěrečná platba neb bude vyzván k navrácení nevyužité dtace na účet HMP. Ačkliv pskytnutí druhé a následných zálh je pdmíněn prkázáním skutečně vzniklých výdajů prjektu, vždy se na platby pskytvané ŘO příjemci nahlíží jak na zálhvé. V situaci, kdy příjemce prjektu financvanéh v režimu ex-ante z důvdu nedstatku zálhvě pskytnutých prstředků na jeh účtu uhradí výdaj prjektu nejprve z jiných zdrjů než dtace, není pvažvána za změnu typu financvání prjektu (vždy se jedná ex-ante typ financvání) Ex-pst režim (zpravidla EFRR prjekty) Prstředky v režimu ex-pst jsu pskytvány teprve pté, c příjemce výdaj uhradil, prkázal a výdaj byl z úrvně ŘO schválen. Příjemce zasílá žádsti platbu ve lhůtách stanvených ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace (p uknčení etapy prjektu, p uknčení celéh prjektu). Žádst platbu musí být dlžena pžadvanými dklady (zejména zaplacenými fakturami a výpisy z účtu). Platba je administrvána pmcí frmuláře F1. ŘO prvádí frmální a věcnu kntrlu žádsti platbu a psuzuje právněnst fakturace. ŘO prvede tyt činnsti ve lhůtě 40 pracvních dnů. Pkud bude žádst platbu bsahvat nedstatky neb pžadvané pdklady budu neúplné, bude žádst platbu vrácena příjemci k dpracvání. V tét chvíli bude přerušena stanvená lhůta 40 pracvních dní. Lhůta pr administraci žádsti platbu se pzastavuje rvněž p dbu běhu lhůty pr pdání námitek v rámci veřejnsprávní kntrly (tj. de dne dručení prtklu kntrle d marnéh uplynutí tét lhůty), a dšl-li v tét lhůtě k pdání námitek ze strany kntrlvané sby, pzastavuje se lhůta pr administraci žádsti platbu až d data vyřízení těcht námitek. UCT MHMP plní ve lhůtě d 10 pracvních dnů d bdržení žádsti platbu finanční závazky vyplývající ze Smluvy financvání / Pdmínek realizace, tj. zajišťuje převd prstředků z rzpčtu hl. m. Prahy určených na financvání prjektů splufinancvaných z rzpčtu EU na účet příjemce, dle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. Z příčin, které nemhu zaměstnanci ŘO bezprstředně vlivnit, mhu být lhůty pr vyplacení ex-ante plateb ze strany ŘO pzastaveny z důvdu selhání mnitrvacíh a účetníh systému, a dále v důsledku absence rzpčtvých patření kvůli nezasedání vlených rgánů HMP. Všechny platby na realizaci prjektů v režimu ex-pst i v režimu ex-ante s výjimku první zálhy na základě smluvy financvání se uskutečňují ve vazbě na vyúčtvání výdajů prjektu předlženéh příjemcem. Přesnu výši těcht plateb stanví na základě kntrly vzniklých výdajů prjektu ŘO Administrace žádsti platbu Žádsti platbu jsu předkládány a administrvány splečně se ZR prjektu. Pr administraci ŽP tak platí stejné lhůty a pstupy jak pr ZR prjektu. 38 V praxi lze např. pskytnut první zálhu ve výši 50 % celkvých způsbilých výdajů prjektu (včetně vlastních zdrjů) a další zálhy pté maximálně d výše vyúčtvaných prstředků. V případě, že není první zálha pskytnuta d výše 50 % způsbilých výdajů prjektu (včetně vlastních zdrjů), je mžné zbývající část dplatit navýšením některé z dalších zálh nad rámec částky schválenéh vyúčtvání. Strana 85 z 235

86 13. Kntrly a audity Kntrly prváděné ŘO Pvinnst ŘO prvádět kntrly prjektů a žádstí pdpru prjektů vyplývá z čl. 125 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 v platném znění. ŘO prvádí kntrly za účelem pskytnutí přiměřené záruky účinnsti, účelnsti a hspdárnsti prjektů, splehlivsti výkaznictví, chrany majetku a infrmací, předcházení pdvdům a nesrvnalstem, jejich dhalvání a náprava a následná patření reagující na tyt pdvdy a nesrvnalsti, jakž i náležité řízení rizik suvisejících s legalitu a správnstí uskutečněných perací, s přihlédnutím k víceleté pvaze prgramů a k pvaze dtyčných plateb. Z výše uvedenéh je nutné zdůraznit přiměřenst záruky, kteru kntrla pskytuje. Právě kvůli přiměřensti nelze dvdit, že pkud kntrla prvedená ŘO nezjistila žádné nedstatky, je prjekt ve všech hledech zcela v přádku. Za prjekt nadále dpvídá žadatel/příjemce a jeh prjekt může pzději být pdrben kntrle neb auditu ze strany jiných subjektů (blíže viz kap. 13.2), které mhu dspět k dlišným závěrům než ŘO. Kntrly prváděné ŘO se rzlišují na následující základní typy: administrativní věření, mnitrvací návštěva, kntrla na místě Administrativní věření Administrativní věření je jeden z mžných úknů předcházejících kntrle ve smyslu 3 zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Jedná se zjišťvání, zda je prvedení kntrly na místě nezbytné či nikli, a t na základě dkumentů předlžených žadatelem/příjemcem na ŘO. Ukáže-li se, že nic nenasvědčuje nutnsti prvedení kntrly na místě, je tm puze přízen záznam a kntrla na místě se nezahajuje. V tmt smyslu představuje administrativní věření zjedndušení výknu kntrl tam, kde je t mžné a vhdné. Administrativní věření všem nesluží jak náhrada kntrly na místě! Žadatel/Příjemce v rámci administrativníh věření splupracuje s ŘO na bázi dbrvlnsti. Administrativní věření se pužívá jak ve fázi před uzavřením Smluvy financvání / Pdmínek realizace, tak p jejich uzavření, tj. v dbě realizace a udržitelnsti prjektu, zejména se využívá při kntrle zpráv realizaci a udržitelnsti prjektu. Všechny zprávy realizaci/infrmace pkrku/zprávy udržitelnsti prjektu a všechny jejich přílhy (tj. i žádst platbu), které příjemce předkládá ke schválení na ŘO musí prjít kntrlu prváděnu frmu administrativníh věření. Průběh administrativníh věření Administrativní věření před pdpisem Smluvy financvání / Pdmínek realizace je blíže ppsán v samstatné kap Následující text se týká puze administrativníh věření p pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace. Příjemce v suladu s kap (resp neb ) předlží ŘO zprávu realizaci/infrmaci pkrku v realizaci/zprávu udržitelnsti prjektu. ŘO věří úplnst a správnst předlžených dkumentů a infrmace stavu realizace/udržitelnsti prjektu, které dkumenty bsahují. Ilustrativní výčet věřvaných údajů pdle typu zprávy je uveden níže. V závislsti na nedstatcích, které jsu při věřvání zjištěny, může administrativní věření prbíhat různě: Pkud ŘO nezjistí při věřvání dkumentů žádný nedstatek, uvede t v záznamu administrativním věření. Pkud ŘO zjistí při věřvání dkumentů nedstatek, který pvažuje za dstranitelný, pšle prstřednictvím MS2014+ žadateli/příjemci výzvu k dstranění zjištěnéh nedstatku a stanví přiměřenu lhůtu pr dstranění. Ve výzvě je krmě ppisu zjištěnéh nedstatku a lhůty pr dstranění uvedena infrmace dpadu na způsbilst výdajů a ptřebná frma nápravy nedstatku. Strana 86 z 235

87 V případě, že žadatel/příjemce nedstatek v dané lhůtě nedstraní, ŘO nedstatek uvede v záznamu administrativním věření. Záznam administrativním věření je využit jak pdklad pr navazující kntrlu na místě. Pkud všem žadatel/příjemce vyjádří suhlas s neprplacením/krácením výdajů, které s nedstraněným nedstatkem suvisí, nemusí být navazující kntrla na místě prvedena. Pkud ŘO zjistí při věřvání dkumentů nedstatek, který pvažuje za nedstranitelný, nepsílá žadateli/příjemci výzvu a nedstatek uvede v záznamu administrativním věření. Záznam administrativním věření je využit jak pdklad pr navazující kntrlu na místě. Administrativní věření knčí vytvřením záznamu, který může být využit jak pdklad pr navazující kntrlu na místě. Pkud nejsu nedstatky zjištěné při administrativním věření dstraněny, dchází zpravidla v návaznsti na uknčení administrativníh věření k zahájení kntrly na místě, která může být zaměřena puze na prvěření nedstatků zjištěných při administrativním věření, neb může být zaměřena i na celkvý skutečný stav realizace prjektu, a t z prvzních i finančních hledisek včetně legality a správnsti jedntlivých uskutečněných činnstí a transakcí. Data zjištěná při administrativním věření zadává ŘO d MS Pkud žadatel/příjemce nesuhlasí s nedstatky zjištěnými při administrativním věření neb se závěry administrativníh věření becně, může svůj nesuhlas vyjádřit až pdáním námitek k navazující kntrle na místě. Administrativní věření zpráv realizaci prjektu a žádstí platbu V rámci administrativníh věření zpráv realizaci prjektu a žádstí platbu ŘO věřuje zejména, zda: jsu ddrženy frmální náležitsti zprávy a jsu přilženy všechny relevantní přílhy, a t včetně dkladů suvisejících se zadávacími a výběrvými řízeními (viz kap a dále též kap. 19), zpráva bsahuje všechny infrmace prjektu za příslušné sledvané bdbí, ppisvané aktivity jsu v suladu se schválenu žádstí pdpru prjektu a uzavřenu Smluvu financvání / Pdmínkami realizace, jsu plněny indikátry prjektu, jsu ddržena ustanvení Smluvy financvání / Pdmínek realizace a právní předpisy EU a ČR, která jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, příjemce ddržel pstupy pr zadávání veřejných zakázek (viz kap. 19), zpráva bsahuje infrmace případných prblémech při realizaci prjektu a navrhvaná patření, která byla neb budu přijata, finanční prstředky uvedené v žádsti platbu byly vynalženy k danému účelu dle Smluvy financvání / Pdmínek realizace, finanční prstředky uvedené v žádsti platbu byly vynalženy hspdárně a efektivně, výdaje vykázané v žádsti platbu jsu způsbilé dle daných pravidel. Administrativní věření zpráv udržitelnsti prjektu V rámci administrativníh věření zpráv udržitelnsti prjektu ŘO věřuje zejména, zda: jsu ddrženy frmální náležitsti zprávy a jsu přilženy všechny relevantní přílhy, zpráva bsahuje všechny infrmace prjektu za příslušné sledvané bdbí a navazuje na předchzí zprávu udržitelnsti prjektu, jsu plněny indikátry prjektu, které má příjemce dle Smluvy financvání / Pdmínek realizace dsáhnut, jsu ddrženy ustanvení Smluvy financvání / Pdmínek realizace a právní předpisy EU a ČR, které jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, Strana 87 z 235

88 je majetek přízený v rámci prjektu stále ve vlastnictví příjemce a je ddržván mezení převdu vlastnických práv k majetku přízenému v rámci prjektu/perace, příjemce vhdnu frmu dlžil ddržení udržitelnsti Mnitrvací návštěva Mnitrvací návštěva je jedním z mžných úknů předcházejících kntrle ve smyslu 3 zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Jedná se zjišťvání, zda je prvedení kntrly na místě nezbytné či nikli, a t při fyzické návštěvě zaměstnanců ŘO na místě realizace prjektu, v sídle žadatele/příjemce, ppř. partnera neb na jiném místě suvisejícím s prjektem. Ukáže-li se, že nic nenasvědčuje nutnsti prvedení kntrly na místě, je tm puze přízen záznam a kntrla na místě se nezahajuje. V tmt smyslu představuje mnitrvací návštěva zjedndušení výknu kntrl tam, kde je t mžné a vhdné. Mnitrvací návštěva všem nesluží jak náhrada kntrly na místě! Žadatel/Příjemce v rámci mnitrvací návštěvy splupracuje s ŘO na bázi dbrvlnsti. Mnitrvací návštěva se pužívá jak před uzavřením Smluvy financvání / Pdmínek realizace, tak i p uzavření Smluvy financvání / Pdmínek realizace, tj. v dbě realizace a udržitelnsti prjektu. ŘO využívá mnitrvací návštěvy puze jak dplňkvý způsb věřvání prjektů, a t dle aktuálních ptřeb. O průběhu mnitrvací návštěvy a zjištěných skutečnstech, ppř. nedstatcích, přídí příslušný zaměstnanec ŘO záznam. Pkud nejsu případné nedstatky zjištěné při mnitrvací návštěvě dstraněny, dchází zpravidla v návaznsti na její uknčení k zahájení kntrly na místě, která může být zaměřena puze na prvěření nedstatků zjištěných při mnitrvací návštěvě, neb může být zaměřena i na celkvý stav realizace prjektu, a t z prvzních i finančních hledisek včetně legality a správnsti jedntlivých uskutečněných činnstí a transakcí. Záznam z mnitrvací návštěvy může v rámci navazující kntrly na místě služit jak pdklad pr kntrlní zjištění. Pkud žadatel/příjemce nesuhlasí s nedstatky zjištěnými při mnitrvací návštěvě neb se závěry mnitrvací návštěvy becně, může svůj nesuhlas vyjádřit až pdáním námitek k navazující kntrle na místě Kntrla na místě Kntrlu na místě vyknává ŘO v suladu s čl. 125 dst. 5 písm. b nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění; 8a zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, ve znění pzdějších předpisů a zákna č. 255/2012 Sb., kntrle (kntrlní řád), v platném znění. Kntrla na místě je způsb výknu kntrly, který se prvádí pdle pstupu stanvenéh kntrlním řádem. Pstup kntrly a suvisející práva a pvinnsti jsu uvedeny níže. Pjem kntrla na místě vychází z evrpské legislativy, pkud t všem ŘO pvažuje za vhdné a ddrží všechny náležitsti kntrly vyplývající z kntrlníh řádu, nemusí být kntrla prvedena přím v místě realizace prjektu neb v místě sídla žadatele/příjemce 39. Sučástí kntrly na místě napak bývá i věření dkumentů a dkladů suvisejících s prjektem a věření dat v infrmačních systémech (např. účetní systém příjemce). V prjektech, ve kterých figuruje partner s finančním pdílem na rzpčtu (tj. partner, jehž výdaje jsu hrazeny z pdpry pskytnuté na prjekt), je příjemce pvinen zavázat partnera, aby také n umžnil kntrlu. Kntrly na místě lze rzdělit v závislsti na fázi realizace prjektu na tři základní druhy: ex-ante předběžná kntrla, která prbíhá před uzavřením Smluvy financvání / Pdmínek realizace, interim průběžná kntrla, která prbíhá v dbě realizace prjektu, resp. před finančním dknčením prjektu, 39 Tat kntrla, tj. kntrla prvedená dle kntrlníh řádu, avšak nikliv v místě realizace prjektu neb místě sídla žadatele/příjemce se také někdy nazývá jak kntrla d stlu. Strana 88 z 235

89 ex-pst následná kntrla, která prbíhá v dbě udržitelnsti prjektu, resp. p sknčení realizace prjektu. Průběh kntrly na místě Průběh výknu kntrly na místě u žadatele/příjemce vychází z předmětu resp. zaměření knkrétní kntrly. Předmět kntrly dle jejíh druhu je uveden níže (výčet bdů, týkající se předmětu, není taxativní, ale puze ilustrativní). Kntrlu prvádějí bvykle dva neb více zaměstnanců ŘO. Kntrly se v důvdněných případech a při ddržení ustanvení kntrlníh řádu mhu krmě zaměstnanců ŘO účastnit i další sby, tzv. přizvané sby ve smyslu 6 kntrlníh řádu. Pkud není důvd prvést nehlášenu kntrlu, je příjemce (či partner) připravvané kntrle vždy dpředu infrmván je mu dručen Oznámení zahájení kntrly na místě, a t bvykle minimálně 48 hdin před zahájením. Kntrla je zahájena buď předlžením pvěření ke kntrle na místě neb dručením známení zahájení kntrly splečně s pvěřením ke kntrle/seznamem kntrlujících. Pkud je kntrla zahájena bez přítmnsti příjemce (partnera), je zahájení infrmván ddatečně v suladu s ust. 5 dst. 3 kntrlníh řádu. Příjemci (partnervi) je dále dručen neb předán k pdpisu Pučení kntrlvané sby jejích právech a pvinnstech při kntrle a dále i Čestné prhlášení nepdjatsti kntrlujících sb. Kntrla bvykle prbíhá ve dvu blcích: kntrla věcné realizace prjektu, kntrla finanční realizace prjektu. Kntrla věcné realizace se zaměřuje na sledvání plánu realizace jedntlivých aktivit prjektu, zjišťvání stavu jejich plnění, dsahvání plánvaných výstupů a výsledků a sulad průběhu realizace prjektu se Smluvu financvání / Pdmínkami realizace. Kntrla finanční realizace prjektu se zaměřuje na kntrlu efektivity využití přidělených prstředků a kntrlu čerpání těcht prstředků. Zejména se sleduje sulad čerpání přidělených prstředků s platným rzpčtem, vedení ddělenéh účetnictví přímých výdajů prjektu a příjmů prjektu, existence účetních dkladů, účelnst, hspdárnst a způsbilst vynalžených výdajů, příp. nákladů. Kntrla prbíhá v suladu s kntrlním řádem a ustanveními právech a pvinnstech kntrlvané sby, s nimiž byl příjemce (partner) jak kntrlvaná sba na začátku kntrly seznámen. Při kntrle na místě jsu zjištěné skutečnsti zaznamenávány d kntrlních listů. Kntrlní listy, vyplněné a pdepsané zaměstnanci ŘO, kteří kntrlu prvedli a kntrlní listy vyplnili, jsu dkladem prvedení šetření a pdkladem pr sepsání prtklu. Výsledným dkumentem průběhu kntrly na místě a zjištěných skutečnstech je prtkl kntrle. Při jeh zpracvání vychází zaměstnanci ŘO z kntrlníh listu a ze všech dalších relevantních dkumentů a zjištění. Prtkl kntrle vyhtví ŘO ve lhůtě 30 dnů, ve zvlášť slžitých případech 60 dnů d prvedení psledníh kntrlníh úknu. Prtkl kntrle je pté příjemci (partnervi) dručen, přičemž pr dručvání prtklu platí pravidla daná záknem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů, a t včetně tzv. fikce dručení (jestliže si adresát ulžené písemnsti písemnst ve lhůtě 10 dnů de dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnst se pvažuje za dručenu psledním dnem tét lhůty). Pr nápravu nedstatků zjištěných během kntrly může být v prtklu stanvena lhůta. O přijetí a splnění patření k dstranění jedntlivých nedstatků je příjemce (neb partner) pvinen písemně infrmvat d 5 pracvních dnů d uplynutí lhůty, která byla pr dstranění nedstatků stanvena. ŘO je právněn prvěřit, zda skutečně dšl k dstranění nedstatků. Prti kntrlním zjištěním uvedeným v prtklu kntrle může příjemce (partner) pdat písemné a zdůvdněné námitky, a t ve lhůtě 15 dnů de dne dručení prtklu. O řádně pdaných námitkách rzhduje veducí kntrlní skupiny či ředitel Magistrátu hl. m. Prahy, a t ve lhůtě 30 dnů de dne jejich dručení (ve zvlášť slžitých případech se tat lhůta prdlužuje dalších 30 dnů). Strana 89 z 235

90 Kntrla je uknčena v kamžiku, kdy: marně uplyne lhůta pr pdání námitek, se příjemce (partner) vzdá práva na pdání námitek, je příjemci (partnervi) dručen vyřízení námitek prti prtklu, prti kterému již nejsu nvé námitky přípustné, jsu námitky předány k vyřízení správnímu rgánu pdle kntrlníh řádu. Kntrla na místě ex-ante V rámci ex-ante kntrly na místě ŘO věřuje zejména, zda: skutečný stav připravensti žadatele dpvídá stavu deklarvanému v žádsti pdpru, je žadatel schpen splnit všechny závazné pdmínky stanvené příslušnu výzvu k pdání žádstí finanční pdpru, jsu ddrženy právní předpisy EU a ČR, které jsu pr prjekt dle názru ŘO relevantní, plánvaný a připravvaný prjekt je v suladu s plánvaným rzpčtem, plánvaný a připravvaný prjekt je v suladu s uzavřenými smluvami, žadatel zavedl vhdné a přiměřené systémy pr dkladvání výdajů a aktivit týkajících se danéh prjektu. Kntrla na místě interim V rámci interim kntrly na místě ŘO věřuje zejména, zda: prjekt, resp. uskutečněné či prbíhající aktivity prjektu jsu realizvány v suladu s relevantní legislativu EU a ČR a s pdmínkami stanvenými Smluvu financvání / Pdmínkami realizace, uskutečněné či prbíhající aktivity prjektu jsu v suladu s aktivitami uvedenými v žádsti pdpru, vykázané finanční prstředky prjektu jsu v suladu se schváleným rzpčtem, výdaje jsu skutečně způsbilé a řádně vykazvané, vykázané finanční prstředky byly skutečně vynalženy a průkazně dlženy, a t v suladu se Smluvu financvání / Pdmínkami realizace, zbží a služby byly ddány v suladu s předmětem smluvy a parametry, které byly hdnceny při výběru ddavatele, jsu naplňvány indikátry prjektu, je řádně vedena dkumentace suvisející s realizvaným prjektem, příjemce vede průkazně ddělené účetnictví (zejména náklady a výnsy a/neb příjmy a výdaje k danému prjektu, které jsu pr pskytvatele veřejné finanční pdpry rzhdující) neb pužívá účetní kód pr všechny transakce suvisející s prjektem neb vede ddělenu daňvu evidenci, daňvé dklady mají ptřebné náležitsti pdle zákna č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, ve znění účinném v dbě, kdy byl výdaj uskutečněn, riginály dkumentů dpvídají dkumentům, které byly předlženy elektrnicky ve frmě prstých kpií (skenů), příjemce ddržel pstupy pr zadávání veřejných zakázek (blíže k veřejným zakázkám viz kap. 19), byla a jsu ddržena pravidla publicity prjektu. ddržuje pravidla veřejné pdpry Strana 90 z 235

91 Kntrla na místě ex-pst V rámci ex-pst kntrly na místě ŘO věřuje zejména, zda: výsledek prjektu dpvídá bsahu Smluvy financvání / Pdmínek realizace, byly naplněny a ppř. jsu naplňvány a sledvány indikátry prjektu v suladu se Smluvu financvání / Pdmínkami realizace, jsu ddrženy becné pdmínky pdpry stanvené Smluvu financvání / Pdmínkami realizace, jsu řádně uchvávány dklady a dkumentace, které s prjektem suvisí, byla a jsu ddržena pravidla publicity prjektu. nebyla prušena pravidla veřejné pdpry majetek přízený z dtace je evidván v evidenci příjemce Audity a kntrly prváděné jinými subjekty Kntrlní systém OP PPR je dvustupňvý. První stupeň zajišťuje ŘO (blíže viz kap. 13.1). U vybraných prjektů však může být prvedena rvněž kntrla druhéh stupně. Druhý stupeň kntrl zajišťují jiné subjekty, které k tmu pravňuje příslušná legislativa. Jedná se : auditní rgán knkrétně dbr Auditní rgán Ministerstva financí ČR, který vyknává funkci auditníh rgánu a prvádí kntrly v suladu s čl. 127 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění. Auditní rgán může některé úkly spjené s kntrlu vzrku prjektů delegvat na jiný subjekt, Nejvyšší kntrlní úřad prvádí kntrly v suladu se záknem č. 166/1993 Sb., Nejvyšším kntrlním úřadu, ve znění pzdějších předpisů, Evrpský účetní dvůr prvádí kntrly v suladu s čl. 287 Smluvy fungvání Evrpské unie, Evrpsku kmisi prvádí kntrly a audity v suladu s čl. 75 čl. 127 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění; Evrpský úřad pr bj prti pdvdům (OLAF) - zřízený rzhdnutím 1999/352/ES, ESUO, Euratm prvádí správní vyšetřvání za účelem bje prti pdvdům, úplatkářství a jinému prtiprávnímu jednání hržujícímu finanční zájmy Evrpské unie a Evrpskéh splečenství pr atmvu energii na základě nařízení Evrpskéh parlamentu a rady (EU, EURATOM) č. 883/2013, platební a certifikační rgán knkrétně dbr Nárdní fnd Ministerstva financí ČR, který vyknává funkci platebníh a certifikačníh rgánu a prvádí kntrly na základě zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě, a v suladu s ustanveními zákna č. 255/2012 Sb., kntrle, za účelem ujištění, že ŘO, ZS/kntrlr/příp. příjemce a finanční útvary ddržují stanvené písemné pstupy pr svji činnst a dané řídicí a kntrlní systémy zajišťující řádné finanční řízení jsu v praxi funkční. Každý z výše uvedených kntrlních rgánů má vlastní pstupy, jak kntrly prvádí. I pr tyt kntrly však platí, že pkud není důvd prvést nehlášenu kntrlu, je příjemce (či partner) vždy dpředu připravvané kntrle infrmván Pvinnsti žadatele/příjemce a partnera prjektu Žadatel/příjemce a partner prjektu jsu pvinni umžnit v plném rzsahu pskytvateli, resp. jiným kntrlním rgánům, prvedení kntrly účetnictví a realizace prjektu, jak vyplývá ze zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě, ve znění pzdějších předpisů. Příjemce/partner prjektu je dále pvinen zajistit (úpravu tét pvinnsti ve smluvě s ddavatelem neb frmu ddatku ke smluvě), aby jeh ddavatelé pskytli kntrlním rgánům infrmace a dklady týkající se ddavatelských činnstí suvisejících s realizací prjektu (dle ust. 2 e) zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě. Strana 91 z 235

92 Pkud je u příjemce/partnera prváděna kntrla prjektu jiným subjektem, je příjemce/partner pvinen infrmvat tm ŘO. P uknčení kntrly je příjemce/partner pvinen pskytnut ŘO neprdleně kpii kntrlníh prtklu/kntrlní zprávy s uvedením všech zjištění (netýká se kntrl prváděných AO, u nichž AO dává zprávy ŘO na vědmí). Infrmace suvisející s kntrlu je příjemce pvinen zaznamenat d MS Dpručuje se, aby příjemce knzultval s ŘO případná zjištění z auditů a kntrl prváděných jinými subjekty, a t ještě před uplynutím lhůty pr pdání námitek. Z knzultace mhu vyplynut pdněty, které mhu být užitečné při zpracvávání případných námitek. V suvislsti s kntrlní činnstí jsu příjemci a partneři prjektu pvinni uchvávat veškeré dklady suvisející s realizací prjektu a jeh financváním (v riginále neb ve verzích na becně přijímaných nsičích dat, jejichž shda s riginálem je řádně věřena) p dbu minimálně 10 let p bdržení závěrečné platby a sučasně minimálně p dbu tří let d 31. prsince následujícíh p předlžení účetní závěrky, v níž jsu výdaje na prjekt/peraci uvedeny ( začátku běhu tét lhůty má ŘO pvinnst příjemce infrmvat). Pr prjekty s veřejnu pdpru a prjekty s celkvými způsbilými výdaji vyššími než 1 mil. EUR pak platí, že suvisející dklady musí být k dispzici p dbu dvu let d 31. prsince následujícíh p předlžení účetní závěrky, v níž jsu zahrnuty knečné výdaje uknčenéh prjektu. Dkumentace musí být vedena přehledně a musí být lehce dsažitelná. P celu dbu archivace musí příjemce zajistit, aby v případě žádsti ŘO/Evrpské kmise předlžení dkumentů byla veškerá relevantní dkumentace pskytnuta. Obdbně musí být k archivaci ptřebných dkumentů zavázáni ve smluvách s žadatelem/příjemcem ddavatelé relevantních služeb. Při zániku příjemce v bdbí před uplynutím lhůty pr archivaci musí být s územně příslušným státním blastním archivem prjednán zabezpečení archivace. O tmt jednání musí být ŘO infrmván. Je-li právních nástupců více a nedjde-li mezi nimi k dhdě, rzhdne převzetí spisvny neb správníh archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výknu spisvé služby dhlížející na prvádění skartačníh řízení. Pkud dkumenty zanikajícíh subjektu nepřebírá jeh právní nástupce, musí být řídicímu rgánu umžněn výběr důležitých dkumentů. Archivvána musí být především následující dkumentace (seznam je puze indikativní a není vyčerpávající): Text Smluvy financvání / Pdmínek realizace, jejich změny a ddatky, včetně přílh. Texty smluv s partnery (pkud byly uzavírány), jejich změny a ddatky. Čestná prhlášení pskytnuté pdpře de minimis předlžená jinými subjekty, kterým příjemce udělil pdpru maléh rzsahu de minimis; známení pskytnutí pdpry de minimis jiným subjektům příjemcem finanční pdpry. Výběrvá řízení: slvení ddavatelů neb způsb pskytnutí/předání zadávací dkumentace účastníkům; zadávací dkumentace; nabídky d ddavatelů, jejich vyhdncení hdntící kmisí (zápisy); čestná prhlášení nestrannsti a mlčenlivsti sb, které se pdílely na hdncení a výběru; známení výsledku výběrvéh řízení účastníkům, kteří předlžili nabídku; smluvy neb bjednávky a jejich ddatky. Externí výdaje: ddací listy, předávací listy či jiné dkumenty prkazující převzetí předmětu ddávky; faktury a dklady platbách či úhradách faktur. Interní výdaje: mzdvé výdaje (pracvní smluva/dhda prvedení práce/dhda pracvní činnsti; výkaz práce; mzdvé listy, výplatní pásky; dklady vyplacení mzdy a záknných dvdů v členění na hrubu mzdu, zálhy daně a výdaje na sciální a zdravtní pjištění, případně metdika stanvení pměrné (alikvtní) části mzdy dpvídající práci na prjektu); interní dklady; apd. Materiální výstupy prjektu: tisky, audi a videnahrávky, apd. V případě, že jsu výdaje financvány z prjektu puze částečně, na základě zvlené metdy, je nutné archivvat tut metdiku a způsb jejíh schválení dpvědnu sbu. Příjemci a partneři jsu pvinni ukládat a archivvat dkumenty pdle závazných právních předpisů ČR. Ukládání a archivace se řídí zejména těmit právními předpisy: zákn č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů Strana 92 z 235

93 zákn č. 582/1991 Sb., rganizaci a prvádění sciálníh zabezpečení, ve znění pzdějších předpisů zákn 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, ve znění pzdějších předpisů zákn č. 589/1992 Sb., pjistném na sciální zabezpečení a příspěvku na státní plitiku zaměstnansti, ve znění pzdějších předpisů zákn č. 592/1992 Sb., pjistném na všebecné zdravtní pjištění, ve znění pzdějších předpisů zákn č. 499/2004 Sb., archivnictví a spisvé službě, ve znění pzdějších předpisů Na základě legislativy ČR je nutné některé typy dkumentů uchvávat déle, než je stanven evrpsku legislativu, např. mzdvé listy až p dbu 30 let. Vzhledem k tmu, že jsu veškeré relevantní dkumenty důležitým průkazním materiálem, musí příjemce pdpry a jeh partneři při jejich ukládání pstupvat velmi bezřetně a musí zajistit, aby při jakékli případné kntrle mhly být dkumenty pužity jak důkazní prstředek. 14. Důsledky nenaplnění závazků příjemce pdpry a pstupy pr stanvení dvdů za prušení rzpčtvé kázně Příjemce je pvinen ddržvat všechna ustanvení Smluvy financvání / Pdmínek realizace. Pkud je zjištěn, že příjemce pdpry neddržel pravidla, která jsu pr daný prjekt na základě Smluvy financvání / Pdmínek realizace závazná, má takvé prušení zpravidla finanční dpad. Pdle fáze prjektu, ve které je nedstatek identifikván, jsu dlišné i prcesy prmítnutí finančníh dpadu d prjektu. Při vypřádání prušení pdmínek Smluvy financvání / Pdmínek realizace záleží na tm, zda se v suvislsti s prušením Smluvy financvání / Pdmínek realizace jedná výdaje dsud neschválené (tedy například vykazvané v právě předlžené ZR prjektu), neb již schválené a prplacené. Finanční dpad se může prjevvat tím, že určitý výdaj není schválen jak způsbilý (neb je ddatečně vyjmut ze způsbilých výdajů, pkud už dříve k jeh schválení v rámci žádsti platbu dšl) neb je aplikvána sankce za nedstatky, které nemají přímu vazbu na knkrétní výdaj (např. za pzdní pdání ZR prjektu) Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-pst V případě, že ŘO identifikuje u ex-pst financvanéh prjektu, že výdaj zařazený d žádsti platbu není způsbilý a nebyl dsud schválen jak způsbilý, vyřadí daný výdaj ze žádsti platbu (tzn. nedjde k prplacení výdaje). Vyřazením nezpůsbiléh výdaje z žádsti platbu je pchybení napraven Finanční dpad u výdajů financvaných v režimu ex-ante V případě, že ŘO u prjektu financvanéh v režimu ex-ante identifikuje, že výdaj, na který byla pužita tzv. zálhvá platba, není způsbilý, musí pstupvat pdle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, a zajistit navrácení dtčených prstředků d příjemce. ŘO může přistupit k vymžení pskytnutých prstředků následujícími způsby: a) zadržením/neprplacením dpvídající částky z některé z následujících zálhvých plateb; b) vyzváním příjemce, aby dtčenu částku dbrvlně převedl na účet pskytvatele; c) vymáháním prstředků prstřednictvím rzhdnutí prušení rzpčtvé kázně; příjemci je v tmt případě ulžen dvd 40 prstřednictvím rzhdnutí Platební výměr na dvd za prušení rzpčtvé kázně (mim pvinnsti dvdu může být příjemci v relevantních případech vyměřen i penále za každý den prdlení s úhradu dvdu). Pkud financvání prjektu zahrnuje nepřímé náklady, vyčíslují se pchybení způsbená využitím prstředků na nezpůsbilý výdaj částku dpvídající pdílu nepřímých nákladů platnu pr daný 40 V suladu se zněním a pravidly zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů Strana 93 z 235

94 prjekt. U pchybení, která nejsu navázána na knkrétní výdaj, ale jedná se sankci např. za pzdní ddání ZR prjektu, k navyšvání sankce částku dpvídající pdílu nepřímých nákladů nedchází Prušení pdmínek Smluvy financvání / Pdmínek realizace s mžnstí náprav Pkud příjemce pruší ustanvení Smluvy financvání / Pdmínek realizace a je mžná náprava, vyzve h ŘO k prvedení nápravy a stanví lhůtu k nápravě pdle charakteru prušení. Takvý případ může nastat např. během administrace průběžných ZR prjektu. Příjemce je vyzván k nápravě nedstatků ZR prjektu. Pkud nedstatky nenapraví, nejsu mu pžadvané výdaje uznány jak způsbilé Prušení pdmínek Smluvy financvání / Pdmínek realizace bez mžnsti náprav Bez hledu na režim financvání prjektu (ex-ante či ex-pst) jakmile je identifikván, že výdaj, který byl v některé z dříve předlžených žádstí platbu schválen jak způsbilý, ve skutečnsti nesplňuje pravidla způsbilsti, musí: a) djít k vrácení dtčených prstředků, b) djít k evidenci pchybení jak nesrvnalsti Finanční pravy V případě, kdy je při kntrle ZR prjektu zjištěn nedstatek, který vlivňuje výši způsbilých výdajů prjektu a nelze jej ze strany příjemce napravit, jsu v přesně vymezených situacích aplikvány tzv. finanční pravy. Princip finanční pravy spčívá v tm, že určitu část dtčenéh výdaje hradí příjemce z vlastních zdrjů (mim rzpčet prjektu) a puze zůstatkvá část dtčenéh výdaje je zařazena d způsbilých výdajů prjektu. Při aplikaci finanční pravy zakruhluje ŘO tak, že částka mim způsbilé výdaje se zakruhluje na 2 desetinná místa nahru. Finanční pravy jsu aplikvány na dsud neschválené a neprplacené výdaje v rámci ŽP. Při aplikaci finanční pravy platí, že výdaj, který je identifikván jak nezpůsbilý (tedy v tmt případě prcentní pdíl celkvéh výdaje) je při celkvém vyúčtvání prjektu chápán zárveň jak výdaj, který byl již prkázán, a tedy nemůže být prkazván pakvaně. Nezpůsbilý výdaj značený jak finanční prava tedy snižuje celkvu pdpru pskytvanu z OP PPR. V rámci zachvání rvnéh přístupu musí být finanční dpad bdbný, jak by se jednal vyměření dvdu v případě prušení rzpčtvé kázně. Finanční pravy aplikvané za nedstatečné naplnění indikátrů při závěrečném vyúčtvání prjektu jsu aplikvány na celkvu částku pdpry dle Smluvy financvání / Pdmínek realizace. Jestliže je finanční pravu snížená částka pdpry stále vyšší než skutečně vyčerpané prstředky pdpry (prkázané náklady), nemá finanční prava reálný finanční dpad Specifické případy Trestný čin Nejčastěji se jedná pdvd; v případě pdezření na spáchání trestnéh činu se pstupuje v suladu s ust. 22 dst. 6 zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, a v suladu s ust. 8 zákna č. 141/1961 Sb., trestníh řádu (znamvací pvinnst). Pchybení týkající se pravidel pr zadávání zakázek Rzlišují se řízení, která nespadají pd půsbnst ZZVZ a řízení v půsbnsti tht zákna. V případě, že se jedná pdezření na prušení ZZVZ, který spčívá v pdezření na spáchání správníh deliktu dle ust. 268 a 269 ZZVZ, předá ŘO pdnět (písemný návrh stěžvatele dle ust. 249 ZZVZ) k přezkumání úknů zadavatele k Úřadu pr chranu hspdářské sutěže. Za spáchání správníh deliktu Úřad pr chranu hspdářské sutěže ulží pkutu. Tt všem nemá dpad na způsbilst výdajů, pkuta za správní delikt neřeší vzniklé Strana 94 z 235

95 nezpůsbilé výdaje, ani způsbilé výdaje prjektu nesnižuje a nezapčítává se d částky dvdu za prušení rzpčtvé kázně Identifikace pchybení a rle ŘO Pchybení/nedstatky můžu být identifikvány ŘO, ale sučasně také všemi dalšími rgány právněnými ke kntrle prjektu. Kntrlní zjištění jsu mezi těmit subjekty sdílena a navíc platí pvinnst, aby ŘO respektval a zajistil navrácení prstředků, které jsu dtčeny kntrlními zjištěními identifikvanými Evrpsku kmisí, Evrpským účetním dvrem a Ministerstvem financí (Auditním rgánem neb Platebním a certifikačním rgánem). U kntrlních zjištění identifikvaných Nejvyšším kntrlním úřadem je ŘO právněn djít k jinému závěru, ale puze v případě, že prvede svu vlastní kntrlu na místě, která dlišné závěry ptvrdí Prušení rzpčtvé kázně Definice prušení rzpčtvé kázně V suladu s ustanvením 22 dst. 1 zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn č. 250/2000 Sb. ) je prušením rzpčtvé kázně každé neprávněné pužití neb zadržení peněžních prstředků pskytnutých jak dtace z rzpčtu hl. m. Prahy. V suladu se záknem č. 250/2000 Sb., knkrétně dle ust. 22 dst. 6 je pvinen pskytvatel písemně vyzvat příjemce dtace k prvedení patření k nápravě, je-li pchybení napravitelné. V případech, kdy náprava pchybení není mžná 41, neb příjemce nezjedná nápravu ve stanveném termínu, pskytvatel příjemce vyzve k vrácení dtace neb její části ve stanvené lhůtě. Pkud příjemce neuhradí dtčené prstředky nesrvnalsti na základě výzvy, jedná se prušení rzpčtvé kázně pdle zákna č. 250/2000 Sb. V tmt případě hl. m. Praha ulží příjemci dvd Závažná a méně závažná pchybení Ve smyslu ust. 10a dst. 6 zákna č. 250/2000 Sb., jsu za méně závažná prušení pvažvána pchybení, která jsu vymezena v Přehledu dvdů za prušení rzpčtvé kázně, u nichž je stanvena sazba nižšíh dvdu dle ust. 10a dst. 5 písm. i) zákna č. 250/2000 Sb.). T znamená, že lze ulžit nižší dvd (nižší než 100 %), než dvd, který dpvídá výši neprávněně pužitých neb zadržených peněžních prstředků. U závažných pchybení nelze stanvit nižší dvd a sazba dvdu činí 100 % pskytnuté dtace Přehled dvdů za prušení rzpčtvé kázně V případě, že byl rzhdnut prušení rzpčtvé kázně dle zákna č. 250/2000 Sb. bude dvd a i případné penále za prušení rzpčtvé kázně vyměřen ve výši stanvené tímt záknem a v suladu se stanvením snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy, ve znění účinném ke dni rzhdnutí ulžení dvdu za prušení rzpčtvé kázně. Stanvení snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy bude sučástí Smluvy financvání. Případná aktualizace stanvení snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy bude zveřejněna na internetvých stránkách OP PPR na adrese Příjemce pdpisem Smluvy financvání stvrzuje, že byl seznámen s tímt stanvením snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy platným v dbě uzavření smluvy a suhlasí, že pskytvatel je právněn seznam snížených dvdů za prušení rzpčtvé kázně příjemců pdpry z OP PPR a méně závažných prušení smluvy jednstranně na základě usnesení Rady hl. m. Prahy p celu dbu trvání tét smluvy dplňvat nvé typy pchybení s tím, že jejich platné znění bude vždy uveřejněn na výše uvedených internetvých stránkách a příjemce bude jejich změně infrmván písemnu frmu. 41 Náprava není mžná i v případech, kdy z důvdu chyby dšl ke schválení způsbilých výdajů prjektu (na základě předlžené a následně schválené ZR prjektu) v částce vyšší, než dpvídá skutečnsti. Strana 95 z 235

96 V případě prušení rzpčtvé kázně je příjemce pvinen dle ust. 22 dst. 4 zákna 250/2000 Sb. uhradit dvd/penále za prušení rzpčtvé kázně. V případě, že příjemce nedvede prstředky ve stanvené výši a termínu, hl. m. Praze přísluší další krky k vymáhání prstředků prstřednictvím exekučníh, případně inslvenčníh vymáhání phledávky. Výše uvedený pstup platí bdbně i pr příjemce, s nimiž jsu uzavírány Pdmínky realizace Další prušení pdmínek Smluvy financvání / Pdmínek realizace V případě, že ŘO rzhdne, že se jedná prušení pvinnstí stanvených tut smluvu, nicméně nejedná se prušení rzpčtvé kázně dle zákna č. 250/2000 Sb., je příjemce pvinen na základě výzvy pskytvatele vrátit prstředky dtčené tímt prušením pvinnstí, a t ve lhůtě a způsbem stanvenými výzvu. 15. Opravné prstředky, stížnsti a jiná hlášení Žádst přezkum Pkud žadatel pdá žádst pdpru a nesuhlasí s výsledkem dané fáze prcesu schvalvání žádstí, může vůči němu vznést připmínku a pžádat přezkum. Musí přitm však ddržet níže uvedené pdmínky. Žádst přezkum je elektrnické pdání, jímž žadatelé vyjadřují nesuhlas s výsledkem dané fáze hdncení a výběru prjektů. Pdat žádst přezkum prti výsledku dané fáze prcesu hdncení a výběru prjektů může každý žadatel, jehž žádst nesplní minimální pdmínky ve fázi kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí neb ve fázi věcnéh hdncení neb získá v rámci věcnéh hdncení dle názru žadatele nedpvídající pčet bdů, a t nejpzději d 15 kalendářních dní de dne dručení známení výsledku dané části prcesu prstřednictvím MS Pdání žádsti přezkum prbíhá v MS Žadatel zde vyplní jedntný frmulář žádsti přezkum, patří jej elektrnickým pdpisem a dešle jej prstřednictvím MS2014+ na ŘO. Žadatel musí přesně vyplnit, prč žádá přezkum, tj. s hdncením jakých knkrétních kritérií a tázek nesuhlasí, z jakých důvdů nesuhlasí, čím může svůj nesuhlas dlžit a jaký výsledek v rámci přezkumání čekává. D žádsti přezkum je nutné uvádět bjektivní nesulad mezi psuzením žádsti pdpru a bsahem žádsti jak takvé, a t vždy knkrétně. V případě dlžení přílh, které nebyly sučástí půvdní žádsti pdpru, ŘO rzhdne, zda tyt přílhy v rámci přezkumu zhlední. Infrmativní vzr jedntnéh frmuláře žádsti přezkum je uveden v přílze. Na žádsti přezkum, které nesplní pdmínky stanvené v tét kapitle (viz infrmační rámeček níže) nebude brán zřetel! Žadatel může k dané fázi prcesu schvalvání pdat puze jednu žádst přezkum rzhdnutí. Žádst přezkum musí splňvat tyt náležitsti: pdat ji může puze žadatel, jehž žádst nesplní minimální pdmínky ve fázi kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí neb ve fázi věcnéh hdncení neb získá v rámci věcnéh hdncení dle názru žadatele nedpvídající pčet bdů neb jehž žádst pdpru neschválí k pdpře Zastupitelstv hl. m. Prahy, přestže jinak úspěšně pršla všemi předchzím fázemi prcesu schvalvání, musí být pdána nejpzději d 15 kalendářních dní de dne dručení známení výsledku dané části prcesu prstřednictvím MS2014+, žadatel ji musí pdat tak, že v MS2014+ vyplní a dešle na ŘO jedntný frmulář žádsti přezkum, žadatel v ní musí přesně vyplnit: prč žádá přezkum, tj. s hdncením jakých knkrétních kritérií a tázek nesuhlasí, z jakých důvdů nesuhlasí, Strana 96 z 235

97 čím může svůj nesuhlas dlžit, jaký výsledek v rámci přezkumání čekává d žádsti přezkum je nutné uvádět bjektivní nesulad mezi psuzením žádsti pdpru a bsahem žádsti jak takvé, a t vždy knkrétně. V případě dlžení přílh, které nebyly sučástí půvdní žádsti pdpru, ŘO rzhdne, zda tyt přílhy v rámci přezkumu zhlední. Žádsti přezkum, které splní pdmínky stanvené v tét kapitle, prjednává přezkumná kmise zřízená ŘO. Přezkumná kmise p prjednání žádstí přezkum rzhduje tm, zda jim vyhví neb nevyhví. Přezkumná kmise rzhduje nadplviční většinu všech přítmných členů. Členy přezkumné kmise jsu zástupci ŘO a případně i externí dbrníci. Z jednání přezkumné kmise je přízen záznam, který bsahuje datum a čas začátku jednání, jmenný seznam účastníků, stručný ppis bsahu žádsti přezkum, včetně identifikace žádsti pdpru, sby vylučené z rzhdvání dané žádsti přezkum, rzhdnutí přezkumné kmise (infrmace tm, kd a jak hlasval), včetně zdůvdnění. Žádsti přezkum musí být vyřízeny v přiměřené lhůtě. O rzhdnutí přezkumné kmise, týkající se jeh žádsti přezkum, je žadatel vyrzuměn prstřednictvím MS Sučástí vyrzumění je infrmace způsbu a závěrech pršetření žádsti přezkum, rzhdnutí přezkumné kmise (zda byla žádst přezkum shledána důvdnu, částečně důvdnu či nedůvdnu) a jednznačné zdůvdnění. Pkud přezkumná kmise rzhdne právněnsti žádsti přezkum, pstupuje se pdle předmětu žádsti přezkum a knkrétníh výrku přezkumné kmise takt: Rzhdne-li přezkumná kmise, že má být praven půvdní hdncení neb zpracván zcela nvé hdncení, zajistí ŘO prvedení pravy půvdníh hdncení neb zpracvání nvéh hdncení. Pstupuje při tm bdbně jak při zajištění běžnéh hdncení žádsti pdpru, rzdíl je však v tm, že jej prvádí již puze jeden hdntitel. Jeh hdncení pak nahrazuje bě půvdní hdncení dvu řádných hdntitelů, a t v rzsahu, který byl předmětem přezkumu, resp. stanven přezkumnu kmisí. Výše uvedené se může v závislsti na rzhdnutí přezkumné kmise týkat jak celéh hdncení žádsti, tak i jen knkrétních jedntlivých kritérií hdncení. Výsledkem pravy půvdníh hdncení neb nvéh hdncení může být i takvé hdncení, které je pr žadatele ještě méně příznivé než půvdní (např. nižší výsledný pčet bdů, než žádst pdpru půvdně získala). V případě pravy zjevné chyby ve vylučvacím kritériu neb, pkud je zcela jednznačné, že žádst pdpru i při maximálním bdvém hdncení u přehdncvaných kritérií nedsáhne minimální bdvé hranici nutné pr výběr prjektů, může výjimečně zhlednit své závěry v hdncení přím sama přezkumná kmise. V případě žádsti přezkum rzhdnutí ZHMP zajistí ŘO přípravu nvéh materiálu k prjednání pr vlené rgány hl. m. Prahy, v němž se daná žádst pětvně značí za vybranu k pdpře. Sučástí důvdvé zprávy materiálu je ppis th, prč je žádst vleným rgánům znvu předlžena ke schválení a jaké důvdy vedly přezkumnu kmisi k tmu, že žádsti přezkum vyhvěla. Schválení výběru žádsti je pté znvu prjednán v rgánech hl. m. Prahy. Výsledkem pravy půvdníh hdncení neb nvéh hdncení může být i takvé hdncení, které je pr žadatele ještě méně příznivé než půvdní (např. nižší výsledný pčet bdů, než žádst pdpru půvdně získala) Námitky prti prtklu kntrle Prti prtklu kntrle může žadatel/příjemce pdat námitky, blíže viz kap Odvlání prti platebnímu výměru Prti platebnímu výměru může příjemce pdat dvlání v suladu s ust. 109 a násl. zákna č. 280/2009, daňvý řád, ve znění pzdějších předpisů (dále daňvý řád ). ŘO při řešení dvlání pstupuje v suladu s ust. 113 daňvéh řádu. Strana 97 z 235

98 15.4. Stížnsti Pkud chce žadatel/příjemce neb bčan pdat stížnst, která se týká činnsti hlavníh města Prahy a jeh rgánů v suvislsti s peračním prgram Praha pól růstu ČR, může tak učinit prstřednictvím běžných pstupů pr tyt případy, zavedených v rámci hl. m. Prahy. Pdání stížnsti na činnst rgánů hl. m. Prahy se prvádí způsbem ppsaným na webvých stránkách hl. m. Prahy, viz adresa níže. Zde jsu rvněž uvedeny další pdrbné infrmace včetně pravidel pr přijímání a vyřizvání petic a stížnstí pdaných rgánům hlavníh města Prahy. tml Ohlášení pdezření na střet zájmů, krupční jednání neb pdvd Pkud chce žadatel/příjemce neb bčan pdat hlášení pdezření na střet zájmů neb krupční jednání v suvislsti s peračním prgramem Praha pól růstu ČR, může tak učinit prstřednictvím běžných pstupů pr tyt případy, zavedených v rámci hl. m. Prahy, tj. známit pdnět: prstřednictvím elektrnickéh frmuláře na adrese Pdnět lze pdat i annymně, telefnicky na prtikrupční telefnní linku (p - čt 9-16, pá 9 15 neb dle infrmací na adrese em na prtikrupční vu adresu: prtikrupci@praha.eu, pštu na adresu Magistrát hl. m. Prahy, dbr kntrlních činnstí, Jungmannva 35/29, , Praha 1. Další pstup závisí na výsledku prvěření přijatých pdnětů. V případě, že je daný pdnět shledán právněným, může být pstupen Plicii ČR a rvněž Evrpskému úřadu pr bj prti pdvdům (OLAF). V případě pdezření na pdvd, která není mžné hlásit výše uvedenými způsby, zejména pr důvdné bavy, že by pdezření nebyl bjektivně vyšetřen, lze pdezření známit přím Evrpskému úřadu pr bj prti pdvdům (OLAF). Oznámení se prvádí způsby, které jsu uvedeny na webvých stránkách úřadu, na adrese: Pučení pravných prstředcích dle správníh řádu Pkud je žádst pdpru vyřazena z prcesu schvalvání, sdělí t ŘO žadateli v suladu s 10a, dst. 4 zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů. Prti sdělení vyřazení žádsti se nepřipuští žádný pravný prstředek a je jak úkn pdle správníh řádu vylučen z dzrvéh zásahu Ministerstva vnitra ( 112 dst. 7 zákna č. 131/2000 Sb., hlavním městě Praze). Sdělení vyřazení žádsti nicméně pdléhá sudnímu přezkumu a lze se prti němu (byť bsahvě mezeně) bránit správní žalbu. Část C 16. Pravidla pr publicitu prjektů Základní pravidla pr publicitu a prpagaci ESI fndů vychází z Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 1303/2013, která jsu dále upřesněna v Metdickém pkynu pr publicitu a kmunikaci ESI fndů v prgramvém bdbí a v Manuálu Jedntnéh vizuálníh stylu ESI fndů v prgramvém bdbí (dále jen Manuál jedntnéh vizuálníh stylu ). Příjemce není právněn jakkliv bránit prpagaci zrealizvanéh prjektu, pkud tat prpagace nebude vyžadvat jeh sučinnst. Pkud prpagace prjektu bude vyžadvat sučinnst příjemce, je pvinen ji pskytnut v rzumné míře, a t tak, že nepnese žádné další finanční náklady na tut sučinnst. Strana 98 z 235

99 1. Během prvádění prjektu je příjemce pvinen infrmvat veřejnst pdpře získané z fndů tím, že: a. zveřejní na své internetvé stránce, pkud takvá stránka existuje, stručný ppis prjektu, včetně jeh cílů a výsledků a zdůrazní, že je na daný prjekt pskytvána finanční pdpra d Unie. ŘO dpručuje uvést ppis prjektu na webvých stránkách již při začátku realizace prjektu a v případě změn infrmace aktualizvat; b. umístí p zahájení realizace prjektu alespň jeden plakát s infrmacemi prjektu (minimální velikst A3) 42, včetně infrmace finanční pdpře d Unie, na místě snadn viditelném pr veřejnst, jak jsu např. vstupní prstry budvy. Příjemce není pvinen na plakátu uvádět knkrétní výši pdpry za dstačující se pvažuje uvést větu (Tent) Prjekt název prjektu je splufinancván Evrpsku unií. 43 Pkud příjemce realizuje více prjektů v jednm místě 44 z jednh prgramu, je mžné pr všechny tyt prjekty umístit puze jeden plakát min. veliksti A3. Plakát se umisťuje v případě prjektů: které jsu financvány z ESF; které jsu financvány z EFRR, jejichž celkvá výše pdpry nepřesáhla EUR; které jsu financvány z EFRR, jejichž celkvá výše pdpry přesáhla EUR a prjekt nespčíval v nákupu hmtnéh předmětu neb ve financvání infrastruktury či stavebních prací. c. V případě prjektů pdprvaných z ESF a ve vhdných případech 45 prjektů pdprvaných z EFRR příjemce zajistí, aby subjekty, které se na prjektu pdílí, byly tmt financvání infrmvány. Každý dkument týkající se prvádění prjektu, jenž je pužit pr infrmvání veřejnsti neb pr cílvé skupiny pdpřeném prjektu neb jeh části, včetně jakéhkliv ptvrzení účasti neb jinéh ptvrzení, musí bsahvat prhlášení tm, že prgram byl pdprván z danéh fndu / Evrpských strukturálních a investičních fndů. Tat pvinnst je zcela splněna tím, že příjemce bude pdpřeném prjektu refervat zbrazením znaku EU splu s dkazem na EU, dkazem na fnd/fndy, dkazem na prgram a zbrazením značky hl. m. Prahy. d. Při prvádění prjektu pdprvanéh z EFRR příjemce vystaví na místě dbře viditelném pr veřejnst dčasný billbard (p dbu realizace prjektu) pr každý prjekt, který spčívá ve financvání infrastruktury neb stavebních prací a u něhž celkvá výše pdpry přesahuje EUR. Dčasný billbard musí mít rzměry, které uvádí Manuál jedntnéh vizuálníh stylu. Vztahuje-li se infrmační neb kmunikační patření k jednmu neb něklika prjektům splufinancvaným z více než jednh fndu, neb aktivitám multifndvých prgramů, mezi něž se Operační prgram Praha pól růstu ČR řadí, lze dkaz nahradit dkazem na ESI fndy viz Manuál jedntnéh vizuálníh stylu, str Nejpzději d tří měsíců p dknčení prjektu vystaví příjemce stálu pamětní desku neb stálý billbard v místě snadn viditelném pr veřejnst pr každý prjekt, který splňuje bě tat kritéria: a) celkvá výše pdpry na prjekt přesahuje EUR, 42 Plakát může být nahrazen nsičem, kde budu infrmace zbrazeny písemně a trvale (např. deska, billbard, apd.) při ddržení minimální veliksti A3. 43 Míst slva název, zvýrazněnéh kurzívu, uvede příjemce název danéh prjektu. 44 V případech, kdy nelze umístit plakát v místě realizace prjektu (např. prjekty zaměřené na sciální práci v terénu, apd.) je mžné plakát umístit v sídle příjemce. 45 Vhdnými případy se rzumí šklení, knference, semináře a wrkshpy. Strana 99 z 235

100 b) prjekt spčívá v nákupu hmtnéh předmětu neb ve financvání infrastruktury či stavebních prací. Na desce neb billbardu musí být uveden název a hlavní cíl prjektu. Deska neb billbard musí mít rzměry, které uvádí Manuál jedntnéh vizuálníh stylu. Prvedení desky, billbardu neb plakátu musí být v suladu s Manuálem jedntnéh vizuálníh stylu. Manuál jedntnéh vizuálníh stylu stanvuje pravidla pužívání grafických prvků a definuje jedntný vizuální styl pr prgramvé bdbí Jeh sučástí jsu minimální pžadavky na zpracvání pvinných nástrjů publicity. Manuál jedntnéh vizuálníh stylu je zveřejněn na webvých stránkách Specifikace grafiky Operačníh prgramu Praha - pól růstu ČR, která se liší d Manuálu jedntnéh vizuálníh stylu, neb jej dplňuje, je bsažena v kapitle tht dkumentu. Pravidla týkající se zveřejňvání nástrjů pvinné publicity a suvisejících činnstí (webvé stránky prjektu) se dpručuje splnit c nejdříve d vydání právníh aktu, nejpzději však d dby předlžení první Zprávy realizaci prjektu. Příjemce je pvinen přídit ftdkumentaci plakátu / dčasnéh billbardu a dlžit ji ŘO. Všechny statní kmunikační nástrje a aktivity spadají mezi nepvinné nástrje / vlitelnu publicitu. Při využití všech pvinných i nepvinných nástrjů/vlitelné publicity musí být respektvána grafická pravidla pr jejich zpracvání (viz kap. 16.2) Pvinné prvky na pvinných a nepvinných nástrjích Příjemce na všech nástrjích publicity uvede tyt prvky pvinné publicity: Znak EU, Název Evrpská unie, Odkaz na ESI fndy, Odkaz na prgram, Značka hlavníh města Prahy. Obecná pravidla pr pužívání lg: a) Grafické nrmy pr znak Unie a vymezení standardních barev tvří Přílhu č. II Prváděcíh nařízení Kmise (EU) č. 821/2014, která je transpnvána d Manuálu jedntnéh vizuálníh stylu včetně kmbinace znaku Unie a textvé části. b) Lga se vždy umisťují tak, aby byla zřetelně viditelná. Jejich umístění a velikst musí být úměrné rzměrům pužitéh materiálu neb dkumentu. c) Lga se vždy umísťují tak, aby řazením hrizntálně vedle sebe neb vertikálně pd sebe ddržvala následující pravidl pzici: znak EU je vždy na první pzici zleva v hrizntálním řazení a na nejvyšší pzici ve vertikálním řazení. Značka hl. m. Prahy, je umístěna na druhé pzici. d) Znak EU musí mít vždy nejméně stejnu velikst jak všechna statní pužitá lga. e) Při řazení něklika lg za sebu se musí vždy ddržvat chranné zóny jedntlivých lg. f) Lga musí být zbrazvaná na internetvých stránkách vždy v barevném prvedení a ve všech statních případech je pužit barevné prvedení kdykli je t mžné. Mnchrmaticku verzi lze pužít puze v důvdněných případech. Za důvdněný případ pužití mnchrmatickéh lga lze pvažvat případy, kdy jsu materiály tištěny na běžných kancelářských tiskárnách, a další případy, kdy materiál barvenu variantu neumžňuje, neb by pužití barevné verze lg byl nehspdárné, neeklgické či neestetické. g) Přízení černbílé kpie barevnéh riginálu se nepvažuje za neddržení pravidel publicity. Strana 100 z 235

101 h) U nepvinných nástrjů se pvinnst uvedení dkazu na fnd a značku hl. m. Prahy nevztahuje na malé prpagační předměty, kde zbrazení plné verze není technicky prveditelné. Minimální rzměry znaku EU definuje Manuál jedntnéh vizuálníh stylu. Knkrétní pvinnsti pr pužívání lg u jedntlivých typů nástrjů/případů: 1. Pvinné nástrje (plakát, dčasný billbard, stálá pamětní deska) U pvinných nástrjů se pužijí puze 2 lga: znak EU se slvním dkazem Evrpská unie, dkazem na ESI fndy a názvem Operačníh prgramu Praha - pól růstu ČR (vše bsažen již v grafickém zpracvání znaku EU); značka hl. m. Prahy. Nikde na nástrji není mžné pužít další lga. Příklad: 2. Nepvinné nástrje V případě nepvinných nástrjů (vlitelné publicity) bude na nástrjích uveden pvinně znak EU se slvním dkazem Evrpská unie, dkazem na ESI fndy a název peračníh prgramu. Tyt prvky jsu již sučástí grafickéh řešení znaku EU. U nepvinných nástrjů lze v textech u znaku EU pužít i zkrácený název peračníh prgramu. Druhým pvinným lgem je značka hl. m. Prahy. Dále je mžné na nástrjích nepvinné publicity umístění i jiných lg. Je však nutné respektvat chrannu zónu pr umístění prvků pvinné publicity, jak ji definuje Manuál jedntnéh vizuálníh stylu, tzn., že není dvlen umisťvat další lga, vyjma lg financujících subjektů, d lglinku dvu pvinných lg (prvků pvinné publicity). Příjemce tedy umístí případné další lg mim tent lglink. Příklad je uveden v kap Pr zjedndušení práce při ddržvání pvinné publicity ze strany příjemců byl ve splupráci s Ministerstvem pr místní rzvj vytvřen tzv. Generátr nástrjů pvinné publicity, který je dstupný na adrese: Jedntný vizuální styl Definice písma Na předmětech neb dkumentech spjených s prgramvým bdbím je stanven pužívat bezpatkvý fnt Arial (ve všech řezech). Na pvinných nástrjích je mžné pužívat puze fnt Arial. V textech lga je mžné pužívat puze fnt Arial v řezu Regular Kdifikace barevnsti ZÁKLADNÍ BARVY Základní barvy v jedntlivých barevných prstrech PANTONE, CMYK, RGB, HEX nejsu navzájem přím převditelné, tzn. pr aplikaci v jedntlivých barevných prstrech je nutné zvlášť nastavit pžadvané hdnty. Nelze puze přenastavit barevný prstr. Z těcht důvdů je mžné zaznamenat výrazné rzdíly ve vizuálním výrazu dkumentu v závislsti na barevném prstru návrhu. Manuál jedntnéh vizuálníh stylu pnechává maximální vlnst ve výběru barevnéh prstru pr návrh, puze zakazuje kmbinace barev z různých barevných prstrů. Strana 101 z 235

102 Pužití lglinku ZNAK EU V rzšířené a vertikální verzi se ke znaku EU v jedné z barevných variant se přidává plcha s dplňkvým textem (v černé, bílé neb základní mdré barvě). Dplňkvý text může být v českém neb anglickém jazyce. Anglická jazykvá mutace je pužívána na všech dkumentech v cizím jazyce. Dplňkvý text vždy bsahuje název Evrpská unie, název fndu neb fndů a prgramu neb prgramů, ze kterých je aktivita hrazena. Název prgramu může být i ve zkrácené pdbě, kdy část Operační prgram je zkrácena na OP. Zkrácená varianta bsahuje puze text Evrpská unie a pužívá se tam, kde není z důvdu veliksti mžné umístit rzšířenu neb vertikální verzi znaku EU. ZNAČKA HL. M. PRAHY Značku Prahy je pvlen pužívat puze v předepsaných barevných, pzitivních a negativních variantách. Není dvlen jakkliv měnit barevnst neb značku defrmvat. OCHRANNÁ ZÓNA Zóna je definvána 1/3 výšky vlajky EU, d tét zóny nesmí zasahvat jiný grafický prvek, lg, neb text. Strana 102 z 235

103 VZDÁLENOST MEZI LOGY PŘI POUŽITÍ VÍCE LOG POUŽITÍ LOGOLINKU NA FOTOGRAFIÍCH, INTERNETOVÝCH STRÁNKÁCH V případech, umístění lglinku na ftgrafiích je třeba dplnit jednlitý bílý pdklad veliksti alespň 1/3 výšky vlajky EU. BAREVNÉ VERZE LOGOLINKU A POZADÍ Strana 103 z 235

104 MINIMÁLNÍ VELIKOST LOGOLINKU Dpručená minimální velikst hrizntálníh lglinku je 10 mm a vertikálníh 17 mm. V případě nutnsti zbrazení lglinku na menších plchách (dárkvé předměty, drbné tisky) musí být zajištěná čitelnst bu lg v suladu s jejich manuály. ŘAZENÍ VÍCE LOG Umisťvání více lg se řídí usnesením v Metdickém pkynu pr publicitu a kmunikaci ESI fndů v prgramvém bdbí Minimální vzdálenst mezi lgy musí být vždy shdná neb větší než je největší z chranných zón umisťvaných lg. Znak EU musí mít nejméně stejnu velikst, měřen na výšku neb šířku, jak největší z dalších pužitých lg. Řazení: 1. Dpručená varianta řazení. Výška lg statních subjektů nesmí přesáhnut výšku vlajky EU. Při tmt skládání lg nesmí být dplňkvé lg vyšší než je výška vlajky EU neb širší než 2,5x šířka vlajky nepčítaje text u vlajky. Dplňkvé lg se zarvnává na středvé linii s lgem EU. 2. a 3. Alternativní varianta razení. Dpručujeme využívat v důvdněných variantách. V případě, že se lg dalších subjektů skládá z piktgramu a textvé části pd sebu, lze v tét variantě samtný piktgram dplňkvéh lga zarvnat s výšku vlajky EU za předpkladu, že i p tmt zarvnání zůstane lg EU dminantnější a nebudu prušena další pravidla (platí puze pr skládání na hrizntální lince s vertikálním lgem EU). Strana 104 z 235

105 ZAKÁZANÉ VARIANTY Strana 105 z 235

106 ČERNOBÍLÝ SCAN BAREVNÉHO LOGOLINKU Na výstupech pr pvinnu publicitu je zakázán pužívat černbílý scan barevnéh lglinku. Výjimku představují puze černbílé skenvané kpie dkumentů, na kterých je lglink vybrazen. Dpručujeme však přizvat plnbarevné kpie v případech, kdy je t mžné Prvky pvinné publicity Prvky pvinné publicity jsu již graficky zpracvány v Generátru nástrjů pvinné publicity, který je k dispzici na adrese: PAMĚTNÍ DESKA Stálá pamětní deska (stálý billbard) se umístí nejpzději d tří měsíců p dknčení prjektu. Stálá pamětní deska musí být vyrbena z dlnéh a trvaléh materiálu. Její minimální velikst je 300 x 400 mm. Stálá pamětní deska bude bsahvat následující infrmace: název prjektu/perace, hlavní cíl prjektu/perace, text "je splufinancván Evrpsku unií", znak EU nesucí infrmaci fndu a peračním prgramu (manuál vyhrazuje pr znak EU 25 % z plchy billbardu), značku Prahy. DOČASNÝ BILLBOARD Dčasný billbard bude bsahvat následující infrmace: název prjektu/perace hlavní cíl prjektu/perace text "je splufinancván Evrpsku unií" znak EU nesucí infrmaci fndu a peračním prgramu (manuál vyhrazuje pr znak EU 25 % z plchy billbardu) značku Prahy U dčasnéh billbardu jsu definvány dvě varianty veliksti: min x 2200 mm (u prjektů d 1 mil. EUR)106 Dpručená velikst eurfrmát 5100 x 2400 mm (u prjektů nad 1 mil. EUR pvinně) Rzhdující je výše veřejnéh příspěvku, tj. výše pdpry. PLAKÁT A3 Plakát bude bsahvat následující infrmace: název prjektu/perace hlavní cíl prjektu/perace Strana 106 z 235

107 text "je splufinancván Evrpsku unií" znak EU nesucí infrmaci fndu a peračním prgramu značku Prahy Manuál vyhrazuje pr znak EU 25 % z plchy plakátu. V případě uvedení více názvů perací na jednm plakátu je mžn plchu úměrně snížit při zachvání čitelnsti. Minimální velikst plakátu je A3, tj. 297 x 420 mm. Na plakát lze umístit více prjektů/perací v jednm místě realizace. V případě ptřeby umístění více perací na jeden plakát jsu jedntlivé perace řazeny vertikálně. Přadí perací není stanven, dpručuje se řadit pdle abecedníh přádku. Text nesmí být menší než 8 bdů. V PŘÍPADĚ VÍCE OPERACÍ V případě ptřeby umístění více perací na jeden plakát jsu jedntlivé perace řazeny vertikálně. Přadí perací není stanven, dpručuje se řadit pdle abecedníh přádku. Text nesmí být menší než 8 bdů Finanční pravy v blasti publicity Nastavení mechanismu finančních prav za neddržení pravidel publicity je definván v Metdickém pkynu pr publicitu a kmunikaci ESI fndů v prgramvém bdbí U všech pchybení v blasti publicity platí následující pravidla: 1. Jakékli pchybení pdléhající finanční pravě musí být viditelné / rzpznatelné puhým kem (případné nedstatky, které nejsu puhým kem rzpznatelné, nejsu sankcinvány); 2. K nápravě je vždy stanvena přiměřená lhůta; 3. Maximální výše všech sankcí týkajících se pchybení v blasti publicity na jednu peraci/prjekt je Kč, aby nedcházel k neúměrně vyským finančním pravám za pchybení, která nemají přímý vliv na cíle prjektu; 4. Vyměření finančních prav je ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace stanven prcentem, nebť tent způsb ze všech mžných nejlépe zaručuje rvný přístup ke všem příjemcům. Prcent je vyměřen z celkvé částky pdpry, která je na realizaci prjektu přidělena v rámci právníh aktu pskytnutí/převdu pdpry, a sice v její aktuální výši v dbě udělení sankce; 5. Veškerá dkumentace (výzvy k nápravě, sdělení pchybení apd.) bude kmunikvána prstřednictvím MS Pchybení jsu rzdělena d dvu typů: pchybení v případě pvinných a pchybení v případě nepvinných nástrjů. Pstup v bu těcht případech je ppsán níže Pravidla pr uplatňvání finančních prav u pvinných nástrjů Při zjištění, že příjemce prušil knkrétní pravidl v blasti publicity na některém z pvinných nástrjů, bude příjemce písemně vyzván k nápravě ve lhůtě stanvené kntrlním subjektem (lhůta musí být přizpůsbena dbě nezbytně nutné na zajištění nápravy). Pté bude uplatněn následující pstup: 1. Příjemce nápravu ve stanvené lhůtě učiní není uplatněna žádná finanční prava; 2. Příjemce nápravu ve stanvené lhůtě neučiní neb ji učiní chybně bude přistupen k finanční pravě za pchybení dle tabulky Finanční pravy u pvinných nástrjů a pté bude znvu vyzván k nápravě. K tét nápravě kntrlní subjekt stanví přiměřenu lhůtu; 3. Pkud příjemce ani pté nápravu neučiní, bude mu ulžena finanční prava za nerespektvání výzvy pskytvatele ve stejné výši, v jaké byla ulžena při zjištění pchybení dle přehledu snížených dvdů (viz kap ). Schéma pstupu je ppsán v přílze č. 1 Metdickéh pkynu pr publicitu a kmunikaci ESI fndů Strana 107 z 235

108 Pravidla pr uplatňvání finančních prav u nepvinných nástrjů / vlitelné publicity Při zjištění, že příjemce prušil knkrétní pravidl v blasti publicity na některém z nepvinných nástrjů, bude příjemce písemně vyzván k nápravě ve lhůtě stanvené kntrlním subjektem (lhůta musí být přizpůsbena dbě nezbytně nutné na zajištění nápravy). Pté bude uplatněn následující pstup: 1. Pkud náprava mžná je a příjemce nápravu ve stanvené lhůtě učiní, není uplatněna žádná finanční prava; 2. Pkud náprava mžná není (např. není mžná z technických důvdů, neměla by smysl, případně by byla eknmicky nevýhdná 46 ), bude příjemci ulžena finanční prava ve výši dle přehledu snížených dvdů (viz kap ). 17. Způsbilst výdajů Základní principy Příspěvek z OP PPR je mžné pskytnut puze na způsbilý výdaj, který splňuje pdmínky z následující tabulky: Hledisk způsbilsti výdaje: Věcná způsbilst výdaje Přiměřenst výdaje Časvá způsbilst výdaje Místní způsbilst výdaje Vykázání výdaje Pdmínky způsbilsti výdaje: Sulad s právními předpisy ČR a EU, pravidly prgramu a pdmínkami pdpry. Odpvídá cenám v místě a čase bvyklým. Jeh výše je výsledkem ptimálníh vztahu mezi hspdárnstí, účelnstí a efektivnstí. Vznik a úhrada příjemcem d d Tat data mhu být upravena v textu příslušné výzvy k předkládání žádstí pdpru. Datum zahájení i datum uknčení prjektu jsu specifikvána v právním aktu pskytnutí pdpry. Splňuje pdmínky územní (místní) způsbilsti - vazba na území hl. m. Prahy. Identifikvatelný, prkazatelný a dlžitelný výdaj. Uvedené pdmínky musejí být naplněny zásadně kumulativně, tedy všechny zárveň. Stanvení pravidel způsbilsti pr OP PPR neb pravidel způsbilsti pr knkrétní výzvu je v kmpetenci ŘO, stejně jak rzhdnutí způsbilsti knkrétníh výdaje. 47 Výdaje lze rzlišit na výdaje, u kterých se v prjektech uplatňuje úplné vykazvání výdajů a výdaje v režimu zjedndušenéh vykazvání (bude upraven až s relevantní výzvu). Metda úplnéh vykazvání výdajů je zalžena na tm, že ke stanvení výše způsbilých výdajů prjektu dchází na základě vykázání skutečně vzniklých a uhrazených výdajů prstřednictvím jejich dlžení účetním, daňvým či jiným dkladem Věcná způsbilst výdaje Hledisk věcné způsbilsti výdaje vyžaduje naplnění dvu kumulativních pdmínek. Ty spčívají v tm, že výdaj 1. je realizván v suladu s právními předpisy a zárveň 46 Všechny důvdy, pr které náprava není mžná, musí být příjemcem řádně písemně zdůvdněny ve stanvené lhůtě. Obecně platí, že prava je eknmicky nevýhdná, pakliže náklady za dstranění pchybení převyšují výši sankce. Ostatní případy jsu na psuzení kntrlníh subjektu. 47 Rzhdnutí ŘO uznání knkrétníh výdaje za způsbilý však může být změněn v návaznsti na zjištění kntrlních rgánů (zejm. Auditníh rgánu, Finančníh úřadu, Evrpské kmise neb Evrpskéh účetníh dvra). Strana 108 z 235

109 2. naplňuje pravidla OP PPR a pdmínky pdpry Sulad s právními předpisy Veškeré výdaje, které mhu být pdpřeny příspěvkem z OP PPR, musejí být realizvány v suladu s právními předpisy, resp. platným a účinným právním řádem. D něj řadíme jak právní předpisy Evrpské unie (zejm. nařízení), tak právní předpisy České republiky (zejm. zákny a vyhlášky), ale i mezinárdní smluvy, které jsu sučástí právníh řádu ČR. V tét suvislsti je zaptřebí upzrnit na právní předpisy, které bývají v suvislsti s realizací výdaje nejčastěji prušeny. Těmi jsu zejména: zákn č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a změně některých suvisejících záknů (rzpčtvá pravidla), ve znění pzdějších předpisů, resp. zákn č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (resp. d 1. října 2016 zákn č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek) neb zákn č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů Ddržení pravidel prgramu a pravidel pdpry Za způsbilý může být ve vztahu k předmětné pdmínce uznán puze takvý výdaj, který splňuje pravidla OP PPR a zárveň pdmínky dané právním aktem pskytnutí pdpry uzavřeným mezi ŘO a příjemcem Dlžitelnst věcné způsbilsti V případě, že v prjektu bude realizván nákup zařízení a vybavení (včetně nábytku), které bude využívat realizační tým prjektu, jsu tyt náklady způsbilé puze d výše, která dpvídá celkvé výši úvazku na relevantní pracvní pzici zapjené d realizace prjektu. Pkud se na pracvní pzici pdílí více pracvníků, jejich úvazky se sčítají. Rzhdující je předpkládaný úvazek pracvníka/pracvníků d kamžiku zakupení zařízení a vybavení d knce dby realizace prjektu. Obdbným pměrným způsbem se psuzuje hspdárnst výdaje na zařízení a vybavení, pkud není využíván p celu dbu realizace prjektu 49. Rzhdujícím faktrem pr psuzení způsbilé části výdaje je dba využití zařízení a vybavení v rámci realizace prjektu. Zvýšený důraz na tent přístup k psuzení hspdárnsti je kladen zejména při realizaci nákupů v závěru realizace prjektu. Vždy je nutné vzít v úvahu, zda je hspdárné přizvat zbží či služby v dané fázi realizace prjektu a zda neměly být přízeny již při zahájení realizace. Skutečnst, že výdaj v pkrčilé fázi prjektu byl plánván již v žádsti pdpru, není autmatickým předpkladem pr schválení takvéh výdaje v plné výši, pkud jeh přízení dpruje hledisku hspdárnsti. Příjemce musí být vždy schpen dlžit naplnění znaků věcné způsbilsti dstatečnu auditní stpu. Zejména musí být kdykliv schpen dlžit, že uskutečněný výdaj je hspdárný a efektivní, např. předlžením prvedenéh průzkumu trhu dklady prkazujícími cenu v čase a místě bvyklu Přiměřenst výdaje Přiměřenstí výdaje se rzumí dsažení ptimálníh vztahu mezi jeh hspdárnstí, účelnstí a efektivnstí. Hspdárnstí je takvé pužití veřejných prstředků k zajištění stanvených úklů s c nejnižším vynalžením těcht prstředků, a t při ddržení dpvídající kvality plněných úklů. Efektivnstí takvé pužití veřejných prstředků, kterým se dsáhne nejvýše mžnéh rzsahu, kvality a přínsu plněných úklů ve srvnání s bjemem prstředků vynalžených na jejich plnění. Účelnstí takvé pužití veřejných prstředků, které zajistí ptimální míru dsažení cílů při plnění stanvených úklů. 48 ŘO je právněn stanvit maximální finanční limity způsbilsti v textu výzvy. 49 S výjimku situací, kdy je zařízení a vybavení využíván p pdstatnu část prjektu. Strana 109 z 235

110 17.4. Časvá způsbilst výdaje Za způsbilé lze pvažvat výdaje vzniklé v průběhu realizace prjektu, přičemž bdbí realizace prjektu (datum zahájení i datum uknčení realizace prjektu) je přesně definván ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace. Realizaci prjektu je mžné zahájit i před samtným předlžením žádsti pdpru či jejím schválením. Časvá způsbilst výdajů je upravena v textu příslušné výzvy k předkládání žádstí pdpru. V případě prjektů financvaných z EFRR platí, že realizace prjektu nesmí být uknčena neb plně prvedena před předlžením žádsti pdpru, a t bez hledu na t, zda příjemce prvedl všechny suvisející platby či nikliv. 50 Tt pravidl se týká rvněž prjektů realizvaných prstřednictvím finančních nástrjů. 51 V případě prjektů financvaných z ESF platí, že realizace prjektu nesmí být uknčena neb plně prvedena před pdpisem Smluvy financvání / Pdmínek realizace. Za způsbilé lze pvažvat také výdaje, které realizaci prjektu předcházejí, ale jsu nezbytné pr pdání žádsti pdpru (kmpletní administrace spjená s pskytnutím pdpry zpracvání studie prveditelnsti, CBA, žádsti pdpru 52, znalecké psudky vč. pvinnéh ratingu, prjektvá dkumentace, prvedení úprav žádsti pžadvaných ze strany ŘO apd.) a energetický audit. P uknčení realizace jsu způsbilým výdajem výdaje za účetní audit (u prjektů s celkvými náklady vč. DPH nad 90 mil. Kč, audit musí být prveden před pdáním závěrečné zprávy realizaci prjektu). Z hlediska způsbilsti výdaje je vždy nutné rzlišit prkázání kamžiku vzniku výdaje (zásadní pr psuzení časvé způsbilsti výdaje) d prkázání skutečnéh zaplacení výdaje příjemcem. V případě, že prjekt zakládá veřejnu pdpru a bude aplikván nařízení Kmise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v suladu s články Smluvy fungvání EU prhlašují určité kategrie pdpry za slučitelné se splečným trhem (becné nařízení blkvých výjimkách), jsu výdaje způsbilé d data pdání žádsti pdpru. Za vznik výdaje se pvažuje kamžik reálnéh vynalžení zdrje příjemcem, s nímž je spjen nárk na dpvídající plnění (mzda, platba ddavateli apd.). Z hlediska časvé způsbilsti je třeba vždy psudit, zda se výdaj vztahuje k bdbí realizace prjektu, či zda kamžikem vzniku spadá již d bdbí udržitelnsti. 53 Výdaje vzniklé v bdbí p uknčení realizace prjektu, nejsu způsbilé pr příspěvek z OP PPR. Tt však neplatí pr případ, kdy takt vzniklé výdaje jsu vázány na výdaj, který vznikl v bdbí realizace prjektu (typicky výdaje na platy zaměstnanců vyknávajících činnst v prjektu vyplacené p uknčení realizace prjektu). Datum vzniku nepřímých nákladů je navázán na datum vzniku přímých nákladů. U nepřímých nákladů se má za t, že tyt náklady vznikly a jsu způsbilé ve výši dvzené z pdílu nepřímých nákladů na přímých způsbilých nákladech prjektu stanvenéh v právním aktu pskytnutí pdpry (blíže viz kap Pravidla způsbilsti výdajů OP PPR v režimu vykazvání nepřímých nákladů). V případě účetních/daňvých dkladů vystavených sbu, která není plátcem DPH, je kamžikem vzniku datum uskutečnění účetníh případu, které je jednu z náležitstí účetníh dkladu. Ve většině případů je kamžik uskutečnění účetníh případu ttžný s kamžikem vyhtvení účetníh dkladu. U daňvých dkladů vystavených plátcem DPH je kamžikem vzniku datum uskutečnění zdanitelnéh plnění (dále jen DUZP ). I zde platí, že DUZP je nezbytnu náležitstí daňvéh dkladu dle zákna č. 235/2004 Sb., DPH v platném znění 50 Viz čl. 65 dst. 6 becnéh nařízení. 51 S výjimku případů definvaných v čl. 42 becnéh nařízení. 52 Zpracvání žádsti pdpru není způsbilé pr ESF prjekty 53 Skutečný vznik a úhrada nemusí být vždy dkládány účetními, resp. daňvými dklady v případě užití zjedndušených metd vykazvání dchází k věření tét skutečnsti na základě pdmínek daných v právním aktu a pskytnutí pdpry. Strana 110 z 235

111 Pr zálhvé faktury platí kumulativně následující mezení: a) Úhrada zálhvé faktury nesmí být uskutečněna v bdbí před pčátečním datem způsbilsti výdajů prjektu (dle harmngramu prjektu uvedeném v žádsti a pravidla pr způsbilst výdajů stanvenéh v příslušné výzvě k předkládání prjektů). Tímt se zálhvá platba neliší d statních plateb uskutečněných v rámci danéh prjektu. b) Zálhvu fakturu vystavenu před datem způsbilsti prjektu lze akceptvat za pdmínek, že nedšl k úhradě zálhvé faktury ani k plnění před pčátečním datem způsbilsti danéh prjektu. Pkud by dšl k úhradě zálhvé faktury (tj. k uskutečnění zálhvé platby) před pčátečním datem způsbilsti, je tat úhrada pvažvána za nezpůsbilý výdaj. c) Předmět plnění musí být ddán v časvém rámci způsbilsti pr daný prjekt. Výdaje uskutečněné na základě zálhvých faktur, k nimž nebyl předlžen daňvý dklad, nelze zahrnut mezi způsbilé výdaje prjektu Místní způsbilst výdaje Z hlediska umístění prjektů platí becná zásada, že výdaj prjektu je způsbilý, pkud je prjekt realizván na území, na které se vztahuje OP PPR, tj. území hlavníh města Prahy. Knkrétně platí, že: u prjektů financvaných z EFRR prjekt musí být fyzicky realizván na území hl. m. Prahy. V případě prjektů v rámci priritních s 3 a 4 OP PPR musí dále platit, že pdmínku územní způsbilsti splňují i cílvé skupiny prjektu prjekty financvané z ESF by měly být fyzicky realizvány na území hl. m. Prahy, v důvdněných případech je fyzická realizace části prjektu mžná i mim území hl. m. Prahy. Fyzická realizace křížvéh financvání musí prbíhat výhradně na území hl. m. Prahy. Prjekty musí být realizvány výhradně pr cílvu skupinu, která splňuje pdmínky územní způsbilsti pr hl. m. Prahu. Územní způsbilstí cílvé skupiny se rzumí, že sby musí splňvat předepsanu vazbu na hl. m. Prahu (vždy tu, která je pr danu skupinu relevantní): zaměstnanci vyknávají svu pracvní činnst z více než 50 % na území hl. m. Prahy; zájemci pdnikání mají trvalé bydliště v hl. m. Praze; zaměstnavatelé mají sídl na území hl. m. Prahy, příp. pbčka má sídl na území hl. m. Prahy; sebezaměstnaní vyknávají eknmicku činnst z více než 50 % na území hl. m. Prahy; znevýhdněné sby mají trvalé bydliště v hl. m. Praze aneb se více než plvinu rku zdržují na území hl. m. Prahy; byvatelé místních kmunit mají trvalé bydliště v hl. m. Praze aneb se více než plvinu rku zdržují na území hl. m. Prahy; pracvníci rganizací sciálních služeb vyknávají svu pracvní činnst z více než 50 % na území hl. m. Prahy; děti, žáci mají trvalé bydliště v Praze, neb se účastní prezenčníh či kmbinvanéh (příp. distančníh studia), které se převážně uskutečňuje ve vzdělávacích zařízeních na území hl. m. Prahy; studenti účastní se prezenčníh či kmbinvanéh (příp. distančníh studia), které se převážně uskutečňuje ve vzdělávacích zařízeních na území hl. m. Prahy; pedaggičtí pracvníci vyknávají svu pracvní činnst z více než 50 % na území hl. m. Prahy; sby, které předčasně pustily vzdělávací systém mají trvalé bydliště v hl. m. Praze. Strana 111 z 235

112 Další pžadavky na specifikaci cílvé skupiny se dvíjejí d bsahu Smluvy financvání / Pdmínek realizace pdepsanými příjemcem a hl. m. Prahu Dkladvá způsbilst výdaje Způsbilé výdaje musí být: identifikvatelné a prkazatelné a musí být definitivní, tzn. zachyceny dpvídajícím způsbem a v suladu s pžadavky legislativy v účetnictví neb daňvé evidenci příjemce a příp. jeh prjektvých partnerů; dlžitelné příslušnými účetními dklady a jejich úhrada musí být dlžitelná příslušnými dklady úhradě (výjimku jsu věcné příspěvky, dpisy a nepřímé náklady). 54 Příjemce je pvinen zajistit, aby účetní dklady, které uplatňuje v žádsti platbu vůči pskytvateli, byly značeny registračním číslem prjektu: V případě faktur musí příjemce zajistit, aby čísl prjektu uváděl na faktuře již ddavatel při předlžení k prplacení 55. Ostatní účetní dklady (výdajvé a další např. pkladní dklady) značuje příjemce dpsáním registračníh čísla prjektu na dklad před tím, než dklad předlží řídicímu rgánu v rámci žádsti platbu Vykázání výdaje Příjemce pdpry je pvinen řádně dlžit způsbilé výdaje nárkvané pr daný prjekt příslušným účetním dkladem, ppřípadě další pdpůrnu dkumentací vyžadvanu v rámci OP PPR dle těcht Pravidel pr žadatele a příjemce. Výdaje, byť z věcnéh hlediska způsbilé, které nejsu řádně dlžené, jsu vždy pvažvány za výdaje nezpůsbilé. Výjimku tvří výdaje, které spadají pd režim daný mžnstmi zjedndušenéh vykazvání výdajů, kde není zaptřebí výdaje dkládat účetními dklady. U způsbilých výdajů vykazvaných zjedndušenu frmu se dkládají pdklady, které jsu nezbytné pr věření, že činnsti neb výstupy, které jsu uvedeny ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace, byly řádně uskutečněny. Pužití zjedndušenéh vykazvání výdajů musí být ptvrzen ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace. Způsb vykazvání bude upřesněn s knkrétní výzvu k předkládání žádstí pdpru. Prstřednictvím účetních, daňvých či jiných dkladů prkazuje příjemce vždy časvu způsbilst pr vznik výdaje, přímu vazbu vynalženéh výdaje na prjekt a jeh nezbytnst pr realizaci prjektu (dále viz kapitla 12 Finanční řízení prjektu). Vymezení způsbilých výdajů i pravidla pr jejich dkladvání se liší v závislsti na tm, které z metd prkazvání výdajů jsu aplikvány. Suvisí s tím i pravidla pr finanční řízení (např. evidence příjmů vygenervaných prjektem neb vedení pkladny) včetně prcesů pr pskytvání prstředků příjemcům pdpry (tj. finančních tků). V každé výzvě pr předkládání žádstí pdpru bude uveden, která pravidla vykazvání výdajů jsu knkrétně pr danu výzvu relevantní Úplné vykazvání výdajů V rámci úplnéh vykazvání výdaje dchází ke stanvení výše způsbilých výdajů pr příspěvek z OP PPR na základě vykázání skutečně vzniklých a uhrazených výdajů prstřednictvím jejich dlžení účetním, daňvým či jiným dkladem. Účetní dklady včetně průvdek a přílh jsu dkládány ŘO pkud hdnta účetníh dkladu přesahuje Kč. Tent limit se vztahuje k částce, která je uplatňvána jak způsbilý výdaj v rámci danéh prjektu. 54 Výdaje uskutečněné na základě zálhvých faktur, k nimž zatím nebyla vystavena zúčtvací faktura, nelze zahrnvat mezi uskutečněné způsbilé výdaje prjektu 55 V případě faktur musí být registrační čísl prjektu sučástí vytištěnéh dkladu. Ruční dpsání na již vytištěnu fakturu neb na účetní záznam, likvidační list apd., který je nedílnu sučástí faktury, pvlí pskytvatel jen v důvdněných případech (např. náklady za energii d velkých ddavatelů, kancelářské ptřeby pptávané hrmadně pr celu rganizaci apd.). Strana 112 z 235

113 Náležitsti účetníh dkladu jsu stanveny záknem č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů. Daňvé dklady pužívané pr prkazvání způsbilsti (faktury, paragny, apd.) musí splňvat náležitsti daňvých dkladů stanvených záknem č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, v platném znění, a též becné náležitsti účetních dkladů. Přízení majetku je ze strany příjemce dkladván zejména daňvými dklady (přijatými fakturami), kupními smluvami a ddacími listy (ppř. předávacími prtkly), výpisy z katastru nemvitstí (u nákupu pzemků a nemvitstí, které se evidují v katastru nemvitstí v suladu se záknem č. 256/2013 Sb., katastru nemvitstí, v platném znění), které umžňují psudit přechd vlastnictví z prdávajícíh na kupujícíh. Výše uvedené dklady dále služí k psuzení data vzniku výdaje a jeh časvé způsbilsti pr daný prjekt. Příjemce dále dkládá uhrazení kupní ceny majetku a statních výdajů spjených s přízením bvykle prstřednictvím výpisu z bankvníh účtu ppř. jinými dklady úhradě. Výše uvedený výčet dkladů není taxativní. Úplné vykázání výdaje účetním, daňvým či jiným dkladem musí být využit vždy v případě kdy se perace neb prjekt, který je sučástí perace, prvádí výhradně prstřednictvím zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ddávky neb služby. Pkud je zadání veřejné zakázky v rámci prjektu mezen na určité kategrie výdajů, lze pužít i jiné frmy vykazvání Způsbilé výdaje v rámci OP PPR V rámci OP PPR je becně mžné financvat níže uvedené způsbilé výdaje, statní výdaje níže neuvedené jsu pvažvány za nezpůsbilé s výjimku dalších specifických výdajů, které upřesňují mžnsti financvání pdprvaných aktivit dané priritní sy/specifickéh cíle a budu stanveny v příslušném textu výzvy. V případě, že výzva u EFRR prjektů definuje maximální mžnu prcentní hranici pr administraci prjektů (sbní náklady, služby a správní a jiné pplatky přím suvisející s přípravu a řízením prjektu), pak maximální výše limitu pr administraci bude stanvena k pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace a v případě snížení způsbilých výdajů již nebude tent limit na administraci přepčítáván. Tímt není dtčena pvinnst dkladvání těcht výdajů a jejich kntrla. V případě, že sučástí prjektu jsu způsbilé i nezpůsbilé výdaje stavby/ddávky/služby (částečné financvání) musí být v dpvídajícím pměru rzděleny také přidružené výdaje, tzn. výdaje na zadávací a výběrvá řízení, prjektvu dkumentaci, autrský dzr, stavební dzr, BOZP, atd. Pměr bude stanven k pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace a v případě snížení/změny způsbilých výdajů během realizace již nebude tent pměr přepčítáván. Tímt není dtčena pvinnst dkladvání těcht výdajů a jejich kntrla. Způsbilé výdaje pr všechny priritní sy/specifické cíle 57 : sbní náklady cestvné drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek dpisvaný hmtný majetek dpisvaný nehmtný majetek nákup pužitéh zařízení drbné stavební úpravy služby finanční výdaje, správní a jiné pplatky nájem či leasing zařízení, vybavení a budv nákup pzemku 56 Např. zjedndušené metdy vykazvání v případě, že je relevantní pr danu výzvu 57 Jsu způsbilé vždy, pkud text příslušné výzvy nestanví jinak (tzn. nemezí způsbilé výdaje). Strana 113 z 235

114 přízení stavby věcné příspěvky dpisy daň z přidané hdnty Osbní náklady (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Osbní náklady jsu způsbilé za pdmínek ppsaných níže a za předpkladu, že vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jsu upraveny na základě písemně uzavřenéh pracvněprávníh vztahu v suladu s platnu legislativu. Příslušné smluvy/dhdy musí být se zaměstnancem uzavřeny vždy před vznikem příslušnéh sbníh výdaje. Příjemci prstředků jsu pvinni riginály smluv a ppisů funkčníh místa zaměstnance uchvat v suladu s pžadavky na uchvání dkumentů uvedených v platném právním aktu přidělení prstředků. Základním způsbilým výdajem v blasti sbních nákladů jsu mzdvé náklady hrubá mzda, plat neb dměna z dhd zaměstnanců pracujících na prjektu 58 (ppř. její alikvtní část dpvídající pčtu hdin dpracvaných na prjektu) včetně záknných náhrad, resp. příplatků (např. za práci přesčas, práci ve svátek, pkud zaměstnanec vyknával v tmt časvém bdbí práce přím s prjektem suvisející, dměn a prémií, apd.). Dále jsu způsbilé výdaje na dměnu příjemce pdpry neb partnera s finančním příspěvkem, který je OSVČ (za předpkladu, že tent výdaj není výdajem vynalženým na dsažení, zajištění a udržení příjmů); dměna musí dpvídat vyknané práci pr prjekt a nesmí přesáhnut bvyklu v daném místě, čase a bru. ŘO na prtálu zveřejňuje přehled bvyklých výší mezd a platů pr nejčastěji se vyskytující pzice v rámci prjektů pdpřených z OP PPR. Odměna OSVČ bude dlžena čestným prhlášením, že pplatník dvedl daň z příjmů (za sebe i za splupracující sbu). Dále OSVČ předlží pracvní výkaz neb jinu průkaznu evidenci (tj. kd, kdy, klik hdin a výknem jakých činnstí a pr jaký prjekt, strávil). Dále jsu způsbilým výdajem záknem stanvené pvinné výdaje zaměstnavatele za zaměstnance pracujícíh na daném prjektu, ppř. jejich alikvtní část dpvídající pracvnímu vytížení zaměstnance na daném prjektu, za předpkladu, že splňují základní principy způsbilsti výdajů, jsu placeny v suladu s platnými právními předpisy a představují pr příjemce skutečný výdaj na daný prjekt. Osbní náklady nesmí přesáhnut bvyklu výši v daném bru, čase a místě. Způsbilé jsu také náhrady za dvlenu v případě, že k čerpání dvlené dchází v dbě realizace jinéh prjektu, než za jakéh vznikl zaměstnanci nárk, za pdmínky hrazení tét nevyčerpané dvlené ze zdrjů v rámci stejnéh peračníh prgramu, tedy OP PPR. Výdaje, které nejsu způsbilými výdaji, jsu zejména mzdvé náklady zaměstnanců, kteří se na realizaci prjektu nepdílejí, kteří nejsu přím zapjeni d realizace aktivit prjektů, resp. jsu zapjeni puze frmálně (sby v pzicích statutárních zástupců (např. ministra) neb v pzicích typu náměstka, starsty, atp.), nelze pvažvat za způsbilé, v případě řídicích pracvníků je třeba psuzvat jejich skutečné zapjení d realizace prjektu, u zaměstnanců, kteří se na realizaci prjektu pdílí, část sbních nákladů, která nedpvídá pracvnímu vytížení zaměstnance na daném prjektu, statní výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsu zaměstnavatelé pvinni dle zvláštních právních předpisů (např. příspěvky na penzijní připjištění, dary, apd.) 59. Pracvní úvazky zaměstnance se nesmí překrývat a není mžné, aby byl placen za stejnu práci vícekrát. Úvazek sby, u které je dměňvání i jen částečně hrazen z prstředků prjektu OP PPR, může být maximálně 1,0 u všech subjektů (příjemce a partneři) zapjených d danéh prjektu 58 Za prjekt je pvažván i mzdvý prjekt realizvaný z prstředků priritní sy Technická pmc OP PPR. 59 Příspěvky d fndu kulturních a sciálních ptřeb, resp. sciálníh fndu jsu pakliže t vyžaduje právní předpis způsbilé, a t i když služí k prplácení příspěvků na penzijní připjištění, dary, apd. Strana 114 z 235

115 (tj. sučet veškerých úvazků zaměstnance u zaměstnavatele/ů včetně případných DPP a DPČ nesmí překrčit jeden pracvní úvazek), a t p celu dbu zapjení danéh zaměstnance d realizace prjektu OP PPR. 60 Výjimku je v řádně důvdněných případech mžnst čerpání úvazku p nezbytně dluhu dbu až d výše 1,2 úvazku u vybraných zaměstnanců, kteří již mají plný úvazek, ale je žáducí a nutné, aby se na prjektu pdíleli a účastnili se h nad rámec svéh standardníh úvazku a mim svjí běžnu agendu. Je tedy ptřeba jim tent čas navíc prplatit, jinak by byl hržen smysl a ptažm i celá realizace prjektu. Platí v celkvém sučtu úvazků u příjemce a sučasně i u partnerů prjektu. Aktivita nad rámec standardní pracvní dby je jedinečnéh charakteru v suvislsti s realizvaným prjektem a je časvě hraničená. Například se jedná pedaggy neb pedaggick-psychlgickéh pradce a vědeckvýzkumné pracvníky, ppř. jiné specialisty. Takt zvýšený úvazek nelze uplatnit pr manažerské a administrativní pzice. Příjemce musí sučasně zajistit, aby aplikací výše zmíněné výjimky nedcházel k prušení zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů, ani žádných dalších relevantních předpisů. Jeden zaměstnanec nemůže být zaměstnán u příjemce a sučasně partnerů prjektu celkvě na více než 1,0 úvazku. Výjimku může být v důvdněném případě výše úvazku 1,2 u vybraných pzic, u nichž je účast nad rámec standardní pracvní dby nezbytná pr úspěšnu realizaci prjektu. Djde-li k překrytí pracvních pměrů dvu zaměstnanců pdílejících se na realizaci prjektu za účelem nahrazení jednh druhým, lze sbní náklady bu těcht zaměstnanců pvažvat za způsbilé maximálně p dbu 2 měsíců. Příjemce je pvinen zajistit, aby všechny transakce, zejména příjmy a výdaje suvisející s prjektem, byly v rámci účetnictví jasně identifikvatelné. Prt je nezbytné, aby příjemce vedl evidenci sbních nákladů způsbem, který mu umžní ddělit výdaje suvisející výlučně s prjektem a tyt výdaje zaúčtvat na základě příslušných dkladů. Z předlžených dkladů (jejich frma a bsah se může lišit u jedntlivých účetních jedntek) dkládajících výši způsbilých sbních nákladů musí vždy jednznačně vyplynut celkvá výše způsbilých sbních nákladů s vazbu výhradně na daný prjekt Cestvné (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Způsbilé jsu výdaje spjené s pracvními cestami zaměstnanců příjemce a zaměstnanců partnerů s finančním pdílem při vnitrstátních a zahraničních cestách, přičemž zaměstnancem se rzumí také sba, která má s příjemcem, ppř. českým partnerem uzavřenu dhdu prvedení práce či pracvní činnsti, pkud je tak v dhdě stanven. Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů musí být stanveny v suladu s platnu česku legislativu záknem č. 262/2006 Sb., zákníkem práce, v platném znění, a navazujícími předpisy. Cestvní náhrady zahrnují náhrady za jízdní výdaje, za výdaje za ubytvání, za stravné a za nutné vedlejší výdaje. Při vyúčtvání pracvních cest se pstupuje pdle platné vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí, kteru se pr účely pskytvání cestvních náhrad stanví výše sazeb stravnéh, výše sazeb základních náhrad a výše průměrných cen phnných hmt pr daný rk. Knkrétně pr zahraniční pracvní cesty se dále pstupuje pdle vyhlášky Ministerstva financí základních sazbách stravnéh v cizí měně platné pr daný rk. Způsbilým výdajem je i kapesné, které může zaměstnavatel pskytnut zaměstnancům při zahraniční pracvní cestě v cizí měně d výše 40 % stravnéh. Pkud zaměstnanci nebyla na cestvní náhrady 60 Při věřvání ddržení pravidla se vychází z textů všech pracvně právních vztahů platných v dbě realizace prjektu, včetně těch, které byly uzavřeny před zahájením realizace prjektu. Strana 115 z 235

116 pskytnuta zálha, pužije se pr přepčet měny kurs ČNB platný v den jeh nástupu na zahraniční pracvní cestu. V případě pskytnutí zálhy se pr přepčet pužije kurz ČNB platný v den vyplacení zálhy. Pracvní cestu se rzumí dba d nástupu zaměstnance na cestu k výknu práce mim sjednané míst výknu práce, včetně výknu práce v tmt místě, d návratu zaměstnance z tét cesty. Pr ESF prjekty platí zárveň mezení uvedené v kapitle , které týká vnitrstátních pracvních cest, pracvních cest d zahraničí a pskytvaných per diems. Způsbilé druhy cestvních náhrad Náhrada prkázaných jízdních výdajů Způsbilé jsu výdaje spjené s dpravu na služební cestě, jmenvitě: výdaje za jízdenky veřejné dpravy, místenky, lehátka neb lůžka, letenky, pužití taxi, jízdenky místní hrmadné dpravy, výdaje suvisející s pužitím sukrméh vzidla. Při pužití sukrméh vzidla způsbilé jsu: základní náhrada vyjadřující dhad míry ptřebení vzidla, jejíž výše vychází z vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí; náhrada za sptřebvané phnné hmty; výše se vypčítá z ceny phnných hmt a sptřeby vzidla dle 158, dst. 3 a 4 zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, v platném znění. Neprkáže-li zaměstnanec cenu phnné hmty dkladem nákupu, vypčte se výše náhrady z průměrné ceny phnné hmty, která je stanvena vyhlášku Ministerstva práce a sciálních věcí. Pr údaj sptřebě vzidla je relevantní technický průkaz. Při zakupení časvých kupnů (MHD) musí být dlžen, že nákup kupnu je v rámci realizace prjektu levnější než prplácení jedntlivých jízdenek. Při pužití letadla je způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku. Náhrada prkázaných výdajů za ubytvání Pr způsbilé výdaje za ubytvání během služebních cest platí, že musí dpvídat cenám v místě bvyklým (viz také ). Stravné 61 Přísluší zaměstnanci v závislsti na dbě trvání pracvní cesty. Výši stravnéh na základě zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, v platném znění, a prváděcí vyhlášky Ministerstva financí určuje zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Náhrada prkázaných nutných vedlejších výdajů Krmě výše uvedených jsu způsbilým výdajem také další úhrady výdajů přím suvisejících s pracvní cestu. Může jít např. cestvní pjištění, pplatky za pužití telefnu, parkvné, dálniční pplatek, vstupenky na veletrh, pplatky za úschvu zavazadel apd. 61 Zabezpečí-li zaměstnavatel uvedený v 109, dst. 3 zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, zaměstnanci na pracvní cestě plně bezplatné stravvání, stravné se nepskytuje (viz 176, dst. 4 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce). Pkud však zaměstnavatel zabezpečí bezplatné stravvání částečně, stravné se úměrně krátí v suladu s úpravu uvedenu v 163, dst. 2, resp. 176, dst. 3 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce. Strana 116 z 235

117 Cestvní náhrady pr zahraniční experty Cestvní náhrady pr zahraniční zaměstnance prjektu patří v celé výši mezi přímé náklady. Tyt náhrady, tzv. per diems kryjí náklady na ubytvání, stravné a cestvné v ČR. Per diems pr cizince v ČR se stanvuje pdle sazeb EU publikvaných v pslední aktualizaci na stránce: _en Relevantní je sazebník částek platný v dbě, kdy se pbyt experta v ČR uskutečnil. Z principu náhrady per diems vyplývá, že je lze vyplácet puze v situacích, kdy zahraniční expert zůstává v ČR přes nc 62. V případě, kdy zahraniční expert nezůstává v ČR přes nc, mu náleží paušál na úhradu výdajů spjených s pbytem v ČR ve výši 75 EUR. Pbyt experta lze financvat v režimu per diems aneb v režimu paušálu na denní pbyt bez nclehu, platí, že v rámci jednh pbytu experta v ČR se tyt dva paušály nekmbinují. Pkud náklady za ubytvání hradí přím rganizace, jež experta d ČR pzvala, nikli expert z jemu pskytnutéh per diems, pak paušál pskytnutý expertvi musí být maximálně ve výši, aby splu s náklady na ubytvání nepřevýšil limit per diems. Pr přepčet na CZK se pužije kurz platný v den pskytnutí per diems zahraničnímu expertvi. Dále je způsbilým výdajem výdaj za dpravu experta d ČR a zpět. Pr tyt výdaje platí bdbně limity uvedené v předchzí kapitle vztahující se k zahraničním pracvním cestám; zejména pravidl: Při pužití letadla je způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku. Výdaje zaměstnanců zahraničních partnerů nejsu způsbilými výdaji prjektu. Jedinu výjimku představují cestvní náhrady těch zaměstnanců zahraničníh partnera, kteří např. prezentují na mezinárdní knferenci v ČR neb jiným způsbem předávají zkušensti partnerům v ČR. V tm případě je rzsah způsbilých cestvních náhrad bdbný jak u zahraničních expertů, tj. je mžn pskytvat per diems na pkrytí nákladů na ubytvání, stravné a cestvné v ČR a mim per diems hradit cestu zaměstnance zahraničníh partnera d ČR a zpět. Způsbilými jsu i výdaje na cestvní pjištění Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Způsbilé jsu výdaje spjené s nákupem nvéh neb pužitéh vybavení či zařízení hmtné pvahy, výdaje na nehmtný majetek při respektvání vymezených pdmínek a také nedpisvané technické zhdncení majetku. Majetek musí být pužíván přím v suvislsti se schváleným prjektem. Pkud je přízený majetek využíván i k jiným účelům, které přím nesuvisí s cíli prjektu, způsbilá je puze pměrná část těcht výdajů. Metdika výpčtu tét části musí být zachvána p celu dbu prjektu (vč. závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu) a příjemce prstředků ji musí být schpen v průběhu i p sknčení prjektu dlžit. Pkud není v příslušné výzvě k předkládání žádstí pdpru stanven limit nižší, platí, že drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek u ESF prjektů nesmí překrčit 30 % celkvých přímých nákladů prjektu. Tent majetek musí být zařazen d účetní evidence a d evidence majetku příjemce prstředků v suladu s účetními principy. Výdaje na pravu a údržbu přízenéh majetku (tj. pravy suvisející s majetkem, který byl zařazen jak způsbilý výdaj prjektu) jsu způsbilé, a t při respektvání hspdárnsti, tj. musí dpvídat cenám v místě a čase bvyklým. 62 Způsbilst pčtu prkazvaných ncí je psuzvána v suvislsti s prkazvanými aktivitami prjektu. Strana 117 z 235

118 Vybavení a zařízení 63 (v případě pdmínky pvinné udržitelnsti) a dluhdbý hmtný majetek zakupený i částečně z prstředků OP PPR musí d uknčení dby pvinné udržitelnsti prjektu (a případně p stanvenu dbu d uknčení prjektu uvedenu v právním aktu přidělení prstředků), zůstat v majetkvé evidenci příjemce prstředků a zárveň nesmí být zatížen právy třetích sb. Majetek musí být využíván v suladu se stanveným účelem prjektu. Pkud není v příslušném právním aktu přidělení prstředků stanven jinak, nesmí příjemce prstředků majetek přízený v rámci prjektu v průběhu jeh realizace ani p dbu stanvenu v právním aktu přidělení prstředků prdat, ani jinak pstupit či zatížit právy třetí sby bez předchzíh písemnéh suhlasu ŘO. Pr nákup zařízení a vybavení pr realizační tým prjektu platí, že nárkvat a prplácet lze puze takvu výši výdajů na zařízení a vybavení, která dpvídá předpkládané výši úvazku člena realizačníh týmu ve vztahu k jeh zapjení d realizace prjektu (pkud je výše úvazku uvedená v právním aktu, ddržení limitu se kntrluje vůči pslednímu platnému právnímu aktu neb pslednímu ŘO schválenému rzpčtu prjektu, 64 rzuměn v dbě nákupu vybavení/zařízení). Úvazky jedntlivých členů realizačníh týmu je mžné sčítat, tj. např. v případě dvu 0,5 úvazků je mžn zakupit z prstředků prjektu dhrmady jeden kus výpčetní techniky. 65 Vždy platí, že lze kupit jen jeden druh výpčetní techniky (pkud je zakupen např. stlní pčítač není mžné kupit pr danéh člena realizačníh týmu ještě ntebk apd.). Mezi zařízení a vybavení se nezařazují výdaje za nákup infrastruktury. Za infrastrukturu se pvažují budvy, stavby, pzemky a technická zařízení nezbytná pr fungvání budv a staveb, s nemvitstmi pevně spjená (vdvd, kanalizace, energetické, kmunikační vedení apd.). Nákup jedntlivé plžky zařízení neb vybavení v rámci tét kapitly rzpčtu nesmí u plžky hmtnéh majetku přesáhnut hdntu Kč. Nedepisvané technické zhdncení nesmí přesáhnut částku Kč za jedntku majetku a zdaňvací bdbí. Tímt není dtčená záknná mžnst stanvit si nižší hranici pr depisvání ve vnitřních směrnicích. Vnitřní členění kapitly: 1. Nedpisvaný hmtný majetek a dpisy hmtnéh majetku (v rámci nedpisvanéh majetku např. standardní PC sestava). 2. Nedpisvaný nehmtný majetek a dpisy nehmtnéh majetku (v rámci nedpisvanéh majetku např. sftware s přizvací cenu pd Kč). U prjektů financvaných z EFRR a ESF je v případě nákupu nehmtnéh majetku, jehž cena přesahuje Kč, třeba tent náklad nárkvat z plžky Odpisvaný nehmtný majetek Odpisvaný hmtný majetek (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Plžka zahrnuje mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technickeknmickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než Kč 66 a mají prvzně technické funkce delší než 1 rk. D tét kategrie lze zařadit například přízení vybavení, strjů, technlgií, technické zhdncení apd. 63 Netýká se sptřebníh materiálu, tj. materiálu či drbných předmětů, které nemají charakter zařízení neb vybavení, neb jsu určeny k jednrázvé neb pstupné sptřebě a jejich živtnst nepřesahuje dbu 1 rku. 64 Pkud p vydání právníh aktu/změnvéh právníh aktu dšl k pdstatné změně rzpčtu, a rzpčet úvazky bsahuje. 65 Výpčetní techniku se rzumí stlní pčítač, přensný pčítač (ntebk apd.) neb tablet. 66 Tímt není dtčena záknná mžnst stanvit si nižší hranici pr depisvání ve vnitřních směrnicích. V tmt případě je příjemce pvinen infrmvat ŘO v ZR prjektu a předlžit kpii vnitřníh předpisu. Strana 118 z 235

119 Pkud není majetek využíván zcela pr účely prjektu, je za způsbilý výdaj mžné pvažvat puze alikvtní část přizvací ceny. Prpčet způsbilé části se může dvíjet např. d pměrnéh využití zařízení zaměstnanci pracujícími na prjektu a zaměstnanci statními. Pr prjekty financvané z ESF platí, žepr tent typ výdajů může být ve vyhlašvané výzvě stanven knkrétní prcentuální limit. V případě, že tent limit nastaven ve výzvě není, pak platí, že maximální bjem nákladů investičníh charakteru na celkvých přímých způsbilých nákladech prjektu je maximálně 15% Odpisvaný nehmtný majetek (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Plžka zahrnuje nehmtný majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk, u kterých cenění převyšuje částku Kč 68 D kategrie dluhdbéh nehmtnéh majetku lze zařadit například přízení knw-hw, patenty, licence apd. Způsbilým výdajem je i technické zhdncení dle limitu pdle platnéh znění zákna dani z příjmu. Pkud není majetek využíván zcela pr účely prjektu, je za způsbilý výdaj mžné pvažvat puze alikvtní část přizvací ceny. Prpčet způsbilé části se může dvíjet např. d pměrnéh využití zařízení zaměstnanci pracujícími na prjektu a zaměstnanci statními Nákup pužitéh zařízení (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Nákup pužitéh zařízení (majetku) 69 může být pvažván za způsbilý výdaj za předpkladu splnění následujících pdmínek: a) přizvací cena pužitéh zařízení nesmí přesáhnut jeh tržní cenu 70 a musí být nižší než výdaje na bdbné nvé zařízení, b) zařízení bude ceněn znaleckým psudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před datem pdání prjektu) vyhtveným znalcem dle zákna č. 151/1997 Sb., ceňvání majetku ve znění pzdějších předpisů, c) způsbilým výdajem je přizvací cena maximálně však d výše ceny zjištěné znaleckým psudkem, d) sučasný či některý z předcházejících vlastníků zařízení nebdržel v psledních pěti letech před registrací žádsti dtaci z veřejných zdrjů na nákup danéh pužitéh zařízení, cž by v případě splufinancvání nákupu ze strany ESI fndů vedl k duplicitě pdpry. V statních případech 71 je nutn splnit puze bdy (a) a (d) Drbné stavební úpravy (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Výdaje na drbné stavební úpravy jsu způsbilé puze tehdy, pkud cena všech dknčených stavebních úprav v jednm zdaňvacím bdbí nepřesáhne v úhrnu Kč na každu jedntlivu účetní plžku majetku (např. výdaje spjené s úpravu pracvníh místa pr sby se zdravtním pstižením) Tent limit se vztahuje pr dluhdbý hmtný i nehmtný majetek. 68 Tímt není dtčena záknná mžnst stanvit si nižší hranici pr depisvání ve vnitřních směrnicích. V tmt případě je příjemce pvinen infrmvat ŘO v ZR prjektu a předlžit kpii vnitřníh předpisu. 69 Jedná se samstatné mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technick-eknmickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než Kč a mají prvzně technické funkce delší než 1 rk. (viz 26, dst. 2., písm. a) zákna dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pzdějších předpisů). 70 Tržní cena je cena dsahvaná při prdeji a kupi zbží jak výsledek střetu nabídky a pptávky p daném zbží na trhu. 71 Jen drbný nedepisvaný hmtný majetek. 72 Pkud má příjemce neb jeh partner s finančním příspěvkem daný majetek v nájmu, lze hradit stavební úpravy z prjektu puze v případě, že je mžnst prvádění stavebních úprav nájemcem šetřena v nájemní smluvě. Strana 119 z 235

120 Upzrnění: Pr ESF prjekty platí, že pkud výdaje na drbné stavební úpravy patří na základě vymezení nepřímých nákladů uvedenéh v kap mezi nepřímé náklady a sučasně je při financvání příslušnéh prjektu dle právníh aktu pskytnutí pdpry aplikván pravidl nepřímých nákladech, pak tyt výdaje nelze zařadit mezi přímé způsbilé výdaje Služby (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Ddání služby musí být nezbytné k realizaci prjektu a musí přispívat k dsahvání předem stanvenéh účelu prjektu. Služby mhu zahrnvat nejrůznější plžky dle typu prjektu, ke kterému se váží. Při uzavírání smluvy s ddavatelem služeb v ní musí být uvedena přesná specifikace a rzsah služeb. V případě ESF prjektů je nutné respektvat výčet nepřímých nákladů uvedený v kapitle Vymezení nepřímých nákladů v OP PPR, dále není v rámci ESF prjektů způsbilé zpracvání žádsti pdpru. Předmětem nákupu mhu být zejména služby: zpracvání analýz, průzkumů, studií; lektrské služby; šklení a kurzy přádané jinými splečnstmi; knferenční pplatky a pplatky suvisející s účastí na veletrhu 73 ; vytváření nvých publikací, šklicích materiálů neb manuálů, CD, DVD atd. (pzn.: nejedná se nákup půvdních děl); externí řízení prjektu služby suvisející s řízením a administrací prjektu (např. zpracvání zpráv realizaci prjektu) zajišťvané externími firmami (v suladu s pravidly pr zadávání veřejných zakázek) najatými příjemcem; zpracvání žádsti pdpru včetně studie prveditelnsti a finanční analýzy neb eknmické analýzy (CBA) 74 apd.; vedení účetnictví vztahující se k prjektu; publicita prjektu výdaje suvisející s publicitu a prpagací prjektu a s infrmačními aktivitami (v suladu s plánem publicity) prváděnými jinými pracvníky než zaměstnanci příjemce či partnera; zpracvání znaleckých psudků (např. cenění majetku, pvinný rating d výše 3 tis. Kč bez DPH); externí účetní audit, pkud je řídicím rgánem stanvena pvinnst; právní pradenství; externí řízení veřejných zakázek - služby suvisející s řízením a administrací veřejných zakázek v rámci prjektu zajišťvané externími firmami (v suladu s pravidly pr zadávání veřejných zakázek) najatými příjemci prstředků ubytvání (pr ubytvání v rámci ČR platí limit Kč/sba/nc); stravvání/bčerstvení (puze pr EFRR prjekty) aj. Stravvání/bčerstvení přízené jak ddávka služeb je mžn hradit v cenách místně bvyklých. Takt zajištěné celdenní stravvání během akce v ČR (tj. snídaně, běda a večeře a případně dplňující bčerstvení během dne) může dsáhnut nejvýše 300 Kč na den a sbu. V situacích, kdy akce pkrývá puze běd a dplňující bčerstvení během dne, je limit stanven na 150 Kč. Bez hledu na délku aktivity, které se zaměstnanec prjektu účastní v rámci jednh dne, platí limit 150 Kč vždy, když účastníci akce nejsu v rámci prjektu i ubytváváni, tj. kdy se předpkládá, že se na akci dstavují ze svých dmvů. 73 Tyt služby musí mít vždy vazbu na aktivity danéh prjektu. 74 Zpracvání žádsti pdpru není způsbilé pr ESF prjekty. Strana 120 z 235

121 Způsbilými výdaji nejsu výdaje na nákup lektrských služeb/šklení/kurzů, na které má příjemce či partner platnu akreditaci. U těcht kurzů se má za t, že zapjení externíh ddavatele nenaplňuje pdmínku hspdárnsti. (Nákupem lektrských služeb se rzumí i situace, kdy danu akci rganizačně zajišťuje příjemce či partner, nicméně lektr by lektrsku činnst prváděl na základě bjednávky či smluvy a následně by pskytnutu službu fakturval.) Interní fakturace v rámci jednh subjektu není z phledu OP PPR nákupem služeb, a prt nepdléhá pravidlům pr výběr ddavatele. Interní fakturace není v prjektech zakázána, ale pr dlžení způsbilsti výdajů je nutné interní faktury dprvázet kalkulacemi s dkazy na knkrétní účetní dklady, které dkládají skutečně vzniklé výdaje danéh subjektu zahrnuté d interní faktury. D částky fakturvané frmu interní faktury nesmí být zahrnut žádný zisk. Pdle th, c přesně je předmětem interní fakturace, djde k zařazení výdaje d příslušnéh řádku rzpčtu prjektu, příp. d více řádků Finanční výdaje, správní a jiné pplatky (způsbilé pr EFRR prjekty) Obecnu pdmínku způsbilsti finančních výdajů a pplatků je jejich nevyhnutelnst a přímá vazba na prjekt, příp. pžadavek pskytvatele pdpry na jejich vynalžení v suvislsti s prjektem. Tat pdmínka se vztahuje i na pjištění majetku a na správní a místní pplatky, jak jsu např. pplatky za zápis d katastru nemvitstí, výpis z bchdníh rejstříku, vydání stavebníh pvlení, výpis z rejstříku trestů, dvdy za vynětí půdy ze zemědělskéh půdníh fndu, ntářské pplatky, atd. Krmě pjištění majetku a správních a místních pplatků s přímu vazbu na prjekt jsu způsbilými výdaji zejm. také: výdaje za zřízení a vedení účtu neb účtů a za finanční transakce (vč. mezinárdních) na tmt účtu, pkud je pr realizaci prjektu vyžadván zřízení a vedení zvláštníh účtu neb účtů; výdaje na bankvní záruky neb záruky pskytnuté jinými finančními institucemi v rzsahu stanveném právními předpisy ČR neb právními předpisy EU. Nezpůsbilým výdajem jsu úrky z dlužných částek, pkuty a penále Nájem či leasing zařízení, vybavení a budv (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Leasing je způsb financvání spčívající v prnájmu předmětu nutnéh pr realizaci prjektu na předem stanvenu dbu za dhdnutu dměnu, který je v případě finančníh leasingu spjený s právem či pvinnstí převdu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce. Základní pravidl pr blast finančníh leasingu 76 (prnájem mvité neb nemvité věci) stanví, že finanční leasing je způsbilým výdajem puze v případě, pkud je způsbilý pr splufinancvání z OP PPR také předmět tht leasingu. U leasingvých smluv s dlžku dkupu (neb u smluv stanvujících minimální leasingvé bdbí délce dpvídající živtnsti investice, která je předmětem smluvy) nesmí částka způsbilá ke splufinancvání z OP PPR a nárdních veřejných zdrjů přesáhnut tržní hdntu investice, která je předmětem leasingu. Daně a finanční činnst prnajímatele suvisející s leasingvu smluvu nejsu způsbilými výdaji. Způsbilým výdajem jsu puze splátky vztahující se k bdbí realizace prjektu. Pkud není předmět leasingu využíván puze pr účely prjektu, je způsbilá puze alikvtní část leasingvých splátek za příslušné bdbí. Operativní leasing 77 je prnájem mvité neb nemvité věci, p jehž sknčení se předmět leasingu zpravidla vrací prnajímateli) je způsbilým výdajem i v případě, že předmět tht leasingu není způsbilý pr splufinancvání z OP PPR. V tmt případě je nutné prkázat, že předmět leasingu je nezbytný pr realizaci prjektu. 75 Příjemce se rvněž může rzhdnut, že tent výdaj zařadí d kapitly Nákup služeb (ačkli se věcně nákup d externíh ddavatele nejedná). 76 Finanční leasing zvláštní způsb přízení majetku (p jeh sknčení vlastnické práv přechází na nájemce) bez hledu na výši jeh cenění a dbu pužitelnsti, tent majetek se pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, pvažuje za dluhdbý hmtný majetek. 77 Operativní leasing frma nájmu, kdy se p jeh uknčení najatá věc vrací prnajímateli, vlastnické práv na nájemce nepřechází. Strana 121 z 235

122 Způsbilé jsu puze splátky, které se vztahují k bdbí realizace prjektu a sučasně k bdbí, p které byl předmět leasingu pr daný prjekt využíván. Pkud není předmět leasingu využíván puze pr účely prjektu, je způsbilá puze alikvtní část leasingvých splátek za příslušné bdbí. U tht typu leasingvých smluv musí být nájemce schpen prkázat, že smluva byla nejhspdárnější metdu k získání zařízení, tj. využití perativníh leasingu musí být finančně nejvýhdnějším řešením pr prjekt. Z tht důvdu není způsbilým výdajem na leasing ta část výdajů, kteru přesahují výdaje na leasing výši výdajů, které by představval běžný prnájem stejnéh předmětu v daném čase a místě. K prkázání způsbilých výdajů služí například leasingvá/nájemní smluva, splátkvý kalendář, přijaté faktury vystavené na jedntlivé splátky a dále dklad zaplacení příslušných splátek (výpis z bankvníh účtu). Pkud není předmět využíván puze pr daný prjekt neb jeh využití není ttžné s dbu realizace prjektu, je příjemce pvinen dlžit výpčet pměrné části leasingu/nájmu, kteru si nárkuje jak způsbilu. Z tht výpčtu musí být zřejmá dba, p kteru byl předmět leasingu/nájmu využíván pr daný prjekt, skutečná výše splátek leasingu/nájemnéh za rk, metdika výpčtu způsbiléh leasingu/nájemnéh p bdbí realizace prjektu a dále celkvá výše způsbiléh leasingu/nájemnéh. Všechny výše uvedené pdmínky jsu platné též pr finanční leasing. Nájem, splátky perativníh leasingu zařízení, vybavení a budv jsu způsbilým výdajem za těcht pdmínek: z výpčtu částky za nájem neb splátky perativníh leasingu musí být zřejmá skutečná rční výše nájemnéh neb splátek perativníh leasingu žadatele, dba, p kteru byl předmět nájmu (perativníh leasingu) pr prjekt využíván a výsledné způsbilé výdaje na nájemné (splátky) perativníh leasingu; smluva nájmu neb perativním leasingu musí být uzavřena přím příjemcem pdpry neb partnerem; nájemce musí prkázat, že leasingvá smluva byla nejhspdárnější metdu k získání předmětu nájmu Nákup pzemku (způsbilé pr EFRR prjekty) Náklady na nákup pzemku jsu způsbilým výdajem v případě, že jsu splněny kumulativně následující pdmínky: a) způsbilým výdajem na nákup pzemku je přizvací cena maximálně však d výše ceny zjištěné znaleckým psudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před přízením pzemku) vyhtveným znalcem dle zákna č. 151/1997 Sb., ceňvání majetku, ve znění pzdějších předpisů, který musí dpvídat tržní ceně v dané lkalitě a v daný čas; b) přizvací cena pzemku může být zapčtena maximálně d výše 10 % celkvých způsbilých výdajů na prjekt, Zárveň platí, že prdávající nesmí být s žadatelem/příjemcem persnálně ani eknmicky prpjenu sbu (v případě zahrnutí nákladů na přízení nemvitsti d způsbilých výdajů). Případná prpjenst nesmí být nejen v kamžiku pdání žádsti pdpru, ale i 2 rky zpětně a p celu dbu prjektu. V rámci ESF prjektů je mžn splufinancvat přízení pzemků puze prstřednictvím křížvéh financvání. Výdaje, které nejsu způsbilými výdaji, jsu zejména: ta část přizvací ceny pzemku, která je vyšší než 10 % celkvých způsbilých výdajů na prjekt, ta část přizvací ceny, která je vyšší než cena zjištěná znaleckým psudkem. V návaznsti na zákn č. 254/2016, kterým se mění záknné patření Senátu č. 340/2013 Sb., dani z nabytí nemvitých věcí je daň z nabytí nemvitých věcí v sučasné dbě placena při kupi nemvitsti kupujícím, přičemž tat jednrázvá daň je pvažvána za sučást vynalženéh výdaje s přímu vazbu na prjekt, která je nezbytná pr realizaci prjektu. Daň z nabytí nemvitých věcí je tedy způsbilá v OP PPR. Strana 122 z 235

123 S nákupem pzemků je bvykle spjena následující dkumentace: kupní smluva, ppř. smluva smluvě buducí kupní, návrh na vklad d katastru nemvitstí a vyrzumění příslušnéh katastrálníh úřadu zapsání vlastnickéh práva k pzemku d katastru nemvitstí. Z hlediska psuzení časvé způsbilsti nákupu pzemku je rzhdující datum vkladu práva d katastru nemvitstí (datum, ke kterému má vklad právní účinky). Pkud tedy datum vkladu vlastnickéh práva d katastru splňuje časvý test způsbilsti, není rzhdující, zda byla smluva kupi pzemku sepsána mim rámec časvé způsbilsti. V případě, že vlastnické práv není ještě zanesen d katastru nemvitstí, je mžné dlžit vlastnictví prstřednictvím návrhu na vklad d katastru nemvitstí ptvrzenéh katastrálním úřadem a smluvu nabytí vlastnickéh práva (např. kupní smluva, smluva darvací). Před žádstí závěrečnu platbu musí být však výpis z katastru nemvitstí dlžen Přízení stavby (způsbilé pr EFRR prjekty) Způsbilé jsu výdaje na nákup, reknstrukce, technické zhdncení staveb, jejichž přízení je nezbytně nutné pr realizaci schválenéh prjektu v suladu s cíli blasti pdpry. Nákup stavby je mžný puze v případě, že jsu splněny kumulativně následující pdmínky: a) způsbilým výdajem na nákup stavby je přizvací cena, maximálně však d výše ceny zjištěné znaleckým psudkem (nesmí být starší 6 měsíců před přízením stavby), vyhtvenéh znalcem dle zákna č. 151/1997 Sb., ceňvání majetku, ve znění pzdějších předpisů, který musí dpvídat tržní ceně v dané lkalitě a v daný čas; b) stavba musí vyhvvat všem záknným předpisům, především stavebním, hygienickým, bezpečnstním, a zejména ustanvením stavebníh zákna a prváděcích vyhlášek s výjimku případů, kde je sučástí prjektu úprava stavby za účelem jejíh uvedení d suladu s uvedenými předpisy. Zárveň platí, že prdávající nesmí být s žadatelem/příjemcem persnálně ani eknmicky prpjenu sbu (v případě zahrnutí nákladů na přízení nemvitsti d způsbilých výdajů). Případná prpjenst nesmí být nejen v kamžiku pdání žádsti pdpru, ale i 2 rky zpětně a p celu dbu prjektu. Pskytvatel pdpry může ve výjimečných a řádně důvdněných případech pvlit nákup staveb, které jsu pr účely prjektu určeny k demlici. V tmt případě se aplikuje pdmínka a). V případě, že se stavba eviduje v katastru nemvitstí dle zákna č. 256/2013 Sb., katastru nemvitstí, je rzhdným kamžikem pr psuzení časvé způsbilsti přízení stavby datum vkladu práva d katastru nemvitstí (datum, ke kterému má vklad právní účinky) analgicky jak u nákupu pzemků (viz výše). V statních případech, kdy se daná stavba neeviduje v katastru nemvitstí, je rzhdující kamžik pr psuzení časvé způsbilsti přízení stavby datum přechdu neb převdu vlastnických práv. V závislsti na stupni dknčení stavby a účelu pužití předkládá příjemce následující dkumenty: u staveb, u nichž je již vydán klaudační suhlas neb rzhdnutí předčasném užití stavby neb rzhdnutí przatímním užívání ke zkušebnímu prvzu příjemce předkládá tat rzhdnutí, u nedknčených (rzestavěných) staveb příjemce předlží platné stavební pvlení dle zákna č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu, ve znění pzdějších předpisů a ppř. další dkumentaci pžadvanu ŘO (např. prjektvu dkumentaci stavby). Výdaje na nákup nemvitsti jsu dkládány kupní smluvu, bankvním výpisem a platným výpisem z katastru nemvitstí. Příjemce zárveň dlží, že daná nemvitst/daný pzemek není zatížen/a hyptéku, ani jinými závazky. V návaznsti na zákn č. 254/2016, kterým se mění záknné patření Senátu č. 340/2013 Sb., dani z nabytí nemvitých věcí je daň z nabytí nemvitých věcí v sučasné dbě placena při kupi nemvitsti kupujícím, přičemž tat jednrázvá daň je pvažvána za sučást vynalženéh výdaje s přímu Strana 123 z 235

124 vazbu na prjekt, která je nezbytná pr realizaci prjektu. Daň z nabytí nemvitých věcí je tedy způsbilá v OP PPR. V případě, že se v průběhu realizace prjektu příjemce nestane vlastníkem nemvitsti, na které je reknstrukce neb technické zhdncení prváděn, je pdmínku způsbilsti výdaje, že realizací takvé stavby není přenesena žádná výhda na majitele nemvitsti (například žadatel dlží pskytnutí slevy na nájemném plně pkrývající eknmické zhdncení nemvitsti pr vlastníka nemvitsti neb dlží, že stavbu nedchází k eknmickému zhdncení nemvitsti z phledu jejíh vlastníka). Pzn. nájem v dbě realizace prjektu může být uznán způsbilým puze v případě, že žadatel k pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace předlží dklad slevě z nájmu neb dlží, že reknstrukcí/technickým zhdncením/stavbu nedchází k eknmickému zhdncení nemvitsti z phledu jejíh vlastníka. Při reknstrukci či technickém zhdncení vznikají zejména tyt druhy způsbilých výdajů: dměny za dbrnu práci při realizaci smluvy (např. výdaje na stavební dzr, technický dzr investra, krdinátra BOZP (bezpečnst a chrana zdraví při práci), autrský dzr, výdaje na sby dpvědné za řízení prjektu a jeh realizaci), zpracvání: prjektvé dkumentace (dle 2 vyhlášky č. 499/2006, dkumentaci staveb, ve znění pzdějších předpisů), zpracvání prjektvé dkumentace pr prvádění stavby (dle 3 vyhlášky č. 499/2006, ve znění pzdějších předpisů), příprava staveniště (demlice stávajících bjektů), stavební práce pdle prjektvé dkumentace (např. reknstrukce stávajících prstr, ppř. jejich vnitřní úprava, nvě pstavené prstry, napjení na inženýrské sítě, terénní práce a úpravy). Pkud je zhtvitel u prjektů vybírán frmu výběrvéh řízení může být příjemce vyzván k dlžení metdy hdncení předlžených nabídek v rámci výběrvéh řízení. Ve všech případech platí zásada, že cena stavby by měla dpvídat cenám v místě a čase bvyklým. Nedpisvané technické zhdncení se vykazuje v kapitle rzpčtu 1.3 Drbný nedpisvaný hmtný a nehmtný majetek. Odpisvané technické zhdncení se v případě ESF prjektů vykazuje v kapitle Stavební úpravy a v případě EFRR prjektů v kapitle 2.1 Pzemky, stavby a úpravy plch. Stavba musí splňvat veškeré pr ni relevantní nrmy. V případě neexistence relevantních nrem je třeba zajistit kvalitu definváním standardů, které jsu becně uznávané, ppř. vycházejí z dbrné literatury. Stavba nesmí být prdána, prnajata ani dána d zástavy minimálně 5 let p uknčení prjektu, pkud právní akt přidělení prstředků nestanví jinak Věcné příspěvky (způsbilé pr ESF a EFRR prjekty) Za věcný příspěvek je pr účely úpravy způsbilsti pvažván pskytnutí stavebních prací, zbží, služeb, pzemků, staveb a neplacené dbrvlné práce, u kterých nebyla prvedena platba dlžená fakturami neb účetními dklady ekvivalentní důkazní hdnty. Tyt věcné příspěvky mhu být způsbilé d výše splufinancvání příjemce za předpkladu, že jejich způsbilst umžní pravidla OP PPR, a zárveň 1. veřejná pdpra pskytnutá na prjekt, jehž sučástí jsu věcné příspěvky, nesmí p dečtení věcných příspěvků přesáhnut celkvé způsbilé výdaje na knci prjektu; hdnta přisuzvaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny bvyklé na dtyčném trhu; 3. hdntu a pskytnutí věcnéh příspěvku lze nezávisle psudit a věřit; 78 Upzrňujeme na specifikum aktivity Zvyšvání kvality a efektivity fungvání vědecktechnických parků, včetně inkubátrů (PO1, SC 1.1), kde sučástí předmětu prjektu v bdbí jeh realizace i udržitelnsti může být i zajištění prstr pr firmy (tedy prnájem). V tmt případě stanví pdmínky prnájmu knkrétní výzvy a/či právní akt přidělení prstředků. 79 Tj. financvání z veřejných zdrjů nesmí na knci prjektu převyšvat skutečně vzniklé a uhrazené výdaje, tedy částku bez způsbilých výdajů v pdbě věcných příspěvků. Strana 124 z 235

125 4. v případě pskytnutí pzemků neb nemvitstí hdntu svědčuje nezávislý kvalifikvaný dbrník neb náležitě právněný úřední rgán, přičemž tat hdnta nesmí překrčit limit 10 % celkvých způsbilých výdajů na prjekt; 5. v případě věcných příspěvků ve frmě neplacené práce se hdnta tét práce určuje na základě věřenéh bjemu vynalžené pracvní dby a sazby pužívané při dměňvání za rvncennu práci. V případě, že prjekt umžňuje vklad příjemce pmci v pdbě věcnéh příspěvku, je zaptřebí pr účely dlžení způsbilých výdajů prkázat jak vlastnictví, tak hdntu tht věcnéh příspěvku. Vlastnický vztah k nemvitsti je dkládán bvykle výpisem z katastru nemvitstí. V případě, že vlastnické práv není ještě zanesen d katastru nemvitstí, je mžné dlžit vlastnictví prstřednictvím návrhu na vklad d katastru nemvitstí ptvrzenéh katastrálním úřadem a smluvu nabytí vlastnickéh práva (např. kupní smluva, smluva darvací). Ocenění nemvitsti je dkládán prstřednictvím znaleckéh psudku. Tent psudek nesmí být starší než 6 měsíců před datem přízení nemvitsti. Vlastnictví jinéh majetku (než nemvitstí, které se evidují v katastru nemvitstí) je z hlediska pžadvaných účetních dkladů řádně dlžen například předlžením inventární/skladní karty majetku. Hdnta vlženéh materiálu by měla být taktéž dlžena a ceněna předlžením znaleckéh psudku, který nesmí být starší než 6 měsíců před datem přízení materiálu. Hdnta neplacené dbrvlné práce (neb výzkumné/dbrné činnsti) se určuje na základě vynalženéh času a bvyklé hdinvé a denní sazby za prvedenu práci v místě realizace prjektu Odpisy (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Odpisy dluhdbéh hmtnéh a nehmtnéh majetku pužívanéh pr účely prjektu jsu způsbilým výdajem za dbu trvání prjektu za předpkladu, že nákup takvéh majetku není sučástí způsbilých výdajů na prjekt. Pr účely psuzvání způsbilsti výdajů se za způsbilý výdaj pvažuje daňvý dpis (vypčtený ze způsbilé vstupní ceny majetku) maximálně d výše pměrné části rčních dpisů stanvené s přesnstí na měsíce či dny připadající na dbu realizace prjektu. Pkud se majetek využívá pr realizaci prjektu puze z části, uvedené dpisy se zahrnu d způsbilých výdajů puze v alikvtní části připadající na realizaci prjektu. Odpisy lze za způsbilé pvažvat za předpkladu splnění kumulativních pdmínek a) jsu-li prplaceny ve frmě dtace, je výše výdajů dlžena účetními dklady, jejichž důkazní hdnta je rvncenná fakturám 80 ; b) náklady se týkají výhradně bdbí, ve kterém je prjekt realizván; c) na přízení depisvanéh majetku nebyly pužity granty z veřejných zdrjů Daň z přidané hdnty (způsbilé pr EFRR a ESF prjekty) Daň z přidané hdnty je becně jak všechny daně nezpůsbilá s výjimku případů, kdy je pdle vnitrstátních předpisů nedpčitatelná. DPH neb její část je tak způsbilá puze pr příjemce, kteří si nemhu nárkvat dpčet DPH na vstupu. Nárk pr dpčet DPH je vymezen záknem č. 235/2004 Sb., dani z přidané hdnty, v platném znění. Určení způsbilsti DPH se tak liší pr plátce a neplátce DPH: Plátce DPH způsbilým výdajem je ta část DPH, u které pdle zákna DPH nemá plátce nárk na dpčet daně na vstupu. Pkud plátce DPH přijatá zdanitelná plnění pužije jak pr uskutečnění své eknmické činnsti, tak pr účely s ní nesuvisející, je způsbilu buď pměrná část DPH, neb část DPH v krácené výši (dpvídající rzsahu pužití nesuvisejícíh s eknmicku činnstí). Subjekty, které mhu uplatnit nárk na dpčet DPH částečně na základě keficientu, pužijí při zpracvání žádsti pdpru a při vykazvání v žádsti platbu (tj. stanvení sumy způsbilých výdajů) zálhvý keficient. Zárveň nejpzději v rámci první 80 Příjemce, který uplatňuje dpisy jak způsbilý výdaj, je pvinen dlžit přizvací cenu dpisvanéh majetku například prstřednictvím inventární karty majetku. Inventární karta majetku zpravidla bsahuje infrmace nejen přizvací ceně majetku a jejich jedntlivých slžkách, ale též pčátku dpisvání, dbě dpisvání majetku dle přiřazené dpisvé skupiny a sazbách pr účely výpčtu dpisů apd. Strana 125 z 235

126 žádsti platbu následující p stanvení správné výše vypřádacíh keficientu za předchzí rk v suladu se záknem DPH, prvedu příjemci vyúčtvání způsbilé části DPH na základě tht vypřádacíh keficientu. DPH je způsbilým výdajem v plné výši, pkud plátce nemá mžnst nárkvat si dpčet daně na vstupu, prtže plnění nepužije pr svu eknmicku činnst. Neplátce DPH daň z přidané hdnty je způsbilým výdajem. Způsbilá DPH se v bu případech vztahuje puze k plněním, která musí být sama pvažvána za způsbilá. V případě, že je plnění způsbilé puze z alikvtní části, pak je DPH vztahující se k tmut plnění způsbilá ze stejné alikvtní části Přímá pdpra cílvých skupin (způsbilé pr ESF prjekty) Z rzpčtu prjektu lze hradit výdaje spjené se zapjením cílvé skupiny d prjektu. Tyt náklady jsu spjené zejména se zaměstnáváním a vzděláváním cílvé skupiny prjektu. Mezi tent typ výdajů patří zejména: mzdvé příspěvky cílvé skupině, tj. mzdvé náklady na klienty zaměstnané jak u příjemce dtace, tak u partnera s finančním pdílem neb zaměstnané u třetích subjektů, vyplácení stipendií apd.; jízdné (cestvné), stravné u zahraničních pracvních cest, ubytvání pr cílvu skupinu; případné další příspěvky cílvé skupině spjené se zpřístupněním asistentských, pečvatelských a jiných pdpůrných služeb pr děti předšklníh věku, seniry a sby vyžadující zvláštní péči tak, aby se sba jinak pečující tht závisléh člena rdiny mhla jakžt klient zapjit d aktivit prjektu. Mzdvé příspěvky Způsbilými výdaji jsu výdaje vzniklé v suvislsti s umístěním sby z cílvé skupiny prjektu na trh práce neb v suvislsti s prgramem udržení takvé sby na trhu práce. Tyt výdaje jsu způsbilé až d výše 100 % mzdvých nákladů 81 na dané pracvní míst, platí všem maximální limit stanvený pr měsíc práce zaměstnance ve výši trjnásbku minimální mzdy za měsíc při 40 hdinvé týdenní pracvní dbě. 82 Při sjednání kratší pracvní dby dle 80 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce, se limit pr způsbilé výdaje sníží úměrně rzdílu mezi tut kratší a standardní 40 hdinvu týdenní pracvní dbu, 83 nesnižuje se všem, pkud je stanvená týdenní pracvní dba v suladu s ustanvením dle 79 dst. 2 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce, neb byla upravena v suladu 79 dst. 3 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce. Způsbilé jsu také mzdvé náklady za dbu účasti zaměstnance na dalším vzdělávání, a t až d výše 100 % skutečně vzniklých mzdvých nákladů 84 za dbu, kdy se zaměstnanec účastnil vzdělávání, nejvýše však d výše dpvídající trjnásbku základní sazby minimální mzdy za hdinu práce ( 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.) násbenému délku účasti zaměstnance na dalším vzdělávání Pr vymezení způsbilých nákladů platí vymezení pr sbní náklady v tét kapitle. 82 Minimální mzda je stanvena nařízením vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Při změně nařízení vlády bude autmaticky změněn i limit pr mzdvé příspěvky. 83 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., minimální mzdě, nejnižších úrvních zaručené mzdy, vymezení ztíženéh pracvníh prstředí a výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracvním prstředí, stanví, že zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracvní dbu neb který nedpracval v kalendářním měsíci příslušnu pracvní dbu dpvídající stanvené týdenní pracvní dbě, se sazba minimální mzdy a nejnižší úrveň zaručené mzdy snižují úměrně dpracvané dbě. S hledem na tut skutečnst se v případě pracvních míst na částečný úvazek rvněž úměrně snižuje limit přímé pdpry. 84 Tj. hrubé mzdy včetně záknných dvdů zaměstnavatele na zdravtní a sciální pjištění a případných dalších pr zaměstnavatele pvinných - na základě právních předpisů - nákladů. 85 Délka se vyjadřuje v hdinách (jakžt jedntkách času délce 60 minut), d dby vzdělávání lze řadit i přestávky uskutečněné během vzdělávací akce, pkud nepřekračují bvyklu/ptřebnu dbu. D dby vzdělávání nelze řadit přestávku na jídl a ddech ve smyslu 88 zákna č. 262/2006 Sb., zákníku práce. Strana 126 z 235

127 V případě zaměstnání cílvé skupiny u třetích subjektů je nutné, aby příjemce či partner s finančním pdílem uzavřel s tímt třetím subjektem písemnu Dhdu pskytnutí mzdvéh příspěvku (či bdbně pjmenvanu smluvu), ve které budu přesně specifikvány pdmínky vyplacení mzdvéh příspěvku pr zaměstnance z cílvé skupiny či jiný způsb zapjení cílvé skupiny d prjektu. Cestvní náhrady / resp. jízdné (cestvné), ubytvání a stravné účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny) Cestvní náhrady v případech, kdy zapjení sby z cílvé skupiny prbíhá v rámci pracvní cesty tét sby v režimu dle zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce. Pravidla způsbilsti cestvních náhrad v rámci přímé pdpry se řídí stejnými pravidly, jaká jsu uvedena v předchzích kapitlách. Jízdní výdaje, stravné a výdaje na ubytvání 86 sb, které jsu z cílvé skupiny, ale jejich zapjení d prjektu neprbíhá v rámci pracvní cesty těcht sb v režimu dle zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce. Jízdní výdaje lze prplácet nejvýše v ceně jízdenky d 2. třídy vlaku neb na autbus pr nejkratší spje z místa bydliště d místa knání vzdělávací akce, místa zaměstnání atd. Cesty sbním autmbilem lze prplácet v sazbách pdle vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí jak přímu pdpru jen pr úseky bez pužitelné veřejné dpravy v daném čase a dni, a dále pr přepravu sb, které z důvdu svéh znevýhdnění nemhu cestvat veřejnu dpravu, a sb, které tyt znevýhdněné dprvázejí. Při cestách d zahraničí je při pužití letadla způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku. Stravné v zahraničí - Pr stravné v zahraničí OP PPR platí limity ve výši základních sazeb stravnéh pr danu zahraniční zemi, které jsu stanveny v prváděcí vyhlášce Ministerstva financí k záknu č. 262/2006 Sb., zákník práce. Ubytvání pr účastníky rezidenčních aktivit prjektu je mžné hradit ubytvání v úrvni cen místně bvyklých, pkud se jedná ubytvání v rámci ČR pak nejvýše v částce Kč za nc. Pr ubytvání v zahraničí OP PPR nestanvuje knkrétní částky, platí všem becné pravidl, že se musí jednat výdaje přiměřené (za ceny bvyklé pr standard dpvídající prjektu). Příspěvek na péči dítě a další závislé sby Tent příspěvek může být pužit pr úhradu nutných nákladů (ve výši místně bvyklé) spjených s péčí děti neb jiné závislé sby např. při účasti sby pečující ně na šklení (p dbu jeh trvání) neb při nástupu dsud nezaměstnané sby d nvéh zaměstnání (p dbu max. 6 měsíců). Jiné nezbytné náklady cílvé skupiny Zahrnují jiné nezbytné náklady cílvé skupiny pr realizvání jejich aktivit prhlídka zdravtní způsbilsti pr výkn práce (např. v ptravinářství), výpis z rejstříku trestů (např. práce v bezpečnstní agentuře) apd. Příspěvek na zapracvání Příspěvek na zapracvání se pskytuje zaměstnavateli, pkud přijímá d pracvníh pměru uchazeče zaměstnání, kterému je věnvána zvýšená péče (dle zákna č. 435/2004 Sb., zákn zaměstnansti v platném znění). Pskytuje se maximálně p dbu 3 měsíců, přičemž může činit nejvýše plvinu minimální mzdy. 86 Ubytvání (v ČR) je mžné pr účastníky rezidenčních aktivit prjektu hradit v úrvni cen místně bvyklých, nejvýše však Kč za nc (bez snídaně). Strana 127 z 235

128 17.9. Nezpůsbilé výdaje U všech výdajů dchází k psuzvání, zda splňují pravidla způsbilsti. Pkud nesplní vymezené pdmínky (kap. 17.8), jedná se nezpůsbilé výdaje. Nezpůsbilými výdaji jsu např.: úrky z úvěrů; debetní úrky; pkuty, penále, finanční tresty; rezervy na mžné buducí ztráty a dluhy; nedbytné phledávky; daň z přidané hdnty s nárkem na dpčet daně; výdaje na právní spry; daně (silniční daň, daň z nemvitsti, apd.) 87 ; výdaje nad stanvený limit; dále např. výdaje uvedené v dst. 3 čl. 69 becnéh nařízení; výdaje vynalžené v rzpru s pravidly uvedenými v těcht Pravidlech pr žadatele a příjemce Zvláštní úprava způsbilsti výdaje Veřejná pdpra Žádný prjekt splufinancvaný z veřejných zdrjů v sbě nesmí zahrnvat zakázanu veřejnu pdpru. Tat pdmínka je abslutní a znamená nejvyšší mžné mezení pr pskytnutí jakékliv pdpry, a t i nepřím prstřednictvím subjektu, jímž je pdpra převáděna na další subjekt. Právní předpisy EU definují něklik výjimek ze zákazu veřejné pdpry, a t např. individuální výjimky, blkvé výjimky a situací, kdy se nemusí jednat veřejnu pdpru např. pdpru maléh rzsahu (de minimis) neb služby becnéh hspdářskéh zájmu. Pkud prjekty pdpřené z OP PPR zakládají zakázanu veřejnu pdpru, musí být v suladu s právními předpisy na základě aplikace výjimky ze zákazu veřejné pdpry vyjmuty (tzv. pvlená veřejná pdpra), a nesmí překrčit hrní meze výše pdpry stanvené u dané výjimky. Výdaj, který z jakéhkliv důvdu zakládá nedvlenu veřejnu pdpru, nemůže být uznán jak způsbilý. Pr stanvení maximální výše pdpry v případě prjektů zakládajících veřejnu pdpru platí zvláštní pravidla vyplývající z předpisů k veřejné pdpře, blíže viz kap Prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry. Dále viz kapitla 20 Veřejná pdpra a pdpra de minimis Prjekty vytvářející příjmy Vytvří-li perace v průběhu své implementace čistý příjem, který nebyl zhledněn při výpčtu dtace, musí být dečten d způsbilých výdajů nejpzději při závěrečné žádsti platbu předlžené příjemcem v případě jiných peněžních příjmů, neb d tří let d uknčení prjektu či d termínu pr předkládání dkladů pr uzavření prgramu (pdle th, c nastane dříve) v případě příjmů dle čl. 61 becnéh nařízení. Pkud pr splufinancvání nejsu způsbilé všechny investiční výdaje, čisté příjmy se alkují na pměrném základě na způsbilu a nezpůsbilu část investičních nákladů. Pkud je např. způsbilých puze 80 % investičních nákladů, připadne na způsbilé výdaje rvněž 80 % čistých příjmů, které se d způsbilých výdajů dečtu. 87 Výjimku je daň z nabytí nemvitých věcí. Strana 128 z 235

129 V případě, že příjemce uzavře smluvu se třetí stranu (ddavatelem) a tat třetí strana smluvu pruší, platba z th vzniklá (smluvní pkuta, penále) není pvažvána za příjem. Specificku blastí pdpry z ESI fndů jsu prjekty vytvářející příjmy dle čl. 61 becnéh nařízení. Blíže viz kapitla 25 Příjmy v prjektech Křížvé financvání 88 Z EFRR lze vzájemně dplňkvým způsbem a v rámci limitu 10% 89 finančních prstředků pskytvaných EU na každu priritní su prgramu financvat tu část ESF prjektu, jejíž náklady jsu způsbilé pr pskytnutí pdpry z EFRR na základě pravidel způsbilsti uplatňvaných pr tent fnd, a t za předpkladu, že jsu nezbytné k uspkjivému prvedení ESF prjektu a přím s ním suvisejí. Ve výzvách k předkládání žádstí pdpru bude stanven limit pr křížvé financvání v prjektech v návaznsti na zaměření výzvy a rzsah využití křížvéh financvání v jiných pdpřených/plánvaných prjektech. Náklady spadající d křížvéh financvání výdaje na nákup zařízení a vybavení hmtné pvahy s dbu pužitelnsti delší než 1 rk a přizvací cenu 90 nad Kč, pkud splňuje následující pdmínky: musí se jednat speciální vybavení neb zařízení, které není mžné přídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než Kč; zařízení neb vybavení musí být pužíván k realizaci aktivit, na kterých se pdílí cílvá skupina (např. šklení, výuka, praxe, práce, výcvik atd.); stavební úpravy, které jsu reknstrukcí 91 neb mdernizací, 92 pkud převýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku Kč, a jsu prváděny za účelem usnadnění přístupu a phybu sbám zdravtně pstiženým neb úpravy výukvých, tréninkvých neb pracvních prstr pužívaných na realizaci aktivit s cílvu skupinu; V textu výzvy může být mezen, za jakým účelem bude v jedntlivých priritních sách křížvé financvání využit. V textu knkrétní výzvy bude mj. stanven: maximální bjem prstředků v Kč, které mhu být přiděleny na realizaci prjektů; maximální bjem prstředků v Kč, které mhu být přiděleny pr křížvé financvání v Kč; maximální pdíl způsbilých nákladů prjektu, které mhu být hrazeny z křížvéh financvání (v %). Stanvení maximálníh bjemu prstředků v Kč přidělenéh pr křížvé financvání v rámci dané výzvy může mít za následek, že i když bude žádst pdpru dpručena k financvání a plánvané náklady prjektu dpvídají aktivitám a respektují pravidla hspdárnsti, není garantván, že pdpra bude pskytnuta i na jeh část patřící d křížvéh financvání. ŘO při pskytvání pdpry na část křížvéh financvání musí zhlednit celkvý bjem pdpry, který je k dispzici na křížvé financvání v rámci dané výzvy. Prjekt tedy může být pdpřen puze za splnění následujících pdmínek: pdíl křížvéh financvání na rzpčtu způsbilých nákladů prjektu nesmí být vyšší než maximální pdíl stanvený v textu výzvy; 88 Kapitla není relevantní pr výzvy, v nichž není křížvé financvání pvlen a dále pr výzvy vyhlášené p datu vydání verze 4.1 Pravidel pr žadatele a příjemce. 89 Zdpvědnst za ddržení limitu má ŘO. 90 Pr neplátce DPH se přizvací cenu rzumí cena včetně DPH. Pr plátce DPH se přizvací cenu z hlediska OP PPR rzumí cena včetně té části DPH, u níž příjemce, příp. partner nemá nárk na dpčet u finančníh úřadu. 91 Reknstrukcí se rzumí zásahy d majetku, které mají za následek změnu jeh účelu neb technických parametrů. Za změnu technických parametrů se nepvažuje jen samtná záměna pužitéh materiálu. 92 Mdernizací se rzumí rzšíření vybavensti neb pužitelnsti majetku. Strana 129 z 235

130 prstředky vymezené na křížvé financvání, které dsud nebyly přiděleny jiným prjektům, dstačují na pkrytí ptřeb křížvéh financvání prjektu. V případě, že prstředky vymezené na křížvé financvání v rámci dané výzvy, které dsud nebyly přiděleny jiným prjektům (resp. prjektům s vyšším bdvým hdncením v rámci výzvy), nedstačují ani částečně na pkrytí ptřeb křížvéh financvání prjektu, může být tent prjekt pdpřen puze v případě, že chybějící prstředky křížvéh financvání nebudu zařazeny d rzpčtu prjektu a žadatel je nahradí vlastními zdrji Pravidla způsbilsti výdajů OP PPR v režimu vykazvání nepřímých nákladů 93 ESF prjekty s nepřímými náklady musí ddržvat pravidla platná pr způsbilst výdajů s výjimku, že mezi skutečně prkazvanými způsbilými výdaji (tj. mezi přímé výdaje) nemhu být zařazeny plžky, které patří dle níže uvedené definice d nepřímých nákladů. Nepřímé náklady se neprkazují, jejich výše se dvzuje d přímých nákladů. Způsbilé nepřímé náklady se v rámci prjektu vyjadřují v jedntkách prcent vzhledem k celkvým způsbilým přímým nákladům včetně nákladů na křížvé financvání. Vždy se má za t, že tyt náklady vznikly a jsu způsbilé ve výši dvzené z pdílu nepřímých nákladů na přímých nákladech stanvenéh v právním aktu pskytnutí pdpry. Nepřímé náklady příjemce prkazuje prcentuálním pměrem vůči skutečně vynalženým způsbilým přímým nákladům (včetně nákladů na křížvé financvání), a t v rámci předlžené zprávy realizaci prjektu s žádstí platbu. Prstředky na nepřímé náklady prjektu jsu pskytvány průběžně, vždy splu s prstředky na přímé náklady prjektu. Každá platba příjemci tak v sbě zahrnuje prstředky na přímé i na nepřímé náklady, a t v pměru stanveném v právním aktu pskytnutí pdpry. Nepřímé náklady mhu dsahvat maximálně 25 % přímých způsbilých nákladů prjektu včetně nákladů na křížvé financvání. Výše pdílu nepřímých nákladů na celkvých způsbilých přímých nákladech je uvedena ŘO také v rámci každé výzvy k předkládání žádstí pdpru. Aplikace stanvenéh pdílu nepřímých nákladů je pvinná pr všechny prjekty pdpřené v rámci dané výzvy. Stanvený pdíl nepřímých nákladů platný pr daný prjekt bude stanven fixně na celu dbu realizace prjektu a bude uveden ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace. Způsbilé nepřímé náklady vyjádřené v krunách se vždy pčítají z přímých nákladů prjektu včetně nákladů v kategrii křížvéh financvání. V případě, kdy budu prkázané způsbilé přímé náklady včetně nákladů v rámci křížvéh financvání nižší, než byl plánván v rzpčtu, snižuje se částka nepřímých nákladů, na kteru má příjemce nárk tak, aby byl zachván pr něj platné prcent nepřímých nákladů. Z tht důvdu se prstředky pdpry na nepřímé náklady vypčítají a prplatí vždy jak prcent z dlžených přímých nákladů včetně nákladů spadajících d kategrie křížvéh financvání v každé žádsti platbu. Tabulka: Pdíl nepřímých nákladů využívaný ve všech výzvách pr předkládání prjektů s nepřímými náklady Objem přímých způsbilých nákladů % nepřímých nákladů D 10 mil. Kč včetně 25 % Nad 10 mil. Kč 20 % Pr prjekty, u nichž pdstatná většina nákladů vznikne frmu nákupu služeb d externích ddavatelů, budu způsbilá prcenta nepřímých nákladů uvedená ve výzvě snížena. Tímt patřením se zhledňuje skutečnst, že nákup služeb d externích ddavatelů zpravidla snižuje nárky na technicku pdpru realizace prjektu, jež tvří páteř nepřímých nákladů. 93 Nepřímé náklady jsu relevantní puze v rámci ESF prjektů. Strana 130 z 235

131 Pdíly pr nepřímé náklady stanvené v jedntlivých výzvách budu sníženy pr prjekty s bjemem nákupu služeb v těcht intencích: Tabulka: Dpad výše pdílu nákupu služeb na celkvých přímých způsbilých nákladech prjektu na výši nepřímých nákladů Pdíl nákupu služeb na celkvých přímých způsbilých nákladech prjektu Snížení pdílu nepřímých nákladů vyhlášenéh ve výzvě D 60 % včetně Více než 60 % a méně než 90 % Platí pdíly nepřímých nákladů stanvené výzvu Snížení na 3/5 (60 %) pdílu stanvenéh výzvu, tj. 15 % resp. 12 % 90 % a výše Snížení na 1/5 (20 %) pdílu stanvenéh výzvu, tj. 5 %, resp. 4 % Vymezení nepřímých nákladů v OP PPR Náklady zahrnvané d nepřímých nákladů nemhu být vykazvány v rámci přímých nákladů prjektu. 1) Administrativa, řízení prjektu (včetně finančníh), účetnictví, persnalistika kmunikační a infrmační patření, 94 bčerstvení a stravvání a pdpůrné prcesy pr prvz prjektu Pr zařazení d nepřímých nákladů je rzhdující, že daný zaměstnanec: nepracuje přím s cílvu skupinu prjektu 95 neb nezajišťuje výstup, který je určen k přímému využití cílvu skupinu prjektu. 96 Není relevantní, zda jsu tyt činnsti zajištěny s využitím zaměstnanců příjemce či partnera neb některéh z jejich ddavatelů. Výjimku představují evaluační činnsti prváděné sbami mim realizační tým prjektu, náklady na ně nespadají d nepřímých výdajů, ačkli přímé využití výstupu cílvu skupinu není u evaluací pravděpdbné. Mezi činnsti bez přímé vazby na cílvu skupinu (příp. či evaluace), tj. činnsti zakládající nepřímé náklady, patří zejména: Zajištění řízení chdu prjektu či rganizace 97 (včetně agendy vnitřních směrnic a včetně kntrly partnera či ddavatele); Administrativní činnsti spjené s řízením prjektu či rganizace (např. příprava dkumentů před zaúčtváním, skenvání/kpírvání účetních a jiných dkladů) a s plněním pvinnstí archivace dkumentů k prjektu; Zpracvání zpráv realizaci prjektu a žádstí platbu (tj. příprava pdkladů pr tyt zprávy a žádsti a také vyplnění předepsaných frmulářů zprávy a žádsti a zajištění jejich pdání ŘO), včetně jejich dplnění a náprav jejich nedstatků; 94 Suslví Infrmační a kmunikační patření nahrazuje v OP PPR dříve pužívané spjení publicita prjektu. 95 D práce s cílvu skupinu patří i kmunikace (sbní i jiná) s ptenciálními účastníky prjektu (tj. sbami, které patří d cílvé skupiny, ale dsud se d prjektu nezapjili). 96 S cílvu skupinu přím pracuje např. lektr, mentr apd., výstupem pr přímé využití cílvu skupinu se rzumí např. učebnice apd. 97 Účast zaměstnance, který pracuje s cílvu skupinu / zajišťuje výstup pr přímé pužití cílvu skupinu (či zajišťuje evaluace) na pradách a bdbných se nepsuzuje jak řízení prjektu či rganizace. Rzhdující je, že dle pracvní náplně daný zaměstnanec pracuje přím s cílvu skupinu prjektu neb zajišťuje výstup, který je určen k přímému využití cílvu skupinu prjektu (či zajišťuje evaluace). Strana 131 z 235

132 Splupráce s pskytvatelem pdpry i všemi dalšími rgány právněnými ke kntrle / věřvání realizace prjektu ve věci kntrl / věřvání prjektu; 98 Administrativní činnsti spjené s rganizačním zabezpečením aktivit prjektu (např. rezervace prstr pr vzdělávací akci, kmunikace s lektry, registrace účastníků akce prbíhající před danu akcí, zajištění auditní stpy akci, příprava prezenčních listin a pzvánek pr účastníky akce); Administrativní činnsti spjené s výběrem ddavatele pr prjekt, včetně uzavření smluvy s ddavatelem / vyhtvení bjednávky (týká se přímých nákupů bez i realizace zadávacích řízení a také realizace zadávacích řízení); Zajištění finančníh řízení prjektu či rganizace, včetně účetnictví a vedení mezd zaměstnanců, agendy rzpčtvání a agendy bankvních transferů a htvstní pkladny; Persnalistika (včetně případných výběrvých řízení na buducí zaměstnance příjemce či partnera), mim persnalistiky spjené s pracvním uplatněním cílvé skupiny; Zajištění vstupních lékařských prhlídek pr sby mim cílvu skupinu prjektu; Zajištění šklení bezpečnsti a chrany zdraví při práci v režimu stanveném právními předpisy ČR pr sby mim cílvu skupinu prjektu; Zajištění pvinných i nepvinných činnstí / náležitstí v blasti infrmvání a kmunikace prjektu, včetně příp. mnitringu tisku (např. inzerce, prnájem prstr pr tiskvu knferenci, výrba prpagačních předmětů, letáků apd.), s výjimku případů, kdy jsu patření infrmvání a kmunikace hlavní činnstí prjektu (zejména u prjektů zaměřených na změnu pvědmí a pstjů cílvé skupiny apd.); Zajištění bčerstvení a stravvání sb zapjených d realizace prjektu během aktivit prjektu (realizačníh týmu i cílvé skupiny), včetně nákladů na tt bčerstvení / stravvání, všem mim stravnéh pskytvanéh jak sučást cestvních náhrad spjených s pracvní cestu d zahraničí a mim pskytvané per diems; Finanční a právní pradenství / knzultace, které nejsu pskytvány cílvé skupině prjektu; Správa pčítačvých sítí a internetvých či bdbných stránek/kmunikačních nástrjů, včetně zajištění jejich aktualizace, zálhvání bsahu, pravy nefunkčnstí apd.; 99 Zajištění pravy a údržby zařízení, vybavení 100 a využívaných nemvitstí; Zajištění úklidu a čištění; Zajištění strahy. 2) Cestvní náhrady spjené s pracvními cestami realizačníh týmu Veškeré cestvní náhrady spjené s vnitrstátními pracvními cestami (není rzhdující, jakým dpravním prstředkem se cesta uskutečnila - např. služebním vzidlem, hrmadnu dpravu, taxi aj.); Cestvní náhrady spjené se zahraničními pracvními cestami, jejichž cílem byl zajištění činnstí / náležitstí v blasti infrmvání a kmunikace prjektu. 98 Rzuměn veškerých kntrl / věření bez hledu na jejich značení (které vyplývá z terminlgie z aplikvanéh právníh předpisu) jak jsu např. audit, kntrla na místě, mnitrvacích návštěva apd. 99 Z blasti internetvých či bdbných stránek/kmunikačních nástrjů drážka zahrnuje všechny pdpůrné činnsti prváděné za účelem, aby stránky / nástrj mhly být spuštěny, naplněny a pužívány / mhl být spuštěn, naplněn a užíván (tj. např. zajištění webhstingu, technická pdpra, správa uživatelských účtů, ptimalizace webu - i s hledem na t, aby h řádně zachycvaly prhlížeče/vyhledávače). 100 Výdaje na nákup náhradních dílů (a bdbnéh) pr pravu či údržbu se začleňují d přímých neb nepřímých nákladů určuje dle pravidel uvedených níže pr sptřební materiál, zařízení a vybavení; zajištěním se v tmt kntextu myslí úkn pravy či údržby. Strana 132 z 235

133 3) Sptřební materiál, zařízení a vybavení Náklady na spjení / vazbu papírů či jiných nsičů dat (včetně laminvání), na nákup psacích ptřeb, nsičů pr záznam dat; Náklady na nákup papírů, včetně blků, sptřební a kancelářský materiál/kancelářské pmůcky (jiné než v předchzí drážce) určené pr administraci prjektu (nikli materiál pr cílvu skupinu prjektu); Další upřesnění je v Pmůcce k identifikaci přímých a nepřímých nákladů publikvané na (sekce pr příjemce). 101 Náklady na čisticí prstředky a nástrje, resp. přístrje (s výjimku případů, kdy je pr své zapjení d prjektu využívá cílvá skupina); Odpisy zařízení či vybavení, které služí k administraci prjektu (tj. nepužívá h pr své zapjení d prjektu cílvá skupina); Náklady na nájem či perativní leasing zařízení či vybavení, které služí k administraci prjektu (tj. nepužívá h pr své zapjení d prjektu cílvá skupina); Náklady na nákup zařízení a vybavení a sptřebníh materiálu, které jsu přizvány za účelem zajištění pvinných i nepvinných činnstí / náležitstí v blasti infrmvání a kmunikace prjektu; Zařízení a vybavení (včetně výpčetní techniky) pr pracvní pzice, jejichž sbní náklady jsu hrazeny z nepřímých nákladů. 4) Prstry pr realizaci prjektu Nájemné za prstry využívané k administraci prjektu, tj. nikli k práci s cílvu skupinu (např. kancelář prjektu); Odpisy budv využívaných pr prjekt (pr administraci prjektu i práci s cílvu skupinu); Energie, vdné, stčné v prstrech kanceláře prjektu a dalších prnajímaných nemvitstech využívaných k realizaci prjektu. 5) Ostatní prvzní výdaje Internetvé a telefnické připjení, pštvné, dpravné, balné; Bankvní pplatky včetně bankvních pplatků za mezinárdní finanční transakce (zahraniční platby, výběry htvsti v zahraničí, knverzní pplatky atd.); Pjistné s vazbu na pjistné smluvy pr případ vzniku nahdilé událsti (týkající se majetku i sb); Ntářské a správní pplatky, které nemají přímu vazbu na práci s cílvu skupinu prjekt 18. Hrizntální principy (dle čl. 7 a 8 becnéh nařízení) Pvinnst zajistit nastavení a implementaci hrizntálních principů v prgramvém bdbí vychází z čl. 7 a 8 Obecnéh nařízení, přičemž dle čl. 15 a 96 dst. 7 Obecnéh nařízení musí být způsb ddržvání hrizntálních principů nastaven a mnitrván na úrvni Dhdy partnerství i samtných prgramů. Nastavení a implementace OP PPR musí být v suladu se základními hrizntálními principy: Pdpra rvnsti žen a mužů a nediskriminace Udržitelný rzvj Pdpra rvnsti žen a mužů a nediskriminace Zapjení principu rvnsti žen a mužů a nediskriminace znamená ptírání diskriminace na základě phlaví (gendervé hledisk), rasy, etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání, víry, zdravtníh pstižení, věku či sexuální rientace. Téma rvných příležitstí se vztahuje i na další znevýhdněné skupiny, jak jsu migranti, dluhdbě nezaměstnaní, sby s nízku kvalifikací, sby z btížně dpravně dstupných blastí, drgvě závislí, prpuštění vězni, abslventi škl; suhrnně skupiny hržené sciálním vylučením. 101 Náklady za papír nelze vykazvat jak přímý náklad u prjektů předlžených v rámci 2 a 18. výzvy. Strana 133 z 235

134 Zákaz diskriminace v suladu s českým i evrpským právem a pdpra rvných příležitstí jsu základními principy realizace OP PPR a budu respektvány a pdprvány ve všech priritních sách a investičních priritách. Při výběru prjektů, řízení, mnitrvání a evaluacích je brán zřetel na příspěvek k rvnému zacházení, aby měly všechny skupiny byvatel, zejména sciálně hržené, ale také ženy a muži, stejný přístup k čerpání prstředků z OP PPR (např. etnické menšiny, sby se zdravtním pstižením apd.). Pdpřené prjekty nesmí prušvat zákaz diskriminace a mají přispívat k naplňvání principu rvných příležitstí všude, kde je t relevantní. Prjekt, u nějž bude v rámci hdncení identifikván prušení zákazu diskriminace neb negativní dpad na rvné příležitsti, nebude mci být pdpřen z prstředků OP PPR. Významné je také zajištění, aby realizátři prjektů v rámci pdpry rvnéh přístupu náležitě zhledňvali specifické ptřeby jedntlivých cílvých skupin a využívali např. dprvdná patření k dstranění mžných bariér účasti v prjektech pr cílvé skupiny. Zajištění rvných příležitstí a nediskriminace je prt zakmpnván d kritérií pr výběr prjektů. Priritní sa 3 Pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě je svými aktivitami přím zaměřena na blast sciálníh začleňvání a sciálníh pdnikání, jejichž synergické efekty stimulují a psilují rvné příležitsti a rvné zacházení bez diskriminace na základě phlaví, rasvéh neb etnickéh půvdu, nábženskéh vyznání neb víry, zdravtníh pstižení, věku neb sexuální rientace, případně dalších důvdů. Přímý vliv na zajištění rvných příležitstí a bj prti diskriminaci mají také aktivity priritní sy 4 Vzdělávání a vzdělanst a pdpra zaměstnansti, a t jak pdpru multikulturní výchvy, integrujícíh vzdělávání, začleňvání dětí, vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími ptřebami, tj. se sciálním a zdravtním znevýhdněním či zdravtním pstižením, žáků a studentů z hrženéh prstředí, tak i pdpru alternativních frem předšklní péče umžňujících rychlý návrat rdičů (včetně matek a tců samživitelů) na trh práce. Rvnst žen a mužů je řešena zejména v blast slaďvání rdinnéh a pracvníh živta, terénní práce s hrženými rdinami a sbami v krizi, vzdělávání pr rvnst a integraci apd. Ostatní priritní sy mají na blast rvnsti žen a mužů a nediskriminace nepřímý vliv. Např. pr zlepšení přístupu a zvýšení atraktivity městské hrmadné dpravy pr všechny, tedy i pr sby se zdravtním pstižením, bude mžné v rámci priritní sy 2 investiční pririty 2 pdprvat také patření k rychlejšímu a bezpečnějšímu nástupu a výstupu na zastávkách tramvají. D kritérií výběru prjektů napříč peračním prgramem budu zahrnuta ta, která hdntí sulad s principem rvnsti phlaví a nediskriminace. Kde je aplikvatelné, jsu pr sledvání naplňvání tht hrizntální principu v rámci realizace prgramu a prjektů nastaveny u dané aktivity indikátry sledující pčet účastníků prjektu dle věku, jiné nárdnsti, státní příslušnsti, příslušnsti k etnickým menšinám, zdravtníh pstižení, stupně vzdělání a dalších indikátrů Udržitelný rzvj Udržitelným rzvjem se rzumí způsb rzvje, který uvádí d suladu hspdářský a splečenský pkrk s plnhdntným zachváním živtníh prstředí pr další generace. Pdle čl. 8 Obecnéh nařízení musí být při realizaci OP PPR zajištěna pdpra pžadavků na: chranu živtníh prstředí, účinné využívání zdrjů, patření ke zmírňvání změny klimatu a přizpůsbení se tét změně, dlnst vůči katastrfám a předcházení rizikům. Na pdpru účinnéh využívání zdrjů a patření ke zmírňvání změny klimatu svými aktivitami (energetické úspry v rámci bjektů a technických zařízení služících pr zajištění prvzu městské veřejné a silniční dpravy, zvýšení využívání bnvitelných zdrjů energie, patření pr preferenci veřejné dpravy a jiné) je přím zaměřena priritní sa 2 Udržitelná mbilita a energetické úspry. Opatření tét priritní sy budu pdprvat i chranu živtníh prstředí (především snižváním emisí CO2, znečišťujících látek z dpravy a z výrby i sptřeby tepelné a elektrické energie). Strana 134 z 235

135 Pdprvané aktivity statních priritních s budu mít na výše uvedená témata udržitelnéh rzvje většinu puze nepřímý vliv, s případným přímým pzitivním dpadem na chranu živtníh prstředí, účinné využívání zdrjů a klimatické změny v buducnsti. Uplatňvání principu udržitelnéh rzvje bude sledván průběžným plněním hdnt výsledkvých indikátrů především v rámci priritní sy 2, jejíž patření mají, ať už přím či nepřím, za cíl snížení emisí CO2 a snížení sptřeby energie, cž bude mít pzitivní dpad na živtní prstředí reginu a zdraví byvatel města. Mnitrvání a hdncení vlivů prjektů na živtní prstředí bude prváděn také prstřednictvím těcht envirnmentálních indikátrů: Snížení emisí primárních částic a prekurzrů sekundárních částic Rzšíření zreknstruvané neb nvě vybudvané kapacity bez zábru zemědělskéh půdníh fndu Mnitrvání a naplňvání hrizntálních principů Sučástí žádsti pdpru z OP PPR je ppis příspěvku prjektu k hrizntálním principům, ve kterém žadatel tent příspěvek knkretizuje. D kritérií výběru prjektů jsu pak zahrnuta také ta, která hdntí sulad s hrizntálními principy. Při přidělvání finančních prstředků z peračníh prgramu jsu upřednstňvány prjekty, které budu přínsem pr uplatnění hrizntálních principů neb budu minimalizvat své negativní vlivy. U prjektů, které v žádsti pdpru uvádí aktivní příspěvek k uplatňvání hrizntálních principů, je v rámci zpráv realizaci prjektu vyžadván ppis knkrétních aktivit či patření. Prjekty, které budu mít jednznačně negativní vliv na naplňvání hrizntálních principů, budu vyřazeny při kntrle přijatelnsti. Obecně se rzlišují dva hrizntální principy (blíže viz kap. 3), v IS KP14+ se však uživatelé vyplňují hrizntální principy rzdělené d tří blastí. Při vyplňvání je třeba ddržvat dále uvedená pravidla, aby byl zřejmé, jaký vliv prjekt na hrizntální principy má. Z hlediska rvných příležitstí a nediskriminace je prjekt: cílený (cíleně zaměřený), jestliže jeh hlavním cílem je dstranění překážek pr účast znevýhdněných skupin na trhu práce, v hspdářském, sciálním neb rdinném živtě, pzitivní, jestliže rvné příležitsti nejsu sice hlavní náplní prjektu, prjektvé aktivity však přispívají k dstraňvání diskriminace (dpravní bslužnst umžní přístup handicapvaným apd.). Dále lze prjekt značit za pzitivní k rvným příležitstem v případě, kdy dprvdné aktivity umžňují participaci znevýhdněných skupin, neutrální, pkud u něj nelze vysledvat přímý ani nepřímý vliv. V případě cílených a pzitivních prjektů je třeba v rámci žádsti pdpru a dále v rámci zpráv realizaci prjektu vyplňvat ppis vlivu prjektu na rvné příležitsti a nediskriminaci (např. patření v rámci prjektu). Z hlediska rvných příležitstí mužů a žen je prjekt: cílený (cíleně zaměřený), jestliže jeh hlavním cílem je dstranění nervnstí v příležitstech mezi muži a ženami, pzitivní, jestliže rvné příležitsti nejsu sice hlavní náplní prjektu, prjektvé aktivity však přispívají k dstraňvání nervnsti mezi muži a ženami, neutrální, pkud u něj nelze vysledvat přímý ani nepřímý vliv na rvné příležitsti mužů a žen. V případě cílených a pzitivních prjektů je třeba v rámci žádsti pdpru a dále v rámci zpráv realizaci prjektu vyplňvat ppis vlivu prjektu na rvné příležitsti mezi muži a ženami (např. patření v rámci prjektu). Strana 135 z 235

136 Z hlediska udržitelnéh rzvje je prjekt: cílený (cíleně zaměřený), jestliže jeh hlavním cílem jsu investice přím zaměřené na zlepšvání a chranu živtníh prstředí, a sleduje alespň jeden tzv. ENVI indikátr, resp. indikátr s atributem ENVI 102, pzitivní, jestliže jeh hlavním cílem nejsu investice přím zaměřené na zlepšvání a chranu živtníh prstředí, avšak prjekt částečně může svými efekty k tmut tématu přispívat a sleduje alespň jeden ENVI indikátr, neutrální prjekt, který má neutrální vliv na živtní prstředí. Jedná se prjekty, které nesledují žádný ENVI indikátr. V případě cílených a pzitivních prjektů je třeba v rámci žádsti pdpru a dále v rámci zpráv realizaci prjektu vyplňvat ppis vlivu prjektu na udržitelný rzvj (např. patření v rámci prjektu). 19. Zadávání zakázek v rámci OP PPR Kapitla vymezuje pravidla, kterými je žadatel/příjemce (dále jen zadavatel ) pvinen se řídit při realizaci zakázek v rámci prjektů finančně pdpřených prstředky OP PPR (dále jen Pravidla OP PPR ). 102 Výpis indikátrů s atributem ENVI včetně jejich kódu dle číselníku ENVI indikátrů uveden v MS Strana 136 z 235

137 Jsem veřejným zadavatelem dle 4 dst. 1 Zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek? viz nabídky, včetně dkladu prkazujícíh její deslání/uveřejnění, pkud byla nějaká nabídka vyřazena; kapitlu Vymezení typů zadavatelů? ANO NE Zadávám zakázku s předpkládanu hdntu vyšší než 2 mil. Kč bez DPH, resp. 6 mil. Kč bez DPH v případě stavebních prací? Zadávám zakázku dle 4 dst. 3 Zákna č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek? viz kapitlu Vymezení typů zadavatelů ANO NE NE ANO Pstup dle ZZVZ viz kapitlu 19.6 Pstup dle pravidel viz kapitly 19.3 a 19.4 Zadávám zakázku s předpkládanu hdntu více než Kč bez DPH, resp Kč bez DPH v případě stavebních prací? ANO NE Zadávám zakázku s míru pdpry více než 50 % z předpkládané hdnty zakázky? ANO NE Pstup dle ZZVZ viz kapitlu 19.6 Pstup dle pravidel viz kapitly 19.3 a 19.4 Zadávám zakázku s předpkládanu hdntu vyšší než 2 mil. Kč bez DPH, resp. 6 mil. Kč bez DPH v případě stavebních Žádám dtaci více než 200 mil. Kč bez DPH? ANO NE ANO NE Pstup dle ZZVZ viz kapitlu 19.6 Pstup dle pravidel viz kapitly 19.3 a 19.4 Pstup dle ZZVZ viz kapitlu 19.6 Pstup dle pravidel viz kapitly 19.3 a 19.4 Strana 137 z 235

138 19.1. Vymezení základních pjmů Definice základních pjmů Definice pjmů jsu uvedeny v kap. 3. Pkud se v kapitle 19 a jejích pdkapitlách uvádí pjem písemně, rzumí se tím listinná neb elektrnická frma, včetně vé či bdbné kmunikace, přičemž elektrnický pdpis není pvinnu náležitstí Vymezení zakázek dle předmětu plnění Zakázky se pdle předmětu dělí na zakázky na ddávky, zakázky na služby neb zakázky na stavební práce Zakázka na ddávky Zakázka na ddávky je zakázka, jejímž předmětem je přízení věcí, zvířat neb vladatelných přírdních sil, pkud nejsu sučástí zakázky na stavební práce dle kapitly níže. Přízením se rzumí zejména kupě, nájem neb pacht Zakázka na stavební práce Zakázku na stavební práce je zakázka, jejímž předmětem je: a) pskytnutí činnsti uvedené v ddílu 45 hlavníh slvníku jedntnéh klasifikačníh systému pr účely zakázek pdle přím pužitelnéh předpisu Evrpské unie 103 (dále jen "hlavní slvník jedntnéh klasifikačníh systému"), b) zhtvení stavby, neb c) pskytnutí suvisejících prjektvých činnstí, pkud jsu zadávány splečně se stavebními pracemi pdle písmene a) neb b). Zakázku na stavební práce je též zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění pdle bdů a) c) výše rvněž zhtvení stavby dpvídající pžadavkům stanveným zadavatelem, tj. stavba, u níž má zadavatel rzhdující vliv na druh neb prjekt stavby. Za zakázku na stavební práce se pvažují rvněž stavební práce přizvané s využitím zprstředkvatelských neb pdbných služeb, které zadavateli pskytuje jiná sba Zakázka na služby Zakázku na služby je zakázka, jejímž předmětem je pskytvání jiných činnstí, než uvedených v kapitle výše. Zakázku na služby je rvněž takvá zakázka, kde je krmě pskytnutí služeb také pskytnutí ddávky/stavebních prací, a t pkud předpkládaná hdnta pskytvaných služeb je vyšší než předpkládaná hdnta ddávky/stavebních prací Vymezení typů zadavatelů a) Veřejným zadavatelem pdle 4 dst. 1 ZZVZ je: a. Česká republika, v případě České republiky se rganizační slžky státu pvažují za samstatné zadavatele, b. Česká nárdní banka c. státní příspěvkvá rganizace 103 Nařízení Kmise (ES) č. 213/2008 ze dne 28. listpadu 2007, kterým se mění nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 splečném slvníku pr veřejné zakázky (CPV) a směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES pstupech při zadávání zakázek, pkud jde přezkum CPV Strana 138 z 235

139 d. územní samsprávný celek neb jeh příspěvkvá rganizace e. jiná právnická sba, pkud: i. byla zalžena neb zřízena za účelem uspkjvání ptřeb veřejnéh zájmu, které nemají průmyslvu neb bchdní pvahu, a ii. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňvat rzhdující vliv neb jmenuje neb vlí více než plvinu členů v jejím statutárním neb kntrlním rgánu. b) Zadavatelem pdle 4 dst. 2 ZZVZ je sba, která k úhradě nadlimitní neb pdlimitní veřejné zakázky pužije více než ,- Kč, neb více než 50 % peněžních prstředků, pskytnutých z: a. rzpčtu veřejnéh zadavatele b. rzpčtu Evrpské unie neb veřejnéh rzpčtu cizíh státu s výjimku případů, kdy je veřejná zakázka plněna mim území Evrpské unie. Dle 4 dst. 3 ZZVZ je při zadávání sektrvých veřejných zakázek pdle 151 ZZVZ, včetně sektrvých kncesí pdle 176 dst. 3 ZZVZ, zadavatelem také sba uvedená v 151 dst. 2 ZZVZ. c) Zadavatelem mim režim ZZVZ je fyzická neb právnická sba, která nespadá d žádné z výše uvedených kategrií a zadává zakázku v rámci realizace prjektu finančně pdpřenéh z prstředků OP PPR Základní zásady pr zadávání zakázek 104 a) Za celé zadávací a výběrvé řízení veřejné zakázky včetně úplnsti zadávací dkumentace a nastavení hdntících kritérií nese plnu zdpvědnst zadavatel (tzn. žadatel/resp. příjemce dtace či partner). b) Zadavatel je pvinen při realizaci prjektu uskutečňvat výběr ddavatele v suladu se zásadami stanvenými Pravidly neb Záknem č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek, v platném znění (ZZVZ). c) Zadavatel definvaný v 4 dst. 1 3 ZZVZ není pvinen zadávat pstupy upravenými v Pravidlech zakázky maléh rzsahu, které splňují pdmínky pr pužití výjimky stanvené v 29, 30 ZZVZ, a které splňují pdmínky pr jejich zadání v jednacím řízení bez uveřejnění pdle 63 dst. 3 a 5 a 64 až 66 ZZVZ d) U výběrvých řízení je zadavatel pvinen pstupvat dle Pravidel platných v den vyhlášení. Rzhdné datum pr určení data platnsti Pravidel u dané zakázky je datum uveřejnění známení zahájení výběrvéh řízení (dále jen známení )/deslání výzvy. e) Zadavatel nesmí rzdělit veřejnu zakázku, jestliže by tím dšl ke snížení ceny jedntlivých částí zakázky pd finanční limity stanvené Pravidly neb ZZVZ pr jedntlivé druhy výběrvéh/zadávacíh řízení. Zadavatel je zárveň pvinen zhlednit hspdárné, účelné a efektivní vynalžení veřejných prstředků. f) Zadavatel musí při zadávání zakázky ddržvat zásady transparentnsti a přiměřensti: i. Zásada transparentnsti - Zadavatel má pvinnst veškeré krky, které vedu k uzavření smluvy činit jasným, průhledným a srzumitelným způsbem, tzn. stanvit jasně lhůty a pstupy pr jedntlivé krky zadávání zakázky, všech 104 Upzrňujeme, že d nabývá účinnsti ustanvení 211 dst. 3 zákna č. 134/2016 Sb. zadávání veřejných zakázek. Dle tht ustanvení musí veškerá písemná kmunikace mezi zadavatelem a ddavateli prbíhat elektrnicky. Strana 139 z 235

140 významných úknech suvisejících s výběrem ddavatele přizvat a uchvávat písemnu dkumentaci v dstatečném rzsahu, který umžní úkny zadavatele nezávisle přezkumat; jasně vymezit kritéria, dle kterých budu hdnceny nabídky účastníků vždy v dstatečném předstihu před samtným vypracváním nabídek; patřit všechna rzhdnutí řádným důvdněním atd. ii. zásada přiměřensti jedná se zajištění dpvídajícíh stupně zveřejnění zadávacíh/výběrvéh řízení, a t s dstatečným předstihem, a dále dpvídajícíh stupně frmalizace zadávacíh/výběrvéh řízení, tj. míry nárků kladených na úkny zadavatele, pčet a dbrnst rgánů zadavatele. Dále je zásadu přiměřensti míněna přiměřenst pžadavků zadavatele ve vztahu k předmětu zakázky. T platí například pr stanvení délky lhůt, které musí skutečně umžnit přihlášení všem zájemcům. Pžadavky zadavatele by s hledem na předmět veřejné zakázky neměly být nepřiměřeně přísné, frmalistické neb napak nedstatečně definvané. g) Ve vztahu k ddavatelům musí zadavatel ddržvat zásadu rvnéh zacházení a zákazu diskriminace. i. Zásada rvnéh zacházení - Zadavatel je v průběhu zadávání zakázky, resp. již d kamžiku přípravy řízení, pvinen přistupvat stejným způsbem ke všem účastníkům, kteří mhu pdat či pdávají nabídky (zadavatel definuje ve výzvě k pdání nabídky/zadávací dkumentaci přesné pdmínky tak, aby všichni účastníci předem věděli, jak bude řízení prbíhat, zejména jakým způsbem bude prbíhat hdncení nabídek atd.). ii. Zásada zákazu diskriminace - Zadavatel je pvinen v průběhu zadávání zakázky pstupvat tak, aby jeh jednáním nedšl k diskriminaci žádnéh z účastníků. T znamená, že pdmínky pr zadání zakázky musí být zadavatelem stanveny tak, aby zárveň umžňvaly výběr nejvhdnějšíh ddavatele, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému účastníkvi d řízení, např. z důvdů, které nesuvisejí s předmětem zakázky. Zadavatel musí zajistit zejména: nediskriminační předmět plnění zakázky (tj. předmět zakázky nesmí bsahvat ppis prduktu příznačný pr jednh či mezený kruh výrbců či ddavatelů); nediskriminační stanvení parametrů předmětu zakázky zejména platí zákaz stanvení pžadavků na výkn výpčetní techniky frmu stanvení taktvací frekvence v jedntce Hz (bvykle GHz) 105 ; nediskriminační kvalifikační kritéria (tj. kvalifikační kritéria musí být přiměřená předmětu plnění zakázky a bvyklým pžadavkům na trhu, např. nesmí být pžadvaná nadměrná délka praxe, brat přesahující výrazně bjem plnění, nepřiměřené nárky na pjištění apd. či pžadavky zcela nesuvisející s předmětem plnění); nediskriminační hdntící kritéria (tj. hdntící kritéria by měla dpvídat a být přiměřená předmětu plnění zakázky nejen svým bsahem, ale také rzsahem, ppř. váhu); 105 Z nálezu auditníh týmu EK jednznačně vyplývá, že stanvení minimálníh výknu pčítače pmcí jedntky GHz je diskriminační, bez hledu na knkrétní pžadvanu výši tht parametru. Strana 140 z 235

141 aby účast v zadávacím řízení nebyla pdmíněna uvalením břemene (závazku) týkajícíh se vítěznéh ddavatele ještě na účastníka před výběrem vítěznéh ddavatele (např. pjištění dpvědnsti) 106 ; h) Zadavatel pstupuje tak, aby nedcházel ke střetu zájmů. Zadavatel si vyžádá písemné čestné prhlášení všech sb, které psuzují neb hdntí nabídky, že nejsu ve střetu zájmů. Pkud zjistí, že ke střetu zájmů dšl, přijme k jeh dstranění patření k nápravě. Za střet zájmů se pvažuje situace, kdy zájmy sb (zájem získat sbní výhdu neb snížit majetkvý neb jiných prspěch zadavatele), které: i. se pdílejí na průběhu zadávacíh/výběrvéh řízení, neb ii. mají neb by mhly mít vliv na výsledek zadávacíh/výběrvéh řízení, hržují jejich nestrannst neb nezávislst v suvislsti se zadávacím/výběrvým řízením. j) Zadavatel nesmí mezvat účast ve výběrvém řízení těm ddavatelům, kteří mají sídl v členském státě Evrpské unie Evrpskéh hspdářskéh prstru neb Švýcarské knfederaci (dále jen "členský stát"), neb v jiném státě, který má s Česku republiku neb s Evrpsku unií uzavřenu mezinárdní smluvu zaručující přístup ddavatelům z těcht států k zadávané zakázce. k) Zadavatel je pvinen písemně zaznamenávat veškeré úkny spjené se zadávacím/výběrvým řízením. l) Zadavatel kdykli v průběhu výběrvéh řízení učiní nezbytné a přiměřené patření k nápravě, pkud zjistí, že pstupval v rzpru s těmit Pravidly. Opatřením k nápravě se pr účely těcht Pravidel rzumí úkny zadavatele, které napravují předchzí pstup, který je v rzpru s Pravidly. m) Zadavatel je pvinen uchvávat veškeru dkumentaci vzniklu v suvislsti se zadáváním zakázky a záznamy elektrnických úknech suvisející s realizací zakázky p dbu uvedenu v právním aktu pskytnutí pdpry z OP PPR. Dkumentaci je zadavatel pvinen uchvávat frmu stejnpisu, příp. kpie předané dkumentace. Dkumentací zakázce se rzumí suhrn všech dkumentů v listinné či elektrnické pdbě, jejichž přízení v průběhu zadávání, ppř. p jeh uknčení, vyžadují Pravidla, včetně úplnéh znění riginálů nabídek všech ddavatelů a uzavřených smluv. n) Zadavatel je pvinen neprdleně infrmvat řídicí rgán všech řízeních přezkumání úknů zadavatele zahájených Úřadem pr chranu hspdářské sutěže (dále jen ÚOHS ) a rzhdnutích ÚOHS těcht řízeních, jejichž předmětem je zakázka splufinancvaná ze zdrjů EU a ppř. dalších řízeních, které se týkají předmětu zakázky splufinancvané z OP PPR Stanvení předmětu zakázky Zadavatel stanví předmět jedné zakázky tak, aby předmětem jedné zakázky byla: a) všechna plnění, jejichž předměty plnění tvří jeden funkční celek neb b) všechna bdbná a splu suvisející plnění, přičemž suvisející plnění jsu ta, která splu místně, věcně a časvě suvisí. Pkud je předmět zakázky určen pr něklik rganizací (např. pr příjemce a partnera), je nezbytné v ppisu předmětu zakázky uvést, jaké služby či zbží jsu určeny pr jedntlivé rganizace. Díky tmut vymezení může ddání a fakturace prbíhat dděleně. Nicméně ptenciální ddavatelé 106 Takvé závazky a pžadavky by měly být předmětem smluvních bchdních pdmínek s vybraným ddavatelem. Strana 141 z 235

142 předkládají jednu nabídku pr celý předmět zakázky a nabídky jsu hdnceny jak jeden celek, nikli zvlášť pr části zakázky určené jedntlivým rganizacím. Není-li t důvdněn předmětem zakázky, zadavatel nesmí zvýhdnit neb znevýhdnit určité ddavatele neb výrbky tím, že technické pdmínky v rámci zadávacích pdmínek stanví prstřednictvím příméh neb nepříméh dkazu na: a) určité ddavatele neb výrbky, neb b) patenty na vynálezy, užitné vzry, průmyslvé vzry, chranné známky neb značení půvdu. Odkaz pdle bdu a) neb b) může zadavatel pužít, pkud stanvení technických nemůže být dstatečně přesné neb srzumitelné. U každéh takvéh dkazu zadavatel uvede mžnst nabídnut rvncenné řešení Stanvení předpkládané hdnty zakázky Zadavatel je pvinen stanvit předpkládanu hdntu zakázky před zahájením výběrvéh/zadávacíh řízení neb před zadáním zakázky v případě zakázek s předpkládanu hdntu nižší než ,- Kč resp ,- Kč bez DPH (viz kapitlu ). Předpkládaná hdnta zakázky je rzhdující pr určení dalšíh pstupu zadavatele při výběru ddavatele (viz dále). Předpkládanu hdntu zakázky je zadavatelem předpkládaná výše úplaty za plnění zakázky vyjádřená v penězích. D předpkládané hdnty zakázky se zahrne hdnta všech plnění, která mhu vyplývat ze smluvy na zakázku, není-li dále stanven jinak. Při stanvení předpkládané hdnty zakázky je vždy rzhdná cena bez DPH, a t cena ke dni zahájení výběrvéh/zadávacíh řízení. Předpkládaná hdnta zakázky se stanví na základě údajů a infrmací zakázkách stejnéh či pdbnéh předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispzici takvé údaje neb infrmace, vychází z infrmací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními knzultacemi neb jiným vhdným způsbem. Je-li zakázka rzdělena na části, stanví se předpkládaná hdnta pdle sučtu předpkládaných hdnt všech těcht částí bez hledu na t, zda je zakázka zadávána v jednm neb více výběrvých řízeních, neb zadavatelem samstatně neb ve splupráci s jiným zadavatelem neb jinu sbu. Sučet předpkládaných hdnt částí zakázky musí zahrnvat předpkládanu hdntu všech plnění, která tvří jeden funkční celek a jsu zadávána v časvé suvislsti. Každá část zakázky musí být zadávána pstupy dpvídajícími celkvé předpkládané hdntě zakázky s výjimku případů, kdy celkvá předpkládaná hdnta všech takt zadávaných částí zakázky nepřesáhne 20 % suhrnné předpkládané hdnty. V těcht případech může být jedntlivá část zakázky zadávána pstupy dpvídajícími předpkládané hdntě tét části zakázky. Zadavatel je pvinen uchvávat veškeru dkumentaci vážící se ke stanvení předpkládané hdnty zakázky a na žádst pskytvatele dtace dlžit, jakým způsbem a na základě jakých infrmací byla předpkládaná hdnta zakázky stanvena Předpkládaná hdnta zakázky, jejímž předmětem jsu pravidelně přizvané neb trvající ddávky neb služby Předpkládaná hdnta zakázky, jejímž předmětem jsu pravidelně přizvané neb trvající ddávky neb služby, se stanví jak a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za ddávky neb služby stejnéh druhu během předcházejících 12 měsíců neb předchzíh účetníh bdbí, které je delší než 12 měsíců, upravená změny v mnžství neb cenách, které lze čekávat během následujících 12 měsíců, neb b) sučet předpkládaných hdnt jedntlivých ddávek a služeb, které mají být Strana 142 z 235

143 zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců neb v účetním bdbí, které je delší než 12 měsíců, pkud nemá k dispzici údaje pdle písmene a). Má-li být smluva uzavřena na dbu delší než 12 měsíců, upraví se předpkládaná hdnta zakázky stanvená pdle dstavce výše pdle ustanvení uvedených v pkynech pr stanvení předpkládané hdnty zakázky na ddávky a ustanvení pr stanvení předpkládané hdnty zakázky na služby, u které se nestanví celkvá smluvní cena, uvedených níže. Pr stanvení předpkládané hdnty zakázky na ddávky je rzhdná u smluvy na dbu a) určitu předpkládaná výše úplaty za celu dbu trvání smluvy, b) neurčitu, neb jejíž trvání nelze přesně vymezit, předpkládaná výše úplaty za 48 měsíců. Pr stanvení předpkládané hdnty zakázky na služby, u které se nestanví celkvá smluvní cena, je rzhdná předpkládaná výše úplaty a) za celu dbu trvání smluvy, je-li dba trvání smluvy rvna 48 měsíců neb kratší, b) za 48 měsíců u smluvy na dbu neurčitu, neb smluvy s dbu trvání delší než 48 měsíců. D předpkládané hdnty musí zadavatel také zahrnut a) u pjišťvacích služeb pjistné, prvizi a jiné suvisející platby, b) u bankvních a finančních služeb pplatky, prvize, úrky a jiné suvisející platby, c) při prjektvé činnsti hnráře, prvize a jiné suvisející dměny. Pskytuje-li zadavatel ddavateli ddávky, služby neb stavební práce, které jsu nezbytné pr pskytnutí zadavatelem pžadvaných stavebních prací, zahrne jejich hdntu d předpkládané hdnty zakázky. Za zakázky, jejichž předmětem jsu pravidelně přizvané neb trvající ddávky neb služby, se nepvažují zakázky s takvým předmětem, jehž jedntkvá cena je v průběhu účetníh bdbí prměnlivá a zadavatel přizuje takvé ddávky či služby pakvaně pdle svých aktuálních ptřeb Režim zakázky dle předpkládané hdnty zakázky Pr účely Pravidel OP PPR se zakázky člení pdle výše předpkládané hdnty na zakázky: a) maléh rzsahu b) vyšší hdnty Zakázky maléh rzsahu Jedná se zakázky: Zakázky s předpkládanu hdntu nižší než / Kč bez DPH a) s předpkládanu hdntu nižší než Kč bez DPH v případě zadavatelů vymezených v 4 ZZVZ, dst. 1 3, resp. v kapitle Pravidel OP PPR b) s předpkládanu hdntu nižší než Kč bez DPH v případě zadavatelů mim půsbnst ZZVZ (tj. nejedná se zadavatele dle 4 dst. 1 3 ZZVZ), pkud zárveň dtace pskytvaná na danu zakázku nepřesahuje 50 % předpkládané hdnty zakázky. Strana 143 z 235

144 Jedná se: Zakázky s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH d / Kč bez DPH a) v případě zadavatele dle 4 dst. 1-3 ZZVZ zakázky s předpkládanu hdntu nejméně Kč bez DPH a nepřesahující hdnty Kč bez DPH, pkud se jedná zakázku na ddávky a služby, a nepřesahující hdnty Kč bez DPH pr zakázky na stavební práce; b) v případě zadavatelů mim půsbnst ZZVZ (tj. nejedná se zadavatele dle 4 dst. 1 3 ZZVZ), ) pkud zárveň dtace pskytvaná na danu zakázku nepřesahuje 50% předpkládané hdnty zakázky, zakázky s předpkládanu hdntu nejméně Kč bez DPH a nepřesahující hdnty Kč bez DPH (pkud se jedná zakázku na ddávky a služby), a nepřesahující hdnty Kč bez DPH (pr zakázky na stavební práce) Zakázky vyšší hdnty - s předpkládanu hdntu vyšší než / Kč bez DPH Jedná se zakázky: a) zadávané zadavateli mim půsbnst ZZVZ (viz kapitla Pravidel OP PPR), jejichž předpkládaná hdnta činí více než Kč bez DPH v případě ddávek zbží a služeb, a zakázky na stavební práce, jejichž předpkládaná hdnta činí více než Kč bez DPH, pkud výše pžadvané dtace nepřekračuje 200 mil. Kč bez DPH, Výběrvá řízení - pžadavky a pstupy pr zakázky mim půsbnst ZZVZ Druh výběrvéh řízení dle hdnty zakázky Zakázky s předpkládanu hdntu nižší než / Kč bez DPH Zadavatel není pr realizaci těcht zakázek vymezených v kapitle Pravidel OP PPR pvinen realizvat zadávací/výběrvé řízení. Je právněn využít příméh nákupu neb přímé bjednávky pžadvanéh plnění. Ddávku zbží, nákup služeb neb nákup stavebních prací není nutné dkládat písemnu smluvu, pstačí, aby byl uskutečněný výdaj dlžen účetními dklady, resp. účetními záznamy pdle Zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů. Z dkladů (účetníh neb s ním suvisející bjednávky) musí být zřejmý zejména předmět zakázky, mnžství ddanéh plnění a cena plnění. I v případě zadávání zakázky v režimu dle tét kapitly je zadavatel pvinen zachvat zásady dle kap Zakázky s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH a nepřesahující / Kč bez DPH Tyt zakázky vymezené v kapitle Pravidel OP PPR může zadavatel zadat v tevřené výzvě, kdy znamuje známením výběrvéh řízení nemezenému pčtu ddavatelů svůj úmysl zadat zakázku v tmt výběrvém řízení; známení tevřené výzvy je výzvu k pdání nabídek ddavatelů. Oznámení výběrvéh řízení uveřejní zadavatel p celu dbu trvání lhůty pr pdání nabídek: a) na prfilu zadavatele, neb b) v nárdním elektrnickém nástrji Strana 144 z 235

145 Zadavatel může výzvu p jejím uveřejnění deslat některým ddavatelům, v takvém případě musí být výzva deslána alespň 3 ddavatelům. Zadavatel je také právněn realizvat frmu tzv. uzavřené výzvy. Jedná se písemnu výzvu k pdání nabídky nejméně 3 zájemcům, kterých má infrmace, že jsu způsbilí pžadvané plnění pskytnut. Zadavatel musí být schpen prkázat deslání výzvy. Frmu uzavřené výzvy může zadavatel mim půsbnst ZZVZ (který není zadavatelem dle 4 dst. 1 3 ZZVZ a zárveň dtace pskytvaná na danu zakázku nepřesahuje 50 % předpkládané hdnty zakázky) zadat rvněž zakázku na stavební práce, jejíž předpkládaná hdnta nepřesahuje částku Kč bez DPH. Lhůtu pr pdání nabídek stanví zadavatel vždy s hledem na předmět zakázky ve výzvě stanvením knce lhůty pr pdání nabídek. Lhůta pr pdání nabídek nesmí být kratší než 10 dní, přičemž pčíná dnem, který následuje p dni deslání výzvy k pdání nabídky. Náležitsti výzvy a pstupy pr výběrvé řízení jsu ppsány v kapitle Pravidel. Zadavatel vyzve puze takvé zájemce, kterých má infrmace, že jsu způsbilí pžadvané plnění pskytnut. Zadavatel nesmí vyzývat pakvaně stejný kruh zájemců, není-li t důvdněn předmětem plnění zakázky či jinými zvláštními klnstmi, případně zrušením předcházejícíh výběrvéh řízení. Vzrvý frmulář známení výběrvéh řízení - zadávacích pdmínek je přílhu těcht Pravidel. Tent frmulář má puze dpručující charakter, nicméně vždy je nutné ddržet minimálně pžadavky stanvené v kap Umžňuje-li t předmět zakázky, může zadavatel zadat zakázku na elektrnickém tržišti. Je-li zadavateli usnesením vlády ulžena pvinnst zadávat zakázky prstřednictvím elektrnickéh tržiště, je pvinen pstupvat dle tht usnesení. Zadání zakázky na elektrnickém tržišti zadává zadavatel pdle pravidel elektrnickéh tržiště, v takvém případě ustanvení upravující zadávání zakázek Pravidly OP PPR se nepužijí. Sučasně však musí být ddrženy Obecné zásady Smluvy fungvání EU při zadávání zakázek Zakázky s předpkládanu hdntu vyšší než / Kč bez DPH Zakázky vyšší hdnty vymezené v kapitle Pravidel jsu realizvány frmu tevřené výzvy. Zakázku na stavební práce, jejíž předpkládaná hdnta je rvna neb nižší než Kč bez DPH, je zadavatel mim půsbnst ZZVZ (který není zadavatelem pdle 4 dst. 1 až 3 ZZVZ a zárveň dtace pskytvaná na takvu zakázku není vyšší než 50 %), právněn zadat v uzavřené výzvě pstupem dle kapitly Umžňuje-li t předmět zakázky, může zadavatel zadat zakázku na elektrnickém tržišti. Je-li zadavateli usnesením vlády ulžena pvinnst zadávat zakázky prstřednictvím elektrnickéh tržiště, je pvinen pstupvat dle tht usnesení. Zadání zakázky na elektrnickém tržišti zadává zadavatel pdle pravidel elektrnickéh tržiště, v takvém případě ustanvení upravující zadávání zakázek Pravidly OP PPR se nepužijí. Sučasně však musí být ddrženy Obecné zásady Smluvy fungvání EU při zadávání zakázek. V tevřené výzvě znamuje zadavatel známením výběrvéh řízení nemezenému pčtu ddavatelů svůj úmysl zadat zakázku v tmt výběrvém řízení. Oznámení tevřené výzvy je výzvu k pdání nabídek ddavatelů. Oznámení výběrvéh řízení uveřejní zadavatel p celu dbu trvání lhůty pr pdání nabídek: a) na prfilu zadavatele 107, neb b) v nárdním elektrnickém nástrji Zadavatel může nad rámec uveřejnění známení výběrvéh řízení zárveň přím vyzvat zájemce desláním výzvy. Pkud zadavatel v rámci tevřené výzvy přím vyzývá zájemce, musí vyzvat alespň 3 ddavatele a musí být schpen prkázat deslání tét výzvy. Nesmí vyzývat pakvaně stejný kruh ddavatelů. Vzrvý frmulář známení výběrvéh řízení - zadávacích pdmínek je přílhu těcht 107 viz kapitla 3 Strana 145 z 235

146 Pravidel. Tent frmulář má puze dpručující charakter, nicméně vždy je nutné ddržet minimálně pžadavky stanvené v kap Lhůta pr pdání nabídek nesmí být kratší než 15 dnů, resp. kratší než 30 dnů v případě zakázek, jejichž předpkládaná hdnta dsáhne nejméně hdnty nadlimitní sektrvé veřejné zakázky pdle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. Lhůta pčíná dnem uveřejnění známení zahájení výběrvéh řízení Zadávací pdmínky Sučástí známení zahájení výběrvéh řízení / výzvy k pdání nabídky neb infrmací uveřejněných na elektrnickém tržišti (dále jen známení výběrvéh řízení ) musí být základní infrmace zakázce a výběrvém řízení. Oznámení musí bsahvat přím či nepřím 108 níže uvedené údaje: a) Identifikační údaje zadavatele jedná se : a. bchdní firmu neb název, sídl, identifikační čísl, byl-li přidělen, pkud jde právnicku sbu, b. bchdní firmu neb jmén a příjmení, míst pdnikání, ppřípadě míst trvaléh pbytu, identifikační čísl, byl-li přidělen, pkud jde fyzicku sbu. b) Název zakázky c) Druh zakázky - ddávky, služby neb stavební práce (stanvený dle kapitly ) d) Lhůta pr pdání nabídky - lhůtu pr pdání nabídek stanví zadavatel vždy s hledem na předmět zakázky v známení. Minimální délky lhůt jsu uvedeny v kapitle Pravidel OP PPR. e) Míst pr pdání nabídky f) Předmět zakázky v pdrbnstech nezbytných pr zpracvání nabídky (stanvený dle kapitly ); g) Pravidla pr hdncení nabídek, která zahrnují i) kritéria hdncení, ii) metdu vyhdncení nabídek v jedntlivých kritériích a iii) váhu neb jiný matematický vztah mezi kritérii; Hdncena bude eknmická výhdnst nabídek. Ta se hdntí na základě nejvýhdnějšíh pměru nabídkvé ceny a kvality včetně pměru nákladů živtníh cyklu a kvality, případně pdle nejnižší nabídkvé ceny neb nejnižších nákladů živtníh cyklu. Zadavatel může rvněž stanvit pevnu cenu a hdntit puze kvalitu nabízenéh plnění. Kritéria kvality pr hdncení eknmické výhdnsti nabídky pdle kvality je zadavatel pvinen stanvit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, envirnmentální neb sciální hlediska spjená s předmětem zakázky. Kritéria kvality musí být vymezena tak, aby pdle nich nabídky mhly být prvnatelné a naplnění kritérií věřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní pdmínky, jejichž účelem je ptvrzení pvinnstí ddavatele, neb platební pdmínky. Kritériem kvality mhu být zejména: technická úrveň estetické neb funkční vlastnsti uživatelská přístupnst sciální, envirnmentální neb invační aspekty rganizace, kvalifikace neb zkušensti sb, které se mají přím pdílet na plnění zakázky v případě, že na úrveň plnění má významný dpad kvalita těcht sb 108 Pkud není mžné některé z pvinných údajů uvést d frmuláře Oznámení zakázce, uvede zadavatel v tmt frmuláři dkaz na elektrnický nástrj, který umžňuje nemezený a přímý dálkvý přístup, na kterém budu tyt infrmace uvedeny Strana 146 z 235

147 úrveň servisních služeb včetně technické pmci pdmínky a lhůta ddání neb dknčení plnění, neb jiná kritéria, pkud jsu zalžena na bjektivních skutečnstech vztahujících se k sbě ddavatele neb k předmětu zakázky Kritérium ceny - v případě hdntícíh kritéria nejnižší nabídkvé ceny může zadavatel hdntit celkvu výši nabídkvé ceny, ppřípadě v některých případech i jedntkvu cenu či jedntkvé ceny (zejména tehdy, pkud bude na základě zadávacíh řízení uzavřena rámcvá smluva), avšak puze tehdy, pkud bude jednznačně vymezen rzsah (bjem) plnění tak, aby účastník byl schpen bjektivně zpracvat svu nabídku a stanvit výši jedntkvé ceny za plnění. Ve specifických případech může být předmětem hdncení rvněž prvize za pskytnutu službu (prcent z prvedené transakce/pskytnuté služby). Způsb hdncení hdntících kritérií - pr zajištění transparentnsti výběrvéh řízení je nezbytné stanvit, jaké údaje či parametry z nabídek budu předmětem hdncení a jakým způsbem bude hdncení prveden. U kritérií, jejichž výsledky se dají kvantifikvat, je ptřeba využít následující vzrce: U kritérií, kde nejvýhdnější nabídka má nejnižší hdntu (cena, dba realizace d pdpisu smluvy, náklady na servis, apd.) 100 x (nejvýhdnější nabídka/hdncená nabídka)x váha vyjádřená desetinným číslem Je-li zadavatel neplátcem DPH, pak je při hdncení nabídkvé ceny rzhdná u účastníka - plátce DPH její výše včetně daně z přidané hdnty a u účastníka - neplátce DPH celkvá nabídkvá cena. U kritérií, kde nejvýhdnější nabídka má nejvyšší hdntu (výknnst strje aj.) 100 x (hdncená nabídka/nejvýhdnější nabídka) x váha vyjádřená desetinným číslem U kritérií, která se tímt způsbem nedají kvantifikvat, se pužije bdvá stupnice 1 až 100. Nejvhdnější nabídka bdrží 100 bdů, statní bdrží bdvá hdncení dpvídající výsledku jejich prvnání v daném kritériu s nejvhdnější nabídku. Je vždy nutné uvést, pdle jakéh klíče budu přidělvány bdy (např. materiál, způsb zpracvání, apd.) a c je přesně hdncen. Výsledné hdncení musí být v zápisu dstatečně dbrně zdůvdněn. Výsledné bdvé hdncení nabídky v daném kritériu se získá sučinem bdržených bdů dané nabídky v daném kritériu a váhu danéh kritéria. Celkvé bdvé hdncení nabídky je sučtem vážených bdvých hdncení za všechna dílčí kritéria. h) Pdmínky a pžadavky na zpracvání nabídky: a. jaké údaje týkající se předmětu zakázky a jeh realizace mají účastníci v nabídkách uvést, aby mhl zadavatel psudit sulad nabídky se zadávacími pdmínkami; b. Infrmaci tm, že každý účastník může pdat puze jednu nabídku; c. Pžadavek na písemnu frmu nabídky: účastníci mhu nabídky předkládat buď v listinné frmě v řádně uzavřené bálce značené názvem zakázky a nápisem Netevírat, na níž je uvedena kntaktní adresa účastníka, neb elektrnicky, přičemž jsu pvinni pužít elektrnický nástrj, který zamezí zpřístupnění bsahu nabídky před termínem tevírání nabídek. Nabídky musí být pdepsány účastníkem či sbu právněnu zastupvat účastníka. V případě, kdy je nabídka zaslána v elektrnické pdbě, musí být buď patřena elektrnickým pdpisem; d. Pžadavek, v jakém jazyce má být nabídka zpracvána; i) Pžadavek na způsb zpracvání nabídkvé ceny - pžadvaný způsb stanvení celkvé nabídkvé ceny a tam, kde je t relevantní, i dílčích nabídkvých cen; Strana 147 z 235

148 j) Dba a míst plnění zakázky datum předpkládanéh termínu zahájení plnění zakázky/ lhůta ddání/časvý harmngram plnění/dba trvání zakázky, přesná adresa plnění zakázky; k) Pžadavky na varianty nabídek, pkud je zadavatel připuští; l) Pžadavek na uvedení kntaktní sby účastníka d nabídky, a t včetně kntaktní adresy a vé adresy; m) Způsb jednání nabídkách v případě, že zadavatel hdlá pdaných nabídkách jednat (způsb a zásady jednání s účastníky; způsb výběru účastníků d další fáze jednání, rzhdne-li se zadavatel snížit pčet účastníků); n) Pravidla pr vysvětlení zadávacích pdmínek dle kapitly Pravidel OP PPR; Zadávací pdmínky mhu dále bsahvat zejména: a) Pžadavky na prkázání kvalifikace účastníka; pkud zadavatel pžadavky na kvalifikaci stanví, musí tyt stanvit v suladu s ust. 53 dst. 4 ZZVZ b) Obchdní pdmínky, včetně platebních pdmínek, neb závazný vzr smluvy na plnění zakázky; c) Pžadavky na specifikaci případných pdddavatelů (identifikační údaje) a věcné vymezení plnění ddanéh jejich prstřednictvím; d) Infrmaci tm, že účastníci budu vyrzumíváni výsledku resp. zrušení zadávacíh řízení a příp. vylučení nabídky prstřednictvím uveřejnění infrmace na prfilu zadavatele Vysvětlení zadávacích pdmínek Ddavatel je právněn p zadavateli pžadvat písemně vysvětlení zadávacích pdmínek. Písemná žádst musí být zadavateli dručena nejpzději 4 pracvní dny před uplynutím lhůty pr pdání nabídek. Vysvětlení zadávacích pdmínek může zadavatel pskytnut i bez předchzí žádsti. Zadavatel dešle vysvětlení zadávacích pdmínek, případně suvisející dkumenty, nejpzději d 2 pracvních dnů p dručení žádsti ddavatele. Vysvětlení zadávacích pdmínek, včetně přesnéh znění pžadavku ddavatele, dešle zadavatel sučasně všem ddavatelům, které vyzval v rámci uzavřené výzvy neb uveřejní vysvětlení zadávacích pdmínek včetně přesnéh znění žádsti stejným způsbem, jakým uveřejnil známení tevřené výzvy, případně tyt připjí k zadávacím pdmínkám na elektrnickém tržišti. Pkud zadavatel prvede úpravu zadávacích pdmínek a pvaha úpravy zadávacích pdmínek t vyžaduje, přiměřeně prdluží lhůtu pr pdání nabídek, a t pdle pvahy prvedené úpravy. V případě takvé změny zadávacích pdmínek, která může rzšířit kruh mžných ddavatelů, prdluží zadavatel lhůtu tak, aby d kamžiku změny činila celu půvdní délku lhůty pr pdání nabídek Jednání nabídkách Zadavatel si může v zadávacích pdmínkách vyhradit, že pdaných nabídkách bude s účastníky jednat. V takvém případě je v zadávacích pdmínkách pvinen uvést: a) způsb a zásady jednání s účastníky nabídkách, b) způsb výběru účastníků pr další fáze jednání, rzhdne-li se zadavatel pstupně mezvat pčet účastníků, jejichž nabídkách bude v jedntlivých fázích jednat. P tevření bálek s nabídkami, p psuzení a hdncení nabídek pdle kap tht pstupu známí zadavatel písemně všem účastníkům, jejichž nabídky byly hdnceny a kteří nebyli vylučeni, předběžný výsledek hdncení nabídek. Sučasně s známením předběžném výsledku hdncení nabídek zadavatel tyt účastníky akceptván vyzve k prvnímu jednání nabídkách a uvede dbu, míst a jazyk jednání. Strana 148 z 235

149 Zadavatel je právněn jednat s účastníky všech pdmínkách plnění bsažených v nabídkách, zejména pdmínkách, které jsu předmětem hdncení. Zadavatel není právněn v průběhu jednání nabídkách měnit zadávací pdmínky. Zadavatel může jednáním nabídkách pvěřit hdntící kmisi, některé její členy či pvěřenu sbu. Zadavatel není právněn v průběhu jednání nabídkách sdělvat účastníkům údaje týkající se nabídky jinéh účastníka bez předchzíh suhlasu takvéh účastníka, vyjma aktuální výše nabídkvé ceny a dalších číselných údajů rzhdných pr hdncení. Zadavatel může jednat nabídkách se všemi účastníky sučasně či dděleně. Z každéh jednání nabídkách vyhtvuje zadavatel prtkl s uvedením všech ujednání, která mhu mít za následek změnu nabídky či návrhu smluvy (dále jen "prtkl z jednání"). Prtkl z jednání pdepisuje zadavatel a účastník či účastníci, kteří se jednání nabídkách účastnili. P uknčení každé fáze jednání nabídkách stanví zadavatel na základě výsledků jednání přadí účastníků. Přadí účastníků stanví zadavatel na základě hdntících kritérií, a t vždy za pužití všech hdntících kritérií. Zadavatel je pvinen stanvení přadí účastníků vyhtvit prtkl, v němž uvede výsledky hdncení jednání nabídkách, přadí účastníků a infrmaci tm, se kterými účastníky bude jednán v další fázi (dále jen "prtkl knečném výsledku hdncení"). Prtkl knečném výsledku hdncení je zadavatel pvinen deslat všem účastníkům, s nimiž byl jednání nabídkách v dané fázi uskutečněn bez zbytečnéh dkladu. Zadavatel může před zahájením jakékliv fáze jednání nabídkách známit účastníkům, že jde pslední fázi jednání nabídkách; na tét skutečnsti se také může zadavatel se všemi účastníky kdykliv písemně dhdnut Otevírání nabídek, psuzení a hdncení nabídek Otevírání nabídek, psuzení a hdncení nabídek prvádí: a) zadavatel, b) jiná sba, pvěřená zadavatelem (dále jen pvěřená sba ), neb c) hdnticí kmise, kteru jmenuje zadavatel. Vzrvý frmulář pr jmenvání hdntící kmise/pvěření k tevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek je přílhu těcht Pravidel. Každá sba, která se účastní psuzení či hdncení nabídek, nesmí být vůči účastníkům, kteří předlžili nabídku, ve střetu zájmů. Dále platí, že sby, které psuzují a hdntí nabídky, musí zachvávat mlčenlivst skutečnstech, které se dzvědí v průběhu psuzení a hdncení nabídek. Před zahájením psuzení a hdncení nabídek musí tyt sby ptvrdit neexistenci střetu zájmů a převzetí závazku mlčenlivsti. Frmulář Prhlášení neexistenci střetu zájmů je přílhu těcht Pravidel Otevírání nabídek Zadavatel přistupí k tevírání nabídek p uplynutí lhůty pr pdání nabídek. Nabídky nesmí být za žádných klnstí tevřeny před uplynutím tét lhůty. Zadavatel přiřadí přadvá čísla každé nabídce pdle th, kdy nabídka přišla na míst určené zadavatelem a následně nabídky v tmt přadí tevře. Otevřením nabídky pdané v elektrnické pdbě se rzumí zpřístupnění jejíh bsahu. Nabídky pdané v elektrnické pdbě nesmí být zpřístupněny před uplynutím lhůty pr pdání nabídek. Zpřístupňují se puze nabídky pdané ve lhůtě pr pdání nabídek, pdepsané zaručeným elektrnickým pdpisem. Nabídka, která bude zadavateli dručena p uplynutí lhůty pr pdávání nabídek, se netevírá a nehdntí. O tm, že nabídka byla pdána p uplynutí lhůty pr pdávání nabídek, vyrzumí zadavatel ddavatele, který nabídku pdal, d 5 pracvních dnů d identifikace tét skutečnsti, neb tut infrmaci uveřejní na prfilu zadavatele, pkud si tut mžnst infrmvání vymezil v zadávacích pdmínkách. Strana 149 z 235

150 Psuzení a hdncení nabídek P tevření bálek prvede zadavatel, hdntící kmise neb pvěřená sba psuzení nabídek. Psuzení nabídek spčívá v psuzení, zda jsu nabídky zpracvány v suladu se zadávacími pdmínkami. Pkud nabídka nesplňuje všechny pžadavky stanvené ve výzvě či v zadávací dkumentaci, jedná se nabídku neúplnu. Úplnst je psuzvána z hlediska frmálníh i věcnéh. Např. neúplnu nabídku je nabídka, která není pdána v pžadvaném jazyce, nebsahuje pžadvané dkumenty prkazující splnění kvalifikace ddavatele neb tyt dkumenty neprkazují pžadvanu kvalifikaci, nabízené plnění nedpvídá plnění pžadvanému atd. Neúplnu nabídku ale na druhu stranu není neddržení čistě frmálních pžadavků zadavatele, které nemají vliv na transparentnst zadávacíh řízení. Takvými pžadavky jsu např. pžadavek na pčet kpií nabídky, pžadavek na přadí jedntlivých částí nabídky, pžadavek na pdpis statutárníh rgánu (pstačuje pdpis sby právněné jednat za ddavatele). Jestliže nabídka nesplňuje zadávací pdmínky, může být účastník, který ji předlžil, vyzván k jejímu dplnění neb bjasnění. Dplněním neb bjasněním nabídek nesmí být změněna nabídkvá cena a/neb údaje a infrmace, které jsu předmětem hdncení. Zadavatel vylučí účastníka výběrvéh řízení, pkud nabídka pdaná účastníkem nesplňuje zadávací pdmínky, tzn., pkud údaje, dklady, vzrky neb mdely předlžené účastníkem výběrvéh řízení: a) nesplňují zadávací pdmínky neb je účastník výběrvéh řízení ve stanvené lhůtě nedlžil, b) nebyly účastníkem výběrvéh řízení bjasněny neb dplněny na základě žádsti zadavatele, neb c) nedpvídají skutečnsti a měly neb mhu mít vliv na psuzení splnění zadávacích pdmínek neb na naplnění kritérií hdncení. Zadavatel může vylučit účastníka pr nezpůsbilst, pkud prkáže, že a) plnění nabízené účastníkem by vedl k neddržvání pvinnstí vyplývajících z předpisů práva živtníh prstředí, sciálních neb pracvněprávních předpisů neb klektivních smluv vztahujících se k předmětu plnění zadávané zakázky, b) dšl ke střetu zájmů a jiné patření k nápravě, krmě zrušení výběrvéh řízení, není mžné, c) dšl k narušení hspdářské sutěže předchzí účastí účastníka výběrvéh řízení při přípravě výběrvéh řízení, jiné patření k nápravě není mžné a účastník výběrvéh řízení na výzvu zadavatele neprkázal, že k narušení hspdářské sutěže nedšl, d) se ddavatel dpustil v psledních 3 letech před zahájením výběrvéh řízení závažných neb dluhdbých pchybení při plnění dřívějšíh smluvníh vztahu se zadavatelem zadávané zakázky, neb s jiným veřejným zadavatelem, která vedla ke vzniku škdy, předčasnému uknčení smluvníh vztahu neb jiným srvnatelným sankcím, e) se ddavatel pkusil neprávněně vlivnit rzhdnutí zadavatele ve výběrvém řízení neb se neprávněně pkusil získání neveřejných infrmací, které by mu mhly zajistit neprávněné výhdy ve výběrvém řízení, neb f) se ddavatel dpustil v psledních 3 letech před zahájením výběrvéh řízení neb p zahájení výběrvéh řízení závažnéh prfesníh pchybení, které zpchybňuje jeh důvěryhdnst, včetně pchybení, za která byl disciplinárně ptrestán, neb mu byl ulžen kárné patření. Zadavatel může vylučit účastníka pr nezpůsbilst také, pkud na základě věrhdných infrmací získá důvdné pdezření, že ddavatel uzavřel s jinými sbami zakázanu dhdu v suvislsti se zadávanu zakázku. Vybranéh účastníka zadavatel vylučí z účasti ve výběrvém řízení, pkud zjistí, že jsu naplněny výše uvedené důvdy pr vylučení pr nesplnění zadávacích pdmínek neb může Strana 150 z 235

151 prkázat naplnění důvdů pr vylučení pr nezpůsbilst uvedených pd písmeny a) až c) výše. O vyřazení nabídky vyrzumí zadavatel účastníka, který nabídku pdal, bezdkladně d tét skutečnsti, a t písemně neb známením na prfilu zadavatele, pkud si tut mžnst infrmvání zadavatel vymezil v zadávacích pdmínkách. (Lhůta se pvažuje za splněnu desláním infrmace ke zveřejnění.). Hdncení nabídek prvádí zadavatel, hdntící kmise neb pvěřená sba pdle hdntících kritérií uvedených v zadávacích pdmínkách, Jak nejvhdnější nabídku vyhdntí eknmicky nejvýhdnější nabídku. Hdncení nabídek může být prveden před jejich psuzením, v takvém případě djde k psuzení nabídky, která byla pdána účastníkem, se kterým má být uzavřena smluva. Tut skutečnst je v takvém případě uvedena v prtklu tevírání, psuzení a hdncení nabídek (viz níže). O tevírání nabídek, psuzení a hdncení nabídek se přizuje prtkl 109 bsahující rzhdné skutečnsti, týkající se psuzení a hdncení nabídek: a) jména a pdpisy sb, které prvedly psuzení a hdncení nabídek; b) seznam dručených nabídek, včetně identifikačních údajů účastníků, datum a čas dručení nabídek; c) seznam účastníků vyzvaných k dplnění/bjasnění nabídky, pkud byli vyzváni; d) seznam vyřazených nabídek a zdůvdnění vyřazení nabídek, pkud byly nějaké nabídky vyřazeny; e) ppis způsbu a důvdnění hdncení nabídek, pkud nebyla hdncena puze cena; f) výsledek hdncení. Prtkl tevírání nabídek, psuzení a hdncení nabídek je přílhu těcht Pravidel OP PPR. Tent prtkl má puze dpručující charakter, nicméně vždy je nutné ddržet minimálně pžadavky stanvené v tét kapitle. Prtkl pdepisují sby, které se účastnily tevírání bálek a psuzení nabídek neb hdncení nabídek. Pkud je tevíráním bálek, psuzváním a hdncením nabídek zadavatelem pvěřena jiná sba neb hdnticí kmise, je vyhtvený Prtkl předlžen zadavateli ke schválení. Uvedením suhlasu s dpručením hdnticí kmise/pvěřené sby a pdpisem na Prtklu či samstatném dkumentu rzhduje zadavatel výběru ddavatele Smluva s ddavatelem Zadavatel je pvinen vybrat k uzavření smluvy účastníka výběrvéh řízení, jehž nabídka byla vyhdncena jak eknmicky nejvýhdnější pdle výsledku hdncení nabídek neb výsledku elektrnické aukce, pkud byla pužita. Smluva musí být uzavřena ve shdě s pdmínkami výběrvéh řízení a vybranu nabídku. Pkud vybraný účastník dmítne uzavřít smluvu neb zadavateli nepskytne dstatečnu sučinnst k jejímu uzavření, může zadavatel vyzvat k uzavření smluvy dalšíh účastníka výběrvéh řízení, a t v přadí, které vyplývá z výsledku půvdníh hdncení nabídek neb elektrnické aukce neb z výsledku nvéh hdncení. Za nedstatečnu sučinnst je pvažvána skutečnst, kdy vybraný účastník nereaguje žádným způsbem (tzn. listině neb elektrnicky) na výzvy zadavatele. V případě, že účastník nepskytl zadavateli dstatečnu sučinnst, dlží zadavatel tut skutečnst písemně frmu čestnéh prhlášení. Nvé hdncení zadavatel musí prvést, pkud by vylučení vybranéh ddavatele znamenal pdstatné vlivnění půvdníh přadí nabídek. 109 Z každéh zasedání kmise během administrace výběrvéh řízení / zadávacíh řízení bude vyhtven prtkl. Strana 151 z 235

152 Zadavatel nesmí uzavřít smluvu s účastníkem, u něhž dšl ke střetu zájmů a není mžné učinit jiné patření k nápravě, krmě zrušení výběrvéh řízení. Smluva musí mít písemnu frmu a musí bsahvat alespň tyt náležitsti: a) značení smluvních stran vč. IČO a DIČ, pkud jsu přiděleny; b) předmět plnění (knkretizvaný kvantitativně i kvalitativně); c) cena bez DPH a infrmaci, zda ddavatel je či není plátcem DPH, d) platební pdmínky; e) dba a míst plnění; f) další bligatrní náležitsti dle zákna č. 89/2012 Sb., bčanskéh zákníku, v platném znění, pr danu smluvu g) závazek ddavatele předkládat k prplacení puze faktury, které bsahují čísl prjektu. Dále je mžné ve smluvě upravit např. smluvní pkutu, pvinnst pskytnut zadavateli pdklady pr zprávy realizaci prjektu, pvinnst mlčenlivsti atd. Smluvní pdmínky nesmí být v rzpru se zadávacími pdmínkami, ani s nabídku vybranéh ddavatele. Zadavatel, který splňuje vymezení veřejnéh zadavatele dle 4, dst. 1 ZZVZ, je pvinen pstupvat dle 219 ZZVZ a zveřejnit na prfilu zadavatele celé znění smluvy, u níž cena jejíh plnění přesahuje Kč bez DPH110, a následně i skutečně uhrazené ceny Změna smluvy 1. Zadavatel nesmí umžnit pdstatnu změnu závazků ze smluvy, kteru uzavřel na plnění zakázky. Za pdstatnu se pvažuje takvá změna, která by: a) umžnila účast jiných ddavatelů neb by mhla vlivnit výběr ddavatele v půvdním výběrvém řízení, pkud by zadávací pdmínky půvdníh výběrvéh řízení dpvídaly tét změně, b) měnila eknmicku rvnváhu závazku ze smluvy ve prspěch vybranéh ddavatele, neb c) vedla k významnému rzšíření rzsahu plnění veřejné zakázky. 2. Za pdstatnu změnu závazku ze smluvy na zakázku se nepvažuje změna, která nemění celkvu pvahu zakázky a jejíž hdnta je nižší než a) 10 % půvdní hdnty závazku, neb b) 15 % půvdní hdnty závazku ze smluvy na zakázku na stavební práce. Pkud bude prveden více změn, je rzhdný sučet abslutních hdnt všech těcht změn, (přičemž snížení půvdní hdnty závazku se sčítají samstatně a zvýšení hdnty závazku také samstatně). 3. Za pdstatnu změnu závazku ze smluvy na zakázku se nepvažují ddatečné stavební práce, služby neb ddávky d ddavatele půvdní zakázky, které nebyly zahrnuty v půvdním závazku ze smluvy na zakázku, pkud jsu nezbytné, a změna v sbě ddavatele a) není mžná z eknmických aneb technických důvdů spčívajících zejména v pžadavcích na slučitelnst neb interperabilitu se stávajícím zařízením, službami neb instalacemi přízenými zadavatelem v půvdním výběrvém řízení, b) by způsbila zadavateli značné btíže neb výrazné zvýšení nákladů a 110 viz kapitla Definice základních pjmů Strana 152 z 235

153 c) hdnta ddatečných stavebních prací, služeb neb ddávek nepřekrčí 50 % půvdní hdnty závazku; pkud bude prveden více změn, je rzhdný sučet abslutní hdnty všech změn pdle tht dstavce. 4. Za pdstatnu změnu závazku ze smluvy na zakázku se nepvažuje změna, a) jejíž ptřeba vznikla v důsledku klnstí, které zadavatel jednající s náležitu péčí nemhl předvídat, b) nemění celkvu pvahu zakázky a c) hdnta změny nepřekrčí 50 % půvdní hdnty závazku; pkud bude prveden více změn, je rzhdný sučet abslutní hdnty všech změn pdle tht dstavce. 5. Za pdstatnu změnu závazku ze smluvy na zakázku, jejímž předmětem je prvedení stavebních prací, se nepvažuje záměna jedné neb více plžek supisu stavebních prací jednu neb více plžkami, za předpkladu, že a) nvé plžky supisu stavebních prací představují srvnatelný druh materiálu neb prací ve vztahu k nahrazvaným plžkám, b) cena materiálu neb prací pdle nvých plžek supisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazvaným plžkám stejná neb nižší, c) materiál neb práce pdle nvých plžek supisu stavebních prací jsu ve vztahu k nahrazvaným plžkám kvalitativně stejné neb vyšší a d) zadavatel vyhtví každé jedntlivé záměně přehled bsahující nvé plžky supisu stavebních prací s vymezením plžek v půvdním supisu stavebních prací, které jsu takt nahrazvány, splu s pdrbným a srzumitelným důvdněním srvnatelnsti materiálu neb prací pdle písmene a) a stejné neb vyšší kvality pdle písmene c). Pr účely výpčtu hdnty změny neb cenvéh nárůstu se půvdní hdntu závazku rzumí cena sjednaná ve smluvě na zakázku upravená v suladu s ustanveními změně ceny, bsahuje-li smluva na zakázku takvá ustanvení. Celkvý cenvý nárůst suvisející s nepdstatnými změnami vymezenými v bdech 3 a 4 při dečtení stavebních prací, služeb neb ddávek, které nebyly s hledem na tyt změny realizvány, nesmí přesáhnut 30 % půvdní hdnty závazku Oznámení výsledku výběrvéh řízení O výsledku výběrvéh řízení musejí být bez zbytečnéh dkladu infrmváni všichni účastníci, kteří pdali nabídky ve lhůtě pr pdání nabídek a jejichž nabídka nebyla vyřazena z výběrvéh řízení. Oznámení výsledku výběrvéh řízení musí bsahvat alespň následující infrmace: a) identifikační údaje účastníků, jejichž nabídka byla hdncena, b) výsledek hdncení nabídek, z něhž je zřejmé přadí nabídek. Tat infrmace musí být zaslána písemně, a t buď dpisem, neb elektrnicky (deslání musí být schpen zadavatel prkázat ddejku, pdacím lístkem, předávacím prtklem, vu dručenku splu s deslaným em apd.). Pkud si t zadavatel v známení výběrvéh řízení vyhradil, může ve výběrvém řízení uveřejnit známení výsledku výběrvéh řízení a případné známení vyřazení nabídky stejným způsbem, jakým vyhlásil výběrvé řízení. V takvém případě se známení výsledku výběrvéh řízení a případné známení vyřazení nabídky pvažuje za dručené všem dtčeným účastníkům kamžikem uveřejnění. Strana 153 z 235

154 Zrušení výběrvéh řízení Zadavatel je právněn výběrvé řízení zrušit, nejpzději však d uzavření smluvy. O zrušení výběrvéh řízení je zadavatel pvinen bezdkladně písemně infrmvat všechny účastníky, kteří pdali nabídku ve lhůtě pr pdání nabídek. V případě zrušení výběrvéh řízení v dbě běhu lhůty pr pdávání nabídek, uveřejní a známí zadavatel infrmaci zrušení výběrvéh řízení stejným způsbem, jakým tt výběrvé řízení zahájil. Zadavatel zruší výběrvé řízení bez zbytečnéh dkladu, pkud: a) nebyly ve stanvené lhůtě pdány žádné nabídky, neb b) nebyly ve stanvené lhůtě pdány žádné nabídky splňující pžadavky zadavatele na předmět plnění zakázky, resp. byli z účasti ve výběrvém řízení vylučeni všichni účastníci, c) byly zjištěny vážné nesrvnalsti neb chyby v zadávacích pdmínkách, neb d) dmítl uzavřít smluvu i účastník třetí v přadí, s nímž byl mžné smluvu uzavřít. Zadavatel může výběrvé řízení zrušit bez zbytečnéh dkladu, pkud: a) se v průběhu výběrvéh řízení vyskytly důvdy zvláštníh zřetele 111, pr které nelze na zadavateli pžadvat, aby ve výběrvém řízení pkračval, neb b) vybraný účastník, ppřípadě účastník druhý v přadí, dmítl uzavřít smluvu neb nepskytl zadavateli k jejímu uzavření dstatečnu sučinnst Zvláštní pravidla pr zadávání zakázek nespadajících pd půsbnst ZZVZ Nedstatečný pčet ddavatelů V případě, že pptávané plnění může z technických neb uměleckých důvdů, z důvdu chrany výhradních práv, práv duševníh vlastnictví k pptávanému plnění neb z důvdu vyplývajícíh ze zvláštníh právníh předpisu pskytnut puze jeden určitý ddavatel, zadavatel může slvit tht jedinéh ddavatele bez hledu na skutečnst, že předpkládaná hdnta zakázky je rvna neb přesahuje Kč / Kč bez DPH. V takvém případě zadavatel může zakázku zadat tmut ddavateli pstupem pdle kap Pravidel OP PPR. Mžnst využít tent způsb zadání zakázky se týká puze případů, kdy zadavatel písemně důvdní a dlží, že na trhu existuje puze jeden ddavatel pskytující pžadvané plnění (např. výhradní licence, analýza trhu, infrmace d příslušné prfesní kmry atd.) a zárveň důvdní i skutečnst, že pžadvané plnění je pr prjekt jediným mžným způsbem realizace, resp. že jiný způsb realizace prjektu by byl spjen s mimřádnými btížemi Zadavateli byla pdána puze jedna úplná nabídka Pkud nastane situace, že zadavatel sice řádně uveřejní/dešle výzvu, přest úplnu nabídku bdrží puze d jednh ddavatele, může být zadavatelem vybrán bez prvedení hdncení (Prtkl nebude bsahvat hdncení nabídek) Opce Zadavatel je právněn zadat zakázku s předpkládanu hdntu d Kč bez DPH / Kč bez DPH na základě výzvy jednmu ddavateli za pdmínky, že: a) ve výzvě/zadávací dkumentaci půvdní zakázky měl bsažen pční práv na nvé plnění stejnéh či pdbnéh druhu jak byl plnění v půvdní zakázce, 111 Důvdy hdné zvláštníh zřetele musí mít půvd v bjektivní skutečnsti (tzn. nelze pd tímt chápat důvdy půvdu subjektivníh na straně zadavatele, ddavatele, pskytvatele dtace atd.). Strana 154 z 235

155 b) předpkládaná hdnta zakázky na nvé plnění byla zahrnuta d předpkládané hdnty půvdní zakázky, c) nvé plnění bude zadán ddavateli, který byl ddavatelem v půvdní zakázce Dříve uzavřené smluvy Příjemce není pvinen pstupy upravenými Pravidly OP PPR zadávat zakázky maléh rzsahu na služby neb ddávky (hdnta zakázky nepřesáhne Kč bez DPH) v případech, kdy tyt zakázky zadal jak dluhdbé, a t nikli pr jedntlivý prjekt, ale pr standardní činnsti zadavatele, pkud cena těcht zakázek dpvídá cenám v místě a čase bvyklým, smluvní pdmínky se kvůli realizaci prjektu nemění a zárveň tyt zakázky byly zadány alespň 6 měsíců před zahájením realizace prjektu, neb pdáním žádsti pdpru, pdle th, který z úknů zadavatel učinil dříve Elektrnická aukce Zadavatel může jak prstředek pr hdncení nabídek využít elektrnicku aukci, pkud si její využití vyhradí ve výzvě. Zadavatel je pvinen určit, které z číselných hdnticích kritérií bude předmětem elektrnické aukce. Zadavatel v případě využití elektrnické aukce pstupuje v suladu s 120 a 121 ZZVZ, zárveň je pvinen ddržet Pravidla OP PPR Zakázka pr OP PPR jak sučást suhrnné zakázky rganizace Zakázky spjené s realizací prjektu mhu být také sučástí suhrnných zakázek, které příjemce či partner zadal či zadává před či během realizace prjektu. Tyt suhrnné zakázky mhu krmě ddávky zbží či nákupu služeb pr ptřeby prjektu OP PPR zahrnvat i jiné předměty či služby, které daná rganizace pr své mimprjektvé aktivity ptřebuje. Aby všem byly výdaje s adekvátní částí suhrnné zakázky způsbilé v rámci prjektu OP PPR, je nezbytné, aby zadávací řízení prběhl pdle ZZVZ, neb aby výběrvé řízení prběhl pstupem dpvídajícím základním Pravidlům OP PPR Zakázky zadávané pdle ZZVZ Jedná se zakázky zadávané: a) veřejnými zadavateli vymezenými dle 4 dst. 1 ZZVZ, jejichž předpkládaná hdnta činí nejméně Kč bez DPH v případě zbží a služeb a Kč bez DPH v případě stavebních prací, b) zadavatelem dle 4 dst. 3 ZZVZ zadávajícím sektrvu zakázku dle 151 ZZVZ, jejíž předpkládaná hdnta činí nejméně Kč bez DPH v případě zbží a služeb a Kč bez DPH v případě stavebních prací, c) statními zadavateli dle 4, dst. 2 ZZVZ, pkud hdnta zakázky přesahuje Kč neb míra pžadvané dtace přesahuje 50 %. 112 Při zadávání výše uvedených zakázek zadavateli definvanými 4 ZZVZ je nutné v plném rzsahu respektvat ZZVZ, který upravuje pstup zadávání veřejných zakázek pr tyt zadavatele, ledaže by zadávaná veřejná zakázka spadala d blasti výjimek upravených v 29 a 30 ZZVZ. Ustanvení kap Pravidel OP PPR týkající se dříve uzavřených smluv platí bdbně i pr veřejné zakázky zadávané pstupy pdle ZZVZ za předpkladu, že byla smluva uzavřena na základě zákna č. 40/2004 Sb., zadávání veřejných zakázek, neb Zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách. V případě zakázek na stavební práce dpručujeme stanvit bchdní pdmínky minimálně dle rzsahu přílhy č. 1 Pravidel. 112 Limity se mění na začátku každéh rku. Aktuální výši limitů mžn věřit např. na tét web. adrese - Strana 155 z 235

156 19.7. Pskytvání infrmací pskytvateli dtace pr účely kntrly přípravy a realizace zadávacích/výběrvých řízení Zadávací a výběrvá řízení, která žadatel/příjemce prvádí pr účely realizace prjektu pdpřenéh z OP PPR, pdléhají kntrlám ze strany pskytvatele dtace v jedntlivých fázích přípravy a realizace zakázek. Žadatel/příjemce je zárveň pvinen pskytnut pskytvateli dtace sučinnst pr prvedení kntrl a infrmvat jej všech zásadních skutečnstech, které během prcesu nastanu. Kmunikace a předání infrmací d zadavatele pskytvateli dtace prběhne prstřednictvím IS KP14+, a t především v kamžicích uvedených v následujících pdkapitlách: Před vyhlášením zadávacíh/výběrvéh řízení kntrla zadávacích pdmínek Pkud je zadávací/výběrvé řízení připravván p vydání právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR, je příjemce pvinen prstřednictvím IS KP14+ předlžit pskytvateli dtace zadávací pdmínky, tj. výzvu a zadávací a kvalifikační dkumentaci 113, pkud tyt nejsu sučástí výzvy, a pdklady ke stanvení předpkládané hdnty zakázky, ke kntrle s dstatečným předstihem před plánvaným vyhlášením zadávacíh/výběrvéh řízení (při plánvání zakázek je nezbytné zhlednit lhůty pskytvatele dtace pr kntrlu dkumentace a čas pr zapracvání případných připmínek a jejich pětvnu kntrlu). Na výběrvá řízení v hdntě d Kč resp Kč bez DPH a na zadávací/výběrvá řízení vyhlášená před vydáním právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR se tat pvinnst nevztahuje. Pskytvatel dtace předlženu dkumentaci zkntrluje ve lhůtě 10 pracvních dnů a případné připmínky příjemci zašle prstřednictvím IS KP14+. Případné připmínky k zaslané dkumentaci představují dpručení k úpravám. Příjemce není pvinen je zhlednit ve finální verzi zadávací dkumentace, v takvém případě se všem vystavuje riziku ulžení sankce za prušení pstupu pr výběr ddavatele. Kntrla prvedená pskytvatelem dtace nemění nic na skutečnsti, že dpvědným subjektem za řádné prvedení zadávacíh řízení je zadavatel. Příjemce může pravenu verzi dkumentace zaslat k nvé kntrle ze strany pskytvatele dtace prstřednictvím IS KP14+. Na kntrlu nvých verzí platí znvu výše uvedená lhůta Před zahájením hdncení nabídek Zadavatel je pvinen u zadávacích řízení s předpkládanu hdntu vyšší než 2 mil. Kč bez DPH v případě zakázek na ddávky a služby a 6 mil. Kč bez DPH v případě zakázek na stavební práce, infrmvat pskytvatele dtace datu hdncení nabídek/zasedání hdnticí kmise prstřednictvím IS KP14+ alespň 7 kalendářních dnů před plánvaným hdncení nabídek/zasedáním hdnticí kmise, prbíhá-li tt jednání p pdpisu právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR. Zástupce pskytvatele dtace má práv zúčastnit se hdncení nabídek v rli pzrvatele Před pdpisem smluvy kntrla průběhu zadávacíh/výběrvéh řízení Následující zadávací řízení pdléhají kntrle průběhu realizace zadávacíh řízení před pdpisem smluvy s vítězným účastníkem ze strany pskytvatele dtace: a) všechny nadlimitní veřejné zakázky zadávané pdle ZZVZ; b) všechny zakázky vyšší hdnty, jejichž předpkládaná hdnta dsahuje nejméně hdnty nadlimitní veřejné zakázky pr sektrvé veřejné zakázky pdle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. ( Kč bez DPH v případě zakázek na ddávky a služby, resp Kč bez DPH v případě zakázek na stavební práce). Pkud je zadávací/výběrvé řízení ve výše uvedených hdntách realizván p vydání právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR, příjemce je pvinen prstřednictvím IS KP14+ předlžit pskytvateli dtace ke kntrle dkumentaci k průběhu zadávacíh/výběrvéh řízení. Tat pvinnst se 113 v případě zakázek mim půsbnst ZZVZ zadávaných dle Pravidel předkládá zadavatel kvalifikační dkumentaci puze v případě, kdy v zadávacích pdmínkách stanvuje kvalifikační kritéria pr uchazeče. Strana 156 z 235

157 neuplatňuje, pkud k pdpisu smluvy s vybraným ddavatelem djde před datem vydání právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR. Příjemce prstřednictvím IS KP14+ předlží následující dkumentaci: v případě zakázek vyšší hdnty dle bdu b) výše zadávaných mim půsbnst ZZVZ (tedy dle Pravidel) a. Uveřejněná výzva k pdání nabídek včetně zadávací dkumentace a kvalifikačních předpkladů (pkud jsu kvalifikační předpklady stanveny zadavatelem), pkud existují jak samstatné dkumenty, a vysvětlení zadávacích pdmínek (včetně tázek ddavatelů, pkud vysvětlení pdmínek byl pskytnut v reakci na dtazy), včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění b. Prtkl tevírání nabídek, psuzení a hdncení nabídek, c. Všechny nabídky pdané účastníky, včetně případnéh bjasnění či dplnění těcht nabídek ddatečně předlženéh účastníky, d. Jmenvání hdntící kmise/pvěřené sby je-li relevantní, včetně prhlášení neexistenci střetu zájmů zadavatele/hdnticí kmise/pvěřené sby, e. Návrh smluvy s vybraným účastníkem; není-li sučástí nabídky. v případě nadlimitních veřejných zakázek dle bdu a) výše zadávaných v režimu ZZVZ: a. Uveřejněné známení zahájení zadávacíh řízení neb výzva k pdání žádsti účast pdle 58 dst. 5 ZZVZ, a t všechny verze, které byly pr danu zakázku zveřejněny, b. Zadávací dkumentace, včetně kvalifikačních předpkladů, c. Vysvětlení zadávacích pdmínek, včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění, pkud byly nějaké pžadvány, d. nabídku pdanu účastníkem, s nímž má být/ byla uzavřena smluva a vyřazené nabídky, včetně případnéh bjasnění či dplnění; e. Jmenvání hdnticí kmise/pvěřené sby je-li relevantní, včetně prhlášení neexistenci střetu zájmů zadavatele/hdnticí kmise/pvěřené sby, f. Prtkl tevírání bálek s nabídkami, g. Zpráva hdncení nabídek, h. Výsledek psuzení splnění pdmínek účasti vybranéh ddavatele, i. Návrh smluvy s vybraným účastníkem, není-li sučástí nabídky. v případě zakázek realizvaných prstřednictvím e-tržiště: a. Uveřejněná výzva k pdání nabídek a vysvětlení zadávacích pdmínek (včetně tázek účastníků, pkud vysvětlení zadávacích pdmínek byl pskytnut v reakci na dtazy), b. Všechny nabídky pdané účastníky, včetně případnéh bjasnění či dplnění těcht nabídek ddatečně předlženéh ddavateli, c. Jmenvání hdntící kmise včetně jejich prhlášení neexistenci střetu zájmů (pkud je t relevantní), d. Prtkl tevírání nabídek a hdncení nabídek, e. Návrh smluvy s vybraným ddavatelem; není-li sučástí nabídky. V případě, že zadavatel zruší zadávací/výběrvé řízení, předkládá pskytvateli dtace ke kntrle puze dkumenty prkazující, že ke zrušení zadávacíh/výběrvéh řízení dšl Strana 157 z 235

158 v suladu s Pravidly neb ZZVZ. Kntrla statních parametrů zadávacíh/výběrvéh řízení neprbíhá. Pskytvatel dtace předlženu dkumentaci zkntrluje ve lhůtě 10 pracvních dnů a případné připmínky příjemci zašle prstřednictvím IS KP14+. Případné připmínky k zaslané dkumentaci představují dpručení k úpravám a příjemce není pvinen je zhlednit. V takvém případě se všem vystavuje riziku ulžení sankce za prušení pstupu pr výběr ddavatele. Kntrla prvedená pskytvatelem dtace nemění nic na skutečnsti, že dpvědným subjektem za řádné prvedení zadávacíh řízení je zadavatel Změny v průběhu realizace zakázky ddatky ke smluvám Pkud si realizace zakázky vyžádá nutnst uzavření ddatku ke smluvě s ddavatelem, je příjemce pvinen předlžit návrh ddatku ke smluvě před jejím pdpisem pskytvateli dtace ke kntrle v případě: a) nadlimitních veřejných zakázek realizvaných pdle ZZVZ b) všech zakázek vyšší hdnty, jejichž předpkládaná hdnta dsahuje nejméně hdnty nadlimitní veřejné zakázky pr sektrvé veřejné zakázky pdle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. ( Kč bez DPH v případě zakázek na ddávky a služby, resp Kč bez DPH v případě zakázek na stavební práce). V případě statních zakázek je příjemce pvinen infrmvat pskytvatele dtace změnách, které nastaly v průběhu realizace zakázky a byly takvéh rzsahu, že byl nutné kvůli nim uzavírat ddatek ke smluvě s ddavatelem, prstřednictvím zprávy realizaci za příslušné bdbí (určující je datum, kdy ddatek nabyl platnsti). Zadavatel nesmí umžnit pdstatnu změnu práv a pvinnstí vyplývajících ze smluvy, kteru uzavřel s vybraným ddavatelem viz kapitla těcht Pravidel Dkumentace k zadávacím/výběrvým řízením předkládaná se zprávu realizaci prjektu Ke zprávám realizaci prjektu příjemce předkládá kmpletní dkumenty uknčené/zrušené VZ týkající se zadávacích řízení, které dsud pskytvateli dtace nepskytl. U těch zadávacích řízení, kde prběhly všechny kntrly před pdpisem smluvy a před pdpisem ddatku ke smluvě s ddavatelem se jedná puze skeny smluvy, resp. ddatků ke smluvě patřené pdpisy. U statních zadávacích řízení se jedná všechny skeny verzí smluv a všechny dkumenty z následujícíh výčtu, které pskytvateli dtace dsud nebyly pskytnuty. 1. v případě zakázek s předpkládanu hdntu d / Kč bez DPH a nepřesahující hdnty Kč bez DPH v případě zakázek na ddávky a služby a Kč resp ,- bez DPH v případě zakázek na stavební práce a. Výzva k pdání nabídek včetně zadávací dkumentace a kvalifikačních předpkladů (zadavatel předkládá kvalifikační dkumentaci puze, pkud stanvil kvalifikační předpklady), pkud existují jak samstatné dkumenty mim výzvu, včetně dkladů slvení alespň 3 vhdných účastníků a ddatečné infrmace k výzvě (včetně tázek ddavatelů, pkud ddatečné infrmace byly pskytnuty v reakci na dtazy), včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění, b. Infrmace ke způsbu stanvení předpkládané hdnty zakázky. c. Prtkl tevírání nabídek, psuzení a hdncení nabídek (včetně rzhdnutí zástupce zadavatele nejvhdnější nabídce), d. Nabídka pdaná účastníkem, s nímž má být/ byla uzavřena smluva a vyřazené nabídky, včetně známení vyřazení a případnéh bjasnění či dplnění; e. Oznámení vyřazení nabídky, včetně dkladu prkazujícíh její deslání/uveřejnění, pkud byla nějaká nabídka vyřazena; Strana 158 z 235

159 f. Část nabídky neúspěšných účastníků, z které bude vyplývat výsledek hdncení (např. krycí list nabídky s uvedenými hdntícími kritérii), g. Jmenvání hdntící kmise/pvěřené sby je-li relevantní, včetně prhlášení neexistenci střetu zájmů zadavatele/hdnticí kmise/pvěřené sby, h. Oznámení výběru nejvhdnější nabídky, i. Kpie smluvy uzavřené s vybraným ddavatelem (včetně printscreenu zápisu d registru smluv, pkud je t pr příjemce relevantní); j. Kpie ddatku/ů k uzavřené smluvě s ddavatelem (včetně printscreenu zápisu d registru smluv dle typu příjemce), pkud je t pr zakázku relevantní. k. a jiné dkumenty dle relevantnsti (např. námitky a jiné). 2. V případě zakázek na ddávky a služby s předpkládanu hdntu vyšší než Kč bez DPH, resp Kč bez DPH zadávaných mim půsbnst ZZVZ (tedy dle Pravidel OP PPR) a. Uveřejněná výzva k pdání nabídek včetně zadávací dkumentace a kvalifikačních předpkladů (zadavatel předkládá kvalifikační dkumentaci puze, pkud stanvil kvalifikační předpklady), pkud existují jak samstatné dkumenty mim výzvu, a vysvětlení zadávacích pdmínek (včetně tázek účastníků, pkud vysvětlení byl pskytnut v reakci na dtazy), včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění, b. Prtkl tevírání nabídek a hdncení nabídek (včetně rzhdnutí zástupce zadavatele nejvýhdnější nabídce), c. Nabídku pdanu účastníkem, s nímž má být/ byla uzavřena smluva a vyřazené nabídky, včetně známení vyřazení a případnéh bjasnění či dplnění; d. Část nabídky neúspěšných účastníků, z které bude vyplývat výsledek hdncení (např. krycí list nabídky s uvedenými hdntícími kritérii), e. Jmenvání hdnticí kmise/pvěřené sby je-li relevantní, včetně prhlášení neexistenci střetu zájmů zadavatele/hdnticí kmise/pvěřené sby, f. Oznámení výběru nejvhdnější nabídky, g. Kpie smluvy uzavřené s vybraným účastníkem (včetně printsreenu zápisu d registru smluv, pkud je t pr příjemce relevantní); h. Kpie ddatku/ů k uzavřené smluvě s ddavatelem (včetně printscreenu zápisu d registru smluv dle typu příjemce), pkud je t pr zakázku relevantní. i. a jiné dkumenty dle relevantnsti (např. námitky a jiné). 3. v případě zakázek zadávaných v režimu ZZVZ: a. Uveřejněné známení zahájení zadávacíh řízení či výzva zahájení zadávacíh řízení (pr zjedndušené pdlimitní řízení včetně dkladů slvení 5 zájemců), a t všechny verze, které byly pr danu zakázku zveřejněny, b. Zadávací dkumentace včetně kvalifikačních předpkladů, c. Vysvětlení zadávacích pdmínek včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění, pkud byly nějaké pžadvány, d. Nabídku pdanu účastníkem, s nímž má být/ byla uzavřena smluva a vyřazené nabídky, včetně známení vyřazení a případnéh bjasnění či dplnění; Strana 159 z 235

160 e. Část nabídky neúspěšných účastníků, z které bude vyplývat výsledek hdncení (např. krycí list nabídky s uvedenými hdntícími kritérii) f. Jmenvání hdnticí kmise/pvěřené sby je-li relevantní, včetně prhlášení neexistenci střetu zájmů zadavatele/hdnticí kmise/pvěřené sby, g. Prtkl tevírání nabídek, h. Zpráva hdncení nabídek (včetně rzhdnutí zástupce zadavatele nejvýhdnější nabídce), i. Výsledek psuzení splnění pdmínek účasti vybranéh ddavatele, j. Oznámení výběru nejvhdnější nabídky, j. Kpie smluvy uzavřené s vybraným účastníkem (včetně printsreenu zápisu d registru smluv, pkud je t pr příjemce relevantní); k. Kpie ddatku/ů k uzavřené smluvě s ddavatelem (včetně printscreenu zápisu d registru smluv dle typu příjemce), pkud je t pr zakázku relevantní. l. a jiné dkumenty dle relevantnsti (např. námitky a jiné). 4. v případě zakázek realizvaných prstřednictvím e-tržiště: pr pstup příméh zadání: a) Odeslaná výzva k pdání nabídek, b) Návrh smluvy s vybraným ddavatelem, není-li sučástí nabídky. pr statní pstupy (uzavřená, tevřená výzva): a) Uveřejněná výzva k pdání nabídek a vysvětlení zadávacích pdmínek (včetně tázek účastníků, pkud vysvětlení zadávacích pdmínek byl pskytnut v reakci na dtazy), b) Všechny nabídky pdané účastníky, včetně případnéh bjasnění či dplnění těcht nabídek ddatečně předlženéh účastníky, c) Jmenvání hdntící kmise včetně jejich prhlášení neexistenci střetu zájmů (pkud je t relevantní), d) Prtkl hdncení nabídek, e) Výsledek psuzení splnění pdmínek účasti vybranéh ddavatele, f) Oznámení výběru nejvhdnější nabídky, g) Kpie smluvy uzavřené s vybraným účastníkem h) a jiné dkumenty dle relevantnsti (např. záznam stanvení předpkládané hdnty, námitky a jiné) Pvinnsti zadavatele k uchvání dkumentace k výběrvým/zadávacím řízením Zadavatel je pvinen uchvávat dkumentaci zakázce a záznamy všech úknech suvisející se zadáním zakázky. Dkumentací zakázce se rzumí suhrn všech dkumentů v listinné či elektrnické pdbě, jejichž přízení v průběhu výběrvéh řízení, ppř. p jeh uknčení vyžadují Pravidla OP PPR neb ZZVZ. Pr účely věření správnsti pstupu zadavatele při zadávání zakázky budu při kntrlách dle Zákna č. 320/2001 Sb., finanční kntrle, v platném znění, vyžadvány především následující základní dkumenty: a) dklad/dkumentace stanvení předpkládané hdnty zakázky; předběžné známení či dklady k prvedené předběžné tržní knzultaci, je-li t relevantní; Strana 160 z 235

161 b) zadávací pdmínky vymezující předmět zakázky vč. dkladů prkazujících jejich deslání či uveřejnění; c) nabídku pdanu účastníkem, s nímž má být/ byla uzavřena smluva, a vyřazené nabídky, včetně případnéh bjasnění či dplnění (včetně bálky 114 ); d) nabídky statních účastníků (včetně bálek); e) prtkl tevírání nabídek a hdncení nabídek pdepsaný příslušnými sbami; f) Zpráva hdncení nabídek, g) smluva uzavřená s vybraným účastníkem, včetně jejích případných ddatků; h) známení výsledku výběrvéh/zadávacíh řízení zaslaná všem účastníkům, kteří pdali nabídku ve lhůtě pr pdání nabídek, jejichž nabídka nebyla vyřazena, včetně dkladů prkazujících jejich deslání/uveřejnění, pkud tt známení nebyl uveřejněn na prfilu zadavatele; i) známení vylučení účastníka, včetně dkladu prkazujícíh její deslání/uveřejnění, pkud byl nějaký účastník vyřazen; j) vysvětlení zadávacích pdmínek, včetně dkladů prkazujících jeh deslání/uveřejnění, pkud byl nějaké pžadván; k) jmenvání pvěřené sby neb hdntící kmise (pkud byly jmenvány) včetně jejich prhlášení neexistenci střetu zájmů; l) dklad uveřejnění písemné zprávy zadavatele dle 219 ZZVZ. m) a jiné dkumenty dle relevantnsti (např. námitky a jiné). V případě zakázky, jejíž předpkládaná hdnta nedsahuje Kč bez DPH, resp Kč bez DPH v případě, že je zakázka zadávána zadavatelem, který není zadavatelem pdle 4 dst. 1-3 ZZVZ a zárveň dtace pskytvaná na takvu zakázku není vyšší než 50 % hdnty zakázky, budu kntrlvány předlžené účetní dklady. Zadavatel může dkladvat realizaci příméh nákupu krmě účetníh dkladu také písemnu bjednávku plnění. V tmt případě je rzhdným dkumentem pr prvedení kntrly účetní dklad. Dba, p kteru musí mít příjemci veškeré riginální dkumenty suvisející s realizací zakázky uchvány, je stanvena v právním aktu pskytnutí pdpry z OP PPR neb závazných právních předpisech upravujících blast zadávání zakázek, nejméně však p dbu 10 let d finančníh uknčení prjektu, zárveň však alespň d Důsledky prušení Pravidel OP PPR pr zadávání zakázek a stanvení finančních prav Prušení Pravidel (včetně prušení ustanvení příslušných právních předpisů), může t mít dpad na způsbilst výdajů spjených se, v níž dšl k pchybení Stanvení finančních prav Výše finanční pravy se vypčítá z částky, která byla pskytvatelem dtace pskytnuta v suvislsti s výběrvým řízením, u kteréh se prušení pravidla vyskytl. Při stanvení výše finanční pravy se přihlédne k ROZHODNUTÍ KOMISE C(2013) 9527, ze dne , kterým se stanví a schvalují pkyny ke stanvení finančních prav, jež má Kmise prvést u výdajů financvaných Unií v rámci sdílenéh řízení v případě neddržení pravidel pr zadávání veřejných zakázek. Při rzhdvání sazbě finanční pravy, jež má být uplatněna, bude zhledněna závažnst prušení pravidel uvedených v Pravidlech. 114 V případě, že je t relevantní a nabídka byla dručena pštu neb sbně. Strana 161 z 235

162 Řada prav je stanvena v prcentních sazbách, které se uplatní na výdaje v rámci zakázky. Tyt finanční pravy zhledňují závažnst prušení pravidel uvedených v Pravidlech a zásadu prprcinality. Pužijí se v případech, kdy není mžné přesně vyčíslit finanční důsledky pr danu zakázku. Závažnst prušení Pravidel týkající se neddržení pravidel zadávání zakázek a suvisející finanční dpad na rzpčet Unie se psuzuje s hledem na následující faktry: úrveň hspdářské sutěže, transparentnst a rvné zacházení. Má-li dtčené neddržení pravidel drazující účinek na ptenciální účastníky neb vede-li tt neddržení k zadání zakázky jinému účastníkvi, než kterému měla být zadána, je t silný ukazatel, že jde prušení závažné. Je-li prušení pravidel uvedených v Pravidlech puze frmální pvahy bez skutečnéh neb ptenciálníh finančníh dpadu, nebude prvedena žádná prava. Vyskytne-li se v jednm výběrvém řízení více prušení pravidel, sazby prav se nesčítají, ale zhlední se při rzhdvání sazbě pravy nejzávažnější prušení. Finanční pravu ve výši 100 % je mžné uplatnit v nejzávažnějších případech, kdy prušení zvýhdňuje určité účastníky/zájemce neb kdy se prušení týká pdvdu, jak určí příslušný sud neb správní rgán. Jedntlivé sazby finančních prav za prušení pravidel pr zadávání zakázek jsu sučástí právníh aktu pskytnutí pdpry z OP PPR a zárveň jsu k dispzici na internetvých stránkách Veřejná pdpra a pdpra de minimis Definice pjmu veřejná pdpra Základní legislativu vymezující veřejnu pdpru jsu články Smluvy fungvání Evrpské unie (dále jen SFEU ). V suladu s článkem 107 dst. 1 SFEU jsu (1.) pdpry pskytvané v jakékli frmě státem neb ze státních prstředků, (3.) které narušují neb mhu narušit hspdářsku sutěž tím, že (2.) zvýhdňují určité pdniky neb určitá dvětví výrby, neslučitelné se splečným trhem, (4.) pkud vlivňují bchd mezi členskými státy. Pdpra, která splňuje uvedená kritéria, je neslučitelná se splečným trhem EU a tedy zakázaná. Výjimky z becnéh zákazu pskytvání veřejné pdpry mhu být pvleny na základě sekundárních předpisů (např. Obecné nařízení blkvých výjimkách, nařízení k pdpře de minimis), či na základě rzhdnutí Evrpské kmise. Dále je nutné upzrnit na čl. 106 SFEU, kde je uveden, že na služby becnéh hspdářskéh zájmu (SOHZ) se vztahují pravidla hspdářské sutěže, tj. i pravidla veřejné pdpry. O veřejnu pdpru ve smyslu čl. 107 SFEU se jedná, pkud jsu uvedené 4 definiční znaky veřejné pdpry naplněny kumulativně. V případě, že chybí i jeden z těcht znaků veřejnu pdpru se nejedná. Strana 162 z 235

163 Opatření je přím neb nepřím pskytnut ze státních (veřejných) rzpčtů. ne Nejedná se veřejnu pdpru. an Opatření zvýhdňuje určitý pdnik (entitu vyknávající eknmicku činnst), tj. je selektivní. ne Nejedná se veřejnu pdpru. an Opatření narušuje neb může narušit sutěž na vnitřním trhu EU (např. snižuje pdniku náklady). ne Nejedná se veřejnu pdpru. an Opatření (pravděpdbně) vlivňuje bchd mezi členskými státy EU. ne Nejedná se veřejnu pdpru. an Jedná se veřejnu pdpru. 1. Pskytvání státem neb ze státních rzpčtů (zatížení veřejných rzpčtů) čerpání finančních prstředků z fndů EU je výdajem z veřejných prstředků (zejména v suvislsti s napjením na rzpčet HMP a státní rzpčet), z tht důvdu bude v případě OP PPR tent znak vždy naplněn. 2. Zvýhdnění určitéh pdniku (pdniků) či dvětví výrby (služeb), a t jakukliv frmu - pkud umžní příjemci tét pdpry snížit náklady na realizaci záměru, který by jinak musel být hrazen z prstředků příjemce pdpry. Pr závěr naplnění tht znaku je nutné analyzvat, zda příjemce patření z veřejných rzpčtů je pdnikem, zda patření tmut pdniku pskytuje výhdu a zda je dané patření selektivní. Pdnikem je jakákliv entita bez hledu na právní frmu či způsb financvání, vyknávající tzv. eknmicku činnst (činnst spčívající v nabízení zbží a/neb služeb na trhu). Není rzhdující právní frma pdle nárdníh práva. Pdniky tak mhu být entity řídicí se právem veřejným, tak i entity práva sukrméh. V českém právním prstředí tedy může být za určitých Strana 163 z 235

164 klnstí pdnikem jakákliv fyzická neb právnická sba, jakékliv sdružení neb seskupení sb bez právní subjektivity, jakž i každý veřejný rgán, buď se samstatnu právní subjektivitu, neb spadající pd rgán veřejné mci, který takvu samstatnu právní subjektivitu má. Stejně tak nerzhduje, kmu patří kapitál takvých entit. Dále není rzhdující, zda příslušná entita generuje zisk. Judikatura jasně dkládá, že i neziskvé entity mhu nabízet zbží a služby na trhu. Rzhdující je puze charakter vyknávané činnsti, a t v rvině, zda jde aktivitu eknmicku. Právní frma, právní rámec upravující fungvání dané entity apd. může být puze pdpůrnu indicií, nikliv však rzhdující. Výhda je chápána jak eknmický benefit, který by daný pdnik na trhu nezískal, tj. bez intervence veřejné instituce. V tmt hledu platí, že dané patření je třeba psuzvat pdle jeh účinku, nikliv pdle cíle veřejné intervence. Selektivita nastává, pkud pdpra směřuje puze ve prspěch určitéh pdniku (pdniků) či celých dvětví. T znamená, že selektivně vyděluje puze určité entity či hspdářská dvětví. Veřejnu pdpru zakládají patření, kde je na uvážení veřejnéh subjektu, zda pdpru pskytne či nikli. Příjemce nemá na udělení pdpry nárk. Napak becná patření, na základě kterých je za předpkladu splnění bjektivních pdmínek pdpra dstupná nemezenému pčtu sutěžitelů, nezakládají veřejnu pdpru. V případě OP PPR se zpravidla vychází z naplnění tht znaku, jelikž uvedený prgram je selektivní, tj. je určen puze určitým příjemcům, kteří zpravidla byť krajvě realizují hspdářské aktivity. Znak zvýhdnění přest ve specifických případech definvaných v dkumentech EU naplněn být nemusí, pakliže prjekt nesuvisí s eknmicku činnstí žadatele, příp. financvání prjektu je upraven jak vyrvnávací platba za výkn služby becnéh hspdářskéh zájmu, u níž jsu splněna ddatečná tzv. kritéria Altmark. 115 Dále viz kapitla Mžné narušení hspdářské sutěže na vnitřním trhu EU k narušení sutěže nemusí fakticky djít, pstačuje puhé ptenciální narušení sutěže (hrzba). Pr psuzení tht znaku je nutné zjistit, zda v rámci příslušné eknmické činnsti má pdnik trh a (ptenciální) knkurenty, tj. nemusí jít sučasné knkurenty ale v rámci danéh trhu je mžné, že v buducnu takví knkurenti přijdu. Z phledu pravidel veřejné pdpry je nutné pracvat s pjmem relevantní trh, tj. trh ve smyslu zeměpisném v tmt hledu se jedná trh celé EU, příp. dalších států světa, kde jsu pdmínky hspdářské sutěže dstatečně stejnrdé, a trh výrbků a služeb zde se nejedná puze bdbné či stejné výrbky, které nabízí na trhu pdnik a jeh knkurenti, ale i výrbky a služby, které jsu jejich sptřebiteli pvažvány za zaměnitelné či zastupitelné. Průnik těcht dvu trhů je pak relevantním trhem pr daný pdnik. Narušení hspdářské sutěže nemusí existvat v dbě pdání žádsti, stačí, existuje-li puze (buducí) mžnst narušení hspdářské sutěže. Každý žadatel si musí plžit základní tázku, pr jaké cílvé skupiny je jeh prjekt určen a zda v blasti, ve které prjekt půsbí, existuje eknmická knkurence. Z hlediska OP PPR je důležitá analýza trhu, vypracvaná v suladu s definicí relevantníh trhu. 115 Těmit kritérii se zjedndušeně rzumí: 1. Pdnik-příjemce je skutečně pvěřen plněním služby becnéh hspdářskéh zájmu a jeh pvinnsti jsu jednznačně vymezeny. 2. Parametry pr náhradu nákladů tét služby jsu stanveny předem bjektivním a transparentním způsbem. 3. Vyrvnávací platba nepřekračuje čisté náklady na pskytvání služby plus přiměřený zisk (tj. Nedchází k nadměrné náhradě). 4. Vyrvnávací platba je stanvena v prcesu zadávání veřejných zakázek, neb pkud se neuskutečnil veřejné nabídkvé řízení, je splečnsti pvěřené službu becnéh hspdářskéh zájmu vyrvnávací platba vyplácena na základě analýzy nákladů průměrnéh, správně řízenéh pdniku. Strana 164 z 235

165 4. Mžné vlivnění bchdu mezi členskými státy EU k naplnění tht znaku přitm pstačuje puze ptenciální vlivnění bchdu. K vlivnění bchdu djde, pkud eknmická činnst pdniku má tzv. přeshraniční efekt, a t ať už v teritriálním smyslu (tj. činnst přesahuje gegrafické hranice České republiky) aneb ve smyslu sbním (tj. hspdářské sutěže na relevantním trhu se účastní neb mhu účastnit i subjekty se státní příslušnstí jinéh členskéh státu EU neb zákazníci pchází z jiných členských států EU). V případě sbníh aspektu je nutné sledvat, zdali skutečně příslušný účastník hspdářské sutěže neb zákazník je chten se za daným výrbkem či službu vydat d jinéh členskéh státu EU. V tmt hledu je tedy nutné definvat si relevantní trh, vypracvat si analýzu trhu. Naplnění tht znaku nemusí nastat např. v případech, kdy financvané patření má puze lkální tržní dpad a nemá ptenciál vlivnit pptávku či knkurenci z jiných členských států. Zásadní význam pr psuzení, zda knkrétní prjekt zakládá či nezakládá veřejnu pdpru má zejména tázka jejíh dpadu na hspdářsku sutěž a existence přeshraničníh dpadu, tj. třetí a čtvrtá pdmínka. Těm by prt jak pskytvatel pdpry, tak žadatel měli věnvat mimřádnu pzrnst. Opět je ale nutné připmenut, že puze naplnění všech čtyř pdmínek vede k identifikaci veřejné pdpry. Na prjekt zahrnující zárveň jak aktivity zakládající veřejnu pdpru, tak aktivity nezakládající veřejnu pdpru, se phlíží jak na prjekt zakládající veřejnu pdpru. Pkud se v průběhu realizace prjektu ukáže, že prjekt zakládá veřejnu pdpru a tent fakt byl při předkládání prjektu zamlčen, je příjemce pvinen tut pdpru včetně úrků vrátit pskytvateli dtace. Orgánem, který má rzhdvací pravmc v blasti veřejné pdpry, je EK. EK rzhduje, zda pskytvaná pdpra naplňuje znaky veřejné pdpry, zda jde prtiprávní veřejnu pdpru, zda jde veřejnu pdpru slučitelnu či neslučitelnu se splečným trhem. Ten, kd se cítí být dtčen rzhdnutím EK, může pžádat Sudní dvůr EU, příp. tribunál jeh sudní přezkumání. V ČR je prblematika veřejné pdpry v kmpetenci Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (vyjma blastí zemědělství a ryblvu, která jsu v půsbnsti Ministerstva zemědělství ČR), který plní rli centrálníh krdinačníh a mnitrvacíh rgánu v tét blasti Obecná dpručení Měnící se pdmínky pr fungvání řady sektrů způsbují, že veřejná pdpra může být přítmna i v sektrech, které byly dříve vylučeny z tržníh prstředí a běžně financvány státem bez jakékliv kntrly. Jedná se sektry jak je šklství, sciální služby, zdravtnická zařízení, výstavba dpravní infrastruktury, pskytvání internetu, apd. Existenci veřejné pdpry je nutné psuzvat u příjemců pdpry nezávisle na jejich právní subjektivitě. Pdstatný je typ aktivity, který má být z fndů EU financván, nikliv právní frma. Psuzvání existence veřejné pdpry musí být zaměřen na zjišťvání, zda příjemce pdpry získává eknmicku výhdu (pdpra snižuje náklady, které by jinak příjemce musel nrmálně vynalžit), zda pdpra je selektivní (zvýhdňuje určité subjekty neb prdukci zbží či služeb) a má schpnst narušit hspdářsku sutěž. Rvněž je nutné zkumat, zda je dtčen bchd mezi členskými státy EU. Strana 165 z 235

166 Rzhdujícím pr psuzení, zda se jedná veřejnu pdpru, není právní frma/typ rganizace příjemce neb jeh partnerů, ale kruh sb neb rganizací, které díky prjektu získají nvé znalsti, mžnsti, neb jiné zvýhdnění (dtaci). V případě pskytnutí veřejné pdpry musí být v suladu s příslušnými pdmínkami aplikvána výjimka ze zákazu veřejné pdpry. K tmu je třeba zejména správně identifikvat způsbilé výdaje, neprušit pravidla kumulace a nepřekrčit přípustnu výši pdpry. V rámci prcesu psuzvání žádstí pdpru (vč. jejich přílh) i v průběhu realizace dchází ke kntrle prjektů z phledu správné aplikace pravidel veřejné pdpry. V případě pchybnstí spjených se správnu aplikací pravidel veřejné pdpry u psuzvanéh prjektu, je ŘO právněn pzastavit řízení ve věci schválení pdpry z OP PPR. Obnvit h může v případě, že se prkáže, že pchybnsti byly nepdstatněné. Alternativně může ŘO dpručit jiný, vhdnější neb méně rizikvý režim veřejné pdpry. V tét suvislsti je nutné upzrnit, že žadatel nese dpvědnst za nesprávné, neúplné či zkreslené údaje, které pvedu k nesprávné klasifikaci prjektu z hlediska veřejné pdpry. Pkud budu tyt skutečnsti zjištěny při psuzvání žádsti, resp. před schválením pdpry, bude prjekt vyřazen z psuzvání neb může ŘO dpručit jiný, vhdnější neb méně rizikvý režim veřejné pdpry. Pkud tyt skutečnsti budu zjištěny až následně p schválení pskytnutí dtace, je příjemce pvinen kamžitě vrátit celu částku dtace, která mu již byla pskytnuta a na dsud nepskytnutu částku ztrácí nárk. V případě následnéh zjištění nedstatků v blasti veřejné pdpry zpravidla již není mžná překvalifikace na jiný vhdnější režim, tj. není mžné např. argumentvat, že prjekt pdpřený v jiném režimu, zárveň naplňuje pdmínky de minimis. Neddržení pravidel týkajících se veřejné pdpry má dpad především na příjemce veřejné pdpry. Veškerá pdpra pskytnutá v rzpru s pravidly EU (bez předběžnéh schválení EK) musí být navrácena, včetně úrků stanvených v suladu s čl. 9 a násl. nařízení Kmise (ES) č. 794/2004. Kmpetence EK týkající se mžnsti navrácení veřejné pdpry pdléhá prmlčení 10 let. Členský stát má pvinnst získat prtiprávní veřejnu pdpru d subjektu zpět Pdpra de minimis Pdpra maléh rzsahu (dále jen de minimis ) je pdpru, která nenaplňuje všechny znaky veřejné pdpry, nemá ttiž ex lege vliv na hspdářsku sutěž na vnitřním trhu EU, ani na bchd mezi členskými státy. Tt pravidl je stanven v nařízení Kmise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prsince 2013 pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis (dále jen nařízení č. 1407/2013 ). Pdpra de minimis, tedy pdpru pskytnutu jednmu pdniku za dané časvé bdbí, která nepřekrčí určitý, pevně stanvený limit, nesplňuje všechna kritéria uvedená v čl. 107 dst. 1 SFEU, a nejedná se v pravém slva smyslu veřejnu pdpru, kteru by byl nutné znamvat před pskytnutím Evrpské kmisi. Celkvá výše pdpry de minimis pskytnutá jednmu pdniku pdle nařízení č. 1407/2013, nesmí za libvlná 3 p sbě jducí rční účetní bdbí 116 překrčit částku EUR. Údaje výši pskytnuté pdpry v režimu de minimis jsu zapisvány pskytvatelem pdpry d Centrálníh registru pdpr maléh rzsahu. Dispnibilní částku pr čerpání pdpry de minimis si žadatel může věřit v tmt registru, který je k dispzici na stránkách Ministerstva zemědělství ( Celkvá částka pdpry de minimis udělená každému jedntlivému pdniku činnému v blasti silniční nákladní dpravy nesmí přesáhnut částku EUR v kterémkliv bdbí tří rčních účetních bdbí. V případě, že se jedná pdnik pskytující služby becnéh hspdářskéh zájmu, je limit pdpry de minimis stanven na EUR 116 Jedná se nepřetržitě p sbě jducích 12 měsíců, shduje se s kalendářním rkem neb je hspdářským rkem. Strana 166 z 235

167 (dle nařízení Kmise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis udílenu pdnikům pskytujícím služby becnéh hspdářskéh zájmu). Definice jeden pdnik pdle nařízení č. 1407/2013 zahrnuje veškeré subjekty, které mezi sebu mají alespň jeden z následujících vztahů: a) jeden subjekt vlastní většinu hlasvacích práv, která náležejí akcinářům neb splečníkům, v jiném subjektu; b) jeden subjekt má práv jmenvat neb dvlat většinu členů správníh, řídicíh neb dzrčíh rgánu jinéh subjektu; c) jeden subjekt má práv uplatňvat rzhdující vliv v jiném subjektu pdle smluvy uzavřené s daným subjektem neb dle ustanvení v zakladatelské smluvě neb ve stanvách tht subjektu; d) jeden subjekt, který je akcinářem neb splečníkem jinéh subjektu, vládá sám, v suladu s dhdu uzavřenu s jinými akcináři neb splečníky danéh subjektu, většinu hlasvacích práv, náležejících akcinářům neb splečníkům, v daném subjektu. Subjekty, které mají jakýkli vztah uvedený v písmenech a) až d) prstřednictvím jednh neb více pdniků, jsu také pvažvány za jeden pdnik. Skupina prpjených pdniků je tak při pskytvání pdpry de minimis pvažvána za jeden pdnik. Výjimku z uvedenéh pravidla je situace, kdy mají dva pdniky přímu vazbu na stejný rgán veřejné mci (např. městská část hl. m. Prahy a dvě její příspěvkvé rganizace, které nejsu jinak prpjené) a mim t nemají žádný vzájemný vztah, pak se nejedná pdniky vzájemně prpjené, resp. jeden pdnik. U fyzických sb, které vlastní více pdniků, se tyt pdniky pvažují za jeden pdnik v případě, že tat fyzická sba nabízí zbží neb služby na trhu 117, a t bez hledu na t, jestli má neb nemá živnstenské právnění. Pkud fyzická sba nenabízí žádné zbží ani služby na trhu, každý z pdniků, které daná fyzická sba vlastní, může využít svůj limit de minimis. Úřad pr chranu hspdářské sutěže zpracval pmůcku k aplikaci pjmu jeden pdnik, která je k dispzici na webvých stránkách tht úřadu. 118 Prpjenst pdniků se sleduje puze u pdniků sídlících na území stejnéh členskéh státu, tj. puze na území ČR. Pdpra de minimis z OP PPR může být pskytnuta jen v takvé míře, aby nedšl k překrčení limitu EUR, resp EUR či EUR uvedenéh výše. V případě, že by rzpčet prjektu dpvídající pdílu OP PPR limit překrčil, je mžné v režimu de minimis pskytnut puze část pdpry z OP PPR d stanvenéh limitu, zbytek rzpčtu prjektu pak musí z vlastních zdrjů krýt příjemce. Rzhdujícím dnem pr přepčet limitu de minimis je uveřejnění Smluvy financvání v Registru smluv v suladu se záknem č. 340/2015 Sb., registru smluv, ve znění pzdějších předpisů. Teprve p nabytí účinnsti Smluvy zveřejněním v Registru smluv je příjemce infrmván v jaké výši mu bude pskytnuta pdpra de minimis, a t dle přepčtu aktuálně platnéh kurzu CZK/EUR. V OP PPR není umžněn kmbinvat v rámci jednh prjektu pdpru de minimis s dalšími výjimkami ze zákazu veřejné pdpry Služby becnéh hspdářskéh zájmu 119 Služby becně hspdářskéh zájmu (dále jen SOHZ někdy též angl. zkratka SGEI ) jsu specifické jednak v tm, že mají becně prspěšný charakter (např. pskytvání sciálních služeb), jsu nabízené tevřeným a nediskriminačním způsbem širké veřejnsti a dále se uplatňují v těch případech, kde tržní síly samy nezajistí uspkjivé plnění těcht služeb (např. z hlediska kvality, rzsahu a cenvé dstupnsti pr širku veřejnst) tj. bez veřejnéh zásahu by tyt služby nebyly v dané kvalitě, 117 Zbží neb služby na trhu bvykle nabízejí např. fyzické sby s platným živnstenským právněním. Za nabízení služeb na trhu se nicméně pvažuje i např. pskytvání prnájmů nemvitstí u fyzických sb bez živnstenskéh právnění. 118 viz Pužíván také pjem veřejné služby. Strana 167 z 235

168 dstupnsti atp. zajišťvány. Existence tht tržníh selhání je pdstatnu pdmínku pr t, aby knkrétní služba mhla být značena jak SOHZ. Vyrvnávací platby za závazek veřejné služby nejsu veřejnu pdpru, splňují-li následující 4 předpklady, stanvené rzsudkem Evrpskéh sudníh dvru v případě Altmark (C 280/00): 1. subjekt, který je příjemcem vyrvnávací platby, musí být výknem SOHZ pvěřen, a t jasně vymezeným způsbem; 2. ukazatele pr kalkulaci výše vyrvnávací platby musí být stanveny předem a bjektivním způsbem; 3. výše vyrvnávací platby nesmí překrčit náklady vynalžené subjektem při plnění závazku veřejné služby p dečtení příslušných příjmů z tht závazku a přičtení přiměřenéh zisku (nástrje prti překmpenzaci); a 4. platí, že buďt: subjekt pvěřený výknem veřejné služby byl vybrán v rámci výběrvéh řízení umžňující vybrat zájemce schpnéh pskytvat tyt služby za nejmenších nákladů; neb kmpenzace byla stanvena na základě analýzy nákladů, jež by na výkn veřejné služby vynalžil průměrný, řádně řízený pdnik, jež dispnuje dpvídajícími technickými prstředky k plnění výknu dané veřejné služby. V případě, že vyrvnávací platby za závazek veřejné služby nesplňují výše uvedené 4 předpklady, je nutné využít režim slučitelné veřejné pdpry na služby becnéh hspdářskéh zájmu dle Rzhdnutí Kmise EU ze dne 20. prsince 2011 pužití čl. 106 dst. 2 Smluvy fungvání Evrpské unie na státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým pdnikům pvěřeným pskytváním služeb becnéh hspdářskéh zájmu (2012/21/EU), Úř. Věst. L 7/5, V režimu pdpry dle Rzhdnutí SOHZ bude pdpra pskytvána na bázi písemnéh pvěření SOHZ a vyrvnávací platby SOHZ. Pdmínku aplikace tht režimu je, že prjekt spadá d blasti půsbnsti Rzhdnutí SOHZ dle článku 2 tht rzhdnutí, tedy becnéh režimu dle dst. 1 písm. a) kde platí pdmínka, že vyrvnávací platba nepřesáhne rční částku 15 mil EUR, neb v jiném specifickém režimu. Za splnění uvedených pdmínek nepředstavuje vyrvnávací platba za závazek veřejné služby veřejnu pdpru, nebť zde chybí především prvek zvýhdnění. Pdpra de minimis SOHZ pskytvaná na základě nařízení Kmise (EU) č. 360/2012 je určena výhradně pdnikům pskytujícím služby becnéh hspdářskéh zájmu. Příjemce (pdnik) je v suladu s čl. 3, dst. 1 nařízení Kmise (EU) č. 360/2012 infrmván : výši pdpry vyjádřené jak hrubý grantvý ekvivalent; službě veřejnéh hspdářskéh zájmu, k níž se vztahuje; charakteru de minimis tét pdpry, a t včetně dkazu na nařízení Kmise (EU) č. 360/2012 s uvedením jeh názvu a infrmace jeh vyhlášení v Úředním věstníku Evrpské unie. Pdpru je mžné dle uvedenéh nařízení pskytvat puze d knce rku 2018, neprdluží-li EK platnst nařízení. Pr pdpru de minimis SOHZ (čl. 2 dst. 2 nařízení č. 360/2012) platí, že celkvá výše pdpry de minimis pskytnutá jednmu subjektu/příjemci nesmí v rzhdném bdbí tří p sbě jducích účetních bdbí 120 přesáhnut částku EUR. Pvěření SOHZ nemusí být žadatelem předlžen splečně se žádstí pdpru. Vydání pvěření (pkud jej žadatel dsud nemá) či jeh rzšíření je řešen až v návaznsti na schválení prjektu k pdpře a přípravy k pdpisu smluvy financvání. 120 Jedná se nepřetržitě p sbě jducích 12 měsíců, shduje se s kalendářním rkem neb je hspdářským rkem. Strana 168 z 235

169 Hlavní měst Praha pskytne sučinnst k vydání pvěření SOHZ ve prspěch žadatele na nezbytnu dbu s případnu mžnstí prdlužení, t vše zejména za pdmínky řádné registrace sciální služby v suladu se záknem č. 108/2006 Sb., sciálních službách, v platném a účinném znění ke knci realizace (investiční fáze) prjektu (pkud je pdpra určena na pdpru sciální služby dle tht zákna). V případě, že žadatel před pdáním žádsti dispnuje pvěřením na daný typ služby becnéh hspdářskéh zájmu, bude pvěření SOHZ vystaven frmu rzšíření stávajícíh pvěření, v pačném případě bude pvěření SOHZ vystaven jak nvé pvěření. Na vydání pvěření SOHZ není právní nárk a závisí mim jiné na psuzení charakteru a ptřebnsti knkrétní SOHZ příslušným rgánem veřejné správy. Pvěření k výknu SOHZ je sučástí Smluvy financvání prjektu z OP PPR. Pvěření je nutné i pr pdpru pskytnutu v režimu SOHZ de minimis Obecné nařízení blkvých výjimkách Krmě pdpry de minimis lze v rámci prjektů OP PPR aplikvat tzv. blkvé výjimky ze zákazu veřejné pdpry, které jsu upraveny nařízením Kmise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v suladu s články 107 a 108 Smluvy prhlašují určité kategrie pdpry za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen becné nařízení blkvých výjimkách neb ONBV ). Při aplikaci ONBV je zaptřebí ddržet becná pravidla vymezená v kapitle 1 a 2 ONBV, specifická pravidla týkající se knkrétních článků ONBV dle kapitly 3 ONBV a pdmínky výzvy k předkládání prjektů. Knkrétní typy prjektů či činnstí, které je mžné v režimu blkvých výjimek pdpřit, jsu definvány pdmínkami knkrétních článků ONBV 121. U vybraných článků ONBV může v případě bnifikace dcházet ke zvýšení pdpry pskytvané například malým, neb středním pdnikům, neb k jinému typu bnifikaci uvedené v příslušném článku. V suladu s výše zmíněným nařízením nelze pdpru dle ONBV pskytnut pdnikům v btížích. 122 Pskytvatel má tt pvinnst věřit nejpzději před uzavřením smluvy financvání. Lze ji pužít puze na transparentní pdpru, za transparentní se pvažují v rámci tht režimu dtace a subvence úrkvých sazeb. Pravidla pr blkvé výjimky zpravidla vyžadují spluúčast na způsbilých nákladech prjektu ze strany subjektu, kterému je veřejná pdpra pskytvána. Je-li v rámci jednh prjektu pskytvána veřejná pdpra více pdnikům, pak je realizátr prjektu pvinen pskytvateli uvést, kterým pdnikům a v jaké výši má být veřejná pdpra pskytnuta. V případě kategrií pdpry, které musí mít mtivační účinek dle čl. 6, dst. 1 až 4 ONBV, mhu být výdaje vztahující se k prjektu, včetně výdajů na nákup pzemků a přípravné práce, zahrnuty d způsbilých výdajů, puze pkud byly vynalženy p pdání žádsti pdpru. V případě kategrií pdpry, u nichž se dle čl. 6, dst. 5 ONBV mtivační účinek nevyžaduje, mhu být d způsbilých výdajů zahrnuty i výdaje vztahující se k prjektu, které byly vynalženy před pdáním žádsti pdpru. Pdpra z OP PPR se pvažuje za pdpru s mtivačním účinkem, pkud příjemce předlžil žádst pdpru před zahájením prací na prjektu 123 neb činnsti. Pr psuzení mtivačníh účinku uvede žadatel v žádsti pdpru název a velikst pdniku, ppis prjektu, včetně termínu jeh zahájení a uknčení, umístění prjektu, seznam nákladů prjektu, druh pdpry a výše ptřebné (pžadvané) pdpry. Puhé prhlášení splečnsti, že pdpra pmůže zvýšit rzsah a velikst prjektu není pr naplnění mtivačníh účinku pdpry pstačující. V případě, že nebude mtivační účinek prkázán, bude žádst pdpru vylučena z prcesu schvalvání prjektů. 121Přehled článků ONBV dstupný na Viz. Kap Za prjekt jsu pvažvány veškeré výdaje prjektu, tj. způsbilé i nezpůsbilé. Zahájením prací dle čl. 2, dst. 23 ONBV se rzumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, neb první právně vymahatelný závazek bjednat zařízení, neb jiný závazek, v jehž důsledku se stává investice nezvratnu, pdle th, která událst nastane dříve. Za zahájení prací se nepvažují nákup pzemků a přípravné práce, jak je získání pvlení a zpracvání studie prveditelnsti. Strana 169 z 235

170 Pr přepčet hdnty pdpry z EUR na Kč při stanvení výše pskytvané pdpry se pužije měnvý kurz ECB, platný pr den, kdy smluva zakládající pskytnutí pdpry nabude právní mci a účinnsti (p uveřejnění Smluvy financvání v Registru smluv v suladu se záknem č. 340/2015 Sb., registru smluv, ve znění pzdějších předpisů), resp. dnem účinnsti Pdmínek realizace., Měnvý kurz ECB je dstupný v Úředním věstníku EU (řada C) či přím na webvých stránkách ECB Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací V blasti výzkumu, vývje a invací vydala v rce 2014 EK ve frmě sdělení EK Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01). Pdle tht Rámce se mim jiné psuzuje, zda prjekt zakládá neb nezakládá veřejnu pdpru. Prjekty, které splňují pdmínky Rámce (příjemce splňuje definici rganizace pr výzkum a šíření znalstí, resp. výzkumné infrastruktury a v rámci prjektu jsu pdprvány jeh nehspdářské činnsti neb výzkumná rganizace/infrastruktura jak celek ve smyslu čl Rámce), veřejnu pdpru nezakládají. Splnění pdmínek Rámce prhlašuje žadatel pdpru v rámci OP PPR, zárveň platí, že právě žadatel nese dpvědnst za nesprávné, neúplné či zkreslené údaje, které pvedu k nesprávné klasifikaci prjektu z hlediska veřejné pdpry, jakž i t, že ŘO je právněn samstatně psudit, zda daný příjemce je výzkumnu rganizací dle Rámce a z důvdu rizik psuzení případně dpručit jiný režim veřejné pdpry. Příjemce je pvinen evidvat a pskytvateli pdpry dlžit, že využívání infrastruktury přízené z pdpry nepřekračuje práh 20% rční kapacity využití. Pr tyt účely se vykazuje kapacita hspdářskéh využití každý rk samstatně (nelze průměrvat více let). S hledem na znění Rámce se kapacita měří vždy za uplynulý účetní rk (tj. d d vykazvanéh rku, případně hspdářskéh rku). Tat pvinnst se týká i dby udržitelnsti prjektu a předkládá jak přílha zprávy realizaci/udržitelnsti Výše a frmy pdpry v rámci OP PPR V suladu s ustanveními čl Smluvy fungvání EU bude dtace z OP PPR realizvána v režimech: na základě nařízení Kmise (EU) č. 1407/2013, pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání EU na pdpru de minimis, pdle kteréh pskytnutá dtace d výše EUR za bdbí 3 let nezakládá veřejnu pdpru; na základě nařízení Kmise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis udílenu pdnikům pskytujícím služby becnéh hspdářskéh zájmu, pdle kteréh celkvá výše pdpry de minimis pskytnutá jednmu subjektu/příjemci nesmí v rzhdném bdbí 3 p sbě jducích účetních bdbí přesáhnut částku EUR; na základě nařízení Kmise (EU) č. 651/ ze dne 17. června 2014, kterým se v suladu s články 107 a 108 Smluvy prhlašují určité kategrie pdpry za slučitelné s vnitřním trhem (becné nařízení blkvých výjimkách) neb na základě nařízení EP a Rady (ES) č. 1370/2007 veřejných službách v přepravě cestujících p železnici a silnici; frmu pdpry služeb becně hspdářskéh zájmu dle kritérií stanvených Rzsudkem Altmark neb dle pdmínek stanvených rzhdnutím Kmise ze dne 20. prsince 2011 pužití čl. 106 dst. 2 Smluvy fungvání Evrpské unie na státní pdpru ve frmě vyrvnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým pdnikům pvěřeným pskytváním služeb becnéh hspdářskéh zájmu; dle sdělení EK - Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01); jinu frmu pdpry, která nezakládá veřejnu pdpru (zejména pdpra nehspdářských aktivit například pdpra vzdělávání, sciálních služeb apd. pdpra patření lkální pvahy, vyhlášen v Úředním věstníku EU dne Strana 170 z 235

171 pdpra veřejné infrastruktury využívané výhradně neb téměř výhradně pr nehspdářské činnsti 126, apd.); jinu frmu pdpry slučitelné s vnitřním trhem na základě naplnění pdmínek předem stanvených stávajícími neb buducími dkumenty vydanými EK interpretačníh neb právně závaznéh charakteru (nařízení, rzhdnutí, pkyny, rámce, sdělení apd.); režimu veřejné pdpry slučitelné s vnitřním trhem na základě rzhdnutí EK v rámci prcedury známení zamýšlené veřejné pdpry. V rámci OP PPR je v suladu s článkem 1 dst. 4 becnéh nařízení blkvých výjimkách výslvně vylučen vyplacení jakékli dtace subjektu, vůči němuž byl v návaznsti na rzhdnutí EK, jímž je pdpra prhlášena za prtiprávní a neslučitelnu s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz. 21. Indikátry Indikátr je nástrj pr měření cíle/plánu, pstupu či dsažených efektů jedntlivých úrvní implementace peračníh prgramu. Indikátry tak pskytují zpětnu vazbu tm, zda pdpra splnila svůj účel, tj. zda prjekty dsáhly cílů, které žadatelé jak cíle pdpry vymezili. V rámci realizace prjektu (a zejména jeh mnitrvání) je nezbytné respektvat jedntné vymezení indikátrů. Indikátry v rámci OP PPR vychází z tzv. Nárdníh číselníku indikátrů pr prgramvé bdbí (NČI 2014+). NČI definuje p metdické a technické stránce subr schválených indikátrů včetně všech pvinných parametrů indikátru (viz MP Indikátry). U indikátrů se becně rzlišují tyt hdnty: Výchzí hdnta indikátru 127 Hdnta indikátru naměřená před začátkem realizace prjektu. Hdnta se během realizace prjektu nemění. V případě výstupvých indikátrů je výchzí hdnta zpravidla nulvá, v případě výsledkvých indikátrů zpravidla nenulvá. U statistických indikátrů může djít ke změně výchzí hdnty v případě, že se změní metdika jejich výpčtu a zpětně jsu dpčítávány časvé řady. Cílvá hdnta indikátru Je definvána jak plán indikátru, přičemž pr indikátry pvinné k naplnění platí, že se žadatel vůči pskytvateli zavazuje k dsažení tét hdnty, včetně data, kdy má být hdnty dsažen. V případě indikátrů, které nejsu pvinné k naplnění, je cílvá hdnta indikátru puze indikativní. 126 Dle Sdělení Kmise pjmu státní pdpra uvedeném v čl. 107 dst. 1 Smluvy fungvání Evrpské unie (2016/C 262/01) pr využívání infrastruktury pdpřené v režimu nezakládajícím veřejnu pdpru jak pdpra nehspdářských činnstí stanví v části dst. 207 následující pdmínky pr mžnst psuzení, že je infrastruktura služí téměř výhradně nehspdářské činnsti : (i) jedná se činnst, která je přím spjena s prvzem infrastruktury a je pr něj nezbytná; neb činnst, která je neddělitelně spjena s hlavním nehspdářským využitím infrastruktury (zejména pkud hspdářské činnsti sptřebvávají stejné vstupy jak primární činnsti nehspdářské pvahy, například materiál, zařízení, pracvní sílu neb fixní kapitál); (ii) rzsah vedlejších hspdářských činnstí z hlediska kapacity infrastruktury musí zůstat mezený. V pznámce pd čaru č. 305 Sdělení se stanví, že se má za t, že hspdářské využívání infrastruktury lze pvažvat za vedlejší, pkud kapacita přidělená každrčně na tut činnst nepřesáhne 20 % celkvé rční kapacity dané infrastruktury. 127 Datum výchzí hdnty indikátru se stanvuje následvně: V případě žádsti pdpru / prjektu, který zahájil svu fyzicku realizaci před datem pdání žádsti pdpru plní žadatel / příjemce datum výchzí hdnty indikátru v suladu s vykázaným datem skutečnéh zahájení fyzické realizace prjektu. V případě žádstí pdpru / prjektu, které k datu svéh pdání fyzicku realizaci ještě skutečně nezahájily, je třeba z úrvně žadatele / příjemce vždy plnit aktuální datum pdání žádsti pdpru. Strana 171 z 235

172 Cílvá hdnta se může změnit např. v prstřednictvím revize prgramu, na úrvni prjektu pak prstřednictvím pdstatné změny prjektu. Dsažená hdnta indikátru Hdnta naplnění indikátru (a t v průběhu či p uknčení realizace prjektu). Dsažená hdnta je kumulativní údaj d začátku realizace prjektu vyjma statistických indikátrů, kde je sledvání hdnt stanven např. rčně a nelze tedy hdnty sčítat. U hdnty naplnění indikátru se sleduje také datum, k němuž byly naměřené hdnty indikátrů platné Indikátry prjektu Indikátry, se kterými se pracuje na úrvni prjektů pdpřených z OP PPR, se dělí na dvě základní skupiny a t: Indikátry výstupu Tyt indikátry jsu určené pr sledvání a vyhdncvání prváděných patření a aktivit, které charakterizují knkrétní činnst. Pdávají infrmace kamžitých výstupech realizace jedntlivých perací / akcí / prjektů v rámci prgramu. Příjemci mají činnsti, které vedu ke vzniku výstupů, plně pd kntrlu. Indikátry výstupů vyjadřují např. pčty sb, které byly v rámci danéh prjektu pdpřeny. Indikátry výsledku Jedná se indikátry s přímu vazbu na stanvené cíle. Služí k prkázání, zda byl cíle prjektu / prgramu dsažen. Indikátry výsledků vyjadřují kamžité efekty pdpry, ke kterým dšl v dbě realizace prjektu. Výsledky vznikají díky činnsti prjektu, příjemci na ně mají výrazný vliv, ale jejich dsahvání je zčásti závislé i na vlivech nekntrlvatelných příjemci (typicky reakce cílvých skupin na aktivity prjektu, např. umístění pdpřené sby na trh práce nerzhduje jen kvalita rekvalifikačníh kurzu, ale i snaha účastníka). V návaznsti na zaměření knkrétní výzvy k předkládání žádstí pdpru ŘO stanví seznam pvinně vlitelných indikátrů. Žadatel vybere ze seznamu indikátry relevantní k předkládanému prjektu a stanvuje k nim cílvé hdnty, a t následvně: Žadatel musí pr každý prjekt vybrat minimálně jeden hlavní indikátr výstupu, který reflektuje aktivity prjektu. U všech prjektů je dále dpručván, aby byl zvlen také minimálně jeden výsledkvý indikátr, který nejlépe vystihne měřitelnu změnu, jež má být prstřednictvím prjektu dsažen. Žadatel v žádsti pdpru stanvuje puze cílvu hdntu indikátrů (výchzí hdnta indikátrů je v rámci OP PPR nastavena paušálně na hdntu 0). V žádsti pdpru musí žadatel zárveň uvést, jakým způsbem byla cílvá hdnta stanvena. Pvinné a žadatelem zvlené pvinně vlitelné indikátry i všechny další relevantní indikátry a jejich cílvé hdnty jsu pr úspěšné žádsti pdpru následně sučástí Smluvy financvání / Pdmínek realizace. 128 U prjektů, které nebudu sledvat žádný výsledkvý indikátr, musí být ze strany žadatele v žádsti pdpru pvinně vyplněn textvé ple ppisující knkrétní cíle prjektu včetně ppisu čekávaných výsledků a změny, které má být prstřednictvím prjektu dsažen. Upzrnění: Pdle nastavení indikátrů na výzvě jsu v MS2014+ stanveny indikátry, které jsu pvinné k výběru, tj. žadatel/příjemce si je musí vybrat. Další skupinu jsu indikátry pvinně vlitelné, 128 Jak pdmínka pskytnutí pdpry na prjektu může být v průběhu prcesu hdncení a výběru prjektů stanven, že d Smluvy financvání / Pdmínek realizace musí být cílvá hdnta nějakéh indikátru navýšena neb snížena; tt je relevantní v případě, kdy žadatelem stanvená cílvá hdnta je neúměrně nízká neb vyská vzhledem k rzpčtu a délce trvání prjektu. Strana 172 z 235

173 ze kterých si žadatel/příjemce vybírá právě jeden neb alespň jeden indikátr pdle příslušnéh nastavení pr skupinu ze strany ŘO. Z tét skupiny si lze na základě nastavení vybrat puze indikátry relevantní pr aktivity prjektu. Třetí skupinu jsu indikátry nepvinné, ze kterých si žadatel/příjemce může vybrat relevantní pr daný prjekt. Dále je u indikátrů stanvená jejich pvinnst k naplnění, tj. závaznst cílvé hdnty, kteru žadatel/příjemce na prjektu uvede. V rámci realizace prjektu musí příjemce naplňvání indikátrů průběžně sledvat a vykazvat dsažené hdnty v rámci zpráv realizaci prjektu. Důležité je, aby se vykazvané hdnty píraly průkaznu evidenci vedenu příjemcem (neb partnerem). Evidencí se myslí např. záznamy každém klientvi, prezenční listiny kurzů, apd., tj. vykazvané hdnty musí být prkazatelné a věřitelné případnu kntrlu. Závazné jsu puze cílvé hdnty u indikátrů, které jsu pvinné k naplnění. V případě rizika nenaplnění cílvých hdnt indikátrů uvedených ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace by příjemce měl vyvinut maximální úsilí s cílem vyhnut se tét situaci. Cílvu hdntu indikátru lze změnit puze prstřednictvím pdstatné změny prjektu, avšak děje se tak velmi výjimečně a tat změna je schválena puze v případě, že žadatel/příjemce svji žádst změnu důkladně a relevantně důvdní. Pkud žadateli/příjemci důvdně hrzí, že se nepdaří dsáhnut cílvých hdnt, je dpručván kntaktvat ŘO a prjednat další mžný pstup. Nenaplnění cílvých hdnt indikátrů pvinných k naplnění a uvedených ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace může mít dpad na výši způsbilých výdajů prjektu. Smluva financvání / Pdmínky realizace bsahuje prpjení mezi míru čerpání výdajů z rzpčtu prjektu a míru dsažení indikátrů. V průběhu realizace může djít i k překrčení cílvé hdnty indikátru. Takvá situace není důvdem pr změnu Smluvy financvání / Pdmínek realizace. 129 Platí všem, že při výpčtu míry naplnění cílvých hdnt je případné přeplnění zapčítán maximálně ve výši 120 % Nastavení indikátrů na výzvě Na základě pravidel pr výběr indikátrů k předkládanému prjektu, která jsu ppsána v kap Indikátry prjektu, pracuje RO se dvěma skupinami indikátrů neprjektvými a prjektvými. Prjektvé indikátry jsu indikátry, týkající se prjektu, tj. indikátry uváděné v žádsti pdpru. Tyt indikátry mhu být ŘO značeny jak: pvinné ŘO takt zvlené indikátry pvažuje za pvinné k výběru, tedy Ž/P je musí v rámci prjektu pvinně sledvat; nepvinné ŘO je uvádí jak dbrvlné k výběru a jejich zařazení d žádsti pdpru je vlbu Ž/P; pvinně vlitelné ŘO může nadefinvat skupinu indikátrů, ze které si Ž/P musí zvlit právě jeden neb alespň jeden indikátr, který se následně stává indikátrem pvinným (k výběru). pvinně svázané ŘO definuje v rámci vazebníku skupiny indikátrů, které se na prjektu sledují svázaně, tzn. v případě, že si vybere ke sledvání indikátru A musí si vybrat i B a pačně. Obyčejně jsu tímt způsbem svázány indikátry výstupu a výsledku (např. indikátr výstupu Přízené infrmační zdrje a indikátr výsledku Pčet studentů, užívajících přízený sftware). U výše uvedených kategrií se dále rzlišuje ještě t, zda se jedná indikátr pvinný k naplnění neb ne ( pvinný k naplnění může být jak indikátr pvinný k výběru, tak i nepvinný k výběru, tj. dbrvlný!). Pkud je indikátr pvinný k naplnění, znamená t, že u něj žadatel v žádsti pdpru stanvuje cílvu hdntu, která bude závazná a její nenaplnění bude sankcinván. 129 Neplatí v případě indikátru Pčet úspěšně věřených aktivit/knceptů v prjektech realizvaných v rámci aktivity Pdpra aktivit veducích ke kmercializaci výsledků výzkumu pmcí věření prveditelnsti a kmerčníh ptenciálu a jejich zavedení d praxe ( prf-f-cncept ). V případech, kdy příjemce v průběhu první fáze realizace prjektu či při přechdu mezi fázemi djde k závěru, že d 2. fáze realizace prjektu Příprava kmercializace má ptenciál pstupit či pstupuje více věřvaných knceptů, než je stanven výstupvý indikátr , je příjemce pvinen tut skutečnst známit Řídicímu rgánu. V těcht případech musí žadatel předlžit ŘO žádst pdstatnu změnu s důkladným a relevantním důvdněním. Strana 173 z 235

174 V rámci prjektu je mžné využívat také tzv. mnitrvací indikátry, jejichž cílvé hdnty nejsu hlavním cílem aktivit prjektu, služí puze k ddatečnému mnitrvání výstupů, žadatel si u nich sice stanvuje indikativní cílvu hdntu, ale případné nesplnění tét hdnty není sankcinván. V rámci IS KP14+ je nepřípustné, aby na prjektu nebyl sledván žádný indikátr se závaznu cílvu hdntu či byl sledván puze indikátr pčet prjektů! Sankce při nesplnění cílvých hdnt indikátrů Výše prstředků, které bude mít příjemce za pvinnst vrátit, bude stanvena v závislsti na tm, jaku část prjektu se pdařil úspěšně a v suladu s půvdní Smluvu financvání / půvdními Pdmínkami realizace realizvat. Pdrbnější infrmace jsu uvedeny v dkumentu Stanvení snížených dvdů a méně závažných prušení smluvy Sběr infrmací dsažených hdntách indikátrů Příjemce údaje dsažených hdntách indikátrů zajišťuje průběžně. Příjemce je pskytuje řídicímu rgánu pdle stanvených lhůt pr předkládání zpráv realizaci prjektu (dle délky etap, minimálně však každých 6 měsíců), a pkud je t pr prjekt relevantní, tak i zpráv udržitelnsti prjektu (jednu rčně), avšak v případě ptřeby je ŘO právněn vyžádat si údaje i mim tent interval. Dsažené hdnty indikátrů vykazuje příjemce v rámci zprávy realizaci prjektu, a pkud je t pr prjekt relevantní, tak i zpráv udržitelnsti prjektu. Čísla uvádí v suladu se svu evidencí, kteru má pdlženu ptřebnu dkumentací (viz výše uvedený pžadavek na prkazatelnst dsažených hdnt). Ve zprávách realizaci/udržitelnsti prjektu příjemce uvádí (krmě dále uvedených výjimek) přírůstkvu hdntu, tj. hdntu za sledvané bdbí, za které se zpráva předkládá. Systém následně dpčítává hdntu kumulativní tam, kde je t relevantní (s výjimku indikátrů, které se nekumulují pměrvé, % apd.). U indikátrů, které se načítají z IS ESF 2014+, se napak vyplňuje kumulativní hdnta, a systém dpčítává hdntu za sledvané bdbí. Hdnty se vyplňují buď přím v rámci frmuláře zprávy realizaci prjektu, kde se uvádí dsažené hdnty všech indikátrů, krmě indikátrů rzpadvéh pravidla indikátru 60000, které se týkají pdpřených účastníků, aneb se načítají z infrmačníh systému IS ESF Jedná se zejména indikátry, které jsu definvány v přílze I Nařízení ESF a které musí ŘO vykazvat. Systém IS ESF 2014+, prvzvaný Ministerstvem práce a sciálních věcí (MPSV) a využívaný i ŘO OP PPR, umžňuje zejména: mnitring sb pdpřených prjekty OP PPR s maximálním využitím existujících dat evidvaných v agendvých systémech MPSV, které jsu dplňvány sběrem dat d realizátrů jedntlivých prjektů; mnitring akcí prjektů ESF pr ptřeby zájemců účast na prjektech; autmatizvaný výpčet indikátrů týkajících se sb pr jedntlivé prjekty a přens dsažených hdnt indikátrů týkajících se pdpřených sb d IS KP Pravidla pr zápis údajů d IS ESF Každý pdpřený účastník se d systému zapisuje s využitím jména, příjmení, bydliště a data narzení (sby, které nejsu identifikvány d tét míry detailu, nemhu být zapčteny mezi pdpřené sby). V důvdněných případech je mžné v prjektu pskytvat pdpru i sbám, u nichž příjemce či partner neznají ttžnst v ptřebném rzsahu. Jedná se případy, kdy identifikace sby a uchvání těcht údajů je v rzpru s účelem práce s danu cílvu skupinu, např. se týká údajů bětech trestných činů apd. U pdpr pskytvaných neidentifikvaným sbám zajistí příjemce alespň jejich pčet a stručnu charakteristiku slžení tét skupiny a dále zpracuje důvdnění, prč nemhl djít k záznamu v detailu jména, příjmení, bydliště a data narzení. Takt pdpřené sby všem nezapčítává d dsažených (ani plánvaných) hdnt indikátrů týkajících se účastníků prjektu. Strana 174 z 235

175 Evidence charakteristik jedntlivých účastníků prjektu z cílvých skupin bude příjemce pdpry sučasně využívat jak pdklad pr sledvání jedntlivých indikátrů prjektu. Ke každé sbě se zapisuje, jakých pdpr v rámci prjektu využila a v jakém rzsahu (v pčtu hdin, příp. dnů apd., jedntka se liší pdle kategrie využité pdpry). U vzdělávání se dále rzlišuje, zda prběhl elektrnicku frmu neb ne. Infrmaci využité pdpře krmě výběru plžek z předdefinvaných číselníků dplňuje příjemce (příp. partner) textvým ppisem, v němž pdpru specifikuje. Míra pdrbnsti záznamů: Pčet záznamů pdpry k jedné sbě není mezený. Příjemce zadává ke každé sbě záznam pdpře v míře detailu, aby záznam zapadal d systému tvřenéh číselníky Typ pdpry a Specifikace. U vzdělávání se dlišuje elektrnické vzdělávání d statníh vzdělávání, prt je třeba elektrnické vzdělávání zapisvat d samstatných záznamů. Není nutné zadávat každé šklení zvlášť (např. výuku ruskéh jazyka a výuku německéh jazyka lze zapsat jak jednu pdpru), nevadí, že ppis i rzsah se budu vztahvat ke skupině akcí v rámci dané kmbinace hdnt číselníků Typ pdpry a Specifikace. Vyšší míra detailu v záznamech všem nepředstavuje chybu. U pdpr, které sba čerpá pakvaně p delší dbu (např. plletní jazykvý kurz, dcházka dítěte d zařízení péče děti předšklníh věku) pstačuje vyčíslit rzsah pdpry dhadem, tj. není třeba pčítat přesnu přítmnst sby v hdinách dle prezenčních listin (pstačuje např. vypčítat, že kurz trval 12 týdnů a že hdiny v délce 45 minut se knaly 2 za týden, tj. pdpra má rzsah 18 hdin v délce 60 minut). Číselné údaje lze zadat s přesnstí na max. 1 desetinné míst Nezaznamenávají se dprvdná patření v rámci prjektu, tj. zaznamenává se puze t, c je primárně bsahem prjektu. (Dprvdnými patřeními se rzumí např. hlídání dítěte p dbu účasti na vzdělávací akci; primárně je cílem vzdělávání, hlídání dítěte je dprvdnu činnstí.) Kdy příjemce (příp. partner) záznam zapisuje: Je vhdné, aby zápis pskytnuté pdpry byl vytvřený v kamžiku, kdy lze využívání tét knkrétní pdpry (tj. pdpry stanvené knkrétní kmbinací hdnt v číselníku Typ pdpry a Specifikace ) daným člvěkem pvažvat za uknčené. Nicméně není chyba, když příjemce využití pdpry zadá už v průběhu jejíh využívání danu sbu. Pdpra musí být zapsána nejpzději v návaznsti na dknčení realizace prjektu, tj. v dbě zpracvání závěrečné zprávy realizaci prjektu. Zadávají se i pdpry, které příjemce nedčerpal, když jsu nebagatelní: Pkud někd nedknčil kurz/nedčerpal pskytnutu pdpru, nicméně strávil v něm/ní více času, než je limit pr bagatelní pdpru, pdpra se eviduje, i přes nedknčení. Pkud nedknčení vedl k tmu, že sba nemá např. certifikát/jiný dklad, jenž mu měl ptenciál pmci s uplatněním na trhu práce či jinak, pak je dpručen t d stručnéh ppisu uvést. Vdítk pr výběr blasti vzdělávání: Primárně je rzhdující bsah kurzu, který daná sba abslvvala, ale pkud bsah kurzu nelze jednznačně zařadit pd knkrétní věcnu blast, pak se příjemce rzhduje dle bru/blasti, ve kterém pdpřená sba pracuje (např. svářečské zkušky mhu být jak pr stavebnictví, tak i zpracvatelský průmysl aj.). Na základě údajů dstupných v IS ESF k pdpřeným sbám v rámci knkrétníh prjektu dkáže IS ESF vypčítat hdnty celkvých indikátrů týkajících se pdpřených účastníků a ty předat d IS KP14+ d rzpracvané zprávy realizaci prjektu. Příjemce tyt údaje edituje puze v IS ESF nikli v IS KP14+. Strana 175 z 235

176 21.6. Bagatelní pdpra účastníka prjektu S hledem na t, že pr mnitrvání účastníků pdpřených prjektů stanvuje přílha I nařízení ESF pravidl: Za účastníky se značují sby, které mají přímý prspěch z intervence ESF, které mhu být identifikvány a pžádány charakteristiku a pr něž jsu vyčleněny knkrétní výdaje. Jiné sby za účastníky pvažvány nejsu., vymezil ŘO následující: Za sbu, která má z pdpřenéh prjektu, financvanéh z ESF, přímý prspěch, je pvažvána puze sba, která se účastní činnstí realizvaných v rámci pdpřenéh prjektu pr cílvé skupiny a u níž rzsah jejíh zapjení d pdpřenéh prjektu překrčí tzv. bagatelní pdpru Bagatelnst pdpry Za sbu, která má z pdpřenéh prjektu přímý prspěch, je pvažvána puze sba, která se účastní činnstí realizvaných v rámci pdpřenéh prjektu pr cílvé skupiny a u níž rzsah jejíh zapjení d pdpřenéh prjektu překrčí tzv. bagatelní pdpru. Ta je stanvena v hdinách a je stanvena v každé výzvě. V případě prjektů v rámci Priritní sy 4 OP PPR dále platí, že alespň plvina hdinvéh limitu bagatelní pdpry (tj. 20 hdin), kteru sba v daném prjektu získala, nemá charakter elektrnickéh vzdělávání. 130 Výše uvedené neplatí pr prjekty s jedntkvými náklady (zjedndušené prjekty) realizvané v rámci SC 4.2, kde se elektrnické vzdělávání d limitu bagatelní pdpry nezapčítává vůbec. Příjemce vede evidenci všech sbách, které byly zapjeny d prjektu. U sb, u nichž pdpra zatím nepřeknala/nepřevýšila limit bagatelní pdpry, 131 nejsu tyt záznamy brány v ptaz při stanvení pčtu dsažených indikátrů. Jak pdpru všem nikdy nelze značit aktivity, v nichž nejde zlepšení situace či znalstí/kmpetencí dané sby, ale dchází v nich puze k: nábru účastníků prjektu, šíření pvědmí prjektu (včetně např. zastupení prjektu na veletrzích a akcích bdbnéh charakteru), ke sběru infrmací sbách frmu anket, dtazníků, průzkumů, frmu příspěvků d diskuze na internetvých fórech aj., k šíření publikací, časpisů, bulletinů, newsletterů, bržur, letáků apd., zapjení sby d aktivit prjektu, které není důvdněn cílem zlepšit pstavení tét sby ve splečnsti/na trhu práce, prtže sba se účastní dané aktivity jak reprezentant nějaké rganizace, přináší ptřebnu dbrnst apd. (např. účast na kulatých stlech neb pracvních skupinách v rámci kmunitníh plánvání) Sledvání parametrů týkajících se pdpřených sb a suvisející indikátry K indikátrům musí prbíhat pravidelné mnitrvání. Příjemce je pvinen krmě indikátrů představujících pr něj závazek (stanvené cílvé hdnty) mnitrvat i další indikátry. Jedná se tedy skupinu indikátrů, u které není žádná cílvá hdnta na úrvni prjektu stanvena, ale prjekt musí dsažené hdnty vykazvat. Základní kruh těcht pvinně vykazvaných indikátrů jsu indikátry pdpřených účastnících, které knkretizují pdpřené účastníky z řady hledisek (např. phlaví, nejvyššíh dsaženéh vzdělání, situace na trhu práce apd.). Ke každému účastníkvi prjektu musí příjemce neb partner dispnvat sledvanými údaji k pdpřeným sbám, které jsu uvedeny v Přílze č. 8 Karta účastníka prjektu (pdpřené sby) 130 Definice elektrnickéh vzdělávání: Elektrnickým vzděláváním se rzumí jakékli distanční vzdělávání pmcí pčítačů a pčítačvých sítí (např. e-learning, webináře aj.). Není rzhdující, zda vzdělávaný má případně k dispzici nějaku pdpru (chat, diskusní fóra, apd.), ani zda může využívat zpětnu vazbu ve frmě testvacích tázek apd. Určující je, že bsah vzdělávání je šířen na dálku a vyučující a vzdělávané sby se v dbě vzdělávání nesetkali na stejném místě. 131 Osby, u nichž příjemce ví, že jejich zapjení d prjektu zůstane v rzsahu bagatelní pdpry, nemusí zapisvat d ESF 2014+, všem jejich zapjení d prjektu musí i tak mít k dispzici průkazné záznamy. Strana 176 z 235

177 Pravidel pr žadatele a příjemce. Tent frmulář je dstupný na internetvých stránkách OP PPR na adrese Příjemce (a partner) musí při shrmažďvání údajů ptřebných pr dkladvání indikátrů pstupvat v suladu s platnými právními předpisy upravujícími chranu sbních údajů. Díky sledvání těcht parametrů bude příjemce schpen vykazvat dsažené hdnty indikátrů týkajících se pdpřených účastníků. Předmětem kntrl (a t z úrvně ŘO i jiných kntrlních rgánů) nebude, zda účastník skutečně vykazuje charakteristiku, kteru uvedl v Kartě účastníka prjektu (či jiném prhlášení / dkumentu), na základě něhž příjemce stanvil dsaženu hdntu nějakéh z indikátrů. 22. Integrvané přístupy Tat kapitla a její pdkapitly jsu relevantní puze pr integrvané nástrje, resp. integrvanu strategii a integrvané prjekty. Integrvaný přístup k rzvji území je v OP PPR uplatněn využíváním tzv. integrvaných nástrjů v rámci priritní sy 2. Jedná se knkrétně tzv. integrvané územní investice (ITI), jiné integrvané nástrje v OP PPR využívány nejsu. ITI zahrnují navzájem prvázané a územně zacílené intervence z více peračních prgramů za účelem integrvanéh rzvje celéh území Pražské metrplitní blasti Integrvaná strategie V rámci ITI mhu být pdpřeny jen takvé prjekty, které jsu v suladu s integrvanu strategií rzvje předmětnéh území (dále též integrvaná strategie ), v případě OP PPR Pražské metrplitní blasti. Integrvaná strategie musí přispívat k naplňvání cílů a závazných ukazatelů prgramů ESI fndů, z nichž je financvána, a musí vycházet ze specifických ptřeb a rzvjvéh ptenciálu území, jehž se týká. Prstřednictvím integrvané strategie dchází ke kncentraci pdpry d řešenéh území, krdinaci aktivit a zajištění jejich synergickéh efektu Zpracvání integrvané strategie Integrvanu strategii zpracvává příslušný subjekt z danéh území 132, tzv. nsitel integrvanéh nástrje. Platí přitm, že integrvaná strategie musí být zpracvána v suladu s principem partnerství, tj. se zapjením relevantních partnerů. Integrvaná strategie musí být zpracvána ve struktuře a minimálně v takvé míře pdrbnsti, kteru stanví kap. 7.1 Metdickéh pkynu pr využití integrvaných nástrjů v prgramvém bdbí ( MPIN ) Hdncení a schvalvání integrvané strategie Pr integrvanu strategii se pdbně jak pr jedntlivé prjekty, které ji následně mají naplňvat, zpracvává žádst pdpru. Ta se pět pdbně jak u prjektů předkládá příslušnému rgánu na základě zveřejněné výzvy a musí prjít prcesem hdncení. Specificku výzvu k předkládání integrvaných strategií rzvje území vyhlašuje Ministerstv pr místní rzvj ČR, Odbr reginální plitiky (MMR-ORP) prstřednictvím MS Výzva pr předkládání integrvaných strategií je průběžná. Pr ITI je vyhlašvána samstatná výzva. Nsitel integrvanéh nástrje (dále též nsitel IN neb nsitel ) předkládá žádst pdpru integrvané strategie prstřednictvím prtálu ISKP14+ mnitrvacíh systému MS2014+, a t právě na základě výzvy vyhlášené MMR-ORP. Každý nsitel IN předkládá puze jednu žádst pdpru integrvané strategie. Nvu žádst může nsitel IN předlžit puze v případě, kdy byla předchzí předlžená žádst pdpru integrvané 132 Příslušné subjekty vymezuje 18, dst. 14 zákna č. 248/2000 Sb., pdpře reginálníh rzvje, ve znění pzdějších předpisů. Strana 177 z 235

178 strategie zamítnuta, a prces hdncení byl uknčen. Předlžené žádsti pdpru integrvané strategie jsu psuzvány ve dvu klech hdncení: Kntrla frmálních náležitstí a přijatelnsti zajišťvaná MMR-ORP, Věcné hdncení zajišťvané ŘO. Kntrlu frmálních náležitstí a přijatelnsti zajišťuje MMR-ORP s využitím externích hdntitelů. Kntrlu a hdncení každé integrvané strategie prvádějí paralelně vždy 2 řádní hdntitelé, ba psudky schvaluje schvalvatel hdncení (interní hdntitel MMR-ORP). V případě, že se výsledky hdncení bu hdntitelů liší, rzhduje arbitr (interní hdntitel MMR-ORP). Psudek arbitra rvněž schvaluje schvalvatel. Kntrla frmálních náležitstí a přijatelnsti je prváděna pdle vylučvacích kritérií ( ANO / NE ) bsažených v přílze č. 1 MPIN. Integrvané strategie, které úspěšně prjdu kntrlu frmálních náležitstí a přijatelnsti (výsledek hdncení všech kritérií p finalizaci a schválení psudku je ANO ), pstupují d fáze věcnéh hdncení. V případě zjištění nedstatků v průběhu kntrly frmálních náležitstí a přijatelnsti (nejsu-li všechna kritéria hdncena ANO ) vyzve MMR-ORP nsitele IN k dplnění neb nápravě nedstatků. Integrvaná strategie je nsiteli IN vrácena k dplnění prstřednictvím MS Nsitel IN může být vyzván k dplnění či nápravě pakvaně, u každéh kritéria je však mžné vyzvat nejvýše třikrát v rámci každé vlny hdncení. Náprava musí být nsitelem IN prvedena ve lhůtě 10 pracvních dnů de dne následujícíh p deslání interní depeše. O splnění pžadavku na dstranění nedstatků rzhdne MMR-ORP ve lhůtě 10 pracvních dnů de dne následujícíh p dručení dplnění strategie neb nápravy nedstatků. Pkud nedjde d určenéh termínu k dstranění nedstatků, nesplnila integrvaná strategie pdmínky kntrly frmálních náležitstí a přijatelnsti a prces hdncení je uknčen. Pkud i p pakvaném dstranění nedstatků je výsledek hdncení p finalizaci a schválení psudku NE, nesplnila integrvaná strategie pdmínky kntrly frmálních náležitstí a přijatelnsti a prces hdncení je uknčen. Kntrla přijatelnsti a frmálních náležitstí trvá zpravidla max. 30 pracvních dnů. Věcné hdncení integrvaných strategií prvádí ŘO, aby věřil jejich sulad s cíli, zaměřením a pdmínkami prgramů. V případě, že se daná strategie týká více peračních prgramů, prvedu věcné hdncení ŘO všech předmětných peračních prgramů, jejichž pdpru se strategie uchází. Věcné hdncení prbíhá paralelně prstřednictvím hdnticích kmisí jedntlivých ŘO. Hdnticí kmise v rámci OP PPR je slžena z interních hdntitelů. Hdnticí kritéria pr věcné hdncení integrvaných strategií jsu uvedena v přílze výzvy k předkládání integrvaných strategií rzvje území. Kritéria pr věcné hdncení integrvaných strategií jsu vylučvací (t, zda je dané kritérium splněn se hdntí na škále ANO/ANO s výhradu/ne). Výsledkem věcnéh hdncení hdnticí kmise každéh ŘO je dílčí psudek, jehž suhrnný výsledek se rvná nejhršímu zastupenému hdncení jedntlivých kritérií. ŘO může na základě věcnéh hdncení integrvané strategie navrhnut úpravy integrvané strategie tak, aby byl zajištěn sulad integrvané strategie s cíli, zaměřením a pdmínkami prgramu včetně suladu s finančními alkacemi prgramu. V návaznsti na suhrnný výsledek dílčích psudků všech zúčastněných ŘO mhu nastat 4 varianty dalšíh průběhu věcnéh hdncení: 1. Výsledek všech dílčích psudků hdnticích kmisí ŘO je ANO. V případě, že výsledky všech dílčích psudků ŘO jsu ANO, je i celkvý výsledek věcnéh hdncení rven ANO. Jedntlivé řídicí rgány zúčastněné v prcesu hdncení následně žadateli (nsiteli IN) ptvrdí schválení (akceptaci) příslušné části integrvané strategie frmu akceptačníh dpisu ve lhůtě 10 pracvních dnů d de dne následujícíh p bdržení interní depeše celkvém výsledku věcnéh hdncení. 2. Výsledek všech dílčích psudků hdnticích kmisí ŘO v první neb druhé vlně věcnéh hdncení je ANO S VÝHRADOU. V případě, že výsledky všech dílčích psudků ŘO v první neb druhé vlně věcnéh hdncení jsu rvny an s výhradu, je celkvý výsledek příslušné vlny věcnéh Strana 178 z 235

179 hdncení rvněž an s výhradu. Následně jsu dílčí psudky ŘO (návrhy na úpravy integrvané strategie) pstupeny nsiteli ITI prstřednictvím interní depeše zaslané v ISKP14+ administrátrem strategie (MMR-ORP). Zárveň je všem ŘO a žadateli autmaticky zaslána interní depeše s infrmací, že žádst byla vrácena k přepracvání. Lhůta na přepracvání integrvané strategie ITI a pakvané předlžení žádsti je 20 pracvních dní de dne následujícíh p deslání tét interní depeše. 3. Právě jeden výsledek ze všech dílčích psudků hdnticích kmisí ŘO v první neb druhé vlně věcnéh hdncení je ANO S VÝHRADOU, pkud statní psudky mají hdntu ANO a žádný psudek není rven NE. P vlžení psledníh psudku jsu ŘO infrmvány administrátrem strategie (MMR-ORP) průběhu hdncení příslušné vlny prstřednictvím interní depeše a zárveň jsu v suladu s Jednacím řádem velké kmise ŘO vyzvány k vyjádření hledně dalšíh pstupu administrace žádsti. Dtčené ŘO následně rzhdují tm, zda má být svlán splečné jednání zástupců všech zúčastněných ŘO ( jednání velké kmise ), případně zda bude žádst (strategie) vrácena k přepracvání žadateli na základě výhrad uplatněných v dílčím psudku ŘO bez splečnéh prezenčníh jednání velké kmise ŘO. ŘO hlasváním rzhdnu, že se splečné jednání velké kmise neuskuteční a celkvý výsledek věcnéh hdncení je rven an s výhradu. Následně jsu dílčí psudky ŘO (návrhy na úpravy integrvané strategie) pstupeny nsiteli ITI prstřednictvím interní depeše zaslané v ISKP14+ administrátrem strategie (MMR-ORP). Zárveň je všem ŘO a žadateli autmaticky zaslána interní depeše s infrmací, že žádst byla vrácena k přepracvání. Lhůta na přepracvání integrvané strategie nsitelem ITI a pakvané předlžení žádsti je 20 pracvních dní de dne následujícíh p deslání tét interní depeše. V případě, že alespň jeden ŘO prstřednictvím hlasvání v CSSF14+ pžádá jednání velké kmise, administrátr strategie tt jednání svlá. Jednání velké kmise se uskuteční d 10 pracvní dní d následujícíh pracvníh dne d přijetí prvníh pžadavku na knání velké kmise. Jednání velké kmise může rvněž inicivat administrátr strategie (MMR-ORP). V suladu s Jednacím řádem velké kmise je mžné nahradit prezenční jednání velké kmise elektrnickým krespndenčním hlasváním (hlasváním per rllam). Jednání velké kmise se řídí příslušným Jednacím řádem. Výsledkem jednání / hlasvání per rllam velké kmise je dpručení žadateli (nsiteli IN) na prvedení úprav integrvané strategie tak, aby byl zajištěn sulad integrvané strategie s cíli, zaměřením a pdmínkami prgramu, včetně suladu s finančními alkacemi prgramu. Závěry ze splečnéh jednání velké kmise představují celkvý výsledek věcnéh hdncení. O učiněných závěrech jednání / hlasvání per rllam velké kmise je prveden záznam bsahující závěry jednání (případně dpručení na prvedení úprav). Lhůta na přepracvání integrvané strategie nsitelem IN a pakvané předlžení žádsti v délce 20 pracvních dní se pčítá de dne následujícíh p deslání infrmace prstřednictvím MS V případě rzdílnéh hdncení (více než jeden výsledek všech dílčích psudků hdnticích kmisí ŘO je ANO S VÝHRADOU, neb alespň jeden psudek je rven NE ). P vlžení psledníh psudku jsu v tmt případě ŘO infrmvány administrátrem strategie (MMR-ORP) průběhu hdncení příslušné vlny prstřednictvím interní depeše a zárveň jsu v suladu s Jednacím řádem velké kmise ŘO vyzvány k vyjádření hledně dalšíh pstupu administrace žádsti. ŘO s hledem na charakter uplatněných výhrad a rzsah případných návrhů na úpravy integrvané strategie nejpzději d 5 pracvních dnů d následujícíh pracvníh dne p deslání interní depeše rzhdnu (hlasují prstřednictvím interní depeše, příp. s využitím el. hlasvání v mdulu ISg MS2014+), zda pvažují za účelné splečné prezenční jednání zástupců všech zúčastněných ŘO ( jednání velké kmise ), s cílem splečně prjednat případné úpravy strategie a jejich vliv na integrvanu strategii jak celek, případně zda bude dalším pstupu administrace žádsti (strategie) rzhdnut na základě krespndenčníh hlasvání na základě výhrad uplatněných v dílčích psudcích ŘO bez splečnéh prezenčníh jednání velké kmise ŘO. V případě, že zástupci ŘO neb MMR-ORP nepvažují za účelné knání prezenčníh jednání velké kmise, hlasují dalším pstupu administrace žádsti na základě dílčích psudků ŘO prstřednictvím vyjádření k mžným variantám pstupu administrace žádsti pdle návrhu administrátra strategie (MMR-ORP) Dpručení na prvedení úprav strategie jsu nsiteli ITI předána prstřednictvím interní depeše zaslané v ISKP14+ administrátrem strategie. Strana 179 z 235

180 V případě, že zástupci ŘO neb MMR-ORP pžadují svlání prezenčníh jednání velké kmise, svlává jednání velké kmise administrátr strategie v suladu s pstupem stanveným výše. Jednání velké kmise se řídí Jednacím řádem velké kmise ŘO. Jestliže je integrvaná strategie vrácena k přepracvání s návrhy na úpravu a nsitel IN ji upraví, pakuje se celý pstup hdncení včetně kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí ve zkrácených lhůtách. V případě, že jeden neb více ŘO nesuhlasí s realizací integrvané strategie (hdncení NE ), může být strategie ITI přepracvána a znvu předlžena v zúžené pdbě, pkud s tím zástupci všech relevantních (zbývajících) ŘO suhlasí a pvažují ji i v takt zúžené pdbě za integrvanu a její realizaci za smysluplnu. Zúžená pdba integrvané strategie představuje nvu verzi strategie, která již nebsahuje patření, navržená k realizaci prstřednictvím integrvaných prjektů a zacílená d prgramu, jehž ŘO s realizací integrvané strategie nesuhlasil (hdncení NE ). V případě, že integrvaná strategie bdrží d jednh ŘO celkem třikrát dílčí psudek s výsledkem hdncení NE a t i p přepracvání strategie v suladu s dpručením ŘO neb velké kmise, je celkvý výsledek věcnéh hdncení rven ne. Následně je prces hdncení autmaticky uknčen. Integrvaná strategie může být nsitelem IN znvu předlžena v zúžené verzi, tj. bez knkrétní pakvaně neakceptvané části zaměřené d dtčenéh prgramu, pkud s tím zástupci statních ŘO suhlasí a pvažují ji i v tét pdbě za integrvanu a její realizaci za smysluplnu Pkud žadatel (nsitel IN) nesuhlasí s navrženými úpravami strategie neb s jejím zúžením navrženým ze strany ŘO, resp. pkud nedjde d určenéh termínu ke vlžení upravené žádsti pdpru integrvané strategie d MS2014+, je prces hdncení uknčen ze strany administrátra strategie (MMR-ORP). O uknčení prcesu hdncení integrvané strategie je nsitel IN infrmván prstřednictvím MS Věcné hdncení bez jednání velké kmise trvá zpravidla max. 30 pracvních dní. Schválené integrvané strategie jsu na závěr prjednány na Nárdní stálé knferenci (NSK) Realizace integrvané strategie Realizace integrvanéh strategie spčívá jednak v přípravě a realizaci prjektů nsitele IN, jednak v iniciaci a krdinaci při přípravě a realizaci prjektů jiných subjektů, které integrvanu strategii naplňují (integrvané prjekty). Nsitel IN dpvídá za t, že se aktivity v rámci integrvané strategie realizují dle finančníh plánu v jedntlivých letech a djde k naplnění pžadvaných hdnt indikátrů. Výzvy pr předkládání žádstí pdpru integrvaných prjektů vyhlašují příslušné ŘO. Nsitel IN kmunikuje s ŘO hledně harmngramu výzev zejména prstřednictvím RSK, resp. NSK. Pté, c ŘO vyhlásí výzvu k předkládání žádstí pdpru integrvaných prjektů, vyhlašuje nsitel IN výzvu k předkládání prjektvých záměrů. Příprava a prjednání prjektvých záměrů jsu blíže ppsány v kap Teprve p předlžení prjektvéh záměru na základě výzvy nsitele IN a prjednání tht záměru, předlží žadatel d výzvy vyhlášené ŘO i úplnu žádst pdpru viz. kap Předlžené žádsti pdpru jsu následně psuzeny v suladu s kap Věcné zaměření integrvaných prjektů Věcné zaměření integrvaných prjektů musí dpvídat specifickému cíli 2.2 OP PPR. Na předlžení integrvaných prjektů vyhlašuje ŘO zpravidla zacílenu výzvu Prjektvé záměry Přípravě samtné žádsti pdpru integrvanéh prjektu předchází příprava a prjednání prjektvéh záměru. V rámci ITI je přesně definván, c musí prjektvý záměr zahrnvat: název prjektu, zařazení d strategie až d úrvně patření (příp. pdpatření), ppis prjektu, Strana 180 z 235

181 ppis pzitivníh dpadu na vymezené území, finanční plán v jedntlivých letech, celkvé způsbilé výdaje, předpkládaná pžadvaná pdpra z ESI fndů, předpkládané datum zahájení a uknčení realizace prjektu, identifikace žadatele, rle zapjených subjektů, indikátry, infrmace způsbu zajištění udržitelnsti prjektu (v relevantních případech) Příprava a knzultace Pté, c ŘO vyhlásí výzvu na předkládání žádstí pdpru, vyhlásí nsitel IN, tj. hl. m. Praha prstřednictvím IPR Praha, výzvu na předlžení prjektvých záměrů a zapjení se d pracvních skupin (dále též výzva nsitele IN ). Výzva nsitele IN má infrmativní a iniciační charakter. Jejím účelem je infrmvat ptenciální žadatele v území spadajícím pd danu integrvanu strategii, aby nsiteli IN předlžili prjektvý záměr k psuzení a zapjili se d pracvní skupiny, ve které bude záměr představen a psuzván. Minimální rzsah infrmací, které musí být uvedeny ve výzvě nsitele IN k předkládání prjektvých záměrů, stanvuje Metdický pkyn pr využití integrvaných nástrjů v bdbí Ve výzvě nsitele IN může být blíže definván, které další infrmace a dkumenty má žadatel dlžit za účelem psuzení suladu s integrvanu strategií. Výzvy nsitele IN se zveřejňují na úřední desce hl. m. Prahy a Středčeskéh kraje a na webvých stránkách Ve výzvě nsitele IN je uvedena nejzazší lhůta pr předlžení prjektvých záměrů a zapjení ptenciálních žadatelů d pracvní skupiny. Tat lhůta nesmí být kratší než 10 pracvních dní. Ve výzvě musí být uvedeny kntaktní údaje na knkrétní kntaktní sby na straně nsitele IN (zpravidla manažera ITI či jeh asistenta a příslušnéh tematickéh/územníh krdinátra) a dále veškeré pdrbné infrmace ptřebné pr přípravu prjektvéh záměru. Výzva nsitele IN musí být v suladu s výzvu ŘO a může být zpřesněna v suladu se schválenu integrvanu strategií. P uplynutí lhůty pr předlžení prjektvých záměrů a zapjení ptenciálních žadatelů d pracvní skupiny nejprve nsitel IN psudí, zda jsu předlžené prjektvé záměry v suladu se zaměřením výzvy. Psuzení prvádí manažer strategie. Předkladateli prjektvéh záměru, který byl vyhdncen jak relevantní, zašle nsitel IN infrmaci kladném vyhdncení a pzvánku na jednání pracvní skupiny. Předkladateli prjektvéh záměru, který byl vyhdncen jak nerelevantní, zašle nsitel IN infrmaci záprném vyhdncení. V případě, že předkladatel s tímt vyhdncením nesuhlasí, může se taktéž zúčastnit jednání pracvní skupiny. Manažer strategie infrmuje pracvní skupinu i Řídicí výbr, kteří předkladatelé byli vyhdnceni kladně a kteří záprně. V případě, že s tím předkladatel prkazatelně suhlasí, může prjektvý záměr na jednání pracvní skupiny představit manažer strategie. Následně svlá nsitel IN jednání pracvní skupiny. Pzvánku na první jednání pracvní skupiny dané výzvy bdrží všichni předkladatelé prjektvých záměrů. Pzvánka je rzeslána em minimálně 10 kalendářních dnů před termínem knání pracvní skupiny. Adresát musí účast ptvrdit d 5 kalendářních dnů. Jednání pracvní skupiny se mhu zúčastnit i další sby, které splupracvaly na přípravě integrvané strategie. Na jednání pracvní skupiny k dané výzvě představí nsitel IN danu tematicku blast, hlavní principy integrvanéh nástrje a záměr vytvření subru prjektů, který naplní parametry výzvy. Na jednání pracvní skupiny jsu rvněž bvykle představeny i jedntlivé prjektvé záměry pkud není staven jinak, dpvídá za představení prjektvéh záměru přím předkladatel. Pkud některý předkladatel sám usudí, že jeh záměr vhdný k realizaci v rámci ITI, z pracvní skupiny dstupí. Krmě prvníh jednání mhu prbíhat i další jednání pracvní skupiny. Pčet jednání k dané výzvě není mezen a vyplývá z průběhu jednání pracvní skupiny. Pkud se pracvní skupina usnese na nutnsti dalšíh jednání, přím na svém jednání zvlí termín a míst příštíh jednání. Tat infrmace musí být uvedena v zápisu z jednání pracvní skupiny. Časvý prstr pr knání pracvních skupin Strana 181 z 235

182 musí být nastaven tak, aby subr prjektů byl předlžen Řídicímu výbru k prjednání nejpzději 60 kalendářních dní před termínem uknčení příslušné výzvy ŘO k předkládání žádstí pdpru. Výstupem z jednání pracvní skupiny je subr/jsu subry prjektvých záměrů. Pkud existuje více subrů, které si vzájemně knkurují, psudí nsitel IN jejich vztah k parametrům výzvy Prjednání v Řídicím výbru Nsitel IN svlá, pté c jsu mu předány výstupy z pracvní skupiny, jednání Řídicíh výbru 133. Na jednání Řídicíh výbru představí nsitel IN bdržené subry prjektvých záměrů a infrmuje stavu naplnění výzvy prstřednictvím subrů prjektů. Řídicí výbr pté psuzuje sulad prjektvých záměrů s integrvanu strategií dle kritérií uvedených v přílze č. 15 MPIN (případně dplněných další kritéria relevantní pr danu strategii). V případě negativníh výsledku psuzení některéh z prjektvých záměrů ze subru prjektvých záměrů může být na základě rzhdnutí Řídicíh výbru takvý prjektvý záměr (případně celý subr prjektvých záměrů) vrácen k přepracvání žadateli (předkladateli prjektvéh záměru). Pkud neexistuje více subrů prjektů, které by si vzájemně knkurvaly, psudí Řídicí výbr sulad subru prjektů jak celku a jedntlivých prjektvých záměrů s integrvanu strategií. Na základě tht psuzení vydá Řídicí výbr ke každému prjektvému záměru Vyjádření suladu/nesuladu prjektu s integrvanu strategií. Pkud existuje více subrů prjektů, které si vzájemně knkurují, psudí Řídicí výbr míru přispění jedntlivých subrů prjektů k integrvané strategii. Řídicí výbr zváží, kterému subru prjektů vydá dpručující vyjádření, příp. zda vůbec některému subru dpručující vyjádření vydá. V případě nevydání dpručujícíh vyjádření musí být rzhdnutí dstatečně důvdněn. Odůvdnění musí být zfrmulván přím na jednání Řídicíh výbru. V případě negativníh výsledku psuzení některéh z prjektvých záměrů ze subru prjektvých záměrů může být na základě rzhdnutí Řídicíh výbru takvý prjektvý záměr (případně celý subr prjektvých záměrů) vrácen k přepracvání žadateli (předkladateli prjektvéh záměru). Vyjádření má dpručující (právně nezávazný) charakter a je pvinnu přílhu žádsti pdpru. Přílha služí pr prkázání th, že se žadatel zapjil d pracvní skupiny a že daný prjektvý záměr byl prjednán Řídicím výbrem. Vyjádření Řídicíh výbru je předkladatelům prjektvých záměrů předán nejpzději d 7 kalendářních dnů d příslušnéh zasedání Řídicíh výbru Pdání žádsti pdpru Žadatel p prjednání Řídicím výbrem a získání vyjádření suladu/nesuladu prjektvéh záměru s integrvanu strategií zpracuje a pdá žádst pdpru danéh prjektu - blíže viz kap. 9. Žádst pdpru přitm musí bsahvě dpvídat prjektvému záměru, který byl prjednaný dle výše uvedenéh pstupu. Přílhu žádsti je vyjádření Řídicíh výbru suladu/nesuladu prjektvéh záměru s integrvanu strategií a čestné prhlášení žadatele, že předkládaná žádst pdpru je bsahvě ttžná s prjektvým záměrem prjednaným na úrvni nsitele IN. Pakliže je t v suladu s výzvu a nestanví-li ŘO jinak, tak pr účely prhlášení platí, že situace, kdy celkvé způsbilé výdaje v žádsti pdpru jsu nižší než v prjektvém záměru neb cílvé hdnty indikátrů jsu vyšší než v prjektvém záměru, se nepvažuje za nesulad žádsti pdpru a prjektvéh záměru Hdncení a výběr prjektů Prces hdncení a výběru prjektů prbíhá u integrvaných prjektů v suladu s kap. 10. Oprti jiným peračním prgramům zajišťuje prces hdncení a výběru integrvaných prjektů v plném rzsahu řídicí rgán OP PPR, hl. m. Praha. 133 Řídicí výbr ITI (též Řídicí výbr ) je platfrmu bez právní subjektivity, která psuzuje prjektvé záměry přispívající k plnění cílů integrvané strategie. Vydává vyjádření suladu/nesuladu prjektvéh záměru (ze schválenéh subru) s integrvanu strategií, které má pvahu dpručení k realizaci prjektu pr ŘO. Řídicí výbr musí být ustaven na základě principu partnerství. V Řídicím výbru jsu zastupeni klíčví aktéři, kteří mají vztah k tématům řešeným prstřednictvím integrvané strategie ve vymezené aglmeraci. Strana 182 z 235

183 Sady kritérií pr hdncení integrvaných prjektů mhu být dlišné d sad pr individuální prjekty kritéria jsu zveřejňvána vždy sučasně s textem výzvy k předkládání žádstí pdpru. Sučástí hdncení žádsti pdpru je i věření dlžení pvinných přílh žádsti pdpru, a t včetně vyjádření Řídicíh výbru suladu/nesuladu prjektvéh záměru s integrvanu strategií a čestnéh prhlášení žadatele, že předkládaná žádst pdpru je bsahvě ttžná s prjektvým záměrem prjednaným na úrvni nsitele IN. ŘO v rámci hdncení rvněž věřuje, zda je daný prjekt v suladu s integrvanu strategií Změny Změny integrvaných strategií Změnu integrvané strategie iniciuje zpravidla nsitel IN. Změnu může inicivat i ŘO neb MMR-ORP, a t zejména, pkud není ddržen schválený finanční plán realizace neb plnění stanvených indikátrů. Změnu integrvané strategie musí předem schválit Řídicí výbr, žádst změnu pak musí být pdána prstřednictvím MS2014+ nejpzději d 10 pracvních dní d schválení změny Řídicí výbrem. Změny integrvané strategie lze rzdělit na pdstatné a nepdstatné. Nepdstatné změny nevyžadují vyhtvení nvéh akceptačníh dpisu. K prvedení těcht změn stačí, aby je MMR-ORP vzal na vědmí, resp. akceptval prstřednictvím MS Jedná se : změnu kntaktních sb či statutárních zástupců nsitele IN, změnu sídla a dalších becných infrmací nsiteli IN, změnu manažera strategie, změnu hrizntálních principů. Ostatní změny jsu pvažvány za pdstatné, zejména se jedná : změna právní frmy nsitele, změna v implementační části strategie, přidání strategickéh cíle, specifickéh cíle neb patření integrvané strategie, změnu ve finančním plánu IN, změnu indikátrů, změnu strategických, specifických cílů a patření. V případě, že z žádsti změnu integrvané strategie jednznačně nevyplývá, zda je navrhvaná změna pdstatnu či nepdstatnu, rzhduje jejím zařazení MMR-ORP. Pdstatné změny p jejich pdání psuzuje ŘO, výjimku tvří některé vybrané pdstatné změny, které stanví Metdický pkyn pr využití integrvaných nástrjů v bdbí Žádst změnu může ŘO, schválit, zamítnut neb vrátit k přepracvání. V případě ptřeby může rzhdnutí schválení, zamítnutí neb vrácení k přepracvání předcházet prvedení nvéh hdncení integrvané strategie. Návrhy na změnu integrvané strategie prjednává rvněž NSK Změny integrvaných prjektů Psuzvání změn v integrvaných prjektech prbíhá bdbně jak u individuálních prjektů, blíže viz kap Odlišnstí je, že v případě některých pdstatných změn integrvanéh prjektu musí příjemce dlžit suhlasné vyjádření řídicíh výbru ITI aneb vyjádření manažera ITI za nsitele IN k navrhvaným změnám. V případě, že se jedná pdstatnu změnu, která: zvyšuje předpkládanu pžadvanu dtaci na prjekt, zvyšuje celkvé způsbilé výdaje prjektu snižuje hdnty závazných indikátrů prjektu, prdlužuje předpkládaný termín uknčení realizace prjektu, Strana 183 z 235

184 dkládá žadatel/příjemce jak pvinnu přílhu žádsti pdstatnu změnu vyjádření řídicíh výbru ITI k pdání žádsti změnu prjektu dle vzru stanvenéh v MPIN. V případě, že se jedná pdstatnu změnu, která: snižuje předpkládanu pžadvanu dtaci na prjekt, snižuje celkvé způsbilé výdaje prjektu, mění finanční plán prjektu v jedntlivých letech (přesuny mezi jedntlivými rky), pkud byl sučástí prjednanéh prjektvéh záměru, zvyšuje hdnty závazných indikátrů prjektu, zkracuje předpkládaný termín uknčení realizace prjektu, dkládá žadatel/příjemce jak pvinnu přílhu žádsti pdstatnu změnu vyjádření manažera ITI, že pdstatná změna nezakládá změnu vyjádření řídicíh výbru ITI dle vzru stanvenéh v MPIN Mnitrvání a evaluace ITI Mnitrvání a evaluace integrvané strategie Mnitrvání integrvané strategie prvádí nsitel IN. Nsitel IN využívá pr mnitrvání MS2014+, kam jsu načteny údaje finančním plánu integrvané strategie a hdntách indikátrů ze žádsti pdpru integrvané strategie. Plnění údajů finančním plánu a hdntách indikátrů integrvané strategie pak vychází z úrvně jedntlivých integrvaných prjektů. Nsitel IN předkládá prstřednictvím MS2014+ s půlrční frekvencí Zprávu plnění integrvané strategie, a t MMR-ORP. MMR-ORP využívá údaje ze Zprávy plnění integrvané strategie pr infrmvání NSK. Pdrbnsti hledně zpracvání a předlžení Zprávy plnění integrvané strategie stanví Metdický pkyn pr využití integrvaných nástrjů v bdbí Nsitel IN prvádí vlastní průběžná vyhdncvání plnění integrvané strategie. Dále splupracuje s ŘO při průběžném vyhdncvání naplňvání finančníh plánu a dsahvání cílvých hdnt indikátrů integrvané strategie. Nsitel IN má v rámci evaluační činnsti pvinnst prvést mid-term evaluaci realizace a plnění své integrvané strategie (prcesní a výsledkvá evaluace) s údaji platnými k Nsitel IN je v rámci svých evaluačních aktivit pvinen zhlednit pžadavky a dpručení MMR-ORP hledně kvality evaluačních výstupů, pužívaných evaluačních metd a technik sběru údajů. Nsitel IN je pvinen pskytnut MMR-ORP sučinnst při zpracvání evaluace integrvaných nástrjů Mnitrvání integrvaných prjektů Mnitrvání integrvaných prjektů prbíhá bdbně jak u individuálních prjektů, blíže viz kap. 21. Jestliže změna integrvanéh prjektu zakládá změnu integrvané strategie, je pstup zpravidla takvý, že nejdříve nsitel IN předlží žádst změnu integrvané strategie a až p jejím schválení ŘO předlží příjemce žádst změnu prjektu Ostatní V případě, že není v kap. 22 a jejích pdkapitlách uveden jinak, pstupuje se u integrvaných nástrjů bdbně jak u individuálních prjektů (viz další kap. Pravidel). 23. Finanční nástrje (Finanční nástrje OP PPR musí splňvat následující kritéria: a) jsu v suladu s pdmínkami OP PPR a s Dhdu partnerství pr prgramvé bdbí a jejich zaměření dpvídá priritním sám a specifickým cílům OP PPR; b) jsu zaměřeny na knečné příjemce v suladu s vymezením ve specifických cílech OP PPR; c) byly dpručeny k implementaci v rámci Předběžnéh psuzení v suladu s čl. 37 dst. 2 Obecnéh nařízení. Strana 184 z 235

185 Další pstupy a pravidla, která se týkají pdpry realizvané frmu finančních nástrjů, stanvuje ve své dkumentaci, případně v knkrétní vyhlášené výzvě, správce finančníh nástrje. 24. Pravidla pr prjekty s jedntkvými náklady (zjedndušené metdy vykazvání) Na rzdíl d úplnéh vykazvání výdajů dchází v případě užití zjedndušených metd vykazvání výdajů k dklnu d zásady skutečných výdajů k vykazvání (a následné úhradě) paušálních částek, které představují dhad skutečných výdajů vynalžených příjemcem za účelem realizace prjektu. Tent dhad bude stanven výpčtem na základě aprximace průměrných či tržních cen zbží, služeb neb prací na úrvni řídicíh rgánu OP PPR před samtným vyhlášením výzvy. Krmě financvání paušální sazbu se využívá také standardní stupnice jedntkvých nákladů. Financvání na základě standardní stupnice jedntkvých nákladů (také jak jedntkvé náklady ) je jednu ze tří metd zjedndušenéh vykazvání výdajů, 134 které jsu upraveny v čl. 67 becnéh nařízení a v čl. 14 nařízení ESF. V rámci OP PPR mhu být jedntkvé náklady využity v rámci specifických cílů 4.2 a 4.3 priritní sy 4. Kapitla 24.1 bsahuje pravidla puze pr prjekty zaměřené na pdpru inkluze v multikulturní splečnsti a inkluzi žáků migrantů/žáků s dlišným mateřským jazykem financvané na základě standardní stupnice jedntkvých nákladů ve specifickém cíli 4.2 priritní sy 4 OP PPR (Výzva č. 28). Kapitla 24.2 bsahuje pravidla puze pr prjekty zaměřené na pdpru zařízení péče děti předšklníh věku financvané na základě standardní stupnice jedntkvých nákladům ve specifickém cíli 4.3 priritní sy 4 OP PPR (Výzva č. 22). Režim financvání prjektu metdu jedntkvých nákladů je zalžen na tm, že pskytvatel pdpry definuje jedntky a k nim dpvídající jedntkvé náklady. Na základě pčtu jedntek, který si žadatel (a jeh případní partneři) zvlí v suladu se stanvenými pdmínkami, je vypčtena výše pdpry, na kteru má prjekt nárk. Výše pdpry není navázána na bjem prstředků, které realizátři prjektu na dsažení jedntek skutečně dle účetních záznamů vynalžili. Prjekty s jedntkvými náklady se neřídí následujícími kapitlami Pravidel pr žadatele a příjemce: Věcné hdncení, Udržitelnst prjektu, 12. Finanční řízení prjektu, 17. Způsbilst výdajů, 22. Integrvané přístupy, 23. Finanční nástrje, 25. Příjmy v prjektech Pravidla pr prjekty s jedntkvými náklady ve specifickém cíli Přehled jedntek ve specifickém cíli 4.2 Knkrétní jedntky jsu pdrbně definvány ve vyhlášené výzvě specifickéh cíle Výše jedntkvých nákladů Knkrétní výše nákladů za jedntku je uvedena ve vyhlášené výzvě specifickéh cíle Hdncení a výběr prjektů Prjekty zaměřené na pdpru inkluze v multikulturní splečnsti a inkluzi žáků migrantů/žáků s dlišným mateřským jazykem financvané s využitím standardní stupnice jedntkvých nákladů pdléhají jednklvému hdncení. Jednklvým hdncením se rzumí nastavení, kdy na základě výzvy k předkládání žádstí pdpru dchází k předlžení žádstí na frmuláři (případně včetně přílh specifikvaných v textu dané výzvy), ve kterém je prstr pr všechny pžadvané údaje nutné pr celý prces hdncení a výběru Zjedndušeným vykazváním se rzumí takvé nastavení pravidel způsbilsti výdajů, kdy částka pdpry na prjekt není stanvená na základě částky výdajů skutečně vzniklých příjemci pdpry (a jeh případným partnerům), ale je určena paušálně na základě statistik, kalkulací bvyklých nákladů na pdprvané činnsti apd. 135 S vymezením jednklvéh hdncení není v rzpru situace, kdy jsu před vydáním právníh aktu d úspěšných žadatelů vyžádány některé další údaje nad rámec předlžené žádsti pdpru (tyt údaje se už nehdntí, představují jen pdmínku pr vydání právníh aktu). Strana 185 z 235

186 Prjekty prcházejí puze fází hdncení přijatelnsti a frmálních náležitstí (viz kapitla Kntrla přijatelnsti a kntrla frmálních náležitstí), není prváděn věcné hdncení, ani nejsu zapjeny výběrvé kmise. Prjekt, který uspěje v hdncení přijatelnsti a frmálních náležitstí, je dpručen k pdpře. 136 Tt nastavení suvisí s pravidlem, že všechny výzvy k předkládání žádstí pdpru, které budu pr tut skupinu prjektů vyhlašvány, budu tzv. průběžnými výzvami. Průběžná výzva je takvá, v níž se u prjektů hdntí puze splnění určitéh nastavenéh standardu, resp. pdmínek, které dpředu stanví ŘO a prjekty se neprvnávají mezi sebu. 137 Žádsti pdpru, které splní minimální pdmínky stanvené v rámci kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, ale nemhu být vybrány k pdpře z důvdu vyčerpání alkace dané výzvy, jsu zařazeny d zásbníku prjektů jak tzv. náhradní prjekty. Krmě uvedených výjimek prbíhá prces hdncení stejně jak u jiných žádstí pdpru, blíže viz kap Změny prjektu pr účely jedntkvých nákladů Změny prjektů, které jsu závazné pr všechny prjekty pdpřené OP PPR jsu uvedeny v kapitle Změna vztahující se výhradně k jedntkvým nákladům je sučástí tét kapitly, viz níže. Prjekt musí být realizván v suladu s vydaným právním aktem, příp. v suladu s právním aktem a změnami, které je příjemce právněn prvést bez suhlasu ŘO, a změnami, které byly prvedeny se suhlasem ŘO. Všechny změny prjektu se zapisují d MS2014+ v pdbě tzv. změnvých řízení. Každé změnvé řízení znamená zalžení žádsti změnu. Pdstatná změna, která vyžaduje vydání změnvéh právníh aktu: Změna aktivity zjedndušenéh prjektu za pdmínky, že se jedná změnu aktivity v suladu s výzvu. Změna pčtu jedntek, navýšení pčtu jedntek, dplnění jedntek, pkud se jedná změnu v suladu s výzvu a nedjde k překrčení rzpčtu Odebrání aktivity, pkud bude ddržena pdmínka naplnění výstupů aktivit/jedntek zjedndušenéh prjektu alespň ve výši 50 % částky dtace (celkvých způsbilých výdajů) uvedené v právním aktu pskytnutí pdpry. Obecně platí, že prjekt může být změněn puze tak, aby i p změně byl v suladu s výzvu k předkládání žádstí pdpru, v rámci které byl pdpřen. Změny rzpčtu prjektu nejsu v tét kapitle relevantní, prtže financvání prjektu prbíhá v závislsti na mnžství dsažených jedntek a k nim stanvených jedntkvých nákladů. Jiné výdaje než způsbilé výdaje stanvené na základě jedntek a jedntkvých nákladů (viz kapitla 24.2) nebudu z pdpry z OP PPR kryty Finanční řízení prjektu Účetnictví prjektu a princip jedntkvých cen Příjemce (ani případní partneři) nemají pvinnst vést účetnictví či daňvu evidenci prjektu tak, aby prjektvé příjmy a prjektvé výdaje byly vedeny s jednznačnu vazbu na prjekt. Výše způsbilých výdajů prjektu nemá žádnu vazbu na účetní záznamy a účetní dklady příjemce a partnerů. Stanvuje se puze na základě pčtu dsažených jedntek. Z tht důvdu není účetnictví a účetní dklady předmětem kntrl prjektu ze strany pskytvatele pdpry, kntrly budu věřvat pčet jedntek a ddržení pdmínek, které byly vymezeny jak pvinné. 136 Pkud alkace výzvy na jeh pdpru pstačuje. 137 Průběžné výzvy jsu vhdné krmě jinéh v případech, kdy je kvalita prjektů jasně dána dpředu řídicím rgánem (cž právě prjekty financvané s využitím standardní stupnice jedntkvých nákladů splňují). Strana 186 z 235

187 Výše uvedené všem neznamená, že příjemce a jeh případní partneři nemají pvinnst vzniklých výdajích (nákladech) řádně účtvat v suladu s platnými právními předpisy. Každý subjekt musí zajistit vedení účetnictví či daňvé evidence dle platných právních předpisů. Zjedndušené vykazvání nákladů nesvbzuje příjemce pdpry d pvinnsti ddržvat plně pravidla EU a právní předpisy ČR týkající se například publicity, zadávání veřejných zakázek, rvných příležitstí, udržitelnéh živtníh prstředí, státních pdpr, atd. Je-li zjištěn prušení pstupů zadávání veřejných zakázek neb pravidel publicity, může být btížné, či dknce nemžné, vyčíslit přesný dpad na prjekt. V případě zjištění takvéh prušení stanví pskytvatel příjemci pdpry sankci za prušení těcht pstupů či pravidel dle přehledu finančních prav za prušení pvinnstí při zadávání zakázek či jinéh prušení v přílze smluvy/pdmínek Rzpčet prjektu Rzpčet pr prjekt se sestavuje tak, že ke každé jedntce zjedndušenéh prjektu se autmaticky pevně váže jedntkvá cena, ze které vychází celkvá hdnta aktivity prjektu. Jedntkvu cenu stanvil ŘO OPPR na základě průzkumů cen materiálů, mezd/platů, atd. ve vazbě na danu aktivitu prjektu. Stanvené jedntky a jejich hdnty jsu závazné pr všechny žadatele/příjemce a nelze je měnit. Rzpčet prjektu se naplňuje výběrem aktivit prjektu až d maximální mžné výše rzpčtu na jeden prjekt. Minimální a maximální částka na jeden prjekt je vždy stanvena ve výzvě. Žadatel při sestavvání rzpčtu puze uvádí, klik jedntek za danu aktivitu bude v rámci prjektu pžadvat. Celkvá výše způsbilých výdajů na prjektu slženéh z jedntkvých nákladů se rvná sučtu jedntlivých celkvých částek za danu aktivitu prjektu. Rzpčet prjektu je navázaný na definvané jedntky a k nim stanvené jedntkvé náklady. Žadatel ke každé plžce vyznačuje pčet jedntek, kterých plánuje v prjektu dsáhnut. Pkud danu jedntku v prjektu neplánuje, uvádí se Způsbilé výdaje Výše způsbilých výdajů se pčítá na základě pčtu dsažených jedntek a na základě k nim stanvených jedntkvých nákladů. Důležité je všem, aby jedntky byly dsaženy v suladu s pravidly (tj. zejména v suladu s vymezením právněné cílvé skupiny, která je uvedena ve výzvě). Pr stanvení výše způsbilých výdajů nejsu relevantní skutečně vzniklé výdaje, ani se nevěřuje datum jejich vzniku. Pkud byly jedntky dsaženy v dbě realizace prjektu, má se za t, že také výdaje jsu z hlediska času způsbilé. Prtže výše způsbilých výdajů nemá přímu vazbu na skutečně vzniklé výdaje, příjemce ani jeh případní partneři nedkládají úhradu výdajů prjektu prstřednictvím výpisu z účtu. Za splnění účelu dtace je pvažván prkázání naplnění výstupů aktivit/jedntek zjedndušenéh prjektu alespň ve výši 50 % částky dtace (celkvých způsbilých výdajů) uvedené v právním aktu pskytnutí pdpry. V případě, že v průběhu realizace prjektu v rámci administrativníh věření je ze strany pskytvatele pdpry zjištěn pchybení, které má za následek neschválení předlžených dsažených výstupů s dpadem na krácení ŽP, jsu výdaje spjené s neschválenými výstupy krácené na základě dílčích nákladů na jedntku danéh výstupu v rámci dané ŽP Uznatelnst výstupu persnálních jedntek v případě pracvní neschpnsti Výstupem persnálních jedntek je vždy měsíc práce v určité výši úvazku, kdy se d tht výstupu zapčítává i pracvní neschpnst při splnění bu těcht pdmínek (PN): Strana 187 z 235

188 1. Dba PN nesmí v rámci vykazvanéh měsíce přesáhnut 14 kalendářních dnů. 2. Ve vykazvaném měsíci nesmí zaměstnanci vzniknut neb trvat nárk na dávku nemcenskéh pjištění (tzv. nemcenské). Nemcenské náleží pjištěncům d 15. kalendářníh dne trvání PN. Výše uvedené se netýká šetřvání člena rdiny (OČR), jelikž v případě OČR není nikdy naplněna pdmínka č. 2. Při OČR vzniká nárk na dávku nemcenskéh pjištění (tzv. šetřvné) d prvníh dne trvání OČR, z tht důvdu nelze jak výstup uznat žádný měsíc práce, ve kterém djde k OČR v jakémkliv pčtu dnů. Ověření prbíhá na základě čestnéh prhlášení pdepsanéh statutárním zástupcem příjemce, které příjemce dkládá se zprávu realizaci Dkladvání dsažených jedntek Dsažení jedntky musí být prkázán. Způsby dlžení jsu uvedeny ve vyhlášené výzvě. Dsažené jedntky jsu dkládány v rámci Zpráv realizaci prjektu a případně též kntrl na místě. V rámci Zpráv realizaci prjektu předkládá příjemce jak přílhy: dklady k prkázání dsažených jedntek viz text výzvy, přílhy týkající se veřejných zakázek (pkud již nebyly dlženy dříve, např. prstřednictvím mdulu Veřejné zakázky v MS2014+) a indikátrů (pkud je t pr dané indikátry relevantní) blíže viz kap , bdy a 9. Způsb archivace dkladů je specifikván v kapitle Pravidl zakazující dvjí financvání prjektu Pr prjekty s jedntkvými náklady zaměřené na pdpru inkluze žáků migrantů/žáků s dlišným mateřským jazykem také platí zákaz dvjíh financvání prjektu. T znamená, že příjemce není právněn čerpat na aktivity prjektu prstředky z jiných finančních nástrjů EU, nárdních prgramů či prgramů územních samspráv, s výjimku těch prstředků, které přím suvisejí se splufinancváním prjektu a jak takvé jsu zahrnuty d přehledu zdrjů financvání v právním aktu pskytnutí pdpry z OP PPR. Zejména není dvlen čerpat např. příspěvky na zřízení neb vyhrazení splečensky účelnéh pracvníh místa, které pskytuje Úřad práce ČR. ŘO OP PPR upzrňuje, že před vydáním právníh aktu a v průběhu realizace prjektu bude na vzrku prvádět ve splupráci s ŘO OP VVV kntrly k zamezení dvjíh financvání. ŘO upzrňuje, že pkud nebude prkázán u prběhlých aktivit v OP PPR jednznačné ddělení d aktivit pdprvaných z OP VVV, budu výdaje za takvé aktivity značeny za nezpůsbilé. Při kntrle je příjemce pvinen prkázat, jakým způsbem dkládá naplnění aktivity u OP VVV. U prjektů je vyžadvána zřejmá a viditelná návaznst na financvání z OP PPR. Příjemci musí zajistit značení dkumentace a výstupů prjektu pvinnými prvky publicity v suladu s kapitlu 16 Pravidel pr žadatele a příjemce OP PPR Příjmy Čisté příjmy 138 byly v návaznsti na čl. 65 becnéh nařízení zhledněny předem během vymezení jedntek a kalkulace jedntkvých nákladů. Případné příjmy prt nesnižují pdpru z OP PPR, na kteru má prjekt na základě pčtu jedntek dsažených v suladu se stanvenými pdmínkami nárk. Výjimečně příjmy mhu tvřit příjemci z řad sukrmých škl, u kterých by v průběhu realizace prjektu dšl k navýšení úplaty za vzdělávání z důvdu realizace prjektu OP PPR. 138 Čistými příjmy jsu příjmy, které přím suvisejí s prjektem, snížené výdaje na prvz a údržbu v rámci definvanéh bdbí. Strana 188 z 235

189 V těcht případech je nutné, aby příjemce v případě navýšení úplaty za vzdělávání dlžil v ZR prjektu důvdy tht navýšení (např. růst prvzních nákladů), které musí být jiné než je samtná realizace prjektu OP PPR Finanční tky Ex ante režim (zálhvé financvání) Schválená pdpra z prstředků OP PPR až d výše 100 % je příjemci za pdmínky dpvídajícíh průběžnéh prkazvání dsažených jedntek pdpra pskytvána zálhvě, tj. před dsažením jedntky ze strany příjemce). 139 Harmngram pskytvání prstředků pr účely jedntkvých nákladů je následující: 1) První zálhvá platba Výše první zálhvé platby je stanvena na maximálně 60 % celkvých způsbilých výdajů prjektu. V případě, že příjemce prjekt splufinancuje z vlastních zdrjů, je platba ze zdrjů ŘO pskytnuta jen na tu část předpkládaných výdajů v daném bdbí, jež dpvídá pdílu zdrjů pskytvaných ŘO na financvání způsbilých výdajů prjektu. Tat zálhvá platba je pskytnuta d 20 pracvních dnů d nabytí účinnsti právníh aktu, případně pkud se jedná prjekt, který bude zahájen pzději než 1 měsíc d nabytí účinnsti právníh aktu nejpzději k datu zahájení realizace prjektu, a t bez žádsti platbu, na základě právníh aktu. 2) Druhá zálhvá platba a vyúčtvání způsbilých výdajů navázaných na první zálhvu platbu Příjemce v žádsti platbu žádá pskytnutí nvé zálhy a sučasně vyčísluje a dkladuje vzniklé způsbilé výdaje za první fázi realizace prjektu (tj. rzhdující jsu dsažené jedntky a k nim stanvené jedntkvé náklady). Výše druhé zálhvé platby je stanvena na minimálně 40 % celkvých způsbilých výdajů prjektu a prplacena bude ze strany ŘO d 10 pracvních dnů d data, kdy ŘO schválí příslušnu zprávu realizaci prjektu, resp. žádst platbu. Pkud první zálhvá platba činila méně než 60 %, pak je tt zhledněn právě při druhé zálhvé platbě, která je adekvátně navýšena. V případě, že příjemce prjekt splufinancuje z vlastních zdrjů, je platba ze zdrjů ŘO pskytnuta jen ve výši dpvídající pdílu za zdrje pskytvané ŘO na financvání celkvých způsbilých výdajů prjektu. 3) Závěrečná žádst platbu - vyúčtvání způsbilých výdajů navázaných na druhu zálhvu platbu V případě, že celkvá vyplacená pdpra ze zdrjů ŘO převyšuje částku, která by dle závěrečné žádsti platbu měla být ze zdrjů ŘO na způsbilé výdaje pskytnuta, musí být příslušná část pdpry vrácena ŘO. Termín a způsb vrácení prstředků stanví ŘO výzvu zaslanu prstřednictvím MS2014+ příjemci. ŘO nepskytuje jiné platby mim výše uvedené (tj. prjekty nemají nárk na mimřádné platby). 139 Princip pskytnutí pdpry před úhradu výdaje může být všem narušen bjektivními skutečnstmi: např. nedstatek rzpčtvých zdrjů na straně ŘO, neschválení žádstí platbu z důvdu jejích nedstatků v čase, kdy se předpkládal zaslání další splátky pdpry apd. Strana 189 z 235

190 24.2. Pravidla pr prjekty s jedntkvými náklady ve specifickém cíli Přehled jedntek ve specifickém cíli 4.3 Pr účely pdpry zařízení pr pravidelnu péči děti ve věku d narzení 140 d zahájení pvinné šklní dcházky mim režim šklských předpisů připravil ŘO celkem 5 jedntek. Tab. č. 1: Přehled jedntek určených na pdpru zařízení péče děti Název jedntky Vytvřené míst v zařízení péče děti Transfrmvané míst v dětské skupině Obsazenst zařízení péče děti Kvalifikvaná pečující sba Nájemné prstr zařízení péče děti Fáze prjektu Vybudvání Transfrmace Prvz Vymezení jedntek a výše jedntkvých nákladů Vytvřené míst v zařízení péče děti Pdpra z OP PPR je ve fázi vybudvání pskytvána za účelem vybudvání nvéh zařízení, nikli všem na rzšíření kapacity již existujícíh zařízení péče děti. Pdpru mhu získat puze zařízení péče děti, která jsu prvzvána dle zákna dětské skupině č. 247/2014 Sb. Bližší vymezení mžných typů zařízení péče děti, pr které je pdpra určena, je uveden v kapitle Pr vybudvání nvéh zařízení péče děti se předpkládá v harmngramu jedntlivých prjektů bdbí 4 měsíců (pčítán d zahájení realizace prjektu). Žadatel je právněn d žádsti pdpru uvést, že tut fázi prjektu zajistí v kratším či delším termínu, maximálně však 12 měsíců. Na tut fázi prjektu, tj. vybudvání nvéh zařízení péče děti, je navázána jedntka: Vytvřené míst v zařízení péče děti. Definice jedntky Vytvřené míst v zařízení péče děti : Vytvřené míst je takvé míst, které je zapčten d kapacity zařízení, jež je dlžena zápisem d evidence pskytvatelů služby péče dítě v dětské skupině dle zákna č. 247/2014 Sb., pskytvání služby péče děti v dětské skupině. Existenci vytvřenéh místa dále musí dkazvat vybavení zařízení, tj. pr každé míst musí existvat židle, prstr pr práci u stlu, pstel/lehátk Transfrmvané míst v dětské skupině Pdpra z OP PPR je ve fázi transfrmace pskytvána prvzvatelům 141, kteří prvzují zařízení péče dítě předšklníh věku, které není registrvanu dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb., pskytvání služby péče děti v dětské skupině (dále také jen jak zákn č. 247/2014 Sb. ), 142 bez hledu na stávající kapacitu zařízení ke dni před zahájením realizace prjektu, a kteří tt zařízení v rámci prjektu zaregistrují jak dětsku skupinu pdle zákna č. 247/2014 Sb. Pr transfrmaci zařízení na dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb. se předpkládá v harmngramu jedntlivých prjektů bdbí 4 měsíců (pčítán d zahájení realizace prjektu). 140 Dlní věk dítěte závisí na typu prvzvanéh zařízení. 141 V textu dále pužívaný pjem prvzvatel značuje pskytvatele služby péče dítě v dětské skupině dle Zákna. 142 Rzhdný je stav před předlžením žádsti pdpru. Strana 190 z 235

191 Žadatel je právněn d žádsti pdpru uvést, že tut fázi prjektu zajistí v kratším či delším termínu, maximálně však 12 měsíců. Na tut fázi prjektů, tj. transfrmvání stávajícíh zařízení péče děti na dětsku skupinu, je navázána jedntka: Transfrmvané míst v dětské skupině. Definice jedntky Transfrmvané míst v dětské skupině : Transfrmvané míst v dětské skupině je takvé míst, které vznikl v zařízení péče děti předšklníh věku, jež byl v dbě realizace prjektu zapsán jak dětská skupina dle zákna č. 247/2014 Sb., pskytvání služby péče děti v dětské skupině, a které je zapčten d kapacity tét dětské skupiny. Kapacita dětské skupiny je dlžena zápisem d evidence pskytvatelů služby péče dítě v dětské skupině. Existenci transfrmvanéh místa dále musí dkazvat vybavení dětské skupiny, tj. pr každé míst musí existvat židle, prstr pr práci u stlu, pstel/lehátk Obsazenst zařízení péče děti Pr fáze prjektu, kdy je zařízení prvzván, je relevantní jedntka Obsazenst zařízení péče děti. Jedntkvý náklad k tét jedntce vychází z výše nákladů na zajištění prvzu jednh místa v zařízení péče dítě za 6 měsíců. Žadatel uvede d žádsti pdpru maximálně 6 fází prvzu zařízení. Všechny fáze trvají shdně 6 měsíců. Prtže na jedn prvzvané míst v praxi dchází více dětí 143, resp. prtže neplatí, že každé dítě je knstantně evidván ke knkrétnímu dispnibilnímu místu v zařízení, nelze bsazenst vyhdncvat na úrvni knkrétníh místa v zařízení. Obsazenst je kalkulvána na úrvni zařízení jak celku a následně je pmcí tét celkvé bsazensti zařízení vypčítána pdpra s hledem na danu kapacitu zařízení. Pčet prvzvaných míst je dán kapacitu zařízení péče děti. Kapacita zařízení je uvedena v evidenci pskytvatelů služby péče dítě v dětské skupině (dále také jen jak evidence dětských skupin ). Obsazenst je vyjadřvána za bdbí celé jedntlivé fáze prjektu (tj. za bdbí v délce 6 měsíců). Takt nastavená délka relevantníh bdbí zajistí čištění údaje bsazensti d dčasných výkyvů. Pvinnstí prvzvatele zařízení péče děti je vést řádné záznamy přesné dcházce dětí v knkrétní dny v elektrnickém dcházkvém systému, který využívá dcházkvé čtečky. Pr účely výpčtu bsazensti kapacity zařízení péče děti se zhledňují půldny, přesnější časvý údaj není zhledňván, musí být nicméně k dispzici. Dítě lze pkládat za hlídané v zařízení v rámci půldne, pkud v zařízení strávil alespň 3 hdiny, ale méně než 6 hdin. Pkud v dětské skupině strávil alespň 6 hdin za den, zapčítají se dva půldny. Pr výpčet bsazensti zařízení není relevantní, zda zařízení péče děti byl či nebyl daný den tevřen, ale rzhdující je pčet půldnů strávených dětmi v zařízení a pčet pracvních dní (přičemž každý den znamená 2 půldny) pdle běžnéh nastavení fndu pracvní dby v rámci České republiky. 144 V případě, že by výpčet prvedený pdle výše uvedených pstupů měl za výsledek 143 Zejména u dětí mladších 3 let lze předpkládat, že nebudu dcházet d zařízení pravidelně na celý den a ve všechny pracvní dny. 144 Pr všechna pdpřená zařízení je mžné snížit pčet pracvních dnů pužitý pr výpčet bsazensti ty dny, p které byl zařízení zavřen z předem nepředvídatelných důvdů, např. karanténa, pvdně, vyhření, vykradení apd. Důvdy pr uzavření prvzu zařízení péče děti musí být bjektivní a musí být náležitě dlženy. Pr pdnikvé dětské skupiny, d nichž mhu své děti umisťvat puze zaměstnanci určitéh subjektu či subjektů, může být btížné dále naplnit dcházku d zařízení, pkud je vyhlášena celzávdní dvlená (nařízené vln). Odečtení příslušnéh pčtu pracvních dnů z údajů pr výpčet bsazensti je mžné, pkud tent příjemce relevantním dkumentem dlží, že byla vyhlášena celzávdní dvlená a p dbu celzávdní dvlené byl zařízení zavřen (např. interní směrnicí, rzhdnutím ředitele rganizace apd.). Za celzávdní dvlenu se pvažuje nařízené vln zaměstnancům, a t jak pr čerpání řádné dvlené, tak neplacenéh či částečně placenéh vlna. Strana 191 z 235

192 bsazenst zařízení větší než 100 %, je pr finanční plnění z prstředků OP PPR brána za relevantní puze hdnta 100 %; vyšší hdnta bsazensti kapacity zařízení péče děti se nezhledňuje. S hledem na standardní míru nepřítmnsti dítěte v zařízení péče děti ŘO nastavil pravidla tak, že za plně bsazené zařízení se pvažuje i zařízení, kde děti nebyly přítmny v plném pčtu (dle kapacity tht zařízení) p celu dbu relevantníh bdbí, nicméně bsazenst je stejná neb vyšší, než lze pvažvat za bvyklé. Hranice míry dcházky byla stanvena na 75 %. Pkud je zařízení péče děti (na základě evidence dcházky) využit v 75 % či více své kapacity, jedná se plně bsazené zařízení. V případě, že bsazenst zařízení není v relevantním bdbí využita alespň na 20 %, na žádné z prvzvaných míst zařízení péče děti není prplacen jedntkvý náklad. Definice jedntky Obsazenst zařízení péče děti : Obsazenst se vypčte jak pměr půldenních přítmnstí dětí v zařízení a celkvéh pčtu půldnů v pracvní dny násbených kapacitu zařízení (bje stanven za vymezené bdbí 6 kalendářních měsíců), který se dále násbí 100. Obsazenst se zakruhluje na celá čísla matematicky. Pdmínku dsažení jedntky je, že zařízení musí mít v daném bdbí 6 měsíců platný dkument upravující pravidla/zásady fungvání tht zařízení a musí být prvzván v suladu se stanvenými standardy prvzu. V případě, že pměr půldenních přítmnstí dětí v zařízení a celkvéh pčtu půldnů v pracvní dny násbených kapacitu zařízení nedsáhl ani 20 %, pak nebyla dsažena ani jedna jedntka. V případě, že pměr půldenních přítmnstí dětí v zařízení a celkvéh pčtu půldnů v pracvní dny násbených kapacitu zařízení přesahuje 75 %, pak se pr stanvení pčtu dsažených jedntek pužívá bsazenst 75 %. Obsazenst zařízení péče děti je dlžena údaji z elektrnickéh dcházkvéh systému vedenéh prvzvatelem zařízení. Pzn.: 1) Obsazenst zařízení péče děti se tedy vypčítá pdle následujícíh vzrce: O = A (B 2) C 100 O bsazenst A pčet dsažených půldnů všech přítmných dětí za 6 měsíců prvzu zařízení B pčet pracvních dní za 6 měsíců prvzu zařízení C kapacita zařízení 2) Výše pdpry za jedntku Obsazenst zařízení péče děti za jednu fázi prvzu se vypčítá následvně: Pčet míst v zařízení x dsažená bsazenst zařízení péče děti x jedntkvý náklad Kvalifikvaná pečující sba Za účelem pdpry zajištění kvalifikace pečujících sb v zařízeních péče děti připravil ŘO jedntku Kvalifikvaná pečující sba. Cílem je pkrýt náklady na kurz prfesní kvalifikace a na získání svědčení prfesní kvalifikaci chůvy pr děti d zahájení pvinné šklní dcházky pdle zákna č. 179/2006 Sb., věřvání a uznávání výsledků dalšíh vzdělávání a změně některých záknů, a t pr pečující sby v zařízení péče děti, které před svým zapjením d prjektu nesplňují Strana 192 z 235

193 pžadavky na kvalifikaci pečující sby dle zákna č. 247/2014 Sb., resp. dle zákna č. 455/1991 Sb., živnstenském pdnikání. Odbrnu způsbilst pečujících sb musí zajistit každý příjemce pdpry bez hledu na právní frmu zařízení péče děti. Odbrná způsbilst pečující sby musí být věřena prvzvatelem nejpzději v den, kdy tat sba zahajuje svu činnst pečující sby v zařízení péče děti pdpřeném z OP PPR. Pr splnění jedntky je tedy nezbytné, aby pečující sba nejprve získala svědčení kvalifikaci a teprve pté začala pracvat jak pečující sba v pdpřeném zařízení péče děti. Jedntkvý náklad k tét jedntce zahrnuje náklady na kurz a zkušku na získání kvalifikace. Žadatel může d žádsti pdpru uvést maximálně takvý pčet jedntek na zajištění prfesní kvalifikace pečujících sb, který dpvídá minimálnímu pčtu ptřebných pečujících sb dle kapacity zařízení (tj. jedna, dvě či tři) 145 za celu dbu realizace prjektu. Definice jedntky Kvalifikvaná pečující sba : Jedná se sbu, která před svým zapjením d prjektu nesplňvala pžadavky týkající se kvalifikace pečující sby dle zákna č. 247/2014 Sb., pskytvání služby péče děti v dětské skupině, ale v dbě realizace prjektu abslvvala kurz prfesní kvalifikace a získala svědčení kvalifikaci pr pečující sby v zařízení péče děti a sučasně vyknává funkci pečující sby v pdpřeném zařízení minimálně p dbu 6 měsíců. Splnění jedntky se dkládá svědčením pečující sby získání prfesní kvalifikace chůvy pr děti d zahájení pvinné šklní dcházky pdle zákna č. 179/2006 Sb., věřvání a uznávání výsledků dalšíh vzdělávání a změně některých záknů získaným v dbě realizace prjektu, dlžením pracvněprávníh vztahu pečující sby s prvzvatelem zařízení péče děti a údajem z elektrnickéh dcházkvéh systému, kterým se prkáže alespň šestiměsíční pracvní půsbení rekvalifikvané sby v zařízení péče děti pdpřeném z OP PPR Nájemné zařízení péče děti Jedntka Nájemné zařízení péče děti je určena na úhradu nájemnéh prstr, ve kterých je pskytvána služba péče děti, přičemž se jedná prstry najímané za úplatu. 147 Dsažení jedntky je navázán na splnění alespň minimální hranice bsazensti zařízení péče děti, kteru ŘO určil na úrvni 20 %. Jedntkvý náklad vychází z výše nákladů na nájemné za jedn míst v zařízení péče děti za dbu 6 měsíců. Definice jedntky Nájemné zařízení péče děti : Jedntku je 1/75 nákladů na nájemné prstr za jedn míst v zařízení péče děti za bdbí 6 měsíců, přičemž jedntky dsáhnu puze ta zařízení, která za prstry, v nichž jsu prvzvána, hradí nájem, a u nichž za relevantní šestiměsíční fázi prvzu bsazenst vypčtená dle principů stanvených pr jedntku Obsazenst zařízení péče děti dsáhla alespň 20 %. Dsažení jedntky je prkázán nájemní smluvu a dkumentací pr jedntku Obsazenst zařízení péče děti. 145 Pžadvaný (minimální) pčet pečujících sb je vymezen v kapitle Šestiměsíčním pracvním půsbením rekvalifikvané pečující sby se rzumí alespň 125 dpracvaných dní v zařízení péče děti pdpřeném z OP PPR. Odpracvaným dnem se rzumí den, v němž rekvalifikvaná pečující sba dpracvala alespň 3 hdiny. D dpracvaných dní se zapčítává dba nemci, která nepřesáhne 5 p sbě jducích dní. Zapčítává se také dba záknnéh nárku na dvlenu na ztavenu. 147 Pkud jsu prstry využívány bezplatně, jedntka není dsažena. Strana 193 z 235

194 Pzn.: Výše pdpry za jedntku Nájemné zařízení péče děti se za jednu fázi prvzu vypčítá následvně: Pčet míst v zařízení x dsažená bsazenst zařízení péče děti x jedntkvý náklad Výše jedntkvých nákladů Pr výpčet jedntkvých nákladů byly pužity následující pstupy / údaje: analýza nutných úprav prstr pr prvz zařízení pr péči děti, analýza cen stavebních úprav prstr pr prvz zařízení pr péči děti, analýza nutných plžek vybavení zařízení pr péči děti, průzkum trhu v blasti vybavení zařízení pr péči děti, analýza rzpčtvých statistik za blast předšklníh vzdělávání, analýza statistických údajů týkajících se výše dměn za prvedenu práci a nájmů v rámci České republiky, průzkum trhu na kurz prfesní kvalifikace a zkušky prfesní kvalifikace chůvy pr děti d zahájení pvinné šklní dcházky. Tab. č. 2: Přehled výše jedntkvých nákladů Jedntka Vytvřené míst v zařízení péče děti Transfrmvané míst v dětské skupině Obsazenst zařízení péče děti Kvalifikvaná pečující sba Nájemné zařízení péče děti Výše jedntkvéh nákladu (na jedn míst v zařízení péče děti) Kč bez DPH Kč vč. DPH Kč bez DPH Kč vč. DPH 628 Kč Kč 56 Kč Pravidl týkající se minima způsbilých nákladů na bsazenst zařízení P dknčení realizace prjektu bude věřván, zda částka celkvých způsbilých výdajů na prvz zařízení čerpaná v rámci jedntky Obsazenst zařízení péče děti přesáhla částku celkvých způsbilých výdajů na fázi vybudvání či transfrmace. Vychází se z jedntkvých nákladů a pčtu jedntek, kterých se v rámci prjektu pdařil dsáhnut. Pkud by nedstatečná bsazenst zařízení neb předčasné uknčení prvzu vybudvanéh/transfrmvanéh zařízení způsbil, že částka celkvých způsbilých výdajů na vybudvání/transfrmaci vypčtená z jedntkvých nákladů je vyšší než celkvé způsbilé výdaje čerpané v rámci jedntky Obsazenst zařízení péče děti, pak je příjemce pvinen vrátit všechny prstředky, které mu byly pskytnuty. Pr zařízení péče děti, které čerpá prstředky z OP PPR puze na fáze prvzu, platí, že minimálně ve dvu sledvaných bdbích musí prjekty dsáhnut nenulvéh pčtu jedntek Obsazenst zařízení péče děti. 148 V případě, že je uvedena výše jedntkvéh nákladu bez DPH, neb včetně DPH, platí, že pr příjemce, kteří nemají nárk na dpčet DPH vzhledem k prjektvým aktivitám, budu čerpat jedntkvý náklad včetně DPH. Pkud má příjemce nárk na dpčet DPH vzhledem k prjektvým aktivitám, bude čerpat jedntkvý náklad bez DPH. Strana 194 z 235

195 Parametry zařízení péče děti pdpřených z OP PPR v režimu standardní stupnice jedntkvých nákladů Vymezení typů zařízení péče děti pdprvaných z OP PPR Pdpra z OP PPR je pskytvána na zařízení péče děti prvzvaná mim režim šklskéh zákna. 149 Pdpřeny mhu být dětské skupiny prvzvané na základě zákna č. 247/2014 Sb. V rámci OP PPR lze tedy pskytvat službu péče dítě v následujících režimech: 1) Dětská skupina pr veřejnst Za pdmínek vyjmenvaných v 3 dst. 2 zákna č. 247/2014 Sb., prvzvatel dětské skupiny není pvinen být zaměstnavatelem rdiče neb jiné sby, které byl rzhdnutím příslušnéh rgánu svěřen dítě d péče nahrazující péči rdičů (dále jen rdič ). 2) Pdnikvá dětská skupina Dle 3 dst. 1 zákna č. 247/2014 Sb. je prvzvatel dětské skupiny zaměstnavatelem rdiče, neb dle 3, dst. 3 zákna č. 247/2014 Sb. prvzvatel může pskytvat službu péče dítě v dětské skupině rdiči, též na základě dhdy se zaměstnavatelem tht rdiče, a t za pdmínek, za kterých pskytuje službu jinému rdiči. Pdpra z OP PPR může být využita na pdnikvé dětské skupiny vymezené dle výše citvanéh ustanvení zákna č. 247/2014 Sb. Dále je žadatel pvinen d žádsti pdpru uvést, zda se jedná zařízení, d kteréh mhu své děti umisťvat puze zaměstnanci určitéh subjektu či subjektů (příjemce a jeh prjektví partneři), aneb zařízení, která své služby pskytují širké veřejnsti. V průběhu realizace prjektu není mžné tent parametr změnit Žadatel (příjemce pdpry) a případní prjektví partneři Žadatelem pdpru z OP PPR (a následně příjemcem pdpry) může být puze ten subjekt, který bude dané zařízení přím prvzvat, 150 resp. zařízení už prvzuje, 151 tj. žadatel bude/je dpvědným subjektem za dané zařízení Fáze prjektu a pdmínky pskytvání pdpry z OP PPR dle stanvených jedntek Prjekty mhu bsahvat následující fáze. 1) Fáze vybudvání nvéh zařízení a až 5 fází prvzu; neb 2) Fáze transfrmace zařízení na dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb. a až 5 fází prvzu; neb 3) až 6 fází prvzu. 152 Jedntlivé fáze na sebe musí navazvat, v průběhu realizace prjektu není mžné dělat přestávky. Tt rzdělení d fází však nepředstavuje pr příjemce závazek prvzvat zařízení nepřetržitě. 149 Tj. zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn). Zařízení prvzvaná dle tht zákna jsu zapsána ve šklském rejstříku. 150 V případě, že pdpra z OP PPR je také určena na vybudvání zařízení. 151 V případě, že pdpra z OP PPR je také určena na transfrmaci zařízení péče děti na dětsku skupinu, aneb je pdpra určena puze na prvz. 152 Fáze prvzu zahrnuje maximálně 6 šestiměsíčních celků, přičemž bdbí prvzu lze zkrátit puze celé šestiměsíční bdbí, a t jen ve výjimečných případech (zejména z důvdu ddržení knce uznatelnsti výdajů v prgramvém bdbí ). Strana 195 z 235

196 Obecně platí, že lze žádat pdpru z OP PPR puze jednu na vybudvání nvéh zařízení na určité adrese, aneb na transfrmaci zařízení na dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb. na určité adrese. Níže jsu uvedeny specifické pdmínky, za kterých lze žádat pdpru na vybudvání, transfrmaci, prvz neb zvýšení kvalifikace pečujících sb. Pdpra z OP PPR na vybudvání nvéh zařízení: Zařízení péče děti, která před předlžením žádsti pdpru neexistvala, mhu žádat pdpru s využitím jedntek na vybudvání nvéh zařízení. Pdpřeny mhu být dětské skupiny prvzvané na základě zákna č. 247/2014 Sb. V případě budvání zařízení péče děti ŘO věří ještě před uzavřením právníh aktu pskytnutí pdpry, zda se jedná nvě budvané zařízení péče děti, 153 přičemž v případě pchybnstí věří skutečnst kntrlu na místě. Pdpra na transfrmaci zařízení na dětsku skupinu: V případě, že žadatel už před pdáním žádsti pdpru prvzuje na dané adrese (v detailu ulice a čísla ppisnéh či evidenčníh) zařízení péče děti, 154 které plánuje v rámci prjektu registrvat jak dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb., a chce případně v rámci prjektu rzšířit kapacitu tht zařízení, je právněn žádat pdpru s využitím jedntky na transfrmaci zařízení na dětsku skupinu. V rámci prjektu je mžné transfrmvat jedn zařízení péče děti na dětsku skupinu, nad t lze zřídit další (nvu) dětsku skupinu (pčet dětských skupin na prvzvatele není mezen) na stejné adrese. Před uzavřením právníh aktu pskytnutí pdpry ŘO věří, zda se nejedná dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb. vedenu v evidenci dětských skupin před pdáním žádsti pdpru, přičemž v případě pchybnstí věří skutečnst kntrlu na místě. Pdpra na prvz zařízení péče děti včetně pdpry zvýšení kvalifikace pečujících sb Pdpra je určena na pkrytí prvzních nákladů, pdmínku její pskytnutí je splnění stanvených standardů viz níže. Pdpru určenu na úhradu nájemnéh může získat zařízení, které za pužívání prstr, v nichž je služba péče děti pskytvána, hradí nájemné. Pkud žadatel předpkládá, že persnál, který by měl v zařízení zajišťvat funkce pečujících sb, nesplňuje stanvené kvalifikační předpklady (viz kap. Pečující sba), může d prjektu zařadit jedntky na zajištění kvalifikace pečujících sb na tent účel. Žadatel může d žádsti pdpru uvést maximálně takvý pčet jedntek na zajištění prfesní kvalifikace pečujících sb, který dpvídá minimálnímu pčtu ptřebných pečujících sb dle kapacity zařízení (tj. jedna, dvě či tři) 155 za celu dbu realizace prjektu Specifické pdmínky pr prjekty realizvané v režimu jedntkvých nákladů Pravidla zařízení peče děti pdprvaná z OP PPR vycházejí zejména z pdmínek stanvených Záknem. 153 Pkud je na dané adrese (v detailu ulice a čísla ppisnéh či evidenčníh) již prvzván zařízení péče děti (zařízení, jehž vznik byl pdpřen z OP PPR, mateřská škla zapsaná ve šklském rejstříku, dětská skupina zapsaná v evidenci dětských skupin), lze nad kapacitu tht zařízení budvat v rámci prjektu další nvu dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb. 154 Nesmí se však jednat zařízení, jehž vznik byl pdpřen z Operačníh prgramu Praha - Adaptabilita(dále jen OPPA ), ani dětsku skupinu již zapsanu d evidence dětských skupin, ani mateřsku šklu zapsanu ve šklském rejstříku. 155 Pžadvaný (minimální) pčet pečujících sb je vymezen v kap Strana 196 z 235

197 Základní vymezení služby hlídání a péče dítě Služba hlídání a péče dítě představuje činnst spčívající v pravidelné péči dítě d narzení, resp. d 1 či 3 let věku 156 d zahájení pvinné šklní dcházky za účelem zapjení rdičů d pracvníh prcesu. Služba je pskytvána v klektivu dětí mim dmácnst dítěte. Obsahem služby hlídání a péče dítě je zajištění ptřeb dítěte a výchva, rzvj schpnstí, kulturních a hygienických návyků dítěte. Prvzvatel zařízení péče děti, které byl pdpřen z OP PPR, je pvinen před zahájením pskytvání služby péče dítě uzavřít s rdičem písemnu smluvu pskytvání služby péče dítě. Náležitsti smluvy jsu bsaženy v 13 zákna č. 247/2014 Sb. Přílhu smluvy pskytvání služby péče dítě jsu vnitřní pravidla a plán výchvy a péče. Smluva je věřvána při kntrle na místě Pečující sba Příjemce pdpry z OP PPR musí zajistit, že služba hlídání a péče dítě je přím zajišťvána pečující sbu, která je s prvzvatelem zařízení v pracvněprávním vztahu, tzn. je zaměstnancem prvzvatele. Prtže pdpra z OP PPR je pskytvána jak na dětské skupiny dle zákna č. 247/2014 Sb., tak na zařízení prvzvaná na základě živnstenskéh právnění, jsu zde uvedeny pžadavky, které musí splnit každý příjemce pdpry bez hledu na právní frmu zařízení péče děti. Pečující sba musí splňvat tyt předpklady: a) plná svéprávnst, b) zdravtní způsbilst k výknu práce péče dítě, c) bezúhnnst, d) dbrná způsbilst. Svéprávnst je způsbilst nabývat pr sebe vlastním právním jednáním práva a zavazvat se k pvinnstem (právně jednat). Plně svéprávným se člvěk stává zletilstí (dvršením smnáctéh rku věku, přiznáním svéprávnsti neb uzavřením manželství). Při psuzvání zdravtní způsbilsti jde becnu způsbilst k výknu práce péče dítě. Zdravtní způsbilst k výknu práce péče dítě zjišťuje a lékařský psudek zdravtní způsbilsti vydává pskytvatel zdravtních služeb v bru všebecné praktické lékařství. Zdravtní způsbilst pečující sby musí být výše uvedeným způsbem ptvrzena nejpzději v den, kdy tat sba zahájila svu činnst jakžt pečující sba. Pjem bezúhnná sba pr tyt účely je vymezen v 5 dst. 3 zákna č. 247/2014 Sb. Odbrnu způsbilstí pečující sby v dětských skupinách 157 je (pzn. pstačuje splnit alespň jednu z vymezených dbrných způsbilstí): a) vzdělání všebecné sestry, zdravtnickéh asistenta, šetřvatele, prdní asistentky, zdravtně-sciálníh pracvníka, zdravtnickéh záchranáře, psychlga ve zdravtnictví neb specializvaná způsbilst k výknu pvlání klinickéh psychlga pdle zvláštníh právníh předpisu, Pr děti d narzení je mžn pskytvat službu na základě vázané živnsti, pr děti d 1 rku věku lze prvzvat dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb., hlídání a péče děti d 3 let věku je mžné zajišťvat na základě vlné živnsti. 157 Vymezení vychází z ustanvení zákna č. 247/2014 Sb. 158 Zákn č. 96/2004 Sb., pdmínkách získávání a uznávání způsbilsti k výknu nelékařských zdravtnických pvlání a k výknu činnstí suvisejících s pskytváním zdravtní péče a změně některých suvisejících záknů, ve znění pzdějších předpisů (zákn nelékařských zdravtnických pvláních). Strana 197 z 235

198 b) vzdělání sciálníh pracvníka neb pracvníka v sciálních službách pdle zvláštníh právníh předpisu, 159 c) vzdělání učitele mateřské škly, učitele prvníh stupně základní škly neb vychvatele pdle zvláštníh právníh předpisu, 160 d) prfesní kvalifikace chůvy pr děti d zahájení pvinné šklní dcházky pdle zvláštníh právníh předpisu, 161 e) dbrná způsbilst k výknu lékaře, 162 f) jiné kvalifikace, které jsu bsahvě velmi blízké dbrným způsbilstem vymezeným v předchzích bdech, jak je středšklské vzdělání s pedaggickým, zdravtnickým neb sciálním zaměřením uknčené maturitní zkušku, neb jak jsu kvalifikace k výknu dalších prfesí v pedaggické blasti (např. kvalifikace pr speciálníh pedagga, asistenta pedagga, pedagga vlnéh času). Pr zařízení péče děti prvzvané v režimu vázané živnsti dbrnu způsbilstí pečující sby je (pzn. pstačuje splnit alespň jednu z vymezených dbrných způsbilstí): 163 a) dbrná způsbilst k výknu pvlání všebecné sestry neb zdravtnickéh asistenta neb šetřvatele neb prdní asistentky neb záchranáře pdle zvláštníh právníh předpisu, 164 b) dbrná způsbilst k výknu pvlání sciálníh pracvníka neb pracvníka v sciálních službách pdle zvláštníh právníh předpisu, 165 c) dbrná kvalifikace k výknu pvlání učitele mateřské škly pdle zvláštníh právníh předpisu, 166 d) prfesní kvalifikace pr činnst chůvy pr děti d zahájení pvinné šklní dcházky pdle zvláštníh právníh předpisu, 167 e) jiné kvalifikace, které jsu bsahvě velmi blízké dbrným způsbilstem vymezeným v předchzích bdech, jak je středšklské vzdělání s pedaggickým, zdravtnickým neb sciálním zaměřením uknčené maturitní zkušku, neb jak jsu kvalifikace k výknu dalších prfesí v pedaggické blasti (např. kvalifikace pr speciálníh pedagga, asistenta pedagga, pedagga vlnéh času). Pr pečující sby v zařízeních péče děti prvzvaných v režimu vlné živnsti nejsu stanveny žádné záknné pžadavky na dbrnu způsbilst, ŘO však stanvil, že i u těcht pečujících sb musí být prkázána dbrná způsbilst, a t některá z výše uvedených. Prvzvatel zařízení péče děti je pvinen věřit dbrnu způsbilst nejpzději v den, kdy tat sba zahajuje svu činnst jakžt pečující sba. Příjemce je pvinen dlžit splnění kvalifikačních předpkladů pečujících sb. Plná svéprávnst se dkládá existencí pracvněprávníh vztahu pečující sby k prvzvateli zařízení (tj. pracvní smluvu, dhdu pracvní činnsti, neb dhdu prvedení práce). Dkladem zdravtní způsbilsti je lékařský psudek zdravtní způsbilsti k výknu práce péče děti. Bezúhnnst je dlžena výpisem z rejstříku trestů pr každu pečující sbu. Dkladem dbrné způsbilsti je dkument dkládající dsažené vzdělávání/kvalifikaci pečující sby. 159 Zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů. 160 Zákn č. 563/2004 Sb., pedaggických pracvnících a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů. 161 Zákn č. 179/2006 Sb., věřvání a uznávání výsledků dalšíh vzdělávání a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů (zákn uznávání výsledků dalšíh vzdělávání). 162 Zákn č. 95/2004 Sb., pdmínkách získávání a uznávání dbrné způsbilsti a specializvané způsbilsti k výknu zdravtnickéh pvlání lékaře, zubníh lékaře a farmaceuta, ve znění pzdějších předpisů. 163 Pžadavky vychází z přílhy č. 2 zákna č. 455/1991 Sb., živnstenském pdnikání (živnstenský zákn). 164 Zákn č. 96/2004 Sb., pdmínkách získávání a uznávání způsbilsti k výknu nelékařských zdravtnických pvlání a k výknu činnstí suvisejících s pskytváním zdravtní péče a změně některých suvisejících záknů, ve znění pzdějších předpisů (zákn nelékařských zdravtnických pvláních). 165 Zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů. 166 Zákn č. 563/2004 Sb., pedaggických pracvnících a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů. 167 Zákn č. 179/2006 Sb., věřvání a uznávání výsledků dalšíh vzdělávání a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů (zákn uznávání výsledků dalšíh vzdělávání). Strana 198 z 235

199 Dklady prkazující splnění kvalifikačních pžadavků na pečující sby v zařízeních péče děti jsu věřvány při kntrle na místě Pčet dětí a mnžství pečujících sb Bez hledu na typ pdprvanéh zařízení platí, že : pr zařízení s kapacitu nejvíce 6 dětí je minimální pčet pečujících sb 1, pr zařízení s kapacitu 7 až 12 dětí je minimální pčet pečujících sb 2 a pr zařízení s kapacitu 13 až 24 dětí je minimální pčet pečujících sb V jednm zařízení péče děti může být maximálně 24 dětí. S hledem na efektivitu prjektů je pdpra z OP PPR pskytvána puze na zařízení s minimální kapacitu 5 dětí a maximální kapacitu 24 dětí. Pčet fyzicky přítmných pečujících sb může být v rzhdný kamžik nižší než minimální pčet pečujících sb dpvídající definvané kapacitě zařízení péče děti, pdmínku je však ddržení stanvenéh pžadavku na pčet pečujících sb k pčtu aktuálně přítmných dětí. Prvzvatel zařízení je pvinen evidvat řádné záznamy přesné dcházce pečujících sb v elektrnickém dcházkvém systému, který využívá dcházkvé čtečky. Elektrnický dcházkvý systém musí umžňvat exprt dat d frmátu.xls neb.xlsx pr přens údajů d evidence, která bude služit jak přílha zprávy realizaci prjektu. Následně je tent frmát pužíván pr kntrlu dcházky ze strany ŘO. Pr příjemce dkládající splnění jedntky na pdpru kvalifikace pečujících sb platí také pdmínka dlžit údaji z dcházkvéh systému alespň šestiměsíční pracvní půsbení rekvalifikvané sby v zařízení péče děti pdpřeném z OP PPR. 169 Ddržení minimálníh pčtu pečujících sb je věřván jak při kntrle zprávy realizaci prjektu, tak při kntrle na místě Hygienické pžadavky na prstrvé a prvzní pdmínky Hygienické pžadavky na prstry a prvz dětské skupiny d 12 dětí prvzvané dle zákna č. 247/2014 Sb. upravuje vyhláška č. 281/2014 Sb., hygienických pžadavcích na prstry a prvz dětské skupiny d 12 dětí. Parametry pr dětské skupiny dle zákna č. 247/2014 Sb. s kapacitu nad 12 dětí stanvuje vyhláška č. 410/2005 Sb., hygienických pžadavcích na prstry a prvz zařízení a prvzven pr výchvu a vzdělávání dětí a mladistvých. Řídicí rgán stanvil becné parametry pr realizaci prjektu bez hledu na právní frmu pskytvatele: Služba hlídání a péče dítě pdpřená z OP PPR musí být pskytvána v místnstech, kterými se pdle zvláštníh právníh předpisu 170 rzumí byt, bytná neb pbytvá místnst. Místnsti musí být umístěny tak, aby byla zajištěna jejich dstupnst, dpvídající světlení a mikrklimatické pdmínky. Ve všech místnstech musí být zajištěn dpvídající denní úklid. K dispzici musí být lékárnička k šetření drbných pranění. Prvzvatel musí zajistit mžnst pbytu a her dětí 168 Minimální pčet pečujících sb ve vztahu k maximální kapacitě zařízení znamená, že prvzvatel zařízení musí mít uzavřeny pracvněprávní vztahy s pečujícími sbami minimálně v tmt bjemu úvazků. 169 Šestiměsíčním pracvním půsbením rekvalifikvané pečující sby se rzumí alespň 125 dpracvaných dní v zařízení péče děti pdpřeném z OP PPR. Odpracvaným dnem se rzumí den, v němž rekvalifikvaná pečující sba dpracvala alespň 3 hdiny. D dpracvaných dní se zapčítává dba nemci, která nepřesáhne 5 p sbě jducích dní. Zapčítává se také dba záknnéh nárku na dvlenu na ztavenu. 170 Vyhláška č. 268/2009 Sb., technických pžadavcích na stavby, ve znění pzdějších předpisů. Strana 199 z 235

200 na veřejném hřišti či v přírdě, v případě zařízení péče děti pr více než 12 dětí je pvinné zajistit vlastní venkvní prstr pr hru dětí. 171 Vybavení musí dpvídat pžadavkům a ptřebám dětí. Vybavenst místnstí musí dpvídat věku a pčtu dětí a místnsti musí být uzpůsbeny tak, aby se dal c nejvíce předcházet úrazům a praněním neb jiným újmám na zdraví. Splnění hygienických pžadavků na prstrvé a prvzní pdmínky při zahájení prvzu zařízení je dlžen zápisem d evidence dětských skupin, přičemž tut skutečnst věří sám ŘO nahlédnutím d evidence dětských skupin. Skutečnst je věřvána jak při kntrle zprávy realizaci prjektu, tak při kntrle na místě. Ddržvání plnění hygienických pžadavků na prstry a prvz následně kntrlují krajské hygienické stanice Stravvání Stravvání dítěte je zajišťván prvzvatelem zařízení péče děti v suladu s ustanveními danými smluvu mezi prvzvatelem zařízení péče děti a rdičem dítěte. P dbu pskytvání služby hlídání a péče dítě zajistí prvzvatel pr děti dpvídající pitný režim. V případě individuálníh stravvání, kdy stravu dnáší rdič dítěte, zajistí prvzvatel uchvání, případný hřev a pdávání stravy v suladu s pžadavky chrany zdraví dětí s vylučením mžnéh vzniku alimentárních nemcnění. 172 V případě zajištění stravvání dětí prvzvatelem se na výrbu, přípravu, rzvz, přepravu, značení, skladvání a uvádění pkrmů d běhu, včetně zmrazených a zchlazených pkrmů, vztahují právní předpisy upravující činnst epidemilgicky závažnu, tzn. prvzvání stravvací služby v suladu s pžadavky ptravinvéh práva. Splnění hygienických pžadavků na stravvání při zahájení prvzu zařízení je dlžen zápisem d evidence dětských skupin, přičemž tut skutečnst věří sám ŘO nahlédnutím d evidence dětských skupin. Skutečnst je věřvána jak při kntrle zprávy realizaci prjektu, tak při kntrle na místě. Ddržvání plnění hygienických pžadavků na stravvání následně kntrlují krajské hygienické stanice Evidence dětí vedená prvzvatelem zařízení péče děti Prvzvatel zařízení je pvinen průběžně vést evidenci dětí, která musí bsahvat údaje uvedeny v 11 zákna č. 247/2014 Sb. Vedení evidence dětí je věřván při kntrle na místě. Krmě becné evidence je prvzvatel pvinen vést a uchvávat řádné záznamy přesné dcházce dětí v knkrétní dny. Ze záznamu musí být patrné, které dítě byl v daný den v zařízení přítmn a v jakém čase. Prvzvatel zařízení je pvinen záznamy dcházce dětí evidvat v elektrnickém dcházkvém systému, který využívá dcházkvé čtečky. Elektrnický dcházkvý systém musí umžňvat exprt dat d frmátu.xls neb.xlsx pr přens údajů d evidence, která bude služit jak přílha zprávy realizaci prjektu. Následně je tent frmát pužíván pr kntrlu dcházky ze strany ŘO jak při kntrle zprávy realizaci prjektu, tak při kntrle na místě. Pkud ŘO při kntrle na místě identifikuje, že elektrnický dcházkvý v daný kamžik eviduje jak přítmné nějaké dítě, které se v zařízení nenachází a ani se v daný kamžik neúčastní aktivity zajišťvané zařízením péče děti v lkalitě mim prvzvnu (např. vycházky, výletu), pak se tat 171 Příslušná krajská hygienická stanice může ve svém závazném stanvisku uvést, že tat pdmínka nemusí být splněna. 172 Jak alimentární nemcnění se značuje každé nemcnění člvěka a zvířat, kdy se jedinec nakazí pzřením kntaminvané ptravy či tekutiny. Mezi nejznámější alimentární nemcnění v tmt smyslu patří salmnelóza, úplavice či listerióza. Strana 200 z 235

201 situace psuzuje jak prušení pvinnsti evidvat přítmnst dětí v zařízení v elektrnickém dcházkvém systému s využitím dcházkvé čtečky. Jedná se prušení rzpčtvé kázně, za které bude v návaznsti na 44a dst. 4 písm. a) rzpčtvých pravidel vyměřen dvd ve výši 2 % z celkvé částky dtace, resp. 2 % z celkvé částky pdpry, je-li příjemcem pdpry rganizační slžka státu. Pčet dětí přítmných dle dcházkvéh systému, ale fyzicky nepřítmných nemá na výši dvdu vliv. Prušení může být knstatván pakvaně Pjistná smluva pjištění dpvědnsti za újmu Prvzvatel je pvinen uzavřít pjistnu smluvu pr případ dpvědnsti za újmu způsbenu při pskytvání služby hlídání a péče dítě před zapčetím pskytvání služby. Pjištění musí být sjednán p celu dbu. V textu pjistné smluvy musí být explicitně zmíněna služba péče děti v dětské skupině. Pjistná smluva je věřvána při kntrle zprávy realizaci prjektu i při kntrle na místě Omezení týkající se rdičů Příjemce je pvinen zajistit, že d zařízení, na které je pskytnuta pdpra z OP PPR, budu v průběhu realizace prjektu dcházet puze děti, jejichž rdičům umístění dítěte d pdpřenéh zařízení pmůže s jejich uplatněním na trhu práce. Musí být splněn, že minimálně jeden z rdičů dítěte navštěvujícíh zařízení péče děti je zaměstnán, neb vyknává samstatně výdělečnu činnst, neb studuje, neb pkud je nezaměstnaný, tak si zaměstnání hledá. Pdmínka musí být splněna p celu dbu dcházky dítěte d zařízení péče děti. Není důležité, v jakém území rdič vyknává zaměstnání a jiné frmy uplatnění na trhu práce (či jeh hledání). 173 Příjemce dkládá v případě: a) dětské skupiny pr veřejnst dkladem u zaměstnanéh rdiče je dkument dkládající pracvněprávní vztah neb služební pměr (tj. ptvrzení zaměstnavatele existenci pracvněprávníh vztahu neb služebníh pměru, neb pracvní smluva, dhda pracvní činnsti, dhda prvedení práce, aneb rzhdnutí přijetí d služebníh pměru). U rdiče vyknávajícíh samstatně výdělečnu činnst je dkladem ptvrzení příslušené správy sciálníh zabezpečení tm, že dtčený rdič je veden v evidenci jak sba samstatně výdělečně činná. U nezaměstnanéh rdiče je dkladem ptvrzení z úřadu práce tm, že je rdič veden v evidenci uchazečů zaměstnání. U rdiče, který je žákem či studentem, připravujícím se na pvlání, je dkladem ptvrzení škly. b) pdnikvé dětské skupiny i. prvzvatelem zařízení je zaměstnavatel rdiče dkladem je dkument dkládající pracvněprávní vztah rdiče neb služební pměr (tj. pracvní smluva, dhda pracvní činnsti, dhda prvedení práce, v případě bdbnéh vztahu např. smluva výknu funkce, smluva splupráci, smluva prvedení uměleckéh výknu aneb rzhdnutí přijetí d služebníh pměru), ii. prvzvatel zařízení pskytuje službu péče dítě v dětské skupině rdiči na základě dhdy uzavřené se zaměstnavatelem tht rdiče. V dhdě se zaměstnavatelem musí být uveden, že rdič je zaměstnancem danéh zaměstnavatele, a že ten s pskytváním služby péče dítě v dětské skupině suhlasí. Pracvněprávní vztah rdiče k danému zaměstnavateli lze tedy dlžit 173 Míst realizace prjektu (tj. adresa pdpřenéh zařízení péče děti) se ttiž musí nacházet puze v rámci prgramvé blasti specifikvané ve výzvě k předkládání žádstí pdpru (hl. m. Praha). Strana 201 z 235

202 dhdu prvzvatele se zaměstnavatelem rdiče, 174 neb ptvrzením zaměstnavatele existenci pracvněprávníh vztahu/služebníh pměru, aneb dkumentem dkládajícím pracvněprávní vztah neb služební pměr rdiče (tj. pracvní smluva, dhda pracvní činnsti, dhda prvedení práce, v případě bdbnéh vztahu např. smluva výknu funkce, smluva splupráci, smluva prvedení uměleckéh výknu aneb rzhdnutí přijetí d služebníh pměru). Výše uvedené dklady jsu věřvány při kntrle na místě Vymezení kapacity zařízení, vnitřní pravidla zařízení (prvzní řád) a plán výchvy a péče Kapacita zařízení je dlžena zápisem dětské skupiny d evidence dětských skupin, přičemž tut skutečnst věří sám ŘO nahlédnutím d evidence dětských skupin. Prvzvatel je právněn snížit pčet dispnibilních míst v zařízení prti pčtu uváděnému v žádsti pdpru, a t puze ve fázi vybudvání nvéh zařízení, neb ve fázi transfrmace zařízení na dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb. Ve fázi prvzu prvzvatel není právněn měnit pčet dispnibilních míst v zařízení. Dále platí, že prvzvatel zařízení nesmí překrčit kapacitu zařízení. Celkvý pčet zapsaných dětí sice může být vyšší, než klik je kapacita zařízení, musí však být zajištěn, že v rámci každéh časvéh kamžiku bude přítmn maximálně tlik dětí, klik činí kapacita zařízení. Každý prvzvatel je pvinen mít zpracvána a ddržvat vnitřní pravidla (prvzní řád či jinak zvaný dkument) v suladu se záknem č. 247/2014 Sb. Pžadavky na náležitsti vnitřních pravidel jsu bsažena v ustanvení 10 zákna č. 247/2014 Sb. Ve vnitřních pravidlech musí být vymezena také prvzní dba zařízení. 175 Prvzní řád je prvzvatel zařízení pvinen zpracvat nejpzději před zahájením prvzu zařízení péče děti. Prvzvatel je právněn měnit prvzní řád v průběhu realizace fáze prvzu prjektu, s výjimku změny týkající se pčtu dispnibilních míst v zařízení péče děti. Prvzní řád je předmětem kntrly zprávy realizaci prjektu i kntrly na místě. Kapacita zařízení dle prvzníh řádu musí být v suladu s pčtem míst vzniklých v rámci fáze vybudvání nvéh zařízení neb transfrmace zařízení na dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb. Každý prvzvatel je pvinen mít dále zpracván a ddržvat plán výchvy a péče v suladu se záknem č. 247/2014 Sb. Pžadavky na náležitsti plánu výchvy a péče jsu sučástí ustanvení 10 zákna č. 247/2014 Sb. Plán výchvy a péče je prvzvatel zařízení pvinen zpracvat nejpzději před zahájením prvzu zařízení péče děti. Prvzvatel je právněn měnit plán výchvy a péče v průběhu realizace prjektu. Existence plánu výchvy a péče je věřvána při kntrle zprávy realizaci prjektu i při kntrle na místě. 174 V tmt případě musí být v dhdě uvedena dba (určitá či neurčitá), p kteru má daný zaměstnanec platný pracvněprávní vztah neb služební pměr. V případě změny infrmací v dhdě uvedených je zaměstnanec pvinen bezdkladně infrmvat prvzvatele dětské skupiny, případně dlžit nvu dhdu. 175 V dětských skupinách evidvaných dle zákna č. 247/2014 Sb. musí být umžněna dcházka dětí v rzsahu nejméně 6 hdin denně. Strana 202 z 235

203 Řízení zařízení péče děti (včetně řízení prjektu) Příjemce pdpry musí p celu dbu udržet plnu kntrlu nad řízením a realizací prjektu. Tt ustanvení neznemžňuje využít na některé části prjektu externí ddavatele (např. na úklidvé služby), nicméně celkvá dpvědnst za prvz zařízení a zejména zdpvědnst za děti dcházející d zařízení musí zůstat na příjemci pdpry; tut dpvědnst nelze prstřednictvím smluvy delegvat na externíh ddavatele služeb. Odpvědnst dkládají krmě interníh dkumentu upravujícíh prvz zařízení péče děti také jedntlivé smluvy uzavřené mezi prvzvatelem služby hlídání a péče děti a rdiči dětí, jež d zařízení dcházejí Pravidl hledně zápisu zařízení péče děti d šklskéh rejstříku Pdpra z OP PPR není určena pr mateřské škly, které jsu zapsané v rejstříku škl a šklských zařízení existujícím v návaznsti na šklský zákn. 176 Prvzvatel zařízení péče děti, na které je pskytvána pdpra z OP PPR, je právněn v dbě realizace prjektu pžádat zápis d šklskéh rejstříku dle předchzíh dstavce, avšak puze za předpkladu, že k zápisu djde až p uknčení realizace prjektu Pravidl zakazující dvjí financvání prjektu Pr prjekty s jedntkvými náklady zaměřené na pdpru zařízení péče děti předšklníh věku také platí zákaz dvjíh financvání prjektu. T znamená, že příjemce není právněn čerpat na aktivity prjektu prstředky z jiných finančních nástrjů EU, nárdních prgramů či prgramů územních samspráv, s výjimku těch prstředků, které přím suvisejí se splufinancváním prjektu a jak takvé jsu zahrnuty d přehledu zdrjů financvání v právním aktu pskytnutí pdpry z OP PPR. Zejména není dvlen čerpat např. příspěvky na zřízení neb vyhrazení splečensky účelnéh pracvníh místa, které pskytuje Úřad práce ČR Hdncení a výběr prjektů Prjekty zaměřené na pdpru zařízení péče děti předšklníh věku financvané s využitím standardní stupnice jedntkvých nákladů pdléhají jednklvému hdncení. Jednklvým hdncením se rzumí nastavení, kdy na základě výzvy k předkládání žádstí pdpru dchází k předlžení žádstí na frmuláři (případně včetně přílh specifikvaných v textu dané výzvy), ve kterém je prstr pr všechny pžadvané údaje nutné pr celý prces hdncení a výběru. 178 Prjekty prcházejí puze fází hdncení přijatelnsti a frmálních náležitstí, není prváděn věcné hdncení, ani nejsu zapjeny výběrvé kmise. Prjekt, který uspěje v hdncení přijatelnsti a frmálních náležitstí, je dpručen k pdpře. 179 Tt nastavení suvisí s pravidlem, že všechny výzvy k předkládání žádstí pdpru, které budu pr tut skupinu prjektů vyhlašvány, budu tzv. průběžnými výzvami. Průběžná výzva je takvá, v níž se u prjektů hdntí puze splnění určitéh nastavenéh standardu, resp. pdmínek, které dpředu stanví ŘO a prjekty se neprvnávají mezi sebu. 180 Žádsti pdpru, které splní minimální pdmínky stanvené v rámci kntrly přijatelnsti a frmálních náležitstí, ale nemhu být vybrány k pdpře z důvdu vyčerpání alkace dané výzvy, jsu zařazeny d zásbníku prjektů jak tzv. náhradní prjekty. 176 Zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn). 177 Důvdem zákazu je ptřeba zamezit dvjímu financvání. Dle 142 dst. 2) zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn), ve znění pzdějších předpisů, vzniká účinnstí zápisu škly a šklskéh zařízení d rejstříku škl a šklských zařízení právnické sbě, která vyknává činnst škly neb šklskéh zařízení, nárk na přidělvání finančních prstředků ze státníh rzpčtu neb z rzpčtu územníh samsprávnéh celku za pdmínek stanvených tímt záknem, a t v rzsahu tht zápisu. 178 S vymezením jednklvéh hdncení není v rzpru situace, kdy jsu před vydáním právníh aktu d úspěšných žadatelů vyžádány některé další údaje nad rámec předlžené žádsti pdpru (tyt údaje se už nehdntí, představují jen pdmínku pr vydání právníh aktu). 179 Pkud alkace výzvy na jeh pdpru pstačuje. 180 Průběžné výzvy jsu vhdné krmě jinéh v případech, kdy je kvalita prjektů jasně dána dpředu řídicím rgánem (cž právě prjekty financvané s využitím standardní stupnice jedntkvých nákladů splňují). Strana 203 z 235

204 Zásbník prjektů je aktivní p dbu 18 měsíců pčítán d uknčení příjmu žádstí pdpru pr danu výzvu. V návaznsti na vypršení tét lhůty musí djít ke změně stavů těch prjektů, které jsu v kamžiku uknčení platnsti evidvány jak Žádst pdpru zařazena mezi náhradní prjekty. Krmě uvedených výjimek prbíhá prces hdncení stejně jak u jiných žádstí pdpru, blíže viz kap Změny prjektu pr účely jedntkvých nákladů Změny prjektů, které jsu závazné pr všechny prjekty pdpřené OP PPR jsu uvedeny v kapitle Změna vztahující se výhradně k jedntkvým nákladům je sučástí tét kapitly, viz níže. Prjekt musí být realizván v suladu s vydaným právním aktem, příp. v suladu s právním aktem a změnami, které je příjemce právněn prvést bez suhlasu ŘO, a změnami, které byly prvedeny se suhlasem ŘO. Všechny změny prjektu se zapisují d MS2014+ v pdbě tzv. změnvých řízení. Každé změnvé řízení znamená zalžení žádsti změnu. Pdstatná změna, která vyžaduje vydání změnvéh právníh aktu: snížení pčtu dispnibilních míst v zařízení, a t puze ve fázi vybudvání nvéh zařízení, neb ve fázi transfrmace zařízení na dětsku skupinu dle zákna č. 247/2014 Sb., tj. před zahájením prvzu zařízení 181. Obecně platí, že prjekt může být změněn puze tak, aby i p změně byl v suladu s výzvu k předkládání žádstí pdpru, v rámci které byl pdpřen. Změny rzpčtu prjektu nejsu v tét kapitle relevantní, prtže financvání prjektu prbíhá v závislsti na mnžství dsažených jedntek a k nim stanvených jedntkvých nákladů. Jiné výdaje než způsbilé výdaje stanvené na základě jedntek a jedntkvých nákladů (viz kapitla 24.2) nebudu z pdpry z OP PPR kryty Finanční řízení prjektu Účetnictví prjektu a princip jedntkvých cen Příjemce (ani případní partneři) nemají pvinnst vést účetnictví či daňvu evidenci prjektu tak, aby prjektvé příjmy a prjektvé výdaje byly vedeny s jednznačnu vazbu na prjekt. Výše způsbilých výdajů prjektu nemá žádnu vazbu na účetní záznamy a účetní dklady příjemce a partnerů. Stanvuje se puze na základě pčtu dsažených jedntek. Z tht důvdu není účetnictví a účetní dklady předmětem kntrl prjektu ze strany pskytvatele pdpry, kntrly budu věřvat pčet jedntek a ddržení pdmínek, které byly pr vybudvání/transfrmaci a prvz zařízení péče děti předšklníh věku vymezeny jak pvinné. Výše uvedené všem neznamená, že příjemce a jeh případní partneři nemají pvinnst vzniklých výdajích (nákladech) řádně účtvat v suladu s platnými právními předpisy. Každý subjekt musí zajistit vedení účetnictví či daňvé evidence dle platných právních předpisů Rzpčet prjektu Rzpčet prjektu je navázaný na definvané jedntky a k nim stanvené jedntkvé náklady. Pr přehlednst jsu jedntky navázány na vymezené činnsti, viz tabulka níže. Žadatel ke každé plžce vyznačuje pčet jedntek, kterých plánuje v prjektu dsáhnut. Pkud danu jedntku v prjektu neplánuje, uvádí se Snížení dispnibilníh pčtu míst v zařízení je mžné např. v případě, že vybudvaná dětská skupina neb zařízení transfrmvané na dětsku skupinu nesplňuje parametry vyhlášky č. 410/2005 Sb., hygienických pžadavcích na prstry a prvz zařízení a prvzven pr výchvu a vzdělávání dětí a mladistvých, nicméně splňuje parametry vyhlášky č. 281/2014 Sb., hygienických pžadavcích na prstry a prvz dětské skupiny d 12 dětí. Ve fázi prvzu však prvzvatel není právněn měnit pčet dispnibilních míst v zařízení. Strana 204 z 235

205 Tab. č. 4: Struktura rzpčtu dle aktivit v prjektu Vybudvání zařízení péče děti Transfrmace zařízení na dětsku skupinu Prvz zařízení péče děti Zajištění kvalifikace pečujících sb Prnájem Celkvé způsbilé výdaje Způsbilé náklady Výše způsbilých výdajů se pčítá na základě pčtu dsažených jedntek a na základě k nim stanvených jedntkvých nákladů. Důležité je všem, aby jedntky byly dsaženy v suladu s pravidly (tj. zejména v suladu s vymezením právněné cílvé skupiny, kteru představují rdiče dětí, které budu v zařízení péče děti umístěny, a také v suladu s pžadavky týkajícími se prvzu zařízení, např. pžadavky na kvalifikaci pečujících sb). Pr stanvení výše způsbilých výdajů nejsu relevantní skutečně vzniklé výdaje, ani se nevěřuje datum jejich vzniku. Pkud byly jedntky dsaženy v dbě realizace prjektu, má se za t, že také výdaje jsu z hlediska času způsbilé Dkladvání dsažených jedntek Dsažení jedntky musí být prkázán. Dsažené jedntky jsu dkládány v rámci Zpráv realizaci prjektu a případně též kntrl na místě. V rámci Zpráv realizaci prjektu předkládá příjemce jak přílhy: dklady k prkázání dsažených jedntek viz tab. č. 5 níže, přílhy týkající se veřejných zakázek (pkud již nebyly dlženy dříve, např. prstřednictvím mdulu Veřejné zakázky v MS2014+) a indikátrů (pkud je t pr dané indikátry relevantní) blíže viz kap , bdy a 9. Způsb archivace dkladů je specifikván v kapitle Tab. č. 5: Pravidla pr dkladvání jedntek 182 Název jedntky Dklady předpkládané jak přílha zprávy realizaci Ověření při kntrle prjektu na místě Vytvřené míst v zařízení péče děti Sken prvzníh řádu zařízení péče děti Sken plánu výchvy a péče Prvzní řád zařízení Plán výchvy a péče Židle, míst pr práci u stlu, pstel/lehátk Transfrmvané míst v dětské skupině Sken prvzníh řádu zařízení péče děti Sken plánu výchvy a péče Prvzní řád Plán výchvy a péče Židle, míst pr práci u stlu, pstel/lehátk Sken prvzníh řádu Sken plánu výchvy a péče Prvzní řád Plán výchvy a péče 182 Závazným stanviskem může být také závazné stanvisk krajské hygienické stanice k prjektvé dkumentaci vydané pr zařízení péče děti ke stavebnímu řízení. Z dkumentu musí být patrné, že krajská hygienická stanice przkumala, zda prvzvna splňuje hygienické pžadavky na stravvání, prstry a prvz zařízení péče děti, a vydala suhlas. Lze také akceptvat ddatek k již vydanému závaznému stanvisku, ve kterém bude vymezena např. kapacita zařízení péče děti přím pr účely prjektu pdpřenéh z OP PPR. Strana 205 z 235

206 Obsazenst zařízení péče děti Kvalifikvaná pečující sba (pkud tyt dkumenty příjemce nedlžil v rámci jedntek na vybudvání/transfrmaci, aneb v případě změny/úpravy dkumentu) Dále u všech příjemců: Sken pjistné smluvy pjištění dpvědnsti za újmu způsbenu při pskytvání služby hlídání a péče dítě 183 Suhrnný záznam dcházce dětí ve frmátu XLS/XLSX patřený elektrnickým pdpisem právněnéh pracvníka příjemce 184 Suhrnný záznam dcházce pečujících sb ve frmátu XLS/XLSX patřený elektrnickým pdpisem právněnéh pracvníka příjemce Sken svědčení získání prfesní kvalifikace Chůva pr děti d zahájení pvinné šklní dcházky pečující sby, která získala v rámci prjektu prfesní kvalifikaci Sken pracvní smluvy / dhdy pracvní činnsti / dhdy prvedení práce dkládající pracvněprávní vztah s pečující sbu, která získala v rámci prjektu prfesní kvalifikaci na délku minimálně 6 měsíců p získání kvalifikace Suhrnný záznam dcházce pečující sby, která získala v rámci prjektu prfesní kvalifikaci, ve frmátu XLS/XLSX, patřený elektrnickým pdpisem dpvědnéh pracvníka příjemce. 186 Ze záznamu musí být patrné minimálně šestiměsíční půsbení (pkud tyt dkumenty příjemce nedlžil v rámci jedntek na vybudvání/transfrmaci) Dále u všech příjemců: Sken pjistné smluvy pjištění dpvědnsti za újmu způsbenu při pskytvání služby hlídání a péče dítě Prhlášení dcházce dětí ptvrzené rdičem 185 Evidence dětí dcházejících d zařízení (viz. kap ) Smluvy mezi prvzvatelem zařízení a péče děti a (rdiči) dítěte (viz. kap ) Dklady splnění pžadavků na pečující sby (viz. kap ) Dklady prkazující vazbu rdiče na trh práce (viz. kap ) Osvědčení získání prfesní kvalifikace Chůva pr děti d zahájení pvinné šklní dcházky pečující sby, která získala v rámci prjektu prfesní kvalifikaci Pracvní smluva / dhda pracvní činnsti / dhda prvedení práce dkládající pracvněprávní vztah s pečující sbu, která získala v rámci prjektu prfesní kvalifikaci na délku minimálně 6 měsíců p získání kvalifikace 183 Dkládá se v rámci zprávy realizaci za 1. fázi prvzu, aneb v případě změny/úpravy dkumentu. 184 Na webvém prtálu OP PPR je stanven minimální rzsah údajů, které musí v pdkladu být k dispzici. 185 Na webvém prtálu OP PPR je stanven minimální rzsah údajů, které musí v pdkladu být k dispzici. 186 Na webvém prtálu OP PPR je stanven minimální rzsah údajů, které musí v pdkladu být k dispzici. Strana 206 z 235

207 Nájemné zařízení péče děti tét pečující sby v zařízení péče děti Sken nájemní smluvy 187 Nájemní smluva Příjmy Čisté příjmy 188 byly v návaznsti na čl. 65 becnéh nařízení zhledněny předem během vymezení jedntek a kalkulace jedntkvých nákladů. Případné příjmy prt nesnižují pdpru z OP PPR, na kteru má prjekt na základě pčtu jedntek dsažených v suladu se stanvenými pdmínkami nárk. Prtže výše způsbilých výdajů nemá přímu vazbu na skutečně vzniklé výdaje, příjemce ani jeh případní partneři nedkládají úhradu výdajů prjektu prstřednictvím výpisu z účtu Finanční tky Ex ante režim (zálhvé financvání) Schválená pdpra z prstředků OP PPR až d výše 100 % je příjemci za pdmínky dpvídajícíh průběžnéh prkazvání dsažených jedntek pdpra pskytvána zálhvě, tj. před dsažením jedntky ze strany příjemce). 189 Harmngram pskytvání prstředků pr účely jedntkvých nákladů je následující: 1) První zálhvá platba Výše první zálhvé platby vychází z pčtu jedntek, které mají být dsaženy v první fázi prjektu, a jejich jedntkvých nákladů. 190 Kalkulace se tedy bude lišit pr prjekty, které bsahují fázi vybudvání/transfrmace, a pr prjekty, které budu čerpat prstředky z OP PPR puze na prvz. Tab. č. 6: kalkulace první zálhvé platby První fáze prjektu Kalkulace první zálhvé platby Vybudvání 191 Kapacita zařízení x Kč (resp Kč) + kapacita zařízení x Kč Transfrmace 192 Kapacita zařízení x Kč (resp Kč) + kapacita zařízení x Kč Prvz 193 Kapacita zařízení x x 628 Kč + příp. kapacita zařízení x x 56 Kč + příp. plánvaný pčet jedntek Kvalifikvaná pečující sba x Kč 187 Dkládá se v rámci zprávy realizaci za fázi prvzu, ve které je pprvé nárkvána pdpra z OP PPR na nájemné, aneb v případě změny/úpravy dkumentu. 188 Čistými příjmy jsu příjmy, které přím suvisejí s prjektem, snížené výdaje na prvz a údržbu v rámci definvanéh bdbí. 189 Princip pskytnutí pdpry před úhradu výdaje může být všem narušen bjektivními skutečnstmi: např. nedstatek rzpčtvých zdrjů na straně ŘO, neschválení žádstí platbu z důvdu jejích nedstatků v čase, kdy se předpkládal zaslání další splátky pdpry apd. 190 Výjimku je jedntka Kvalifikvaná pečující sba, kdy zálhvá platba na tut jedntku se vyplácí při zahájení první fáze prvzu. 191 Fáze zahrnuje jedntky Vytvřené míst v zařízení péče děti. Jedntkvé náklady jsu dlišné pr příjemce, kteří nemají nárk na dpčet DPH vzhledem k prjektvým aktivitám, a pr příjemce, kteří nárk na dpčet DPH mají, prt se v tabulce uvádí 2 dlišné částky. 192 Fáze zahrnuje jedntky Transfrmvané míst v dětské skupině. Jedntkvé náklady jsu dlišné pr příjemce, kteří nemají nárk na dpčet DPH vzhledem k prjektvým aktivitám, a příjemce, kteří nárk na dpčet DPH mají, prt se v tabulce uvádí 2 dlišné částky. 193 Fáze zahrnuje jedntky Obsazenst zařízení péče děti a případně Nájemné zařízení péče děti. 194 Zálhvá platba je pskytvána s předpkladem, že se pdaří dsáhnut prcenta bsazensti alespň na úrvni 75 %. 195 Zálhvá platba je pskytvána s předpkladem, že se pdaří dsáhnut prcenta bsazensti alespň na úrvni 75 %. Strana 207 z 235

208 V případě, že příjemce prjekt splufinancuje z vlastních zdrjů, je platba ze zdrjů ŘO pskytnuta jen na tu část předpkládaných výdajů v daném bdbí, jež dpvídá pdílu zdrjů pskytvaných ŘO na financvání způsbilých výdajů prjektu. Tat zálhvá platba je pskytnuta d 20 pracvních dnů d nabytí účinnsti právníh aktu, případně pkud se jedná prjekt, který bude zahájen pzději než 1 měsíc d nabytí účinnsti právníh aktu nejpzději k datu zahájení realizace prjektu, a t bez žádsti platbu, na základě právníh aktu. 2) Druhá zálhvá platba a vyúčtvání způsbilých výdajů navázaných na první zálhvu platbu Výše druhé zálhvé platby vždy pkrývá fázi prvzu, nicméně její kalkulace je dlišná pr prjekty, které realizvaly fázi vybudvání neb transfrmace, a pr prjekty, které čerpají puze prstředky na fázi prvzu. Tab. č. 7: Kalkulace druhé zálhvé platby Prjekt zahrnval fáze Vybudvání/transfrmace Puze prvz Kalkulace druhé zálhvé platby Kapacita zařízení x x 628 Kč + příp. kapacita zařízení x x 56 Kč + příp. plánvaný pčet jedntek Kvalifikvaná pečující sba x Kč Kapacita zařízení x bsazenst zařízení péče děti (dsažená v předcházejícím bdbí prvzu) x 628 Kč + příp. kapacita zařízení péče děti x bsazenst zařízení péče děti (dsažená v předcházejícím bdbí prvzu) x 56 Kč Pr prjekty, které čerpají prstředky z OP PPR puze na prvz, platí při pskytnutí druhé zálhvé platby následující: pkud prcent bsazensti nedsáhl v prvním bdbí prvzu zařízení v rámci prjektu alespň 20 %, zálhvá platba není p předlžení první zprávy realizaci a splu s ní předlžené žádsti platbu pskytnuta. Příjemce v žádsti platbu žádá pskytnutí nvé zálhy a sučasně vyčísluje a dkladuje vzniklé způsbilé výdaje za první fázi realizace prjektu (tj. rzhdující jsu dsažené jedntky a k nim stanvené jedntkvé náklady). V případě, že příjemce prjekt splufinancuje z vlastních zdrjů, je platba ze zdrjů ŘO pskytnuta jen ve výši dpvídající pdílu za zdrje pskytvané ŘO na financvání celkvých způsbilých výdajů prjektu. Tat zálhvá platba je pskytnuta d 10 pracvních dnů d data, kdy ŘO schválí příslušnu zprávu realizaci prjektu, resp. žádst platbu. 3) Ostatní zálhvé platby 198 a vyúčtvání dsud vzniklých způsbilých výdajů Tyt zálhvé platby jsu příjemcům pskytvány na fáze prvzu zařízení. Tab. č. 8: Kalkulace statních zálhvých plateb Kalkulace zálhvé platby Kapacita zařízení x bsazenst zařízení péče děti (dsažená v předcházejícím bdbí prvzu) x 628 Kč + příp. kapacita zařízení péče děti x bsazenst zařízení péče děti (dsažená v předcházejícím bdbí prvzu) x 56 Kč 196 Zálhvá platba je pskytvána s předpkladem, že se pdaří dsáhnut prcenta bsazensti alespň na úrvni 75 %. 197 Zálhvá platba je pskytvána s předpkladem, že se pdaří dsáhnut prcenta bsazensti alespň na úrvni 75 %. 198 U prjektů, u kterých p fázi vybudvání/transfrmace následuje 6 fází prvzu. Strana 208 z 235

209 Pkud prcent bsazensti nedsáhl alespň 20 %, zálhvá platba nebude pskytnuta vůbec. Příjemce v žádsti platbu žádá pskytnutí nvé zálhy a sučasně vyčísluje a dkladuje vzniklé způsbilé výdaje za předchzí fázi realizace prjektu (tj. rzhdující jsu dsažené jedntky a k nim stanvené jedntkvé náklady). V případě, že příjemce prjekt splufinancuje z vlastních zdrjů, je platba ze zdrjů ŘO pskytnuta jen ve výši dpvídající pdílu za zdrje pskytvané ŘO na financvání celkvých způsbilých výdajů prjektu. Tat zálhvá platba je pskytnuta d 10 pracvních dnů d data, kdy ŘO schválí příslušnu zprávu realizaci prjektu a splu s ní žádst platbu. 4) Závěrečná platba Výše závěrečné platby dpvídá rzdílu mezi dsud pskytnutu pdpru z OP PPR a celkvu výší způsbilých výdajů prjektu, které mají být kryty z prstředků OP PPR. Výše celkvých způsbilých nákladů vychází z pčtu dsažených jedntek a jejich jedntkvých nákladů. Přesnu výši tét platby stanví ŘO na základě kntrly závěrečné zprávy realizaci prjektu a žádsti platbu. V případě, že příjemce prjekt splufinancuje z vlastních zdrjů, je platba ze zdrjů ŘO pskytnuta jen ve výši dpvídající pdílu za zdrje pskytvané ŘO na financvání celkvých způsbilých výdajů prjektu. Tent pdíl se aplikuje na částku vzniklu pstupem dle předchzíh dstavce. Závěrečná platba je pskytnuta d 10 pracvních dnů d data, kdy ŘO schválí závěrečnu zprávu realizaci prjektu a splu s ní závěrečnu žádst platbu. V případě, že celkvá vyplacená pdpra ze zdrjů ŘO převyšuje částku, která by dle závěrečné žádsti platbu měla být ze zdrjů ŘO na způsbilé výdaje pskytnuta, musí být příslušná část pdpry vrácena ŘO. Termín a způsb vrácení prstředků stanví ŘO výzvu zaslanu prstřednictvím MS2014+ příjemci. ŘO nepskytuje jiné platby mim výše uvedené (tj. prjekty nemají nárk na mimřádné platby). 25. Příjmy v prjektech Pr účely těcht Pravidel rzlišujeme příjmy v prjektech pdle čl. 61 becnéh nařízení, které se vztahují na prjekty EFRR vytvářející čisté příjmy p realizaci, a tzv. jiné peněžní příjmy pdle čl. 65 dst. 8 becnéh nařízení, které se v případě OP PPR vztahují zejména na prjekty ESF. Příjmy se rzlišují na předpkládané a nepředpkládané. Předpkládané čisté příjmy se uvádějí d žádsti pdpru a ně se celkvé způsbilé výdaje čišťují. Příjemce ani partner nejsu právněni zařízení či vybavení nakupené za prstředky OP PPR, a t i v případě, že pdpra byla na nákup pužita jen částečně, během realizace prjektu prdat. Za příjem prjektu se nepvažují platby (v suladu s ustanvením čl. 65 dst. 8 becnéh nařízení), které příjemce bdrží ze smluvních pkut v důsledku prušení smluvy mezi příjemcem a třetí sbu či sbami neb které vznikají v důsledku th, že třetí sba vybraná pdle pravidel pr zadávání veřejných zakázek svu nabídku stáhne (peněžní jistta). Z příjmů jsu dále vylučeny veškeré transfery a dtace d státu, reginálních rzpčtů či příspěvky z veřejnéh pjištění Příjmy prjektů dle čl. 61 becnéh nařízení Vztahuje se na prjekty, které vytvářejí čisté příjmy p realizaci. Příjem zde představuje peněžní tk v pdbě pplatků hrazených přím knečným uživatelem výstupu prjektu. Strana 209 z 235

210 Prjektem vytvářejícím tent typ příjmů se rzumí jakýkli prjekt: zahrnující investice d infrastruktury, za jejíž pužívání se účtují pplatky hrazené přím uživateli, zahrnující prdej neb prnájem pzemků či budv, staveb, jiné pskytvání služeb za úplatu. (např. vstupné d muzea účtvané návštěvníkům, pplatky za šklení hrazené šklícími se sbami, jízdenka placena cestujícím, aj.) Čl. 61 becnéh nařízení není relevantní pr tyt typy prjektů: prjekty nevytvářející čisté příjmy (jejich příjmy nestačí k plnému pkrytí prvzních nákladů); prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry (např. de minimis); prjekty, jejichž celkvé způsbilé náklady nepřesahují 1 milin EUR 199 ; prjekty splufinancvané z ESF; návratnu pmc, která musí být vrácena v plné výši; pdpru z finančních nástrjů; prjekty technické pmci, prjekty, u kterých je pdpra z veřejných zdrjů pskytvána frmu jednrázvých částek či na základě standardní stupnice jedntkvých nákladů; prjekty realizvané na základě splečnéh akčníh plánu; prjekty nevytvářející příjmy (např. silnice bez výknvéh zpplatnění 200 ); Článek 61 becnéh nařízení se rvněž nevztahuje na prjekty, které nevytváří čisté příjmy v tzv. rzdílvé variantě, tj. pkud již existující infrastruktura je zpplatněna a její čisté příjmy se p realizaci prjektu (kterým byla investice d tét infrastruktury) nezvýší, nejedná se prjekt vytvářející příjem Metdy výpčtu pdpry Čisté příjmy prjektu za celé referenční bdbí by měly být pkud mžn zhledněny ve výpčtu pdpry předem, tj. při prvtním výpčtu pdpry tak, aby nedcházel ke zbytečnému přefinancvání prjektu a finanční prstředky EU byl mžné ptimálně využít. Pr výpčet pdpry lze u prjektů spadajících pd čl. 61 becnéh nařízení pužít následující metdy. 1. Paušální sazba (flat rate) 2. Metda finanční mezery (diskntvané čisté příjmy) Obě metdy jsu zapracvány v mdulu CBA v MS Paušální sazba (flat rate) Žadatel je pvinen pužít metdu paušální sazby (flat rate) v případě, že pdprvaný sektr se nachází v níže uvedeném výčtu paušálních sazeb dle sektrů: Sektr Paušální sazba Silnice 30% Železnice 20% Městská dprava 20% 199 Hranice 1 milin EUR celkvých způsbilých výdajů se váže na celkvé způsbilé výdaje prjektu před jejich úpravu dle čl. 61 becnéh nařízení. Pr přepčet na EUR se pužije kurz Evrpské kmise CZK/EUR platný v měsíci pdpisu právníh aktu. Takt pužitý kurz je pr určení celkvých způsbilých výdajů prjektu neměnný. Kurz je mžné získat na tét adrese: Termínem se rzumí pplatky za dpravní infrastrukturu jak např. mýtné, dálniční známky apd. Strana 210 z 235

211 Vda 25% Odpadvé hspdářství 20% Výzkum, vývj a invace 20 % Tabulka paušálních sazeb dle sektrů vychází z Přílhy V Stanvení paušálních sazeb pr prjekty vytvářející čistý příjem becnéh nařízení; Nařízení Kmise v přenesené pravmci (EU) 2015/1516 ze dne 10. června 2015, kterým se pdle nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 stanví paušální sazba pr perace financvané z evrpských strukturálních a investičních fndů v sektru výzkumu, vývje a invací. Sektry, pr které paušální sazba stanvena není, musí vždy pužít metdu finanční mezery, tj. diskntvání peněžních tků. Obě metdy jsu zapracvány d mdulu CBA v MS V případě, že žadatel bude využívat metdu flat rate, pak již nebude vyžadván další snižvání způsbilých výdajů prjektu a není nutné mnitrvat skutečnu výši realizvaných příjmů, ani psuzvat zůstatkvu hdntu prjektu. Při pužití metdy paušální sazby platí: Obdbí rzhdné pr psuzení, zda prjekt vytváří čisté příjmy dle čl. 61: R e f e r e n č n í b d b í Realizace prjektu Dba udržitelnsti Obdbí, za které zhledňujeme příjmy dle čl. 61 ve výpčtu: R e f e r e n č n í b d b í Realizace prjektu Dba udržitelnsti Obdbí, ve kterém mnitrujeme skutečně vzniklé příjmy dle čl. 61: R e f e r e n č n í b d b í Realizace prjektu Dba udržitelnsti Pkud jsu sučástí zdrjů financvání prjektu i sukrmé zdrje 201, je důležité je ddělit d veřejných výdajů. Základ pr výpčet pdpry, ze kteréh se následně pčítá výše příspěvku Unie a nárdníh splufinancvání bsahuje puze způsbilé veřejné výdaje bez sukrmých zdrjů. Pvinné zapjení sukrmých zdrjů příjemce v určité výši nad rámec příjmů může nařídit řídicí rgán, bvykle prcentem na způsbilých výdajích. Tt prcent se dvzuje d základu pr výpčet pdpry (resp. způsbilých výdajů připadající na finanční mezeru/čištěné flat rate). Pkud jsu vlastníkem a prvzvatelem infrastruktury různé subjekty musí být prvedena tzv. knslidvaná finanční analýza. Knslidaci je nutné prvést u těch subjektů, které skutečně realizují výstup prjektu a u kterých přesáhnu náklady neb příjmy 5 % celkvéh rzpčtu, resp. celkvých příjmů prjektu (tj. příjmy prvzvatele v suvislsti s prjektem přesáhnu 5 % celkvých příjmů prjektu či výdaje prvzvatele v suvislsti s prjektem přesáhnu 5 % celkvých výdajů prjektu). PŘÍJMY, KTERÉ LZE OBJEKTIVNĚ ODHADNOUT PŘEDEM Metda finanční mezery Principem metdy finanční mezery je výpčet části investičních nákladů prjektu, jež nemůže být financvána samtným prjektem, a musí být prt financvána frmu dtací. Finanční mezera tedy představuje rzdíl mezi sučasnu hdntu investičních nákladů na prjekt a čistým příjmem za 201 V případě, že sukrmé zdrje nejsu sučástí nárdníh splufinancvání. Strana 211 z 235

212 určené referenční bdbí, které je přiměřené pr dané kategrie investice (rzdíl výnsů a prvzních nákladů, tzn. určuje, jaká část investičních nákladů prjektu není pkryta z příjmů prjektu). Při výpčtu finanční mezery je nutné brát v úvahu případné úspry prvzních nákladů vytvřené prjektem, tzn. není-li pkles prvzních nákladů kmpenzván dpvídajícím pklesem prvzních dtací, musí být tut úspru nákladů sníženy prvzní výdaje prjektu. Úspry prvzních nákladů je mžné ignrvat, pkud je mžné prkázat, že jsu vyváženy dpvídajícím snížením prvzních dtací. Pkud snížení prvzních dtací nepkrývá celu částku úspr prvzních nákladů, zbývající část úspr prvzních nákladů musí být zahrnuta d výpčtu finanční mezery. Vstupy pr výpčet finanční mezery jsu zpracvávány z phledu vlastníka infrastruktury žadatele. V případě, že prvzvatelem infrastruktury bude jiný subjekt než vlastník, jsu vstupy vyčísleny v knslidvané pdbě, tzn. suhrnně za vlastníka i prvzvatele (stejným způsbem jak v případě knslidvané finanční analýzy). Z definice příjmů rzhdných pr aplikaci čl. 61 becnéh nařízení je patrné, že příjmem, ke kterému musí být v případě finanční mezery přihlédnut, je příjem prvzvatele (knečný výstup prjektu). Finanční tky mezi vlastníkem a prvzvatelem (např. pplatky za prnájem či platby za prkazatelnu ztrátu) nejsu pr výpčet finanční mezery rzhdující, jelikž v případě knslidace jsu vykráceny náklady hrazenými prvzvatelem (pplatek za prnájem je příjmem vlastníka a zárveň nákladem prvzvatele). I v případě výpčtu prstřednictvím finanční mezery musí základ pr výpčet pdpry, ze kteréh se následně pčítá výše příspěvku Unie a nárdníh splufinancvání bsahvat puze způsbilé veřejné výdaje bez sukrmých zdrjů. Při aplikaci metdy finanční mezery žadatel pvinně zpracvává finanční analýzu (a v relevantních případech také eknmicku analýzu) v mdulu CBA v MS V případě pužití metdy finanční mezery musí žadatel dkládat ve zprávách realizaci prjektu (ZR i ZU prjektu) skutečně dsaženu výši příjmů a výdajů prjektu a se závěrečnu ZR i ZU zárveň dkládá přepčet finanční mezery v mdulu CBA v MS2014+ dle skutečně dsažených hdnt. V případě, že při mnitrvání djde k výrazným rzprům mezi předem dhadnutými čistými příjmy a skutečnými čistými příjmy, může t vést ke snížení maximálních způsbilých výdajů prjektu. Za úrveň dchylky signalizující nesprávně stanvenu výši finanční mezery na začátku prjektu je pvažvána dchylka ve finanční mezeře přesahující 10 %. V případě přesáhnutí tét hranice djde k úpravě výše přidělené pdpry a příjemce je pvinen vrátit dpvídající část pdpry, tj. v bdbí realizace dečíst ddatečné příjmy d způsbilých výdajů prjektu nejpzději při závěrečné žádsti platbu předkládané příjemcem, v bdbí udržitelnsti prvést vratku z důvdu příjmů. Vratku lze prvést d knce dby udržitelnsti neb d termínu pr překládání dkladů pr uzavření prgramu, pdle th c nastane dříve. Nutné upzrnit, že v případě, kdy skutečně vytvřené čisté příjmy jsu nižší, než byl půvdně předpkládán, nelze pdpru navýšit Principy finanční analýzy Diskntvané peněžní tky Finanční analýza je prváděna metdu diskntvaných peněžních tků, přičemž platí, že se uvažují puze peněžní tky, tj. skutečná částka peněz, která se v rámci prjektu získá neb vyplatí. Nepeněžní účetní plžky jak dpisy, phtvstní rezervy či rezervy na reprdukční náklady nesmějí být d analýzy diskntvaných peněžních tků zahrnuty. Při agregaci peněžních tků, k nimž dšl v různých letech, je nutné zhlednit časvu hdntu peněz. Buducí peněžní tky se prt diskntují k sučasnému kamžiku pmcí diskntníh faktru, který se s časem snižuje a jehž velikst je určena vlbu diskntní sazby. Pužitá diskntní sazba by měla drážet náklady příležitsti kapitálu pr investra, za které lze pvažvat ušlý výns z nejlepšíh alternativníh prjektu. Evrpsku kmisí je dpručena výše reálné finanční diskntní sazby 4 %, která je rvněž zapracvána v mdulu CBA v MS2014+, tudíž i analýza musí být prváděna v reálných (stálých) cenách, tj. bez zhlednění inflace. Přírůstkvá metda Analýza nákladů a přínsů se prvádí přírůstkvu metdu tak, že se zváží rzdíl mezi scénářem s prjektem a alternativním scénářem bez prjektu. Strana 212 z 235

213 scénář bez prjektu (nulvá varianta) představuje vývj jedntlivých veličin p celu dbu referenčníh bdbí za předpkladu, že by prjekt nebyl realizván. scénář s prjektem (investiční varianta) zahrnuje jak náklady investice d nvé i d stávající infrastruktury, tak zhledňuje čistý příjem vytvřený celkvu infrastrukturu prjektu. Jedná se čekávaný vývj jedntlivých veličin p dbu referenčníh bdbí v případě, že prjekt bude realizván. rzdílvá varianta představuje rzdíl mezi hdntami jedntlivých veličin ve scénáři s prjektem a bez prjektu. Pr finanční analýzu jsu rzhdující puze příjmy a výdaje, které by v případě nulvé varianty nebyly realizvány, tj. příjmy a výdaje, které byly vyvlány prjektem. Nejsu-li v nulvé variantě realizvány žádné příjmy ani náklady, jsu pr finanční analýzu rzhdující příjmy a náklady investiční varianty (tj. danéh prjektu), které tak zárveň představují veličiny přírůstkvé (jedná se nvý prjekt bez návaznsti na již existující investici). V statních případech je nutné určit přírůstkvé hdnty prstřednictvím rzdílvé varianty. Vliv inflace Při vyjadřvání veličin je nutné předem rzhdnut vlivu inflace. Pr mdul CBA v MS2014+ platí kalkulace v reálných (stálých) cenách, tj. bez vlivu inflace. Při zachvání následujících pravidel však nemá vlba knkrétníh přístupu vliv na hdntu vypčtených ukazatelů: V analýze musí být jednznačně uveden, zda jsu tky kalkulvány v nminální neb reálné hdntě. Všechny tky musí být kalkulvány jedntně. Ve stejné pdbě jak htvstní tky se musí bjevit při výpčtu ukazatelů i diskntní sazba (nminální neb reálná). Neddržení jakéhkli z výše uvedených pravidel by vedl k jednznačnému zkreslení výsledných hdnt. Referenční bdbí Pr zachycení dluhdbéh dpadu investice využíváme tzv. referenční bdbí, ve kterém je mžn věřit, zda byla investice úspěšná. Referenční bdbí jsu různá dle hspdářskéh dvětví a typu investice, a zahrnuje v sbě i bdbí realizace prjektu. V případě, že pr sektr není referenční bdbí stanven, bude využit referenční bdbí statní sektry. Sektr Referenční bdbí (v letech) Přístavy a letiště 25 Železnice 30 Pzemní kmunikace Odpadvé hspdářství Výzkum a invace Širkpásmvé sítě Pdnikatelská infrastruktura Energie Strana 213 z 235

214 Ddávky vdy/čištění vdy 30 Městská dprava Ostatní sektry Zůstatkvá hdnta Pkud prjektvá aktiva mají delší živtnst než je referenční bdbí prjektu, je důležité zapčítat jejich zůstatkvu hdntu. Ta je vypčítána jak čistá sučasná hdnta čistých příjmů plynucích z investice p zbývající dbu živtnsti a musí být zahrnuta d peněžních tků jak příjem psledníh rku referenčníh bdbí. Odlišný přístup pr stanvení zůstatkvé hdnty je mžný puze v řádně důvdněných případech. Vstupní veličiny Investiční náklady Investiční náklady zahrnují veškeré kapitálvé výdaje (způsbilé i nezpůsbilé), které vzniknu během výstavby/realizace prjektu. Sučástí jsu pevné investice (pzemky, budvy, strje, atd.), náběhvé investice (např. přípravné studie, náklady vzniklé ve fázi zavádění) a změny prvzníh kapitálu během referenčníh bdbí. Celkvé investiční náklady jsu zahrnuty d výpčtu finanční mezery a je tedy třeba sledvat případné změny v jejich výši. V případě snižvání investičních nákladů dchází i ke snížení finanční mezery a tím je nižší i maximální mžná pdpra. Reinvestiční náklady Náklady na pravidelné reinvestice neb mdernizace výchzích aktiv jsu pvažvány za investiční výdaje, které nejsu způsbilé (nicméně jsu zahrnuty v celkvých investičních nákladech). Zajištění dstatečných zdrjů na pkrytí těcht nákladů musí být patrné z analýzy udržitelnsti. Je výhdné plánvat reinvestiční cyklus takvým způsbem, aby byla živtnst aktiv sladěna s daným referenčním bdbím prjektu a nedcházel k rzsáhlým reinvesticím v psledních fázích referenčníh bdbí. Reprdukční náklady Náklady na výměnu krátkdbých aktiv, tedy zařízení krátkdbé živtnsti jak jsu auta, nábytek, pčítačvé vybavení atd. Tyt náklady jsu pvažvány za prvzní náklady a vstupují d výpčtu čistéh příjmu v případě kalkulace finanční mezery. Prvzní náklady Zahrnují veškeré předpkládané výdaje na nákup zbží a služeb, které nejsu investiční pvahy, jelikž se sptřebvávají v každém účetním bdbí: přímé výrbní náklady, administrativní a becné výdaje, výdaje na tržby a distribuci. D prvzních nákladů nezahrnujeme plžky, které nedpvídají metdě diskntvanéh cash flw, tj. dpisy, rezervy na reprdukční náklady a phtvstní rezervy. Napak je třeba zhlednit případnu úspru prvzních nákladů (s výjimku energetických úspr) vyvlanu prjektem. Pkud tat úspra není vyvážena dpvídajícím snížením prvzních dtací, musí být zapčtena při výpčtu finanční mezery. Příjmy Strana 214 z 235

215 Mezi příjmy prjektu řadíme pplatky hrazené přím knečným uživatelem za pužívání infrastruktury vybudvané prjektem, příjmy z prdeje neb prnájmu pzemků či budv, staveb, příjmy z prdeje výrbků či vedlejších výrbků vytvřené prjektem či jiné pskytvání služeb za úplatu. Vždy se musí jednat příjmy, které přím suvisí s prjektem. D příjmů nezahrnujeme transfery a dtace, DPH a jiné nepřímé daně ukládané sptřebiteli (ty jsu bvykle placeny zpět finančním úřadům). Za příjem se také nepvažují smluvní pkuty vyplývající z prušení pdmínek smluvy mezi příjemcem pdpry a třetí stranu (ddavatelem). Pjem čisté příjmy pak značuje celkvé příjmy prjektu p dečtení veškerých prvzních nákladů. Zdrje financvání Pr ptřeby finanční analýzy je důležitá identifikace zdrjů financvání za účelem vypčtení celkvých finančních zdrjů prjektu. V rámci prjektů OP PPR jsu za základní zdrje a jedntlivé zdrje financvání pvažvány následující: Příspěvek unie EFRR, ESF; Nárdní splufinancvání nárdní veřejné zdrje (státní rzpčet, státní fnd, rzpčet kraje, rzpčet bce, jiné nárdní veřejné zdrje), nárdní sukrmé zdrje; Sukrmé zdrje (zápůjčky 202 neb vlastní kapitál). Celkvá výše zdrjů financvání by měla vždy dpvídat pčátečním investičním nákladům. PROJEKTY, JEJICHŽ PŘÍJMY NELZE OBJEKTIVNĚ ODHADNOUT PŘEDEM Situace, kdy není mžné předem dhadnut výši příjmů vytvřenu prjektem, nastává ve chvíli, kdy není mžné definvat jeden z faktrů vlivňujících mžnst tht dhadu, tj. výši pptávky/pčet uživatelů či výši uplatňvané ceny/pplatku. Tent prblém nastává zejména u invačních prjektů, kdy nelze definvat pptávku předem, jelikž se jedná pptávku vytvřenu nabídku. Stejným způsbem se pstupuje v případě, kdy prjekt, u kteréh se půvdně nepředpkládal genervání čistých příjmů dle čl. 61 becnéh nařízení, je začne p realizaci prjektu vytvářet. Rzhdné bdbí pr psuzení, zda prjekt vytvřil čisté příjmy a zda je tedy nutné k dpčtu přistupit, je bdbí p realizaci prjektu. Pkud prjekt krmě bdbí p realizaci vytvřil čisté příjmy i v bdbí realizace stanu se tyt příjmy rvněž sučástí dpčtu. ŘO apeluje na žadatele, aby nepdceňvali finanční analýzu prjektu a její kvalitní zpracvání, aby byl rizik dpčtu eliminván. Příjemce v těcht případech nedhadnutelných příjmů pdává řídicímu rgánu infrmace výši skutečně vytvřených čistých příjmů prstřednictvím každé zprávy udržitelnsti prjektu p dbu tří let d uknčení realizace prjektu. Na základě těcht infrmací dchází k dpčtu čistých příjmů, a t pměrnu částí dpvídající příspěvku Unie, přičemž je pužit kurz platný v měsíci připsání vrácených příjmů (vratky) na univerzální účet PCO Příjmy prjektů mim čl. 61 becnéh nařízení U prjektů, které svu charakteristiku či finančním bjemem nespadají pd aplikaci čl. 61 becnéh nařízení, se také sleduje princip 3E, nepřefinancvání prjektu a výše příjmů vytvřených v suvislsti s prjektem se zhledňují při výpčtu pdpry. V rámci dlišení těcht příjmů d příjmů v půsbnsti čl. 61 becnéh nařízení se tyt příjmy značují jak jiné peněžní příjmy. Z hlediska financvání výdajů prjektu se rzlišují způsbilé výdaje prjektu a způsbilé výdaje prjektu čištěné čisté jiné peněžní příjmy. 202 Zde je zápůjčka finančním příjmem a pvažuje se za finanční zdrj pcházející d třetích stran. Strana 215 z 235

216 Čisté jiné peněžní příjmy příjemce/žadatel zjistí tak, že d jiných peněžních příjmů přím suvisejících s prjektem dečte prvzní výdaje 203 přím suvisející s prjektem, které si hradí příjemce z vlastních zdrjů, a tedy které nejsu kryty z jiných zdrjů (např. dtací na prvz), a t v rámci definvanéh bdbí, tj. p dbu realizace prjektu. V případě, že celkvé jiné peněžní příjmy nepřesáhnu částku, kteru d financvání prjektu vkládá příjemce, čisté jiné peněžní příjmy jsu nulvé, a tudíž se nesnižuje pdpra prjektu ze zdrjů financvání pskytvaných ŘO. Částka způsbilých výdajů čištěná čisté jiné peněžní příjmy je rzhdná pr výpčet částek za jedntlivé zdrje financvání prjektu. Dchází tedy k rzpadu výsledné částky dle jedntlivých zdrjů financvání prjektu. Čisté jiné peněžní příjmy musí příjemce vykazvat průběžně v rámci jedntlivých zpráv realizaci a suvisejících žádstí platbu, nejpzději však při předlžení závěrečné žádsti platbu. Pkud se předpkládaná výše čistých jiných peněžních příjmů uvedená ve Smluvě financvání / Pdmínkách realizace liší d skutečně dsažených hdnt, pak platí: budu li skutečné čisté jiné peněžní příjmy nižší, příjemce nemá nárk na navýšení pdpry; budu li skutečné čisté jiné peněžní příjmy vyšší, tt navýšení se pníží způsbilé výdaje a tím i pdpra. V případě, že čisté jiné peněžní příjmy vytvřené v bdbí realizace prjektu nebyly zhledněny už při schvalvání prjektu (pdpisu Smluvy financvání / Pdmínek realizace) a pdpra nebyla snížena již na začátku prjektu, celkvé způsbilé výdaje prjektu se tyt čisté jiné peněžní příjmy sníží, a t nejpzději při předlžení závěrečné žádsti platbu příjemcem. Pkud nejsu pr splufinancvání způsbilé všechny výdaje, v důsledku nichž čisté jiné peněžní příjmy vznikly, rzdělují se čisté jiné peněžní příjmy v pměrné výši dle způsbilých a nezpůsbilých částí výdajů. Pvinnst se nevztahuje na: prjekty technické pmci; pdpru z finančních nástrjů; návratnu pmc, která musí být vrácena v plné výši; prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry (např. de minimis); prjekty, u nichž je pdpra z veřejných zdrjů pskytvána frmu jednrázvých částek či na základě standardní stupnice jedntkvých nákladů za předpkladu, že čisté příjmy byly zhledněny předem (již při schválení prjektu), prjekty realizvané na základě splečnéh akčníh plánu za předpkladu, že čisté příjmy byly zhledněny předem (již při schválení prjektu) Prjekty pdléhající pravidlům veřejné pdpry Pr stanvení maximální výše pdpry i pr stanvení způsbilých nákladů v případě prjektů zakládajících veřejnu pdpru platí zvláštní pravidla. Na prjekty se nevztahuje ustanvení čl. 61 becnéh nařízení a čl. 65 becnéh nařízení. Řídicí rgán před schválením prjektu k financvání vyhdntí, zda prjekt zakládá veřejnu pdpru či nikliv a pdle th adekvátně nastaví míru financvání na základě individuálníh věření ptřeb financvání. Příjemce je pvinen v mdulu CBA v MS2014+ zpracvat individuální věření ptřeb financvání, které předlží jak sučást žádsti 203 Prvzní výdaje zahrnují veškeré předpkládané výdaje na nákup zbží a služeb přím suvisejících s prjektem, které nejsu investiční pvahy, jelikž se sptřebvávají v každém účetním bdbí: přímé výrbní náklady, administrativní a becné výdaje, výdaje na tržby a distribuci. D prvzních nákladů nezahrnujeme plžky, které nedpvídají metdě diskntvanéh cash flw, tj. dpisy, rezervy na reprdukční náklady a phtvstní rezervy. Strana 216 z 235

217 pdpru a bude v něm autmaticky vypčtena maximální prvzní či investiční pdpra, v níže uvedených případech: následujících kategrií becnéh nařízení blkvých výjimkách za účelem mezení výše pdpry v suladu s platnými pravidly, které stanví, že výše pdpry nesmí překrčit rzdíl mezi způsbilými náklady a prvzním ziskem z investice: Investiční pdpra na energeticky účinné dálkvé vytápění a chlazení pdpra na distribuční sítě (čl. 46), Investiční pdpra na energeticku infrastrukturu (čl. 48), Pdpra na sprtvní a multifunkční rekreační infrastrukturu, pkud nejde prjekt s pdpru d 1 mil. EUR, u nějž byla pdpra mezena příslušnu intenzitu pdpry (čl. 55), a Pdpra na místní infrastrukturu (čl. 56); služeb becnéh hspdářskéh zájmu pr dlžení správné výše vyrvnávací platby (prvzní ztráta + případný přiměřený zisk). Takt vypčtená maximální prvzní či investiční pdpra představuje maximální mžnu výši pdpry, která může být příjemci pskytnuta Stanvení dpčtu příjmů dle čl. 61 becnéh nařízení pr prjekty priritní sy 1 OP PPR nezakládající veřejnu pdpru v suladu se Sdělením Kmise Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) Tt stanvení dpčtu příjmů dle čl. 61 becnéh nařízení se vztahuje na prjekty předlžené v rámci priritní sy 1 OP PPR - Psílení výzkumu, technlgickéh rzvje a invací, splufinancvané Evrpským fndem pr reginální rzvj. Vztahuje se puze pr prjekty, které jsu vedeny v režimu nezakládajícím veřejnu pdpru v suladu se Sdělením Kmise Rámec pr státní pdpru výzkumu, vývje a invací (2014/C 198/01) 204 (dále jen Rámec VaVaI ), bd 22. Tat kapitla definuje stanvení mechanismu předání pdpry a výhd na knečné příjemce pdpry. Tt stanvení dpčtu příjmů vychází z becnéh nařízení s pužitím čl. 61 becnéh nařízení. Zárveň je zhledněna zásada znečišťvatel platí, plné pkrytí nákladů a dstupnst. Vymezení prjektů vytvářející příjmy dle čl. 61 becnéh nařízení je uveden v kap těcht Pravidel. Pr zhlednění příjmů v případě prjektů v blasti výzkumu, vývje a invací je nutné pužít metdu paušální sazby (flat rate). Příjemce je pvinen zajistit prvzvatele 205 či prvzvat centrum infrastruktury p dbu 15 let (referenční bdbí) a pskytvat či zajistit služby invační infrastruktury za zvýhdněnu cenu tak, aby celkvé snížení cen ve frmě slevy dsáhl hdnty získané pdpry. Částka, kteru bude pskytnutá sleva nižší než hdnta získané pdpry, pak bude muset být vrácena státu. Příjemce musí pskytvat služby, stanvit tržní cenu za tyt služby a taktéž stanvit evidenci bjemu snížení cen za tyt služby (slevy), cby prstředek prkázání předání hdnty pskytnuté dtace. Čistý příjem je rven rzdílu příjmů (výnsů) a prvzních nákladů, které zahrnují náklady nezbytně nutné na prvz prjektu tak, aby byla zabezpečena jeh plná funkčnst (tj. náklady, které nemají investiční charakter), a t s pužitím cen v místě a čase bvyklých Vymezení režimu pdpry Tyt prjekty jsu vedeny v režimu nezakládajícím veřejnu pdpru. Pdpra na vymezený účel je pskytvána v suladu s Rámcem VaVaI, bd 22 a 23, přičemž dále platí: tat kategrie patření nenaplňuje jeden ze znaků veřejné pdpry, a t zvýhdnění určitéh pdniku, skupiny pdniků či dvětví výrby neb služeb. Příjemci (způsbilý, vhdný žadatel) není pskytnuta 204 Úřední věstník EU, C 198, , str. 1-29; 205 Jsu-li prvzvatelem a vlastníkem dva různé subjekty, pak je nutné prvést knslidaci při vykazvání příjmů, tj. sčítat příjmy za ba tyt subjekty. Strana 217 z 235

218 žádná výhda. Příjemce vystupuje jak puhý zprstředkvatel, který převádí veškeré veřejné financvání, jakž i výhdu plynucí z tht financvání na knečné příjemce. Obecně se jedná případy, kdy: a) jak veřejné financvání, tak výhda plynucí z tht financvání jsu vyčíslitelné a prkazatelné a existuje vhdný mechanismus, který zaručuje, že financvání i výhda jsu v plném rzsahu převedeny na knečné příjemce, např. prstřednictvím nižších cen a b) zprstředkvateli není pskytnuta žádná další výhda, prtže je vybrán v tevřeném zadávacím řízení neb je veřejné financvání k dispzici všem subjektům, které splňují nezbytné bjektivní pdmínky, takže jsu zákazníci cby kneční příjemci právněni získat rvncenné služby d jakéhkli příslušnéh zprstředkvatele. Příjemci dtace v rámci těcht výzev budu v pstavení Organizace pr výzkum a šíření znalstí v suladu s definicí, ptm knkrétně v pstavení zprstředkvatele v blasti invací, resp. agentury pr transfer znalstí, která jedná jak puhý zprstředkvatel a která převádí veškeré veřejné financvání, jakž i výhdu plynucí z tht financvání na knečné příjemce. 206 V takvém případě se uplatní přím aplikvatelná legislativa EU v blasti přímé veřejné pdpry na úrvni knečných příjemců 207, nikli na úrvni příjemce pdpry. Pkud platí pdmínka přenesení veškeré pdpry a v plném rzsahu na knečné příjemce, ptm příjemce nedispnuje žádnu výhdu 208 (veřejným financváním). ŘO OP PPR jak sučást jasně stanvenéh mechanismu (viz kap ) dle pžadavku bdu 23 Rámce VaVaI stanvil pvinnst příjemce (v tmt případě vlastník/prvzvatel invační infrastruktury) uplatnit na knečné příjemce v suladu s pravidly veřejné pdpry (např. dle pravidel definvaných Nařízením Kmise (EU) č. 1407/2013 pužití článků 107 a 108 Smluvy fungvání Evrpské unie na pdpru de minimis), ve vztahu k přenesení výhdy na knečné příjemce prstřednictvím nižších cen za pskytvaná plnění. Tut pdmínku je splněna pdmínka uplatnění pravidel veřejné pdpry na knečné příjemce Mechanismus přensu výhdy na knečné příjemce Zvýhdnění je určen jak rzdíl mezi tržní cenu za pskytnuté služby či nájem (dle charakteru v prjektu přízených investic), tedy cenu, která je v daném čase a reginu bvyklá, a zvýhdněnu cenu služby či nájmu pskytnutu příjemcem uživateli. Příjemce musí stanvit evidenci bjemu snížených cen za pskytvané služby/nájem, cby prstředek prkázání plnéh předání hdnty pskytnuté dtace. S knečným příjemcem/uživatelem příjemce uzavře smluvu nájmu/pskytnutých službách např. na 1 leté bdbí. Pvinnu sučástí tét smluvy bude vyčíslení předávané výhdy (dále příjemce pvede evidenci způsbu stanvení tržní ceny, ze které je daná cena dvzena), režim veřejné pdpry, ve kterém je pdpra předávána, a mechanismy pr případ, kdy knečný příjemce smluvu vypví. Tent výčet je nastaven jak minimální, nikli taxativní. V případě, že příjemce pužije režim de minimis, je pvinen (mim jiné pvinnsti stanvené Nařízením) prvést zápis d registru de minimis. Zvlený režim je nezbytné uvést přím d smluvy s knečným příjemcem, včetně citace aktu Evrpské unie, kterým se zvlený režim pdpry řídí, s dkazem na uveřejnění v Úředním věstníku Evrpské unie. Pskytvatel pdpry má práv vyžádat si pdklady k věření předání pdpry ke knci referenčníh bdbí i v průběhu realizace prjektu. 206 Kmise nebude výzkumnu rganizaci neb výzkumnu infrastrukturu pvažvat za příjemce veřejné pdpry, pkud tat rganizace či infrastruktura jedná jak puhý zprstředkvatel, který převádí veškeré veřejné financvání, jakž i výhdu plynucí z tht financvání na knečné příjemce. 207 Bd 23 Rámce VaVaI: Jsu-li splněny pdmínky uvedené v bdě 22, uplatní se pravidla státní pdpry na úrvni knečných příjemců. 208 Druhým definičním znakem je zvýhdnění určitéh pdniku/pdniků neb určitéh dvětví pdnikání, čímž dchází k selektivnímu zacházení. Tent definiční znak zvýhdnění tedy předznamenává preferenční zacházení s pdnikem. Pr ptřeby pravidel EU regulujících pskytvání veřejné pdpry je výhda chápána jak eknmická výhda, kteru by daný pdnik na trhu nezískal bez intervence veřejné instituce. V tmt hledu platí, že dané patření je třeba psuzvat pdle jeh účinku, nikliv pdle cíle či důvdu veřejné intervence. Rzhdvací praxe EK rvněž ptvrzuje, že za výhdu pvažuje patření, které pdniku pkrývá náklady, které by za běžnéh fungvání na trhu musel hradit ze svéh rzpčtu. Výhda je přítmna v kamžiku, kdy se zlepší finanční situace pdniku v důsledku státníh/veřejnéh zásahu. V tmt hledu by měla být prvnána finanční situace pdniku p prvedení patření s finanční situací bez patření. Strana 218 z 235

219 Stanvení výše veřejnéh financvání Čisté příjmy prjektu za celé referenční bdbí budu zhledněny ve výpčtu pdpry předem, tj. při prvtním výpčtu pdpry za pužití metdy paušální sazby v rámci mdulu CBA v MS2014+, kdy djde k jednrázvému snížení způsbilých výdajů prcentní paušální sazbu definvanu na úrvni EK pr jedntlivé sektry a subsektry (blíže viz kap Paušální sazba (flat rate)). 26. Přílhy Přílha č. 1 Obchdní pdmínky zakázek na stavební práce Přílha č. 2 Frmulář známení výběrvéh řízení zadávací pdmínky Přílha č. 3 Prtkl tevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek Přílha č. 4 Jmenvání hdntící kmise/pvěření k tevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek Přílha č. 5 Prhlášení neexistenci střetu zájmů Přílha č. 6 Výčet indikátrů prjektů v rámci OP PPR Přílha č. 7 Závazný vzr Infrmace vlastnické a vládací struktuře žadatele Přílha č. 8 Karta účastníka prjektu (pdpřené sby) Strana 219 z 235

220 Přílha č. 1 OBCHODNÍ PODMÍNKY ZAKÁZEK NA STAVEBNÍ PRÁCE 1 Úvdní ustanvení 1.1 Pdmínky jsu stanveny pr všechny zakázky na stavební práce, pkud není v textu ustanvení mezen stanvením druhu neb bjemu stavebních prací. 2 Způsb stanvení bchdních pdmínek 2.1 Zadavatel může stanvit bchdní pdmínky dkazem na všebecné bchdní pdmínky vypracvané dbrnými neb zájmvými rganizacemi neb jiné bchdní pdmínky ve smyslu 1751 a následující zákna č. 89/2012 Sb., bčanskéh zákníku (dále jen NOZ ). 2.2 Všebecné bchdní pdmínky musí zadavatel jednznačně značit názvem, uvedením zpracvatele, datem vydání a datem platnsti tak, aby nemhl djít k záměně dkumentu. 2.3 Všebecné bchdní pdmínky je zadavatel pvinen přilžit k zadávacím pdmínkám, pkud nejsu bezplatně přístupné nemezeným dálkvým přístupem. 2.4 Zadavatel je právněn, v případech důvdněných typem stavby, druhem stavebních prací neb pdmínkami prvádění, upravit ustanvení všebecných bchdních pdmínek frmu zvláštních bchdních pdmínek bsahujících puze dchylná ustanvení. 2.5 Zadavatel může stanvit bchdní pdmínky také frmu jiných bchdních pdmínek ve smyslu 1751 a následující NOZ. Takvé bchdní pdmínky musí být k zadávacím pdmínkám vždy přilženy. 2.6 Všechna ustanvení bchdních pdmínek stanvených zadavatelem musí být v suladu s náležitstmi pdle vyhlášky č. 169/2016 Sb. 3 Návrh smluvy díl 3.1 Zadavatel může vymezit bchdní pdmínky v rámci zadávacích pdmínek také frmu závaznéh textu buducíh návrhu smluvy díl. 3.2 Návrh smluvy díl musí stanvit pririty dkumentů a z nich vyplývající stanvené bchdní pdmínky musí být v suladu s pvinnými náležitstmi tht MP. 4 Pvinné náležitsti bchdních pdmínek 4.1 Obchdní pdmínky bsahují ujednání vymezená v rámci jedntlivých kapitl v tmt rzsahu. 4.2 Obchdní pdmínky stanví vymezení pjmů takt: a) Objednatelem je zadavatel p uzavření smluvy na plnění veřejné zakázky neb zakázky. b) Zhtvitelem je ddavatel p uzavření smluvy na plnění veřejné zakázky neb zakázky. c) Pdzhtvitelem je subddavatel/pdddavatel p uzavření smluvy na plnění veřejné zakázky neb zakázky. d) Příslušnu dkumentací je dkumentace zpracvaná v rzsahu stanveném jiným právním předpisem (vyhlášku č. 169/2016 Sb.). e) Plžkvým rzpčtem je zhtvitelem ceněný supis stavebních prací ddávek a služeb, v němž jsu zhtvitelem uvedeny jedntkvé ceny u všech plžek stavebních prací ddávek a služeb a jejich celkvé ceny pr zadavatelem vymezené mnžství. 4.3 Obchdní pdmínky vždy vymezí definici a lhůtu pr: a) předání a převzetí staveniště, b) zahájení stavebních prací, c) dknčení stavebních prací, d) předání a převzetí stavby, Strana 220 z 235

221 e) pčátku běhu záruční lhůty. 4.4 Obchdní pdmínky stanví způsb předání a převzetí díla. 5 Pvinnsti bjednatele 5.1 Obchdní pdmínky bsahují ujednání předání a převzetí příslušné dkumentace 5.2 Obchdní pdmínky ptvrzují dpvědnst bjednatele za správnst a úplnst předané příslušné dkumentace a nesmí přenášet tut dpvědnst žádnu frmu na zhtvitele. 5.3 Obchdní pdmínky musí stanvit pvinnst bjednatele, pkud t vyplývá ze zvláštních právních předpisů, jmenvat krdinátra bezpečnsti práce na staveništi. Tut pvinnst nesmí bjednatel žádnu frmu přenášet na zhtvitele. 6 Pvinnsti zhtvitele 6.1 Obchdní pdmínky stanví pvinnst zhtvitele umžnit výkn technickéh dzru stavebníka a autrskéh dzru prjektanta, případně výkn činnsti krdinátra bezpečnsti a chrany zdraví při práci na staveništi, pkud t stanví jiný právní předpis. 6.2 Obchdní pdmínky musí stanvit, že změnit subddavatele/pdddavatele, pmcí kteréh zhtvitel prkazval v zadávacím řízení splnění kvalifikace, je mžné jen ve výjimečných případech se suhlasem bjednatele. Nvý subddavatel/pdddavatel musí splňvat kvalifikaci minimálně v rzsahu, v jakém byla prkázána v zadávacím řízení. 6.3 Obchdní pdmínky mhu pdmínit změnu dalších subddavatelů/pdddavatelů, které zhtvitel uvedl ve své nabídce, suhlasem bjednatele. Objednatel však nesmí tent suhlas bez závažnéh důvdu depřít. 6.4 Obchdní pdmínky nesmí ukládat dpvědnst zhtviteli za správnst a úplnst bjednatelem předané příslušné dkumentace a zahrnutí případných vad dkumentace d ceny díla. 7 Předmět díla 7.1 Předmětem díla může být také zpracvání dkumentace skutečnéh prvedení stavby. 7.2 Předmětem díla může být také gedetické zaměření skutečnéh prvedení stavby. 7.3 Předmětem díla mhu být i další činnsti suvisející se zhtvením stavby, jejichž prvedení bjednatel pžaduje. 8 Cena díla 8.1 Obchdní pdmínky musí definvat bsah sjednané ceny. 8.2 Ceny uvedené zhtvitelem v plžkvém rzpčtu musí bsahvat všechny náklady suvisející se zhtvením díla, vedlejší náklady suvisející s umístěním stavby, zařízením staveniště a také statní náklady suvisejícími s plněním zadávacích pdmínek. 9 Změna ceny díla 9.1 Obchdní pdmínky musí bsahvat ujednání pr případnu změnu ceny, jestliže: a) bjednatel pžaduje práce, které nejsu v předmětu díla b) bjednatel pžaduje vypustit některé práce předmětu díla c) při realizaci se zjistí skutečnsti, které nebyly v dbě pdpisu smluvy známy, a zhtvitel je nezavinil ani nemhl předvídat a mají vliv na cenu díla d) při realizaci se zjistí skutečnsti dlišné d dkumentace předané bjednatelem (nedpvídající gelgické údaje, apd.). 9.2 Obchdní pdmínky musí bsahvat i způsb sjednání změny ceny díla v suladu s platnými právními předpisy, nabídku a zadávací dkumentací. Strana 221 z 235

222 9.3 Obchdní pdmínky musí stanvit, že v případě změn u prací, které jsu bsaženy v plžkvém rzpčtu, bude změna ceny stanvena na základě jedntkvé ceny dané práce v plžkvém rzpčtu. 9.4 V případě změn u prací, které nejsu v plžkvém rzpčtu uvedeny, musí bchdní pdmínky stanvit způsb stanvení ceny (např. dkazem na jedntkvé ceny v becně dstupné cenvé sustavě). 9.5 Obchdní pdmínky nesmí bsahvat v suvislsti s ddatečnými stavebními pracemi pstup či způsb sjednání ceny, který by byl v rzpru s příslušnými ustanveními ZVZ/ZZVZ, či kterými by mhl djít k pdstatné změně práv a pvinnstí vyplývajících ze smluvy. 10 Platební pdmínky 10.1 Obchdní pdmínky stanví, s výjimku bjektivně důvdněných případů, že cena díla bude hrazena průběžně na základě daňvých dkladů (faktur) vystavených zhtvitelem zpravidla jedenkrát měsíčně, přičemž datem zdanitelnéh plnění je pslední den příslušnéh měsíce Obchdní pdmínky stanví, že bjednatelem dsuhlasený supis prvedených prací je sučástí faktury. Bez tht supisu je faktura neúplná Pkud bchdní pdmínky stanví pžadavek na zajištění plnění závazku za řádné dknčení díla frmu zádržnéh, pak lze zádržné uplatnit až p úhradě sjednané ceny snížené sjednané zádržné. 11 Lhůty splatnsti 11.1 Obchdní pdmínky stanví splatnst daňvých dkladů (faktur) za prvedené práce, ddávky a služby ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů d data dručení faktury bjednateli, případně v jiné lhůtě stanvené ŘO. 12 Pjištění zhtvitele dpvědnst za škdu způsbenu třetím sbám 12.1 Obchdní pdmínky stanví pvinnst zhtvitele být pjištěn prti škdám způsbeným jeh činnstí včetně mžných škd způsbených pracvníky zhtvitele, a t ve výši dpvídající mžným rizikům ve vztahu k charakteru stavby a jejímu klí, a t p celu dbu prvádění díla Obchdní pdmínky mhu stanvit pžadavek na předlžení pjistné smluvy zhtvitelem a stanvit termín pr její předlžení v návaznsti na uzavření smluvy na plnění veřejné zakázky neb zakázky. 13 Pjištění díla stavebně mntážní pjištění 13.1 Obchdní pdmínky mhu stanvit pvinnst zhtvitele pjistit stavební a mntážní rizika, která mhu vzniknut v průběhu prvádění stavebních neb mntážních prací na celu dbu prvádění díla až d termínu předání a převzetí, a t na cenu díla Výše pjistné částky a pdmínky plnění včetně pdílu spluúčasti musí být v bchdních pdmínkách stanveny Obchdní pdmínky musí bsahvat ujednání předlžení pjistné smluvy zhtvitelem před pdpisem smluvy díl, nikli jak sučásti nabídky. 14 Zajištění závazku za řádné prvádění díla 14.1 Obchdní pdmínky mhu stanvit pvinnst zhtvitele pskytnut bjednateli k zajištění závazku za řádné prvádění díla bankvní záruku Výše pžadvanéh zajištění nesmí být vyšší než 5 % ze sjednané ceny díla Obchdní pdmínky v takvém případě musí stanvit pdmínky uplatnění nárku z bankvní záruky. Strana 222 z 235

223 14.4 Obchdní pdmínky musí v takvém případě bsahvat ujednání předlžení riginálu záruční listiny zhtvitelem v určitém termínu vztaženém k pdpisu smluvy díl, nikli jak sučásti nabídky. 15 Zajištění závazků za řádné dknčení díla 15.1 Obchdní pdmínky mhu stanvit pvinnst zhtvitele pskytnut bjednateli zajištění závazku za řádné dknčení díla ve sjednaném termínu frmu zádržnéh Výše pžadvanéh zajištění nesmí být vyšší než 10% ze sjednané ceny díla a bjednatel je pvinen uhradit zadrženu část v termínu bezdkladně (d 15 dnů) p předání a převzetí díla, případně prdluženém d dby dstranění vad a neddělků uvedených v prtklu předání a převzetí díla Obchdní pdmínky musí stanvit pdmínky a termín pr uvlnění zádržnéh Obchdní pdmínky musí umžnit zhtviteli nahradit zádržné bankvní záruku. 16 Zajištění závazků za řádné plnění záručních pdmínek 16.1 Obchdní pdmínky mhu stanvit pvinnst zhtvitele pskytnut bjednateli zajištění závazku za řádné plnění záručních pdmínek frmu zádržnéh Výše pžadvanéh zajištění nesmí být vyšší než 5% ze sjednané ceny díla a bjednatel je pvinen uhradit zadrženu část v termínu bezdkladně (d 15 dnů) p uplynutí záruční lhůty Obchdní pdmínky musí stanvit pdmínky a termín pr uvlnění zádržnéh Obchdní pdmínky musí umžnit zhtviteli nahradit zádržné bankvní záruku. 17 Předání a převzetí staveniště 17.1 Obchdní pdmínky vymezí pdmínky předání a převzetí staveniště Obchdní pdmínky nesmí stanvit pvinnst zhtvitele zjišťvat trasy a druhy inženýrských sítí veducích přes staveniště, ale mhu bsahvat pvinnst zhtvitele zabezpečit jejich vytýčení a dpvědnst zhtvitele za jejich neprušení v případech, kdy bjednatel předal zhtviteli dkumentaci inženýrských sítích veducích staveništěm. 18 Zařízení staveniště 18.1 Obchdní pdmínky stanví, že zařízení staveniště zabezpečuje zhtvitel v suladu se svými ptřebami, dkumentací předanu bjednatelem a s pžadavky bjednatele Obchdní pdmínky stanví zhtviteli pvinnst zajistit v rámci zařízení staveniště pdmínky pr výkn funkce autrskéh dzru prjektanta a technickéh dzru stavebníka, případně činnst krdinátra bezpečnsti a chrany zdraví při práci na staveništi a t v přiměřeném rzsahu Obchdní pdmínky stanví lhůtu pr dstranění zařízení staveniště a vyklizení staveniště p předání a převzetí díla, ppř. definuje dkumenty, které tut lhůtu stanvují. 19 Kntrla prjektvé dkumentace 19.1 Obchdní pdmínky mhu stanvit pvinnst zhtvitele jak dbrně způsbilé sby zkntrlvat technicku část předané dkumentace nejpzději před zahájením prací na příslušné části díla a upzrnit bjednatele bez zbytečnéh dkladu na zjištěné zjevné vady a nedstatky. Tut kntrlu není dtčena dpvědnst bjednatele za správnst předané dkumentace Případný supis zjištěných vad a nedstatků předané dkumentace včetně návrhů na jejich dstranění a dpadem na cenu díla zhtvitel předá bjednateli. Strana 223 z 235

224 20 Kntrla prvádění prací 20.1 Obchdní pdmínky bsahují zásady kntrly zhtvitelem prváděných prací, stanvení pdmínek rganizace kntrlních dnů a zejména pstup při kntrle knstrukcí, které budu dalším pstupem zakryty. 21 Kvalifikace pracvníků zhtvitele 21.1 Obchdní pdmínky mhu stanvit, že veškeré dbrné práce budu vyknávat pracvníci zhtvitele neb jeh pdzhtvitelů, mající příslušnu kvalifikaci Obchdní pdmínky musí v takvém případě stanvit způsb prkázání a pstup při nesplnění pdmínky. 22 Stavební deník 22.1 Obchdní pdmínky musí bsahvat pvinnst zhtvitele vést stavební deník u všech veřejných zakázek neb zakázek na stavební práce a t v rzsahu daném příslušným právním přepisem (vyhláška ke stavebnímu záknu). 23 Předání a převzetí díla 23.1 Obchdní pdmínky musí stanvit pvinnst bjednatele zrganizvat předání a převzetí díla, pvinnst bjednatele přídit zápis (prtkl) předání a převzetí, který musí bsahvat prhlášení převzetí neb nepřevzetí díla a supis případných vad a neddělků V bchdních pdmínkách lze stanvit, že bjednatel převezme díl včetně vad, které samy sbě ani ve spjení s jinými nebrání užívání díla. V suvislsti s tím, bchdní pdmínky bsahují pdmínky a lhůty pr dstranění zjištěných vad Obchdní pdmínky stanví pvinnst bjednatele k předání a převzetí díla přizvat sby vyknávající funkci technickéh dzru stavebníka, případně také autrskéh dzru prjektanta. 24 Délka záruční lhůty 24.1 Obchdní pdmínky musí stanvit délku záruční lhůty Záruční lhůta na stavební práce nesmí být delší než 60 měsíců Obchdní pdmínky mhu u speciálních stavebních knstrukcí a prací, případně u ddávek strjů neb technlgických zařízení stanvit délku záruční lhůty jinak, je však pvinen ji řádně důvdnit. 25 Smluvní pkuty za neplnění bjednatele 25.1 Obchdní pdmínky stanví bjednateli úrk z prdlení s úhradu úplné faktury ve výši nejméně 0,015 % z dlužné částky za každý den prdlení. 26 Smluvní pkuty za neplnění zhtvitele 26.1 Obchdní pdmínky stanví smluvní pkuty za neplnění smluvních pvinnstí zhtvitele. Výše smluvní pkuty nesmí být stanvena v rzpru se zásadami pctivéh bchdníh styku a musí dpvídat druhu, slžitsti a charakteru předmětu díla Obchdní pdmínky stanví smluvní pkutu za prdlení se splněním termínu dknčení díla. Smluvní pkuta nesmí být vyšší než 0,2 % z ceny díla za každý i zapčatý den prdlení Obchdní pdmínky v případech, kdy je umžněn převzetí díla včetně vad, stanví smluvní pkutu za nedstranění vad uvedených v zápise předání a převzetí díla v dhdnutém termínu Smluvní pkuta nesmí být stanvena vyšší než 1 000,- Kč, případně v jiné výši stanvené ŘO, za každu nedstraněnu vadu, u níž je zhtvitel s dstraněním v prdlení, a za každý den prdlení. Strana 224 z 235

225 26.5 Obchdní pdmínky mhu stanvit smluvní pkutu za nevyklizení staveniště ve sjednaném termínu. Smluvní pkuta nesmí být vyšší než 0,05% ze sjednané ceny díla za každý i zapčatý den prdlení zhtvitele, nejvýše však ,- Kč za den Obchdní pdmínky mhu stanvit smluvní pkutu za prdlení zhtvitele s dstraněním vad reklamvaných v bdbí záruční lhůty. V případech, že se jedná vadu, která brání řádnému užívání díla, případně hrzí nebezpečí škdy velkéh rzsahu (havárie), mhu bchdní pdmínky stanvit smluvní pkutu až d výše ,- Kč za každu reklamvanu vadu, u níž je zhtvitel v prdlení a za každý den prdlení Obchdní pdmínky mhu stanvit i další smluvní pkuty za neplnění smluvních pdmínek. Strana 225 z 235

226 Přílha č. 2 OZNÁMENÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY 1. Zadavatel: název, IČO (pkud byl přidělen), sídl 2. Název zakázky: 3. Druh zakázky: ddávka, služba neb stavební práce 4. Lhůta pr pdání nabídky: datum dd.mm.rrrr, hdina (min. 10 dní u zakázky s malu hdntu, min. 15 dní u zakázky s vyšší hdntu, min. 30 u zakázky s vyšší hdntu, jejíž předpkládaná hdnta dsahuje nejméně hdnty nadlimitní sektrvé veřejné zakázky pdle nařízení vlády č. 172/2016 Sb.) 5. Míst pr pdání nabídky: adresa, místnst 6. Předmět zakázky: specifikace předmětu veřejné zakázky (lze dkázat na samstatné přílhy, např. prjektvu dkumentaci) 7. Kritéria hdncení: 1. Váha (v %) 2. Váha (v %) 7.1 Způsb hdncení dílčích hdntících kritérií: 8. Pdmínky a pžadavky na zpracvání nabídky: pžadavky zadavatele na bsah nabídky, jaké údaje týkající se předmětu zakázky a jeh realizace mají účastníci v nabídkách uvést, aby mhl zadavatel psudit sulad nabídky se zadávacími pdmínkami 9. Pžadavek na způsb zpracvání nabídkvé ceny: jakým způsbem mají ddavatelé zpracvat nabídkvu cenu 10. Dba a míst plnění zakázky: míst, kde má být zakázka plněna a předpkládanu dbu plnění Strana 226 z 235

227 11. Pžadavky na varianty nabídek: (pkud zadavatel připuští pdání variantních nabídek) 12. Kntaktní sba účastníka: (jmén, kntaktní adresa, vá adresa) 12. Vysvětlení zadávacích pdmínek: Ddavatel je právněn p zadavateli pžadvat vysvětlení zadávacích pdmínek. Písemná žádst musí být zadavateli dručena nejpzději 4 pracvní dny před uplynutím lhůty pr pdání nabídek. NEPOVINNÉ NÁLEŽITOSTI 13. Pžadavky na prkázání kvalifikace: (pkud zadavatel pžaduje prkázání kvalifikace) 14. Obchdní pdmínky: bchdní pdmínky, které jsu ddavatelé pvinni zahrnut d svých nabídek neb přilžit jak samstatnu přílhu závazný vzr smluvy 15. Pžadavky na specifikaci případných pdddavatelů: pžadavky na uvedení případných pdddavatelů, jejich identifikačních údajů a věcné vymezení plnění ddanéh jejich prstřednictvím 16. Přílhy zadávacích pdmínek: Strana 227 z 235

228 Přílha č. 3 PROTOKOL O OTEVÍRÁNÍ OBÁLEK, POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK 1. Zadavatel: název, IČO (pkud byl přidělen), sídl 2. Název zakázky: 3. Datum a čas zahájení tevírání bálek: datum a čas ve frmátu dd.mm.rrrr hh:mm 4. Přítmné sby: zadavatel/pvěřená sba/hdntící kmise, případně jiné sby 4. Seznam dručených nabídek: Nabídka č. 1 název ddavatele, IČO (pkud byl přidělen), sídl/míst pdnikání Nabídka č. 2 název ddavatele, IČO (pkud byl přidělen), sídl/míst pdnikání 5. Prhlášení přítmných sb neexistenci střetu zájmů a mlčenlivsti: Níže uvedené sby čestně prhlašují, že nejsu ve střetu zájmů a budu zachvávat mlčenlivst skutečnstech, které se dzvědí v průběhu psuzení a hdncení nabídek. Jmén, příjmení a pdpis 6. Psuzení nabídek: Nabídka č. 1 název účastníka, nabídkvá cena Výsledek psuzení nabídky: Splnila zadávací pdmínky ANO/NE/Účastník vyzván k dplnění/bjasnění Nabídka č. 2 název účastníka, nabídkvá cena Výsledek psuzení nabídky: Splnila zadávací pdmínky ANO/NE/Účastník vyzván k dplnění/bjasnění 7. Seznam účastníků vyzvaných k dplnění/bjasnění nabídky, pkud byli vyzváni: Nabídka č. 1 název účastníka Důvd vyzvání k dplnění/bjasnění Nabídka č. 2 název účastníka, Důvd vyzvání k dplnění/bjasnění Strana 228 z 235

229 8. Seznam vyřazených nabídek, pkud byly nějaké nabídky vyřazeny: Nabídka č. 1 název účastníka Důvd vyřazení Nabídka č. 2 název účastníka, Důvd vyřazení 9. Kritéria hdncení: 1. Váha (v %) 2. Váha (v %) 10 Způsb hdncení dílčích kritérií hdncení: 11. Výsledek hdncení: přadí nabídek 12. Jména a pdpisy sb, které prvedly psuzení a hdncení nabídek: Strana 229 z 235

230 Přílha č. 4 JMENOVÁNÍ HODNOTÍCÍ KOMISE/POVĚŘENÍ K OTEVÍRÁNÍ OBÁLEK, POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK 1. Zadavatel: název, IČO (pkud byl přidělen), sídl 2. Název zakázky: 3. Výše uvedený zadavatel pr tevírání bálek, psuzení hdncení nabídek pvěřuje/jmenuje hdntící kmisi: Jmén, příjmení Jmén, příjmení Jmén, příjmení 4. Střet zájmů a mlčenlivst: Zadavatel pvěřené sbě/členům hdntící kmise sděluje, že sby, které psuzují a hdntí nabídky, nemhu být střetu zájmů a musí zachvávat mlčenlivst skutečnstech, které se dzvědí v průběhu psuzení a hdncení nabídek. Datum a pdpis zadavatele 5. Pvěřené sbě byl známen její pvěření/členům hdntící kmise byl známen jejich jmenvání: Jmén, příjmení, datum, pdpis Jmén, příjmení, datum, pdpis Jmén, příjmení, datum, pdpis Strana 230 z 235

231 Přílha č. 5 PROHLÁŠENÍ O NEEXISTENCI STŘETU ZÁJMŮ 1. Zadavatel: název, IČO (pkud byl přidělen), sídl 2. Název zakázky: 3. Prhlášení neexistenci střetu zájmů Já, níže pdepsaný..., jak člen kmise pr tevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek/pvěřený k tevírání bálek, psuzení a hdncení nabídek prhlašuji, že si nejsem vědm žádnéh střetu zájmů, v němž bych se mhl nacházet ve vztahu k hspdářským subjektům, které pdaly nabídku v tmt výběrvém řízení, ať jde jedntlivce, členy knsrcia neb navržené pdddavatele. Ptvrzuji, že pkud v průběhu výběrvéh řízení, zjistím neb vyjde najev, že existuje či nastal střet zájmů, neprdleně tut skutečnst známím zadavateli, a pkud se zjistí, že střet zájmů skutečně existuje, upustím d další účasti ve výběrvém řízení a d všech suvisejících činnstí. Rvněž ptvrzuji, že zachvám mlčenlivst všech záležitstech, které mi budu svěřeny v suvislsti s výše uvedenu zakázku. Nezveřejním žádné důvěrné infrmace, které mi budu sděleny neb které zjistím v suvislsti s výše uvedenu zakázku. Rvněž suhlasím, že si nepnechám kpie žádných písemných infrmací, které mi budu pskytnuty, za účelem jejich zneužití. Datum a pdpis Jmén Funkce Strana 231 z 235

232 Přílha č. 6 Přílha je vedena jak samstatný subr, dstupný na webu OP PPR na adrese Přílha č. 7 Infrmace vlastnické a vládací struktuře 1. Jména sb jednajících jménem právnické sby žadatele s uvedením, zda jednají jak jeh statutární rgán neb jednají na základě udělené plné mci. 2. Jména a názvy sb s pdílem v právnické sbě. Pkyny k vyplnění jsu uvedeny na následujícím listu. 3. Jména a názvy sb, v nichž má právnická sba pdíl, a výše tht pdílu. Pkyny k vyplnění jsu uvedeny na následujícím listu. 4. Seznam skutečných majitelů ve smyslu 4 dst. 4 zákna č. 253/2008 Sb., některých patřeních prti legalizaci výnsů z trestné činnsti a financvání terrismu. Pkyny k vyplnění jsu uvedeny na následujícím listu. jmén a příjmení sby právněné k zastupvání právnické sby míst a datum pdpis Strana 232 z 235

233 Pkyny k vyplnění: Ad 2) Výklad pjmu sba s pdílem v právnické sbě. Jedná se sby, které mají pdíl v právnické sbě, která je žadatelem. Pdílem je myšlen bchdní pdíl definvaný v 31 zákna č. 90/2012 Sb., bchdních krpracích: Pdíl představuje účast splečníka v bchdní krpraci a práva a pvinnsti z tét účasti plynucí. Uvedeni budu puze splečníci právnické sby žadatele zapsání ve veřejném rejstříku, nikliv např. všichni akcináři. U akcivé splečnsti budu v žádsti pskytnutí peněžních prstředků uvedeny sby zapsané v bchdním rejstříku jak zakladatelé splečnsti. Obdbně nebudu uváděni všichni členvé družstva, ale puze statutární výbr, tj. představenstv, které je právněn za družstv jednat. Bude-li žadatelem splek, dlží sba právněná jednat za splek své právnění, včetně např. stanv, z nichž právnění knkrétní sby vyplývá. Seznam členů se neuvádí. Ad 3) Výklad pjmu sba, v níž má právnická sba přímý pdíl a výše tht pdílu. Jedná se právnické sby, v nichž má žadatel dtaci, který je právnicku sbu, pdíl. Příspěvkvá rganizace není vůči svému zřizvateli v uvedeném vztahu. Ad 4) Tent bd vyplňuje žadatel, jen pkud není právnicku sbu veřejnéh práva. Právnicku sbu veřejnéh práva se zde rzumí zejména rganizační slžky státu, státní příspěvkvé rganizace, státní fnd, hl. m. Praha a jeh příspěvkvé rganizace, městské části hl. m. Prahy a jejich příspěvkvé rganizace, veřejná a státní vyská škla, veřejná výzkumná instituce, prfesní kmra zřízena záknem, státní a nárdní pdnik, státní rganizace, Všebecná zdravtní pjišťvna ČR, Česká nárdní banka, Česká televize a Česká tiskvá kancelář. Skutečným majitelem se rzumí fyzická sba, která má fakticky neb právně mžnst vyknávat přím neb nepřím rzhdující vliv v právnické sbě, ve svěřenském fndu neb v jiném právním uspřádání bez právní sbnsti. Má se za t, že při splnění pdmínek pdle věty první skutečným majitelem je: a) u bchdní krprace fyzická sba, 1. která sama neb splečně s sbami jednajícími s ní ve shdě dispnuje více než 25 % hlasvacích práv tét bchdní krprace neb má pdíl na základním kapitálu větší než 25 %, 2. která sama neb splečně s sbami jednajícími s ní ve shdě vládá sbu uvedenu v bdě 1, 3. která má být příjemcem alespň 25 % zisku tét bchdní krprace, neb 4. která je členem statutárníh rgánu, zástupcem právnické sby v tmt rgánu aneb v pstavení bdbném pstavení člena statutárníh rgánu, není-li skutečný majitel neb nelze-li jej určit pdle bdů 1 až 3, Strana 233 z 235

234 b) u splku, becně prspěšné splečnsti, splečenství vlastníků jedntek, církve, nábženské splečnsti neb jiné právnické sby pdle zákna upravujícíh pstavení církví a nábženských splečnstí fyzická sba, 1. která dispnuje více než 25 % jejích hlasvacích práv, 2. která má být příjemcem alespň 25 % z jí rzdělvaných prstředků, neb 3. která je členem statutárníh rgánu, zástupcem právnické sby v tmt rgánu aneb v pstavení bdbném pstavení člena statutárníh rgánu, není-li skutečný majitel neb nelze-li jej určit pdle bdu 1 neb 2, c) u nadace, ústavu, nadačníh fndu, svěřenskéh fndu neb jinéh právníh uspřádání bez právní sbnsti fyzická sba neb skutečný majitel právnické sby, která je v pstavení 1. zakladatele, 2. svěřenskéh správce, 3. bmyšlenéh, 4. sby, v jejímž zájmu byla zalžena neb půsbí nadace, ústav, nadační fnd, svěřenský fnd neb jiné uspřádání bez právní sbnsti, není-li určen bmyšlený, a 5. sby právněné k výknu dhledu nad správu nadace, ústavu, nadačníh fndu, svěřenskéh fndu neb jinéh právníh uspřádání bez právní sbnsti. Pznámka: V praxi je mžné, že sby uvedené v bdě č. 1. budu ttžné s sbami uvedenými v bdě č. 4. Upzrnění: Definice skutečnéh vlastníka se týká i dalších úrvní vlastnické a vládací struktury, nikliv jen té nejbližší. Pkud je právnická sba X vládána jinými právnickými sbami (Y, Z) a teprve tyt jsu vlastněny/vládány fyzickými sbami, jsu tyt fyzické sby sučasně skutečnými vlastníky i právnické sby X. Strana 234 z 235

235 Přílha č. 8 Karta účastníka prjektu (pdpřené sby) Přílha je vedena jak samstatný subr, dstupný na webu OP PPR na adrese Strana 235 z 235