Každodennost rodiny s dítětem se zdravotním postižením a role sociální práce v ní

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Každodennost rodiny s dítětem se zdravotním postižením a role sociální práce v ní"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Každodennost rodiny s dítětem se zdravotním postižením a role sociální práce v ní Nikola Široká Vedoucí práce: Mgr. Vladislava Závrská Olomouc 2014

2

3

4 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu...

5

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé absolventské práce Mgr. Vladislavě Závrské za odborné vedení mé práce, cenné rady, připomínky a vynaloţený čas.

7 Obsah Úvod Kaţdodennost rodiny s dítětem se zdravotním postiţením Zdravotní postiţení Charakteristika dětí s tělesným postiţením Obecná klasifikace pohybových vad Adaptace rodičů na dítě s postiţením Specifické potřeby rodin s dítětem se zdravotním postiţením Nástroje sociální práce při pomoci rodinám se zdravotně postiţeným dítětem Sociální sluţby Sociální sluţby pro rodiny s dítětem se zdravotním postiţením Sociální poradenství Raná péče Osobní asistence Pečovatelská sluţba Odlehčovací sluţby Centra denních sluţeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postiţením Dávky pro osoby se zdravotním postiţením Příspěvek na mobilitu Příspěvek na zvláštní pomůcku Příspěvek na péči Průkaz osoby se zdravotním postiţením Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postiţením Metodologie projektu výzkumného šetření Výzkumný problém, výzkumná otázka a metodologický přístup Účel Výběr výzkumného vzorku a metoda získávání dat Metody zpracování a analýzy dat Etické otázky výzkumu Časový plán... 31

8 Závěr Bibliografický seznam... 35

9

10 Úvod Absolventská práce je zaměřena na rodinu vychovávající dítě se zdravotním postiţením a na její kaţdodenní problémy. V současnosti (zejména ve společenských vědách) platí, ţe jen málokteré sociální skupině byla věnována tak dlouhodobá a pečlivá pozornost, mluvíme - li o rodině jako takové. Jestliţe však slovo rodina doplníme o přívlastek pečující o dítě se zdravotním postiţením, dostaneme daleko méně informací a celé problematice nebude jiţ věnována tak velká pozornost. Z tohoto důvodu se domnívám, ţe je důleţité věnovat podobným rodinám zvýšenou péči, ptát se na jejich potřeby, poskytnout jim dostatečnou psychickou podporu, zejména pokud jde o motivaci rodičů k rozhodnutí pečovat o dítě doma. Ústavní péče nikdy nenabídne takové zázemí, pocit jistoty a lásky jako právě rodina, proto by měla být tato péče v rodině dostatečně podporována. V rámci své zahraniční stáţe v zařízení pro děti se zdravotním postiţením jsem měla moţnost srovnat pomoc rodinám s dítětem se zdravotním postiţením u nás a ve Velké Británii. V této oblasti jsem shledala velké rozdíly, dle mého názoru se od nich jistě můţeme v mnohém přiučit, zejména posílit propojenost sluţeb a spolupráci mezi jednotlivými odborníky (tzv. multidisciplinaritu týmu), dále také změnit přístup v práci s dětmi se zdravotním postiţením, ještě více dbát na individuální přístup a přihlíţet ke specifickým potřebám kaţdého jedince s postiţením. Pro pochopení celé problematiky a poskytnutí pomoci v dostatečné kvalitě je ţádoucí nejdříve zmapovat potřeby těchto rodin, problémy se kterými se denně setkávají a teprve poté zaměřit a přizpůsobit svou podporu na zjištěné problematické oblasti. Jakkoliv je prospěšné podporovat rodiny se zdravotně postiţeným dítětem, je velmi důleţité si uvědomit fakt, ţe pečující rodiny nejsou jednotnými univerzálními celky a ţe nemají všechny stejné potřeby a moţnosti. Pečující rodiny jsou velmi různorodé. Právě tato problematika je příčinou řady nedorozumění a komplikací. Systémy naší veřejné podpory jsou nastaveny na řešení obecných společenských problémů, zpravidla neumí a často ani nemohou reagovat na specifické problémy pečujících rodin, které se tomuto univerzálnímu systému vymykají. (Michalík, 2013, s. 7) 4

11 Jednou z cest jak dosáhnout kvalitního výzkumu je napsat důvěryhodný plán výzkumného projektu, coţ je hlavním cílem této absolventské práce. Dobře zpracovaný návrh představuje argument pro výzkumný projekt. (Silverman, 2000, s. 126) V rámci přípravy projektové studie je velmi důleţité zpracování teoretického rámce, tzn., vyhledávání a studium literatury zabývající se touto problematikou, nebo zjišťování výsledků ostatních výzkumů v rámci stejné problematiky. (Hendl, 2005, str. 145) Při zpracování teoretického rámce jsem vyuţila několika různorodých zdrojů informací zabývajících se problematikou rodin s dítětem se zdravotním postiţením a poznatky z těchto knih jsem vypracovala níţe v teoretické části. Po prostudování literatury a ostatních výzkumů jsem došla ke zjištění, ţe je potřeba se této oblasti ještě hlouběji věnovat, protoţe kaţdá rodina, která má dítě se zdravotním postiţením, má velmi individuální potřeby a tato problematika je příčinou řady nedorozumění. Celá práce je rozdělena do 3 kapitol. V první kapitole se krátce věnuji teorii vymezující realitu kaţdodenního ţivota, dále pak popisuji problematiku zdravotního postiţení. Vzhledem k tomu, ţe jako objekt svého výzkumného šetření oslovím rodinu, jeţ má dítě s tělesným postiţením, je tato kapitola z velké částí věnována právě tomuto typu postiţení. Dále popisuji specifické potřeby rodin se zdravotním postiţením s důrazem na rozdíly mezi rodinou se zdravým dítětem a rodinou vychovávající dítě dlouhodobě nemocné, na to navazuji tématem adaptace rodičů na zdravotní postiţení jejich dítěte a na proces smíření se s touto ţivotní situací. Ve druhé kapitole vymezuji a stručně popisuji všechny sociální sluţby, jeţ by taková rodina mohla vyuţít a dávky, které by mohla čerpat. Na závěr této kapitoly se zabývám pojmem ucelená rehabilitace osob se zdravotním postiţením. Třetí kapitola je věnována metodologické části výzkumného šetření, kde je popsán účel celého výzkumu, způsob jakým bude realizován, tzn. popis výzkumného problému, definice výzkumné otázky, metoda sběru dat, metoda zpracování a analýzy dat atd.), časový harmonogram a také problematika etických dilemat v rámci společenskovědního výzkumu. 5

12 1. Každodennost rodiny s dítětem se zdravotním postižením Absolventská práce se zabývá kaţdodenním ţivotem rodiny, která vychovává dítě se zdravotním postiţením. Kaţdodennost takové rodiny se podstatně liší od rodiny vychovávající zdravé dítě, vyznačuje se mnoha specifickými projevy, problémy i potřebami, které jsou popsány níţe. V úvodu této kapitoly se věnuji právě pojmu kaţdodennost, tímto pojmem se zabývá vědní obor sociologie a pro jeho vysvětlení jsem vyuţila koncept sociální konstrukce reality od Bergera a Luckmanna, kteří kaţdodennost definují takto: Kaţdodenní ţivot se jeví jako realita, kterou lidé nějak vykládají a jeţ má pro ně subjektivní význam jako určitý logicky soudrţný svět. (Berger, Luckmann, 1999, s. 26). Lidské vědomí zaměřuje různé objekty, které se mu jeví jako základní prvky různých sfér reality. Své blízké, se kterými jsme v kaţdodenním styku, zařazujeme do zcela odlišné reality neţ osoby, které např. vídáme v našich snech. Napětí, které do našeho vědomí vnášejí oba typy objektů, je vnímáno zcela odlišným způsobem. Naše vědomí je schopno pohybovat se v nejrůznějších oblastech reality, tzn., ţe si uvědomujeme fakt, ţe se náš svět skládá z nesčetného mnoţství realit. Ve velkém mnoţství realit existuje jedna, která se nám jeví jako par excellence, je to právě realita kaţdodenního ţivota. Má tak výsadní postavení, ţe ji lze povaţovat za realitu nadřazenou. Napětí v našem vědomí je nejintenzivnější právě v kaţdodenním ţivotě, tzn., ţe kaţdodenní ţivot útočí na naše vědomí nejvíce razantním a naléhavým způsobem. Realitu kaţdodenního ţivota nemůţeme ignorovat a tuto naléhavou přítomnost nemůţeme ani nijak oslabit, proţíváme ji za stavu bdění, můţeme ji vnímat jako uspořádanou a její jevy bývají uspořádány do vzorců. Nejvíce bývá organizována podle osy tady a teď, to co člověk proţije tady a teď je jeho vědomím vnímáno jako ta nejreálnější realita. Realita kaţdodenního ţivota nezahrnuje pouze tyto prvky, ale také se soustřeďuje na věci, které tady a teď nejsou přítomny, tzn., ţe kaţdodenní ţivot je proţíván v různých stupních blízkosti a vzdálenosti, jak časových, tak prostorových. Realita kaţdodenního ţivota je povaţována za realitu zcela samozřejmě, není potřebné ji jakýmkoli způsobem dále ověřovat. Prostě tady je, jako zcela přesvědčivá, evidentní skutečnost a s jistotou víme, ţe je tahle skutečnost reálná. (Berger, Luckmann, 1991, s. 33). 6

13 Pojem kaţdodennost je velmi rozsáhlý, v této práci se budu zabývat pouze kaţdodenním ţivotem rodiny vychovávající dítě se zdravotním postiţením. V rámci svého výzkumu se pokusím definovat problémy, se kterými se taková rodina kaţdodenně potýká a vymezit, čím je její kaţdodenní ţivot tak specifický. Rodina je nezbytnou součástí kaţdodenního ţivota. Matoušek definuje rodinu jako základní jednotku kaţdé lidské společnosti. Rodina je prvním a zároveň nejdůleţitějším modelem společnosti, se kterým se dítě setkává. V rámci ní se utváří osobnost dítěte, začíná se orientovat na hodnoty, které mu předají členové rodiny, utváří si první názory na jiné skupiny lidí atd. Ve zkratce se dá říci, ţe mluvíme o předávání tzv. sociálních dovedností. (Matoušek, 2003, s. 9) Jak uvádí Čáp (1993), pro správné sociální fungování by měla rodina plnit důleţité funkce, zejména funkci biologickou, ta má zajišťovat reprodukci dětí a tím i rozvoj celé naší lidské populace, dále funkci výchovnou, která se stará o správnou výchovu dítěte, podporu v jeho rozvoji a také přípravu dítěte na samostatný ţivot. Předposlední funkcí je funkce ekonomická, která má zabezpečovat rodinu po materiální stránce, jako poslední a neméně důleţitá je funkce citová neboli emocionální, ta v rodině zajišťuje pocit lásky, porozumění, vzájemné pomoci a bezpečí. (Čáp, 1993, s. 272) 1.1. Zdravotní postižení Světová zdravotnická organizace definuje zdravotní postiţení jako: Částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu. (World Health Organization [online]). Novosad (2009) píše, ţe postiţení nemusí nutně znamenat méně kvalitní ţivot, nebo neschopnost pracovat. Jestliţe je tomu tak, a jedinec není zaměstnaný, znamená to, ţe nebyly vyuţity mechanismy podporující vyrovnání příleţitostí a nebyly kompenzovány překáţky, které jedinec s postiţením má, coţ jej znevýhodňuje oproti ostatním lidem ţijícím ve společnosti. Mírou pomoci, kterou poskytujeme postiţenému jedinci, určíme stupeň jeho závislosti. Handicap je nevýhoda, které je jedinec vystaven vinou postiţení. Jestliţe si vezmeme příklad chlapce na vozíku, který by chtěl navštěvovat normální základní školu, je znevýhodněný, protoţe je pro něj škola nepřístupná a na invalidním vozíku se v takové škole nemůţe normálně pohybovat. Kdybychom ho vzali do školy s bezbariérovým přístupem, nebude uţ prakticky vůbec 7

14 handicapován a bude mít stejné podmínky pro studium jako ostatní ţáci. (Novosad, 2009, s. 11) Charakteristika dětí s tělesným postižením Uţívání termínu tělesně postiţený nemá dlouhou tradici. Teprve na začátku 20. století se objevila kritika dosud uţívaných pojmů jako je mrzák, mrzáček, vadný atd. Po roce 1925 se začaly tyto názvy nahrazovat označením tělesně postiţený, k prosazení změny názvu však došlo aţ ve 40. letech 20. století a nejvíce po 2. světové válce. Ani v současnosti však nejsou diskuze o správném označení u konce. Vedle dosud uţívaného názvu tělesně postiţený se stále častěji objevuje označení jedinec/dítě/ţák/mladistvý s tělesným postiţením. (Vítková, 2006, s. 25) Hlavním znakem osob s tělesným postiţením je celkové nebo částečné omezení hybnosti. (Sovák, 2006, s. 199) Ve svém kaţdodenním ţivotě se dítě potýká s mnoha problémy např. při jídle a oblékání, při dětských hrách, ve škole při vyučování atd. Z tohoto důvodu jsou děti s tělesným postiţením v průběhu celého jejich ţivota často odkázány na větší či menší pomoc rodičů a okolí. (Kábele, 1992, s ) Za dítě s tělesným postiţením můţeme povaţovat takové dítě, u něhoţ se projevuje dočasný nebo trvalý problém v oblasti motoriky a pohybu. Jde např. o poruchy pohybového a nosného ústrojí, které se mohou negativně projevit i na vývoji osobnosti dítěte. (Jankovský, 2001, s. 16) Omezení pohybu vyplývá z nejrůznějších poškození na neurologickém, ortopedickém, či interním základu. Při hodnocení individuálních tělesných výkonových schopností se neposuzuje pouze fyzická kondice, neporušenost končetin, svalová síla, pohybová koordinace, apod., ale bere se na vědomí i to, ţe motorické nedostatky mohou vyplývat z nedostatku zásobování kyslíkem z důvodu onemocnění plic, srdce, orgánů, apod. Tělesným postiţením rozumíme vady pohybového a nosného aparátu (kostí, kloubů, šlach, svalů a cévního zásobení), jakoţ i poškození nebo poruchy nervového ústrojí, jestliţe se projevují porušenou hybností, ať jiţ tato postiţení vznikají na základě dědičnosti, úrazu nebo nemoci. Příčinou mohou být jak vnější tak vnitřní faktory. Omezení fyzického výkonu však můţe působit i na vývoj celé osobnosti. Schopnost výkonu a způsob chování vzhledem k okolí jsou určeny souhrnem všech tělesných a 8

15 duševních znaků organismu. Celý obraz jedince (fenotyp) je výsledkem působení dědičných faktorů v kombinaci s prostředím. (Vítková, 2006, s. 39) U jedinců s tělesným postiţením se hledají a vyuţívají všechny moţnosti, jakými lze zmírnit důsledky jejich poškození, a to uţíváním léků, výběrem vhodných ortopedických a technických pomůcek, řešením bezbariérového přístupu (přestavby), přizpůsobení dopravních prostředků, vytvářením nových pracovních míst pro lidi s postiţením apod. Jen v úzké spolupráci s lékaři, pedagogy, psychology, sociálními pracovníky a techniky je moţné, aby tělesné postiţení bylo nějakým uspokojujícím způsobem kompenzováno a dal by se tak zastavit nebo alespoň zmírnit dopad na jeho působení v rámci osobnosti a psychického vývoje jedince. (Vítková, 2006, s. 40) Obecná klasifikace pohybových vad Pohybové neboli ortopedické vady lze dělit dle více kritérií. Definovány jsou dvě základní skupiny, k nimţ patří vrozené poruchy včetně těch dědičných a poruchy získané. Všechny pohybové vady mohou mít různé úrovně. Dle postiţené části těla rozeznáváme skupinu obrn centrálních a periferních, dále malformace, deformace a amputace. (Vítková, 2006, s. 40) Obrny centrální a periferní se týkají nervové soustavy. Centrální část zahrnuje mozek a míchu, část periferní obvodové nervstvo. Jednotlivé druhy se od sebe odlišují rozsahem a stupněm závaţnosti a dělí se na parézy (částečné ochrnutí) a plegie (úplné ochrnutí). Dále rozlišujeme diurézu/diplegii (postiţení dolních končetin), hemiplegii/hemiparézu (ochrnutí poloviny těla vertikálně). (Vítková, 2006, s ) Další ze zástupců skupiny obrn je dětská mozková obrna (DMO). Patří mezi závaţná centrální postiţení, která vznikají před narozením dítěte, při porodu, nebo brzy po něm. DMO je definována jako syndrom nepokračujícího postiţení nezralého mozku. U DMO je dominantní motorické postiţení, ale můţe dojít i k postiţení smyslových funkcí či k mentálnímu postiţení. Pro DMO je typická tělesná neobratnost a neklid, nesoustředěnost, těkavost, horší vnímání, špatná představivost, impulzivní reakce, náladovost, opoţděný vývoj řeči a s tím spojené vady řeči. Podle typu hybného postiţení rozlišujeme několik forem DMO. Nejpočetnější skupinou je forma spastická, další formy jsou např. dyskinetické dystonické, hypotonické, cerebelární a smíšené formy. (Tichý a kol. 1998, s ). 9

16 Mozkové záněty, mozkové nádory a mozkové příhody jsou další velmi početnou skupinou příčin tělesného postiţení. Nejčastěji jsou vyvolány mikrobiálními činiteli. Toto onemocnění probíhá ve dvou fázích. V první fázi vnikne mikrob do krve a objevují se příznaky podobné chřipce s horečkou, bolestmi hlavy a nechutenstvím. Následuje krátká fáze zdánlivého zlepšení a přijde druhá fáze - vysoké teploty, třes, ochrnutí končetin. Často se setkáme i s epileptickými záchvaty. Komplikovaným stavem jsou stavy po mozkových nádorech, které mohou zanechat po operaci následky v pohybové oblasti, další následky můţeme sledovat v oblasti řeči, kde dochází k poruše zvané afázie. Afázii můţeme rozdělit na senzorickou - postiţený nás slyší, vidí nás, ale nerozumí nám a motorickou - rozumí tomu, co mu říkáme, ale nedokáţe nám odpovědět. Forma můţe být i kombinovaná. Obdobné následky můţeme sledovat i po mozkové příhodě. (Vítková, 2006, s ) Do skupiny příčin pohybových vad patří také traumatické obrny, které vznikají při úrazu, který způsobuje buď otevřené, nebo uzavřené poranění hlavy různého stupně. Nejlehčí je otřes mozku, klasifikovaný jako lehký, střední, těţký, dále stlačení mozku a nejtěţší je zhmoţdění mozku. Potíţe se nemusejí objevit hned, ale aţ po několika hodinách. Následky zranění mozku jsou závislé na tom, která část mozku byla poraněna, jak je poškození mozku rozsáhlé, na věku dítěte, na době, která uplynula do poskytnutí lékařské péče. Jestliţe se ţák vrátí po úrazu do školy, je třeba nastavit nové učební strategie, důleţité je rozdělení učiva na menší celky, zpomalení tempa, trpělivost, časté opakování osvojené látky apod. (Vítková, 2006, s. 48) Dalším závaţným postiţením je obrna míchy. Nastává vlivem různých onemocnění, ale v současné době je často příčinou úraz páteře s následným poraněním míchy. Celkový stav postiţeného a zachování pohybových schopností opět závisí na tom, jak moc byla mícha poškozena a v jakém místě, čím blíţe je postiţené místo krční páteři, tím jsou následky závaţnější. Je-li např. zasaţena oblast kříţové a bederní páteře vzniká paraparéza a paraplegie dolních končetin a porucha jejich citlivosti, při poškození páteře v krční části vzniká spastická kvadruparéza aţ kvadruplégie s poruchou citlivosti, která sahá aţ ke krku. Po úrazu páteře prochází jedinec dlouhým rehabilitačním procesem, kdy se učí pohyblivosti pomocí vozíku a maximální samostatnosti v sebeobsluze. (Vítková, 2006, s. 49) 10

17 Výčet týkající se centrálních obrn lze uzavřít informací o degenerativních onemocněních mozku a míchy. Degenerativní onemocnění mozku se projevuje aţ v průběhu ţivota člověka. Nervová vlákna a později i nervové dráhy postihuje proces rozpadu a zániku nervových buněk. Patří sem větší mnoţství onemocnění mj. mozečková heredoataxie, roztroušená skleróza mozkomíšní, Friedreichova heredoataxie aj. (Vítková, 2006, s. 50) Deformace, malformace a amputace zahrnují velkou skupinu vrozených nebo získaných vad, které se vyznačují nesprávným tvarem některé části těla. K vrozeným deformacím patří např. vývojové deformity lebky, kloubů, svalů a končetin, nesprávné drţení těla, Perthesova choroba aj. (Monatová, 1992, s. 62) Svalová dystrofie je porucha hybnosti, která nemusí být způsobena pouze centrální poruchou neuronu, či nosným aparátem, porucha můţe být přímo ve svalu (myopatie). Znamená to jakékoli poškození svalového vlákna, podmíněné buď geneticky, nebo různými zevními faktory, jako je např. úraz, intoxikace, zánět. Při tomto onemocnění dochází k degeneraci svalových vláken, která jsou postupně nahrazována funkčně neplnohodnotnou vazivovou a tukovou tkání. (Vítková, 2006, s. 60) Malformací rozumíme patologické vyvinutí různých částí těla, nejčastěji končetin. Částečné chybění končetiny označujeme jako amelii, stav, kdy končetina navazuje přímo na trup, nazýváme fokomelie. Malformace patří do skupiny vrozených vývojových vad. (Vítková, 2006, s. 65). Amputace znamená umělé oddělení části končetiny od trupu. Příčinou jsou úrazy, kdy k amputaci končetiny můţe dojít v okamţiku úrazu, nebo těsně po něm. (Vítková, 2006, s. 65) 1.2. Adaptace rodičů na dítě s postižením Prvním a zároveň nejdůleţitějším prostředím pro dítě je rodina. (Matoušek, 2003, s. 9). Nyní se budu věnovat tomu, jak se v tomto prostředí zařazuje dítě s trvalým postiţením, nebo dítě dlouhodobě nemocné a jaké role musí v takovém případě splňovat rodiče. Narození dítěte s postiţením představuje pro rodiče velkou neočekávanou zátěţ. Je to trauma, které je spojené s pocitem osobního selhání v rodičovské roli. Vědomí rodičů, ţe nejsou schopni zplodit zdravého potomka, vede k pocitům méněcennosti a ke 11

18 ztrátě sebedůvěry. Tyto pocity mohou posílit reakce okolí, zejména pokud jde o nápadné vrozené postiţení, které nelze jednoduše vysvětlit, např. úrazem či infekcí. (Vágnerová, 2004, s. 54) Postoje rodičů k dítěti nevznikají náhle, bývají výsledkem celého ţivota rodičů, ve kterém se odráţí několik ţivotních událostí a zkušeností, např. záţitky z dětství, vztah k rodičům, záţitky z pozdější doby atd. Postoj k dítěti utváří také vztah, jaký mezi sebou mají oba manţelé, proto je kaţdý postoj tak individuální. (Matějček, 2001, s. 25) Reakce rodičů na takové trauma je mimo jiné také ovlivněna postoji ve společnosti, ve které ţijí. Podstatné je, ţe postoje rodičů k dítěti s postiţením budou jiné, neţ kdyby bylo dítě zdravé, je zde zvýšené riziko toho, ţe budou v některém směru extrémní. První moţností je, ţe se zvýší pravděpodobnost tzv. hyperprotektivního (ochranářského) přístupu, druhou a častější moţností je i situace kdy rodina začne svého potomka odmítat. Změna poţadavků a samotná očekávání, bez ohledu na další odlišnosti, můţe změnit psychický vývoj dítěte s postiţením. Zvláštnosti a obtíţe při rozvoji osobnosti dítěte s postiţením, které se projevují různými poruchami sociální adaptace a formami emocionálního narušení, bývají více ovlivněny nepřiměřenými postoji rodičů (sociálními faktory) neţ samotnou vadou. Období kdy jsou rodiče seznamováni se skutečností, ţe je jejich dítě postiţené, označujeme jako fázi krize rodičovské identity. Je to fáze reakce rodičů na odlišnost jejich dítěte a jeho ţivotních perspektiv, z části nejasných a z části negativních, to znamená méně akceptovatelných. Čím dříve se rodiče dozví, ţe je jejich dítě postiţené, tím více se změní rodičovské postoje. Reakce rodičů na fakt, ţe mají dítě s postiţením, se v průběhu času mění a prochází typickými fázemi. Soubor reakcí na jakoukoli ţivotní zátěţ bývá podobný. (Vágnerová, 2004, s. 54) Fáze šoku a popření Šok a popření jsou reakce na oznámení traumatizující a subjektivně nepřijatelné skutečnosti, ţe má dítě trvalé postiţení. Lze ji charakterizovat určitými výroky rodičů jako je např.: To nemůţe být pravda, to není moţné. Popření této informace je projev obrany vlastní psychické rovnováhy. V tomto období je pro rodiče obtíţné přijímat informace o moţnostech péče o dítě s postiţením, jelikoţ se stále vyrovnávají s faktem jeho existence. V průběhu času se tento postoj mění a dochází k postupnému přijetí dané skutečnosti, jen výjimečně trvá tento stav delší dobu. Postupná změna postoje však vyvolává další obranné reakce. Další faktor ovlivňující reakci rodičů na postiţení jejich dítěte je i situace, ve které se diagnózu dítěte dozvěděli. Mnoho rodičů popsalo, ţe jim 12

19 chyběl empatický přístup lékařů v neštěstí, které je potkalo, často tuto situaci popisují jako traumatizující. Způsob, jakým se rodiče dozví tuto informaci, ovlivňuje ve velké míře postoj, který rodiče zaujmou právě v této fázi. Můţe se stát, ţe budou obsah sdělení popírat, protoţe jej nedokáţí přijmout, rozumově vědí, ţe to, co jim lékař říká, je pravda, ale oni ji nechtějí slyšet. (Vágnerová, 2004, s. 55) Postupná akceptace skutečnosti a vyrovnávání se s problémem V této fázi rodiče shánějí více informací, chtějí znát podstatu a příčinu postiţení, hledají viníka i řešení budoucnosti jejich dítěte. Stále je však obtíţné informace racionálně zpracovat, protoţe tomu mnohdy brání emocionální stav rodičů, který zkresluje hodnocení celé situace. Rodiče v této fázi proţívají kombinaci pocitů bezmoci, viny a hanby, tyto pocity jsou reakcí na proţité trauma, jsou individuální a mohou mít odlišnou délku trvání i intenzitu. V tomto období se objevuje mnoho různých obranných reakcí, které jsou někdy nepřijatelné či nepochopitelné, ale mají svůj smysl udrţet si určitou psychickou rovnováhu a zachovat přijatelné sebehodnocení v rodičovské roli. Někdy je tato informace přijatelná jen z části, jindy není přijatelná vůbec. To má za následek vznik několika psychických obran, které mohou měnit chování a proţívání člověka. Výsledné chování se můţe mnohdy zdát zvláštní, nepřijatelné nebo neţádoucí, ale napomáhá udrţet si psychickou rovnováhu, alespoň v minimální míře. Volba určitého typu obrany není náhodná, vychází z celoţivotních zkušeností a odlišných osobností rodičů. Obranné mechanismy, které v ţivotě máme osvědčené, se snadněji zafixují a v kritických situacích se často opakují. Jedním takovým obranným mechanismem je tzv. aktivní ochranný postoj, který se projevuje tendencí bojovat s nepřijatelnou a ohroţující situací. Vzhledem k tomu, ţe s příčinou postiţení nelze bojovat, projevuje se tato tendence nejvíce hledáním náhradního viníka (agresivita vůči zdravotnickému personálu atd.), obrana zvýšenou aktivitou můţe ulevit celkovému psychickému napětí. Dalším projevem tohoto typu obrany můţe být také intenzivní hledání lékaře, či léčitele, který by mohl pomoci. Odlišný stav nastává v případě, ţe rodiče zaujmou pasivní postoj, který je vede k úniku ze situace, kterou nelze dostatečně zvládnout, nebo se kterou se rodiče nemohou vyrovnat. Krajním řešením můţe být předání dítěte s postiţením do institucionální péče, nebo odchod jednoho z rodičů od rodiny. Další únikovou variantou je i stále trvající popření situace, rodiče se chovají, jako kdyby bylo dítě zdravé nebo jakoby postiţení bylo jen dočasné. Rodiče také mohou kompenzovat svá nenaplněná očekávání přijetím náhradního řešení, tzv. substituce, a začnou se věnovat něčemu jinému např. 13

20 profesi, koníčku, v horším případě alkoholu, nebo jiným neţádoucím aktivitám. Rezignace je forma obrany, kdy rodiče unikají z nepřijatelné situace, tím, ţe se vzdávají svých cílů, mohou rezignovat např. na moţnost zlepšení stavu jejich dítěte a přijmout, ţe nelze nic dělat. Rizikem takového řešení můţe být stagnace ve vývoji dítěte a to i v těch oblastech, kde by k ní dojít nemuselo. (Vágnerová, 2004, s. 55) Postiţením dítěte se zdá být budoucnost celé rodiny znehodnocena. Rodiče sice jsou jiţ seznámeni s tím, ţe jejich dítě nebude nikdy zdravé, ale mnohdy si vůbec neumějí představit, jak se bude takové dítě vyvíjet, jaký bude jeho osud a existenční moţnosti. Způsob, jakým se kaţdá rodina vyrovná s touto ţivotní situací, zaleţí na mnoha faktorech, jako jsou např. ţivotní zkušenosti, osobnost rodičů, zdravotní stav, věk, kvalita partnerského vztahu, počet dětí v rodině, druh postiţení, příčina postiţení atd. Subjektivní zvládnutí této fáze bude určovat míru odlišnosti postojů rodičů k jejich dítěti a bude na nich záviset i moţné riziko extrémního výchovného přístupu, které ovlivní vývoj dítěte od útlého věku aţ do dospělosti. (Vágnerová a kol., 1999, s. 80) Fáze realismu Rodiče se většinou dříve či později smíří se skutečností, ţe je jejich dítě postiţené, a začnou se chovat přijatelnějším způsobem. Adaptace na tuto skutečnost však trvá delší dobu, typické je přechodné stadium, které se v tomto období objevuje - fáze smlouvání. Můţeme ji charakterizovat jako tendenci získat alespoň malé zlepšení, kdyţ nelze získat celkové zdraví dítěte, např. dítě bude vidět alespoň částečně, dítě bude alespoň chodit, atd., smyslem je vyjádření jakési naděje, která není zcela nerealistická. Je to určitý kompromis, který můţeme brát jako pokrok, jako částečné přijetí něčeho, co dříve bylo zcela odmítanou skutečností. (Vágnerová, 2004, s. 56) Je velmi těţké odhadnout, která rodina péči o zdravotně postiţené dítě zvládne a která ne. Z různých studií dokonce vyšlo, ţe rodina, ve které mají rodiče niţší vzdělání a mají niţší příjem, má ve své péči dítě se zdravotním postiţením častěji, neţ rodina ve které rodiče mají vyšší vzdělání a příjem je nadprůměrný. Situace, do které se rodiny dostávají narozením dítěte s postiţením, je velmi obtíţná, a záleţí na mnoha různých faktorech, jestli je rodina schopná o dítě pečovat či nikoli. (Miller, 2005, s. 3) 14

21 1.3. Specifické potřeby rodin s dítětem se zdravotním postižením Jiţ v úvodu této kapitoly jsem zmínila, ţe kaţdá rodina pečující o dítě se zdravotním postiţením je vymezována určitými specifiky. Pro správné pochopení celé problematiky je důleţité si ty hlavní z nich vymezit. V rámci nejrůznějších studií a výzkumů bylo zjištěno, ţe se rodina se zdravotně postiţeným dítětem setkává během svého ţivota s mnoha problémy, s nimiţ jsou spojené specifické potřeby. Kdyţ se rodičům narodí zdravé dítě, mají dostatek informací jak o dítě pečovat, co pro ně je/není vhodné atp. Podobné informace získáváme od svých rodičů, přátel a širšího okolí. Je přirozené, ţe tyto informace vyhledáváme a proto i rodiče dítěte se zdravotním postiţením potřebují mít dostatek informací o tom, jak se mají o dítě co nejlépe postarat, jak s ním mají cvičit, jakým způsobem mají dítě stravovat atd., tyto informace jiţ ale nejsou tak snadno dostupné, nejbliţší rodina ani široké okolí často nemá podobné zkušenosti, proto se rodina pečující o dítě s postiţením vyznačuje specifikem zvýšené potřeby po informacích. Rodiče se při získávání potřebných informací často setkávají s mnoha problémy. Pro jejich získání musejí vynaloţit nemalé úsilí a často se stává, ţe i po vynaloţeném úsilí není jejich potřeba zcela naplněna. Dostatečné uspokojení této potřeby je velmi důleţité, protoţe bez včasných a správných informací se rodina můţe dostat do tzv. informačního vakua a můţe tak být ohroţeno její správné sociální fungování. Dalším specifikem těchto rodin je péče o dítě. Taková péče je velmi náročná, zahrnuje mnoho odborných metod a cvičení, které je nutné opakovat i několikrát denně a často jsou pro dítě velmi bolestivé. Pro rodiče můţe být podobné cvičení velmi stresující, protoţe vědí, ţe tím svému dítěti způsobují bolest. Důleţitá je také podpora ze strany jejich rodiny a okolí, jejich ţivotní situace je mnohdy natolik náročná, ţe ji nejsou schopni zvládnout bez pomoci ostatních. Ţádoucí je např. kontakt s jinými rodinami vychovávajícími děti se zdravotním postiţením z důvodu předání rad a porovnání svých dětí s jinými. Rodiče pak přestanou mít přehnaná očekávání od svých dětí a vidí, ţe se situace v jiných rodinách se stejně postiţeným dítětem vyvíjí podobně. (Krejčová, Strnadová, Vágnerová, 2009, s ) Důleţité je umět si vyhledat pomoc a oporu nejen při péči o dítě, ale i pro sebe. Další důleţitou potřebou je udrţování kontaktu se zdravými lidmi, v jejich společnosti se totiţ rodina dokáţe lépe odpoutat od svých kaţdodenních problémů. Občas se můţe stát, 15

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1.

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. Sociální reforma Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. 2012 Změny dalších zákonů s tím související Martina

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

11 Dávky sociálního zabezpečení v ČR a jejich konstrukce

11 Dávky sociálního zabezpečení v ČR a jejich konstrukce 11 Dávky sociálního zabezpečení v ČR a jejich konstrukce 11.6 Dávky státní sociální péče Dávky státní sociální péče jsou poskytovány z titulu pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci

Více

Nová právní úprava dávek a průkazů pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová

Nová právní úprava dávek a průkazů pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Nová právní úprava dávek a průkazů pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 Co nás

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením

Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Copyright Veřejný ochránce práv, 2013 Jak šel čas s průkazy

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ MUDr. Vlastislav Kaplan Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby Konference k RS v PSP 12. 11. 2014 1 Struktura práce LPS Posudky pro

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Veřejný závazek. Odlehčovací služba

Veřejný závazek. Odlehčovací služba Účinnost od: 23.7.2015 Strana / Počet stran: 1/5 Verze číslo: 4 Garant: Ryjáčková Romana Vedoucí služby Ověřovatel: Bc. Ludmila Lacinová Schvalovatel: Správce dokumentace Mgr. Eva Šulcová Představitel

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Mimořádné výhody pro sluchově postižené Průkazky ZTP, ZTP/P, kde žádat a další užitečné informace

Mimořádné výhody pro sluchově postižené Průkazky ZTP, ZTP/P, kde žádat a další užitečné informace Mimořádné výhody pro sluchově postižené Průkazky ZTP, ZTP/P, kde žádat a další užitečné informace 2008 Spolek neslyšících Plzeň Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR Obsah Komu jsou průkazky ZTP a ZTP/P

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

Příspěvek na péči Příspěvek na mobilitu Příspěvek na zvláštní pomůcku (ruční řízení) Průkaz pro osoby se zdravotním postižením Parkovací karta a

Příspěvek na péči Příspěvek na mobilitu Příspěvek na zvláštní pomůcku (ruční řízení) Průkaz pro osoby se zdravotním postižením Parkovací karta a Příspěvek na péči Příspěvek na mobilitu Příspěvek na zvláštní pomůcku (ruční řízení) Průkaz pro osoby se zdravotním postižením Parkovací karta a vyhrazené parkovací místo Úlevy na poplatcích (dálnice,

Více

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

Změny v oblasti sociálních dávek v roce 2012

Změny v oblasti sociálních dávek v roce 2012 Změny v oblasti sociálních dávek v roce 2012 V roce 2012 dojde k několika poměrně zásadním změnám ve výplatě dávek pro osoby se zdravotním postižením. V souvislosti s chystanými změnami, Vám přinášíme

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s.

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Rozsah poskytování sociální služby pro pana. Domov se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Poskytnutí ubytování

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

Dávky pro osoby se zdravotním postižením

Dávky pro osoby se zdravotním postižením Dávky pro osoby se zdravotním postižením - příspěvek na mobilitu, - příspěvek na zvláštní pomůcku, - průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají Příspěvek na mobilitu

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

AKČNÍ PLÁN STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŢEB JIHOČESKÉHO KRAJE PRO ROK 2013

AKČNÍ PLÁN STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŢEB JIHOČESKÉHO KRAJE PRO ROK 2013 AKČNÍ PLÁN STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŢEB JIHOČESKÉHO KRAJE PRO ROK 2013 Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Systém sociální pomoci v hmotné nouzi

Systém sociální pomoci v hmotné nouzi Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 8 Systém sociální pomoci v hmotné nouzi Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních

Více

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb.

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb Proč transformujeme N E P L Á N U J E M E P O U Z E N O V É S O C I Á L N Í S L U Ž B Y, P L Á N U J E M E S P Í Š E T O, J A K C H C E Č L O V Ě K S P O S T I Ž E N Í M Ž Í T, B Y D L E T, P R A C O V

Více

KA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bc. Irena Tlapáková 1 poznámka ÚVOD Žijeme v době, která sebou nese nejen převratné úspěchy na poli vědy a techniky,

Více

PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍ ASISTENCE V TRENDU VOZÍČKÁŘŮ

PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍ ASISTENCE V TRENDU VOZÍČKÁŘŮ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍ ASISTENCE V TRENDU VOZÍČKÁŘŮ 1. Trend vozíčkářů a jeho služby Spolek Trend vozíčkářů Olomouc je občanské sdruţení zaloţené v roce 1994 samotnými lidmi se zdravotním postiţením

Více

Datum zpět vzetí žádosti:

Datum zpět vzetí žádosti: Domov PETRA Mačkov Mačkov 79, 388 01 Blatná tel.: 383 413 111 fax: 383 413 198 e mail : info@domovpetra.cz internet www.domovpetra.cz č. účtu: 27228291/0100 IČ: 708 717 79 DIČ: CZ 708 717 79 Podání žádosti:

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Smlouva o poskytování osobní asistence

Smlouva o poskytování osobní asistence Smlouva o poskytování osobní asistence Uzavřená dle 91 a 39 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více