PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU VIETNAMSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ
|
|
- Filip Švec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A VIETNAMSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ
2 2
3 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6 3) VIETNAM JAKO PARTNER ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE R...7 4) BILATERÁLNÍ SMLOUVY MEZI R (SSR) A VIETNAMSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU...9 5) HOSPODÁSKÁ, POLITICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE VE VIETNAMU ) ROZVOJOVÉ PRIORITY VIETNAMSKÉ VLÁDY ) ROZVOJOVÉ INTERVENCE OSTATNÍCH DONOR ) PRIORITY ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A VIETNAMEM NA LÉTA SEKTOROVÉ ZAMENÍ PROGRAMU...14 GEOGRAFICKÉ ZAMENÍ PROGRAMU...14 INDIKATIVNÍ PEHLED OBLASTÍ PRO ROZVOJOVÉ INTERVENCE V RÁMCI PROGRAMU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A VIETNAMEM NA LÉTA PREZOVÁ TÉMATA ) INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC, ÍZENÍ A IMPLEMENTACE PROGRAMU ) EVALUACE A MONITORING PROGRAMU
4 1) Shrnutí Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Vláda R definovala Vietnamskou socialistickou republiku (VSR) jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : potebnost rozvojové spolupráce, mimoádn silná tradice rozvojové spolupráce, potenciál pro sekundární pínosy rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemn výhodných hospodáských vztah ). Vietnam stále patí mezi málo rozvinuté zem a v roce 2004 se umístil na 112. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje 1. Ekonomická a sociální situace je poznamenána pedevším dlouholetým p sobením státn ízené ekonomiky a jednostrannou vazbou Vietnamu na bývalý Východní blok (do r. 1990). Politická situace ve Vietnamu je charakterizována vedoucí úlohou Komunistické strany Vietnamu, p sobením masových lenských organizací a absencí standardních demokratických politických stran a hnutí. V posledních letech ale dochází k jisté liberalizaci a v ekonomické a spoleenské oblasti je uskuteována ada reforem, jejichž d sledkem je postupné snižování úrovn chudoby a pomrn vysoký r st HDP (zhruba o 6 7 % ron). eská republika se v rámci své rozvojové spolupráce s Vietnamem zamí na sektory ochrany životního prostedí, zemdlství, oblast práce a sociálních vcí a dále podporu podnikání a modernizaci pr myslové infrastruktury. Významným tématem bude pomoc pi ešení následk p sobení pr myslových jed (dioxin ). Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru životního prostedí: spolupráce v oblasti ešení starých ekologických zátží kontaminace životního prostedí (pedevším problém dioxin ), spolupráce v oblasti ochrany vod, spolupráce v oblasti nakládání s odpady. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru práce a sociálních vcí : rehabilitace osob a sociální stabilizace rodin a komunit postižených dioxiny, podpora rovného postavení žen a muž ve spolenosti, zlepšení postavení etnických menšin, podpora rozvoje trhu práce a odborného vzdlávání vetn posilování kapacit vietnamských státních institucí. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru zemdlství: pomoc pi zavádní kvalitnjší a efektivnjší zemdlské produkce, problematika zdravotní nezávadnosti a kvality potravin, oblast lesnictví
5 Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru ekonomické spolupráce: spolupráce v oblasti dodávek zdravotnické techniky, podpora sektoru obuvnického a kožedlného pr myslu, podpora odborného a uovského školství, spolupráce pi zavádní alternativních zdroj energie. Pr ezová témata pro rozvojové intervence: posilování vzájemných kulturních, ekonomických a spoleenských vazeb mezi eskou republikou a Vietnamem, vetn podpory spolupráce vzdlávacích a výzkumných institucí, podpora rozvoje lidských zdroj v chudobou nejvíce postižených oblastech, podpora komunitního rozvoje (pedevším ve venkovských oblastech), posilování kapacit veejné správy, uplatování princip udržitelného rozvoje. 5
6 2) Cíle a principy zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky eská republika (R) jako len Evropské unie (EU) a mezinárodního spoleenství demokraticky a ekonomicky vysplých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem a pijímá sv j díl odpovdnosti pi ešení globálních problém. Jedním z výraz tohoto postoje je zahraniní rozvojová spolupráce (ZRS), která je integrální souástí eské zahraniní politiky. R v souladu s principy EU a ochranou zájm R provádí a poskytuje vlastní ZRS, a to jak na dvoustranném, tak na mnohostranném základ. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce po vstupu R do EU, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , definují zahraniní rozvojovou spolupráci v širším smyslu jako ucelenou vládní politiku v i partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím, v užším smyslu ZRS pedstavuje pomoc eského státu vyjádenou transferem financí, materiálu, expertní i technické pomoci za úelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Mezi hlavní cíle eské ZRS patí snížení chudoby, ekonomickopr myslový rozvoj, postupná integrace partnerských zemí do svtové ekonomiky, rozvoj zemdlství, rozvoj a upevnní demokracie, lidských práv a ádné správy vcí veejných, zavedení právních princip, ízení migrace, udržitelný rozvoj s d razem na jeho environmentální složku a postkonfliktní obnova. Koncepce zahraniní rozvojové pomoci R na léta , kterou vzala vláda R na vdomí svým usnesením. 91 ze dne 23. ledna 2002, uvedla jako rámcový cíl v oblasti zahraniní rozvojové pomoci pispt v souladu s úsilím mezinárodního spoleenství k omezení chudoby v mén vysplých ástech svta cestou ekonomicko-sociálního udržitelného rozvoje. R se ztotožuje s vícerozmrným pístupem k omezování chudoby, kterou nelze chápat pouze v ekonomických termínech nízkého píjmu na obyvatele, ale i v dalších sociálních a environmentálních vazbách. R pln podporuje Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs Millenium Development Goals), které vyplynuly z mezinárodních konferencí OSN v 90. letech a byly potvrzeny Miléniovým summitem OSN v roce Ústedním cílem je snížení potu lidí žijících v absolutní chudob o polovinu do roku Zahraniní rozvojová spolupráce R vychází z princip partnerství (ZRS musí být vedena poptávkou po pomoci ze strany píjemce, nikoliv nabídkou poskytovatele), efektivnosti a transparentnosti. ZRS odráží zájmy a poteby R a napomáhá intenzifikaci politických a hospodáských vztah mezi partnerskými zemmi a R. Poskytování ZRS je v souladu s bezpenostními zájmy R. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Formulace program posílí pedvídatelnost rozvojové spolupráce a usnadní plánování aktivit všem aktér m rozvojové spolupráce. V souladu s cíli uvedenými v Zásadách zahraniní rozvojové spolupráce a zahraninpolitickými zájmy R schválila vláda zámr dlouhodob smovat eskou ZRS do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Moldavské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a erné Hory. 6
7 3) Vietnam jako partner rozvojové spolupráce R Vláda R definovala svým usnesením. 302 ze dne 31. bezna 2004 Vietnamskou socialistickou republiku jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : potebnost rozvojové spolupráce, mimoádn silná tradice rozvojové spolupráce, potenciál pro sekundární pínosy rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemných hospodáských vztah ). Vysoká míra potebnosti rozvojové spolupráce vychází z neutšené ekonomické a sociální situace Vietnamu. V roce 2004 se Vietnam umístil na 112. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje. Pr mrný hrubý národní d chod per capita ve výši 480 USD (podle Svtové banky, 2003) adí Vietnam mezi zem s velmi nízkým píjmem na osobu. Posledních 15 let probíhají ve Vietnamu významné reformy, jejichž výsledkem je nap. snížení úrovn chudoby o polovinu od zaátku 90. let, ale zem se stále potýká se závažnými problémy a chudobou, pedevším ve venkovských oblastech. eskoslovensko-vietnamské politické, hospodáské a kulturní vztahy byly intenzivn rozvíjeny od zahájení vietnamského protikoloniálního zápasu, respektive od vyhlášení nezávislosti. Rozvojová spolupráce byla od této doby integrální souástí vzájemných vztah. Vietnam (respektive Severní Vietnam) patil jako jedna z tzv. mimoevropských socialistických zemí mezi prioritní zem pro poskytování zahraniní pomoci. Vedle realizace celé ady projekt spolupráce patilo mezi nejefektivnjší nástroje pomoci poskytování stipendií ke studiu na eských vysokých školách a organizace stáží v eských podnicích. Ve Vietnamu v souasné dob žije nkolik tisíc absolvent eských škol a uiliš. Ale i v R žije a pracuje velmi poetná vietnamská menšina, což rovnž významn prohlubuje vazby mezi obma zemmi. eská republika obnovila rozvojovou spolupráci s Vietnamem po roce 1996 a v tomto období se soustedila pedevším na projekty posilování konkurenceschopnosti vietnamských podnik a modernizaci infrastruktury. eská republika poskytla Vietnamu za období oficiální rozvojovou pomoc (Official Development Assistance ODA) ve výši zhruba 3,5 mil. USD. 7
8 Tab. 1: Pehled aktuáln probíhajících projekt ZRS R ve Vietnamu Projekt Vybudování stediska ortopedie a rehabilitace pro zdravotn postiženou mládež v provincii Bac Thai Zavedení technologie ekologického zpracování bioodpad na organominerální hnojiva Vyhledání a pr zkum zdroj pitné vody na vybraných lokalitách provincie Nghe An - Vietnam Revitalizace odlesnných území místními druhy jako nástroj rozvoje venkova v oblasti centrální vrchoviny Vietnamu Výmnná odborná stáž pracovník státní správy Doba realizace Gestorský resort Ministerstvo pr myslu a obchodu R Ministerstvo pr myslu a obchodu R Ministerstvo životního prostedí R Ministerstvo zemdlství R Ministerstvo práce a sociálních vcí R Celková ástka 45 mil. K 21 mil. K 9,934 mil. K 6,224 mil. K 2,312 mil. K 8
9 4) Bilaterální smlouvy mezi R (SSR) a Vietnamskou socialistickou republikou Tab. 2: Bilaterální smlouvy mezi R (SSR) a VSR Název smlouvy Dohoda mezi vládou SSR a vládou VSR o spolupráci ve zdravotnictví Datum podepsání smlouvy Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou SSR a vládou VSR Konzulární úmluva mezi vládou SSR a vládou VSR Smlouva o právní pomoci ve vcech obanských a trestních Dohoda mezi vládou SSR a vládou VSR o zízení a innosti informaních a kulturních stedisek Protokol o spolupráci mezi Federálním ministerstvem zahraniních vcí SFR a Ministerstvem zahraniních vcí VSR Dohoda mezi vládou R a vládou VSR o odborné píprav vietnamských oban ve stedních odborných uilištích v R Dohoda mezi vládou R a vládou VSR o vzájemném zamstnávání eských a vietnamských oban Dohoda mezi vládou R a vládou VSR o vypoádání vzájemných pohledávek a závazk Dohoda mezi vládou R a VSR o leteckých službách Smlouva mezi vládou R a vládou VSR o zabránní dvojího zdanní a zabránní daovému úniku v oboru daní z píjmu a z majetku Dohoda mezi vládou R a vládou VSR o podpoe a vzájemné ochran investic Ujednání mezi vládou R a vládou VSR o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pas platnost od
10 5) Hospodáská, politická a sociální situace ve Vietnamu Vietnam stále patí mezi mén rozvinuté zem svta, v roce 2004 se umístil na 112. míst ze 177 zemí seazených podle Indexu lidského rozvoje 2. Základní ekonomické a sociální ukazatele jsou uvedeny v tabulce: Tab. 3: Základní ekonomické a sociální ukazatele Vietnamu poet obyvatel 77,5 mil. 80,4 mil. 81,3 mil. pr mrná délka života kojenecká úmrtnost úmrtnost dtí do 5 let hrubý národní d chod hrubý národní d chod per capita hrubý domácí produkt N/A 69,7 70 N/A 20/ /1000 N/A 26/ / ,1 mld. USD 34,8 mld. USD 38,8 mld. USD 360 USD 430 USD 480 USD 28,7 mld. USD 35,1 mld. USD 39,2 mld. USD r st HDP (%) 4,8 7,0 7,2 zahraniní dluh N/A 11,4 mld. USD N/A dluhová služba (% vývozu) pímé zahraniní investice N/A 5,5 5,1 N/A 1,2 mld. USD 1,4 mld. USD Po rozpadu Východního bloku poátkem 90. let 20. stol. stál Vietnam ped nutností peorientovat na nové partnery a nové trhy. Díky dalekosáhlým reformám (tzv. reforma Doi Moi) Vietnam dosáhl od zaátku 90. let ady pozoruhodných úspch v ekonomické transformaci a boji s chudobou. Úrove chudoby (podle mezinárodních standard ) se podailo bhem 10 let snížit bezmála na polovinu, piemž hrubý domácí produkt ve stejném období rostl pr mrn o 6 7 % ron 4. Vietnam se bhem 10 let stal svtov významným exportérem kávy, pepe, gumy a dalších plodin a surovin (uhlí, ropa). Velký význam pro vietnamskou ekonomiku bude mít v píštích letech turistický ruch, který se rozvíjí rychlým Podle
11 tempem. Pozitivní d sledky ekonomického r stu jsou ale rozloženy nerovnomrn a pedevším venkovské oblasti se dosud potýkají s chudobou a nedostaten rozvinutou infrastrukturou, vetn základní zdravotní a sociální pée. Podíl venkovského obyvatelstva iní pibližn 75 %, pr mysl zamstnává okolo 20 % obyvatelstva v produktivním vku a zemdlství asi 50 %. Díky ástené ekonomické liberalizaci v 90. letech roste podíl sektoru služeb (pedevším v oblasti cestovního ruchu). Vietnamu se rovnž v pr bhu 90. let dailo úspšn ešit zadlužení. Navíc míra gramotnosti dosplého obyvatelstva je neobyejn vysoká a dosahuje bezmála 94 %, což pedstavuje pro hospodáství zem rovnž nezanedbatelnou výhodu. Hlavním cílem Vietnamu v souasné dob je vstup do Svtové obchodní organizace (WTO) a plné zapojení zem do svtové ekonomiky. Zmny se dotknou i vietnamského finanního systému, který je dosud striktn regulován státními zásahy. Na druhou stranu práv minimální provázanost vietnamské ekonomiky a finanního sektoru se svtem pomohla uchránit tuto zemi ped vážnjšími následky asijské finanní krize koncem 90. let minulého století. Ped Vietnamem však ješt stojí celá ada dalších nutných krok jde nap. o privatizaci státního majetku, což pedstavuje nkolik tisíc podnik s miliony zamstnanc, a dále reforma státní administrativy a bankovního sektoru. Velký problém také pedstavuje vysoká míra korupce, i když na nejvyšší úrovni je zetelná snaha tuto situaci ešit. Sociální a politická situace ve Vietnamu je však i nadále poznamenána petrvávající chudobou a malou schopností státu vytvoit dostaten efektivní sociální sí. Mezi hlavní úkoly v oblasti rozvoje patí zásobování pitnou vodou, nebo pístup k nezávadné vod má dnes jen 56 % populace. Další palivé problémy pedstavují kontaminace ástí zem nebezpenými látkami, pedevším dioxiny, které byly používány bhem války v 60. a 70. letech 20. století, dále zvyšující se míra pr myslového zneištní a nevhodné nakládání s odpady, otázka udržení biodiverzity a v neposlední ad rovnž zvtšující se sociální rozdíly mezi msty a venkovem a nedostatená úrove a dostupnost zdravotní pée. Mezi nejchudší skupiny obyvatelstva patí ve venkovských oblastech žijící etnické menšiny, kterých je 53 a pedstavují 12 % populace (zhruba 8 milion ). Vietnam z stává i nadále socialistickou zemí, která uplatuje systém vlády jedné strany a nepipouští politickou opozici. Pojmy jako demokratizace a ádná správa vcí veejných (Good governance) se sice v rozvojových strategiích objevují, ale v souasné dob zejm nepedstavují pro Vietnam absolutní prioritu. Na druhou stranu se vietnamská komunistická strana v posledních letech snaží o dílí decentralizaci rozhodovacích proces, i když se tak dje pod pelivým dohledem státních a stranických orgán a masových lenských organizací (Svazu mládeže, Svazu žen a dalších). Objevují se také první nestraníci na vyšších odborných postech státní správy a národního hospodáství. Komunistická strana si ale v každém pípad hodlá podržet vedoucí postavení ve spolenosti a ani oblast ekonomiky nehodlá zcela penechat volnému trhu. V oficiálních dokumentech se stále astji objevuje termín tržní ekonomika se socialistickou orientací (pípadn sociáln-tržní ekonomika ), o úinnosti tržních nástroj ale již nikdo vážnji nepochybuje a v rozvoji podnikání a zapojení Vietnamu do mezinárodního obchodu se spatuje hlavní nástroj rozvoje zem. V zemi neexistují nezávislá média, ale oban m byl alespo ásten zpístupnn internet a píjem zahraniního TV vysílání. 11
12 6) Rozvojové priority vietnamské vlády Vietnam se na mezinárodní scén zaíná více prezentovat od druhé poloviny osmdesátých let, kdy byla zahájena reforma Doi Moi. Tato reforma, spolu s obnovením vztah se Západem a navázáním diplomatických styk s USA, pivádí do zem celou adu mezinárodních institucí a donor. Vietnam pomrn rychle vypracoval tzv. Komplexní rámec rozvoje (Comprehensive Development Frame CDF), na jehož základ zahájil spolupráci se Svtovou bankou a Mezinárodním mnovým fondem. Zatím poslední verze rozvojové strategie Vietnamu, tzv. Komplexní strategie omezování chudoby a ekonomického r stu (Comprehensive Poverty Reduction and Growth Strategy CPRGS) 5, byla schválena v roce 2002 a pedstavuje výsledek dlouhého vyjednávání mezi vietnamskou vládou a mezinárodní donorskou komunitou. Rozvojová strategie Vietnamu se hlásí k Rozvojovým cíl m tisíciletí (MDGs Millenium Development Goals), ale má svou vlastní specifickou podobu, která se soustedí na ti hlavní témata (strukturální reforma, rozvoj venkova a rozvoj lidských zdroj ) a následující prioritní oblasti: udržitelný ekonomický a sociální rozvoj se zvláštním d razem na rozvoj venkova a zlepšení postavení etnických menšin, vytvoení zdravého ekonomického prostedí pro soukromé podnikání (zvláštní d raz se klade na malé a stední podniky), reforma státní administrativy a veejných financí, dopravní infrastruktura, lidský rozvoj, podpora vdy a techniky, zlepšení pístupu lidí ke vzdlání, zdravotní a sociální péi, zdravotní nezávadnost potravin a zabezpeení pístupu k pitné vod, ochrana životního prostedí, boj proti HIV/AIDS, malárii a dalším penosným chorobám. V rámci tchto hlavních rozvojových cíl existují konkrétní priority, které hodlá vietnamská vláda za pomoci mezinárodní donorské komunity ešit. 1. Zlepšení efektivity a odbornosti státní správy, posilování ekonomického managementu, vytvoení zdravého ekonomického prostedí: pokraování privatizace státních podnik, vytvoení a zavedení vhodné legislativy pro oblast národního hospodáství, posilování kapacit státní správy a ekonomického managementu, boj proti korupci. 2. Zlepšení sociálních a zdravotnických služeb a infrastruktury (pedevším) na místní úrovni: dostupnost a kvalita pitné vody, dostupnost zdravotních služeb, dopravní infrastruktura, školství, sociální pée, pée o osoby a dti se zdravotním postižením, zdravotní nezávadnost potravin, boj proti penosným chorobám
13 3. Ochrana životního prostedí a biodiverzity: ešení následk pr myslového zneištní a starých ekologických zátží, zavádní ekologických pístup v pr myslu a zemdlství, ochrana biologické rozmanitosti, budování národních park, zalesování, ekoturistika. 4. Lidský rozvoj, podpora vdy a techniky: zvyšování dostupnosti všech úrovní školství, zavádní moderních technologií do výuky, vdy i praxe, ochrana kulturního ddictví, pée o všestranný rozvoj etnických menšin pi zachování jejich kulturní odlišnosti. 13
14 7) Rozvojové intervence ostatních donor V roce 2003 byl Vietnam píjemcem pibližn 1,75 miliard USD ODA, 6 což pedstavovalo pibližn 4,5 % hrubého národního d chodu. Rozvojová pomoc byla ve sledovaném období smována pedevším do sektoru sociálních služeb, podpory oživení pr myslu a podnikání, zdravotnictví a vzdlávání. ada dárc vykazuje jako ODA grantový element tzv. mkkých úvr (soft loans), které jsou zameny pedevším na podporu ekonomického r stu. Donorská komunita ve Vietnamu je poetná a zahrnuje 25 bilaterálních a 15 multilaterálních dárc a více než 500 nevládních organizací. Koordinace poskytování rozvojové pomoci se dje prostednictvím vietnamského ministerstva plánování a investic, které má v systému ODA klíovou úlohu krom koordinace ODA také pipravuje koncepní materiály a spoluvytváí dlouhodobé strategie. Ministerstvo plánování pravideln zve reprezentanty donorské komunity (vtšinou na úrovni velvyslanc ) na jednání Poradní skupiny (Consultative Group CG), která je hlavním koordinaním orgánem mezinárodní donorské komunity pro poskytování ODA Vietnamu. Krom CG se donoi setkávají také na pravidelných zasedáních Vietnamské obchodní rady (Vietnam Business Forum VBF). Zvláštní mechanismus je vytvoen pro spolupráci se zahraniními nevládními organizacemi, jejichž evidenci a koordinaci provádí vietnamské ministerstvo zahraniních vcí prostednictvím své specializované agentury PACCOM (People's Aid Coordinating Committee). Tab. 4: Rozvojové aktivity ostatních donor v roce 2003 Poskytovatel pomoci objem pomoci (v mil. USD) % (zaokrouhleno) Japonsko Mezinárodní rozvojová agentura (IDA Svtová banka) Asijský rozvojový fond (AsDF) Francie 96 5,5 Dánsko 59 3,5 Nmecko 52 3,5 Austrálie 38 2 Nizozemsko 35 2 Velká Británie 31 2 USA 27 1,5 Ostatní bilaterální dárci Ostatní multilaterální dárci (agencie OSN) Celkem bilaterální Celkem multilaterální CELKEM Zdroj: statistiky OECD
15 8) Priority rozvojové spolupráce mezi R a Vietnamem na léta Sektorové zamení programu S ohledem na rozsah rozvojových poteb Vietnamu a limity finanních i lidských zdroj se R ve spolupráci s Vietnamem zamí na tyi vybrané sektory. Vzhledem k tomu, že ochrana životního prostedí a udržitelné využívání pírodních zdroj patí mezi klíové priority vietnamské vlády a R disponuje v této oblasti vlastní kvalitní expertizou, zamí se v daném období spolupráce na sektor životního prostedí. Omezování chudoby pomocí tvorby nových pracovních píležitostí, sociální ochrana obyvatelstva (zejména nejvíce ohrožených skupin) a boj proti sociálnímu vylouení patí k oblastem, které pedstavují významnou prioritu pro Vietnam a R zde navíc disponuje cennými komparativními výhodami a zkušenostmi z období transformace. Proto bude oblast práce a sociálních vcí rovnž patit mezi prioritní oblasti spolupráce. Rozvoj venkova a zemdlství patí mezi významné priority vietnamské vlády, piemž zemdlství stále z stává hlavním zdrojem píjm pevážné ásti místního obyvatelstva. R se zamí na spolupráci v tomto sektoru pi využití svých zkušeností a bude možné zde navázat na dosud realizovanou spolupráci. Ekonomicko-pr myslový rozvoj je pro vietnamskou vládu prioritní vzhledem k zájmu urychlit hospodáský r st a omezovat chudobu obyvatelstva. R disponuje v této oblasti komparativní výhodou vyplývající ze zkušeností s pechodem na tržní hospodáství. R se zamí na spolupráci v sektoru ekonomicko-pr myslového rozvoje. Rovnž zde bude možné úinn navázat na dosud realizovanou spolupráci. Geografické zamení programu Vzhledem k omezeným finanním a lidským zdroj m, stejn tak jako i požadavku efektivity a viditelnosti, se R v budoucnu zamí pedevším na oblast stedovietnamské provincie Thua Thien Hue, která patí z hlediska rozvojové spolupráce mezi nejpotebnjší. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v rámci programu rozvojové spolupráce mezi R a Vietnamem na léta Sektor životního prostedí 1.1 Spolupráce v oblasti ešení starých ekologických zátží kontaminace životního prostedí Jedním z nejzávažnjších problém, s nimiž se Vietnam v oblasti životního prostedí potýká, je vysoká kontaminace ásti zem nebezpenými látkami. Jedná se o 5 10 % plochy, která je zamoena toxickými jedy, pedevším dioxiny, které byly používány bhem války v 60. a 70. letech minulého století. V letech bylo nad územím Vietnamu rozprášeno asi 75 mil. litr toxických herbicid (60 % tvoil defoliant Agent Orange) a celkem bylo do životního prostedí uvolnno 366 kg dioxin. Dioxin pedevším jeho nejtoxitjší forma TCDD (tetrachlorodibenzo-p-dioxin) patí mezi nejstabilnjší známé polutanty, které se navíc vyznaují kumulativním efektem v potravinovém etzci. Vietnamská vláda uvádí, že pibližn Vietnamc se stalo pímými obmi vážných onemocnní zp sobených toxickými jedy a desítky tisíc dtí pišly následn na svt s r znými druhy zdravotních postižení. 15
16 Vzhledem ke skutenosti, že se s následky dioxinu v podob rakovinných onemocnní, i nap. vrozených deformací, potýká již tetí generace, je tento problém i ticet let po skonení války velmi aktuální. To dokazuje i skutenost, že odstranní dioxin a revitalizace zasažených složek životního prostedí jsou jednmi z nejvyšších priorit vietnamské vlády a že pro likvidaci následk kontaminace zídila vláda specializovaný orgán tzv. Komisi 33. eská republika disponuje v této oblasti kvalitním technickým a odborným zázemím a zkušenostmi s odstraováním pr myslového zneištní a i proto je životní prostedí jednou z oblastí, kde se pedpokládá intenzivní zapojení ZRS R. Pomoc pi ešení následk p sobení dioxin a následná obnova pírody je jednou z nejvtších priorit regionální správy provincie Thua Thien Hue, do níž spadají z hlediska dioxin nejpostiženjší okresy nacházející se u hranic s Laosem (A Luoi a Nam Dong). eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: pr zkum a monitoring kontaminovaných oblastí, zpracování analýzy ekologických a zdravotních rizik, ekologické poradenství, zavedení preventivních opatení s cílem minimalizovat negativní dopady dioxinové kontaminace na obyvatelstvo, zízení stediska pro monitoring následk dioxinové kontaminace, sanace a rekultivace kontaminovaných oblastí, ve spolupráci s MZe zavádní pstování vhodných zemdlských plodin, ochrana biodiverzity a pírodního bohatství. 1.2 Spolupráce v oblasti ochrany vod Pes obecnou dostupnost vody ve Vietnamu nemá pibližn 40 % populace pístup k pitné a nezávadné vod. Krom jiných aspekt se na této skutenosti podílí i rychlý rozvoj pr myslových zón a fakt, že populaní r st je rychlejší než rozvoj infrastruktury. Rozvojová strategie Vietnamu tzv. Komplexní strategie omezování chudoby a ekonomického r stu (Comprehensive Poverty Reduction and Growth Strategy CPRGS) má za jednu z hlavních priorit v oblasti životního prostedí zabezpeení pístupu k pitné vod mstskému i venkovskému obyvatelstvu. Od roku 2002 je ve Vietnamu realizován pravidelný monitoring kvality vody. Povrchová voda je významn kontaminována (hl. v oblastech dvou velkých ek, Rudé eky a Mekongu) a obsahy BSK (indikátor organického zneištní) jsou pibližn 4 10x nadlimitní (limit 4 mg/l). Vietnam má dlouhodobé problémy se zneištním povrchových a podzemních vod, k emuž se pidává kritický nedostatek istiek odpadních vod. Kanalizace ve tyech nejvtších mstech pedstavuje % potebné sít. Tento stav nejen ztžuje obyvatelstvu život, ale vede logicky i k riziku vzniku epidemií. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: pr zkum zamený na zdroje pitné vody, zavádní systém istší produkce, ekologicky šetrných pístup vedoucích k minimalizaci produkce odpadních vod, vodohospodáské práce, zaízení pro úpravu odpadních vod, vodárenství a sananí práce. 16
17 1.3 Spolupráce v oblasti nakládání s odpady V posledních patnácti letech prošel Vietnam velmi rychlým ekonomickým rozvojem. Stinnou stránkou této skutenosti je fakt, že krom úspch v oblasti ekonomického rozvoje elí nyní Vietnam také vážným problém m v oblasti životního prostedí. V d sledku dynamického ekonomického r stu dochází k produkci velkého množství odpadních vod, plynných i tuhých odpad. Nebudou-li zavedeny úinné technologie k prevenci zneišování, zp sobí vzniklé odpady škody na životním prostedí a lidském zdraví. Prioritou v oblasti životního prostedí jsou proto investice do technologií zpracování odpad a prevence zneišování. V souasné dob je nakládání s odpady zcela nevyhovující stejn jako jsou nedostatená zaízení na likvidaci, recyklaci i uložení komunálního a nebezpeného odpadu. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: vytváení koncepcí odpadového hospodáství, projektování zaízení na zpracování a uložení odpad, rekultivace starých skládek, zavádní a podporu technologií na tídní a recyklaci odpad, zavádní systém istší produkce, ekologicky šetrných pístup vedoucích k minimalizaci produkce odpad. 2. Sektor sociální pée 2.1 Rehabilitace osob a sociální stabilizace rodin a komunit postižených dioxiny Pomoc pi ešení následk p sobení dioxin a rozvoji lidských zdroj jsou hlavní prioritou regionální správy provincie Thua Thien Hue. V souasnosti v této oblasti žije nkolik tisíc lidí vážn postižených dioxiny a rodí se již tetí generace tžce postižených dtí. Podpora tchto osob ze strany státu není dostaující, proto bude rozvojová pomoc eské republiky orientována pedevším na tuto skupinu obyvatel. Aktivity v této oblasti budou úzce koordinovány s ústedními i regionálními institucemi státní správy VSR. eská rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zamí na: ucelenou rehabilitace osob se zdravotním postižením, sociální zaleování znevýhodnných skupin obyvatel (starých lidí, sirotk, ohrožených dtí, atp.) žijících v oblastech zasažených dioxiny. 2.2 Podpora rovného postavení žen a muž ve spolenosti Ženy ve Vietnamu bývají mnohdy hlavní pracovní silou v rodin, piemž pevážná ást obyvatel Vietnamu žije ve venkovských oblastech (75 %). eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: pomoc pi prosazování rovných píležitostí žen a muž, pomoc pi plánování rodiny, zajištní lepšího pístupu žen ke vzdlání, vytváení pracovních píležitostí pro ženy, otázku domácího násilí, boj proti prostituci a obchodu se ženami. 17
18 2.3 Zlepšení postavení etnických menšin Ve Vietnamu žije celkem 53 etnických menšin, které pedstavují 12 % populace. Žijí vtšinou ve venkovských oblastech a patí mezi nejchudší skupiny obyvatelstva. V souasnosti se na problematiku tchto menšin zamuje zvýšená pozornost jak vládních, tak nevládních institucí. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na ekonomický a sociální rozvoj tchto komunit prostednictvím program rozvoje lidských zdroj. 2.4 Podpora rozvoje trhu práce a odborného vzdlávání vetn posilování kapacit vietnamských státních institucí Tato problematika patí mezi tradiní oblasti spolupráce mezi R a VSR a je také jednou z hlavních priorit vietnamské vlády. Na základ svých zkušeností m že eská republika poskytnout Vietnamu odbornou pomoc pi vytváení nových pracovních míst a pi školení odborných pracovník. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí pedevším na pomoc pi snižování míry nezamstnanosti u osob se zdravotním postižením a pracovní stáže a školení odborných pracovník vietnamské státní správy. 3. Sektor zemdlství 3.1 Pomoc pi zavádní kvalitnjší a efektivnjší zemdlské produkce Zásadním problémem ve stední oblasti vietnamské vrchoviny (oblast Thua Thien Hue) je bezesporu výrazná kontaminace životního prostedí nebezpenými dioxiny a jejich stálé p sobení na celý potravinový etzec. Postupy k zlepšení této situace jsou krom technologií na diagnostiku a likvidaci jed i navržení optimálních zemdlských postup vedoucí k minimalizaci pr niku dioxin do rostlin, živoich a následn i p sobení na generace lidského organismu. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: zavádní preventivních opatení v zemdlských postupech s ohledem na kontaminaci p dy a vody nebezpenými látkami, pomoc pi zavádní optimálních zp sob zemdlské produkce v oblasti stedního Vietnamu zasažené p sobením pr myslových jed, spolupráce v oblasti vodního hospodáství, podpora mechanizace zemdlství. 3.2 Problematika zdravotní nezávadnosti a kvality potravin Hlavními problémy, kterým vietnamské zemdlství elí pi snaze o efektivní rozvoj zemdlské produkce, jsou krom nedostateného vybavení zemdlskou technikou i nízká konkurenceschopnost zemdlské produkce pedevším díky nízké kvalit zemdlské prvovýroby, což se odráží v nízkých cenách exportovaných komodit. Zemdlci v podhorských a horských oblastech patí navíc ke skupinám s v bec nejnižšími píjmy. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: podporu pi zlepšování vdeckého a technologického výzkumu ve smyslu zlepšování kvality zemdlské produkce, zavádní metod sledování a zvyšování kvality zemdlské produkce, 18
19 asistenci pi vytváení postup usnadujících pístup na trh a zvyšujících konkurenceschopnost zemdlské prvovýroby. 3.3 Oblast lesnictví V oblastech stedního Vietnamu došlo bhem váleného konfliktu k výrazným zásah m do lesních ekosystém, které se vzhledem k velkému ekologickému zatížení nedaí úspšn revitalizovat. Z toho d vodu zde vzniká znaný prostor pro aktivity spojené s inventarizací lesních ekosystém a podpora aktuáln pipravovaného programu vietnamské národní inventarizace les. V návaznosti na tyto innosti pak zahájit program zalesování odlesnných ástí v oblasti stedovietnamské vrchoviny. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: transfer metodických a technologických poznatk v oblasti inventarizace lesních ekosystém, spolupráci pi zalesování postižených oblastí stedního Vietnamu, spolupráci pi zavádní systému hospodáské úpravy les. 4. Sektor prmyslu a obchodu 4.1 Oblast vybavenosti zdravotnickou technikou Nedostatek moderních lékaských pístroj pedstavuje znaný problém pro vietnamské zdravotnictví a omezuje tak kvalitu a dostupnost lékaské pée, ímž negativn ovlivuje zdravotní stav obyvatelstva. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na vybavení zdravotnických zaízení specializovanou technikou. Souástí spolupráce bude i školení personálu zamené na obsluhu a údržbu dodaných zaízení. 4.2 Spolupráce v oblasti kožedlného a obuvnického prmyslu Rozvoj exportn orientovaného pr myslu patí mezi priority vietnamské vlády. Oblast zpracování k ží a výroby obuvi má vysoký exportní potenciál. eská rozvojová spolupráce se pi podpoe kožedlného a obuvnického pr myslu zamí pedevším na rozvoj lidských zdroj prostednictvím poskytování odborného a uovského školství. Intervence R pispjí k tvorb nových pracovních míst. 4.3 Oblast alternativních zdroj energie Rozsáhlé venkovské oblasti venkova nejsou pokryty dodávkami elektrické energie, což negativn ovlivuje celkový hospodáský a sociální rozvoj tchto oblastí. eská rozvojová spolupráce v oblasti dodávek elektrické energie se v souladu s principy udržitelného rozvoje zamí na podporu ekologicky pijatelných zdroj energie, zejména pak energie vodní a solární. 19
20 Prezová témata 1. posilování vzájemných kulturních, ekonomických a spoleenských vazeb mezi eskou republikou a Vietnamem, vetn podpory spolupráce vzdlávacích a výzkumných institucí, 2. podpora rozvoje lidských zdroj v chudobou nejvíce postižených oblastech, 3. podpora komunitního rozvoje (pedevším ve venkovských oblastech), 4. posilování kapacit veejné správy, 5. rozvoj venkova, 6. uplatování princip udržitelného rozvoje. 20
PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU MOLDAVSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010
PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A MOLDAVSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6 3) MOLDAVSKÁ
VícePROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU ZAMBIÍ NA OBDOBÍ 2006 2010
PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A ZAMBIÍ NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...5 3) ZAMBIE JAKO PARTNER
VíceStrategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010
Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje
VícePROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU JEMENSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010
PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A JEMENSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...5 3) JEMEN
VíceZahraniční rozvojová spolupráce ČR v gesci MŽP se zaměřením na problematiku kontaminovaných míst
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR v gesci MŽP se zaměřením na problematiku kontaminovaných míst David TOPINKA Ministerstvo životního prostředí Odbor ekologických škod Historie zahraniční rozvojové pomoci
VíceDOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství
DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti
VíceROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix
ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři
VíceZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Milan Konrád, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstvo zahraničních věcí Letní škola rozvojové spolupráce 2012, Olomouc Definice a cíle
VícePROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU ANGOLOU NA OBDOBÍ 2006 2010
PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A ANGOLOU NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...5 3) ANGOLA JAKO PARTNER
VíceDotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí
Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání
VíceEA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005
EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích
VícePROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU SRBSKEM A ERNOU HOROU NA OBDOBÍ 2006 2010
PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A SRBSKEM A ERNOU HOROU NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6 3) SRBSKO
VíceZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY. Letní škola rozvojových studií 2011, Olomouc
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Letní škola rozvojových studií 2011, Olomouc Definice a cíle Odstranění chudoby a udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj Plnění Rozvojových cílů tisíciletí
Více37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství
Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských
VíceFinální verze žádosti (LZZ-GP)
8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu
VíceSnížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby
Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních
VíceVyužití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem
Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními
VíceKoncept návrhové ásti RPSS
Koncept návrhové ásti RPSS Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti Opatení 1.1 Zvyšování informovanosti o nabídce sociálních služeb na území SO ORP (s drazem na území mimo statutární msto.b.)
VíceSTRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY
STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí
VícePROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU MONGOLSKEM NA OBDOBÍ
PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A MONGOLSKEM NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6 3) MONGOLSKO JAKO
VícePehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí:
!" # Z Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství mohou být financovány pouze projekty, které nemají negativní vliv na životní prostedí. Z toho dvodu je k vybraným typm projekt nutno spolu
VíceÚvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008
Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje
VíceDoplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství
Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti
VíceBilaterální rozvojová spolupráce České republiky s Kambodžou
Bilaterální rozvojová spolupráce České republiky s Kambodžou Lucie Chudá, Velvyslanectví České republiky v Phnompenhu 1 BILATERÁLNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY S KAMBODŽOU 22.11.2018 1 Kambodža
VíceZdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o
VíceB. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství
Žádost o udlení úelových prostedk MPSV R Strana B.1 Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Úvod Pojem multifunkního zemdlství (MFZ) se v posledních letech stal
Více! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &
! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené
Více!!"# $%&' kontakt: Ing. Alexandra Vrbová manager; 737 262 684; E-mail. vrbova@aquatest.cz
!"!#$#!"%$& '(%%$&$$%!") !!"# $%&' ()$#**(+*'%,'(%-./ kontakt: Ing. Alexandra Vrbová manager; 737 262 684; E-mail. vrbova@aquatest.cz Ing. Vladislav Milerski pedseda správní rady; 604 261 721; milerski@horak-ist.cz
VíceMiroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989
ŽIVOTOPIS 1. Kontaktní údaje: Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz 2. Píjmení Lupa 3. Jméno Miroslav 4. Datum narození 2. kv*tna 1971 5. Národnost eská
VíceZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY. Zuzana Hlavičková MZV ČR
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Zuzana Hlavičková MZV ČR Obecná definice zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Zahraniční rozvojová spolupráce pomoc rozvojovým zemím (definovaným
VíceOrganiza ní struktura spole nosti v roce 2011
Strojírny Cheb.a.s. 9ìURĀQt ]SUiYD URN Strojírny Cheb a.s. Podhradská 5 350 02 Cheb 2 Historie spolenosti Strojírny Cheb,a.s.(díve výrobní divize Cheb) vznikla jako dceiná spolenost Sokolovských strojíren
VíceZahraniční rozvojová spolupráce ČR (ZRS ČR)
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR (ZRS ČR) Martin Náprstek Česká rozvojová agentura (ČRA) Letní škola rozvojové spolupráce Olomouc, 7.9. 2015 Cíle ZRS ČR pomoc při odstraňování chudoby v méně vyspělých
VíceFINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R
FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami
VíceTÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010
TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 Rámcové téma 1. Analýza podmínek založení nového podnikatelského subjektu 2. Píprava podnikatelského
VíceEkologická výchova ve vzd lávacích dokumentech a v eduka ním procesu
Ekologická výchova ve vzdlávacích dokumentech a v edukaním procesu kolní environmentální vzdlávání, výchova a osvta kola jako instituce poznání a pochopení ekologických souvislostí - uvdomní si rizik z
VíceP íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)
Píloha. 1 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly papír Píloha. 2 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly plast Píloha. 3 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly sklo barevné Píloha. 4 - Mapa obcí, které
VíceMetody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území
Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)
VíceNávrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní
Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 2: Analýza projektového zámru Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a
VícePříloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty
Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Relevantní strategické dokumenty na krajské, regionální a lokální úrovni nejsou v rozporu se Strategií komunitně vedeného místního rozvoje
VíceNOVÉ PRIORITY ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
NOVÉ PRIORITY ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Pavel Bobek ORS MZV ČR Rámec zahraniční rozvojové spolupráce ČR Legislativní rámec Strategický rámec Programy a plány Realizace Výsledky a
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie Vláda I. m ě n í usnesení vlády
VíceMANUÁL PROJEKTOVÉHO CYKLU ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY
MANUÁL PROJEKTOVÉHO CYKLU ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY Vypracoval kolektiv autor pod vedením PhDr. Petra Jelínka z Rozvojového stediska ÚMV a PhDr. Zuzany Hlavikové z Ministerstva zahraniních
Více$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???
Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-
VícePrávní rámec. urgentní medicíny a medicíny katastrof.
Právní rámec urgentní medicíny a medicíny katastrof. IPVZ 20. kvtna 2008 MUDr.Dana Hlaváková Urgentní medicína ve vztahu k historickému právnímu rámci. - základní hodnoty (lidská práva) liberální demokracie
VíceCelkové agregované vyhodnocení 58,99 87,51 82,10 57,91 56,06 24,11 67,55
Strategický plán města Ústí nad Labem Strategický plán města Ústí nad Labem byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 37 členů, z toho 9 žen tj. 24%. Podrobné generové vyhodnocení cílů
VícePlán ZRS ČR indikativně
Plán ZRS ČR 2018 + indikativně - Region / země 2018 TÉMATA ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE (ČRA) PRIORITNÍ ZEMĚ ZRS ČR (dle UV č. 631/2016) Udržitelné nakládání s přírodními zdroji Řádná (demokratická) správa věcí
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí
VíceÚdaje o plnní píjm a výdaj za rok 2016 a o stavu finanních prostedk k Skutenost. Upravený. Schválený rozpoet (K) Název položky (K)
Závrený úet hospodaení Venkovského mikroregionu Moravice za rok 2016 (podle 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceUpozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.
EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,
VíceKulatý stůl životní prostředí a udržitelné rozvojové cíle v projektech rozvojové spolupráce
FoRS České fórum pro rozvojovou spolupráci Kulatý stůl životní prostředí a udržitelné rozvojové cíle v projektech rozvojové spolupráce Daniel Svoboda člen Správní rady FoRS Development Worldwide, spolek
VíceDOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES)
DOPORUENÍ RADY ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského spoleenství, a zejména na lánek
VíceEvropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím
VíceVyhodnocování udržitelného využití území
Vyhodnocování udržitelného využití území Vladimíra Šilhánková, Michael Pondlíek Nový stavební zákon pinesl adu novinek nejen v územn plánovacím procesu, ale i v nástrojích územního plánování. Zcela nov
VíceKraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.
Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VícePROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU BOSNOU A HERCEGOVINOU NA OBDOBÍ
PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A BOSNOU A HERCEGOVINOU NA OBDOBÍ 2006 2010 2 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6 3) BOSNA
VíceMožnosti zapojení podnikatelského sektoru do projektů ZRS ČR Ing. Michal Pastvinský ředitel Česká rozvojová agentura (ČRA)
Možnosti zapojení podnikatelského sektoru do projektů ZRS ČR Ing. Michal Pastvinský ředitel Česká rozvojová agentura (ČRA) Finanční podpora podnikatelských záměrů v rozvojových zemích Černínský palác Praha,
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Aktuality z MMR. Ministerstvo pro místní rozvoj Ostrava, 5. září 2018
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Aktuality z MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Ostrava, 5. září 2018 Iniciativa Coal Regions a program RE:START 2 Další kroky MMR v podpoře iniciativy Coal Regions Probíhá
VíceSmlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice
Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,
VíceÁ D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD
Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM
VíceOECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?
OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila
VíceNávrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní
Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 3: Analýza projektového zámru Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní záí 2007. JUDr.
VíceEVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )
PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými
Více#$%&' +$ ! " #" $" % 5. $& '!( " ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., *' # # 13. / " 14. # "
!" #$%&' (%)*+#,-,./!0 1%2#"3 +$4 1. 2. 3. 4.! " #" $" % 5. $& '!( " ( ' 6. ) # 7. *# # ( + 8., 9. -( 10., 11.. 12. *' # # 13. / " 14. # 15. 0 " l. 1 Úvod 1.1. Dotaní program Podpora sportu ve m"st" Blansko
VíceDOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství
DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství
Více3. Charakteristika ŠVP
3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení
VícePříprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK
Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují
VícePolitika cestovního ruchu v období v České republice
Politika cestovního ruchu v období 2014-2020 v České republice Udržitelný cestovní ruch aneb Jaké jsou zkušenosti v udržitelném turismu v ČR? 17. září 2013, Praha Udržitelný cestovní ruch Udržitelnost
Více2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.
VíceORGANIZANÍ ÁD SPRÁVY KOLEJÍ A MENZ MENDELOVY UNIVERZITY V BRN
ORGANIZANÍ ÁD SPRÁVY KOLEJÍ A MENZ MENDELOVY UNIVERZITY V BRN j. 25953/2011-43810 ze dne 19. prosince 2011 Organizaní ád Správy kolejí a menz Mendelovy univerzity v Brn ást I Zízení, právní postavení a
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
Více2. Žadatel 2.1. Identifikace žadatele Název pozemkového úadu (nap. Ministerstvo Zemdlství R Pozemkový úad Jihlava)
1. Název projektu 1.1. Struný a výstižný název projektu - uvete, struný a výstižný název projektu, návaznost projektu k priorit, opatení, podopatení a investinímu zámru; 1.2. Cíle projektu 1.2.1. Specifické
VíceProjekt finanního vzdlávání bankovních klient
ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?
VíceStrategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Nad Prahou. Strategická část Listopad 2017
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Nad Prahou Strategická část Listopad 2017 Obsah 1. Stanovení cílů a priorit SCLLD......................................... 5 1.1 Stanovení vize strategie..........................................
VíceÚvodník. Globalizace: výzva a ešení
OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního
VíceREGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj
REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR 2014+ RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ vymezení národních rozvojových priorit -
VíceVAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE
VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován
VíceTermín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje
VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního
VícePRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí
PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,
VíceINVESTINÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiní cíle zákazníka. Investiní dotazník
Investiní dotazník INVESTINÍ DOTAZNÍK Dotazník je pedkládán v souladu s 15h a 15i zákona. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znní pozdjších pedpis zákazníkovi spolenosti ATLANTIK finanní
Více2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin
Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek
VíceAIDWATCH2015 ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY VE SVĚTLE NOVÝCH CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
AIDWATCH2015 ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY VE SVĚTLE NOVÝCH CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Pohled FoRS Českého fóra pro rozvojovou spolupráci na zahraniční rozvojovou spolupráci ČR za rok
VíceÚzemní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen
Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Bc. Vlastimil Veselý, Karlovarský kraj Informaní systém pro územní plánování pomže pekonat hranice plánování CROSS-DATA Závrená konference
VícePrbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004
1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je
VícePodílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi
Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje
VíceEvropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace
Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož
VíceSTÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004)
STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) Praha 2004 1 Obsah Státní energetické koncepce (SEK): str.: Vize, cíle, nástroje SEK 3 Sumarizace
VíceObjem finančních prostředků 2019 (v tis. Kč) Ekonomický růst (peněžní dar pro UNDP BaH na pokračující projekt)
roky a 2019 TÉMATA ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE (ČRA) PRIORITNÍ ZEMĚ ZRS ČR (dle UV č. 631/2016) Udržitelné nakládání s přírodními zdroji Řádná (demokratická) správa věcí veřejných 24 000 38 000 38 000 20 000
VíceVyužívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce
Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF
Víceád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R
ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace
VícePODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava
PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
VíceStrategie programu Aid for Trade v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR
Strategie programu Aid for Trade v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR Obsah I. Úvod II. Aid for Trade definovaný WTO, OECD III. Aid for Trade v podmínkách ČR IV. Cíle Aid for Trade I. Úvod Aid for
VíceTematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle
Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu
VícePříloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC
VíceTematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika
Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit
VíceZápis z prbžného oponentního ízení
Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky
VíceHlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském
Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,
VíceEvropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha
Evropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha 1 Program 9,15 9,55 10,00 10,15 10,15 11,00 11,00 11,15 11,15 11,30 Registrace úastník
Více