ročník 5 číslo 4 uzávěrka tohoto čísla dne REHABILITAČNÍ FORUM

Transkript

1 ročník 5 číslo 4 uzávěrka tohoto čísla dne REHABILITAČNÍ FORUM Z P R A V O D A J věnující se problematice rozvoje, koncepce, organizace a vzdělávání v oblasti rehabilitace dočasně i trvale zdravotně postižených Redakční rada vedoucí redaktor MUDr. Jan CALTA členové redakční rady Ing. Jan Brázdil PhDr. Alena Herbenová Paed.Dr. Pavel Kolář doc. MUDr. RNDr. Miloslav Palát, CSc. doc. MUDr. Jiří Votava, CSc. Vydavatel: Jan CALTA, Jana Želivského 31, Praha 3 Administrativu a příjem objednávek vede Pavla Lhotáková na adrese: Rehabilitační forum, Rezlerova 303, Praha 10 - Petrovice Zpravodaj je rozšiřován poštou pouze formou předplatného, vychází 6 x ročně. Předplatné je možno uhradit na účet číslo / 0800 (Česká spořitelna a.s., Praha 2). Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha čj. 1471/92-NP ze dne 30.ll.l992 adresát: NOVINOVÁ ZÁSILKA

2 O B S A H : strana ODBORNÉ PRÁCE Műller, I., Műllerová, B. Rehabilitace u necementované endoprotézy kyčle typu Waltr-Motorlet NOVINKY VE FYZIKÁLNÍ MEDICINĚ Kříž K., Jeřábek J. Klinické hodnocení účinnosti přístroje UNIMAG ORGANIZACE REHABILITAČNÍ PÉČE Jak by měla v nedaleké budoucnosti vypadat Centra ucelené (komprehenzivní) rehabilitace ODBORNÉ a PROFESNÍ ORGANIZACE SPOLEČNOST REHABILITAČNÍ A FYZIKÁLNÍ MEDICINY Odborné semináře SRFM SDRUŽENÍ LÉKAŘŮ FBLR UNIE REHABILITAČNÍCH PRACOVNÍKŮ Kontaktní adresy SPOLEČNOST MYOSKELETÁLNÍ MEDICÍNY Informace z bulletinu MSM VAŠE NÁZORY Reakce na článek ve STATIMu Dopis z Chotěboře INFORMACE Ecart 2 - Európska konferencia o technológii v rehabilitácii Informace o SPURP Sdělění IDV PZ...109

3 ODBORNÉ PRÁCE REHABILITACE U NECEMENTOVANÉ ENDOPROTÉZY KYČLE TYPU WALTER - MOTORLET Műller, I., Műllerová, B.: SOUHRN Rehabilitace u necementované endoprotézy kyčle typu Walter - Motorlet. Necementované endoprotézy se indikují v oblasti kyčle u mladých jedinců při dysplastické koxartróze, při poúrazových stavech, při výměnách selhavších endoprotéz a podobně. Na ortopedické klinice FN v Brně - Bohunicích operovali v letech celkem 75 kyčlí u 70 nemocných ve věku 44 let pomocí české necementované endoprotézy kyčle Walter - Motorlet. Je popsána komplexní rehabilitační péče předoperační, pooperační a v období doléčení včetně polohování, kondiční a dechové gymnastiky, odlehčení operované končetiny chůzí na berlích plně po 3 měsíce od operace, částečné do půl roku operace. Při hodnocení funkce a subjektivních údajů škálou podle Merle d Aubigné bylo dobrých výsledků dosaženo u 60 operovaných kyčlí. Komplikace byly u 3 nemocných závažnější / 1x hluboké hnisání, 2x periferní paréza při snaze prodloužit zkrácenou končetinu /. Osud operovaných bude z hlediska funkčního i z hlediska trvanlivosti endoprotézy dlouhodobě sledován. Klíčová slova : Necementovaná endoprotéza kyčle - endoprotéza Walter - Motorlet - kompehenzivní rehabilitační program endoprotéz. ÚVOD Tisíce operací umělými klouby, zejména v oblasti kyčelního kloubu, se staly také u nás nedílnou součástí moderního léčení artróz, poúrazových stavů, revmatiků, následků vrozených vad, u tumorů a dalších afekcí pohybového ústrojí. Těsná spolupráce ortopedů a

4 rehabilitace přináší v této oblasti významné úspěchy, zlepšuje zdravotní, ale i psychosociální situaci postižených nemocných. K velkým problémům endoprotézování patří otázka vzájemného stavu umělého kloubu a příjemce, opotřebení a uvolnění komponent, infekce a užití u mladých jedinců s perspektivou nutné výměny kloubu. K tomu účelu se od počátku vývoje umělých kloubů konstruovaly necementované endoprotézy. U nás jsou prvé zmínky o totálních necementovaných endoprotézách ze 70. let /4/, kdy byla užitá sovětská endoprotéza Sivašova. Sosna a Landor /1,3/ zkontruovali moderní českou endoprotézu počátkem 90. let, kdy ji realizovala firma Motorlet. Protože se liší rehabilitace a doléčení u tohoto typu umělého kloubu, dovolujeme si předložit první naše zkušenosti s rehabilitací u této operace. MATERIÁL. Na ortopedické klinice v Brně - Bohunicích byla v letech implantována necementovaná endoprotéza kyčle typu Walter - Motorlet u 75 kyčlí 70 nemocných ve věku 44 let. Šlo převážně o primoimplantace / 43x / při dysplastické koxartróze nebo u poúrazových stavů. Podobně jako jiná pracoviště, měli jsme velké problémy s operačním instrumentáriem, zatímco samotný umělý kloub byl dobré kvality. Operační přístup ke kloubu byl standartní transgluteální. Nemocné jsme zkontrolovali v průměru za 24 měsíce od operace. Z komplikací jsme měli 1x hluboký infekt s nutností odstranit endoprotézu, 2 x periferní nervové léze / při snaze o prodloužení značně zkrácené končetiny /, infrakce femuru 5x. REHABILITAČNÍ POSTUP. Nemocní byli v průměru hospitalizováni 14 dní a rehabilitační komprehenzivní program spočíval před operací v nácviku dechové a kondiční gymnastiky, chůze o vysokých berlích, vyprazdňování a sebeobsluhy vleže. Po operaci na pooperační JIP následovalo polohování /antirotační korýtko/, dechové cviky, odkašlávání. Další den po operaci fyzioterapeuti nacvičovali s operovanými sed na posteli s končetinami přes okraj postele, postavení u postele na vysokých berlích bez zátěže operované končetiny, asistované pohyby operovanou končetinou. Mezi stehna jsme vkládali polohovací polštář / a to po dobu 3 měsíců/. Postupně následovalo kondiční cvičení, nácvik chůze o vysokých berlích včetně chůze po schodech, přemisťování nemocných, sezení, aktivní cvičení a případně i využití motorové dlahy. U hůře cvičících jsme doléčovali operované v rehabilitačním ústavě v Brandýse nad Orlicí systémem překladu s lůžka na lůžko. Ostatní docvičovali na rehabilitačních pracovištích v Brně ambulantně a absolvovali lázeňské doléčení podle indikace 21 VII - 15 K.

5 Pokud se týká zatěžování, užíval nemocný prvých 21 dní vysoké berle a pak přecházel na francouzké berle, operovanou končetinu nezatěžoval po 3 měsíce vůbec, pak postupně zatěžoval hmotností 25 a 50 % až do plné zátěže po půl roce od operace při známkách dobré inkorporace endoprotézy na rentgenovém snímku. Následovala kontrola správného režimu operovaných / chůze o holi, měkká obuv, plavání, šetření /. Hodnocení výsledků léčby z hlediska funkce a subjektivních stesků jsme provedli za 24 měsíců radiologicky a klinicky podle škály Merle d Aubigné Bolest, pohyb / sečtení všech stupňů rozsahu pohybu / a chůze se hodnotí 1-6 body, postižení jedné kyčle písmenem A, obou kyčlí písmenem B a další nemoci omezující mobilitu písmenem C. VÝSLEDKY. Kromě jednoho hlubokého infektu, kdy jsme museli endoprotézu odstranit a léčit hnisavé komplikace a kromě dvou paréz, byly výsledky operací dobré. Jako dobré výsledky jsme hodnotili body u 60 operovaných kyčlí, jako uspokojivé 9-12 bodů u 12 operovaných kyčlí a jako špatné 3 shora uvedené nemocné. Původně často se vyskytující bolest ve stehně po operaci endoprotézou Walter - Motorlet / aktivita kostní přestavby při inkorporaci dříku kloubu / vymizela a po 2 letech od operace byly subjektivní i funkční výsledky totožné s podobnou skupinou cementovaných endoprotéz u starších nemocných. Pouze 5 nemocných zůstalo v plném invalidním důchodě. DISKUSE. Dobré výsledky po necementované endoprotéze kyčle typu Walter - Motorlet u mladých lidí jsou povzbuzující, i když zatím neznáme dlouhodobý osud těchto lidí. Rozhodně se však zlepšuje zdravotní, psychosociální i ekonomický stav těchto postižených lidí. Nemalou míru na tomto výsledku má komprehenzivní rehabilitační a lázeňský program. Zejména mladí podnikatelé se vraceli ke svému povolání, rodině a jejich životní komfort byl dobrý. Rehabilitační postupy byly u tohoto typu endoprotézy rozloženy do delšího časového úseku a kyčle byly později plně zatíženy. Odpovídá to našim zkušenostem s jinými typy necementovaných endoprotéz /2/. Na základě rozboru našich prvých 70 nemocných se 75 operovanými kyčlemi necementovanou endoprotézou typu Walter - Motorlet v průměrném věku 44 let lze říci, že dobrý výběr nemocných, správná technika operace a komprehenzivní rehabilitační program při dobré spoluprácí nemocných dává dobré zdravotní i psychosociální výsledky.

6 LITERATURA 1/ Landor, I.: Necementovaná totální náhrada kyčelního kloubu, Praha 1992, kandidátská disertační práce 3. LF KU, s / Mullerová, B. a spol. : Dlouhodobé zkušenosti s rehabilitací operovaných endoprotézami v oblasti kyčle, Rehabilitácia 9, 1975/2 : / Sosna, A a spol. : necementovaná aloplastika kyčelního kloubu. 4/ Vlach, O.: První zkušenosti s plastikou kyčelního kloubu podle Sivaše, Acta chir. ort. tr. Č.38, 1971, 1: Adresa autorů: I.M., Absolonova 85, Brno NOVINKY VE FYZIKÁLNÍ MEDICINĚ Klinické hodnocení účinnosti přístroje UNIMAG. MUDr. Kamil Kříž 1), MUDr. Jiří Jeřábek, CSc. 2) 1) Anenské slatinné lázně, a.s., Lázně Bělohrad. PSČ 5O7 8l 2) Státní zdravotní ústav Praha ÚVOD. Pulzní magnetická pole se pro léčení různých onemocnění používají od roku l980. V roce l98l publikoval Jeřábek /3/ první zkušenosti s magnetoterapií u některých onemocnění pohybového aparátu. Šlo především o artrozy nosných kloubů a vertebrogenní algické syndromy na podkladě degenerativních onemocnění pateře. Byl zdůrazněn analgetický účinek pulzních magnetických polí, který byl

7 dosažen až v 80% případů. Otázkou vhodnosti pulzní magnetoterapie se dále zabýval Kocián a spol. /6,7/, který ve dvojitém slepém pokusu prokázal výrazný subjektivní účinek této léčby. Objektivní hodnocení hybnosti v postižených kloubech se pohybovalo na hranici statistické signifikace. Valentová /ll/ a Thurzová a spol. /9/ prokázaly dobré výsledky magnetoterapie při léčbě vertebrogenních algických syndromů. Zdá se, že lepší výsledky lze očekávat u poruch L-oblasti, kde byla objektivním měřením prokázána lepší hybnost, funkce pateře a uvolnění paravertebrálních spasmů. Nebyla prokázána žádná intolerance s jinými léčebnými procedurami a byla zdůrazněna jednoduchost, bezpečnost a účinnost magnetoterapie. Kovařovicová /8/ popisuje dobrý účinek kombinace slatinných zábalů s magnetoterapií u vertebrogenních algických syndromů, kde došlo k signifikantnímu zlepšení rozvíjení pateře, Lassegueova manévru i Thomayerovy distance. Opět je zdůrazněno značné subjektivní zlepšení. Václavík /l0/ srovnával různé typy elektroléčby včetně magnetoterapie u některých degenerativních a zánětlivých onemocnění pohybového aparátu. Bezprostředně po léčbě nebyl zjištěn rozdíl mezi aplikovanými procedurami. Nicméně bylo zjištěno, že doba trvání úlevy u degenerativních onemocnění je zhruba o třetinu delší u nemocných, kteří absolvovali magnetoterapii ve srovnání s jinými elektroléčebnými postupy. Gavlas a spol. /l/ a Ježek a spol. /5/ prokázali podstatný přínos magnetoterapie v komplexu lázeňské léčby artroz nosných kloubů. Bylo prokázáno nejen subjektivní zlepšení oproti běžným procedurám, ale i signifikantní snížení dávek analgetik a antirevmatik, dále snížení otoků kloubů, zrychlení chůze na určenou vzdálenost apod. Kromě toho trvání analgetického působení kombinace balneoterapie a magnetoterapie bylo dvojnásobné oproti balneoterapii bez současné aplikace magnetického pole. Jeřábek /4/ a Hlavatý /2/ publikovali práce o pozitivním působení pulzní magnetoterapie u Bechtěrevovy nemoci, kdy kromě zlepšení hybnosti pateře na základě analgetického působení bylo opět možno výrazně a dlouhodobě snížit, až zcela vysadit, dávky analgetik a antirevmatik. Dle údajů Jeřábka je v některých případech překvapující účinek, přetrvávající řadu let. Přístroj UNIMAG byl použit k léčbě vertebrogenních algických syndromů v komplexu lázeňské léčby. Cílem této práce není optimalizace režimu daného přístroje, ale průkaz, že daný přístroj je rovnocenný s jinými, již ověřenými pro magnetoterapii a je tedy vhodný pro rehabilitační účely v dané aplikaci.

8 SOUBOR PACIENTŮ. Kontrolní skupina: 17 žen a 8 mužů, rok narození l9l5 - l956, průměrný věk ±10.51 roku Exponovaná skupina: 15 žen a 4 muži, rok narození , průměrný věk ±10.76 roku Statistickým hodnocením je potvrzeno, že se skupiny ani věkově ani v zastoupení muži-ženy významně neliší. Doba trvání obtíží několik let, opět bez signifikantních rozdílů mezi skupinami. Ve všech případech šlo o nemocné trpící chronickým vertebrogenním algickým syndromem na podkladě degenerativních změn páteře. Lokalizace převážně v bederní oblasti. APLIKACE MAGNETICKÉHO POLE. V kontrolní skupině byl použit 2. výstup přístroje UNIMAG, který byl výrobcem odpojen, takže nemocní byli léčeni neaktivním aplikátorem připojeným na tento výstup. Exponovaná skupina absolvovala "pravou" magnetoterapii z výstupu č.1. Jako aplikátor byla použita "deka", tedy aplikátor a několika cívkami všitými do textilního obalu. Maximální indukce magnetického pole na povrchu aplikátoru je 15 mt. Ve většině případů byl použit program č.1., u 4 nemocných program č.2. Doba aplikací ve všech případech byla 30 minut, počet aplikací 10, jedenkrát denně. Kromě této placebové a "pravé" magnetoterapie nemocní absolvovali běžné lázeňské procedury odpovídající daným onemocněním. HODNOCENÍ. Subjektivní obtíže, spotřeba analgetik a antirevmatik a objektivní ukazatele změn hybnosti byly zaznamenány do standartizovaného dotazníku dodaného výrobcem. Bolest: 0, 1, 2, 3 Čas: Ne, občas, často, stále Lokalizace: Ne, bodová, oblast, vyzařující Kvalita: Prožívání: Spasmy: Ne, tlaková, tupá, ostrá Ne, nevadí, obtěžující, hrozná Ne, lehké, střední, výrazné

9 Tablety denně (kusy)... (případně jaké) Schober (cm)... Stibor (cm)... Thomayer (cm)... Lasségue (o)... Dotazník byl vyplněn před zahájením léčby a po jejím skončení. Hodnocen byl jednak trend zlepšení zvolených ukazatelů mezi skupinami a jednak jakékoliv zlepšení dosažené v jednotlivých skupinách. Získané údaje byly vyhodnoceny pomocí programu WHO EpiInfo a to X2 testem pro trend a čtyřpolní tabulku. Jak je obvyklé, jako hraniční hodnota statistické významnosti byla zvolena p Hodnocení objektivních parametrů hybnosti páteře nepotvrdilo rozdíl mezi kontrolní a exponovanou skupinou. Totéž platí o spotřebě analgetik a antireumatik. Jedině v případech hodnocení spasmů byl nalezen výrazný trend zlepšení u exponované skupiny oproti kontrolám, nicméně těsně pod limitem statistické významnosti. Detailní údaje neuvádíme. VÝSLEDKY TABULKA 1. HODNOCENÍ TRENDU ZMĚNY BOLESTI Z ČASOVÉHO HLEDISKA Před léčbou Po léčbě Stupeň Kontroly Exponovaní X2=0.91 ; N.S. X2=8.22 ; P=0.042

10 OBR.1. TREND ZMĚNY BOLESTI Z ČASOVÉHO HLEDISKA Před léčbou Po léčbě Počet nemocných S1 S2 Stupeň Kontroly Exponovaní TABULKA 2. HODNOCENÍ JAKÉHOKOLIV ZLEPŠENÍ BOLESTI Z ČASOVÉHO HLEDISKA Zlepšení ano ne Kontroly Exponovaní 16 3 X2=7.36 ; P=0.007

11 OBR.2. JAKÉKOLIV ZLEPŠENÍ Z HLEDISKA ČASU KONTROLY EXPOZICE BÍLE - ANO MODŘE - NE TABULKA 3. HODNOCENÍ TRENDU ZMĚNY BOLESTI Z HLEDISKA LOKALIZACE Před léčbou Po léčbě Stupeň Kontroly Exponovaní X2=4.54 ; P=0.033 X2=3.01 ; N.S.

12 OBR.3. TREND ZMĚNY BOLESTI Z HLEDISKA LOKALIZACE Před léčbou Po léčbě Počet nemocných Stupeň S1 S2 Kontroly Exponovaní TABULKA 4. HODNOCENÍ JAKÉHOKOLIV ZLEPŠENÍ BOLESTIZ HLEDISKA LOKALIZACE Zlepšení ano ne Kontroly 7 18 Exponovaní 13 6 X2=7.11 ; P=0.008

13 OBR. 4. JAKÉKOLIV ZLEPŠENÍ Z HLEDISKA LOKALIZACE KONTROLY EXPOZICE BÍLE - ANO MODŘE - NE TABULKA 5. HODNOCENÍ TRENDU ZMĚNY BOLESTI Z HLEDISKA KVALITY Před léčbou Po léčbě Stupeň Kontroly Exponovaní X2 =2.14 ; N.S. X2 =4.54 ; N.S.

14 OBR.5. TREND ZMĚNY BOLESTI Z HLEDISKA KVALITY Před léčbou Po léčbě Počet nemocných S1 S2 Stupeň Kontroly Exponovaní TABULKA 6. HODNOCENÍ JAKÉHOKOLIV ZLEPŠENÍ BOLESTI Z HLEDISKA KVALITY Zlepšení ano ne Kontroly 2 23 Exponovaní 10 9 X2=10.83 ; P=0.001

15 OBR. 6. JAKÉKOLIV ZLEPŠENÍ Z HLEDISKA KVALITY KONTROLY EXPOZICE BÍLE - ANO MODŘE NE TABULKA 7. HODNOCENÍ TRENDU ZMĚNY BOLESTI Z HLEDISKA PROŽÍVÁNÍ Před léčbou Po léčbě Stupeň Kontroly Exponovaní X2=1.59 ; N.S. X2=10.59 ; P=0.012

16 OBR.7. TREND ZMĚNY BOLESTI Z HLEDISKA PROŽÍVÁNÍ Před léčbou Po léčbě Počet nemocných S1 S2 Stupeň Kontroly Exponovaní TABULKA 8. HODNOCENÍ JAKÉHOKOLIV ZLEPŠENÍ BOLESTI Z HLEDISKA PROŽÍVÁNÍ Zlepšení ano ne Kontroly Exponovaní 18 1 X2=12.37 ; P=0.0004

17 OBR. 8. JAKÉKOLIV ZLEPŠENÍ Z HLEDISKA PROŽÍVÁNÍ KONTROLY EXPOZICE BÍLE - ANO MODŘE NE DISKUZE Jak je z výsledků patrné, opět se potvrdila známá skutečnost o analgetickém působení magnetických polí. Je zřejmé, že výchozí stav obou skupin s výjimkou kriteria lokalizace byly rovnocenné. Z tabulky 3. je jasně vidět, že skupina exponovaná měla signifikantně horší výchozí podmínky a tudíž nevýznamný rozdíl v trendu na konci léčby svědčí pro pozitivní účinek magnetického pole. Tuto skutečnost potvrzuje tabulka 4., uvádějící jakékoliv zlepšení, kde je jasně vidět výrazná převaha ve prospěch magnetoterapie. Nejlepší výsledky jsou patrné v prožívání bolesti. Toto pozorování považujeme za velmi důležité, protože i když bolest není zcela potlačena, vadí nemocným méně a výrazně se zlepší kvalita jejich života. Je pozoruhodné, že jsme nezaznamenali výrazný pokles spotřeby analgetik, ale tato skutečnost je vysvětlitelná nízkou konzumací analgetik a antirevmatik již na počátku léčby. Chybění účinku v objektivním hodnocení je dáno malým počtem pacientů, a je v souladu s údaji v pracech Kociána a spol.(6,7). Je však nutno konstatovat že přístroj UNIMAG generuje pulzní magnetické pole nižší indukce, než přístroje používané v citovaných pracech. Je otázkou, zda je toto výhodnější. Vysoký účinek je jistě žádoucí, na druhé straně však slabé pole vyvolává menší celkovou odezvu, což v případech starých nemocných s dalšími, zejména interními diagnozami, může mít své výhody. Za velmi důležité považujeme dále pozorování, že v žádném případě nedošlo v exponované skupině ke zhoršení stávajícího onemocnění ani k rozvoji nového patologického stavu. Tato skutečnost je

18 v souladu s literárními údaji o vysoké tolerantnosti nemocných vůči tomuto fyzikálnímu faktoru. ZÁVĚR. Lze konstatovat, že přístroj UNIMAG je vhodným doplňkem přístrojového vybavení rehabilitačních a lázeňských pracovišť. LITERATURA. 1) Gavlas,A., a spol.: Pulzní magnetické pole jako součást lázeňské léčby. Balneol.L.,17 (4) 1989: ) Hlavatý,V.: Naše zkušenosti s magnetoterapií u spondylarthritis ankylopoetica. Balneol.L.,17 (4) 1989: ) Jeřábek,J.: Zkušenosti s používáním pulzních magnetických polí u algických stavů pohybového aparátu různé etiologie. Čas.lék.Čes., 120 (42) 1981: ) Jeřábek,J. Žideková,A.: Pulzní magnetické pole při léčbě m. Bechtěrev. Prakt.Lék., 66 (12) 1986: ) Ježek,J., a spol.: Pulzní magnetické pole v rámci komplexní lázeňské léčby u nemocných s klinicky manifestní gonartrozou. Fyziat.Věst., 68 (4) 1990: ) Kocián,J., a spol. (a): Klinické Zkušenosti s použitím pulzního magnetického pole u nemocných s coxarthrosou. I. Pilotní studie Fyziat.Věst., 63 (4) 1985: ) Kocián,J., a spol. (b): Klinické zkušenosti s použitím pulzního magnetického pole u nemocných s coxarthrosou. II. Dvojitý slepý pokus. Fyziat.Věst., 63 (5) 1985: ) Kovařicová,J.: Porovnání účinku magnetoterapie se slatinnými zábaly u vertegrobenního syndromu. Fyziat.Věst., 68 (4) 1990: ) Thurzová,E., a spol.: Použitie pulzných magnetických polí v liečbe vertebrogenných syndromov. Fyziat.Věst., 62 (4) 1984: ) Václavík,M.: Naše zkušenosti s použitím pulzního magnetického pole při lázeňském léčení. Voj.zdrav.L., 15 (5) 1986: ) Valentová,D., a spol.: První výsledky použití pulzního magnetického pole při lázeňském léčení. Balneol.L., 13 (9) 1985:

19 ORGANIZACE REHABILITAČNÍ PÉČE Jak by měla v nedaleké budoucnosti vypadat Centra ucelené /komprehenzivní/ rehabilitace. Centra by měla být zřizována v úzké spolupráci s úřady práce s rekvalifikačními pracovišti v místech příslušného politicko-správního celku / v současné době v okresech/. Důležité je využít home care a spolupráce s dobrovolnými občanskými sdruženími. Budou zřizována především tam, kde je již existující dobré rehabilitační oddělení propojené na zdravotnická zařízení. Centrum, krom toho co u nás rehabilitační oddělení poskytují, bude provádět: Vyšetření pracovního výkonu /u osob v produktivním věku/ na modelových činnostech v ergoterapii. Bude schopné ověřit možnosti lehké nebo těžké fyzické práce a zvlášť práce kancelářské. Hodnocení je korelováno s vyšetřením psychologa a prací fyzioterapeutky, která léčebný tělocvik zaměřuje i přiměřeně zátěžově /zátěžový tělocvik/. Různé léčebné závodivé hry mohou velmi dobře doplnit informace při začleňování rehabilitanta do pracovního procesu a do pracovního kolektivu /bojovnost, submisivnost, smysl pro spolupráci, snaha po vyniknutí atd./. Vyšetření ergometrické a spirometrické nám poskytne informace o celkové energetické potenci a rezervách. Potřebujeme i vyšetření rumpálovým ergometrem u amputovaných. Velmi důležitým, možno říci nejdůležitějším, je vyšetření denních činností a současný nácvik nezávislosti. Doporučujeme hodnocení podle WHO IC IDH. 0 - svede bez obtíží 1 - svede s mírnými obtížemi, ale bez pomoci druhé osoby a bez technické pomůcky 2 - svede s pomocí technické pomůcky 3 - jednoduchá pomoc druhé osoby /podání ruky/, která nemusí být soustavně přítomná

20 4 - nesvede některé výkony, které za něho musí vykonat druhá osoba /jde o aktivity většího rozsahu/. 5 - závislý na druhé osobě a technických pomůckách 6 - zcela závislý na druhé osobě resp. osobách a technických pomůckách /většinou dlouhodobý pobyt v ústavu nebo zcela přizpůsobeném bytě/ Osobní nezávislost je podkladem rehabilitačního programu pro všechny věkové kategorie. Začínáme komunikací, osobní hygienou a funkcemi extrakčními /je velmi prospěšné, když má rehabilitační pracoviště znalosti o rehabilitaci inkontinence a spojení na urologické a proktologické pracoviště/, oblékání, lokomoce, nákup, příprava a požívání jídla, úklid bytu, cestování. Nakonec provedeme zhodnocení, návrh technických pomůcek, nácvik jejich užívání a úpravy bytu resp. pracoviště. Sociální vyšetření je mostem k integraci. Rehabilitace přejímá stále větší odpovědnost za integraci osob se zdravotním postižením. Užívá se někdy výrazu "rehabilitace handicapu" nebo také "transpersonální rehabilitace". Tím je míněno, jak se ostatní osoby, tedy rodina, spoluzaměstnanci, osobní asistenti, přátelé, podílejí na rehabilitačním procesu. Centrum musí být úzce spojeno s technickou pomocí pro zdravotně postižené nebo s Centry technické pomoci, jak je navrhuje Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení. Pokud centrum ucelené rehabilitace nemá i některé jiné z uvedených služeb, může si je zajistit smluvně /např. ergometrii z tělovýchovného lékařství/, ale je nezbytné, aby příslušný odborník byl účasten na rehabilitačních konferencích. Dále by bylo velmi užitečné, kdyby na rehabilitačním programu spolupracoval posudkový lékař. Rehabilitační program by měl do celého léčebného procesu vstoupit co nejdříve nejen léčebným tělocvikem, ale celou škálou rehabilitačních služeb. V současné době bude velmi důležité, jak se podaří rehabilitaci zakotvit do legislativy. Máme šanci vytvořit zcela moderní koncepci, poněvadž se přerušila právní kontinuita a vytváříme nové zákony bez zatížení minulostí. Mnohé i velmi vyspělé země mají značné obtíže při modernizaci rehabilitace právě pro trvání zákonů, které nejsou up to day. prof.mudr.jan Pfeiffer, DrSc. klin. rehab. lékařství 1. LF UK Praha

21 ODBORNÉ A PROFESNÍ ORGANIZACE Odborné semináře SRFM V příštím školním roce se budou konat semináře Společnosti rehabilitační a fyzikální mediciny opět vždy třetí středu v měsíci od 15 hodin v posluchárně Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK. Žádáme členy společnosti, kteří by byli ochotni jako autoři některý ze seminářů uspořádat, aby se spojili s organizátorem seminářů doc. Dr. J. Votavou. Při seminářích budou napříště přizvány také firmy, které budou chtít prezentovat své přístroje či pomůcky. První podzimní seminář se bude konat v 15 hodin s tématem: V.Pitrmanová, V.Matolínová: Metodika LTV při cvičení s Pezzi-Bally a Thera-Bandy. Témata dalších seminářů oznámíme později, jeden z podzimních seminářů přislíbil prof.k.lewit. doc.dr.j.votava Informace z BULLETINU MSM 1/94 Za důležitou zprávu považujeme oznámení o II. sjezdu myoskeletální medicíny ŠUMAVA 95 - plánováno na jaro r Předběžnou přihlášku s bližšími informacemi obdržíte v příštím vydání. Odborné téma: Pánev, Varia - proto již uvažujte o Vaší aktivní účasti. Dále Vás chceme informovat, že výbor myoskeletální medicíny trvale prosazuje změny do Sazebníku výkonů. MUDr. Jandová znovu upozorňuje všechny žadatele o Oprávnění odborné způsobilosti k provádění výkonů v oblasti myoskeletální medicíny, aby kromě osvědčení o absolvovaných kurzech uváděli též rodné číslo, adresu bydliště a pracoviště, národnost a atestace. Kontaktní adresa: MUDr. J. Jandová

22 Železniční nemocnice Italská Praha 2 Kurzy: Uvádíme též změnu jejího telefonního čísla: /02/ /přímá linka/ /02/ /ústředna/, linka 27 MUDr. A. Krobot oznamuje, že v listopadu 1994 plánuje zahájení základního "A" kurzu myoskeletální medicíny. Kontaktní adresa pro zájemce: MUDr. Alois Krobot Baťova nemocnice rehabilitační oddělení Zlín Zpráva sekce fyzioterapeutů: Vzhledem k malému zájmu se letošní kurz školitelů MM - sekce fyzioterapeutická - neuskuteční. Další termín bude včas zveřejněn. / V. Verchozinová/ Sjezdy: 1/ 11. mezinárodní kongres pořádán Mezinárodní federací manuální medicíny - Vídeň dubna / 2. sjezd myoskeletální medicíny SMSM při Slovenské lékařské společnosti - Piešťany října 1994 MUDr. Viera Agnerová ÚVHB, Špitálská 1O Bratislava

23 VAŠE NÁZORY Vážený pane šéfredaktore, Refor č. 2/94 nás informoval o článku ve Statimu - metoda pí Mojžíšové. Proto Ti posíláme kopii našeho dopisu pí redaktorce Tomkové - jak hluboce s názorem vedoucí agentury POMAD nesouhlasíme. Předpokládáme, že účelem uveřejnění této zprávy v REFORu bylo vzbudit diskuzi a doufáme, že naše odborné kruhy i napříště už začnou na různé uveřejněné populární i odborné články reagovat. A proto první příspěvek. STATIM, pí redakt. D. Tomková, Praha 1.,Konviktská 5. Vážená paní redaktorko, reagujeme trochu opožděně na článek ve Statimu č. 9/94 - Agentura POMAD po roce a půl činnosti. Z celého článku chceme se vyjádřit ke dvěma bodům - cvičení sterilit podle Mojžíšové a k rehabilitační péči o těhotné ženy - bolesti zad, kyčlí atd. Proto nejdříve ke snažšímu, druhému, bodu. Rehabilitační léčbu mohou vykonávat pouze rehabilitační pracovníci - fyzioterapeuti. I když má paní D. Kopřivová plnou pravdu, že naše populace, a tedy taky těhotné ženy, má velmi oslabené svaly a z toho mohou jim vznikat velké zdravotní problémy - nemohou porodní asistentky /dříve ženské sestry/ provádět rehabilitační léčbu. Dostatečně mohou tyto svaly procvičit v tělocviku pro těhotné, ale to není léčebná tělesná výchova. Stejně tak se to týká cvičení v šestinedělí, po gynekologických operacích, inkontinenci atd. Protože se považujeme za žačky pí L. Mojžíšové, musíme protestovat proti tvrzení, že pí. Mojžíšová byla psychotronička. Pí. L. Mojžíšová byla především zdravotnicky vzdělána, měla velké teoretické znalosti a praktické dovednosti, velký dar pozorovací a nesmírně šikovné ruce. V roce 1991 obhájila pí Mojžíšová na Vědecké radě Ministerstva zdravotnictví svoji výzkumnou práci o cvičení u funkční ženské sterility. Tato metoda byla MZ uznána za léčebnou. Ty různé polemiky o této

24 metodě mohou vznikat nesprávně zvoleným názvem, že jde o "cvičení". Není účelem této odpovědi popisovat, v čem tato léčebná metoda spočívá. Je třeba jenom říci, že po pečlivém kinesiologickém vyšetření ženy - jejího pohybového systému, zjišťují se zřetězené svalové spasmy a blokády žeber. Fyzioterapeutka poté musí pomocí speciální mobilisační techniky upravit toto nesprávné postavení, což je v podstatě základním článkem této metody. Teprve dále na to navazuje cvičení a často je nutné i cvičení jejího partnera. 30 % úspěšnost této metody dokazuje, že nejde o žádné působení "nadpozemských sil", ale o tvrdou práci terapeuta i ženy - klientky. Plně souhlasíme s pí Kopřivovou, že cvičení prováděné ve fitness centrech postrádají často seriozní přístup, vyšetření atd. a postup k celé léčebné metodě. - ale jak na ně? Rehabilitační pracovníci, kteří mohou provádět tuto cvičební metodu, museli projít řadou mobilisačních kurzů a spec. kurzem této léčby. Všechny kurzy byly zakončeny zkouškou a fyzioterapeuti pak dostali osvědčení od odborné Rehabilitační společnosti a UNIE rehabilitačních pracovníků, že mohou tuto metodu provádět. Věra Jedličková PhDr. Eva Haladová adresa: Eva Haladová, Prachnerova 12, 15O OO Praha 5 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Vážený pane doktore Calto, Chotěboř rády se připojujeme k diskusi do rubriky "Vaše názory" v časopisu Reforum. Pracujeme jako rehabilitační pracovnice v okrese Havlíčkův Brod, město Chotěboř, - od 1.5. jako privátní rehab. pracovnice. Cesta ke získání registrace byla vskutku trnitá, což je Vám asi známo. Nejlepší spolupráce je zatím s Unií rehabilitačních pracovníků. Zpočátku nám na naši žádost o registraci bylo kompetentními osobami na okresním odboru zdravotnictví sděleno, že "to nebude problém, neboť v Chotěboři žádná rehabilitační pracovnice není privatizována a v celém okrese budete čtyři". Leč problém nastal po intervenci našich nadřízených z bývalého pracoviště, t.j. RÚ Chotěboř pro CMP i ambulancí s dlouhou čekací dobou.