Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v České republice Říjen 2010

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v České republice Říjen 2010"

Transkript

1 Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v České republice Říjen 2010 Financováno z prostředků ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

2 Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v ČR Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková Na výzkumu spolupracovali/spoluautoři: Doc.MUDr. Iva Holmerová PhD, Mgr. Tereza Žílová Cíl výzkumu Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit krajskou dostupnost rehabilitace, následné péče a vybrané zdravotní péče, pro osoby po získaném poškození mozku, v České republice. Dílčími cíly výzkumu pak bylo zjistit, na jaké návazné služby lékaři pacienty po ZPM při propouštění z nemocnice odkazují a identifikovat hlavní problémy současného systému péče o pacienty po získaném poškození mozku pohledem poskytovatelů péče. Osobami po získaném poškození mozku, pro účely tohoto výzkumu, rozumíme všechny osoby se zdravotním postižením/znevýhodněním, u kterých vzniklo toto postižení náhle v průběhu života a bylo způsobené zejména úrazem hlavy, nádorem na mozku, cévní mozkovou příhodou, otravou či zánětem mozku. Metodologie výzkumu, dostupnost zdravotní péče a rehabilitace pro pacienty po získaném poškození mozku Výzkum a mapování dostupnosti zdravotní péče a rehabilitace o osoby po získaném poškození mozku byl, vzhledem ke svému rozsahu, realizován ve dvou po sobě jdoucích fázích. V první fázi výzkumu jsme se zaměřili na názory a zkušenosti zdravotnických pracovníků, především lékařů akutní a postakutní péče, s dostupností péče a rehabilitace pro pacienty po poškození mozku. V druhé části výzkumu jsme se pokusili zmapovat krajskou dostupnost rehabilitace a péče pro pacienty po získaném poškození mozku (dále jen ZPM). Deskripci metodologie tohoto výzkumu, fází a designu šetření se věnuje následující část analýzy. 1. fáze výzkumu: Názory a zkušenosti odborníků akutní a postakutní péče s dostupností péče pro pacienty po poškození mozku První vlna výzkumu proběhla metodou dotazníkového šetření v průběhu měsíců ledna až března V této fázi výzkumu jsme zaměřili pozornost na názory a zkušenosti zdravotnických pracovníků, především lékařů akutní a postakutní péče s dostupností péče a rehabilitace pro pacienty po poškození mozku. Segment akutní péče jsme nadefinovali jako zástupce následujících nemocničních oddělení: ARO, JIP, neurochirurgie či zástupci tzv. EMERGENCY. Druhý segment postakutní péče se 3

3 skládal ze zástupců tzv. následné péče, respektive odborníků z rehabilitačních oddělení, léčeben dlouhodobě nemocných, OCHRIP, DIOP atd. Po pilotáži výzkumu, která proběhla ve třetím týdnu měsíce února 2010, a po které došlo pouze ke kosmetickým úpravám dotazníku, byl zahájen ostrý sběr dat. Dotazovaným lékařům 1 byl rozeslán strukturovaný online dotazník. Sběr dat pomocí dotazníku proběhl v termínu od do mezi 100 respondenty (40 zástupců akutní fáze péče a 60 zástupců postakutní péče). Návratnost dotazníků byla 30%. Data z dotazníkového šetření byla zpracována v sociologickém programu SPSS (Statistical Package for Social Sciences). Samotný dotazník měl 19 otázek, jejichž cílem bylo zjistit, jaká je dle názorů respondentů (většinou lékařů) pacientům po ZPM dostupná rehabilitace v jejich zařízení, kolik času v průměru jednotliví rehabilitační pracovníci tráví s pacientem, jak je zajištěna kontinuita péče, jakým způsobem se pacienti dozvídají o návazné péči, na jaké služby jsou nejčastěji odkazováni/překládáni, a které typy výstupních vyšetření dané oddělení pacienta propouští do návazných služeb. Dále nás zajímaly všeobecné informace o délce hospitalizace, specializaci oddělení a celkově názory respondentů na možnosti zvýšení efektivity rehabilitačního procesu u pacientů po ZPM. 2. fáze výzkumu: Mapování zdravotních služeb a rozsah poskytované rehabilitace pacientům po ZPM Tato fáze výzkumu bezprostředně navazovala na fázi dotazníkového šetření a jejím cílem bylo zjistit reálnou krajskou dostupnost rehabilitace a péče pro pacienty po ZPM. Za tímto účelem bylo vyhledáváno a online nebo telefonicky dotazováno 643 služeb, ze kterých byly do výstupu výzkumu vyfiltrovány pouze ty služby, které přijímají nebo pracují s pacienty po poškození mozku. Finální číslo služeb, které jsou určeny pro osoby po poškození mozku, je tak výrazně nižší. V rámci mapování služeb jsme se zaměřili zejména na zjišťování dostupnosti následujících zdravotních zařízení (oddělení): neurologie/neurochirurgie, oddělení následné péče, oddělení dlouhodobé ošetřovatelské intenzivní péče (DIOP, OCHRIP), rehabilitační centra/ústavy, rehabilitační oddělení, HOME CARE, půjčovny kompenzačních pomůcek, logopedie, ergoterapie, Při mapování služeb jsme zjistili, že tzv. rehabilitačních zařízení je v ČR vysoký počet, nicméně většina z těchto zařízení poskytuje pouze fyzioterapii či jiné metody fyzikální medicíny a neposkytují tak rehabilitaci jako takovou. Dále většina z těchto zařízení nepřijímá pacienty po ZPM, kteří mají těžší kognitivní či behaviorální deficity. Protože by tak zahrnutí do výstupů výzkumu zkreslovalo reálnou dostupnost rehabilitace pro pacienty po ZPM v ČR, rozšířili jsme tuto část výzkumu o případovou studii na složení rehabilitačního týmu a dotazování na spektrum přijímaných pacientů a tíži jejich postižení. Tento postup, kdy jsme se dotazovali reprezentativního vzorku rehabilitačních oddělení nemocnic a rehabilitačních ústavů v každém ze 14 krajů, by měl opět přispět k vyšší validitě výstupů. Mapování dostupných služeb proběhlo v březnu až září 2010, výstupem tohoto výzkumu je databáze poskytovatelů služeb určených pacientům po ZPM, přehled regionálně/krajsky dostupných služeb a přehled multidisciplinarity rehabilitačních týmů, stejně jako procentuelní zastoupení přijímaných pacientů po ZPM do těchto zařízení. 1 Název kohorty lékaři není v tomto směru zcela přesný, neboť se mezi respondenty vyskytli i zástupci z řad ošetřovatelského personálu. Přesto musíme zdůraznit, že mezi respondenty lékaři převažovali. 4

4 Zdravotní služby pro pacienty po ZPM se dají rozdělit dle následujícího schématu: A. Specializované služby pro osoby po získaném poškození mozku skupina definována jako služby, které se specializují nebo zaměřují na poskytování péče nebo rehabilitace pacientům po získaném poškození mozku. B. Služby obecně pro zdravotně postižené, které s cílovou skupinou osob po ZPM pracují tyto služby se zaměřují na široké spektrum pacientů, zdravotně postižených a současně za určitých předpokladů pracují i s pacienty po ZPM. Metodologická poznámka: Do analýzy nebudou zahrnuty následující služby neurologie a neurochirurgie. Nutno podotknout, že důvodem je fakt, že jejich dostupnost je na dobré úrovni, jejich oddělení či ambulance se nacházejí takřka v každém okresním městě. Problémy, se kterými jsme se v průběhu mapování dostupnosti péče setkali: 1. Obtížné vyhledání rehabilitačních či zdravotnických zařízení, které by poskytovaly rehabilitaci či péči pacientům po získaném poškození mozku. Služeb pro cílovou skupinu osob po poškození mozku, jak je ostatně možné vidět z výstupů výzkumu, je v ČR velmi málo. Nicméně bylo současně i velmi obtížné je najít. V současné době není prakticky možné obrátit se v daném regionu na někoho, kdo by měl přehled o poskytovaných službách, či péči pro cílovou skupinu osob po ZPM. Abychom byli schopni přiblížit se reálnému stavu v dostupnosti péče, nespokojili jsme se s odkazy odborníků z dotazníku a sami jsme vyhledávali služby analýzou sekundárních zdrojů (internet, odkazy spolupracujících odborníků nebo pacientů). 2. Nekonzistence názvů zdravotnických zařízení Nejasné vymezení názvů zdravotních zařízení, a tedy k velmi obtížné orientaci v typu poskytované péče a jaké cílové skupině pacientů jsou určeny, docházelo často u zařízení následné nebo dlouhodobé péče (léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice následné péče, doléčovací centra, léčebné ústavy, odborné léčebné ústavy atp.), které někdy (většinou) poskytovaly pouze následnou ošetřovatelskou péči, ale některá poskytují i větší složku rehabilitační. Z hlediska názvů je podobný problém i u rehabilitačních zařízení, která užívají termíny - rehabilitační ústavy, léčebné odborné ústavy nebo rehabilitační centra, centra komplexní rehabilitace, aniž by bylo jasné, jaký je rozdíl v rozsahu poskytované rehabilitace (většinou neplatilo, že by např. centrum komplexní rehabilitace skutečně tuto rehabilitaci poskytovalo, právě naopak, spíše poskytovalo pouze fyzioterapii). Pracoviště poskytující pouze fyzioterapii se chybně nazývají rehabilitační, což na první pohled může vytvářet dojem, že rehabilitace je krajsky dostatečně dostupná. Při bližším pohledu je nicméně zřejmé, že tato pracoviště rehabilitaci pacientům po ZPM neposkytují, a proto nebyla zahrnuta do analýzy. 5

5 3. Nejasné vymezení cílové skupiny pacientů zdravotní péče existujících zařízení Zdravotnická zařízení se ze své podstaty většinou zaměřují na léčbu širokého spektra nemocí a málokterá jsou úzce specializovaná. V průběhu mapování krajské dostupnosti služeb a péče bylo relativně obtížné zjišťovat, zda daná zařízení skutečně přijímají pacienty po poškození mozku. Často se stávalo, že sice všeobecně pacienty po ZPM dané zařízení přijme, ale při podrobnějším dotazování vyplynulo, že přijímají např. pouze pacienty s lehčími deficity nebo spíše s poruchami hybnosti (zejména zařízení následné a rehabilitační péče). Málokteré zařízení mělo specifikováno, jaký druh pacientů s jak těžkým postižením přijímají, např. většina z nich (85%) při hlubším dotazováním odpověděla, že nepřijímají pacienty s poruchami chování. VÝSTUPY Kontinuita péče Nejčastěji odkazované služby - Akutní péče Q14. Prosím, uveďte, na jaké návazné služby nejčastěji odkazujete pacienty po poškození mozku? Mezi nejčastěji odkazované služby pro pacienty po poškození mozku patří LDN (a to v 58%). Pacienti jsou dále odkazování například na interní oddělení či do hospiců, tedy do zařízení, které se primárně o pacienty po poškození mozku nemají starat. Na chvostu odkazovaných služeb jsou služby určené pro tyto pacienty - denní/týdenní stacionáře či rehabilitační centra specializované na poranění mozku. Důvodem tohoto výsledku je fakt, že tyto služby jsou v České republice zastoupeny zcela ojediněle. 6

6 Nejčastěji odkazovaná služba - Postakutní péče Nejčastěji odkazovanou službou následné péče byly v oblasti postakutní péče rehabilitační ústavy. Problematické jsou další nejčastěji odkazované služby LDN (celých 64%), Home Care (60%), či pečovatelské služby (47%).Čtvrtou nejčastěji odkazovanou službou je péče rodiny, která tak potvrzuje vakuum, které vznikne po ukončení hospitalizace pacienta ve zdravotnických zařízení postakutní péče. Q14. Prosím, uveďte, na jaké návazné služby nejčastěji odkazujete pacienty po poškození mozku? Propouštění pacienta do návazných služeb V rámci jedné nemocnice jsou pacienti většinou překládáni na lůžka následné péče z oddělení akutní péče, jiných oddělení postakutní péče nebo jsou propuštěni do domácí péče a další návaznou péči pro ně většinou vyhledávají jejich rodiny. Jakou cestou se k Vám pacient po získaném poškození mozku dostane? 7

7 Komplexní vyšetření funkčního stavu pacienta Jak ukazuje následující graf, při propouštění pacientů do návazných služeb, pouze zhruba v 50 % pacienti obdrží komplexní vyšetření funkčního stavu, na základě, kterého by mohla být efektivněji plánována potřeba dalších návazných služeb či rehabilitace. Která následující vyšetření jsou součástí propouštění pacienta do návazných služeb? Efektivnější návrat do života po PM Q10. Jaké služby by podle Vás osoby po získaném poškození mozku ještě potřebovaly, aby byla jejich rehabilitace a návrat do normálního života efektivnější? Dle názoru odborníků by efektivnějšímu návratu do života po PM prospěla ucelenější dlouhodobá rehabilitace (85% akutní péče, 83% péče postakutní). Patrný je i jasný nedostatek v psychosociální rehabilitaci (63% u postakutní péče, celých 77% u akutní péče). 80% respondentů ze segmentu postakutní péče volá po větší kontinuitě péče. 8

8 Všeobecně Doba hospitalizace Průměrná doba hospitalizace pacienta se v dotazovaných zdravotnických zařízeních akutní péče pohybuje nejčastěji mezi 5-10 dny (35%), v zařízeních postakutní péče (zahrnuje LDN i rehabilitační oddělení) je pacient průměrně hospitalizován 1-2 měsíce (v 70%). Průměrná doba hospitalizace pacienta se v dotazovaných rehabilitačních odděleních/ústavech pohybuje nejčastěji mezi 1-2 měsíci (40% 1 měsíc, 30 % pacientů 2 měsíce), pouze 4% pacientů jsou hospitalizována na dobu 4-6 měsíců. U osob po těžkém poškození mozku je to poměrně krátká doba na dosažení výrazného pokroku a tito pacienti jsou pak často rehospitalizovaní nebo přestupují do jiného zařízení. Graf: Doba hospitalizace rehabilitace Dotazovaná zdravotnická zařízení se nejčastěji specializovala jak na pacienty po CMP, tak i kraniocerebrální traumata (53% akutní péče, 63% postakutní péče). 9

9 Struktura vzorku Akutní péče Postakutní péče Dostupnost rehabilitačních ústavů a center v ČR Následující mapka zobrazuje dostupnost rehabilitačních zařízení přijímajících pacienty po ZPM. Nejedná se o specializovaná rehabilitační zařízení pro pacienty po ZPM nebo jiných neurologických poruchách, ale o všeobecně zaměřená rehabilitační zařízení, které přijímají pacienty po ZPM. Charakteristická je výrazná regionální disproporce v rozmístění těchto zařízení, kdy v některých regionech tato zařízení zcela chybí. Mnohé z těchto zařízení také poskytují v podstatně větším rozsahu především rehabilitaci fyzikální a pouze okrajově nabízejí i ostatní složky rehabilitace, které pacienti po ZPM potřebují především, jako jsou terapie kognitivních funkcí, chování, řeči nebo sociální a předpracovní rehabilitaci. 10

10 Procentuální přehled přijímaných pacientů na základě spektra následků poškození mozku rehabilitačními zařízeními Z hlediska rozsahu postižení pacienta rehabilitační oddělení/ústavy přijímají osoby s poruchou komunikace (34%), pacienty s těžším kognitivním deficitem přijímá pouze 31% rehabilitačních zařízení. Osoby s poruchou chování jsou do zařízení přijímány pouze v 15 % případů (nejčastěji do rehabilitačních ústavů). Hlavním argumentem pro přijetí pacienta do rehabilitačního zařízení je pak ochota pacienta spolupracovat s personálem na své rehabilitaci. Poruchy chování či omezená schopnost spolupráce je u pacientů po těžkém poškození mozku, zejména v počáteční fázi, poměrně častý jev a je nutné s nimi v rámci poskytování rehabilitace počítat, nikoli pacienty kvůli tomu odmítat. Graf: přehled procentuálního zastoupení přijímaných pacientů rehabilitačními zařízeními na základě následků poškození mozku Graf: Pacienti dle diagnóz přijímaných rehabilitačními zařízeními, která uvedla?, že přijímají i pacienty po ZPM 11

11 Dostupnost ucelené rehabilitace Hodnocení dostupnosti - Akutní péče Q1. Jak byste hodnotil/a dostupnost jednotlivých složek rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku ve vašem oddělení / nemocnici / zdravotním zařízení? Mezi nejlépe hodnocené složky rehabilitace pro pacienty po poškození mozku z hlediska kritéria dostupnosti v akutní péči patří fyzioterapie, ošetřovatelská péče s prvky bazální stimulace a práce sociálního pracovníka. Naopak odborníci akutní péče nejhůře hodnotí psychiatrickou, neuropsychologickou péči a muzikoterapii a arteterapii. Hodnocení dostupnosti - Postakutní péče Q1. Jak byste hodnotil/a dostupnost jednotlivých složek rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku ve Vašem oddělení / nemocnici / zdravotním zařízení? Nejlépe hodnocenou složkou rehabilitace z hlediska dostupnosti je u odborníků postakutní péče taktéž fyzioterapie (stejně jako u kolegů z akutní péče). Kladně je hodnocena i pomoc s výběrem kompenzačních pomůcek a nácvik sebe-obsluhy. Naopak nejhůře hodnotí pracovní rehabilitaci, pomoc s bezbariérovými úpravami, stejně jako u odborníků v akutní péči dopadla špatně i muzikoterapie a arteterapie. Takřka stejně je hodnocena i složka speciálně pedagogické péče. 12

12 Hodnocení dostupnosti multidisciplinarity rehabilitace - Akutní péče Mezi nejlépe hodnocené složky rehabilitace pro pacienty po poškození mozku z hlediska její dostupnosti v akutní péči patří fyzioterapie, ošetřovatelská péče s prvky bazální stimulace a práce sociálního pracovníka. Naopak odborníci akutní péče nejhůře hodnotí psychiatrickou, neuropsychologickou péči a muzikoterapii a arteterapii. Hodnocení dostupnosti multidisciplinarity rehabilitace - Postakutní péče Nejlépe hodnocenou složkou rehabilitace z hlediska její dostupnosti je u odborníků postakutní péče taktéž fyzioterapie (stejně jako u kolegů z akutní péče). Kladně je hodnocena i pomoc s výběrem kompenzačních pomůcek a nácvik sebe-obsluhy. Naopak nejhůře hodnotí pracovní rehabilitaci, pomoc s bezbariérovými úpravami, stejně jako odborníci v akutní péči dopadla špatně i muzikoterapie a arteterapie. Takřka stejně je hodnocena i složka speciálně pedagogické péče. 13

13 Dostupnost specialistů - Akutní péče Q2. Které následující odborníky kromě ošetřujících lékařů máte (nebo jsou dostupní) na Vašem oddělení/nemocnici/zdravotnickém zařízení? Zdravotní sestry, ošetřovatelky (u obou více jak 90%) a fyzioterapeuté (78%) patří mezi nejčastěji zmiňované specialisty dostupné ve zdravotnických týmech akutní péče. Naopak mezi specialisty, kteří v týmech nejčastěji (oproti zahraniční praxi) chybí patří muzikoterapeuti/arteterapeuti (60%), koordinátoři péče (53%) a ergoterapeuti (45%). Ergoterapeuté na dané pracoviště dochází pouze v 15% případů. Dostupnost specialistů - Postakutní péče Q2. Které následující odborníky kromě ošetřujících lékařů máte (nebo jsou dostupní) na Vašem oddělení/nemocnici/zdravotnickém zařízení? U postakutní péče je nejčastěji zmiňovaným specialistou z hlediska dostupnosti fyzioterapeut (celých 97%). Tento specialista je tak v jasném nepoměru s ostatními pracovníky rehabilitace (psychology, ergoterapeuty atd.). Odborníci dále jmenovali zdrav. sestry a ošetřovatelky. Oproti akutní péči je však patrný jasný k horšímu u následujících pracovníků: muzikoterapeut / arteterapeut (68%), koordinátor péče (67%), speciální pedagog (57%) a také specialista na bazální stimulaci (42%). Mezi nejméně dostupné pracovníky pak patří osobní asistent (68%). 14

14 Dostupnost specialistů Rehabilitační zařízení Q2. Které následující odborníky, kromě ošetřujících lékařů, máte (nebo jsou dostupní) na vašem oddělení/nemocnici/zdravotnickém zařízení? U postakutní péče je nejčastěji zmiňovaným specialistou z hlediska dostupnosti fyzioterapeut (celých 100%). Tento specialista je tak v jasném nepoměru s ostatními pracovníky rehabilitace (psychology, ergoterapeuty atd.). Odborníci dále jmenovali zdravotní sestry a ošetřovatelky. Oproti akutní péči je však patrný jasný posun k horšímu u následujících pracovníků: muzikoterapeut/arteterapeut (68%), koordinátor péče (67%), speciální pedagog (57%) a také specialista na bazální stimulaci (42%). Mezi nejméně dostupné pracovníky pak patří osobní asistent (68%). 15

15 Dostupnost vybraných specialistů - Rehabilitační zařízení Q2. Které následující odborníky kromě ošetřujících lékařů máte (nebo jsou dostupní) na Vašem oddělení/nemocnici/zdravotnickém zařízení? Čas odborníků - Akutní péče Q3. Kolik času PRŮMĚRNĚ ZA DEN s pacientem u Vás níže uvedení odborníci pracují? V segmentu akutní péče pracují s pacienty po PM nejvíce zdravotní sestry a specialistky na bazální stimulaci (nejčastější uvedená odpověď více jak 40 minut). Naopak nejméně pracují s pacienty po poškození mozku sociální pracovníci. Mezi nejčastěji zmiňované odborníky v kategorii nedisponujeme patří muzikoterapeuté/arteterapeuté a koordinátoři péče. Zcela alarmující je fakt, že mezi těmi, kdo s pacienty nejčastěji NEpracují jsou psychiatři a psychologové. 16

16 Čas odborníků - Postakutní péče Q3. Kolik času PRŮMĚRNĚ ZA DEN s pacientem u Vás níže uvedení odborníci pracují? Nejvíce s pacienty po PM pracují zdravotní sestry (téměř 64 %) a ergoterapeuti (31,7 %). Naopak nejméně s pacienty po PM v postakutní péči pracují sociální pracovníci (téměř 42%). Jako nedostatek péče o pacienty po PM se oproti zahraniční praxi jeví fakt, že nejčastěji nejsou v českých zařízeních postakutní péče k dispozici osobními asistenti a speciálními pedagogy (v obou případech téměř 60%). Čas odborníků Rehabilitační zařízení Q3. Kolik času PRŮMĚRNĚ ZA DEN s pacientem u Vás níže uvedení odborníci pracují? Z hlediska časového je situace velmi podobná. Na rehabilitačních odděleních s pacienty po ZPM nejvíce času pracují fyzioterapeuté (téměř 96%) (při součtu odpovědí min. a více než 40 min.), ergoterapeuté (80 %), ošetřovatelky (77%). Výrazně nižší je pak čas, který stráví s pacientem psycholog (48 %) a logoped (58%), sociální pracovník (pouze 15 %) či speciální pedagog (pouze 8 %) či zanedbatelně i muziko/arteterapeut (4%). Téměř 35 % rehabilitačních oddělení pak NEdisponuje psychologem a 65% speciálním pedagogem, 70% nemá koordinátora péče (někdy také uváděného jako case manager) ani muziko/arteterapeuta. Výše uvedeným procentům odpovídají i získaná data o počtu registrovaných odborností, kdy v České republice jsme v roce 2008 měli 5421 fyzioterapeutů, ale pouze 227 ergoterapeutů, 409 logopedů. 2 Výrazná převaha fyzioterapie na odděleních vypovídá o spektru poskytované rehabilitace, kdy výrazně převažuje její fyzická složka na úkor složky psychosociální. Poškození mozku zanechává z dlouhodobého hlediska následky převážně v oblasti psychosociální (myšlení, chování, komunikace) a výrazné zaměření současného systému na léčbu pohybového aparátu i u těchto pacientů může vést k neefektivním výstupům celého procesu rehabilitace. 2 Data poskytl UZIS. Jedná se o celková data pracovníků v rehabilitaci za rok 2008, nikoli o počty těch, kteří se věnují rehabilitaci pacientů s neurologickými deficity či poškozením mozku. 17

17 Tabulka: Čas strávený rehabilitací s pacientem v rámci rehabilitačního týmu Důvody nedostatku času odborníků Q5. Co je nejčastějším důvodem nedostatku času odborníků? Nejčastějším důvodem nedostatku času odborníků na péči o pacienty po PM je dle dotazovaných respondentů nízký počet personálu (u akutní péče 88%, postakutní péče 81%). Druhým nejčastěji uváděným důvodem je nedostupnost potřebné specializace přímo na oddělení (73% u akutní péče, 77% u postakutní péče). Největší rozdíl v hodnocení mezi sledovanými segmenty je v důvodech zahrnutých pod společný jmenovatel špatné organizace práce (rozdíl 12%). Rozdíl v důvodu málo financí pak zcela odráží situaci v oblasti rehabilitační péče v ČR, a to dostatek peněz v akutní péči o pacienty po poškození mozku a následný nepoměr v péči postakutní. 18

18 Dostupnost dalších zdravotních služeb Mezi zdravotní služby, určené pro osoby po získaném poškození mozku, jasně vévodí různá oddělení akutní fáze péče. Mezi další nejčastěji dostupné služby, pro pacienty po ZPM, patří léčebny dlouhodobě nemocných. Podstatně méně zastoupené jsou pak rehabilitační ústavy/zařízení a pro velmi těžké případy pak oddělení DIOP a OCHRIP. Zcela marginálně jsou v zastoupení například psychiatrické a psychologické služby. Následující data zahrnují služby, které jsou určeny pro široké spektrum pacientů a současně přijímají pacienty po ZPM, stejně jako u výše zpracované dostupnosti rehabilitačních zařízení. Protože se prakticky žádné služby nespecializují pouze na poskytování péče pacientům po ZPM, nemělo význam tyto služby graficky vydělovat. Poznámka: hodnoceny ty zdravotní služby, kde jsou mezi klienty i lidé po ZPM, nejedná se o specializované služby pro osoby po ZPM Dostupnost péče OCHRIP/DIOP Malé procento pacientů po těžkém poškození mozku, zůstává natolik postiženo, že vyžaduje intenzivní dlouhodobou udržující a aktivující ošetřovatelskou péči. V této fázi péče o pacienta jde také o zamezení sekundárních komplikací, jako jsou dekubity, kontraktury a infekce (Lippertova- Grunerova: 2009). OCHRIP či DIOP jsou specifická zdravotnická zařízení, která plní svou funkci pro určitý počet velmi vážných případů po poškození mozku. I v tomto případě se v České republice vyskytují kraje, kde tato zařízení zcela chybí. Zdravotnická zařízení typu OCHRIP/DIOP v České republice však nejsou v současnosti schopná naplnit potřebu péče a pokud ano, znovu jsou charakteristická značnou regionální disproporcí (viz následující mapa). Někteří pacienti z rodin, které sami péči o takto těžce postiženého pacienta nezvládají, jsou umísťováni do hospiců nebo pokud je přijmou, tak do léčeben dlouhodobě nemocných. V ostatních případech rodiny za pacienty dojíždějí do zařízení v sousedních krajích. 19

19 Mapa zobrazuje počet a rozmístění oddělení DIOP/OCHRIP Komplexní cerebrovaskulární centra / iktová centra V ČR v dohledné době vznikne 10 Komplexních cerebrovaskulárních a celkem 23 Iktových center (září 2010) v následujících krajích. (viz tabulka) 20

20 Dostupnost psychologické pomoci V souvislosti s vysokým výskytem následků a změn v oblasti emočního prožívání a chování lze u osob s poškozením mozku očekávat zvýšenou potřebu služeb psychologické či psychiatrické péče. V případě traumatických poškození mozku (dále jen TBI) kritéria diagnózy deprese například naplňuje až 53% pacientů (Brauser: 2010). TBI může být také spojováno s některými patologickými jevy, jako je zvýšené užívání alkoholu či suicidální tendence (Turner-Stokes, L: 2003). Psychologické problémy však nejsou jen výsadou osob se získaným poškození mozku, vzhledem k okolnostem, stejnými obtížemi trpí i pacientovi nejbližší, tedy partneři či rodina. Také oni trpí stresovými poruchami, cítí se často osaměle a izolovaně a často také potlačují své vlastní potřeby (Turner-Stokes, L: 2003). V souvislosti s výše uvedenými fakty by se tak dalo očekávat, že osoby po poškození mozku či jejich rodiny často s psychology či psychiatry v případě potřeby spolupracují. Přesto je dostupnost psychologické či psychiatrické péče je špatně hodnocena již v akutní fázi péče o pacienta po ZPM (Vepřková: 2010) a pokračuje i v dalších fázích rehabilitace. Ve výzkumu mezi pacienty po ZPM, zaměřeném mimo jiné i na problematiku dostupnosti psychologické pomoci obdržení psychologické pomoci deklarovalo pouze 11% dotázaných respondentů (Janečková: 2009). Dle výsledků výzkumu analýzy dostupnosti služeb lze potvrdit, že adresná neuropsychologická či psychiatrická pomoc pro osoby po ZPM je v České republice velmi obtížně dostupná. Počet neuropsychologů či psychologů, kteří by se specializovali na problematiku ZPM je velmi malý počet a i v rámci všeobecně zaměřených rehabilitačních týmů se jedná o pracovníky podstatně méně zastoupené v porovnání s počty ostatních členů týmu. Léčebny dlouhodobě nemocných Jak již vyplynulo z výzkumu, mezi respondenty z akutní a postakutní péče, právě zařízení typu LDN je nejčastěji odkazovanou službou následné péče, v akutní péči na tuto službu odkazuje 58%, v postakutní péči dokonce 64%, v těsném závěsu za rehabilitačními ústavy, (Vepřková: 2010). Tento výsledek tak potvrzuje nekoncepčnost péče o osoby po získaném poškození mozku. LDN nejsou jako zařízení primárně určena ani vybavena pro rehabilitaci pacientů po poranění mozku (i když jsou do nich v současné době překládáni pacienti, kteří by rehabilitaci právě potřebovali), ale na doléčování dlouhodobě nemocných pacientů. Pacienti po poranění mozku mají značný rehabilitační potenciál a několikaměsíční pobyt na LDN tento potenciál může značně omezit. Někteří odborníci mluví o LDN jako o místech, kde pacienti přežívají v nevhodných podmínkách, umírají na sekundární komplikace bez odpovídajících rehabilitační a ošetřovatelské péče a bez speciálních reedukačních a resocializačních metod. Toto nicméně není chyba samotných LDN, neboť jak často sami jejich zástupci uváděli: na pacienty po poranění mozku se nespecializujeme, ale znáte to, ono tady pro ně nic moc není, tak je občas vezmeme.... Z hlediska dostupnosti tohoto typu služby pro osoby po poškození mozku se jeví tento typ zařízení jako dobře dostupný. Problémem zde tedy není ani tak dostupnost, jako nevhodnost tohoto druhu péče pro pacienty po poškození mozku. 21

21 Mapa: rozmístění léčeben dlouhodobě nemocných, které přijímají pacienty po ZPM Dostupnost péče Ergoterapie Registrovaných ergoterapeutů je v České republice pouze 227 (v porovnání s cca 4500 fyzioterapeutů). Následující mapka dostupnosti ergoterapie představuje přehled samostatně působících ergoterapeutů, ale i ergoterapeutů působících v rámci rehabilitačních týmů např. v nemocnici, kteří pracují s pacienty po získaném poškození mozku. I přesto se v České republice vyskytují regiony, kde se ergoterapeuté téměř nevyskytují. Bohužel nebylo zjistitelné jakému spektru pacientů a přibližný počet ošetřených pacientů, proto je následující mapka spíše orientační. Není možné říci, že např. počet ergoterapeutů v Pardubickém kraji pokrývá poptávku daného kraje. Mapa: rozmístění registrovaných ergoterapeutů poskytujících služby pacientům po ZPM 22

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010 Přehled dostupnosti vybraných zdravotních a sociálních služeb, multidisciplinarity rehabilitačních zařízeních a inkluzivních/exkluzivních kritérií pro přijímání pacientů po získaném poškození mozku do

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Analýza současné situace dostupnosti vybrané zdravotní a sociální péče a rehabilitace pro pacienty po získaném poškození mozku v České republice

Analýza současné situace dostupnosti vybrané zdravotní a sociální péče a rehabilitace pro pacienty po získaném poškození mozku v České republice Analýza současné situace dostupnosti vybrané zdravotní a sociální péče a rehabilitace pro pacienty po získaném poškození mozku v České republice Financováno z prostředků ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE zpracovala: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. 1 ZÁKLADNÍ UKAZATELE Základní ukazatele 2004 Tab 1 ukazatel Geriatrická

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 10 22. 10. 2012 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Olomouckém kraji v

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 21. 10. 2014 10 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Olomouckém kraji v

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2013

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2013 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2013 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na získání zpětné

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského e Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 21. 10. 2014 10 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Moravskoslezském

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Struktura zdravotní péče v ČR, státní a nestátní zdravotnická zařízení Struktura zdravotní péče v České republice. Poskytovanou zdravotní péči můžeme rozdělit podle různých hledisek. Jedním z těchto hledisek

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12. září 2014 6 Souhrn Činnost oboru rehabilitace a fyzikální medicína v Jihomoravském

Více

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 5 11.6.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost v oboru v Hlavním

Více

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče Jsou různé Musí zajistit plynulý a bezproblémový chod ošetřovací

Více

Analýza zdrojů systému sociálních služeb

Analýza zdrojů systému sociálních služeb KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC Analýza zdrojů systému sociálních služeb Ing. Gabriela Hrušková Koordinátorka projektu komunitního plánování sociálních služeb v J. Hradci

Více

Odborné léčebné ústavy v roce 2002

Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.5.2003 29 Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Koncem roku existovalo v ČR 169 odborných léčebných ústavů - léčebny

Více

Model financování rehabilitace u osob s těžkou disabilitou

Model financování rehabilitace u osob s těžkou disabilitou Model financování rehabilitace u osob s těžkou disabilitou Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph. D. přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze Rehabilitace je obnova nezávislého

Více

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice Marek Páv AGENDA Strana 2 PN Bohnice Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče- probíhající Počet nasmlouvaných lůžek PN Bohnice Strana 3 1460 1440

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011 Dobrý den, dovolujeme si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který nám bude sloužit k hodnocení a zvyšování kvality služeb poskytovaných ANIMA VIVA o.s.

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3 31.5.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost oboru ve Středočeském kraji v roce

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Olomouc 9 31.8.2006 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Olomouckém kraji v roce

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 12 5.10.2005 Diabetologie - činnost oboru v Karlovarském kraji v roce 2004 Diabetology

Více

Návrh modelu rehabilitace v ČR pro osoby s významnou disabilitou

Návrh modelu rehabilitace v ČR pro osoby s významnou disabilitou Stránka 1 z 13 Návrh modelu rehabilitace v ČR pro osoby s významnou disabilitou Autoři: prim. MUDr. Pavel Maršálek, Rehabilitační oddělení KZ a.s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem o.z. doc. MUDr.

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 18 18.11.2003 Ambulantní péče v oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

Projektová dokumentace IROP 2014-2020

Projektová dokumentace IROP 2014-2020 Projektová dokumentace IROP 2014-2020 1. IROP základní představení 2. SPECIFICKÝ CÍL 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví 3. Vybraná opatření, jež mají být podpořena

Více

prodlouženém intervalu do 4,5 hod od vzniku příhody

prodlouženém intervalu do 4,5 hod od vzniku příhody MUDr. Jan Bartoník Historie medikamentosní terapie ischemických CMP Přes veškerou snahu byly do r. 1995 ischemické CMP považovány za více méně terapeuticky neovlivnitelné. Za jedinou účinnou látku v terapii

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

VARIA SYSTÉM LÉČBY NA SPINÁLNÍ REHABILITAČNÍ JEDNOTCE V REHABILITAČNÍM ÚSTAVU KLADRUBY

VARIA SYSTÉM LÉČBY NA SPINÁLNÍ REHABILITAČNÍ JEDNOTCE V REHABILITAČNÍM ÚSTAVU KLADRUBY VARIA SYSTÉM LÉČBY NA SPINÁLNÍ REHABILITAČNÍ JEDNOTCE V REHABILITAČNÍM ÚSTAVU KLADRUBY Eva Talpová 1, 2, Marie Kulakovská 2 12: 352 357, 2010 ISSN 1212-4117 1Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr.

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr. Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr. Lucie Jurystová Obsah příspěvku Úvod - Proč právě tento příspěvek? Cíl analýzy

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Platnost akreditace (čj.rozhodnutí) od 15.3.2010 do 14.3.2016 60153/2009/VZV. od 1.5.2011 do 30.4.2017 30621/2011/VZV

Platnost akreditace (čj.rozhodnutí) od 15.3.2010 do 14.3.2016 60153/2009/VZV. od 1.5.2011 do 30.4.2017 30621/2011/VZV Obor Aplikovaná fyzioterapie 1. (praktická část specializačního vzdělávacího programu), odborná praxe v rámci speciální části programu, odborná praxe na: odd. násl. péče nebo oš. lůžek / odd. neurologie

Více

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 212 58 Domácí zdravotní péče v České republice v roce 211 Home care in the Czech Republic in 211 Souhrn Ke konci

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Podmínky pro nasmlouvání a vykazování chronické resuscitační péče - DIP, DIOP. MUDr.Vladimír Macháček

Podmínky pro nasmlouvání a vykazování chronické resuscitační péče - DIP, DIOP. MUDr.Vladimír Macháček Podmínky pro nasmlouvání a vykazování chronické resuscitační péče - DIP, DIOP MUDr.Vladimír Macháček ARO, Nemocnice Na Homolce XIII. kongres ČSARIM říjen 2011 Dlouhodobá intenzivní péče (DIP) DIP - pracoviště

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Traumatologický plán SOL Trutnov

Traumatologický plán SOL Trutnov Traumatologický plán SOL Trutnov Preambule : Traumatologický plán (dále jen TP) obsahuje zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám (vyhláška MV č. 328/2001 Sb.), je reakcí na následky havárie

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Vyhlášky platné od 1.1.2015: -Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 -Vyhláška č. 325/2014 Sb., o nákladových indexech věkových

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Zpráva o výsledcích výzkumu postojů rodičů žáků 5. ročníku k otázkám spravedlivého přístupu ke vzdělávání a překonávání školního neúspěchu

Zpráva o výsledcích výzkumu postojů rodičů žáků 5. ročníku k otázkám spravedlivého přístupu ke vzdělávání a překonávání školního neúspěchu Zpráva o výsledcích výzkumu postojů rodičů žáků 5. ročníku k otázkám spravedlivého přístupu ke vzdělávání a překonávání školního neúspěchu Technická zpráva z šetření Překonávání školního neúspěchu v České

Více

Návrh koncepce neurorehabilitačního centra

Návrh koncepce neurorehabilitačního centra SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS P 10, 2006 Michal Černík, Petra Navrátilová, Lubomír Vašina Návrh koncepce neurorehabilitačního

Více

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 5 29.6.2005 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost oboru v Hlavním městě

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Doporučení k organizaci systému zdravotně-sociální péče o pacienty po získaném poškození mozku

Doporučení k organizaci systému zdravotně-sociální péče o pacienty po získaném poškození mozku Doporučení k organizaci systému zdravotně-sociální péče o pacienty po získaném poškození mozku Vydavatel: Editor: Odborná korektura: Jazyková korektura: Název: První vydání, červenec 2011 ISBN: 978-80-904357-5-9

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA Internetoví uživatelé v ČR a jejich zvyky Doplňkový marketingový výzkum k projektu NetMonitor Témata výzkumu: využívání jednotlivých druhů pojištění způsob platby při online

Více

Centrum sociálně zdravotních služeb. Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec

Centrum sociálně zdravotních služeb. Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec Centrum sociálně zdravotních služeb Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec Praha 6 - Bendova 1121 / 5 tel. 235 314 141, fax 235 300 474 Úvodem Centrum sociálně zdravotních služeb (dále CSZS) je samostatná příspěvková

Více

Metodika II. Rozdělení respondentů dle oddělení a počtu let odpracovaných let ve zdravotnictví

Metodika II. Rozdělení respondentů dle oddělení a počtu let odpracovaných let ve zdravotnictví Bezpečnost práce zdravotnických pracovníků nelékařských profesí se zaměřením na bodná poranění Škochová D., I. chirurgická klinika VFN v Praze Brno 25.9.2013 20. mezinárodní konference SNEH Nemocniční

Více

Žádost o poskytování sociální služby - domov pro seniory. 1. Žadatel:. příjmení a jméno. 2. Narozen(a): den, měsíc, rok

Žádost o poskytování sociální služby - domov pro seniory. 1. Žadatel:. příjmení a jméno. 2. Narozen(a): den, měsíc, rok Domov seniorů Beroun, příspěvková organizace Pod Studánkou 1884 266 01 BEROUN Žádost o poskytování sociální služby - domov pro seniory 1. Žadatel:. příjmení a jméno 2. Narozen(a): den, měsíc, rok 3. Bydliště:

Více

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA V KONTEXTU KOMPLEXNÍ REHABILITACE ANEB JAK JSME SE TO UČILI Jan König Jan.Konig@ergoaktiv.cz Alice Dubnová Alice.Dubnova@ergoaktiv.cz OBSAH Co jsou ta tréninková místa Proč je

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOLÁCH

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOLÁCH VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ NA STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOLÁCH STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA KROMĚŘÍŽ vytvořila a od září 2014 připravila k realizaci šest odborných a jeden manažerský

Více

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 57 Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001 Ústavní psychiatrická péče je

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

Problema)ka péče o akutní CMP

Problema)ka péče o akutní CMP Problema)ka péče o akutní CMP 17.12. 2012 MUDr. Lukáš Klečka Systém péče o akutní CMP Přednemocniční péče Příjem do cílové nemocnice Akutní ošetření a perakutní péče Lůžková péče Následná péče Přednemocniční

Více

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče MUDr. Jan Šťastný Typy zdravotně sociální péče (včetně systému Hospic) Druhy zdravotně sociální péče obecně Zdravotně sociální lůžka Zvláštní typy ambulantní

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11 27.12.2005 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru ve Středočeském kraji

Více

Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v souladu s vyhláškou 232/2012 Sb.

Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v souladu s vyhláškou 232/2012 Sb. Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v souladu s vyhláškou 232/2012 Sb. Název veřejné zakázky: Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního

Více

Analýza současné situace v oblasti sociálních služeb a dlouhodobé péče osobám po získaném poškození mozku v České republice

Analýza současné situace v oblasti sociálních služeb a dlouhodobé péče osobám po získaném poškození mozku v České republice Analýza současné situace v oblasti sociálních služeb a dlouhodobé péče osobám po získaném poškození mozku v České republice Financováno z prostředků ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost

Více

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva Závěrečné zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva St. Pölten 27.1.2014 Tematický okruh

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 27. 6. 2014 12 Souhrn Činnost oboru neurologie v Pardubickém kraji v roce 2013

Více

Činnost oboru psychiatrie

Činnost oboru psychiatrie Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.4.2003 21 Činnost oboru psychiatrie Podkladem pro zpracování dat o činnosti oboru psychiatrie je výkaz A(MZ)1-01.

Více

Dobrovolnické programy na onkologických pracovištích v ČR

Dobrovolnické programy na onkologických pracovištích v ČR Dobrovolnické programy na onkologických pracovištích v ČR MUDr. Ivana Kořínková Konference Amélie, o.s. a VFN I slova léčí 27.2.2013, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha 2 Obsah I. Významné vlivy a mezníky

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 7 12.7.2005 Psychiatrie včetně AT a sexuologie - činnost v Libereckém kraji v roce 2004

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

II. Činnosti CDZ - pracovníků multidisciplinárního týmu CDZ návrh udržitelného financování (cílová skupina 1,2 dle návrhu standardu)

II. Činnosti CDZ - pracovníků multidisciplinárního týmu CDZ návrh udržitelného financování (cílová skupina 1,2 dle návrhu standardu) II. Činnosti CDZ - pracovníků multidisciplinárního týmu CDZ návrh udržitelného financování (cílová skupina 1,2 dle návrhu standardu) Úvod: Tento pracovní materiál vznikl na základě definovaných standardů

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY, BRATISLAVA, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA, PŘÍBRAM ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 9 20.8.2004 Oční péče - činnost ve Zlínském kraji v roce 2003 Podkladem pro zpracování dat byly

Více

7. ročník soutěže Bezpečná nemocnice PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Zapojení rodiny do edukace na oddělení LDN

7. ročník soutěže Bezpečná nemocnice PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Zapojení rodiny do edukace na oddělení LDN 7. ročník soutěže Bezpečná nemocnice PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Zapojení rodiny do edukace na oddělení LDN Předkladatel projektu: Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. (dále jen NsP Česká Lípa, a.s.) Projektový

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

Primární, sekundární a terciární prevence dětských úrazů nezbytná triáda činnosti Centra dětské traumatologie Tomáš Pešl, Petr Havránek, Linda Jandová

Primární, sekundární a terciární prevence dětských úrazů nezbytná triáda činnosti Centra dětské traumatologie Tomáš Pešl, Petr Havránek, Linda Jandová Primární, sekundární a terciární prevence dětských úrazů nezbytná triáda činnosti Centra dětské traumatologie Tomáš Pešl, Petr Havránek, Linda Jandová Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK

Více