Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v České republice Říjen 2010

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v České republice Říjen 2010"

Transkript

1 Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v České republice Říjen 2010 Financováno z prostředků ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

2 Výzkum dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku v ČR Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková Na výzkumu spolupracovali/spoluautoři: Doc.MUDr. Iva Holmerová PhD, Mgr. Tereza Žílová Cíl výzkumu Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit krajskou dostupnost rehabilitace, následné péče a vybrané zdravotní péče, pro osoby po získaném poškození mozku, v České republice. Dílčími cíly výzkumu pak bylo zjistit, na jaké návazné služby lékaři pacienty po ZPM při propouštění z nemocnice odkazují a identifikovat hlavní problémy současného systému péče o pacienty po získaném poškození mozku pohledem poskytovatelů péče. Osobami po získaném poškození mozku, pro účely tohoto výzkumu, rozumíme všechny osoby se zdravotním postižením/znevýhodněním, u kterých vzniklo toto postižení náhle v průběhu života a bylo způsobené zejména úrazem hlavy, nádorem na mozku, cévní mozkovou příhodou, otravou či zánětem mozku. Metodologie výzkumu, dostupnost zdravotní péče a rehabilitace pro pacienty po získaném poškození mozku Výzkum a mapování dostupnosti zdravotní péče a rehabilitace o osoby po získaném poškození mozku byl, vzhledem ke svému rozsahu, realizován ve dvou po sobě jdoucích fázích. V první fázi výzkumu jsme se zaměřili na názory a zkušenosti zdravotnických pracovníků, především lékařů akutní a postakutní péče, s dostupností péče a rehabilitace pro pacienty po poškození mozku. V druhé části výzkumu jsme se pokusili zmapovat krajskou dostupnost rehabilitace a péče pro pacienty po získaném poškození mozku (dále jen ZPM). Deskripci metodologie tohoto výzkumu, fází a designu šetření se věnuje následující část analýzy. 1. fáze výzkumu: Názory a zkušenosti odborníků akutní a postakutní péče s dostupností péče pro pacienty po poškození mozku První vlna výzkumu proběhla metodou dotazníkového šetření v průběhu měsíců ledna až března V této fázi výzkumu jsme zaměřili pozornost na názory a zkušenosti zdravotnických pracovníků, především lékařů akutní a postakutní péče s dostupností péče a rehabilitace pro pacienty po poškození mozku. Segment akutní péče jsme nadefinovali jako zástupce následujících nemocničních oddělení: ARO, JIP, neurochirurgie či zástupci tzv. EMERGENCY. Druhý segment postakutní péče se 3

3 skládal ze zástupců tzv. následné péče, respektive odborníků z rehabilitačních oddělení, léčeben dlouhodobě nemocných, OCHRIP, DIOP atd. Po pilotáži výzkumu, která proběhla ve třetím týdnu měsíce února 2010, a po které došlo pouze ke kosmetickým úpravám dotazníku, byl zahájen ostrý sběr dat. Dotazovaným lékařům 1 byl rozeslán strukturovaný online dotazník. Sběr dat pomocí dotazníku proběhl v termínu od do mezi 100 respondenty (40 zástupců akutní fáze péče a 60 zástupců postakutní péče). Návratnost dotazníků byla 30%. Data z dotazníkového šetření byla zpracována v sociologickém programu SPSS (Statistical Package for Social Sciences). Samotný dotazník měl 19 otázek, jejichž cílem bylo zjistit, jaká je dle názorů respondentů (většinou lékařů) pacientům po ZPM dostupná rehabilitace v jejich zařízení, kolik času v průměru jednotliví rehabilitační pracovníci tráví s pacientem, jak je zajištěna kontinuita péče, jakým způsobem se pacienti dozvídají o návazné péči, na jaké služby jsou nejčastěji odkazováni/překládáni, a které typy výstupních vyšetření dané oddělení pacienta propouští do návazných služeb. Dále nás zajímaly všeobecné informace o délce hospitalizace, specializaci oddělení a celkově názory respondentů na možnosti zvýšení efektivity rehabilitačního procesu u pacientů po ZPM. 2. fáze výzkumu: Mapování zdravotních služeb a rozsah poskytované rehabilitace pacientům po ZPM Tato fáze výzkumu bezprostředně navazovala na fázi dotazníkového šetření a jejím cílem bylo zjistit reálnou krajskou dostupnost rehabilitace a péče pro pacienty po ZPM. Za tímto účelem bylo vyhledáváno a online nebo telefonicky dotazováno 643 služeb, ze kterých byly do výstupu výzkumu vyfiltrovány pouze ty služby, které přijímají nebo pracují s pacienty po poškození mozku. Finální číslo služeb, které jsou určeny pro osoby po poškození mozku, je tak výrazně nižší. V rámci mapování služeb jsme se zaměřili zejména na zjišťování dostupnosti následujících zdravotních zařízení (oddělení): neurologie/neurochirurgie, oddělení následné péče, oddělení dlouhodobé ošetřovatelské intenzivní péče (DIOP, OCHRIP), rehabilitační centra/ústavy, rehabilitační oddělení, HOME CARE, půjčovny kompenzačních pomůcek, logopedie, ergoterapie, Při mapování služeb jsme zjistili, že tzv. rehabilitačních zařízení je v ČR vysoký počet, nicméně většina z těchto zařízení poskytuje pouze fyzioterapii či jiné metody fyzikální medicíny a neposkytují tak rehabilitaci jako takovou. Dále většina z těchto zařízení nepřijímá pacienty po ZPM, kteří mají těžší kognitivní či behaviorální deficity. Protože by tak zahrnutí do výstupů výzkumu zkreslovalo reálnou dostupnost rehabilitace pro pacienty po ZPM v ČR, rozšířili jsme tuto část výzkumu o případovou studii na složení rehabilitačního týmu a dotazování na spektrum přijímaných pacientů a tíži jejich postižení. Tento postup, kdy jsme se dotazovali reprezentativního vzorku rehabilitačních oddělení nemocnic a rehabilitačních ústavů v každém ze 14 krajů, by měl opět přispět k vyšší validitě výstupů. Mapování dostupných služeb proběhlo v březnu až září 2010, výstupem tohoto výzkumu je databáze poskytovatelů služeb určených pacientům po ZPM, přehled regionálně/krajsky dostupných služeb a přehled multidisciplinarity rehabilitačních týmů, stejně jako procentuelní zastoupení přijímaných pacientů po ZPM do těchto zařízení. 1 Název kohorty lékaři není v tomto směru zcela přesný, neboť se mezi respondenty vyskytli i zástupci z řad ošetřovatelského personálu. Přesto musíme zdůraznit, že mezi respondenty lékaři převažovali. 4

4 Zdravotní služby pro pacienty po ZPM se dají rozdělit dle následujícího schématu: A. Specializované služby pro osoby po získaném poškození mozku skupina definována jako služby, které se specializují nebo zaměřují na poskytování péče nebo rehabilitace pacientům po získaném poškození mozku. B. Služby obecně pro zdravotně postižené, které s cílovou skupinou osob po ZPM pracují tyto služby se zaměřují na široké spektrum pacientů, zdravotně postižených a současně za určitých předpokladů pracují i s pacienty po ZPM. Metodologická poznámka: Do analýzy nebudou zahrnuty následující služby neurologie a neurochirurgie. Nutno podotknout, že důvodem je fakt, že jejich dostupnost je na dobré úrovni, jejich oddělení či ambulance se nacházejí takřka v každém okresním městě. Problémy, se kterými jsme se v průběhu mapování dostupnosti péče setkali: 1. Obtížné vyhledání rehabilitačních či zdravotnických zařízení, které by poskytovaly rehabilitaci či péči pacientům po získaném poškození mozku. Služeb pro cílovou skupinu osob po poškození mozku, jak je ostatně možné vidět z výstupů výzkumu, je v ČR velmi málo. Nicméně bylo současně i velmi obtížné je najít. V současné době není prakticky možné obrátit se v daném regionu na někoho, kdo by měl přehled o poskytovaných službách, či péči pro cílovou skupinu osob po ZPM. Abychom byli schopni přiblížit se reálnému stavu v dostupnosti péče, nespokojili jsme se s odkazy odborníků z dotazníku a sami jsme vyhledávali služby analýzou sekundárních zdrojů (internet, odkazy spolupracujících odborníků nebo pacientů). 2. Nekonzistence názvů zdravotnických zařízení Nejasné vymezení názvů zdravotních zařízení, a tedy k velmi obtížné orientaci v typu poskytované péče a jaké cílové skupině pacientů jsou určeny, docházelo často u zařízení následné nebo dlouhodobé péče (léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice následné péče, doléčovací centra, léčebné ústavy, odborné léčebné ústavy atp.), které někdy (většinou) poskytovaly pouze následnou ošetřovatelskou péči, ale některá poskytují i větší složku rehabilitační. Z hlediska názvů je podobný problém i u rehabilitačních zařízení, která užívají termíny - rehabilitační ústavy, léčebné odborné ústavy nebo rehabilitační centra, centra komplexní rehabilitace, aniž by bylo jasné, jaký je rozdíl v rozsahu poskytované rehabilitace (většinou neplatilo, že by např. centrum komplexní rehabilitace skutečně tuto rehabilitaci poskytovalo, právě naopak, spíše poskytovalo pouze fyzioterapii). Pracoviště poskytující pouze fyzioterapii se chybně nazývají rehabilitační, což na první pohled může vytvářet dojem, že rehabilitace je krajsky dostatečně dostupná. Při bližším pohledu je nicméně zřejmé, že tato pracoviště rehabilitaci pacientům po ZPM neposkytují, a proto nebyla zahrnuta do analýzy. 5

5 3. Nejasné vymezení cílové skupiny pacientů zdravotní péče existujících zařízení Zdravotnická zařízení se ze své podstaty většinou zaměřují na léčbu širokého spektra nemocí a málokterá jsou úzce specializovaná. V průběhu mapování krajské dostupnosti služeb a péče bylo relativně obtížné zjišťovat, zda daná zařízení skutečně přijímají pacienty po poškození mozku. Často se stávalo, že sice všeobecně pacienty po ZPM dané zařízení přijme, ale při podrobnějším dotazování vyplynulo, že přijímají např. pouze pacienty s lehčími deficity nebo spíše s poruchami hybnosti (zejména zařízení následné a rehabilitační péče). Málokteré zařízení mělo specifikováno, jaký druh pacientů s jak těžkým postižením přijímají, např. většina z nich (85%) při hlubším dotazováním odpověděla, že nepřijímají pacienty s poruchami chování. VÝSTUPY Kontinuita péče Nejčastěji odkazované služby - Akutní péče Q14. Prosím, uveďte, na jaké návazné služby nejčastěji odkazujete pacienty po poškození mozku? Mezi nejčastěji odkazované služby pro pacienty po poškození mozku patří LDN (a to v 58%). Pacienti jsou dále odkazování například na interní oddělení či do hospiců, tedy do zařízení, které se primárně o pacienty po poškození mozku nemají starat. Na chvostu odkazovaných služeb jsou služby určené pro tyto pacienty - denní/týdenní stacionáře či rehabilitační centra specializované na poranění mozku. Důvodem tohoto výsledku je fakt, že tyto služby jsou v České republice zastoupeny zcela ojediněle. 6

6 Nejčastěji odkazovaná služba - Postakutní péče Nejčastěji odkazovanou službou následné péče byly v oblasti postakutní péče rehabilitační ústavy. Problematické jsou další nejčastěji odkazované služby LDN (celých 64%), Home Care (60%), či pečovatelské služby (47%).Čtvrtou nejčastěji odkazovanou službou je péče rodiny, která tak potvrzuje vakuum, které vznikne po ukončení hospitalizace pacienta ve zdravotnických zařízení postakutní péče. Q14. Prosím, uveďte, na jaké návazné služby nejčastěji odkazujete pacienty po poškození mozku? Propouštění pacienta do návazných služeb V rámci jedné nemocnice jsou pacienti většinou překládáni na lůžka následné péče z oddělení akutní péče, jiných oddělení postakutní péče nebo jsou propuštěni do domácí péče a další návaznou péči pro ně většinou vyhledávají jejich rodiny. Jakou cestou se k Vám pacient po získaném poškození mozku dostane? 7

7 Komplexní vyšetření funkčního stavu pacienta Jak ukazuje následující graf, při propouštění pacientů do návazných služeb, pouze zhruba v 50 % pacienti obdrží komplexní vyšetření funkčního stavu, na základě, kterého by mohla být efektivněji plánována potřeba dalších návazných služeb či rehabilitace. Která následující vyšetření jsou součástí propouštění pacienta do návazných služeb? Efektivnější návrat do života po PM Q10. Jaké služby by podle Vás osoby po získaném poškození mozku ještě potřebovaly, aby byla jejich rehabilitace a návrat do normálního života efektivnější? Dle názoru odborníků by efektivnějšímu návratu do života po PM prospěla ucelenější dlouhodobá rehabilitace (85% akutní péče, 83% péče postakutní). Patrný je i jasný nedostatek v psychosociální rehabilitaci (63% u postakutní péče, celých 77% u akutní péče). 80% respondentů ze segmentu postakutní péče volá po větší kontinuitě péče. 8

8 Všeobecně Doba hospitalizace Průměrná doba hospitalizace pacienta se v dotazovaných zdravotnických zařízeních akutní péče pohybuje nejčastěji mezi 5-10 dny (35%), v zařízeních postakutní péče (zahrnuje LDN i rehabilitační oddělení) je pacient průměrně hospitalizován 1-2 měsíce (v 70%). Průměrná doba hospitalizace pacienta se v dotazovaných rehabilitačních odděleních/ústavech pohybuje nejčastěji mezi 1-2 měsíci (40% 1 měsíc, 30 % pacientů 2 měsíce), pouze 4% pacientů jsou hospitalizována na dobu 4-6 měsíců. U osob po těžkém poškození mozku je to poměrně krátká doba na dosažení výrazného pokroku a tito pacienti jsou pak často rehospitalizovaní nebo přestupují do jiného zařízení. Graf: Doba hospitalizace rehabilitace Dotazovaná zdravotnická zařízení se nejčastěji specializovala jak na pacienty po CMP, tak i kraniocerebrální traumata (53% akutní péče, 63% postakutní péče). 9

9 Struktura vzorku Akutní péče Postakutní péče Dostupnost rehabilitačních ústavů a center v ČR Následující mapka zobrazuje dostupnost rehabilitačních zařízení přijímajících pacienty po ZPM. Nejedná se o specializovaná rehabilitační zařízení pro pacienty po ZPM nebo jiných neurologických poruchách, ale o všeobecně zaměřená rehabilitační zařízení, které přijímají pacienty po ZPM. Charakteristická je výrazná regionální disproporce v rozmístění těchto zařízení, kdy v některých regionech tato zařízení zcela chybí. Mnohé z těchto zařízení také poskytují v podstatně větším rozsahu především rehabilitaci fyzikální a pouze okrajově nabízejí i ostatní složky rehabilitace, které pacienti po ZPM potřebují především, jako jsou terapie kognitivních funkcí, chování, řeči nebo sociální a předpracovní rehabilitaci. 10

10 Procentuální přehled přijímaných pacientů na základě spektra následků poškození mozku rehabilitačními zařízeními Z hlediska rozsahu postižení pacienta rehabilitační oddělení/ústavy přijímají osoby s poruchou komunikace (34%), pacienty s těžším kognitivním deficitem přijímá pouze 31% rehabilitačních zařízení. Osoby s poruchou chování jsou do zařízení přijímány pouze v 15 % případů (nejčastěji do rehabilitačních ústavů). Hlavním argumentem pro přijetí pacienta do rehabilitačního zařízení je pak ochota pacienta spolupracovat s personálem na své rehabilitaci. Poruchy chování či omezená schopnost spolupráce je u pacientů po těžkém poškození mozku, zejména v počáteční fázi, poměrně častý jev a je nutné s nimi v rámci poskytování rehabilitace počítat, nikoli pacienty kvůli tomu odmítat. Graf: přehled procentuálního zastoupení přijímaných pacientů rehabilitačními zařízeními na základě následků poškození mozku Graf: Pacienti dle diagnóz přijímaných rehabilitačními zařízeními, která uvedla?, že přijímají i pacienty po ZPM 11

11 Dostupnost ucelené rehabilitace Hodnocení dostupnosti - Akutní péče Q1. Jak byste hodnotil/a dostupnost jednotlivých složek rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku ve vašem oddělení / nemocnici / zdravotním zařízení? Mezi nejlépe hodnocené složky rehabilitace pro pacienty po poškození mozku z hlediska kritéria dostupnosti v akutní péči patří fyzioterapie, ošetřovatelská péče s prvky bazální stimulace a práce sociálního pracovníka. Naopak odborníci akutní péče nejhůře hodnotí psychiatrickou, neuropsychologickou péči a muzikoterapii a arteterapii. Hodnocení dostupnosti - Postakutní péče Q1. Jak byste hodnotil/a dostupnost jednotlivých složek rehabilitace pro osoby po získaném poškození mozku ve Vašem oddělení / nemocnici / zdravotním zařízení? Nejlépe hodnocenou složkou rehabilitace z hlediska dostupnosti je u odborníků postakutní péče taktéž fyzioterapie (stejně jako u kolegů z akutní péče). Kladně je hodnocena i pomoc s výběrem kompenzačních pomůcek a nácvik sebe-obsluhy. Naopak nejhůře hodnotí pracovní rehabilitaci, pomoc s bezbariérovými úpravami, stejně jako u odborníků v akutní péči dopadla špatně i muzikoterapie a arteterapie. Takřka stejně je hodnocena i složka speciálně pedagogické péče. 12

12 Hodnocení dostupnosti multidisciplinarity rehabilitace - Akutní péče Mezi nejlépe hodnocené složky rehabilitace pro pacienty po poškození mozku z hlediska její dostupnosti v akutní péči patří fyzioterapie, ošetřovatelská péče s prvky bazální stimulace a práce sociálního pracovníka. Naopak odborníci akutní péče nejhůře hodnotí psychiatrickou, neuropsychologickou péči a muzikoterapii a arteterapii. Hodnocení dostupnosti multidisciplinarity rehabilitace - Postakutní péče Nejlépe hodnocenou složkou rehabilitace z hlediska její dostupnosti je u odborníků postakutní péče taktéž fyzioterapie (stejně jako u kolegů z akutní péče). Kladně je hodnocena i pomoc s výběrem kompenzačních pomůcek a nácvik sebe-obsluhy. Naopak nejhůře hodnotí pracovní rehabilitaci, pomoc s bezbariérovými úpravami, stejně jako odborníci v akutní péči dopadla špatně i muzikoterapie a arteterapie. Takřka stejně je hodnocena i složka speciálně pedagogické péče. 13

13 Dostupnost specialistů - Akutní péče Q2. Které následující odborníky kromě ošetřujících lékařů máte (nebo jsou dostupní) na Vašem oddělení/nemocnici/zdravotnickém zařízení? Zdravotní sestry, ošetřovatelky (u obou více jak 90%) a fyzioterapeuté (78%) patří mezi nejčastěji zmiňované specialisty dostupné ve zdravotnických týmech akutní péče. Naopak mezi specialisty, kteří v týmech nejčastěji (oproti zahraniční praxi) chybí patří muzikoterapeuti/arteterapeuti (60%), koordinátoři péče (53%) a ergoterapeuti (45%). Ergoterapeuté na dané pracoviště dochází pouze v 15% případů. Dostupnost specialistů - Postakutní péče Q2. Které následující odborníky kromě ošetřujících lékařů máte (nebo jsou dostupní) na Vašem oddělení/nemocnici/zdravotnickém zařízení? U postakutní péče je nejčastěji zmiňovaným specialistou z hlediska dostupnosti fyzioterapeut (celých 97%). Tento specialista je tak v jasném nepoměru s ostatními pracovníky rehabilitace (psychology, ergoterapeuty atd.). Odborníci dále jmenovali zdrav. sestry a ošetřovatelky. Oproti akutní péči je však patrný jasný k horšímu u následujících pracovníků: muzikoterapeut / arteterapeut (68%), koordinátor péče (67%), speciální pedagog (57%) a také specialista na bazální stimulaci (42%). Mezi nejméně dostupné pracovníky pak patří osobní asistent (68%). 14

14 Dostupnost specialistů Rehabilitační zařízení Q2. Které následující odborníky, kromě ošetřujících lékařů, máte (nebo jsou dostupní) na vašem oddělení/nemocnici/zdravotnickém zařízení? U postakutní péče je nejčastěji zmiňovaným specialistou z hlediska dostupnosti fyzioterapeut (celých 100%). Tento specialista je tak v jasném nepoměru s ostatními pracovníky rehabilitace (psychology, ergoterapeuty atd.). Odborníci dále jmenovali zdravotní sestry a ošetřovatelky. Oproti akutní péči je však patrný jasný posun k horšímu u následujících pracovníků: muzikoterapeut/arteterapeut (68%), koordinátor péče (67%), speciální pedagog (57%) a také specialista na bazální stimulaci (42%). Mezi nejméně dostupné pracovníky pak patří osobní asistent (68%). 15

15 Dostupnost vybraných specialistů - Rehabilitační zařízení Q2. Které následující odborníky kromě ošetřujících lékařů máte (nebo jsou dostupní) na Vašem oddělení/nemocnici/zdravotnickém zařízení? Čas odborníků - Akutní péče Q3. Kolik času PRŮMĚRNĚ ZA DEN s pacientem u Vás níže uvedení odborníci pracují? V segmentu akutní péče pracují s pacienty po PM nejvíce zdravotní sestry a specialistky na bazální stimulaci (nejčastější uvedená odpověď více jak 40 minut). Naopak nejméně pracují s pacienty po poškození mozku sociální pracovníci. Mezi nejčastěji zmiňované odborníky v kategorii nedisponujeme patří muzikoterapeuté/arteterapeuté a koordinátoři péče. Zcela alarmující je fakt, že mezi těmi, kdo s pacienty nejčastěji NEpracují jsou psychiatři a psychologové. 16

16 Čas odborníků - Postakutní péče Q3. Kolik času PRŮMĚRNĚ ZA DEN s pacientem u Vás níže uvedení odborníci pracují? Nejvíce s pacienty po PM pracují zdravotní sestry (téměř 64 %) a ergoterapeuti (31,7 %). Naopak nejméně s pacienty po PM v postakutní péči pracují sociální pracovníci (téměř 42%). Jako nedostatek péče o pacienty po PM se oproti zahraniční praxi jeví fakt, že nejčastěji nejsou v českých zařízeních postakutní péče k dispozici osobními asistenti a speciálními pedagogy (v obou případech téměř 60%). Čas odborníků Rehabilitační zařízení Q3. Kolik času PRŮMĚRNĚ ZA DEN s pacientem u Vás níže uvedení odborníci pracují? Z hlediska časového je situace velmi podobná. Na rehabilitačních odděleních s pacienty po ZPM nejvíce času pracují fyzioterapeuté (téměř 96%) (při součtu odpovědí min. a více než 40 min.), ergoterapeuté (80 %), ošetřovatelky (77%). Výrazně nižší je pak čas, který stráví s pacientem psycholog (48 %) a logoped (58%), sociální pracovník (pouze 15 %) či speciální pedagog (pouze 8 %) či zanedbatelně i muziko/arteterapeut (4%). Téměř 35 % rehabilitačních oddělení pak NEdisponuje psychologem a 65% speciálním pedagogem, 70% nemá koordinátora péče (někdy také uváděného jako case manager) ani muziko/arteterapeuta. Výše uvedeným procentům odpovídají i získaná data o počtu registrovaných odborností, kdy v České republice jsme v roce 2008 měli 5421 fyzioterapeutů, ale pouze 227 ergoterapeutů, 409 logopedů. 2 Výrazná převaha fyzioterapie na odděleních vypovídá o spektru poskytované rehabilitace, kdy výrazně převažuje její fyzická složka na úkor složky psychosociální. Poškození mozku zanechává z dlouhodobého hlediska následky převážně v oblasti psychosociální (myšlení, chování, komunikace) a výrazné zaměření současného systému na léčbu pohybového aparátu i u těchto pacientů může vést k neefektivním výstupům celého procesu rehabilitace. 2 Data poskytl UZIS. Jedná se o celková data pracovníků v rehabilitaci za rok 2008, nikoli o počty těch, kteří se věnují rehabilitaci pacientů s neurologickými deficity či poškozením mozku. 17

17 Tabulka: Čas strávený rehabilitací s pacientem v rámci rehabilitačního týmu Důvody nedostatku času odborníků Q5. Co je nejčastějším důvodem nedostatku času odborníků? Nejčastějším důvodem nedostatku času odborníků na péči o pacienty po PM je dle dotazovaných respondentů nízký počet personálu (u akutní péče 88%, postakutní péče 81%). Druhým nejčastěji uváděným důvodem je nedostupnost potřebné specializace přímo na oddělení (73% u akutní péče, 77% u postakutní péče). Největší rozdíl v hodnocení mezi sledovanými segmenty je v důvodech zahrnutých pod společný jmenovatel špatné organizace práce (rozdíl 12%). Rozdíl v důvodu málo financí pak zcela odráží situaci v oblasti rehabilitační péče v ČR, a to dostatek peněz v akutní péči o pacienty po poškození mozku a následný nepoměr v péči postakutní. 18

18 Dostupnost dalších zdravotních služeb Mezi zdravotní služby, určené pro osoby po získaném poškození mozku, jasně vévodí různá oddělení akutní fáze péče. Mezi další nejčastěji dostupné služby, pro pacienty po ZPM, patří léčebny dlouhodobě nemocných. Podstatně méně zastoupené jsou pak rehabilitační ústavy/zařízení a pro velmi těžké případy pak oddělení DIOP a OCHRIP. Zcela marginálně jsou v zastoupení například psychiatrické a psychologické služby. Následující data zahrnují služby, které jsou určeny pro široké spektrum pacientů a současně přijímají pacienty po ZPM, stejně jako u výše zpracované dostupnosti rehabilitačních zařízení. Protože se prakticky žádné služby nespecializují pouze na poskytování péče pacientům po ZPM, nemělo význam tyto služby graficky vydělovat. Poznámka: hodnoceny ty zdravotní služby, kde jsou mezi klienty i lidé po ZPM, nejedná se o specializované služby pro osoby po ZPM Dostupnost péče OCHRIP/DIOP Malé procento pacientů po těžkém poškození mozku, zůstává natolik postiženo, že vyžaduje intenzivní dlouhodobou udržující a aktivující ošetřovatelskou péči. V této fázi péče o pacienta jde také o zamezení sekundárních komplikací, jako jsou dekubity, kontraktury a infekce (Lippertova- Grunerova: 2009). OCHRIP či DIOP jsou specifická zdravotnická zařízení, která plní svou funkci pro určitý počet velmi vážných případů po poškození mozku. I v tomto případě se v České republice vyskytují kraje, kde tato zařízení zcela chybí. Zdravotnická zařízení typu OCHRIP/DIOP v České republice však nejsou v současnosti schopná naplnit potřebu péče a pokud ano, znovu jsou charakteristická značnou regionální disproporcí (viz následující mapa). Někteří pacienti z rodin, které sami péči o takto těžce postiženého pacienta nezvládají, jsou umísťováni do hospiců nebo pokud je přijmou, tak do léčeben dlouhodobě nemocných. V ostatních případech rodiny za pacienty dojíždějí do zařízení v sousedních krajích. 19

19 Mapa zobrazuje počet a rozmístění oddělení DIOP/OCHRIP Komplexní cerebrovaskulární centra / iktová centra V ČR v dohledné době vznikne 10 Komplexních cerebrovaskulárních a celkem 23 Iktových center (září 2010) v následujících krajích. (viz tabulka) 20

20 Dostupnost psychologické pomoci V souvislosti s vysokým výskytem následků a změn v oblasti emočního prožívání a chování lze u osob s poškozením mozku očekávat zvýšenou potřebu služeb psychologické či psychiatrické péče. V případě traumatických poškození mozku (dále jen TBI) kritéria diagnózy deprese například naplňuje až 53% pacientů (Brauser: 2010). TBI může být také spojováno s některými patologickými jevy, jako je zvýšené užívání alkoholu či suicidální tendence (Turner-Stokes, L: 2003). Psychologické problémy však nejsou jen výsadou osob se získaným poškození mozku, vzhledem k okolnostem, stejnými obtížemi trpí i pacientovi nejbližší, tedy partneři či rodina. Také oni trpí stresovými poruchami, cítí se často osaměle a izolovaně a často také potlačují své vlastní potřeby (Turner-Stokes, L: 2003). V souvislosti s výše uvedenými fakty by se tak dalo očekávat, že osoby po poškození mozku či jejich rodiny často s psychology či psychiatry v případě potřeby spolupracují. Přesto je dostupnost psychologické či psychiatrické péče je špatně hodnocena již v akutní fázi péče o pacienta po ZPM (Vepřková: 2010) a pokračuje i v dalších fázích rehabilitace. Ve výzkumu mezi pacienty po ZPM, zaměřeném mimo jiné i na problematiku dostupnosti psychologické pomoci obdržení psychologické pomoci deklarovalo pouze 11% dotázaných respondentů (Janečková: 2009). Dle výsledků výzkumu analýzy dostupnosti služeb lze potvrdit, že adresná neuropsychologická či psychiatrická pomoc pro osoby po ZPM je v České republice velmi obtížně dostupná. Počet neuropsychologů či psychologů, kteří by se specializovali na problematiku ZPM je velmi malý počet a i v rámci všeobecně zaměřených rehabilitačních týmů se jedná o pracovníky podstatně méně zastoupené v porovnání s počty ostatních členů týmu. Léčebny dlouhodobě nemocných Jak již vyplynulo z výzkumu, mezi respondenty z akutní a postakutní péče, právě zařízení typu LDN je nejčastěji odkazovanou službou následné péče, v akutní péči na tuto službu odkazuje 58%, v postakutní péči dokonce 64%, v těsném závěsu za rehabilitačními ústavy, (Vepřková: 2010). Tento výsledek tak potvrzuje nekoncepčnost péče o osoby po získaném poškození mozku. LDN nejsou jako zařízení primárně určena ani vybavena pro rehabilitaci pacientů po poranění mozku (i když jsou do nich v současné době překládáni pacienti, kteří by rehabilitaci právě potřebovali), ale na doléčování dlouhodobě nemocných pacientů. Pacienti po poranění mozku mají značný rehabilitační potenciál a několikaměsíční pobyt na LDN tento potenciál může značně omezit. Někteří odborníci mluví o LDN jako o místech, kde pacienti přežívají v nevhodných podmínkách, umírají na sekundární komplikace bez odpovídajících rehabilitační a ošetřovatelské péče a bez speciálních reedukačních a resocializačních metod. Toto nicméně není chyba samotných LDN, neboť jak často sami jejich zástupci uváděli: na pacienty po poranění mozku se nespecializujeme, ale znáte to, ono tady pro ně nic moc není, tak je občas vezmeme.... Z hlediska dostupnosti tohoto typu služby pro osoby po poškození mozku se jeví tento typ zařízení jako dobře dostupný. Problémem zde tedy není ani tak dostupnost, jako nevhodnost tohoto druhu péče pro pacienty po poškození mozku. 21

21 Mapa: rozmístění léčeben dlouhodobě nemocných, které přijímají pacienty po ZPM Dostupnost péče Ergoterapie Registrovaných ergoterapeutů je v České republice pouze 227 (v porovnání s cca 4500 fyzioterapeutů). Následující mapka dostupnosti ergoterapie představuje přehled samostatně působících ergoterapeutů, ale i ergoterapeutů působících v rámci rehabilitačních týmů např. v nemocnici, kteří pracují s pacienty po získaném poškození mozku. I přesto se v České republice vyskytují regiony, kde se ergoterapeuté téměř nevyskytují. Bohužel nebylo zjistitelné jakému spektru pacientů a přibližný počet ošetřených pacientů, proto je následující mapka spíše orientační. Není možné říci, že např. počet ergoterapeutů v Pardubickém kraji pokrývá poptávku daného kraje. Mapa: rozmístění registrovaných ergoterapeutů poskytujících služby pacientům po ZPM 22

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010 Přehled dostupnosti vybraných zdravotních a sociálních služeb, multidisciplinarity rehabilitačních zařízeních a inkluzivních/exkluzivních kritérií pro přijímání pacientů po získaném poškození mozku do

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Analýza současné situace dostupnosti vybrané zdravotní a sociální péče a rehabilitace pro pacienty po získaném poškození mozku v České republice

Analýza současné situace dostupnosti vybrané zdravotní a sociální péče a rehabilitace pro pacienty po získaném poškození mozku v České republice Analýza současné situace dostupnosti vybrané zdravotní a sociální péče a rehabilitace pro pacienty po získaném poškození mozku v České republice Financováno z prostředků ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2013

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2013 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2013 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na získání zpětné

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče Jsou různé Musí zajistit plynulý a bezproblémový chod ošetřovací

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3 31.5.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost oboru ve Středočeském kraji v roce

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

VARIA SYSTÉM LÉČBY NA SPINÁLNÍ REHABILITAČNÍ JEDNOTCE V REHABILITAČNÍM ÚSTAVU KLADRUBY

VARIA SYSTÉM LÉČBY NA SPINÁLNÍ REHABILITAČNÍ JEDNOTCE V REHABILITAČNÍM ÚSTAVU KLADRUBY VARIA SYSTÉM LÉČBY NA SPINÁLNÍ REHABILITAČNÍ JEDNOTCE V REHABILITAČNÍM ÚSTAVU KLADRUBY Eva Talpová 1, 2, Marie Kulakovská 2 12: 352 357, 2010 ISSN 1212-4117 1Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011 Dobrý den, dovolujeme si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který nám bude sloužit k hodnocení a zvyšování kvality služeb poskytovaných ANIMA VIVA o.s.

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

prodlouženém intervalu do 4,5 hod od vzniku příhody

prodlouženém intervalu do 4,5 hod od vzniku příhody MUDr. Jan Bartoník Historie medikamentosní terapie ischemických CMP Přes veškerou snahu byly do r. 1995 ischemické CMP považovány za více méně terapeuticky neovlivnitelné. Za jedinou účinnou látku v terapii

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

Doporučení k organizaci systému zdravotně-sociální péče o pacienty po získaném poškození mozku

Doporučení k organizaci systému zdravotně-sociální péče o pacienty po získaném poškození mozku Doporučení k organizaci systému zdravotně-sociální péče o pacienty po získaném poškození mozku Vydavatel: Editor: Odborná korektura: Jazyková korektura: Název: První vydání, červenec 2011 ISBN: 978-80-904357-5-9

Více

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče MUDr. Jan Šťastný Typy zdravotně sociální péče (včetně systému Hospic) Druhy zdravotně sociální péče obecně Zdravotně sociální lůžka Zvláštní typy ambulantní

Více

Analýza současné situace v oblasti sociálních služeb a dlouhodobé péče osobám po získaném poškození mozku v České republice

Analýza současné situace v oblasti sociálních služeb a dlouhodobé péče osobám po získaném poškození mozku v České republice Analýza současné situace v oblasti sociálních služeb a dlouhodobé péče osobám po získaném poškození mozku v České republice Financováno z prostředků ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost

Více

Centrum sociálně zdravotních služeb. Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec

Centrum sociálně zdravotních služeb. Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec Centrum sociálně zdravotních služeb Ředitel: PhDr. Jindřich Kadlec Praha 6 - Bendova 1121 / 5 tel. 235 314 141, fax 235 300 474 Úvodem Centrum sociálně zdravotních služeb (dále CSZS) je samostatná příspěvková

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Traumatologický plán SOL Trutnov

Traumatologický plán SOL Trutnov Traumatologický plán SOL Trutnov Preambule : Traumatologický plán (dále jen TP) obsahuje zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám (vyhláška MV č. 328/2001 Sb.), je reakcí na následky havárie

Více

Ukázka práce Pouze obsah

Ukázka práce Pouze obsah Koncepce nemocnic Jihočeského kraje léčebná péče Yale Medical Consulting, a.s. 2010 Yale Medical Consulting, a.s. Martinská 360/2 110 00 Praha 1 Staré Město Zdravotní koncepce nemocnic Jihočeského kraje

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

Podpora pečujících z pohledu sociální práce ve zdravotnickém zařízení. Bc. Dagmar Martinková (dagmar.martinkova@uvn.cz)

Podpora pečujících z pohledu sociální práce ve zdravotnickém zařízení. Bc. Dagmar Martinková (dagmar.martinkova@uvn.cz) Podpora pečujících z pohledu sociální práce ve zdravotnickém zařízení Bc. Dagmar Martinková (dagmar.martinkova@uvn.cz) 25.6.2015 Zdravotně sociální práce v ÚVN Praha Komplexní zdravotní, sociální, psychická

Více

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:

Více

Zdravotnictví a sociální péče

Zdravotnictví a sociální péče Zdravotnictví a sociální péče I. Nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči Zřízená Magistrátem hl. m. Prahy Městská nemocnice následné péče, 160 následná péče ošetřovatelsko rehabilitační

Více

Standardní katalog NSUZS

Standardní katalog NSUZS Standardní katalog NSUZS Generováno: 09.01.2013 13:26:56 QV0284xD1 Míra centralizace pacientů hospitalizovaných s CMP a ischemickou cévní mozkovou příhodou Ischemická CMP je závažné cévní onemocnění mozku,

Více

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám:

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám: ABC Zdravotnictví ČR Otázky ke zkouškám: 1. Vysvětlete pojem Zdravotní péče, co jím rozumíme, jaké druhy znáte Co rozumíme pod pojmy péče: dispenzární diagnostická léčebná ošetřovatelská lékárenská posudková

Více

Investiční příležitost - Opočno

Investiční příležitost - Opočno Areál bývalé nemocnice Budova A Budova B Budova D Strana 1 z 7 Základní informace o areálu Areál bývalé okresní nemocnice je plně ve vlastnictví města Opočno Investiční příležitost zahrnuje 4 z 6 objektů

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Program. CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. PA 27-1 Psychiatrická péče. Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví

Program. CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. PA 27-1 Psychiatrická péče. Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví Program CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví PA 27-1 Psychiatrická péče Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví Registrační číslo projektu NF-CZ11-OV-02-032-2015 Název projektu: Psychiatrická

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Poskytnutí základních informací o zdravotnickém systému České republiky a zdravotnictví města Brna by mělo sloužit jako východisko k dalším jednáním,

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ Mgr. Michaela Gehrová FN Olomouc PhDr. Lukáš Humpl ZZS MSK SLOVO ÚVODEM Při záchraně pacienta

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ

ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ NEMOCNICE NÁSLEDNÉ PÉČE MOST, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE V ROCE 213 PLATNÁ K 31. PROSINCI ROKU 213 Stránka 2 z 14 V Mostě dne 5.3.214 ZPRÁVA O ČINNOSTI NEMOCNICE NÁSLEDNÉ PÉČE

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

Žádost o poskytování sociální služby - domov pro seniory. 1. Žadatel:. příjmení a jméno. 2. Narozen(a): den, měsíc, rok

Žádost o poskytování sociální služby - domov pro seniory. 1. Žadatel:. příjmení a jméno. 2. Narozen(a): den, měsíc, rok Domov seniorů Beroun, příspěvková organizace Pod Studánkou 1884 266 01 BEROUN Žádost o poskytování sociální služby - domov pro seniory 1. Žadatel:. příjmení a jméno 2. Narozen(a): den, měsíc, rok 3. Bydliště:

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Projekt S.U.P.R. Výstup 1. fáze- analýza stávající praxe rehabilitace nemocných s vážným duševním onemocněním v lůžkových zařízeních následné péče

Projekt S.U.P.R. Výstup 1. fáze- analýza stávající praxe rehabilitace nemocných s vážným duševním onemocněním v lůžkových zařízeních následné péče Projekt S.U.P.R. Výstup 1. fáze- analýza stávající praxe rehabilitace nemocných s vážným duševním onemocněním v lůžkových zařízeních následné péče Páv M., Kališová L., Příhoda P., Tatarko J., Gabriel J.

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

KVALITA OČIMA PACIENTŮ KVALITA OČIMA PACIENTŮ fakultní nemocnice a ústavy- IV. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných zdravotnických zařízeních přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

Kvalita Očima Pacientů 2009 Měření kvality zdravotních služeb prostřednictvím spokojenosti pacientů

Kvalita Očima Pacientů 2009 Měření kvality zdravotních služeb prostřednictvím spokojenosti pacientů Kvalita Očima Pacientů 2009 Měření kvality zdravotních služeb prostřednictvím spokojenosti pacientů DOBRO PACIENTA JE NEJVYŠŠÍ ZÁKON Důvody měření spokojenosti pacientů ve vyspělých zdravotních systémech:

Více

REHABILITACE PO CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ DLOUHÁ CESTA DOMŮ

REHABILITACE PO CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ DLOUHÁ CESTA DOMŮ REHABILITACE PO CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ DLOUHÁ CESTA DOMŮ Tiskové materiály Listopad 2011 Co má na svědomí jedna malá sraženina nebo krvácení? Cévní mozková příhoda (CMP) postihne ročně 30 000 tisíc lidí

Více

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA V KONTEXTU KOMPLEXNÍ REHABILITACE ANEB JAK JSME SE TO UČILI Jan König Jan.Konig@ergoaktiv.cz Alice Dubnová Alice.Dubnova@ergoaktiv.cz OBSAH Co jsou ta tréninková místa Proč je

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY

Více

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 Cíle... 3 Metoda... 3 Odborné konzultace... 5 Validita dat... 5 1 Zjištění... 6 1.1 Počty žáků podle vzdělávacího programu...

Více

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Agenda pracovní skupiny Představení a principy plánu Medipartner Management diabetu v plánu Medipartner Diskuse klíčové faktory úspěchu kvalitního

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI Inclusion Definice Zlomenina krčku SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI Diagnostická kritéria Pacient ve věku 65 let a více + splňující následující tři diagnostická kritéria:

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Následky mozkového poškození Následky mozkového poškození v podobě poruch kognitivních funkcí,

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Osoby ohrožené sociálním vyloučením se zaměřením na bezdomovectví, romskou problematiku a další rizikové jevy

Osoby ohrožené sociálním vyloučením se zaměřením na bezdomovectví, romskou problematiku a další rizikové jevy Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního

Více

16. ročník Příloha 5/2012

16. ročník Příloha 5/2012 16. ročník Příloha 5/2012 Vyhláška 267/2012 Sb., ze dne 27. července 2012, o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost Ministerstvo zdravotnictví stanoví

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr.

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr. Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr. Lucie Jurystová Obsah příspěvku Úvod - Proč právě tento příspěvek? Cíl analýzy

Více

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Vyhodnocení Analýzy potřeb v oblasti

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM POBYTOVÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA (7776586) ODLEHČOVACÍ SLUŽBA (9346727) Číslo jednací Došlo dne:

Více

Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová

Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Cíle pilotní sondy zmapovat problémové oblasti zdravotnického personálu

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

APLIKACE BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ V REHABILITAČNÍM LÉKAŘSTVÍ

APLIKACE BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ V REHABILITAČNÍM LÉKAŘSTVÍ APLIKACE BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ V REHABILITAČNÍM LÉKAŘSTVÍ Sborník konference Pokroky v biomedicínském inženýrství 2013 Aplikace biomedicínského inženýrství v rehabilitačním lékařství PROGRAM PŘEDNÁŠEK

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 7. 2013 25 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce

Více

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče

Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poskytovatel: Diakonie ČCE středisko v Praze 5 Stodůlkách, Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 Druh sociální služby: raná péče Poslání Rané péče Diakonie Stodůlky Pomáháme rodině zorientovat se v náročné situaci

Více

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN Péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN O.Pěč 17.3.2011 Karlovy Vary Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI A BEZPEČNOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2014

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI A BEZPEČNOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2014 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI A BEZPEČNOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2014 PRVNÍ ČÁST - HOSPITALIZOVANÍ PACIENTI FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ NEMOCNICE., S.R.O. Vážené kolegyně a kolegové,

Více

Žádost o poskytování sociální služby v Domově pro seniory Třebíč, Koutkova Kubešova příspěvková organizace 674 01 Třebíč

Žádost o poskytování sociální služby v Domově pro seniory Třebíč, Koutkova Kubešova příspěvková organizace 674 01 Třebíč Žádost o poskytování sociální služby v Domově pro seniory Třebíč, Koutkova Kubešova příspěvková organizace 674 01 Třebíč Den podání žádosti 1. Žadatel: příjmení jméno (křestní) 2. Datum narození: den,

Více

Žádost o umístění do domova pro seniory

Žádost o umístění do domova pro seniory Centrum sociálních služeb města Letovice, příspěvková organizace J. Haška 1082/12, 679 61 Letovice, IČ: 71 23 27 45, č. ú. 35 4327880247/0100 Žádost o umístění do domova pro seniory Místo pro podací razítko

Více

Vyhodnocení Dotazníků pro poskytovatele sociálních a příbuzných služeb ve městě Olomouci data za rok 2008

Vyhodnocení Dotazníků pro poskytovatele sociálních a příbuzných služeb ve městě Olomouci data za rok 2008 Vyhodnocení Dotazníků pro poskytovatele sociálních a příbuzných služeb ve městě Olomouci data za rok 2008 Obsah Úvod... 3 A) Informace z dotazníků od poskytovatelů sociálních služeb, kteří mají svou službu

Více

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Úvod Tato analýza je součástí grantového projektu Metodická podpora pro učitele angličtiny, zkr.

Více

Souhrnná zpráva Absolutní hodnocení 2008

Souhrnná zpráva Absolutní hodnocení 2008 Souhrnná zpráva Absolutní hodnocení 2008 Komplexní hodnotící projekt NEMOCNICE ČR 2008 Dovolujeme si Vám předložit souhrnnou zprávu zachycující výsledky Komplexního hodnotícího projektu NEMOCNICE ČR 2008

Více

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha ZKUŠENOSTI SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ O LIDI BEZ DOMOVA Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha Důležité události vedoucí k rozvoji zdravotnické pomoci lidem bez domova v Praze 1994 Vznik první ordinace praktického

Více

Organizace práce na ambulanci Chironax Invest, s.r.o.

Organizace práce na ambulanci Chironax Invest, s.r.o. CHIRONAX INVEST, s.r.o. NESTÁTNÍ ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ Řezáčova 1 624 00 Brno Směrnice 47/012 Organizace práce na ambulanci Chironax Invest, s.r.o. Obsah 1. Úvod...2 1.1. Základní pojmy...2 1.2. Použité

Více

Novinky v legislativě. Alice Strnadová Dana Jurásková

Novinky v legislativě. Alice Strnadová Dana Jurásková Novinky v legislativě Alice Strnadová Dana Jurásková Česká asociace sester Česká asociace sester je odborná, stavovská dobrovolná, nezisková, nepolitická organizace s právní subjektivitou. Je to největší

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

Pracovní podmínky zdravotníků v ČR. Veronika Di Cara, Petra Charvátová Tomáš Petr Prezidium ČAS

Pracovní podmínky zdravotníků v ČR. Veronika Di Cara, Petra Charvátová Tomáš Petr Prezidium ČAS Pracovní podmínky zdravotníků v ČR Veronika Di Cara, Petra Charvátová Tomáš Petr Prezidium ČAS Úvod Informace z praxe o nevhodných pracovních podmínkách ohrožujících kvalitu péče Dotazníkové šetření červen

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více