Jak začlenit OZP na trh práce

Transkript

1 Metodická příručka pro práci s osobami zdravotně postiženými Jak začlenit OZP na trh práce (výstup projektu OP LZZ Pro inspiraci za hranice) Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/ Partnery projektu jsou: EDLiT s. r. o. a Občanské sdružení TRIANON

2

3 OBSAH 1. Úvod Identifikace bariér vstupu a udržení se OZP na trhu práce v ČR Psychologické bariéry Postoje společnosti k lidem se zdravotním postižením Předsudky a negativní stereotypy Mediální obraz osob se zdravotním postižením Postoje zaměstnavatelů vůči lidem se zdravotním postižením Psychologické bariéry, které v sobě nosí lidé se zdravotním postižením Shrnutí Popis současného stavu zaměstnanosti OZP v našem regionu Dotazníkový průzkum Uplatnění OZP na trhu práce Formulář dotazníku (vzor) Výsledky dotazníkového průzkumu Komparativní analýza podmínek zaměstnávání OZP (ČR vs. zahraničí) Stávající legislativa vymezení pojmu osoba se zdravotním postižením ČR Polsko Slovensko Zaměstnávání OZP chráněné dílny, sociální podniky ČR Polsko Slovensko Příspěvky firmám zaměstnávajícím OZP ČR Polsko Slovensko Možnosti pomoci osobám se ZP při jejich integraci na trh práce pracovní a sociální rehabilitace, asistence, poradenská podpora ČR Polsko Slovensko Doporučení pro stát. organizace poskytující služby osobám se ZP a návrhy legislativních změn Stránka 2

4 4. Příklady dobré praxe projekty a aktivity realizované za účelem zlepšení postavení OZP na trhu práce Inspirativní příklady z ČR Inspirativní náměty ze zahraničí k přenesení do české praxe V Polsku na Slovensku Příprava OZP k integraci na trh práce Možnosti vzdělávání osob se zdravotním postižením z obecného hlediska Podpora osob se ZP vedoucí k možnostem se vzdělávat Podpůrné zázemí Typy a formy vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením Vzdělávání na školách Další vzdělávání Bilanční diagnostika a ergodiagnostika pro osoby se ZP Psychická pracovní způsobilost v rámci bilanční diagnostiky Předpoklady psychické pracovní způsobilosti Psychologické podklady pro hodnocení pracovního potenciálu Tělesná pracovní způsobilost v rámci ergodiagnostiky Multidisciplinární tým (odborníci podílející se na pracovní rehabilitaci) Hlavní problémy ergodiagnostiky Ergoterapeutická hodnocení Motivační a vzdělávací program Specifika a inovativní postupy psychologické práce s lidmi se zdravotním postižením v rámci motivačních programů projektu Pro inspiraci za hranice Zhodnocení zapojení účastníků do programu z pohledu psycholožky a andragožky Popis úlohy psychologa Osvědčené techniky pro realizaci motivačního programu Cíle poradenské práce s účastníky se zdravotním postižením Vyjádření dalších lektorů k výuce v motivačně-vzdělávacím programu Návrh obsahu Motivačního a vzdělávacího programu pro OZP Praxe OZP u zaměstnavatelů k ověření vlastních možností Příběhy účastníků projektu Pro inspiraci za hranice Závěr Seznam tabulek Seznam grafů Stránka 3

5 1. Úvod Projekt Pro inspiraci za hranice byl postaven na hledání možností, inspirací, námětů a nových forem pomoci osobám se zdravotním postižením (dále OZP). Tato kategorie osob je stěžejní cílovou skupinou projektu, nicméně projektové aktivity směřovaly také k tomu, aby vytvořené výstupy sloužily nestátním neziskovým organizacím a úřadům práce ke kvalitnějšímu a efektivnějšímu poskytování služeb pro osoby s nejrůznějšími zdravotními handicapy při jejich začleňování na trh práce. Cílem projektu bylo prostřednictvím zahraničního partnerství a s přispěním všech zapojených partnerských a spolupracujících organizací vytvořit dva inovované produkty. Prvním z nich byl pilotní motivační a vzdělávací program, který byl koncipován jako modulový kurz pro účely dalšího využívání státními i nestátními organizacemi, a druhým je tato metodika zaměřená na integraci osob se zdravotním postižením na trh práce a na poskytování komplexní pomoci při hledání jejich pracovního uplatnění. Jelikož je náš projekt zaměřen na vývoj a přenos inovací ze zahraničí do ČR, plánujeme v rámci realizace projektu vytvořit ze zahraničních inspirací a načerpaných zkušeností dva produkty. Jak již bylo výše uvedeno, bude ve spolupráci českých a zahraničních partnerů připravena metodika pro poskytování efektivních služeb pro cílovou skupinu OZP s názvem Jak začlenit OZP na trh práce a tato bude ověřena v rámci dvou běhů pilotního motivačního a vzdělávacího programu (modulového kurzu) pro celkově 18 osob se zdravotním postižením. Metodika bude po realizaci kurzu doplněna o praktické poznatky a zkušenosti nejen z komunikace s osobami se zdravotním postižením, ale také se zaměstnavateli při hledání vhodného pracovního uplatnění a pracovních míst pro odbornou praxi účastníků kurzu. Pilotní motivační a vzdělávací program (modelový kurz) je tedy druhým produktem projektu, který navrhuje inovativní řešení v přístupu ke zvýšení motivace OZP i posílení jejich kompetencí na trhu práce v oblastech, které jsou dnes zaměstnavateli upřednostňovány (PC dovednosti, alespoň základní znalost jazyka, orientace v legislativě). Úspěšným absolventům kurzu byla následně vyhledávána buď práce, anebo alespoň možnost realizace měsíční bezplatné praxe. V rámci všech těchto aktivit bylo na zaměstnavatele v regionu apelováno, aby překonali své předsudky vůči osobám se zdravotním postižením a podpořili tak boj proti jejich diskriminaci vlastním pozitivním příkladem. Stránka 4

6 2. Identifikace bariér vstupu a udržení se OZP na trhu práce v ČR Stejně jako zdraví patří i nemoc a zdravotní postižení k životu. Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit soustavou promyšlených opatření, na nichž se musí podílet celá společnost. Vyspělé státy proto vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Tyto osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při hledání přístupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Způsob, jakým je společnost organizována, vede často k tomu, že zdravotně postižené osoby nemohou plně uplatnit svá základní práva a jsou ze společnosti vylučovány. Ze zkušenosti žadatele i jeho českých partnerů vyplývá, že osoby se zdravotním postižením jsou při hledání zaměstnání nejvíce diskriminovány potenciálními zaměstnavateli a mnohdy jsou odmítány bez jakékoliv šance ukázat své schopnosti a možnosti. I přes snahu státu podporovat nejrůznějšími způsoby a finančními výhodami zaměstnávání OZP, stále není mnoho firem, které by na zaměstnávání zdravotně handicapovaných občanů stavěly prestiž své sociální a personální politiky. Proto je nutno neustále bojovat proti předsudkům vůči pracovnímu potenciálu osob se zdravotním postižením a zobecňování a zjednodušování pohledu na jejich schopnosti a pracovní možnosti. Úřady práce, municipality i nestátní neziskové organizace se snaží zapojovat do řešení problematiky zaměstnávání OZP, ale podle našeho názoru je zde ještě velký prostor pro hledání nových přístupů, postupů a cest, jak těmto spoluobčanům účinněji pomoci v jejich snaze nalézt vhodné pracovní uplatnění. Je dobře, že nejen prostředky státu, ale rovněž peníze Evropské unie podporují tyto snahy a prostřednictvím realizovaných projektů je tak kladen velký důraz na inkluzi sociálně vyloučených či exkluzí ohrožených skupin obyvatelstva, ke kterým bezesporu patří i osoby se zdravotními handicapy. 2.1 Psychologické bariéry Lidská společnost netvoří homogenní skupinu, kde jsou všichni stejní. Lidé se liší pohlavím, věkem, barvou pleti, náboženstvím, sexuální orientací, zdravotním stavem. Liší se také svými schopnostmi a dovednostmi a konečně liší se i ochotou tuto různorodost respektovat a vnímat ji jako nedílnou součást každodenního života. Vnímání odlišnosti a vztah společnosti k jedincům, kteří se touto odlišností vyznačují, je do značné míry dán hodnotovým systémem společnosti, jejími prioritami, její sociální vyspělostí, stejně jako obecně Stránka 5

7 platnými normami, které jsou v dané společnosti všeobecně akceptovány a dodržovány. Jedná se zejména o normy estetické, etické, kulturní. Jakákoli odlišnost od normality většinové společnosti zakládá příslušnost k menšině, přičemž právě ona odlišnost může být důvodem vzniku odmítavého, negativního postoje ze strany majoritní společnosti. Zdravotní postižení (ať již tělesné, smyslové nebo mentální) je chápáno jako určitá odchylka, vada, která činí člověka jiným, odlišným. Přestože lidé se zdravotním postižením jsou skupinou (menšinou) vnitřně výrazně různorodou, společným znakem je existence postižení, které je pro mnohé z řad nepostižené většiny hlavním identifikačním znakem. Zdravotní postižení lze označit jako jednu z nejobtížnějších zkoušek v životě člověka a pro svého nositele a jeho blízké představuje značnou zátěž, zejména psychickou, ale též sociální a ekonomickou. Je proto zcela na místě konstatovat, že lidé se zdravotním postižením naprosto oprávněně zasluhují společenskou solidaritu. Otázkou je, jakým způsobem je ona solidarita projevována. Zda je to akt milosrdenství, soucitu, lítosti vůči někomu, kdo bez pomoci druhých není schopen sám existovat, či jde o pomoc, která je určena svébytné osobě schopné (v mezích zdravotního postižení) utvářet svůj vlastní život. Tento model pomoci si v reálném životě hledá cestu jen velmi obtížně, neboť musí opakovaně narážet na silně zažité předsudky, velice nízkou míru informovanosti široké veřejnosti o lidech se zdravotním postižením Postoje společnosti k lidem se zdravotním postižením Nemoci a postižení jsou součástí lidského života a jsou tedy i součástí každého lidského společenství. Vztah většinové společnosti ke svým zdravotně postiženým členům je do značné míry dán převládajícími tendencemi v postojích zdravé společnosti k nemocným a postiženým jedincům. Z historického hlediska lze najít různé postoje k lidem se zdravotním postižením, které se v čase měnily a vyvíjely. Počátek lidské civilizace je typický svým negativním postojem, kdy se společnost svých postižených členů přímo zbavovala. Typickým příkladem takové společnosti byla starověká Sparta. Tento negativní, represivní přístup doznal výrazné změny v období středověku, kdy se ve vztahu k lidem se zdravotním postižením začal uplatňovat postoj charitativní. Nemocní a postižení si zasluhovali pomoc, zasluhovali si milosrdenství. Období novověku bylo obdobím vědeckého poznání, rozvoje medicíny, myšlenkových proudů, jejichž hlavním mottem bylo zkvalitnění života zdravotně postižených. Byly zakládány různé instituce, které měly poskytovat péči osobám se zdravotním znevýhodněním a měly jim pomoci připravit se na běžný život. Lidé, kteří však této rehabilitace nebyli schopni (pro závažnost svého zdravotního postižení) byli trvale umísťování do ústavních zařízení. Tento jev byl typickým právě pro naši společnost. Období totalitního režimu bylo charakteristické tím, že lidé mající vážné zdravotní postižení, byli cíleně segregováni, odkládáni do ústavů. Tímto způsobem byli odsouváni na okraj společnosti, kde byli opomíjeni a ignorováni. Zatímco v našich podmínkách se uplatňoval výše uvedený trend, ve vyspělých zemích se v témže období usilovně hledaly cesty k co nejpřirozenějšímu zapojení jedinců se zdravotním postižením do běžného Stránka 6

8 života. V tomto případě je stěžejní skutečnost, že důraz je kladen nikoli na ono postižení či nemoc, ale v první řadě na člověka, na jeho jedinečnost, na jeho důstojnost. V odborné literatuře je o tomto přístupu pojednáno jako o přístupu humanistickém. Při zpětném pohledu na uvedené přístupy společnosti k jedincům se zdravotním postižením by bylo možné konstatovat, že s každým dalším vývojovým stupněm lidské společnosti, dochází i ke zlepšení podmínek života lidí se zdravotním postižením. Není tomu tak. Stále je možno se setkat s řadou typicky negativních, represivních projevů většinové společnosti vůči lidem se zdravotním postižením. Tyto (mnohdy skryté) záporné tendence jsou příčinou diskriminace, sociálního vyloučení. Příkladem lze uvést oblast pracovního uplatnění osob se zdravotním znevýhodněním. Tito lidé tvoří skupinu na trhu práce velmi obtížně uplatnitelnou, skupinu s vysokou mírou nezaměstnanosti Předsudky a negativní stereotypy Na člověka s viditelným zdravotním postižením či poruchou je v lidské společnosti pohlíženo jako na člověka odlišného, jiného, přičemž tato jinakost je vnímána jako něco nežádoucího, nechtěného. Postižení jsou pro zdravé lidi neustálou viditelnou připomínkou, že společnost, v níž žijí, je prostoupena nerovností a utrpením, že žijí ve falešném ráji a že i oni jsou zranitelní. Představujeme (my lidé s tělesným postižením) hrůzostrašnou možnost. 1 Zdravotní postižení je u většinové (zdravé) společnosti zpravidla vnímáno negativně. U mnohých vyvolává setkání s postižením nejistotu, strach, u výrazných zohyzďujících postižení dokonce odpor. U mnohých jsou tyto pocity dílem jejich neznalosti, nevědomosti, neinformovanosti o problematice lidí s postižením. A samozřejmě, mnohé je dílem předsudků a konzervativních negativních postojů. V knize Tělesné postižení jako fenomén i životní realita píše autor, Ladislav Novosad, o čtyřech pohledech (předsudcích) zdravé společnosti vůči lidem s tělesným postižením: Paternalistické a podceňující předsudky podstatou tohoto pohledu je názor (předsudek), že lidé mající jakékoli zdravotní postižení (fyzické, smyslové či mentální) v podstatě nemohou žít normálním životem. Nepostarají se o sebe, potřebují ustavičnou pomoc ze strany těch zdravých, kteří v rámci tohoto pojetí vystupují v roli ochránců, pečovatelů. Ve vztahu k lidem se zdravotním postižením pak chtějí tito ochránci rozhodovat o všem, konečně jak již bylo řečeno, postižení nejsou schopni samostatného rozhodování. Odmítavé a degradující předsudky pro tento názor je typická představa, že lidé se zdravotním postižením společnosti ničím nepřispívají, ba co víc, žijí na úkor těch, kteří jsou normální neboli bez 1 NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, s. 75 ISBN Stránka 7

9 postižení, a kteří tvrdě pracují a sami na sebe si vydělávají. V mezích tohoto pojetí panuje rovněž názor, a to stane-li se někdo postiženým, může si za to sám, například řídil opilý, a proto měl autonehodu. Pokud člověk zdravotně postižený dosáhne jakéhokoli úspěchu, například dosáhne vynikajících studijních výsledků, je to zastánci výše uvedeného předsudku znevažováno a popíráno. Zdravotně postiženým naopak patří nižší místo ve společnosti, v zaměstnání by odborná práce měla být svěřována přednostně těm normálním, tedy zdravým. Ladislav Novosad v této souvislosti ve své knize zmiňuje tzv. disabilismus, což je určitý vyhraněný postoj, o kterém blíže píše: předsudečný postoj označovaný jako disabilismus reprezentovaný paušalizujícím předpokladem, že člověk s tělesným či jiným postižením bude více méně neschopný a závislý na pomoci druhých, je popřením jeho skutečných schopností i možností a jeho práva na sebeurčení. Jde o nepodložené předjímání nehodnotnosti, neužitečnosti a nedostatečnosti jedince s tělesným postižením. 2 Protektivně-paušalizující předsudky podle tohoto názoru mají zdravotně postižení lidé spoustu výhod a privilegií počínaje různými finančními dotacemi a konče například vyhrazenými parkovacími místy. Na tyto výhody je však pohlíženo jako na něco zcela neoprávněného. Idealizující (heroizující) předsudky - tento názor staví život se zdravotním postižením jako něco, co by normální člověk nedokázal. Je to něco obdivuhodného, být postižený a přitom se snažit o normální život. Ve spojení s tímto názorem je výrazná iracionalita a emocionalita. Naopak skutečná fakta jsou kdesi v pozadí. A je zde ještě jeden názor, a to předsudek o rodičovských schopnostech osob se zdravotním postižením mnozí se často domnívají, že zdravotně postižený rodič rozhodně není schopen dát svému dítěti všechno, co potřebuje. Předsudky, které zdravá společnost pociťuje vůči lidem se zdravotním postižením, je možno nepochybně vnímat jako psychologické bariéry, které musí lidé mající zdravotní problém překonávat. Jejich překonávání je o to těžší, že předsudky, stejně jako negativní stereotypy, v jejichž zajetí mnozí lidé žijí, jsou zpravidla velmi silně zakořeněné, emočně nabité, iracionální postoje. Jinými slovy, překonat předsudky logickou, rozumnou argumentací je mnohdy značně obtížené. J. Průcha ve své knize Multikulturní výchova o stereotypech píše: Potíže spojené se stereotypy a předsudky pramení z toho, že obsahují zevšeobecňující hodnocení a jsou velice stabilní. To znamená, že nositel předsudku vztahuje určité hodnocení na všechny příslušníky určitého etnika, národa či rasy, aniž by posuzoval jednotlivce podle reálných charakteristik ke změnám v předsudcích dochází velmi omezeně a jen za určitých, v reálné společnosti těžko dosažitelných podmínek. 3 2 NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, s. 80 ISBN PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie: [sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů]. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, s. 69 Psychologie (Portál). ISBN Stránka 8

10 Výše uvedené se nevztahuje pouze na příslušníky jiných etnik, národů a ras. Vztahuje se na kohokoliv, kdo se vyznačuje určitou odlišností od dané většiny, tedy i zdravotním postižením Mediální obraz osob se zdravotním postižením Psychologické bariéry v podobě předsudků a negativních stereotypů většinové zdravé společnosti vůči lidem se zdravotním postižením, jsou často umocňovány jejich nelichotivým mediálním obrazem, který rozhodně nepřispívá k boření zažitých mýtů a předsudků týkajících se těchto lidí. Média tisk, rozhlas, televize, mají nepochybně značný vliv na utváření veřejného mínění dané společnosti, na utváření názorů a postojů. Média nejenže zprostředkovávají informace, těmto informacím dodávají také určitý emocionální náboj. O lidech se zdravotním postižením bývá v médiích často hovořeno jako o zvláštní skupině, která potřebuje zvláštní přístupy. Jsou to lidé, kteří bez pomoci druhých nejsou schopni vést šťastný a naplňující život, jsou hodni pouze lítosti a soucitu. Nejedna sdělení začínají slovy invalida, postižený, retardovaný, čímž je prvotní důraz kladen nikoli na člověka, o kterém je pojednáno, ale na to, že tento člověk má zdravotní postižení. Tímto způsobem jsou zdůrazňovány nedostatky a omezení. To, že daný člověk má i dovednosti, to je ponecháno stranou. Lidé se zdravotním postižením jsou velmi často stavěni do pozice slabých, závislých na druhých. Je o nich hovořeno jako o obětech, o těch, kteří trpí. Smutné příběhy o lidech, kteří z důvodu zdravotního postižení trpce snášejí svůj osud, mnohdy vyvolávají soucit a lítost, který ovšem v reálném životě lidem se zdravotním postižením škodí neboť se takto ocitají v roli nerovnocenných, podřízených lidí. V médiích jsou často k vidění benefiční koncerty a různé akce spojené se sbírkami na pomoc postiženým lidem, čímž je u těch, kteří tyto pořady sledují, navozován pocit slitování, milosrdenství, jinými slovy charitativní atmosféra. Někdy je tak až příliš zdůrazňována jejich závislost, odkázanost na druhé. Tento úhel pohledu, kterým média na lidi se zdravotním postižením pohlížejí, nepodporuje pozitivní vnímání znevýhodněných osob, neboří zažité předsudky, v jejichž zajetí značná část široké veřejnosti stále žije. V médiích stále chybí pozitivní obrazy lidí se zdravotním postižením, které by naopak na charitě založeny nebyly. Chybí dostatek pořadů, které by vylepšovaly představu o pozici osob se zdravotním postižením ve společnosti. Je jen málo herců a hereček s fyzickým postižením, kteří by se denně objevovali na televizních obrazovkách, pravidelně vystupovali v divadlech, ve filmech, v reklamách. Vše pak budí dojem, že lidé s postižením nejsou považováni za plnohodnotné a rovnocenné členy společnosti a že se s nimi v podstatě nepočítá Postoje zaměstnavatelů vůči lidem se zdravotním postižením Je nezpochybnitelným, a zdá se již i obecně přijímaným názorem většiny občanů, že právo na práci, či jeho realizace formou účasti občana na pracovním trhu, je jednou z nejdůležitějších podmínek naplnění kvality života. Upřímně řečeno, situace, kdy některý občan se zdravotním postižením nechce pracovat, je Stránka 9

11 pouze a jen dalším z důkazů, že se zdravotně postižení v podstatných věcech od majoritní populace neliší... 4 Cílem většiny lidí, a nezáleží na tom, zda se zdravotním postižením či bez něho, je získání vhodného zaměstnání. Mít práci, to není jen přirozená potřeba. Práce zvyšuje sociální sebevědomí, přináší pocit lidské plnohodnotnosti a konečně zajišťuje i potřebnou samostatnost a nezávislost. Opět je nutno zdůraznit, že výše uvedené platí pro všechny, tedy i pro osoby se zdravotním postižením. Rozdíl mezi uchazeči o práci se zdravotním znevýhodněním a těmi ostatními, kteří se ucházejí o práci, spočívá v tom, že lidem se zdravotním postižením se při hledání práce mohou (a zpravidla tomu tak je) naskytnout překážky v podobě různých bariér a omezení. Na jedné straně jsou to bariéry fyzické absence bezbariérových přístupů, nedostačující možnosti v dopravě a spousta dalších omezení, které zdravý člověk řešit nemusí (a mnohdy ho ani nenapadne, že jsou lidé, kteří se s tím či oním potýkat musí). Na straně druhé jsou tzv. psychologické bariéry, kdy lidé se zdravotním postižením stojí tváři v tvář předpojatým postojům a předsudkům druhých lidí. Ve vztahu k této podkapitole se jedná o předpojaté postoje a předsudky ze strany zaměstnavatelů. Velmi často se bariéry nenacházejí ani tak v konstrukci budov, jako spíše v hlavách lidí, kteří v nich pracují. (Petr Milbradt, konzultant rakouské organizace Easy Entrance, která pomáhá lidem se zdravotním postižením k lepší integraci na trh práce.) 5 Legislativně a v podstatě i ekonomicky je zaměstnávání osob se zdravotním postižením značně podporováno. Ovšem i přes snahu zvýšit uplatnitelnost těchto osob na trhu práce prostřednictvím aktivních a pasivních nástrojů politiky zaměstnanosti, je skutečnost taková, že lidé se zdravotním postižením často spadají do dlouhodobé nezaměstnanosti. Značný podíl na této nežádoucí situaci představuje nízká motivace, přesněji neochota zaměstnavatelů osoby se zdravotním postižením zaměstnávat. Důvodem jsou jejich obavy (byť mnohdy absolutně nekorespondují s realitou) z různých komplikací, které by v případě zaměstnávání lidí s postižením museli řešit. Opět je nutno zdůraznit, že tyto domněnky na straně zaměstnavatelů jsou dílem nedostatečné (mnohdy žádné) informovanosti o problematice toho kterého zdravotního postižení. Svou roli zde hrají silně vžité předsudky, které stojí jednoznačně proti zaměstnávání těchto osob. Značná část společnosti se domnívá, že je zcela normální, když tito lidé nepracují, že naprosto postačí, když budou podporováni sociálními dávkami. Jinými slovy, v naší společnosti se dosud nepodařilo vytvořit 4 KRHUTOVÁ, Lenka. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. 1. vyd. Olomouc: Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených, 2005, 268 s. ISBN Dostupné z: 5 Diverzita pro OZP [online] [cit ]. Dostupné z: Stránka 10

12 přátelské podmínky pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Je tedy zřejmé, že v první řadě je třeba pracovat na změnách v postojích všech zainteresovaných stran. Ve vztahu k obtížné uplatnitelnosti osob se zdravotním postižením na trhu práce lze na základě výše uvedeného konstatovat jediné - lidé se zdravotním postižením, kteří hledají uplatnění na trhu práce, neřeší pouze nedostatek volných pracovních míst. Musí řešit rovněž fakt, že ne všichni na ně pohlíží jako na rovnocenné partnery, jako na ty, kteří jsou schopni v ucházení se o danou práci obstát stejně dobře jako ti, kdo se o práci ucházejí bez zdravotního hendikepu Psychologické bariéry, které v sobě nosí lidé se zdravotním postižením Každý člověk, který má zdravotním postižení, je tímto postižením do značné míry ovlivněn. Míra ovlivnění vyplývá z typu zdravotního postižení, doby, ve které vzniklo a samozřejmě ze závažnosti daného postižení. Zdravotní postižení lze jednoznačně označit jako obtížnou životní situaci. Jedná se o dlouhodobou zátěž, která mnohdy přináší nadměrný stres, podílí se na zhoršování každodenních situací, přináší sebou řadu konfliktů (s okolím jedince, ale i se sebou samým). Zdravotním postižení je limitujícím faktorem. To, jak jedinec zvládá tuto obtížnou situaci, záleží na tom, jak své postižení prožívá, zda usiluje o hledání způsobů řešení své situace či nikoli. Ze všeho nejdůležitější je schopnost adaptace jedince, jinými slovy, jak se novým, z důvodu zdravotního postižení obtížnějším podmínkám dokáže přizpůsobit. Zdravotní postižení stěžuje schopnost přizpůsobení se podmínkám okolí jedinec musí překonávat fyzické bariéry v podobě nepřístupnosti budov, nedostupnosti informačních a komunikačních prostředků apod. Musí ale čelit i bariérám sociálním a psychologickým. Lidé se zdravotním postižením sami často uvádějí, že se cítí být vyřazeni ze společnosti. Míra jejich pocitu je pak závislá na tom, jakým způsobem se k nim chovají lidé v jejich okolí. Setká-li se zdravý člověk s člověkem se zdravotním postižením, reaguje na toto setkání různým způsobem. Může vůči tomu druhému pocítit soucit a lítost, zaujmout ochranitelský postoj, nebo může zachovat neúčastný postoj. Může projevit i odpor, zejména jedná-li se o setkání s člověkem s výrazným, esteticky rušivým, zohyzďujícím postižením. To, jak většina vnímá osoby se zdravotním postižením, se velice často odráží i ve vlastním sebenazírání lidí s postižením. Majoritní společnost pasuje tyto lidi do role postižených a oni sami se pak takto i cítí. Sami na sebe hledí tímto způsobem, jejich postižení se pro ně stává jejich hlavním identifikačním znakem Shrnutí Lidé se zdravotním postižením jsou nedílnou součástí každé společnosti. Na postojích a názorech dané společnosti pak záleží, jak dobře (nebo špatně) se bude těmto lidem mezi ostatními žít. Budou vnímat své postižení jako stigma, které je pasuje do role těch posledních z posledních? Nebo na sebe budou pohlížet jako na rovnocenné členy dané společnosti, kde i oni, přestože jsou v určitých ohledech jiní, mohou Stránka 11

13 svobodně pracovat a uplatnit svůj potenciál, aktivně se podílet na společenském životě, mít své rodiny a děti a žít normální život jako ti, kteří žijí bez zdravotního postižení? Vše záleží na sociální vyspělosti dané společnosti, na ochotě měnit věci k lepšímu, bořit zažité mýty a předsudky a konečně na vzájemné komunikaci mezi členy dané společnosti. 2.2 Popis současného stavu zaměstnanosti OZP v našem regionu Ze statistických podkladů vyplývá, že nezaměstnanost cílové skupiny OZP je v Moravskoslezském kraji velmi vysoká. Nutnost řešení dokazují statistické údaje, podle nichž je v rámci ČR celkový počet zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání stále vysoký. Dle aktuálních dat z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR bylo k evidováno osob se zdravotním postižením jako nezaměstnaných. Pro dokreslení situace uvádíme několik statistických údajů a doplňujících informací k situaci nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením k v porovnání s údaji k Stav k: Ukazatel celkový počet evidovaných uchazečů - OZP jejich podíl na celkovém stavu evidovaných uchazečů v % 12,6 11,1 Tabulka 1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů OZP o zaměstnání 6 Nezaměstnanost OZP je způsobena nedostatkem vhodných pracovních míst a z části nezájmem ze strany zaměstnavatelů zaměstnávat tyto osoby, které se řadí mezi nejhůře uplatnitelné skupiny na trhu práce. Evidenční stav OZP je v Moravskoslezském kraji z celé ČR dlouhodobě nejvyšší. Koncem prosince 2012 bylo registrováno 9014 těchto uchazečů, což je o 444 osob měně než na závěr roku 2011, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se tak snížil o 1,5 % v porovnání s rokem Najít vhodné pracovní uplatnění pro OZP je i přesto velmi obtížné. Často se OZP stávají dlouhodobě nezaměstnanými, a tím ztrácejí motivaci a potřebné sebevědomí, spokojí se s invalidními důchody a sociálními dávkami. 7 Možnosti pracovního uplatnění v Moravskoslezském kraji pro OZP jsou malé, s tím souvisí počet volných pracovních míst nahlášených zaměstnavateli vhodných pro tyto osoby, který je minimální. 6 Statistiky. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: Stránka 12

14 Ukazatel Stav k: Bruntál 15,3 13,7 Opava 12,4 11 Ostrava-město 10,8 10,1 Karviná 10,9 9,3 Nový Jičín 15,4 12,8 Frýdek-Místek 15,7 13,3 Tabulka 2 Podíl OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech MSK (údaje jsou uvedeny v %) 8 V podílu OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji v prosinci 2012 převyšuje okres Bruntál s podílem 13,7 %, což je o 1,6 % nižší než v roce Nejnižší podíl OZP má Karviná, a to 9,3 %. Když se podíváme na srovnání krajů v celé ČR, nejvyšší nezaměstnanost OZP je v krajích Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském. Jedním z vlivů je koncentrace odvětví v těžebním průmyslu a zemědělství, kde OZP jen obtížně hledají vhodné uplatnění. Nejnižší naopak v krajích Praha, Karlovarský a Královehradecký kraj, viz Tabulka 3. Kraj OZP Moravskoslezský 9014 Jihomoravský 7950 Ústecký 7061 Praha 2761 Královehradecký 2520 Tabulka 3 Podíl OZP v krajích s nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností k Díky zapojení partnerů z Třince a Českého Těšína realizovaný projekt přesáhl hranice jednoho okresu. Spolupráce při tvorbě projektových výstupů byla tedy realizována nejen s organizacemi z okresu Frýdek- Místek, ale částečně také z okresu Karviná. Zároveň v obou těchto okresech byla oslovena cílová skupina osob se zdravotním postižením s nabídkou vstupu do pilotního motivačního a vzdělávacího programu (modulového kurzu) s následnou možností získání bezplatné praxe u vybraného zaměstnavatele. Přesto, že 8 Statistiky. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: Stránka 13

15 byly osloveny osoby se zdravotním postižením nejen z řad uchazečů o zaměstnání evidovaných úřady práce, nakonec zastoupení nezaměstnaných z této cílové skupiny bylo většinové. Seznam vybraných organizací poskytujících služby pro OZP v MSK Název organizace Popis služby/aktivity Internetové stránky Centrum pro zdravotně postižené MSK Tyflocentrum Našim posláním je přispívat ke zkvalitňování života občanů se zdravotním postižením a pomáhat jim při integraci do společnosti. Poskytování sociálních, vzdělávacích a jiných souvisejících obecně prospěšných služeb za účelem sociálního začleňování osob se zrakovým, sluchovým a tělesným postižením na území severní Moravy. Sportovní klub vozíčkářů Český svaz zdravotně postižených občanů Helpnet SLEZSKÁ HUMANITA, o.s. Charita sv. Alexandra Ostrava - Kunčičky Občanské sdružení - Trianon Svaz tělesně postižených v České republice o.s. APROPO Občanské sdružení Antonín Sdružení založené za účelem sportovní činnosti zdravotně postižených, vzdělávání zdravotně handicapovaných osob, odbourávání bariér a vyrovnávání příležitostí. Funguje také jako servisní centrum invalidních vozíků a provozuje alternativní dopravu pro imobilní občany. Jde o sdružení zejména mladých zdravotně postižených lidí převážně s tělesným handicapem, jehož členy se mohou stát také jejich rodiče, rodinní příslušníci a dále občané, kteří pomáhají zdravotně postiženým. Informační portál Helpnet.cz pro osoby se specifickými potřebami usnadňuje orientaci v problematice zdravotního postižení. Posláním Slezské humanity, o.s. je dobročinná a veřejně prospěšná práce členů, jejichž snahou je humanitární úsilí, zdravotní a sociální pomoc potřebným občanům v Moravskoslezském kraji. Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením v chráněných dílnách Komplexní podpora integrace osob ohrožených sociální exkluzí (zejména OZP, absolventi, ženy, senioři) + informovanost, vzdělání a pracovní integrace. Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., je nestátní neziskovou organizací s celostátní působností, jejímž základním cílem je všestranně podporovat a hájit specifické potřeby a zájmy svých členů a dalších tělesně postižených občanů bez ohledu na rozsah jejich postižení. Krajská organizace Moravskoslezského kraje Okresní organizace Frýdek-Místek Okresní organizace Bruntál Okresní organizace Karviná Okresní organizace Nový Jičín Okresní organizace Opava Městská organizace Ostrava Instituce hájící zájmy tělesně postižených spoluobčanů snažící se o jejich integraci do společnosti. Výchova a vzdělávání sluchově a mentálně postižených dětí a mládeže, integrace sluchově a mentálně postižených a zdravých dětí a mládeže, pořádání letních integračních táborů Stránka 14

16 Portál eseznam Český klub nedoslýchavých HELP Sdružení zdravotně postižených občanů a jejich přátel Asociace zdravotně postižených, smíšená organizace Kopřivnice Společnost "E" Kafira, o.s. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR Asociace Trigon Sdružení je zaměřeno na zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (dále jen OZZ), vytváření rovných pracovních příležitostí, a to bez rozlišení pohlaví, rasové příslušnosti či vyznání. Posláním ČKNH je hájit zájmy sluchově postižených - nedoslýchavých, usilovat o větší informovanost veřejnosti o problémech sluchově postižených a poskytovat svým členům komplexní služby (odborné sociální poradenství včetně navazujících služeb), které pomáhají při překonávání každodenních bariér v jejich životě. Sdružení zdravotně postižených občanů a jejich přátel je nekonfesní sdružení zejména mladých zdravotně postižených lidí převážně s tělesným handicapem, jehož členy se mohou stát také jejich rodiče, rodinní příslušníci a dále občané, kteří pomáhají zdravotně postiženým, anebo se chtějí pomocí zdravotně postiženým zabývat. Snaha o uspokojování potřeb zdravotně postižených spoluobčanů jak v kulturní a sportovní sféře, tak v oblasti poradenství. Organizace sdružuje spoluobčany postižené epilepsií, jejich rodiny a přátele. Uživateli služeb jsou lidé ve věku od 15 let, které jejich poškození zraku ovlivňuje při každodenních činnostech běžných ve společnosti a kteří hledají podporu v oblasti vedení samostatného a nezávislého života ve společnosti, při uplatňování svých práv a oprávněných zájmů, včetně uplatňování práva na práci. NRZP ČR je občanským sdružením s celostátní působností, které zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením při jednáních se státními a veřejnými institucemi. Úlohou NRZP ČR je přispívat k integraci osob se zdravotním postižením do společnosti a důsledně obhajovat lidská práva těchto lidí. Posláním Asociace TRIGON je uskutečňovat obecně prospěšné projekty zaměřené především na pomoc lidem s handicapem, rodinám, rizikovým skupinám dětí, lidem ohroženým sociálním vyloučením. Efektivní spoluprací v oblasti vzdělávání, sociální sféry a zdravotnictví chtějí zkvalitnit a zajišťovat komplexní služby, které vedou k větší samostatnosti a sociálnímu začlenění lidí s handicapem do společnosti Dotazníkový průzkum Uplatnění OZP na trhu práce V průběhu roku 2012 navázal projektový tým spolupráci se studentkou Slezské univerzity v Opavě, která hledala vhodný podnět pro svou diplomovou práci. Byla jí nabídnuta spolupráce, možnost seznámit se blíže s realizovaným projektem Pro inspiraci za hranice vč. využití nabytých zahraničních poznatků a zkušeností. Z této spolupráce následně vyplynulo také téma diplomové práce zaměřené na začleňování OZP do společnosti i na trh práce. Stránka 15

17 Studentka provedla ve spolupráci s realizátorem projektu, partnery a úřadem práce dotazníkový průzkum mezi osobami se zdravotním postižením, jehož výsledky jsou dále uvedeny Formulář dotazníku (vzor) Dotazník Uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce Vážená paní, vážený pane, chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který bude sloužit ke zpracování mé diplomové práce. Je určen osobám se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým a duševním), které se ucházejí o práci a jsou evidované na místně příslušném úřadu práce a pro ty, které již pracují. Neuvádějte své jméno ani příjmení, jen prosím zakroužkujte jednu odpověď, se kterou nejvíce souhlasíte (u některých otázek můžete zaznačit i více odpovědí). Předem Vám mockrát děkuji za vyplnění dotazníku, protože tato data jsou pro mě velmi důležitá. Kateřina Pilchová, studentka Slezské univerzity v Opavě 1) Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Pokud ano, s jakými? (možnost více odpovědí) a) pracovní rehabilitace (či příprava k práci) b) chráněné pracovní místo c) chráněná pracovní dílna d) společensky účelné pracovní místo e) neznám tyto formy zaměstnávání osob se zdravotním postižením 2) Využíváte nějakou z uvedených služeb, která by mohla osobám se zdravotním postižením zvýšit pravděpodobnost získání pracovního místa? (možnost více odpovědí) a) pracovní poradenství b) pracovní rehabilitace c) sociální rehabilitace d) nevyužívám žádnou zmiňovanou službu e) jiné, uveďte prosím:... 3) V čem osobně vidíte největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením? (možnost více odpovědí) a) omezené odborné a obecné schopnosti osob se zdravotním postižením vykonávat některá povolání (nedostatečné vzdělání, jazykové a počítačové dovednosti, špatné zvládání stresových situací, nízká přizpůsobivost novým věcem a okolí atd.) b) pomalejší tempo, nižší pracovní nasazení s ohledem na zdravotní stav osob se zdravotním postižením c) potřeba zvláštního vybavení ve firmě (např. bezbariérový přístup) d) častější nemocnost osob se zdravotním postižením e) jejich omezený kontakt s okolím navazování vztahů, osamělost f) přístup okolí neochota, ostych, neschopnost pomoci osobám se zdravotním postižením g) malá nabídka pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením h) zaměstnavatelé mají obavy a nedůvěru k zaměstnávání osoby se zdravotním postižením Stránka 16

18 i) nedostatečná nabídka vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů pro osoby se zdravotním postižením j) mé zdravotní postižení k) nevím l) jiné, uveďte prosím:... 4) Co by podle Vás mohlo vést k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání osob se zdravotním postižením? (možnost více odpovědí) a) více zpráv a údajů na internetu, v novinách b) více informací ze strany pracovníků úřadu práce c) propagace organizací, které se zaměřují na zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením na trhu práce (např. chráněné dílny) d) více informací přímo u zaměstnavatelů e) jiné, uveďte, prosím:... 5) Je podle Vašeho názoru nabídka práce pro osoby se zdravotním postižením dostatečně široká? a) ano b) ne c) nevím, neumím posoudit 6) Znáte ve svém okolí firmy či organizace, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením? a) ano b) ne 7) Víte o jiných organizací či institucích (kromě úřadu práce), které pomáhají osobám se zdravotním postižením s hledáním zaměstnání? Pokud ano, uveďte, prosím, jaké znáte. a) ano (jaké)... b) ne 8) Velkým problémem osob se zdravotním postižením je jejich nedostatečná kvalifikace. Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? (možnost více odpovědí) a) zvýšení stupně vzdělání (získání výučního listu, maturitní zkoušky, vysokoškolského diplomu) b) jazykové znalosti c) počítačové dovednosti d) technické a manuální (ruční) dovednosti e) zdravotní a pečovatelské znalosti a dovednosti f) komunikační a prezentační znalosti a dovednosti 9) Jaká povolání by pro Vás byla nejvhodnější s ohledem na Váš zdravotní stav?... 10) Kolik zaměstnání jste doposud vystřídal(a)? a) jedno b) dvě až tři c) tři a více d) nikdy jsem nebyl(a) zaměstnán(a) 11) Označte způsoby, kterými jste doposud hledal(a) práci. (možnost více odpovědí) Stránka 17

19 a) spolupráce s úřadem práce b) přímé oslovení možného zaměstnavatele, zaslání životopisu do firmy c) přes nabídky práce na internetu, v rádiu, novinách. d) podáním vlastního inzerátu e) jiné (jaké)... 12) Jste muž nebo žena? a) žena b) muž 13) Kolik je Vám let? a) let b) let c) let d) let e) více než 60 let 14) Uveďte, prosím, o jaké zdravotní postižení se ve Vašem případě jedná. (1 odpověď) a) tělesné b) zrakové c) sluchové d) duševní e) kombinace více typů postižení f) jiné (jaké)... 15) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) praktická škola c) vyučen, střední bez maturity d) střední s maturitou e) vyšší odborné f) vysokoškolské 16) Kde bydlíte? a) ve městě b) na vesnici c) na předměstí (na okraji města) Děkuji Vám za vyplnění dotazníku! Kateřina Pilchová Výsledky dotazníkového průzkumu Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP? Pokud ano, s jakými? Stránka 18

20 Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP? Pokud ano, s jakými? Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných Celkem Třinci pracovních míst AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Pracovní rehabilitace (příprava k práci) 9 12, , ,90 b) Chráněné pracovní místo 10 14, , ,96 c) Chráněná pracovní dílna 28 40, , ,69 d) Společensky účelné pracovní místo 6 8, , ,76 e) Neznám tyto formy zaměstnávání OZP 17 24,29 2 3, ,71 Celkový součet (=) , , ,02 Tabulka 4 Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP? Pokud ano, s jakými? % Pracovní rehabilitace (příprava k práci) Chráněné pracovní místo Chráněná pracovní dílna Společensky účelné pracovní místo Neznám tyto formy zaměstnávání OZP Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 1 Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP? Pokud ano, s jakými? Viz. Tabulka 4 a Graf 1, z nichž vyplývá, že nejčastější forma zaměstnávání, se kterou se OZP z chráněných pracovních míst (59,38 %) i evidované OZP na Úřadu práce v Třinci setkaly, je chráněná pracovní dílna (40 %). Naopak nejméně známá forma zaměstnávání je podle OZP z chráněných pracovních míst pracovní rehabilitace (10,94 %) a společensky účelné pracovní místo (10,94 %) a podle evidovaných OZP z úřadu práce (8,57 %). S žádnou ze zmiňovaných forem zaměstnávání se nikdy nesetkalo 24,29 % evidovaných OZP z Úřadu práce v Třinci a 3,13 % pracujících OZP. Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa Stránka 19

21 Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa. Evidované OZP na ÚP v Třinci AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Pracovní poradenství 21 35, , ,27 b) Pracovní rehabilitace (příprava k práci) 6 10, , ,14 c) Sociální rehabilitace 5 8,33 2 3,51 7 5,92 d) Nevyužívám žádnou zmiňovanou službu 26 43, , ,25 e) Jiné (jaké) 2 3,33 2 3,51 4 3,42 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 5 Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa OZP z chráněných pracovních míst Celkem % Pracovní poradenství Pracovní rehabilitace (příprava k práci) Sociální rehabilitace 26 Nevyužívám žádnou zmiňovanou službu 2 Jiné (jaké) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 2 Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa Viz. Tabulka 5 a Graf 2, z nichž je zřejmé, že 63,16 % OZP z chráněných pracovních míst a 43,33 % evidovaných OZP nevyužívá jak pracovní poradenství, tak pracovní či sociální rehabilitaci. Sociální rehabilitaci využívá jen 8,33 % respondentů z Úřadu práce v Třinci a 3,51 % dotazovaných z chráněných pracovních míst vypovědělo, že využívá sociální rehabilitaci či jiné služby zaměřené na získávání pracovního místa pro OZP (pracovní místo z dotací na mzdy z Centra pro zdravotně postižené pro Moravskoslezský kraj, o.s. a chráněná pracovní dílna). 3,33 % evidovaných OZP uvedlo u možnosti jiné počítačový kurz. Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů Stránka 20

22 Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) Omezené odborné a obecné schopnosti a) OZP vykonávat některá povolání 11 7,33 7 5, ,61 Pomalejší tempo, nižší pracovní nasazení b) s ohledem na zdravotní stav OZP 15 10, , ,99 c) Potřeba zvláštního vybavení ve firmě (např. bezbariérový přístup) 7 4,67 6 5, ,86 d) Častější nemocnost OZP 20 13, , ,75 Jejich omezený kontakt s okolím e) navazování vztahů, osamělost 5 3,33 3 2,52 8 2,93 f) Přístup okolí neochota, ostych, neschopnost pomoci OZP 13 8,67 4 3, ,02 g) Malá nabídka pracovních míst pro OZP 34 22, , ,84 Zaměstnavatelé mají obavy a nedůvěru h) k zaměstnávání OZP 14 9, , ,71 i) Nedostatečná nabídka vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů pro OZP 4 2,67 8 6, ,70 j) Mé zdravotní postižení 24 16,00 7 5, ,94 k) Nevím 1 0,67 3 2,52 4 1,60 l) Jiné (jaké) 2 1,33 1 0,84 3 1,09 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 6 Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů Celkem % a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 3 Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů Respondenti z chráněných pracovních míst (21,01 %) i evidované OZP na Úřadu práce v Třinci (22,67 %) považují za největší problém u zaměstnávání OZP malou nabídku pracovních míst pro tuto skupinu osob. 0,67 % dotazovaných z úřadu práce uvedlo, že neví a 1,33 % označili jinou možnost ( nezájem zaměstnavatele zaměstnávat ve své firmě osoby s postižením; zaměstnavatelé chtějí co největší zisky, zaměstnance chtějí jako roboty např. v automobilkách ). Pracující OZP uvedly u jiných problémů také nezájem zaměstnavatele (0,84 %). Na možnost nevím odpovědělo 2,52 % respondentů z chráněných pracovních míst. Stránka 21

23 Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP Způsoby, které by podle respondentů vedly Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných k rozšíření informací o možnostech Třinci pracovních míst Celkem zaměstnávání OZP AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) Více zpráv a údajů na internetu, a) v novinách 28 39, , ,84 Více informací ze strany pracovníků úřadu b) práce 5 7, , ,38 Propagace organizací, které se zaměřují na c) zvýšení zaměstnanosti OZP na TP (např , , ,29 chráněné dílny) d) Více informací přímo u zaměstnavatelů 15 21,13 3 3, ,40 e) Jiné (jaké) 3 4,23 0 0,00 3 2,12 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 7 Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP % a) b) c) d) e) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 4 Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP Viz. Tabulka 7 a v Graf 4, z nichž můžeme vidět, že podle respondentů z chráněných pracovních míst by nejvíce vedlo k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP větší množství zpráv a údajů v médiích (40,24 %). To samé si myslí i 39,44 % dotazovaných OZP z Úřadu práce v Třinci. Osoby se zdravotním postižením evidované na Úřadu práce v Třinci označily i jiné možné způsoby (4,23 %) více chráněných dílen, ještě větší finanční zvýhodnění pro firmy či více pracovních míst. Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká? Stránka 22

24 Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká? Evidované OZP na ÚP v Třinci AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Ano 4 7,14 3 5,36 7 6,25 b) Ne 39 69, , ,00 c) Nevím, neumím posoudit 13 23, , ,75 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 8 Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká? OZP z chráněných pracovních míst Celkem % Ano Ne Nevím, neumím posoudit Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 5 Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká? Viz. Graf 5 a Tabulka 8, z nichž je patrné, že 7,14 % evidovaných OZP na Úřadu práce v Třinci se domnívá, že nabídka práce je dostatečně široká. Ze zaměstnaných OZP sdílí tento názor 5,36 %. Výběr odpovědi ano volilo celkem 6,25 % respondentů. Většina OZP evidovaných na Úřadu práce si myslí, že nabídka práce není dostatečně široká (69,64 %) a ze zaměstnaných OZP odpovědělo stejně 80,36 %. Celkem volilo tuto možnost 75 % respondentů. 23,21 % OZP evidovaných na Úřadu práce neví, neumí posoudit. Stejně jako 14,29 % zaměstnaných OZP. Celkem zahrnuje tento výběr odpovědi 18,75 % respondentů. Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP? Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP? Evidované OZP na ÚP v Třinci AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Ano 35 62, , ,97 b) Ne 21 37, , , , , ,00 Celkový součet (=) Tabulka 9 Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP? OZP z chráněných pracovních míst Celkem Stránka 23

25 75 80 % Ano Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Ne Graf 6 Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP? Viz. Graf 6 a Tabulka 9, z nichž je zřejmé, že na otázku, zda respondenti znají okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP většina odpověděla ano (62,5 % OZP evidovaných na ÚP a 71,43 % zaměstnaných OZP). Celkem zná okolní organizace a firmy zaměstnávající OZP 66,97 % respondentů. Přibližně 37,5 % OZP evidovaných na ÚP a 28,57 % zaměstnaných OZP tyto organizace a firmy nezná. Celkem volilo tuto odpověď 33,04 % respondentů. Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP) pomáhající OZP s hledáním práce Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě úřadu práce) pomáhající OZP s hledáním práce AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Ano (jaké) 6 10, , ,71 b) Ne 50 89, , ,29 Celkový součet (=) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem , , ,00 Tabulka 10 Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP) pomáhající OZP s hledáním práce Stránka 24

26 % Ano (jaké) Ne 50 Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 7 Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP) pomáhající OZP s hledáním práce Viz. Graf 7 a Tabulka 10, z nichž vyplývá, že většina respondentů neví o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP), které pomáhají OZP s hledáním zaměstnání (89,29 % OZP evidovaných na Úřadu práce v Třinci a shodně 89,29 % zaměstnaných OZP). Pouze 10,71 % OZP evidovaných na Úřadu práce v Třinci a taktéž 10,71 % zaměstnaných OZP má povědomí o těchto organizacích a institucích. Pracující OZP nejčastěji uváděly Kvalifikační a personální agenturu, o.p.s., Slezskou diakonii (RÚT) a evidované OZP na Úřadu práce v Třinci zase Chráněnou dílnu Ergon, Slezskou diakonii či Kvalifikační a personální agenturu, o.p.s. Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) Celkem Třinci pracovních míst studiem rozšířit? AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Zvýšení stupně vzdělání 6 8, , ,22 b) Jazykové znalosti 9 13, , ,76 c) Počítačové dovednosti 24 34, , ,47 d) Technické a manuální (ruční) dovednosti 12 17, , ,96 Zdravotní a pečovatelské znalosti a e) dovednosti 10 14,49 3 3, ,22 f) Komunikační a prezentační znalosti a dovednosti 8 11, , ,38 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 11 Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? Stránka 25

27 % Zvýšení stupně vzdělání Jazykové znalosti Počítačové dovednosti Technické a manuální (ruční) dovednosti Zdravotní a pečovatelské znalosti a dovednosti Komunikační a prezentační znalosti a dovednosti Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 8 Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? Osoby se zdravotním postižením evidované na Úřadu práce v Třinci by si nejvíce chtěly studiem rozvíjet počítačové dovednosti (34,78 %) a nejmenší zájem mají o zvýšení stupně kvalifikace (8,70 %). Osoby se zdravotním postižením pracující na chráněných pracovních místech by také nejvíce zaměřily na počítačové dovednosti (38,16 %) a nejméně na zdravotní a pečovatelské dovednosti (3,95 %). Otázka č. 9: Jaká povolání by pro Vás byla nejvhodnější s ohledem na Váš zdravotní stav? U dotazovaných pracujících osob se zdravotním postižním se objevovalo povolání jako vrátný, hlídač, pracovník lehkých demontáží, automechanik, instalatér, kuchařka, dělník, prodavačka, uklízečka, administrativní pracovníci, pomocný dělník, skladník, řidič, servírka, zahradník, kadeřnice, kosmetička, zedník. Necelá polovina z nich odpověděla, že neví či žádné. Respondenti také často zdůrazňovali práci v chráněných dílnách. Evidované OZP na Úřadu práce v Třinci často uváděly povolání jako vychovatelka, administrativní pracovnice, účetní, vrátný, hlídač, pracovník v dílně, obsluha myčky, uklízečka, prodavačka, pracovníci v sociálních službách, masér, zahradník, pracovník na poště, pomocná síla či dokonce lesní dělník. Asi polovina respondentů také odpověděla, že žádné či neví. Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních místech Celkem Počet vystřídaných zaměstnání AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Jedno 11 19, , ,75 b) Dvě až tři 22 39, , ,18 c) Tři a více 22 39, , ,29 d) Nikdy jsem nebyl (a) zaměstnán (a) 1 1,79 1 1,79 2 1,79 Celkový součet (=) , , ,00 Stránka 26

28 Tabulka 12 Počet vystřídaných zaměstnání % Jedno Dvě až tři Tři a více Nikdy jsem nebyl (a) zaměstnán (a) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních místech Celkem Graf 9 Počet vystřídaných zaměstnání Viz. Tabulka 12 a Graf 9, z nichž je zřetelné, že nejvíce respondentů z Úřadu práce v Třinci volilo odpověď dvě až tři (39,29 %) a tři a více zaměstnání (rovněž 39,29 %). Jeden respondent dokonce nebyl doposud zaměstnán (1,79 %). Nejvíce osob se zdravotním postižením z chráněných pracovních míst vystřídalo dvě až tři zaměstnání (41,07 %) a 39,29 % z nich tři a více. Jeden respondent z chráněného pracovního místa uvedl, že nebyl doposud zaměstnán. Z toho můžeme usoudit, že práci na chráněném pracovním místě nepovažuje za zaměstnání. Způsoby hledání práce Způsoby hledání práce AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Spolupráce s úřadem práce 46 40, , ,64 b) Přímé oslovení možného zaměstnavatele, 36 31, , ,59 zaslání životopisu do firmy c) Prostřednictvím nabídek práce na internetu, v rádiu, novinách apod , , ,59 d) Podáním vlastního inzerátu 7 6,09 3 2, ,49 e) Jiné (jaké) 4 3,48 2 1,92 6 2,70 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 13 Způsoby hledání práce Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Stránka 27

29 % Spolupráce s úřadem práce Přímé oslovení možného zaměstnavatele, zaslání životopisu do firmy Prostřednictvím nabídek práce na internetu, v rádiu, novinách apod. Podáním vlastního inzerátu Jiné (jaké) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 10 Způsoby hledání práce Viz. Tabulka 13 a Graf 10, z nichž vyplývá, že nejvíce respondentů z chráněných pracovních míst doposud volilo spolupráci s úřadem práce v rámci hledání vhodného zaměstnání (43,27 %) a nejvíce evidovaných osob na Úřadu práce v Třinci také označilo tuto možnost (40 %). Necelá 2 % pracujících OZP zvolilo jinou možnost (Kvalifikační a personální agentura, o.p.s.) a 3,48 % OZP evidovaných na Úřadu práce v Třinci uvedlo, že se snažily kontaktovat své známé. Pohlaví respondentů Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných Pohlaví Třinci pracovních míst Celkem AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Žena 31 55, , ,46 b) Muž 25 44, , ,54 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 14 Pohlaví respondentů % Žena Muž Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 11 Pohlaví respondentů Stránka 28

30 Viz. Graf 11 a Tabulka 14, z nichž je evidentní, že z respondentů tvoří 55,36 % OZP evidovaných na ÚP a 53,57 % zaměstnaných OZP ženy. Z celkového počtu respondentů je 54,46 % žen a 45,54 % mužů (z nich 44,64 % evidovaných na Úřadu práce v Třinci a 46,43 zaměstnaných). Věková kategorie respondentů Věková kategorie AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) let 1 1,79 0 0,00 1 0,90 b) let 0 0, , ,18 c) let 9 16, , ,43 d) let 39 69, , ,36 e) Více než 60 let 7 12,50 1 1,79 8 7,15 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 15 Věková kategorie respondentů Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem % let let let let Více než 60 let Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 12 Věková kategorie respondentů V rámci vymezení věkových kategorií jsem u otázky č. 13 vycházela z periodizace životního cyklu podle V. Příhody. Viz. Tabulka 15 a Graf 12, z nichž je evidentní, že v dotazníkovém šetření dominovaly osoby se zdravotním postižením z chráněných pracovních míst ve věkové kategorii let (41,07 %) a osoby se zdravotním postižením, které jsou evidované na Úřadu práce v Třinci také ve věku let (69,64 %). Žádné zastoupení neměly dotazované OZP z úřadu práce ve věkové kategorii let a z chráněných pracovních míst ve věku let. Typy zdravotního postižení respondentů Stránka 29

31 Typy zdravotního postižení AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Tělesné 23 41, , ,18 b) Zrakové 2 3,57 1 1,79 3 2,68 c) Sluchové 0 0, , ,72 d) Duševní 4 7,14 5 8,93 9 8,04 e) Kombinované 22 39, , ,93 f) Jiné (jaké) 5 8,93 0 0,00 5 4,47 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 16 Typy zdravotního postižení respondentů Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem % Tělesné Zrakové Sluchové Duševní Kombinované Jiné (jaké) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 13 Typy zdravotního postižení respondentů Viz. Tabulka 16 a Graf 13, z nichž vyplývá, že skupina respondentů evidovaná na Úřadu práce v Třinci, je nejvíce zastoupena osobami s tělesným postižením (41,07 %), poté s kombinovaným (39,29 %), nejméně se zrakovým (3,57 %) a osoby se sluchovým postižením se šetření nezúčastnily. U pracujících respondentů se nejčastěji objevovalo tělesné postižení (39,29 %) a následně kombinované postižení (28,57 %). Jako jiné typy zdravotního postižení uvedly pouze osoby se zdravotním postižením, které jsou evidované na Úřadu práce (8,93 %) např. zažívací potíže, atopický ekzém, psoriáza, rosacea. Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Stránka 30

32 Nejvyšší dosažené vzdělání AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Základní 14 25,00 5 8, ,97 b) Praktická škola 1 1,79 5 8,93 6 5,36 c) Vyučen, střední bez maturity 24 42, , ,22 d) Střední s maturitou 16 28, , ,57 e) Vyšší odborné 0 0,00 0 0,00 0 0,00 f) Vysokoškolské 1 1,79 0 0,00 1 0,90 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 17 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem % Základní Praktická škola Vyučen, střední bez maturity 6 Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 14 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Dotazníkové sondy se nejvíce zúčastnilo OZP z chráněných pracovních míst se středním bez maturity (28,57 %), následovalo základní vzdělání (8,93 %) a praktická škola (8,93 %). Pracující OZP s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním nebyly v této skupině respondentů zastoupeny. U respondentů evidovaných na Úřadu práce v Třinci převažovalo střední vzdělání bez maturity (42,86 %), poté se středoškolským s maturitou (28, 57 %). Jedna respondentka z Úřadu práce v Třinci uvedla vysokoškolské vzdělání (1,79 %) a nikdo z této skupiny dotazovaných nedosáhl vyššího odborného vzdělání. Bydliště respondentů Stránka 31

33 Bydliště AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Město 26 46, , ,79 b) Vesnice 27 48, , ,96 c) Předměstí (okraj města) 3 5,36 4 7,14 7 6,25 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 18 Bydliště respondentů Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem % Město Vesnice Předměstí (okraj města) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 15 Bydliště respondentů Viz. Graf 15 a Tabulka 18, z nichž je zřejmé, že 46,43 % respondentů evidovaných na ÚP a 57,14 % zaměstnaných respondentů bydlí ve městě. Celkem má bydliště ve městě 51,79 % dotazovaných. Na vesnici bydlí 48,21 % OZP evidovaných na ÚP a 35,71 % zaměstnaných OZP. Celkový počet respondentů bydlících na vesnici tvoří 41,96 %. Na předměstí žije 5,36 % OZP evidovaných na ÚP a 7,14 % zaměstnaných OZP. Celkový podíl těchto dotazovaných je pouze 6,25 %. Stránka 32