Jak začlenit OZP na trh práce

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jak začlenit OZP na trh práce"

Transkript

1 Metodická příručka pro práci s osobami zdravotně postiženými Jak začlenit OZP na trh práce (výstup projektu OP LZZ Pro inspiraci za hranice) Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/ Partnery projektu jsou: EDLiT s. r. o. a Občanské sdružení TRIANON

2

3 OBSAH 1. Úvod Identifikace bariér vstupu a udržení se OZP na trhu práce v ČR Psychologické bariéry Postoje společnosti k lidem se zdravotním postižením Předsudky a negativní stereotypy Mediální obraz osob se zdravotním postižením Postoje zaměstnavatelů vůči lidem se zdravotním postižením Psychologické bariéry, které v sobě nosí lidé se zdravotním postižením Shrnutí Popis současného stavu zaměstnanosti OZP v našem regionu Dotazníkový průzkum Uplatnění OZP na trhu práce Formulář dotazníku (vzor) Výsledky dotazníkového průzkumu Komparativní analýza podmínek zaměstnávání OZP (ČR vs. zahraničí) Stávající legislativa vymezení pojmu osoba se zdravotním postižením ČR Polsko Slovensko Zaměstnávání OZP chráněné dílny, sociální podniky ČR Polsko Slovensko Příspěvky firmám zaměstnávajícím OZP ČR Polsko Slovensko Možnosti pomoci osobám se ZP při jejich integraci na trh práce pracovní a sociální rehabilitace, asistence, poradenská podpora ČR Polsko Slovensko Doporučení pro stát. organizace poskytující služby osobám se ZP a návrhy legislativních změn Stránka 2

4 4. Příklady dobré praxe projekty a aktivity realizované za účelem zlepšení postavení OZP na trhu práce Inspirativní příklady z ČR Inspirativní náměty ze zahraničí k přenesení do české praxe V Polsku na Slovensku Příprava OZP k integraci na trh práce Možnosti vzdělávání osob se zdravotním postižením z obecného hlediska Podpora osob se ZP vedoucí k možnostem se vzdělávat Podpůrné zázemí Typy a formy vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením Vzdělávání na školách Další vzdělávání Bilanční diagnostika a ergodiagnostika pro osoby se ZP Psychická pracovní způsobilost v rámci bilanční diagnostiky Předpoklady psychické pracovní způsobilosti Psychologické podklady pro hodnocení pracovního potenciálu Tělesná pracovní způsobilost v rámci ergodiagnostiky Multidisciplinární tým (odborníci podílející se na pracovní rehabilitaci) Hlavní problémy ergodiagnostiky Ergoterapeutická hodnocení Motivační a vzdělávací program Specifika a inovativní postupy psychologické práce s lidmi se zdravotním postižením v rámci motivačních programů projektu Pro inspiraci za hranice Zhodnocení zapojení účastníků do programu z pohledu psycholožky a andragožky Popis úlohy psychologa Osvědčené techniky pro realizaci motivačního programu Cíle poradenské práce s účastníky se zdravotním postižením Vyjádření dalších lektorů k výuce v motivačně-vzdělávacím programu Návrh obsahu Motivačního a vzdělávacího programu pro OZP Praxe OZP u zaměstnavatelů k ověření vlastních možností Příběhy účastníků projektu Pro inspiraci za hranice Závěr Seznam tabulek Seznam grafů Stránka 3

5 1. Úvod Projekt Pro inspiraci za hranice byl postaven na hledání možností, inspirací, námětů a nových forem pomoci osobám se zdravotním postižením (dále OZP). Tato kategorie osob je stěžejní cílovou skupinou projektu, nicméně projektové aktivity směřovaly také k tomu, aby vytvořené výstupy sloužily nestátním neziskovým organizacím a úřadům práce ke kvalitnějšímu a efektivnějšímu poskytování služeb pro osoby s nejrůznějšími zdravotními handicapy při jejich začleňování na trh práce. Cílem projektu bylo prostřednictvím zahraničního partnerství a s přispěním všech zapojených partnerských a spolupracujících organizací vytvořit dva inovované produkty. Prvním z nich byl pilotní motivační a vzdělávací program, který byl koncipován jako modulový kurz pro účely dalšího využívání státními i nestátními organizacemi, a druhým je tato metodika zaměřená na integraci osob se zdravotním postižením na trh práce a na poskytování komplexní pomoci při hledání jejich pracovního uplatnění. Jelikož je náš projekt zaměřen na vývoj a přenos inovací ze zahraničí do ČR, plánujeme v rámci realizace projektu vytvořit ze zahraničních inspirací a načerpaných zkušeností dva produkty. Jak již bylo výše uvedeno, bude ve spolupráci českých a zahraničních partnerů připravena metodika pro poskytování efektivních služeb pro cílovou skupinu OZP s názvem Jak začlenit OZP na trh práce a tato bude ověřena v rámci dvou běhů pilotního motivačního a vzdělávacího programu (modulového kurzu) pro celkově 18 osob se zdravotním postižením. Metodika bude po realizaci kurzu doplněna o praktické poznatky a zkušenosti nejen z komunikace s osobami se zdravotním postižením, ale také se zaměstnavateli při hledání vhodného pracovního uplatnění a pracovních míst pro odbornou praxi účastníků kurzu. Pilotní motivační a vzdělávací program (modelový kurz) je tedy druhým produktem projektu, který navrhuje inovativní řešení v přístupu ke zvýšení motivace OZP i posílení jejich kompetencí na trhu práce v oblastech, které jsou dnes zaměstnavateli upřednostňovány (PC dovednosti, alespoň základní znalost jazyka, orientace v legislativě). Úspěšným absolventům kurzu byla následně vyhledávána buď práce, anebo alespoň možnost realizace měsíční bezplatné praxe. V rámci všech těchto aktivit bylo na zaměstnavatele v regionu apelováno, aby překonali své předsudky vůči osobám se zdravotním postižením a podpořili tak boj proti jejich diskriminaci vlastním pozitivním příkladem. Stránka 4

6 2. Identifikace bariér vstupu a udržení se OZP na trhu práce v ČR Stejně jako zdraví patří i nemoc a zdravotní postižení k životu. Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit soustavou promyšlených opatření, na nichž se musí podílet celá společnost. Vyspělé státy proto vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Tyto osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při hledání přístupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Způsob, jakým je společnost organizována, vede často k tomu, že zdravotně postižené osoby nemohou plně uplatnit svá základní práva a jsou ze společnosti vylučovány. Ze zkušenosti žadatele i jeho českých partnerů vyplývá, že osoby se zdravotním postižením jsou při hledání zaměstnání nejvíce diskriminovány potenciálními zaměstnavateli a mnohdy jsou odmítány bez jakékoliv šance ukázat své schopnosti a možnosti. I přes snahu státu podporovat nejrůznějšími způsoby a finančními výhodami zaměstnávání OZP, stále není mnoho firem, které by na zaměstnávání zdravotně handicapovaných občanů stavěly prestiž své sociální a personální politiky. Proto je nutno neustále bojovat proti předsudkům vůči pracovnímu potenciálu osob se zdravotním postižením a zobecňování a zjednodušování pohledu na jejich schopnosti a pracovní možnosti. Úřady práce, municipality i nestátní neziskové organizace se snaží zapojovat do řešení problematiky zaměstnávání OZP, ale podle našeho názoru je zde ještě velký prostor pro hledání nových přístupů, postupů a cest, jak těmto spoluobčanům účinněji pomoci v jejich snaze nalézt vhodné pracovní uplatnění. Je dobře, že nejen prostředky státu, ale rovněž peníze Evropské unie podporují tyto snahy a prostřednictvím realizovaných projektů je tak kladen velký důraz na inkluzi sociálně vyloučených či exkluzí ohrožených skupin obyvatelstva, ke kterým bezesporu patří i osoby se zdravotními handicapy. 2.1 Psychologické bariéry Lidská společnost netvoří homogenní skupinu, kde jsou všichni stejní. Lidé se liší pohlavím, věkem, barvou pleti, náboženstvím, sexuální orientací, zdravotním stavem. Liší se také svými schopnostmi a dovednostmi a konečně liší se i ochotou tuto různorodost respektovat a vnímat ji jako nedílnou součást každodenního života. Vnímání odlišnosti a vztah společnosti k jedincům, kteří se touto odlišností vyznačují, je do značné míry dán hodnotovým systémem společnosti, jejími prioritami, její sociální vyspělostí, stejně jako obecně Stránka 5

7 platnými normami, které jsou v dané společnosti všeobecně akceptovány a dodržovány. Jedná se zejména o normy estetické, etické, kulturní. Jakákoli odlišnost od normality většinové společnosti zakládá příslušnost k menšině, přičemž právě ona odlišnost může být důvodem vzniku odmítavého, negativního postoje ze strany majoritní společnosti. Zdravotní postižení (ať již tělesné, smyslové nebo mentální) je chápáno jako určitá odchylka, vada, která činí člověka jiným, odlišným. Přestože lidé se zdravotním postižením jsou skupinou (menšinou) vnitřně výrazně různorodou, společným znakem je existence postižení, které je pro mnohé z řad nepostižené většiny hlavním identifikačním znakem. Zdravotní postižení lze označit jako jednu z nejobtížnějších zkoušek v životě člověka a pro svého nositele a jeho blízké představuje značnou zátěž, zejména psychickou, ale též sociální a ekonomickou. Je proto zcela na místě konstatovat, že lidé se zdravotním postižením naprosto oprávněně zasluhují společenskou solidaritu. Otázkou je, jakým způsobem je ona solidarita projevována. Zda je to akt milosrdenství, soucitu, lítosti vůči někomu, kdo bez pomoci druhých není schopen sám existovat, či jde o pomoc, která je určena svébytné osobě schopné (v mezích zdravotního postižení) utvářet svůj vlastní život. Tento model pomoci si v reálném životě hledá cestu jen velmi obtížně, neboť musí opakovaně narážet na silně zažité předsudky, velice nízkou míru informovanosti široké veřejnosti o lidech se zdravotním postižením Postoje společnosti k lidem se zdravotním postižením Nemoci a postižení jsou součástí lidského života a jsou tedy i součástí každého lidského společenství. Vztah většinové společnosti ke svým zdravotně postiženým členům je do značné míry dán převládajícími tendencemi v postojích zdravé společnosti k nemocným a postiženým jedincům. Z historického hlediska lze najít různé postoje k lidem se zdravotním postižením, které se v čase měnily a vyvíjely. Počátek lidské civilizace je typický svým negativním postojem, kdy se společnost svých postižených členů přímo zbavovala. Typickým příkladem takové společnosti byla starověká Sparta. Tento negativní, represivní přístup doznal výrazné změny v období středověku, kdy se ve vztahu k lidem se zdravotním postižením začal uplatňovat postoj charitativní. Nemocní a postižení si zasluhovali pomoc, zasluhovali si milosrdenství. Období novověku bylo obdobím vědeckého poznání, rozvoje medicíny, myšlenkových proudů, jejichž hlavním mottem bylo zkvalitnění života zdravotně postižených. Byly zakládány různé instituce, které měly poskytovat péči osobám se zdravotním znevýhodněním a měly jim pomoci připravit se na běžný život. Lidé, kteří však této rehabilitace nebyli schopni (pro závažnost svého zdravotního postižení) byli trvale umísťování do ústavních zařízení. Tento jev byl typickým právě pro naši společnost. Období totalitního režimu bylo charakteristické tím, že lidé mající vážné zdravotní postižení, byli cíleně segregováni, odkládáni do ústavů. Tímto způsobem byli odsouváni na okraj společnosti, kde byli opomíjeni a ignorováni. Zatímco v našich podmínkách se uplatňoval výše uvedený trend, ve vyspělých zemích se v témže období usilovně hledaly cesty k co nejpřirozenějšímu zapojení jedinců se zdravotním postižením do běžného Stránka 6

8 života. V tomto případě je stěžejní skutečnost, že důraz je kladen nikoli na ono postižení či nemoc, ale v první řadě na člověka, na jeho jedinečnost, na jeho důstojnost. V odborné literatuře je o tomto přístupu pojednáno jako o přístupu humanistickém. Při zpětném pohledu na uvedené přístupy společnosti k jedincům se zdravotním postižením by bylo možné konstatovat, že s každým dalším vývojovým stupněm lidské společnosti, dochází i ke zlepšení podmínek života lidí se zdravotním postižením. Není tomu tak. Stále je možno se setkat s řadou typicky negativních, represivních projevů většinové společnosti vůči lidem se zdravotním postižením. Tyto (mnohdy skryté) záporné tendence jsou příčinou diskriminace, sociálního vyloučení. Příkladem lze uvést oblast pracovního uplatnění osob se zdravotním znevýhodněním. Tito lidé tvoří skupinu na trhu práce velmi obtížně uplatnitelnou, skupinu s vysokou mírou nezaměstnanosti Předsudky a negativní stereotypy Na člověka s viditelným zdravotním postižením či poruchou je v lidské společnosti pohlíženo jako na člověka odlišného, jiného, přičemž tato jinakost je vnímána jako něco nežádoucího, nechtěného. Postižení jsou pro zdravé lidi neustálou viditelnou připomínkou, že společnost, v níž žijí, je prostoupena nerovností a utrpením, že žijí ve falešném ráji a že i oni jsou zranitelní. Představujeme (my lidé s tělesným postižením) hrůzostrašnou možnost. 1 Zdravotní postižení je u většinové (zdravé) společnosti zpravidla vnímáno negativně. U mnohých vyvolává setkání s postižením nejistotu, strach, u výrazných zohyzďujících postižení dokonce odpor. U mnohých jsou tyto pocity dílem jejich neznalosti, nevědomosti, neinformovanosti o problematice lidí s postižením. A samozřejmě, mnohé je dílem předsudků a konzervativních negativních postojů. V knize Tělesné postižení jako fenomén i životní realita píše autor, Ladislav Novosad, o čtyřech pohledech (předsudcích) zdravé společnosti vůči lidem s tělesným postižením: Paternalistické a podceňující předsudky podstatou tohoto pohledu je názor (předsudek), že lidé mající jakékoli zdravotní postižení (fyzické, smyslové či mentální) v podstatě nemohou žít normálním životem. Nepostarají se o sebe, potřebují ustavičnou pomoc ze strany těch zdravých, kteří v rámci tohoto pojetí vystupují v roli ochránců, pečovatelů. Ve vztahu k lidem se zdravotním postižením pak chtějí tito ochránci rozhodovat o všem, konečně jak již bylo řečeno, postižení nejsou schopni samostatného rozhodování. Odmítavé a degradující předsudky pro tento názor je typická představa, že lidé se zdravotním postižením společnosti ničím nepřispívají, ba co víc, žijí na úkor těch, kteří jsou normální neboli bez 1 NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, s. 75 ISBN Stránka 7

9 postižení, a kteří tvrdě pracují a sami na sebe si vydělávají. V mezích tohoto pojetí panuje rovněž názor, a to stane-li se někdo postiženým, může si za to sám, například řídil opilý, a proto měl autonehodu. Pokud člověk zdravotně postižený dosáhne jakéhokoli úspěchu, například dosáhne vynikajících studijních výsledků, je to zastánci výše uvedeného předsudku znevažováno a popíráno. Zdravotně postiženým naopak patří nižší místo ve společnosti, v zaměstnání by odborná práce měla být svěřována přednostně těm normálním, tedy zdravým. Ladislav Novosad v této souvislosti ve své knize zmiňuje tzv. disabilismus, což je určitý vyhraněný postoj, o kterém blíže píše: předsudečný postoj označovaný jako disabilismus reprezentovaný paušalizujícím předpokladem, že člověk s tělesným či jiným postižením bude více méně neschopný a závislý na pomoci druhých, je popřením jeho skutečných schopností i možností a jeho práva na sebeurčení. Jde o nepodložené předjímání nehodnotnosti, neužitečnosti a nedostatečnosti jedince s tělesným postižením. 2 Protektivně-paušalizující předsudky podle tohoto názoru mají zdravotně postižení lidé spoustu výhod a privilegií počínaje různými finančními dotacemi a konče například vyhrazenými parkovacími místy. Na tyto výhody je však pohlíženo jako na něco zcela neoprávněného. Idealizující (heroizující) předsudky - tento názor staví život se zdravotním postižením jako něco, co by normální člověk nedokázal. Je to něco obdivuhodného, být postižený a přitom se snažit o normální život. Ve spojení s tímto názorem je výrazná iracionalita a emocionalita. Naopak skutečná fakta jsou kdesi v pozadí. A je zde ještě jeden názor, a to předsudek o rodičovských schopnostech osob se zdravotním postižením mnozí se často domnívají, že zdravotně postižený rodič rozhodně není schopen dát svému dítěti všechno, co potřebuje. Předsudky, které zdravá společnost pociťuje vůči lidem se zdravotním postižením, je možno nepochybně vnímat jako psychologické bariéry, které musí lidé mající zdravotní problém překonávat. Jejich překonávání je o to těžší, že předsudky, stejně jako negativní stereotypy, v jejichž zajetí mnozí lidé žijí, jsou zpravidla velmi silně zakořeněné, emočně nabité, iracionální postoje. Jinými slovy, překonat předsudky logickou, rozumnou argumentací je mnohdy značně obtížené. J. Průcha ve své knize Multikulturní výchova o stereotypech píše: Potíže spojené se stereotypy a předsudky pramení z toho, že obsahují zevšeobecňující hodnocení a jsou velice stabilní. To znamená, že nositel předsudku vztahuje určité hodnocení na všechny příslušníky určitého etnika, národa či rasy, aniž by posuzoval jednotlivce podle reálných charakteristik ke změnám v předsudcích dochází velmi omezeně a jen za určitých, v reálné společnosti těžko dosažitelných podmínek. 3 2 NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, s. 80 ISBN PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie: [sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů]. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, s. 69 Psychologie (Portál). ISBN Stránka 8

10 Výše uvedené se nevztahuje pouze na příslušníky jiných etnik, národů a ras. Vztahuje se na kohokoliv, kdo se vyznačuje určitou odlišností od dané většiny, tedy i zdravotním postižením Mediální obraz osob se zdravotním postižením Psychologické bariéry v podobě předsudků a negativních stereotypů většinové zdravé společnosti vůči lidem se zdravotním postižením, jsou často umocňovány jejich nelichotivým mediálním obrazem, který rozhodně nepřispívá k boření zažitých mýtů a předsudků týkajících se těchto lidí. Média tisk, rozhlas, televize, mají nepochybně značný vliv na utváření veřejného mínění dané společnosti, na utváření názorů a postojů. Média nejenže zprostředkovávají informace, těmto informacím dodávají také určitý emocionální náboj. O lidech se zdravotním postižením bývá v médiích často hovořeno jako o zvláštní skupině, která potřebuje zvláštní přístupy. Jsou to lidé, kteří bez pomoci druhých nejsou schopni vést šťastný a naplňující život, jsou hodni pouze lítosti a soucitu. Nejedna sdělení začínají slovy invalida, postižený, retardovaný, čímž je prvotní důraz kladen nikoli na člověka, o kterém je pojednáno, ale na to, že tento člověk má zdravotní postižení. Tímto způsobem jsou zdůrazňovány nedostatky a omezení. To, že daný člověk má i dovednosti, to je ponecháno stranou. Lidé se zdravotním postižením jsou velmi často stavěni do pozice slabých, závislých na druhých. Je o nich hovořeno jako o obětech, o těch, kteří trpí. Smutné příběhy o lidech, kteří z důvodu zdravotního postižení trpce snášejí svůj osud, mnohdy vyvolávají soucit a lítost, který ovšem v reálném životě lidem se zdravotním postižením škodí neboť se takto ocitají v roli nerovnocenných, podřízených lidí. V médiích jsou často k vidění benefiční koncerty a různé akce spojené se sbírkami na pomoc postiženým lidem, čímž je u těch, kteří tyto pořady sledují, navozován pocit slitování, milosrdenství, jinými slovy charitativní atmosféra. Někdy je tak až příliš zdůrazňována jejich závislost, odkázanost na druhé. Tento úhel pohledu, kterým média na lidi se zdravotním postižením pohlížejí, nepodporuje pozitivní vnímání znevýhodněných osob, neboří zažité předsudky, v jejichž zajetí značná část široké veřejnosti stále žije. V médiích stále chybí pozitivní obrazy lidí se zdravotním postižením, které by naopak na charitě založeny nebyly. Chybí dostatek pořadů, které by vylepšovaly představu o pozici osob se zdravotním postižením ve společnosti. Je jen málo herců a hereček s fyzickým postižením, kteří by se denně objevovali na televizních obrazovkách, pravidelně vystupovali v divadlech, ve filmech, v reklamách. Vše pak budí dojem, že lidé s postižením nejsou považováni za plnohodnotné a rovnocenné členy společnosti a že se s nimi v podstatě nepočítá Postoje zaměstnavatelů vůči lidem se zdravotním postižením Je nezpochybnitelným, a zdá se již i obecně přijímaným názorem většiny občanů, že právo na práci, či jeho realizace formou účasti občana na pracovním trhu, je jednou z nejdůležitějších podmínek naplnění kvality života. Upřímně řečeno, situace, kdy některý občan se zdravotním postižením nechce pracovat, je Stránka 9

11 pouze a jen dalším z důkazů, že se zdravotně postižení v podstatných věcech od majoritní populace neliší... 4 Cílem většiny lidí, a nezáleží na tom, zda se zdravotním postižením či bez něho, je získání vhodného zaměstnání. Mít práci, to není jen přirozená potřeba. Práce zvyšuje sociální sebevědomí, přináší pocit lidské plnohodnotnosti a konečně zajišťuje i potřebnou samostatnost a nezávislost. Opět je nutno zdůraznit, že výše uvedené platí pro všechny, tedy i pro osoby se zdravotním postižením. Rozdíl mezi uchazeči o práci se zdravotním znevýhodněním a těmi ostatními, kteří se ucházejí o práci, spočívá v tom, že lidem se zdravotním postižením se při hledání práce mohou (a zpravidla tomu tak je) naskytnout překážky v podobě různých bariér a omezení. Na jedné straně jsou to bariéry fyzické absence bezbariérových přístupů, nedostačující možnosti v dopravě a spousta dalších omezení, které zdravý člověk řešit nemusí (a mnohdy ho ani nenapadne, že jsou lidé, kteří se s tím či oním potýkat musí). Na straně druhé jsou tzv. psychologické bariéry, kdy lidé se zdravotním postižením stojí tváři v tvář předpojatým postojům a předsudkům druhých lidí. Ve vztahu k této podkapitole se jedná o předpojaté postoje a předsudky ze strany zaměstnavatelů. Velmi často se bariéry nenacházejí ani tak v konstrukci budov, jako spíše v hlavách lidí, kteří v nich pracují. (Petr Milbradt, konzultant rakouské organizace Easy Entrance, která pomáhá lidem se zdravotním postižením k lepší integraci na trh práce.) 5 Legislativně a v podstatě i ekonomicky je zaměstnávání osob se zdravotním postižením značně podporováno. Ovšem i přes snahu zvýšit uplatnitelnost těchto osob na trhu práce prostřednictvím aktivních a pasivních nástrojů politiky zaměstnanosti, je skutečnost taková, že lidé se zdravotním postižením často spadají do dlouhodobé nezaměstnanosti. Značný podíl na této nežádoucí situaci představuje nízká motivace, přesněji neochota zaměstnavatelů osoby se zdravotním postižením zaměstnávat. Důvodem jsou jejich obavy (byť mnohdy absolutně nekorespondují s realitou) z různých komplikací, které by v případě zaměstnávání lidí s postižením museli řešit. Opět je nutno zdůraznit, že tyto domněnky na straně zaměstnavatelů jsou dílem nedostatečné (mnohdy žádné) informovanosti o problematice toho kterého zdravotního postižení. Svou roli zde hrají silně vžité předsudky, které stojí jednoznačně proti zaměstnávání těchto osob. Značná část společnosti se domnívá, že je zcela normální, když tito lidé nepracují, že naprosto postačí, když budou podporováni sociálními dávkami. Jinými slovy, v naší společnosti se dosud nepodařilo vytvořit 4 KRHUTOVÁ, Lenka. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. 1. vyd. Olomouc: Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených, 2005, 268 s. ISBN Dostupné z: 5 Diverzita pro OZP [online] [cit ]. Dostupné z: Stránka 10

12 přátelské podmínky pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Je tedy zřejmé, že v první řadě je třeba pracovat na změnách v postojích všech zainteresovaných stran. Ve vztahu k obtížné uplatnitelnosti osob se zdravotním postižením na trhu práce lze na základě výše uvedeného konstatovat jediné - lidé se zdravotním postižením, kteří hledají uplatnění na trhu práce, neřeší pouze nedostatek volných pracovních míst. Musí řešit rovněž fakt, že ne všichni na ně pohlíží jako na rovnocenné partnery, jako na ty, kteří jsou schopni v ucházení se o danou práci obstát stejně dobře jako ti, kdo se o práci ucházejí bez zdravotního hendikepu Psychologické bariéry, které v sobě nosí lidé se zdravotním postižením Každý člověk, který má zdravotním postižení, je tímto postižením do značné míry ovlivněn. Míra ovlivnění vyplývá z typu zdravotního postižení, doby, ve které vzniklo a samozřejmě ze závažnosti daného postižení. Zdravotní postižení lze jednoznačně označit jako obtížnou životní situaci. Jedná se o dlouhodobou zátěž, která mnohdy přináší nadměrný stres, podílí se na zhoršování každodenních situací, přináší sebou řadu konfliktů (s okolím jedince, ale i se sebou samým). Zdravotním postižení je limitujícím faktorem. To, jak jedinec zvládá tuto obtížnou situaci, záleží na tom, jak své postižení prožívá, zda usiluje o hledání způsobů řešení své situace či nikoli. Ze všeho nejdůležitější je schopnost adaptace jedince, jinými slovy, jak se novým, z důvodu zdravotního postižení obtížnějším podmínkám dokáže přizpůsobit. Zdravotní postižení stěžuje schopnost přizpůsobení se podmínkám okolí jedinec musí překonávat fyzické bariéry v podobě nepřístupnosti budov, nedostupnosti informačních a komunikačních prostředků apod. Musí ale čelit i bariérám sociálním a psychologickým. Lidé se zdravotním postižením sami často uvádějí, že se cítí být vyřazeni ze společnosti. Míra jejich pocitu je pak závislá na tom, jakým způsobem se k nim chovají lidé v jejich okolí. Setká-li se zdravý člověk s člověkem se zdravotním postižením, reaguje na toto setkání různým způsobem. Může vůči tomu druhému pocítit soucit a lítost, zaujmout ochranitelský postoj, nebo může zachovat neúčastný postoj. Může projevit i odpor, zejména jedná-li se o setkání s člověkem s výrazným, esteticky rušivým, zohyzďujícím postižením. To, jak většina vnímá osoby se zdravotním postižením, se velice často odráží i ve vlastním sebenazírání lidí s postižením. Majoritní společnost pasuje tyto lidi do role postižených a oni sami se pak takto i cítí. Sami na sebe hledí tímto způsobem, jejich postižení se pro ně stává jejich hlavním identifikačním znakem Shrnutí Lidé se zdravotním postižením jsou nedílnou součástí každé společnosti. Na postojích a názorech dané společnosti pak záleží, jak dobře (nebo špatně) se bude těmto lidem mezi ostatními žít. Budou vnímat své postižení jako stigma, které je pasuje do role těch posledních z posledních? Nebo na sebe budou pohlížet jako na rovnocenné členy dané společnosti, kde i oni, přestože jsou v určitých ohledech jiní, mohou Stránka 11

13 svobodně pracovat a uplatnit svůj potenciál, aktivně se podílet na společenském životě, mít své rodiny a děti a žít normální život jako ti, kteří žijí bez zdravotního postižení? Vše záleží na sociální vyspělosti dané společnosti, na ochotě měnit věci k lepšímu, bořit zažité mýty a předsudky a konečně na vzájemné komunikaci mezi členy dané společnosti. 2.2 Popis současného stavu zaměstnanosti OZP v našem regionu Ze statistických podkladů vyplývá, že nezaměstnanost cílové skupiny OZP je v Moravskoslezském kraji velmi vysoká. Nutnost řešení dokazují statistické údaje, podle nichž je v rámci ČR celkový počet zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání stále vysoký. Dle aktuálních dat z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR bylo k evidováno osob se zdravotním postižením jako nezaměstnaných. Pro dokreslení situace uvádíme několik statistických údajů a doplňujících informací k situaci nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením k v porovnání s údaji k Stav k: Ukazatel celkový počet evidovaných uchazečů - OZP jejich podíl na celkovém stavu evidovaných uchazečů v % 12,6 11,1 Tabulka 1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů OZP o zaměstnání 6 Nezaměstnanost OZP je způsobena nedostatkem vhodných pracovních míst a z části nezájmem ze strany zaměstnavatelů zaměstnávat tyto osoby, které se řadí mezi nejhůře uplatnitelné skupiny na trhu práce. Evidenční stav OZP je v Moravskoslezském kraji z celé ČR dlouhodobě nejvyšší. Koncem prosince 2012 bylo registrováno 9014 těchto uchazečů, což je o 444 osob měně než na závěr roku 2011, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se tak snížil o 1,5 % v porovnání s rokem Najít vhodné pracovní uplatnění pro OZP je i přesto velmi obtížné. Často se OZP stávají dlouhodobě nezaměstnanými, a tím ztrácejí motivaci a potřebné sebevědomí, spokojí se s invalidními důchody a sociálními dávkami. 7 Možnosti pracovního uplatnění v Moravskoslezském kraji pro OZP jsou malé, s tím souvisí počet volných pracovních míst nahlášených zaměstnavateli vhodných pro tyto osoby, který je minimální. 6 Statistiky. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: 7 Stránka 12

14 Ukazatel Stav k: Bruntál 15,3 13,7 Opava 12,4 11 Ostrava-město 10,8 10,1 Karviná 10,9 9,3 Nový Jičín 15,4 12,8 Frýdek-Místek 15,7 13,3 Tabulka 2 Podíl OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech MSK (údaje jsou uvedeny v %) 8 V podílu OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji v prosinci 2012 převyšuje okres Bruntál s podílem 13,7 %, což je o 1,6 % nižší než v roce Nejnižší podíl OZP má Karviná, a to 9,3 %. Když se podíváme na srovnání krajů v celé ČR, nejvyšší nezaměstnanost OZP je v krajích Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském. Jedním z vlivů je koncentrace odvětví v těžebním průmyslu a zemědělství, kde OZP jen obtížně hledají vhodné uplatnění. Nejnižší naopak v krajích Praha, Karlovarský a Královehradecký kraj, viz Tabulka 3. Kraj OZP Moravskoslezský 9014 Jihomoravský 7950 Ústecký 7061 Praha 2761 Královehradecký 2520 Tabulka 3 Podíl OZP v krajích s nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností k Díky zapojení partnerů z Třince a Českého Těšína realizovaný projekt přesáhl hranice jednoho okresu. Spolupráce při tvorbě projektových výstupů byla tedy realizována nejen s organizacemi z okresu Frýdek- Místek, ale částečně také z okresu Karviná. Zároveň v obou těchto okresech byla oslovena cílová skupina osob se zdravotním postižením s nabídkou vstupu do pilotního motivačního a vzdělávacího programu (modulového kurzu) s následnou možností získání bezplatné praxe u vybraného zaměstnavatele. Přesto, že 8 Statistiky. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. [2014] [cit ]. Dostupné z: Stránka 13

15 byly osloveny osoby se zdravotním postižením nejen z řad uchazečů o zaměstnání evidovaných úřady práce, nakonec zastoupení nezaměstnaných z této cílové skupiny bylo většinové. Seznam vybraných organizací poskytujících služby pro OZP v MSK Název organizace Popis služby/aktivity Internetové stránky Centrum pro zdravotně postižené MSK Tyflocentrum Našim posláním je přispívat ke zkvalitňování života občanů se zdravotním postižením a pomáhat jim při integraci do společnosti. Poskytování sociálních, vzdělávacích a jiných souvisejících obecně prospěšných služeb za účelem sociálního začleňování osob se zrakovým, sluchovým a tělesným postižením na území severní Moravy. Sportovní klub vozíčkářů Český svaz zdravotně postižených občanů Helpnet SLEZSKÁ HUMANITA, o.s. Charita sv. Alexandra Ostrava - Kunčičky Občanské sdružení - Trianon Svaz tělesně postižených v České republice o.s. APROPO Občanské sdružení Antonín Sdružení založené za účelem sportovní činnosti zdravotně postižených, vzdělávání zdravotně handicapovaných osob, odbourávání bariér a vyrovnávání příležitostí. Funguje také jako servisní centrum invalidních vozíků a provozuje alternativní dopravu pro imobilní občany. Jde o sdružení zejména mladých zdravotně postižených lidí převážně s tělesným handicapem, jehož členy se mohou stát také jejich rodiče, rodinní příslušníci a dále občané, kteří pomáhají zdravotně postiženým. Informační portál Helpnet.cz pro osoby se specifickými potřebami usnadňuje orientaci v problematice zdravotního postižení. Posláním Slezské humanity, o.s. je dobročinná a veřejně prospěšná práce členů, jejichž snahou je humanitární úsilí, zdravotní a sociální pomoc potřebným občanům v Moravskoslezském kraji. Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením v chráněných dílnách Komplexní podpora integrace osob ohrožených sociální exkluzí (zejména OZP, absolventi, ženy, senioři) + informovanost, vzdělání a pracovní integrace. Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., je nestátní neziskovou organizací s celostátní působností, jejímž základním cílem je všestranně podporovat a hájit specifické potřeby a zájmy svých členů a dalších tělesně postižených občanů bez ohledu na rozsah jejich postižení. Krajská organizace Moravskoslezského kraje Okresní organizace Frýdek-Místek Okresní organizace Bruntál Okresní organizace Karviná Okresní organizace Nový Jičín Okresní organizace Opava Městská organizace Ostrava Instituce hájící zájmy tělesně postižených spoluobčanů snažící se o jejich integraci do společnosti. Výchova a vzdělávání sluchově a mentálně postižených dětí a mládeže, integrace sluchově a mentálně postižených a zdravých dětí a mládeže, pořádání letních integračních táborů Stránka 14

16 Portál eseznam Český klub nedoslýchavých HELP Sdružení zdravotně postižených občanů a jejich přátel Asociace zdravotně postižených, smíšená organizace Kopřivnice Společnost "E" Kafira, o.s. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR Asociace Trigon Sdružení je zaměřeno na zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (dále jen OZZ), vytváření rovných pracovních příležitostí, a to bez rozlišení pohlaví, rasové příslušnosti či vyznání. Posláním ČKNH je hájit zájmy sluchově postižených - nedoslýchavých, usilovat o větší informovanost veřejnosti o problémech sluchově postižených a poskytovat svým členům komplexní služby (odborné sociální poradenství včetně navazujících služeb), které pomáhají při překonávání každodenních bariér v jejich životě. Sdružení zdravotně postižených občanů a jejich přátel je nekonfesní sdružení zejména mladých zdravotně postižených lidí převážně s tělesným handicapem, jehož členy se mohou stát také jejich rodiče, rodinní příslušníci a dále občané, kteří pomáhají zdravotně postiženým, anebo se chtějí pomocí zdravotně postiženým zabývat. Snaha o uspokojování potřeb zdravotně postižených spoluobčanů jak v kulturní a sportovní sféře, tak v oblasti poradenství. Organizace sdružuje spoluobčany postižené epilepsií, jejich rodiny a přátele. Uživateli služeb jsou lidé ve věku od 15 let, které jejich poškození zraku ovlivňuje při každodenních činnostech běžných ve společnosti a kteří hledají podporu v oblasti vedení samostatného a nezávislého života ve společnosti, při uplatňování svých práv a oprávněných zájmů, včetně uplatňování práva na práci. NRZP ČR je občanským sdružením s celostátní působností, které zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením při jednáních se státními a veřejnými institucemi. Úlohou NRZP ČR je přispívat k integraci osob se zdravotním postižením do společnosti a důsledně obhajovat lidská práva těchto lidí. Posláním Asociace TRIGON je uskutečňovat obecně prospěšné projekty zaměřené především na pomoc lidem s handicapem, rodinám, rizikovým skupinám dětí, lidem ohroženým sociálním vyloučením. Efektivní spoluprací v oblasti vzdělávání, sociální sféry a zdravotnictví chtějí zkvalitnit a zajišťovat komplexní služby, které vedou k větší samostatnosti a sociálnímu začlenění lidí s handicapem do společnosti Dotazníkový průzkum Uplatnění OZP na trhu práce V průběhu roku 2012 navázal projektový tým spolupráci se studentkou Slezské univerzity v Opavě, která hledala vhodný podnět pro svou diplomovou práci. Byla jí nabídnuta spolupráce, možnost seznámit se blíže s realizovaným projektem Pro inspiraci za hranice vč. využití nabytých zahraničních poznatků a zkušeností. Z této spolupráce následně vyplynulo také téma diplomové práce zaměřené na začleňování OZP do společnosti i na trh práce. Stránka 15

17 Studentka provedla ve spolupráci s realizátorem projektu, partnery a úřadem práce dotazníkový průzkum mezi osobami se zdravotním postižením, jehož výsledky jsou dále uvedeny Formulář dotazníku (vzor) Dotazník Uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce Vážená paní, vážený pane, chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který bude sloužit ke zpracování mé diplomové práce. Je určen osobám se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým a duševním), které se ucházejí o práci a jsou evidované na místně příslušném úřadu práce a pro ty, které již pracují. Neuvádějte své jméno ani příjmení, jen prosím zakroužkujte jednu odpověď, se kterou nejvíce souhlasíte (u některých otázek můžete zaznačit i více odpovědí). Předem Vám mockrát děkuji za vyplnění dotazníku, protože tato data jsou pro mě velmi důležitá. Kateřina Pilchová, studentka Slezské univerzity v Opavě 1) Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Pokud ano, s jakými? (možnost více odpovědí) a) pracovní rehabilitace (či příprava k práci) b) chráněné pracovní místo c) chráněná pracovní dílna d) společensky účelné pracovní místo e) neznám tyto formy zaměstnávání osob se zdravotním postižením 2) Využíváte nějakou z uvedených služeb, která by mohla osobám se zdravotním postižením zvýšit pravděpodobnost získání pracovního místa? (možnost více odpovědí) a) pracovní poradenství b) pracovní rehabilitace c) sociální rehabilitace d) nevyužívám žádnou zmiňovanou službu e) jiné, uveďte prosím:... 3) V čem osobně vidíte největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením? (možnost více odpovědí) a) omezené odborné a obecné schopnosti osob se zdravotním postižením vykonávat některá povolání (nedostatečné vzdělání, jazykové a počítačové dovednosti, špatné zvládání stresových situací, nízká přizpůsobivost novým věcem a okolí atd.) b) pomalejší tempo, nižší pracovní nasazení s ohledem na zdravotní stav osob se zdravotním postižením c) potřeba zvláštního vybavení ve firmě (např. bezbariérový přístup) d) častější nemocnost osob se zdravotním postižením e) jejich omezený kontakt s okolím navazování vztahů, osamělost f) přístup okolí neochota, ostych, neschopnost pomoci osobám se zdravotním postižením g) malá nabídka pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením h) zaměstnavatelé mají obavy a nedůvěru k zaměstnávání osoby se zdravotním postižením Stránka 16

18 i) nedostatečná nabídka vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů pro osoby se zdravotním postižením j) mé zdravotní postižení k) nevím l) jiné, uveďte prosím:... 4) Co by podle Vás mohlo vést k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání osob se zdravotním postižením? (možnost více odpovědí) a) více zpráv a údajů na internetu, v novinách b) více informací ze strany pracovníků úřadu práce c) propagace organizací, které se zaměřují na zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením na trhu práce (např. chráněné dílny) d) více informací přímo u zaměstnavatelů e) jiné, uveďte, prosím:... 5) Je podle Vašeho názoru nabídka práce pro osoby se zdravotním postižením dostatečně široká? a) ano b) ne c) nevím, neumím posoudit 6) Znáte ve svém okolí firmy či organizace, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením? a) ano b) ne 7) Víte o jiných organizací či institucích (kromě úřadu práce), které pomáhají osobám se zdravotním postižením s hledáním zaměstnání? Pokud ano, uveďte, prosím, jaké znáte. a) ano (jaké)... b) ne 8) Velkým problémem osob se zdravotním postižením je jejich nedostatečná kvalifikace. Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? (možnost více odpovědí) a) zvýšení stupně vzdělání (získání výučního listu, maturitní zkoušky, vysokoškolského diplomu) b) jazykové znalosti c) počítačové dovednosti d) technické a manuální (ruční) dovednosti e) zdravotní a pečovatelské znalosti a dovednosti f) komunikační a prezentační znalosti a dovednosti 9) Jaká povolání by pro Vás byla nejvhodnější s ohledem na Váš zdravotní stav?... 10) Kolik zaměstnání jste doposud vystřídal(a)? a) jedno b) dvě až tři c) tři a více d) nikdy jsem nebyl(a) zaměstnán(a) 11) Označte způsoby, kterými jste doposud hledal(a) práci. (možnost více odpovědí) Stránka 17

19 a) spolupráce s úřadem práce b) přímé oslovení možného zaměstnavatele, zaslání životopisu do firmy c) přes nabídky práce na internetu, v rádiu, novinách. d) podáním vlastního inzerátu e) jiné (jaké)... 12) Jste muž nebo žena? a) žena b) muž 13) Kolik je Vám let? a) let b) let c) let d) let e) více než 60 let 14) Uveďte, prosím, o jaké zdravotní postižení se ve Vašem případě jedná. (1 odpověď) a) tělesné b) zrakové c) sluchové d) duševní e) kombinace více typů postižení f) jiné (jaké)... 15) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) praktická škola c) vyučen, střední bez maturity d) střední s maturitou e) vyšší odborné f) vysokoškolské 16) Kde bydlíte? a) ve městě b) na vesnici c) na předměstí (na okraji města) Děkuji Vám za vyplnění dotazníku! Kateřina Pilchová Výsledky dotazníkového průzkumu Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP? Pokud ano, s jakými? Stránka 18

20 Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP? Pokud ano, s jakými? Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných Celkem Třinci pracovních míst AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Pracovní rehabilitace (příprava k práci) 9 12, , ,90 b) Chráněné pracovní místo 10 14, , ,96 c) Chráněná pracovní dílna 28 40, , ,69 d) Společensky účelné pracovní místo 6 8, , ,76 e) Neznám tyto formy zaměstnávání OZP 17 24,29 2 3, ,71 Celkový součet (=) , , ,02 Tabulka 4 Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP? Pokud ano, s jakými? % Pracovní rehabilitace (příprava k práci) Chráněné pracovní místo Chráněná pracovní dílna Společensky účelné pracovní místo Neznám tyto formy zaměstnávání OZP Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 1 Znáte či setkali jste se někdy s uvedenými formami zaměstnávání OZP? Pokud ano, s jakými? Viz. Tabulka 4 a Graf 1, z nichž vyplývá, že nejčastější forma zaměstnávání, se kterou se OZP z chráněných pracovních míst (59,38 %) i evidované OZP na Úřadu práce v Třinci setkaly, je chráněná pracovní dílna (40 %). Naopak nejméně známá forma zaměstnávání je podle OZP z chráněných pracovních míst pracovní rehabilitace (10,94 %) a společensky účelné pracovní místo (10,94 %) a podle evidovaných OZP z úřadu práce (8,57 %). S žádnou ze zmiňovaných forem zaměstnávání se nikdy nesetkalo 24,29 % evidovaných OZP z Úřadu práce v Třinci a 3,13 % pracujících OZP. Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa Stránka 19

21 Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa. Evidované OZP na ÚP v Třinci AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Pracovní poradenství 21 35, , ,27 b) Pracovní rehabilitace (příprava k práci) 6 10, , ,14 c) Sociální rehabilitace 5 8,33 2 3,51 7 5,92 d) Nevyužívám žádnou zmiňovanou službu 26 43, , ,25 e) Jiné (jaké) 2 3,33 2 3,51 4 3,42 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 5 Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa OZP z chráněných pracovních míst Celkem % Pracovní poradenství Pracovní rehabilitace (příprava k práci) Sociální rehabilitace 26 Nevyužívám žádnou zmiňovanou službu 2 Jiné (jaké) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 2 Využívání služeb pro OZP při získávání pracovního místa Viz. Tabulka 5 a Graf 2, z nichž je zřejmé, že 63,16 % OZP z chráněných pracovních míst a 43,33 % evidovaných OZP nevyužívá jak pracovní poradenství, tak pracovní či sociální rehabilitaci. Sociální rehabilitaci využívá jen 8,33 % respondentů z Úřadu práce v Třinci a 3,51 % dotazovaných z chráněných pracovních míst vypovědělo, že využívá sociální rehabilitaci či jiné služby zaměřené na získávání pracovního místa pro OZP (pracovní místo z dotací na mzdy z Centra pro zdravotně postižené pro Moravskoslezský kraj, o.s. a chráněná pracovní dílna). 3,33 % evidovaných OZP uvedlo u možnosti jiné počítačový kurz. Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů Stránka 20

22 Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) Omezené odborné a obecné schopnosti a) OZP vykonávat některá povolání 11 7,33 7 5, ,61 Pomalejší tempo, nižší pracovní nasazení b) s ohledem na zdravotní stav OZP 15 10, , ,99 c) Potřeba zvláštního vybavení ve firmě (např. bezbariérový přístup) 7 4,67 6 5, ,86 d) Častější nemocnost OZP 20 13, , ,75 Jejich omezený kontakt s okolím e) navazování vztahů, osamělost 5 3,33 3 2,52 8 2,93 f) Přístup okolí neochota, ostych, neschopnost pomoci OZP 13 8,67 4 3, ,02 g) Malá nabídka pracovních míst pro OZP 34 22, , ,84 Zaměstnavatelé mají obavy a nedůvěru h) k zaměstnávání OZP 14 9, , ,71 i) Nedostatečná nabídka vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů pro OZP 4 2,67 8 6, ,70 j) Mé zdravotní postižení 24 16,00 7 5, ,94 k) Nevím 1 0,67 3 2,52 4 1,60 l) Jiné (jaké) 2 1,33 1 0,84 3 1,09 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 6 Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů Celkem % a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 3 Největší problém u zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle respondentů Respondenti z chráněných pracovních míst (21,01 %) i evidované OZP na Úřadu práce v Třinci (22,67 %) považují za největší problém u zaměstnávání OZP malou nabídku pracovních míst pro tuto skupinu osob. 0,67 % dotazovaných z úřadu práce uvedlo, že neví a 1,33 % označili jinou možnost ( nezájem zaměstnavatele zaměstnávat ve své firmě osoby s postižením; zaměstnavatelé chtějí co největší zisky, zaměstnance chtějí jako roboty např. v automobilkách ). Pracující OZP uvedly u jiných problémů také nezájem zaměstnavatele (0,84 %). Na možnost nevím odpovědělo 2,52 % respondentů z chráněných pracovních míst. Stránka 21

23 Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP Způsoby, které by podle respondentů vedly Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných k rozšíření informací o možnostech Třinci pracovních míst Celkem zaměstnávání OZP AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) Více zpráv a údajů na internetu, a) v novinách 28 39, , ,84 Více informací ze strany pracovníků úřadu b) práce 5 7, , ,38 Propagace organizací, které se zaměřují na c) zvýšení zaměstnanosti OZP na TP (např , , ,29 chráněné dílny) d) Více informací přímo u zaměstnavatelů 15 21,13 3 3, ,40 e) Jiné (jaké) 3 4,23 0 0,00 3 2,12 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 7 Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP % a) b) c) d) e) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 4 Způsoby, které by podle respondentů vedly k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP Viz. Tabulka 7 a v Graf 4, z nichž můžeme vidět, že podle respondentů z chráněných pracovních míst by nejvíce vedlo k rozšíření informací o možnostech zaměstnávání OZP větší množství zpráv a údajů v médiích (40,24 %). To samé si myslí i 39,44 % dotazovaných OZP z Úřadu práce v Třinci. Osoby se zdravotním postižením evidované na Úřadu práce v Třinci označily i jiné možné způsoby (4,23 %) více chráněných dílen, ještě větší finanční zvýhodnění pro firmy či více pracovních míst. Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká? Stránka 22

24 Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká? Evidované OZP na ÚP v Třinci AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Ano 4 7,14 3 5,36 7 6,25 b) Ne 39 69, , ,00 c) Nevím, neumím posoudit 13 23, , ,75 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 8 Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká? OZP z chráněných pracovních míst Celkem % Ano Ne Nevím, neumím posoudit Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 5 Myslíte, že je nabídka práce pro OZP dostatečně široká? Viz. Graf 5 a Tabulka 8, z nichž je patrné, že 7,14 % evidovaných OZP na Úřadu práce v Třinci se domnívá, že nabídka práce je dostatečně široká. Ze zaměstnaných OZP sdílí tento názor 5,36 %. Výběr odpovědi ano volilo celkem 6,25 % respondentů. Většina OZP evidovaných na Úřadu práce si myslí, že nabídka práce není dostatečně široká (69,64 %) a ze zaměstnaných OZP odpovědělo stejně 80,36 %. Celkem volilo tuto možnost 75 % respondentů. 23,21 % OZP evidovaných na Úřadu práce neví, neumí posoudit. Stejně jako 14,29 % zaměstnaných OZP. Celkem zahrnuje tento výběr odpovědi 18,75 % respondentů. Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP? Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP? Evidované OZP na ÚP v Třinci AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Ano 35 62, , ,97 b) Ne 21 37, , , , , ,00 Celkový součet (=) Tabulka 9 Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP? OZP z chráněných pracovních míst Celkem Stránka 23

25 75 80 % Ano Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Ne Graf 6 Znáte okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP? Viz. Graf 6 a Tabulka 9, z nichž je zřejmé, že na otázku, zda respondenti znají okolní firmy či organizace zaměstnávající OZP většina odpověděla ano (62,5 % OZP evidovaných na ÚP a 71,43 % zaměstnaných OZP). Celkem zná okolní organizace a firmy zaměstnávající OZP 66,97 % respondentů. Přibližně 37,5 % OZP evidovaných na ÚP a 28,57 % zaměstnaných OZP tyto organizace a firmy nezná. Celkem volilo tuto odpověď 33,04 % respondentů. Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP) pomáhající OZP s hledáním práce Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě úřadu práce) pomáhající OZP s hledáním práce AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Ano (jaké) 6 10, , ,71 b) Ne 50 89, , ,29 Celkový součet (=) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem , , ,00 Tabulka 10 Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP) pomáhající OZP s hledáním práce Stránka 24

26 % Ano (jaké) Ne 50 Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 7 Povědomí respondentů o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP) pomáhající OZP s hledáním práce Viz. Graf 7 a Tabulka 10, z nichž vyplývá, že většina respondentů neví o jiných organizacích či institucích (kromě ÚP), které pomáhají OZP s hledáním zaměstnání (89,29 % OZP evidovaných na Úřadu práce v Třinci a shodně 89,29 % zaměstnaných OZP). Pouze 10,71 % OZP evidovaných na Úřadu práce v Třinci a taktéž 10,71 % zaměstnaných OZP má povědomí o těchto organizacích a institucích. Pracující OZP nejčastěji uváděly Kvalifikační a personální agenturu, o.p.s., Slezskou diakonii (RÚT) a evidované OZP na Úřadu práce v Třinci zase Chráněnou dílnu Ergon, Slezskou diakonii či Kvalifikační a personální agenturu, o.p.s. Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) Celkem Třinci pracovních míst studiem rozšířit? AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Zvýšení stupně vzdělání 6 8, , ,22 b) Jazykové znalosti 9 13, , ,76 c) Počítačové dovednosti 24 34, , ,47 d) Technické a manuální (ruční) dovednosti 12 17, , ,96 Zdravotní a pečovatelské znalosti a e) dovednosti 10 14,49 3 3, ,22 f) Komunikační a prezentační znalosti a dovednosti 8 11, , ,38 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 11 Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? Stránka 25

27 % Zvýšení stupně vzdělání Jazykové znalosti Počítačové dovednosti Technické a manuální (ruční) dovednosti Zdravotní a pečovatelské znalosti a dovednosti Komunikační a prezentační znalosti a dovednosti Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 8 Máte představu, jaké oblasti byste si chtěl(a) studiem rozšířit? Osoby se zdravotním postižením evidované na Úřadu práce v Třinci by si nejvíce chtěly studiem rozvíjet počítačové dovednosti (34,78 %) a nejmenší zájem mají o zvýšení stupně kvalifikace (8,70 %). Osoby se zdravotním postižením pracující na chráněných pracovních místech by také nejvíce zaměřily na počítačové dovednosti (38,16 %) a nejméně na zdravotní a pečovatelské dovednosti (3,95 %). Otázka č. 9: Jaká povolání by pro Vás byla nejvhodnější s ohledem na Váš zdravotní stav? U dotazovaných pracujících osob se zdravotním postižním se objevovalo povolání jako vrátný, hlídač, pracovník lehkých demontáží, automechanik, instalatér, kuchařka, dělník, prodavačka, uklízečka, administrativní pracovníci, pomocný dělník, skladník, řidič, servírka, zahradník, kadeřnice, kosmetička, zedník. Necelá polovina z nich odpověděla, že neví či žádné. Respondenti také často zdůrazňovali práci v chráněných dílnách. Evidované OZP na Úřadu práce v Třinci často uváděly povolání jako vychovatelka, administrativní pracovnice, účetní, vrátný, hlídač, pracovník v dílně, obsluha myčky, uklízečka, prodavačka, pracovníci v sociálních službách, masér, zahradník, pracovník na poště, pomocná síla či dokonce lesní dělník. Asi polovina respondentů také odpověděla, že žádné či neví. Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních místech Celkem Počet vystřídaných zaměstnání AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Jedno 11 19, , ,75 b) Dvě až tři 22 39, , ,18 c) Tři a více 22 39, , ,29 d) Nikdy jsem nebyl (a) zaměstnán (a) 1 1,79 1 1,79 2 1,79 Celkový součet (=) , , ,00 Stránka 26

28 Tabulka 12 Počet vystřídaných zaměstnání % Jedno Dvě až tři Tři a více Nikdy jsem nebyl (a) zaměstnán (a) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních místech Celkem Graf 9 Počet vystřídaných zaměstnání Viz. Tabulka 12 a Graf 9, z nichž je zřetelné, že nejvíce respondentů z Úřadu práce v Třinci volilo odpověď dvě až tři (39,29 %) a tři a více zaměstnání (rovněž 39,29 %). Jeden respondent dokonce nebyl doposud zaměstnán (1,79 %). Nejvíce osob se zdravotním postižením z chráněných pracovních míst vystřídalo dvě až tři zaměstnání (41,07 %) a 39,29 % z nich tři a více. Jeden respondent z chráněného pracovního místa uvedl, že nebyl doposud zaměstnán. Z toho můžeme usoudit, že práci na chráněném pracovním místě nepovažuje za zaměstnání. Způsoby hledání práce Způsoby hledání práce AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Spolupráce s úřadem práce 46 40, , ,64 b) Přímé oslovení možného zaměstnavatele, 36 31, , ,59 zaslání životopisu do firmy c) Prostřednictvím nabídek práce na internetu, v rádiu, novinách apod , , ,59 d) Podáním vlastního inzerátu 7 6,09 3 2, ,49 e) Jiné (jaké) 4 3,48 2 1,92 6 2,70 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 13 Způsoby hledání práce Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Stránka 27

29 % Spolupráce s úřadem práce Přímé oslovení možného zaměstnavatele, zaslání životopisu do firmy Prostřednictvím nabídek práce na internetu, v rádiu, novinách apod. Podáním vlastního inzerátu Jiné (jaké) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 10 Způsoby hledání práce Viz. Tabulka 13 a Graf 10, z nichž vyplývá, že nejvíce respondentů z chráněných pracovních míst doposud volilo spolupráci s úřadem práce v rámci hledání vhodného zaměstnání (43,27 %) a nejvíce evidovaných osob na Úřadu práce v Třinci také označilo tuto možnost (40 %). Necelá 2 % pracujících OZP zvolilo jinou možnost (Kvalifikační a personální agentura, o.p.s.) a 3,48 % OZP evidovaných na Úřadu práce v Třinci uvedlo, že se snažily kontaktovat své známé. Pohlaví respondentů Evidované OZP na ÚP v OZP z chráněných Pohlaví Třinci pracovních míst Celkem AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Žena 31 55, , ,46 b) Muž 25 44, , ,54 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 14 Pohlaví respondentů % Žena Muž Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 11 Pohlaví respondentů Stránka 28

30 Viz. Graf 11 a Tabulka 14, z nichž je evidentní, že z respondentů tvoří 55,36 % OZP evidovaných na ÚP a 53,57 % zaměstnaných OZP ženy. Z celkového počtu respondentů je 54,46 % žen a 45,54 % mužů (z nich 44,64 % evidovaných na Úřadu práce v Třinci a 46,43 zaměstnaných). Věková kategorie respondentů Věková kategorie AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) let 1 1,79 0 0,00 1 0,90 b) let 0 0, , ,18 c) let 9 16, , ,43 d) let 39 69, , ,36 e) Více než 60 let 7 12,50 1 1,79 8 7,15 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 15 Věková kategorie respondentů Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem % let let let let Více než 60 let Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 12 Věková kategorie respondentů V rámci vymezení věkových kategorií jsem u otázky č. 13 vycházela z periodizace životního cyklu podle V. Příhody. Viz. Tabulka 15 a Graf 12, z nichž je evidentní, že v dotazníkovém šetření dominovaly osoby se zdravotním postižením z chráněných pracovních míst ve věkové kategorii let (41,07 %) a osoby se zdravotním postižením, které jsou evidované na Úřadu práce v Třinci také ve věku let (69,64 %). Žádné zastoupení neměly dotazované OZP z úřadu práce ve věkové kategorii let a z chráněných pracovních míst ve věku let. Typy zdravotního postižení respondentů Stránka 29

31 Typy zdravotního postižení AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Tělesné 23 41, , ,18 b) Zrakové 2 3,57 1 1,79 3 2,68 c) Sluchové 0 0, , ,72 d) Duševní 4 7,14 5 8,93 9 8,04 e) Kombinované 22 39, , ,93 f) Jiné (jaké) 5 8,93 0 0,00 5 4,47 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 16 Typy zdravotního postižení respondentů Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem % Tělesné Zrakové Sluchové Duševní Kombinované Jiné (jaké) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 13 Typy zdravotního postižení respondentů Viz. Tabulka 16 a Graf 13, z nichž vyplývá, že skupina respondentů evidovaná na Úřadu práce v Třinci, je nejvíce zastoupena osobami s tělesným postižením (41,07 %), poté s kombinovaným (39,29 %), nejméně se zrakovým (3,57 %) a osoby se sluchovým postižením se šetření nezúčastnily. U pracujících respondentů se nejčastěji objevovalo tělesné postižení (39,29 %) a následně kombinované postižení (28,57 %). Jako jiné typy zdravotního postižení uvedly pouze osoby se zdravotním postižením, které jsou evidované na Úřadu práce (8,93 %) např. zažívací potíže, atopický ekzém, psoriáza, rosacea. Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Stránka 30

32 Nejvyšší dosažené vzdělání AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Základní 14 25,00 5 8, ,97 b) Praktická škola 1 1,79 5 8,93 6 5,36 c) Vyučen, střední bez maturity 24 42, , ,22 d) Střední s maturitou 16 28, , ,57 e) Vyšší odborné 0 0,00 0 0,00 0 0,00 f) Vysokoškolské 1 1,79 0 0,00 1 0,90 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 17 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem % Základní Praktická škola Vyučen, střední bez maturity 6 Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 14 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Dotazníkové sondy se nejvíce zúčastnilo OZP z chráněných pracovních míst se středním bez maturity (28,57 %), následovalo základní vzdělání (8,93 %) a praktická škola (8,93 %). Pracující OZP s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním nebyly v této skupině respondentů zastoupeny. U respondentů evidovaných na Úřadu práce v Třinci převažovalo střední vzdělání bez maturity (42,86 %), poté se středoškolským s maturitou (28, 57 %). Jedna respondentka z Úřadu práce v Třinci uvedla vysokoškolské vzdělání (1,79 %) a nikdo z této skupiny dotazovaných nedosáhl vyššího odborného vzdělání. Bydliště respondentů Stránka 31

33 Bydliště AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) AČ (N) RČ (%) a) Město 26 46, , ,79 b) Vesnice 27 48, , ,96 c) Předměstí (okraj města) 3 5,36 4 7,14 7 6,25 Celkový součet (=) , , ,00 Tabulka 18 Bydliště respondentů Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem % Město Vesnice Předměstí (okraj města) Evidované OZP na ÚP v Třinci OZP z chráněných pracovních míst Celkem Graf 15 Bydliště respondentů Viz. Graf 15 a Tabulka 18, z nichž je zřejmé, že 46,43 % respondentů evidovaných na ÚP a 57,14 % zaměstnaných respondentů bydlí ve městě. Celkem má bydliště ve městě 51,79 % dotazovaných. Na vesnici bydlí 48,21 % OZP evidovaných na ÚP a 35,71 % zaměstnaných OZP. Celkový počet respondentů bydlících na vesnici tvoří 41,96 %. Na předměstí žije 5,36 % OZP evidovaných na ÚP a 7,14 % zaměstnaných OZP. Celkový podíl těchto dotazovaných je pouze 6,25 %. Stránka 32

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Dotazníkový průzkum k zaměstnávání neslyšících ČR

Dotazníkový průzkum k zaměstnávání neslyšících ČR Projekt Deaf Support, reg.č. CZ.1.04/5.1.01/77.00055, byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Dotazníkový průzkum k zaměstnávání

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Dobrovolníci v sociálních zařízeních MS kraje 692 134 189 000 občanské sdružení

Dobrovolníci v sociálních zařízeních MS kraje 692 134 189 000 občanské sdružení Strana 1 Neposkytnutí účelových neinvestičních dotací z rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2005 nestátním neziskovým organizacím poskytujícím na území Moravskoslezského kraje sociální služby seniorům

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

FILTR: NA IV. ODPOVÍDAJÍ TI, KTEŘÍ V III. ODPOVĚDĚLI

FILTR: NA IV. ODPOVÍDAJÍ TI, KTEŘÍ V III. ODPOVĚDĚLI 1. DOTAZNÍK Dobrý den jmenuji se a jsem tazatelem marketingové společnosti DATAMAR. Zabýváme se výzkumem trhu, v současné době provádíme výzkum zaměřený na zjištění informací, jak se podnikatelé dívají

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

NTS A - Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné

NTS A - Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné NTS A - Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Výroční konference Příklady úspěšného čerpání a spolupráce projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Hospodářská komora České republiky

Hospodářská komora České republiky Hospodářská komora České republiky Proč a jak zaměstnávat OZP, kde hledat motivované pracovníky Michal Vokurka Cíl prezentace Uvedení souvislostí zaměstnávání OZP Rekapitulace důvodů proč zaměstnávat OZP

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1. Identifikace projektu Název projektu: Regionální centra pomoci a mobility Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/1.1.15.3/0046 Číslo priority: 3.1 Aktivní politika zaměstnanosti Území dopadu: CZ05 NUTS

Více

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Mgr. Rücker Patrik, Vzdělávací společnost EDOST spol. s r.o. 3. národní konference o podporovaném

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o.

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Jaké bariéry chceme odstranit Především na první pohled neviditelné bariéry: Snížená ochota zaměstnavatelů zdravotně postižené občany zaměstnávat a dát jim šanci Překážky

Více

MOŢNOSTI UMÍSTĚNÍ ABSOLVENTŮ TECHNICKÝCH ŠKOL V MSK

MOŢNOSTI UMÍSTĚNÍ ABSOLVENTŮ TECHNICKÝCH ŠKOL V MSK MOŢNOSTI UMÍSTĚNÍ ABSOLVENTŮ TECHNICKÝCH ŠKOL V MSK Ing. arch. Yvona Jungová Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě yvona.jungova@ot.mpsv.cz Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji (k 31.03.2013) okres

Více

Město Třinec. Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů

Město Třinec. Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů Město Třinec Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů Město Třinec a spádová oblast Sociodemografická studie města Třinec Sociodemografická studie města Třinec

Více

Zpráva z průzkumu mezi zaměstnavateli

Zpráva z průzkumu mezi zaměstnavateli Zpráva z průzkumu mezi zaměstnavateli Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 12 projektu Diverzita pro OZP, OP LZZ Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/12.00069 Zpracoval řešitelský tým partnera

Více

Program podpory integrace zdravotně postižených občanů do společenského a pracovního života OP RLZ CZ.04.1.03/2.1.25.2/2315

Program podpory integrace zdravotně postižených občanů do společenského a pracovního života OP RLZ CZ.04.1.03/2.1.25.2/2315 Program podpory integrace zdravotně postižených občanů do společenského a pracovního života OP RLZ CZ.04.1.03/2.1.25.2/2315 O nás Sdružení bylo založeno v roce 1994 Posláním Sdružení PIAFA je pomoc zdravotně

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ekonomika nebo charita? JUDr. Jan Hutař Základní předpisy Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Realizace projektu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Reg.č. CZ.1.07/1.2.00/08.0126 Realizační

Více

Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením Mgr. Libor Buganský Mgr. Andrea Pavelková libor.bugansky@ot.mpsv.cz andrea.pavelkova@ot.mpsv.cz Ostrava, 7.10.2011 Nezaměstnanost k 31.7.2011

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Diverzita pro OZP a trh práce

Diverzita pro OZP a trh práce Diverzita pro OZP a trh práce Tomáš Sokolovský Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, Ostrava Název projektu: Výměna zkušeností a přenos dobré praxe při řešení sociálního začleňování zdravotně

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika

Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika 1 O čem to je Souvislosti a aktuální stav OZP na pracovišti Postoje zaměstnavatele Legislativa a změny Je problém jen v legislativě?

Více

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti Moravskoslezský pakt zaměstnanosti 5. září 2012 Setkání Tajemníků měst a obcí Lotyšska Petr Rachunek Pakt zaměstnanosti PROČ? Lidské zdroje v dostatečném počtu a s požadovanou strukturou dovedností důležitý

Více

Podpora sociálního začleňování osob se zdravotním postižením

Podpora sociálního začleňování osob se zdravotním postižením PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Priorita 1 Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Opatření 1.4. Podpora sociálního začleňování osob se zdravotním postižením Udržení a rozšíření

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Monitoring plnění opatření z KP

Monitoring plnění opatření z KP Příloha A stav k 31. 8. 2014 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÁ LÍPA Monitoring plnění opatření z KP ZJIŠTĚNÍ STAVU PLNĚNÍ číslo opatření název opatření plánované období realizace stav plnění

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

PORADENSTVÍ na ÚP HK

PORADENSTVÍ na ÚP HK PORADENSTVÍ na ÚP HK Úřad práce v Hradci Králové Zástupce: Mgr. Jana Sýkorová Oddělení poradenství ÚP HK - složení 2 speciální poradci zabezpečení poradenství (poradce psycholog + poradce pro změnu povolání)

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Zaměstnanost. Mgr. Karel Hošek. Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje

Zaměstnanost. Mgr. Karel Hošek. Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje Zaměstnanost Mgr. Karel Hošek Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje Nezaměstnanost vývoj podílu nezaměstnaných osob 9,0 8,0 Olomoucký kraj 7,0 Zlínsky kraj Celkem ČR 6,0 5,0 4,0 2005 2006 2007 2008

Více

Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012

Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012 Gaudia, o.p.s. - Výroční zpráva za rok 2012 I. Obecně prospěšná společnost Gaudia o organizaci 1) Úvod Gaudia, o.p.s. sdružuje profesionály z lékařské, psychologické, psychoterapeutické, socioterapeutické

Více

Integrace osob s PAS na pracovní trh

Integrace osob s PAS na pracovní trh Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Integrace osob s PAS na pracovní trh Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Kadlová APLA-JM o.s.: Kdo jsme? Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem,

Více

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Vyhodnocení Analýzy potřeb v oblasti

Více

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 Zaměstnávání OZP Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 7. 3. 2014 Legislativa osoba se zdravotním postižením OZP

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

Společně na trh práce v Karlovarském kraji CZ.1.04/2.1.01/D8.00045

Společně na trh práce v Karlovarském kraji CZ.1.04/2.1.01/D8.00045 Cílem projektu je podpořit uchazeče evidované na úřadu práce ve věku nad 50 let, kteří se snaží vrátit do zaměstnání. Realizátorem projektu je: Karlovarský kraj a partneři: Úřad práce ČR KrP v Karlových

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva duben 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Člověk a společnost. 14. Člověk ve sféře práce. Člověk ve sféře práce. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 14. Člověk ve sféře práce. Člověk ve sféře práce. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 14. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO Březen 2011 OBSAH: 1. NEZAMĚSTNANOST... 3 1. 1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI... 3 1. 2 STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI... 4 1. 3 UCHAZEČI

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva únor 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Názory občanů na úřad Kanceláře veřejného ochránce práv

Názory občanů na úřad Kanceláře veřejného ochránce práv TISKOVÁ ZPRÁVA Mgr. Naděžda Horáková Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129, 221 183 588 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Názory občanů

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2013

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2013 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ PRO SPOLUPRACUJÍCÍ ODBORNÍKY A ORGANIZACE ZPĚTNÁ VAZBA ZA ROK 2013 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na získání zpětné

Více

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance.

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Jitka Pešková (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích) Příspěvek pro seminář Spolupráce? Spolupráce!, 24. 3. 2014, Moravské zemské muzeum

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Projekt Age management

Projekt Age management Projekt Age management OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradecký kraj CZ.1.07/3.2.10/03.0003 člen AIVD ČR Age Management věkový management představuje řízení zohledňující věk a schopnosti zaměstnanců

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Osobní údaje Jméno Příjmení Bydliště (obec) Věk Kateřina Machatá Uherský Brod 44 let Vzdělávací a studijní kariéra Uveďte požadovaný údaj Obor vzdělání na

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Karel Rychtář (AZZP ČR) Ostrava, 15.9.2014 OP LZZ, CZ.1.04.5.1.01/77.00003 PPS pilotní kurz legislativa 1. Úvod 2. Osoba se zdravotním postižením

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Diverzita, společenská odpovědnost firem a zdravotně postižení

Diverzita, společenská odpovědnost firem a zdravotně postižení Diverzita, společenská odpovědnost firem a zdravotně postižení Václav Krása Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Praha Tomáš Sokolovský Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, Ostrava

Více

Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost

Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost Analýza byla uskutečněna pro potřeby Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Kladně Zpracovatel:

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Vstupní dotazník-portfolium potenciální pracovní kariéry

Vstupní dotazník-portfolium potenciální pracovní kariéry Vstupní dotazník-portfolium potenciální pracovní kariéry Osobní údaje Jméno Příjmení Bydliště (obec) Věk Natálie Jablonská Sušice 34 let Vzdělávací a studijní kariéra Uveďte požadovaný údaj Uveďte rok

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

V l i v předlužení obyvatelstva na nezaměstnanost na Mostecku. Úřad práce v Mostě

V l i v předlužení obyvatelstva na nezaměstnanost na Mostecku. Úřad práce v Mostě V l i v předlužení obyvatelstva na nezaměstnanost na Mostecku Úřad práce v Mostě Náš region Most REGION MOST - charakteristika rozloha regionu: 467 km2 počet obyvatel regionu: 116 685 městské obyvatelstvo:

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Vyhodnocení ankety laické veřejnosti Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Hustopeče, říjen 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl anketního šetření... 3 3 Metoda šetření... 3 3.1 Cílová skupina...

Více

ERUDITUS CZ.1.07/3.2.07/02.0001 Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o.

ERUDITUS CZ.1.07/3.2.07/02.0001 Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o. Projekt ERUDITUS CZ.1.07/3.2.07/02.0001 Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa 3 Další vzdělávání Oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Výroční zpráva za rok 2003

Výroční zpráva za rok 2003 Výroční zpráva za rok 2003 1. PŘEDSTAVENÍ ORGANIZACE AGENTURA PONDĚLÍ vznikla v lednu 2001 při ÚSP Horní Poustevna. Od 30. 7. 2001 je AGENTURA PONDĚLÍ zaregistrována jako občanské sdružení pod číslem jednacím

Více

Počítačová služba s.r.o.

Počítačová služba s.r.o. Jeden z největších národních projektů v Olomouckém kraji Dodavatel: Stupkova 413/1a, Olomouc Najdi si práci v Olomouckém kraji Termín realizace: od 1. 7. 2006 do 31. 5. 2008 CÍLE PROJEKTU Cílem je přispět

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Prezentace dosavadních výstupů projektu TVÁ BUDOUCNOST 2. 8. 2005 31. 12. 2006

Prezentace dosavadních výstupů projektu TVÁ BUDOUCNOST 2. 8. 2005 31. 12. 2006 Prezentace dosavadních výstupů projektu TVÁ BUDOUCNOST 2. 8. 2005 31. 12. 2006 VÝSTUPY PRACOVNÍCH SKUPIN PS Analytika PS Integrační centra PS Školící centra PS Informatika PS Poradenství PS Vzdělávání

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice

Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání

Více

Daňová a grantová podpora činností výzkumu a vývoje Vyhodnocení průzkumu v ČR. Září 2014 2. edice

Daňová a grantová podpora činností výzkumu a vývoje Vyhodnocení průzkumu v ČR. Září 2014 2. edice Září 2014 2. edice Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou krátká informace o základních faktech k ochotě firem vydávat prostředky na výzkum a vývoj a využít možnosti, které dává zákon o dani z příjmů,

Více