revue pro v zkum populaënìho v voje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "revue pro v zkum populaënìho v voje"

Transkript

1 revue pro v zkum populaënìho v voje»l NKY ñ Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce 2003 Miroslav Hiröl: P ÌspÏvky ËeskÈho st tu rodin m na n klady spojenè s v chovou dïtì Michaela PotanËokov : Zmena prokreatìvnèho spr vania slovensk ch ûien po roku 1990 v transverz lnom a longitudin lnom pohæade Eva KaËerov : Mezin rodnì srovn nì sezûnnosti súateënosti S»ÕT NÕ LIDU RECENZE ZPR VY PÿEHLEDY BIBLIOGRAFIE

2 obsah»l NKY Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce Miroslav Hiröl: P ÌspÏvky ËeskÈho st tu rodin m na n klady spojenè s v chovou dïtì Michaela PotanËokov : Zmena prokreatìvnèho spr vania slovensk ch ûien po roku 1990 v transverz lnom a longitudin lnom pohæade Eva KaËerov : Mezin rodnì srovn nì sezûnnosti súateënosti S»ÕT NÕ LIDU Eva» kiov : VzdÏl nì a zamïstnanost v»eskè republice podle v sledk SLDB 2001 z pohledu gender RECENZE 1000 let obyvatelstva Ëesk ch zemì (Milan KuËera) K esùanè a ûidè jiûnì Moravy v letech 1784ñ1850 (Petra Brabcov ) CelosvÏtov pokles fertility 1990ñ2000 (VladimÌr Srb) Co jsme zaë, my EvropanÈ (Felix Koschin) ZPR VY Z»eskÈ demografickè spoleënosti ñ K zaloûenì»eskoslovenskè demografickè spoleënosti v roce 1964 ñ P t Ëesko-nÏmecko-rakousk konference o rodinnè politice v Sen tu P»R ñ Rusk federace: 143,1 mil. obyvatel v roce 2002 ñ Evropsk soud: lidsk plod nem stejn pr va jako narozen ËlovÏk ñ Hisp nci nejvïtöì etnickou menöinou v USA ñ CelosvÏtov komise pro migrace PÿEHLEDY MigraËnÌ potenci l obyvatelstva»r v procesu evropskè integrace ñ Pohyb obyvatelstva v»eskè republice v roce 2003 podle kraj a okres ñ Pohyb obyvatelstva v»eskè republice ve mïstech nad 20 tisìc obyvatel v roce BIBLIOGRAFIE N zory autor se nemusì vûdy shodovat se stanovisky redakënì rady.

3 contents ARTICLES Terezie Kretschmerov : Population Development of the Czech Republic in Miroslav Hiröl: Contributions Provided by the Czech State to Families Raising Children Michaela PotanËokov : Change in the Pro-creative Behaviour of Slovak Women after 1990 from the Transversal and Longitudinal Points of View Eva KaËerov : International Comparison of Seasonal Nuptiality POPULATION CENSUS Eva» kiov : Education and Employment in the Czech Republic as Measured by the Population and Housing Census 2001 from the Gender Point of View BOOKS AND PUBLICATIONS Millennium of the population of the Czech Lands (Milan KuËera) Christians and Jews in southern Moravia, 1784ñ1850 (Petra Brabcov ) Worldwide decrease in fertility 1990ñ2000 (VladimÌr Srb) The Seven Daughters of Eve (Felix Koschin) REPORT ñ SURVEYS ñ BIBLIOGRAPHY

4 »esk statistick ad 2004 Vyd v»esk STATISTICK ÿad ve Studiu GSW,»s. arm dy 31, Praha 6. ÿìdì redakënì rada: Ing. Ji ina R ûkov, CSc. (p edsedkynï redakënì rady), Mgr. VÏra Hruökov, CSc. (v konn redaktorka), PhDr. Milan Aleö, RNDr. Ludmila Fialov, CSc., Doc. Ing. Zuzana Finkov, CSc., Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc., Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc., Ing. Milan KuËera, PhDr. VÏra Kucha ov, CSc., Ing. Jitka Langhamrov, CSc., Prof. Ing. ZdenÏk PavlÌk, DrSc., Prof. Ing. VladimÌr RoubÌËek, CSc., Doc. RNDr. Jitka Rychta Ìkov, CSc., Doc. Ing. Eduard SouËek, CSc., JUDr. VladimÌr Srb, Ing. Miroslav äimek. Vych zì Ëty ikr t roënï. Informace o p edplatnèm pod v a objedn vky p ijìm redakce. Adresa redakce: Praha 10 ñ Straönice, Na pades tèm 81, PS» , telefon: , hruskova@gw.czso.cz Informace o p edplatnèm a objedn vky vy izuje firma MYRIS TRADE s. r. o., P. O. Box 2, Praha 4. Pod v nì novinov ch z silek povolila»esk poöta, s. p., OdötÏpn z vod Praha Ë. j. nov 6364/98 ze dne Sazba, grafickè zpracov nì a tisk ñ Studio GSW,»s. arm dy 31, Praha 6, tel./fax: , gsw@gsw.cz Cena jednoho v tisku 33 KË, roënì p edplatnè 132 KË + poötovnè. IndexovÈ ËÌslo ï ISSN ï Reg. zn. MK»R E Nevyû danè rukopisy se nevracejì.»ìslo 3/2004, roënìk 46. Rukopis p ed n tisk rnï Toto ËÌslo vyölo v Ìjnu 2004.

5 2004 ï RO»NÕK 46 ï»õslo 3 V VOJ OBYVATELSTVA»ESK REPUBLIKY V ROCE ) TEREZIE KRETSCHMEROV Population Development of the Czech Republic in 2003 The contribution analyses demographic population development of the Czech Republic in 2003, setting it in long-term population trends. The important changes in demographic behaviour of the Czech population have been less dramatic for several years; nevertheless they were sometimes even more distinct in Nuptiality was at the lowest level ever recorded, the contrary holds for the divorce rate. Putting off marriage and raising family till later in life, rising share of extramarital births, increasing intensity of marriage break-ups, (particularly after a longstanding duration), and decreasing induced abortion rates remain the main tendencies of population development in the Czech Republic. The analysis is based on data produced by the Czech Statistical Office. Demografie, 2004, 46: 153ñ165 Rok 2003 p inesl zv öenì poëtu obyvatel»eskè republiky. P ÌËinou bylo vysokè saldo zahraniënì migrace, kterè v sobï jiû t etìm rokem zahrnuje i pohyb cizinc s tzv. dlouhodob m pobytem. V razn m rysem populaënìho v voje loúskèho roku byl rovnïû pokles poëtu uzav en ch súatk, a tìm súateënosti a pokraëov nì opaënèho trendu u rozvodovosti. AbsolutnÌ i relativnì ukazatele, vyjad ujìcì intenzitu obou tïchto proces, dos hly v roce 2003 rekordnìch hodnot. MÌrnÈ zv öenì poëtu narozen ch dïtì ovlivnilo hodnotu hrnnè plodnosti pouze o jednu setinu, mladì lidè tak posouvajì zaloûenì rodiny do st le pozdïjöìho vïku a ËastÏji nahrazujì manûelstvì nesezdan mi souûitìmi, minim lnï v poë tcìch partnerskèho ûivota. Zv öen poëet zem el ch v prvnìm ËtvrtletÌ znamenal, ûe nadïje doûitì p i narozenì z stala na rovni roku 2002, resp. se nepatrnï zkr tila. Historicky nejniûöì byla ale kojeneck mrtnost. 1) KaûdoroËnÌ podrobnou zpr vu o demografickèm v voji publikuje»s pod n zvem V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce

6 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 3 PoËet obyvatel, vïkovè sloûenì Rok 2003 byl po devìti letech populaënìho bytku prvnìm rokem, kdy byl zaznamen n celkov p Ìr stek obyvatelstva. Tempo poklesu poëtu obyvatel se snìûilo jiû bïhem p edchozìho roku, nicmènï v obou letech bylo p ÌËinou pouze kladnè saldo zahraniënì migrace. To navìc v sobï od roku 2001 zahrnuje rovnïû stïhov nì cizinc p es hranice naöeho zemì s povolenìm k p echodnèmu pobytu na z kladï vìza nad 90 dn (spolu s osobami, jimû byl p izn n azyl; tïchto cizinc je vöak pouze zanedbateln Ë st). bytek obyvatel p irozenou mïnou dos hl v loúskèm roce v öe 17,6 tis., tedy o 2,1 tis. vìce neû v roce I tak byl v znamnï niûöì neû v letech 1995ñ1997, kdy dosahoval hodnot kolem 22 tis. O nïco vïtöì rozdìl ûivï narozen ch a zem el ch v roce 2003 oproti roku 2002 byl zp soben nav öenìm poëtu zem el ch zejmèna v d sledku ch ipkovè epidemie z nora a b ezna. P i uvaûov nì p ibliûnï stejnèho poëtu zem el ch v tïchto mïsìcìch jako v roce 2002 by byla ztr ta zhruba o t i tisìce niûöì, a tìm by se stala po roce 1994 druhou nejmenöì. NicmÈnÏ, bytek obyvatel p irozenou mïnou byl v loúskèm roce kompenzov n, resp. o tèmï 8,2 tis. p ev öen p Ìr stkem mezin rodnìho stïhov nì. Tab. 1 Pohyb obyvatelstva, (Population development, ) Ukazatel Absolutní počet Živě narození Zemřelí Sňatky Rozvody Potraty celkem z toho interrupce Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Počet obyvatel (1.7.) Na 1000 obyvatel Živě narození 12,5 8,8 8,8 8,8 8,7 8,8 8,8 9,1 9,2 Zemřelí 12,1 10,9 10,9 10,6 10,7 10,6 10,5 10,6 10,9 Sňatky 7,0 5,2 5,6 5,3 5,2 5,4 5,1 5,2 4,8 Rozvody 2,8 3,2 3,2 3,1 2,3 2,9 3,1 3,1 3,2 Potraty celkem 11,6 5,8 5,5 5,4 5,1 4,6 4,4 4,3 4,1 z toho interrupce 10,3 4,7 4,4 4,2 3,8 3,4 3,2 3,1 2,9 Přistěhovalí 1,4 1,1 1,3 1,0 1,0 0,8 1,3 4,4 5,9 Vystěhovalí 1,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 2,1 3,2 3,4 Přirozený přírůstek 0,5 2,2 2,1 1,8 2,0 1,8 1,7 1,5 1,7 Přírůstek stěhováním 0,3 1,0 1,2 0,9 0,9 0,6 0,8 1,2 2,5 Celkový přírůstek 0,8 1,2 1,0 0,9 1,1 1,1 2,5 0,3 0,8 V poslednìm desetiletì bylo vïkovè sloûenì nejvìce ovlivnïno poklesem a n slednou stagnacì poëtu narozen ch. TÌm se snìûil podìl dïtskè sloûky v populaci aû na 15,2 % v roce Na opaënèm konci vïkovè pyramidy doch zelo ke zmïn m jen velmi pozvolna. PoËty osob ve vïku nad 65 let se zvyöovaly jen pomalu a jejich zastoupenì z stalo i v loúskèm roce pod Ëtrn cti procenty. Tuto vïkovou hranici totiû jeötï st le p ekraëovaly osoby ze slab ch popu- 154

7 Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce 2003 laënìch roënìk. Osob v produktivnìm vïku rovnïû mìrnï p ib valo, a to p ibliûnï stejn m tempem jako osob staröìch 65 let. Spolu s poklesem poëtu dïtì to znamenalo sniûov nì zatìûenosti ekonomicky aktivnìho obyvatelstva, ale jiû v relativnï blìzkè budoucnosti se tato situace bude mïnit. Z roveú se bude mïnit struktura z visl ch osob ñ mnohem vyööì podìl budou p edstavovat osoby v poproduktivnìm vïku. Tab. 2 Charakteristiky věkového složení, (k ) (Age distribution characteristics, (on 31 December) Absolutní počet (v tis.) Celkem Složení v % ,6 17,9 17,4 17,0 16,6 16,2 15,9 15,6 15, ,7 68,6 69,0 69,3 69,6 69,9 70,2 70,5 70, ,7 13,5 13,6 13,7 13,8 13,9 13,9 13,9 13, ,6 2,6 2,4 2,3 2,3 2,4 2,6 2,7 2,9 Syntetické ukazatele Index stáří 1) 62,0 75,3 78,1 80,6 83,1 85,5 87,2 89,2 91,6 Index ekonomického zatížení 2) 50,0 45,6 45,0 44,4 43,7 43,0 42,3 41,8 41,2 Průměrný věk 36,5 37,6 37,9 38,2 38,5 38,8 39,0 39,3 39,5 Věkový medián 35,6 36,6 36,8 37,1 37,3 37,6 37,9 38,2 38,5 1) Počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0 14 let. 2) Počet dětí ve věku 0-14 let a osob starších 65 let na 100 osob ve věku let. Pozn.: Data od roku 2001 vycházejí z výsledků sčítání lidu, domů a bytů k V znamn ch zmïn doznala v poslednìch letech struktura obyvatelstva podle rodinnèho stavu. Tyto zmïny se v roce 2003 jeötï vìce prohloubily. V d sledku v raznèho poklesu súateënosti opït p ibylo svobodn ch, narostl i poëet a podìl rozveden ch. Jenom nap Ìklad za poslednì dva roky se zv öil poëet svobodn ch muû staröìch 15 let o 55 tis., svobodn ch ûen o 51 tis. Osob s rodinn m stavem rozveden / p ibylo ve stejnèm obdobì celkem 57 tis. (26 tis. muû a 31 tis. ûen). JeötÏ v raznïji jsou trendy spoëìvajìcì ve zmïnï pomïru svobodn ch osob a osob ûijìcìch v manûelstvì patrnè v mladöìch vïkov ch skupin ch. Od poë tku 90. let se u obou pohlavì nejvïtöì mïrou zv öil podìl svobodn ch ve vïkovèm rozpïtì 20ñ34 let, plnï nejvìce pak u 25ñ29let ch. ZastoupenÌ svobodn ch muû v tomto vïku se mezi roky 1991 a 2003 zv öilo jiû 2,3kr t (z 28 na 65 %; 61 % v roce 2002), u ûen byl vzestup jeötï v raznïjöì ñ z 11 na 43 % (39 % v roce 2002). V souvislosti s v vojem plodnosti byl v znamn bytek vdan ch ûen v reprodukënìm obdobì. PodÌl ûen ve vïku 15ñ49 let ûijìcìch v manûelstvì se mezi lety 1991 a 2003 snìûil o vìce neû dvacet procent. SÚateËnost Vedle zv öenì poëtu obyvatel»eskè republiky byl dalöì v znamnou charakteristikou demografickèho v voje loúskèho roku meziroënì pokles poëtu uzav en ch manûelstvì a tìm celkovè intenzity súateënosti. Podle daj tabulek súateënosti svobodn ch uzav elo v roce 2003 do pades ti let súatek pouze 62, 5 % muû a 68,7 % ûen. Pokles byl tedy zaznamen n u obou pohlavì, a to i p ibliûnï stejnou mïrou ñ mezi dvïma poslednìmi roky o pït procentnìch bod. PravdÏpodobnost uzav enì súatku se aû na p r v jimek snìûila v celèm intervalu 15ñ49let ch, nejvìce u tïch nejmladöìch. Pokles intenzity vstupu do manûelstvì mlad ch muû a ûen doku- 155

8 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 3 Tab. 3 Struktura obyvatelstva staršího 15 let podle rodinného stavu, (k ) (Structure of population aged 15 and more by marital status, (on 31 December) Rodinný stav Muži absolutní počet (tis.) Svobodní Ženatí Rozvedení Ovdovělí složení v % Svobodní 25,5 28,4 28,9 29,3 29,8 30,2 30,9 31,3 31,9 Ženatí 65,0 61,1 60,5 59,8 59,3 58,7 57,4 56,7 55,9 Rozvedení 6,3 7,6 7,8 8,2 8,2 8,5 8,8 9,1 9,3 Ovdovělí 3,2 2,9 2,8 2,7 2,7 2,6 2,9 2,9 2,9 Rodinný stav Ženy absolutní počet (tis.) Svobodné Vdané Rozvedené Ovdovělé složení v % Svobodné 16,1 18,9 19,4 19,8 20,3 20,7 21,1 21,5 22,1 Vdané 59,7 56,6 56,0 55,4 55,0 54,5 53,5 52,9 52,2 Rozvedené 7,9 9,2 9,5 9,8 9,9 10,2 10,6 10,9 11,2 Ovdovělé 16,3 15,3 15,1 15,0 14,8 14,6 14,8 14,7 14,5 Pozn.: Data od roku 2001 vycházejí z výsledků sčítání lidu, domů a bytů k mentujì n sledujìcì daje z tabulek súateënosti: podìl svobodn ch muû ve vïku 30 let Ëinil v loúskèm roce 63 %, o rok d Ìve 58 %, ale jeötï poë tkem devades t ch let neuzav ela manûelstvì do tohoto vïku Ñjenì jedna Ëtvrtina muû. T icetilet ch svobodn ch ûen bylo v uplynulèm roce 47 %, 43 % v roce 2002 a p ed vìce neû deseti lety mènï neû patn ct procent. PokraËoval tak trend posunu uzavìr nì manûelstvì do pozdïjöìho vïku ñ pr mïrn vïk svobodn ch ûenich a nevïst se mezi roky 2002 a 2003 zv öil o p l roku, kdyû byl pro loúsk rok vypoëten na 30,2, resp. 27,7 roku. TÌm se stal jiû zhruba o 5,5 roku vyööìm neû na poë tku devades t ch let. Pokles rovnï súateënosti mezi roky 2002 a 2003 byl zaznamen n i v p ÌpadÏ súateënosti rozveden ch. Po snìûenì v prvnì polovinï 90. let se intenzita tohoto procesu u muû i ûen v z sadï stabilizovala (s nepatrn m nav öenìm v roce 2000), a to na hladinï 0,41ñ0,44. V loúskèm roce je p ece jen ale patrnè jejì mìrnè snìûenì (u obou pohlavì). Podle doby uplynulè od rozvodu pokraëoval i v roce 2003 zejmèna trend poklesu rovnï uzavìr nì manûelstvì v prvnìch dvou dokonëen ch letech od rozpadu manûelstvì. Ten byl rovnïû hlavnì p ÌËinou celkovèho snìûenì tèto intenzity v prvnì polovinï devades t ch let. Pr mïrn interval mezi rozvodem a dalöìm súatkem tak postupnï nar stal a pro rok 2003 Ëinil 6 rok u muû a 6,1 roku u ûen. PoË tkem 90. let byl rozdìl mezi obïma pohlavìmi sice o nïco m lo v raznïjöì, celkovï vöak zhruba o necelè dva roky niûöì neû v souëasnosti. To, ûe se roveú súateënosti rozveden ch snìûila i p es zvyöujìcì se podìl tïchto osob v populaci neznamen, ûe tito lidè neûijì v partnersk ch souûitìch. Nesezdan souûitì jsou pr vï v tèto kategorii nejëastïjöì a v sledky obou poslednìch sëìt nì uk zaly v mezidobì jejich n r st. 156

9 Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce 2003 Tab. 4 Vybrané ukazatele sňatečnosti, (Selected nuptiality indicators, ) Ukazatel Tabulková prvosňatečnost mužů (v %) 84,9 71,4 73,1 70,8 68,8 69,5 66,0 66,2 62,5 Tabulková prvosňatečnost žen (v %) 91,4 77,1 78,7 75,7 74,1 74,4 72,5 72,4 68,7 Průměrný věk mužů při 1. sňatku 24,7 27,1 27,6 28,1 28,5 28,8 29,2 29,7 30,2 Průměrný věk žen při 1. sňatku 22,2 24,9 25,4 25,7 26,2 26,4 26,9 27,2 27,7 Úhrnná sňatečnost rozvedených mužů 0,51 0,42 0,47 0,43 0,42 0,44 0,43 0,43 0,40 Úhrnná sňatečnost rozvedených žen 0,51 0,41 0,47 0,42 0,42 0,44 0,41 0,42 0,39 Rozvodovost V loúskèm roce, Ëty i roky po novelizaci z kona o rodinï, dos hl poëet rozvod svèho historickèho maxima. Celkem bylo rozvedeno 32,8 tis. manûelstvì, coû bylo o 1,1 tis. vìce neû v roce 2002 a o 359 vìce neû v roce 1997 (p edchozì maximum). TÌm logicky doölo i k vzestupu intenzitnìch charakteristik rozvodovosti. VyööÌ poëet rozvod a niûöì poëty uzav en ch súatk v uplynul ch letech znamenaly ve v sledku hrnnou rozvodovost na rovni 0,48. Z hlediska dèlky trv nì manûelstvì se v roce 2003 ve srovn nì s p edchozìm rokem zv öila intenzita rozvodovosti v 0ñ2, 6ñ7 a 10 a vìce letech uplynul ch od súatku. NicmÈnÏ, i p es patrnè rozöi ov nì vrcholu maxim lnì intenzity rozvodovosti z stala i v loúskèm roce zachov na jejì nejvyööì mìra ve t etìm a ËtvrtÈm roce dèlky trv nì manûelstvì. Pr mïrn dèlka manûelstvì, kter skonëila rozvodem v roce 2003, byla 12 rok (11,7 roku v roce 2002). V uplynul ch letech se zvyöoval i podìl ÌzenÌ ukonëen ch rozvodem. V roce 2003 dos hl jiû bezm la 87 %; pro srovn nì, zaë tkem devades t ch let p edstavovaly povolenè rozvody pod osmdes t procent vöech ukonëen ch ÌzenÌ. P ibliûnï ze dvou t etin jsou stabilnï navrho- Graf 1 Míry rozvodovosti podle délky trvání manželství, vybrané roky (Divorce rates by duration of marriage, chosen years) 157

10 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 3 vatelkami rozvodu ûeny (66,4 % v roce 2003), a ani podìl prvnìch rozvod se v loúskèm roce nikterak v raznï neliöil od let p edchozìch ñ u obou pohlavì to bylo 81 %. Mezi p ÌËinami rozvratu manûelstvì st le dominuje na stranï muûe i ûeny, a to zhruba v polovinï p Ìpad, ÑrozdÌlnost povah, n zor a z jm ì. V poslednìch letech jsou vöak st le ËastÏji uv dïny ÑostatnÌ p ÌËinyì (jiû vìce neû jedna Ëtvrtina). I v roce 2003 pokraëoval trend zvyöov nì podìlu rozvod bezdïtn ch p r, kter je d sledkem zp ÌsnÏnÌ podmìnek rozvodu s nezletil mi dïtmi, poklesu plodnosti v p edchozìch letech a prodluûov nì pr mïrnè dèlky trv nì manûelstvì. Z hlediska intenzity doch zelo ale i v obdobì platnosti novelizace z kona o rodinï k vzestupu rozvodovosti jak v p ÌpadÏ manûelsk ch p r bez nezletil ch dïtì, tak i s nimi. Tab. 5 Vybrané ukazatele rozvodovosti, (Selected divorce rate indicators, ) Ukazatel Úhrnná rozvodovost 0,35 0,42 0,42 0,43 0,32 0,41 0,45 0,46 0,48 Průměrná délka trvání manželství 10,3 10,9 10,9 11,0 11,0 11,3 11,5 11,7 12,0 Míra rozvodovosti manželství 11,4 13,3 13,1 13,1 9,7 12,2 13,1 13,4 14,0 Podíl rozvodů bezdětných párů 28,3 29,2 30,4 33,1 40,1 35,8 34,9 35,7 36,9 Podíl rozvodů párů s 1 dítětem 39,6 41,4 40,9 39,0 34,6 37,3 37,8 37,0 35,8 Podíl rozvodů párů se 2 a více dětmi 32,1 29,4 28,7 27,9 25,3 26,9 27,3 27,3 27,3 Vzhledem k jiû pomïrnï dlouhè dobï uplynulè od pravy rozvodovè legislativy lze pozvoln, ale trval vzestup intenzity rozvodovosti obyvatelstva»eskè republiky oznaëit za jednu ze z kladnìch charakteristik demografickèho v voje poslednìch let. P i hodnocenì rovnï rozpadu souûitì p r je t eba uvaûovat i roveú rozpadu nemanûelsk ch souûitì, kter bude pravdïpodobnï jeötï o nïco vyööì. Porodnost PoËet narozen ch dïtì v roce 2003 byl nejvyööì za poslednìch osm let. Celkem se ûivï narodilo 93,7 tis. dïtì (o 899 vìce neû v roce 2002), z toho 26,7 tisìc mimo manûelstvì, coû znamenalo, ûe se roënì poëty narozen ch zvyöovaly od minima z roku 1999 jiû Ëtvrt m rokem v adï. Tento n r st byl opït zp soben vzestupem poëtu dïtì narozen ch mimo manûelstvì, a to zejmèna prvnìho po adì ñ tïchto dïtì se v loúskèm roce narodilo o 2,3 tis. vìce neû v roce p edch zejìcìm. Trend zvyöov nì poëtu prvnìch mimomanûelsky narozen ch dïtì je v razn a nep etrûit jiû od roku N r st ale pokraëoval i v p ÌpadÏ dïtì dalöìch po adì. Celkov podìl ûivï narozen ch dïtì mimo manûelstvì se tak v roce 2003 vyöplhal aû na 28,5 %, p i- Ëemû ze 77 % se jednalo o dïti narozenè svobodn m ûen m. P i uvaûov nì pouze dïtì prvnìho po adì p ekroëil podìl dïtì narozen ch nevdan m ûen m jiû 35 % (31 % v roce 2002). DÏtÌ narozen ch ûen m ûijìcìm v manûelstvì ub valo absolutnï i relativnï i nad le, takè pokraëoval pokles podìlu tzv. p edmanûelsk ch koncepcì a dïtì narozen ch v prvnìch letech po uzav enì manûelstvì. TÌm se postupnï prodluûoval pr mïrn interval mezi súatkem a narozenìm prvnìho dìtïte (1,9 roku v roce 2003, 1,3 v roce 1995). Z hlediska vïku ûeny probìhal v loúskèm roce dalöì pokles intenzity plodnosti ûen do 25 let a n r st u ûen staröìch. KonkrÈtnÏ mezi roky 2002 a 2003 doölo k vzestupu specifick ch mïr u 26ñ43let ch ûen, p iëemû o nïco v raznïji u staröìch t iceti let. roveú plodnosti svobodn ch ûen se zvyöovala v poslednìch zhruba öesti sedmi letech prakticky v celèm rozsahu reprodukënìho obdobì (rovnïû mezi roky 2002 a 2003). U vdan ch nebyl pokles plodnosti mlad ch ûen kompenzov n vzestupem ve vyööìm vïku, a tìm doch zelo k celkovèmu sniûov nì intenzity jejich plodnosti, kterè se rozhodujìcì mïrou podìlelo na poklesu rovnï plodnosti vöech ûen. Pohled na plodnost ûen podle roënìku narozenì jednoznaënï ukazuje na pokraëujìcì transformaci modelu reprodukënìho chov nì spoëìvajìcì v posunu rozenì dïtì do vyööìho vïku 158

11 Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce 2003 Graf 2 Struktura živě narozených dětí 1. pořadí v nynějším manželství podle doby uplynulé od sňatku, vybrané roky (Structure of live-born children of the 1 st birth order in present marriage by duration of marriage, chosen years) Tab. 6 Vybrané ukazatele plodnosti a reprodukce, (Selected fertility and reproduction indicators, ) Ukazatel Úhrnná plodnost 1,86 1,19 1,17 1,16 1,13 1,14 1,15 1,17 1,18 Úhrnná plodnost 1. pořadí 0,91 0,52 0,53 0,53 0,53 0,54 0,53 0,56 0,57 Průměrný věk matek při narození dítěte 24,7 26,1 26,4 26,6 26,9 27,2 27,5 27,8 28,1 Průměrný věk matek při narození 1. dítěte 22,4 23,7 24,0 24,4 24,6 24,9 25,3 25,6 25,9 Podíl živě narozených mimo manželství 9,8 16,9 17,8 19,0 20,6 21,8 23,5 25,3 28,5 Podíl prvních dětí narozených v nynějším manželství do 8 měsíců od sňatku 50,6 49,0 48,1 45,4 43,0 41,6 39,5 37,6 33,6 Hrubá míra reprodukce 0,90 0,58 0,57 0,56 0,55 0,55 0,56 0,57 0,57 Čistá míra reprodukce 0,89 0,57 0,56 0,56 0,55 0,55 0,55 0,56 0,57 Pozn.: Průměrný věk matek při narození dítěte je počítán ze specifických měr. a rovnomïrnïjöìm rozloûenì plodnosti do celèho fertilnìho vïku (tento proces se pak v transverz lnìm pohledu projevuje nìzkou hrnnou plodnostì). Nap Ìklad û dn z generacì ûen narozen ch po roce 1970 nemïla do vïku 25 let vyööì plodnost neû generace p edchozì. A ûeny ve vïku nad 25 let narozenè poë tkem sedmdes t ch let vykazujì zase obecnï mìrnï niûöì roveú plodnosti neû ûeny narozenè o nïco pozdïji. KoneËn plodnost 25let ch ûen z generace 1965 byla 1,30, z generace 1970 jeötï 1,11, ale z generace 1977 jiû jen 0,53. Ve t iceti letech p ipadalo na jednu ûenu narozenou v roce ,70 dìtïte, na ûenu narozenou v roce ,49 a na ûenu s rokem narozenì ,38. Je tak jiû velmi pravdïpodobnè, ûe ûeny generacì 70. let rovnï koneënè plodnosti p edchozìch generacì nedos hnou. 159

12 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 3 Graf 3 Míry plodnosti svobodných žen, vybrané roky (Fertility rates of unmarried women, chosen years) Graf 4 Míry plodnosti vdaných žen, vybrané roky (Fertility rates of married women, chosen years) 160

13 Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce 2003 Tab. 7 Živě narození podle rodinného stavu a věku ženy, vybrané roky (Live births by marital status and age of women, selected years) Věk ženy svobodná vdaná rozvedená ovdovělá svobodná vdaná rozvedená ovdovělá svobodná vdaná rozvedená ovdovělá Potratovost I v p ÌpadÏ poëtu potrat a intenzity potratovosti byl rok 2003 rekordnìm rokem. Potratem bylo ukonëeno celkem 42,3 tis. tïhotenstvì, z necel ch sedmdes ti procent se jednalo o umïl p eruöenì tïhotenstvì (29,3 tis). Oba tyto poëty byly nejniûöì od roku 1958, kdy zaëal platit z kon legalizujìcì interrupce na û dost ûeny. Zato poëet samovoln ch potrat registrovan ch v loúskèm roce, byl nejvyööì od roku PodÌl tïchto potrat na vöech ukonëen ch tïhotenstvìch nar st mìrn m tempem jiû nïkolik let ñ z 5,6 % v roce 1991 na 8,6 % v roce Intenzita samovolnè potratovosti je vyööì u staröìch matek a tak lze, vzhledem k posunu reprodukënìho ûivota do pozdïjöìho vïku, jejich pozvolna rostoucì podìl na vöech ukonëen ch tïhotenstvìch d t pr vï do souvislosti s pr mïrnï vyööìm vïkem ûeny p i otïhotnïnì. MeziroËnÌ bytek indukovan ch potrat ve v öi 1,8 tis. byl d n zejmèna jejich dalöìm poklesem u vdan ch ûen. PodÌl umïl ch p eruöenì tïhotenstvì (UPT) p ipadajìcì na tyto ûeny se poprvè dostal pod hranici pades ti procent (73,7 % v roce 1991, 50,5 % v roce 2002). I p es pokles absolutnìho poëtu se tak zv öil podìl interrupcì svobodn ch ûen na 37,5 % (17 % v roce 1991, 35,5 % v roce 2002). PokraËoval i trend (nejv raznïjöìho) sniûov nì indukovan ch potrat u ûen s vìce ûivï narozen mi dïtmi, kter je pr vï charakteristick zejmèna pro ûeny ûijìcì v manûelstvì. NicmÈnÏ UPT vdan ch ûen, kter m se jiû narodily minim lnï dvï dïti p edstavujì st le sedmdes t procent interrupcì proveden ch tïmto ûen m a vìce neû jednu t etinu vöech interrupcì. ZnaËn pokles poëtu potrat, resp. interrupcì mezi dvïma poslednìmi roky se p irozenï projevil v pokraëujìcìm sniûov nì hodnot intenzitnìch ukazatel. hrnn indukovan potratovost klesla v roce 2003 na 0,39 (zmïna oproti roku 2002 o 6 %). Tato hodnota je tak jiû 3,8kr t niûöì, neû byla v roce Tento pokles lze do znaënè mìry vysvïtlit dalöìm rozöì enìm uûìv nì modernìch antikoncepënìch prost edk. Podle daj ZIS uûìvalo v roce 2002 ûenskou antikoncepci p edepsanou lèka em 44,8 % ûen fertilnìho vïku, oproti 16,7 % v roce DalöÌ pokles hrnnè indukovanè potratovosti byl z hlediska vïku ûeny umoûnïn snìûenìm specifick m mïr v öirokèm inter- 161

14 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 3 valu 19ñ40let ch; celkovï ale doölo od devades t ch let k v znamnè redukci v celèm reprodukënìm vïku, nejv raznïji v mladöìch vïkov ch kategoriìch. TÌm se nejvyööì intenzita indukovanè potratovosti p esunula z vïku 24ñ26 let (1991) na vïk 31ñ32 let (2003). Tab. 8 Vybrané ukazatele potratovosti, (Selected abortion rate indicators, ) Ukazatel Interrupce Samovolné potraty Podíl interrupcí na všech potratech 88,3 80,2 79,0 77,2 75,6 73,1 72,2 71,2 69,3 Podíl samovolných potratů na všech potratech 11,6 17,2 18,2 20,0 21,4 23,9 24,7 25,7 27,6 Úhrnná potratovost 1,69 0,81 0,77 0,75 0,70 0,63 0,60 0,58 0,56 Úhrnná indukovaná potratovost 1,50 0,65 0,61 0,58 0,53 0,47 0,44 0,42 0,39 mrtnost Pro roveú mrtnosti v roce 2003 byla pravdïpodobnï rozhodujìcì ch ipkov epidemie z poë tku roku. ZejmÈna v jejìm d sledku se zv öil celkov poëet zem el ch, a to celkem o vìce neû t i tisìce oproti roku V sledkem byla jiû t Ìlet stagnace nadïje doûitì p i narozenì obou pohlavì, resp. mezi poslednìmi dvïma roky jejì nepatrnè zkr cenì. Od roku 2001 se tak zv öila nadïje doûitì u ûen o pouhou jednu desetinu roku, u muû se naopak o necelou polovinu desetiny snìûila. U ûen je navìc trend zpomalenèho zlepöov nì mrtnostnìch pomïr patrn jiû od roku HlavnÌ p ÌËinou stagnace intenzity mrtnosti, kterou ukazuje srovn nì pravdïpodobnostì mrtì v p esn ch vïcìch, byl jejich urëit vzestup u staröìch osob, zejmèna ve vïku nad 80 let. Mezi roky 2002 a 2003 doölo navìc k urëitèmu zhoröenì mrtnosti i v dalöìch vïkov ch kategoriìch. NejvÏtöÌ vliv na Ñzkr cenìì mïlo v p ÌpadÏ muû zv öenì mrtnosti 55ñ59 a 75 a vìcelet ch, u ûen 55ñ59 a 85 a vìcelet ch. Tab. 9 Vybrané ukazatele úmrtnosti, (Selected mortality indicators, ) Ukazatel Naděje dožití ve věku 0 muži 68,2 70,4 70,5 71,1 71,4 71,6 72,1 72,1 72,0 Naděje dožití ve věku 0 ženy 75,7 77,3 77,5 78,1 78,1 78,3 78,4 78,5 78,5 Naděje dožití ve věku 65 let muži 12,0 13,1 13,2 13,4 13,6 13,7 13,9 13,9 13,8 Naděje dožití ve věku 65 let ženy 15,5 16,4 16,6 16,9 16,9 17,1 17,1 17,2 17,1 Naděje dožití ve věku 80 let muži 5,2 5,9 6,0 6,1 6,0 6,1 6,2 6,0 5,9 Naděje dožití ve věku 80 let ženy 6,3 6,7 7,0 7,1 7,0 7,1 7,0 6,9 6,9 Zemřelí do 1 roku Zemřelí do 28 dnů Míra kojenecké úmrtnosti ( ) 10,4 6,0 5,9 5,2 4,6 4,1 4,0 4,1 3,9 Míra novorozenecké úmrtnosti ( ) 7,0 3,8 3,6 3,2 2,9 2,5 2,3 2,7 2,4 Míra perinatální úmrtnosti ( ) 1) 9,2 6,0 5,0 5,2 5,3 4,5 4,3 4,5 4,5 1) Mrtvě narození a zemřelí v 0 6 dnech života na 1000 celkem narozených. DalöÌ p Ìzniv v voj naopak nastal u kojeneckè, resp. novorozeneckè mrtnosti (ponovorozeneck se lehce zv öila). Na meziroënìm poklesu a tìm dosaûenì jejì/jejich historicky nejniûöì hladiny, se vzhledem k nejvyööìm Ëetnostem, podìlel pokles mrtnosti do prvnìch dvou dn vëetnï po narozenì. mrtnost dïtì do jednoho roku se jiû Ëty i roky pohybuje okolo hladiny Ëty promile, coû je roveú jen mìrnï vyööì neû ve skandin vsk ch zemìch ñ zemìch s jejì nejniûöì intenzitou v EvropÏ. 162

15 Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce 2003 V voj celkovè rovnï mrtnosti je odrazem jejìho v voje podle p ÌËin smrti. K zastavenì (p eruöenì) dlouhodobïjöìho trendu poklesu doölo v loúskèm roce u obou pohlavì v p ÌpadÏ mrtnosti na nejëetnïjöì t Ìdu p ÌËin smrti ñ nemoci obïhovè soustavy. V r mci tèto kategorie vöak pokraëoval pozitivnì v voj mrtnosti na akutnì infarkt myokardu. mrtnost na druhou skupinu nejëastïjöìch p ÌËin smrti v r mci obïhovèho systèmu ñ cèvnì onemocnïnì mozku (spolu s akutnìm infarktem myokardu p edstavujì necelou jednu polovinu mrtì na tuto t Ìdu) ñ z stala u ûen p ibliûnï na rovni roku 2002, u muû se nepatrnï zv öila. MÌrnÈ zhoröenì mrtnosti ukazujì standardizovanè mìry mrtnosti pro loúsk rok i v p ÌpadÏ nemocì d chacì Tab. 10 Úmrtnost podle hlavních příčin smrti, vybrané roky (Mortality by causes of death, chosen years) Muži Ženy Příčina smrti Absolutní počet Novotvary Nemoci oběhové soustavy Akutní infarkt myokardu Cévní onemocnění mozku Nemoci dýchací soustavy Nemoci trávicí soustavy Vnější příčiny Dopravní nehody Sebevraždy Ostatní příčiny Zemřelí úhrnem Složení v % Novotvary 24,9 29,5 29,1 20,5 23,8 23,6 Nemoci oběhové soustavy 51,7 47,2 46,7 60,3 58,5 57,7 Akutní infarkt myokardu 15,6 10,2 9,5 11,3 7,9 7,1 Cévní onemocnění mozku 14,3 11,9 11,8 20,4 18,7 18,4 Nemoci dýchací soustavy 4,8 4,7 5,1 3,6 4,0 4,4 Nemoci trávicí soustavy 4,3 4,6 4,6 3,2 3,6 3,6 Vnější příčiny 8,2 8,4 8,7 5,9 4,2 4,4 Dopravní nehody 1,5 2,0 2,0 0,6 0,7 0,7 Sebevraždy 2,2 2,2 2,4 0,8 0,6 0,6 Ostatní příčiny 6,2 5,5 5,8 6,5 6,0 6,2 Zemřelí úhrnem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Standardizovaná míra úmrtnosti (na 100 tis. obyvatel) Novotvary 356,0 323,3 321,1 191,8 175,3 177,5 Nemoci oběhové soustavy 791,4 560,6 568,5 492,1 379,5 384,4 Akutní infarkt myokardu 226,9 113,1 106,1 96,0 52,4 48,1 Cévní onemocnění mozku 221,7 144,7 148,0 163,8 119,5 120,6 Nemoci dýchací soustavy 73,2 55,6 59,7 30,8 27,2 30,9 Nemoci trávicí soustavy 61,7 50,3 50,8 28,7 26,0 27,5 Vnější příčiny 112,9 91,4 96,3 53,4 32,8 35,4 Dopravní nehody 19,5 20,5 20,7 6,1 6,9 6,4 Sebevraždy 29,3 22,8 26,2 8,9 5,1 5,8 Ostatní příčiny 92,3 65,1 68,5 63,4 45,1 48,0 Zemřelí úhrnem 1487,5 1146,3 1164,9 860,1 685,9 703,6 163

16 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 3 soustavy a vnïjöìch p ÌËin, kdy byla jejich hodnota nejvyööì od roku 1995, resp Pro roveú mrtnosti na novotvary je jiû tak pït öest let charakteristick stagnace. Intenzita mrtnosti muû na zhoubn novotvar plic se sniûovala (u ûen pozvolnï stoupala), naopak mrtnost na zhoubn novotvar tlustèho st eva a koneënìku z st v st le vysok. ZahraniËnÌ migrace V roce 2003, kdy bylo jiû t etìm rokem rozöì eno zpracov nì demografick ch dat o cizince s p echodn m pobytem na zemì»eskè republiky na z kladï vìza nad 90 dn, dos hl objem i saldo zahraniënì migrace nejvyööì rovnï za poslednìch vìce neû pades t let. Celkov objem byl v loúskèm roce 1,2kr t vyööì neû v roce p edchozìm a dokonce vìce neû 2,7kr t vyööì neû v roce RozdÌl p istïhoval ch a vystïhoval ch Ëinil pro uplynul rok 25,8 tis. ñ byl tedy zhruba dvojn sobn oproti roku p edch zejìcìmu. NenÌ vöak p ekvapivè, ûe struktura migrant z stala velmi podobn tè z roku Naprost vïtöina imigrant k n m st le p ich zì ze zemì b valèho v chodnìho bloku, konkrètnï v po adì Slovensko, Ukrajina, Vietnam a Rusko. Se vöemi tïmito zemïmi mïla»esk republika v roce 2003 kladnè migraënì saldo (v t ÌdÏnÌ podle zemï i podle st tnìho obëanstvì), p iëemû nejvyööì v p ÌpadÏ Ukrajiny ñ 10,3 tis. DruhÈ bylo Slovensko s hodnotou 6,1 tis. Z hlediska sloûenì podle vïku se jednalo o nejvyööì p Ìr stky ve vïkovè kategorii 19ñ26let ch ñ v kaûdèm vïku v pr mïru vìce neû jeden tisìc osob. Tab. 11 Zahraniční stěhování podle zemí a státního občanství, 2003 (External migration by countries and citizenship, 2003) Podle země příchodu/odchodu Podle státního občanství Země Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo Státní občanství Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo Ukrajina Ukrajina Slovensko Slovensko Vietnam Vietnam Rusko Česko Moldavsko Rusko Polsko Moldavsko USA Polsko Ostatní Ostatní Celkem Celkem Na rovni kraj zìskala zahraniënì migracì nejvìce obyvatel Praha, celkem 6,6 tis. Bylo to nejvìce i v p epoëtu na celkov poëet obyvatel kraje. St edoëesk kraj mïl menöì saldo o necelè dva tisìce osob a jedin m vyööìm zemnï samospr vn m celkem se z porn m rozdìlem p istïhoval ch a vystïhoval ch mezin rodnìm stïhov nìm byl v loúskèm roce kraj Pardubick. NejvÌce obëan Ukrajiny zìskaly Praha, St edoëesk a JihoËesk kraj (vöichni saldo na rovni dvou tisìc osob), osoby s vietnamsk m st tnìm obëanstvìm mì ily tradiënï nejëastïji na severoz pad republiky a takè do Prahy. Praha spolu se St edoëesk m krajem byla takè nejvìce atraktivnì pro Slov ky. Vnit nì migrace Objem vnit nìho stïhov nì se v uplynulèm roce na rozdìl od zahraniënìho nezv öil, byl naopak o 11,6 tis. niûöì neû v roce p edch zejìcìm. MÌrnÏ, absolutnï i relativnï, narostl vöak poëet cizinc legislativnï mïnìcìch mìsto svèho bydliötï v r mci republiky. Celkov podìl osob s cizìm st tnìm obëanstvìm na celkovèm objemu vnit nì migrace byl v loúskèm roce 4,9 % procent (4,4 % v roce 2002). plnï nejëastïji se po zemì»r stïhovali Ukrajinci (vìc neû polovina vöech p Ìpad stïhov nì cizinc ), n sledovali Vietnamci. KromÏ nìzkè, ofici lnï registrovanè migraënì mobility, platì pro»eskou republiku st le jednoznaën p evaha stïhov nì na kr tkè vzd lenosti. I v roce 2003 p ipadla vìce neû jedna 164

17 Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce 2003 polovina vöech p Ìpad stïhov nì na zmïnu bydliötï mezi obcemi v r mci jednoho okresu (vëetnï stïhov nì mezi urbanistick mi obvody Prahy). Necel ch 32 % pak tvo ilo stïhov nì mezi kraji. NicmÈnÏ skuteën pohyb, nezaloûen na zmïnï trvalèho bydliötï Ëesk ch obëan, bude v raznï vïtöì. CelkovÏ pozitivnì bilanci vnit nì migrace mïlo v loúskèm roce öest kraj, p iëemû zdaleka nejv raznïjöì opït St edoëesk kraj, a to zejmèna dìky pokraëujìcìm suburbanizaënìm tendencìm v z zemì hlavnìho mïsta. Ty jsou nejvìce patrnè v okrese Praha-z pad a Praha-v chod. Nap Ìklad plnï nejvïtöì absolutnì p Ìr stek obyvatel vnit nì migracì za poslednìch pït let zaznamenala obec Jesenice (okres Praha z pad; vìce neû tisìc obyvatel), d le ÿìëany, Hostivice a Ps ry (vöechny okolo 650 obyvatel). ObdobnÈ procesy probìhajì i v blìzkosti dalöìch velk ch mïst, zejmèna Brna a PlznÏ. Na opaënèm konci pomyslnèho ûeb ÌËku kraj podle v öe p Ìr stku, resp. bytku vnit nìm stïhov nìm z stal jiû tradiënï Moravskoslezsk kraj s vìce neû dvoutisìcov m bytkem. MÌrnÏ ziskov vnit nì migracì byla stejnï jako v roce 2002 i Praha, ale opït jen dìky kladnèmu saldu stïhov nì cizinc. Z vïr Po obdobì prudk ch zmïn z prvnì poloviny 90. let se populaënì v voj»eskè republiky v poslednìch nïkolika letech v z sadï stabilizoval, resp. pozvolna probìhal ve smïru trend zapoëat ch p ed zhruba 10ñ12 lety. V znamnou zmïnou uplynulèho roku byl celkov poëetnì p Ìr stek obyvatelstva, kter byl d sledkem vysokèho zisku zahraniënìho stïhov nì, i kdyû prakticky jen dìky migraënì v mïnï se zemïmi b valèho v chodnìho bloku. Rok 2003 navìc p inesl i urëitè prohloubenì trendu poklesu rovnï súateënosti a naopak vzestupu u rozvodovosti. Intenzita plodnosti i mrtnost z stala p ibliûnï na rovni roku p edchozìho, nad le pokraëoval p Ìzniv pokles indukovanè potratovosti. TEREZIE KRETSCHMEROV vystudovala demografii na P ÌrodovÏdeckÈ fakultï Univerzity Karlovy. Od roku 1999 pracuje v»eskèm statistickèm adï v odboru statistiky obyvatelstva, kde se zab v zejmèna anal zou demografickèho v voje obyvatelstva»eskè republiky a populaënìmi prognûzami. Summary After nine years of the population decrease, 2003 was the first year when a total population increase was recorded. This was preceded by a lower rate of population decrease in 2002; nevertheless the positive external migration balance was the only cause in both years. In addition, since 2001 the balance contains, besides migration based on different country of permanent residence, also migration of foreigners across the Czech Republicís borders who have temporary residence permits on the basis of a visa over 90 days (together with those who were granted asylum). Among other distinct features of population development in 2003 was a falling number of marriages (and hence nuptiality), whereas the contrary trend of the divorce rate continued. Absolute and relative figures measuring the intensity of both these processes reached recordñ breaking levels in According to nuptiality tables of the unmarried, 62.5% of men and 68.7% of women got married till the age of 50 for the first time. The total divorce rate came out A slight increase in births raised the total fertility rate by only a hundredth (to 1.18 children per woman), young people put off raising a family more and more till later in life and increasingly often use consensual unions instead of marriages, at least at the beginning of cohabitation. Life expectancy at birth of both sexes remained at the 2002 level (72 years for men and 78.5 years for women), and infant mortality reached the lowest level ever recorded (3.9 per mille). 165

18 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 3 PÿÕSPÃVKY»ESK HO ST TU RODIN M NA N KLADY SPOJEN S V CHOVOU DÃTÕ MIROSLAV HIRäL Contributions Provided by the Czech State to Families Raising Children The article deals with the trend of social benefits and tax relief for families with children in 1989ñ2002. The author points out their deep fall, which is, in his opinion, one of the factors of a steep decrease in the fertility level in the Czech Republic. Demografie, 2004, 46: 166ñ176 JednÌm z d leûit ch faktor, kter m se vytv ejì podmìnky pro rozhodov nì mlad ch lidì o tom, zda budou mìt dïti, resp. kolik jich budou mìt, je materi lnì postavenì rodin s dïtmi. Jde o to, jakou ûivotnì roveú majì rodiny s dïtmi, a to jak ve smyslu absolutnì rovnï (pr mïrn p Ìjem na spot ebnì jednotku), tak i relativnì, vyjad ovanè pomïrem k pr mïrn m p Ìjm m manûel bez dïtì p i r znèm poëtu dïtì. D leûitè je i to, jak se mïnì tyto relace v pr bïhu let. V znamnou lohu v tom hrajì soci lnì d vky pro rodiny s dïtmi, a to p edevöìm z hlediska mìry hrazenì n klad na dïti ze strany spoleënosti, zvl ötï pak u typickè ËeskÈ rodiny se dvïma z visl mi dïtmi. Kolik p ispìval st tnì rozpoëet plnè rodinï s dvïma dïtmi na hradu n klad na dïti v letech 1989ñ2002 P Ìdavky na dvï dïti v roce 1989 Ëinily 650 KË mïsìënï. Nomin lnì hodnota z kladnìch soci lnìch d vek, tj. vëetnï st tnìho vyrovn vacìho p ÌspÏvku (SVP), dos hla vrcholu v roce Bylo to 1540 KË, z toho p ipadalo na SVP 640 KË. V re lnèm vyj d enì to sice bylo o 14 % mènï neû koncem 80. let, nejednalo se vöak dosud o hlubok propad. V roce 1996 pr mïrnï vydïl vajìcì pln rodina s dvïma dïtmi a obïma pracujìcìmi rodiëi nezìskala n - rok na soci lnì p Ìplatek. P ÌspÏvek st tu na v chovu dïtì tak klesl i nomin lnï. Od roku 1996 do z Ì 2002 sice p Ìdavek na dvï dïti vzrostl z 987 na 1250 KË mïsìënï, avöak v re lnèm vyj d enì byla jeho kupnì sìla v porovn nì s rokem 1989 jiû mènï neû poloviënì. Od Ìjna 2002, kdy pro vznik n roku na p Ìdavek na dìtï se stal rozhodujìcìm p Ìjem z roku 2001, celkov Ëist pracovnì p Ìjem v tomto typu rodiny p ekroëil 1,8n sobek ûivotnìho minima. V d sledku toho Ë stka p Ìdavku na dvï dïti klesla z 1250 na 626 KË mïsìënï. Je to i nomin lnï mènï neû v roce 1989 a v re lnèm vyj d enì to p edstavuje pouze 24 % p vodnì kupnì sìly tèto d vky. DaÚovÈ zv hodnïnì dïtì se vyvìjelo velmi nerovnomïrnï. Od roku 1989 do roku 1992 se zv öilo z 429 na 695 KË mïsìënï, p i poklesu kupnì sìly tèto Ë stky o 15 %. P echod od danï ze mzdy na daú z p Ìjm fyzick ch osob znamenal drastickè omezenì daúovèho odpoëtu z d vod pèëe o nezaopat enè dïti. Proto ani v roce 2002 nebylo dosaûeno p vodnì nomin lnì v öe tèto slevy, jako Ëinila v roce V re lnèm vyj d enì tak v tomto roce daúov sleva tvo ila pouze 38 % jejì p vodnì rovnï z konce 80. let. Pro hospoda enì dom cnostì s dïtmi m v znam souhrnnè vyj d enì st tnìho p ÌspÏvku na v chovu dïtì. Od Ìjna 2002 dost v n mi sledovan rodina na dvï dïti formou p Ìdavku na dïti a daúovè levy 1288 KË mïsìënï, coû je pouze o 209 KË vìce neû koncem 80. let. P i vìce neû Ëty n sobnèm r stu cenovè hladiny to znamen ztr tu 71 % p vodnì kupnì sìly st tnì podpory. V porovn nì s pr mïrn m pracovnìm v dïlkem obou rodië tyto zdroje p id vajì 166

19 Miroslav Hiröl: P ÌspÏvky ËeskÈho st tu rodin m na n klady spojenè s v chovou dïtì dnes pouze 5 %, zatìmco v roce 1989 to bylo 21 %. V letech 1990ñ1992, kdy v voj inflace byl bou liv a re ln mzda v raznï klesla, podìl st tnìho p ÌspÏvku na dïti v pomïru ke mzdï vzrostl aû na 25 %. V raznè snìûenì tohoto podìlu od roku 1993 do roku 1995 na 15 % bylo zp sobeno nomin lnìm snìûenìm slevy na dïti na dani z p Ìjmu. Nelze v tèto souvislosti nep ipomenout, ûe pr vï v letech 1994ñ1996 klesl poëet narozen ch dïtì v»eskè republice o 30 tis. roënï, tj. o Ëtvrtinu, a dos hl mimo dnï nìzkè rovnï, kter se od tè doby trvale udrûuje. Po p ijetì z kona o st tnì soci lnì podpo e, kter znamenal pro pr mïrnè rodiny se dvïma dïtmi ztr tu soci lnìho p Ìplatku, klesla relace p ÌspÏvku st tu ke mzdï na 8ñ9 % a od Ìjna 2002 d le v raznï klesla. Pokud pouûijeme standardnì ök lu spot ebnìch jednotek, urëujìcì ekvivalentnì roveú spot eby v z vislosti na vïku dïtì a po adì Ëlen dom cnosti, potom v roce 1989 p Ìdavek na dìtï a sleva na dani ze mzdy hradila 18,3 % celkov ch p Ìjm v n mi sledovanèm typu rodiny. Jelikoû podle ekvivalentnì ök ly spot ebnìch jednotek byl podìl dïtì v uvedenèm vïku na celkovè spot ebï dom cnostì 34,8 %, potom st tnì p ÌspÏvek v uvedenè v öi hradil 53 % jejich p edpokl dan ch standardnìch pot eb. V letech 1990ñ1992 se podìl p ÌspÏvku st tu na hradï pot eb dïtì zv öil na 57ñ 62 %. V dalöìm obdobì trvale klesal, a to v letech 1993ñ1995 na 38ñ39 %, po roce 1996 do z Ì 2002 na 21ñ23 %. Od Ìjna 2002 st t hradì tèto klasickè dvoudïtnè rodinï pouze 15 % p edpokl dan ch n klad na dïti. Je to jen Ëtvrtina toho, kolik Tab. 1 Příspěvek státního rozpočtu úplné rodině s dvěma nezaopatřenými dětmi (měsíčně v Kč) (Contribution from the state budget to two parent family with two dependent children (CZK per month) Rok Průměrná hrubá mzda A Dvojnásobek čisté mzdy B Základní soc. dávky 1) C Daňové zvýhodnění 2) D Úhrnem E Relace E/B (C/B) v % Reálné vyjádření úhrnu E 3) ,6 (12,4) (140) ,9 (14,6) 104, (373) ,2 (16,5) 84, (440) ,6 (14,4) 86, (440) ,7 (12,3) 54, (490) ,3 (12,8) 60, (640) ,3 (12,1) ,0 (6,5) ,4 (6,2) 39, ,6 (6,1) 40, ,5 (5,8) 42, ,2 (5,5) 40, ,9 (5,2) 41, a) ,8 (5,1) 43, b) ,2 (2,5) 29,2 Pozn.: Pro výpočet průměrné čisté mzdy používáme údaje o vývoji průměrné hrubé mzdy zaměstnanců ve středních a velkých podnicích bez ozbrojených složek. Za delší časovou řadu dosud nejsou k dispozici údaje o mzdách, které zahrnují mzdu všech zaměstnanců, tj. včetně malých podniků a ozbrojených složek. Takový průměr je zhruba o 5 6 % nižší než námi zde používaný. Převod z hrubé na čistou mzdu je proveden podle míry zdanění pracovních příjmů zaměstnanců uvedené v rodinných účtech. Jde o domácnosti, ve kterých oba rodiče pracují a pobírají dohromady dvojnásobek průměrné hrubé mzdy zaměstnanců ve středních a velkých podnicích bez započtení ozbrojených sil. Nezaopatřené děti jsou ve věku let. 1) = součet přídavku na dítě a sociálního příplatku. Do roku 1995 šlo o státní vyrovnávací příspěvek, jehož výše je uvedena v závorce. V letech domácnost nepobírá sociální příplatek. 2) = daňové odpočty na děti uplatňuje muž při předpokladu, že jeho mzda je o 33 % vyšší než mzda ženy. 3) = pro vyjádření reálné hodnoty příspěvku pro rodinu byl použit index spotřebitelských cen, jehož hodnota byla v roce ,9 (100 = 1989). a) = stav v lednu až září b) = stav v říjnu až prosinci

20 Demografie, 2004, roë. 46, Ë. 3 Ëinil podìl st tu koncem 80. let. Nelze to oznaëit jinak neû jako jeden z velmi v znamn ch faktor ovlivúujìcìch nep ÌznivÏ demografick v voj. 1) V d sledku re lnèho propadu rovnï st tnì podpory pr mïrn m rodin m od roku 1996 zaost v index re lnè v öe celkov ch p Ìjm rodin s dvïma dïtmi za pohybem jejich re lnè mzdy. V letech 1996ñ2001 Ëinilo toto zaost v nì 5 procentnìch bod. KupnÌ sìla ËistÈ mzdy p ekroëila stav z roku 1989 jiû v roce 1999, zatìmco celkovè re lnè p Ìjmy tèto dom cnosti p ekonaly tuto hranici aû v roce Ztr ta poloviny Ë stky p Ìdavk na dïti od Ìjna 2002 znamenala, ûe tento rozdìl se zv öil na 10 procentnìch bod. CelkovÈ re lnè p Ìjmy n mi sledovanè dom cnosti byly v roce 2002 jen o 5 % vyööì neû v roce 1989, zatìmco ËistÈ re lnè pracovnì p Ìjmy rodië byly ve srovn nì se stejn m rokem jiû o 15 % vyööì. P Ìdavek na dìtï a daúovè zv hodnïnì rodin s dïtmi s r zn m poëtem dïtì a r znou rovnì p Ìjmu v roce 2002 Pro rok 2002 m me k dispozici daje o pïti typech dom cnostì s dïtmi, a to o Ëty ËlennÈ plnè rodinï s dvïma dïtmi ve vïku 10ñ15 let, o pïtiëlennè plnè rodinï s t emi dïtmi, z toho jedno do 6 let a dvï ve vïku 6ñ10 let, o plnè t ÌËlennÈ rodinï s jednìm dìtïtem ve vïku 6ñ10 let, o plnè sedmiëlennè rodinï s 5 dïtmi a takè o dvouëlennè ne plnnè rodinï s jednìm dìtïtem ve vïku 6ñ10 let. V pln ch rodin ch pracujì oba rodiëe. V tabulce 2 jsou vypoëteny Ë stky daúovèho zv hodnïnì a p Ìdavku na dïti pro celou dom cnost na öesti hladin ch pracovnìch p Ìjm obou rodië, a to 1,1n sobku ûivotnìho minima (ém), 1,8 ém a 3,0 ém a d le dohromady za oba rodiëe dvojn sobku, trojn sobku a Ëty n sobku pr mïrnè hrubè mzdy v roce ) V souëasnè dobï, tj. od Ìjna 2003, pro posouzenì n roku na p Ìdavek na dìtï se stal rozhodujìcìm Ëist p Ìjem dom cnosti v roce pln rodina s dvïma dïtmi proto ztr cì n rok na tento p Ìdavek, jestliûe p ekroëila trojn sobek ûivotnìho minima, pokud oba rodiëe dohromady vydïlali vìce neû 3,16n sobek hrubè pr mïrnè mzdy v minulèm roce. Jinak eëeno, jejich mzdy p ekroëily o 58 % pr mïrnou mzdu v roce V plnè rodinï se t emi dïtmi a v ne plnè rodinï s jednìm dìtïtem je touto hranicì p ekroëenì pr mïrnèho v dïlku o 73ñ75 %. Daleko z vaûnïjöì vöak je to, ûe ztr ta z kladnì sazby p Ìdavku na dìtï a jeho snìûenì na polovinu, tj. na roveú pouze 14 % osobnìho ûivotnìho minima, se v souëasnè dobï jiû t k tïch rodin s dvïma dïtmi, ve kter ch na jednoho vydïl vajìcìho p ipad vìce neû 90 % pr mïrnè mzdy. V rodin ch se t emi dïtmi a v ne plnè rodinï s jednìm dìtïtem je tato hranice vyj d ena pr mïrnou mzdou. V plnè rodinï s jednìm dìtïtem je tato hranice p ekroëena jiû v p ÌpadÏ, ûe na kaûdèho vydïl vajìcìho p ipad vìce neû 70 % pr mïrnè mzdy. V pln ch rodin ch s pïti dïtmi je limit ztr ty z kladnì v öe p Ìdavku d n 130 % pr mïrnè mzdy. Na zv öen p Ìdavek na dìtï vznik n rok pouze v p ÌpadÏ, kdyû na jednoho vydïl vajìcìho v plnè rodinï s jednìm dìtïtem p ipad mènï neû 41 % pr mïrnèho v dïlku, s dvïma dïtmi 52 % a v rodin ch s t emi dïtmi a v ne plnè rodinï je tato hranice 58 % a s pïti dïtmi 76 % pr mïru. S tìm, jak hranice ûivotnìho minima st le vìce zaost v za pohybem pr mïrnè mzdy 1) PrvnÌ Ëlen dom cnosti m p i azenu hodnotu 1,0 spot ebnì jednotky, dalöì dospïl Ëlen nebo dìtï ve vïku 13 let a staröì p edstavuje 0,5 spot ebnì jednotky a dìtï mladöì 13 let 0,3 spot ebnì jednotky. Pokud vyjdeme z p edpokladu, ûe jedno dìtï v naöì rodinï je staröì neû 13 let a druhè mladöì, potom Ëty Ëlenn rodina m celkovou hodnotu 2,3 spot ebnì jednotky (1,0 + 0,5 + 0,5 + 0,3). StandardnÌ spot eba dïtì (0,8/2,3) tedy ËinÌ 34,8 % celkovè spot eby dom cnosti. V roce 1989 byl celkov p Ìjem sledovanè rodiny 5886 KË mïsìënï a celkov st tnì p ÌspÏvek na dïti 1079 KË. PodÌl st tnìho p ÌspÏvku byl tedy 18,3 % z celkov ch p Ìjm rodiny. Jelikoû standardnì pot eby dïtì v takovè dom cnosti p edstavujì 34,8 %, potom podìl st tnìho p ÌspÏvku na n kladech na dïti Ëinil 53 % (18,3/34,8). 2) Jako z klad v poëtu jsme pouûili pr mïrnou hodnotu hrubè mzdy vöech zamïstnanc v n rodnìm hospod stvì, tj. vëetnï mal ch podnik a ozbrojen ch sloûek. Ta Ëinila v roce KË mïsìënï, tj. byla o 779 KË niûöì, neû je dosud bïûnï pouûìvan ukazatel mzdy ve st ednìch a velk ch podnicìch bez ozbrojen ch sloûek. Pokud do tohoto pr mïru mezd ve st ednìch a velk ch podnicìch za adìme i zamïstnance ozbrojen ch sloûek, potom se rozdìl v porovn nì s n mi pouûìvan m ukazatelem zv öì na 929 KË mïsìënï. 168

MRTNOSTNÕ TABULKY PODLE NEJVYääÕHO UKON»EN HO VZDÃL NÕ,»ESK REPUBLIKA, 2001

MRTNOSTNÕ TABULKY PODLE NEJVYääÕHO UKON»EN HO VZDÃL NÕ,»ESK REPUBLIKA, 2001 MRTNOSTNÕ TABULKY PODLE NEJVYääÕHO UKON»EN HO VZDÃL NÕ,»ESK REPUBLIKA, 2001 Vypracov nì mrtnostnìch tabulek podle nejvyööìho ukonëenèho vzdïl nì je moûnè pouze za rok 2001, kdy je k dispozici vïkov struktura

Více

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh Hypotek rnì trh ObecnÏ lze Ìci, ûe rok 2 a prvnì polovina roku 24 se nesly ve svïtle rostoucìho z jmu o vïrovè produkty hypoteënìch bank, a to i p es nulovou st tnì rokovou dotaci k hypoteënìm vïr m na

Více

StavebnÌ spo enì v»r. StavebnÌ spo enì v»r

StavebnÌ spo enì v»r. StavebnÌ spo enì v»r Rok 23 byl v oblasti stavebnìho spo enì rokem v znamn ch legislativnìch zmïn. Po dlouh ch debat ch byla na podzim parlamentem schv lena novela stavebnìho spo enì, jejìmû cìlem bylo p iblìûit Ëesk systèm

Více

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990 Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí

Více

Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky

Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky N sledujìcì sèrie mapek pod v z kladnì p ehled o fyzickè dostupnosti byt a bytovè v stavbï v okresech»eskè republiky. Data o fyzickè dostupnosti

Více

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje Tomáš Fiala Jitka Langhamrová 1 Připravovaná stejnojmenná publikace: Úvod autorský tým za : katedra demografie fakulty informatiky

Více

Tab Tišnov okres Brno-venkov - CZ0643 Jihomoravský kraj, CZ064

Tab Tišnov okres Brno-venkov - CZ0643 Jihomoravský kraj, CZ064 Počet obcí 59 59 59 59 59 59 59 59 59 59 Number of municipalities v tom s počtem obyvatel: Size of municipality: - 199 31 31 28 28 27 28 27 27 26 27-199 200-499 17 16 19 19 20 19 20 19 20 19 200-499 500-999

Více

Tab Kralupy nad Vltavou okres Mělník - CZ0206 Středočeský kraj, CZ020

Tab Kralupy nad Vltavou okres Mělník - CZ0206 Středočeský kraj, CZ020 Počet obcí 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 Number of municipalities v tom s počtem obyvatel: Size of municipality: - 199 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1-199 200-499 9 9 9 7 7 6 5 5 5 5 200-499 500-999 5 5 4 6 6 7 8

Více

Tab Znojmo okres Znojmo - CZ0647 Jihomoravský kraj, CZ064

Tab Znojmo okres Znojmo - CZ0647 Jihomoravský kraj, CZ064 Počet obcí 111 111 111 111 111 111 111 111 111 111 Number of municipalities v tom s počtem obyvatel: Size of municipality: - 199 32 31 31 32 32 33 32 31 31 31-199 200-499 43 44 43 42 42 38 40 40 39 40

Více

Tab Tišnov okres Brno-venkov - CZ0643 Jihomoravský kraj, CZ064

Tab Tišnov okres Brno-venkov - CZ0643 Jihomoravský kraj, CZ064 Počet obcí 60 60 59 59 59 59 59 59 59 59 Number of municipalities v tom s počtem obyvatel: Size of municipality: - 199 31 31 32 32 31 31 31 28 28 27-199 200-499 19 19 17 17 17 17 16 19 19 20 200-499 500-999

Více

2 Ukazatele plodnosti

2 Ukazatele plodnosti 2 Ukazatele plodnosti Intenzitní ukazatele vystihují lépe situaci ve vývoji porodnosti než absolutní počty, neboť jsou očištěny od vlivu věkové struktury. Pomalejší růst úhrnné plodnosti 2 ve srovnání

Více

Zemřelí 2010. Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz

Zemřelí 2010. Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz Zemřelí 2010 Z D R A V O T N I C K Á S T A T I S T I K A Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz Zemřelí Publikace s daty jsou k dispozici od

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Aktuální populační vývoj v kostce

Aktuální populační vývoj v kostce Aktuální populační vývoj v kostce Populace České republiky dlouhodobě roste. Od roku 2003 byl růst populace přerušen pouze jednou, v roce 2013. V roce 2016 obyvatel 1) ČR přibylo jak přirozenou měnou (počet

Více

revue pro v zkum populaënìho v voje

revue pro v zkum populaënìho v voje 2005 3 revue pro v zkum populaënìho v voje»l NKY ñ Terezie Kretschmerov : V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce 2004 ZdenÏk»erm k: Migrace a suburbanizaënì procesy v»eskè republice Bohdana Hol : Srovnatelnost

Více

VÃK PÿI S ATKU A ROZDÕL MEZI VÃKEM éenicha A VÃKEM NEVÃSTY V»ESK REPUBLICE V LETECH 1991ñ2004

VÃK PÿI S ATKU A ROZDÕL MEZI VÃKEM éenicha A VÃKEM NEVÃSTY V»ESK REPUBLICE V LETECH 1991ñ2004 2006 ï RO»NÕK 48 ï»õslo 1 VÃK PÿI S ATKU A ROZDÕL MEZI VÃKEM éenicha A VÃKEM NEVÃSTY V»ESK REPUBLICE V LETECH 1991ñ2004 KRYäTOF ZEMAN Age at Marriage and Age Difference Between the Age of Groom and Age

Více

POPULAČNÍ VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2016

POPULAČNÍ VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2016 POPULAČNÍ VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2016 Jana Křesťanová 1) Roman Kurkin 2) Michaela Němečková 3) POPULATION DEVELOPMENT IN THE CZECH REPUBLIC IN 2016 Abstract This analysis describes the demographic

Více

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Oldřich Solanský Abstrakt Uvedený příspěvek je stručnou analýzou současného stavu populace v Ostravě a výhledem věkového složení obyvatel tohoto

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Trvale vysoký podíl městského obyvatelstva Počet obyvatel se meziročně prakticky nezměnil, kladný přirozený přírůstek Ústecký kraj se již od roku 1998 skládá z 354 obcí, z toho téměř

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet

Více

ANALÝZA POPULAČNÍHO VÝVOJE VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR # POPULATION MOVEMENT ANALYSIS IN SELECTED REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC. PALÁT, Milan.

ANALÝZA POPULAČNÍHO VÝVOJE VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR # POPULATION MOVEMENT ANALYSIS IN SELECTED REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC. PALÁT, Milan. ANALÝZA POPULAČNÍHO VÝVOJE VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR # POPULATION MOVEMENT ANALYSIS IN SELECTED REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC PALÁT, Milan Abstract The paper is aimed at the presentation obtained in the

Více

V voj spot ebnìch v daj Ëesk ch dom cnostì

V voj spot ebnìch v daj Ëesk ch dom cnostì N sledujìcì grafy ilustrujì v voj ve skladbï penïûnìch v daj Ëesk ch dom cnostì v pr bïhu 90. let a na zaë tku novèho tisìciletì (do u ). V kaûdè publikaci Standard, vyd vanè s roënì periodicitou, jsou

Více

2.2 Demografický vývoj

2.2 Demografický vývoj 2.2 Demografický vývoj 2.2.1 Počet obyvatel K 31. 12. 2005 žilo na území Zlínského kraje 590 142 obyvatel. Zlínský kraj je počtem obyvatel na osmém místě v rámci České republiky. Od roku 1994 se počet

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

revue pro výzkum populačního vývoje

revue pro výzkum populačního vývoje rok 2013 ročník 55 revue pro výzkum populačního vývoje Terezie Štyglerová Michaela Němečková Populační vývoj v České republice v roce 2012 Ladislav Rabušic Beatrice Chromková Manea Velikost rodiny postoje,

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 24. 8. 2007 Potraty v Jihomoravském kraji v roce 2006 Abortions in the Jihomoravsky

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 1 5.6.2006 Potraty v Libereckém kraji v roce 2005 Abortions in the Liberecký Region in

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7 2.8.25 Potraty ve Středočeském kraji v roce 24 Abortions in the Středočeský Region in

Více

PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS

PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Jana Langhamrová, Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt V České republice dochází v posledních letech k výraznému poklesu

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku, 7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování

Více

SEMINÁŘ č. 1. Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost

SEMINÁŘ č. 1. Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost SEMINÁŘ č. 1 Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost STRUKTURA OBYVATELSTVA Obecná hustota zalidnění h S P S počet obyvatel P jednotka plochy (obvykle se udává

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015

Více

revue pro výzkum populačního vývoje

revue pro výzkum populačního vývoje rok 2015 ročník 57 revue pro výzkum populačního vývoje Roman Kurkin Michaela Němečková Populační vývoj v České republice v roce 2014 Ladislav Průša Důsledky stárnutí populace na potřebu služeb sociální

Více

Tab Kroměříž - CZ0721 Zlínský kraj, CZ072

Tab Kroměříž - CZ0721 Zlínský kraj, CZ072 Počet obcí 79 79 79 79 79 79 79 79 79 79 Number of municipalities v tom s počtem obyvatel: Size of municipality: - 199 8 8 7 7 7 7 7 8 8 9-199 200-499 35 34 35 34 34 33 33 33 34 34 200-499 500-999 23 24

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel kraje poklesl Každý šestý obyvatel kraje bydlí v krajském městě Rok 2013 představoval další pokles počtu obyvatel Olomouckého kraje. Na konci roku žilo v kraji celkem

Více

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost 6 Úmrtnost Počet zemřelých se meziročně zvýšil o 5,5 tisíce na 111,2 tisíce. Naděje dožití při narození mužů po více než dekádě nepřetržitého růstu pouze stagnovala na hodnotě 75,8 let a naděje dožití

Více

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 4 26. 7. 2007 Potraty v Jihočeském kraji v roce 2006 Abortions in the Jihočeský

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 9 29.8.2006 Potraty v Karlovarském kraji v roce 2005 Abortions in the Karlovarský

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Potraty v roce 2005. Abortions in year 2005

Potraty v roce 2005. Abortions in year 2005 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.3.2006 8 Potraty v roce 2005 Abortions in year 2005 Souhrn Celkový počet potratů v roce 2005 poklesl na 40 023.

Více

revue pro v zkum populaënìho v voje

revue pro v zkum populaënìho v voje 2009 3 revue pro v zkum populaënìho v voje ČLÁNKY Terezie Štyglerová: Vývoj obyvatelstva v České republice v roce 2008 Pavlína Habartová: Projekce vývoje úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v České republice

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj 1.1 Sídelní struktura Na území Libereckého kraje žije 4,2 % obyvatel republiky. V krajském městě žije 23,5 % populace, v nejmenší obci pouze 86 obyvatel. Liberecký kraj tvoří pouze

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Podle údajů získaných od Ministerstva spravedlnosti ČR bylo v roce 2016 rozvedeno 25,0 tisíce manželství, o 1,1 tisíce méně než v předchozím roce a nejméně od roku 2000. Úbytek rozvodů byl

Více

VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2009

VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2009 OBYVATELSTVO, VOLBY Ročník 2010 Demografie Praha, 13. září 2010 Kód publikace: t-4007-10 Č. j.: 813 / 2010-61 VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2009 Zpracoval: Odbor statistiky obyvatelstva Ředitel

Více

3.3 Narození, zemřelí, sňatky, rozvody

3.3 Narození, zemřelí, sňatky, rozvody 3.3 Narození, zemřelí, sňatky, rozvody Přirozená měna obyvatel je základem demografických procesů ve smyslu bilance živě narozených a zemřelých. Pokud se zaměříme na přirozený přírůstek, resp. úbytek obyvatel

Více

2. Demografické charakteristiky

2. Demografické charakteristiky 2. Demografické charakteristiky 2.1. Věková struktura Velikost populace všech vybraných států je zhruba srovnatelná, střední stav obyvatel těchto států se v roce 23 pohyboval mezi 5,4 až 1,3 milióny obyvatel.

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

Potraty v roce 2013. Abortions in year 2013

Potraty v roce 2013. Abortions in year 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 24. 4. 2014 9 Potraty v roce 2013 Abortions in year 2013 Souhrn Stejně jako v předchozím roce, i v roce 2013 došlo

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013 5 Potratovost V roce bylo hlášeno 10 37,7 tisíce potratů, z toho 13,7 tisíce samovolných potratů a 22,7 tisíce umělých přerušení těhotenství (UPT). Celkový počet potratů se dlouhodobě snižuje, přitom klesá

Více

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel začal v kraji mírně klesat v roce 211 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Vliv SLDB 211 představuje snížení početního stavu obyvatel kraje. Královéhradecký

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním

Více

B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK

B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK Ve ch oblastech (66 % území kraje) žije 17 % obyvatel Ústeckého kraje. Nejvíce urbanizované jsou okresy Most, Teplice a Ústí nad Labem, kde je na venkově méně

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

V VOJ OBYVATELSTVA»ESK REPUBLIKY V ROCE 2005

V VOJ OBYVATELSTVA»ESK REPUBLIKY V ROCE 2005 2006 ï RO»NÕK 48 ï»õslo 3 V VOJ OBYVATELSTVA»ESK REPUBLIKY V ROCE 2005 KRYäTOF ZEMAN Population Development in the Czech Republic in 2005 The article describes and explains demographic development in the

Více

Velikost pracovní síly

Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly v kraji rostla obdobně jako na celorepublikové úrovni. Velikost pracovní síly 1 na Vysočině se v posledních letech pohybuje v průměru kolem 257 tisíc osob

Více

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva

Více

3. Demografický vývoj

3. Demografický vývoj 3. Demografický vývoj Populační vývoj České republiky a tím i Ústeckého kraje se po období rychlých změn z první poloviny 90. let minulého století v posledních letech v zásadě stabilizoval a probíhá ve

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost

Více

Potraty v roce 2010. Abortions in year 2010

Potraty v roce 2010. Abortions in year 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 4. 211 8 Souhrn Potraty v roce 21 Abortions in year 21 V roce 21 se celkový počet potratů snížil na 39 273. Snížil

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

2.2 Demografický vývoj

2.2 Demografický vývoj 2.2 Demografický vývoj 2.2.1 Počet obyvatel Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. K 31. 12. 2005 žilo na jeho území 1 250 769 obyvatel, z toho celých 27 % na území správního obvodu

Více

Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Ústeckého kraje v roce 2008

Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Ústeckého kraje v roce 2008 Ústeckého kraje v roce 8 Úvod Regionální statistika Českého statistického úřadu je zaměřena spíše na zachycení strukturálních změn v čase než na konjunkturální ukazatele, i přesto však existuje poměrně

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále

Více

revue pro v zkum populaënìho v voje

revue pro v zkum populaënìho v voje 2006 3 revue pro v zkum populaënìho v voje»l NKY ñ Kryötof Zeman: V voj obyvatelstva»eskè republiky v roce 2005 Jitka Rychta Ìkov : Zdrav dèlka ûivota v souëasnè ËeskÈ populaci Olga Neöporov : OtcovÈ peëujìcì

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj počet osob v tis. počet osob v tis. 1. Demografický vývoj Pardubický kraj je pátým nejméně zalidněným krajem České republiky Podíl městského obyvatelstva činí 62 %, v krajském městě žije 17 % populace

Více

Potraty v roce Abortions in year 2009

Potraty v roce Abortions in year 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21. 4. 21 7 Potraty v roce 29 Abortions in year 29 Souhrn V roce 29 se celkový počet potratů snížil na 4 528. Oproti

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj tis. osob podíl (%) % 1. Demografický vývoj Jihočeský kraj má nejnižší hustotu zalidnění v ČR a poměrně rozdrobenou sídelní strukturu. Jihočeský kraj rozlohou 1 tis. km 2 představuje 12,8 % území České

Více

Život na venkově a stárnutí Ing. Pavlína Maříková, KHV PEF ČZU ČZU Praha U3V

Život na venkově a stárnutí Ing. Pavlína Maříková, KHV PEF ČZU ČZU Praha U3V Život na venkově a stárnutí Ing. Pavlína Maříková, KHV PEF ČZU 11. 12. 2014 ČZU Praha U3V Venkov stárne. je to tak? Stárnutí Ageing = stárnutí Stárnutí člověka / jedince Zvyšování věku jednotlivce Biologický

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo

Více

VÝVOJ SŇATEČNOSTI, ROZVODOVOSTI A PORODNOSTI V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

VÝVOJ SŇATEČNOSTI, ROZVODOVOSTI A PORODNOSTI V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 5 Číslo 6, 2005 VÝVOJ SŇATEČNOSTI, ROZVODOVOSTI A PORODNOSTI

Více

Makroekonomick v voj»r

Makroekonomick v voj»r vodnì kapitola modulovè Ë sti publikace je vïnov na struënèmu zhodnocenì makroekonomickèho v voje v»r v uplynulèm roce, zejmèna pak ve vztahu k sektoru bydlenì a stavebnì produkci. Prost ednictvìm tabulek

Více

Hlavní demografické změny

Hlavní demografické změny Hlavní demografické změny Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, 7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

ANALÝZA VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA NA ZÁKLADĚ UKAZATELŮ ÚMRTNOSTI VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR

ANALÝZA VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA NA ZÁKLADĚ UKAZATELŮ ÚMRTNOSTI VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR School and Health 21, 3/2008, Současný diskurs zkoumání školy a zdraví ANALÝZA VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA NA ZÁKLADĚ UKAZATELŮ ÚMRTNOSTI VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR Milan PALÁT, Oldřich KRÁLÍK

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

revue pro v zkum populaënìho v voje

revue pro v zkum populaënìho v voje 2010 3 revue pro v zkum populaënìho v voje ČLÁNKY Michaela Němečková Terezie Štyglerová: Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2009 Josef Koubek: Několik poznámek k pojetí lidského kapitálu Jitka Langhamrová

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození,

4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození, 4 Porodnost Počet živě narozených dětí se v roce 2015 oproti roku 2014 zvýšil o 0,9 tisíce na 110,8 tisíce. Jednalo se o druhý meziroční nárůst v řadě. Hodnota úhrnné plodnosti vzrostla na 1,57 dítěte

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 15 8.9.2006 Abortions in the Jihomoravsky Region in 2005 Souhrn Informace ze zdravotnictví

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Jihočeský kraj má nejnižší hustotu zalidnění v ČR a poměrně rozdrobenou sídelní strukturu. Jihočeský kraj rozlohou 1 tis. km 2 představuje 13 % území České republiky, ale na obyvatelstvu

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, 6 Úmrtnost V roce 214 se počet zemřelých meziročně snížil o 3,5 tisíce na 15,7 tisíce. Naděje dožití při narození se zvýšila u obou pohlaví o,6 roku a dosáhla 75,8 let u mužů a 81,6 let u žen. Kojenecká

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2014 Č. j.: 2014/25669-652 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění

Více