Zápis ze schůzky o výzkumu veřejného mínění 7. srpna 2013, SOÚ AV

Transkript

1 Zápis ze schůzky o výzkumu veřejného mínění 7. srpna 2013, SOÚ AV Přítomni: František Bartoš, ppm factum, Martin Buchtík, SOÚ, Miroslav Fous, ppm Factum, Jana Hamanová, SC&C, Jan Hartl, STEM, Petr Hrala, Opinion Window, Hana Huntová, SIMAR, Radek Jalůvka, Ipsos, Dan Kunštát, SOÚ, Daniel Prokop, Median, Paulína Tabery, SOÚ, Jan Tuček, STEM/MARK Skupina odborníků v takto širokém složení se delší dobu nesešla (naposledy v roce 2006?) a proto všichni vyjádřili mírné nadšení nad tím, že se podařilo takové setkání uskutečnit. Přítomní vyjádřili vůli diskutovat o možných aktivitách, které by vedly k větší důvěryhodnosti vědecky pojatého výzkumu veřejného mínění. Níže je tabulka s diskutovanými tématy a úkoly, na dalších stránkách je podrobnější záznam o diskutované problematice. Z diskuse vyplynuly následující cíle/aktivity Aktivity Úkoly pro přítomné Termíny 1. Pokus o sjednocení definice výstupu z výzkumného šetření (volební model Vs. stranická preference) 2. Pasport výzkumu veřejného mínění seznam povinně uveřejňovaných parametrů výzkumu 3. Potřeba vzdělávání uživatelů výzkumu (zejména novinářů) 4. Možné komunikační aktivity, role SIMAR, SOÚ a nezávislých subjektů Vyjádřit se (primo ve sdíleném dokumentu v Google docs, popř. e- mailem) k volné definici volebního modelu a stranických preferencí. Vyjádřit se (a poté zavázat) k navrhovaným parametrům a pravidlům. Odpovědět na otázky: Kdo by se měl podle vás zapojit? Jak si představujete ideální realizaci? Vyjádřit se, přispět nápady do komunikační strategie a vzniku komunikační platformy Do 23. srpna 2013 Do 23. srpna 2013 Do 23. srpna 2013 Podle uvážení

2 ad 1) Definice V roce 2001 byly expertní skupinou definovány termíny stranické preference, voličské preference, stranické sympatie a volební model (popř. prognóza). Ve volné diskusi bylo zmíněno, že volební model často zahrnuje jiné definice nevoličů a konstrukce tohoto ukazatele není na trhu jednotná. Také zaznělo, že jsou zde s problémy s tříděním prokázalo se, že s odlišnými četnostmi dosahujeme odlišných výsledků. Bylo také konstatováno, že se z obecného povědomí vytratil konsensus, že stranické preference jsou nadřazeny volebnímu modelu. Výše uvedené ztěžuje případnou přesnější definici volebního modelu. Padly návrhy na striktní SIMAR definici parametrů volebního modelu, nakonec se však přítomní přiklonili k volnějším definicím, které minimálně obsáhne rozdíl mezi mírou sympatie a ochotou jít k volbám. Tato specifikace je důležitější i tím, že pozorujeme trend voličů rozhodovat se o své volbě těsně před vstupem do volební místnosti. Zvažován byl i termín volební nálada, jako nový způsob jak lépe vyjádřit skutečný postoj lidí k politice, nakonec se skupina přiklonila k původním termínům. Za záznam stojí i konstatování, že v tomto typu výzkumu pracujeme s tekutou božskou substancí a je proto důležité aktivněji řídit očekávání médií a veřejnosti. Potřeba zkratky, tlak médií prezentovat jedno celkové číslo odrážející volební model je přirozená, ale je naším úkolem tomuto tlaku odolávat. Závěr části definice: Účastníci se společně pokusí volně definovat stranické preference a volební model. Ostatní výstupy (voličské preference, stranické sympatie, volební prognóza) ponecháme bez definice. Je pak na každém realizátoru výzkumu, aby definoval, co přesně je výstupem jeho výzkumu a jak přistupoval k jeho konstrukci. Ad 2) Pasport výzkumu veřejného mínění Přítomní na místě vytvořili seznam povinně zveřejňovaných parametrů výzkumu veřejného mínění: 2a Povinné vybavení grafů poskytovaných médiím/textu doprovázející výzkum (v titulku povaha výstupu) agentura/zadavatel počet respondentů metoda sběru dat datum sběru/doba dotazování Média často uveřejní výstupy z výzkumu bez základních informací, byly diskutovány možnosti, jak bychom toto mohli vylepšit. Účastníci doporučovali buď informace přímo vložit do grafu a trvat na jejich uveřejnění, popř. poskytnout větu, která shrnuje pro média minimálně výše zmíněné informace.

3 2b Pasport výzkumu veřejného mínění Tyto informace by měly být povinnou součástí každé externí komunikace výzkumu veřejného mínění (tedy při zasílání do médií, poskytnutí zadavateli či jiným subjektům, při uveřejnění na stránkách realizátora výzkumu atp.). Pasport by měl být snadno dohledatelný (pro novináře, či pro kohokoliv, kdo se chce na výzkum podrobněji podívat) a dostupný pokud možno v okamžiku jeho veřejné publikace. Poté, co si potvrdíme obsah pasportu, bude publikována tisková zpráva se seznamem agentur, které se k danému postupu zaváží. jméno výzkumné organizace, která výzkum realizovala kdo výzkum platil počet respondentů na co je výsledek reprezentativní způsob výběru respondentů metoda sběru dat (osobní dotazování CAPI nebo PAPI, telefonické, internet) počet tazatelů (u osobního dotazování) termín dotazování (dodávat kontext pokud relevantní) Další možné (tedy nepovinné) informace vážení s kartou nebo bez karty otázky, které byly kladeny počet dotazovací bodů statistická chyba Ad 3) Vzdělávání novinářů Přítomní konstatovali, že zde existuje silná potřeba novináře v této oblasti vzdělat, trend je však spíše opačný vede k zjednodušování, senzačním zprávám, prostor dostávají extrémní výsledky, kvalita a substance, kritický pohled je méně zajímavý. Ve volné diskusi byly navrženy tyto možnosti: každý přítomný subjekt zorganizuje školení pro své kontakty realizujeme školení pro novináře společnými silami tématem může být co a proč je třeba zveřejňovat o výzkumu (passport), příklady best practice, ukázky jak se výzkum dá zmanipulovat vytvoříme internetové stránky, které budou poskytovat informace vzdělávacího charakteru (otázky a odpovědi, vysvětlení základních pojmů atp.) padl také návrh, že stránky SIMAR budou hodnotit, jakým způsobem média uveřejňují základní informace o výzkumu Ad 4) Možné komunikační aktivity, další spolupráce Bylo konstatováno, že pro aktivity, které by vedly ke kultivaci prostředí a k větší důvěře ve výsledky výzkumu veřejného mínění (a potažmo tak k výzkumu veřejného mínění jako takového) je výhodné vytvořit jednotnou komunikační platformu, která by umožnila spolupráci na následujících úkolech: Dialog a sjednocení odborné veřejnosti. Vzdělat uživatele (a širokou veřejnost). Vysvětlit, jaké faktory činí výzkum veřejného mínění věrohodným (jazykem uživatelů a veřejnosti, nejen odborným), např. pomocí školení či tvorby snadno dostupných podkladů/materiálů. Budovat výzkumnou gramotnost a vysvětlit veřejnosti co od výzkumu může očekávat a co ne.

4 Plán předpokládá, že je třeba vytvořit podmínky pro realizaci aktivit (zdroje, tým). Účastníci vyjádřili souhlas s tím, že tuto roli by mohl hrát SIMAR. SOÚ a STEM vyjádřili ochotu vytvořit členskou platformu pod hlavičkou SIMAR, kde by byla vytvořena členská sekce specializovaná na výzkum veřejného mínění. SIMAR v dalším kroku konzultuje tato východiska s členskou základnou SIMAR a nabídne konkrétní formu spolupráce. Rozpracovaná bližší východiska komunikační strategie jsou součástí tohoto zápisu (viz příloha; tato východiska byla vypracována SIMAR po proběhnutí schůzky). Zapsala Hanka Huntová, která tímto děkuje všem přítomným za účast a konstruktivní diskusi.

5 Příloha: Komunikační strategie východiska Podmínky úspěchu Je důležité se rámcově shodnout na terminologii, pravidlech zveřejňování výzkumů a jednotném odkazování na podrobnější zdroje (pasport, obsah a místo publikace) Je třeba, aby odborníci vystupovali pokud možno jednotně (je tedy třeba definovat klíčové zprávy médiím a trhu o důvěryhodnosti výzkumu veřejného mínění a cpát je všude, kde to půjde) Komunikaci k jednotlivým skupinám je dobré koordinovat i v čase Platforma by měla mít nějaké heslo/název/slogan Komunikace předpokládá, že jsou vytvořeny nějaké materiály, které sjednocují odbornou veřejnost, vzdělávají uživatele a širokou veřejnost Platforma by měla mít dlouhodobější charakter (jsou volby, ale tím to nekončí) Cílové skupiny Pro budování důvěryhodnosti výzkumu veřejného mínění je třeba zvolit diverzifikovanou strategii, která pokryje odpovídajícím způsobem relevantní cílové skupiny. V dalším kroku by bylo dobré vytvořit společný seznam subjektů, které bychom měli aktivně oslovovat. Cílová skupina Podrobnější popis Konkrétní lidé a subjekty Priorita/cíle 1 Odborníci Dělají výzkum veřejného mínění CVVM, Ipsos, Median, ppm factum, SC&C, STEM, STEM/MARK Základ spolutvorba a závazek Dělají výzkum Výzkumná komunita obecně Základ další šíření a vzdělávání uživatelů Učí či interpretují výzkum (či píší přímo o výzkumu) 2 Uživatelé Politologové, lidé vyjadřující se k politickému dění (odborně) Média, která si zadávají výzkum VŠE, UK... sociopress.cz výzkumy.cz.. (pedagogové a studenti obecně) ČT, Čro, Mafra Šíření, možná názorová platforma, zdroj nezávislé analýzy Možný přímý dialog a nabídka vzdělávání/informací Individuální schůzky, nabídka informací a pravidel Média obecně Šéfredaktoři a klíčoví novináři Vzdělávání, nastolení pravidel (pasport), kontrola dodržování Politické strany?? 3 Široká veřejnost Nezisková sdružení zodpovědní občané např. Kamil Gregor, Demagog.cz atp. Nabídka vzdělávání Možné aktivity 1. Internetový portál (pravděpodobně pod hlavičkou SIMAR). Terminologický slovníček Otázky a odpovědi Návod jak porovnávat/hodnotit výzkumy Seznam uskutečněných výzkumů s podrobnými informacemi o povinně zveřejňovaných parametrech výzkumu (pasport) Dobré příklady Spolupráce s odborníky, kteří jsou schopni objektivně a nezávisle vyhodnotit výkon jednotlivých agentur při výzkumech veřejného mínění týkající se jisté události (např. voleb)

6 Osvětové články k tématu (např. více lidí se rozhoduje na poslední chvíli, jak může konstrukce dotazníku ovlivnit odpovědi respondentů atp.). Rozhovor s osobnostmi výzkumu veřejného mínění. Odkazy na zajímavé zdroje 2. Vzdělávací aktivity Seminář pro novináře Nějaká forma individuálních či skupinových diskusí, vzdělávacích aktivit pro širší publikum Tisková konference či nějaký event. na akademické půdě např. den výzkumu veřejného mínění společně s UK