Souvislosti mezi vývojem finanční dostupnosti bydlení a prostorové mobility populace

Transkript

1 Souvislosti mezi vývojem finanční dostupnosti bydlení a prostorové mobility populace Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení

2 Struktura prezentace Definice pojmů, data a metodologie Vývoj meziregionální mobility (za pracovními příležitostmi) v letech Vývoj regionálních rozdílů v imigraci do (emigraci z) regionů v letech Souvislost mezi vývojem regionálních rozdílů v prostorové mobilitě domácností a vývojem regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti privilegovaného a neprivilegovaného nájemního bydlení a neprivilegovaného vlastnického bydlení Finanční (ne)výhodnost stěhování pro vybrané typy domácností s ohledem na vývoj regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení Závislost regionálních rozdílů v prostorové mobilitě domácností na regionálních rozdílech v dostupnosti bydlení při zohlednění dalších potenciálně významných faktorů ovlivňujících mobilitu domácností

3 Zadání a předmět zkoumání Zadání (DC00): Analýza vlivu vývoje regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS na prostorovou mobilitu domácností za prací, ve srovnání s vlivy jiných významných faktorů. Klíčová otázka existuje (statisticky) významná souvislost mezi prostorovou mobilitou domácností (za pracovními příležitostmi) a regionálními rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení při kontrole jiných faktorů, které mohou potenciálně ovlivňovat mobilitu (za prací)?

4 Definice pojmů, data a metodologie Definice pojmů» Prostorová mobilita domácností = měřena prostřednictvím počtu mezikrajských stěhování (stěhování z kraje do kraje) s využitím dostupné statistiky ČSÚ. Uvažujeme pouze tzv. vnitřní stěhování a nebereme v potaz vnitřní stěhování uvnitř krajů (mezi okresy nebo obcemi kraje), pouze mezi kraji. Sleduje se počet stěhování (nikoliv stěhujících se), stěhování je spojeno se změnou trvalého pobytu. počet vystěhovalých z kraje počet přistěhovalých do kraje saldo migrace (přistěhovalí vystěhovalí) obrat migrace (přistěhovalí + vystěhovalí)» Finanční dostupnost bydlení = měřena prostřednictvím ukazatelů jako míra zatížení, P/I, reziduální příjem, přičemž pro účely analýz byl využíván zejména reziduální příjem domácností (celkový čistý příjem, který domácnosti zůstane po odečtení nákladů na bydlení). Doplňkově byla též finanční (ne)dostupnost bydlení aproximována rozdíly v průměrných tržních nájmech a průměrných cenách bydlení v krajích ČR.

5 Definice pojmů, data a metodologie Data» statistiky o počtu stěhování mezi kraji ČR za jednotlivé roky období dostupné z ČSÚ, a to i v členění dle pohlaví, věku, vzdělání, rodinného stavu a důvodu stěhování. Problém = diskontinuita ve sledovaných údajích o stěhujících se: vzdělání a důvod stěhování k dispozici pouze za období Pracovní migraci dokážeme odlišit tudíž pouze v období , navíc se na celkovém počtu stěhování podílí jen zanedbatelnou měrou, ALE» mezikrajská stěhování lze považovat (většinou) za stěhování na delší vzdálenost obvykle spojeno nejen se změnou bydliště, ale i pracovního místa (rešerše literatury) je dobrou aproximací pracovní mobility.» Závěr: dosavadní testování probíhalo s využitím dat o mezikrajské migraci nejen za pracovními příležitostmi (tj. bez rozlišení důvodu), ale předpokládáme jeho ověření i na datech o mezikrajské migraci za pracovními příležitostmi (000 00) a rozšíření o analýzy pro různé kategorie vzdělání a rodinného stavu (jakmile budou k dispozici potřebná data od ČSÚ). 5

6 Definice pojmů, data a metodologie Metodologie» deskriptivní statická analýza pro úhrn domácností = sledovány regionální rozdíly v ukazatelích mobility na úrovni krajů a porovnávány s regionálními rozdíly v hodnotách reziduálního příjmu, resp. regionálními rozdíly v hodnotách dalších ukazatelů, které by mohly přispět k vysvětlení regionálních rozdílů v mobilitě českých domácností. Použitý indikátor = variační koeficient (směrodatná odchylka). Nevýhody: statičnost a nevypovídá o směru závislosti (příčina a následek, mechanismus vlivu změn v dostupnosti bydlení na změny v objemu a směru migrace).» deskriptivní statická analýza pro vybrané typy domácností = jak se měnila výhodnost stěhování v závislosti na KZAM osoby v čele mezi vybranými regiony v čase; jaké byly pro vybrané typy domácností možnosti stěhování v různých letech; kolika typům domácností v členění podle KZAM osoby v čele by se nevyplatilo stěhování mezi kraji apod.» Vícerozměrná regresní analýza: existuje statisticky významná závislost mezi ukazateli prostorové mobility a finanční dostupnosti bydlení při kontrole dalších vlivů, a to: v absolutní výši; při zohlednění regionálních rozdílů (rozdíly v hodnotách ukazatelů mezi kombinacemi dvojic krajů v jednotlivých letech); při zohlednění přírůstků (změn) regionálních rozdílů (rozdílů mezi kombinacemi dvojic krajů) mezi jednotlivými roky sledovaného období. 6

7 Vývoj mezikrajské mobility v letech Objem mezikrajského stěhování rostl v letech (z 57 v roce 000 na 70 9 stěhování v roce 00), v roce 00 se snížil, v roce 00 v podstatě stagnoval a od roku 005 výrazněji roste (v roce 007 celkem 98 0 stěhování). Mezikrajské stěhování se na celkovém úhrnu (vnitřního) stěhování podílí z asi / (v roce 00 konkrétně, %), největší část vnitřního stěhování se v ČR odehrává mezi obcemi v rámci okresů (v roce 00 téměř 5 %). Mezi kraji se častěji stěhují osoby s vyšším vzděláním (u VŠ představuje mezikrajské stěhování více než polovinu případů, u lidí se základním a středním vzděláním se více než polovina případů stěhování odehrává uvnitř okresů). Průměrný věk migrantů mezi kraji se zvyšuje (zastoupení věkové kategorie 0- let a zejména pak 5- let se v čase snižovalo, naopak se zvyšovalo zastoupení věkové kategorie 5- let a 5- let), nicméně více něž 60 % migrantů tvořily ve všech letech sledovaného období osoby do let věku. 7

8 Vývoj mezikrajské mobility v letech Tabulka : Absolutní salda migrace v krajích ČR Kraj / Rok PHA STC JC PLZ KV US LIB KVH PAR VYS JM OL ZL MRS Smodch Zdroj: ČSÚ (Demografické ročenky ČR ), vlastní výpočty. 8

9 Vývoj mezikrajské mobility v letech Tabulka : Salda migrace v krajích ČR na 000 obyvatel kraje k.. Kraj / Rok PHA -,0 -,7 0,9 0, -,9 -, -0, 0, STC 5,,8,5, 6,5 8,8 8, 8,5 JC 0, 0,7 0, 0, 0, -0, 0, 0, PLZ 0, 0,6 0,6 0,8, 0,9 0,8,0 KV -, -, -5, -, -,0-5, -, -,7 US 0,0-0, 0, 0,0-0,6 -, -, -, LIB 0,7 0, 0, -0,5-0, -0, -0, -0,7 KVH -0,5-0, -, -0,5-0,8-0, -, -,7 PAR 0, 0, -0, 0, 0, -0, 0, 0,5 VYS -0,6-0,5 -, -,0 -,0-0,7 -,5 -, JM 0, -0,5-0,7-0,5-0, -0,8 -,0 -, OL 0,0-0, -,0-0,7-0,8 -, -, -,5 ZL 0, 0, -0, -0,7-0,5-0,8-0,9 -,0 MRS -,8 -,9 -,8 -,7 -,9 -, -, -,5 Zdroj: ČSÚ (Demografické ročenky ČR , Demografická ročenka krajů 998 až 007), vlastní výpočty , 8,9, 8, -0, -6,5-0,7-7,6, -8,7 -,7-7,6 -,8-6, 9

10 Vývoj mezikrajské mobility v letech Tabulka : Hlavní zdroje migračních zisků/ztrát jednotlivých krajů za období Kraj / Rok PHA STC JC PLZ KV US LIB KVH PAR VYS JM OL ZL MRS STC, US, JC PHA, US, LIB PHA, STC, VYS KV, PHA, STC PHA, PLZ, US PHA, STC, LIB PHA, STC, US PAR, PHA, STC KVH, STC, PHA JM, PHA, STC PHA, VYS, ZL MRS, JM, PHA JM, OL, MRS PHA, OL, JM Zdroj: ČSÚ (Demografické ročenky ČR ), vlastní výpočty. Nejsilnější migrační toky se v letech , pomineme-li migraci mezi Prahou a Středočeským krajem, odehrály mezi: Prahou a Ústeckým krajem (ve prospěch Prahy), Středočeským a Ústeckým krajem (mírný migrační zisk Středočeského kraje), Olomouckým a Moravskoslezským krajem (výraznější migrační ztráta MRS kraje) a Prahou a Jihomoravským krajem (výrazný migrační zisk Prahy). 0

11 Vývoj mezikrajské mobility v letech Tabulka : Salda migrace podle rodinného stavu svobodný/svobodná ženatý/vdaná rozvedený/rozvedená PHA STC JC PLZ KV US LIB KVH PAR VYS JM OL ZL MRS Zdroj: ČSÚ (Demografické ročenky ČR ), vlastní výpočty. ovdovělý/ovdovělá nezjištěný

12 Vývoj mezikrajské mobility v letech Tabulka 5: Salda migrace podle nejvyššího dosaženého vzdělání základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské nezjištěné PHA STC JC PLZ KV US LIB KVH PAR VYS JM OL ZL MRS Zdroj: ČSÚ (Demografické ročenky ČR ), vlastní výpočty.

13 Vývoj mezikrajské mobility v letech Tabulka 6: Salda migrace podle věkových kategorií stěhujících se osob Kraj / Věk PHA STC JC PLZ KV US LIB KVH PAR VYS JM OL ZL MRS Zdroj: ČSÚ (Demografické ročenky ČR ), vlastní výpočty.

14 Vývoj regionálních rozdílů v emigraci Graf : Vývoj počtu vystěhovalých na 000 obyvatel kraje PHA STC JC PLZ KV US LIB KVH PAR VYS JM OL ZL MRS

15 Vývoj regionálních rozdílů v imigraci Graf : Vývoj počtu přistěhovalých na 000 obyvatel kraje PHA STC JC PLZ KV US LIB KVH PAR VYS JM OL ZL MRS 5

16 Regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení a mobilitě Graf : Regionální rozdíly v prostorové mobilitě a regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení,,0 variační koeficient 0,8 0,6 0, 0, 0, Počet vystěhovalých Počet přistěhovalých Obrat migrace Reziduální příjem (tržní nájem) Míra zatížení (tržní nájem) Míra zatížení (regulovaný nájem) P/I 6

17 Finanční (ne)výhodnost stěhování Graf : (Ne)výhodnost stěhování ÚS Praha a MS Praha, jednočlenná domácnost, tržní nájem rozdíl reziduálních příjmů KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM rozdíl reziduálních příjmů KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM Rok 007 Rok 000 Rok 007 Rok 000 Ústecký - Praha Moravskoslezský - Praha 7

18 Finanční (ne)výhodnost stěhování Graf 5: (Ne)výhodnost stěhování ÚS Praha a MS Praha, rodič s jedním dítětem, tržní nájem rozdíl reziduálních příjmů KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM rozdíl reziduálních příjmů KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM Rok 007 Rok 000 Rok 007 Rok 000 Ústecký - Praha Moravskoslezský - Praha 8

19 Finanční (ne)výhodnost stěhování Graf 6: (Ne)výhodnost stěhování ÚS Praha a MS Praha, pár se dvěma dětmi, tržní nájem rozdíl reziduálních příjmů rozdíl reziduálních příjmů KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM 9 0 KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM Rok 007 Rok 000 Rok 007 Rok 000 Ústecký - Praha Moravskoslezský - Praha 9

20 Finanční (ne)výhodnost stěhování Graf 7: (Ne)výhodnost stěhování ÚS Praha a MS Praha, pár se dvěma dětmi, regulovaný nájem rozdíl reziduálních příjmů rozdíl reziduálních příjmů KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM 9 0 KZAM KZAM KZAM KZAM KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM Rok 007 Rok 000 Rok 007 Rok 000 Ústecký - Praha Moravskoslezský - Praha 0

21 Finanční (ne)výhodnost stěhování Počet členů domácnosti jednotlivec samoživitel/ka s jedním dítětem rodina s jedním dítětem rodina se dvěma dětmi Ekonomická aktivita osoby v čele domácnosti manažer odborník a vědec technici, zdrav. a pedag. prac. úředníci provozní ve služ., zemědělci řemeslníci, obsluha strojů pomocní dělníci manažer odborník a vědec technici, zdrav. a pedag. prac. úředníci provozní ve služ., zemědělci řemeslníci, obsluha strojů pomocní dělníci manažer odborník a vědec technici, zdrav. a pedag. prac. úředníci provozní ve služ., zemědělci řemeslníci, obsluha strojů pomocní dělníci manažer odborník a vědec technici, zdrav. a pedag. prac. úředníci provozní ve služ., zemědělci řemeslníci, obsluha strojů pomocní dělníci Partner/ka- Manžel/ka Index možností stěhování

22 Finanční (ne)výhodnost stěhování Počet typů domácností KZAM a KZAM 9, kterým se nevyplatí přestěhovat, pro všechny kombinace krajů, rok 000 Cílový kraj Výchozí kraj PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS PRA x STC - x JC - 0 x PZ x KV x UL x LI x HK x PA x VYS x JM x 0 - OL x - 5 ZL x MS x Cílový kraj Výchozí kraj PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS PRA x STC - x JC - 0 x PZ x KV x UL x LI x HK x PA x VYS x JM x - 5 OL x - ZL x MS x KZAM, rok 000 KZAM 9, rok 000

23 Finanční (ne)výhodnost stěhování Počet typů domácností KZAM a KZAM 9, kterým se nevyplatí přestěhovat, pro všechny kombinace krajů, rok 007 Cílový kraj Výchozí kraj PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS PRA x STC - x JC - 5 x PZ x KV x UL x LI x HK x PA x VYS x JM x 0-0 OL x - 0 ZL x 0 MS x Cílový kraj Výchozí kraj PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS PRA x STC - x JC - 0 x PZ x KV x UL x LI x HK x PA x VYS x JM x 5 - OL x - 0 ZL x 0 MS x KZAM, rok 007 KZAM 9, rok 007

24 Regionální rozdíly v mobilitě a dostupnosti bydlení Metoda: vícerozměrná regresní analýza Vysvětlované (závislé) proměnné:» počet vystěhovalých» počet přistěhovalých» saldo migrace Nezávislé (vysvětlující) proměnné:» reziduální příjem (tržní nájem)» míra zatížení (tržní nájem)» tržní nájmy» ceny bytů Kontrolní proměnné:» ekonomická situace (HDP/ob., ČDD/ob., nezaměstnanost, počet registrovaných ekonomických subjektů apod.)» demografické faktory (počet/podíl obyvatel ve věku 0- let, resp. 0-9 let, počet/podíl obyvatel 65+, průměrný věk, index stáří, podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva)» vzdělání (podíl VŠ)» míra urbanizace (podíl obcí do 999 obyvatel)» podíl vlastnického bydlení (vlastní dům + os. vlastnictví + družstevní - výběrová šetření)» podíl rodinných domácností (úplných rodin s dětmi - výběrová šetření)

25 Vysvětlení mezikrajských rozdílů v saldu migrace Model (Constant) p_vlastnik nez_mpsv obyv0_ pobyv65 a. Dependent Variable: saldo Unstandardized Coefficients Coefficients a Standardized Coefficients Collinearity Statistics B Std. Error Beta t Sig. Tolerance VIF 890,08 5,770,669,000,67 0,97,7 0,70,000,76,58-605,085 67,5 -,865-9,00,000,80,60,06,00,80 0,8,000,56, ,80 -,86-8,,000,,9 Adjusted R =0,6; F=,558 (Sig.=0,000); žádná z proměnných charakterizujících finanční (ne)dostupnost bydlení se v modelu bohužel neukázala jako statisticky významná; po vyloučení Prahy všechny výše uvedené proměnné zůstávají významné, R se dokonce mírně zvýší (na 6,6 %). 5

26 Závěr na vybraných příkladech bylo ukázáno, že v průběhu sledovaného období došlo k výrazným změnám v možnostech stěhování osob/domácností s odlišnou pracovní kvalifikací (pro osoby s nejvyšší kvalifikací se stěhování stalo v roce 007 podstatně výhodnější než v roce 000, pro nejméně kvalifikované se situace nezlepšila nebo dokonce zhoršila); podařilo se prokázat, že dostupnost bydlení významně ovlivňuje počet vystěhovalých z krajů i počet přistěhovalých do krajů, nicméně v porovnání s ostatními faktory je její vliv poměrně slabý (nejslabší, resp. druhý nejslabší faktor); počty vystěhovalých i přistěhovalých na regionální úrovni jsou kromě dostupnosti bydlení ovlivněny zejména ekonomickou výkonností regionu a věkovým složením populace. Počty přistěhovalých pak i zastoupením vlastnického bydlení a mírou nezaměstnanosti. souvislost mezi absolutní hodnotou salda migrace (rozdílem mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých) a dostupností bydlení se prostřednictvím regresního modelu spolehlivě prokázat nepodařilo; další postup: vytvoření modelů pro rozdíly v hodnotách ukazatelů mezi kombinacemi dvojic krajů v jednotlivých letech a následně pro přírůstky (změny) regionálních rozdílů (rozdílů mezi kombinacemi dvojic krajů) mezi jednotlivými roky sledovaného období. Vytvoření specifických modelů pro různé podskupiny populace (dle úrovně dosaženého vzdělání, rodinného stavu apod.). 6

27 Děkuji za pozornost. Oddělení socioekonomie bydlení