Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2013

Transkript

1 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 213 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 213 Praha 214

2 Kontaktní pracoviště FADN CZ pod vedením Ing. J. Hanibala Ústav zemědělské ekonomiky a informací ISBN

3 Úvod Kontaktní pracoviště FADN při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací je pověřeno Ministerstvem zemědělství ČR provozovat v ČR tzv. Zemědělskou účetní datovou síť FADN, která od svého založení v roce 1965 nařízením Rady EHS č. 79/56 sehrává roli hlavního informačního zdroje Evropské komise o reálné ekonomické situaci zemědělských podniků. Výběrové šetření hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství za rok 213 v síti FADN zahrnovalo celkem podnikatelských subjektů. Hlavní část zpracovaných výsledků tohoto šetření je prezentována v předkládané publikaci, vydávané jako samostatná příloha Zprávy o stavu zemědělství České republiky za rok 213. Účelem této publikace je poskytnout odborné a podnikatelské veřejnosti detailní údaje a výsledky tohoto šetření uspořádané z různých hledisek, umožňujících komparace hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství v odlišných přírodních podmínkách, u podniků různé právní formy, velikosti a různého výrobního zaměření. Těžiště zprávy představují výsledky šetření uspořádané podle metodiky tzv. Standardního výstupu FADN EU, to jest ve formě, v jaké jsou prezentovány oficiální výsledky zemědělských podniků sítě FADN za členské státy EU. Podstatná část zprávy prezentuje výsledky šetření v podobě tzv. vážených dat, to znamená, že se nejedná o průměrné hodnoty výběrového souboru FADN, ale o hodnoty váženého průměru, který je zpracován oficiální procedurou EK pro vážení dat FADN (viz příloha 1.3). Součástí zprávy je stručná analytická část obsahující souhrnné hodnocení prezentovaných výsledků šetření FADN. V tabulkové části D jsou poprvé prezentovány výsledky ekologického zemědělství, jehož hodnocení je v rámci Kontaktního pracoviště FADN řešeno jako samostatný tematický úkol MZe. Zpráva je k dispozici i v elektronické formě na Kontaktním pracovišti FADN ČR - ÚZEI a na internetové adrese: Na této internetové stránce je také odkaz na interaktivní databázi FADN ČR, která umožňuje zadávání požadavků na výběry a agregace dat z různých hledisek. 9

4 1. Metodika zpracování publikace Těžiště publikace představují výsledky šetření FADN, prezentované v tabulkové části publikace ve formě tzv. Standardního výstupu FADN EU. Standardní výstup FADN je soubor nejdůležitějších ukazatelů šetření FADN a je základním výstupem šetření FADN, který je veřejně publikován orgány EU. Další zásadní metodický rámec pro prezentované údaje tvoří tzv. Klasifikace (typologie) zemědělských podniků EU, tj. třídění zemědělských podniků podle jejich výrobního zaměření a ekonomické velikosti. V tomto třídění jsou oficiální data FADN zpravidla zveřejňována. Od účetního roku 21 vstoupila v platnost nová klasifikace zemědělských podniků vycházející z Nařízení komise (ES) č. 1242/28 ze dne 8. prosince 28 o založení klasifikačního systému pro zemědělské podniky ve Společenství. Neméně významná je i metodika vážení dat uplatňovaná při zpracování dat FADN v orgánech EU a také v prezentovaných výsledcích. Pro zpracování dat za účetní rok 213 byl v souladu s metodikou Evropské komise použit systém vážení vycházející z výsledků strukturálního šetření zemědělství Agrocenzus 21, které provádí Český statistický úřad. Tyto tři hlavní metodické koncepty využívané EK je nutné znát pro správnou orientaci v prezentovaných údajích i pro přesnou interpretaci výsledků. Stručný popis těchto metodických postupů je uveden v příloze č. 1 této publikace. Pro výsledky uvedené v tabulkové části zprávy platí několik obecných charakteristik, které je nutné při práci s těmito daty brát v úvahu: s ohledem na srovnatelnost údajů jsou uváděny hodnoty především v podobě relativních ukazatelů přepočtených na 1 ha z.p., v prezentovaných výsledcích, které jsou na l ha z.p., nejsou zahrnuty podniky bez zemědělské půdy, ze statistického hlediska je nutné uváděné hodnoty chápat jako průměrné hodnoty s kladným i záporným rozptylem hodnot kolem tohoto průměru. Zpráva prezentuje v jednotlivých tabulkových částech výsledky šetření zpracované a uspořádané podle různých kritérií a hledisek umožňujících komparaci ekonomické výkonnosti zemědělských subjektů. Tabulková část A - Souhrnné výsledky výběrového šetření Obsahuje celkové výsledky šetření FADN především ve formě Standardního výstupu FADN. Základní členění publikovaných údajů je provedeno z hlediska právní formy podnikatelských subjektů, to znamená za podniky právnických osob (PPO) a podniky fyzických osob (PFO). V této části publikace jsou prezentovány údaje i za předchozí rok a indexy meziročních změn. 1

5 Výsledky za subjekty PPO a PFO jsou dále roztříděny podle různých kritérií v následujícím členění. Roztřídění podle výrobního zaměření Třídění podle výrobního zaměření je členěno podle výrobních specializací podniků, které v ČR hrají nejdůležitější roli: Polní výroba Smíšená výroba Produkce mléka Chov skotu 1 Chov prasat a drůbeže Výsledky zpracované za podniky výrobního zaměření Chov prasat a drůbeže jsou prezentovány v přepočtu na 1 podnik, nikoliv na 1 ha, neboť většina těchto podniků nemá zemědělskou půdu. Roztřídění podle výrobních oblastí Třídění podle výrobních oblastí reflektuje výsledky zemědělských podniků z hlediska vlivu přírodních podmínek v členění klasických výrobních oblastí: kukuřičná řepařská bramborářská bramborářsko-ovesná horská Roztřídění podniků podle ekonomické velikosti Třídění podniků s využitím typologie EU je dle EV pro účely této publikace vymezeno do čtyř kategorií velikosti podniků: malá (třída ekonomické velikosti IV-VI) střední (třída VII-IX) velká (třída X-XI) největší (třída XII-XIV) Roztřídění podle méně příznivých oblastí (LFA) Pro účely zpracování dat byly definovány tři kategorie oblastí, které odpovídají oficiální klasifikaci podniků z hlediska hospodaření v méně příznivých oblastech uplatňované v síti FADN: 1 V podrobnějším členění tvoří toto výrobní zaměření subjekty specializované na odchov a výkrm skotu, kombinovaný chov skotu a chov ovcí a koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci. 11

6 horská LFA (převažující část obhospodařované půdy v horské LFA) ostatní LFA (převažující část obhospodařované půdy v ostatních LFA a specifických LFA) mimo LFA (převažující část obhospodařované půdy mimo LFA) Tabulková část B - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti Základním kritériem zpracování výsledků této části je detailní využití typologie EU pro klasifikaci zemědělských podniků. Výsledky jsou prezentovány ve formě Standardního výstupu FADN v členění podle ekonomické velikosti uvnitř jednotlivých typů výrobního zaměření. Toto třídění zemědělských subjektů, které koresponduje s oficiální formou publikování výsledků FADN v orgánech EU, poskytuje detailní pohled na ekonomické výsledky podniků různé velikosti a specializace. Tabulková část C - Hospodářské výsledky právnických osob podle účetních výkazů ČR v regionálním členění Šetření FADN v České republice obsahuje u právnických osob ukazatele ročních účetních výkazů (Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát). Tyto ukazatele poskytují pohled na ekonomické výsledky podniků právnických osob podle účetní legislativy ČR včetně nezemědělských aktivit a mají proto svoji vypovídací schopnost. Výsledky účetních výkazů PO jsou rovněž přepočteny na 1 ha z.p. a jsou uvedeny v členění podle krajů. Výsledky v této části publikace nejsou zpracovány systémem vážení dat a jedná se tudíž o prosté průměrné hodnoty výběrového souboru FADN. Tabulková část D - Výsledky souboru FADN ekologického zemědělství Část D obsahuje srovnání výsledků konvenčního a ekologického zemědělství ve formě Standardního výstupu FADN. Výsledky jsou prezentovány v členění podle výrobního zaměření a méně příznivých oblastí. Výsledky poskytují srovnání s předchozím účetním rokem prostřednictvím meziročních indexů. 2. Charakteristika výběrového souboru podniků FADN CZ za rok 213 Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN za účetní rok 213 zahrnovalo celkem respondentů. Šetření se zúčastnilo 888 zemědělských podniků fyzických osob a 558 zemědělských podniků právnických osob. Výměra obhospodařované zemědělské půdy souboru FADN 213 činila celkem 8 59 ha, což představuje přibližně 22,5 % výměry zemědělského půdního fondu České republiky. 12

7 Soubor FADN obsahuje v rámci skupiny právnických osob 24 zemědělských družstev se 41,5 % celkové výměry zemědělské půdy družstev a 339 obchodních společností s 23,8 % celkové výměry zemědělské půdy obchodních společností. Fyzické osoby jsou zastoupeny 386 subjekty ve velikosti do 5 ha z.p., 22 subjekty o velikosti 51-1 ha, 215 subjekty o velikosti 11-3 ha a 85 subjekty nad 3 ha, přičemž výměra fyzických osob v souboru FADN představuje 9,7 % celkové výměry fyzických osob v zemědělství. Strukturu souboru FADN CZ 213 z hlediska počtu podniků dle právní formy znázorňuje graf č. 1. Další graf č. 2 zachycuje podíl výměry jednotlivých právních forem podnikatelských subjektů v síti FADN z celkové výměry obhospodařované půdy dané skupiny v ČR. Graf č. 1: Struktura souboru FADN CZ v roce zemědělská družstva obchodní společnosti ostatní právnické osoby fyzické osoby do 5 ha fyzické osoby 51-1 ha fyzické osoby 11-3 ha 15 fyzické osoby nad 3 ha 386 Graf č. 2: Podíl respondentů FADN CZ dle právní formy na celkové výměře zemědělské půdy ČR v roce 213 pro danou skupinu zemědělská družstva 41,5 % obchodní společnosti 23,8 % fyzické osoby 9,7 % Zdroj: šetření FADN CZ Zdroj: šetření FADN CZ 13

8 Celý soubor podniků FADN 213 poskytuje výchozí základnu pro vytvoření oficiálního souboru FADN, který je předáván pracovišti DG Agri. V souladu s Nařízením Komise (EU) č. 1291/29 o výběru vykazujících podniků pro stanovení příjmu zemědělských podniků je ČR povinna předat soubor podniků ve skladbě tzv. plánu výběru podniků FADN, který je každoročně schvalován Národní komisí FADN. Za účetní rok 213 bylo do databáze EU předáno z šetření FADN CZ 1 41 podniků. Výsledky prezentované v této zprávě jsou zpracovány pouze z těchto údajů předaných Evropské komisi. Strukturu oficiálního souboru FADN předávaného EK ve srovnání s plánem výběru znázorňuje níže uvedený graf. Graf č. 3: Porovnání plánu výběru podniků se souborem FADN CZ 213 Počet podniků 2 4 Třídy ekonomické 6 velikosti Plán FADN 213 Plán FADN 213 Plán FADN 213 Plán FADN 213 Plán FADN 213 Plán FADN 213 Polní výroba Zahradnictví, vinohradnictví a ostatní trvalé kultury Produkce mléka Chov skotu Chov prasat a drůbeže Smíšená výroba Zdroj: šetření FADN CZ 14

9 3. Stručné hodnocení výsledků zemědělských podniků v roce 213 Rok 213 lze z pohledu českého zemědělství hodnotit jako ekonomicky úspěšný. Klimatické podmínky byly s výjimkou červnových záplav převážně příznivé, což se odráží v mírném nárůstu hodnoty zemědělské produkce. I přes pokračující růst nákladů došlo k meziročnímu zvýšení hospodářského výsledku odvětví přibližně o 9 %, což řadí výsledky roku 213 mezi jedny z nejlepších od vstupu České republiky do Evropské Unie. Je však třeba dodat, že výsledek byl významně ovlivněn podporami obnovitelných zdrojů energie, které v roce 213 začal vyplácet operátor trhu, společnost OTE, a.s. Podkladem pro hodnocení výsledků zemědělských podniků rozdělených dle výrobní specializace jsou především ukazatele Standardního výstupu EU, které vyjadřují výsledky šetření FADN v podobě vážených průměrů z napočtených dat vztažených na hektar zemědělské půdy. Produkce Zemědělský sektor vykázal v roce 213 mírný nárůst hodnoty celkové zemědělské produkce (2,3 %). Růst byl ovlivněn zejména vyšší hodnotou produkce živočišné výroby. K nárůstu celkové produkce došlo u všech hlavních skupin výrobních zaměření (VZ) s výjimkou podniků specializovaných na produkci mléka. U této skupiny zemědělských subjektů došlo v souvislosti se změnou účtování podpor na obnovitelné zdroje energie k výraznému poklesu ostatní zemědělské produkce, což se projevilo mírným snížením celkové produkce o,8 %. Meziroční nárůst produkce byl v rámci sledovaných výrobních specializací zaznamenán u VZ smíšená výroba (3,5 %), VZ polní výroba (3, %) a VZ chov skotu (2,1 %). Podíl produkce rostlinné výroby (RV) na celkové hodnotě zemědělské produkce činí, stejně jako v předchozím roce, necelých 6 %. Hodnota produkce RV vzrostla meziročně o 1,7 %. Struktura rostlinné výroby nedoznala oproti předchozímu roku významných změn. Nejvýznamnější komoditu představují dlouhodobě obiloviny a olejniny, které se podílí na produkci RV 45,9 %, resp. 22,2 %. Mezi další významné produkty patří krmné plodiny (9,7 %), cukrovka (5,8 %), zelenina a okrasné květiny (4,6 %) a brambory (4,5 %). Produkci RV dále tvoří ovoce (2,2 %), víno (1,7 %), průmyslové plodiny (1,1 %) a ostatní produkty rostlinné výroby (2,3 %). Jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujícím růst produkce RV byl vysoký výnos řepky (nárůst o 19,6 % z 3, t/ha na 3,5 t/ha). Klimatické podmínky se příznivě projevily také na vysokých výnosech obilovin. Průměrný výnos pšenice ozimé činil 5,9 t/ha, což představuje meziroční nárůst o 22,5 %. U ječmene jarního bylo zaznamenáno zvýšení průměrného hektarového výnosu o 7,6 %, ze 4,6 t/ha na 5, t/ha. Tempo růstu rostlinné produkce brzdily 15

10 zejména nižší ceny hlavních komodit, obilovin a řepky, v rozhodujících měsících roku 213 (viz Tabulka 1). K mírnému meziročnímu nárůstu produkce RV došlo jak u zemědělských podniků právnických osob (2,1 %), tak u podniků fyzických osob (1,1 %). V rámci hlavních specializací orientujících se na rostlinnou výrobu vzrostla produkce RV u VZ polní výroba o,9 % a u VZ smíšená výroba o 2,5 %. Tabulka 1: Vývoj cen zemědělských výrobců podle FADN Jedn. Fyzické osoby Právnické osoby Celkem Pšenice ozimá Kč/t Pšenice jarní Kč/t Žito Kč/t Ječmen ozimý Kč/t Ječmen jarní Kč/t Kukuřice na Kč/t zrno Brambory Kč/t pozdní konz Cukrovka Kč/t Řepka Kč/t Kravské mléko Kč/l 8,1 7,9 8,7 8,3 7,8 8,6 8,3 7,8 8,6 Hovězí maso Kč/kg 44,5 45,9 45,6 4,7 45,5 44,5 4,9 45,5 44,6 Vepřové maso Kč/kg 31,2 33,2 35, 29,2 33,1 33,5 29,3 33,1 33,6 Hodnota produkce živočišné výroby (ŽV) vzrostla oproti předchozímu roku o 6,7 %. Nepatrně se zvýšil podíl produkce ŽV na celkové hodnotě zemědělské produkce, který v roce 213 činil 32, %. Na tvorbě produkce ŽV se rozhodujícím způsobem podílí produkce kravského mléka (61,4 %), hovězího masa (22,7 %) a vepřového masa (1,5 %). Klíčovým faktorem, který ovlivnil nárůst produkce ŽV, je významné zvýšení průměrné realizační ceny kravského mléka, jež meziročně vzrostla o 11,4 % na 8,6 Kč/l. Při užitkovosti přibližně na úrovni předchozího roku došlo vlivem vyšších výkupních cen ke zvýšení mléčné produkce o 8,1 %. Ke zvýšení produkce došlo také u dalších významných komodit, vepřového masa (5,7 %) a hovězí masa (3, %). Z hlediska vývoje hodnoty produkce ŽV byl u podniků právnických a fyzických osob zaznamenán obdobný trend, tj. nárůst produkce ŽV o 7,5 %, resp. 6,4 %. Zvýšení hodnoty živočišné výroby bylo zaznamenáno u všech sledovaných výrobních zaměření. Největší měrou se na tvorbě produkce živočišné výroby podílí výrobní zaměření smíšená výroba. U této specializace byl zaznamenán meziroční nárůst produkce ŽV o 9,6 %. 16

11 Ostatní zemědělská produkce byla ovlivněna metodickou změnou účtování podpor pro výrobce elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů. Tyto podpory, tzv. zelené bonusy, nebyly v roce 213 na rozdíl oproti předešlému roku vykazovány jako součást tržeb, což se projevilo ve snížení hodnoty ostatní produkce o 8,3 %. Ostatní produkci tvoří zejména příjmy za zemědělské služby, tržby za výrobu elektrické energie a potravinářskou výrobu, náhrady z pojištění a příjmy z pronájmů budov a pozemků. Podíl ostatní produkce na celkové zemědělské produkci činil 8,4 %. Snížení ostatní produkce se týká především zemědělských podniků právnických osob zaměřených na produkci mléka a smíšenou výrobu, kde je významné zastoupení podniků provozujících bioplynové stanice. Náklady Vzhledem k pokračujícímu růstu cen vstupů do zemědělství došlo v roce 213 k nárůstu celkových nákladů o 4, %. Vývoj indikátoru byl ovlivněn zejména zemědělskými podniky právnických osob (PPO), u kterých se celkové náklady zvýšily meziročně o 5,2 %. U podniků fyzických osob (PFO) rostly náklady pomalejším tempem. Meziroční zvýšení celkových nákladů PFO činilo pouhých,8 %. Z důvodu pomalejšího tempa růstu zemědělské produkce došlo k mírnému zhoršení ukazatele nákladů ve vyjádření na jednotku produkce. V roce 213 činil poměr nákladů (po odečtení mzdových nákladů) k produkci 92,8 %. V rámci porovnávaných výrobních specializací došlo k největšímu nárůstu nákladů u zemědělských podniků zaměřených na smíšenou výrobu, u kterých bylo zaznamenáno meziroční zvýšení hodnoty celkových nákladů o (5, %). Největší podíl na celkových nákladech zemědělských podniků má výrobní spotřeba (66, %), která je tvořena přímými a ostatními věcnými náklady. Výrobní spotřeba vzrostla meziročně o 4, %. Růst přímých nákladů (2,8 %) byl ovlivněn především vyššími výdaji za nakoupená hnojiva, krmiva a prostředky ochrany rostlin. Přímé náklady rostly rychleji u PPO (3,8 %), u PFO zůstala tato skupina nákladů přibližně na úrovni předešlého roku. Ostatní věcné náklady zahrnují náklady na opravy a údržbu budov a strojů, náklady na služby a energie. Průměrná hodnota ostatních věcných nákladů v roce 213 činila při meziročním nárůstu o 5,5 %. Růst ostatních věcných nákladů ovlivnily především PPO, u kterých došlo ke zvýšení nákladů na služby (1,5 %) a k růstu nákladů budov a strojů (5,4 %). Další významnou nákladovou položku představují náklady na externí faktory složené z mezd, nákladových úroků a pachtovného. Celkově došlo k mírnému zvýšení nákladů na externí faktory o 3,2 %. Více než tři čtvrtiny nákladů na externí faktory tvoří mzdové náklady, které meziročně vzrostly o 2,6 %. Mzdy jsou významnou nákladovou položku u PPO, u kterých je výrazně vyšší podíl placené práce nežli u PFO. Ve vyjádření na jednoho 17

12 přepočteného placeného pracovníka (AWU) vzrostly mzdové náklady podniků právnických osob o 3,9 % na 336 tis. Kč/AWU/rok. Obdobné tempo růstu vykázaly i PFO, kde mzdové náklady na placeného pracovníka vrostly meziročně o 3,8 %. Náklady na pachtovné a nájemné budov vzrostly meziročně o 8,8 %. U podniků právnických osob, které se vyznačují vyšším podílem připachtované půdy (88,9 %) vzrostlo pachtovné (po odečtení nájemného budov) v přepočtu na hektar pronajaté půdy o 11,3 % na Stejným tempem rostlo nájemné za pronajatou půdu také u podniků fyzických osob (11,3 %), kde průměrná výše pachtovného v roce 213 činila V souvislosti se snižováním úrokových sazeb úvěrů došlo v roce v roce 213 k poklesu nákladových úroků u fyzických (- 6,4 %) i právnických osob (- 2,2 %). Hodnota odpisů vrostla meziročně o 5,3 %, což poukazuje na investiční aktivitu zejména u zemědělských podniků právnických osob. Pracovníci V roce 213 pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu pracovníků v zemědělství. Na základě dat FADN připadá v přepočtu na zemědělskou půdu na 1 ha 2,76 pracovníka, což představuje oproti předchozímu období pokles o,8 %. Podíl placených a neplacených pracovníků v zemědělském sektoru zůstává dlouhodobě na konstantní úrovni. Placení pracovníci tvoří 79,5 % z celkového počtu pracovníků v zemědělství. Neplacení pracovníci (tzn. fyzické osoby, které nepobírají mzdu) se podílejí na celkovém vstupu práce do odvětví 2,5 %. Ve vyjádření na přepočteného pracovníka vrostla hodnota celkové zemědělské produkce meziročně o 3,2 %. V roce 213 činila hodnota zemědělské produkce vztažená na pracovníka tis. Kč/AWU. Vyšší hodnoty ukazatele dosahují PPO (1 381 tis. Kč/AWU). Fyzické osoby vykázaly hodnotu produkce na pracovníka ve výši 999 tis. Kč/AWU. U obou srovnávaných právních forem rostla hodnota produkce na pracovníka stejným tempem (u PPO 3,5 %, u PFO 3,2 %). Dotace a podpory V roce 213 pokračovalo již druhým rokem snižování dotací uplatněním tzv. modulace (v souladu s čl. 1 nařízení Rady (ES) č.73/29) a nově byla při poskytování dotací zavedena i tzv. finanční kázeň podle nařízení Rady (EU) č.1181/213. I přes tuto skutečnost hodnota provozních dotací a podpor vzrostla ve srovnání s rokem 212 z na 1 645, tzn. meziroční zvýšení provozních podpor o 16,8 %. Důvodem tohoto nárůstu je kromě zvýšení sazby jednotné platby na plochu SAPS zejména změna legislativy 18

13 v oblasti podpory obnovitelných zdrojů energie a financování podpory výroby elektrické energie tzv. zeleného bonusu 2. Ta se promítla v ostatních dotacích na výrobu, jejichž hodnota meziročně vzrostla téměř trojnásobně a rozhodujícím způsobem ovlivnila celkovou výši provozních podpor. V souladu s metodikou EU byly v rámci šetření FADN sledovány podpory poskytované v rámci Programu rozvoje venkova , tj. environmentální dotace a ostatní platby na rozvoj venkova včetně investičních dotací, pouze zaplacené v kalendářním roce 213. Výjimku představují dotace na méně příznivé oblasti LFA, u nichž byly do standardního výstupu FADN EU započítány částky přiznané z žádostí podaných v roce 213, stejně jako u ostatních položek provozních dotací a podpor. Jednotná platba na plochu (SAPS) v roce 213 tvořila 55 % z celkové hodnoty provozních dotací a činila v přepočtu na jednotku plochy V důsledku zvýšení sazby SAPS vzrostla jednotná platba na plochu meziročně o 9,7 %. Druhou nejvýznamnější položkou byly ostatní dotace na výrobu, které v roce 213 zaujímaly 18 % podíl z provozních podpor celkem. Do této kategorie jsou zařazeny veškeré dotace na plodiny a na zvířata, tzn. zvláštní podpory podle čl. 68 nařízení Rady (ES) č.73/29, přechodné vnitrostátní podpory (PVP), oddělená platba za cukr (SSP) a za rajčata (STP), podpora včelařství, provozní dotace vinařům a dále ostatní dotace provozního charakteru získané z jiných zdrojů než z rezortu zemědělství. V roce 213 bylo poskytování národních doplňkových plateb nahrazeno přechodnými vnitrostátními podporami PVP 3, které byly určeny na chmel, na brambory pro výrobu škrobu, na přežvýkavce, na chov ovcí a koz, na chov krav bez tržní produkce mléka a na zemědělskou půdu, jako tomu bylo u národních doplňkových plateb v roce 212. Oproti roku 212 došlo k výraznému zvýšení ostatních dotací na výrobu ze 724 na Toto zvýšení souviselo s pravidly 4 účtování podpory tzv. zeleného bonusu. Do byla tato podpora evidována v tržbách za energie jako ostatní zemědělská produkce, zatímco od jsou zelené bonusy vedeny jako ostatní dotace na výrobu. V důsledku změny účtování došlo k poklesu tržeb za energie, tzn. k poklesu ostatní produkce a nárůstu ostatních dotací na výrobu. Celkovou výši ostatních dotací na výrobu ovlivnily podniky právnických osob, které provozují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména bioplynové stanice. Tzv. zelený bonus zaujímal u podniků právnických osob 71,3 % ostatních dotací na výrobu. Třetí nejvýznamnější položku provozních podpor představovaly environmentální dotace, které zahrnují agroenvironmentální dotace a dotace Natura 2 na zemědělské půdě, 2 Zákon POZE - zákon č.165/212 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. 3 Nařízení vlády č.298/213 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.112/28 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů. 4 Pravidla OTE, a.s. pro výplatu podpory podporovaných zdrojů energie s účinností od

14 s podílem 12,5 % z celkového objemu provozních podpor. Hodnota environmentálních dotací klesla meziročně o 1,5 % na Hodnota dotací na hospodaření v méně příznivých oblastech LFA, která činila 88, se snížila oproti předchozímu roku o 4,3 %. Klesající tendence byla zaznamenána také u dotací na výrobní spotřebu a dotací na externí faktory. V roce 213 činila hodnota dotací na výrobní spotřebu 537, což je o 18,4 % méně než v roce 212. Do této skupiny náleží vratka spotřební daně při nákupu nafty a bionafty, podpora pojištění z PGRLF a národní podpory. Hodnota dotací na externí faktory, tzn. dotací úroků z poskytnutých úvěrů z PGRLF, se meziročně snížila o 8, % na hodnotu 166. Průměrná hodnota zaplacených investičních dotací za rok 213 činila 367, což oproti předchozímu roku znamená pokles o 44,9 %. K tomuto snížení hodnoty došlo vlivem nerovnoměrného čerpání rozpočtu v průběhu programového období Přidaná hodnota a důchod ze zemědělské činnosti (zisk, ztráta) Při hodnocení ekonomického vývoje zemědělství v roce 213 na základě dat FADN lze považovat za klíčový faktor nárůst objemu provozních dotací, který kompenzoval růst celkových nákladů odvětví. Mírný nárůst hodnoty zemědělské produkce, vyvolaný vyšší produkcí mléka a olejnin, se tak odráží v meziročním zlepšení důchodových ukazatelů zemědělského sektoru (hrubá přidaná hodnota, čistá přidaná hodnota, důchod ze zemědělské činnosti). Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje základní ukazatel hospodářského výsledku podle metodiky FADN, který vyjadřuje hodnotu celkové zemědělské produkce po odečtení výrobní spotřeby a daní. V roce 213 činila hrubá přidaná hodnota odvětví při 7,2% meziročním růstu. Vyššího tempa růstu (8,2 %) i úrovně HPH (19 82 ) dosáhly podniky právnických osob. Hrubá přidaná hodnota fyzických osob vzrostla o 4,8 % na (hrubá přidaná hodnota po odečtení odpisů) představuje zdroje podniku na pokrytí výrobních faktorů (práce, půda a kapitál). V rámci Evropské unie je ČPH považována za hlavní indikátor pro hodnocení efektivnosti výroby a důchodové situace zemědělských podniků. Ve vyjádření na plochu dosáhl tento ukazatel v roce 213 celkově hodnoty , což ve srovnání s předchozím rokem představuje zvýšení o 7,8 %. Srovnatelné tempo růstu ČPH bylo zaznamenáno u podniků právnických osob (8, %) a podniků fyzických osob (7,5 %). Nejvyšší čisté přidané hodnoty ve vyjádření na jednotku plochy dosáhla v rámci porovnávaných výrobních zaměření skupina zemědělských subjektů specializovaných na produkci mléka (17 16 ). Dále následuje VZ smíšená výroba (16 51 ), VZ polní výroba ( ) a VZ chov skotu (9 778 ). Meziroční 2

15 srovnání průměrných hodnot produkce, nákladů, provozních podpor a ČPH v rámci jednotlivých výrobních zaměření zachycuje graf č. 4 v grafické části publikace. ve vyjádření na pracovníka (AWU) se oproti předchozímu roku zvýšila o 8,7 % na 55 tis. Kč/AWU. Výše ČPH/AWU byla u podniků právnických osob (557 tis. Kč/AWU) a podniků fyzických osob (529 tis. Kč/AWU) ve sledovaném roce na srovnatelné úrovni. K růstu ČPH/AWU došlo v roce 213 u všech porovnávaných skupin výrobních zaměření. Nejvyšší čisté přidané hodnoty v přepočtu na pracovníka dosahují dlouhodobě zemědělské podniky zaměřené na polní výrobu. Výše ČPH/AWU činila u této specializace 696 tis. Kč/AWU. Finálním ukazatelem hospodářského výsledku dle metodiky FADN je důchod ze zemědělské činnosti (DZČ), který je kalkulován jako čistá přidaná hodnota po odečtení nákladů na externí faktory (mzdové náklady, pachtovné a nákladové úroky) a přičtení investičních dotací. Důchod ze zemědělské činnosti vyjadřuje zisk (případně ztrátu) odvětví, u fyzických osob však zahrnuje i odměnu neplacených pracovníků. Důchod ze zemědělské činnosti vzrostl v roce 213 o 8,9 % na 6 9, a to i přes nárůst nákladů na externí faktory a nižší objem vyplacených investičních dotací. Růst DZČ byl podmíněn vyšší hodnotou zemědělské produkce a provozních dotací. Podniky fyzických osob vykázaly DZČ ve výši při meziročním nárůstu 6,1 %. U podniků právnických osob rostl důchod ze zemědělské činnosti rychlejším tempem. Hodnota DZČ se u PPO meziročně zvýšila o 9,4 % na Nejefektivnější výrobní specializací je z pohledu dosaženého důchodu ze zemědělské činnosti VZ polní výroba (7 253 ). Ostatní výrobní zaměření dosáhla úrovně DZČ mezi 5 až 6 tis. ; VZ produkce mléka (5 826 ), VZ chov skotu (5 723 ) a VZ smíšená výroba (5 21 ). Závěr Výsledky šetření FADN za rok 213, napočtené prostřednictvím tzv. systému vážení na zemědělské odvětví, korespondují v rámci přijatelné odchylky, způsobené odlišnostmi v metodice, s výsledky zveřejňovanými Českým statistickým úřadem. Na základě tohoto ověření, včetně dalších testů reprezentativnosti souboru podniků FADN, lze konstatovat, že výběrový soubor FADN je reprezentativní pro hodnocení výsledků zemědělských podniků ČR. 21

16 Grafická část Ukazatele hospodářského výsledku Dotace a podpory provozní

17 Graf č. 4: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle výrobního zaměření v, zemědělské podniky celkem Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem 6 5 Graf č. 5: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle ekonomické velikosti v, zemědělské podniky celkem Malá Střední Velká Největší 24

18 Graf č. 6: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle oblastí LFA v, zemědělské podniky celkem Mimo LFA Ostatní LFA Horská LFA 5 45 Graf č. 7: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle výrobních oblastí v, zemědělské podniky celkem Kukuřičná Řepařská Bramborářská Bramborářsko-ovesná Horská 25

19 Důchod ze zem. čin Graf č. 8: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle výrobního zaměření v, právnické osoby Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem Graf č. 9: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle výrobního zaměření v, fyzické osoby Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem 26

20 Graf č.1: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle ekonomické velikosti v, právnické osoby Malá Střední Velká Největší 4 35 Graf č. 11: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle ekonomické velikosti, fyzické osoby Malá Střední Velká Největší * * Fyzické osoby s největší ekonomickou velikostí nejsou za rok 212 a 213 uvedeny pro nedostatečný počet podniků v souboru 27

21 Graf č. 12: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle oblastí LFA v, právnické osoby Mimo LFA Ostatní LFA Horská LFA 4 35 Graf č. 13: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle oblastí LFA v, fyzické osoby Mimo LFA Ostatní LFA Horská LFA 28

22 Graf č. 14: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle výrobních oblastí v, právnické osoby Kukuřičná Řepařská Bramborářská Bramborářsko-ovesná Horská 6 5 Graf č. 15: Ukazatele hospodářského výsledku za rok 212 a 213 podle výrobních oblastí v, fyzické osoby Kukuřičná Řepařská Bramborářská Bramborářsko-ovesná Horská 29

23 Graf č. 16: Dotace a podpory provozní za rok 212 a 213 podle výrobního zaměření v, zemědělské podniky celkem Ostatní dotace na výrobu Dotace na externí faktory Dotace na výrobní spotřebu Ostatní platby na rozvoj venkova Dotace na LFA Environmentální dotace Jednotná platba na plochu Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem Graf č. 17: Dotace a podpory provozní za rok 212 a 213 podle výrobního zaměření v, právnické osoby Ostatní dotace na výrobu Dotace na externí faktory Dotace na výrobní spotřebu Ostatní platby na rozvoj venkova Dotace na LFA Environmentální dotace Jednotná platba na plochu Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem 3

24 Graf č. 18: Dotace a podpory provozní za rok 212 a 213 podle výrobního zaměření v, fyzické osoby Ostatní dotace na výrobu Dotace na externí faktory Dotace na výrobní spotřebu Ostatní platby na rozvoj venkova Dotace na LFA Environmentální dotace Jednotná platba na plochu Polní výroba Produkce mléka Chov skotu Smíšená výroba Soubor FADN celkem 31

25 Příloha č Metodické postupy EK při zpracování dat FADN 1.1. Standardní výstup FADN Standardní výstup FADN je soubor vybraných ukazatelů z databáze FADN, které jsou buď přímo šetřeny v dotazníku FADN nebo jsou odvozeny a vypočteny z primárních dat tohoto šetření. Standardní výstup je uspořádaný tak, aby poskytoval ucelený pohled na hospodářské výsledky a ekonomickou situaci zemědělského podniku nebo skupiny podniků. Lze ho označit za obdobu jakéhosi Ročního výkazu o výsledcích hospodaření podniku. Tyto ukazatele mají jednoznačnou definici a v rámci sítě FADN jsou kalkulovány jednotně ve všech státech EU bez ohledu na odlišnosti v národních účetních standardech. Tím je vytvořena výchozí základna pro komparace výsledků zemědělských podniků a farem mezi státy EU. Metodika EU sice do značné míry koresponduje s postupy účtování v ČR, avšak obsahuje řadu odlišností a zavádí i nové ukazatele a pojmy v ČR dosud neužívané. Jednou ze zásadních odlišností je skutečnost, že se do hodnocení hospodářských výsledků podniků zahrnuje pouze jejich zemědělská činnost včetně lesní výroby a agroturistiky. Oproti účetnímu výsledku hospodaření vykazuje metodika Standardního výstupu EU řadu odlišností, z nichž uveďme alespoň ty nejdůležitější: - do ekonomických výsledků, prezentovaných v datech výstupu, je zahrnuta pouze zemědělská činnost podniku, kam patří rostlinná, živočišná, lesní a pomocná výroba, agroturistika a zemědělské služby pro jiné subjekty, - nezemědělská produkce (přidružená výroba, obchodní činnost, atp.) není započítána do hospodářského výsledku zemědělských podniků, - do nákladů podniků nejsou započítávány náklady na nezemědělskou činnost, - do ukazatelů produkce i nákladů se započítává vnitropodniková spotřeba vlastního meziproduktu, ukazatel celkové produkce má tudíž charakter hrubé produkce, - dotace investiční povahy jsou započteny do důchodu ze zemědělské činnosti, - účtování, týkající se změny stavu nedokončené výroby, rezerv, účtování některých ostatních provozních, finančních a mimořádných výnosů a nákladů, není v metodice EU zohledněno, - významně odlišné jsou postupy stanovení zůstatkové ceny dlouhodobého majetku a jeho odepisování, - v odpisech dlouhodobého majetku nejsou zahrnuty odpisy zvířat základního stáda, - v hospodářském výsledku nejsou zahrnuty výnosy z prodeje některých složek dlouhodobého majetku atp. 145

26 Ukazatele přidané hodnoty a hospodářského výsledku podle této metodiky se tudíž mohou značně odlišovat od obdobných ukazatelů z účetních výkazů v České republice. Koncept výpočtu souhrnných ekonomických ukazatelů výsledku hospodaření dle metodiky Standardního výstupu FADN EU znázorňuje následující schéma. Produkce RV (Output crops and crop products) Přímé náklady (Specific costs) Výrobní spotřeba (Intermediate consumption) Celková zemědělská produkce (Total output) Produkce ŽV (Output livestock and livestock products) Ostatní věcné náklady (Farming overheads) Odpisy (Depreciation) Ostatní produkce (Other output) Hrubá přidaná hodnota (Gross Farm Income) Mzdové Pachtovné Úroky náklady (Rent paid) (Interests) (Wages) Saldo provozních dotací a daní (Balance current subsidies and taxes) (Farm net value added) Externí faktory (External factors) Saldo investičních dotací a daní (Balance subsidies and taxes on investment) Důchod ze zemědělské činnosti (Family Farm Income) K hodnocení výsledků zemědělské výroby v zemědělských podnicích EU se používají ukazatele Standardního výstupu přepočtené na průměrný podnik zvolené skupiny podniků, nebo ukazatele v přepočtu na jeden ha z. p., nebo na jednu roční pracovní jednotku AWU Klasifikační systém zemědělských podniků EU Pro účely šetření FADN a Strukturálních šetření v zemědělství (FSS) je používán Klasifikační systém (typologie) zemědělských podniků EU, který je závazný pro všechny členské státy EU. Tento systém klasifikuje zemědělské podniky a farmy podle výrobního zaměření (specializace) a podle ekonomické velikosti podniku s využitím tzv. standardní produkce (Standard Output - SO). Standardní produkce vyjadřuje průměrnou finanční hodnotu hrubé produkce jednotlivých odvětví rostlinné a živočišné výroby. Je stanovena na 1 ha každé plodiny rostlinné výroby a 1 kus jednotlivých kategorií zvířat. Její hodnota odpovídá standardní hodnotě produkce z 1 ha dané plodiny nebo 1 kusu dané kategorie zvířat. Koeficienty standardní produkce jsou stanoveny v jednotlivých zemích EU pro všechny plodiny a kategorie zvířat podle reálných podmínek dané země a jsou pravidelně aktualizovány. Koeficienty standardní produkce za ČR zpracovává Kontaktní pracoviště FADN CZ, ÚZEI a jsou využívány rovněž Českým statistickým úřadem pro zpracování dat statistických šetření. 146

27 Klasifikace ekonomické velikosti Klasifikace ekonomické velikosti podniků třídí podniky podle celkové výše celopodnikové standardní produkce podniku. Ekonomická velikost podniků je vyjadřována v eurech. Třídy ekonomické velikosti podniku zobrazuje následující tabulka: Třída ekonomické velikosti I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV Prahové hodnoty celkové standardní produkce v EUR méně než 2 EUR nejméně 2, méně než 4 EUR nejméně 4, méně než 8 EUR nejméně 8, méně než 15 EUR nejméně 15, méně než 25 EUR nejméně 25, méně než 5 EUR nejméně 5, méně než 1 EUR nejméně 1, méně než 25 EUR nejméně 25, méně než 5 EUR nejméně 5, méně než 75 EUR nejméně 75, méně než 1 EUR nejméně 1, méně než 1 5 EUR nejméně 1 5, méně než 3 EUR nejméně 3 EUR Klasifikace výrobního zaměření Podíl standardní produkce (SO) jednotlivých odvětví RV a ŽV na celkové hodnotě podnikové standardní produkce umožňuje zařadit podnik do skupin podle výrobního zaměření. Pro zařazení podniku do příslušné třídy je definován přesný algoritmus stanovující, jaký podíl na celopodnikové standardní produkci musí mít dané odvětví rostlinné a živočišné výroby. Tato klasifikace výrobního zaměření má několik úrovní podle požadované podrobnosti třídění podniků. Legislativa EU vymezuje v rámci klasifikačního schématu obecný, hlavní a speciální typ výrobního zaměření. V následující tabulce je znázorněn postup zatřídění zemědělských podniků do jednotlivých kategorií výrobního zaměření. 147

28 Výrobní zaměření Podrobnější členění výrobního zaměření Podíl SO odvětví na tvorbě podnikového SO 1. Polní výroba 2. Zahradnictví 15. Obiloviny, olejniny a bílkovinné plodiny 16. Všeobecná polní výroba 21. Zahradnictví pěstování ve vnitřních prostorách 22. Zahradnictví polní 23. Ostatní zahradnictví Obiloviny, olejniny, sušené luštěniny a bílkovinné plodiny > 2/3 Polní plodiny > 2/3; obiloviny, olejniny, sušené luštěniny a bílkovinné plodiny 2/3 Čerstvá zelenina, melouny a jahody pěstované ve skleníku a květiny a okrasné rostliny pěstované ve skleníku > 2/3 Čerstvá zelenina, melouny a jahody - zahradní produkce a květiny a okrasné rostliny pěstované volně > 2/3 Zahradnické podniky s pěstováním ve vnitřních prostorách 2/3 a pěstováním na poli 2/3 35. Vinice Vinice > 2/3 3. Trvalé kultury 36. Ovocnářství včetně citrusových plodů 37. Olivy Olivy > 2/3 Ovoce, bobuloviny a citrusy > 2/3 38. Různé trvalé kultury Podniky ve třídě 3, kromě podniků ve třídách 35, 36 a Chov zvířat zkrmujících objemnou píci 45. Produkce mléka 46. Odchov a výkrm skotu 47. Kombinovaný chov skotu Dojnice > 3/4 zvířat zkrmujících objemnou píci; zvířata zkrmující objemnou píci > 1/1 zvířat zkrmujících objemnou píci a píce Skot celkem > 2/3 zvířat zkrmujících objemnou píci; dojnice 1/1 zvířat zkrmujících objemnou píci; zvířata zkrmující objemnou píci > 1/1 zvířat zkrmujících objemnou píci a píce Skot celkem > 2/3 zvířat zkrmujících objemnou píci; dojnice > 1/1 zvířat zkrmujících objemnou píci; zvířata zkrmující objemnou píci > 1/1 zvířat zkrmujících objemnou píci a píce; kromě podniků ve třídě Ovce, kozy a ostatní chovy zvířat zkrmujících objemnou píci Podniky ve třídě 4, kromě podniků ve třídách 45, 46 a Chov prasat Prasata > 2/3 5. Chov zvířat krmených jadrným krmivem 52. Chov drůbeže Drůbež > 2/3 53. Chov různých druhů zvířat krmených jadrným krmivem Podniky ve třídě 5, kromě podniků ve třídách 51 a Smíšená rostlinná výroba 7. Smíšená živočišná výroba 8. Smíšená rostlinná a živočišná výroba 61. Smíšená rostlinná výroba 73. Smíšený chov převážně zvířat zkrmujících objemnou píci 74. Smíšený chov zvířat, převážně krmených jadrným krmivem 83. Polní výroba a chov zvířat zkrmujících objemnou píci 84. Různé druhy rostlinné a živočišné výroby Polní plodiny a zahradnictví a trvalé kultury > 2/3 avšak (polní plodiny 2/3 a zahradnictví 2/3 a trvalé kultury 2/3) Zvířata zkrmující objemnou píci a píce > zvířata krmená jadrným krmivem Zvířata zkrmující objemnou píci a píce zvířata krmená jadrným krmivem Polní plodiny > 1/3; zvířata zkrmující objemnou píci a píce > 1/3 Podniky ve třídě 8, kromě podniků ve třídě Neklasifikované podniky 9. Neklasifikované podniky Celková standardní produkce = 148

29 1.3. Systém vážení dat FADN Systém vážení dat FADN (Weighting System) je dalším nástrojem zpracování databáze FADN v Evropské komisi, který slouží ke zvýšení statistické reprezentativnosti výsledků z šetření FADN. Na základě údajů ze Strukturálního šetření v zemědělství (Farm Structure Survey), které každé dva až tři roky organizuje EUROSTAT ve všech členských státech EU, je každý zemědělský podnik tohoto šetření zařazen pomocí klasifikačního systému EU. Podniky výběrového souboru FADN jsou klasifikovány obdobným systémem, proto je možné každému podniku v souboru FADN přidělit tzv. váhový faktor (Weighting Factor) vyjadřující počet podniků, které tento podnik reprezentuje. Tyto váhy jsou využity při každém zpracování dat za jakoukoliv skupinu zemědělských podniků, takže výsledky prezentované z databáze FADN nejsou prosté průměrné hodnoty, ale jedná se o vážené průměry, kde každý specifický typ zemědělského podniku má váhu podle skutečného počtu těchto podniků v celkové populaci farem dané země. Extrapolace dat na celkový soubor zemědělských podniků ČR za účetní rok 213 byla provedena na základě váhových faktorů vycházejících z výsledků strukturálního šetření zemědělství Agrocenzus 21. S využitím zmíněného systému jsou zpracovávány průměrné hodnoty dat FADN přepočtené na průměrný podnik nebo na hektar atp. Systém vážení je využíván EK též pro nápočet ukazatelů ze souboru FADN na úroveň celého zemědělství. Lze tudíž vypočítat celkovou produkci, náklady, přidanou hodnotu a další ukazatele za všechny zemědělské podniky reprezentované sítí FADN pro makroekonomické analýzy a hodnocení sektoru zemědělství. 149