Diplomová práce. Ředitel školy a školského zařízení jako orgán veřejné správy školství. PhDr. Bc. Monika Puškinová, Ph.D.

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Veřejná správa Katedra správní vědy a správního práva Diplomová práce Ředitel školy a školského zařízení jako orgán veřejné správy školství PhDr. Bc. Monika Puškinová, Ph.D. Brno 2012/2013

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ředitel školy a školského zařízení jako orgán veřejné správy školství zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. 2

3 Poděkování Děkuji vedoucímu práce JUDr. Stanislavu Kadečkovi, Ph.D. za cenné rady a vstřícný přístup v průběhu zpracování práce. 3

4 Obsah Úvod Veřejná správa veřejné školy a školského zařízení Státní správa veřejného školství a její úkoly Samospráva veřejného školství a její úkoly Průběžné závěry Ředitel školy a školského zařízení v systému orgánů veřejné správy školství Problematické momenty ve vztahu k řediteli školy a školského zařízení jako orgánu státní správy Orgán státní správy ředitel, nebo škola? Právní povaha úkonů ředitele soukromé školy podle školského zákona Vztahuje se správní řád pouze na případy rozhodování výslovně uvedené v zákoně? Úřední deska, datová schránka ředitele školynebo školského zařízení Ředitel školy a školského zařízení v systému orgánů veřejné správy školství Průběžné závěry Rozhodování ředitele ve správním řízení podle školského zákona Rozhodování ředitele mateřské školy Rozhodování ředitele základní školy Rozhodování ředitele střední školy a vyšší odborné školy Průběžné závěry Rozhodování ve správním řízení ředitele školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy Specifické momenty rozhodování ve správním řízení ředitelů zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy Správní řízení o úhradě nákladů za zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního, pokud byla péče vyžádána zákonnými zástupci Správní rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytování plného přímého zaopatření Správní řízení o umístění dítěte Správní řízení o přemístění dítěte Správní řízení o zamítnutí žádosti o povolení pobytu mimo zařízení a přechodného ubytování mimo zařízení Správní řízení o zamítnutí žádosti o povolení pobytu mimo zařízení Správní řízení o zamítnutí přechodného ubytování mimo zařízení Správní řízení o zrušení pobytu mimo zařízení a přechodného ubytování mimo zařízení Správní řízení o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám

5 4. 9 Bývalé správní rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené s přepravou do zařízení ( eskorta ) Průběžné závěry Závěr Resumé Bibliografie

6 Úvod Předkládaná diplomová práce je věnována tématu Ředitel školy a školského zařízení jako orgán veřejné správy školství, tj. činnosti osob, které v rámci školy nebo školského zařízení vystupují v několika různých rolích (např. jako pedagogický pracovník, manažer, statutární orgán). Uvedená polyfunkčnost ředitele školy nebo školského zařízení vede spolu s jinými (např. subjektivními) faktory k tomu, že některé role jsou konkrétním ředitelem školy nebo školského zařízení upřednostňovány a jsou uskutečňovány na kvalitní úrovni, jiné jsou naopak noční můrou a nesrozumitelným souborem povinností. Pravomoci ředitele školy nebo školského zařízení jako orgánu veřejné správy školství většinou patří do kategorie nesrozumitelných a obtěžujících povinností, jejichž realizace zákonitě není příliš kvalitní. Uvedené konstatování vyplývá z osobní dlouholeté zkušenosti autorky diplomové práce. Je to konstatování, které vypovídá mnohé nejen o konkrétních osobách ředitelů škol a školských zařízení, ale i o celkovém vztahu k realizaci správního práva, kterou zřejmě zákonodárce nepředpokládal, a o tom, že jediný prvek státní správy veřejného školství, který působí přímo a každodenně na úrovni školy, neplní dostatečně kvalitně povinnosti, které na něj stát přenesl. Cílem diplomové práce je: a) zjistit právní základ a pravomoci jednotlivých orgánů státní správy a samosprávy veřejného školství, b) objasnit specifické postavení ředitele školy a školského zařízení v systému orgánů veřejné správy veřejného školství, c) vyčlenit právní základ a zmapovat úroveň praktické realizace rozhodování ředitele školy ve správním řízení, d) vyčlenit právní základ a zmapovat úroveň praktické realizace rozhodování ředitele školského zařízení náhradní výchovy ve správním řízení, e) určit, zda současná právní úprava umožňuje výkon dobré správy veřejného školství, a případně navrhnout její změnu. Téma diplomové práce sledované optikou výše uvedeného cíle je aktuální, protože a) spadá do oblasti periodicky obnovované a neukončené diskuse o celkové koncepci veřejného školství, b) se bezprostředně týká kvalitní realizace subjektivních veřejných práv každého, kdo se stal dítětem nebo žákem veřejné školy nebo školského zařízení, nebo nezákonných zásahů do subjektivních veřejných práv v této oblasti. Nakolik je autorce známo, téma diplomové práce není systematicky zpracováváno, ačkoli bychom logicky očekávali dlouhodobé a systematické zpracování na ústřední úrovni, tj. na úrovni MŠMT. Novely školského zákona a zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, od roku 2009 do roku 2012 spíše svědčí o přístupu ad hoc, což vyvolává celkovou nejasnost, neprovázanost systému, a někdy dokonce nastolení neústavní právní úpravy. 6

7 Uvedená skutečnost se projevila v charakteru pramenů, ze kterých byly čerpány informace při zpracování diplomové práce. Kromě textu zákonů a důvodových zpráv mohla autorka práce vycházet pouze z výkladů MŠMT zveřejněných na webových stránkách MŠMT, které reagují na určitý izolovaný problém a v mnohém nereflektují současnou právní úpravu 1. Odborná literatura speciálně zaměřená na výkon činností ředitele školy jako orgánu veřejné správy podle zjištění autorky existuje pouze v podobě dvou publikací 2 a o problematice výkonu státní správy ředitelů školských zařízení náhradní výchovy neexistuje žádná publikace. Jediným textem, který se věnuje této problematice, je zpráva veřejného ochránce práv. 3 Při zjišťování praktické realizace pravomocí ředitelů škola a školských zařízení jako orgánů veřejné správy školství autorka práce vycházela z konkrétních dokumentů, které vznikaly v průběhu správních řízení ve školách nebo školských zařízeních. Na základě stručně nastíněného stavu realizace pravomocí ředitelů škol a školských zařízení mohou být výsledky předkládané diplomové práce přínosem jak v rámci diskuse o koncepci školství a vzdělávání, tak v každodenní činnosti ředitelů škol a školských zařízení zasahujících do ústavně zaručených práv dětí, žáků a studentů. V rámci diplomové práce autorka používala jazykový, systematický a logických výklad právní úpravy činnosti ředitelů škol a školských zařízení jako orgánů veřejné správy. V návaznosti na cíle diplomové práce je její text členěn do čtyř kapitol pro přehlednost ukončených průběžnými závěry. 1 Viz Právní výklady MŠMT. [on-line]. [cit ]. Dostupné z: 2 POLÁKOVÁ, H; HROMKOVÁ, M. Správní řád v praxi ředitelů škol a školských zařízení. Žďár nad Sázavou: Fakta: s. ISBN ; PUŠKINOVÁ, M; MIKÁČ, J. Rozhodování ředitele školy a školského zařízení ve správní řízení a mimo správní řízení. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN Veřejný ochránce práv. Zpráva ze systematických návštěv školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy [online]. [cit ]. Dostupné z: 7

8 1 Veřejná správa veřejné školy a školského zařízení 1. 1 Státní správa veřejného školství a její úkoly Současná podoba a úkoly státní správy ve školství jsou výsledkem reformy veřejné správy uskutečňované již více než 20 let. V této časové perspektivě již lze zhodnotit, nakolik byly v oblasti státní správy ve školství dosaženy reformou obecně prosazované cíle, tj. reforma územní veřejné správy, decentralizace veřejné správy a dekoncentrace státní správy. 4 Při porovnání tří nejdůležitějších právních předpisů na začátku reformy a v současné době, tj. zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon ), a zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zjistíme, že výčet orgánů státní správy ve školství se nezměnil. Jedná se o následující orgány státní správy veřejného školství: - MŠMT ČR, případě Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, - krajský úřad, - obecní úřad obce s rozšířenou působností, - Česká školní inspekce, - ředitel školy, ředitel školského zařízení. Případný posun k vyšší kvalitě výkonu státní správy je proto nutné hledat ve stanovení úkolů, které mají uvedené orgány plnit, tj. i ve vymezení pravomoci těchto subjektů. Podle současné právní úpravy, tj. školského zákona, MŠMT ČR spolu s Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem vnitra vykonává státní správu na ústřední úrovni. Z tohoto důvodu MŠMT ČR plní a) obecné úkoly spojené se stanovováním koncepce vzdělávání a koncepce vzdělávací soustavy v ČR, b) specifické úkoly vybočující z obvyklého průběhu vzdělávání. Obě skupiny úkolů jsou spolu s pravomocemi shrnuty v následující tabulce. 4 Viz MENŠÍK, F; STRUMICKÝ, A. Zpráva o aktuálním stavu reformy veřejné správy v ČR. In: Vzdělávání a reforma veřejné správy. II. díl. s Brno: MU, ISBN S. 9. 8

9 specifické úkoly obecné úkoly Tabulka 1 Druh úkolu Úkoly a pravomoci MŠMT ČR Konkrétní pravomoc řídí výkon státní správy ve školství a odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy, zejména zpracovává Národní program vzdělávání pro každý obor vzdělávání vydává rámcový vzdělávací program zpracovává dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, které se vyhodnocují jednou za čtyři roky Právní předpis 169 odst. 1 školského zákona 3 odst. 1 školského zákona 3 odst. 2 školského zákona 9 školského zákona zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy vede rejstřík škol a školských zařízení vede rejstřík školských právnických osob zajišťuje centrální evidenci a zpracování dat tím, že předepisuje podmínky vedení dokumentace škol, sdružuje pro účely statistického zpracování údaje z dokumentace zřizuje školy jako školské právnické osoby nebo jako státní příspěvkové organizace vystupuje jako odvolací orgán v případě správního řízení realizovaného krajskými úřady V rámci financování škol stanoví republikové normativy za určitých podmínek zřizuje a zrušuje školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny zřizuje a zrušuje školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy 10 školského zákona 143 odst. 2 školského zákona 153 odst. 1 školského zákona 28 odst. 5 až odst. 7 školského zákona 8 odst. 2 školského zákona 183 odst. 3 školského zákona 161 odst. 1 školského zákona 169 odst. 3 písm. a) školského zákona 169 odst. 2 písm. a) školského zákona Na základě porovnání uvedených úkolů a působnosti MŠMT vymezené v zákoně č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze konstatovat, že nedošlo k zásadním změnám v chápání koncepčních úkolů a pravomocí MŠMT v rámci státní správy veřejného školství. MŠMT ztratilo pravomoc vyslovovat souhlas se jmenováním a odvoláním ředitele školy a školského zařízení, které zřizuje kraj. V této oblasti bezesporu posílila samospráva veřejného školství, tj. kraje, a ve vztahu k MŠMT se jedná o nejvýraznější projev decentralizace veřejné správy veřejného školství. Od byly zrušeny dvě kompetence MŠMT, a to a) stanovení směrnicí závazné osnovy a postupu, podle kterých zpracovávají veřejné školy, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu, 9

10 obecné úkoly b) stanovení směrnicí závazných pokynů, podle kterých krajský úřad vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu (zrušená ustanovený 170 písm. d) a písm. e) školského zákona). 5 Dle názoru autorky diplomové práce zrušení pravomocí MŠMT souvisejících s regulací rozboru hospodaření a vypořádávání finančních prostředků ze státního rozpočtu souvisí s plánovanou reformou systému financování škol. 6 Reforma má vycházet z objektivně zjištěných a ověřených ukazatelů financování, které mají zajistit jak jednotnost financování, tak jeho efektivnost. Pokud se uvedený předpoklad naplní, pak by se centrálně regulovaná informační zpětná vazba stala nadbytečnou. V oblasti regulace zpětné informační vazby mezi MŠMT na jedné straně, školami, obecními úřady obcí s rozšířenou působností a krajskými úřady na druhé straně tak na první pohled došlo k omezení působnosti MŠMT. Dle názoru autorky se však jedná o projev posílení rozhodovací funkce MŠMT o přidělování rozpočtových prostředků. Krajské úřady vykonávají státní správu v přenesené působnosti a jsou projevem spojeného modelu veřejné správy. Dále lze konstatovat, že krajské úřady převzaly část kompetencí bývalých školských úřadů, a proto jsou současně projevem decentralizace veřejné správy. Tabulka 2 Druh úkolu Úkoly a pravomoci krajského úřadu Konkrétní pravomoc zpracovává v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji. Tento dlouhodobý záměr: - předkládá ministerstvu k vyjádření, - v části týkající se škol a školských zařízení zřizovaných krajem předkládá rada kraje zastupitelstvu kraje ke schválení - vyhodnocuje se a vypracovává jednou za 4 roky v přenesené působnosti každoročně zpracovává výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, předkládá ji zastupitelstvu kraje a MŠMT ČR je odvolacím orgánem vůči ředitelům škol, školských zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, kteří rozhodují ve správním řízení je činný jako prvoinstanční správní orgán v přenesené Právní předpis 9 odst. 2 školského zákona 9 odst. 2 školského zákona 9 odst. 4 školského zákona 10 odst. 2 školského zákona 183 odst. 4 školského zákona 80 odst. 4 školského zákona 5 Směrnice stanovující závazné pokyny, podle kterých krajský úřad vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu, nebyla ani vydána. Pokyny odpovídající směrnici MŠMT každoročně stanovovalo svým interním předpisem ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. Viz KATZOVÁ, P. Školský zákon: Komentář. Praha: ASPI, 2008, 772 s. ISBN S Viz Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství. čj / Interní materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.[online]. [cit ]. Dostupné z: 1?source=rss; Změnou financování MŠMT neušetří, pouze efektivně přerozdělí peníze. [online]. [cit ]. Dostupné z: 10

11 obecné úkoly Druh úkolu Konkrétní pravomoc působnosti, a to např. když jmenuje předsedu maturitní zkušební komise vydává osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v ČR, rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v rámci financování škol stanoví krajské normativy Právní předpis 108 školského zákona 161 odst. 2 školského zákona V oblasti působnosti krajského úřadu je jasně patrná provedená decentralizace veřejné správy ve školství. Krajský úřad od roku 2004: - neuděluje souhlas se jmenováním a odvoláním ředitelů škol zřizovaných obcí, - nedává souhlas se slučováním škol, - nevyjadřuje se k udělení výjimky při zřizování základních škol, - nerozhoduje o výjimkách, pokud jde o počet dětí v mateřské škole. Uvedené činnosti od roku 2004 představují výlučně pravomoc zřizovatele, což je nejčastěji obec nebo kraj. Krajský úřad pouze uděluje souhlas se zřízením třídy se speciálním vzdělávacím programem pro žáky se zdravotním postižením a se zřízením funkce asistenta pedagoga ve školách zřizovaných obcí ( 16 školského zákona). Dále může obec nebo kraj se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy ( 47 odst. 1 školského zákona) nebo přípravný stupeň základní školy speciální ( 48a odst. 1 školského zákona). Obecního úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti zprostředkovává vztah mezi krajským úřadem a jednotlivými školami zřizovanými obcemi nebo svazkem obcí ( 161 odst. 7 školského zákona). Tabulka 3 Úkoly a pravomoci obecního úřadu obce s rozšířenou působností Druh úkolu Konkrétní pravomoc předkládají krajskému úřadu návrh rozpisu rozpočtu přímých vzdělávacích výdajů škol, které zřizuje obec nebo svazek obcí ( 161 odst. 6 písm. b) školského zákona). Právní předpis 161 odst. 7 školského zákona Do obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovával a předkládal krajskému úřadu rozbor hospodaření s finančními prostředky ze státního rozpočtu poskytovanými podle 161 odst. 6 písm. b) školského zákona souhrnně za všechny právnické osoby vykonávající činnost škol zřizovaných obcemi a svazky obcí ve svém správním obvodu. Tato povinnost byla zákonem 472/2011 Sb. zrušena. Spolu s tím byla zrušena povinnost ředitele školy předkládat rozbor hospodaření podle závazné osnovy a postupu stanoveného ministerstvem (zrušený 165 odst. 1 písm. c) školského zákona). 11

12 specifické úkoly obecné úkoly Od jsou tedy pravomoci obecního úřadu obce s rozšířenou působností při správě veřejného školství omezeny. Česká školní inspekce je na základě 173 školského zákona správním úřadem s celostátní působností, který je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Tabulka 4 Druh úkolu Úkoly a pravomoci České školní inspekce Konkrétní pravomoc získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem vykonává státní kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb vykonává veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu Právní předpis 174 odst. 3 písm. a) školského zákona 174 odst. 3 písm. b) školského zákona 174 odst. 3 písm. c) školského zákona 174 odst. 3 písm. d) školského zákona 174 odst. 3 písm. e) školského zákona podává návrh na odvolání ředitele 174 odst. 17 školského zákona Podle zákona již zrušeného zákona č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, i podle školského zákona, je smyslem činnosti ČŠI jako orgánu státní správy evaluační funkce. 7 Od školního roku 2007/2008 je realizována v rámci tzv. multikriteriální hodnocení. 8 Podle Zprávy OECD o hodnocení vzdělávání v České republice 9 však ČSI evaluační funkci neplní a mění ji na kontrolu dokumentace školy (soulad dokumentace se zákonem) 10. Školský zákon účinný od odebral ČŠI oprávnění ve správním řízení ukládat odpovědným pracovníkům pořádkové pokuty ( 19 odst. 4 zákona č. 564/1990 Sb.). Od však byla rozšířena pravomoc ČŠI o podávání návrhů na odvolání ředitelů. V souvislosti s tím, že nejzásadnější výtkou adresovanou OECD ČŠI je konstatování, že ČŠI nevyčleňuje dostatečně jednoznačná a měřitelná kritéria hodnocení činnosti škol, žáků, učitelů a ředitelů, se toto rozšíření pravomoci ČŠI jeví nekoncepční a nesystémové. 7 Viz KATZOVÁ, P. Školský zákon. Komentář. Praha: ASPI, s. ISBN S PARMOVÁ, L. Strategie České školní inspekce. Kunovice: Evropský polytechnický institut, s. r. o., s. ISBN S Viz Zpráva o OECD o hodnocení vzdělávání v České republice. [online]. [cit ]. Dostupné z: Viz např. KOŘÍNKOVÁ, E. Poradce ředitele školy: nejčastější pochybení škol při kontrolách ČŠI. Praha: Raabe: s. ISBN S

13 obecné úkoly Ředitel veřejné školy vykonává státní správu v případech stanovených 165 odst. 2 školského zákona. Tím je výslovně stanoveno, že v rámci tohoto rozhodování vystupuje ředitel veřejné školy jako osoba pověřená výkonem státní správy. 11 Tabulka 5 Druh úkolu Úkoly a pravomoci ředitele školy Konkrétní pravomoc Právní předpis zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo 165 odst. 2 písm. a) studenta do vyššího ročníku přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání a ukončení 165 odst. 2 písm. b) předškolního vzdělávání podle 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky 165 odst. 2 písm. c) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní 165 odst. 2 písm. d) školy podle 39 odst. 2 přijetí k základnímu vzdělávání, přestup žáka, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu, zamítnutí 165 odst. 2 písm. e) žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst. 2 přijetí ke vzdělávání ve střední škole, vyšší odborné 165 odst. 2 písm. f) škole, v konzervatoři zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, 165 odst. 2 písm. g) přerušení vzdělávání a opakování ročníku ve střední škole, v konzervatoři zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle 55 odst odst. 2 písm. h) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta 165 odst. 2 písm. i) ze školy nebo školského zařízení zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání 165 odst. 2 písm. j) povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka 165 odst. 2 písm. k) Při srovnání současného textu školského zákona se zrušeným zákonem č 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je očividné, že role ředitele školy jako orgánu státní správy je posílena, protože se rozšířila pravomoc ředitele školy. Ředitel školy ve správním řízení např. - rozhoduje o přijetí k předškolnímu vzdělávání vždy, tj. i při převisu počtu uchazečů; podle dřívější právní úpravy o přijetí uchazeče k předškolnímu vzdělávání při převisu uchazečů rozhodovala obec, - rozhoduje o podstatných momentech průběhu vzdělávání, o kterých se dříve ve správním řízení nerozhodovalo (např. individuální vzdělávání, individuální vzdělávací plán, pokračování v základním vzdělávání). 11 Viz POLÁKOVÁ, H. Školský zákon. Zákon o pedagogických pracovnících. Žďár nad Sázavou: Fakta, s. ISBN S

14 obecné úkoly Dle smyslu důvodové zprávy k zákonu č. 49/2009 Sb. mělo být rozhodování ředitele v oblasti státní správy zefektivněno a racionalizováno (tzv. debyrokratizováno) tím, že měly být vyloučeny případy, které se netýkají přímo poskytování vzdělávání ve škole (tj. školské služby), a případy rozhodování o výši úplaty za vzdělávání škol neposkytujících stupeň vzdělávání a za školské služby. 12 Konkrétně již ředitel školy ve správním řízení neměl nerozhodovat o: - zařazení do školní družiny, školního klubu, - o výši příspěvku v jednotlivých případech na školní stravování, úplatě za předškolní vzdělávání, za vzdělávání v základní umělecké škole, v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky. Rozsudek Nejvyššího správního soudu 13 vynesený po dvou letech od debyrokratizující novely školského zákona však dotváří právní úpravu rozhodování ředitele školy v protikladném smyslu. Nejvyšší správní soud zařadil do kategorie rozhodování ředitele školy veškerá rozhodování, ve kterých ředitel školy vystupuje jako nositel veřejné moci. 14 Ředitel školského zařízení (diagnostického ústavu, dětského domova, dětského domova se školou, výchovného ústavu) vykonává státní správu v případech stanovených 24 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tabulka 6 Úkoly a pravomoc ředitele školského zařízení Druh úkolu Konkrétní pravomoc úhrada nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud byla péče vyžádána zákonnými zástupci zamítnutí žádosti o poskytování plného přímého zaopatření umístění dítěte přemístění dítěte zamítnutí žádosti o povolení pobytu zrušení pobytu výše příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám Právní předpis 24 odst. 3 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 24 odst. 3 písm. b) zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 24 odst. 3 písm. d) zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 24 odst. 3 písm. e) zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 24 odst. 3 písm. f) zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 24 odst. 3 písm. g) zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 12 Viz Důvodová zpráva k zákonu č. 49/2009 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 13 Viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. As 53/ In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 14 Podrobněji uvedeno ve druhé kapitole diplomové práce. 14

15 specifické úkoly obecné úkoly Ze srovnání zákona č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývá ohledně pravomoci ředitele školského zařízení zásadnější zjištění, než v případě ředitelů škol. Zákon č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravoval pouze rozhodování o výši příspěvku v jednotlivých případech a úhradu nákladů ústavní výchovy a ochranné výchovy. Současná podoba zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, svědčí o podstatném rozšíření pravomoci ředitele školského zařízení v oblasti státní správy Samospráva veřejného školství a její úkoly Reforma veřejné správy samozřejmě ovlivnila také samosprávu veřejného školství. Současná podoba samosprávy veřejného školství je vymezena školským zákonem. Podle zákona č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vykonávaly samosprávu veřejného školství - obec, - kraj, - rada školy, pokud byla zřízena. V souladu se školským zákonem vykonávají samosprávu veřejného školství - obec, - kraj, - školská rada povinně zřízená u určitých druhů škol. Obec a kraj jako veřejnoprávní korporace mají povinnost zajistit podmínky pro uskutečňování předškolního, základního, středního, vyššího odborného a jiného (např. vzdělávání v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky) vzdělávání. Za tímto účelem zřizují právnické osoby, které vykonávají činnost zejména mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy. Tabulka 7 Druh úkolu Úkoly a pravomoci obce a kraje Konkrétní pravomoc může povolit výjimku z nejnižšího a nejvyššího počtu žáků stanoveného školským zákonem a prováděcími vyhláškami na základě výsledků inspekční zprávy přijímá bez zbytečných odkladů opatření ve školách, které zřizuje je účastníkem řízení ve věcech rejstříku škol zápis, změny, výmaz z rejstříku jmenuje do funkce ředitele školy na základě vyhlášeného konkursního řízení může stanovit kritéria, podle kterých bude provádět hodnocení zřizované školy obec a kraj za určitých podmínek zřizuje a zrušuje školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny Právní předpis 23 odst. 4 a odst. 5 školského zákona 175 odst. 4 školského zákona 145 odst. 1 školského zákona 166 odst. 2 školského zákona 12 odst. 5 školského zákona 179 odst. 1 písm. b), školského zákona 181 odst. 2 písm. a) 15

16 obecné úkoly Druh úkolu Konkrétní pravomoc kraj zřizuje a zrušuje mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením Právní předpis 181 odst. 1 písm. c) školského zákona zřizuje a zrušuje dětské domovy 181 odst. 1 písm. k) školského zákona Jak již bylo uvedeno výše, zásadní posílení samosprávy veřejného školství je spojeno s - výlučností pravomoci udělovat výjimku v souvislosti počtem dětí nebo žáků ve školách (pro mateřskou školu již není nutné vyjádření krajského úřadu), - výlučností pravomoci obce a kraje jmenovat a odvolat ředitele školy nebo školského zařízení zřizovaného obcí nebo krajem (není nutný souhlas MŠMT nebo krajského úřadu). Školská rada je od povinným orgánem samosprávy základních, středních a vyšších odborných škol, a to jak veřejných, tak soukromých nebo církevních. Účelem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a dalším osobám se podílet na správě školy, uvolnit vertikální a relativně tuhé vazby školy na stát a jeho orgány na ústřední, regionální či místní úrovni. 15 Školskou radu zřizuje zřizovatel, který současně stanoví počet jejích členů. Do byly pravomoci školské rady spojené s průběhem vzdělávací činnosti, ať už se jednalo o kompetence schvalovací nebo kompetence ostatní. 16 Od získala školská rada zvláštní pravomoci spojené s osobou ředitele školy. Částečně se tak pravomoci školské rady vrátily ke stavu rady školy podle zákona č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tabulka 8 Druh úkolu Úkoly a pravomoci školské rady Konkrétní pravomoc vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování Právní předpis 168 odst. 1 písm. a) školského zákona schvaluje výroční zprávu o činnosti školy 168 odst. 1 písm. b) školského zákona schvaluje školní řád, stipendijní řád a navrhuje 168 odst. 1 písm. c) jejich změny školského zákona schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání v základních a středních školách školského zákona 168 odst. 1 písm. d) podílí se na zpracování koncepčních záměrů 168 odst. 1 písm. e) rozvoje školy školského zákona projednává návrh rozpočtu na další rok 168 odst. 1 písm. f) a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření školského zákona 15 Viz POL, M; RABUŠICOVÁ, M. Rady školy v České republice. In: Řízení a správa škol: rady škol v mezinárodní perspektivě. Brno: Paido, ISBN X. S Viz KATZOVÁ, P. Školská rada. Řízení školy, 2009, roč. VI, č s. ISSN S

17 specifické úkoly Druh úkolu Konkrétní pravomoc Právní předpis projednává inspekční zprávy ČŠI 168 odst. 1 písm. g) školského zákona podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školského zákona 168 odst. 1 písm. h) školství a dalším orgánům státní správy podává návrh na odvolání ředitele 168 odst. 1 písm. i) podává návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy školského zákona 168 odst. 1 písm. j) školského zákona Povinným zřizováním školské rady a rozšířením pravomocí školské rady je výrazně posílen prvek samosprávy veřejného školství Průběžné závěry Měřeno optikou realizace cílů reformy veřejné správy, lze konstatovat: - s reformou územní veřejné správy je zákonitě spojena skutečnost, že do správy škol a školských zařízení byly zapojeny subjekty územní samosprávy obce a kraje, - decentralizace je zřetelným a rostoucím trendem veřejné správy veřejného školství a projevuje se a) pravomocí obcí a krajů zřizovat školy a školská zařízení, b) neomezenou pravomocí obcí a krajů jmenovat a odvolávat ředitele škol a školských zařízení, c) neomezenou pravomocí obcí a krajů udělovat výjimku z počtu žáků školy, d) povinným zřizováním školských rad při základních, středních a vyšších odborných školách, rozšiřováním jejich pravomocí - dekoncentrace státní správy veřejného školství v přímém slova smyslu není možná, protože v rámci organizační struktury státní správy neexistuje jednotka (vertikální, horizontální), se kterou by státní správa ústřední úrovně mohla být rozdělena; jestliže budeme chápat ředitele školy jako prvek státní správy na místní úrovni, pak posílení pravomocí ředitele školy můžeme považovat za trend analogický dekoncentraci. Uvedený stav a vztah státní správy a samosprávy veřejného školství má následující vliv na efektivnost plnění úkolů orgánů veřejné správy veřejného školství: - existence výlučně centrální úrovně státní správy veřejného školství vede k tomu, že MŠMT dlouhodobě nezískává relevantní zpětnou vazbu nutnou k formulaci koncepčních záměrů, - Česká školní inspekce zejména v důsledku nedostatečně jasné koncepce rozvoje školství v ČR nehodnotí činnost škol a školských zařízení podle jasných kritérií, - krajské úřady realizující v přenesené působnosti státní správu veřejného školství prostřednictvím krajských normativů způsobují podstatné rozdíly ve financování škol a školských zařízení, 17

18 - obce a kraje jako zřizovatelé většiny škol a subjekty, které jmenují a odvolávají ředitele, jsou maximálně zainteresovány v hospodárném a efektivním fungování škol a jejich vedení; vyskytují se však i případy, ve kterých jsou školy a jejich ředitelé jen prostředky realizace místní a komunální politiky, - v praxi školské rady ve většině případů vykonávají svou činnost pouze formálně; také tyto orgány se někdy stávají nástroji mocenského boje místní politiky, - posílení rozhodovacích pravomocí ředitele škol (zejména pravomoci rozhodnout o přijetí ke vzdělávání) mu umožňuje realizovat naplánovanou koncepci rozvoje školy; současně v praxi často vyvolává kolizi mezi ředitelem školy a zřizovatelem, který chce v rozporu se zákonem do rozhodovacího procesu zasahovat. 18

19 2 Ředitel školy a školského zařízení v systému orgánů veřejné správy školství 2. 1 Problematické momenty ve vztahu k řediteli školy a školského zařízení jako orgánu státní správy Ředitel školy a ředitel školského zařízení je podle textu školského zákona a zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jedním z orgánů státní správy veřejného školství. Ve srovnání s ostatními orgány státní správy vykazuje podstatná specifika, která se promítají do školské praxe a byla již předmětem rozsudku Nejvyššího správního soudu. 17 Jedná se zejména o následující aspekty, které na sebe navazují: a) Je správním orgánem (orgánem státní správy) podle školského zákona a zákona č. 109/2002 Sb., ředitel školy, nebo škola jako právnická osoba? b) Je orgánem státní správy v případech rozhodování o právech a povinnostech v oblasti vzdělávání také ředitel soukromé nebo církevní školy? c) Je rozhodováním, na které se vztahuje správní řád, pouze rozhodování ředitele školy podle 165 odst. 2 školského zákona a rozhodování ředitele školského zařízení podle 24 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů? d) Musí mít ředitel školy zřízenu úřední desku a datovou schránku? 2. 2 Orgán státní správy ředitel, nebo škola? Debata o tom, zda je orgánem státní správy ředitel školy, nebo škola jako právnická, vznikla po vydání Rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. As 53/ Nejvyšší správní soud konstatoval v odůvodnění rozsudku mimo jiné následující: Ohledně typu orgánu (zvýraznění tučně Monika Puškinová) vydávajícího soudně napadnutelné rozhodnutí je třeba vyjít z toho, že v projednávaném případě by tímto orgánem (zvýraznění tučně Monika Puškinová) mohla být pouze Mateřská škola Sion jakožto školská právnická osoba s právní sujektivitou, nikoliv její ředitelka. V oblasti správního práva je totiž třeba rozlišovat subjekt veřejné správy a vykonavatele veřejné správy, tj. toho, kdo jménem subjektu jako nositele veřejné správy jedná (Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 5. rozšířené vydání, Praha : C. H. Beck, 2003, s. 376). Ředitel je přitom ve smyslu 130 a 131 školského zákona statutárním orgánem školské právnické osoby. Ředitel jedná za školskou právnickou osobu dovnitř i navenek, a je tudíž jejím výkonným orgánem. Ačkoliv školský zákon v řadě případů stanoví přímo řediteli pravomoc k rozhodování, jedná se fakticky o stanovení působnosti školské právnické osoby prostřednictvím vymezení pravomoci jejího funkčně příslušného orgánu. To plyne především z 7 odst. 1 školského zákona, podle nějž tvoří vzdělávací soustavu školy a školská zařízení a nikoliv jejich ředitelé (Vedral, J. K otázce, zda správním orgánem podle školského zákona je ředitel školy nebo škola jako právnická osoba. ASPI, 2011). Z tohoto pohledu lze o subjektu veřejné správy (zvýraznění tučně Monika Puškino- 17 Viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. As 53/ In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 19

20 vá) uvažovat pouze ve vztahu ke školské právnické osobě, neboť její ředitel by mohl zastávat pozici pouhého vykonavatele veřejné správy. V tomto ohledu Nejvyšší správní soud nesouhlasí s názorem žalobců, že ředitel mateřské školy je fyzickou osobou, které bylo v 35 školského zákona svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických osob; takové rozhodování by mohlo být svěřeno pouze samotné mateřské škole jako školské právnické osobě coby subjektu veřejné správy. Z uvedené pasáže rozsudku Nejvyššího správního soudu byl mnohými osobami zabývajícími se správním právem v oblasti školství učiněn závěr, že orgánem státní správy není ředitel školy, ale škola jako právnická osoba. V této souvislosti je paradoxní, že J. Vedral, na kterého se Nejvyšší správní soud odvolává, v článku K otázce, zda správním orgánem podle školského zákona je ředitel školy nebo jako právnická osoba 18 zastává následující názor 1) škola jako právnická osoba by měla být chápána jako subjekt veřejné správy, 2) ředitel by měl být chápán jako vykonavatel subjektu veřejné správy, a proto i jako správní orgán, 3) správním orgánem není škola, navzdory nepřesnému 1 odst. 1 správního řádu i 4 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního, 4) jestliže škola nemá právní subjektivitu, je ředitel školy správním orgánem sui generis, tzn. z hlediska správního řádu tzv. jiným orgánem podle 1 odst. 1. Výklad, podle kterého je správním orgánem škola, nikoli ředitel školy, podle autorky diplomové práce vznikl na základě následujících okolností: 1) Nejvyšší správní soud vyvracel tvrzení, podle kterého je ředitel školy správním orgánem jako fyzická osoba. 2) Nejvyšší správní soud chtěl zdůraznit, že soudně napadnutelné rozhodnutí o ukončení vzdělávání v mateřské škole nevydává konkrétní fyzická osoba, ale ředitel školy jako statutární orgán právnické osoby. 3) V důsledku nejednotného používání právní terminologie (např. i v rámci tzv. brněnské a pražské školy ) v první větě výše uvedené pasáže rozsudku Nejvyšší správní soud použil pojem orgán. Naproti tomu v závěrečné části vyčleněné pasáže správně používá pojem subjekt. 4) První věta pasáže rozsudku Nejvyššího správního soudu v případě použití pojmu orgán je v rozporu s obsahem článku J. Vedrala. 5) První věta pasáže rozsudku Nejvyššího správního soudu v případě použití pojmu subjekt by mohla znít následujícím způsobem: Ohledně subjektu, jehož orgán vydává soudně napadnutelné rozhodnutí, je třeba vyjít z toho, že v projednávaném případě by tímto subjektem mohla být pouze Mateřská škola Sion jakožto školská právnická osoba s právní subjektivitou, nikoliv její ředitelka. Ředitelka je orgánem tohoto subjektu od něj neoddělitelným, nikoli samostatně stojící fyzická osoba. Po výše uvedené analýze je možné konstatovat, že Nejvyšší správní soud neměl v úmyslu interpretovat školu jako orgán státní správy. Měl v úmyslu zdůraznit, že ředitel školy není samostatně stojícím subjektem státní správy, ale vykonavatelem (tj. orgánem) státní správy. 18 Viz VEDRAL, J. K otázce, zda správním orgánem podle školského zákona je ředitel školy nebo škola jako právnická osoba. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 20

21 Ředitel školy nebo školského zařízení vystupuje jako správní orgán na základě toho, že je statutárním orgánem školy jako právnické osoby. Rozhodování se obsahově týká činnosti školy (jinak řečeno školy jako činnosti, např. mateřské školy jako činnosti, dětského domova jako činnosti). Proto se při označení ředitele školy nebo školského zařízení poukazuje na určitou činnost, kterou škola jako právnická osoba vykonává. Pro názornost uvedu schéma vyjadřující vztah ředitele statutárního orgánu školy jako právnické osoby, která vykonává činnost základní školy a mateřské školy, a ředitele jako orgánu vykonávajícího státní správu vycházející z výše uvedeného předpokladu a dopady na označování ředitele školy jako správního orgánu. Schéma 1 Vztah ředitele školy jako statutárního orgánu a ředitele školy jako orgánu státní správy právnická osoba např. Základní škola a Mateřská škola, Brno, Heršpická 15 ředitel jako statutární orgán veřejná škola činnost ředitel školy jako ředitel činnosti základní škola mateřská škola označení ředitel školy jako orgánu státní správy přijímání ke vzdělávání přestup na jinou školu přijímání ke vzdělávání Tabulka 9 Srovnání správné a chybné identifikace ředitele školy jako orgánu státní správy orgán státní správy ředitel mateřské školy ředitel základní školy správná identifikace ředitel mateřské školy, jejíž činnost vykonává Základní škola a Mateřská škola, Brno, Heršpická 15 ředitel základní školy, jejíž činnost vykonává Základní škola Mateřská škola, Brno, Heršpická 15 chybná identifikace ředitel Základní školy a Mateřské školy, Brno, Heršpická 15 ředitel Základní školy a Mateřské školy, Brno, Heršpická Právní povaha úkonů ředitele soukromé školy podle školského zákona Již zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci ukončení vzdělávání dítěte v církevní mateřské škole 19 přenesl do roviny rozhodovací praxe otázku, zda se na rozhodování ředitelů neveřejných (soukromých a církevních) škol podle 165 odst. 2 školského zákona také vztahuje správní řád. Právním základem odpovědi na tuto otázku je řešení pro- 19 Viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. As 53/ In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 21

22 blému, zda je vztah mezi ředitelem školy a odpovídajících osob v záležitostech poskytování vzdělávání vztahem soukromoprávním, nebo veřejnoprávním. Jak již bylo několikrát uvedeno, ustanovení 165 odst. 2 školského zákona zní: Ředitel školy nebo školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech. Jak vysvětluje P. Katzová, ustanovení 165 odst. 2 školského zákona přiznává postavení orgánu státní správy pouze ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Uvedené vychází z toho, že v době přípravy školského zákona byl stále ještě platný zákon č. 71/1967 Sb., který v 1 odst. 2 stanovil, že podle tohoto zákona postupují také orgány státních organizací, jestliže jim zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů a organizací v oblasti státní správy. Vzhledem k tomu, že ředitelé škol a školských zařízení neveřejných zřizovatelů skutečně neměli postavení orgánů státních organizací, nebylo jiné právní řešení možné. 20 Dále P. Katzová uvádí, že současné znění správního řádu nevylučuje, aby bylo zákonem svěřeno rozhodování o právech a povinnostech v oblasti státní správy i ředitelům škol a školských zařízení neveřejných zřizovatelů ( 1 správního řáduje formulován obecně a ponechává na zvláštním zákonu, komu svěří působnost v oblasti veřejné správy). To znamená, že novelizací školského zákona by bylo možné rozšířit působnost 165 odst. 2 školského zákona na ředitele všech škol a školských zařízení. Tato případná změna by vedla k zajištění stejné úrovně právní ochrany všem uchazečům o vzdělávání a účastníkům vzdělávání bez ohledu na zřizovatele dané školy nebo školského zařízení. 21 Jestliže P. Katzová ve svých úvahách podmiňuje rozšíření působnosti správního řádu na rozhodování ředitelů soukromých a církevních škol novelizací školského zákona, pak J. Vedral uvádí, že tzv. nový správní řád se zásadně vztahuje na veškeré postupy orgánů veřejné správy při výkonu jejich působnosti, tzn. veřejné moci, v oblasti veřejné správy. Pozitivní vymezení rozsahu použití správního řádu ve školském zákoně již dnes redundantní, neboť vztah správního řádu k jiným zákonům je obecně vyjádřen v jeho 1 odst Krátce řečeno, i na rozhodování ředitele soukromé školy nebo církevní školy se při rozhodování podle 165 odst. 2 školského zákona se příslušná ustanovení správního řádu použijí. Použití příslušných ustanovení správního řádu (tj. procesních norem) se odvozuje od hmotněprávního charakteru vztahu ředitele školy a osoby, které se poskytování vzdělávání týká, a proto je nutné okomentovat, proč se rozhodování ředitele soukromé nebo církevní školy považuje za výkon veřejné správy, nikoli za soukromoprávní vztah. Nezávisle na zřizovateli školy je při rozhodování v případech uvedených v 165 odst. 2 školského zákona vztahem nadřízenosti ředitele školy a podřízenosti osoby, které se rozhodování týká, tj. vztahem veřejnoprávním. Proto i ředitelé soukromých a církevních škol vystupují 20 KATZOVÁ, P. Komentář k 165 odst. 2 školského zákona. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 21 Tamtéž. 22 Viz VEDRAL, J. K právní povaze úkonů ředitele soukromé školy podle školského zákona. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 22

23 jako nositelé veřejné moci, mohou jednostranně ukládat povinnosti druhému účastníku právního vztahu, mnohdy nejen bez jeho vůle, ale i proti jeho vůli. 23 Z uvedeného vyplývá, že nehledě na doslovné znění 165 odst. 2 školského zákona se správní řád vztahuje na rozhodování ředitele školy nehledě na zřizovatele Vztahuje se správní řád pouze na případy rozhodování výslovně uvedené v zákoně? Mnohokrát uváděný text 165 odst. 2 školského zákona a 24 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na první pohled vyvolává dojem, že výčet v nich uvedených případů rozhodování v oblasti státní správy je výčtem taxativním. Uvedený výklad je bylo možné pokládat za důvodný do konce roku Do roku 2011 zněl 183 odst. 1 školského zákona takto: Pokud tento zákona nestanoví jinak, vztahuje se na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti státní správy podle tohoto zákona správní řád. Oblast státní správy byla ve školském zákoně vymezena pouze ustanoveními 165 odst. 2 a v zákoně 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pouze ustanoveními 24 odst. 3. Od (od nabytí účinnosti zákona č. 472/2011 Sb.) zní 183 odst. 1 tímto způsobem: Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle 27 odst. 1, 74 odst. 9 písm. c), 80a odst. 4, 82, 90 odst. 12, 102 odst. 9, 172 odst. 9 a 176. Pokud dále vezmeme v potaz argumentaci výše uvedeného Rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. As 53/ , která spojuje veřejnoprávní charakter rozhodování ředitele školy s rozhodováním, na které se vztahuje správní řád, pak lze učinit následující závěry - případy rozhodování ředitele školy zřízené státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí uvedené 165 odst. 2 školského zákona a případy rozhodování ředitele školského zařízení uvedené v 24 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou výslovně označená jako rozhodování v oblasti státní správy a vztahuje se na ně správní řád, - o případných dalších případech rozhodování ředitele školy nebo školského zařízení v oblasti státní správy školský zákon mlčí; z uvedeného však nelze vyvodit závěr, že jiné případy rozhodování v oblasti státní správy neexistují, - rozhodování ředitele školy nebo školského zařízení (bez ohledu na zřizovatele), v nichž ředitel vystupuje jako nositel veřejné moci, jsou rozhodováními veřejnoprávními a vztahuje se na ně správní řád, - rozhodování ředitele školy nebo školského zařízení, na která se vztahuje správní řád, nelze omezit pouze na případy uvedené v 165 odst. 2 školského zákona nebo 24 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedený závěr je logický a zaručuje náležitou právní ochranu veřejných subjektivních práv dětí, žáků a studentů (resp. jejich zákonných zástupců). Je však v přímém rozporu s pokusem 23 Viz VEDRAL, J. K právní povaze úkonů ředitele soukromé školy podle školského zákona. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 23

24 zjednodušit a debyrokratizovat rozhodování ředitelů škol a školských zařízení zákonem č. 49/2009 Sb., kterým byly z 165 odst. 2 vyjmuty případy rozhodování o snížení nebo prominutí úplaty za vzdělávání a v některých případech bylo rozhodování ve správním řízení omezeno pouze na případy zamítnutí žádosti Úřední deska, datová schránka ředitele školy nebo školského zařízení Pokud budeme důsledně provádět tezi, podle které je ředitel školy nebo školského zařízení správním orgánem (vykonavatelem) správního subjektu (školy jako právnické osoby), pak by měl ředitel školy zřídit svou úřední desku v souladu s 26 odst. 1 správního řádu. Na základě žádosti školy lze umožnit, aby datová schránka školy jako právnické osoby byla současně datovou schránkou orgánu veřejné moci, tj. ředitele školy nebo školského zařízení ( 5a a 6 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů).. 24

25 2. 5 Ředitel školy a školského zařízení v systému orgánů veřejné správy školství Postavení ředitele školy nebo školského zařízení v systému orgánů veřejné správy školství lze názorně vyjádřit schématem. Schéma 2 Vztah ředitele školy nebo školského zařízení k ostatním orgánů veřejné správy školství obec nebo kraj jej jmenuje nebo odvolává obec, kraj nebo MŠMT zřizují školu, jejím staturátním orgánem je ředitel - Existující protichůdné názory na to, zda je ředitel školy nebo školského zařízení orgánem státní správy veřejného školství jsou důsledkem nejednotného používání pojmů subjekt veřejné správy a orgán veřejné správy. Na základě textu zákona a interpretace, podle které veřejnou správu nevykonává přímo subjekt veřejné správy, ale vykonává ji vykonavatel (orgán) veřejné správy, lze dospět k závěru, že orgánem státní správy veřejného školství je ředitel školy nebo školského zařízení. - Veřejnoprávní charakter vztahu mezi ředitelem školy a školského zařízení a osoby, které se rozhodování ředitele týká, je nezávislý na druhu zřizovatele. Odsud plyne, že i na rozředitel školy a školskoho zařízení ČŠI nebo školská rada navrhuje jeho odvolání odvolacím orgánem ve správním řízení je krajský úřad nebo MŠMT Z uvedeného schématu je patrné, že ředitel jako orgán státní správy veřejného školství - je ve třech případech ve vztahu k orgánům samosprávy, přitom se jedná zejména o zásadní vztah jmenování nebo odvolání ředitele školy, - je ve třech případech ve vztahu k orgánům státní správy, z nichž je zřejmě nejdůležitější vztah ke krajskému úřadu nebo MŠMT jako odvolacímu orgánu ve správním řízení Průběžné závěry Zjištěné poznatky kapitoly lze shrnout takto: 25