Trestněprávní ochrana autorských a jiných obdobných práv včetně práv k databázi

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva Trestněprávní ochrana autorských a jiných obdobných práv včetně práv k databázi Bakalářská práce Autor: Jan Kučera Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Pavel Zelenka Praha Červen 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze, dne Jan Kučera

3 Poděkování Chtěl bych tímto poděkovat svému vedoucímu práce JUDr. Pavlu Zelenkovi, který mi poskytnul cenné rady a svůj čas při zpracování této bakalářské práce.

4 Anotace Bakalářská práce rozebírá práva autorská, práva s nimi související a práva k databázi, přičemž současně vymezuje jejich trestněprávní ochranu. Autorské právo je jedním z tvůrčích druhů nehmotných práv a je součástí práv k duševnímu vlastnictví. Obsahem práva autorského jsou práva osobnostní a práva majetková. Autorský zákon dále stanovuje výjimky a omezení v případech nespadajících pod ochranu autorského práva. Práva autorská a práva související s právem autorským včetně práv k databázi jsou chráněna českým právním řádem, dále na úrovni Evropské unie a za pomoci mezinárodních organizací. Mimo autorský zákon jsou autorská práva chráněna na úrovni trestněprávní, občanskoprávní a správní. Nový trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., přináší rozšíření trestněprávní úpravy v oblasti autorských práv a zpřísňuje sankce v případě jejich porušení. The annotation The Bachelor thesis discusses copyright, law related to copyright as well as database right, while simultaneously it defines criminal protection. Copyright is one of the creative types of intangible rights and is a part of the intellectual property rights. The content of copyright is moral rights and property rights. The Copyright Act also sets limitations and exceptions in cases not covered under copyright protection. Copyrights and law related to copyright, including rights to the database are protected by Czech law, the European Union level and with assistance of the international organizations. Besides the Copyright Act, copyright is also protected by criminal, civil and administrative law. The new Criminal Code, Act No. 40/2009 Coll. brings extension of criminal legislation in the field of copyright and stricter penalties for any violation.

5 Obsah Úvod Vymezení pojmů Duševní vlastnictví Autorské právo, jeho začlenění do právního řádu České republiky Právo autorské a práva s ním související Předmět autorského práva Autorství Vznik práva autorského Obsah práva autorského Osobnostní práva Majetková práva Jiná majetková práva Omezení práva autorského Ochrana práva autorského Licenční smlouva Práva související s právem autorským Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání Právo nakladatele Zvláštní právo pořizovatele databáze Kolektivní správa práv OSA Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním INTERGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů DILIA Divadelní, literární, audiovizuální agentura OOA S Ochranná organizace autorská Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl GESTOR Ochranný svaz autorský

6 OAZA Ochranná asociace zvukařů autorů Česká protipirátská unie (ČPU) Vývoj autorských práv od roku Vývoj na území České republiky Vývoj na úrovni mezinárodní Vývoj na úrovni Evropského společenství/evropské unie Trestněprávní ochrana autorských práv, práv s nimi souvisejících a práv k databázi Právní úprava účinná do Neoprávněný zásah do zákonem chráněných práv Subjektivní stránka Rozdíly v právní úpravě Trestního zákoníku účinné od Padělání a napodobení díla výtvarného umění Porušování autorských práv v praxi Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek

7 Úvod S předměty práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, se v běžném životě setkáváme nesčetněkrát. Kdykoli čteme knihu, sledujeme film, posloucháme melodii v rádiu, obdivujeme obraz či sochu apod., vždy se jedná o jedinečný výtvor tvůrčí schopnosti autora. V současnosti s vývojem dostupnosti a možnosti šíření děl, lze pozorovat narůstající tendenci porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Vzdálenost v souvislosti se šířením některých předmětů autorských práv nehraje v dnešní době podstatnou roli. Vždyť přesunout jedinečný výtvor tvůrčí schopnosti autora například prostřednictvím internetu z jednoho konce světa na druhý, je otázkou několika vteřin. Je společensky nezbytné podporovat tvůrčí činnost autorů ve všech ohledech, tudíž je nutné chránit práva autorská teritoriálně, ale současně v globálním měřítku. Pachatelé si mnohdy nejsou vědomi, že jejich jednání může být v rozporu se zákonem, ovšem neznalost zákona neomlouvá. Cílem práce je provést přehledný rozbor práv autorských a dalších s nimi souvisejících práv a také vymezit jejich trestněprávní ochranu na území České republiky. V první části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy, historické koncepce a začlenění autorského práva do právního řádu České republiky. Ve druhé části se budu zabývat předmětem práva autorského, osobou autora, okolnostmi spojenými se vznikem autorského práva, vymezením obsahu těchto práv, ochrany, právy souvisejícími s právem autorským včetně práv k databázi a v neposlední řadě kolektivní správou autorských práv a institucemi provádějícími výkon kolektivní správy autorského práva v zákonem stanovených případech. Třetí část je zaměřena na seznámení se stručným vývojem právní úpravy oblasti autorského práva od roku 1918 na území České republiky do současnosti. Současně nejsou opomenuty důležité mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána a mezinárodní organizace vykonávající ochranu práva autorského a práv souvisejících s právem autorským. Z důvodů přistoupení České republiky do Evropského společenství je 7

8 potřeba zmínit provázanost s komunitárním právem Evropských společenství, v současnosti Evropské unie. Čtvrtá část je věnována trestněprávní ochraně autorských práv, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Z důvodů nabytí účinnosti nového trestního kodexu, soustředil jsem se na vymezení skutkové podstaty trestného činu porušení autorského práva podle 152 zákona č. 140/1961 Sb. TZ účinného do 31. prosince V další podkapitole jsem se zaměřil na změny v právní úpravě účinné od 1. ledna 2010 podle 270 a 271 zákona č. 40/2009 Sb., TrZ. Zákonodárce provedl v novém trestním kodexu mnohé změny, proto jsou vymezeny v samostatné podkapitole. V závěrečné části jsou demonstrativně představeny konkrétní případy porušování autorského práva, které se odehrály v minulosti. Je zde rozebrána protiprávní činnost pachatelů trestného činu porušení autorského práva, motiv pachatele jednání, přičemž je poukázáno na trestní sankci, která byla uložena orgánem činným v trestním řízení. 8

9 1. Vymezení pojmů 1.1 Duševní vlastnictví Předmětem duševního vlastnictví, označovaného též jako vlastnictví k nehmotným statkům, bývá většinou vlastnictví k výsledkům jedinečné tvůrčí činnosti, které zahrnuje např. autorská práva, průmyslová práva a další práva (práva k obchodnímu tajemství, obchodnímu jménu a názvu, know-how, ale i k právům proti nekalé soutěži). Práva k duševnímu vlastnictví jsou postavena na zásadě teritoriality, proto je nezbytné pro ochranu v ostatních státech pro vlastníka patentu, průmyslového vzoru a dalších předmětů práv duševního vlastnictví, ochránit si tato práva nejčastěji prostřednictvím žádostí na příslušném úřadě. 1.2 Autorské právo, jeho začlenění do právního řádu České republiky Autorské právo je jedním z tvůrčích druhů nehmotných práv. Vychází z Listiny základních práv a svobod, která zaručuje každému subjektivní právo vlastnit majetek a ustanovením, že práva k výsledkům tvůrčí činnosti jsou chráněna zákonem. Autorské právo řadíme do oblasti práv soukromoprávních. Existuje zde také rozsáhlá provázanost s oblastí občanskoprávní, ve které autorský zákon působí jako zvláštní právní předpis. Nelze také přehlédnout jeho provázanost s mezinárodněprávní oblastí, neboť autorské právo je podřízeno některým mezinárodním smlouvám. Autorská práva můžeme z objektivního hlediska chápat jako práva k vytvoření a následnému užití předmětu autorských práv, nebo také z hlediska subjektivního, jako práva autorova k vytvoření díla, užití, osobování si autorství apod. Autorská práva vycházejí z koncepce dualismu, který rozděluje práva autorská na práva osobnostní, která jsou spojena pevně s osobou autora a jsou nepřevoditelná a na práva majetková, která mohou být převedena. V mezinárodní praxi existují dva základní systémy autorského práva, a to kontinentální, ze kterého vychází právní úprava v ČR a angloamerický, také označován jako copyright. 9

10 Základními rozdíly mezi těmito systémy jsou, že kontinentální systém přiznává tvůrčí schopnosti pouze fyzické osobě, oproti tomu angloamerický přiznává autorství i právnickým osobám. Z hlediska formálnosti angloamerický systém podmiňuje vznik autorských práv registrací do rejstříku děl. Kontinentální systém spojuje vznik autorských práv souběžně s okamžikem vytvoření díla. Základním vnitrostátním právním předpisem je zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským, ve znění pozdějších předpisů. 10

11 2. Právo autorské a práva s ním související 2.1 Předmět autorského práva Předmětem práva autorského je autorské dílo dle 2 AutZ. Dílem z hlediska práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické. 1 Výslovně je zařazen do předmětu práva autorského i počítačový program, splňuje-li podmínku, že je původním autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součástí jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. 2 Pokud autorské dílo splňuje pojmové znaky autorského díla, jedná se tedy o dílo autorské, literární nebo vědecké, musí dále současně splňovat tyto podmínky: 1) je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, autorem musí být fyzická osoba 2) je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. 3 Typickým dílem jsou díla slovesná (slovní podoba vyjádřená řečí, písmem), díla hudební (sled hudebních tónů obvykle zachycen notovým zápisem píseň, symfonie apod.), díla dramatická (např. opera, balet, muzikál, činohra, atd.), díla fotografická a díla vyjádřená postupem podobným fotografii (typickým příkladem je fotografie), díla audiovizuální (film, videoklip, hra), díla výtvarná (např. malířská, sochařská, grafická, rytecká), díla architektonická (např. stavební, interiérové, exteriérové, apod.), díla užitného umění (např. umělecká keramika, bižuterie, výšivky, apod.), díla kartografická (např. mapy prostorové, geodetické, povrchové, apod.). 4 Jedinečnost díla, tedy jeho originalita a nezaměnitelnost je splněna tehdy, pokud neexistuje dílo totožné nebo zaměnitelné. 1 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. 2 2 druhá věta odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb. 3 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář II. str

12 Zachycení díla nemusí mít vždy trvalý hmotný substrát, někdy postačuje i vyjádření pomíjivé přednes básně, zahrání skladby. 5 Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odst. 1 nebo podle odst. 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené. 6 Dále autorský zákon demonstrativně stanoví, na rozdíl od předešlé právní úpravy zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, co autorským dílem není v 2 odst. 6 AutZ, a výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu podle 3 AutZ, které nespadají pod ochranu autorského zákona, jimiž jsou například úřední díla, veřejné listiny, výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní. 2.2 Autorství Zde zákon vychází z kontinentálního pojetí objektivní pravdivosti autorství, proto je autorem vždy výlučně fyzická osoba, která na základě svých jedinečných tvůrčích schopností dílo literární, vědecké nebo umělecké vytvořila. Podmínkou zde není ani způsobilost k právním úkonům, avšak je velice důležitá pro nakládání s dílem, jak z hlediska majetkových, tak i osobnostních práv. Z tohoto důvodu nemůže být autorem právnická osoba, neboť z povahy věci nedisponuje schopnostmi duševní tvorby. V angloamerických právních systémech však může být autorem i právnická osoba např. výrobce filmů. Autorství nevzniká osobám, které příspěvkem ve formě např. technické rady, administrativní nebo odborné pomoci přispěli ke vzniku díla. Existuje zde pouze jediná výjimka a to v případě tvorby díla audiovizuálního, kdy se autorský zákon od zásady objektivní pravdivosti autorství odchyluje, a kogentně přisuzuje fikci autorství režisérovi tohoto díla. 7 V případě děl souborných je autorem fyzická osoba, která dílo tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala, ovšem se souhlasem všech autorů dílčích částí. Lze proto rozlišovat dva typy autorství: 5 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str odst. 3 zákona č. 121/2000 Sb. 7 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str

13 1. autorství k jednotlivým dílčím příspěvkům 2. autorství k celému souboru. 8 Dle 6 AutZ, je v zájmu právní jistoty upravena zákonná domněnka autorství, která autora, jehož pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je dílo evidováno v rejstříku předmětů ochrany, vedeném příslušným kolektivním správcem a neexistují v tomto ohledu žádné rozpory, zbavuje autora nutnosti prokázat autorství obvyklým způsobem. Autor z hlediska osobnostněprávní povahy není povinen uvádět své pravé jméno, může podle 7 AutZ, použít k udání autora formu: 1. pseudonymní (kdy je uvedeno krycí jméno nebo umělecká značka autorapseudonym) 2. anonymního (kdy není uvedeno žádné jméno ani pseudonym). Do doby, dokud se autor díla anonymního nebo pseudonymního veřejně nepřihlásí k dílu, je zástupcem při ochraně a výkonu autorských práv osoba, která poprvé dílo uveřejnila. Tento zástupce, autora zastupuje vlastním jménem na autorův účet. Pokud bylo dílo vytvořeno tvůrčí činností dvou a více autorů, jejichž výsledek tvoří dílo jediné a nedílné, jedná se o spoluautorství podle 8 AutZ. V tomto případě právo autorské náleží autorům společně a nerozdílně. Není nezbytné, aby byla práce spoluautorů přiřaditelná dle jednotlivých částí určitému příslušnému autorovi, ani zda na díle pracovali současně, či nikoliv. Spoluautorem není osoba, která dala ke vzniku díla pouze podnět, přispěla odbornou, administrativní, technickou či jinou pomocí. Spoluautoři jsou z právních úkonů týkajících se díla oprávněni a povinni všichni společně a nerozdílně. Pro nakládání se společným dílem zde platí princip jednomyslnosti, a proto je třeba souhlasu všech spoluautorů, bez ohledu na velikost tvůrčích příspěvků, či jejich počtu. Pokud brání jednotlivý autor, bez vážného důvodu nakládání s dílem, může být projev jeho vůle nahrazen soudem podle 8 odst. 4 AutZ. 8 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str

14 Pokud se spoluautoři nedohodnou odlišně, použije se pro stanovení podílu na výnosech z práva autorského úměrný podíl velikosti jejich tvůrčích příspěvků. Pokud nelze tyto příspěvky rozeznat, jsou podíly na výnosech stejné. 2.3 Vznik práva autorského Platí zde princip objektivní pravdy, spočívající v právní skutečnosti vzniku (vytvoření) díla, s níž autorský zákon spojuje i původní vznik autorského práva k dílu, a to hned v jeho plném obsahu a rozsahu všech jednotlivých oprávnění. 9 Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. 10 Není nutné plnění formálních podmínek, jako je např. registrace či úhrada poplatku. Dílo může být vyjádřeno různými způsoby jako např. slovem, písmem, náčrtem, skicou, zvukem, sledem tónů, stavbou či modelem a mnoha dalšími. Objektivní vnímatelnost zde znamená, že musí být vnímatelná lidskými smysly, avšak nemusí být vnímatelná všem. Například dílo zachycené v Braillově písmu, v notovém zápise, Morseovou abecedou, numerickými znaky, zdrojovým textem, strojovým kódem a v dalších případech nám všem vnímatelné nebude, proto postačí, aby bylo vnímatelné alespoň určitému okruhu. Dílo ovšem nemusí obsahovat hmotný substrát, může být zhmotněno jen pomíjivě. 11 Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu. 12 V 9 odst. 3 AutZ je promítnuta nezávislost práva autorského na právu vlastnickém, jestliže vlastník nabytím vlastnického práva nebo věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvl. Právního předpisu jinak. 9 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str odst. 1 zákon č. 121/2000 Sb. 11 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str odst. 2 zákon č. 121/2000 Sb. 14

15 2.4 Obsah práva autorského Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní ( 11) a výlučná práva majetková ( 12 a násl.) Osobnostní práva Práva osobnostní jsou taxativně vymezena v 11 AutZ a patří do skupiny subjektivních práv autora nemajetkové povahy. Patří do nich: 1. právo rozhodnout o zveřejnění díla (právo vybrat způsob prvotního zpřístupnění veřejnosti), 2. právo osobovat si autorství (autor má právo bránit se osobování svého autorství cizí osobou, má právo na označení a výběru způsobu označení díla) 3. právo na nedotknutelnost díla (má právo udělit svolení ke změně či jinému zásahu do díla, právo na užívání díla způsobem nesnižujícím hodnotu díla, právo na autorský dohled). Osobnostních práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají Majetková práva Majetková práva autora vycházejí z principu nezcizitelnosti majetkových práv, proto se autor nemůže svých práv vzdát nebo je převést, nejsou ani postihnutelná výkonem rozhodnutí, což ovšem neplatí pro pohledávky, které z takovýchto práv mohly vzniknout. Majetková práva autora jsou předmětem dědictví, upravena v 26 odst. 2 AutZ. Oproti osobnostním právům autora, která zanikají smrtí, je trvání autorských práv majetkových upraveno v 27 odst. 1 AutZ, a to tak, že práva trvají po dobu života a 70 let po smrti autora. Mezi základní majetková práva autora, patří právo dílo užít dle 12 AutZ, a to jak v původní nebo jinak zpracované či změněné podobě, stejně tak jako udělit jiné osobě zákon č. 121/2000 Sb první věta odst. 4 zákon č. 121/2000 Sb. 15

16 oprávnění k výkonu tohoto práva. Ovšem poskytnutím oprávnění, autorovi právo nezaniká, vzniká mu pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Pokud není autor vlastníkem věcí, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, má právo požadovat po vlastníkovi zpřístupnění věci např. za účelem pořízení fotodokumentace, toto právo však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka. Obsahem práva dílo užít je: 1) právo na rozmnožování díla, 2) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, 3) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla, 4) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla 5) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla 6) právo na sdělování díla veřejnosti. 15 Rozmnožováním se rozumí podle 13 AutZ, zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho částí, a to všemožnými prostředky a v jakékoli formě. Podstatné je zachycení rozmnoženiny na hmotný nosič. Mezi nejpoužívanější formy k vytváření reprodukcí patří rozmnoženiny zvukové, obrazové, zvukově obrazové, tiskové, fotografické, analogové, digitální a další. Rozšiřováním se rozumí dle 14 AutZ, právo autora (tzv. distribuční právo) převést vlastnická práva jiné osobě prostřednictvím prodeje nebo jiným převodem. Pronájmem se rozumí dle 15 AutZ, poskytnutí originálu nebo rozmnoženiny, dalšímu subjektu za účelem hospodářského nebo obchodního prospěchu. Půjčování upravené v 16 AutZ, se oproti pronájmu liší svou bezúplatností, zapůjčení originálu nebo rozmnoženiny a jeho zpřístupnění veřejnosti není za účelem generování přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Vystavováním, se podle 17 AutZ, rozumí zpřístupnění originálu nebo rozmnoženiny v hmotné podobě veřejnosti. Není zde rozhodující, zda se jedná o vystavení za úplatu či nikoliv odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb. 16

17 Pod pojmem sdělování veřejnosti se rozumí podle 18 AutZ, zpřístupnění díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově a prostřednictvím telekomunikačních sítí jako např. internet a dalších. V souvislosti se sdělováním veřejnosti upravuje AutZ demonstrativně katalog způsobů sdělování, jímž jsou: 1) práva provozovací, do kterých patří: 1.1) právo na živé provozování díla dle 19 odst. 1 AutZ, 1.2) právo na přenos živého provozování dle 19 odst. 2 AutZ, 1.3) právo na provozování díla ze záznamu dle 20 odst. 1 AutZ, 1.4) právo na přenos provozování díla ze záznamu dle 20 odst. 2 AutZ, 1.5) právo na provozování rozhlasového a televizního vysílání dle 23 AutZ, 2) tzv. práva vysílací a další, jimiž jsou: 2.1) právo vysílání díla rozhlasem nebo televizí dle 21 AutZ, včetně družicového, kabelového či prostřednictvím počítačových sítí. 2.2) právo na přenos rozhlasového nebo televizního vysílání dle 22 AutZ, včetně kabelového přenosu 3) tzv. práva k sdělování děl veřejnosti na vyžádání, tj. sdělování zejména prostřednictvím počítačových či obdobných sítí Jiná majetková práva Dále autorský zákon upravuje jiná majetková práva autora, do kterých spadá např. právo autora na odměnu při opětovném prodeji originálu díla uměleckého, které je vymezeno v 24 AutZ, a upravuje nárok na vypořádání autora již prodaného originálního uměleckého díla, vůči každému dalšímu nabyvateli, který dalším převodem vlastnictví získal společensky neodůvodněný prospěch Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str

18 Jako další právo upravuje v 25 AutZ, právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu. V souvislosti s rozvojem technologií v oblasti rozmnožování byl nucen i předkladatel autorského zákona na tuto skutečnost reagovat, a proto jsou v tomto ustanovení taxativně vymezeny osoby povinné, které jsou zavázány realizovat dodatkové autorské platby jako např. poskytovatelé tiskových rozmnožovacích služeb za úplatu, výrobci, dovozci a příjemci přístrojů k pořizování rozmnoženin tiskových, zvukových, zvukově obrazových a dalších. 2.5 Omezení práva autorského Autorský zákon také stanoví výjimky a omezení autorského práva v případech nespadajících pod ochranu těchto práv. Z obecného hlediska jde o případy užití díla, která nejsou primárně užita za vytvořením hospodářského nebo obchodního prospěchu či se jedná např. o sociální nebo zdravotní pomoc. Uveďme si zde alespoň ty nejpoužívanější. Do těchto práv spadají například volná užití nebo rozmnožování na papír nebo na podobný podklad, která jsou upravena v 30 a 30a AutZ, upravující užití, rozmnožení, záznam či napodobení díla pro osobní potřebu fyzické osoby. Jestliže není konáno za účelem získání obchodního nebo hospodářského prospěchu, nezakládá protiprávnost jednání. Další výjimku tvoří citace, upravené v 31 AutZ. Za okolností vylučujících zásah do práva autorského, kterými jsou např. označení citovaného výňatku, uvedení, je-li to možné, osoby autora, názvu díla a pramene. Do autorských práv nezasáhne ani ten, kdo vyfotografuje, nafilmuje či jinak zaznamená nebo jinak vyjádří autorovo dílo umístěné na veřejném prostranství, či použije dílo v rámci propagace výstavy nebo dražby. V obou těchto případech by mělo být, pokud je to možné či obvyklé, uvedeno jméno autora, jež je upraveno v 32 a 33 AutZ. Další skupinou jsou licence pro zdravotně postižené a sociální zařízení, pro které autorský zákon užití díla nebo vytvoření rozmnoženiny pro osoby se zdravotními či sociálními problémy, nespojuje se zásahem do autorských práv dle právní úpravy podle 38 AutZ. Jinou skupinou je užití díla v rámci občanských, náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního, upravené v 35 AutZ. 18

19 2.6 Ochrana práva autorského Ochrana práva autorského je upravena v 40 AutZ. Toto zákonné ustanovení stanoví demonstrativní výčet nároků, kterých se může osoba autora, jeho zástupce či právního nástupce domáhat. Jedním ze základních práv autora je právo na určení autorství, prostřednictvím žaloby určovací, které vychází z práv na ochranu osobnosti, vymezeném v 11 až 16 ObčZ. Další možností je nárok zápůrčí, nebo též zápovědní či zdržovací, jehož účelem je domoci se zákazu jednání, která v dané době ohrožují autorské právo nebo do něj zasahují tj. domoci se nečinnosti neoprávněně jednající osoby (rušitele práva). 18 Vykonavatel práv autorských má také právo na informace o způsobu, rozsahu neoprávněného užití a o zúčastněných osobách, aby mohl zjistit skutečný rozsah porušení jeho práv a mohl se účelně domáhat odstranění následků zásahu do práva či poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu nebo vydání bezdůvodného obohacení. 2.7 Licenční smlouva Autorské smlouvy jsou základním institutem, jejichž prostřednictvím se realizují subjektivní práva autorská. Autorovým právem, je smluvně poskytnout oprávnění k výkonu práva dílo užít tzv. licenční smlouvou, jeho právem je také si stanovit podmínky způsobu a rozsahu užití. 19 Pro uzavření licenční smlouvy platí zásady občanského zákoníku, eventuálně podle povahy závazku obchodního zákoníku, a jejímž předmětem je sjednání licence k užití díla a odměny za takové oprávnění. 20 Licenční smlouva se dělí na dva typy, a to výhradní a nevýhradní. V případě výhradní licence se autor zříká možnosti poskytnout oprávnění třetí osobě, musí být uzavřena písemně a musí být jasně specifikováno, že se jedná o licenci výhradní. Nevýhradní licence zaručuje možnosti poskytnout větší množství oprávnění k užití díla. 18 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 476 a násl. 20 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str

20 Pokud to je smluvně ujednáno, může autor poskytnout oprávnění třetí osobě tzv. podlicenci, která se řídí stejnými právními zásadami jako licence. Pokud není smluvně dohodnuto jinak, je nabyvatel povinen licenci využít, a proto pokud by licenci nevyužíval nebo využíval nedostatečně a došlo by ke značnému dotčení oprávněných autorským zájmů, má právo odstoupit od smlouvy. 2.8 Práva související s právem autorským Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu Výkonným umělcem může být pouze fyzická osoba, která výkon vytvořila. Náleží jí proto práva osobnostní i majetková. Uměleckým výkonem, je zde myšlen projev jedinečné individuální osobnosti umělce. Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo. 21 Stejně jako autoři má výkonný umělec dle 70 AutZ právo rozhodovat o prvním zveřejnění, má právo vybrat si způsob uvedení svého jména a má právo na ochranu před znehodnocujícím jednáním v souvislosti s jeho výkonem. V rámci majetkových práv mu dle 71 AutZ přísluší právo svůj umělecký výkon užít, převést oprávnění k užití a právo na odměnu v souvislosti s poskytnutím oprávnění. Výkonnému umělci dle 73 AutZ přísluší majetková práva v trvání obecně v délce 50 let od vytvoření výkonu, pokud je ovšem takovýto výkon zveřejněn během tohoto období, zaniknou práva výkonného umělce až 50 let od okamžiku zveřejnění výkonu. V souvislosti s právem výkonného umělce lze zmínit kolektivní správu práv, jelikož výkonnému umělci přísluší např. nárok na odměnu z přenosu uměleckého výkonu televizí nebo rozhlasovým vysíláním a v těchto případech je jedinou právně způsobilou osobou pro tuto činnost kolektivní správce Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu Výrobcem může být jak fyzická tak i právnická osoba, která na svou odpovědnost vyrobí zvukový záznam odst. 1 zákon č. 121/2000 Sb. 20

21 Pojem zvukového záznamu je vymezen jako zvukový záznam zvuků, vyjádřených nejen výkonnými umělci, ale i zvuků jiných, např. přírodních, a také jejich digitální vyjádření. 22 Výrobci přísluší pouze majetková práva a to právo dílo užít ve všech formách, jak je vymezeno v odst AutZ, nebo poskytnout oprávnění k výkonu tohoto práva smluvně jiné osobě. Trvání práva výrobce zvukového záznamu je stanoveno na 50 let od pořízení záznamu Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu Stejně jako u práva výrobce zvukového záznamu může být výrobcem jak osoba právnická, tak fyzická, která zvukově obrazový záznam vytvořila nebo si nechala vytvořit na svoji odpovědnost. Zvukově obrazový záznam je záznamem audiovizuálního díla nebo jiných obrazů splňujících dané podmínky (řada zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu), aniž by šlo o záznam autorského díla nebo uměleckého výkonu. 23 Obdobně je to i s majetkovými právy, výrobci přísluší právo dílo užít, udělovat souhlas k užití záznamu. Obecné trvání majetkových práv výrobce k jeho prvotnímu záznamu je stanoveno na 50 let Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání Vysílatelem může být fyzická i právnická osoba, která na svou vlastní odpovědnost uskutečňuje vysílání. Vysíláním se rozumí podle 83 AutZ výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejnosti. Vysílatelovým výlučným právem je právo dílo užít nebo poskytnout oprávnění k výkonu tohoto práva. Právem vysílání užít je: a) právo na záznam vysílání b) právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání c) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání 22 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str

22 d) právo na sdělování vysílání veřejnosti. 24 Trvaní majetkových práv vysílatele je 50 let od prvního vysílání Právo nakladatele V 87 AutZ je upraveno majetkové právo nakladatele za zhotovení rozmnoženiny jím vydaného díla. Nakladatelem se rozumí ten, kdo bude rozmnožovat a rozšiřovat dílo slovesné, hudebně dramatické nebo hudební, výtvarné, fotografické či vyjádřené způsobem podobným fotografii. Okruh osob, které mají povinnost platit odměnu ve smyslu tohoto ustanovení, analogicky vychází z 25 AutZ. 25 Toto majetkové právo mu přísluší po dobu 50 let od vydání díla. 2.9 Zvláštní právo pořizovatele databáze Jak již bylo zmíněno, databází se rozumí soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky bez ohledu na formu jejich vyjádření. 26 Pořizovatelem databáze je osoba, která databázi pořídí nebo pro kterou byla databáze z jejího podnětu pořízena, jak stanoví 89 AutZ. Pořizovatel databáze má právo dle 90 AutZ na vytěžování a zužitkování celého obsahu databáze, oprávnění převést tyto práva, právo zapůjčit originál nebo rozmnoženinu, či zpřístupnit databázi veřejně. Do práva pořizovatele databáze nelze zasáhnout, pokud je databáze zpřístupněna veřejnosti a oprávněný uživatel použije zdroje pro svou osobní potřebu, vědecké nebo vyučovací účely, nebo pro účely soudního či správního řízení a nepoškozuje oprávněné zájmy pořizovatele databáze nebo nezpůsobuje újmu autorovi nebo dědici těchto práv, což plyne z 91 a 92 AutZ. Zvláštní právo pořizovatele trvá 15 let od pořízení databáze nebo 15 let od prvního veřejného zpřístupnění odst. 2 zákon č. 121/2000 Sb. 25 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str zákon č. 121/2000 Sb zákon č. 121/2000 Sb. 22

23 2.10 Kolektivní správa práv Účelem kolektivní správy práv podle tohoto zákona je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti. 28 Jejím účelem je zejména společná ochrana těchto práv v situacích, kdy je jiný než jejich kolektivní výkon nedovolený nebo neúčelný. Další funkcí, kterou kolektivní správa plní, je snadnější přístup pro žadatele (licenčního nabyvatele) k smluvnímu poskytnutí práva na užití, pro kterého by bylo v mnohých případech obtížně získat toto soukromoprávní oprávnění přímo od nositele autorských práv. 29 V některých případech je kolektivní správce jedinou oprávněnou osobou stanovenou k výběru autorské odměny. Do předmětu ochrany kolektivní správy práv patří: 1) díla 23 2) umělecké výkony 3) zvukové záznamy 4) zvukově obrazové záznamy 30 Kolektivním správcem může být pouze právnická osoba se sídlem v České republice, oprávněná k výkonu kolektivní správy, jedná se o její hlavní předmět činnosti. Činnost provádí soustavně, na vlastní odpovědnost, vlastním jménem a nejedná se o podnikání dle 97 AutZ. Kolektivní správci v řadě případů nabízejí zprostředkování služeb, např. uzavření licenčních či jiných smluv, nabízejí krátkodobé zastupování jiných než povinně kolektivně spravovaných práv, ale toto jednání není výkonem kolektivní správy práv podle AutZ OSA Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním 31 Toto občanské sdružení bylo založeno 9. října 1919 valnou hromadou skladatelů, textařů a hudebních nakladatelů. V současné době zastupuje OSA více než odst. 1 zákon č. 121/2000 Sb. 29 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str

24 skladatelů, textařů, hudebních nakladatelů a dědiců autorských práv. Hlavní činností tohoto občanského sdružení je kolektivní správa autorských práv k hudebním dílům a zhudebněným textům, na základě smlouvy uzavřené s autorem nebo jeho právním nástupcem. Jedná se zejména o udělování souhlasu k užití děl, výběru a výplaty autorských odměn autorům, dědicům a hudebním nakladatelům. Smlouvou o zastoupení jsou udělena svazu především oprávnění udělit souhlas dalším subjektům k užití všech děl při veřejném provozování, v televizním a rozhlasovém vysílání, udělit oprávnění k výrobě a šíření zvukových či zvukově obrazových nosičů, nebo udělovat souhlas k půjčování, výměně, promítání a jinému šíření filmových a jiných audiovizuálních děl. OSA takto v pozici prostředníka zajišťuje svým smluvním partnerům na jedné straně ochranu autorských práv autora či nástupců těchto práv a na druhé straně poskytuje záruku legálního užití uživatelům hudby, mezi které patří např. pořadatelé diskoték, pořadatelé koncertů, plesů, výrobci filmů, rozhlasové a televizní stanice, výrobci multimediálních nosičů, a mnoho dalších. Tito uživatelé hudby jsou povinni předkládat seznam veřejně produkovaných, či televizně nebo rozhlasově odvysílaných děl, apod., které slouží jako podklad pro vyúčtování autorského honoráře, jež je následně poskytnut autorovi či dědici autorských práv INTERGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů 32 Občanské sdružení INTERGRAM bylo založeno roku 1990 profesními organizacemi výkonných umělců a národní skupinou mezinárodního sdružení IFPI Česká republika, s cílem chránit práva umělců (zpěváků, hudebníků, herců atd.), výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů a k výkonu kolektivní správy práv, vycházející z autorského zákona, mezinárodních úmluv v oblasti autorského práva a práv souvisejícím s právem autorským. Mezi hlavní činnosti, které v praxi INTERGRAM provádí, patří uzavírání smluv s uživateli zaznamenaných výkonů a snímků, výběr odměn za užití zaznamenaných výkonů a snímků a následně rozúčtování odměn nositelům příslušných práv, hájení práva

25 výkonných umělců a výrobců včetně vedení soudních sporů, spolupráce s mezinárodními ochrannými organizacemi a dalšími institucemi působícími v oblasti autorských a příbuzných práv apod DILIA Divadelní, literární, audiovizuální agentura 33 Historie občanského sdružení DILIA se začíná psát roku 1949, kdy byla založena. Vykonává kolektivní správu autorských práv a práv souvisejících s právy autorskými, v návaznosti na oprávnění udělené Ministerstvem kultury České republiky a v souladu s autorským zákonem pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitným. Do hlavních činností, které DILIA vykonává, patří: uzavírání smluv o zastupování autorských práv při výkonu kolektivní správy s jednotlivými autory, uzavírání hromadných smluv s provozovateli kabelových televizí, s televizními a rozhlasovými stanicemi, s dovozci a výrobci kopírovacích zařízení a s provozovateli kopírovacích služeb, uzavírání recipročních smluv se zahraničními ochrannými organizacemi a rozúčtování odměn a náhrad nositelům autorských práv OOA S Ochranná organizace autorská Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl 34 Ochranná organizace autorská vykonává kolektivní správu práv autorů v oboru výtvarného a oboru architektonického dle oprávnění vydaného Ministerstvem kultury České republiky. Tato správa spočívá v nepřímém zastoupení nositelů práv, takže za ně svým jménem v jejich prospěch sjednává s uživateli děl hromadné smlouvy o užití díla, vybírá za toto užití odměny a odpovídá za jejich spravedlivé rozdělení zastupovaným subjektům. Mezi plátce autorských odměn patří například dovozci a výrobci nenahraných nosičů zvukově obrazových záznamů a kopírovací techniky, kteří jsou povinni odvádět částku z dovozní ceny, kterou OOA-S vyplácí. Smluvně spolupracuje s partnerskými ochrannými organizacemi, na jejichž základě zajišťuje ochranu děl zastupovaných autorů v zahraničí. Zastoupení vzniká na základě smlouvy nebo na základě přihlášky k evidenci

26 GESTOR Ochranný svaz autorský 35 Činnost občanského sdružení GESTOR registrovaného u Ministerstva vnitra České republiky započala v roce Od roku 1998 vykonává výhradně kolektivní správu autorských práv při opětovném prodeji originálu výtvarného díla uměleckého na území České republiky dle 24 AutZ, dále na základě oprávnění vydaného Ministerstvem kultury České republiky a recipročních smluv uzavřených se zahraničními organizacemi kolektivní správy působících v zahraničí. Zastupuje v rámci kolektivní správy všechny autory a dědice originálu, jejichž díla splní podmínky opětného prodeje originálu výtvarného díla, dohlíží na vybírání autorské odměny od obchodníků s uměním a vyplácí je autorům, případně dědicům. Originálem díla uměleckého se rozumí zejména originální obraz, malba, kresba, koláž, tapiserie, rytina, litografie či jiná grafika, socha, keramika, autorský šperk, fotografie nebo autorská rozmnoženina, která je podle zvyklostí považována za originál. Právo na odměnu pro autora se nevztahuje na díla architektonická, díla užitného umění a na rukopisy spisovatelů a skladatelů. Gestor dohlíží a vybírá autorské odměny od obchodníků s uměním a vyplácí je autorům, případně držitelům práv OAZA Ochranná asociace zvukařů autorů 36 Občanské sdružení OAZA vzniklo v roce Dne 15. listopadu 2006 jí bylo uděleno Ministerstvem kultury České republiky oprávnění k výkonu kolektivní správy práv osob, jimž přísluší majetkové právo autorské k dílům mistrů zvuku. Pokud chce uživatel užít dílo, na kterém se jako autor podílel i mistr zvuku (zvukové nebo zvukově obrazové dílo), musí zaplatit autorskou odměnu, a to za poskytnutí souhlasu k užití díla. OAZA tyto odměny vybírá ve prospěch mistrů zvuku a rozúčtovává je, vybírá odměny mistrů zvuku z prodeje či dovozu nenahraných nosičů a z prodeje či dovozu audiovizuální techniky, vybírá odměny mistrů zvuku náležících z provozování rozhlasového a televizního vysílání apod

27 Česká protipirátská unie (ČPU) 37 ČPU je zájmovým sdružením právnických osob, které se od svého založení roku 1992 zasazuje o ochranu práva autorského, práv souvisejících s právem autorským k audiovizuálním dílům a potírání všech forem pirátství v oblasti výroby, dovozu a šíření audiovizuálních děl a podporu oprávněných zájmů svých členů v oblasti těchto práv. Spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení tím, že upozorňuje na takové skutky a snaží se přímo o snížení pirátských produktů např. prováděním kontrol na trhu. Pro potřeby orgánů činných v trestním řízení také například zpracovává odborná posouzení předložených nahrávek, ze kterých zjišťuje dostupná data vedoucí např. k identifikaci titulu nebo poškozeného. Další snahou ČPU je snaha preventivně omezit pirátskou produkci, varovat potenciálního pachatele před trestněprávní sankcí či posílit vnímání práv k duševnímu vlastnictví a informovat o možnostech zásahu do zákonem chráněných práv. Pro své členy vypracovává informace o vývoji pirátství nebo upozorňuje na nové trendy v této oblastí. Vyvíjí příslušná protiopatření, poskytuje informace o svém působení, zajišťuje používání holografické ochrany ČPU, kontroluje veřejné projekce, kabelové rozvody, videopůjčovny, poskytuje právní rady a podílí se na přípravě nových právních norem. ČPU také spolupracuje s podobnými organizacemi působícími v zahraničí. 3. Vývoj autorských práv od roku Vývoj na území České republiky Po vzniku Československé republiky dne 28. října 1918 byly počátky právní úpravy autorského práva, tehdy nazývaného právem původcovským, upraveny ve Všeobecném zákoníku občanském (ABGB - Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie) z roku Tento zákon byl v duchu recepce převzat do československého práva zákonem č. 11/1918 Sb., zákonů a nařízení státu československého, známým také jako recepční norma

28 Prvním samostatným zákonem o právu autorském byl zákon č. 218/1926 Sb., o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském). Po revizi Bernské úmluvy, která se konala roku 1928 v Římě, z důvodů harmonizace právních předpisů, byla vypracována a přijata novela zákona o právu autorském zákonem č. 120/1936 Sb. Byla zde rozsáhleji upravena problematika rozhlasového vysílání a kolektivní správy autorských práv. Roku 1953 vstupuje v platnost nový autorský zákon č. 115/1953 Sb., o právu autorském (autorský zákon). Oproti dnešnímu autorskému zákonu vymezoval dílo pouze demonstrativně, zákonodárce se tímto vyvaroval riziku neúplnosti taxativního výčtu. Zákon stojí na zásadě objektivní pravdy 38. Oproti zákonu č. 218/1926 Sb. netrvá na hmotném zachycení díla, avšak upravuje okamžik vzniku díla podobně jako je tomu dnes, na jakoukoliv podobu vnímatelnou lidskými smysly. Tento zákon byl také prvním předpisem, který upravoval práva výkonných umělců. S účinností od 1. července 1965 byl přijat nový autorský zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon). Zákon byl rozčleněn do pěti částí a obsahoval 55 paragrafů. Až na výjimky se po obsahové stránce příliš nelišil od předešlého zákona. V souvislosti s rozvojem společnosti a technických prostředků šíření děl, který se nedá zastavit, narůstala potřeba současný autorský zákon novelizovat. Novely se ovšem dočkal až po roce 1989 zákonem č. 89/1990 Sb. V následujících letech byl ještě později šestkrát novelizován. Z důvodů nepřehlednosti a zastaralosti byl vypracován návrh nového autorského zákona. Po publikování ve sbírce zákonů nabyl účinnost nový autorský zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Nový autorský zákon měl reagovat na změny dynamického vývoje ve světě a postupně harmonizovat právní předpisy České republiky a komunitárním právem Evropských společenství. Největším přínosem byla komplexnost nového zákona. Zahrnuje kolektivní správu autorských práv, jež byla v minulosti upravena v samostatném zákoně a přináší taxativní výčet práv, která jsou povinně kolektivně spravována. Další důležitá změna spočívá 38 Knap, K. Autorské právo str

29 v odklonu od koncepce monismu ke koncepci dualismu práv osobnostních a práv majetkových. Došlo také k prodloužení trvání majetkových práv ze stávajících 50 na 70 let po autorově smrti. Nově byl zaveden institut licenční smlouvy, oproti doposud rozlišovaným autorským smlouvám, které byly různorodé, podle způsobu užití. Zákon byl později novelizován zákonem č. 81/2005 Sb., kterým bylo mimo jiné posíleno postavení Ministerstva kultury České republiky v souvislosti s činností organizací vykonávajících kolektivní správu autorských práv. Další změna autorského zákona zákonem č. 216/2006 Sb. reagovala na povinnost harmonizace vnitrostátní úpravy s právem Evropských společenství, přičemž vymezovala některé nové skutkové podstaty přestupků a měnila výši sankcí 3.2 Vývoj na úrovni mezinárodní Z pohledu vývoje ochrany autorských práv na úrovni globální je důležité zmínit otevřené mezinárodní smlouvy, ke kterým český stát v minulosti přistoupil, nebo kterých se v současnosti účastní. Současně se český stát také účastnil, či účastní některých bilaterálních dohod. Tyto smlouvy patří mezi nejdůležitější: Bernská úmluva 39 Z hlediska mezinárodních právních dokumentů, kterými se zúčastněné státy zavázaly chránit práva autorů k jejich literárním a uměleckým dílům, je nutno na prvním místě zmínit Bernskou úmluvu o ochraně děl literárních a uměleckých (ve znění Berlínské revize 1908), ke které přistoupilo Československo s účinností ode dne 22. února Československo se účastnilo i revize, která se konala dne 2. června 1928 z Říma, k dalšímu revidovanému znění Bernské úmluvy, ke kterému Československo přistoupilo, bylo až znění Pařížské revize z roku V současnosti se Česká republika účastní tzv. Bernské úmluvy ve znění pařížské revize, Bernská úmluva je spravována Světovou organizací duševního vlastnictví, se sídlem v Ženevě a v současné době jsou jejími signatáři 163 států. Všeobecná úmluva o autorském právu Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str

30 Dalším mezinárodním dokumentem z oboru autorského práva, který má za úkol zajistit ve všech zemích ochranu práv autorů a zajistit úctu k osobním právům a podpořit rozvoj písemnictví, ke kterému Československo přistoupilo, je Všeobecná úmluva o autorském právu ze dne 6. září 1952 v Ženevě, s účinností od 6. ledna V současnosti od 1. ledna 1993 platí pro Českou republiku tzv. pařížská revize Všeobecné úmluvy o autorském právu z roku Touto smlouvou je v současnosti zavázáno 99 států. Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském 41 Dne 6. března 2002 vstupuje v platnost pro Českou republiku Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském WIPO Copyright Treaty, která byla přijata v roce 1996 v Ženevě. Tato dohoda má právní povahu zvláštní dohody podle čl. 20 BÚ, podle nějž může takováto dohoda přiznat autorům širší práva, než jim přiznává BÚ, anebo může obsahovat jiná ustanovení, která neodporují BÚ. Ustanovení dosavadních dohod, která jsou v souladu s těmito podmínkami, zůstávají v platnosti. 42 Ke znění této smlouvy je v současnosti zavázáno 64 států. Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS 43 Tato dohoda byla přílohou Dohody o zřízení Světové obchodní organizace ze dne 15. dubna V České republice vstoupila v platnost 1. ledna V oboru práv duševního vlastnictví, včetně autorského práva, stanoví pro občany smluvních stran asimilační režim a režim zacházení podle nejvyšších výhod. Inkorporuje do svého textu čl. 1 - čl. 21 BÚ a vedle toho stanoví některé vlastní přímé normy (iura conventionis). Její význam spočívá rovněž v tom, že stanoví mezinárodní právní úpravu prostředků ochrany duševního vlastnictví Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str

31 V souvislosti s asimilačním režimem, vycházejícím ze zásady teritoriality, se přiznávají stejná práva občanu jiného státu stejně, jako kdyby byl občanem daného státu. Ke znění této smlouvy je v současnosti zavázáno 151 států. Římská úmluva 45 K mezinárodní úmluvě o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací, přijaté v Římě 26. listopadu 1961, přistoupilo Československo 14. srpna Úmluva upravuje právní postavení výkonných umělců a jejich výkonů. V současnosti jí řídí 86 států a Česká republika se účastní této smlouvy od 1. ledna Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech WPPT 46 V České republice vstoupila v platnost dne 20. května 2002 a dosud k ní přistoupilo 62 států. Ženevská úmluva Ženevská úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů ze dne 29. října 1971, někdy označovaná jako protipirátská, nabyla účinnost v Československu dne 15. ledna Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI) Smlouva zakládající mezinárodní organizace působící v oblasti ochrany duševního vlastnictví, jejímž členem se Československo stalo od 22. července 1970 a Česká republika od data svého vzniku 1. ledna Mezinárodní organizace: Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI) Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str