DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE"

Transkript

1 Krajský úřad Královéhradeckého kraje odbor školství, mládeže a tělovýchovy DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE březen 2003

2 OBSAH: ÚVOD... 3 A. KRAJ A JEHO SPECIFIKA... 4 A.1 REGIONÁLNÍ SPECIFIKA ROZVOJE SPOLEČNOSTI PŘÍMO OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ VZDĚLÁVACÍ COUSTAVY... 4 A.1.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ... 5 A.1.2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA... 7 A.1.3 SITUACE RODINY, DĚTÍ A MLÁDEŽE A SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY... 9 A.1.4 ROVNOST PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁNÍ A.2 REGIONÁLNÍ SPECIFIKA ROZVOJE EKONOMIKY A TRHU PRÁCE PŘÍMO OVLIVŇUJÍCÍ DALŠÍ ROZVOJ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY A.2.1 EKONOMICKÝ VÝVOJ REGIONU A.2.2 ÚČAST SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ A.2.3 ANALÝZA VÝVOJE NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANY TRHU PRÁCE A JEJICH VÝVOJ A.2.4 PROBLÉMOVÉ SKUPINY NEZAMĚSTNANÝCH A.3 STAV A VÝVOJ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI B. CÍLE ROZVOJE A KONKRÉTNÍ KROKY B.1 STANOVENÍ CÍLŮ A PRIORIT ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI B.2 CÍLE A PRIORITY PRO JEDNOTLIVÉ OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ B.2.1 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ B.2.2 ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ B.2.3 SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ B.2.4 TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ B.2.5 PORADENSTVÍ B.2.6 SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, ÚSTAVNÍ A OCHRANNÁ VÝCHOVA B.2.7 ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ B.3 NÁVRH ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ V KRAJI B.4 NÁVRH JINÝCH OPATŘENÍ B.4.1 EVALUACE A MONITOROVÁNÍ B.4.2 ŘÍZENÍ A SPRÁVA ŠKOLSTVÍ B.4.3 PODPORA UČITELE A ŠKOLY B.4.4 SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY B.4.5 ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ S VÝRAZNĚ NADREGIONÁLNÍ PŮSOBNOSTÍ B.4.6 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE C. EKONOMIKA C.1 PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V KRAJI D. DŮSLEDKY OPATŘENÍ A NEZBYTNÁ POLUPRÁCE D.1 OČEKÁVANÉ DŮSLEDKY D.2 POŽADAVKY NA SPOLUPRÁCI E. KOMENTÁŘE K PŘÍLOHÁM PŘÍLOHY Příloha č. 1: Demografický vývoj korigovaný migrací Příloha č. 2: Struktura vzdělání obyvatelstva Příloha č. 3: Aspekty rodiny Příloha č. 4: Struktura zaměstnanosti Příloha č. 5: Projekce výchovně vzdělávací soustavy na demografický vývoj Příloha č. 6: Kritéria posuzování škol sekundárního vzdělávání Příloha č. 7: Analýza výchovy mimo vyučování Příloha č. 8: Ekonomika a investice Příloha č. 9: Manuál sekundárního vzdělávání (počet žáků v oborech a ročnících,oborová struktura ) Příloha č. 10: Proporce sekundárního vzdělávání Královéhradeckého kraje ve školním roce 2001/2002 Příloha č. 11: Prognóza primárního školství (počet žáků na základních školách ) Příloha č. 12: Prognóza sekundárního vzdělávání (počet žáků na středních školách ) 2 / 53

3 DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ÚVOD Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje (dále jen dlouhodobý záměr) je zpracován na základě ustanovení 6 odst. 5 zákona 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. Materiál navazuje na dokumenty, které se zabývají rozvojem na úrovni České republiky i jednotlivých krajů. Mezi nejdůležitější patří: 1. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky (vzat na vědomí usnesením vlády č. 393 ze dne ) 2. Strategická operační část Programu rozvoje územního obvodu Královéhradeckého kraje 3. Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá kniha) 4. Připomínky k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje č. j / , následně připomínky odboru koncepcí ministerstva školství ze dne 12. prosince Vztah dlouhodobých záměrů kraj Česká republika je založen na opakovaném projednávání a jejich cyklickém zpracování jednou za dva roky. Přijatý harmonogram postupného projednávání dlouhodobého záměru je: - Předložení 1. pracovního znění MŠMT do Projednání a získání stanoviska MŠMT do Předložení 2. znění do na MŠMT - Projednání a získání stanoviska ministerstva do Předložení konečného znění dlouhodobého záměru Královéhradeckého kraje do na MŠMT Mezi dlouhodobým záměrem ČR schvalovaným Vládou ČR nejméně jednou za čtyři roky a dlouhodobým záměrem jednotlivých krajů schvalovaným v lichých letech je poněkud obtížné najít míru závaznosti v cílech a ve způsobu jejich plnění. Jde o velmi závažný moment, protože dlouhodobý záměr je prakticky jediným dotykovým bodem mezi státní politikou ve výchově a vzdělání a budoucí realitou krajů ve výchovně vzdělávací soustavě, a to nejenom v obsahu a formě, ale např. i metrice (viz. str.4). Aktuálně je jediným pojítkem obou materiálů 6 odst. 2 zákona 564/1990 Sb., který vágně konstatuje, že oba materiály musí mít společnou strukturu a povinnost dosažení konsenzu postupným jednáním. Vláda vzala na vědomí Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky, který však strukturován není a navíc mu chybí celé segmenty výchovně vzdělávací soustavy (následně osnovou logicky požadované). Postupné jednání o výchovně vzdělávací soustavě se spíše týká sociálních partnerů, i když ministerstvo v algoritmu tvorby dlouhodobé záměry pouze připomínkuje (tedy neschvaluje, nevetuje). 3 / 53

4 A. KRAJ A JEHO SPECIFIKA Osnovou požadovaná kapitola je analytickou částí materiálu. Systematicky ji lze rozdělit na dvě části: 1. Požadovaná standardní data, která budou tvořit přílohy. 2. Popis metriky, kterou budou některá povinná témata Královéhradeckým krajem analyzována. Pozn. Pojem metrika je v textu používán jako hledání souměřitelných hodnot, kterými lze popisovat daný prostor jako téma. Základním požadavkem je zavést s perspektivou dlouhodobého používání pojmy a ukazatele, se kterými bude možné do budoucna pracovat nejenom v Královéhradeckém kraji. Metriku vedle zřejmé (počty žáků, kapacita škol, náklady apod.), tvoří i komplexnější pojmy (deindustrializace, modernizace, míra nezaměstnanosti, aprobovanost, struktura zaměstnanosti KZAM (katalog zaměstnání), OKEČ (ekonomicky činné obyvatelstvo), KKOV (kmenová klasifikace oborů vzdělávání) apod.). Samostatnou kapitolou mohou být projekce, např. projekce vzdělávací soustavy na demografický vývoj, projekce vzdělanostní struktury na mikroregiony kraje, projekce sociálně patologických jevů na vzdělanostní strukturu, projekce odborného vzdělání na strukturu zaměstnanosti apod. Tyto pojmy mají i svoji míru jako numerickou hodnotu daného pojmu. A.1 REGIONÁLNÍ SPECIFIKA ROZVOJE SPOLEČNOSTI PŘÍMO OVLIVŇUJÍCÍ DALŠÍ ROZVOJ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY Regionální specifika Královéhradeckého kraje jsou popsána především v Programu rozvoje Královéhradeckého kraje a Prognóze územního a hospodářského rozvoje kraje. Materiály podrobně analyzují problematiku v metrice, která dovoluje srovnání nejenom mezi jednotlivými kraji, ale i na úrovni zemí Evropské unie a OECD. Mezi nejdůležitější patří osídlení a struktura obyvatelstva a typy osídlení. Pro zásadní pochopení regionálních specifik jsou obecně důležitější trendy a jejich dynamika a odchylky od průměru. Pro koncipování výchovně vzdělávací soustavy jsou nejpodstatnější tato fakta: - Celková hustota obyvatel na kilometr čtvereční je 116, což je mírný podprůměr. - Průměrná rozloha obce vykazuje mírně podprůměrnou hodnotu. - V obcích do 500 obyvatel žije osmina obyvatel, což přesahuje o polovinu republikový průměr. - Relativně hustá je síť sídel s velikostí kolem 5000 obyvatel, kde žije 27,5% obyvatel, což je o třetinu nad republikovým průměrem. - Krajská metropole s téměř obyvateli tvoří 18% obyvatel kraje. Královéhradecký kraj se transformoval ve druhé etapě reformy veřejné správy svojí vnitřní strukturou z pěti okresů (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov) na 15 obcí s rozšířenou působností (Hradec Králové, Nový Bydžov, Hořice, Jičín, Nová Paka, Broumov, Nové Město nad Metují, Náchod, Jaroměř, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Dvůr Králové nad Labem, Trutnov a Vrchlabí). 4 / 53

5 Metrika (především školské problematiky) Královéhradeckého kraje bude, s ohledem na nově vzniklé členění pro některé agendy, postupně transformována z území stávajících okresů na obce s rozšířenou působností, což znamená relativně složitou transformaci datové základny, zejména pro koncipování potřebných časových řad. Proto je využíváno dat také na tzv. virtuální okresy (bývalé okresy). To umožní udržení časové kontinuity dat a zároveň projekci jiných analyzovaných realit, které se daty shodují s územím okresů (zaměstnanost, nezaměstnanost, rodina, apod.). A.1.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Demografický vývoj je základní poměrně přesně měřitelnou hodnotou, od které se bude rozvíjet výchovně vzdělávací soustava Královéhradeckého kraje. Jednotlivé věkové kohorty budou determinovat kapacity škol a školských zařízení a budou na nich vyhodnocovány proporce vzdělávací soustavy v oblasti sekundárního vzdělávání. V oblasti povinné školní docházky se budou analyzovat pohyby žáků na úrovni obcí II. stupně. V předškolní výchově se bude analyzovat podíl dětí příslušné věkové kohorty, které navštěvují mateřské školy. Pozn. Termín věková kohorta je používán pro zobecnění pojmů namísto termínů ryze školských věková skupina dětí MŠ, věková skupina žáků SŠ apod. Důsledně je užíván zejména pro potřeby obecnějšího výzkumu lidských zdrojů. Věková kohorta = skupina obyvatel, které spojuje rok narození. Ve společenských službách hledáme jejich četnost a rozložení. Královéhradecký kraj má ambici vytvořit municipální (samosprávu zdůrazňující) informační systém pro výkon svých kompetencí a zřetelnější formulování cílů. Demografický vývoj proto chápe jako jednu vrstvu tohoto systému. Tu hodlá udržovat on line s těmito vlastnostmi: - Demografický vývoj (vývoj počtu narozených podle ČSÚ) bude strukturován ve tvaru obec se základní působností (I.) obec s přenesenou působností (II.) obec s rozšířenou působností (III.) virtuální okres kraj. - Ryzí demografický vývoj bude každý rok korigován statistikou migrace populace od populačního ročníku 1991, od něhož je možné tuto korekci technicky provádět (na demografii bude projektována migrace). Výsledkem budou trvalé informace nikoli o počtu narozených v ročníku, ale o počtu žijících klientů po ročnících narození v uvedené struktuře. - Pro aktuální potřeby bude možné vytvářet libovolné sestavy shluků obcí pro potřeby prognózování spádových oblastí, izochromát (křivky konstantního času na dojezd) apod. - S využitím GIS (geografického informačního systému) bude možné modelovat důsledky změn v síti škol a školských zařízení, demografická těžiště, sítě podle např. kriteriálních funkcí apod. - Struktura požadovaných věkových kohort 3 5 let MŠ (mateřská škola); 6 14 let ZŠ (základní škola); let SŠ (střední škola) a let VOŠ (vyšší odborná škola) bude (technicky) aktuálním součtem demografického vývoje korigovaného migrací. 5 / 53

6 Potřebná data jsou uvedena v příloze č. 1 materiálu Demografický vývoj v Královéhradeckém kraji. Data budou v taktu práce ČSÚ doplňována o změny, a tak trvale aktualizována. Příloha č. 1 je strukturována tak, aby byla použitelná pro každého zřizovatele. Základní obrysy demografického vývoje s korekcí migrace udává graf č. 1 s názvem Demografický vývoj korigovaný migrací ve třídění obcí s rozšířenou působností. Vývojové trendy v oblasti demografického vývoje mají tyto vlastnosti: - Počet narozených klientů výchovně vzdělávací soustavy nerovnoměrně klesá z hodnot ročníku 1981, kdy bylo 7147 narozených (dnes studentů terciárního /str / vzdělávání), na 4842 narozených v roce Mateřské školy se ve věkové kohortě 3-5 let nacházejí v pásmu, kdy celkové počty dětí již nezaznamenávají výrazné změny v prognóze minimálně na tři roky. - Největší vlnu poklesu počtu žáků představuje ročník a dosahuje téměř 30 % (první až pátý ročník ZŠ). - Sekundární vzdělávání (15 19 let) se nachází v pásmu pozvolného poklesu populace korigované migrací. - Terciární vzdělávání (19 21 let) se nachází ve velmi pozvolném poklesu populace korigované migrací. Demografický vývoj s průběžnou korekcí migrací bude následně porovnáván se vzdělávací soustavou (příloha č. 5). Pro účely dlouhodobého záměru je vhodné upozornit na ještě obecnější trendy ve vývoji Královéhradeckého kraje. Za klíčový ukazatel kvality života lze považovat (po Praze), nejvyšší průměrnou délku dožití, tj. téměř 75,5 roku. Což je faktor, který ovlivňuje věkovou strukturu obyvatel. Závažnějším faktorem je migrační úbytek, ten je asi 700 osob za rok Pro koncipování výchovně vzdělávací soustavy v prostoru obcí s rozšířenou působností u škol a školských zařízení zřizovaných krajem jsou podstatné trendy vývoje poklesu populace. Na nich bude závislá potřebná současná i budoucí kapacita a dynamika jejich změn. Pro oblast primárního vzdělávání (základní školství), příloha č. 11, grafy č. 1 17, jsou zřetelné jednoznačně klesající trendy počtu žáků pro všechny obce s rozšířenou působností. Nejrychlejší pokles žáků (získán interpolací, tj. metodou nejmenších čtverců) je v Jaroměři (graf č. 9), nejpomalejší pak v Hradci Králové (graf č. 1). Rozdíl obou hraničících obcí s rozšířenou působností je asi 5 %. Prostor sekundárního a terciárního vzdělávání, kde jsou deponovány rozhodující výchovně vzdělávací instituce zřizované Královéhradeckým krajem, je mnohem složitější. Zde existují obce s rozšířenou působností, kde demografický vývoj vykazuje klesající trend, podobně jako v prostoru věkové skupiny primárního školství. Řazeno od nejrychlejšího k nejpomalejšímu poklesu: Náchod, Hradec Králové, Jičín, Jaroměř, Rychnov nad Kněžnou, Vrchlabí, Kostelec nad Orlicí, Hořice, Dobruška, Nová Paka. Demografický vývoj aktuálně korigovaný migrací a doplňovaný podle rytmu práce ČSÚ je pro všechny typy zřizovatelů základní pomůckou při koncipování kapacit předškolních zařízení, škol a školských zařízení. Beze zbytku je použitelný s vysokou mírou přesnosti u mateřských škol, základních škol, zvláštních škol, pomocných škol, základních uměleckých škol a domů dětí a mládeže (příloha č. 5). Pro sekundární vzdělávání není závislost počtu žáků a věkových skupin měřených na nějakém definovaném území tak jednoduchá a jednoznačná. Ačkoliv osnova dlouhodobého záměru nepředpokládá analýzu vnitřní migrace žáků sekundárního 6 / 53

7 vzdělávaní uvnitř kraje ani mezi kraji, je tento faktor v určitých ohledech významnější než pokles způsobený obecně známým vývojem počtu narozených dětí! Zejména u vyšších odborných škol a středních odborných škol je s ohledem na četnost vzdělávání v určitých oborech nutné koncipovat síť s tím, že žáci denně dojíždějí nebo jsou ubytováni. Pro tuto doposud neřešenou problematiku proto zavedeme pojem kladné a záporné saldo žáků. Metrika tohoto jevu byla provedena na měření sald mezi okresy a kraji. Je-li hodnota směny 1, do okresu (kraje) přichází studovat stejný počet žáků, jako z okresu za studijní nabídkou odjíždí do jiných okresů (krajů). Je-li hodnota menší než 1, z okresu (kraje) odjíždí více žáků za vzdělávací nabídkou než přijíždí záporné saldo. Pro čísla větší než 1 jde o kladné saldo, kdy více žáků přijíždí než odjíždí. Hodnoty salda vykazují poměrně významnou dynamiku. Ta se projevuje poklesem hodnot od prvního ročníku. Celý kraj má hodnotu salda v prvním ročníku sekundárního vzdělávání 1,23 a ve třetím 1,0. Hodnoty v metrice virtuálních okresů a obcí III. stupně se dají odečíst z grafů přílohy č. 5. Vysoká hodnota kladného salda kraje je velmi zajímavým jevem, který nemá kontinuitu. V roce 1999 měl Královéhradecký kraj hodnotu salda 1,09, tedy vykazoval jako celek vůči svému okolí téměř nulové saldo v počtech žáků. Stávající okresy měly následující hodnoty salda: Hradec Králové 1,57; Jičín 1,085; Náchod 1,11; Rychnov nad Kněžnou 0,74; Trutnov 0,95. Pro aktuální nárůst salda lze z těchto dat vyslovit pouze hypotézu. Určitý podíl může vznikat též spekulativní volbou vzdělávací cesty, kdy po skončení studia se absolventi středních škol hlásí znovu do prvního ročníku jiné střední školy. ČSÚ sleduje podobné pohyby obyvatelstva všech věkových skupin, nesleduje však jejich cíle. Kraj jako celek se chová navenek jako většina krajů, tedy téměř neutrálně. Uvnitř kraje však dochází k relativně dosti značnému cestování za vzdělávací nabídkou. Tato skutečnost má více rozměrů, protože vyžaduje ubytovací služby se všemi jejími náklady na jedné straně, zvyšuje efektivnost výuky u méně četných odborných zaměření na straně druhé. Pro koncipování sítě budou uvedená salda měřena navíc v oborové struktuře a bude použit systém GIS pro modelování udržení rovnováhy systému. Pozn. Demografický vývoj korigovaný migrací, tak jak jej prezentuje příloha č. 1, je použitelný pro prognózování počtu žáků, kteří budou procházet celou výchovně vzdělávací soustavou. Demografický vývoj sám o sobě neposkytuje údaje o kauzálních vztazích dvou realit, a to demografického vývoje korigovaného migrací a výchovně vzdělávací soustavy. Pro pochopení souvislostí je vytvořena příloha č. 5, která projektuje na sebe několik statisticky nezávisle zjišťovaných hodnot - demografický vývoj jako matriční údaj o počtu narozených + migraci + počty dětí po věkových skupinách výchovně vzdělávací soustavy. A.1.2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Vzdělanostní struktura Královéhradeckého kraje obecně vykazuje poněkud vyšší hodnoty u dospělé populace se středním vzděláním bez maturity, které činí asi 39,6 % oproti celostátnímu průměru 37,9%. Nižší podíl u dospělé populace je u vysokoškolského vzdělání 7,5 % oproti celostátnímu 8,9 %. Podíl dospělé populace bez středoškolského vzdělání tj. pouze se základním vzděláním je zde nižší než celostátní: 7,5 % oproti 8,1 %. Data o vzdělanostní struktuře, uváděná ve výchozích materiálech, která slouží pro mezinárodní srovnávání, pracují s pojmem dospělá populace, která zaujímá věkový interval let. Tato data jsou stará několik let a nezachycují dynamiku vývoje. 7 / 53

8 Samotný pojem vzdělání nelze redukovat na pojem dosažený stupeň vzdělání. Statistické podchycení tohoto fenoménu neříká a nemůže vypovídat nic o jeho struktuře. Vzdělání proto nelze chápat jako statistickou veličinu, které někdo dosáhne, ale chápat ji jako proměnnou metu vzdělávací soustavy. Vzdělání bude mít vždy nějakou měřitelnou strukturu, ale mělo by spíše vyjadřovat rozsah schopností a dovedností, které jednotlivé stupně vzdělání oddělují. Cíle vzdělávání mají být orientovány k občanské, informační a technologické gramotnosti. V tomto duchu nechť je pojem vzdělání v tomto materiálu chápán. Od obecného zprůměrňovaného konstatování metriky vzdělanostní struktury bude Královéhradecký kraj sledovat pro účely dlouhodobých záměrů tyto základní parametry: - Dynamiku změn ve vzdělávací struktuře u populačních ročníků, které jsou potenciálními klienty terciárního vzdělávání prezenčního studia (full time). Právě dynamika růstu podílu populace mladších ročníků s vyšším stupněm vzdělání je u Královéhradeckého kraje velmi vysoká, a to je nejpodstatnější faktor. - Strukturu vzdělávání nejenom ve stupni vzdělání, ale i v jeho oborovém zaměření. - Proporce vzdělávání neprezenční formou (part time) pro potřeby monitorování celoživotního učení. - Aktuální vzdělanostní strukturu měřenou na správní struktuře Královéhradeckého kraje z podkladů ze sčítání lidu ČSÚ. Příloha č. 2 dlouhodobého záměru popisuje vzdělanostní strukturu obyvatelstva. Použitá data jsou výsledkem dynamických ukazatelů ČSÚ ze sčítání lidu. Jejich zcela evidentní nevýhodou je strukturování po dosud platné základní statistické jednotce, kterou je okres. Do budoucna další práce na dlouhodobém záměru budou orientovány k získání jemnější struktury dat. Pro účely projektování výsledků vzdělanostní struktury na jiné statisticky zjišťované reality, jako je struktura zaměstnanosti, struktura vzdělávací nabídky a vzdělávání v ČR, bude nutné používat vícevrstvé systémy. Jedním z možných může být např. RAMIS. Základním cílem zpracované vzdělanostní struktury bude získání dat pro porovnání vzdělávací soustavy ve stejných strukturách správního uspořádání, a tak bude možné definovat dynamiku změn sítě, zejména u sekundárního školství, případně terciárního školství (VOŠ). Pozn. Je zřejmé, že právě příloha č. 5 je ukázkou nutnosti zlepšit metriku pro smysluplné projektování statistických hodnot. Tabulka přílohy č. 5 ukazuje, že statistická data o dosaženém stupni vzdělání sbírá ČSÚ v jiné taxonomii, než je tomu ve školství nebo v prostoru trhu práce. Taxonomie dat přílohy č. 5 je vysvětlena v poslední kapitole E. komentáře k přílohám. Vnitřní vzdělanostní struktura přílohy č. 2 se vyznačuje několika základními vlastnostmi: - Uvedená data jsou získána nikoli analytickou cestou, jako je tomu u všech ostatních příloh dlouhodobého záměru, ale dotazníkovou metodou při sčítání lidu. - Vykazují obecně, se snižující se věkovou hranicí populace, vysoké procento nezjištěno. 8 / 53

9 - Existuje statisticky významný rozdíl dosaženého vzdělání mezi muži a ženami, a to především v krajních skupinách stupně vzdělání bez vzdělání a vysokoškolské. Vzdělanostní struktura ČR, tak jak je standardně strukturována pro mezikrajská, ale i mezinárodní srovnání (graf č. 19), se vyznačuje několika důležitými vlastnostmi: - Zkoumá se věková skupina let (dospělá populace) ve třídění: základní, střední a vysokoškolské vzdělání. - Pouze základní vzdělání u dospělé populace se vyznačuje nejmenším podílem ze zemí nejenom EU, ale i OECD. - Podíl populace dospělých se středním vzděláním je nejvyšší v EU i OECD. - Podíl populace dospělých s vysokoškolským vzděláním v ČR je nízký a je srovnatelný pouze s několika zeměmi západní Evropy. - Definice populace dospělých, na kterých se standardně měří vzdělanostní struktura, předpokládá každý rok posunutí věkových skupin. Na posuvech v časové řadě bude měřena dynamika změn na straně nejnižších věkových skupin. - Vlivem rozdílu v absolutním počtu mezi statisticky vyřazovaným nejstarším ročníkem a nově zařazovaným ročníkem 25letých dochází k oslabování vlivu příznivějších proporcí v dosaženém vzdělání. - Podíl nově zařazené věkové skupiny vstupující do statisticky měřené populace dospělých se zmenšuje. Proto změny ve vzdělanostní struktuře jsou velmi pomalé a nelze je principiálně urychlit žádným opatřením. (Dnes nezměníme vzdělanostní strukturu ročníků kolem důchodového věku.) Pozn. Pro potřeby zpracovávání dlouhodobých záměrů do budoucna budou používány proporce sekundárního vzdělávání (příloha č. 10). Královéhradecký kraj má ambice tyto proporce používat jako měřítko homogenity pro různé stupně vzdělávání. Spolu s GIS budou sloužit potřebám optimalizace sítě. A.1.3 SITUACE RODINY, DĚTÍ A MLÁDEŽE A SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY Migrace - problematika migrace je částečně řešena v kapitole demografický vývoj. Od r s ní pracuje ČSÚ jako samostatnou problematikou. Pro Královéhradecký kraj má migrace větší význam, než je obvyklé, protože celkové saldo obyvatel, kteří se přistěhovali nebo naopak odstěhovali, je záporné a má relativně vysokou hodnotu 700 obyvatel. Pro účely projektování výchovně vzdělávací soustavy bude Královéhradecký kraj používat zásadně statistiku demografického vývoje korigovanou migrací. Technické promítání dvou statistik je již zvládnuto. Samotná statistika migrace je důležitá pro metriku vylidňování některých oblastí a poskytuje důležité informace přesahující potřeby výchovně vzdělávací soustavy. Konstatování, že dochází k lokálnímu úbytku počtu obyvatel, nestačí. Je třeba určit lokalitu a časovou řadu migrace. Projekce migrace na demografický vývoj bude toto umožňovat. Souvislost s rodinou spočívá v tom, že tato projekce je možná pouze u občanů, jejichž ročník narození je maximálně Pro koncipování výchovně vzdělávací soustavy Královéhradecký kraj předpokládá: 9 / 53

10 - Zastavení růstu záporného salda migrace (měřeno na území celého kraje), případně v horizontu přesahujícím 10 let jeho obrácení vlivem obecného zvýšení migrace na mezinárodní úrovni. - Minimálně udržení migrace uvnitř kraje vlivem stěhování rodin do oblastí s větší perspektivou a vylidňování některých částí kraje. - Permanentní sledování dynamiky změn (gradientů) u věkových kohort podle typu výchovně vzdělávací instituce (metodika přílohy č. 5). Rodina nalezení metriky pro posuzování rodiny ve vztahu k výchovně vzdělávací soustavě je doposud nevyřešený problém. Je nepochybné, že faktor rodina se podílí na obecnějších pojmech, jako je náročnost rodinného prostředí, ambice rodičů, kulturní úroveň, specifika skupin apod. Samotný pojem nemá pevnou definici, ale výchozí studie poukazují na rozpor např. mezi aktuálním počtem vysokoškoláků a náročností rodinného prostředí. Lze usuzovat, že sociologické studie mají k dispozici data, která se za jistých definovaných podmínek touto problematikou zabývají. Bez ohledu na geografické disproporce je možné k problematice rodiny připomenout mírně nadprůměrnou religiozitu Královéhradeckého kraje, která má kauzální vztah k počtu neúplných rodin. Příloha č. 3 se zabývá některými aspekty problematiky rodiny, které lze podložit daty a podmínkami jejich sběru. Pro složitost definic a používaných pojmů je nutné v jednotlivých kolech projednávání dlouhodobého záměru definovat žádoucí kauzality. Vývojové trendy fenoménu rodina posuzované z pohledu pouze České republiky jsou obecně známé a jejich dynamika je vysoká. Pro lepší pochopení trendů provádí příloha č. 3 v prvních třech tabulkách srovnání celé České republiky se zeměmi Evropy. Je to průměrný věk ženy při narození prvního dítěte, průměrný věk ženy při narození dítěte a počet legálních umělých přerušení těhotenství na 1000 narozených dětí, jako významný pohled. Je patrné, že tyto vybrané tendence pouze dohánějí řadu evropských zemí a doposud nenastala fáze stabilizace. Posouvání věkové hranice u žen, které se rozhodly mít děti je faktor, který je významný a je s ním nutné počítat při delších prognózách demografického vývoje, než má dlouhodobý záměr, který pracuje zásadně s již narozenými dětmi. Další data srovnávají vývoj rozvodovosti v časových řadách v rámci České republiky. Pozn. Srovnání se zeměmi Evropy v uvedených parametrech mají vysokou vypovídací hodnotu. Výjimku tvoří tabulka č. 5, která udává procentuální podíl narozených dětí mimo manželství. Zde však je nutné údaje zásadně korigovat, protože narození dítěte, zvláště ve skandinávských zemích mimo manželství, je sice vyšší, ale partneři spolu žijí. To ale neplatí pro Českou republiku, kde se tento údaj blíží spíše statistice neúplné rodiny se všemi důsledky. Kriminalita tuto problematiku nelze odtrhnout od historického vývoje území, zejména v souvislosti s vysídlením původního obyvatelstva. Přesto kraj jako celek vykazuje čtvrtý nejnižší podíl trestních skutků v České republice (2,43 na 100 obyvatel). Hodnotová orientace je velmi komplexní pojem, který má být na základě osnovy dlouhodobého záměru vyhodnocován. Pokud má být chápán tento úkol nikoli pouze jednorázově, bude nutné zakomponovat do činnosti příslušných útvarů kraje sledování především mezinárodních průzkumů a jejich vyhodnocování. 10 / 53

11 Takové průzkumy jsou PISA, TIMSS a CIVED. Praktickým výsledkem bude hodnocení rovnováhy mezi hlavním vzdělávacím proudem a proudy selektivními (speciální školství, víceletá gymnázia, zvláštní školy, pomocné školy, přípravné stupně apod.). Šikana problematika sledovaná osnovou dlouhodobého záměru. Pro preciznější terminologické potřeby budeme šikanu chápat jako sociálně patologický jev. Pro statistické a operativní potřeby budeme sociálně patologické jevy sledovat v této struktuře: - šikana a násilí - záškoláctví - drogové závislosti - alkoholismus a kouření - kriminalita a delikvence - rizikové sexuální chování - vandalismus - virtuální drogy a patologické hráčství - xenofobie, rasismus, intolerance a antisemitismus - zneužívané děti, syndrom zneužívaných a týraných dětí - zneužívání anabolik a dalších látek a medikamentů Prioritou budou pro Královéhradecký kraj, mimo jeho program rozvoje kraje, tato opatření: - Další vzdělávání pedagogických pracovníků vztažená k obecně patologickým jevům. - Hledání systému monitorování a vyhodnocování těchto jevů. - Zvětšení prostoru pro mimoškolní výchovu jako výchovný prostředek ke snižování patologickým jevům. A.1.4 ROVNOST PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁNÍ Nerovnost přístupu ke vzdělání Královéhradecký kraj nebude chápat pouze jako problematiku vztahu sociální zázemí versus škola, ale komplexněji, jako sociokulturně znevýhodňující prostředí versus škola. Výchovně vzdělávací soustavu bude kraj připravovat na nevyhnutelné zvýšení podílu žáků čekatelů na azyl, uprchlíků, azylantů, apod. Pro národnostní menšiny, které reálně existují a mohou se vytvořit, bude koncipováno vzdělávání v souladu s mezinárodními normami. Proces není obecně aktuální, ale bude vyžadovat určitou přípravu v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Pojem rovnost nebude chápán a nebude s ním pracováno jako s rovností před zákonem. Ta existuje, ale jako aktivní vztah mj. i výchovně vzdělávací soustavy k vytvoření rovnosti překonáváním bariér, které tvoří sociokulturně znevýhodňující prostředí. 11 / 53

12 A.2 REGIONÁLNÍ SPECIFIKA ROZVOJE EKONOMIKY A TRHU PRÁCE PŘÍMO OVLIVŇUJÍCÍ DALŠÍ ROZVOJ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY A.2.1 EKONOMICKÝ VÝVOJ REGIONU Ekonomický vývoj Královéhradeckého kraje je limitujícím faktorem rozvoje výchovně vzdělávací soustavy především u institucí zřizovaných krajem. Zde se vedle aktuálního stupně priority, kterou školství bude mít, předpokládá zásadní a sílící vliv na nepřímé výdaje. U předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizovaných obcemi bude vliv dynamiky rozvoje ekonomiky podobný jako u kraje. Základním trendem má být snížení podílu státu i na nepřímých výdajích, které bude kompenzováno změnami daňového systému. Komplexní zpracování problematiky ekonomického rozvoje je předmětem jiných základních strategických dokumentů kraje. Pro účely dlouhodobého záměru jsou za nejdůležitější považovány trendy a dynamika některých ekonomických faktorů: - Velmi vysoká dynamika zmenšování odchylky od průměru ČR HDP/obyvatel ve srovnání s EU. - Třetí nejvyšší index růstu ukazatele tvorby tržeb z průmyslové činnosti. - Deváté (podprůměrné) místo v průměrné měsíční mzdě. - Absence dominantních podniků s vysokou citlivostí na ekonomické výkyvy. - Vysoká homogenita struktury ekonomických subjektů měřená na bývalých okresech. - V rámci průmyslu dominuje zpracovatelský průmysl. - Vysoký podíl zaměstnanosti v zemědělství. - Relativně nízká míra nezaměstnanosti. - Nízký podíl tvorby HDP v určitých službách. - Nadprůměrný potenciál v oblasti cestovního ruchu (Krkonoše, památky, ZOO). Dynamika změn v ekonomické oblasti bude pro potřeby zpracovávání dlouhodobých záměrů do budoucna poměřována evropskými standardy. Jde o poměrně dosti složité a komplexní pojmy jako deindustrializace a modernizace. Dosavadní konstrukce statistických údajů doposud nedovoluje s těmito pojmy pracovat beze zbytku. Výkon ekonomiky bude limitujícím faktorem materiální základny výchovně vzdělávacích institucí. Právě tato kapitola prokazuje nejvyšší stupeň provázanosti dlouhodobého záměru s ostatními dokumenty, především pak s programem rozvoje kraje. Zde bude nutné interaktivně vyhledávat strukturu a perspektivu inovačního potenciálu Královéhradeckého kraje. To není problematika metriky nebo sdílení dat, ale vytvoření platformy, která bude tento dialog zastřešovat. Zdá se, že vzniklá Rada pro rozvoj lidských zdrojů Rady Královéhradeckého kraje bude výchozím prostorem pro hledání nejširších souvislostí. Inovační potenciál nesmí být chápán jako hledání jediné cesty, ale jako komplexní program udržitelného rozvoje. Dále pro účely formulování cílů vzdělávací politiky bude rozlišováno mezi nosnými a pomocnými programy. Dynamika změn ve struktuře ekonomiky bude základní metrikou pro formování obsahu vzdělávacích programů. Za předpokladu, že se budou ubírat směrem k výše zmíněné deindustrializaci a modernizaci. 12 / 53

13 A.2.2 ÚČAST SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ Problematika účasti sociálních partnerů na vzdělávání bude pro potřeby dlouhodobého záměru rozdělena formálně na dvě oblasti: 1. Organizace a obsah vzdělávání (ve smyslu full time), tedy vzdělání, které je stupněm vzdělání garantováno Ústavou České republiky a mezinárodními dohodami a je organizováno především prezenční (denní) formou studia a dále např. formou dálkového, večerního a externího studia. 2. Organizace a obsah vzdělávání (ve smyslu part time), tedy vzdělání, které nemusí být nutně stupněm vzdělání, patří do skupiny celoživotního učení a je organizováno především neprezenčními formami studia. V tomto prostoru jsou formy vzdělání bez stupně vzdělání (např. distanční studium, univerzita 3. věku). Účast sociálních partnerů na vzdělávání podle bodu prvního je do značné míry institucionálně, legislativně i procedurálně vyřešena a nebude chápána jako účast pouze finanční, ale komplexněji. Z pohledu Královéhradeckého kraje lze deklarovat podporu ve smyslu finanční, metodické a zákonodárné iniciativy v těchto oblastech: - Podpora a metodická pomoc při očekávaném vzniku Rad škol. - Podpora formou grantů některým perspektivním programům, které budou zlepšovat užitné vlastnosti výchovně vzdělávací soustavy. - Hledání cest ke spolupráci při realizaci celonárodních programů MŠMT. - Podpora transformace výchovně vzdělávacích institucí, které budou směřovat k návrhům na zásadní koncepční změny. Především orientace na vzdělávání s cílem přípravy na celoživotní učení. - Iniciace legislativních změn, které budou zlepšovat prostor pro práci celé výchovně vzdělávací soustavy. Účast sociálních partnerů na vzdělávání dle druhého bodu je mnohem závažnějším problémem. Důvodem je z části absence obecných zkušeností s touto problematikou, z části zřizovatelská dualita. Základní tendencí dlouhodobého záměru nebude vzdělávací politiku projednávat zaběhnutým způsobem, kdy na jedné straně je školství a na druhé vše ostatní. Orientace na práci Rady pro lidské zdroje Královéhradeckého kraje jako iniciativní a poradní skupinu je základním organizačním prvkem pro realizaci trvalého a kvalifikovaného dialogu. Záměr Královéhradeckého kraje bude proto v širších souvislostech orientován na: - Podporu vzdělávacích programů pro dospělé na jednotlivých školách formou grantové politiky. - Podporu vzdělávání mladých lidí, kteří opouštějí vzdělávací systém bez kvalifikace. - Podporu integrace dětí a žáků s postižením včetně služby osobních asistentů. - Iniciaci legislativních úprav, které by motivovaly zaměstnavatelskou sféru k promyšleným investicím do vzdělávání. 13 / 53

14 A.2.3 ANALÝZA VÝVOJE NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANY TRHU PRÁCE A JEJICH VÝVOJ Ekonomické analýzy výchozích materiálů strategického významu zdůrazňují v jistém smyslu ukončenost dramatických změn ve vlastnických vztazích a především v oblasti struktury zaměstnanosti. Další vývoj by tedy nemusel být charakteristický mimořádnou nevypočitatelností. Koncepce výchovně vzdělávací soustavy by se mohla oprostit od terminologie, kterou používá řada strategických materiálů, především sektorizace trhu práce (primární, sekundární, terciární a nově kvartérní). Zásadní problém popisování struktury trhu práce a popisování vzdělávání Královéhradecký kraj vidí zatím jako málo srozumitelné. Nekompatibilita dokonce nadále vzrůstá. Trh práce je standardně popisován mezinárodní metrikou OKEČ/ISIC (struktura ekonomicky činného obyvatelstva) a KZAM/ISCO (katalog zaměstnání). Strukturu oborů popisuje JKOV/ISED (jednotná klasifikace oborů vzdělání). Struktura zaměstnanosti Královéhradeckého kraje je po upřesnění definičních podmínek zpracovávána ČSÚ - a je za poslední období přílohou č. 4 dlouhodobého záměru. Důležitá je i struktura nezaměstnaných, která je rovněž standardně zpracovávána. Součástí přílohy je struktura vzdělání pro školní rok 2002/2003. Nabídková strana, tedy trh práce, se bude jednoznačně vyvíjet směrem k vyššímu vzdělání, měřeno dosažením některého stupně. Avšak i stávající stupně vzdělání budou svojí strukturou výrazně inovovány ve směru jiných požadavků na sociální, informační a technologické dovednosti. Obecně by měla platit úměra - čím vyšší dosažený stupeň vzdělání, tím menší pravděpodobnost nezaměstnanosti. Tento vztah však platí pouze za předpokladu správného formulování cílů ve vzdělávání. Toto se evidentně nepovedlo u vyšších odborných škol, které se této logické formulaci vymykají. Vedle dosaženého stupně vzdělání je dalším faktorem oborová struktura. Její nedostatky se projevují ve strukturální nezaměstnanosti. Obecná výše nezaměstnanosti je ve srovnání s republikovými hodnotami podprůměrná a její distribuce po území kraje nevykazuje neobvyklé rozdíly. Za takovéto situace lze velmi těžce argumentovat ve prospěch perspektivy některého oboru. Míra nezaměstnanosti absolventů je mediálně ostře sledovanou veličinou, ale nelze ji obecně ztotožňovat se strukturální nezaměstnaností, jak se obvykle děje. Přes všechna známá negativa nikde na území Královéhradeckého kraje nedosahuje hodnot zcela běžných ve vyspělých zemích EU. Nelze si klást za cíl, že budeme úspěšnější v řešení tak složitého a komplexního problému. Základním cílem dlouhodobého záměru je zavést do posuzování struktury vzdělávací soustavy vedle standardních statistik tzv. integrovaný systém typových pozic (ISTP). Jde o jakýsi trojrozměrný slovník expertní systém, který popisuje trh práce v jazyce vzdělávací soustavy a naopak, navíc nejenom v oborové struktuře, ale i ve stupních vzdělání. Dosavadní prostá projekce struktury vzdělávací soustavy na strukturu zaměstnanosti nemá do budoucna perspektivu (viz příloha č. 4). Tento cíl je střednědobý a definuje určitou technologii zpracování standardních dat vzdělávací soustavy a ČSÚ. Pozn. Struktura zaměstnanosti, příloha č. 4, bude dopracována po vyjasnění metriky problematiky v průběhu dalších etap zpracovávání dlouhodobého záměru. Královéhradecký kraj bude vyžadovat jemnější členění s ohledem na transformaci státní správy. V krajním případě se bude používat virtuálních stávajících okresů jako statistické jednotky. 14 / 53

15 A.2.4 PROBLÉMOVÉ SKUPINY NEZAMĚSTNANÝCH Pro potřeby dlouhodobého záměru bude tato problematika řešena metodicky ve více rovinách, v souladu s tendencemi zemí EU. 1. Problémové skupiny mladých lidí, které opouštějí vzdělávací systém bez kvalifikace (ukončená docházka na základní škole). 2. Skupiny mladých lidí s nějakým zdravotním handicapem. 3. Skupiny lidí, které vykazují dlouhodobou nezaměstnanost (ukončené středoškolské vzdělání) Řešení problematiky občanů bez kvalifikace představuje komplexnější problém. Ve větší míře se objevuje statistická skupina mladých lidí, která se po skončení povinné školní docházky dále nevzdělává. Lidé z této skupiny se stávají těmi, kteří úředně nic neumí. Existují možnosti řešení, které jsou známy i z nedávné minulosti, ale nejsou v možnostech řešení krajem, např. desetiletá povinná školní docházka. Počet těchto lidí je statisticky v Královéhradeckém kraji nevýznamný, ale existují lokality s tak nízkou mírou náročností prostředí, že nabývají určitého významu. Republikové statistiky vykazují podíl populace s tímto problémem asi 6 %. Pozn: Příloha č. 10 obsahuje San Keyův diagram, kde jsou proporce a toky žáků znázorněny v určitých proporcích podle typu vzdělávací instituce na prostoru sekundárního školství. Jejich rozdíly nejsou na krajské ani republikové úrovni velké a pohybují se v jednotkách procentních bodů. Avšak větev bez vzdělání vykazuje v určitých lokalitách násobky uvedeného republikového průměru. Vzdělání obyvatelstva na úrovni povinné školní docházky, tedy v základní škole, zvláštní škole a pomocné nebo speciální škole, se často dotýká problematiky sociální. I těmto žákům je schopen vzdělávací systém nabídnout získání i fixaci určitých dovedností. Problém obvykle nastává po formálním ukončení vzdělání, kdy velmi těžce hledají zaměstnání. Pro efektivní řešení se Královéhradecký kraj zaměří na statistické vyhodnocení celého fenoménu a následně pro tyto občany s nedokončeným vzděláním je nutno vytvořit vzdělávací programy, které by měl plně financovat stát. Problematika zdravotně handicapovaných úzce souvisí s možnostmi integrace pro účely vzdělávání na jedné straně a speciálních škol na straně druhé. S výjimkou osobní asistence je problém systémově do určité míry řešen po dobu studia. Královéhradecký kraj se více zaměří na problematiku dalšího začlenění po ukončení vzdělání. V úvahu přichází zásah kraje do problematiky formou vybudování např. chráněných dílen nebo center pro handicapované s finančním přispěním EU. Dlouhodobě nezaměstnaní, tvoří třetí skupinu (občané s ukončeným středoškolským vzděláním, kteří nemají uplatnění na trhu práce a v podstatě se jedná i o zdravotně handicapované). Absolventům středních škol, kteří dlouhodobě a neúspěšně hledají uplatnění na trhu práce je třeba nabídnout další formu vzdělávání v podobě rekvalifikací. (Obecně je obtížné rekvalifikovat bez počáteční kvalifikace, a to bez ohledu na platnost zákona 1/1991 Sb., o zaměstnanosti). Rekvalifikace je pro tyto účely chápána jako vzdělávací proces, který mění oborovou specializaci, ale nemění stupeň již dosaženého vzdělání. Prozatím není dořešeno financování rekvalifikací u zmiňované skupiny obyvatel. Kraj navrhuje jako řešení finanční spoluúčast rekvalifikovaného, úřadu 15 / 53

16 práce a zaměstnavatelů. Bez vyřešení financování rekvalifikací nelze efektivně měnit proporce mezi vzdělanostní strukturou a trhem práce. Samostatnou kapitolou je zvyšování kvalifikace absolventů SOU nástavbovým studiem. Problematika rekvalifikací je složitější. A. 3 STAV A VÝVOJ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Výchovně vzdělávací soustava při srovnání s dosud užívanou metrikou je téměř dokonalým průměrem republiky. Výjimkou jsou nejvyšší průměrné náklady na žáka. Základní předností pro budoucí potřeby modifikování kapacit a struktury je vysoký stupeň homogenity kladných i záporných vlastností. Nejsou zde tedy lokality nebo okresy, které budou vyžadovat hlubší nebo alespoň jiné změny. Jde o mimořádnou přednost pro realitu, která v budoucnu nastane. Královéhradecký kraj se přes výsledky vyplývající z přílohy č. 5, graf č. 1 chová jako kraj neutrální, kdy vzdělává přibližně tolik žáků, kolik se jich narodilo, resp. zde žije. Rovnováha na úrovni MŠ a ZŠ měřená na parametrech obcí II vykazuje určité rozdíly, ty však nepřekračují obvyklé meze. Poněkud větší rozdíly jsou v prostoru sekundárního školství nejenom v kapacitách, ale i hodnotách salda, především však v šíři nabídky, která je měřena statisticky počtem skupin oborů podle JKOV. B. CÍLE ROZVOJE A KONKRÉTNÍ KROKY Základní formulace cílů je obsažena v Národním programu rozvoje vzdělávání (Bílá kniha). Jsou založeny na několika velkých programech, které jsou v různé fázi realizace: - Zavádění soustavy nových kurikulárních dokumentů - Realizace nového pojetí maturitní zkoušky - Státní informační politika ve vzdělávání - Nevysokoškolské formy terciárního vzdělávání - Pedagogičtí pracovníci - Integrovaný systém poradenství ve školství - Další vzdělávání. Plnění těchto cílů má i jistý časový harmonogram, informující o nákladech, které se na realizaci předpokládají. Jde o cíle, které lze naplnit především na úrovni centra, protože vytvářejí základní předpoklady pro definici prostředí, ve kterém se výchovně vzdělávací soustava bude pohybovat se střednědobou perspektivou. B.1 STANOVENÍ CÍLŮ A PRIORIT ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Cíle a priority rozvoje Královéhradeckého kraje mají být odvozeny od Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky. Problém spočívá v míře jejich závaznosti. Ta nebyla nikde ostře definována. 16 / 53

17 Nejobecnějším cílem je koncipovat výchovně vzdělávací soustavu Královéhradeckého kraje tak, aby se stala jedním z hybatelů sociálně ekonomického rozvoje. Z tohoto pohledu je dlouhodobý záměr jistou součástí Programu lidské zdroje a Programu rozvoje Královéhradeckého kraje. Snahou programů je hledání přirozené a ucelené rovnováhy mezi rozvojem lidských zdrojů, sociálně ekonomickým rozvojem a finančními možnostmi České republiky (přímé náklady) a Královéhradeckého kraje (nepřímé náklady). Prostor pro koncipování výchovně vzdělávací soustavy jako politického tématu je nutné rozdělit na dvě, v čase relativně stabilní skupiny: 1. Instituce, které zřizuje Královéhradecký kraj. 2. Instituce, které zřizuje obec. Vedle zapojení kraje do plnění cílů dlouhodobého záměru České republiky, budou hlavními cíli: 1. Zvýšení autonomie a zodpovědnosti škol 2. Reforma systému financování směrem k motivaci k efektivnímu chování škol 3. Vytvoření kontrolních a zpětnovazebních systémů směrem k činnostem škol 4. Vytvoření soustavy finančních stimulů ke klíčovým rozvojovým programům 5. Přesun těžiště práce kraje od operativního řízení ke strategickému řízení 6. Perspektivní změna struktury vzdělávací nabídky pro oblast především sekundárního vzdělávání 7. Harmonizace sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení bez ohledu na zřizovatele, ale s ohledem na populační vývoj (včetně motivace škol k zapojení do optimalizace) 8. Podpora zřizovatelů obcí při harmonizaci škol s ohledem na udržitelnost lidských zdrojů v problematických oblastech 9. Podpora rozvoje komunitní funkce základní školy po vyjasnění financování 10. Nalézání rovnováhy mezi integrací a institucionálním řešením u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 11. Zvýšení účasti dětí v předškolní výchově 12. Podpora rozšíření možností terciárního vzdělávání neuniverzitního typu 13. Podpora rozšíření nabídky pro programy celoživotního učení 14. Podpora moderních evaluačních postupů 15. Podpora alternativních vzdělávacích programů 16. Podpora zřizovatelským aktivitám jiných zřizovatelů, která by vhodně doplnila prostor primárního, sekundárního a terciárního vzdělávání do jiné filozofie vzdělání 17. Podpora obecně alternativních programů ve vzdělávání 18. Koncipování pracovní skupiny, která by se zabývala informacemi o mimorozpočtových zdrojích, grantech v rámci EU a kohezních fondech EU 19. Zvýšení kvality poradenských, informačních a diagnostických služeb cestou integrace některých speciálních institucí 20. Cílená podpora volnočasových aktivit dětí a mládeže, jako účinného nástroje prevence sociálně patologických jevů 21. Podpora rozvoje školských služeb 22. Udržení ekonomického potenciálu transformovaných škol pro účely výchovy a vzdělávání vznikem fondu rozvoje školství 17 / 53

18 B.2 CÍLE A PRIORITY PRO JEDNOTLIVÉ OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ B.2.1 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Instituce předškolních zařízení neposkytují stupeň vzdělání. Jejich význam spočívá v doplnění výchovného působení v rodině a v přípravě na povinnou školní docházku. Zásadní aktuální změnou je jejich transformace na příspěvkové organizace. V obcích, kde je vedle mateřské školy zřízena i škola základní, bylo často přistoupeno ke sloučení do jednoho subjektu. Síť MŠ je však hustší, proto opatření tohoto typu nemůže být použito vždy. Základním systémovým odlišením od povinné školní docházky je nepovinnost navštěvovat MŠ. Z toho vyplývá nutnost sledovat kontinuálně podíl populace, která před povinnou školní docházkou navštěvuje MŠ. Počty dětí, které budou v horizontu pěti let vstupovat do MŠ, se nebudou příliš měnit, protože demografická křivka je téměř vodorovná. Prostor předškolní výchovy má již za sebou obecně prudký pokles počtu dětí vyplývající z demografického vývoje. Jisté možnosti ve výkonech jsou ve zvýšení podílu dětí, které by měly MŠ navštěvovat, a to především dětí pětiletých. Příloha č. 5 se zabývá vztahem demografického vývoje (ve třídění: obec (I.) obec s přenesenou působností (II.) obec s rozšířenou působností (III.) virtuální okres Královéhradecký kraj) a projekcí vzdělávací soustavy. Tyto údaje poskytují podrobný přehled o docházce, limitních počtech dětí, spádových oblastech, prognóze apod. problematiky mateřských škol. Základní koncepce Královéhradeckého kraje k problematice předškolní výchovy obecně bude, s ohledem na zřizovatelskou funkci obcí, prosazovat tyto cíle: - Podporovat zvýšení podílu dětí, které navštěvují mateřské školy, a to především dětí ve věku pět let, resp. těsně před zahájením povinné školní docházky - Podporovat ekonomicky docházku, např. její bezplatností, zejména u dětí, které vyrůstají v sociokulturně znevýhodňujícím prostředí - Snižovat (postupně) nehomogenitu zděděnou po okresech v ekonomických nákladech u mateřských škol pracujících za stejných podmínek (rozdíly ve filozofiích financování jednotlivých okresů jsou v republikovém srovnání velmi velké) - Síť mateřských škol koncipovat s ohledem na typ osídlení mikroregionů - Ve spolupráci především s pedagogickým centrem podporovat zvýšení dostupnosti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, s důrazem na zpracování rámcových vzdělávacích programů a manažerského řízení - Podstatně zvýšit v rámci celoživotního učení, ve spolupráci s Gymnáziem a Střední pedagogickou školou Nová Paka, úroveň řídící práce ředitelek především v oblasti filozofie škola jako komunitní centrum - Do přijetí nového školského zákona plně využít nových možností předpisu čj / Směrnice MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Zapojit MŠ věcně do grantové činnosti a zvýšit dovednosti managementu v jejich získávání - Iniciovat změnu stávajícího zákona, která by zavazovala obce spádové oblasti podílet se na nepřímých výdajích ve prospěch obce, která MŠ zřizuje - Využít určité benevolence zákona pro přijímání dětí ve věku nižším než tři roky 18 / 53

19 - Podporovat vybrané školy, které nabízejí alternativní či nadstandardní programy ve výuce. Pozn. Příloha č. 5 je na první pohled velmi rozsáhlá a složitá. Projekce předškolní výchovy na demografickém vývoji je zpracována na obce II. stupně. Jsou to grafy č. 22 až č. 55. Vedle absolutních a relativních hodnot v tabulce je v prostoru obce II. stupně projektován podíl dětí umístěných v MŠ na populaci. Pokud je výrazně nižší než 100 %, je nutné na úrovni obcí patřících do jednotlivých skupin obcí II. stupně analyzovat příčiny. V části grafů, které postihují základní školství je patrné, kolik dětí má odklad povinné školní docházky (ředitel školy rozhoduje o odkladu). Obvyklá míra odkladů povinné školní docházky bývá kolem 20 % a v některých oblastech je dokonce překračována. S ohledem na řešení problematiky sociokulturně znevýhodňujícího prostředí příloha poskytuje základní metriku vytížitelnosti mateřských škol, případně finanční rozměr dané disproporce. Rozsáhlost údajů uvedené přílohy nebude mít vliv na nějaké zásadní kroky z úrovně kraje, ale bude sloužit obcím až do úrovně obce I. stupně, kdy vymezuje prostor pro účinné jednání. Patrná je zde i vazba na základní školy. B.2.2 ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Celkový počet žáků základního školství je nejúžeji svázán s demografickým vývojem korigovaným migrací. Důvodem je uzákoněná povinná školní docházka. Z demografického vývoje (příloha č. 1) je patrné, že největší sklon, tedy tempo poklesu počtu narozených dětí, se nachází v oblasti základního školství. Po průchodu této vlny budou požadované výkony na základní školy asi o 27 % nižší. Skutečnost je ještě složitější, jak je patrné v příloze č. 5, o další úbytek žáků v průběhu docházky, a to přestupem na víceletá gymnázia. Trend dramatického poklesu počtu žáků se udrží do roku 2007, kdy nastane v prostoru primárního vzdělávání stav, vykazující změny nadále již pozvolné. Prognóza demografického vývoje za již narozené děti předpokládá po jistou dobu relativně ustálený stav alespoň v makropohledu. Základním problémem je řešení sítě základních škol, která se musí během několika let (nejvýše 4) transformovat na výkony kolem žáků základních škol z dnešních žáků. U speciálních škol, které patří do primární vzdělávací soustavy, je vývoj obdobný a transformace bude z pohledu kapacit znamenat snížení z výkonů kolem žáků na žáků, což v podstatě znamená, že se musí snížit celková kapacita škol o 15 %. Dalším faktorem, který bude lokálně měnit počty žáků, bude homogenizace podílu víceletých gymnázií, která by měla dosahovat asi 10 % populace ročníku. Velký podíl málotřídních škol je dán typem osídlení a bude představovat mimořádný problém. Posuzování základních škol ve struktuře plně organizované neúplné promítnuté na statistice ČR znamená u Královéhradeckého kraje rozevírání nůžek (velké množství malých škol, velké množství velkých škol a malé množství škol střední velikosti). Tato realita implikuje problémy s předpokládaným modelem financování. Počet podlimitních škol, kde je nutné řešit jejich zachování výjimkou z počtu žáků, je vysoký. A to 7 % u plně organizovaných škol a asi 25 % na neúplných školách. Přes nepříznivou strukturu je financování přímých výdajů nad hodnotou celostátního průměru. To sice znamená, že změny sítě budou mít poněkud silnější finanční efekt, na druhé straně tento stav zakládá na problematiku mezd pedagogických i nepedagogických pracovníků. Pozitivní je, že obce v nepřímých výdajích vynaložily takové částky, které je řadí na přední místo v republice (průměr je překračován o 50 %). 19 / 53

20 Koncepce rozvoje základního školství Královéhradeckého kraje k základním školám zřizovaným obcí bude prosazovat tyto základní cíle: - Metrika potenciálu povinné školní docházky bude vycházet z detailních informací demografického vývoje korigovaného migrací, jako základní informace pro zřizovatele obce, a bude kontinuálně doplňována daty - Podpora málotřídních škol v oblasti financování cestou krajských normativů bude podmíněna strukturálními změnami (optimalizací) prostoru a nastavením perspektivních parametrů školy - Podpora vzniku nového fenoménu školní autobusy (autobusy, které přepravují pouze žáky, nikoli na zastávku ČSAD, ale ke škole, v autobusu bude přítomen pracovník, který zodpovídá za odjezd všech žáků a pořádek) - Usměrňování přijímacího řízení na víceletá gymnázia v proporcích, které povedou k homogenitě, tedy zvýšení rovnosti příležitostí - Vypracování systému financování, který bude motivovat k efektivitě na úrovni institucí a k perspektivním změnám v síti ZŠ - Do přijetí zákona o vzdělávání vytvořit vlastní systém organizace a financování integrace (pokud je možná) dětí se speciálními vzdělávacími potřebami - Výrazná podpora obecně mimoškolní činnosti (institut družiny, soutěže, zájmová činnost apod.) prostřednictvím grantů. - Formulování podmínek pro udržení základních škol v prostoru, kde nelze jednoduše školy rušit. - Zásadním způsobem se angažovat ve spolupráci s pedagogickým centrem Hradec Králové na hlubokém a systematickém dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a především managementu škol - Společně se zřizovateli škol koncipovat v rámci stávající legislativy prostor, který by kombinací motivačních a restriktivních prvků snížil záškoláctví především u skupin dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí - Systémem grantů a napojením na integrovaný informační systém přijímat programy minimální prevence proti patologickým jevům - Zásadním způsobem zreformovat poradenský systém jako integrující prvek pro všechny školy a školská zařízení pro klienta na institucionálně bezbariérový (zdolatelné pro laického klienta) - Vytvářet všemi prostředky (dalším vzděláváním, granty na úrovni EU, podporou vstupu neziskových organizací apod.) koncepci školy jako komunitního centra - Zásadní centrální podpora environmentální výchovy na ZŠ především prostřednictvím grantů, výchovu chápat jako integrující prvek vzdělávání (negativní vymezení - ne nový předmět) - Podpora zahraničních styků základních škol, podpora přirozené spolupráce s Polskem až po bilingvní základní školu či víceleté gymnázium (může vyústit až ve zřízením školy). - Podpořit evaluaci škol paralelně vedle evaluace Českou školní inspekcí. Evaluaci cíleně nechápat pouze ve standardní podobě (úspěšnost přijímacího řízení na střední školy, počet deliktů, počet úrazů, úspěšnost na soutěžích apod.), ale jako měřenou přidanou hodnotu - Podporovat zaměření škol a rozvoj výběrových předmětů podmíněné perspektivou postavení školy ve změněné síti. 20 / 53

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Strategické dokumenty Strategie lidských zdrojů pro ČR 2003 Program realizace strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR 2005 cíl: nastolit celoživotní

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce Plán hlavních úkolů ČŠI Čj.: ČŠIG-2499/14-G2 na školní rok 2014/2015 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 1. Inspekční činnost ve školách a školských

Více

SOŠ a SOU, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace DO ROKU 2018

SOŠ a SOU, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace DO ROKU 2018 NÁSTIN KONCEPCE ROZVOJE SOŠ a SOU, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace DO ROKU 2018 Předkládá: PaedDr. Milan Kubát, ředitel školy, jako podklad pro zřizovatele školy Projednáno se Školskou

Více

KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020

KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020 KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020 Vypracoval: Ing. Radomil Poles OBSAH Úvod... 2 1 Stručná charakteristika současného stavu... 2 1.1 Současný stav... 2 1.2 Vzdělávací

Více

Opatření na podporu OV

Opatření na podporu OV ŠKOLA VE FIRMĚ FIRMA VE ŠKOLE Opatření na podporu OV Uherský Brod 20. září 2012 Koncepce 2 DZ vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015) DZ vychází z Programového prohlášení vlády: - Podpora

Více

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR):

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR): Analýza koncepčních dokumentů - Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy krajských úřadů ve 14 krajích České republiky ve vztahu k pozici školských výchovných a ubytovacích zařízení domovů

Více

Dlouhodobý záměr ČR vychází z dokumentů vztahujících se:

Dlouhodobý záměr ČR vychází z dokumentů vztahujících se: Vyhláška č. 225/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Nabývá účinnosti od 1. srpna 2009. Vyhláška

Více

1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ

1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ Základní informace k materiálu: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2013 Materiál

Více

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ III.1 Financování ze státního rozpočtu Právní rámec financování regionálního školství Základní právní rámec upravující financování regionálního školství (RgŠ)

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje 2006 Mgr. Josef Slovák náměstek hejtmana Zlínského kraje pro oblast školství, mládež a sport Vážené dámy, vážení pánové, po třech

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Základní informace k materiálu

Základní informace k materiálu Základní informace k materiálu Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2015 Materiál

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Oddíl A Přehled úkolů podle 174 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 5 školského zákona A 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení

Více

Současné aktivity MŠMT voblasti odborného vzdělávání

Současné aktivity MŠMT voblasti odborného vzdělávání Současné aktivity MŠMT voblasti odborného vzdělávání Ing. Miloš Rathouský ředitel odboru středního a vyššího odb. vzdělávání MŠMT konference Uherský Brod, 20. 10. 2010 Východiska Kurikulární reforma (ŠZ

Více

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání),

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání), Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Vzdělávání a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

LIDSKÉ ZDROJE BOHATSTVÍ BÍLÝCH KARPAT

LIDSKÉ ZDROJE BOHATSTVÍ BÍLÝCH KARPAT LIDSKÉ ZDROJE BOHATSTVÍ BÍLÝCH KARPAT Jednání platforem pro rozvoj lidských zdrojů Trenčianske Teplice 17. 4. 2014 ZLÍNSKÝ KRAJ Postavení a působnost kraje Kraj je samostatně spravován Zastupitelstvem

Více

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola ŠKOLSKÁ SOUSTAVA Školy - 7 mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Školská zařízení 7 poskytuje

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

43. Dny malých obcí. Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014

43. Dny malých obcí. Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 43. Dny malých obcí Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 Příprava reformy financování regionálního školství 1 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11. Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary. Identifikátor školy: 600 067 602

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11. Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary. Identifikátor školy: 600 067 602 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11 Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary Identifikátor školy: 600 067 602 Termín konání inspekce:

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Nová příležitost Ing. Pavel Široký, Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. POSKYTOVATEL DOTACE Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky REALIZÁTOR

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Aktuální témata ve školství

Aktuální témata ve školství Aktuální témata ve školství 1 Petr Bannert ředitel odboru vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Koncepční

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Národní konference projektu VIP Kariéra II - KP Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy PhDr. Helena Úlovcová Národní ústav odborného vzdělávání Národní konference projektu VIP Kariéra II

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

ABSOLVENTI STUDIA OBORU ŠKOLSKÝ MANAGEMENT 2009

ABSOLVENTI STUDIA OBORU ŠKOLSKÝ MANAGEMENT 2009 ABSOLVENTI STUDIA OBORU ŠKOLSKÝ MANAGEMENT 2009 PŘEHLED TÉMAT ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ ABSOLVENTŮ STUDIA PRO VEDOUCÍ PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY (Řazeno podle data závěrečné zkoušky.) Závěrečné práce jsou přístupné

Více

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany vypracoval RNDr. Tomáš Fiala, CSc. katedra demografie fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická

Více

Čl. 1. Čl. 2. Příplatek za vedení

Čl. 1. Čl. 2. Příplatek za vedení Postup při odměňování ředitelů škol a školských zařízení (dále jen ředitelů škol), které jsou zřizovány Středočeským krajem jako příspěvkové organizace Č.j.: 074637/2009/KUSK K plnění úkolů souvisejících

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Loket, okres Sokolov T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket Identifikátor školy: 600 073 041 Termín konání inspekce: 20. 22. března

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Školství v Ústeckém kraji

Školství v Ústeckém kraji Školství v Ústeckém kraji Současný stav a vývoj od u 2001 Zpracováno odborem školství, mládeže a tělovýchovy KÚ ÚK Dne 3. 2. 2011 1 1 Žáci v počátečním vzdělávání v Ústeckém kraji Počet ţáků v počátečním

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2008 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2008 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy pro školní rok 2008/09 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst.

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

VZDĚLÁVÁNÍ cesta k úspěch

VZDĚLÁVÁNÍ cesta k úspěch VZDĚLÁVÁNÍ cesta k úspěch Dokument VIZE 2020 Vzdělávání je cesta k úspěšnému prožití osobního a profesního života. Smyslem politiky ODS je proto takové prostředí, ve kterém si občané najdou svoji vlastní

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Zkušenosti s přípravou na povolání v ČR Bratislava 2015

Zkušenosti s přípravou na povolání v ČR Bratislava 2015 Zkušenosti s přípravou na povolání v ČR Bratislava 2015 Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz

Více

Podporujeme technické vzdělávání Mgr. Zdeněk Pracný odbor vzdělávání

Podporujeme technické vzdělávání Mgr. Zdeněk Pracný odbor vzdělávání Podporujeme technické vzdělávání Mgr. Zdeněk Pracný odbor vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 260 zdenek.pracny@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální

Více

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013 Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Praha, 23. 10. 2013 OBSAH 1. Příprava a realizace mezinárodních výzkumů v počátečním vzdělávání a v oblasti celoživotního učení 2. Národní systém inspekčního

Více

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 ZÁKON O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ přijatý (?) vládou 20.dubna 2005 Zákon o celoživotním učení Zákon o dalším vzdělávání Zákon o uznávání

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Využití populačních prognóz v oblasti vzdělávání

Využití populačních prognóz v oblasti vzdělávání Využití populačních prognóz v oblasti vzdělávání Vladimír Hulík Ústav pro informace ve vzdělávání vladimir.hulik@uiv.cz Může vzdělávací politika využít populační prognózy? jednoznačně ANO financování kapacity

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

PODORLICKÉ SDRUŢENÍ ZAMĚSTNAVATELŮ

PODORLICKÉ SDRUŢENÍ ZAMĚSTNAVATELŮ PODORLICKÉ SDRUŢENÍ ZAMĚSTNAVATELŮ 1 PoSZ je dobrovolné občanské sdružení zaměstnavatelů regionu Podorlicka a jeho okolí, které vzniklo za účelem dosažení společného cíle: k zajištění přípravy dostatečného

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR

Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR 1. Vzdělávání v ČR 1.1. Aktuality 1.2. Legislativa 1.3. Dokumenty 1.4. Rámcové vzdělávací programy 1.4.1. RVP pro MŠ 1.4.2. RVP pro ZŠ 1.4.3. RVP pro

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1026/08-04

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1026/08-04 Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1026/08-04 Název školy Základní škola a Mateřská škola Osek, okres Rokycany, příspěvková organizace Adresa: Osek 16, 338 21 Osek Identifikátor:

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst. 2 zákona č. 561/2004

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více