rozšířené vydání pro malé i velké čtenáře

Transkript

1 2010 I ČÍSLO 15 I ZDARMA rozšířené vydání pro malé i velké čtenáře obdržela v souteži OTEVŘENO x ZAVŘENO cenu veřejnosti a zvítězila v jedné ze čtyř kategorií OTEVŘENO Soutěž, která se koná každým rokem, pořádá Otevřená společnost o.p.s. Prostřednictvím soutěže chce společnost zveřejnit dobré příklady z veřejné a státní správy. Správě NP a CHKO Šumava byla cena udělena za rovný a nediskriminační přístup k veřejným zakázkám prostřednictvím minitendrů na lesnické činnosti, spojený s transparentním zveřejněním informací o těchto veřejných zakázkách. Projekt minitendrů na lesnické činnosti se představil jako systém zveřejňování informací o veřejných zakázkách od zahájení zadávacího řízení, až po její ukončení. V minitendrech transparentně usiluje o zveřejněné zakázky na 210 firem, z nichž 80 % je regionálních. Bez ohledu na velikost firmy tak vedle sebe stojí drobní živnostníci, i velké firmy. Správa již při zahájení celého projektu v lednu 2010 (uzavírání rámcové smlouvy), připravila pro všechny tyto podnikatele elektronického průvodce tím mohou dosáhnout rovnocenně na zakázky. Průvodce jim vygeneroval příslušné potřebné dokumenty podle zákona o veřejných zakázkách tak, aby nebyli z formálně přísných zákonných důvodů v zadávacím řízení vyřazeni. Projekt minitendrů na sebe váže i nová přísná pravidla pro vlastní kontrolu průběhu plnění lesnické činnosti, kterou provádí zaměstnanci Správy. Zveřejnění průběhu celé zakázky na internetu je základem transparentnosti, jde vlastně pouze o první krok. Druhým a následným krokem musí být kontrola oprávněnosti vynakládaných finančních prostředků. Prostřednictvím systému LesIS - kontrolujeme a monitorujeme průběh zakázky, nejen již od samotného vzniku tzv. provozní potřeby, ale zejména v jejím průběhu a před vyplacením finančních prostředků za službu dodavateli. Finanční kontrola tak nepředstavuje v organizaci prázdný formální pojem, ale je alfou a omegou finančního řízení v lesnických činnostech. Kromě finančně-provozního řízení však software LesIS obsahuje řadu důležitých evidencí pro zvládnutí současné kůrovcové kalamity a všech navazujících činností. Svým rozsahem jde o celorepublikově jedinečný produkt v oblasti lesnictví, dokonce na evropské úrovni nemá jeho využití, ve spojení s mobilními zařízení s GPS, konkurenci. Tomáš Fait Dodávky dříví do regionu Od 1. ledna do 20. září 2010 Územní členění m 3 % Region PT, KT a ČK ,90 Zbytek JČ a ZČ kraje ,54 Středočeský kraj ,61 Ost. ČR ,42 Země EU ,53 CELKEM Certifikační proces Rady Evropy zahájen Sídlo Rady Evropy ve Štrasburku bylo ve dnech 4. až 5. března místem jednání expertní skupiny pro Evropský diplom chráněných území. Rada tímto sleduje naplňování základních cílů NP v rámci Evropy. Rada Evropy, založená v roce 1949, je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí, včetně 22 států střední a východní Evropy. Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Mimo zaručení těchto práv a demokracie (cestou reforem) členové RE dále spolupracují např. v oblastech kultury, nebo vzdělávání. Česká republika se stala členem Rady Evropy 30. června Rada Evropy má od roku svého založení sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva. Evropský diplom je ocenění, které Rada Evropy uděluje významným chráněným územím již od r Zatím je takto oceněno téměř 70 chráněných území ve více než 20 evropských zemích, které splnily přísné požadavky na přírodní hodnotu Pokračování na straně 2 Vážené čtenářky, vážení čtenáři našich novin, připravili jsme pro vás další podzimní vydání našich novin. Tentokrát jsme se o něco více zaměřili na určitý výčet výnosů a přínosů Národního parku Šumava. Při naší práci se poslední tři roky snažíme rozvíjet pro Česko ne úplně tradiční způsob práce pracovníků ochrany přírody. Základním předpokladem úspěšnosti naší práce je dosažení regionálního konsensu názorů na způsob péče o ekosystémy a zvířata, vyskytující se na území národního parku. Proto se snažíme profesionálně obstát při obhajobě postupů ochrany přírody v regionu, na celostátní a mezinárodní úrovni. S tímto přístupem je spojený ohleduplný a partnerský princip spolupráce se zástupci regionu NP a zkvalitňování péče o hosty NP. Tento princip jsem prezentoval i při mém nástupu do funkce ředitele Správy NP a CHKO Šumava. Realizace koncepčních dokumentů, sloužících k přípravě specifických dotačních titulů, či specifické úpravy stávajících dotačních titulů, byly a jsou prvními výsledky, kterých jsme společně dosáhli. Následně se podařilo zahájit realizaci konkrétních regionálně významných projektů. Celý proces koordinovaného přístupu se tak podařilo zahájit. Své ovoce ponese hlavně v příštích 3-5 letech. Bez důsledné společně prováděné práce na přípravě řady nutných rozvojových dokumentů a dotahování přípravy a realizace dalších důležitých infrastrukturních projektů, se však kýžený úspěch citlivě rozvinutý region NP nedostaví. Na koordinovanou přípravu a realizaci výše uvedené spolupráce se nám podařilo sehnat peníze. Podařilo se nám ve vládě ČR obhájit jedinečnost Šumavy pro realizaci podobného pilotního projektu v rámci Česka. Proto si lze jen přát, abychom po komunálních volbách pokračovali v zahájené cestě. Podaří-li se nám společně dosáhnout vytvoření Regionálního rozvojového fondu Šumava a zprostředkovat tak výnosy a přínosy NP i obyčejným Šumavákům, budeme pak vědět, že naše snažení bylo efektivní i v uplynulých 3 létech. František Krejčí ředitel Správy NP a CHKO Šumava

2 Více jak polovina z celkového počtu zaměstnanců Správy žije v obcích na území NP Šumava Jak vyplývá z posledního statistického průzkumu, zaměstnává Správa NP a CHKO Šumava k celkem 328,5 zaměstnanců, a z tohoto počtu má 58 % trvalé bydliště v obcích na území NP Šumava. Z obcí ležících uvnitř NP dojíždí za prací nejvíce lidí z obce Stožec a České Žleby celkem 26 osob. Z obce Borová Lada, která leží na hranicích NP, je na Správě zaměstnáno 17 osob a 29 osob je z další obce Nová Pec. V přiložených tabulkách jsou vyznačeny všechny obce, i počty našich zaměstnanců, kteří v nich trvale žijí: Pokračování ze strany 1 Certifikační proces Rady Evropy zahájen daného chráněného území, i na zabezpečení ochrany přírody a vhodného způsobu správy. Evropský diplom představuje jeden z účinných nástrojů k zachování, ochraně a propagaci těch nejvýznamnějších částí evropského přírodního dědictví. Evropský diplom je udělován na období 5 let a poté je opětovně prověřována oprávněnost jeho držení. Prvním krokem, který již expertní skupina, i absolvovala, byla návštěva experta přímo v NP Šumava stalo se tak 22. července Experti se při návštěvě podrobněji zaměřili na tyto oblasti: Obce ležící uvnitř NP Šumava Modrava 3 Srní 13 Kvilda 8 Horská Kvilda 2 Prášily 16 Stožec, České Žleby 26 Celkem 68 osob, tj. 21 % bydlí v obcích ležících uvnitř NP turismus, jeho typy a úroveň (rozsah) ve vztahu k zachování úrovně ochrany přeshraniční spolupráce s jinými chráněnými územími fragmentace I. zón národního parku podoba plánu péče od roku 2011 (z důvodu ukončení platnosti stávajícího v roce 2010). Závěrečnou zprávu experti předloží Radě Evropy a případné udělení Evropského diplomu chráněných území Správě NP a CHKO Šumava je naplánováno na srpen až září roku Souhrn investic Správy NP a CHKO Šumava v letech do návštěvnické infrastruktury Správa investovala za posledních 8 let téměř 153 mil. korun do návštěvnické infrastruktury - opravy objektů a nové stavby. Návštěvníci šumavských obcí tak mohou využívat např. návštěvnická a vzdělávací centra, ubytovny aj. Do návštěvnické infrastruktury v obcích Borová Lada, České Žleby, Horní Vltavice, Horská Kvilda, Kašperské Hory, Kvilda, Modrava, Nová Pec, Prášily, Srní, Stožec, Daň z nemovitostí a z pozemků, odvedené obcím v roce 2010 odvedla v roce 2010 obcím daně z nemovitostí v celkové výši Kč a daň z pozemků činila celkem ,- Kč. Z výše daně z nemovitostí dle jednotlivých obcí (viz. tabulka) je patrné, že Strážný, Vimperk a Volary investovala v letech částku ,- Kč. Jedná se například o investice do staveb přístřešků, lávek pro pěší, naučných stezek, pozorovacích míst, mostů, expozic, poválkových chodníků, či ploch pro bivak. Mezi největší investice patří rekonstrukce Idiny Pily, most v Novém Údolí, III. etapa cyklostezky Gerlova Huť a Zámek Vimperk. Ve správním území obce Stožec bylo námi realizováno za uvedené období celkem 7 stavebních zakázek, na Volarsku 34, na Zdíkovsku 9, na Stachovsku 6, na Vimpersku 74, ve správním území obcí Javorník 9, v Nýrsku 9 a v Kašperských Horách 7. nejvyšší částka Kč (tj. cca 40 %) připadá na obec Prášily, obec Stožec Kč (tj. cca 13 %) a obec Strážný Kč (tj. cca 12 %), kde je nejvyšší podíl zemědělsky využívaných ostatních ploch. Obec daň z pozemků (Kč) daň ze staveb (Kč) celkem (Kč) Borová Lada Čachrov Hartmanice Horní Planá Horní Vltavice Horská Kvilda Kašperské Hory Kvilda Lenora Modrava Nicov Nová Pec Nové Hutě Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Vimperk Volary Želnava Železná Ruda Celkem Obce ležící na hranici NP Šumava Strážný 7 Borová Lada 17 Rejštejn 8 Celkem 32 osob, tj. 10 % bydlí v obcích ležících na hranici NP Začátkem října se konal na jihu Čech již 36. ročník Mezinárodního filmového festivalu o životním prostředí, přírodním a kulturním dědictví EKOFILM Zahájení proběhlo 4. října v Třeboni za účasti vzácných hostů. Kromě promítání zahajovacího filmu v kině Světozor se festivaloví návštěvníci mohli přidat k cyklojízdě kolem rybníka Svět, nebo přišli na vystoupení v současnosti žádané a populární kapely The Tap Tap, složené ze studentů Jedličkova ústavu. Celým festivalem provázel, stejně jako v minulých dvou letech, dobrá duše(k) festivalu, herec, improvizátor a moderátor Jaroslav Dušek. Kromě moderování vystoupil v rámci festivalu také ve dvou představeních. EKOFILM byl v Třeboni do 6. října. Současně festivalové dění probíhalo od 4. do 7. října na tradičních místech v Českých Budějovicích: v kině Kotva a na Jihočeské univerzitě. Tam mu letos poskytla zázemí nová, krásná Akademická knihovna, dobře dostupná široké veřejnosti. Některé akce byly naplánovány i v kavárně Domu knihy Kanzelsberger. Na víkend, od 8. do 10. října, se festival přesunul do Českého Krumlova, do Městského divadla a dalších prostor ve městě. Během celého týdne navíc jezdil po vybraných jihočeských městech a městečkách za školáky kinobus EKOFILMU. Hlavním mottem letošního ročníku je Mezinárodní rok biodiverzity. Do soutěže se přihlásilo přes dvě stovky filmů, z nichž mnohé se věnují právě tomuto tématu. Zaměření celého festivalu je však daleko širší, a tak i snímky nebyly jednobarevné. Shlédnout vybraný film z katalogu bylo možné buď v rámci festivalového programu, nebo individuálně v sekci promítání na přání. EKOFILM je také místem pro diskuze, workshopy, besedy, kterých se účastnily zajímavé osobnosti z uměleckého, či odborného světa. Protiváhou vážných témat byla koncertní, divadelní Ostatní obce Želnava 2 Hartmanice 11 Horní Planá 7 Kašperské Hory 16 Volary 6 Železná Ruda 5 Čachrov 0 Horní Vltavice 3 Lenora 1 Nicov 0 Nová Pec 29 Nové Hutě 1 Stachy 8 Celkem 89 osob, tj. 27 % bydlí v ostatních obcích a Lenka Blažíčková Mezinárodní rok biodiverzity se promítne do EKOFILMU 2010 a jiná programová nabídka, zahrnující výstavy, či ochutnávku biovín. Návštěvníky jsme pozvali na procházku do lesa Ekofilmu. Jak se za čtyři roky od založení rozrostl, bylo vidět na první pohled. A kdo nebyl na chození, zasednul do publika skupiny Yo Yo Band, či Jazzové sekce Okamžitého filmového orchestru. Programová nabídka celého festivalového týdne byla jako vždy doslova nabitá. Podrobnější informace o festivalu najdete na ** Kompenzací je částka, vyjadřující ztrátu obce na dani z lesů hospodářských při orientační částce 95,- Kč/ha Veronika Dušková tisková mluvčí Ekofilmu Kompenzace obcím za lesy na území NPŠ Jihočeský kraj (2010) Poř. č. Obec Kompenzace Kč** 34 Horní Planá Borová Lada Horní Vltavice Kvilda Lenora Nová Pec Nové Hutě Stachy Stožec Strážný Volary Želnava 736 Celkem Kompenzace obcím za lesy na území NPŠ Plzeňský kraj (2010) Poř. č. Obec Kompenzace Kč** 46 Čachrov Hartmanice Horská Kvilda Kašperské Hory Modrava Prášily Srní Rejštejn Železná Ruda Celkem Újmy vyplacené v roce 2008 Úhrada újmy za ztížení hospodaření Městské lesy K. Hory Úhrada újmy za ztížení hospodaření Lesy ČR Klatovy Úhrada újmy za ztížení hospodaření Lesy ČR Vimperk Úhrada újmy za ztížení hospodaření Městské lesy Volary Úhrada újmy za ztížení hospodaření Lesy ČR Ž. Ruda Úhrada újmy za ztížení hospodaření k.ú. Ž. Ruda C E L K E M ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč Újmy vyplacené v roce 2009 Úhrada újmy za ztížení hospodaření Městské lesy K. Hory Úhrada újmy za ztížení hospodaření Vimperk Úhrada újmy za ztížení hospodaření Lesy ČR Klatovy Úhrada újmy za ztížení hospodaření Lesy ČR Vimperk Úhrada újmy za ztížení hospodaření Městské lesy Volary Úhrada újmy za ztížení hospodaření Lesy ČR Ž. Ruda C E L K E M ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč ,- Kč 2

3 Integrovaný plán rozvoje regionu Žijeme v jedinečném území, máme možnosti a nástroje, pojďme vytvořit nejlepší středoevropský národní park, s divočinou i komfortem pro lidi. Budeme o něj společně pečovat - profesionálně a s citem. (Vize Správy NPŠ). Otázka udržitelného rozvoje velkoplošných chráněných území (VCHÚ) se stává z dlouhodobého hlediska stále naléhavější. V oblasti řešení problematiky udržitelného rozvoje specifických území však nejsme v rámci Evropy nijak výjimeční. Evropská území podobného charakteru mají již dlouho zpracované strategické dokumenty, integrované plány rozvoje, nebo Masterplány. Obvykle tuto problematiku řeší pomocí principů partnerství a účasti veřejnosti na rozhodování za využití nástrojů MA 21, což je metoda zvyšování kvality veřejné správy, založená na vyváženém rozvoji a zohlednění ekonomických, sociálních a ekologických aspektů. V Česku však k řešení specifických problémů VCHÚ, kde existuje řada shodných územnětechnických specifik, při současné roztříštěnosti operačních programů, neexistuje odpovídající systém regionálně cílených intervencí. Šumava nespadá do systému podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů z národních programů regionálního rozvoje. Systém intervencí operačních programů ČR je orientován převážně sektorově, což se i v našem regionu projevuje jako významná komplikace při efektivním využívání evropských fondů. Potřeba územně-komplexního a tedy mezioborového přístupu k řízení a podpoře rozvoje území, je zřejmá. Jsme přesvědčeni, že k ochraně přírody a vyváženému rozvoji Regionu NP Šumava je třeba mít integrovaný přístup, který by mj. také zefek- Údolí Vydry od Srní. tivnil čerpání evropských dotací. Na Šumavě proto už čtyři roky společně se zástupci místní samosprávy pracujeme na tom, jak sladit zájmy všech zainteresovaných stran a zajistit vyvážený, dlouhodobě udržitelný rozvoj našeho specifického regionu, Regionu NP Šumava. Pod názvem Masterplán Šumava, bude v nejbližší době dokončen dokument, který rozpracoval typické problematické oblasti a připravil půdu pro prosazení integrovaného plánu rozvoje regionu. V průběhu přípravy Masterpánu byla na jednotlivá témata zpracována řada studií a analýz (viz které definují konkrétní problémy těchto oblastí a navrhují jejich řešení. Většina studií je dokončena, zbývající Strategie udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava bude dokončena v nejbližší době. Díky přípravě Masterplánu se podařilo prosadit první tři opatření, která podporují rozvoj regionů VCHÚ v ČR: úprava hodnotících kritérií OPŽP bodovým zvýhodněním VCHÚ, Program podpory obcí ležících v regionech NP (Národní program SFŽP, Příloha IV.), a návrh Usnesení Vlády ČR k realizaci Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR), konkrétně pilotního projektu KIPR Šumava. KIPR je modelovým projektem, který by měl do konce roku 2013 pomoci ověřit, jak v příštím plánovacím období rozvoj strukturálně specifických oblastí efektivně řešit v ostatních regionech ČR. Jde o jeden z nástrojů podpory udržitelného rozvoje regionů velkoplošných chráněných oblastí ČR. Zároveň představuje jeden z nástrojů pro efektivní čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů, s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících udržitelný rozvoj regionu prostřednictvím realizace integrovaných projektů v geograficky vymezené oblasti. Smyslem KIPR je navrhnout na základě identifikovaných problémů daného regionu logicky uspořádaný a vzájemně provázaný soubor opatření a projektů, které umožní tyto problémy v regionu eliminovat a využít ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu regionu. Foto: Jiří Kadoch Efektivita spočívá především ve smysluplné návaznosti a synergickém efektu jednotlivých aktivit a opatření. Tento integrovaný přístup přináší významný multiplikační efekt, který mobilizuje jak veřejné, tak soukromé zdroje. Krajinný integrovaný plán rozvoje by měl být základním koordinačním rámcem, navazujícím na dlouhodobou vizi a strategii rozvoje regionu. Jana Slonková Odpadové hospodářství regionu Jednou z oblastí, kterým se věnuje připravovaný Masterplán Šumava, je problematika odpadového hospodářství Regionu NPŠ. Správa proto ve spolupráci s pracovní skupinou Masterplán Šumava zadala zpracování analýzy stavu a systému odpadového hospodářství obcí a měst, ležících na území NP Šumava. Zajímalo nás, jak je nakládáno s komunálním odpadem, zda mají specifika našeho regionu na oblast odpadového hospodářství vliv. Chtěli jsme vědět, jestli a jak by se systém nakládání s odpady dal zlepšit, jak pomoci obcím a městům ležícím v jedné z turisticky nejatraktivnějších lokalit ČR, v území s vysokým stupněm ochrany životního prostředí. Sebraná data jsou velmi zajímavá a relevantní, přestože tři obce (Volary, Rejštejn a Kašperské Hory) nejsou ve studii zahrnuty, neboť nezaslaly dotazník. Přibližně 20 % celkové produkce odpadů vykazované městy a obcemi, ležícími v území NP Šumava, tvoří produkce od návštěvníků a turistů celého národního parku! (1 150 tun odpadků). Celková produkce komunálních odpadů v rámci všech obcí a měst NP Šumava je tun, z toho 900 tun vytříděných odpadů a obalů (16 %). Všechny obce obou krajů jsou zároveň zapojeny do systému zpětného odběru obalů a odpadů obalů, který je provozovaný společností EKO-KOM (mají na svém území sběrné nádoby na papír, plasty a sklo). Nejvíce kontejnerů je na plasty, 210 kusů (43 %), což plně odpovídá charakteru analyzovaného území, 146 kontejnerů je na sklo (30 %) a zbylých 132 kontejnerů je na využitelný papír (27 %). Přesto má 11 měst a obcí zájem o doplnění své sítě sběrných nádob na vytříděné složky odpadů a obalů (54 kontejnerů). Společnost EKO-KOM je připravena obcím NPŠ pomoci v doplnění sběrné sítě nádob na využitelné složky odpadů dle potřeby území, v návaznosti na jednotlivé požadavky obcí a měst, ležících v části Plzeňského kraje. Má rovněž zájem se podílet na možném projektu značení a vybavení vybraných jednotlivých turistických tras. Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady není z pohledu měst a obcí systémově řešeno. Samostatné místo pro ukládání BRO je vyčleněno v obcích Lenora, Želnava a Prášily. Sběrné dvory odpadů jsou ve městech Železná Ruda, Kašperské Hory, Volary a Horní Planá. Dočasná místa pro ukládání odpadů jsou v obcích Horní Vltavice, Hartmanice a Srní. Průměrné náklady na zajištění odpadového hospodářství v obcích a městech, ležících na území NP Šumava, na jednoho obyvatele u sledovaných obcí jsou tak 1 044,- Kč! Průměrná výše příjmů na jednoho obyvatele sledované obce je 539,- Kč. Výše poplatku se pohybuje v zákonné hranici do 500,- Kč/obyvatele obce nebo majitele nemovitosti. Průměrná výše poplatků na jednoho obyvatele je 440,50 Kč. Rozdíl mezi výdaji a příjmy odpadového hospodářství přepočtené na jednoho obyvatele je v průměru 505,- Kč, tedy tuto výši v průměru doplácí každá obec, či město na území parku za oblast nakládání s odpady na jednoho obyvatele. Jihočeský kraj upozorňuje na skutečnost, že žádná z obcí a měst ležících v NP Šumava nevyužila programu na zpracování projektové dokumentace zařízení a systému pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, včetně Tipování vhodných přistávacích ploch. následných žádostí do souvisejících operačních programů, na které bylo z rozpočtu kraje uvolněno 2,5 mil. Kč. V návaznosti na tyto skutečnosti upozorňuje na to, že obce NP Šumava jsou v rámci stávajících, zejména dotačních programů kraje podporovány, a mají možnost stále se do uvedených programů zapojit. Obce a města by měla mít snahu se účastnit každoročně vyhlašovaných programů kraje, stejně jako programu Evropské unie a SFŽP (OPŽP). Plzeňský kraj podporuje rozvoj odpadového hospodářství obcí a měst v rámci svých dotačních titulů. Podpora je zaměřena na celý Plzeňský kraj a nejsou zde odlišeny jednotlivé části kraje. Kraj může pomoci obcím při zpracování žádostí, anebo ve spolupráci se Správou NPŠ ve výrobě a distribuci propagačních materiálů, cíleně zaměřených na zvláštnosti odpadového hospodářství v obcích na území parku. Přímá finanční podpora Plzeňského kraje je s ohledem na možnosti rozpočtu kraje bohužel omezená. Studii zpracovala Regionální rozvojová agentura Plzeň, která se touto problematikou v rámci Plzeňského kraje již dlouhou dobu zabývá. Na tuto analýzu bude navazovat návrhová část dokumentu, která by měla doporučit konkrétní kroky ke zlepšení, možné způsoby podílu Správy NPŠ na úhradě nákladů na odpadové hospodářství, zvýšených v souvislosti s existencí národního parku a navrhnout projekty, které by se mohly ucházet o financování z veřejných dotačních zdrojů podpory. Studie si můžete prohlédnout na webových stránkách Správy. Jana Slonková Foto: Tomáš Jiřička Složky Integrovaného záchranného systému zajišťují bezpečnost hostů NP Šumava Během dvoudenního semináře, který se konal v Prášilech, složky Integrovaného záchranného systému, Centrum letecké záchranné služby Plzeň Líně, Horská služba Šumava a Informační a strážní služba Správy NP a CHKO Šumava, kontrolovaly a monitorovaly svou dosavadní spolupráci. Zásahy záchranných složek v regionu Šumava to bylo společné téma semináře, který ke konci září pořádala Česká lékařská komora Plzeň Jih, Centrum letecké záchranné služby Plzeň Líně (CLZS), spolu se Správou NP a CHKO Šumava a Horskou službou Šumava. Náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava Tomáš Fait a šéf Informační a strážní služby Petr Šrail informoval záchranáře o projektu Bezpečná Šumava a o spolupráci strážců se složkami Integrovaného záchranného systému. Mezi hlavní témata, o kterých se hovořilo, a která všechny účastníky spojují, patří klasifikace a rozbory zásahů všech jmenovaných složek v horském terénu. Po prohlídce vybavení záchranných vozidel Správy, kterých je celkem 8, účastníci hovořili o svých zkušenostech a činnosti záchranářů před příjezdem posádky Zdravotní záchranné služby, nebo příletem Letecké záchranné služby. Hlavní úlohu v druhé části semináře měl vrtulník Centra letecké záchranné služby z Plzně Líně. Nejdůležitější částí bylo nalétávání a zhodnocení stávajících míst pro přistání na území NP a CHKO Šumava. Práce CLZS na horách je odlišná od 99 % zásahů, které provádí například na silnicích. Pro všechny účastníky bylo proto důležité naučit se, co vše je třeba při zásahu dělat. Díky zdokonalenému systému, perfektnímu výcviku strážců Správy NP a CHKO Šumava a vybavení aut, se spolupráce všech složek daří. Po vytipování vhodných přistávacích ploch pro vrtulník bude následně provedena jejich technická specifikace, aby je bylo možné uložit do GPS vrtulníků, které by posádky automaticky na místa naváděly. 3

4 Zoologický program Další projekty zoologického programu, které budou přínosem pro zvířata a zdrojem informací pro návštěvníky NP Šumava, dostávají zelenou. obdržela podporu z evropských dotací a může tak pokračovat v plánovaných projektech zoologického programu. Těmi jsou Soví voliéry - návštěvnické zařízení pro populárně naučnou prezentaci úspěšné záchrany puštíka bělavého v NP Šumava (druhé největší české sovy) a ukázky dalších ptačích druhů a Stanice pro handicapovaná zvířata. Soví voliéry v Borových Ladách vzniknou venkovní voliéry pro pěvce a skupinu sov běžně žijících na Šumavě. Na okraji areálu bude umístěn vstupní objekt pro detailní informaci o prezentovaných druzích a menší zázemí obsluhy. Návštěvní trasa mezi jednotlivými voliérami bude řešena pomocí dřevěné stezky s rozšířenými pozorovacími místy. K voliérám bude umožněn přistup z hlavní stezky. Vlastní voliéry budou zavěšeny na lanové konstrukci s dřevěnou jehlanovitou podporou a maximální výškou cca 15 m. Stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci bude využívána při ošetřování místních zvířat a ptáků. Zařízení jednotlivých kotců umožní kvalitní poskytování péče pro každé handicapované zvíře. V hlavní budově bude umístěna projekční místnost k environmentálnímu vzdělávání, dále místnost pro karanténu a odchovna myší. Ošetřovna, přípravna, sklady krmiv a kancelář obsluhy se bude nacházet v obslužné budově. Rehabilitační rozletová voliéra bude sloužit pro zvýšení fyzické kondice vyléčeného zvířete před jeho vypuštěním do volné přírody. V budovách stanice budou použity obnovitelné zdroje energie. Puštík bělavý Foto: Adam Diviš Místo bylo vybráno díky výhodné pozici centrálního místa, v návaznosti na veterinární služby s kompletním vybavením. Oplocený areál v Klášterci, který bude mít rozlohu cca 7 ha, se bude moci v budoucnu využít i na další projekty, které vyplývají z provozu takového zařízení. V současné době probíhají výběrová řízení na dodavatele staveb a koncem října se stavby začnou realizovat. Máme zpracovanou další projektovou dokumentaci na III. etapu zoologického programu ta zahrnuje návštěvnická centra Vlk na Srní a Jelen na Kvildě. Žádosti o podporu z fondů EU budou podány v listopadu tohoto roku. Další úsek první šumavské cyklostezky bude otevřen ke konci října Nový IV. úsek cyklostezky, který je dlouhý přes čtyři kilometry, povede mezi Velkým Borem a Srním, Mechovem. Již v roce 2006 využila Správa NP a CHKO Šumava příležitosti čerpat finance z evropských fondů ve prospěch rozvoje služeb pro cykloturistiku na Šumavě. Tehdy s podporou Programu Interreg IIIA a v partnerství s Okresním úřadem v bavorském Regenu vznikl první pětikilometrový úsek z Gerlovy Huti do Nové Hůrky. V loňském roce se podařilo dokončit stavbu dalšího úseku u Prášil mezi odbočením od Vysokých Lávek a 7 km vzdáleným Velkým Borem, a to díky podpoře z nedávno otevřeného programu Cíl 3 - Přeshraniční Stavba IV. úseku cyklostezky. Foto: Josef Jiřička spolupráce ČR Bavorsko. Žádost o podporu dalšího úseku stavby byla už pro nedostatek peněz odmítnuta. Naštěstí jsme uspěli na jaře letošního roku, tentokrát s nižší, 60 % podporou. Nový úsek začíná ve Velkém Boru u cesty, vedoucí přes Novou Studnici a Zelenou horu do Javoří Pily, dále pokračuje po loukách, bývalé lesní cestě a po vyvýšené rampě souběžně se silnicí z Prášil do Srní. Blízko před Mechovem silnici přechází, po mostku překračuje Sekerský potok a u plavebního kanálu končí. Zde v rámci stavby přibude nové parkoviště pro 15 osobních aut. Dokončení stavby je plánováno na konec října tohoto roku. Dá se říci, že to opět budou nejprve lyžaři, kteří budou moci vůbec poprvé vyzkoušet nové spojení tohoto druhu mezi Srním a Prášily, aniž by při tom museli jako dosud zdolávat svah Zelené hory, řekl Josef Jiřička, projektový manažer z oddělení řízení projektů Správy NP a CHKO Šumava. Na počátku plánování naší první cyklostezky v roce 2005 jsme chtěli vytvořit pro cyklisty bezpečnou trasu mezi Železnou Rudou a Srním, která bude podobná těm v zahraničí, a navíc povede jedinečnou přírodou národního parku. Pokud bychom v příštím roce obdrželi podporu z EU, jsme připravení na opačném konci cyklostezku prodloužit o další 3 kilometry, a to od Vysokých Lávek, až po Skelnou. Projekční práce jsou v plném proudu. Křest kalendáře NP Šumava na rok 2011 Oproti minulým létům, kdy kalendáře Správy NP a CHKO Šumava tvořily převážně fotografie přírody, je nový kalendář na rok 2011 složen z grafických listů, jejichž autorem je Zdeněk Zálešák. Kalendář byl poprvé představen a pokřtěn na tiskové konferenci, která se konala v polovině září na Kvildě. Kmotrem kalendáře se stal senátor Miroslav Krejča. Malíř vycházel z odkazu romantických malířů 19. a 20. století a podkladem mu také byly dochované dobové fotografie a dokumenty, ale i současná výtvarná a fotografická zpracování Šumavy. Každý měsíc má svá téma např. Kašperk, Vydra nebo jezírka slatí. Proč jsme vybrali právě grafické listy? Pro myšlenku ochrany přírody se musíme také vracet do minulosti, tam nacházíme poučení. Obrazy jsme vybírali dlouhou dobu a výsledek, který evokuje ochranu přírody, určitě stojí zato, řekl František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava. Akademický malíř a grafik Zdeněk Zálešák, se narodil v Praze roku 1936, v roce 1961 ukončil studia na VŠUP v Praze u prof. Josefa Nováka. Žije a pracuje v Praze a v současné době se věnuje volné tvorbě v oboru malby a kresby. Průvodci divočinou V letošním roce běží již třetí sezóna placených doprovodů s externími průvodci Správy NP a CHKO Šumava do nejrozsáhlejších oblastí výskytu velkých zvířat, jako je jelen, rys, nebo tetřev. K dnešnímu dni ( ) bylo uskutečněno celkem 45 výprav za dobrodružstvím a do konce října jich zbývá ještě 12. Pouze jediný z plánovaných termínů musel být zrušen z důvodu dvojnásobné výšky vody ve Vltavě (117 cm) oproti průměrnému stavu, a to 7. srpna v oněch dnech dorazila blesková povodeň do severních Čech! Jinak se drží pravidlo, že se program koná za každého počasí, a proto už nejednou byli účastníci (i průvodci) mokří, zmrzlí, vyprahlí, špinaví, unavení, apod., ale dá se říci, že vždy byli šťastní, že šumavskou divočinu zažili na vlastní kůži. I přes značnou fyzickou náročnost na všech 7 trasách je zájem návštěvníků o doprovody za divočinou veliký a obsazenost termínů 100%, tj. všech 45 vycházkách se zatím zúčastnilo 509 nadšenců do šumavské přírody. Poslechněme si, co napsal po zkušenostech o doprovodech do divočiny jeden z 9 provádějících průvodců, Ing. Jaroslav Neužil: Co to je pro mne divočina? Nemusí to být jen neprostupný divoký les, skály a močály. Divočina je místo, kde mám pocit, že tam přede mnou ještě nikdo nebyl, nebo jsou jeho stopy dávno setřeny. Na takových místech se rád zastavím a zkouším si představit, jaké to zde bylo před tisíci lety, nebo kdy tady naposled šel člověk. Taková místa se stále nacházejí i v Národním parku Šumava. Nabízí se lidem vnímavým a nespěchajícím, s respektem ke staletím a generacím, které tudy prošly. DO VLTAVSKÉHO LUHU! Dostaneme se tam podél hospodářského lesa a přes sekané louky. Sejdeme do pobřežního pásma přes louky kosené jen sporadicky, ale o to s bohatší květenou. Krajina před námi se plynule mění. Blíže k řece už je terén těžko schůdný. Nohou zkoumáme, jestli jsme na pevném štěrkovitém náplavu nebo v bahnitém slepém rameni a snažíme se to rozpoznat podle vegetace. Řeka a její břehy jsou na rozdíl od okolní krajiny stále v pohybu. Je to ale změna postupná, někdy za vysoké vody bouřlivější, jindy sotva postřehnutelná. Čas se stává relativním pojmem. Ke břehu se prodíráme vysokými porosty ostřice a tavolníku. Díváme se na vodáky a připadáme si, že přicházíme z jiného světa. DO KAŇONU KŘEMELNÉ! Kaňon Křemelné, to je kamení. Větší i menší valouny všech možných tvarů a barev, rulové vrstvy jako letokruhy. Tady musíme v myšlenkách hodně zpátky, abychom si alespoň trochu uměli představit procesy a síly, které zde působily. K tomu nepřetržitý šum vody a zpěv ptáků. K dokonalé iluzi údolíčka někde na Aljašce chybí snad jen medvěd pod skálou za řekou. Přitom i tady pracovali lidé. Do údolí scházíme překrásnými sceneriemi luk, vytvořených člověkem. Rozvaliny starého mlýna trčí do krajiny zlomenou hřídelí vodního kola. Obdivujeme jednoduchou dokonalost vodního smyku. Vlastně i podél řeky jdeme po bývalé kontrolní plavební pěšině, ale ta už je zarostlá a my si to skoro neuvědomíme, protože krásné pohledy do údolí se střídají jeden za druhým. Doprovod do divočiny. Foto: Josef Štemberk NA MODRAVSKÉ PLÁNĚ! Kdo by se nechtěl podívat do šumavských slatí! Dokonce i průvodce, rád a opakovaně! Zažít na vlastní kůži atmosféru Krále Šumavy! To ale musíte hodně daleko, kam nikdo normální nechodí. A musíte to tam znát, to jsem si vyzkoušel. Vidíme les v různých stadiích vývoje, pak přijde les ve stadiu rozpadu, zrodu a obměny a ten je nutno vidět zblízka a lidský život na to stejně nestačí. Když už jsme řádně zahřátí, přelezeme ještě jednu starou polomovou paseku a noříme se do podmáčeného lesa. Směr je zhruba správný, někde za tím houštím by měla být louka. Jenže když to čvachtá a musíte stále měnit směr, tak jste rádi, když nakonec na tu louku přece jen trefíte. A stojí to za to! Vyšší i nižší porosty travin, ostrůvky kleče a roztroušené balvany, kam až dohlédnete. A potůček. Do nitra slatí musíte hustým porostem kleče. Doporučují se dva způsoby: sendvič to se postavíte bokem, trochu se předkloníte v pase a snažíte se protáhnout mezi ohnutými větvemi. Nebo vajíčko ohnete se dopředu, sbalíte se a vezmete to silou... Přitom pozor na světle zelené ostrůvky mechu. Ty jsou podmáčené a houpou se, raději nezkoušet! Jezírka na slatích jsem vždy obdivoval na fotografiích. Zblízka, s vegetací, hmyzem a všemi detaily jsou ještě zajímavější. Dál už ale nemůžeme. Není to bezpečné a i malá exkurze už zanechává viditelné stopy. Nechme také něco na příště. Postupně se vracíme do civilizované části Šumavy. Přibývá starých lesních cest, ještě přebrodit potok a jsme na asfaltu. Jaký je to rozdíl! Musíme se znovu naučit dívat se na přírodu jinýma očima, uvažovat v jiných časových dimenzích, v generacích lesů, mechů a balvanů... PO VLTAVĚ NA KÁNOI! K toulkám šumavskou divočinou bychom měli počítat i sjíždění Vltavy mezi Soumarským Mostem a Pěknou. Málokdo z vodáků si po cestě uvědomí, co vše se skrývá za vysokými břehy. Přitom je to trasa přinejmenším stejně zajímavá, jako pěší putování Vltavským luhem, viděná z jiné perspektivy. Jen je potřeba vědět, čeho si máme všímat. A může to být i plavba velmi divoká, podceníme -li vysoký stav vody a staneme se tak hříčkou silného proudu. Voda ve větvích křovisek, voda rozlitá na lukách a v nivě, a k tomu ještě nějaký ten podemletý strom napříč přes řeku. Tak opatrně. Té divočiny si, jak vidno, můžeme užít až dost. Jaroslav Neužil, Josef Štemberk průvodci NOVÁ KNIHA: HISTORIE LESŮ Z OKOLÍ SRNÍ A PRÁŠIL Kniha přibližuje historii lesa v západní části Šumavy, kde mapuje vývoj lesního hospodářství na historických revírech prášilského panství od roku 1800 do roku Knihu vydala, napsal ji kol. autorů D. Černý, A. Kubíková, R. Paleczek a P. Fencl. PRÁVĚ VYCHÁZÍ: nové - podzimní číslo časopisu Šumava Nová Šumava. Vydává Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, 1. máje 260, Vimperk, s finanční podporou SFŽP ČR. Redaktor:, tel , jana.zvettlerova@npsumava.cz. Adresa redakce totožná se sídlem organizace. Náměty na články posílejte do redakce. Grafické zpracování: MONELLO design atelier, Tisk: Tiskárna Ministerstva vnitra, p.o. Distribuce: Česká pošta. Vychází jako bezplatný občasník, Uzávěrka čísla: , Ev. č.: MK ČR E