České dějiny po roce 1945

Transkript

1 České dějiny po roce 1945

2 Poválečné ČSR Obdiv k Rudé armádě jako osvoboditeli Smlouva Beneše se Stalinem 1943 přesvědčení o nezbytnosti spojenectví se SSSR a změně vnitřních poměrů Poválečná vláda = Národní fronta Čechů a Slováků Prezident Edvard Beneš

3 Košický vládní program Vyhlášený v Košicích Výsledek jednání v Moskvě v III 1945 vychází z návrhu KSČ Základ mocenskopolitických a sociálněekonomických změn, cesta k novému režimu Obsahuje bod o zahraniční orientaci na SSSR, očistě společnosti, konfiskaci majetku zrádců, zákaz pravicových stran

4 Územní obnova Anulován Mnichov, k ČSR se vrací i Sudety Podkarpatská Rus připojena k sovětské Ukrajině paradox: ČSR je jediný vítězný stát po druhé světové války, který ztratil část svého území!

5 Národní fronta Sdružuje obnovené politické strany Činí zásadní rozhodnutí, má reálnou politickou moc, přitom ale: Vylučuje princip opozice + je mimo kontrolu parlamentu výrazně omezuje zásadní prvky demokracie Pouze levicové až středové strany ROH = Revoluční odborové hnutí 2 miliony členů, nejmasivnější společenská organizace ovládaná KSČ

6 Hospodářské změny - znárodnění Znárodnění = převod soukromého majetku do vlastnictví státu Znárodněny jsou banky, doly, klíčový průmysl až podniky s více jak 500 zaměstnanci Více jak 2100 podniků (75% výroby) Základ systému plánované (centrální) ekonomiky Umožnil Beneš podpisem znárodňovacích dekretů

7 Hosp. změny pozemková reforma Na základě dalších Benešových dekretů byla konfiskována (zabavována) půda Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců hektarů 50% vyvlastněné půdy rozděleno mezi rolníky

8 Vztahy Čechů a Slováků Slováci chtějí federaci x Slovákům ale zůstane Slovenská národní rada ( parlament ) a sbor pověřenců ( vláda ) mají pravomoc rozhodovat na Slovensku V Čechách žádné samostatné rozhodovací orgány neexistují Existuje ale celorepubliková vláda a Národní shromáždění, které rozhoduje o ČSR jako celku (SNP + SB je musí poslechnout)

9 Poválečné zákonodárství Dekrety prezidenta republiky nesprávně označovány jako Benešovy dekrety vydává je prezident v letech , kdy neexistuje Národní shromáždění (parlament) a nahrazují tak zákony a umožňují fungování země dodatečně byly všechny schváleny Národním shromážděním Týkaly se řízení státu, znárodňování, retribucí (=potrestání zločinů spáchaných za okupace), zřizovaly mimořádné lidové soudy, zbavovaly občanství Prozatímní národní shromáždění zahájilo činnost až

10 Poválečné zákonodárství Mimořádné lidové soudy soudily a trestaly zločiny spáchané v době okupace Odsouzen k trestu smrti byl například státní ministr K. H. Frank Národní soudy v Praze a Bratislavě pro mimořádně významné zločiny Soudily členy protektorátních vlád či slovenského prezidenta Jozefa Tisa odsouzen k trestu smrti Protektorátní prezident Emil Hácha zemřel ve vězení

11 Ozbrojené složky V armádě zavedena funkce osvětových důstojníků politicky školí vojáky a důstojníky (tuto složku ovládla zcela KSČ) Sbor národní bezpečnosti bývalí četníci a policisté Revoluční gardy vznikly během květnového povstání, její příslušníci se často podíleli na vyhánění Němců a násilí na civilním obyvatelstvu Státní bezpečnost původně zpravodajská složka, po únoru 1948 nástroj komunistického teroru

12 Volby první poválečné a poslední demokratické volby Zvítězí KSČ Jmenována nová Národní fronta, v jejím čele vůdce komunistů Klement Gottwald KSČ obsadí významné funkce v bezpečnostních složkách a v okresních a místních samosprávách

13 Život po válce Silná politizace společnosti Dále funguje přídělový systém (lístky) Sociální zákonodárství zavedeny přídavky na děti, vánoční příplatek, zvýšeny mzdy žen, prodloužena placená dovolená o 7-12 dní Dekret o pracovní povinnosti čs. státních občanů až na 12 měsíců mohlo být nařízeno vykonávání určité práce (aniž by zanikl původní zaměstnanecký poměr) Dodávky UNRRA hospodářská a humanitární pomoc, tun zboží

14 Odsun Němců Vyloučeno další soužití Čechů a Němců Postupimská konference odsouhlasila odsun 2 fáze: Divoký odsun bezprostředně po válce, násilí, vraždy, vyhánění, podíl revolučních gard na teroru Organizovaný odsun pod dozorem spojenecké Kontrolní rady a státu Odsunuty 3 miliony Němců

15 Maďarská a židovská menšina 1946 čs.-maďarská dohoda o výměně obyvatel nepřineslo kýžený efekt Reslovakizace Maďarově se začali masově hlásit ke slovanské národnosti Na Slovensku antisemitské projevy nechuť vracet zabavený majetek přeživším Židům V postoji k Izraeli kopíruje ČSR vztah SSSR nejprve pomoc, potom nepřátelství

16 Odmítnutí Marshallova plánu 1947 přelomový rok USA vyhlašuje Marshallův plán ČSR přijalo nabídku Marshallova plánu i účast na konferenci v Paříži Stalin to ale odmítl a vynutil si na čs. delegaci v Moskvě, aby ČSR odvolalo svou účast Jan Masaryk poté prohlásil, že do Moskvy letěl jako ministr zahraničních věcí svobodného státu, domů se ale vrátil jako Stalinův pohůnek (Jan Masaryk zemřel za dosud nevyjasněných okolností v noci z 9. na )

17 Stupňující se napětí Roste sociální napětí Sucho v létě 1947 kritický nedostatek potravin KSČ se rozhodne zlikvidovat Demokratickou stranu nejsilnější strana na Slovensku, konkurent slovenských komunisté Narůstají rozpory uvnitř Národní fronty

18 Politická krize 1948 Demokratické strany věří, že se situace vyřeší novými volbami plánovanými na jaro 1948 domnívají se vyhrají volby Tento optimismus ale není ničím opodstatněný a čs. demokratické strany nemají žádný promyšlený plán ani taktiku Klement Gottwald dostává od Stalina vzkaz, že nemá oddalovat střet o moc má požádat Moskvu o vojenskou pomoc (tanky už byly připraveny na hranicích ČSR), ale KG to ze strachu před mezinárodní reakcí odmítl

19 Únor 1948 Ministři demokratických stran se rozhodli podat demisi na protest proti zásahům komunistického ministra vnitra ve Sboru národní bezpečnosti Co mohlo následovat?

20 Únor 1948 varianty řešení 1. Pokud by demisi podala většina ministrů (alespoň 13 z 25), musely by být vypsány nové volby 2. Pokud by demisi podalo méně ministrů než většina, prezident Beneš ji mohl odmítnout a následovala by vládní krize, ze kterou by byli odpovědní komunisté a bylo na politických stranách, zejména KSČ, aby se dohodly na dalším postupu (a případně byly vypsány nové volby) 3. Pokud by demisi podalo méně ministrů než většina, mohl ji prezident Beneš přijmout. Potom by bylo pouze na premiérovi (Klement Gottwald), koho vybere za nové ministry

21 Únor 1948 průběh ministrů ze tří nekomunistických stran podalo demisi nebyla jich většina! masové shromáždění na Staroměstském náměstí, ve kterém K. Gottwald vyzývá k vytváření akčních výborů ( vyakčňují všechny, kdo nesouhlasí s KSČ) KSČ tvoří Lidové milice vyzbrojení dělníkůkomunistů několik stovek studentů pochoduje na Hrad na podporu Beneše

22 Únor 1948 rozhodnutí Beneš přijímá demisi 12 ministrů a pověřuje K. Gottwalda doplněním vlády noví ministři jsou sympatizanti KSČ Únor 1948 podle komunistické rétoriky vítězný únor Fakticky nastoupilo ČSR v únoru 1948 cestu ke komunistické totalitě a pevnému začlenění do východního bloku

23 Věda a kultura ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro Spisovatelé, novináři: Pavel Tigrid, Václav Černý, Ferdinand Peroutka Filmoví tvůrci: Karel Steklý, Václav Krška, Martin Frič Animovaný film: Jiří Trnka, Hermína Týrlová Mezi mladou generací se stává populárním jazz

24 Postih kultury po únoru 1948 Zastaven nadějný vývoj, zpřetrhány vazby se Západem Oficiální směr socialistický realismus nepravdivé (idealizované) ztvárnění života v komunistické společnosti, život dělníků (=hrdinů) Seznamy zakázaných autorů a děl kulturní čistky Nezávislé spolky zanikaly centralizace pod kontrolou KSČ (Svaz československých spisovatelů) Věda spolupracuje výlučně se SSSR 1952 založena Československá akademie věd

25 Postavení katolické církve stát a církev se navzájem respektují Spor o zestátnění církevních škol Spor o zahrnutí církevního majetku do poválečných pozemkových reforem Po únoru 1948 radikální proměna postoje státu k církvi

26 Nástup totality Bezprostředně po únoru 1948 se KSČ snaží koncentrovat veškerou moc ve státě do svých rukou Zákonodárné orgány a vládní instituce pouze vykonávaly stranické příkazy Ostatní politické strany slouží jako zástěrka demokracie postupně redukována členská základna Sociálně demokratická strana v VI 1948 přímo včleněna do KSČ Na všech úrovních politického, hospodářského a kulturního života probíhají čistky organizované akčními výbory

27 Ústava 9. května Nová ústava ČSR prohlášeno za lidově demokratickou republiku se dvěma rovnoprávnými národy: Čechy + Slováky Uzákoňuje změny po druhé světové válce Znárodnění podniků nad 50 zaměstnanců, soukromé podnikání podřízeno centrálnímu plánu Formálně zajišťuje občanská práva, ale fakticky zavádí komunistický režim Beneš ji odmítl podepsat a abdikoval

28 Volby v květnu 1948 Voličům předložena jednotná kandidátka Národní fronty nelze si vybrat, koho zvolit, existuje pouze jediný volební lístek! Kandidátka sestavena KSČ Atmosféra zastrašování a pronásledování opozičních snah Oficiální (zfalšované) výsledky: 89,2% voličů hlasovalo pro kandidátku Národní fronty

29 Projevy nesouhlasu Benešova abdikace prezidentem K. Gottwald, premiérem Antonín Zápotocký XI. všesokolský slet v Praze účastníci vyjadřují sympatie Benešovi zatýkání, represe IX 1948 pohřeb E. Beneše projevy nesouhlasu s politikou KSČ zatýkání KSČ vyhlásí ostrý kurs proti reakci přijat zákon na ochranu republiky umožňoval stíhat odpůrce KSČ, násilí, perzekuci, likvidaci opozice

30 Masová nezákonnost a perzekuce Masová nezákonnost + perzekuce ztráta důvěry občanů ve stát a KSČ Strach a pocit bezmoci pasivita a lhostejnost Postupné omezování politických a občanských práv a svobod Společenský život dělení na komunisty a ostatní občany Izolace společnosti od Západu Státní bezpečnost (StB) hlavní nástroj represivní politiky, zatýkání, mučení, napojení na sovětské bezpečnostní složky

31 Další komunistická opatření Pomocné technické prapory (PTP) , jednotky v armádě pro politicky nespolehlivé osoby, tzv. černí baroni (podle výložek) práce v dolech, hutích Tábory nucených prací , internace nepohodlných občanů třídní nepřátelé, kapitalisté, kulaci, živnostníci, inteligence

32 Zásahy proti církvi KSČ vnímá katolickou církev jako opozici a reakční sílu ve službách nepřátelského státu Vatikánu tvrdé zásahy k omezení moci Procesy s církevními hodnostáři Příslušnost k církvi kádrovou závadou zákaz studia, kariérního postupu apod.

33 Politické procesy Třídní boj likvidace skutečných nebo vymyšlených nepřátel režimu Politické procesy vykonstruované soudní procesy, které mají zastrašit opozici Vedeny proti příslušníkům ostatních polických stran, členům nekomunistického odboje, zahraničním vojákům bojujícím na Západě, členům katolické církve i samotným komunistům

34 Oběti politických procesů Heliodor Píka generál, náčelník čs. vojenské mise v SSSR Milada Horáková národní socialistka Rudolf Slánský vysoce postavený komunista, Gottwaldův přítel (ten ho však podpisem neváhal poslat na smrt) a řada dalších Sovětští poradci pomáhají s přípravou procesů Násilí, mučení, naučená doznání, tresty smrti

35 Likvidace soukromého sektoru Po únoru 1948 řada znárodňovacích zákonů Hromadná likvidace soukromých řemeslníků, maloobchodníků a živnostníků Konec % zaměstnanců v průmyslu pracuje ve státním sektoru Ekonomika má být řízena z jednoho centra podle jednoho plánu vytvořeného vždy na pět let dopředu pětiletky Úderník pracovník s vysokými výkony údernické soutěže o dělníka měsíce apod.

36 Čs. průmysl Důraz na těžké strojírenství 1/3 tvoří zbrojní výroba Zpomaluje se rozvoj spotřebního průmyslu a služeb nízká životní úroveň ČSR součástí RVHP plní požadavky SSSR, obchoduje pouze se státy východního bloku

37 Kolektivizace zemědělství 1949 zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD) základní organizační jednotka socialistického zemědělství Rolníci se brání vstupu do JZD násilné združstevňování a hromadná kolektivizace Perzekuce a věznění těch, kteří odmítali vstoupit do JZD

38 Poúnorová emigrace Emigrace = ilegální odchod do ciziny, útěk ze země Projev nesouhlasu s režimem V prvních letech cca osob Třetí odboj Vrcholná organizace čs. exilu Rada svobodného Československa (1949, Washington) Rozhlasové vysílání, např. Svobodná Evropa, Hlas Ameriky Krajanské noviny a časopisy, spolky

39 Sociální přestavba radikální změna sociální struktury ČSR Likvidace středních a vyšších vrstev jako třídních nepřátel Podpora dělnictva, nemajetných, mládeže (ideologicky vychovávaná) Dělnická třída privilegovaná vrstva noví komunističtí funkcionáři, vedoucí podniků, důstojníci v armádě Roste zaměstnanost žen Kult fyzické práce a podceňování vzdělání

40 Rok smrt Stalina smrt K. Gottwalda Prezidentem Antonín Zápotocký, premiérem Viliam Široký, 1. tajemníkem ústředního výboru KSČ Antonín Novotný Postupem času má právě 1. tajemník ÚV KSČ největší moc ve státě

41 Měnová reforma Vyhlášena Zrušeny lístky (přídělový systém) Zavedeny jednotné maloobchodní ceny Nevýhodný kurs směny znamenal znehodnocení všech úspor a ožebračení dělnické třídy! Poprvé od února 1948 došlo k masovým projevům nespokojenosti a protivládním demonstracím

42 Po roce 1953 Dílčí změny v hospodářství, ale převaha těžkého průmyslu zůstává 1954 politický proces se slovenskými buržoazními nacionalisty (mj. odsouzený Gustav Husák) první pokusy o rehabilitace neprávem odsouzených, ale není skutečný zájem o revizi

43 Ohlas XX. sjezdu KSSS 1956 N. S. Chruščov kritizuje Stalinův kult osobnosti Uvnitř KSČ požadavek podívat se kriticky na vlastní minulost kult osobnosti K. Gottwalda, politické procesy v 50. letech Aktivizuje se i společnost 1956 II. sjezd čs. spisovatelů požadavek svobodné tvorby a demokratizace společnosti Výsledkem byly ale pouze kosmetické změny režimu

44 Vývoj k centralizaci tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný se stává i prezidentem Důsledná kontrola ideologie a kultury Nová socialistická ústava 1960: název státu Československá socialistická republika (ČSSR), likvidace slovenské autonomie, článek 4 o vedoucí úloze KSČ ve státě a společnosti Formálně bylo završeno vybudování socialistické společnosti

45 Ekonomická krize 60. léta začíná se hroutit ekonomika 1963 reformní ekonom Ota Šik vypracuje plán, který má do socialistického systému centrálního plánování zavést kapitalistické prky trhu 1965 A. Novotný souhlasí s reformou 1967 reforma nepřináší výsledky tak, rychle, jak se očekávalo zrušena

46 Léta uvolnění ČSSR nadále policejním státem, ale stalinský teror 50. let už zmizel Životní úroveň se postupně mírně zlepšuje Jednotvárnost spotřeby a příjmů Darex, Tuzex obchody se zbožím ze Západu, nakupuje v nich úzká skupina privilegovaný za tzv. bony (zvláštní poukázky) Zvyšuje se vybavenost domácností: pračky, ledničky, televize, auta

47 Proměny životního stylu Chataření víkendové pobyty Televizní kultura Rostoucí nezájem o věci veřejné Pravidelné svátky a oslavy organizované režimem prvomájové průvody, vojenské přehlídky, spartakiády (každých 5 let od 1955)

48 Mladá generace Rokenrol a bigbít, vznik skupiny Olympic Od 1963 narůstají potíže režimu s vysokoškolskými studenty, kteří kritizují režim a vznášejí požadavky 1967 demonstrace VŠ studentů na Strahově proti nepořádku a nefungujícímu světlu na kolejích tvrdě potlačila policie vlna studentských nepokojů

49 Moc a kultura Trvalé napětí mezi politickou mocí a kulturou Zaniká monopol socialistického realismu Mezinárodní konference o F. Kafkovi či K. Čapkovi Nová filmová vlna: Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel Malá divadla (Semafor, Rokoko, Na zábradlí) 1967 IV. sjezd čs. spisovatelů vyzněl jako otevřená kritika politických poměrů (Ludvík Vaculík, Milan Kundera) Znovu se začíná formovat a ožívat občanská společnost a veřejné mínění

50 Cesta k reformě 2. pol. 60. let je nutné řešit společenskou krizi Novotný činí ústupky Slovákům (volání po autonomii), odchází někteří zastánci tvrdé komunistické linie nestačí 2 možnosti: a) Návrat k bývalým poměrům (Novotný) b) Pokračování v reformních snahách, které naznačila ekonomická reforma (mladá generace)

51 Pražské jaro 1968 Komunisté naklonění reformám: Alexandr Dubček (Slovák), Oldřich Černík, Ota Šik, František Kriegel, Josef Smrkovský Pražské jaro 1968 pokus o demokratizaci poměrů v ČSSR, o socialismus s lidskou tváří Sílí národně-politické hnutí Slováků Rozhodujícím se stává spor Novotného a Dubčeka

52 Pražské jaro 1968 Po sporech je na počátku roku 1968 Novotný donucen odstoupit z funkce 1. tajemníka ÚV KSČ novým zvolen Dubček a do ÚV zvoleni stoupenci reformního hnutí III 1968 prakticky zaniká cenzura Vznik nových společenských organizací: Klub angažovaných nestraníků (KAN), K-231 oběti politických procesů Připravuje se obnovení sociální demokracie, obnovuje se Junák a Sokol, pokus obnovit církev

53 Pražské jaro Novotný donucen vzdát se i prezidentského úřadu, novým prezidentem zvolen generál Ludvík Svoboda Premiérem Oldřich Černík sestavuje novou vládu Předsedou parlamentu Josef Smrkovský Obrodný proces přerůstá v široké celospolečenské hnutí

54 Pražské jaro 1968 IV 1968 vypracován Akční program KSČ nastiňuje cíle reformistů do příštího sjezdu strany Usiluje o demokratizaci veřejného a politického života, ale nechce skoncovat s režimem jako takovým! Zrušení cenzury (zastaralé v praxi už zmizela) Úplné rehabilitace obětí politických procesů Federativní uspořádání státu Ludvík Vaculík: 2000 slov dokument, který vyzývá k pokračování reforem bez ohledu na KSČ

55 Reakce SSSR SSSR a státy východního bloku sledují vývoj v ČSSR s obavami Dubček a spol. několikrát varování před kotrarevolucí a vyzýváni k ústupu od reforem (naposledy v Čierné nad Tisou) Od VI 1968 se připravuje plán vojenské intervence vpád vojsk Varšavské smlouvy (SSSR, NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko) začíná okupace

56 Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy Skupina odpůrců reforem z KSČ napíše zvací dopis, kterým žádají SSSR o bratrskou pomoc proti kontrarevoluci (Vasil Bil ak, Alois Indra, Drahomír Kolder) má ospravedlnit vojenskou agresi a překročení hranic suverénního státu cizím vojskem Předsednictvo ÚV KSČ ale vpád odsoudí a odmítne jednat Představitelé reformního stranického vedení odvlečeni do Moskvy

57 Jednání v Moskvě Do Moskvy přilétá i prezident Svoboda Stoupenci reforem jsou donuceni podepsat tzv. moskevské protokoly v nich se zavazují vzdát se reforem a zároveň souhlasí s dočasným umístěním sovětských vojsk na čs. území začátek více jak 20 let trvající okupace! Odmítl podepsat pouze F. Kriegel

58 Po Z vojenského hlediska proběhla intervence úspěšně, z politického hlediska ale znamenala neúspěch (SSSR a jeho domácím stoupencům se nepodařilo instalovat novou dělnicko-rolnickou vládu a převzít moc v zemi do svých rukou) Propuká celospolečenské hnutí za svobodu a nezávislost namířené proti SSSR Převažuje pasivní odpor obyvatel

59 Normalizace společnosti Od podzimu 1968 Normalizace návrat k předlednovým poměrům, návrat totalitního režimu, pacifikace a zklidnění poměrů V širším pojetí je slovem normalizace označováno celé období v čs. dějinách od vpádu Varšavských vojsk po sametovou revoluci 1989 Zůstávají vojska SSSR a ve vedení KSČ se začíná formovat probrežněvovská klika

60 Ústup od reforem přijat zákon o federaci jediná reforma, která se prosadila! Únava, zklamání, emigrace XII 1968 Brežněv žádá čistky v KSČ i ve společnosti Odpor a nespokojenost lidí vyvrcholily protestním upálením studenta FF UK Jana Palacha (později ho následoval Jan Zajíc a Evžen Plocek) Palachův pohřeb se změnil v celonárodní manifestaci proti okupantům

61 Nástup G. Husáka Zlom v III 1969 čs. hokejisté na mistrovství světa 2x porazili hokejisty SSSR oslavy v Praze se změní v živelné projevy odporu vůči SSSR Po Brežněvově nátlaku Dubček donucen odstoupit a reformní komunisté jsou rychle zbavováni vlivu Novým 1. tajemníkem zvolen Gustav Husák (Slovák, oběť procesů z 50. let) Čistky v KSČ i ve společnosti

62 Nástup G. Husáka stranické pohovory a prověrky z KSČ vyloučeno cca půl milionu členů Čistky v kultuře a sdělovacích prostředcích, zákazy publikování, vyhazovy z práce Rozhodující vliv mají komunisté dosazení SSSR: Alois Indra (předseda Federálního shromáždění), Lubomír Štrougal (premiér federální vlády), Vasil Bil ak, Jan Fojtík 1970 vydán dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti základ myšlení pro dalších 20 let Volby 1971 zkouška Husákova režimu téměř Mgr. 100% Tomáš Zářecký pro jednotnou kandidátku Národní fronty

63 Éra socialismu 70. a 80. let Pokles politické kultury a úpadek občanské společnosti Dlouhodobá hospodářská stagnace Budování jaderných a tepelných elektráren, přehrad, otevřena první trasa metra v Praze Zhoršování životního prostředí, zejména ovzduší Překotná bytová výstavba betonová sídliště na krajích měst

64 Éra socialismu 70. a 80. let Většina obyvatel v apatii, nezájem o politiku chaty, zahrádky Rozmach hospodářské kriminality Stínová ekonomika šíření zboží a služeb mimo oficiální obchodní síť, na černém trhu, za protislužbu Rozmach úplatkářství zdravotnictví, úřady Každodenní fronty Ve škole podáván lživý výklad současných i minulých událostí

65 Společnost před XI 1989 Pokles úrovně filmové a televizní tvorby prorežimní díla: Třicet případů majora Zemana, Okres na severu Část reformně smýšlejících lidí odešla buď do emigrace (Miloš Forman, Karel Kryl), nebo do ilegality Disent seskupení odpůrců režimu Samizdat ilegální knihy, sborníky, časopisy Exilová nakladatelství: Sixty-Eight Publishers, Index

66 Charta 77 Čs. vláda se na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách 1975 zavázala k dodržování lidských a občanských práv na území ČSSR Protože se tak v ČSSR nedělo, vzniklo občanské hnutí, které se na to snažilo upozornit Charta 77 Významnými představiteli Charty byl filozof Jan Patočka nebo dramatik Václav Havel Charta vznikla v roce 1977 a do pádu komunismu ji podepsalo necelých lidí signatáři byli pronásledováni, dehonestováni, vězněni

67 Cesta k tajemníkem ÚV KSČ zvolen Miloš Jakeš I 1989 Palachův týden Léto 1989 prohlášení Několik vět podepisují se pod něj umělci, vědci, studenti protestní hnutí se stává celospolečenskou záležitostí a demonstrace Začínají se hroutit komunistické režimy v celém východním bloku včetně samotného SSSR

68 Sametová revoluce brutální policejní zásah proti studentské demonstraci na Národní třídě v Praze (původně pochod k výročí zásahu nacistů proti českým vysokým školám ) Na protest vstupují herci a studenti do stávky, přidávají se další v Činoherním klubu se ustavilo Občanské fórum sdružení občanů usilujících o změnu politické situace v čele s Václavem Havlem

69 Sametová revoluce Od se denně konají na náměstích velkých měst demonstrace odstupuje předsednictvo ÚV KSČ dvouhodinová generální stávka jmenována nová vláda, v níž jsou zastoupeni i členové Občanského fóra (nekomunisté) do čela Federálního shromáždění byl zvolen Alexandr Dubček Václav Havel zvolen čs. prezidentem

70 Po pádu komunismu 1990 zrušena Státní bezpečnost, ukončena činnost Národní fronty V Moskvě uzavřena dohoda o odchodu sovětských vojsk Nový název státu: Česká a Slovenská Federativní republika Zrušen trest smrti VI 1990 první svobodné volby nejvíce hlasů získalo Občanské fórum a Veřejnost proti násilí (slovenská obdoba OF)

71 Po pádu komunismu VII 1990 Václav Havel zvolen podruhé prezidentem 1991 z ČSFR odchází poslední sovětský voják, v Praze je podepsána smlouva o rozpuštění Varšavské smlouvy 1991 začíná privatizace převod majetku státu na soukromé osoby za účelem podnikání zneužita řadou lidí k obohacení a tunelování, divoká 90. léta Lustrační zákon zákon, který měl zamezit pronikání bývalých vysokých komunistů a členů a spolupracovníků StB do politiky a veřejného života

72 Rozpad na ČR a SR 1992 druhé parlamentní volby Václav Klaus a Vladimír Mečiar se dohodnou na rozdělení ČSFR vznikla samostatná Česká republika a samostatná Slovenská republika Oba státy jsou nyní členem NATO (ČR 1999) a EU (ČR 2004)