(konsolidovaná zpráva společností sdružených v rámci SPOLCHEMIE GROUP)

Transkript

1 Hodnocení dopadů SPOLCHEMIE GROUP na životní prostředí v roce 2013 (konsolidovaná zpráva společností sdružených v rámci SPOLCHEMIE GROUP)

2 Obsah 1. Úvod Ochrana ovzduší Zdroje znečišťování ovzduší Vývoj množství emisí do ovzduší Emise pachových látek - areál Žukovova Ochrana vod Produkce a nakládání s odpadními vodami Znečištění odpadních vod Odpadové hospodářství Produkce odpadů Způsoby odstraňování odpadů Energie a energetická náročnost Sanace starých ekologických zátěží Asanovaná skládka Chabařovice Areál Spolku Investice související s ochranou životního prostředí Monitoring dopadů na životní prostředí Externí komunikace strana 2/12

3 1. Úvod Tato zpráva navazuje na dlouhou řadu výročních zpráv o kvalitě životního prostředí a stavu jeho ochrany vydávanou útvarem ochrany životního prostředí Spolku pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost (Spolek) od počátku 90. let. Vzhledem ke vzniku SPOLCHEMIE GROUP (dále i SG) - volného sdružení společností, které sdílejí společný integrovaný systém řízení dle standardů norem ISO 9001, ISO a OHSAS (IMS), jehož nositelem je Spolek - a vzhledem k vzájemně se ovlivňujícím a prolínajícím se dopadům na životní prostředí společností SPOLCHEMIE GROUP, je tato zpráva společná pro všechny společnosti SG a podává tak souhrnný přehled o stavu environmentálního profilu SG. Informace jsou v této zprávě uváděny převážně souhrnně za celou SG, avšak bez celkové revize uvedených historických řad nebo grafů (kdy se vychází z historie Spolku). Tam, kde je to podstatné z důvodu porovnání nebo sledování trendů, byla dopočítána data za rok 2011 pro celou SG, tzn. v některých oblastech je rok 2011 zlomový. V některých případech, ve vazbě na jednotlivé areály SG, jsou informace prezentovány odděleně pro areál Spolku a areál na Střekově (část bývalé Setuzy, dále i areál Žukovova), a to především z důvodu odlišné infrastruktury těchto lokalit. Zpráva je i jedním ze základních zdrojů informací o stavu plnění programu Responsible Care - Odpovědné podnikání v chemii, do něhož je zapojen Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, Epispol, a.s., CHS Epi, a.s. a Infraspol, s.r.o. 2. Ochrana ovzduší 2.1. Zdroje znečišťování ovzduší K bylo v rámci SPOLCHEMIE GROUP evidováno 97 zdrojů znečišťování ovzduší (ZZO), z nichž 48 je tzv. vyjmenovaných (dle zákona o ochraně ovzduší, dříve střední, velké a zvláště velké ZZO), tj. je jim uložen přísnější režim pro povolení a provozování. V roce 2013 přibyl jeden nový ZZO (výroba vodního skla) a byl ukončen provoz osmi ZZO (6 ve výrobně kyseliny chlorovodíkové a 2 ve výrobně manganistanu draselného) Počty zdrojů Spolek Chs Epi Epispol Oleochem C-Efekt Radsworth Zeppoil Infraspol Počet ZZO 1) 63/ 30 13/8 8 / 6 3 / 1 4 / 1 4 / 1 1/0 1/1 Pozn.: 1) za lomítkem uveden počet tzv. vyjmenovaných zdrojů (kategorizace dle nového zákona) Vývoj množství emisí do ovzduší V roce 2013 bylo do ovzduší emitováno celkem 30,594 t znečišťujících látek. Oproti roku 2012 byly emise SPOLCHEMIE GROUP nižší o cca 7,2 t, což představuje pokles o 19%. Vývoj emisí základních znečišťujících látek v období 2004 až 2012 je uveden v následující tabulce a pro období 2003 až 2013 je znázorněn na níže uvedených grafech. Navýšení emisí organických látek od roku 2005 je způsobeno změnou ve vykazování emisí (bilanční přístup). Rok / emitovaná látka (t/rok) oxidy síry 148,3 176,4 189,6 145,3 10,4 2,4 3,9 4,6 5,1 3,8 oxidy dusíku 12,2 14,1 16,1 13,1 13,5 10,1 7,9 8,6 9,0 8,1 oxid uhelnatý 5,0 4,5 4,3 6,3 3,0 2,2 1,9 1,7 1,0 0,55 tuhé znečišťující látky (TZL) 2,0 2,2 2,3 2,4 0,47 0,54 0,38 0,30 0,27 0,20 anorganické sloučeniny chloru 0,37 0,72 0,76 0,45 0,85 0,49 0,57 0,74 0,85 0,14 halogenované org. sloučeniny 4,1 2,6 2,3 2,2 0,26 0,54 0,75 0,22 0,22 0,20 ostatní organické látky 12,3 95,5 130,1 52,7 58,3 29,1 28,0 25,4 21,0 17,5 Rtuť 0,055 0,038 0,033 0,041 0,032 0,033 0,032 0,030 0,030 0,034 Celkové emise * 186,1 298,2 347,8 224,4 87,8 45,6 43,5 41,6 37,6 30,6 * V uvedené hodnotě jsou zahrnuty i látky, které nelze zařadit mezi výše uvedené skupiny látek. strana 3/12

4 strana 4/12

5 2.3. Emise pachových látek - areál Žukovova V roce 2013 byla realizována opatření, která byla dohodnuta mezi SG a orgány místní správy při jednání v roce V dubnu 2013 byla zpracována a předložena rozptylová studie pro pachové látky. Této studii předcházela měření koncentrací pachových látek (v únoru a březnu 2013) na dominantních zdrojích v areálu Žukovova. Tyto dominantní zdroje byly vytipovány nezávislou měřící skupinou. Závěrem rozptylové studie je mimo jiné konstatování, že na celkové zátěži pachových látek se zdroje spadající do SPOLCHEMIE GROUP podílejí cca ze 14%. Ze zdrojů SG je významným zdrojem (především svým objemovým tokem) výduch z pracovního prostoru výroby glycerinu, nezakrytá část mechanického předčištění ČOV a několik menších zdrojů, které samostatně nejsou nijak významné, ale v souběhu mohou ovlivnit celkovou imisní situaci v okolí areálu. Návazně na studii byla realizována některá tzv. nízkonákladová opatření a byl připraven návrh technických opatření s nároky na pořizovací náklady. Tento návrh je v současnosti předmětem jednání SG a Krajského úřadu Ústeckého kraje. 3. Ochrana vod Vzhledem k tomu, že oba areály SPOLCHEMIE GROUP mají odlišně zabezpečeno zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami, je nutno oba areály hodnotit odděleně a z hlediska odlišných ukazatelů. Zatímco pro areál Spolku jsou významné ukazatele související s anorganickými výrobami (RAS, AOX, Hg atd.), v případě areálu Žukovova jde především o ukazatele charakteristické pro potravinářskou a oleochemickou výrobu (CHSK, NL, BSK5 apod.) Produkce a nakládání s odpadními vodami Areál Spolku Odpadní vody z areálu byly vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu a dočištěny na ČOV v Neštěmicích na základě smlouvy o odvádění odpadních vod a jejich čištění, uzavřené mezi Spolkem a SČVK, a.s. Teplice. V areálu Spolku jsou provozovány dvě biologické čistírny odpadních vod (BČOV), a to z výroby pryskyřic a provozu Epitetra. Provozem Elektrolýza je dále provozována stanice demerkurizace odpadních vod (s obsahem rtuti) Kvalita odpadních vod byla nepřetržitě sledována prostřednictvím automatického monitoringu odpadních vod na měrném objektu K0, který je předávacím místem odpadních vod pro SČVK. Pro analytickou kontrolu byly odebírány 24 hodinové směsné proporcionální vzorky. Celkové množství vypuštěných odpadních vod za rok 2013 bylo m 3, tj. o cca o 8% více než v roce Na toto navýšení měla podstatný vliv i povodeň v červnu 2013, resp. intenzivní srážky, které jí předcházely. Biologická čistírna odpadních vod (z výroby pryskyřic - BČOV) V roce 2013 bylo dosaženo průměrné účinnosti pro BSK5 96,14% (obdobně jako v roce 2012) a pro CHSK 84,2%, což představuje zvýšení oproti roku 2012 o téměř 5%. Patrně se tak plně projevila rekonstrukce aeračního systému nádrže B (realizováno v září 2012) a částečně přispěl i mírný pokles produkce epoxidových a alkydových pryskyřic. strana 5/12

6 Biologická čistírna odpadních vod provozu EPITETRA (EPIČOV) V roce 2013 bylo dosaženo průměrné účinnosti pro BSK5 přes 99,4%, pro CHSK 92,7% a pro AOX 56,1%, což jsou obdobné hodnoty jako v roce Areál Žukovova Odpadní vody ze všech výroben umístěných v areálu - technologické i splaškové - jsou čištěny na centrální ČOV (provozuje Infraspol, s.r.o.). Technologické odpadní vody s obsahem olejů a tuků procházejí před vstupem na ČOV centrálními lapači tuků. Celkové množství vypuštěných odpadních vod za rok 2013 bylo m 3, tj. o cca 12% méně než v roce Čistírna odpadních vod (ČOV) Z hlediska chodu ČOV došlo v roce 2013 ke dvěma zásadním událostem, a to červnové povodni, při níž došlo k zaplavení většiny ČOV a jejímu nucenému týdennímu odstavení, a poruše na dosazovací nádrži v září. Tyto události měly negativní vliv na stabilitu technologických parametrů ČOV a účinnost čistícího procesu v parametru nerozpuštěné látky (NL). V roce 2013 bylo dosaženo průměrné účinnosti pro BSK5 99,5%, pro CHSK 97,5% a pro NL 92,0%. Zatímco pro BSK5 a CHSK byla účinnost v podstatě identická jako v roce 2012, v případě NL došlo k poklesu účinnosti o 1% Znečištění odpadních vod Areál Spolku Vývoj množství znečištění vypuštěného z areálu Spolku v období 2009 až 2013 je uveden v následující tabulce. Vývoj množství znečištění vypuštěného do povrchových vod (v současnosti řeka Labe) za posledních jedenáct let je uveden na grafech níže. Z uvedených dat je patrný pozitivní efekt dočišťování odpadních vod ze Spolku na městské čistírně odpadních vod v Neštěmicích od roku UKAZATEL Výstup ze Spolku (t/rok) Emise do Labe (t/rok) CHSKCr * 56* 58* 39* 46* NLc * 17* 20* 11* 10* RAS ** ** ** ** ** Pcelk. 2,6 3,2 2,5 2,3 3,9 0,1* 0,2* 0,1* 0,1* 0,2* Chloridy nesl ** nesl ** Ncelk ,3* 4,5* 7,5* 12,2* 3,9* Hg 0,020 0,028 0,019 0,015 0,012 0,003** 0,012** 0,008** 0,005** 0,002** AOX 7,2 12,7 17,0 8,4 9,3 2,26** 3,3** 2,9** 2,8** 3,2** TCPE 0,20 0,19 0,23 0,09 0,019 0,12** 0,10** 0,09** 0,02** 0,17** HCB 0,0005 0,0005 0,0007 0,0001 0,0003 0,0004** 0,0005** 0,0006** 0,0002** 0,0001** Množství (tis. m 3 /rok) Poznámky: TCPE - tetrachlorpropylethery HCB - hexachlorbenzen * hodnoty znečištění ze Spolku do recipientu jsou přepočítány na reálnou účinnost odbourávání na městské ČOV ** uvedené hodnoty jsou výstupy z městské ČOV strana 6/12

7 strana 7/12

8 Areál Žukovova Vývoj množství znečištění vypuštěného z areálu Žukovova, resp. ČOV, do povrchových vod (Labe), v období 2009 až 2013 je uveden v následující tabulce a grafu (níže). Tato data potvrzují skutečnost, že v posledních dvou letech došlo k obnovení využití výrobních kapacit, a to na úroveň roku 2009 (výroba jedlých olejů a FAME) za současného snížení objemu produkovaných odpadních vod. Ukazatel CHSKCr t/rok 34,2 24,8 21,1 31,9 34,0 BSK5 t/rok 3,5 2,7 2,3 3,4 3,4 NL t/rok 7,3 7,1 9,3 11,3 12,1 Pcelk. kg/rok N celk. t/rok 1,4 2,5 2,2 1,7 1,3 EL kg/rok Množství tis. m 3 /rok strana 8/12

9 4. Odpadové hospodářství 4.1. Produkce odpadů V roce 2013 vyprodukovala SPOLCHEMIE GROUP t odpadů, což je oproti roku 2011 pokles o cca 6%. U nebezpečných odpadů, jejichž celková produkce závisí i na využití výrobních kapacit jednotlivých výrob, došlo k navýšení produkce na t, tj. na úroveň roku Podstatná část produkce nebezpečných odpadů je spalována ve spalovně provozu EPITETRA (v roce t, tj. 35% celkové produkce SG). U kategorie ostatních odpadů naopak došlo ke snížení produkce na t, tj. pokles o 18% ve srovnání s rokem Nejvýznamějším zdrojem ostatních odpadů SG je čístírna odpadních vod v areálu Žukovova. Roční produkce přebytečného kalu, který je odvážen na kompostárnu, představovala cca t.. Grafické znázornění vývoje produkce odpadů SG/Spolku* v t/rok za posledních jedenáct let: Pozn.: *do roku 2010 data pouze za Spolek, od 2011 za celou SG 4.2. Způsoby odstraňování odpadů Podíl jednotlivých způsobů odstraňování odpadu v roce 2013 na produkci odpadů je uveden na následujícím grafu (z celkového množství spalovaných odpadů představují cca 74 % kapalné odpady provozu Epitetra, spalované ve vlastní spalovně). Mezi odpady, které jsou předávány externím partnerům k recyklaci, je zahrnut i kal z biologického čištění odpadních vod na ČOV v areálu Žukovova, který je kompostován a představuje 77 % všech zhodnocených odpadů. Způsoby odstraňování odpadů v roce 2013: strana 9/12

10 5. Energie a energetická náročnost Celková spotřeba energie (teplo, elektrický proud a zemní plyn) a specifická spotřeba energie (vztaženo na základní a významné produkty) jsou závislé na celkovém objemu výroby a na prosazení jednotlivých výrob (některé výroby jsou velmi náročné v porovnání s ostatními). Objem výroby SPOLCHEMIE GROUP v roce 2013 zhruba odpovídal roku 2012 a obdobně tomu bylo i u celkové spotřeby energie a specifické spotřeby energie. 6. Sanace starých ekologických zátěží 6.1. Asanovaná skládka Chabařovice V lednu 2013 byl zjištěn opakovaný sesuv na západním svahu tělesa skládky, resp. šlo o opakovaný sesuv provizorního opatření, které bylo realizováno v roce 2012 za účelem ochrany vrstvy minerálního těsnění. V únoru 2012 byl dále zjištěn sesuv severní hráze akumulační nádrže AN I. V průběhu roku 2013 byla připravována provizorní opatření, jejichž realizace byla zahájena v posledních měsících roku 2013 a dokončení se předpokládá v prvním pololetí roku Tato opatření budou, stejně jako v předchozích letech, hrazena Spolkem. V průběhu roku 2013 probíhal standardní monitoring skládky, a to včetně stability tělesa skládky. Výsledky tohoto monitoringu byly použity jako podklad pro další jednání o řešení dosud neuzavřených částech projektu sanace skládky: dořešení stability severních svahů (ani na konci roku 2013 nebylo možné svahy prohlásit za stabilizované) vyřešení způsobu nakládání se skládkovými vodami (stávající způsob nelze považovat za dlouhodobě vhodné řešení) problematika sesuvů svrchní rekultivační vrstvy (viz výše), které proběhlo v závěru roku 2013 za účasti zástupců MF ČR, MŽP ČR a ČIŽP. Ve všech uvedených bodech bylo dosaženo shody, že bude nutno zpracovat (na náklady Spolku) aktualizaci analýzy rizik souvisejících se skládkou (v současném stavu) a následně technicko-ekonomickou studii, na jejímž základě bude možné zvolit vhodná řešení výše uvedených problémů. V roce 2013 došlo k výraznému navýšení produkce skládkových vod oproti roku Toto souvisí částečně s klimatickou situací (dopady extrémních srážek, které vedly k červnovým povodním), ale nelze vyloučit ani vliv postupného dosedání tělesa skládky. Určitý vliv mohlo mít dokončení čištění severní části obvodového drénu skládkových vod, což vedlo k eliminaci zadržování vod v tělese skládky. strana 10/12

11 6.2. Areál Spolku V roce 2013 byla opět zahájena realizace sanačních prací ve rtuťových lokalitách (k přerušení došlo v roce 2011 z důvodu pokračujícího provozu elektrolýzy). Na základě odsouhlasené zkrácené aktualizace analýzy rizik a následné změny rozhodnutí ČIŽP, byla vypracována změna projektu sanace rtuťových lokalit, která spočívá ve vybudování tzv. ekokontejnmentu v lokalitě Staré a Nové elektrolýzy. Těmito změnami dojde k maximální eliminaci rizik spojených s kontaminací rtutí. Práce byly rozděleny do dvou etap: 1) Vybudování podzemní těsnící stěny (PTS) a všech souvisejících prací spojených s budoucím ekokontejnmentem 2) Demolice objektů (po ukončení provozu), přeložky inženýrských sítí, uzavření ekokontejnmentu - dokončení sanačního opatření. Podzemní těsnící stěna byla vybudována v druhé polovině roku Na přelomu let 2013 a 2014 probíhaly dokončovací práce spojené s realizací PTS. S realizací druhé etapy se uvažuje až po ukončení a sanaci stávajících výrobních objektů provozu Elektrolýza. Dále v roce 2013 pokračovaly práce na sanaci podzemních vod v oblastech kontaminačních mraků M5, M6 a M1, kde je provozován systém jímání drenážních vod pod oblastí provozu EPITETRA. Rovněž pokračoval monitoring podzemní těsnící stěny, resp. reakčních bran na této stěně, na kontaminačním mraku M2. Aktuální stav sanace podzemních vod byl předmětem Účelové aktualizace analýzy rizik (ÚAAR), která navázala na předchozí rizikové analýzy. ÚAAR byla projednána a oponována všemi účastníky řízení v prosinci V ÚAAR byly navrženy nové a reálně dosažitelné koncentrační limity (na okraji areálu ve směru podzemních vod). Na základě ÚAAR požádal Spolek v závěru roku 2013 o změnu rozhodnutí ČIŽP (ve věci sanace podloží). 7. Investice související s ochranou životního prostředí Přestože v roce 2013 se v SG, stejně jako v předchozích letech, projevovala všeobecné hospodářská situace, která započala krizí v roce 2009, došlo meziročně k významnému navýšení objemu investovaných prostředků. Ačkoli i nadále trvala, resp. trvají, omezení ve vztahu k investičním záměrům, bylo a bude nutné investovat prostředky do projektů nezbytných z hlediska bezpečnosti, udržení výroby a v neposlední řadě na pokračování strategických projektů. Přehled o vývoji pořizování investičního majetku od roku 2005 je uveden v následující tabulce (do roku 2011 pouze Spolek): Investice (miliony Kč) /12 Environment + havarijní prevence 97,2 127,3 49,3 7,1 0,83 2,0 8,3 21,5 259% Environment - staré zátěže (FNM/MF ČR) 461,6 198,1 141,3 171,5 85,5 40,7 142,0 271,4 191% Environment + havarijní prevence (celkem) 558,8 325,4 190,6 178,6 86,3 42,7 150,3 292,9 195% Na environmentálních investičních nákladech se v roce 2013 (již tradičně) nejvíce podílela sanace podloží Spolku (cca 271 mil. Kč), která je hrazena Ministerstvem financí ČR (nástupce Fondu národního majetku ČR). U většiny investičních záměrů se dá jen těžko určit, zda jde o ryze výrobní investici (s cílem navýšení/udržení zisku) nebo investici zaměřenou na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí nebo na snížení bezpečnostních rizik. Zpravidla se jedná o kombinaci těchto tří oblastí v různých poměrech. V následující tabulce jsou vybrány investice, kde je pozitivní dopad na životní prostředí a bezpečnost podstatný až převažující. Název akce (číslo) tis. Kč Rekonstrukce polního hořáku Sklady HCl (protihavarijní a bezpečnostní opatření) Bezpečnostní opatření celkem Gelmachine Epispol Stáčení produktů pro SBU Pryskyřice Snižování produkce nebezpečných odpadů z EPITETRA Změna dávkování vápna při výrobě epichlorhydrinu 384 Úspora tepla na provoze Epitetra Ekologická opatření - celkem Sanace podloží závodu Spolku- podloží Sanace podloží závodu Spolku - Ledony Asanace skládky Chabařovice 132 Ochrana půdy a podzemních vod - celkem Investice - celkem strana 11/12

12 8. Monitoring dopadů na životní prostředí Monitoring přímých dopadů výrobních činností na jednotlivé složky životního prostředí byl, stejně jako v předchozích letech, zajišťován následujícími pracovišti, opatřeními a organizacemi: Oddělení analytických služeb (Infraspol, s.r.o.) - laboratoř je akreditována ČIA (osvědčení č. 771/2013), výsledky tak mají zákonnou váhu pro dvacet devět (akreditovaných) parametrů odpadních, povrchových a pitných vod, odpadů a jejich výluhů, osvědčení o akreditaci je platné do Systém automatického monitoringu kanalizační sítě v areálu Spolku Na monitorování dopadů na vody se podílí několik externích subjektů: Povodí Labe, s.p. (výstup ČOV Žukovova a nepřímo areál Spolku - výstup z komunální ČOV v Neštěmicích), Povodí Ohře, s.p. a SČVK a.s. Je provozován kontinuální emisní monitoring na spalovně odpadů v provozu EPITETRA, na jednotkách termické oxidace a vymrazování epichlorhydrinu provozu Epispol I. Na provozech Elektrolýza, Kapalný chlor a Epitetra je na výstupu chlorových odplynů instalováno kontinuální sledování nestandardních provozních stavů. Na provoze Podlahoviny je kontinuálně detekován TOC na výstupu z adsorpce odplynů (kontrola stavu náplně). Externí zákonné měření emisí do ovzduší bylo realizováno firmami s autorizací MŽP: EMPLA, s.r.o., DEKONTA, a.s. a Odour, s.r.o. (měření pachové zátěže v areálu Žukovova) Měření hlukové zátěže bylo zajištěno společnostmi EMPLA, s.r.o. (areál Spolku) a REVITA Engineering (areál Žukovova). V rámci provozu areálu asanované skládky v Chabařovicích je realizován stabilitní monitoring (ARCADIS Geotechnika, a.s.), hydrogeologický monitoring (GEOtest Brno, a.s.), geodetický monitoring (Jiří Gazda - geodetické práce) a sledování možných termálních jevů (Referát techniků MaR) 9. Externí komunikace SPOLCHEMIE GROUP otevřeně komunikuje, a to nejen v oblasti ochrany životního prostředí, se všemi dotčenými institucemi, ale i s veřejností. Nejvýznamnějšími institucemi z hlediska komunikace v oblasti ochrany životního prostředí jsou: - Krajský úřad Ústeckého kraje - Odbor životního prostředí a zemědělství (správní řízení, přezkumy a kontroly integrovaných povolení) a případně i Komise pro životní prostředí (a Rada Ústeckého kraje), členy Komise pro životní prostředí Ústeckého kraje jsou i dva zástupci SG (Ing. Jan Dlouhý a Ing. Luboš Knechtl). - Česká inspekce životního prostředí - Oblastní inspektorát Ústí nad Labem (kontroly: integrovaných povolení, vodního hospodářství, ochrany ovzduší, autorizovaného měření emisí, šetření mimořádných událostí apod.) - Magistrát města Ústí nad Labem - Odbor životního prostředí, Komise ŽP a Rada Města (především projednávání žádostí o integrované povolení a dokumentace EIA, dále povodňové plánování), v závěru roku 2013 se v rámci projektu Magistrátu Strategie rozvoje města Ústí nad Labem na období stal členem pracovní skupiny Životní prostředí, jako zástupce SG, Ing. Pavel Žák - Ministerstvo životního prostředí ČR (sanace starých zátěží, příprava nové legislativy) - Ministerstvo financí ČR (sanace starých zátěží) - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (příprava nové legislativy, technické pracovní skupiny - BAT/BREF, Stockholmská úmluva) - CENIA (plnění ohlašovacích povinností prostřednictvím ISPOP) - KHS (IPPC a hluk) - Povodí Labe, s.p. (vodní hospodářství - havarijní plány, ohlašovací povinnosti ve vztahu k povrchovým vodám, odběr vody z Labe) - Povodí Ohře, s.p. (vodní hospodářství - havarijní plány, ohlašovací povinnosti ve vztahu k povrchovým vodám) - Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (čištění odpadních vod Spolku, skládka Chabařovice) - Svaz Chemického průmyslu ČR (výbor pro HSE) Komunikace s veřejností a s angažovanými skupinami Komunikace s veřejností a ekologicky angažovanými skupinami je v oblasti ochrany ŽP vedena a společně koordinována tiskovým mluvčím a vedoucím útvaru ochrany životního prostředí. Při komunikaci s těmito cílovými skupinami je používáno různých forem, včetně periodika SG (Expres), tiskových prohlášení, na webových stránkách zveřejňovaných zpráv (včetně informací předávaných v rámci programu Responsible Care - Odpovědné chování v chemii). SPOLCHEMIE GROUP prostřednictvím tiskového mluvčího, IZD nebo tzv. zelené linky, přijímá dotazy, podněty a stížnosti vztahující se k ochraně a stavu životního prostředí. Po prošetření dotazu/stížnosti je v případě zájmu podávána zpětná informace. strana 12/12