Voda pro Brno?! Václav Štěpánek

Transkript

1

2

3 Voda pro Brno?! Václav Štěpánek V březnu letošního roku zaplavily ulice města Brna letáky nadepsané Provolání k občanům města Brna a širokého okolí. Vzbudily mezi obyvatelstvem značný rozruch. Jak by také ne, vždyť se v nich jednalo o zásobování pitnou vodou, která, jak všichni vědí, se v Brně honosí názvem pitná neprávem. Proto vyvolalo oprávněné rozhořčení jednání "málo odpovědných a podivných mluvčích některých občanských fór obcí. svrateckého údolí, kteří pro své místní, ne-li i osobní zájmy požadují pod heslem ochrany přírody a životního prostředí zastavení výstavby brněnského oblastního vodovodu (dále jen BOV) a vypracování nereálných náhradních řešení." Logickým činem každého takto pobouřeného občana pak byl podpis na arch občanského fóra pracovní 'ků vodohospodářských organizací v Brně (právě ono totiž celou akci vyvolalo), jímž schvaloval koncepci budovaného nového vodovodu a žádal její urychlené dokončení. Zároveň byl občan ubezpečen, že vírská přehradní nádrž "je pro brněnskou oblast jediným reálně dostupným a upravitelným zdrojem pitné vody, kde lze zajistit vyhovující vývoj jakosti vody, kde budou minimalizovány dopady tak velké stavby na Kreslil Jan Sleklík Chemický rozbor vody z přehradní nádrže Vír nevypadá zdaleka lak idylicky jako okolní krajina. Trvale se zvyšuje obsah du sičnanů (dnes se pohybuje mezi 20 a 30 mg v litru) a fusforečnanů, v loňském roce zde poprvé Krajská hygienická stanice v Brně naměřila rezidua toxických orga nických látek a v dnových sedimentech byla prokázána přítomnost t ěžkých ko vů. Fo to Lubomír Zelinka?E U ~ o 1

4 přírodní prostředí a 'který zaručí pitnou vodu pro 800 tisíc obyvatel Jihomoravského kraje". Nakonec pak vodohospodáři sdružení v občanském fóru zdůrazďu jí, že "žádné jiné řešení, které by lidem konečně dalo jakostní a opravdu pitnou vodu, neexistuje" a toto své tvrzení podkládají svou mnohaletou prací na přípravě nedávno zahájené stavby. Pro jistotu ovšem ještě při každé příležitosti hrají i na moravskou strunu - kdyby se totiž investice na tuto akci zastavily, smáli by se jedině Pražáci a Moravané by opět ostrouhali kolečka. Úspěch celé a'kce byl strhující - před podpisovými archy se tvořily dlouhé fronty a propagátoři a budovatelé nového vodovodu si radostí mnuli ruce. Když jde o "dobrou věc", tak přece trochu demagogie nemůže škodit. Jistá, ovšem nesrovnatelně menší část brněnské veřejnosti, která měla možnost se s celým projektem BOV více či méně seznámit, si ovšem v této souvislosti již delší dobu klade znepokojivé otázky a pokouší se na ně i odpovídat. Je opravdu předkládaná koncepce jediná a nejlepší? Poteče z vírského přivaděče skutečně pitná voda a potřebuje jí Brno a okolí opravdu takové množství, jaké je ve studiích vodohospodářů předkládáno? Je vírská nádrž opravdu jediným zdrojem vody pro Brno? Budou dopady této velké stavby na krajinu a přírodu minimalizovány opravdu tak, jak se tvrdí? Čtenáři Veroniky jsou již o stavbě vodovodu částečně informováni (viz čísla 1 a 3 roč. 1989), pokusme se proto bez dalších úvodů na nastíněné otázky odpovědět. Koncepce vodohospodářů předpokládá, že po roce 2000 bude BOV zásobovat vodou asi , v roce 2030 pak obyvatel (vidíme tedy, že údaj na letáku vodohospodářského OF byl záměrně nadsazený), pro něž pak bude třeba v roce 2000 zabezpečit 3000 vteřinových litrů pitné vody, v roce 2030 pak 4000 vteřinových litrů. Tento předpolklad vychází z toho, že k roku 2000 bude v Brně činit průměrná spotřeba pitné vody na osobu a den 484 litrů. Na zabezpečení tohoto odběru se budou nejvyšší měrou podílet březovský a nově budovaný vírský přivaděč, jenž by měl k roku 2000 dodávat 0,85-1,45 vteřinových kubíků vody. Ani toto množství však nebude podle vodohospodářů stačit, a tak již někdy kolem roku 2010 bude nutno na horní Svratce vybudovat další nádrž - borovnickou, která má nadlepšit možnosti odběru vody z Víru a udržet průtok vody v korytě řeky na takové míře, která by neohrozila ekologii řeky. Tato čísla pochopitelně sama o sobě musejí každého přesvědčit o tom, že výstavba nového přivaděče je nezbytná. Zamyslíme-li se ale hlouběji nad tím, co v sobě skrývají, již se tak přesvědčivá zdát nemusejí. Zmíněné prognózy totiž počítají s tím, že se spotřeba vody bude neustále zvyšovat, stejně jako musí nutně růst počet obyvatel Brněnska a míra jejich napojení na veřejnou vodovodní síť. Těžko říci, z jakých demografických pramenů vodohospodářští odborníci vycházejí (náš národ se v posledních letech sotva stačí reprodukovat a také tendence stěhování do velkých měst již po- 2 Na tom neulpí lež Jinrlřich Zogata Do vzduchu cválají luční kuníci pud h říva mi lipnic Od oídlištních r emízek purzávají zrána na v eče r Cht ě j í m ne nosit a nést chtějí se kudy jdu Nemohu,e jim,vylhat Dýhové dvei'e - denne je odemykám a zamykámjsou pro ně pořád zarubaný l es Z pastuších tobolek rozsutých podél ulic s tromů naproti podráží tamaryše k Hryzo u rosná zubadélk a - Zahraniční aktivity koníci S novou :p,oli-ti,ckou s Huací s e zcela ot ev řel y hr,anice i 'PT'O mezinárodní,ochr an ář s ké k ontakty. Zatím se dí.ky velkorys'osti a p o d po ře západoevrops kých par t ne 'rů zdá, že tyto živé v,ztah y,nebu de limi,tovat a ni naše fin a nční sit uace, a le hl a vn ě j.azyk ové bariéry. Ze,jména mladí ochr á nci p ř í rody by,pomocí intenzívních k ur s ů m ěli nač e I/pa.t a le Slpo ň základní zn a losti ang,li:ctiny a nffinciny nezbytné ke komunikaci v našem ro lz šiř u j ícím se život ním IPr,ostoru. ZáJjem o S;polu 'práci ze z a'h ran ičí je velký. Svě'd čí o tom mimo ji'né i dvě nej v ětš í jarn í aikce spojené '8 hesly,tl'vale u držit ejn Élho rozvoje a přemo s ť-ová.ní prop a'sti mezi Výc.hodem a Z á,pa<dem. Ve Vídni a v Buda,p ešti se 19. až 2l. b ř ezn a sešlo na 450 akt i v istů n e vlá dních ek ologických h n utí z celého sv ě ta, alby 'Se p ři(pr, avili na kv ě,tnovou 'S c h ŮJz k,u vládnícb zá s ttjjp C ů Ipro životní pr o s tř ed í v norském Bergenu, Jedním z h lavních mat eriálií, k;terý vzešel,z t ohoto setkání, je návrh "c,har,ty 'p.rá v na ži,votní p Dost řed í". mik

5 vd~n~ Dllun ~ malu patří minulosti), stejně tak je sporné, patří-li k růstu životní úrovně nutně i vyšší spotřeba vody, nesporné však je, že plánovaná spotřeba vody výrazně převyšuje nejen průměr odběru vody ve vyspělých západních zemích, ale i v Československu. Vodou dnes neplýtvají ani severské státy, které by si to, na rozdíl od nás, mohly dovolit. Prvním krokem ve změně koncepce BOV by tedy mělo být výrazné snížení této obrovské spotřeby. Co pro to lze udělat? Z laického hlediska by se p "8devším mělo zamezit ztrátám vody v rozvodné síti, alespoľí. na ekonomicky únosných 14 %. Pověsti o tom, že se brněnská vodovodní síť podobá cedníku, jsou, alespoň podle údajů vodohospodářů, přehnané, přesto však činí ztráty vody v brněnském potrubí minimálně 18 %. To však samo o sobě nestačí. Působit by se mělo i na občanskou odpovědnost - kapajícím kohoutl<8m může za 24 hodin prokapat až 150 litrů vody, aniž to zaregistruje vod o měr, který musí být postupně zaveden do každé domácnosti. Ekonomický nátlak na spotřebitele není sice populární, ale je účinný. Příklady od sousedů o tom jednoznačně svědčí. Po Nepoučitelní Motoris mus je sport, ve kt erém slaví ú s p ě chy t'vrdíahlajpi a chytr é h lavy konstruk.térů. V minulosti jsme díky t omu, že dispoll1l1jeme obojím, získávali jeden vavřín za drujhým. Jména jako Šťas tný čt Falta zná jis t ě i t en nejruarytější odpůrce mo.tocy,klových ' ', s outěží. J-a k však še,l č as, cosi se z měnilo. Kdosi z t ehdejších vyvolených usoudil, že mot ocykly ne lp ot řebu j eme, a 'zastavil j~j i c h vývo j. Pro v a vř í n y je št ě jezdili t i rvrdí chlapi za řídí 'tky, mís to ko ns tr' Ulk t érů v,šak již funk c ionáři. Bylo č ím dál tě ž ší t ak.to vy stoupit na stupně v ít ěz ů. So utě že se stávaly 'stále gigantič t ě j ší a pro st av bu nových ok,ruhů padaly desetitisí ce bezbranných stromů. Lidé, k t eř í s i uvědomují, že bez závodů motorek se l'ze ob~jít, ale bez zdravé p ř írody nikoliv, zatl1p,kli. Motoris<lé ov ládaní Sva,zarmem si Zivykl1, že strana naří dila a bylo rozhodnut o i proti zdra vému rozumu, i proti m ~nění o,dbor nlků. St81jným naučeným a zažitým způ, s obem,postu:pov,ali při vý iběru místa pro šestidenní v roce Zalíbi,10 se ji m Brno a Pod1komorské lesy sli'bující atraktiv,ní prostředí s nár očný,mi trasami v blil2jko sti města a areálu o,kruhu. Do světa tedy rozhlásili: Enduro se jede v Brn ě. Proti další devastaci lesú v okolí Brna se zvedl,a vlna odporu u oc,hráncú p ř í rody. Ti,psali dopisy, stížnosti, po řádali besedy, přednášky. Pořad atelé za:pomněji, že st rana již Itehdy žila zcela jinými problémy a nena ř íd.ila nle. Nakone'c řed ital s,tví Jih o mm:ruvských státníah lesll, ačkoliv se o úmysl u Sv,azarmu doizvědělo jen z nálsled né polemiky v denním tis,ku, zakázalo na základě vyhlášky o provozu na lesnílch 'komunli,kací,ch na s'vý,ch pozemcích pořádání sout ěže. Zdálo se, že i Svazarm chytí! nový vítr do plachet a přišel s novým nápadem: okres Vyškova jeho vojenské lesy. Na pr,vní pohlad lákavá myšlenka. Vznikne precedens, jak se dostat do dříve 'ta j ného vojenského prost oru; náročné tankové cesty clokonale 'prověří t echniku i s chopnosti závo,dníků, nebude tře 'ba provést žádný necitlivý zásah do krajiny. Po prvních jednáních se zástupci Svaz.armu se však ukázalo, že přestěhování byl asi jen takt ic.ký tah, neboť vy,st ulpcwáulí po ř adatel ů,bylo stále ste jně neseriózní. AČlko!i v bylo ja'sné, že ne-l'ze po č í.t at s žádlilou státní dotací, pořadat elé nik dy ne- Předjarni nálada na Svratce II Tišnova na [olograw Mojmíra Hrádka. Vysoký piáno vaný odběr vody 175U ai 2300 litrů za sekundu z nádrže Vír ohrozí rovnováhu říční~ ho ekosystému zvláště za dlouhotrvajících období nízkých vodních sthvů. 3

6 zdražení vody si ve Vídni již nikdo nedovolí chladit pivo pod tekoucím kohoutkem, což je u nás častým zjevem, navíc jedním z mnoha. Také progresívní sazby pro nadměrné spotřebitele by měly podniky přivést k ekonomičtějšímu hospodaření s vodou - uzavřené podnikové oběhy a recirkulace by se měly stát samozřejmostí. Ve výčtu podobných opatření bychom mohli pokračovat. Pro mnohého to sice zatím zní jako utopie, ale náklady na tyto úpravy by možná nebyly ani zdaleka tak vysoké, jako na budování celého díla s jeho přídatnými přehradami ve Skryjích a Borovnici. A to ovšem nemluvíme o tom, že by se zamezilo devastacím nenahraditelných krajinných struktur v povodí Svratky. Žádný z obyvatel Brna a okolí, připojeného na brněnský vodovod, dnes nepovažuje vodu, která z něho vytéká, za kvalitní. Pije ji pouze proto, že nemá jiné možnosti. Brněnská voda z pisárecké úpravny je, možno říci, i zdravotně závadná. Do Brna ovšem proudí také kvalitní voda březovská, jejíž hlubší pramenné horizonty o poměrně značné vydatnosti splňují i ta nejpřísnější hygienická kritéria. Po smíchání s vodou z Pisárek však pochopitelně tyto své před nosti ztrácejí. Tento zdroj ovšem nemá během celého roku stejnou vydatnost. Vodohospodáři proto předpokládají, že by se právě voda z jímacího území Březová stala rozhodujícím centrálním zdrojem brněnského vodovodu (nemusí se totiž upravovat, takže je navíc i velmi levná) a pitná voda z nádrže Vír by pouze doplňovala špič kové odběry. Voda z pisárecké úpravny by pak byla využívána pouze k hospodářským účelům. Podle těchto úvah bychom tedy mohli mít po celý rok zajištěnu kvalitní pitnou vodu přímo z kohoutku. Tou bychom ovšem také splachovali a umývali chodby. Kromě této maličké výtky na závěr se zdá být toto řešení optimální. Má ovšem jeden háček. Počítá se stabilní vysokou kvalitou vody ve Vírské nádrži. Voda ve Víru je však vodou povrchovou a na této okolnosti nemůže nikdo nic změnit. V povodí nádrže žije obyvatel v 69 obcích, hospodaří se zde na ha zemědělské půdy a je zde soustředěno zhruba kusů dobytka. Přestož e zde v posledních letech platí přísné předpisy o hospodaření v ochranných pásmech vodárenské nádrže, dochází k neustálému zhoršování kvality vody. Splachy z polí, průsaky ze skládek, hnojišť atd., to vše se postupně usazuje v bahně přehrady, kterého neustále přibývá. Podle údajů hygieniků je tuto bahno pozitivně toxic:ky zatíženo. I kdyby se v tu chvíli všechny problémy v povodí nádrže vyřešily (což je ovšem nereálné), objevilo by se zlepšení kvality za dlouhá léta, neboť znečišt ě ní prostředí má značnou setrvačnost. K tomu ovšem ještě přistupuje působení kyselých deš ťů, které je na změnách v povodí nezávislé. Tyto problémy nevyřeší ani šestisetmiliónová úpravna ve Švařci, by ť by, jak jsme zaslechli, byla nejmodernějš í na světě. Dostáváme se tak do bludného kruhu, který lze st ěží rozetnout, nepřistoup í-li vodohospodáři na možnost zkoumání alternativních řešení. Sebevědomé poukazování na jejich nereálnost či nemožnost spolu s monopolním postavením však pro podobné úvahy zatím dává malé předpoklady. předložili žádné podrobné ekonomické vyhodnocení celé akce. Na poža davek ochránců přírod y, aby uhradili ekoll'ogidkou s tuidii a Zlmap ováiní [l,n}' storu vojenských lesů zoology a boo taniky, sice odpověděli mlhavým sou hlasem, ale záruky se po čaly vy,trá cet poté, co se svazarmovci snažili vman~pulovat ONV VYlškov do roje S[J o lu;pořadatele bez toh o, arniž by po skytli jakékoliv seriózní informace o zásadáoh a vzá jemné výhodnosti rtohot o partnerst'vl Ukázalo se také, že tomuto ře š ení skutečně stojí v ces tě nemalé př e kážk y. Ně kte ří zást upci vojs,ka začali poukazovat na mo.žné množst ví nevybuchlé munice ve vo jenském prostoru. Vyvstal i problém s ubytováním a stravováním ve Vyš ko vě i s ostatn ím servi'sem pro tak roozlsáh lou akci. Nový schopný a podnikavý místqpřeclseda NV Slav,kov na bídl možnost s lavnostního zahájen! a vyhlášení vý sledků v kr ásném pro s tř edí s lav,k,ovského zámku. Od pořa datelů Endura konstru'ktivní kroky opět nepřišly. Navíc již tehdy se za čalo proislýchat, že se Enduro př e s tě hu je kamsi na Slovens,k o. TÍiSlkem li Itele.vÍlzí IPvoběhly :zjkresle.né informace o t om, jak čísi mmavos,tí Vyš.kovs ko mů ž e p ř i jít o tak dobrý.kšeft, jakým je šesti-denn!. Při posledním jednání na ONV Vyšk ov s e na konec ustoupilo od záměru p ořád at Ell1du,r,o prá,vě z důlvodu naprostého n e.dostatku zá'zemí pro t ak velkou aik,ci. HllI1ed Inat o Ise 'V,tis;k'u objaviila neo'btjek,tivní 2ipráva, že Vyškov p řišel o výlho clnou možnost pořáda t Enduro, které se p řesunulo do Senice. Ochrán ci přírody t yto Zlprávy při' jima li s ne dů v ěrou, neboť nebylo jasn é, jak mohli pracovníci karpat ských CHKO a slovenští kolegové ze SZOPK na toto ř e š ení přistouipit. OcItPověď však byla jedn oduchá. Pořadatel é Endura se stále je ště n epoučili a př i šli opě t,se stejnou metodou. Bez konzultace s dotčenými 'organizacemi si vy,brali tu t o lo.kalitu a osu d šestidenní je opět neznámý. Jiří Schauer Kr eslil Rostislav Pospíšil 4

7 Zdá se, že povrchová voda není do budoucna ta, kterou bychom m ě li používat jako pitnou. Hl edat bude tře b a v horizontech zhruba 150 metrů pod zemí. Takovýmto zdrojem jsou právě zm í n ě né již nejhlubší prameny březovské, máme je, a ne zanedbatelné (zhruba vteřinových litrů), i na území města Brna. Právě na jejich zabez p ečení a distribuci by se mělo zaměřit úsilí hygieniků a vodohospodářů. Vždyť kolik pitné vody průměrně denně člověk sp ot ře buj e. Těch 5-10 litrů na osobu a den by tyto zdroje bohatě s t ačily pokrýt. I za cenu toho, že bychom si opravdu kvalitní, nezávadnou vodu chodili kupovat. Mnoho lidí tuto alternativu ostatně volí již dnes. Stačí se podívat na fronty v obchodech s minerálkami či na obležené studánky v brněnském okolí. Ani ve světě tato praxe n ení ničím neobvyklým. Budeme se tedy muset sm í řit s tím, že z k o houtků nepoteče voda k pití (snad jen k nouzovému), bude však hygienicky nezávadná, upravovaná. Možná, že i kdyby se podařilo vše, co jsme se pokusili laicky na- Kr eslil Jan Sleklík y~~ Prohlášení MěV ČSOP v Brně a Ekologického střediska Veronica k branně sportovnímu areálu Svazarmu v' Podkomorských lesích, jehož hlavní součásti je autodrom Velké ceny Brna ProtestujEm1e proti jakémukoliv s'po jování Ijména prezid enta T~ubU 'ky T. G. Masary!ka 's a utodi'omem VelIké,ceny Blrna, jehož výlsta1vba byla v roce 1983 mocemsky prosazena prot i vůli občamů, společenských organizací 1 srtájtní.ch Ilesů. BudolváIní cent.ra kon ZUJI1llí a hlučné zájb1llvy, podjpořené skllj'pinovýiilli a v dů:sledlku pwt,islpolečans!kými Zájmy teh dejších vládm1oucích vflsltev, př1ne slo k romě přímé likvi.doace 150 helkt8lrů kvalltniho lesa v rekreačním (lázemí města Brna hlu kové zamoření celé navrhovamé 'kliidové oblasti Podkomor~ké lesy a cel klové zneholdnocení jejího rekrea,čmího výz.nannu.. Na tnvoo,t1cl byily použity peníze z fiondu,opr,av komunikací v Jihomoravském kraji a veřejrnos1 by!la 1Jnj\ormo váll1a ipolqpď!llvdami 10 hospodár...,'ký,ch přínosech ze zá,vo l d ů. 1. Obracíme se na Kancelář prezidenlj;,a,r eipubuky s žá,dostí o,odnětí prálva použlvat jména prezidenta Ma saryka v názvu brněn :slkého OIkruhu. V roce 1929 pl'o\p ů jotla Kancelář pre zidenta repu,bl!ilky {právo používat toto jméno zcela jinému OIkruhu ve zcela jiných souvislostech. Zádáme demo lk, r a ti.c k ě síily ve spo'leoonsl1;i, aby tento pozada've,k p o,dlpuřl'ly. 2. Zádáme o p ř eďiožen í podrobného e\koj1omidkého 'Vyho dnocení,ná;kladů a přún ost'l. této Im.vesUce. 3. Zádán1e o navrác ení autodil'olmu do r ullmu občanů a jehoo přemě n u na areá~ zd l"3lví. Z klmdo'vé ohlasti Podkomorlské lesy měly býlj; vyioučeny h l učn é motocr:'isticlké akce, kteil'é matl í negativní výdhovný dopad na IDIládež, podjporuijící nežádoucí konzumní orientaci, vulgá1ril'ost a nek"uilt urm.ost v c,hování Ii'dí. Tento způ sob trá!vení vo,l néhoo čas u je z,cela v roz,poru s n ],ozo.fií s ejtrlv alěho rozvoje Sjp olečn ostj, založen é n a res'p ektování [přírodních zdr, ojů a elkol1ogicj<:é rov:nováhy na Zemi. K pro'h'lášení se př i p ojují členové Ze lenéhoo k,ruhu B!1noO a ob1!'ansiké fó r um ;podnitk,ového řaditels :t1ví Jihomora\v'slký.ch s.táitních les ů. Vybudováním nadlepšovací vodní nádrže pro brn ě nsk ý oblastní vodovod na říč c e L o u č ce u Skr yjí by p řišla m oravská krajina o další malebné údolí. Foto Lubomír Zelinka 5

8 stínit, realizovat, nepodaří se snížit spotřebitelské nároky natolik, aby nemusel být vírský přivaděč vybudován. V každém případě by však odběry vody pro vodovod z Vírské přehrady byly nižší než oněch plánovaných max vteřinových litrů, takže by byl spole hlivěji zaručen přirozený tok ře1ky, jenž zejména byl předmětem interpelací občanů svrateckého údolí. Ani to by však neměnilo nic na tom, že by odběry nesměly být zahájeny dříve, než budou ve všech obcích uvedeny do provozu čistírny odpadních vod. Jedině tak by se podařilo zamezit tomu, aby se při případných vyšších odběrech nestala z řeky páchnoucí stoka. Z ř ejmé také je, že při aplikaci alespoi'í. některých z výše nastíně ných postupů by nebylo nutno vystavět zmíněné nadlepšovací nádrže na horní Svratce a Loučce. V každém případě je proto zřejmé, že je třeba stavbu pozastavit nebo alespoi1 zpomalit nejméně do té doby, než tým příslušných nezávislých (toto slovo je nutno podtrhnout) odborníků prozkoumá a zváží všechna možná alternativní řeš en í a zhodnotí do detailů vlivy budovaného vodního díla na jedinečnou přírodu svrateckého údolí. Jisté je, že mnohé se již dnes zachránit nedá - např. neuvěřitelným způsobem zdevastované okolí dříve malebné obce Švaře c, mnohému však lze ještě př e dejít. Přítel Zdeněk Volf Ať bydlí tam kde je d ří v jaro p ozdě ji podzim nejlépe u řeky kolem níž by se dalo jít l esem kde by se naše myšlenk y u k lidněn é rozestoupily jako st r omy aby se tolik netrápil až vtrhnem do jeho pokoje v kterém na nás slovy myslívá zrovna kdy ž ubližujeme ž e ně nebo se ztrácíme v strachu že máme ze srdce i en cestu zkousime li to sami na SVOll p ěst se svým i sem Údolí Skr yje II Tišnova Foto Vilém Reichmann 6

9 Větrolamy jsou lidský výtvor Hana Librová Ka ž doroč n ě v době žní chválíme s novináři naši zemědělskou kraji nu za to, že štědře přináší "zrno pro náš stůl". Vidíme v ní bohatý zdroj našeho života. Jinýma očima pohlížejí na krajinu ekologové. Těm se naopak jeví jako výrazně chudá a ohrožená. Neboť ekologo vé nepočítají v tunách na hektar v tomto roce. Zajímají se o druho vou pestrost v území a pohlížejí na krajinu v dlouhodobých výhle dech. Dnešní zemědělská krajina je druhově skutečně velice chudá, tvo řena rozlehlými monokulturami. Vezmeme-li v úvahu jeden ze zá kladních ekologických zákonů, který říká, že ekosystém je tím stabilnější, čím je druhově rozmanitější, je zřejmé, že porosty na našich polích jsou nebezpečně labilní. Bohatou úrodu z nich získá váme jedině díky tomu, že na jejich obdělávání vynakládáme velké množství dodatkové energie (rozuměj dodatek k energii sluneční) ve formě drahých pohonných hmot, umělých hnojiv ohrožujících lidské zdraví a chemických ochranných prostředků. Jednou z cest nápravy této situace jsou technologická opatření zjemňující účinek umělých zásahů do ekosystémů. Jde například o použití vysoce specifických biocidů, o technologie zlepšující efektivitu minerálního hnojení nebo o zavádění moderních biotechnologií. Jsou to metody poměrně drahé (mnohé z takových prostředků jsou našim zeměděls 'kým podnikům vlastně nedostupné) a při složitosti ekologických procesů s sebou navíc nesou riziko neznámých účinků, např. v biologickém boji proti škůdcům. K témuž cíli, ke snížení vkladu dodatkové energie a chemických látek, však vede ještě jiná cesta. Vychází právě ze znalosti ekologických zákonů a staví na úvaze: nechceme-li se dočkat poklesu úrodnosti polí a nechceme-li ohrožovat své zdraví nekvalitními potravinami, nezbude nám, než se pokusit o obnovení přírodní rovnováhy v krajině. Nebude to samozřejmě možné v plném rozsahu, nebaf zemědělská výroba je prostě svým principem založena na druhovém ochuzování přírodních společenství. Je však možné vrátit zemědělské krajině aspoň částečně její druhovou pestrost a dočkat se od ní pomoci při stabilizaci polních ekosystémů. Optimální by přitom bylo, kdybychom dokázali tento ekologický postup kombinovat s naznačeným postupem moderních technologií. Z ekologických zákonitostí vycházejí projekty ekologické rovnováhy v krajině, které byly vy'pracovány např. v brněnském Agroprojektu. Na teoretické úrovni hodnotí význam druhového obohacení zemědělské krajiny katedra ochrany a tvorby životního prostředí na p ř í rodovědecké fakult ě v Brně. Jako modelový krajinný prvek pro zkoumání interakcí mezi pří r od ní mi a zemědělskými ekosystémy zvolilo toto pracoviště větrolam. Větrolamy nejsou zbytkem původních přírodních ekosystémů, jsou lidským výtvorem, vzniklým na základě vědomého ústupku z dosavadní snahy zemědělce odstranit ze svých pozemků "neužitečné" rostliny a živočichy. Jsou tedy závislé na širších sociálních podmínkách. Mají svou sociální historii. Psali jsme o ní v únorovém čísle předloňského ročníku Vědy a života. }ZD Ivanovice na Hané přechod na novou kvalitu? Již do'brá dv ě desetiletí u nás n ar Ů)s ta'jí pr oblémy degradace životního prost ředí stále se zrychlujícím tem pem. VýJjimk ou není ani o'blast na šeho kolektivi'zova ného zem ě d ělství. Podle n ě kterýoh je dnes ekologick á sit uace družstev k rizová, podle jiných na prahu ka1tastrofy, ra d i kálně j ší ná zory pak považu jí dnešní 'situaci za stav agónie. V <tak ovéto situaci se podile na šeh o ná zoru musí zem ěděl sk á družstva i stát ní 'p odniky odhodlat,ke dv ě ma zásad' ním,krokům : 1. v rámci možností o b j ektiv n ě, n e st r.aun ě.a odjbo,rn ě zhodnotit dnešní ekologickou Isituacli, 'Změn y oproti mi n ulosti a p ř edlpom ádarný 'VýlVo j v bu doucno-sti; 2. n a zákl a d ě ekologických pře d po kladů,využit í kr ~j in y hledat alterna tivní ZlPůs o1by hoslp oda řenf, kt er é by byly z dlouhoddbého h ledi:ska udrži t e],né a per slpektivní. V roce 1987 p ř i s t o upilo vedení ]ZD Iva novice.na Hané k prvnímu kroku -k zadámí ek.alogické studie ClfPti malizace h 'o ~od a ř en í v podmínkách družstv_a. Zp racovatelem se &tala 9. za GSOP Olomouc ve spol upráci s odborným a met odickým,ve den!m útvaru krilljinnej e,kológie 'SAV Nitra. Pr.a vděpo d db ně nej vá ž nějším problé mem druž<stva,je dnes vo dní a v ětr ná erdze. U vodní er oze není n e ob vy.k1l.á inten,zita t Uln/ha za wk, llla(prqlsl!io, 'běižnýc h je t un z ha,za TOlk. is vě, t,rnou erozí mají družste.vníci zkušen osti z IoĎS,ka, k dy jim vitr 'během n ěkoli k a hodin odnesl 'z,900 ha až 5 cm or,nice. Proto se T oz,č l e.n ě n í hon ů a výsadba zele n ě jeví jako n ezbytná. Dr užst,v,o dnes h os po d a ř í na 6873 h a orn é půd y, 52 h a luk a!pastvin a vlastní 1,7 ha lesa. Z e l eň mimo,les (ovocn é,strdiilly, aleje, Ibřehov é rporosty ) spole č n ě II 'tr valými travními!porosty zabírají 23 0 h a, tj. 3,34 %. Pro zmírnení vod ní a v ě trn é er oze navrhu jeme převé st dalších '120 iha z m né Ipůdy.na louky a ipast vi,ny (,1,77 % rozlohy druž stva), 50 h a orné půd y na krajinnou zeleň (0,7 % ) a 3,5 ih a na les (0,05 procenta ). Na ja ře tohoto roku proljdou tyto n á vrhy kolektivní oponenltur ou odbor nílků z Geog r afidkéhio ústélnu ČSAV Brno, Agroprojaktu Brno, Útvaru h lav níh o architekta Vyškov a Útvaru kr a jin.n e\j ek ológie SAV Nitra. Na podz,im za,cn e družs t vo s výsa.dbou zele ně,!pro t entu r ok Ise '/po č ítá s ozele ně n ím holslpu.d á,llskýoh,dv,qri'l, živ'očk ný'ch fmr em a lp iíi'hli'žne 700 h a z emě d ěl s k é p ůd y. Reali,zace n ávrhů př! 7

10 Kor~ statovali jsme v něm, že větrolamy byly na našem území projektovány před čtyřiceti lety s jednoznačně agrotechnickým, predevším protierozním záměrem. Na to, že větrolamy přispívají na druhově ochuzené jižní Moravě k přírodní rovnováze, se tehdy myslelo jen docela okrajově. Projekty výsadby se podai'ilo v poměrně krátké době a v úctyhodném rozsahu uskutečnit. Základní sociální a práv ní podmínkou pro to byly změny v poválečné držbě půdy. Na kon fiskované půdě bylo ve vylidněných oblastech snadné vyčlenit plo chy pro zakládání větrulamů. Výsadba větrolamů byla ovsem akcí řízenou shora. Byla to veliká, státem podporovaná kampa ň. Větrolamy se staly symbolem budování nového zemědělství, symbolem nadšené práce mládeže, i dokladem ochoty učit se od Sovětského svazu. Venkovští obyvatelé však po s uzovali větrolamy, a to nejen kvůli výše uvedeným dů v odům, často n epříz nivě. Stromové a křovinné porosty v polích se jim jevily jako neužitečné, navíc jako zdroj plevelů. Usilovali o to, aby bylo ve V2 trolamech vysazováno něco, "co je k užitku" - ovocné stromy, jetel, cibule. Kritickým obdobím pak prošly větrolamy v šedesátých letech. V některých oblastech byly dokonce likvidovány koncentru jícími se zemědělskými podniky, které c htěly stůj co stůj získat další půdu. Dnes je tedy o větrolamy znovu zájem. Sociální podmínky se však po dstatně změnil y. Jiná, širší a pro laiky méně přesvědčivá je i ar gumentace odborných z ast á n c ů větrolamů a projektantů: větrolam, n ese další užitek v po'do'bě O'ži'vení krajiny a m O' žno'stí n ah radi1: č á st e č ně po'uzlvam b io'cidů bio'io'gickými z p ůs O',by O'chra ny. P ř i ho' dno'cen! da lších ro'zvo'jo'vých mo'žn O'stí JZD IvanO'vice jsme vychá zeli z ro:?jbo'ru p ř ed po'k lád an ý c h svě t O'vých a r ~p ub lik O' vý c h tendencí, nalp ř. : -.p O'm ste význam p ří ro'dních zdro'jů, zejména neobno'vitelných (v č et n ě pů dy ) - IPO'roste cen a a b ude Ise s niž O'vat.kvalita Illlinerálníc.h h n O'ji,v - po'roste eko'l O'gick á j,nform O' van O'st a uv ě d O' mění ne,jen O'd b O' r n í:ků, a,le i v e řeli n o.8'ti - budo' U po' síleny tenden ce k decen tralizaci moci a odpověd n O'sti na lo'kální úrovni (v rámci družstva pak k decen tralizaci na jedn O'tlivé provozy, fa r my a IpracO' vní k olektivy ) - dojde k diferenciaci po'travino',vé produkce, vzroste význam biolo'gicky ho.dnotn ých potravin, klesne pod!j ži v O'čišnýDh bílkovin ve st r a v ě - po'r oste r ek r ea.ční tlak na ne'zde vas to'va'né obla,s ti, zár o ve ň však tyto' obla:sti 'budou n ega ti vně ov li vň ovány glomlními vlivy (z n e čišt ě ní at mosfé r y). Na tyt o a další trendy 'bude muset být J!ZD IvanO'vice phpraveno a včas reagov,at. PrO' io jedním ze zákla dních p ř edpo'kladů,dalšího' ÚiijJě š ného roz voje se stane koncep č ní (IPrognostic ká, výh ledo'v á ) práce, která př edevším by měl a být,v ěcí vedení,družstva. Na zá k l a d ě prog.n ostických vý hledll r ozvoje v n ě.ko lik a variantách budou vytvářeny.dlo'uho'dobé a středn ě d o,b é stra tegi e, které budou určovat taktiku vedení dr už'stva v jedno't livých letech. Podstatnou částístra t egie r ozvo'je dr užstva se st ane eko lo'gi,zace {jeh O' hos pod a ř e ní. I proto' se zde v součas nosti uv ažuje o vyt voř en í e,kolo'gické skupiny. Pokud je n á m známo, jde v našich podmínkách o akci n etr.ad i č ní a oje di n ělo'u, ch ájpanou jalko' experim ent. Ma~í-li sl velké družstevní podniky udržet v budoucích letech v nížin ných o'blastech svoji živo'tascho'pno'st a opodstatn ění své existence, musejí pře ljít od kvant it ati vn ě chá;pané intenzifikace k intel1zifi.kaci kvalitativní, tzn. ll: eko'logizaci ho's p O'd a řenl PrávO' čl o vě k a n a zdr avé a nezávad né po.tr a,vin y 1 pltnou ~J>O d u je totiž jedno ze z~k la cln ích lidský,ch práv. Pavel N ováč ek, Helena N ováčk ová Základním! stavebními kameny kostr y ekologické stability Intenzívni! vynžívané zemědělské krajiny json zalesněné strže a údo lí v odotečí. Foto Jarmila Koconrková 8

11 Vd~n~ DllTIfi ~ př e devším znamená"významné liniové biologické společenstvo, které je díky své relativní druhové rozmanitosti součástí kostry ekologické stability v krajině ". Plně JSOU doceněna starší hlediska mikroklimatická a samozřejmě nadále platí původní argumentace o větrolamech jako překážce větrné eroze. Sociologové spolupracující s ekology se zajímají o současné sociální podmínky pro obnovu stárnoucích větrolamů a pro případnou tvorbu větrolamů nových. Stát se dnes sotva stane jejím garantem. Spíš by se jí mohl ujmout někdo místní, kdo má přímý vztah ke konkrétnímu území. Proto jsou důležité postoje venkovského obyvatelstva a jeho ochota podílet se na přetváření krajiny. Výsledkysociologického výzkumu u obyvatelstva v jihomoravských Pasohlávkách a Vlasaticích prokázaly, že v postojích lidí k větrolamům nastala ve srovnání se stavem před čtyřiceti lety zásadní zm8na. Jen 2 % z dotázaných osob se vyjádřilo, že větrolamy jsou zbytečné a že by se měly vykácet. Představuje to pouhých 15 ze 737 dotázaných. Všech 15 osob patřilo k nejvyšší věkové skupině. Odečteme-li další 3 % těch, kteří na větrolamy nemají žádný názor, zbývajících 95 % respondentů vyjádřilo různou míru kladného postoje k větrolamům. Zdůvodňovali přitom svůj názor ve shodě s dosavadní osvětou a propagandou hlavně protierozních funkcí. Odpovědi, které by hovořily o větrolamech jako o oáze přírody v zemědělské krajina, jsme dostali spíš výjimečně. Srovnání se speciálním testem, který postihuje mimonázorové Važme si dobré vody ze studánek! Ze studánky Blaženka vytéká voda č ir á,,bez zápaohu, hodnot a ph leží v Ojptimálním intervalu. Obsahem duo si č,nanů by s plnila i záajadoněmeckou normu; t v r do,s t Z1pů s ob ená obsruh em cca 160 mg Call není zdra v otně závadná... Tak bychom mohli str u č n ě charakte rizovat 'pramen Blaže-nka, který vy vě r á v dolní čá sti brn ě ns kéh o sídliš' tě Kohoutovice. Pramen, jeh ož popu larita neust ále roste (a to asi jako důs l edek lepší informovanosti brněnského obyvatelstva o ~ atné kvali tě vody ve vodovodní síti ], by 'Si ji's,tě zasloužil ochranu pro z a čát ek ales poň v ytyčením h y;gienického och ranného pásma malého z,dr o,je pitné vody. Na 'setkání rp řtz niv ců OF v B rně K.o houtovicích dne byl proto p ožadavek na vytv ořen í hygienické ho 'Pá sma schválen, zformulován a sjp olu s d alšlimi,0de'sllálll n a ONV Brno I a!primát or,qvi m6sta B['na. Zádost.a,o,kamžité zas,tavení výstav by ČSAO a 'zrušení průmyslo vé zóny u Li'bušiny.třídy v Kohout ovicích,,kte rá by mohla e vent uálně oh rozit kva litu spodní vody, 'SlPolu s žádost í o v y t y če ní ochrannéh o p ásma okolo z míněného pramene pak b yly znovu formulovány OV 8 a OF Kohoutovic a zaslány k rukám primátora měs t a Brna,a ONV Brno I dne Podle sd ě lení ONV však požadavek na vyt y,čení oohran néh o pásma není mož né fijjlnit, neb oť t o lze provést pouze u registrovaných zdrojů pitné vody. V,a.djp ov ědi prtm[i;1;a.ra ing. Pe.rnl.ci Í'sme se dokonce d ozv~děli, že pramen Blaženlka "nem á.charakter a ne ní u rč en pr o pitnou vodu", čímž ani není p ot řeba u rčit pá.smo hygienické ochrany. Ka ždý z nás se však m ů že snadno přesvěd,čit, že studánka Blaženka ne ní jen zdrojem lokálního význ amu. Pro vodu, a t o i pro kojence, sem jezdí lidé z celého města. Neradi bychom odpo v ěď mi, které jsme na naše rp.ozadav;ky oibdr želi, považovali "nemožnost ochrany maléh o zdroje pit né vo dy 'Za uzavřenou zá 1Bžit ost", a vyzýváme proto ochránce příro.dy, aby pomohli oahranu nejen studánky Blaženka, ale i všech ostat níceh v ývěrll 's dobrou pitnou vodou vydobýt. Jiří Ga.briel NěkoIikařadý větrolam v otevřené krajin ě II Sirotčího hrádku na pálavě plni nejen funkci protierozní, ale slouží také jako bio koridor. Foto Jarmila Kocourková 9

12 složky postojů, naznačilo, že venkovské obyvatelstvo se staví k větrolamům příznivě zejména v oblasti názorové. Lze to říci tak, že lidé přijali argumentaci o užitečnosti větrolamů, že však méně často berou větrolamy jako součást své krajiny v oblasti estetické a emocionální. Hlouběji nahlíženo, větrolamy mají v sociální percepci nevýhodné postavení. Nemají vlastnosti, pro něž by je běžný občan považoval za přírodní útvar hodný ochrany a pro něž by byl ochoten se angažovat. Větrolamy totiž postrádají tradičně chápanou estetickou, kulturní, historickou a rekreační hodnotu, případně vlastenecky či krajově akcentovanou dimenzi, která je typická pro klasické objekty ochrany přírody. Tak je přirozené, že lidé sice uznávají význam větrolamů, charakterizují jej však jako význam užitkový či p ř ímo výrobní, a proto větrolamy delegují do péče z emědělský c h podniků. Sotva lze proto předpokládat, že by občané jihomoravských vesnic při všem platonickém zájmu dobrovolně a spontánně přispěli k údržbě starých a výsadbě nových větrolamů. V lokalitách, které jsme zkoumali, je to o to n epravděpodobnější, že obyvatelé vesměs úkorně chápou vybudování Novomlýnských vodních děl a s poukazem na ně skepticky krčí rameny nad všemi "ekologickými řečmi". Naznačená skepse obyvatelstva, posilovaná celkovou privatizací zájmů, není ovšem dobrým motivačním základem pro aktivní občanskou pomoc při přetváření krajiny. Jistou výjimku z tohoto pasívního postoje venkovského obyvatelstva představují speciálně zainteresované skupiny osob, lidoví myslivci a včelaři, u nichž bychom p ř i budování větrolamů mohli snad oče kávat aktivní přispění. Zvláštním případem by zde mohlo být i měst ské obyvatelstvo, zejména ochránci přírody, kteří se osvědčili například v akci"valašská motyka" nebo "Biokoridor". Na ty, beztak přetížené, však nemůžeme vkládat břemeno ekologického ozdravění z emědělské krajiny. Osudy větrolamů a ekologické stability krajiny vůbec je tedy podle nás skutečně třeba vložit do rukou zemědělských výrobců. Systém větrol a m i. na Vyškovsku je zatím nedostatečn ý. Koncepční práce vyškovských ekologu a pochopení n ěkter ých zem ě dě l ských podniků však skýtá naději, že agrární krajina dostane alespoň minimální st a~ bilizační kostru. Foto Jarlllila Kocourková Adolf Oborny Adol.f,a OIbor,nétho na ~vlal a ka dem!lk Josef P, OdlPěr a nestorem mora vských bot anik ů. Vy nikal vysokou krh tč n os,tí a nezměi'tl1o u pr,aoolv,ní vyt1;rvaj.ostí p ř i př ~prav ě zá1kuiljdníiho díla o moravské kv ě, tffil ě - F'1ora von Mabtren, ale i p ři s tudiu j e;stř~bn Lk ů a ve st ář í ~ p ři sestavování li'šejni,kového materiálu z PodYljí. Le/to s u;plyne 1501et, kdy se r_ 1840 AldoU Ohorny n iljrodil ve St.arém M ěs t ě na Moravě jako syn lesníka. Po ukmličení p ří1rodov ě de cký cih studií přijíž-dí do Br,na, kde půsohí v let ech na státmí reálce. Nejen s,polečná práce, ale i h'luh oké QSllbní p řáte l's tjví p otjí Obcmného s Mendelem. Roku 1871 je Oborny jmenován defimi'ti,vním p mfejsocem zemské reál,ky ve Zn o.j mě. Znojeunský kll'a,j si velmi olblílbi! a vrací se do n ěj po pobytu IV Lipnuku, k de pů so'hi I j.ako řediltel n ěm ecfk é reálky. V pll'v,ní světové válice, kdy byla řad a jeho k oleg ů povolána do Zlhr,aně, ZlnOlVu laiko sedmdesálthetý zasedá za u č i <t el s kou katedru. Umílrá v požehn aném v ě(k u 84 let 27. du:bna 1924 ve Zn ojm ě_ N e j lzávažn ějš í prací, která Obo.'l'ného jjlrgslavila i za hranicemi naší vl as,ti, je jtž zm Íin ě n á Fl.ar,a vo n Mahren, vydaná ve dvou dí'lech v letech 1882 až H ovo ří v n í o d ě j~n á ch botaniky n a Moravě a ve Silezsku, popi..m je p ř íu:o, dní Ij)Oiffi ěr y území a uvádí vý 1 čet a p o.,pi,sy m or,avskýc,h cévn atých ta jnoslnubný.ah a jev'nosnulbnýcih r o.stlin. K r o mě.tohio se:zna.muj e au/tdil' v due s mn oha dru hy r os1llin do. té doiby na M or,avě nezrnámých, kri-ttcky Zipraoo.vává oiytí:ž,né rody máta, mocihna, j es.třálbn ~k, r ůže a j. Své poznattky děluů e CalaJk.oviSlkému, kt erý 'je posléze lwe ř e jň lljj e v An alyticiké kivě t en ě. Je ště ve s t áří provádí Oborny s nehlot ou mla dší botamiky a studenty po mís>tecih, :k de "lbota:ni,zqval". Jeho Iv'zm," n é h erlb á ř ov é d ()Í~1ady isou dodnes Ulloženy v d epozijtářích Moravského muzea a Masarry,kovy univerzity. J. Čáp Zbyněk Fišer 10 k dyž vyjedou komář i ovádi a z latooč ky k v od ě bývá někdy opravd u obtížné zaparkovat b ře hy voní opalovacími k rémy mléky mast mi a oleji s tak vysokými faktory že stín zasah uje i slunce

13 Lze vybudovat bezpečnou skládku a spalovnu toxických odpadů nikde? / -""'\ I ~ c...,..., ~t.,...<.. I (~ Lubomír Procházka Toxický odpad. Jedna z řady ekologických hrozeb první kategorie. Co to vlastně je? Kolik ho u nás vzniká? Jak se s ním nakládá? Je opravdu tak nebezpečný? Často o něm slyšíme, setkali jsme se s ním však někdy? Vyrábějte bez odpadů! Dávejte ho hluboko pod zem! Spalujte jej! Využívejte bezodpadové technologie! Nedávejte ho nikam! Desítky otázek, desítky názorů. Zdaleka ne na všechny lze jednoznačně odpovědět. Ani definice toxického odpadu neexistuje. Doporučuje se používat spíš název rizikový odpad. Často totiž nelze ani stanovit všechny látky v odpadu přítomné a tím hůře je možno odhadnout, které a jak závadné látky vzniknou v uloženém odpadu vlivem celé řady reakcí. Nejběžnější odpady, považované za rizikové či toxické, jsou například neutralizační kaly z povrchové úpravy kovů, obsahující kyanidy a těžké kovy, barnaté soli, agrochemikálie, nepřeberné množství organických látek (mj. halogenové uhlovodíky, polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky) ze všech druhů průmyslové a zemědělské výroby, dopravy, osídlení, služeb. Neřadíme k nim škváru, ale měli bychom k nim zahrnout popílky ze spalování mnoha látek. Neřadíme k nim tuhý komunální odpad (dokonce dob ře ošetřovaná a rekultivovaná skládka komunálního odpadu by mohla být za několik desetiletí téměř neškodná), ale současně nejsme schopni uhlídat, zda na skládky domovních odpadů nebo i do uličních kontejnerů nejsou toxické látky ukládány. Nemluvíme ani o odpadním vzduchu, teple a v y pouštěné vodě. Úda je o množství toxického odpadu jsou rovněž pouze orientační. V roce 1987 bylo provedeno š e třen í federálního statistického ú řadu o množství všech odpa dů v Č SSR, které realizoval VÚROM Ostrava.. Spec iál ně po toxických odpadech v Jihomoravském kraji a p řile h lých okresech pátral v r oce 1988 s. p. Geotest Brno v souvislosti se z jiš ťováním zájmu o centrální řízené ukládání toxického odpadu. Všechny údaje jsou však závislé na o dpov ěd nos ti konkr étních prac ovní ků v dotazovaných organizacích a jejich och ot ě sděli t údaje, kter é rad ěj i nebývají zv e řej ň ován y. Geotest v r oce 1988 zaslal t ř in ác ti stům organiza cí v Jihomoravském kraji a př ile hlých průmyslo výc h okresech dotazník s e zamě řen ím na druh a množství toxického odpadu, způsob likvidace, zájem o spolupráci atd. Odpověď přišla od více než poloviny tázaných. Celkem 235 drganizací uvedlo druh a množství toxického odpadu a naprostá většina současně přiznala zcela nevhodný způsob ukládání. Po vyčlenění odpadu, který není nutno považovat pro níže uvedený zám ěr za toxický, a odpadu, který lze likvidovat spalováním (zejména ropné kaly], je roční produkce toxického odpadu z t ě chto organizací v Jihomoravském kraji a nejbližším okolí tun, nekontrolovaně a nekontrolovatelně ukládaných na stovky míst (divokých nebo pfinejmenším neřízených skládek) bez dostatečného technického a kontrolního zajištění, s trvalým prů Kreslil lan Steklík Blo.udící odpady ~ P řátelé z Rakous,ka nám poskytli ko,pii zápisu jednání Spolkového mi nisterstva život ního pros t ře dí, mlá deže a ro.diny se zást\.iipci tří velkých r a kouských f irem, které se zabýva jí exportem odpadů. Protokol s ice po ahá:zí z 'dulb:n a J oň sikého ro-ku,.ale je ho olbsah je pro nás velmi.éliktuální, neboť oblja,s ňu! je,p Ůlv od n,bil,oudídch vagónů", ~ter é nikdo nechce a uvádí konkrétní čísla dokument u jící r oz sah nezáko runého o-bchodu s odpady. Ze zájpisu vylplývá i jádro pr oblému: ně kter é polsk é firmy vi d ěly v ",k oupi" old;p adů cestu, j.ajk snadno :?Jboh at nout, aniž se zajrmaly o do'pady této či n nosti n a životní p ro středí. Z h le diska mezinárodníh o práva o všem n e sou p ř ine jme n šíun stejn ou vinu i ra k ouské fil'my, neiboť basile,jská kon ven ce export odpadú zak azu je a ke zpří.&nění toh o-to zákazu smě ř ují i veš,k erá mezinárodní jednání v rámci EEB (Evropská komise pro životní prostředí), bergens,kého procesu (ak tivita nql"isk é ministerské předsedky n ě sp ojující politi:k y a odborníky k vypracován í str ategie "setrvaléh o roz voje"), nevládních ekologických org anizací a další. Přinej men ším 'podivné byly okolnosti celníh o odbavení n ěk t erý ch va gónů - ř ada 'z nich nebyla řádně dekla rována, další marně h ledají adresá ta. Na,pří k lad sud, který 'S k o n čil v Brně, pochází od firmy dstab a s'pol. SmMa Če.s.kosloveruska je v t om, že p ře s jeho území byl prová děn tra,nzit tě ch to od,padů. Z v y j ád ř en í zástlljpce firmy IAV,,kte rá ZijJr ostřed kováv al a export dvěma polsk ýlm firmájm v Kr akově a v Leš' ně, vyplývá, že do Po ls,ka 'bylo vy vezeno minim ál ně 500 tun rovpusti del s obsahem halogen u, zby tků ba r eva laků a zn e č,i štěný ch k alů, 'kte r é byly úda j ně zprac ovány - ja.k, to nikdo n eví. 'Da1šf odpa dy, Meré prošly r ukama podivné Šiu editérské firmy IAV, která je p ř evzala od produceln1a, {iq'my BacMeit ner, za blíže neurčenou obchodní cenu, se nyní nacházejí: ve víderuském přístav u (180 t un), v PoJsku (120 t un], v Čes koslovensku (40-45 t un), u firmy II

14 nikem srážkami vymývaných toxických látek do půdy, podzemní a povrchové vody a dále do potravinového řetězce. Skutečná produkce bude vyšší o ty, kteří se "nechtěli s odpovědí unáhlit". Státní podnik Geotest Brno se zabývá ochranou podzemních vod již dvacet let a stejně tak dlouho řeší i ochranu vod před znečiště ním ze skládek všeho druhu, včetně vyhledávacích studií vhodných lokalit a stavebních průzkumů. Z těchto zkušeností, znalostí přírodních podmínek v celé ČSFR a představě o množství a kvalitě produkovaných odpadů a jejich účinků na okolní prostředí vzešel závěr, že není možno pro každého producenta toxických odpadů najít zvláštní skládku v přijatelné vzdálenosti a s přijatelnými náklady na její výstavbu a provoz. Pro ten nejzávadnější odpad, který nelze jiným způsobem likvidovat či využít a musí být ukládán, doporučil s. p. Geotest Brno vybudovat jednu regionální (krajskou nebo větší) skládku s řízeným, tříděným a kontrolovaným ukládáním toxického odpadu v obalech, kazetách a s možností opětovné 110 vynětí pro další využití či efektivní likvidaci. Podmínkou je, pro případ maximální havárie, aby i horninové prostředí bylo bariérou, z abraňující šíření závadných látek. Vybudování a provoz monitorova cího systému v okolí takové skládky je naprosto mimo diskusi, s tejně jako havarijní řády pro všechny myslitelné případy. Očeká vaným přínosem je soustředění toxických odpadů, určených k ukládání "pod jednu střechu ", s dokonalou kontrolou a možnost uzavření a postupné likvidace stovek ekologických bomb rozmístěný ch na t ěch nejneuv ě řite lně jš ích místech. Nedělejme si iluze, že č as všechno srovná. Vět š ina z těchto odpadů je trvanlivější než radioaktivní odpad a postupně může uvolňovat toxické látky do přírodního prostř e dí celá tisíciletí. Z těchto důvodů není ani ukládání do opušt ě ných dolů nebo účelově budovaných šachet všude vhodné a musí mu předcházet nákladný podrobný prů zkum. A z týchž důvodů uvažuj e s. p. Geotest budovat tuto regionální skládku toxických odpadů způsobem výše uvedeným, tj. spíše jako dočasnou a dokonale hlídanou meziskládku, do doby využití nebo konečné likvidace odpadu. Souběžně se zámerem s. p. Geotest připravuje s. p. Lachema Brno středisko likvidace toxických odpadů z brněnské aglomerace s tě ž išt ěm ve spalování odpadu. Skutečně bezpečná likvidace závadných odpadů je dnes vysoko nad možnosti jednoho podniku a sdružen ím investic je možno zajistit osvědčené technologie ze zemí, kde je skutečně mají. Záměrem s. p. Lachema Brno je likvidovat vysokoteplotním spalováním závadný průmyslový odpad z brněnské aglomerace, případně i okolních okresů. Technickým principem je realizace univerzální spalovny průmyslových odpadů všech skupenství, kde kombinací vhodných spalovacích teplot, doby zdržení ve spalovacím prostoru a příslušně konstruovaného spalovacího zařízení bude zajištěna likvidace široké škály průmyslových odpadů, které již nejsou dále využitelné (alespoň podle současných znalostí) a není možno je spalovat např. ve spalovnách určených pro komunální odpad z důvodů především technologických. 12 Bac\ll'leillmer ('vráceno 40 t un], u pře prav.ní firmy Bierbaumer v Neusie dei/zaya (lno tu/n) a 450 t un je pod celní uz á věrou. Vážným zájemcům o bližší podrobnos.ti můžeme poskytnout kopii protokolu v redakci ča o soipisu Veronica. Co z toho vyplývá pro lilaši republi ku? Přede vš ím že při nastá va; j í c~m uvo l nění přímých vztahů 'se Západem vzroste riziko pirátského dovozu ó1:vláštních oďipa dů n a naše území, neb o ť za je.jich likvidaci,jsou vyplá' ceny horentní čás tk y. Ko ntrolu to hoto 'trendu nezvládinou pouze celní úřad y a inspekce, ale bude nutná s,polupráce občanů nevládních organizací a hnutí ochranářskéh o i jiného zamě ř ení. Informace je nutno směřova t m i nlst erstvům životnulo p ros tř edí obou republik. Dalším nepř ímým poučením je, že ani v prů ' mys lov ě vyspělej ' ším Rakousku není situace se závadný1lili odipady uspokojivě ř e š ena (podle informací r a kouských,o dborn íků,j e podstat ná část odpa dů vyv ážena ke spalování do NDR nebo k e skládkování do Velké Británie) a že musíme i n t en zívně hledat vlastní cesty k trvalému a co n ~jlep š ímu způshb u, jak produkci o dpa dů rad ikáln ě omezit, vedlejší pr,oduk'ty využív.at a pouze minimál n í množství t oho, co nelze žádným způsobem 71pracovat, likvidovat nebo s palovat za extrémně přislilý ch a kon.trolovaných podminek. Nastoupení této cesty vů'be c není jednoduché z ekonamického, technologického, ani ob čanského' hledis ka. Sv ědčí o t om pří.klad výběru technoiogie a lokalizace za ří'zení na likvidaci a zpracován í pri'l'myslové,ho odpadu, kteréh o se ujala v r oli investora Lachema Brna. V tomt,o řízení se ukazl\lje nap rostá neschopna'st státnich orgámi zajijstit elementární právní, fi nančnt a politické podmínky k ře š ení t oho to prioritního' prolblému. Be,z toh oto kr,o'ku se nikdy k cíli nedobereme. Stát musí ob čanům garantovat takové řeš ení, které nikoho nepašk,odí a neúnosnou situaci ra di.kálně zle,pší. Redakce našeho casopisu zprostře d kavala Jihamoravskému KNV a inves ' to rům k O'llzultace s elgperty z nezávijslého ekologického institutu z Ví.dně. Mám 'obavy, že st rategie ře šení navrhovaná těmito odborníky, ztroskotá s oučasn ě na útesu našf pia tební nesch QP nosti [za hodinu práce účt UJ jí 7 0~1 4 0 šili nků], na zmín ěn~ n eprofesionálnosti a nek o ncep č no sti úř adů a na neschapnosti výrobní s féry akcept ovat ales poň minimální recytkilacní <pr.o,gr amy. V komplex,ním ře šení t ohoto pr.o'blému je totiž lokalizace phpadného zařízen í na li.kvidaci nebo skládkování odpadů až n ě kde upro'stře d patřebný ch kroků. Hwzf tedy velmi aktuá lně, že ke konce p čn ímu řeše n í přis!ta upíme, ~ž v:oni'kne havárie typu Bhopál a ze s padnikovou sfér,ou mů že pohnout jedině okamžité adejmutí veškerých výjimek ze zákona o z ne čišť ov áni a horentní poplatky za ukládání a vyp ou š těni jakýchkoliv odpadů. Prozíravějš í firmy by měly okamžitě vy slat perspe'ktlvní od'borní,ky na stáže do SRN, švýca,rska nebo do severských zemí, 'kde jsou recy.klacnf programy nejdále. Jinak se tu vytrávíme jako 'kr álíd.!miroslav Kundrata

15 Prvotní podmínkou je realizace odl u č o vá ní emisí vznikajících ze spalovacího pr ocesu tak, aby byly p l n ě v souladu s hygienickými normami pro ovzduší a tím byla pl n ě z a ji ště na och rana zdraví oby vatelstva a okolí spalovny. Pro z aji š t ění t ěchto ná r očnýc h p ož a dav k ů se při realizaci spalovny bude vycházet z poznatků firem, které mají v této oblasti zn a č né praktické zkušenosti a jsou schopny garantovat jejich dodržení v plném rozsahu. V součas né do b ě jsou n apř. posuzovány nabídky na toto zařízení firem Von Roll (Svýcarsko ), Babcock (SRN), Schiestl (Rakousko). Samotná spalovna, b yť ř e š e n a n e j p rogres ívně jším z p ůsob em, by n e znamenala komplexní řeš en í problematiky. Proto musí být dopl něna p řís lu š nou p ře dúpravnou a p ř e dtř íděním o d p adů s možností skládkování podle jejich chara kteru. Mimo plynné emise musí být stejně odpo vědn ě ř eše ny i další pr o dukty spalova cíh o procesu, t j. škvára, popílek a odpadn í vody. Proto je vý b ěr lokality pro spalovnu velice důle ž itý a její umís t ě n í musí korespondovat s možností skládkování nespalitelných z bytk ů, vče tn ě komplexního ř eše ní odpadních vod. Takto k omple x ně ř ešená spalovna dává záruky, že nedojde k po škození životního p ros tředí lokality, v níž bude umístěna, naopak výra zn ě zvýší ú r o ve ň ochrany životního p rostře dí regionu, pro n iž bude u r če n a v n ávaznosti na její kapacitu a svozové vzdálenosti. Jedním z p řínosů jeho realizace pro Brno a kraj jižně od Brna by byla možnost zrušení sou č asn é p růmys lo v é skládky ve štěrkopískov ně SST Brno-venkov v Čer no v i cích. Tato skládka je nejen č ít anko vo u ukázkou toho, jak skládka nemá vypadat, ale je také trvalou hrozbou pro p oří ční podzemní vody využívané v údolí Svratky j iž ně od Brna a pro významné zásoby kvalitních bezdusičnanových vod p ří mo pod Brn em. Z výše uvedeného plyne, že záměry s. p. Geotest a s. p. Lachema se opti málně doplňují a muselo dojít k zákonitému spojení úsilí ve pro spě c h minimalizace škodlivých úči nků toxických od p adů na NA SE životní prostředí. Až do t ěc hto míst se mnou bude každý soudný člověk souhlasit a sp ole čně se rozho řčím e nad hazardem producentů odpadu, diletantstvím, n eschopností správních or gánů atd. Jenže není pouze otázka JAK?, ale také otázka KDE? Specialisté s. p. Geotest prov ěř ili území témě ř celého kraje a z hlediska geologické stavby a be zpečnosti před p r ůnik em toxických látek do vody, půdy a horninového p r ostře dí vyplynula jako nej v hodn ě j ší lokalita Těša ny- Si nkvický dv ůr v okrese Brno-venkov. Je nabíledni, že se v okolí Těšan i v okrese zvedne (resp. se již zvedl) odpor proti lokalizaci skládky a spalovny v t éto oblasti. Na druhé stra ně, shodneme-li se, že jiným způsob em zatím toxický odpad eliminovat neumíme a někde tedy být musí, musíme být schopni konstruktivní diskuse. Prioritní postavení zde musí mít ochrana životního prostředí nejen vybrané lokality, ale i stovek lokalit jiných, které přestanou být zatě ž ovány divoce a nekvalifikovaně ukládanými toxickými látkami. Pracovníci zainteresovaných podniků spolu s odborníky z vyjadřujících se a poradních odborných pracovišť jsou př i prav ení k diskusi s obyvateli dotčené oblasti, správními orgány všech stupňů, projektanty, hygieniky a každým, kdo má k této problematice co konkrétllího říci. Bukovanští oc hranáři Páteční večer (prálvě by Jo zat m ění Měsíce) a ve vypů 'jčeném sále TJ Ise Ikonala vý:roč,ní,člen,siká sc hůze ZO ČSOP Bullmvany v,olk'rese Hodonín. Talóo dme/> ISnad ne :j,v!ivnější a ne SlpOl:-.ně [lejaktlvnější organijzace v obci vznilkla pj'e.ct třemi lety z iniciattvy a nárpajdu [lěk, ojiika lkamaráldů. Od štěpil:i!í'~m e se v]a, s l1;,n ě od rybářů, inf.ormoval nás pan J. Ko stiha, který je přeclsedou této zákl'éildní organizace_ Chtěli jsme kj'omě r}l1baření dělat i něco jtnéh o a ;polhled na neujtěšenou lúv ář [laší vesn Lce a jej1ho IQlk'olí byli počáteoní djnspirací,našeho snažení. ZačaJ10 to oclstll"aňováním divoké lslkil ádlk y IZ T}'\bníoku MOčidlo _ Dnes tam plav,ou (['yby a v budoucnu bychom to c hltě lli Zlkusit 1 s umělým výtětem _ Porté [lá,sle doval caiý řetěz akcí leslní brigáda v po,lesí Lovčice, čistěn í v,odních tok ů pro oblastní správu melior.ací BI'Ino - IP Oiboč lka Hodonílll, ajk,ce "RAK", majpování kání, f'jýrobahu dak, polobujdek a 50Vln ík ů a t8jkito byoblom mohli l leště,chvíli i pokra,oov.a~. Kimmě,toh o IpHšrtí r ok,dolkotl1č í bujko VaJllští oc.hránci staivibu v íceúče lovéh o za řízen í, ~ter,ou nnancu jí z vlastních z drojů. SIMf'J\ba bude skýtat.pr,osrtory Iklubo'Vlllí, Is p oloo~ad, ubytovací a též n Elz,by~n é dí1ny. Hned vedle staveni ště :si Ipro,I1ajali ladem le~íd školní Ip ozemetka upravwjí h o, k!výs adb ě ško1lky l!iistmatý,oh i j8jhlič 'na týoh dřevi n pod odborným dohledem mg. S e[u akého. Nové IPom ě r y IV naší 'S'P0lečnosti PI'ObUldlly u čl elllů orga'nizace lp,odn<ika V'Olst, D řeviny 'po,~l ouží,ke 'stavb ě 'větr.oij.amů, př~padně ji,n é ekologioky prosp ěšné,výsajdby pro Ir ůzn á JZD atjp. J~j l~ch lčtnoroldos t je.opravňuje ii: odmíitnutí IpaJsti'Vntch (joo pj'lspívajfcích) oleml, na;protl tomu se pochopiteln ě nehrájní rozšiřováll1 í.člensiké zálk,ladny_ 'Pr áv ě lna,v ýr o,čn r schůzi r,ozhodolva li.a 'projetí nový,ah 'zájemc ů _ Pmllle 'S],OlV!p ředsedy OV ČS O P v HodonÍlllě dr. D.ol8tlSkého řadí se butk,ovanští n chrá!nci phrody v těm Ille'jaikti'Vnějš ím ZO ČSOP v o!\,rese HOldonín. Zde'něk Prokop 1\,. /'7 "' -~ ~ L ~ '\ )2;~. ~ ~--,'-',.. ~ l' " ~: "'\ ~ \"'\,, ~ \,-\... \,',. ~ Kreslil Václav Houf 13

16 Dvě variace na téma Pálava se zamyšlením nad ekologickou odpovědností Milena Rychnovská Časy se mění a my se měníme s nimi. Neplatí to však zřejmě o ekologickém povědomí technicky zaměřených odborníků, kteří svými projekty zasahují do tvářnosti a fungování jihomoravské krajiny: je stále stejně nízké. Ekologické povědomí vyplývá totiž ze základního ekologického vzdělání, kterým má být vybaven každý občan, tak jako je vybaven základním vzděláním matematickým nebo chemickým. Že se tak v druhé polovině naseho století nestalo, je tragickým a neuvětitelným paradoxem našeho školství. Dva příklady technických projektů, umístěných do pálavské oblasti, nás o tom přesvědčí. Jde o projekt vodního díla Nové Mlýny a o projekt televizního vysílače na Děvíně. Oba projekty od sebe dělí 30 let, první se uskutečnil, druhý nikoliv. Finále tedy bylo naštěstí rozdílné, předehra však stejná. Zamysleme se nad tímto neutěšeným jevem. Projekt vodního díla Nové Mlýny vzbouřil koncem padesátých let roztroušenou obec přírodovědců, kteří znali velmi dobře přírodní řád krajiny pod Pálavou, stmelil je do jednotného šiku, jenž bránil svoji koncepci proti kvantitativním technickým parametrům svými přírodovědeckými argumenty. Ty ovšem nedosahovaly průraznosti technických jednotek a budily jen shovívavý úsměv mocných ["my vám ty kytičky přesadíme " ). Jak boj tehdejších ekologů dopadl, je známo. Prohra této bitvy o jihomoravský luh (utrpěná nejen technickými argumenty, ale zejména politickými přesvědčovacími prostředky) zbystřila však ekologické povědomí zoologů, botaniků, lesníků, geografů, půdoznalců a dalších, takže proud moderní integrované ekologie, systémové ekologie, který v šedesátých letech přišel 14 Rozvodněná Dyje v předj a ří roku 1963 na snímku Lubomíra Zelinky. Ne vždy zdobila bradlo Dévína věž vysílače. Ono se to sice nesmí, ale může, i řekl ŠVeJk Ba Lounovi, Merý se roztřásl p ř i pohledu na rozs,třélený vla'k červenéhjo kříže na hauqs,ké f WllIt ě první svěí{wé války. Také u nás se dosud stá:le leccos sice nesmí, v p,raxi ale může... Více než názol1ným přík,ladem je devastace S'pra ovéno ký'lu "Špice", pří rodlní rezerv,ace nad Újezdem, jen n ě kolik,stovek metrů jihovýchodně od mohy~ y Míru. Je 1;0 či n neuvěř ilt e l ný, proto,že jde o ža109tné to.rzo t.orza totiž o ne obd ěl ateln ý vý'hon strá n ě, která už dá1vno sl,ouží zahr ádkářům, h lav n ě v i na ří'tm. Jako ve v ětš ině podob:ný,dh př~padů zde byla vyhlášena pi'írodní rez8il1v,ace útvarů, klaré generace země, dělců nedo'kázaly "zužitk'ovat", takže nešlo o uv ědo m ělo u ochralnu pří'rddy, j,ako ~píše {) zoufalý alkt z pocit u z,ahanbení. Rezervace nijak nev,a dila my: silivcům z ijlízkla i z dá'li, aby tu v rozporu se zákonem p rrovádě li cvičné střelby, zahrádkářů,m,,aby nu nej'ablovali poslední :z;b yrtjky konik leců at d. Kdo t ent o kout znal, ra d ěl ji mllčel, byl rá d, že se tu nedějí věci mnohem horší. Jenže zdání klame: Rezervace bylla - samo,zřejmě s udělením pov ěstné a pros lulé výljiimky - dek,apit'o,vána jako další d Ů'k,az, ja'k to u nás s tn!ilk zapř ilsah ávanou p:la,1most í zákona v tomto ohledu vk než skřípe. Výr az derkapita'ce nevolím náhodlllě. Půdní pom ě ry, reliéf a el<lpozice )~pi c" totiž plní v této.oblasti nezastupite1nou funkci. Je tomu zhruba asi 40 let, co víme, že tako,véto terénní f,ormace, tj. prominentní hřeb~ny teréiliních vln, z V'lá ště nad ji2íně e lqpoinovanými stráněmi,amfh e ~tr ov ~té Ik:onfiguraci, j'sou hr omadným ~hromaždištěm hmyzu, pro kt erý 2lnamenají panující konstelací abiotickýoh vlivů [zá ře ní, proudění vzdudhu, teplo élipod.) condhio sine qua non. V tě chto shlucích se o,dehrávéljjí Ip ř edsvat ební Irituály rilutné pro ú Sjpěš,nou klqpulaci SiPojenou s op].ndměním samic, Hmyzí s amečc i tu buď "pat rolují", tj, s OUl stavně ohletu,jí tako,výt o vrchol a O'dhá-ně j í p oh l,avní kolnkwrenci (odtud angllicrký výraz hiu-<top,piing pro t ento fenomé-n J. nebo " Iperč ují ", tj. polsedá,vají na zemi a těkruve vyletu(jí ke vzdušným půtkám. O tét o tzv. roziuno2íovací strat egii se mílže p ř esv ědč'it každý z nás. " Červ emousti nový" ot,akáu:e!k fenyklový i jeho bratl'lan ec ota,kárak ovocný a desítky dalších druhí't našich motýj ů, kite-r é byste iía!st,o marn ě hledali v t eréinu, zde i přes dmes již k:ritic 'ký s tav popullačních hustot se statisuc/kou pravd ěpodo,bnolst[ mají na d ě ji 2J8Istih!nout své partmery, t akže i č,l.o v ěk je zde ml1že s jistou pravd iipodob

17 w~~n~dnm ~ prostřednictvím Mezinárodního biologického programu i k nám, našel již některé vědecké skupiny připravené, aby se na nich mohl uchytit a růst. Další desetiletí světového vývoje přinášela alarmující zprávy o stavu celé biosféry: životní prostředí se zhoršovalo, ekologie se stala ve světě jedním z nejzávažnějších a nejprogresívnějších vědních oborů, protože je to nauka, která řeší a předvídá závislost organismll včetně člověka - na jejich životním prostředí. U nás však výuka ekologie váhavě přešlapovala v pracovnách pedagogických ústavll. V základních a středních školách se proklamovala "ekologizace" některých předmětů, na vysokých školách se tato vědecká disciplína přednášela zcela ojediněle, na zemědělské fakulty pronikla jen formálně a rozdrobeně, na technických učilištích si pletli životní prostředí s ekologií. Není proto divu, že v projekčních ateliérech příslušných technických institucí se zrodil koncem osmdesátých let projekt, který byl postaven na stejně ekologicky primitivních předpokladech, jako někdejší projekt podpálavských jezer. Jenže dnes jeho tvllrci neměli omluvu v neznalosti ekologie. I když se jí neučili ve škole, měli zachytit proud informací v našem i zahraničním tisku o destabilizaci krajiny, o mizejícím genofondu, o pevných vazbách mezi rostlinami, živočichy a jejich abiotickým prostředím, o fungování ekosystémll a hranicích jejich stability. Protože tento proud informací nezachytili, vytvořili projekt telekomunikačního objektu, který by při svém uskutečnění vedl k nenávratné zkáze unikátního Ani tato podoba vysílače nemusela zllstat ta poslední, nebyt soustředěného úsilí mo~ ravských ochranářů. Foto Lubomír zelinka,ností,pozq,rovat. T,ato strategie, makr Gskorpioky viditelná u,ta:k,ná;pa'dného hmyzu j.alko jsou motý1li, je ovšem dalšl-ch hmyzích d,ru vlals1mí ti;sícůiffi hů, namátkově: sitřečikůiffi, pověstným padazitům skotu, ko,ní a Qvcí, které bychom marně hledali i v sousecls,tvl stád zei!mo řených st-řeč,koviotostf [jejich svatjby p,roblihají výhradmě v hill-,toppingclvých si:tuacích), pestřenkám a tisícům s,lunéček, jež tu pořádají obča s dos.lo'va orgie; blahodálnným opylov,ačů.m vč elám i samotářským včelkám a čmelákům -- nemá smyslu pokračov, at ve vý, č f t U. Jde v p.od,statě o to, že larvy tohoto hmyzu se v teré'nu vylskyltuj! ro~ptý.1e, ně, takže nadětje najít pantnera [po 'Vylíhnutí dospělce) by se StnížHa přlpadně až na úroveň susyfovské p,rá.ce. V t oku evoluce se tedy vytvořili n e:sm Lrně důležitý stereqtylp, že to,tiž hmyz se přirozeným prouděním vz,duchu dá je dlnoduš8 "vektodgvat" a zájkoni tě je vyn8tsen na mnst a hill-tolppingu. PředpokláJdal.o by :se, že za těchto okolno:stí mlllsíme tyto shluky hmyzu naj ~t na každé př!:mivě utvářené te,rénní v Jně. Tak tomu všaik zdaleka není, alniž přestně máme příči'nu. Zdá se, že tu patrně hmjí jiis t,ou roli c,hemi-oká "vábidl,a", Merá hmyz ve stopovýc'h mno~si1lvích "vysí1á", čímž jsou tato shromil1ždiště pachm/ ě značkcxvájna, a že kromě t oho t a kgváto Sttallloviště mají také svoji ev o luční historii - asi tak jako h~st oriclky vzniklé cesty tahu ptact'va. P'od.s,taJtu tébo volby zná v každém případě jen hmyz sám - a pozd.rovélltel! nezbývá, než se pokilclnit tomujto zdámli.vě jednoduchému, v dů.s.ieddch však ži votně významnému jevu, který dává hmyzu jistotu, že zde najde p.oh1lavního partnera a že!tedy.bude zajišt1'mo rozmnožová'nf. Výrjimka, krterá ~pů' sobila wi čení v,rcilllolu "S:pic", l\iedla tedy k Isituaci, ktteré 1S'til1ré,:přís loví říká: "VLk l.i e nažral, ale!k,oza zů:stala celá". Jenže ohyba IAMkyl Srtr áň rezervace sice zů, stala, ale 'V'l'ohol byl "z,pl.anýrován" a o plocen, rta:kže!tabule!se 2lnakem státlllí přwo.drn!,rezervace stojí ISQlÚVa pár decimet rú od pilotu. Trmto záls,a'hem by,la et ologická tu/nkce rezervace,.och r omena natroltk, že se It o rovná její de-kélipitaci. Náš 's'táit pléltícelé t ýmy vědec.k9ch pr.acovníkú - mezi illimi i eko l ogů - za t,o, aby srtudo,vali smylstl děj ů v inaší Ikrr ajině. Tylto vý1sledky jsou předá lvá,ny tolfmou závěreónýclh zpráv Siloži,tě 0;ponovan9ch. Dnes již dovedeme ZMČlllě [přesně o dhacljiw U)!; a p řed povídat, ja.kou akologic!kou kapa,c!tu má,kraji,na,clo s i v ní ješrlě můžeme do:vo lit. A tu v Isiltuadch, Ikdy by tyto ipoznart.ky měly být,apltj\kclvá,ny v IPDaxi, [Se přes ně jednoduše přežene jako viohřice itecruiljokra.ticlká [levě,domos tt, která pomocí vý,jimek po 15

18 Kreslil Václav Houf vrcholu Pálavy. A tak se znovu v nedávné době let (kdy ještě platily vedle technických i politické přesvědčova cí prostře d kyj volalo v roztroušené obci přírodovědců na poplach. Tentokrát se však v roli oponenta ocitla již instituce, Agroprojekt Brno. Je jí příslušné oddělení vytvořilo v neuvěřit e lně krátkém čase jednoho roku komplexní ekologickou studii, která nejen prokázala zhoubný účinek zamýšlené výstavby televizního vysílače na ekosystémy D ě vína, ale nabídla i technicky dobře fundované alternativní řešení. Stalo se to díky iniciativě a organizační schopnosti ing. arch. J. Lbwa a vhodné volbě spolupracovníků. Na této studii je výjime č n é to, k olik špičkov ýc h odborníků z různých oborů biologie, geografie a dalších v ěd se připojilo svou argumentací, vycházející z osobní zkušenosti a dřívější vlastní vědecké práce v zájmovém území, když už nebylo možno ve vyměřeném krátkém čase provést cílený ter énní ekologický pr ů zkum. Již tato skutečnost sama o sobě signalizovala, o jak závažný biotop šlo a jak nenapravitelné škody bychom se dopustili v naší jediné moravské biosférické rezervaci Pálava, kdyby se tento technický záměr měl uskutečnit. Díky ekologick é studii Agroprojektu bylo od záměru stavby upuštěno, takže finále naší dr uhé variace na téma Pálava skončilo odlišně od té první: zamítnutím projektu. Pře sto je nutno položit několik otázek: Pro č projektanti v ys íl a č e tak dokonale ignorovali ekologické zákonitosti vybraného biotopu a p r oč se snažili jen dalšími technickými pr ost ře dky (jako byl nap ř. návrh vybudován í lanovky, použití přírodního kameniva atd.) zdánlivě kompenzovat, ve skuteč n o sti však zvýšit ekologickou z átě ž, z působe n ou stavební a ktivitou? Pr o č nebyl dotázán v patřičném p ředsti h u kvalifikovaný ekologický partner, aby s e vznikající projekt od z ačátku moh l ubírat ekologicky s chůdným směrem? Takto se znovu, ex post, víc emén ě amatérsky shán ě la roztroušená obec b rn ě n s kýc h ek ol ogů, aby vydala své svědectv í a zabránila da lší devastaci jihomoravské p ř írod y. Jako pře d 30 lety. Tentokrát se ekologické úsilí setkalo s ú s pě c hem. Ví c eméně náhodou, protože šlo o dávno známou, č as to navště v o v a n ou a biology takřka hýčk a no u lokalitu. Jak tomu však bude u dalších velkých projektů, třeb a s plavebního kanálu Dunaj-Odr a, kde nebudou po ruce tak pregnantní znalosti? Znovu se bude shán ě t posouzení ex post hotového projektu? Kdy se stane profesionální ekologie po vi nně spolutvůrcem od vznik u prvního ideového záměru? Nové ministerstvo životního prostřed í zde bude mít těž k ý úkol: postupně vy t v ořit ekologické p ově domí celého národa a legislat iv ně z aru č it profesionální ekologickou úč as t při vzniku všech technických děl v krajině od samého počát ku záměru. I k tomu by měla roztroušená obec ekologických profes i on ál ů nap řít všechny síly, protože odpovědnost za ekologickou budoucnost naší krajiny nese současná generace všech, i tě c h roztr oušených ekol ogů. 16 šlape p ráv,ní n ormy. }a'k o kdybychom dh t ě li zrůdným i č i 'n y map1.n ijt cyn ic 'k ě p ř íis lo v í, že zák,ony jsou na,to, aby byily porušová,ny. Kde j9te, o.rgány,och rany rp ř í l1o d y, jak to, že n ebr ánre n aše pl atm ě z ájkony [JDOti jejic-h lilaruš i t elů m, qu o u sque tandem? Zatím n8[llňlli jem e V praxi švej.kovsk,ou plebejs'k,ou ironii, že "O n o se to sice nesmí - ale m ůž e..." Dalibor Povolný Malá ekologická olympiáda aneb šance pro středoškoláky Okresní výtbor CeSík ~ho svazu och,rálil ců p řir.od y V No,vém J i,č íině pořádá každým rokem ve spol Ujpráoi se zá kladními organizacemi CSOP na sttř e d iních školách Severom oll"a,vs.k ěho kra 'je t,ra d ilč n f Slo utěž v e znalostech z ochmny p ř~rod y - Ma'lou eko1ogiclmu oly.dlipiájdu. S o ujt ě~í t ř í 5].enná dr OO.stva pr,olka'zují sv ě teoretic 'kě, ale i IprillJM iclkě znalosti z v}'lbraněho ofmru. V mililulém r očn í ku pro ika2iovali najp ř. ch léliplci i dě:vča'ta zma,losti, vti'p a UJm V oboru Chr á n ěná )1zemí ČR. Na př l]pra'vě miln ulě ho roč lilíku olylil1ipimy se alidtiv,n ě podí,leli l ochrall1ějř<!. z Brna. Z jejich podněltu!pořadatelé hodj.,a.jí př í ští oiy~'piádu ll'q.zšířiit na ce10u MoréllVu. Nejde však fy žádněm př~ p adě jen o vlas/tní sou.těž. Vrzh ledem k t,omu, že olyidipiáda,je dv,oud8lilní, bývá v2ídy 9p'oijooa s e.ko).ogický.m sem1lilátřem vedoucích (učh:e\lll), cenná je i vzájemná výměn a zkušeností z toh o, jaik a IDde se olsvědďl>ly JLně f,oirmy ekoj.ogiockě výchovy a vzdělá 'ván í!!\pod. Přitažlivá je i stu di:jn í exiku.r.se do st ř edis.ka iptio záchr'éiiilu sov n d.rav,cll v Hal'ltošovicích a n a na uč,n ou ste'zlku K<otvice. Informace pr.o zájj,emce o účast na MED 1990: 1. Po dmíruk ou k pi'ijjetí tříďlennsho družstva je čl ens tví v CSOP. 2. Výlbě r se pr o;vádl na zá,kladě písemného testu. 3. Olym,piáda bude 'ZIam ě řena na Zina IOisti V obmech - c hrájllěnf živočic hov ě a r ostlin y Mora:vy, c ht ájilěná území Morwvy, ochran ářs ká praxe. 4. S o utěž ijt se bude n a SZeŠ v Novém J ičí n ě ve d nech ř í j n a Org anizát o ři se těší na úč ast mla dých och r ámců p říro dy - oly.dlipion! ků z oelé MOll"avy! Vlastislav Hušek OV ČSO P -Nov ý Jič ín

19 Realizovat se idejemi Rozhovor s Petrem Oslzlým, dramaturgem Divadla Na provázku a poradcem prezidenta Václava Havla o \)1([)n~ DnllD ~J V: Čtenáři Veroniky tě znají z úplně jiné oblasti činnosti - z Divadla Na provázku. Málokdo ví, že jsi i členem ZO ČSOP, která pořádala Brněnská fóra. Jaká je přesně tvoje úloha v týmu prezidenta Václava Havla? O: Mé přesné zařazení je odborný poradce, člen kolegia prezidenta republiky a jsem jeden z poradců pro kulturní záležitosti. Samozřejmě pro mě nejbližší a zcela přirozená sféra je divadlo. Je, dá se říci nepominutelná, protože Václav Havel je dramatik, člověk divadla, a proto se na něho obrací velká řada lidí z této oblasti. Ale zároveň spolu s architektem Miroslavem Masákem působíme v poradní sféře ochrany památek, k čemuž mě předurčuje moje studijní zaměření, neboť jsem vedle divadla studoval dějiny a teorii umění, tedy i ochranu památek. V této chvíli se zabývám též otázkami školství, otázkami církví, a co asi ty chceš slyšet, v takové filozofické rovině i otázkami životního prostředí. Celý tým poradců je sice založen na specializaci jednotlivých osobností, ale pokoušíme se řešit problémy společně, v diskusi mezi sebou a pak je předkládáme prezidentovi. V: Má někdo v poradním sboru prezidenta speciálně na starosti otázky životního prostředí? O: Hlavní z o dpovědnost má docent Richard Wágner, který je zároveň ekonomickým poradcem. Ale protože ekologie z našeho pohledu, myslím tím i pohled prezidenta, patří do sféry kulturního myšlení, tak samozřejmě i poradci z kulturní oblasti uplatňují svůj hlas. A to souvisí s celým systémem týmové práce naší skupiny - nikdo se neuzavírá do své specializace. V: V obecné rovině je mi toto chápání blízké. Také celé snažení Veroniky, ČSOP a většiny dalších nezávislých iniciativ směřuje k tomu, aby se elementární znalosti přírody znovu staly součástí obecného kulturního rozhledu člověka. Je ale absurdní, když je jako kulturní barbar chápán pouze ten, kdo nezná dějiny a kulturní osobnosti svého národa, ale nikoliv ten, kdo neumí pojmenovat stromy, rostliny a ptáky i hvězdy. Tady musíme hledat kořeny stavu našeho životního prostředí. Ovšem nejenom mně, ale celé řadě kolegů, kteří v oblasti životního prostředí a zejména ve výzkumu jeho přírodních zákonitostí pracují a také se dlouhá léta občansky angažují, se zdá, že v tom týmu chybí přírodovědně vzdělaný člověk. Už pro jiný úhel pohledu, který je vždy potřebný. Sebelepší vůle bez hlubších znalostí bude dříve či později plodit omyly. O: Přece jenom musíme chápat, že jsme na přechodu od revoluce, i když sametové, nebo, jak občas říkám, totálně radikální evoluce, k demokracii, a všechny ty struktury vznikají za pochodu. Tým prezidenta Havla bude postupně doplněn, ale nesmí se moc rozrůstat, aby se nestal nefunkčním. Při vytváření politické a kulturně politické koncepce počítáme s tím, že na všechny obory budou vytvořeny jakési externí poradní komise. Právě docent Wágner připravuje ekologický poradní sbor, kterého se budeme účastnit i my, kulturní Brontosaurus na svobodě, Od 2,1. ledna 1990 je Bm n tosaurus samostatnou organizacl Pro lepší pochopení 'tohot o kroku se vr a1\me na z ačátek tohoto h nutí, kdy asi st ě ží někdo tušil, že vydrží 15 let a bude dál pokračova l!;. "Brontosauř e ní" vzni,klo 'Ze spontánní po t ř e by přestat jen kritizovat a už koneč ' ně začít něco konkrétní,ho a u žit eč' ného děla t. Asi se m oc n ep řem ý š lela nad koncepcí a arganizací. Lidé padv.bného smýšlení se dávají dohromady, aby uděla li kus smysluplné a pati'ebné práce. A navíc jim bylo ~ o lu dabře, r ozuměli si, užili si spoustu reces e a legra,ce. Čast o také zaskako vali za neik,oho, kdo se o příradu a živo 'tnípr.as t ř edí vůbec mě l,afi ciá ln ě starat. D říve však samastatná exist ence nep ři 1p adala v úva,hu.a SSM nám dálv,al prostor pro naši práci. Snažili jsme se neza,padnaut do sva'láckéha byr a kratickéhosystému_ Ztratili jsme tím možmá trochu 'Sil, které se da ly investovat jinde a jinak. Nes,pornau výhodou však bylo, že p r áv ě,pod hlavičkou SSM se dalo ledacos rozumného pádn ě ji a účinn ě ji prosazovat. Dflležitá byla i mat eriální pamac. Myslím, že se Brontosaurllm vcelku dařilo a že si získali dabrou pavěst. Pořádali vfkend ové brigády, prázdniny s BranJtosaurem, k lubavé po ř ady, výjsrta,vy, KUlrsy [pro. bu,doucí organizát ory at d. A pr atož8 už kdysi dávno. si uvědomili, že j8ijich hlavním ÚJkolem je výchova, sau 's'íředili zma,čnou pazarnast i na ml m~pracavnf program (výtvarný, divadlo, e.kohry, S'Port arp.). Na druhé :stran ě se však vršily pr a blémy. A t ak se přibližně asi před ro'kem na různých míst ech nezávisle na sobě scházely skupinky zatvrzelých bronto'sauříoh mganjzát orll a řešily,zhruha stejné {)táz'ky. Dloll'hé a mnolhdy n ároané debaty se točil y kolem 'témat jako kdo vlastně Jsme a co chceme. Jaký je nás vztah k poilitice_ Jestli se chceme podílet na kantl10le a řízení. Jaký je nélš vztah k SSM. Na koho hlavně chceme pflsoibiť. J,aJk lijsmě,rnit, zk,valltlnit a sjednotit č.a' sto rozuíštěně působící hnutí ta:k, aby mělo větší důraz, ale aby nez,tratilo s:pontánnost a při r ozenas t Nakoneo jsme se shodil, že poljem ži,votní pr'astředí chápeme v nejširším slava smyslu a že tam tedy patří úplně všechno včetně mezhidskýoh vztahů. Ze chceme přispět ke změn ě živatního stylu a ke změně hierar,chie hodnot. Až jsme se lekli, co že jsme si to ohromného vlastně předsevzali. Tehdy nás nana'paďla se,psat tyt,a myšlenky na pa!pír. Net,vQřiqi jsme programavé pl'ohlélšenf, spíš jsme si potře 17

20 Kreslil Václav Houf poradci, abychom získávali přehled o ekologické situaci, ale také abychom do toho mohli vnášet kulturní myšlení a cítění, pohled na ekologické otázky z hlediska kultury. V: Možná je to můj zkreslený brněnský pohled, ale zdá se mi, že současný vývoj příliš nezúroču je výsledky práce a zkušenosti již minimálně pět let fungující a dosti kompaktní ekologické fronty. Chybí mi, že ještě nepracují koncepční týmy, horizontálně propojené, tak jak se to stalo dobrou tradicí před listopadem, na řešení zásadn ích, přesně formulovaných problémů. O: Nevím, jak z tvého odborného hlediska, ale myslím si, že je to trochu podcenění toho, co se odehrává. Do listopadu byla tato oblast pod kontrolou ministerstva vnitra - myslím si, že proto, aby byla lépe ovladatelná. V této chvíli existuje ministerstvo životního prostředí Ceské republiky, což je obrovský kvalitativní skok a na spadnutí je vznik federálního úřadu. A pokud jsem měl možnost se seznámit s jejich koncepcí, tak tam sázejí na pokračování těch výzkumů, které byly započaty, na rychlé navazování kontaktů s e zahraničím. Chtějí do Ceskoslovenska zvát týmy odborníků, které by spolupracovaly s našimi experty a řešily by společně jak dílčí problémy, tak komplexní přístupy. V: Ovšem kompromisní pojetí českého ministerstva, které na jedné straně muselo př e vzít celé staré a zbytnělé struktury [např. známou "betonovou mafii" vodohospodářskou) a na druhé straně mu chybí účinná kontrola nad tak zásadními složkami životního prostředí, jako je půda n ebo les, je nesmírnou zátěží. Bojím se, že udolá i tak skvělého člov ě ka na svém místě, jako je ministr Moldan. O: Myslím si, že komplexní pohled do toho vnese federální min isterstvo životního prostředí a ten se bude postupně p ř enášet i na republikovou úrov e ň. Stojíme před obrovským množstvím nakupených problémů, které jsou svázány s celkovou hospodářskou situací, hodnotovou orientací člověka, z mého pohledu opět záměr ně rozrušenou ideologií minulých let... V: Domnívám se ovšem, že nelze všechno svádět pouze na komunisty. Samozřejmě, že systém umožňoval bujení parazitních skupin a je odpovědný za extrémní vyhrocení naší situace, část ekologických problémů však koření v konzumním stylu života industriální společnosti, která, bohužel, nemá ideologických hranic. O: To n ení svádění pouze na komunisty, nakonec v totalitním r e žimu jsme byli svým způsobem účastni všichni, ale, jak vy sami říkáte, je u nás ekologické myšlení o 20 let zpožděné - to je náš velký handicap. A právě účast západních odborníků ho možná pomůže překlenout. A ještě je třeba říci, že oni to chápou, alespoň ne jlepší z nich, že nejde o čistou pomoc nám, ale že pomáhají i sami sobě. Nechci přeceňovat vliv zahra n ičních expertů - na vlastním dvorku si pořádek pochopitelně musíme udělat sami ale tím, že se vracíme do Evropy, se vracíme do společnosti, jejíž ekologické myšlení je dál, a my se na ně musíme napojovat. V minulosti byla taková aktivita spíše riskantní, vzpomeň si na praný 18 bovali utřídit vlastní.názor y, porovnat je sná?lory druhých a pop ř. se V nich utvrdit.,s účast.n rky našich ak cí js me si o t ě cihto věcech povída>li a bylo p ř~j e mn ým z\ji št ě ním, že i jiní lidé myslí pod o1:mě a že je trápí \p o' do,bné problémy. Kr om ě t ěch t o trochu teoretickýoh úva'h se s amo 2Jřejm ě řešil y i otázky pramidké. Vznikala př edstava a poz dě;j! už i r ealizace Elk,oc en'ďr a. Báda<lo se na d in formačním sys témem. Jak zlelpšit prá<ci s lidmi, č ím je zaujcrn out. Tedy lak uvést do pra xe tu naši "eko logick ou výchovu ". T vo ř ily se pra covní 'Skupiny ře ší c í problém a td. ur.čit ý ko nkr étní A po f oce j,sme už zase 'byli nespo ko:jení, že nám to n efllingu j-e p,o,dle našich p ř edst av. Tent okrát jsme vša k cht ělli probl'at t o, c o nás trápí v šir ším k,olekt ivu. Naplá novali js me pr.o to na [k onec roku 1989 va'lnou hroma duo A tak i když se nám p ř e d náš termín neplánov an ě zař adila r ev oluce a měli jsme t rochu jiné sta r osti, ve stélldovený temnín jsme se sešli. I k dybychom d ří ve valnou hromadu ne.plán ovali, t e ď bychom ji s t e jně mu s eli svol.at. Rev oluce pon ěk ud z rn ěni la téma této první sc hůz ky. Bo u ř1i v ěs e probíral,o zda z ůsta t č i nez ů stat V SSM. Ro zhodli jsme Ise rpro s amo s.ta,tlll o,st. N ásledolva;ly další v,aln é hldo, lnady, kde jsme znovu pr ob.raij naše cíle. Slož ité bylo zejména řešen í or g an i z a č n í struktury, ne 'boť jsme ne c h t ě li vyvt oř it n ový, tentokrát bl'on' to s auří aparát. A tak tohqe všech'no vyústilo v I. k onferenci Hnutí Bront osaurus, která se konala ledna 1990 ve st ř e dilsku Družba n a BrtněnSlk é.př ehradě. Ú čas: tni'l i 'S e delegáti z jednot li'vých k,ra j ů MOl'avy a Čec h. NavšUvil n ás i mi nistr životního 'pros t ř e dí ČS R dr. B e dři ch Moldan. O mezinál'odní akci Den Z emě hovo ř.il Denils Hayes z USA. Brn ě n št í B rontos a uři za; ji š ťova li akci organiz a č n ě a myslem, že tr adi č n ě dob ř e. I když jednánlby'loo n á r očn é a někdy zcuouha:vé, na rozdíl od ji n ých kcmferenci tato k n e č emu r O zujmnému doslpěl la. notvořili a schváhli jsme o rgani zač ní řád. M ě l a by to být organi'zace s prvky hnutí. Členem se mů že s tá!t každý. Členství je buď volné nebo vázané (takový člnvěk n ese o d;pqvě d Ho st, a le může ro'zhodovat, má právo n a informace). Členové tvoří zámad n ~ článek s,p.rá'vní SUQjBktivitou a z načnou samo'statno:stí. p.ak je tu ce lo'lstájtní Rada,!která m á funkci 'ko ordinační a inf orma,ční, nikoli naří zovací. Radu vou Va.lná hromada, která ji muže v případě nespnkoje nosrti i odvolat. MYlslelo se i na to, a.by,nikdo nemohl ve funk,ci zestál" nout, takže fun'kčnf obdo'bi je časo.vl! ocrnezené. Jednou variantou zák'lad