JAK TRÁVÍ VOLNÝ ČAS SENIOŘI
|
|
- Radka Konečná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta JAK TRÁVÍ VOLNÝ ČAS SENIOŘI Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Alice Onderková Autorka: Bc. Gabriela Kopečková obor: ošetřovatelská péče v gerontologii Brno, květen 2008
2 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Bc. Gabriela Kopečková Jak tráví volný čas senioři Pracoviště: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství Vedoucí diplomové práce: Mgr. Alice Onderková Rok obhajoby diplomové práce: 2008 Souhrn: Cílem této diplomové práce je prozkoumat, jak senioři tráví svůj volný čas a jakým aktivitám se běžně věnují. Provedený průzkum má poskytnout odpovědi převážně na otázky, zda existuje rozdíl mezi činnostmi, kterým se věnují senioři žijící ve městě a na vesnici, zda muži tráví volný čas jinak než ženy a konečně jestli se liší aktivity seniorů v souvislosti s jejich věkem. V práci jsou popsány nové programy, zaměřené na zvyšování fyzické i duševní kondice seniorů, ale také služby, které jsou starým lidem k dispozici na zabezpečení běžného chodu jejich domácnosti. Výsledkem práce je návrh řešení, jak zvyšovat především povědomí o dostupných aktivitách a službách, aby senioři prožili poslední část svého života co nejlépe. Klíčová slova: volný čas - aktivita - stáří - -.
3 Author: Name of the thesis: Bc. Gabriela Kopečková How the senior citizens spend their free time Institution: Masaryk university, Faculty of Medicine, Department of Nursing Leader of dissertation: Mgr. Alice Onderková Year of defence: 2008 Summary: The aim of this diploma thesis is to search the way of spendig the senior citiens free time and also the activities they are usually devoted to. The executed survey should clarify the questions if the activities done by the senior citizens living in the cities varies from those living in the country, if the activities carried out by the men are different from those carred out by the women concernig their free time and finally to clarify whehter the activities are different in connection with their age. In the thesis there are described the new programmes focused on the improvement of the physical and the mental condition of the old people and also services which are available to help them in their housholds. The result of this thesis is the solution design to increase the awareness about the available activities and services for the senior citizens helping them to spend their last life period by the most confortable way. Key words: free time aktivity old age city country living
4 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně, a že jsem použila pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 15. května Bc. Gabriela Kopečková
5 Poděkování: Chtěla bych touto formou poděkovat paní Mgr. Alici Onderkové a paní PhDr. Andree Pokorné za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Mgr. Martinovi Řezačovi za pomoc při statistickém zpracování dat získaných v šetření diplomové práce. A v neposlední řadě také všem respondentům za spolupráci při vyplňování dotazníků a své rodině.
6 Obsah: Obsah: Úvod Charakteristika problému Stáří Změny ve stáří Tělesné (biologické) aspekty stárnutí Psychické změny ve stáří Změny v oblasti sociální Adaptace na stáří Potřeby starých lidí Rodina a starý člověk Kvalita života seniora Trávení volného času ve stáří Univerzita třetího věku Masarykova univerzita Brno, univerzita třetího věku Kluby seniorů Sportovní programy Ostatní aktivity seniorů v domácím prostředí Volno-časové aktivity a zapojení obyvatel do provozu domova důchodců v Nových Hvězdlicích Skladba obyvatel v domově důchodců v Nových Hvězdlicích Spolupráce s rodinou Cíl práce a hypotézy Metodika Metodika výzkumného šetření Metodika statistického zpracování Výsledky průzkumu, jejich analýza a diskuse Charakteristika daného vzorku respondentů Analýza jednotlivých položek Matematicko-statistické zpracování a ověření hypotéz Vlastní analýza a diskuse daného vzorku Návrh na řešení zjištěných nedostatků Závěr
7 8. Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam příloh
8 1. Úvod Stárnutí a stáří je přirozenou a nevyhnutelnou fází každého živého organismu. O stáří se v posledních letech hodně hovoří a píše. Starých lidí přibývá, proto se v dnešní době stále více zabýváme stárnutím populace. Souvisí to zejména se zvyšující se životní úrovní. Problémem stárnutí se nezabýváme jenom my, ale začíná být řešen celosvětově. Týká se to každého z nás. Každý budeme ve stáří potřebovat pomoc. To, jak se rodina a zejména společnost dokáže postarat o své stárnoucí spoluobčany, je vizitkou její vyspělosti. Problematikou stáří se zabývá mnoho oborů. Zejména medicína se zaměřila v rámci výzkumů na příčiny, projevy a důsledky stárnutí. Nezabývá se jen léčbou chorob, které samozřejmě s tímto věkem souvisí, ale nabízí i optimální způsob života. Nejde jenom o stravování, ale i o udržení kondice jak fyzické, tak duševní. Nejenom správná životospráva, ale zejména psychická stránka hraje v životě starého člověka důležitou roli. Samozřejmě záleží na každém jednotlivci, jak si tato doporučení vezme za své. Právě různé obory, které se tímto tématem zabývají, dávají seniorům názorné příklady, jak tyto programy využívat. Důležité je zajištění základních potřeb starého člověka, ale také možnost smysluplného využití jeho volného času. Proto je tato otázka v dnešní době tolik diskutována. Kvalita života seniorů není postavena jen na dodržování životosprávy, ale také na jejich aktivitách a využití volného času. Pod pojmem volný čas seniorů si každý představí celý volný den. Právě tímto se zabývají mnohé publikace, které nabízí celou řadu doporučení, jak vyplnit a zlepšit závěrečné období života. Tato problematika mne velmi zaujala, proto jsem se rozhodla zaměřit svoji práci na oblast využití volného času seniorů. Obecně se předpokládá, že možnost využití volného času a dostupnost služeb jsou rozdílné na vesnici a ve městě. Cílem mé práce je posoudit, zda tyto rozdíly existují. Podle demografických studií se ve vyspělých zemích lidé dožívají stále vyššího věku. S postupným přibýváním let dochází u seniorů ke změnám ve zdravotním stavu, přibývá nemocí a ubývá sil. Díky vyspělé medicíně se daří tyto důsledky stále více potlačovat, což vede ke zkvalitnění posledních let života člověka. Důsledkem je, že střední věk života člověka se posouvá. Již i moderní gerontologie začíná považovat za nejnižší věkovou hranici pro stáří 75 let. Stále větší důraz je kladen na kvalitu života seniorů. Nabídka služeb a různých aktivit rychle na tento trend reaguje. Díky tomu se segment seniorů začíná stávat daleko více zajímavým pro podnikatele v nejrůznějších oborech. 8
9 Sestavila jsem dotazník, ve kterém jsem rozdělila respondenty na skupinu mužů a žen a dále jsem se zaměřila na rozdíl mezi seniory žijícími na vesnici a ve městě. Mimo to se chci zaměřit na rozdíly v trávení volného času u seniorů v různých věkových obdobích (konkrétně mezi skupinou seniorů ve věku let a skupinou ve věku 76 a více let). Otázky dotazníku nemohou plně obsáhnout veškeré možnosti využití volného času, zálib a aktivit těchto jednotlivých skupin. Měly by však ukázat alespoň přibližnou odpověď, jak senioři tráví svůj volný čas. 9
10 2. Charakteristika problému 2.1. Stáří Stárnutí je plynulým přechodem v rámci celého života člověka. Stárnutím se rozumí souhrn nevratných změn ve struktuře a funkci organismu. Jsou příčinou zvýšené zranitelnosti a podmiňují pokles schopností a výkonnosti jedince. Změny ve stáří probíhají na úrovni biologické, psychologické a sociální. Mají za následek ztrátu funkční rezervy orgánů. Díky tomu se starý organismus stává méně přizpůsobivým k měnícím se podmínkám vnitřního i zevního prostředí. Ztrácí své adaptační schopnosti a i při mírných podnětech dochází k dekompenzaci orgánových funkcí, popřípadě celého organizmu. Involuční změny a mnohočetná orgánová patologie charakterizují zvláštnosti chorob ve stáří. S přibývajícím věkem se mění spektrum nemocnosti. Narůstají chronické degenerativní choroby, jako jsou osteoartróza, osteoporóza, kardiovaskulární a cerebrovaskulární choroby, demence. Podle epidemiologických studií trpí téměř 90 % osob nad 75 let jednou či více chronickými chorobami. Obvyklé je sdružování nemocí, a to buď bez kauzální souvislosti (choroby konkomitující), nebo dochází k příčinnému řetězení chorob, kdy jedna vyvolá druhou. 1 Nejčastěji si pokládáme otázku, od kdy může být člověk pokládán za starého. Lze popsat několik důvodů, proč není snadné si na ni odpovědět. Vzhledem ke značné intraindividuální variabilitě může týž člověk vykazovat pokles výkonnosti, zatímco v jiné činnosti může být výkon zachován či dokonce stoupat. Ve stáří se ještě více než v dřívějších obdobích projevují rozdíly mezi jednotlivci. Jedni jsou duševně svěží i tělesně zdatní, zatímco jiní vykazují známky stárnutí velmi brzy. V neposlední řadě hraje velkou roli také zdravotní péče a celkové společenské změny, které mají pozitivní vliv na zlepšení zdravotního stavu lidí. Obecně můžeme říci, že z hlediska společenského je člověk starý, když je za takového pokládán ostatními členy společnosti. Díky vývoji společnosti dochází také k tomu, že se lidé dožívají stále vyššího věku. Dochází celosvětově ke stárnutí populace. Hranice, od kdy je člověk považován za starého, se posunuje. V roce 1800 byl za starého běžně označován člověk čtyřicetiletý, v roce 1890 byl jako kmet vnímán padesátník. V současných průmyslově vyspělých zemích je zpravidla dolní 1 TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi, str. 8 10
11 hranice stáří udávána věkem 65 let. Zájem dnešní gerontologie se soustřeďuje spíše až na věk od 75 let. 2 U každého druhu je pochod stárnutí geneticky zakódován. Pro každý druh existuje určitá maximální hranice délky života. U člověka je tato hranice stanovena na 125 let. Tohoto limitu věku se však většina lidí nedožívá. V literatuře se setkáváme s celou řadou dělení. Podle WHO se rozděluje stáří na období stárnutí let, označované též jako mladí senioři. V této životní etapě vyvstává do popředí hlavně problematika odchodu do důchodu, volného času a seberealizace. Další je stáří let, tzv. staří senioři. V tomto období hovoříme hlavně o problematice adaptace, tolerance zátěže, osamělosti. A závěr tvoří období stařeckosti nad 90 let, velmi staří senioři, nebo také dlouhověkost. Zde pokládám za důležité zaměřit se hlavně na otázky sobě-stačnosti a zabezpečenosti. Toto dělení bývá často označováno jako kalendářní stáří (věk). Jde o označení jednoznačně vymezitelné, je dáno datem narození. Nejsou zde postihnuty individuální rozdíly mezi lidmi. Někteří psychologové například Vágnerová (v knize Vývojová psychologie, 2000) člení kalendářní stáří pouze na dvě období, a to období raného stáří( 60/65 74 let) a období pravého stáří( nad 75 let). Mimo kalendářní stáří se setkáváme s pojmy biologické stáří (věk) a sociální stáří. Biologické stáří (věk) je označení pro konkrétní míru involučních změn jedince. Hodnotí funkční stav orgánů, výkonnost a kondici jedince. Zaměřuje se přímo na sešlost, opotřebovanost a patologii daného jedince bez ohledu na datum narození. Tento věk je pro nás zdravotníky důležitější. Říká nám více o skutečném stavu organismu daného jedince. V neposlední řadě nemůžeme zapomenout na sociální stáří. To charakterizuje proměnu sociálních rolí, potřeb, životního stylu i ekonomického zajištění. Zde se hlavně zabýváme problematikou maladaptace na odchod do důchodu, ztrátou společenské role, osamělosti, poklesem životní úrovně v souvislosti s ekonomickým zajištěním, hrozbou ztráty soběstačnosti, věkovou diskriminací. 2 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří. 11
12 2.2. Změny ve stáří V období stáří dochází ke změnám v oblasti tělesné (biologické), psychické a sociální Tělesné (biologické) aspekty stárnutí Stáří je charakteristický proces biologických změn v organismu, který začíná právě v tomto období a pokračuje do smrti člověka. Proces biologického stárnutí, jak můžeme tyto změny v involuci jedince pojmenovat, je dán hlavně genetickými dispozicemi, životním stylem jedince a probíhá tedy velmi individuálně. Biologické (tělesné) změny organismu úzce souvisí se změnami morfologie, zpomalení a úbytkem funkcí jednotlivých orgánů a organizmu jako celku. Výsledkem je opotřebování orgánů, zpomalený metabolismus, pokles biologických adaptačních mechanismů. Ve vztahu k aktivitě jedince bych se ráda zaměřila na změny, které člověka v této souvislosti mohou nejvíce omezovat. Na první místo jsem zařadila atrofii, hlavně proto, že postihuje všechny orgány a tkáně. Velmi výrazné změny pozorujeme na svalech, jejichž ochabnutí má za následek shrbení postavy. V důsledku atrofie meziobratlových plotének dochází ke zmenšení postavy. Mimo změn na kostře člověka a svalech dochází též ke změnám v kloubech. Velice často je u starých lidí popisováno onemocnění pohybového aparátu, který seniorům mnohdy komplikuje a znepříjemňuje život. Změny na pohybovém aparátu bývají podle mne jednou z častých příčin omezení tělesných a jiných aktivit seniorů. Vedou k tomu, že se senioři dostávají do izolace domácího prostředí. Na omezení pohybových aktivit se, dle mých zkušeností z praxe v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně, kde jsem pracovala, úzce podílí změny na kardiovaskulárním systému a dýchacím systému. U kardiovaskulárního systému se nejčastěji vyskytuje arterioskleróza. Ta postihuje, jak velké artérie - koronární řečiště, tak ostatní tepenný systém. To má pak za následek poruchu cirkulace příslušné oblasti a následně poruchu funkce. Díky těmto změnám dochází k snížení výkonu, zvýšené únavě člověka a tím k snížení aktivity jedince. U dýchacího systému se změny nejčastěji projeví celkovým snížením funkce. U seniorů můžeme pozorovat ztuhlost hrudníku, snížení vitální kapacity plic, změny plicní cirkulace a snížení obranné schopnosti plic, která je dána hlavně poruchou kašlavého 12
13 mechanismu, poklesem sekrece imunoglobulínu IgA na sliznici nosu a dýchacích cest a poruchou funkce makrofágů. Mezi další významné změny, které se podílejí na snížení výkonnosti a aktivity jedince, patří změny v nervovém systému, a to hlavně na mozku. Nejvíce se zde projevuje atrofie. Dochází ke snižování celkového počtu neuronů a k postupným degenerativním změnám. Lze prokázat změny v množství neurotransmiterů a jejich receptorů. Změny probíhají difúzně a jejich četnost narůstá s věkem. Objevují se poruchy smyslových orgánů, přičemž z hlediska aktivity jedince jsou, z mého hlediska, nejvýznamnější změny v oblasti zraku, sluchu, poruchy chůze a rovnováhy, zhoršení zrakově-prostorové orientace, zhoršení rozpoznání předmětů a prodloužení času, který je k rozpoznání potřebná. Samozřejmě, že i změny v ostatních systémech se mohou podílet na zvýšené únavě a tím na snížení zájmu seniora o jakýkoliv druh aktivity Psychické změny ve stáří Ve stáří dochází ke změně mnoha psychických funkcí v důsledku biologických nebo psychosociálních vlivů. Biologicky podmíněné změny mohou být dány procesem stárnutí, který ovlivňuje strukturu funkcí mozku. Tyto změny se pak projeví v psychické oblasti. Lze je považovat za normální, např. celková pomalost, obtíže s pamětí atd. Mezi další biologicky podmíněné, řadíme změny vyvolané chorobným procesem. Postupný pokles funkčních rezerv a zhoršení adaptačních schopností, včetně inteligence, mohou ovlivňovat i různé psychosociální faktory. Mezi ně můžeme zařadit individuální specifický životní styl a návyky, vliv a očekávání společnosti, sociokulturní vlivy společné pro určitou stejnou generaci (např. generace válečná). Do změn poznávacích procesů zařazujeme změny aktivační úrovně. Ty se projevují u starých lidí celkovou pomalostí, prodloužením jejich reakčního času tzn., že na rozhodování a zpracování informací potřebují delší dobu než dříve. Proto také situace, kdy je nutné toto uplatnit, působí na seniora jako velká zátěž a vyvolává u něj stres. Tyto změny jsou biologicky podmíněny. U seniorů se daleko častěji setkáváme s únavou. Na druhé straně se může pomalost projevovat i pozitivně: staří lidé bývají rozvážní a trpělivější, než byli dřív. 3 Další změny poznávacích procesů nastávají v oblasti orientace v prostředí. Ty jsou ovlivněny zhoršením zrakové a sluchové ostrosti. Obtíže v oblasti vnímání 3 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří, str
14 mohou ovlivňovat i ostatní poznávací procesy. Snížení zrakové a sluchové ostrosti lze však velmi dobře kompenzovat k tomu určenými pomůckami. Problémy s vnímáním vedou k vyšší únavě. S ní jsou spojené emoční reakce jako napětí, afektivní výbuchy, úzkost, deprese. Tito lidé jsou více ohroženi sociální izolací, neboť v důsledku výše popisovaných změn mají tendenci nevyhledávat tolik společnost jiných lidí. Ve stáří dochází postupně k celkovému útlumu a zpomalení funkcí paměti. Nejsou ovlivněny pouze biologickými změnami, ale působí na ně genetická výbava jedince, zdraví a v neposlední řadě také duševní činnost jedince. Pokles paměťových funkcí je individuálně specifický. Pokud je paměť trénovaná, jsou její funkce méně narušeny a uchovávají se delší dobu. Platí zde, že snáze upadá nepoužívaná aktivita. Staří lidé jsou více zaměřeni do minulosti. Události z doby minulé si pamatují a dobře vybavují, zatímco nové informace si většinou nepamatují. Poslední v oblasti poznávacích procesů bych chtěla zmínit změny intelektových funkcí, které úzce souvisí s biologickými a psychosociálními faktory, jsou značně individuální a vzájemně se ovlivňují. I v této oblasti se hodně uplatňuje genetická dispozice a úroveň dosaženého vzdělání. Obecně platí, že lidé, kteří mají vyšší inteligenci, se také zpravidla více zabývají intelektuálními aktivitami, které jejich kompetence udržují a dále rozvíjejí. Lidé, kteří jsou v tomto směru méně disponovaní, si volí jiný styl života, který obyčejně nepodporuje ani zachování stávajících schopností. 4 U starých lidí je zachována schopnost používat znalosti získané dříve. Vlivem stáří dochází ke zpomalení výkonu, nemusí to však znamenat snížení jeho kvality. Lidé staršího věku se hůře učí čemukoliv novému. To ovlivňuje přizpůsobování novým situacím. Dávají přednost rutině a stereotypu, jsou pohodlnější. Postoj k vlastním psychickým změnám ve stáří, tj. subjektivní zpracování těchto změn, je signálem úrovně zachovalých psychických kompetencí, ale i celkové vyrovnanosti osobnosti. 5 Člověk může zaujmout realistický postoj. Ten se projevuje akceptací nevyhnutelných změn a hledáním způsobů, jak se s nimi přijatelně vyrovnat. Nebo nepřiměřený postoj, ten může mít různé varianty. Může se projevovat emočně podmíněným popíráním reality, nebo naopak nadměrným pesimismem a rezignací. Někdy je jeho příčinou ztráta kritičnosti, tj. úbytek rozumových schopností. Takový člověk už není schopen přiměřeného hodnocení sama sebe. 4 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří, str VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří, str
15 Další oblastí, která prochází ve stáří změnami, je oblast regulačních procesů. Je charakterizována snížením adaptability a odolnosti vůči zátěžovým situacím. Vyvolává zpomalení a oslabení většiny regulačních funkcí. K nejvíce transparentním změnám dochází v oblasti emočního prožívání a emoční reaktivity. Ve stáří se projevují především citovou labilitou, zhoršenou schopností ovládat své emoce, sklonem k úzkosti a depresím. Výkyvy emočních projevů ovlivňují i ostatní psychické funkce a vedou k častým pocitům nepohody. Dále bývají pozorovány změny vůle. Staří lidé se neradi rozhodují a bývají tvrdohlaví. S postupem stárnutí může dojít k úpadku všech projevů vůle, k rezignaci až apatii. Pro seniora je typické snížení potřeby stimulace, učení a zvýšení potřeby citové jistoty, bezpečí a otevření budoucnosti. V obecném pojetí je velmi často používáno tvrzení jako: vždyť babička dřív taková nebyla nebo ten člověk se změnil, to je to stáří. Díky procesům stárnutí může docházet k částečným osobnostním změnám, které mohou měnit prožívání seniora. Projevují se především zdůrazněním nebo naopak potlačením některých typických vlastností jedince. Introverze tak například může vést až k samotářství, u extrovertů se může naopak objevit sklon k povrchnosti nebo až k okolí obtěžující žvanivosti. Člověk pečlivý se může stát až puntičkářský, člověk šetřivý až lakomý apod. Změny osobnosti bývají nápadné a mohou souviset s nějakými chorobnými projevy Změny v oblasti sociální Ve stáří se setkáváme se změnami, které zasahují do sociální role člověka a ekonomické situace. Jsou ovlivněny sociální kontakty. Změna sociální role starého člověka vede k větší anonymitě a ztrátě individuálních specifických znaků. Zatímco mladý člověk z hlediska vymezení sociální role ve společnosti disponuje širokou škálou možností, senior má k dispozici podstatně méně variant a se zvyšujícím se věkem postupně ubývají. Odchodem do důchodu ztrácí roli, kterou zaujímal ve svém zaměstnání. Díky úmrtí partnera ztrácí roli manžela. Na změnu má také vliv ekonomická situace seniora a pod. Ekonomická situace se výrazně podílí na životě seniora. Souvisí samozřejmě s odchodem do důchodu. V aktivním životě byl člověk zvyklý na určitý životní standard.ten musí v okamžiku odchodu do starobního důchodu většinou pozměnit. To se může projevit např. v omezených možnostech vykonávat určité aktivity např. kulturní, společenské, v některých případech sportovní a pod. Člověk musí více finančních prostředků věnovat 15
16 na zajištění základních potřeb, které se mění v souvislosti se zhoršujícím zdravotním stavem, na nákup léků nebo kompenzačních a jiných k životu potřebných pomůcek. Potřeby sociálního kontaktu ve stáří se liší ve vztahu k nárokům, které měl senior v mládí. Lidé vyšších věkových kategorií mají tendenci vyžadovat zachování většího soukromí a klidu. V případě potřeby se obrací v kontaktech a komunikaci spíše ke své rodině, na vrstevníky nebo dobré známé. K hodnocení jednotlivých vztahů v rodině a jejich identifikaci lze využít postupu tvorby genogramu, který je charakterizován jako diagram popisující členy rodiny a jejich vzájemné vztahy v průběhu posledních tří generací a nebo minimálně v období posledního roku. Genogram informuje o struktuře intergeneračních vztahů, psychosociálních dat, vzdělání, rodinném stavu a zaměstnání a zdravotním stavu. 6 Pro získávání údajů a vytvoření takovéhoto genogramu je nutné se obrátit na některého z odborníků do jehož kompetencí tato činnost spadá. Jedná se o psychologa, sociologa či psychoterapeuta. Další z možností jak můžeme zhodnotit vztahy rodiny je ecomapa. V ní pomocí diagramu hodnotíme vztahy rodiny a ostatních členů komunity v rámci přirozeného sociálního prostředí. 7 Mezi nejčastější problémy, které se ve stáří vyskytují, patří především osamělost, sociální izolace a strach z opuštěnosti. Vágnerová ve své Vývojové psychologii uvádí, že riziko samoty a izolace starých lidí mohou ovlivňovat různé faktory, především: 1. Sociální situace ve stáří se zvyšuje pravděpodobnost ztráty partnera a ovdovělý člověk žije často sám. 2. Fyzický stav možnosti sociálního kontaktu limituje snížená hybnost, smyslové postižení (zraku a sluchu), ale i jakákoliv závažnější nemoc. 3. Psychický stav úbytek kompetencí, deprese, změny osobnosti, ebeny. Demence ztěžují nebo zcela eliminují jakýkoliv přijatelný sociální kontakt. 8 6 POKORNÁ, A. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství., str POKORNÁ, A. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, str VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří, str
17 Staří lidé si sami hledají různé aktivity, jak se těmto nepříjemným situacím vyhnout. Nejdůležitější se pro ně stávají sousedé, proto se tak brání změně bydliště. Důležitým spojencem pro pocit bezpečí je telefon. Náhradním společníkem může být zvíře či média. Senioři odmítají změny i v oblasti hodnot a norem. Jsou konzervativní a vyžadují důsledné dodržování určitého řádu chování Adaptace na stáří Počátek nastupujícího stáří člověka je charakteristický poměrně velkým množstvím změn. Jednou z velmi významných se stává odchod do důchodu. Člověk přechází z aktivního života, kdy čas je řízen prací, do důchodu, kdy si musí svůj čas organizovat sám. Zde se může děsit prázdnoty, kterou bude třeba vyplnit. Nyní však nastává čas, kdy člověk může začít realizovat své plány, na které v době aktivního života nezbýval čas. Dalším významným faktem je ztráta blízkých osob, ať už se jedná o nejbližší rodinu (životní partner, děti) nebo o přátele, známé či vrstevníky. Je nucen tyto ztráty kompenzovat novými vztahy. Díky tomu dochází stále častěji k obratu pozornosti k sobě samému. Většina současných koncepcí se zaměřuje na zlepšení kvality života seniorů. V zahraničí jsou to především preventivní programy, mezi nejvyhledávanější patří kurzy tréninku paměti (v posledních letech nabízené i u nás), kurzy kreativního myšlení a v širším pojetí pak univerzity třetího věku, které poskytují ucelené vzdělávací programy určené přímo pro seniory. Existuje spousta dalších možností pro seniory, které se snaží v období stáří zlepšit staršímu člověku kvalitu života a usnadnit jeho adaptaci. Podle jedné pečlivé studie (S. Reichardová, 1962) lze vyčlenit pět typů či spíše strategií vyrovnání se s vlastním stářím. 9 Konstruktivní strategie: Člověk, který se konstruktivně vyrovnává s realitou vyššího věku, je především stále aktivní. Nepřestává mít radost ze života a z vřelých citových vztahů k blízkým lidem. Je si vědom možnosti svých výkonů a jejich mezí i budoucích vyhlídek. Akceptuje i eventualitu smrti a přijímá ji bez nadměrného strachu a zoufalství. Je i v tomto věku snášenlivý, pružný v myšlení a přizpůsobování se novým okolnostem. Nepostrádá humor, dovede si najít potěšení v jídle a pití, v práci i rekreaci. Rozvíjí dále zájmy a dovede se podle potřeby prosazovat, aniž by byl vůči druhým agresivní. V anamnéze těchto lidí najdeme zpravidla šťastné dětství a spokojeně 9 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie, str
18 prožitou i pozdní dospělost, šťastné manželství a rodičovství i když ani oni nebyli samozřejmě ušetřeni obtíží, které museli překonávat. Strategie závislosti: Lidé tohoto typu mají sklon k pasivitě a závislosti na druhých lidech, na které spoléhají více než na své vlastní síly. Jsou bez větších ambicí a raději přenechávají odpovědnost i povinnosti mladším. Uchylují se do svého soukromí. Muži přenechávají rozhodování ženě, která získává podobnou dominanci, jakou ve svém dětství zpravidla poznávali u svých matek. Vcelku je tato strategie méně příznivá, ale sociálně je rovněž přijatelná. Strategie obranná: Projevuje se méně příznivou přehnanou aktivitou, která má zahnat všechny starosti a myšlenky na vlastní obtíže a eventuální blízkost životního konce. Lidé se zpravidla emočně nadměrně kontrolují a jednají přísně podle zvyků a konvencí, až s nutkavou pedantičností. Strategie hostility (nepřátelství a hněvivosti vůči druhým): Lidé tohoto typu mají sklon dávat vinu druhým lidem nebo nepříznivým okolnostem za své nezdary. Jsou často agresivní a podezřívaví, stále si na něco stěžují. Strategie sebenenávisti: Staří lidé obracejí agresivitu sami vůči sobě. Jsou k sobě nadměrně kritičtí. Vidí svůj dosud prožitý život jako naprosté selhání a nedávají najevo žádné přání žít jej znovu. V anamnéze nalézáme často ambivalentní vztahy vůči rodičům, neuspokojivý manželský život a stále provázející pocit osamělosti a vlastní neužitečnosti. Smrt je anticipována jako milosrdné vysvobození z velmi neuspokojivého života. Adaptace na změny vyvolané stářím probíhá mnohem pomaleji. Člověk se daleko hůře vyrovnává s nemocí, stresem. U seniorů můžeme očekávat problémy např. v souvislosti s dlouhodobou hospitalizací, při umístění seniora do nějakého z typů sociálních zařízení a nebo při přestěhování. Velkou roli také hraje, zda se senior pro předcházející změnu rozhodne sám, či je k tomu rodinou nebo okolnostmi donucen. Tyto změny můžeme označit za dramatické změny životního způsobu, které mnohdy až ohrožují život seniora. Nárůst úmrtnosti pozorujeme po přijetí do trvalé ústavní péče. Poruchu adaptace může způsobit i přemístění seniora z lůžka na lůžko v tomtéž nemocničním pokoji. Z těchto důvodů je kladen velký důraz na zásady duševní hygieny. Ty by měly být zaměřeny na udržování a posilování přizpůsobivosti. V jednom cyklu duševní životosprávy jsem se pokusil formulovat zásady vztahující se k udržení hodnotného způsobu života ve stáří, a to tak, aby se snadno zapamatovaly. Tak vzniklo těchto pět pé optimální adaptace, v nichž 18
19 jsou zahrnuty důležité předpoklady a vodítka pro duševní životosprávu ve vyšším věku, které mohou posloužit také lékařům a ostatním zdravotnickým pracovníkům geriatrických oddělení. 10 Do pěti pé řadíme: Perspektivu ve stáří se setkáváme s tím, že starý člověk se často vrací do minulosti, co bylo, jak co dělal, co prožil. Pro udržení optimální adaptace na stáří, je důležité udržení orientace na budoucnost jak osobní, tak i nadosobní. Pružnost pro optimální stáří je důležité umět přijímat nové podněty, měnit své životní zvyky, včetně zachování schopnosti sebekritiky, pouštět se do nových úkolů atd. Optimální je též zachování dobré tělesné kondice. Na seniora má pozitivní vliv propojení motorické a duševní činnosti. Prozíravost důležité v této oblasti je udržení schopnosti organizovat si život přiměřeně svým možnostem, umět kompenzovat dílčí deficity i úbytek sil. Porozumění pro druhé v mládí člověk většinou velmi snadno, lehce a někdy i lehkomyslně navazuje vztahy a kontakty s novými lidmi. Ve stáří je člověk mnohem opatrnější, méně důvěřivý. City k druhým déle zrají. Staří mají většinou jiné názory a postoje. Proto je důležité si zachovat toleranci vůči odlišným názorům a postojům. Potěšení pro stáří je důležitý smysl života, mít pro co žít, mít o něco zájem. Záleží na každém, co je právě pro něj zdroj potěšení, radosti a uspokojení. Těchto pět P můžeme nalézt v dobře fungující rodině. Role prarodiče poskytuje celou řadu podnětů a uspokojuje mnohé jejich potřeby. Jedná se o následující potřeby: Potřeba stimulace- vnouče přináší mnoho nových podnětů, s nimiž je spojena možnost různé prarodičovské aktivity, obvykle příjemné a lákavé. 11 Na druhé straně však malé dítě může rušit seniorovu potřebu většího klidu. Potřeba orientace- pro prarodiče znamená narození vnoučete celo řadu změn, hlavně v oblasti rolí a vztahů. Je nutné aby se na novou situaci dobře adaptoval. Učí se rozumět 10 KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R. a kol. Geriatrie a gerontologie, str VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří., str
20 vnoučeti, oživují se v něm vzpomínky na dobu počátku jejich vlastního rodičovství, na období, kdy byly jeho děti malé. 12 Potřeba citového vztahu - vnouče je pro prarodiče důležité také z hlediska uspokojování právě této potřeby. Většina malých dětí plně přijímá lásku, kterou jim babička a dědeček dává a na druhé straně ji plně vrací. Potřeba seberealizace - zdravé vnouče potvrzuje kontinuitu i kvalitu rodu, a tím i prarodiče. On se s ním také chlubí, je to i jeho potomek, přestože se narodil v další generaci. 13 Potřeba otevřené budoucnosti- prarodič ve vnoučatech vidí pokračování svého života. Malý človíček mu dává celou řadu podnětů a tím zlepšuje jeho stáří. Nabízí možnost těšit se na další dny strávené v jeho společnosti a neztratit chuť žít. Starý člověk se zapojuje do rodinného života, díky tomu se udržuje v aktivitě, která jak se zdá, je velmi důležitou; dá se říci nejdůležitější stránkou pro kvalitní stáří a dobrou adaptaci na stáří. Jaro Křivohlavý ve své knize Psychologie nemoci uvádí doporučení, jak pomáhat stárnoucím lidem přemáhat strach ze stárnutí. Jak můžeme pomoci starým lidem přemoci strach ze stárnutí? Nepřikazovat nutnost akceptace jeden z faktů, zda bude člověk v životě ve stáří šťastný je přijmutí stárnutí. Důležité však je smíření nepřikazovat. Máme-li hodnotit úspěšnost boje o akceptaci faktu stárnutí, potřebujeme určitá kritéria. Jedno kritérium je možné formulovat již nyní bez obav. Je jím schopnost přijmout objektivně daný věk bez trapných myšlenek typu to je strašné(neštěstí), jak jsem starý(á). Vyjádřeno kladně: uvědomovat si, kolik nám je let, a radovat se z toho, co ještě můžeme, i když mnohé již nemůžeme tak, jak bychom si přáli. 14 Nebagatelizovat důležité je starým lidem nesnižovat jejich těžkosti. Pochopení snažit se pochopit situaci starého člověka, porozumět jeho těžkostem a nepochybovat o jeho problémech, které líčí Naslouchat a soucítit To, co je doporučováno dělat tam, kde stojíme tváří v tvář stárnoucímu člověku, který má těžkosti přijmout nezměnitelnou 12 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie dětství, dospělost,, str VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie dětství, dospělost, str KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci, str
Priorita VII. - Podpora pobytových služeb
Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme
VíceJak se co nejdéle udržet. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak se co nejdéle udržet v dobré kondici.?! PaedDr. Mgr. Hana Čechová Osnova 1. Seniorský věk aneb procházka přesně nepřesnými statistikami 2. Stárnutí 3. Lze proces stárnutí ovlivnit? 4. Aktivní stárnutí
VíceSPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ
SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ Iveta Sladká, Alena Machová X: 1 107, 2008 ISSN 1212 4117 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně
VíceModul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:
Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském
VíceProč rehabilitace osob vyššího věku?
Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,
VíceStáří. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Stáří Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2010 Mgr. Monika Řezáčová začátek stáří (mezní věk) je obdobím mezi 60/65 rokem života Primární
VíceDemografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová
Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky
VíceOšetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství
Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí
VíceÚroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory
Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?
VíceSOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK
Sociální standard Veřejný závazek Místo realizace: Účel standardu: Cíl standardu: SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Domov se zvláštním režimem Vejprty Krakonoš Jasně definovaná pravidla fungování
VíceCíle a způsoby poskytování sociálních služeb
Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické
VíceDomov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VíceKomunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe
Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování
VíceJak se vyrovnat s úbytkem sil. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak se vyrovnat s úbytkem sil PaedDr. Mgr. Hana Čechová Téměř sto let jsme byli přesvědčeni o tom, že nejvíce mozkových buněk má člověk v18 letech, kdy mu lze naměřit nejvyšší IQ a poté již jen nezadržitelně
VíceDS Říčany s.r.o. Krabošická Říčany Voděrádky IČ: DIČ: CZ V Říčanech Voděrádkách dne
DS Říčany s.r.o. Krabošická 84 251 01 Říčany Voděrádky IČ: 05027489 DIČ: CZ05027489 V Říčanech Voděrádkách dne 4. 4. 2018 NABÍDKA PRACOVNÍCH POZIC PRO OBSOLVENTY STŘEDNÍCH ŠKOL, VYŠŠÍCH A VYSOKÝCH ŠKOL
VíceSoučasné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob
Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje
VíceDruh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách
Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní
VíceStárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství
Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén
VíceČeský červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle
Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní
Více3.3. Výdaje na dlouhodobou péči
3 3% 2 2% 1 1% % Výsledky zdravotnických účtů ČR 21 215 3.3. Výdaje na dlouhodobou péči Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných
VíceNávrh modelu sociální služby TERÉNNÍ ODLEHČOVACÍ SLUŽBY
Návrh modelu sociální služby TERÉNNÍ ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 6 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Vymezení typických
VíceZdravé stárnutí Nikdy není pozdě
Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní
VíceOD ZÁVISLOSTI K SAMOSTATNOSTI
OD ZÁVISLOSTI K SAMOSTATNOSTI Zkušenosti z Poradenského centra SPMP ČR SAMOSTATNOST Samostatnost v dovednostech, sebeobsluha hygiena, oblékání, jídlo atd. limity potřebují vždy určitou míru podpory a péče
VíceUniverzity třetího věku
Univerzity třetího věku Postproduktivní věk (stáří) biologické, kalendářní, sociální senioři: - mladí senioři 65 74 r. - staří senioři 75 84 r. - velmi staří senioři 85 r. a víc Vzdělávání seniorů v ČR
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VícePoslání, cíle a zásady poskytování sociálních
Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a
VíceVývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti
Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického
VíceVEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad
VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace
VícePohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková
Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života Radka Bužgová, Radka Kozáková Projekt AZV MZ ČR (2017-2020) LF OU a neurologická klinika FN Ostrava Cílem projektu je vytvoření
VíceDospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Dospělost Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje vypracovala: Mgr. Monika Řezáčová 7.8.2009 Dospělost Dělení dospělosti: 1. mladší 18(26) 30/35
VíceZdravotní péče ošetřovatelská péče
Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdeňka Mikšová Olomouc 29.11.2016 Ošetřovatelská péče Rozpoznání příznaků poruchy zdraví Svépomoc a pomoc Svépomoc a pomoc při poruše zdraví při poruše zdraví Dodržování
VíceŽÁDOST O PŘIJETÍ DO DOMOVA PRO SENIORY ONDRÁŠ, P. O.
ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO DOMOVA PRO SENIORY ONDRÁŠ, P. O. Informace pro vyplnění žádosti. Údaje označené hvězdičkou * jsou povinné a je potřeba je uvést pro podání žádosti. Všechny ostatní údaje jsou nepovinné
VíceVEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ
VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací
VícePečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce
Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních
VíceSlužby sociální péče a služby sociální prevence
Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme
VíceOblastní charita Strakonice
www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceStandard č. 1. Cíle a způsob poskytování služby
Standard č. 1 Cíle a způsob poskytování služby Obsah 1 KRITERIUM 1a... 3 1.1 Poslání... 3 1.2 Cíle... 3 1.3 Zásady... 4 1.4 Okruhy osob... 4 1.5 Věková struktura:... 5 1.6 Podmínky pro poskytování služby...
VíceCharitativní a humanitární činnost
Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová
Více1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:
1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé
VíceCENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb
CENTRUM Rožmitál pod Třemšínem poskytovatel sociálních služeb zařízení je příspěvkovou organizací Středočeského kraje Poslání: Zajistit dobré a účinné sociální služby, které jsou základním předpokladem
VícePříprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život
VícePsychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Psychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová Rozdíly mezi postojem nemocného
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:
VíceRaná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc
Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina
Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny
Více3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory
3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,
VíceČeský červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle
Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceDotazník pro organizace působící v sociální oblasti ve městě Děčín
Dotazník pro organizace působící v sociální oblasti ve městě Děčín Zjišťování je prováděno v rámci projektu "Od analýz ke koordinaci sociálních služeb v Děčíně" reg. č. CZ.1.04/3.1.03/97.00046 Identifikační
VíceSystém psychologických věd
Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)
VíceZákladní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany
Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam, kde mohu být sám sebou a cítím
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceModel sociální služby Podpora samostatného bydlení
Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
Více1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3
Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829
VíceOd zralosti ke stáří
Od zralosti ke stáří Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,
VícePodporovat v udržení v soběstačnosti klienta v základních úkonech sebeobsluhy.
Poslání: "Podporujeme seniory zachovávat důstojný život a soběstačnost." Domov pro seniory Posláním Domova pro seniory je odborně poskytovat pomoc, podporu a péči lidem se sníženou soběstačností zejména
VíceZdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceDuševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina
Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé
VíceDům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)
Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VícePodpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)
Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní
VíceINFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY
INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský
VícePoruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno
Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost
VícePodpora neformálních pečovatelů
Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících
VíceKAPITOLY. Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v oš. týmu. Ošetřovatelský proces. Charakteristika, základní rysy moderní oš.
http://corporatecare.com.au/wp-content/uploads/about-us.jpg KAPITOLY Charakteristika, základní rysy moderní oš. péče Kategorie zdravotnických pracovníků Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v
Vícepečovatelská služba, 40 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách Broučkova 5352, Zlín, tel.: ,
Veřejný závazek soubor zveřejněných informací o službě, které se poskytovatel zavazuje plnit více viz. Popis realizace poskytované služby a vnitřní metodiky sociální služby Charitní pečovatelská služba
VícePodpora lidí s PAS osobní asistencí
Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků
VíceModel sociální služby Centrum denních služeb
Model sociální služby Centrum denních služeb Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VícePriorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí
Opatření V. 1.: Udržení a rozvoj současných kapacit pečovatelských služeb V současné době v Mladé Boleslavi a přilehlých obcích zajišťují pečovatelskou službu pro občany tři organizace, a to PS města Mladá
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM
ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy
VíceSlužby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová
Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě
VíceNávrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE
Návrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 6 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Charakter služby Vymezení
Více6. Zařízení sociálních služeb
6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,
VíceOČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme
skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje
VíceJak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak na mozek, aby fungoval aneb pohyb a myšlení PaedDr. Mgr. Hana Čechová Mozek nám jasně říká: Hýbej se, běhej, cvič. neboť Vhodně strukturovaná pohybová aktivita jednoznačně zpomaluje proces stárnutí
VíceZákladní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany
Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam,
VíceDům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)
Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VíceDotazníkové šetření potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb ve městě Příboře 2017
Dotazníkové šetření potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb ve městě Příboře 2017 Zpracoval Institut Komunitního rozvoje, z.s. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace... 2 2. Výsledky dotazníkového
VíceZákladní veřejné prohlášení
Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním
VíceDotazník pro uživatele sociálních služeb v ORP Pelhřimov Senioři
Vážená paní, vážený pane, Dotazník pro uživatele sociálních služeb v ORP Pelhřimov Senioři Plánování sociálních služeb v ORP Pelhřimov dovolujeme si požádat Vás o spolupráci při dotazníkovém šetření, jehož
Vícel. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.
l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích
VíceSociální stárnutí, životní změny
Sociální stárnutí, životní změny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Stáří je ztráta životního programu
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
Více30 Základní prohlášení organizace
Domov pro seniory Havlíčkův Brod, p.o. 580 01 Havlíčkův Brod, Husova 2119 tel.569 333 150-161, e-mail: h.hlavackova@ddhb.cz Domov pro seniory Havlíčkův Brod, p. o. 30 Základní prohlášení organizace Domov
VíceStáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech
Stáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech Proces a chronologie - funkčnost Ukazatele stárnutí (chronologický věk, funkční věk Podle návrhu SZO (WHO) z roku 1980,
VícePostoje sester k demenci. Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.
Postoje sester k demenci Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc. Péče o pacienty s demencí Specifické potřeby = specifický přístup Nároky na odbornost, osobnost sester Postoje sester
VíceVyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí
Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili
VíceVIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří
Více