Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Služovice

Transkript

1 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Služovice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

2 Úvodní slovo starosty Vážení spoluobčané, do rukou se Vám právě dostává dokument, na jehož vzniku pracovala řada ochotných a pilných lidí, kteří ve svém životě nemyslí jen sami na sebe, ale jsou svolní rozhlížet se kolem a u toho i pomáhat druhým. Komunitní plán sociálních služeb považuje Obec Služovice za velmi důležitý strategický materiál, který mapuje poskytovatele a uživatele těchto služeb, jejich kvalitu, dostupnost, potřeby, přednosti, ale i nedostatky. A nejen to. Dává nám vzácnou zpětnou vazbu o tom, jak se lidem v obci opravdu žije. Teď je na nás, abychom se takto získané poznatky pokusili přenést do praxe. Velké poděkování patří všem, kteří se na tvorbě podkladů k tomuto materiálu podíleli. Ve Služovicích se snažíme o to, aby lidé vedli činorodý život, a i Komunitní plán sociálních služeb jasně dokazuje, že se na aktivitu občanů od těch nejmenších až po seniory můžeme spolehnout. S úctou Petr Weczerek starosta obce Služovice 2

3 Obsah 1. Úvod do komunitního plánování Struktura KP Služovice Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Priority Vznik a podpora odborného sociálního poradenství Podpora osvěty a vzdělávání seniorů a zdravotně znevýhodněných Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Priority Podpora a rozvoj aktivit zaměřených na snížení socio-patologických jevů Podpora prorodinné politiky Průřezové aktivity Průřezové priority Podpora spolkové činnosti Propagace a informovanost Podpora komunitního plánování sociálních služeb Monitorování, vyhodnocování a aktualizace Závěr Seznam organizací, poskytujících služby a návazné aktivity v regionu Opavska Zdroje financování z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

4 1. Úvod do komunitního plánování Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, regionu, kraje. Komunitně plánovat lze téměř cokoli, nejvíce se však tato metoda využívá v sociální oblasti, konkrétně v rozvoji sociálních služeb. Co je to komunitní plánování sociálních služeb? Je to plánování rozvoje sociálních potřeb pro občany obce, města, mikroregionu, které vychází z jejich potřeb a na kterém se občané sami aktivně podílejí. Je to otevřený proces, který hledá nejlepší řešení. Je to věc veřejná. Základní principy komunitního plánování Princip triády spolupráce tří stran (zadavatel, poskytovatel, uživatel). Princip rovnosti každý má právo vyjádřit svůj názor. Princip skutečných potřeb analýza potřeb stojí před normativy a domnělými potřebami. Princip dohody přednost má souhlasné rozhodnutí před hlasováním. Princip vše je veřejné plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými, informace o dění v něm jsou veřejně dostupné. Princip dosažitelnosti řešení řešení, v něž komunitní plán vyústí, jsou kompromisem přání a možností místních zdrojů. Princip cyklického opakování komunitní plánování není uzavřený proces. Fáze, témata, problémy se cyklicky opakují. Je nutné se jimi opakovaně zabývat na nové úrovni. Princip kompetence účastníků v procesu plánování musí být zapojeni kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a danými pozicemi. Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb? Posilovat sociální soudržnost komunity občanů obce, města, mikroregionu, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců a skupin komunity. 4

5 Kdo se účastní komunitního plánování sociálních služeb? Zadavatel sociálních služeb Poskytovatel sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Podstatou komunitního plánování sociálních služeb je partnerství mezi třemi stranami - triádou. Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, zpravidla obec, město. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější službu za co nejnižší cenu a v co nejširším spektru. Poskytovatelé provozují služby, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet služby pro občany. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskové či neziskové. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatelé sociálních služeb jsou občané v nepříznivé sociální situaci, kteří potřebují sociální službu anebo mají zájem na jejím rozvoji pro své děti, rodiče. Zapojení uživatelů do komunitního plánování přináší možnost získání důležitých informací o kvalitě a potřebách sociálních služeb. Jaké jsou očekávané přínosy komunitního plánování? Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování sociálních služeb lze vytvořit systém služeb podle existujících a předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě, a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Na základě průběžného monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování, dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat. Efektivní využití finančních prostředků 5

6 Díky komunitnímu plánu by finanční prostředky měly být vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné a dojde tak k efektivnímu využití finančních prostředků. Zvyšování identifikace veřejnosti s obcí a lepší spolupráce Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu jejich plánování, dochází ke zvyšování podílu občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Principy společných setkávání, diskuzí, konzultací a spolupráce se prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je-li průběžně informována a má-li možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případné změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje snadno se v něm zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Zásadní povinnosti ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb přináší zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Co je komunitní plán? Komunitní plán je výsledkem dohody mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, ukazuje, jaké jsou potřeby v dané komunitě a do čeho investovat. Je třeba, aby všechny činnosti, které provází přípravu i naplňování plánu byly provázány a staly se součástí rozvojové strategie města a obcí. Pro přijetí komunitního plánu jsou nezbytné konkrétní a jasné výstupy a návrhy, které povedou k jeho realizaci: popis opatření, realizátor, zahájení činnosti, zdroje financování, finanční náklad, indikátory, popis služby, dopady. 6

7 Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy plánu, a to i mimo pracovní skupiny. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města a obcí v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem a obcemi. Organizační schéma Pracovní skupiny jsou tvořeny uživateli, zadavateli, poskytovateli obce Služovice, řeší konkrétní úkoly stanovené řídící skupinou, vyhledávají zdroje do procesu komunitního plánování, podávají návrhy a připomínky řídící skupině, Pracovní skupiny byly zaměřeny na tyto cílové skupiny komunitního plánování sociálních služeb: a) Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením b) Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním 7

8 2. Struktura KP Služovice Řídící skupina Poskytovatel Zadavatel Uživatel Tománek Roman Weczerek Petr Protivánek Josef Seznam členů pracovních skupin Vzhledem k počtu obyvatel pracovaly obě pracovní skupiny ve stejném složení. a) Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením b) Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Baránek Dušan Barč Maxmilián Břemková Hana Hartoš Jan Kremser Martin Protivánek Josef Švestková Marcela Tománek Roman Weczerek Petr 8

9 3. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v obci Služovice bylo zapotřebí provést analýzu potřeb občanů v oblasti sociálních služeb Základní informace Analýza bude sloužit jako jeden z podkladů pro zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v obci Služovice. Komunitní plán sociálních služeb /dále KP/: je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů, je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Charakteristickými znaky KP je důraz kladený Na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká Na dialog a vyjednávání Na dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků KP probíhá ve třech fázích, přičemž zapojení veřejnosti musí probíhat po celou dobu zpracovávání komunitního plánu. Analytická část zpracování situační analýzy oblasti rozvoje lidských zdrojů Strategická část KP její zpracování včetně expertů Realizační část realizace KP a jeho aktualizace 9

10 3.2. Informace potřebné pro zpracování analýzy Obec Služovice dosahuje katastrální výměry 599 ha. Počet obyvatel v obci byl k celkem 820 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel jich bylo ve věkové kategorii 0-14 let 115 osob, tj. 14 %. V produktivním věku let bylo 606 osob, tj. 74 % a počet obyvatel ve věku nad 65 let tvoří 12 % - 99 osob. Průměrný věk obyvatel obce činí 39,6 let. Skladba obyvatel podle pohlaví je následující: Skladba obyvatel obce Služovice Počet obyvatel Počet obyvatel ve věku k let let 65 a více let Celkem Muži Ženy Z následujícího grafu je viditelné, že počet obyvatel v obci dlouhodobě roste. Od roku 2003 až do roku 2013 se počet obyvatel v obci zvýšil o 15 osob. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce Naopak nejnižší počet obyvatel byl evidován v roce Vývoj počtu obyvatel v letech

11 Celkový, přirozený a migrační přírůstek obyvatel v letech V roce 2013 byl ve Služovicích zaznamenán celkový úbytek obyvatel o 2 osoby méně než na počátku roku, vliv na tento úbytek mělo především záporné saldo migrace (migrační saldo dosáhlo hodnoty -4 osoby), ale také přirozený přírůstek obyvatel (přirozený přírůstek ve výši 2 osob). V obci Služovice eviduje Úřad práce ČR kontaktní pracoviště Opava ke konci října 2013 celkem 44 uchazečů o zaměstnání. Po komunikaci s příslušným pracovníkem výše zmíněného kontaktního pracoviště není však možné srovnávat období 2012 a 2013, neboť došlo ke změně metodického postupu výpočtu ze strany MPSV. Nedošlo k reálnému poklesu počtu nezaměstnaných. Ke konci prosince 2013 bylo v opavském okrese evidováno uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 byl tento stav uchazečů o 953 uchazečů vyšší. Podíl nezaměstnaných v samém závěru roku vyšplhal na hranici 9 procent, přičemž největší měrou se podíleli muži, u kterých se navíc podíl zvýšil z listopadových 8,0 % na prosincovou hodnotu 9,7 %. Podíl nezaměstnaných žen ke konci roku 2013 byl 8,2 % (8,0 % v listopadu 2013). V evidenci kontaktních pracovišť v okrese Opava bylo k celkem 867 absolventů škol a mladistvých. Na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se tak podíleli 7,7%. Zároveň bylo v evidenci osob se zdravotním postižením, tedy 9,6 %. Podporu v nezaměstnanosti na konci prosince 2013 pobíralo uchazečů o zaměstnání. V evidenci stále chyběla širší nabídka volných pracovních příležitostí. Ke konci prosince 2013 bylo v registru 307 volných pracovních míst, o jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 36,5 uchazečů o zaměstnání. 11

12 Prosincový stav uchazečů o zaměstnání byl pak maximem celého roku 2013, stejně tak jako jeho podíl 8,96 %. Navíc v tomto měsíci bylo z evidence také vyřazeno nejméně uchazečů (pouze 390). Počet nově hlášených uchazečů byl v roce 2013 nejnižší v měsíci dubnu 2013 (704 nových uchazečů), nejvíce uchazečů přibylo v evidenci v lednu 2013 (1 597 uchazečů). Míra nezaměstnanosti v okrese Opava v letech ,48 11,36 10,43 11, ,51 7,45 8,

13 3.3. Seznam poskytovatelů sociálních a dalších služeb ve Služovicích Občanské sdružení Služovice a Vrbka Služovice Služovice Sdružení maminek Služovice a Vrbka, o. s. Služovice Služovice Myslivecký spolek VILTON Služovice TJ Sokol Služovice Služovice 191, Služovice Sdružení dobrovolných hasičů Služovice Služovice Služovice Sdružení dobrovolných hasičů Vrbka Služovice Vrbka 32 Český červený kříž Vrbka 13

14 3.4. Výsledky analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb obce Služovice V rámci přípravy Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (dále jen KPSS) v obci Služovice, která je součástí projektu Sociální služby SOH, podpořeného OPLZZ, byla provedena analýza potřeb občanů obce v oblasti sociálních služeb. Analýza byla řešena třemi metodami a to dotazníkové šetření, přímé oslovení a internetový dotazník. Metoda oslovení respondentů Dotazníky, které byly k dispozici na obecním úřadě, vyplnilo 21 občanů. Přímým oslovením (anketou) bylo získáno 60 odpovědí, možnost vyplnění internetového dotazníku využilo 9 respondentů. Celkem tedy bylo získáno 90 odpovědí, což činí 10,95 % obyvatel obce. Dotazník je součástí tohoto dokumentu a je jeho přílohou. Dotazníkové šetření Počet Podíl z celku v % Přímé oslovení široké veřejnosti 60 66,7 Obecní úřad Služovice 21 23,3 Prostřednictvím internetu 9 10 Celkem Dotazníkové šetření 23% 10% 67% Přímé oslovení široké veřejnosti Obecní úřad Služovice Prostřednictvím internetu Zastoupení dle pohlaví Pro potřeby zpracování SPRSS bylo nezbytné zajistit pokud možno rovnoměrné oslovení cílových skupin, což u běžného dotazníkového šetření není možné, ale přímým oslovením toho dosáhnout lze. Jak vyplývá z níže uvedené tabulky a grafu, tento předpoklad byl naplněn. Z celkového počtu respondentů odpovědělo 53,3 % žen a 46,7 % mužů. 14

15 Pohlaví Počet Podíl v % Muži 42 46,7 Ženy 48 53,3 Celkem Zastoupení dle pohlaví 53% 47% Muži Ženy Zastoupení dle věkových skupin Důležitým faktorem pro stanovení rozvoje sociálních služeb je zjišťování potřeb v oblasti sociálních služeb u všech věkových kategorií. Ochota odpovídat souvisí také s tím, zda občan využívá služby vzhledem ke svému věku či zdravotnímu stavu. Kromě věkové kategorie let se podařilo oslovit jednotlivé věkové kategorie poměrně rovnoměrně. Z níže uvedené tabulky vyplývá, největší procento respondentů bylo ve věku let (42 %). Věk Počet Podíl z odpovědí z % , , ,6 60 a více 19 21,1 Celkem

16 Zastoupení dle věku 1% 36% 21% 42% a více Bydliště Pro zjištění, zda respondenti jsou relevantními pro odpovědi, je nutné se zeptat na jejich bydliště. Z uvedené tabulky vyplývá, že 82,2 % respondentů bydlí přímo v obci Služovice, zbylých 17,8 % bydlí na Vrbce. Bydliště Počet Podíl z celku v % Služovice 74 82,2 Vrbka 16 17,8 Jinde 0 0,0 Celkem Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Pro zjištění situace ve využívání sociálních služeb (či návazných aktivit) byla respondentům položena otázka, zda oni sami či někdo z jejich blízkých v současné době využívá nějakou sociální službu. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že ve dvaceti případech využívá službu či aktivitu někdo jiný, patnáct respondentů uvádí, že službu či aktivitu využívá osobně, ve čtrnácti případech jsou to zejména děti a ve čtyřech případech rodiče, pouze ve dvou případech jsou uživateli prarodiče. Neodpovědělo celkem 37 respondentů, což činí 40 %. 16

17 Kdo ve Vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Já osobně 15 16,3 27,3 Děti 14 15,2 25,5 Rodiče 4 4,3 7,3 Prarodiče 2 2,2 3,6 Někdo jiný 20 21,7 36,4 Bez odpovědi Počet odpovědí 55 Celkem Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu 36,4 27,3 Já osobně Děti Rodiče 3,6 7,3 25,5 Prarodiče Někdo jiný V současnosti využívané sociální služby O jaké služby konkrétně jde, mohli respondenti odpovídat v další otázce. Z odpovědí vyplynulo, že téměř 36,6 % respondentů nevyužívá žádné služby. Naopak největší zájem mezi respondenty je o aktivity pro děti a mládež (23,2%), třináct respondentů uvádí jiné služby, což činí 15,9 %, sedm respondentů využívá poradenství (8,5 %). 17

18 V současnosti využívané sociální služby Počet Podíl z odpovědí v % Služby pro seniory 4 4,9 Služby pro zdravotně postižené občany 1 1,2 Charitní ošetřovatelská služba 4 4,9 Poradenství 7 8,5 Služby pro občany v nouzi 1 1,2 Služby a aktivity pro nezaměstnané 3 3,7 Aktivity pro děti a mládež 19 23,2 Jiné 13 15,9 Žádné 30 36,6 Bez odpovědi 20 Počet odpovědí 82 Celkem V současnosti využívané sociální služby či návazné aktivity 37% 16% 5% 1% 5% 8% 1% 23% 4% Služby pro seniory Služby pro zdrav.postižené občany Charitní ošetřovatelská služba Poradenství Služby pro občany v nouzi Služby a aktivity pro nezaměstnané Aktivity pro děti a mládež Jiné Žádné 18

19 Na otázku jiné odpověděli někteří respondenti takto: Opatrovné Jsem odkázána na péči a pomoc dcery Sociální odbor ÚP Opava Sdružení maminek Služovice Starám se o nemocného manžela Obědy ze ŠJ Služovice Kulturní akce, které organizuje obec Sdružení OSSV- kulturní vyžití seniorů Poradenství s lékařem Cvičení pro seniory Sportovní činnost Knihovna Kde tyto služby využíváte Zjištění, kde respondenti využívají služby, bylo rovněž velmi důležité a to pro zjištění dopravní dostupnosti služeb pro občany. Z uvedeného vyplývá, že 61,7 % občanů využívá služby ve Služovicích, pouhé 2 % ve Vrbce a zbylých 36,2 % respondentů využívá služby mimo obec. Kde tyto služby využíváte? Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Ve Služovicích 29 31,2 61,7 Ve Vrbce 1 1,1 2,1 Jinde 17 18,3 36,2 Bez odpovědi 46 49,5 Počet odpovědí 47 Celkem

20 Kde tyto služby využíváte 36% 62% Ve Služovicích Ve Vrbce Jinde 2% Jak jste s Vámi uvedenými službami či aktivitami spokojeni Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří nějakou službu využívají. Z výsledků vyplývá, že spokojeno je 52 % respondentů, mohlo by se zlepšit, navrhuje 46 % respondentů a nespokojena jsou 2 % respondentů. Spokojenost se službami Počet Podíl z odpovědí v % Velmi spokojen 23 52,3 Mohlo by se zlepšit 20 45,5 Nespokojen 1 2,3 Bez odpovědi 46 Počet odpovědí 44 Celkem Spokojenost se službami 2% 46% 52% Velmi spokojen Mohlo by se zlepšit Nespokojen 20

21 V rámci této otázky mohli respondenti rovněž uvést, co by se mělo v jednotlivých službách zlepšit: Akce sdružení maminek Chybí lékařská ordinace v obci Mohly by být větší porce jídla ve ŠJ Chybí kurzy PC, fotografování Malý výběr knih Chybějící sociální služby nebo zařízení v obci Jaké služby nebo zařízení v obci Služovice chybí, jsme zjišťovali v následující otázce. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Z odpovědí vyplynulo, že respondenti nejvíce postrádají Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem (13 %), pedikúru, masáže, rehabilitace (12 %), Domov pro seniory (9,1 %), jiné (9,4 %), nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby a aktivity pro nezaměstnané (8,7 %). Jaké sociální služby nebo zařízení v obci chybí Počet Podíl z odpovědí v % Domov pro seniory 28 9,1 Nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby 27 8,7 Donáška obědů, drobný úklid v domácnosti 17 5,5 Ošetřovatelská zdravotní služba 20 6,5 Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem 39 12,6 Pomoc při zvládání běžných úkonů pro osoby zdravotně znevýhodněné 10 3,2 Zařízení pro osoby bez domova 5 1,6 Pomoc rodinám s dětmi, které mají problémy s výchovou dětí 15 4,9 Pomoc osobám, které jsou závislé na drogách 8 2,6 Zařízení, kde se mohou uplatnit zdravotně znevýhodnění občané 23 7,4 Poradny pro dluhovou problematiku 8 2,6 Půjčovna kompenzačních pomůcek 16 5,2 Aktivity pro nezaměstnané 27 8,7 Pedikúra, masáže, rehabilitace 37 12,0 Jiné 29 9,4 Bez odpovědi 10 Počet odpovědí 309 Celkem

22 Domov pro seniory Jaké sociální služby nebo zařízení v obci chybí Nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby Donáška obědů, drobný úklid v domácnosti Ošetřovatelská zdravotní služba 9% 3% 5% 12% 7% 9% 5% 9% 9% 5% 6% 13% Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem Pomoc při zvládání běžných úkonů pro osoby zdravotně znevýhodněné Zařízení pro osoby bez domova Pomoc rodinám s dětmi, které mají problémy s výchovou dětí Pomoc osobám, které jsou závislé na drogách Zařízení, kde se mohou uplatnit zdravotně znevýhodnění občané Poradny pro dluhovou problematiku 3% 2% 3% Půjčovna kompenzačních pomůcek Aktivity pro nezaměstnané Pedikúra, masáže, rehabilitace Jiné Jako jinou službu či aktivitu, která v obci chybí, uváděli respondenti nejčastěji: Pošta 6x Kadeřnictví Kurzy pro seniory 2x Cvičení pro děti Vzdělávání (PC kurzy apod.) - 3x Zaměstnavatelé v okolí Větší prodejna v obci 2x Lékař pro děti a dospělé 8x Zlepšit dopravní spojení na Opavu Zájmové aktivity 2x Víceúčelové venkovní hřiště 4x Dětské hřiště Tělocvična 2x Posilovna 2x 22

23 Pozornost cílovým skupinám Zaměření pozornosti v rámci zpracování SPRSS na cílové skupiny bylo důležité pro zjištění nastavení jednotlivých respondentů na další cílové skupiny. Na tuto otázku mohli respondenti odpovědět vícekrát. Z odpovědí vyplynulo, že největší pozornost si zaslouží rodiny s dětmi, poté senioři, následují osoby se zdravotním postižením a nakonec lidé v sociální krizi. Komu věnovat pozornost Preferované skupiny podle naléhavosti (1 = nejnaléhavější) Seniorům Lidem v sociální krizi Rodinám s dětmi Zdravotně postiženým osobám Jiné skupině Pozornost cílovým skupinám Pozornost seniorům Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám Kde získáváte informace o sociálních službách Kde respondenti získávají informace o sociálních službách je rovněž velmi důležité proto, abychom nastavili informovanost občanů prostřednictvím médií, která využívají. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Nejvíce informací o sociálních službách, získávají občané prostřednictvím internetu (32 %), 36 respondentů uvedlo, že získává informace z obecního úřadu (20,7 %), dále od svých známých a z obecního zpravodaje (13,2 %). 23

24 Kde získáváte informace o sociálních službách Počet Podíl z odpovědí v % Obecní úřad 36 20,7 Úřad práce 10 5,7 Poskytovatelé služeb 11 6,3 Známí 23 13,2 Zpravodaj 23 13,2 Internet 57 32,8 Jinde 14 8,0 Bez odpovědi 2 Počet odpovědí 174 Celkem Kde získáváte informace o sociálních službách Obecní úřad 33% 8% 21% 6% Úřad práce Poskytovatelé služeb 13% 13% 6% Známí Zpravodaj Internet Jinde Na otázku jinde odpověděli respondenti takto: Tisk 7x Lékař 3x Televize 8x Rodinný příbuzný 2x Elim Opava 24

25 Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb Z průzkumu vyplývá, že 61 % respondentů je o procesu Komunitního plánování sociálních služeb (přípravě Strategického plánu rozvoje sociálních služeb) v obci dostatečně informována. Jste o Komunitním plánování sociálních služeb informováni Počet Podíl z odpovědí v % Ano 54 60,7 Ne 35 39,3 Bez odpovědi 1 Počet odpovědí 89 Celkem Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb 39% 61% Ano Ne Závěr Z analýzy vyplynulo, že občané nejvíce postrádají Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem, dále pedikúru, masáže, rehabilitace a jako jinou službu či aktivitu, která v obci chybí, uváděli respondenti nejčastěji lékařskou péči pro děti a dospělé, poštu a víceúčelové venkovní hřiště. Nejvíce informací o sociálních službách získávají občané prostřednictvím internetu. Podle odpovědí respondentů by měla být věnována největší pozornost zejména rodinám s dětmi (rodiny s malými dětmi, rodiny s výchovnými problémy apod.). Více než polovina respondentů uvádí, že je o procesu Komunitního plánování sociálních služeb dostatečně informována. 25

26 4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním 4.1. Senioři Popis cílové skupiny Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc vlivem stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislí senioři, seniory čtvrtého věku tj. závislí senioři. V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, jež nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo změnám zdravotního stavu: osoby starší 80 let nejméně 60,00 % z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost, samostatně žijící osoby jednočlenné domácnosti, izolovaní jedinci prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů), muži ovdovělí hůře se adaptují na osamění v domácnosti ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku, manželé, z nichž jeden je vážně nemocný nebo invalidní, staří handicapovaní jedinci psychicky i tělesně, staří lidé s nízkým důchodem. V České republice dochází postupně ke stárnutí populace. V současné době patříme mezi věkově nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské populace. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Vlivem stále se vyvíjejícího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví je předpoklad prolínání cílové skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením. 26

27 4.2. Osoby se zdravotním postižením Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit systémem opatření, na nichž by se měla podílet celá společnost. Vyspělé státy vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při využívání dostupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Osobám se zdravotním postižením by měla být poskytována pomoc při uplatňování jejich základních práv, aby nedocházelo k jejich sociálnímu vylučování ze společnosti. Osoby s tělesným postižením V odborné literatuře se považuje za tělesné postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní (poznávací), emocionální (citové) a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, poruchy látkové výměny, nemoci vycházející z Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, nemoci z alergie, infekční nemoci). Osoby s mentálním postižením Osoby s mentálním postižením jsou osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifická mentální retardace. Osoby se zrakovým postižením Defektem u osob se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového rozpoznání a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí. Následně může docházet k narušení sociálních vztahů a tím i k sociálnímu vylučování ze společnosti. 27

28 Osoby se sluchovým postižením U osob se sluchovým postižením dochází k omezení zvukové orientace a komunikace v závislosti na typu a stupni sluchové vady. Stupně sluchových vad podle Světové zdravotnické organizace WHO: lehká nedoslýchavost, střední nedoslýchavost, středně těžké poškození sluchu, těžké poškození sluchu, velmi závažné poškození sluchu, neslyšící. Osoby s kombinovaným postižením U těchto osob dochází ke kombinaci typu zdravotního postižení, např. tělesného postižení s postižením mentálním, sluchovým nebo zrakovým. O kombinovaném postižení hovoříme tehdy, pokud každé z těchto postižení je samo o sobě postižením těžkým. SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Silné stránky 1. Fungující starosta, zastupitelstvo 2. Funkční spolky v obci 3. Upravený vzhled vesnice 4. Obědy pro veřejnost dovoz obědů pro seniory 5. Aktivní a angažovaní obyvatelé 6. Dopravní dostupnost do Opavy 7. Existence průmyslové zóny 8. Existence obchodu 9. Možnost využití zrekonstruovaného kulturního domu Příležitosti 1. Evropské dotace 2. Existenci průmyslové zóny 3. Rozšíření obchodu 4. Přeshraniční spolupráce 5. Existence nevyužitých prostor 6. Zapojení do větších projektů na vybudování cyklotrasy Slabé stránky 1. Malá aktivita občanů podílet se na organizaci akcí 2. Malá nabídka knih knihovna 3. Systém odesílání pošty (chybí pošta) 4. Chybí lékařská ordinace 5. Nedostatečná volnočasová infrastruktura 6. Neexistence různorodého vzdělávání pro všechny cílové skupiny 7. Neexistence bezplatné poradny 8. Špatná dopravní dostupnost do Ostravy Ohrožení 1. Pošta 2. Dopravní dostupnost 28

29 Priority 1. Vznik a podpora odborného sociálního poradenství (S1) 2. Podpora osvěty a vzdělávání seniorů a zdravotně znevýhodněných (S2) Priorita S1 Vznik a podpora odborného sociálního poradenství Charakteristika Odborné sociální poradenství je službou podle zákona o sociálních službách. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) sociálně terapeutické činnosti, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Odborné sociální poradenství poskytují rovněž obecní úřady s rozšířenou působností osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností ( 92 odst. b). Z. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Zdůvodnění Odborné sociální poradenství včetně půjčovny kompenzačních pomůcek doposud v obci chybí. Přitom stále více narůstá potřeba občanů o právní a často i psychologickou pomoc ve složitých situacích. Sociální poradenství bude zajišťováno v obci prostřednictvím poskytovatele, který bude do obce dojíždět v předem určených dnech. O možnosti využívání této služby budou občané informováni prostřednictvím zpravodaje a místního rozhlasu, informace budou rovněž umístěny na internetových stránkách obce a přímo na úřadu obce. 29

30 Priorita S1 Vznik a podpora odborného sociálního poradenství 1.1. Analýza možných prostor 1.2. Zajištění poskytovatele Popis opatření 1.3. Uzavření smlouvy s poskytovatelem 1.4. Realizace Obec Služovice Realizátoři Poskytovatel služby Nová nebo stávající Nová Zahájení realizace Rok 2014 Finanční zdroje Obec Služovice, MPSV Finanční náklady Dopady Zajištění občanů obce poradenstvím ve všech oblastech života Počet provedených intervencí Indikátory Funkční služba Vybraný poskytovatel Priorita S2 Podpora osvěty a vzdělávání seniorů a zdravotně znevýhodněných Charakteristika Vzdělávání a osvěta cílových skupin seniorů a zdravotně znevýhodněných není sociální službou podle zákona o sociálních službách. Vzdělávací a osvětové aktivity budou zaměřeny na snížení dopadů tzv. moderní doby na cílové skupiny, půjde tedy především o semináře a školení na témata práva, bezpečnost, problematiku podomního prodeje, sociální služby, využívání kompenzačních pomůcek, zdravotně-preventivní programy apod. Zdůvodnění Stejně tak jako v celé ČR, tak i v obci Služovice stoupá počet seniorů. Díky kvalitní lékařské péči se prodlužuje průměrná délka života, nicméně zvyšuje se díky tomu také počet osob se zdravotním znevýhodněním. Mění se rovněž rodinné vazby, rodina se díky ekonomické situaci nemůže starat o svého seniora. Senioři a zdravotně znevýhodnění jsou (i v případě vícegeneračního bydlení) velkou část dne sami doma a jsou ohroženi několika faktory. Jedním z nejvýraznějších je podomní prodej, dále kriminalita apod. Osvětové akce, zaměřené na preventivní zdravotní informace mohou pomoci cílovým skupinám snižovat riziko dalších chorob a onemocnění. 30

31 Priorita S2 Podpora osvěty a vzdělávání seniorů a zdravotně znevýhodněných 2.1. Příprava a realizace vzdělávacích akcí pro cílovou skupinu Popis opatření 2.2. Příprava a realizace osvětových akcí pro cílovou skupinu Realizátoři Obec Služovice Nová nebo stávající Nová Zahájení realizace Rok 2014 Finanční zdroje EU, obec Služovice Finanční náklady - Zvýšení osvěty a informovanosti cílové skupiny v oblasti právní, Dopady sociální, ochrany před nežádoucími vlivy, bezpečnosti Cílová skupina je informována o možných rizicích Snížení počtu osob v dluhové pasti Snížení počtu obětí trestných činů na seniorech a zdravotně Indikátory znevýhodněných Cílová skupina je informována o sociálních službách a oblastech týkajících se sociální oblasti 31

32 5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Popis cílové skupiny Cílová skupina se týká rodin s dětmi, problémů rodinného prostředí, prevence sociálně-patologických jevů v rodinách (drogy, alkohol, nikotin, kriminalita, výchovné problémy, domácí násilí, týrání, zneužívání, zanedbávání apod.) a ohrožení sociálním vyloučením. Funkční rodina je schopna dosáhnout úspěšného řešení svých problémů. Existuje zde příznivé emocionální klima, v němž je možné jasně a otevřeně komunikovat a diskutovat. Tato rodina plní zcela svou základní funkci. Problémová rodina v rodině se vyskytují jisté poruchy některých funkcí. Rodinný systém a vývoj dětí však není vážně narušen. Rodina je schopna své problémy řešit sama, případně za jednorázové či krátkodobé podpory zvenčí. Disfunkční rodina v rodině se vykytují závažnější poruchy některých nebo všech funkcí, které ohrožují či poškozují jak rodinu, tak vývoj a prospěch dětí. V této situaci si již rodina není schopna sama pomoci a potřebuje odbornou pomoc a podporu. Jedná se o takzvanou sanaci rodiny, to je řada opatření nejrůznějšího druhu a charakteru. 32

33 Afunkční rodina poruchy v rodině jsou takového rázu, že rodina přestává plnit svůj základní úkol, vážně ohrožuje vývoj dětí. Sanace této rodiny je nemožná a neúčelná. Jediným řešením v tomto případě je umístění dětí mimo rodinu. Osoby ohrožené sociálním vyloučením Cílová skupina se týká osob, skupiny osob nebo místního společenství s nedostatečnou účastí na životě celé společnosti vlivem různých faktorů. Fakticky znamená život: v chudobě, bez účasti na trhu práce, bez účasti na systematickém vzdělávání u mladých lidí, bez přiměřeného bydlení, bez dostatečného příjmu, obvykle v izolaci nebo v malé skupině podobně deprivovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti. Hovoříme o sociálním vyloučení, které může mít různou úroveň a měnit se v čase. Má-li člověk dlouhodobý pocit, že nemá ve společnosti místo, stává se osobou v tíživé životní situaci, upadá do chronického stresu. Příčiny sociálního vyloučení mohou být individuální i systémové, např.: nízké sebevědomí, nízký příjem, nedokončené vzdělání, nedostatečné sociální dovednosti, špatné duševní i tělesné zdraví, špatné bydlení, vysoký věk, vysoká úroveň kriminality v místě, nefunkčnost rodiny, závislost na návykových látkách, nezaměstnanost, chybějící zdravotní a sociální pojištění aj. 33

34 Osobami či skupinou osob v tíživé životní situaci s ohledem na uvedené příčiny sociálního vyloučení mohou být: rodiče samoživitelé, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez dostatečného příjmu, příslušníci romské menšiny, osoby se zdravotním postižením, osoby nezaměstnané, především dlouhodobě nezaměstnané, osoby, které trpí kumulací několika znevýhodňujících faktorů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace, osoby nad 50 let bez možnosti zaměstnání), osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody nebo z ústavní výchovy, osoby bez přiměřeného bydlení, osoby žijící v izolaci, osoby žijící na pokraji společnosti, osoby závislé na návykových látkách a další. Společným faktorem je u většiny vyjmenovaných osob nebo skupiny osob: nízká úroveň dosaženého vzdělání a úroveň dosažené kvalifikace obecně, nesoulad nabízené a požadované kvalifikace uchazečů o zaměstnání či absolventů škol, nedostatečná motivace osob k rekvalifikaci a k profesní mobilitě, nedostatečné nabytí pracovních návyků a ztráta profesních předpokladů. 34

35 SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Silné stránky 1. Fungující starosta, zastupitelstvo 2. Funkční spolky v obci 3. Upravený vzhled vesnice 4. Aktivní a angažovaní obyvatelé 5. Aktivní práce s mládeží a její rozvoj 6. Obědy pro veřejnost dostupnost obědů pro všechny cílové skupiny 7. Dopravní dostupnost do Opavy 8. Existence průmyslové zóny 9. Existence obchodu 10. Možnost využití zrekonstruovaného Kulturního domu 11. Plánovaný rozvoj stavebních parcel - potenciál nárůstu počtu obyvatel Příležitosti 1. Evropské dotace 2. Existenci průmyslové zóny 3. Rozšíření obchodu 4. Přeshraniční spolupráce 5. Existence nevyužitých prostor 6. Zapojení do větších projektů na vybudování cyklotrasy Slabé stránky 1. Malá aktivita občanů podílet se na organizaci akcí 2. Malá nabídka knih - Knihovna 3. Chybí lékařská ordinace - lékař pro děti a dorost 4. Nedostatečná volnočasová infrastruktura 5. Neexistence různorodého vzdělávání pro všechny cílové skupiny 6. Nedostatečné prostory a kapacita školských zařízení 7. Neexistence startovacích bytů pro mladé Ohrožení 1. Pošta 2. Učitelský sbor 3. Dopravní dostupnost Priority 1. Podpora a rozvoj aktivit zaměřených na snížení socio-patologických jevů (R1) 2. Podpora prorodinné politiky (R2) 35

36 Priorita R1 Podpora a rozvoj aktivit zaměřených na snížení socio-patologických jevů Charakteristika Podpora aktivit zaměřených na snížení socio-patologických jevů není službou podle zákona o sociálních službách. Daná priorita se zabývá zvýšením rozsahu nabízených aktivit pro cílovou skupinu a to jak z hlediska kvality, tak kvantity. Primárně se bude jednat o zajištění infrastruktury pro volnočasové aktivity dětí a mládeže, větším zapojením školy a školky do tohoto rozvoje, zajištěním odborných seminářů a přednášek zaměřených na informovanost cílové skupiny o psychotropních a jiných návykových látkách, problematiku šikany, gamblerství apod. Zdůvodnění V současné době se zvyšuje počet mladých lidí (tzv. 13 plus), kteří nemají dostatečně zajištěny aktivity pro trávení volného času. Zajištění infastruktury pro volnočasové aktivity by mohlo napomoci snížit tento deficit. Stejně tak odborné přednášky, semináře, osvětové akce pro mladé lidi by mohly vést ke snížení výskytu socio-patologických jevů u cílové skupiny. 36

37 Priorita R1 Podpora a rozvoj aktivit zaměřených na snížení socio-patologických jevů 1.1. Příprava a realizace vzdělávacích a osvětových akcí pro cílovou skupinu 1.2. Rozvoj infrastruktury pro volný čas 1.3. Rozvoj aktivit pro cílovou skupinu Oslovení realizátorů vzdělávacích a osvětových akcí pro cílovou skupinu Realizace osvětových a vzdělávacích akcí pro cílovou skupinu ve spolupráci se školami a spolky Popis opatření Analýza potřeb cílové skupiny Zajištění rozvoje infrastruktury pro volný čas Analýza potřeb cílové skupiny Zajištění stávajících aktivit Zajištění nových aktivit dle potřeb cílové skupiny Realizátoři Obec Služovice Nová nebo stávající Nová Zahájení realizace Rok 2014 Finanční zdroje Finanční náklady Dopady Indikátory Obec Služovice, MŠMT, MVČR, MPSV, nadace, nadační fondy 1.1. Materiální náklady (prostory, propagace) 1.2. Dle vzniklé potřeby ,- ročně dle vzniklé potřeby Zvýšení osvěty a informovanosti cílové skupiny v oblasti prevence užívání psychotropních a jiných omamných látek Posílena infrastruktura pro volný čas Větší počet aktivit pro cílovou skupinu Větší zapojení mladých lidí do vlastních aktivit Snížení počtu sociálně-patologických jevů Počet realizovaných seminářů a osvětových akcí Počet účastníků osvětových akcí a seminářů Rozšířená nabídka infrastruktury pro volný čas Počet akcí realizovaných pro cílovou skupinu a cílovou skupinou samotnou Počet nových akcí a aktivit pro cílovou skupinu 13plus Priorita R2 Podpora prorodinné politiky Charakteristika V obci Služovice je zaznamenán nárůst obyvatel, ale především zájem o bydlení v této obci ze strany mladých lidí. Obec má jak volné prostory, které by mohla upravit na startovací byty pro mladé, tak pozemky pro nízkonákladovou rodinnou výstavbu. Další podpůrné aktivity pro prorodinnou politiku zajišťuje Sdružení maminek Služovice a Vrbka. Tato organizace je schopna realizovat nejen aktivity pro děti a rodiče, ale pro rodiče samotné. 37

38 Zdůvodnění Potenciál růstu obyvatel je pro každou obec velmi pozitivní signál. Je potom velmi důležité, zda vytvoří další podmínky pro případné přesídlení či umožnění samostatného bydlení stávajících mladých občanů obce. Startovací byty a podpora výstavby je jednou z cest, jak zajistit, aby se mladé rodiny nestěhovaly mimo obec. Další návazné aktivity (škola, školka, spolky) by měly reflektovat tento nárůst. Obec ve spolupráci se spolky, bude do budoucna rozšiřovat své dosavadní aktivity na podporu dalšího vzdělávání žen (případně mužů) po rodičovské dovolené, osobám ohrožených sociálním vyloučením a dalším cílovým skupinám pro zjednodušení návratu na trh práce. Priorita R2 Podpora prorodinné politiky 2.1. Zřízení startovacích bytů 2.2. Podpora rozvoje území pro rodinnou výstavbu 2.3. Podpora dalšího vzdělávání osob ohrožených sociálním vyloučením Analýza možných prostor pro zřízení startovacích bytů Analýza zájmu o startovací byty Nabídka bytů, sepsání smluv Úprava územního plánu pro umožnění další výstavby Nabídka pozemků mladým rodinám za sníženou cenu Popis opatření Zajištění infrastruktury k nové výstavbě Zjištění potřeb cílové skupiny, především v oblasti vzdělávání pro zjednodušení návratu na trh práce Zajištění realizátorů vzdělávání Zjištění dopadů na cílovou skupinu Realizátoři Obec Služovice Nová nebo stávající Nová Zahájení realizace Rok 2014 Finanční zdroje Obec Služovice, MŠMT, MVČR, MPSV, nadace, nadační fondy, EU 2.1. Dle návrhu rozpočtu 2.2. Dle vzniklé potřeby Finanční náklady ,- ročně, z toho obec materiálové náklady (prostory, osvěta, propagace) Umožnění mladým rodinám zůstávat v obci díky zajištění bydlení a návazné infrastruktury (škola, školka, lékař apod.) Mladé rodiny zůstávají v obci díky možnosti vlastního bydlení Dopady za snížené náklady Občané obce, především osoby ohrožené sociálním vyloučením, jsou vzdělávány pro zjednodušení návratu na trh práce Počet nabízených startovacích bytů Počet rodin ve startovacích bytech Počet pozemků využitých mladými rodinami Počet nově přistěhovaných občanů Indikátory Počet nově narozených dětí Počet kurzů realizovaných pro cílovou skupinu Počet osob, které se zúčastnily vzdělávání Snížení počtu nezaměstnaných 38

39 6. Průřezové aktivity Kromě priorit v rámci jednotlivých pracovních skupin jsou součástí materiálu také průřezové aktivity, které jsou společné pro obě pracovní skupiny. Průřezové priority 1. Podpora spolkové činnosti (P1) 2. Propagace a informovanost (P2) 3. Podpora komunitního plánování (P3) Průřezová priorita P1 Podpora spolkové činnosti Charakteristika Spolková činnost není sociální službou ve smyslu zákona o sociálních službách. V obci funguje celá řada spolků, které realizují aktivity pro všechny cílové skupiny. Jedná se zejména o Sdružení maminek Služovice a Vrbka, Občanské sdružení Služovice a Vrbka, Myslivecký spolek VILTON,TJ Sokol Služovice, Sdružení dobrovolných hasičů Služovice, Sdružení dobrovolných hasičů Vrbka, Český červený kříž Vrbka. Spolky jsou podporovány z obce jak finančně, tak materiálně. Obec se spolky spolupracuje a je si vědoma jejich potřebnosti. Zdůvodnění Spolková činnost v obcích zajišťuje komunitní život všech občanů. Pokud bychom hodnotili dopad činnosti spolků na jednotlivé cílové skupiny, pak by se jednalo především o zkvalitnění života seniorů a je zřejmé, že jestliže se senioři účastní jednotlivých akcí či je sami organizují, má to vliv nejen na jejich psychické, ale i fyzické zdraví. U cílové skupiny děti a mládež jde pak o smysluplné využití volného času, snížení socio-patologických jevů a protidrogovou prevenci. Stejná situace jako u seniorů je potom u osob se zdravotním znevýhodněním. Lidé, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením, se mohou podílet na aktivitách spolků a v budoucnu pro ně budou připravovány programy zaměřené na vzdělávání, rekvalifikace apod. Především budou aktivity zaměřeny na matky po rodičovské dovolené a osoby starší 50 let pro zjednodušení jejich návratu do pracovního procesu. 39

40 Průřezová priorita 1 Podpora spolkové činnosti 1.1. Podpora aktivit Klubu seniorů 1.2. Podpora aktivit Sdružení dobrovolných hasičů Služovice a Vrbka 1.3. Podpora aktivit Sdružení maminek Služovice Vrbka Popis opatření 1.4. Podpora občanského sdružení Služovice a Vrbka 1.5. Podpora Mysliveckého spolku VILTON 1.6. Podpora TJ Sokol Služovice 1.7. Podpora dalších možných spolků Jednotlivé spolky Realizátoři Obec Služovice Nová nebo stávající Stávající, nová Zahájení realizace Rok 2014 Finanční zdroje Obec Služovice, MPSV, Nadace, nadační fondy, KÚ MSK, EU Finanční náklady 150,000,- Kč Zajištění kulturních, společenských a osvětových akcí pro cílové skupiny Dopady Zlepšení kulturních a společenských kontaktů cílových skupin Zlepšení sociálních vazeb Snížení dopadů socio-patologických jevů Počet akcí, realizovaných jednotlivými spolky Indikátory Počet zapojených zástupců cílových skupin Průřezová priorita 2 Propagace a informovanost Charakteristika V obci existuje několik médií, která občané využívají pro získávání informací. Využívaným médiem je obecní zpravodaj a v menší míře internet. Obecní rozhlas a televize fungují dobře a jsou velmi dobrým prostředníkem pro informovanost občanů. Zdůvodnění Přestože v obci jsou zajištěny základní potřeby občanů, je nezbytné, aby o dalších sociálních službách, které jsou realizovány poskytovateli z okolí, byli informováni. Pro občany je pro získávání informací nejblíže právě obecní úřad. I proto bude umístěn na úřadě tzv. katalog sociálních služeb (seznam služeb a aktivit v okolí obce). Ve zpravodaji budou průběžně umísťovány informace o těchto službách i s jejich popisem (občan netuší, co obsahuje služba např. terénní program). Informace tedy musí jít ze strany obce jednoduše a srozumitelně. 40

41 Opatření Průřezová priorita 2 Propagace a informovanost 2.1. Propagace jednotlivých sociálních služeb a návazných aktivit na území obce 2.2. Informovanost cílové skupiny o možnostech využívání sociálních služeb a návazných aktivit Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit (zpravodaj, internet, rozhlas, TV Hlučínsko apod.) Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit, včetně míst, kde Popis opatření se schází občané (např. využití nástěnek u nákupních středisek apod.) Zpracování elektronického katalogu sociálních služeb a návazných aktivit včetně informací o dalších službách v okolí obce Služovice (Ostrava, Opava, okolní obce) Realizátoři Obec Služovice Nová nebo stávající služba Stávající s rozšířením Zahájení realizace 2014 Finanční zdroje Obec Služovice Finanční náklady Dle vzniklé potřeby Zlepšení informovanosti občanů o poskytovaných službách a aktivitách Dopady Zlepšení propagace jednotlivých služeb a aktivit Zvýšení využívání dalších služeb občany obce mimo obec Služovice Počet článků v místním zpravodaji Počet hlášení v rozhlase Počet článků na internetu Indikátory Aktualizované informační tabule u obchodních středisek apod. Zpracovaný internetový katalog sociálních služeb a návazných aktivit Průřezová priorita 3 Podpora komunitního plánování sociálních služeb Charakteristika Komunitní plánování je nekončící proces. Sociální služby a poskytovatelé se vyvíjí, vznikají nové služby a návazné aktivity, mění se sociodemografické prostředí v obci a jejím okolí. Na tyto změny je zapotřebí reagovat. 41