CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Příprava projektu v zařízení pro seniory v Brně

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Příprava projektu v zařízení pro seniory v Brně"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Příprava projektu v zařízení pro seniory v Brně Michaela Šalplachtová Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková Olomouc 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. Datum:

3 Poděkování Velice ráda bych chtěla poděkovat vedoucí mé absolventské práce paní Ing. Ester Danihelkové za odborné vedení mé práce, cenné rady, připomínky a vynaloţené úsilí a čas. Dále velice děkuji své rodině a přátelům za důvěru a podporu při psaní mé absolventské práce

4 Motto,,Nečinnost tělo oslabuje, práce posiluje; první urychluje stáří, druhá prodlužuje mládí. (Aulus Cornelius Celsus)

5 Obsah ÚVOD Vymezení pojmu senior, stáří a potřeby seniorů Senior Rozdělení stáří Ţivot lidí seniorského věku Lidské potřeby Pyramida potřeb u starých lidí Fyziologické potřeby Potřeba jistoty a bezpečí Sociální potřeby Potřeba autonomie Potřeba seberealizace Kvalita ţivota Definice kvality ţivota Dimenze kvality ţivota Sociální sluţby Zákon o sociálních sluţbách Odlehčovací sluţby Aktivizační činnosti Motivace k činnostem Moţnosti aktivizace seniorů Arteterapie Dramaterapie Muzikoterapie Bazální stimulace Reminiscenční terapie... 22

6 5 PROJEKTOVÁ ČÁST Popis zařízení Denní a přechodný pobyt Brno - Líšeň Analýza potřeb Časový harmonogram projektu Personální obsazení projektu Finanční zajištění projektu Rozpočet projektu ZÁVĚR SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH ANOTACE: ABSTRACT:... 43

7 ÚVOD Čas povaţuji za jednu z mála spravedlností v tomto ţivotě. Záleţí na nás, abychom dokázali, ţe ţivot není jen řada dní, ale ţe je důleţitá náplň těchto dní, kterou můţeme svojí vůlí, chtěním a touhou ovlivnit. Je ţádoucí si uvědomit, ţe kaţdý z nás jednou zestárne. Jak člověk stárne a zraje, mění se i jeho ţivotní hodnoty. Starší věk se díky dobrému přístupu člověka k ţivotu a ke stáří můţe stát šťastným, dokonce i nejšťastnějším obdobím ţivota. Skutečnosti, ţe osob seniorského věku přibývá, musíme věnovat zvýšenou pozornost, a na základě této situace i jednat. Je nezbytně nutné vytvořit podmínky pro důstojné, kvalitní, poklidné, ale především i aktivní stáří. V průběhu posledních let sice dochází ke zvýšení počtu zařízení pro seniory, popřípadě k jejich úpravám, ale je také nezbytně nutné osoby v daných zařízení více aktivizovat, smysluplně vyplňovat trávení jejich volného času. Stáří patří sice mezi závěrečné etapy ţivota, ale to opravdu neznamená, ţe ho senior nemůţe proţít více aktivně. Během studia jsem absolvovala několik praxí, v rámci kterých jsem se setkala s různou mírou činností zaměřených na aktivizaci klientů v zařízeních sociálních sluţeb pro seniory. Na základě těchto zkušeností jsem se rozhodla navštívit konkrétní zařízení, v němţ jsem realizovala analýzu potřeb. Cílem předkládané absolventské práce je příprava projektu uvedení reminiscenční terapie do praxe. Příprava je zaměřena na personální, finanční a časovou stránku tak, aby bylo moţno poznatky vyuţít k naplánování a realizaci projektu. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola seznámí čtenáře s pojmy senior, stáří a stárnutí. Tato kapitola je důleţitá především pro detailnější poznání cílové skupiny, coţ je pro přípravu projektu důleţité. Dále kapitola popisuje základní ţivotní potřeby osob a jejich detailnější rozdělení. Zde je důleţité si uvědomit, ţe kaţdý člověk má své specifické potřeby, které musí být uspokojeny, aby nedošlo k deprivaci potřeb. Musíme také vědět, ţe pokud nebudou uspokojeny základní ţivotní potřeby, nemohou být uspokojeny ani potřeby vyšší. 5

8 Druhá kapitola se zabývá pojmem kvalita ţivota, na kterou nahlíţí mnoho autorů různým pohledem. V této části se můţeme dočíst, ţe je ţádoucí, aby byl ţivot kvalitní v kaţdé etapě našeho ţivota, a právě díky aktivizačním činnostem můţeme dosáhnout kvalitního stáří, ale i zkvalitnění sociálních sluţeb. Ve třetí kapitole vymezuji konkrétní typ sociální sluţby, ve kterém příprava projektu proběhne. Kapitola je zaměřena na zákon o sociálních sluţbách. Čtvrtá kapitola se věnuje novým metodám a trendům moţnosti aktivizace seniorů. Je důleţité seniory pozitivně motivovat k aktivizaci, aby nedocházelo k degradaci osobnosti. Navrhuji také moţné aktivizační činnosti, které poté detailněji charakterizuji s moţností vyuţití u seniorů, zaměřuji se však zejména na reminiscenční terapii. Praktická část této práce obsahuje popis konkrétního zařízení sociálních sluţeb pro přípravu projektu. Zaměřuji se zde zejména na vyhodnocení analýzy potřeb, kterou jsem v Denním a přechodném pobytu v Brně Líšni realizovala. Příprava projektu je zaměřena na personální, finanční a časovou stránku tak, aby bylo moţné poznatky vyuţít k naplánování a realizaci projektu. K volbě tohoto tématu mne vedly zejména osobní zkušenosti z praxí v zařízení pro seniory, mám také velice kladný vztah k prarodičům, kdy mě tento vztah ke starším lidem vedl k výběru praxí, zde se tento vztah rozvinul a inspiroval mě k výběru tématu. Ve svém volném čase pořádám akce pro senior klub. Jsem přesvědčena, ţe kaţdý člověk si zaslouţí proţít své stáří smysluplně a aktivně. 6

9 1 Vymezení pojmu senior, stáří a potřeby seniorů 1.1 Senior Za nejvhodnější k popsání cílové skupiny povaţuji označení senior, setkáváme se však také s dalšími názvy jako jsou člověk přestárlý či letilý, starý člověk. O vhodnosti jednotlivých označení lze debatovat, pro moji práci však volba konkrétního slova není podstatná. (Šipr, 1997, s. 10) Staří lidé jsou součástí lidské společnosti uţ od nepaměti. V historii byli často zatracováni či obdivováni, vţdy s nimi však muselo být počítáno. Je tomu tak i dnes. Populace stárne velikou rychlostí a starých lidí kaţdým rokem přibývá. K výrazným změnám soudobého světa patří přibývání lidstva, přelidněnost v některých oblastech, velký podíl zde má i migrace osob, ale hlavní vliv má stárnutí populace. Předpokládá, ţe v roce 2060 budou méně neţ dva pracující lidé na jednoho seniora. (Čevela a kol., 2012, s. 80) Thareauová a Pichaud (1998, s. 25) definují staré lidi jako ty, kteří ţijí v určitém společenství delší dobu neţ ostatní. Tomeš (2010, s. 227) popisuje stáří jako přirozené a poslední období lidského ţivota, kdy postupně dochází k omezení funkcí lidského organismu. Je však nutno dodat, ţe tato omezení přicházejí u kaţdého člověka jinak rychle a v jinou dobu. Období stáří trvá let, a je stejně důleţité a dlouhé jako mládí a dospělost. Stáří patří mezi vývojovou etapu lidského ţivota, ve kterém je kladen velký důraz hlavně na uchování a udrţení pohybových dovedností a psychosociálního rozvoje osobnosti. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 11) Z gerontologického pohledu můţeme stáří definovat jako obecné označení pozdních fází ontogeneze. Tato etapa uzavírá a završuje lidský ţivot a dochází v ní k mnohým funkčním změnám. (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012, s. 19) V české odborné literatuře se dočteme, ţe stáří a stárnutí je individuální, proto právě ten okamţik, kdy stáří začíná, se u jednotlivých osob liší. U kaţdého z nás se 7

10 projevuje stárnutí jinak, důvodem můţe být ţivotní styl, stres, špatná ţivotospráva nebo genetické předpoklady. (Mühlpachr, 2005, s. 23) Pacovský (1997, s. 30) chápe stárnutí jako cestu do stáří, jiný autor jako plynulý a pozvolný přirozený zákonitý proces. (Jarošová, 2006, s. 8) Senioři jsou lidé, kteří se po několika letech učí přijímat podporu a pomoc od někoho jiného. Senioři ztrácí síly, a uţ nestačí na to, na co stačily. Stávají se na ostatních lidech více a více závislými. Senior potřebuje: přiměřené zdraví, materiální a finanční zabezpečení a dále místo, kde je doma, kde se cítí vážen a ctěn a kde ho má někdo rád. (Haškovcová, 2010, s. 125) Stárnoucím osobám se také mění jejich hodnoty a dochází u nich ke změnám psychického stavu. Stále častěji se upínají k nemateriálním hodnotám a především prostřednictvím vzpomínek přemítají často o své minulosti. (Malíková, 2011, s. 19) S věkem se mění také potřeby a hodnoty člověka. Více důleţitým se pro člověka stává uspokojování vyšších ţivotních potřeb. Podle Thareauové a Pichauda (1998, s. 49) mezi ně patří: potřeba náležet k nějaké skupině, například rodině ( ) dále potřeba lásky je velmi důležité, aby s člověkem druzí nebo alespoň jeden člověk počítal, protože to je smyslem života. Definování potřeb a hodnot těchto lidí patří k jedné ze stěţejních částí mé absolventské práce. 1.2 Rozdělení stáří Období raného stáří probíhá v rozmezí mezi rokem, dalším typem je období pravého stáří, které se vymezuje mezi rokem, a posledním typem je období dlouhověkosti, které začíná počátkem 90. roku. Podle Mühlpachra můţeme osoby seniorského věku také rozdělit do tří skupin, první skupinou jsou tzv. mladí senioři, ve věku mezi 65 aţ 74 lety, zde bývá uváděna problematika s adaptací na volný čas, na nové koníčky, seberealizaci a jiné. Druhou skupinou jsou tzv. staří senioři, jsou to osoby ve věku 75 aţ 84 let, u kterých můţe docházet k atypickému průběhu chorob, ke změně funkčních zdatností apod. Poslední skupinou jsou tzv. velmi staří senioři, ve věku 85 a více let. (Mühlpachr, 2005, s. 18) 8

11 Je především nutné si uvědomit, ţe stáří je přirozeným procesem změn, kterými osoby prochází celý ţivot, ale více se tyto změny projevují aţ v průběhu pozdějšího věku. Jak píše Jarošová (2006, s. 9):,, Stáří je zákonitým a dovršujícím procesem vývoje člověka. V mé absolventské práci bohuţel nelze popsat všechny okolnosti, které souvisejí s pojmy senior, stárnutí a stáří, avšak povaţuji za nezbytné se o těchto pojmech zmínit, abych mohla v následující části psát o ţivotních potřebách seniorů. 1.3 Život lidí seniorského věku V následující části vysvětluji důleţité pojmy, které se vztahují k obecně základním ţivotním potřebám. Myslím si, ţe je ţádoucí tyto procesy pochopit, abychom těmto lidem mohli porozumět a uměli tak reflektovat jejich potřeby. Několik autorů, na které v mé práci dále odkazuji, klade velký důraz na naplnění lidských potřeb. Pokud lidé nemohou své potřeby dostatečně naplnit, obracejí se tak na druhé. Z tohoto důvodu zmiňuji ve své absolventské práci potřeby seniorů, o které by se měl můj projekt opírat Lidské potřeby Kaţdý člověk směřuje své jednání a chování k naplňování svých potřeb. Lidské potřeby můţeme rozdělit na ty, které jsou pro naši existenci nezbytné, a na potřeby vyšší. Nezbytné ţivotní potřeby jsou ty, které jsou nezbytné pro naše přeţití, jako potřeba jíst, dýchat, spát a vyměšovat se. Jejich uspokojování je automatické. Mezi potřeby vyšší patří potřeba autonomie, bezpečí. Podle Bickové (2011, s. 27) : Pokud jsou včas a dostatečně uspokojeny, člověk se jimi příliš nezabývá. V rámci lidských potřeb musí člověk nejprve pro svoji existenci uspokojit nejzákladnější potřeby. Jestliţe jsou tyto potřeby uspokojeny, můţe tak dojít k uspokojení potřeb vyšších. (Bicková, 2011, s. 27) 9

12 1.3.2 Pyramida potřeb u starých lidí V souvislosti s kvalitou života ve stáří a jeho smysluplností je nutno vycházet z teorie lidských potřeb jednoho z představitelů humanistické psychologie A. H. Maslowa. (Čevela, Kalvach, Čeledová 2012, s. 33) Abraham H. Maslow byl jedním z nejvýznamnějších autorů, který ve 40. letech 20. století ve své teorii propojil a sjednotil hodnoty člověka s psychologickými a biologickými potřebami do jednoho celku. Maslow předpokládal, ţe existuje hierarchie potřeb, a ţe je důleţité se zaměřit na cíle k jejich dosaţení. Níţe poloţeny potřeby jsou významnější, a musí být uspokojeny, aby mohlo docházet k uspokojování vyšších potřeb. Podle autorovy teorie má kaţdý člověk pět základních lidských potřeb. Jsou jimi biologické potřeby, potřeba bezpečí, sociální potřeby, potřeba autonomie a potřeba seberealizace. (Dvořáčková, 2012, s. 40) Obrázek 1: Maslowova pyramida potřeb Zdroj: Pichaud, Thareauová, 1998,s. 36 Fyziologické potřeby První potřebou jsou fyziologické potřeby. Jak jsem jiţ výše uvedla, jsou to základní a nejvíce důleţité potřeby k udrţení ţivota. V případě, ţe některá z těchto potřeb nebude uspokojena, dojde k celkovému narušení vývoje, zdraví a stavu člověka. Mezi 10

13 fyziologické potřeby patří výţiva, dýchání, vylučování, spánek a odpočinek, pohyb a hygiena. (Klevetová a kol., 2008, s. 57) Podle Pichauda a kol. (1998, s. 36) se : Neuspokojení jedné z nich se může odrazit na našem celkovém stavu a zdraví. Potřeba jistoty a bezpečí Další potřebou je potřeba jistoty a bezpečí. Velká část seniorů můţe mít vzhledem ke svému zdravotnímu stavu zhoršenou mobilitu a hybnost. (Klevetová a kol, 2008, s. 68) Podle Thareauové a Pichauda (1998, s. 38) lze rozlišit tyto potřeby do tří stupňů, kterými jsou: Potřeba ekonomického zabezpečení znamená mít dostatek financí na ţivobytí. Strach z nedostatku peněz je u starých lidí dost silný, protoţe můţe vyvolat vzpomínky, jenţ lidé trpěli nedostatkem. Potřeba fyzického bezpečí znamená, ţe u osob seniorského věku vzhledem k jejich zdravotnímu stavu můţe docházet častěji k úrazům či pádům. Pro jejich pocit bezpečí je vhodné pouţít různé kompenzační pomůcky, popřípadě zajistit přítomnost další osoby. Potřeba psychického bezpečí znamená mít pocit určité jistoty a nemít strach. Sociální potřeby Na třetím stupni jsou potřeby sociální. Kaţdý z nás má potřebu někam patřit, mít určitou roli ve společnosti, práci, rodině apod. Ve stáří dochází k řadě změn a ztrát, které mohou senioři velice špatně přijímat. Tyto změny jsou spjaty především s odchodem do důchodu, s osamostatněním jejich dětí, změnou koníčků. (Klevetová a kol., 2008, s. 69) Sociální potřeby rozdělujeme na: potřebu informovanosti, zde je ţádoucí mít informace o světě a svém okolí. Potřebu náležet k nějaké skupině, znamená být členem nějaké skupiny a zapojovat se do jejího fungování. Můţe to být rodina, klub, nebo skupina přátel. Naplňování této potřeby můţe být váţně narušeno například při stěhování. Potřeba lásky znamená být milován a milovat. Pro seniory je důleţité, aby je měl někdo 11

14 rád. Potřeba vyjadřovat se být vyslechnut znamená s někým mluvit, sdílet s přáteli své názory, myšlenky či postoje. (Pichaud, Thareauová 1998, s. 36) Potřeba autonomie Čtvrtou potřebou je potřeba autonomie a svobody. Ve starším věku můţe docházet ke ztrátě autonomie, s čím je spojeno například omezení ve svobodě volit místo, osoby, čas a činnosti s druhými lidmi. Můţe také docházet ke sníţení míry zodpovědnosti za svoje rozhodnutí. (Klevetová a kol, 2008, s. 69) Člověk má právo na sebeurčení, tedy schopnost volby, svobodného rozhodování a jednání v souladu se svými potřebami. (Pichaud, Thareauová 1998, s. 46) Potřeba seberealizace Do této potřeby patří především nalezení smyslu ţivota. Za nezbytné povaţuji seniory motivovat k činnostem, aby zůstali stále aktivní, aby se snaţili nalézt nový smysl ţivota, nové zájmy a činnosti. Tato potřeba bývá ve starším věku hůře naplňována, protoţe senioři mohou mít pocit, ţe ve stáří jiţ nemá nic smysl. (Klevetová a kol. 2008, s ) Člověk touží po seberealizaci, po nalezení smyslu svého života. Může to být spojeno s rodinou, prací, vášnivým zájmem o něco, s vírou. (Pichaud, Thareauová 1998, s. 41) Z předešlého kontextu tedy vyplývá, ţe uspokojení je určité splnění poţadavků či naplnění, které daný jedinec má. Nejlepší by bylo, kdyby senior své potřeby uspokojoval sám, tak jak on uzná za vhodné, jak zrovna potřebuje. Bohuţel s postupujícím věkem senior často na uspokojování potřeb sám nestačí, a proto potřebuje pomoc druhých při některých úkonech. (Klevetová a kol., 2008, s. 76) 12

15 2 Kvalita života Kvalitou ţivota se začne člověk zaobírat teprve v okamţiku důleţité ţivotní změny. V případě seniorů to můţe být právě změna v přechodu do zařízení sociálních sluţeb nebo odchodu do starobního důchodu. Člověk hledá ve svém ţivotě jiné hodnoty, které by jej měly dokázat uspokojit. Zásadním momentem při diskusi o kvalitě ţivota je vyjasnění samotného pojmu kvalita ţivota, který níţe definuji. 2.1 Definice kvality života Kvalita ţivota je široký pojem, a bývá zejména předmětem zájmu medicíny, psychologie, sociologie a dalších věd. V dřívější době se kvalita zaměřovala spíše na zmírnění bolestí a útrap nemocných, v dnešní době se klade důraz i na štěstí a spokojenost. Celá řada autorů definovala kvalitu, já si však pro svoji práci vybrala definice autorů, které jsou mi blízké. Na základě uvedených definic si představím nejlépe kvalitu ţivota. Malcolm Payne (2005, s. 67) píše:,,kvalita života znamená naplnění požadavků, které se týkají sociálních a materiálních podmínek života a fyzického zdraví. Mederly a kol. (2003, s. 32) definují kvalitu ţivota takto: V současnosti převládá ve světě názor, že celkovou kvalitu života člověka je nutno chápat jako vzájemné spolupůsobení hlavních aspektů, jež se podílejí na uspokojování materiálních a duchovních potřeb člověka Podle Andráška (2008, s. 41) lze kvalitu ţivota definovat takto: Mieru, s akou súbor charakteristík života jednotlivca spĺňa jeho individuálne požiadavky, resp. jako kvalitatívne ohodnotenie ľudského života, v subjektívnej rovine vyjadrené ako pocit šťastia alebo spokojnosti, ktoré je výsledkom vplyvu a vzájomnej interakcie (environmentálnych, ekonomických a sociálnych) a interných (psychologických) faktorov na život človeka. 13

16 Šimková (2007, s. 38) zastává názor, ţe: Kvalita života je záležitostí subjektivního hodnocení a vypovídá spíše o tom, jak se jednotlivec sám cítí, kde žije a jaký je jeho životní styl ( ). Dvořáčková uvádí, ţe ve stáří je velice důleţité si vytvořit určitý program pro svůj volný čas, aby mohl být ţivot kvalitní. To potom můţe slouţit jako prevence proti nesoběstačnosti a sociální izolaci. I starší lidé by měli navazovat nové kontakty, setkávat se s vrstevníky a prohlubovat mezigenerační vazby. Senioři by měli dostatečně odpočívat, ale zároveň by se měli i aktivně udrţovat, tak aby vznikala rovnováha. S odchodem do důchodu se totiţ mění role, proţívání a vnímání, a tak je ţádoucí, aby si našli nové role, poslání a i nadále ţili v rámci moţností plnohodnotný ţivot. (Dvořáčková, 2012, s. 27) Ke kvalitě ţivota je důleţité se zaměřit na společné oblasti, jako je například aktivní stárnutí, prostředí, ve kterém senioři ţijí, zlepšení zdravotní péče a zdraví ve stáří, ochrana lidských práv. (Dvořáčková, 2012., s ) Ke kvalitě ţivota také neodmyslitelně patří schopnost rozhodovat se, svoboda si vybírat, soběstačnost, aktivita a duševní schopnosti. (Mátl, Jabůrková, 2007, s. 37) 2.2 Dimenze kvality života Na kvalitu ţivota lze pohlíţet z hlediska objektivního či subjektivního proţívání. Objektivní kvalita ţivota sleduje sociální podmínky, materiální zabezpečení, fyzické zdraví a sociální status. Lze ji vymezit jako souhrn sociálních, ekonomických, environmentálních a zdravotních podmínek, které ovlivňují ţivot kaţdého člověka. Subjektivní kvalita ţivota určuje, jak jedinec vnímá sám své postavení ve společnosti v kontextu hodnotového systému a své kultury. Výsledná spokojenost člověka záleţí na jeho očekáváních, zájmech a osobních cílech. (Vaďurová, Muhlpachr, 2005, s. 17) Obě dimenze poskytuji odlišný pohled na kvalitu a přinášejí jiné výsledky, ale pro celkové zhodnocení kvality jsou nepostradatelné. Ve své přípravě projektu se zabývám oběma hledisky, více však zejména subjektivní kvalitou ţivota, která i podle odborníků je zásadnější pro ţivot člověka. 14

17 ,,Občané každého věku by měli hrát aktivní roli při určování povahy a kvality jim poskytovaných služeb. Potřebujeme hlavně více možností pro aktivní a soběstačný život ve stáří. Potřebujeme stáří přátelské komunity, které poskytují více příležitostí pro sociální aktivity a hodnotné trávení volného času. (Národní program přípravy na stárnutí, 15

18 3 Sociální služby Sociální sluţby jsou v ţivotě seniorů velice důleţité, jak vyplývá jiţ z předešlých kapitol, míra jejich závislosti záleţí na mnoha faktorech, jako je především zdravotní stav jedince, finanční situace nebo podpora rodiny. V České republice máme velkou škálu sociálních sluţeb. Nastavení těchto sluţeb by mělo pomoci klientům v uspokojování jejich potřeb. Předchozí kapitola pojednává o tom, ţe potřeby lidí jsou různé a proto nabídka sociálních sluţeb je široká, a to zejména aby byla poskytnuta pomoc klientům, byla dodrţována jejich práva, individualita a aby zde kaţdý člověk našel svoje místo. Péče a její formy se musejí doplňovat a hlavně kombinovat tak, aby vyhovovaly potřebám klientů a jejich rodinám, a poskytli jim tak moţnost volby. (Šelner, 2004, s. 16) 3.1 Zákon o sociálních službách Zákon o sociálních sluţbách definuje sluţby takto: Sociální služby jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit kvalitu jejich života, případně je v maximální možné míře do společnosti začlenit, nebo společensky chránit před riziky, jejichž jsou tito lidé nositeli. Sociální služby zohledňují jak osobu uživatele, tak jeho rodinu, skupiny do nichž patří, případně zájmy širšího společenství. (Matoušek, 2007, s. 9) Podle místa, kde sluţby poskytujeme, můţeme definovat tři základní sluţby, mezi které se řadí terénní sluţby tyto sluţby jsou poskytovány v přirozeném prostředí jedince, tedy tam kde jedinec ţije, nejčastěji jde o osobní asistenci, sluţby pečovatelské sluţby či terénní programy. Druhou sluţbou jsou ambulantní sluţby, zde dochází sám klient do specializovaných zařízení (jako jsou například denní stacionáře, kontaktní centra a jiné). Posledním typem jsou pobytové sluţby zde jedinec na určitou dobu pobývá, řadí se sem domovy pro seniory, azylové domy. (Malíková, 2011, s. 42) Sociální sluţby jsou ze zákona poskytovány v hlavních třech formách, které jsou popsány výše, a ty zahrnují sloţky sociálního poradenství, sluţby sociální péče a sluţby sociální prevence. V našem případě se stávají nejvíce významnými sluţby sociální péče, 16

19 jejichţ hlavním cílem je zabezpečit základní ţivotní potřeby jedinců v případě, ţe nemohou být zajištěny bez péče jiné osoby, a jedná se o sluţby níţe zmíněné. (Malíková, 2011, s. 42) V následující části popisuji podle Zákona o sociálních sluţbách (Zákon č. 108/2006 Sb.) odlehčovací sluţby z toho důvodu, ţe zařízení, ve kterém jsem realizovala analýzu potřeb a ve kterém posléze bude realizována příprava projektu, je uvedeno v registru jako odlehčovací sluţba Odlehčovací služby Odlehčovací sluţby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové sluţby poskytované osobám, které mají sníţenou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postiţení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem sluţby je umoţnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Sluţba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) poskytnutí ubytování v případě pobytové sluţby, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí, h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. (Zákon o sociálních sluţbách 108/2006 Sb.: 4) Ačkoliv zařízení Denní a přechodný pobyt je registrováno jako odlehčovací sluţba, tedy klienti jsou zde umístěni na kratší dobu, je ţádoucí klienty stále aktivizovat. 17

20 4 Aktivizační činnosti Zmíněný pojem aktivizace definuje zákon o sociálních sluţbách, charakterizuje jej jako jednu z poskytovaných činností. Záměrem zákona bylo především vytvořit určitý rámec. Obecně jsou to činnosti, které vedou k nastartování aktivity, která vede ke zvládání těţkostí spojených s handicapem. (Medlíková, 2011, s. 40) Lidská aktivita je určitý fenomén, na který lze nahlíţet z pohledu různých věd. V našem případě budeme ale aktivitu pojímat jako jednu z nejdůleţitějších nástrojů, který napomáhá v naplňování kvality ţivota seniorů. Je tomu tak z toho důvodu, ţe všeobecně aktivita přispívá k větší ţivotní spokojenosti. Změny můţeme pozorovat na základě kladného subjektivního proţitku, například z rodinných vztahů, ze smysluplně stráveného času, z kvalitně vykonané práce atd. Dále aktivita přispívá k udrţení potřebné duševní a tělesné výkonnosti, například posilování paměti, myšlení a tvořivosti. A díky těmto věcem dochází ke smysluplnému zapojení jedince do společnosti. (Kozáková, Müller, 2006, s. 36) Jakákoliv aktivita mobilizuje fyzickou a psychickou stránku osobnosti kaţdého člověka. V případě nečinnosti, především v seniorském věku, můţe dojít k celkovému úpadku osobnosti. Nečinnost můţe vést k urychlení fyziologických procesů stárnutí, k depresím, ale i k rozpadu osobnosti. Fyzická i psychická aktivita zpomaluje procesy stárnutí. Je sice pravda, ţe starý člověk má mít právo na odpočinek, můţe se cítit více unavený, ale nesmíme dopustit, aby propadl nečinnosti. Jediná moţnost, jak můţeme procesy stárnutí zpomalit, je snaha o udrţení seniora v aktivitě, která je adekvátní k jeho moţnostem a schopnostem. (Šimíčková - Číţková, 2003, s. 147) Jak uvádí Kalvach (2004, s. 439) :,, Aktivita je způsob, jak člověk může přežít, jak může uspokojit své potřeby, jak si může zpříjemnit život, jak může vytvořit něco, co ho přesahuje. Činnosti přinášejí člověku mnohé strukturují čas, ovlivňují společenské kontakty, podporují fyzickou i duševní činorodost, vytvářejí společenský status. 18

21 4.1 Motivace k činnostem Motivace je jakousi pákou lidského chování, které nás nutí uspokojovat svoje vlastní potřeby. Potřeby člověka, jak jsem jiţ výše v textu zmiňovala, nesouvisí jen s upokojením biologickým potřeb organismu, ale také s pracovní a sociální existencí ve společnosti. (Klevetová a kol., 2008, s. 35) Kaţdý uţivatel si zvolí sám, zda se chce aktivity zúčastnit, jen se dívat nebo se vůbec aktivity nezúčastnit. Pracovníci se snaţí uţivatele motivovat svým postojem, kterým musí dávat najevo, ţe je zcela chápou. Je vhodné danou aktivitu klientům popsat, říct jim moţnosti ukončení, v případě, ţe budou chtít kdykoliv odejít. (Rheinwaldová, 1999, s ) 4.2 Možnosti aktivizace seniorů Terapeutické přístupy můţeme vymezit jako takové způsoby, při kterých dochází k cílenému jednání člověka s člověkem, a tato práce směřuje k zmírnění či odstranění neţádoucích potíţí, popřípadě k jisté prospěšné změně. Tyto přístupy aplikují terapeuti pomocí jednotlivých terapií a mohou k tomu vyuţívat nejrůznějších zdrojů, metod, prostředků, technik a forem práce. (Kozáková, Müller, 2006, s. 41) V dnešní době existuje celá řada nových trendů a metod do zařízení sociálních sluţeb. Jedním z nich jsou expresivní terapie, bazální stimulace a reminiscenční terapie. Expresivní terapie můţeme definovat jako akční terapie, které vybízejí klienty k aktivní spoluúčasti na ozdravném procesu. Kaţdý člověk má odlišný styl vyjadřování, takový, jaký mu vyhovuje. Expresivní terapie mu poskytuje prostor pro vyjádření niterných pocitů a myšlenek, které není schopen vyjádřit verbálně. (Kozáková, Müller, 2006, s. 42) 19

22 Arteterapie Arteterapie je jednou z nejvíce pouţívaných expresivních terapií. Hlavním nástrojem této terapie je kresba. Jde o specifický druh komunikace, který dokáţe nahradit určité nedostatky při běţné řeči. (Kozáková, Müller, 2006, s. 49) Existuje celá řada arteterapeutických technik, patří mezi ně například tématická kresba, modelování, koláţ výstřiţků či volný výtvarný projev. (Caseová, Dalleyová, 1995, s. 9-10). Arteterapie u seniorů se vyuţívá především pro posílení vědomí své vlastní hodnoty, při procvičování krátkodobé paměti a jako pomůcka nácviku, rehabilitace jemné motoriky. Tato technika jim pomáhá se přizpůsobit nové ţivotní situaci, kdy dochází ke ztrátě zdraví, poklesu fyzických sil. (Šičková, 2002, s. 65) Dramaterapie Dramaterapie má velikou řadu definic, já si vybrala definici od Müllera (2005, s. 101), který definuje dramaterapii takto: Dramaterapie je léčebně-výchovná disciplína, v níž převažují skupinové aktivity využívající divadelních a dramatických prostředků k dosažení stavu symptomatické úlevy, ke zmírnění důsledků psychických poruch i sociálních problémů a k dosažení personálně osobnostního růstu a integrace osobnosti. Dramaterapie je výchovně léčebná disciplína, díky které můţe jedinec poznat sám sebe. Můţeme se s touto terapií setkat jak ve formě skupinové, tak individuální. (Valenta, 2011, s. 23) Muzikoterapie Muzikoterapie je terapeutický přístup, který se řadí mezi expresivní terapie. Základními elementy muzikoterapeutického procesu jsou klient, hudba a terapeut. Všechny tyto elementy jsou ve vzájemném vztahu, který má vliv na rozvoj terapeutického procesu a tím dosaţení terapeutické změny. (Kantor, 2008, s. 24) 20

23 Moreno (2005, s. 15) uvádí, ţe: Muzikoterapie je cílevědomý proces, během nějž terapeut pomáhá klientovi zlepšit, udržet nebo obnovit pocit duševní pohody. Využívá k tomu hudební prožitky a jako dynamická hnací síla slouží vztahy, jež se vytvoří skrze hudební prožitky. Muzikoterapie napomáhá klientům k psychické pohodě, posiluje jejich sebevědomí, a to proto, ţe texty písní a říkadel zůstávají nejdéle v dlouhodobé paměti. Při muzikoterapii procvičujeme paměť, kdy klienti mají za úkol vybrat si píseň, kterou se poté naučí zpívat. (Holmerová, Jarolímová, Suchá, 2007, s ). Muzikoterapie má na klienty uklidňující a utišující vliv. Umoţňuje jim zahledět se do svého nitra a regenerovat se. Výzkumy dokázaly, ţe jiţ po 10 minutách, kdy klienti poslouchají vhodně vybranou terapeutickou hudbu, tak u nich vymizela únava, stress, negativní emoce. Muzikoterapie eliminuje i agresi, nechuť a zlost. Vyuţívá se také jako pomocné léčení při mnoha nemocech. (Romanowska, 2005, s. 75) Bazální stimulace Bazální stimulace se řadí mezi pedagogicko-psychologické aktivity, s cílem nabízet moţnosti pro vývoj osobnosti. (Vítková, M. 2001) Friedlová (2007, s. 19) píše: Bazální stimulace je komunikační, interakční a vývoj podporující stimulační koncept, který se orientuje na všechny oblasti lidských potřeb a přizpůsobuje se věku a stavu klienta, na kterého se pohlíží jako na rovnocenného partnera, člověka s vlastní historií a určitými schopnostmi a s individualitou, kterou tělesně i psychicky manifestuje V rámci své absolventské práce vzhledem k obsáhlosti tématu nemohu detailněji popsat všechny tyto činnosti. Ve své práci se zaměřuji především na reminiscenční terapii, o kterou na základě analýzy potřeb mají klienti a vedoucí zařízení největší zájem. 21

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Příprava projektu v zařízení pro seniory v Brně

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Příprava projektu v zařízení pro seniory v Brně CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Příprava projektu v zařízení pro seniory v Brně Michaela Šalplachtová Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková Olomouc 2014 Prohlášení Prohlašuji,

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Listy a lístky ze Šafránu

Listy a lístky ze Šafránu Listy a lístky ze Šafránu Podzim 2013 Milí přátelé a příznivci ŠAFRÁNU dětem, máme tu podzimní čas sklizně, čas přípravy na zimu. V přírodě všechno dozrává, sklízí se plody, které se vyvíjely uţ od jara.

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Rodinná pohoda, o. s. Vyškov

Rodinná pohoda, o. s. Vyškov Rodinná pohoda, o. s. Vyškov VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011 Datum vzniku: 19. 5. 2005 Sídlo: Morávkova 35, 68201 Vyškov Ředitelka: Mgr. Jana Kubaláková Kancelář: Havlíčkova 17/1, 68201 Vyškov Centrum denních služeb:

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1

ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1 ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1 KONTAKT Nám. T. G. Masaryka 1, 261 01 Příbram 1 tel./fax: 318635 050,777 942 520 e-mail: info@charita-pribram.cz ŘEDITELKA

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov se zvláštním režimem STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

Popis realizace poskytování sociální služby

Popis realizace poskytování sociální služby Příloha č. 1 Poskytovatel: Domov seniorů Břeclav Druh poskytované služby: denní stacionář 46 Název a místo realizace poskytované sociální služby: Domov seniorů Břeclav, příspěvková organizace Na Pěšině

Více

Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku

Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku Vznik občanského sdružení Občanské sdruţení NA KŘIŽOVATCE bylo registrováno na Ministerstvu vnitra ČR č.j.: VS/1-1/51156/02-R dne 11.9.2002

Více

PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA

PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA Priorita 1 Opatření 1.1. Rozvoj nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Rozšíření sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve Znojmě o

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

1. Poslání. 2. Cíle sociální služby

1. Poslání. 2. Cíle sociální služby 1. Poslání V denním stacionáři nabízíme lidem s mentálním, kombinovaným a jiným zdravotním postižením (lidé s psychickým onemocněním) ve věku od 16 do 64 let laskavé a klidné prostředí. Dále poskytujeme

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK I. Základní informace Název: Domov důchodců Humburky Druh poskytované sociální služby: Domov pro seniory Adresa: Humburky

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2011

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2011 V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2011 Název organizace : Sociální služby městské části Praha 12, příspěvková organizace Sídlo organizace: Olbramovická 703/9, 142 00 Praha 4 IČ: 70882169 Statutární zástupce: PaedDr.

Více

ODLEHČOVACÍ SLUŽBY. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44

ODLEHČOVACÍ SLUŽBY. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44 ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44 Údaje o poskytované sociální službě. 1. Název a místo zařízení nebo místo poskytování sociální služby. Název: Centrum sociálních služeb Tloskov Sídlo:

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace

Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace Jana A. Komenského 540 357 51 Kynšperk nad Ohří tel.: 352 683 135 e-mail: sekretariat@zs-kynsperk.cz www: kynsperk.cz/mestskeorganizace

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

Veřejný závazek. Odlehčovací služba

Veřejný závazek. Odlehčovací služba Účinnost od: 23.7.2015 Strana / Počet stran: 1/5 Verze číslo: 4 Garant: Ryjáčková Romana Vedoucí služby Ověřovatel: Bc. Ludmila Lacinová Schvalovatel: Správce dokumentace Mgr. Eva Šulcová Představitel

Více

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6.1. Pravidla pro hodnocení ţáků Hodnocení ţáků se řídí Vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Rozpracováno

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

1. Cíle sociální služby

1. Cíle sociální služby V denním stacionáři nabízíme lidem s mentálním a kombinovaným postižením ve věku od 16 do 64 let laskavé a klidné prostředí, podporu v seberealizaci a nezávislosti. Pomocí nácviku sociálních dovedností

Více

Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD

Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Podpořený Nadací OKD Program 5P (Potřebného a Přínosného Propojení Péče a Podpory) Projekt č. 12110298 Podpořený Nadací OKD V rámci grantového programu PRO ZDRAVÍ Komu je Program 5P určen? Osobám s chronickým duševním onemocněním

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA INKANO PÍSEK. Úvodní slovo předsedkyně sdružení. Váţení přátelé,

VÝROČNÍ ZPRÁVA INKANO PÍSEK. Úvodní slovo předsedkyně sdružení. Váţení přátelé, VÝROČNÍ ZPRÁVA 2006 INKANO PÍSEK Úvodní slovo předsedkyně sdružení Váţení přátelé, do rukou se Vám dostává Výroční zpráva občanského sdruţení INKANO Písek za rok 2006. Je v ní shrnuta činnost ze všech

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012 OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI 2. ČINNOST SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI OD 1.1. 2012 DO 31.12.

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Raná péče Dřevařská 13, Cheb 350 02. Příručka pro uživatele Rané péče

Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Raná péče Dřevařská 13, Cheb 350 02. Příručka pro uživatele Rané péče Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Raná péče Dřevařská 13, Cheb 350 02 Příručka pro uživatele Rané péče Raná péče Co je to raná péče? Raná péče je sociální služba definovaná zákonem č. 108/2006

Více

Informace. Sociální služby

Informace. Sociální služby Informace Sociální služby Sociální služby Sociální služby jsou služby, které nějakým způsobem pomáhají a poskytují podporu lidem se zdravotním postižením a jejich blízkým. Je to například osobní asistence,

Více

Plán činnosti 2015. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením

Plán činnosti 2015. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením SOCIÁLNÍ SLUŽBY KARVINÁ, příspěvková organizace Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město Středisko denních služeb Závodní 1667, 735 06 Karviná-Nové Město, Denní centrum služeb pro osoby ve středním a

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Správní rada Dozor í rada a) celkový po et uživatel , kterým byla poskytnuta sociální služba 102 b) celkový po

Správní rada Dozor í rada a) celkový po et uživatel , kterým byla poskytnuta sociální služba 102 b) celkový po VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 DIANA TŘEBÍČ, obecně prospěšná společnost Sídlo: Krajíčkova 361/13, 674 01 Třebíč IČ: 27668240 Číslo účtu: 201039438/0300 Informační kancelář: Poliklinika Vltavínská, Třebíč, 2. patro

Více

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby Kritéria komunitní sociální služby aktivita 5.01 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče a metodiky jejich naplňování Úvod

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Oblast 1.Podmínky ke vzdělávání Podoblast 1.1 Lidské zdroje 1.2 Materiální zdroje 1.3 Finanční zdroje

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Centrum denních služeb

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Centrum denních služeb VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Centrum denních služeb I. Základní informace Adresa: Středisko sociálních služeb Chlumec nad Cidlinou o.p.s. Palackého 310, 503 51, Chlumec nad Cidlinou Ředitel:Ing. Ladislav ŠIMEČEK Kontakty:

Více

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Tato koncepce vychází z analýzy současného stavu a jejím záměrem je nastínit profilaci školy, tedy specifický směr, kterým se bude MŠ ubírat. Profilace školy je

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. MIKASA o. s. volnočasové aktivity pro děti a mládež s kombinovaným postižením

VÝROČNÍ ZPRÁVA. MIKASA o. s. volnočasové aktivity pro děti a mládež s kombinovaným postižením VÝROČNÍ ZPRÁVA MIKASA o. s. volnočasové aktivity pro děti a mládež s kombinovaným postižením 2011 Obsah Úvod... 3 Základní údaje o občanském sdružení MIKASA... 4 Poslání a cíle... 4 Cílová skupina... 5

Více

O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D Služeb sociální péče TEREZA, PO Benešov u Semil 180, 512 06

O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D Služeb sociální péče TEREZA, PO Benešov u Semil 180, 512 06 O R G A N I Z A Č N Í Ř Á D Služeb sociální péče TEREZA, PO Benešov u Semil 180, 512 06 Organizační řád Služeb sociálních péče TEREZA, PO, v Benešově u Semil, stanoví zásady činnosti a řízení organizace,

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

HEWER, z.s. Tisková zpráva 01/15

HEWER, z.s. Tisková zpráva 01/15 Základní informace o HEWER, z.s. Úvodní slovo předsedy sdružení Osobní asistence, jak ji vnímáme v organizaci HEWER, z.s. je službou, která významně zasahuje do života klienta. Osobní asistent je přítomen

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

Informální edukace a její metody

Informální edukace a její metody doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok ZS 2011/2012 Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM Chápání volného času v současnosti

Více

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH CO JSOU SOCIÁLNÍ SLUŽBY? Sociální služby se tedy snaží: podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE NA INTERNETU

MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE NA INTERNETU MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE NA INTERNETU Seminární práce OBSAH Úvod... 3 1 Elektronická komunikace... 3 2 Marketing... 4 2.1 Marketing na internetu... 4 2.2 Nástroje internetového marketingu... 5 2.3 Budoucnost

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 TENTO PROJEKT KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA KOLÍNA JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 Instrukce k

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách:

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách: Příloha č. 4 Veřejný závazek Veřejný závazek Domova Příbor (dále jen Domov ) upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena. Veřejný závazek má uživatelům

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku Kvalita života s dialýzou Vítejte na našem dialyzačním středisku Úvod V předchozích brožurách jste nahlédl/a do široké škály informací, které by Vám měly pomoci přizpůsobit se životu s dialýzou. Je třeba

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Úvodní slovo předsedkyně správní rady

Úvodní slovo předsedkyně správní rady Výroční zpráva 2014 Úvodní slovo předsedkyně správní rady Milí přátelé, v loňském roce jsem úvodní slovo psala do výroční zprávy poprvé. V tomto roce je to sice podruhé, ale zároveň také naposledy. Svou

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence

Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence Platnost: od 1. 1. 2013 Směrnice č.: LX OA - 001 (R1) Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence Obsah směrnice: I. Veřejný závazek II. Ochrana před předsudky a možné negativní hodnocení

Více